UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Kamil PETEREK

TRANSFORMACE SEKTORU SLUŽEB NA OPAVSKU

PO ROCE 1989

(regionálně geografická analýza)

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph.D.

Olomouc 2007

2

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou

použitou literaturu.

Kravaře, 10. května 2007 ...........................................

podpis

3

Děkuji RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za vstřícný přístup, věcné připomínky

a odborné vedení mé diplomové práce. Dále Pavlíně Šťastné za pomoc při sběru

primárních dat během terénního výzkumu.

4

Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2004/05

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

pro Kamila PETERKA

obor

matematika - zeměpis

Název tématu: Transformace sektoru služeb na Opavsku po roce 1989

(regionálně geografická analýza)

Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce bude provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku (vymezení v hranicích bývalého okresu Opava) po roce 1989. Půjde o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužného sektoru se situací na konci 80. let 20. století. Výchozím datových podkladem bude Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987, případně jiný relevantní zdroj včetně rekonstrukce stavu formou vlastního terénního šetření. Zachycení současné situace v sektoru služeb bude předmětem terénního výzkumu. Samostatným úkolem DP bude analýza dojížďkových proudů za službami do středisek obslužnosti. Cílem kvantitativní a kvalitativní analýzy bude představit hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku v polovině 1. dekády 21. století. Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách:

• Sestavení osnovy DP (listopad 2004) • Rešerše literatury a statistických datových zdrojů k otázkám transformace sektoru služeb

na území ČR po roce 1989 (únor 2005) • Analýza statistických datových zdrojů – vybrané oblasti sektoru služeb (březen – září

2005) • Terénní výzkum – pasportizace zařízení (květen – září 2005) • Analýza a syntéza poznatků výzkumných etap (leden 2006) • Odevzdání diplomové práce (duben 2006)

Doporučená osnova:

1. Úvod, cíle a metodika DP 2. Vymezení zájmového území Opavska – geografická charakteristika území 3. Postavení služeb ve struktuře NH, prostorová organizace sektoru služeb (geografická

analýza) 4. Transformace služeb na Opavsku – komparace předtransformační a současné struktury

(kvantitativní analýza, prostorová organizace, typologie středisek a další aspekty) 5. Mobilita obyvatel za službami – komparativní analýza předtransformační a současné

organizace 6. Detekce změn v sektoru služeb na území Opavska po roce 1989 – syntéza poznatků 7. Závěr

5

Rozsah grafických prací: analytické tabulky a mapové přílohy dle potřeb zadání Rozsah průvodní zprávy: max. 60 stran textu včetně 1 strany anglického resumé + DP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Knihy a časopisy: Jakubowicz, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast regionu

dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast, Opole, s. 177-185

Kubeš, J., Pohorecká, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost venkovských sídel (okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96

Kühnl, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10 – 12

Lauko, V.: Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland region. (v tisku) Maryáš, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In: Geografie

obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45 – 48

Maryáš, J., Řehák, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000

Paseková, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc, 69 s.

Poweska, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90. In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s. 341-349

Stíbalová, B.(1985) Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3 – 10

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: XI/2004 Termín odevzdání diplomové práce: IV/2006

vedoucí katedry vedoucí diplomové práce V Olomouci dne 15. 11. 2004

6

OBSAH

1. Úvod...................................................................................................................................7

2. Cíle práce ...........................................................................................................................8

3. Metodika zpracování..........................................................................................................9 3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 .................................................................9 3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 .................................................................9 3.3. Komparace občanské vybavenosti............................................................................11 3.4. Mobilita za službami.................................................................................................11 3.5. Tvorba map ...............................................................................................................13

4. Vymezení zájmového území............................................................................................14

5. Geografická charakteristika území ..................................................................................15 5.1. Fyzickogeografické poměry .....................................................................................15

5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry.............................................................15 5.1.2. Hydrologické poměry ........................................................................................16 5.1.3. Klimatické poměry ............................................................................................17

5.2. Socioekonomické poměry.........................................................................................17 5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945.................................17 5.2.2. Sídelní a demografická struktura .......................................................................19 5.2.3. Hospodářství okresu ..........................................................................................22 5.2.4. Doprava..............................................................................................................25

6. Služby ..............................................................................................................................27

7. Transformace služeb na Opavsku ....................................................................................31 7.1. Zařízení školská ........................................................................................................31 7.2. Zařízení sportovní .....................................................................................................32 7.3. Zařízení kulturní .......................................................................................................33 7.4. Zařízení zdravotnická ...............................................................................................36 7.5. Zařízení sociální........................................................................................................39 7.6. Zařízení stravovací....................................................................................................40 7.7. Zařízení ubytovací ....................................................................................................45 7.8. Zařízení maloobchodní .............................................................................................49

7.8.1. Samostatné prodejny..........................................................................................49 7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny ........................................................56

7.9. Zařízení nevýrobní ....................................................................................................59 7.10. Zařízení výrobní a opravárenská.............................................................................60 7.11. Zařízení ostatní .......................................................................................................63 7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí ............................................................64

8. Mobilita obyvatelstva za službami ..................................................................................67

9. Závěr ................................................................................................................................69

10. Summary........................................................................................................................70

11. Literatura........................................................................................................................71

Přílohy..................................................................................................................................76

7

1. ÚVOD

Transformační procesy, které vyvolal přechod od centrálně plánovaného hospodářství

k volnému trhu, se odrazily v rozsáhlých změnách uvnitř sektoru služeb. Na jedné straně

jsou tyto změny způsobeny dřívějším nezájmem a podvybaveností tohoto sektoru,

na straně druhé přizpůsobení dynamicky se měnícímu ekonomickému prostředí.

Nejedná se pouze o změnu kvantitativní. Rozšířilo se spektrum terciárních aktivit,

v prostorové organizaci došlo k dramatické změně v občanské vybavenosti sídel

a reorganizaci dřívější uměle vytvořeného systému (střediskové soustavy) osídlení. Došlo

k reorganizaci obslužných systémů a středisek v závislosti na měnící se mobilitě obyvatel

za službami.

Úroveň poskytovaných služeb obyvatelstvu je podmíněna stávající úrovní základních

zařízení občanské vybavenosti. Prostorová organizace těchto služeb je vymezena

na základě pravidel, které vznikají na základě geografických podmínek sídla a jeho okolí,

funkcí sídla nebo jeho zařazením do systému osídlení.

Není to pouze sídlo, co ovlivňuje rozmístění a úroveň služeb, jsou to například

specifické podmínky, které se vyvíjejí v závislosti na momentální poptávce a nabídce.

Příkladem mohou být příjmy domácností, nákupní síla a nákupní chovaní populace,

nové trendy spojené se stále se zvyšující životní úrovni apod.

Výše popsané dynamické změny ovlivnily současný stav občanské vybavenosti,

zejména je to patrné u komerčních služeb jako jsou zařízení maloobchodní, stravovací

nebo ubytovací.

8

2. CÍLE PRÁCE

Cílem diplomové práce bylo provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku1

po roce 1989. Šlo o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužné sféry

se situací na konci 80. let 20. století.

Množství získaných dat nebylo možné v této práci interpretovat pro každou obec

zvlášť. Pro tabulkové srovnání vybaveností v letech 1987 a 2006 (u školských zařízení rok

2004) a popisu změn způsobených transformačními procesy, byly z databází vybrány údaje

za okres, bývalé okresní město a město Vítkov2. Změny u zbylých obcí okresu byly patrné

z mapových výstupů. Největší pozornost, z celého spektra poskytovaných služeb,

byla věnována nejdynamičtěji se rozvíjejícím zařízením – stravovacím, ubytovacím

a maloobchodu.

Dílčím úkolem diplomové práce bylo analyzovat dojížďku obyvatel za službami

do středisek obslužnosti. Na základě výsledků ze Šetření občanské vybavenosti sídel v roce

1987 a Atlasu obyvatelstva České socialistické republiky (1987), pak bylo možné

dokumentovat změny nejen v dojížďce a spádu za občanskou vybavenost, ale také

zhodnotit a porovnat hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku

během uplynulých devatenácti let a dokumentovat její změny.

I přesto, že údaje ze Šetření občanské vybavenosti byla k dispozici pouze na úrovni

střediskových obcí, byl výzkum vybavenosti obcí v roce 2006 (včetně databáze) zpracován

na úrovni základních sídelních jednotek, s cílem poskytnout data pro další a podrobnější

výzkum v budoucnu.

Součástí diplomové práce je CD-ROM s databázemi a fotodokumentací.

1 Vymezení v hranicích bývalého okresu Opava. 2 Opava a Vítkov jako jediné obce místního významu.

9

3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ

3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 Výchozím sekundárním zdrojem informací bylo Šetření občanské vybavenosti sídel

datované k 31. 12. 1987. Jiné prameny, tykající se kvantitativních informací o jednotlivých

službách na Opavsku, nebyly k dispozici.

Při tvorbě dotazníku pro terénní výzkum v roce 2006 a ke snadnější orientaci

ve statistikách (počty zařízení, počty míst a lůžek, prodejní plocha apod.) ze Šetření

občanské vybavenosti v roce 1987, byly využity Směrnice k jednorázovému statistickému

šetření občanské vybavenosti sídel k 31. 12 1987.

Ze širokého spektra informací týkající se druhů a zařízení služeb, byla ze Šetření

občanské vybavenosti využita data o počtech jednotlivých zařízení (provozoven), míst

u stolů ve stravovacích zařízeních, lůžek v ubytovacích zařízeních a prodejní ploše

maloobchodních jednotek. Jiné statistické informace (jako frekvence výpůjček knih,

návštěvnost kulturních zařízení, počty zaměstnanců, mzdy zaměstnanců apod.) nebyly

monitorovány vzhledem k absenci informací vztahujících se k roku 2006, které by

se terénním výzkumem nebo jiným zdrojem informací komplikovaně zjišťovaly.

3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 V jarních a letních měsících roku 2006 byla data současné vybavenosti všech sídel

(včetně základních sídelních jednotek) zkoumaného území pořízena formou terénního

výzkumu.

Předpokladem pro zpracování diplomové práce bylo tuto metodu použít pouze

u městských sídel nebo u sídel, kde počet trvale bydlícího obyvatelstva přesahuje 2 000.

Občanská vybavenost zbylých obcí okresu, pak měla být doplněna metodou dotazníků

(viz volná příloha), které měli představitelé místních samospráv vyplnit. Návratnost

dotazníků byla však minimální (16 %) a odevzdaná data měla nízkou výpovědní hodnotu3.

Proto původní výběr, kde jako primární zdroj informací sloužil výzkum v terénu,

byl rozšířen.

Zjištěná data z terénního výzkumu byla ještě porovnávána s Městskou databází

z českého statistického úřadu, zde byly k dispozici údaje o vybavenosti obcí za rok 2004.

Z jiných pramenů to byly brožury, reklamní letáky, Zlaté stránky apod.

3 Nižší efektivitu dotazníků způsobila náročnost otázek (konkrétně dotazy na prodejní plochu a počty míst u stolů ve stravovacích zařízení) a neochota představitelů místních samospráv vyplňovat dotazník.

10

Pracovalo se také se dvěma databázemi - HBI Monitor (HBI) a Registrem

ekonomických subjektů (RES). Databáze HBI Monitor je volně dostupná na internetové

adrese <http://www.hbi.cz>. Údaje firem v této databázi však nejsou srovnatelné, neboť

se nevztahují ke stejnému roku. Další nevýhodou je také její neúplnost, mnohdy (převážně

u malých firem) údaje zcela chyběly. Z výše jmenovaných důvodů byla dána přednost

RES.

Registr ekonomických subjektů byl mimo terénní výzkum použit jako zdroj informací

v kapitole 7.10. I když informace zjištěné terénním výzkumem jsou přesnější, není

u zařízení výrobních a opravárenských možné tento druh výzkumu uplatnit. Pokud

provozovna nebo služba není řádně označena (např. reklamou), není možné ji v místech,

které osobně neznáme a kde jsme mnohdy poprvé v životě, monitorovat. Jistou

alternativou by mohl být rozhovor s představiteli obcí nebo jejich obyvateli, ale vzhledem

k vysokým počtům (viz řádek Okres 2006 v Tab. 7.10.1) a nemožnosti kontroly z více

zdrojů (obecní seznamy podnikatelů, reklamní a inzertní noviny, Zlaté stránky apod.), by

opět šlo spíše o odhady, než o pravdivé údaje.

Vzhledem k výše popsané skutečnosti byl v rámci šetření výrobních a opravárenských

služeb použit jako zdroj primárních informací Registr ekonomických subjektů z ČSÚ,

který se i přes nedostatky zdá být přesnějším než terénní výzkum. Předností práce s RES,

je nenáročné vyhledávání formou dotazů a jejich prezentace formou tabulek. Konkrétně

v této práci to byly dotazy na OKEČ a jednotlivé obce okresu Opava.

Každá skupina námi vybraných výrobních a opravárenských zařízení je definována

jako soubor ekonomických činností4. Tedy:

• Kovozpracující provozovny jako Opravy výrobků pro osobní potřebu a domácnost (527 200, 527 300, 527 400, 725 000)

• Opravny motorových vozidel jako Opravy a údržba motorových vozidel, včetně motocyklů (502 000, 503 000, 504 000)

• Dřevozpracující provozovny jako Zpracování dřeva (200 000) a Výroba nábytku (360 000)

• Oděvní a textilní provozovny jako Výroba textilií (170 000) a Konečná úprava textilií (173 000)

• Provozovny stavební činnosti jako Stavební montážní práce (453 000) a Dokončovací stavební činnosti (454 000)

• Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi jako Čištění a úprava usní (190 000) a Opravy obuvi (527 100)

Práce s RES však nese i svá úskalí. Prvním z nich je neúplnost dat. U ekonomických

subjektů často nejsou zapsány všechny údaje (chybí úplná adresa, počty zaměstnanců

4 Výběr jednotlivých ekonomických činností z RESu je v souladu s metodickými pokyny, které jsou popsány v publikaci Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské vybavenosti sídel (1987).

11

apod.). Druhým nedostatkem je nekompatibilnost výstupů (tabulek) z RESu s jinými

tabulkovými editory jako jsou například MS Access či MS Excel. Další, v našem výzkumu

však podstatný, problém spočívá přímo v registru samotném a je nastíněn v následujícím

příkladě.

Příklad: Kam zařadit obchod s potravinami? Majitel s trvalým bydlištěm v Kravařích si zřídí obchod s potravinami ve Štěpánkovicích. V Registru ekonomických subjektů bude tedy nová položka maloobchodního zařízení s potravinami doplněna o adresu majitele obchodu.

Proto nebylo možné RES použít jako hlavní zdroj informací při výzkumech podobných

zařízení jako je maloobchod, stravovací nebo ubytovací zařízení, kde nás až tak nezajímala

adresa majitele, jako lokalizace samotného zařízení. RES tedy sloužil u těchto zařízení

spíše ke kontrole zjištěných informací a údajů z terénního výzkumu, tedy jako doplňující

zdroj informací.

3.3. Komparace občanské vybavenosti Při komparaci bylo nutné brát zřetel na kompatibilitu zkoumaného území. Proto bylo

nutné vyrovnat současné administrativní členění okresu stavu v roce 1987. Klasifikace

a kategorizace jednotlivých zařízení bylo prováděno v souladu s metodikou popsanou

v metodické příručce Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské

vybavenosti sídel k 31. 12 1987.

Údaje o vybavenosti střediskových obcí v roce 1987 byly přepsány do databází

vytvořených v tabulkovém editoru MS Excel 2003. Zde byly doplněny o informace

z terénního výzkumu a následně statisticky vyhodnoceny. Touto metodou by rozmístění

služeb bylo hodnoceno jen s obtížemi, proto byly tabulky a grafy v textu doplněny o mapy,

ze kterých je prostorová změna lépe čitelná.

Pro obsáhlost (41 obcí) nebylo možné do tabulek a grafů uvádět údaje za všechny obce

okresu u každé kategorie služeb. Proto byly do tabulek zapsány pouze údaje za bývalá

střediska místního významu – Opava a Vítkov, kde změna byla předpokládána ve větším

měřítku a zřetelnější než u ostatních obcí okresu. Informace o ostatních obcích pak bylo

možné porovnávat z databází umístěných na přiloženém CD-ROMu.

3.4. Mobilita za službami Dotazníkové šetření, které proběhlo v rámci grantového projektu GAČR

č. 402/04/0535 v roce 2006, poskytlo informace o hlavních směrech a frekvenci vyjížďky

obyvatelstva. Zvolená metodika pro vymezení středisek základních obslužných regionů

12

(obslužných mikroregionů) vycházela z výzkumu dojížďky za službami a do škol, který

v 70. letech provedl J. Maryáš.

Střediska základních obslužných regionů zde byla vybrána na základě úrovně

vybavenosti a na základě obslužné regionální působnosti. Konkrétně za centra obslužných

regionů byly vybrány pouze ty obce, které měly úroveň vybavenosti odpovídající

průměrnému středisku místního významu a byly alespoň jednou obcí nebo nestřediskovým

sídlem trvalého významu uvedeno jako jednoznačný cíl dojížďky za službami.

Představitelé obcí byli dotazováni na hlavní cíle obyvatel sídla při nákupech běžného

textilu a obuvi, průmyslového zboží, knih, nábytku, speciálního výběrového zboží

a při návštěvách lékáren, běžných služeb a speciálních služeb. Střediskem se pak stalo

to sídlo, které bylo uvedeno jako cíl obslužného spádu v šesti z osmi výše vypsaných druhů

služeb, přičemž muselo být uvedeno jako jednoznačný cíl v nákupu průmyslového zboží

a návštěv speciálních služeb (Maryáš, 1987). Na území okresu Opava tak bylo vymezeno

celkem 5 středisek – Opava, Hlučín, Vítkov, Budišov nad Budišovkou a svou působností

také Ostrava. Pokud pomineme Ostravu, je okresní město Opava hierarchicky nejvyšším

střediskem (V.) v okrese.

Anketární šetření v roce 2006 probíhalo formou dotazování respondentů5, nejčastěji

v obchodních domech, ve stravovacích zařízeních nebo na úřadech. Cílem výzkumu

nebylo pouze vymezit změny v samotných centrech dojížďky, ale také vyšetřit případnou

reorganizaci (ve směrech a frekvenci) dojížďky obyvatel v zázemí středisek. Co se týče

vymezení středisek v roce 2006, byla metodika použitá J. Maryášem ještě zpřísněna. Námi

zvolené středisko, muselo být označeno jako jednoznačný cíl dojížďky hned trojicí obcí.

Dojížďka obyvatelstva za službami, pak sloužila k vymezení základních obslužných

regionů. U oscilačních obcí, stanovených J. Maryášem, bylo přihlédnuto ke vzdálenosti

šetřené obce od obslužných středisek. Stejné kritérium bylo použito i během zpracovávání

dotazníků (viz volná příloha) pro rok 2006. Při vyrovnávání obcí na administrativní stav

z roku 1987 však bylo nutné přihlédnout také k procentuálnímu zastoupení ekonomicky

aktivního obyvatelstva. Všechny obce, které tvořily střediskovou obec v roce 1987 (a měly

rozdílný spád), byly zařazeny do stejného základního obslužného regionu podle obce

s největším zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva.

5 Hampl, Gardavský a Kühnl (1989) upozorňují na nedostatky J. Maryášem zvoleného způsobu šetření mobility obyvatelstva za službami (pro každé sídlo vyplněný jediný dotazník, dotazníky v různých obcích vyplňovány s rozdílnou pečlivostí apod.). Tyto nedostatky byly odstraněny (nebo alespoň zmírněny) během výzkumu v roce 2006 dotazováním více respondentů.

13

3.5. Tvorba map Postup při tvorbě map byl následující. Vytvořené databáze v programu Excel byly

převedeny do formátu umožňující načtení v mapovém editoru ArcGis Desktop verze 9.1.

Zde se zjištěné údaje o obcích přiřadily k podkladovým vrstvám z ArcData ČR a následně

se vytvořily mapy vhodné pro danou tématiku.

Hlavním cílem map bylo poskytnout informace o změně v prostorové organizaci

služeb, případně umožňují monitorovat zákonitosti v rozmístění nebo změně daného jevu.

Pro snadnější přehled situace před a po roce 1989 byly vždy dvě mapky (pokud

to kartografická metoda dovoluje, tak v jediné) umístěny na jediné stránce. Z tohoto

důvodu není možné předpokládaný rozsah stran této diplomové práce dodržet. Vytvořené

mapy v ArcGis Desktopu byly ještě podle potřeby upraveny v grafických editorech

CorelDraw 12 a Corel PHOTO-PAINT 12.

Diplomová práce byla napsána v prostředí textového editoru MS Word 2003

a doplněna o grafy vytvořené v MS Excel 2003.

14

4. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Okres Opava se nachází v severovýchodní části České republiky, konkrétněji v severní

části Slezska při státní hranici s Polskem (délka hranice činí 82 km) a administrativně

spadá pod Moravskoslezský kraj. Na východě sousední s okresem Ostrava a Karviná,

na jihovýchodě s okresem Nový Jičín, na jihu s okresem Olomouc a na západě pak

s okresem Bruntál. Celková délka hranice s těmito okresy je 158 km. Část okresu

je součástí euroregionu Silesia, který je svazkem obcí česko-polské hraniční oblasti.

Rozloha okresu činí 1 126 km2, což jej řadí na 31. místo v rámci 77 okresů České

republiky a má 180 260 (k 1.1.2006) obyvatel žijících v 7 městech (Opava, Hlučín,

Kravaře, Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov a Hradec nad Moravicí)

a v dalších 73 obcích. Nejvýše položenou obcí je Děhylov v nadmořské výšce 563 m,

nejníže položenou obcí je pak Hať 215 m n. m. Nejstarší písemná zmínka o sídle pochází

z roku 1060 pojednávající o Hradci nad Moravicí, naopak nejmladší doložená písemná

zmínka patří obci Nové Lublice z roku 1588. Území je vymezeno zeměpisnými

souřadnicemi 49º 43´-50º 04´ severní zeměpisné šířky a 17º 31´-18º 20´ východní

zeměpisné délky. Nejvyšším bodem okresu je Červená hora s nadmořskou výškou 749 m

na hranici s okresem Olomouc. Naopak nejnižším bodem okresu je místo, kde řeka Odra

opouští území okresu v katastru obce Šilheřovice v nadmořské výšce 198 m.

Mapa 4: Vymezení zájmového území.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

15

5. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

5.1. Fyzickogeografické poměry

5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry

Geologická stavba zkoumaného území je rozmanitá a nejednotná. Sever okresu je

tvořen pleistocénními horninami, zastoupeny jsou spraše a sprašové hlíny. Podél vodních

toků jsou zde patrny holocenní fluviální, převážně hlinitopísčité sedimenty, dále pak till,

vodně-ledovcové písčité a štěrkovité sedimenty, které pocházejí z doby sálského zalednění.

Pro jihozápadní část okresu jsou charakteristické paleozoické horniny. V této části území

se zvedá pohoří Nízkého Jeseníku, pro něž je tato geologická stavba typická. Území je

tvořeno střídáním jemnozrnných drob, prachovců a břidlic. Jihovýchodní část okresu pak

tvoří paleozoické horniny - droby.

Zastoupení nerostných surovin není v okrese Opava příliš pestré. Charakteristickými

surovinami těženými hlavně v minulosti jsou stavební suroviny (tj. stavební kámen,

stavební písky, štěrkopísky a cihlářské suroviny). Na území se nachází ložiska, která jsou

evidovaná v Bilanci zásob nerostných surovin ČR, příkladem je ložisko štěrkopísku

u Velkých Hoštic. Mnoho těžených lokalit je v současné době opuštěných a těžba na nich

byla ukončena. Nachází se zde i významné ložisko sádrovce, který se těží u Kobeřic.

Okres Opava geomorfologicky náleží do tří provincií. Z větší části náleží do provincie

Česká vysočina, malá část území na východě spadá do Západních Karpat a severní část

okresu náleží do provincie Středoevropská nížina. Od Západních Karpat je okres

na jihovýchodě oddělen Moravskou bránou a Ostravskou pánví.. Na území okresu Opava

zasahují geomorfologické celky: Nízký Jeseník, Opavská pahorkatina a Ostravská pánev.

Nízký Jeseník je zastoupen podcelky: Domašovská vrchovina, Stěbořická pahorkatina,

Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina a Brantická vrchovina. Opavská pahorkatina

je na území okresu zastoupena dvěma podcelky: Poopavskou nížinou a Hlučínskou

pahorkatinou. Ostravská pánev již dále nebude dělena, vzhledem k malé části,

která do okresu zasahuje.

Nízký Jeseník je plochou pahorkatinou o rozloze 2 894 km2 a střední nadmořské výšce

482,5 m. Nejvyšším bodem je Slunečná (800 m n. m.) Celek je složen převážně

ze spodnokarbonských drob a břidlic, méně se pak vyskytují devonské horniny, vulkanity

a ostrůvky neogenních usazenin, místy se vyskytují spraše a sprašové hlíny. Na severním

a východním okraji jsou patrny usazeniny pleistocénního zalednění. Omezení Nízkého

Jeseníku tvoří vesměs příkré zlomové svahy. Převážně plochý povrch se sklání

16

k jihovýchodu a k východu.. Okraje jsou rozřezány hlubokými údolími a příznačné jsou

pravoúhlé ohyby řek Odry, Moravice, Opavy a Hvozdnice.

Opavská pahorkatina je plochá pahorkatina a je součástí Slezské nížiny. Rozloha činí

394 km2 a střední nadmořská výška dosahuje 258,3 m. Celek je tvořen kvartérními,

převážně pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění. Plochý reliéf je většinou

překrytý sprašovými hlínami. Nejvyšším bodem je Almín kopec (315 m n. m.) v Kobeřické

pahorkatině.

Ostravská pánev se rozkládá v jihozápadní části Severních Vněkarpatských sníženin.

Je tvořena rovinou a plochou pahorkatinou o rozloze 486 km2 se střední nadmořskou

výškou 244 m. Nejvyšším bodem je vrchol Kouty (333 m n. m.). Území je tvořeno různě

mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních,

fluviatilních a eolických sedimentů, které spočívají na zpevněných karbonských

sedimentech obsahující sloje černého uhlí. Území je silně porušené třetihorní radiální

tektonikou, která doznívá až dosud. Ostravská pánev je kvartérní akumulační sníženina

s rozsáhlými říčními terasami. V reliéfu jsou značné antropogenní tvary, haldy a poklesy

(Demek, 1987).

5.1.2. Hydrologické poměry

Vodní toky zájmového území patří do jednoho povodí řeky Odry (úmoří Baltského

moře). Územím okresu protéká 560 km vodních toků. Největším a nejvodnatějším tokem

daného území je řeka Odra, ovšem ta na území okresu zasahuje je okrajově. Pramení

v Oderských vrších na jihovýchodním svahu Fidlova kopce (680 m n. m.) v nadmořské

výšce 633 m. Délka toku Odry na území České republiky činí 120 km.

Druhým největším tokem je řeka Opava s pravostranným přítokem řeky Moravice.

Řeka Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy u Vrbna pod Pradědem v Hrubém

Jeseníku. Délka toku je 119 km a řeka tvoří část (25 km) hranice s Polskem. Dalšími

významnými vodními toky v okrese Opava jsou Opavice, Hvozdnice a Budišova (Vlček,

1984).

Vodní plochy pokrývají pouze 1,3 % území okresu. Dominantní postavení má údolní

nádrž Kružberk a Hlučínské jezero - lidově nazývané „Štěrkáč“. Nádrž Kružberk na řece

Moravici zaujímá plochu 287 ha a délka zatopeného údolí je 10 km s maximální hloubkou

31 m. Hráz nádrže je dlouhá 280 m a vysoká 33 m. Hlavní funkcí je zásobování pitné vody

pro Ostravský region. Hlučínské jezero vzniklo v důsledku těžby štěrku a písku nedaleko

Hlučína. Je dlouhé přibližně 1,2 km, využívané převážně pro rekreaci a vodní sporty.

17

5.1.3. Klimatické poměry

Území je otevřeno Baltickému podnebí, do kterého proniká vliv kontinentálního

podnebí. Počasí je charakteristické mírným létem, teplým podzimem a dostatkem srážek.

Průměrný objem ročních srážek dosahuje 600-700 mm a průměrná roční teplota vzduchu je

7-8ºC. Podle Quitta (1975) je území členěno do tří klimatických oblastí. Severní

až severozápadní část je řazena do mírně teplých oblastí MT 10, které jsou charakteristické

dlouhým, teplým a mírně vlhkým létem s normálně dlouhým přechodným obdobím. Zima

je mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jižní a východní část okresu je tvořena

mírně teplými oblastmi MT 7 a MT 9. Léto je zde teplé a mírně vlhké, zima je mírná

s delším trváním sněhové pokrývky. Na území okresu se nachází meteorologická stanice

v Opavě, založená v roce 1874 (Demek, 1992).

Mapa 5.1.3: Hydrologické a geomorfologické poměry v okrese Opava.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

5.2. Socioekonomické poměry

5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945

Dekretem prezidenta republiky ze dne 27. 10. 1945 se Slezsko a severovýchodní část

Moravy začlenila pod expozituru Moravskoslezského národního výboru. Západní část této

oblasti tvořil pás pohraničních okresů Hlučín, Opava, Krnov, Jeseník a Bruntál.

18

Správní okres Opava tvořily soudní okres Opava (57 obcí), Vítkov (21 obcí) a Odry

(17 obcí), součástí bylo i dvanáct obcí severozápadní části okresu Hlučín. Dohromady tedy

zahrnoval správní okres 107 obcí. Opava se opět stala statutárním městem a byly k němu

připojeny okolní obce Jaktař, Kylešovice a Kateřinky. Politický okres se tak rozdělil

do dvou samostatných částí. Statutární město Opava a ostatní obce okresu, pak řídil

Národní Výbor Opava-venkov.

K drobným změnám v uspořádání okresů došlo koncem 50. let. Okres Hlučín se příliš

nezměnil. Šest obcí okresu bylo připojeno k Ostravě, ale jiných šest bylo převedeno

z opavského okresu. Celkem měl nový správní okres přes 40 tisíc obyvatel žijících v třiceti

obcích. Podstatně se však změnil rozsah okresu Opava. Kromě zmíněných hlučínských

obcí byly odloučeny soudní okresy Vítkov a Odry do nového správního okresu Vítkov

a jedna obec do okresu Bílovec. S třinácti obcemi ze soudního okresu Horní Benešov

zahrnoval nový správní okres Opava 73 obcí.

V roce 1960 došlo k územní reorganizaci státu. Bývalé okresy Vítkov, Hlučín a Opava

se sloučily v nový správní okres Opava, ke kterému bylo ještě připojeno devatenáct obcí

z okolních okresů Ostrava-venkov, Bílovec a Krnov. Celkem tak okres tvořilo 139 obcí

s více než 163 tisíci obyvateli. Postupným slučováním obcí v letech 1963-1970 se počet

obcí v okrese snížil na 118.

V 70. letech se opět objevují snahy o centralizaci (integraci) obcí. Tyto procesy

souvisely s kategorizací tzv. střediskových obcí. Postupné slučování obcí se ustálilo

až v roce 1982, kdy okres tvořilo 41 obcí6. V 90. letech dochází k postupnému rozpadání

uměle aglomerovaných menších obcí a odlučování některých obcí od měst. Počet obcí

v okrese Opava se zvýšil na 80 (rok 2002).

V roce 2000 proběhla se vznikem 14 krajů první fáze reformy územní veřejné správy.

Okres Opava se stal součástí Moravskoslezského kraje. Zatím posledním důležitým

reformním krokem, uzavírajícím druhou etapu reformy územní veřejné správy, bylo

ukončení činnosti okresních úřadů dne 31. 12. 2002. Jejich kompetence byly od 1. 1. 2003

převedeny na 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), částečně i na krajské úřady

a na některé další správní úřady7, v bývalém okrese Opava přitom vznikly čtyři8 obce

spadajících do této kategorie (Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov)9.

6 Viz. Příloha X: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. 7 Funkčnost některých okresních zařízení a institucí však zůstala zachována. Příkladem mohou být okresní soudy, policejní obvody nebo hygienické stanice. 8 Jsou to obce: Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov. Malá část (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota a Velká Polom) zkoumaného území spadá pod ORP Ostrava. 9 Územní veřejná správa od 1. ledna 2003 aneb konec činnosti okresních úřadů. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr.

19

Se vstupem do EU (1. 5. 2004) se na území České republiky vymezily územní jednotky

NUTS. Ty slouží pro analytické a statistické potřeby EU. Česká republika se tak dále dělí

na jednu jednotku NUTS 1, osm jednotek NUTS 2 a čtrnáct jednotek NUTS 3. Úrovni

NUTS 4 odpovídají bývalé okresy, jednotce NUTS 5 pak obce těchto okresů.

Tab. 5.2.1.1: Zařazení zkoumaného území do jednotek NUTS.

Územní jednotka Zařazení zkoumaného území NUTS 1 Česká republika NUTS 2 Moravskoslezsko (VÚSC) NUTS 3 Moravskoslezský kraj (VÚSC) NUTS 4 Okres Opava NUTS 5 Obce

Pramen: ČSÚ – www.czso.cz.

5.2.2. Sídelní a demografická struktura

Úroveň vybavenosti sídel službami je podmíněna velikostí daného sídla a funkcí

v hierarchickém systému osídlení. Tedy se vrůstající velikostí sídla, roste nejen kvantita

zařízení služeb, ale také jejich druhová skladba a pestrost. Hierarchický stupeň

(= atraktivnost) obce v rámci systému osídlení pak ovlivňuje prostorovou mobilitu

obyvatelstva za službami.

Nepřítomnost a obtížná dosažitelnost služeb pro bydlící obyvatelstvo, zvláště služeb

maloobchodu, základního školství, zdravotnictví a kultury, byly a stále jsou důležitými

důvody nespokojenosti obyvatel s životními podmínkami v malých obcích. Tento

negativní jev se pak projeví v úbytku obyvatel (převážně ve venkovských sídlech10)

a skutečnosti, že stále více obyvatel využívá zařízení služeb lokalizovaných ve městech,

zvláště při dojížďce do zaměstnání (Kubeš ed., 2000). Redukce počtu zařízení služeb

v malých obcích je navíc doprovázená procesem soustřeďování vybraných zařízení služeb

do obslužných středisek (viz kapitola 8.).

Se svými 180 260 obyvateli zaujímá okres Opava 8. místo v rámci všech 77 okresů

České republiky. V sedmi městech žije více než polovina obyvatel (55 %), třetina obyvatel

právě v okresním městě. Průměrná hustota osídlení je 160 obyvatel na km2, což je hodnota

výrazně nad celostátním průměrem (131 obyv. na km2). Osmdesát obcí okresů se dále člení

na 152 obecních částí a 251 základních sídelních jednotek. Jak dokládá tab. 5.2.2.1,

přibližně 83 % obcí má méně než 2 000 obyvatel. Malé obce jsou lokalizovány především

v západní a jihozápadní části okresu. Více než 10 000 obyvatel žije pouze ve městech

Opava a Hlučín. 10 Obce s populací menší než 2 500, které nejsou stavebně spojené s městy.

20

Z tab. 5.2.2.1 je patrný nárůst obyvatel v menších obcích okresu, u sídel s 5 000 a více

obyvateli, mimo Opavu, naopak pokles11. Ze všech kategorií největší podíl na celkovém

počtu obyvatel v okrese mají obce 1 000-1 999 obyvateli, a to na úkor větších obcí. S jistou

nadsázkou se tak obce s 1 000-1 999 obyvateli stávají nejvíce atraktivními pro bydlení.

Mezi tyto obce patří oscilační obce mezi Ostravou a Opavou jako jsou Mokré Lazce,

Hrabyně nebo Dolní Lhota.

Tab. 5.2.2.1: Velikostní skupiny obcí v okrese Opava v letech 1980-200612. Počet Do 199 200-

499 500-999

1 000-1 999

2 000-4 999

5 000-9 999

10 000-19 999

Nad 50 000 Celkem

Obcí 1980 5 16 20 25 9 3 1 1 80 Obcí 2006 4 13 22 27 9 3 1 1 80 Rozdíl 2006 - 1980 -1 -3 2 2 0 0 0 0 0

Obyvatel 1980

856 5647 14622 33394 29825 18336 14526 58778 175984

Obyvatel 2006

670 4352 15868 37007 30479 18257 14201 59426 180260

Rozdíl 2006 - 1980 -186 -1295 1246 3613 654 -79 -325 648 4276

Obyvatel 1980 v % 0,5 3,2 8,3 19,0 16,9 10,4 8,3 33,4 100

Obyvatel 2006 v % 0,4 2,4 8,8 20,5 16,9 10,1 7,9 33,0 100

Rozdíl 2006 - 1980 -0,1 -0,8 0,5 1,5 0 -0,3 -0,4 -0,4 0

Pramen: Statistický lexikon obcíČSSR 1982, ČSÚ – www.czso.cz, vlastní výpočty.

Vývoj obyvatelstva v ostatních obcích okresu dokládá Mapa 5.2.2.1. K největšímu

poklesu obyvatel došlo u obcí v jihozápadní části okresu (Budišov nad Budišovkou

a Vítkov), největší přírůstky jsou naopak zřetelné v zázemí největších měst okresu

(v Bolaticích, Kobeřicích a Slavkově).

Věková struktura obyvatelstva okresu Opava v roce 1991 byla v porovnání s rokem

2001 příznivější. Podíl předproduktivní věkové kategorie poklesl z 22,3 % na 17,1 %,

naopak vzrostl podíl obyvatel starších 60. let, a to ze 17,7 % na 18,3 % v roce 2001. Tento

negativní stav je způsoben poklesem porodnosti a úmrtnosti, tedy snižováním počtu

obyvatel nižších věkových kategorií a prodlužováním délky života.

Tento vývoj naznačuje zvyšující se požadavky na rozvoj služeb, vyplývající dále

i ze změn v sociálním složení obyvatelstva, z rostoucího podílu městského obyvatelstva.

Značná je také diverzifikace poptávky po službách podle věkové struktury obyvatelstva,

což platí zejména o službách kulturních a rekreačních.

11 Pokles počtu obyvatel v nejmenších kategoriích byl zapříčiněn přestupem obcí do vyšších kategorií. 12 Velikostní skupiny obcí z roku 1980 byly územně přepočítány na stav k 1. 1. 2006.

21

Mapa 5.2.2.1: Index počtu obyvatel v letech 1987 a 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti roku 1987, ČSÚ – www.czso.cz.

Graf 5.2.2.1: Věkové složení obyvatelstva okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001.

Rok 2001

17,1 17,2 16,2

64,7 65,7 65,4

18,3 17,1 18,4

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

okres kraj ČR

0-14 15-59 60+

Rok 1991

22,3 21,9 21

60 62,5 61,1

17,7 15,6 17,9

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

okres kraj ČR

0-14 15-59 60+

Pramen:ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.

22

Jedním z charakteristických rysů transformačních procesů po roce 1989 je nárůst

ekonomicky aktivního obyvatelstva v sektoru služeb. Jak dokládá graf 5.2.2.2 vrostl podíl

pracujících ve službách (terciéru) z 41,2 % na 54,5 % v roce 2001. Stejný trend je možné

sledovat také v Moravskoslezském kraji nebo České republice. Sektor služeb posiluje

na úkor priméru, což dokládá pokles podílu pracujících v primárním sektoru v okrese

Opava ze 14 % na 5,3 % v roce 2001.

Graf 5.2.2.2: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001.

Rok 2001

5,3 2,8 4,4

40,240,2 37,7

54,5 57 57,9

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

okres kraj ČR

primér sekundér terciér

Rok 1991

149,3 11,6

44,850,2 44,9

41,2 44,9 43,5

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

okres kraj ČR

primér sekundér terciér

Pramen: ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.

5.2.3. Hospodářství okresu

Z hlediska hospodářství je Opavsko spíše oblastí zemědělskou a tvoří jádro zemědělské

produkce v rámci celého Moravskoslezského kraje. Z celkové rozlohy okresu zabírá

zemědělská půda 62,2 %, což je 70 037 ha13. Orná půda potom zaujímá 82,1 % výměry

zemědělské půdy (57 500 ha). Stejně jako v minulosti, i dnes dominuje pěstování obilovin

a řepy cukrovky, nedílnou součást tvoří pastviny pro dobytek.

Zemědělská produkce je v současnosti zabezpečena spíše menšími společnostmi.

Ty po roce 1989 vznikly vystoupením z velkých zemědělských družstev a Státních statků.

Zemědělství se také stalo podnikatelským subjektem soukromých podnikatelů, kteří mají

13 Číselné údaje převzaty z www.czso.cz.

23

tendence přinášet do oboru nové trendy, jakými jsou například ekologické zemědělství,

produkce biopotravin apod.

V současnosti působí v okrese několik desítek zemědělských subjektů, které

se zabývají rostlinnou a živočišnou výrobou. Mezi ty největší, s více než 200 zaměstnanci,

patří Zemědělské družstvo Hlavnice se sídlem v Litultovicích, Zemědělské družstvo

Březová, Zemědělské družstvo Opava - Kateřinky a ZP Otice, a.s. Většina zemědělských

družstev v okrese se zabývá smíšeným hospodářstvím. Na zemědělskou výrobu úzce

navazují i další subjekty zaměřené na tuto činnost, představují je dodavatelé

a subdodavatelé například součástek do zemědělských strojů, výrobci krmiv a hnojiv,

dodavatelé léčiv pro dobytek apod. V malé míře je zastoupena i těžba dřeva na Vítkovsku

a v okolí Hradce nad Moravicí.

Průmysl je v okrese více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl

tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí. Důležitou součástí

tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků, k nejdůležitějším patřila

privatizace státního podniku Čokoládoven, Opavia Opava a prodej Galeny Opava -

Komárov.

Z hlediska zastoupení průmyslové výroby na Opavsku se výrazněji projevuje průmysl

strojírenský. Ten se vyvíjel z velké části v důsledku zastoupení hutního a těžebního

průmyslu na Ostravsku, přesněji v Ostravsko-karvinské oblasti. Významným podnikem,

který v minulosti dodával strojírenský materiál, je Ostroj Opava a.s. (s více než 500

zaměstnanci). Dalšími významnými podniky zabývající se strojírenskou výrobou je Brano

a.s. se sídlem v Hradci nad Moravicí a Sigma Dolní Benešov, jejíž hlavní činností

je výroba potrubních armatur. Oba podniky zaměstnávají přes 2 000 zaměstnanců.

Odvětvím, které má na Opavsku dlouholetou tradici je průmysl farmaceutický.

Do bývalého podniku Galena Opava - Komárov vstoupil zahraniční kapitál. Prvním

investorem byla americká firma a podnik byl přejmenován na IVAX Pharmaceuticall s.r.o.,

v roce 2006 vstoupil investor nový, tentokrát jím byla izraelská společnost a IVAX byl

přejmenován na podnik Teva Pharmaceuticals ČR, s.r.o.

V okrese je rozšířen i průmysl zpracovatelský, který zde má větší podíl než těžba

nerostných surovin. Dominantní postavení má potravinářský průmysl, nemalý podíl

připadá na výrobu a zpracování plastů a průmysl textilní.

Potravinářský průmysl je tradičním odvětvím a je zastoupeno 30% podílem v rámci

celkové průmyslové výroby v okrese. Mezi významné podniky se řadí UKAMO spol. s r.o.

a BIVOJ a.s.. Společnosti se zabývají výrobou a zpracováním masa a mastných výrobků

a zaměstnávají více než 250 pracovníků. Výroba nápojů je hlavní činností podniku Slezské

24

škrobárny Opava. Významnými potravinářskými podniky jsou pak například SELIKO

Opava a.s., nebo Cukrovar v Opavě - Vávrovicích.

Zpracováním plastů se zabývají firmy Plasty a formy, spol. s r.o., Chuchelná, dříve

známá pod názvem ECOMONT spol. s r.o., Model Obaly a.s. Opava, který se zabývá také

výrobou vlnité lepenky. Dalším významným podnikem je Linaset a.s. v Budišově

nad Budišovkou. Všechny výše jmenované podniky zaměstnávají více než 2 000

zaměstnanců.

Textilní průmysl v okrese zastupuje hned několik firem. Ze známých jmenujme Lanex

a.s. Bolatice. Zabývá se výrobou lan s nejrůznějším využitím, od sportovních účelů

až po výrobu lan pro lodní dopravu. Průmyslové textilie zpracovává Slezská tvorba,

výrobní družstvo Opava. Z menších firem můžeme jmenovat OPAVLEN Opava, a.s.,

podnik se zabývá výrobou lnářských vláken.

Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno rašelinou, sádrovcem,

žáruvzdornými písky, pokryvačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci,

žulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je však poměrně malé,

podílí se pouze 0,6 % na celkové průmyslové výrobě. Největší rozvoj toto odvětví

zaznamenalo po druhé světové válce, kdy začala hlavně těžba štěrkopísků a sádrovce.

Největším producentem štěrkopísků je společnost Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov,

těžbu a úpravu sádrovce u Kobeřic zajišťuje společnost Sádrovcové doly Kobeřice.

Tab. 5.2.3.1: Struktura průmyslu v roce 2001 v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v (%).

Okres

Opava Moravskoslezský

kraj Česká

republika Průmysl celkem 30,3 32,7 29,1 Dobývání nerostných surovin 0,6 4,5 1,2 Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu 7,8 2,1 2,0 Zpracovatelský průmysl: 27,9 26,1 25,9

potravinářský a tabákový průmysl 20,9 12,6 13,4 textilní a oděvní průmysl 9,2 9,6 11,2 kožedělný průmysl 0,5 0,9 1,8 dřevozpracující průmysl 6,8 5,3 7,3 papírenský a polygrafický průmysl, vydavatel. činn. 6,6 3,3 4,5 chemický a farmaceutický průmysl 8,0 6,1 4,1 průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot 0,9 1,1 5,0 Výroba kovů a kovodělných výrobků 22,2 32,0 14,7 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 14,5 13,6 15,5 Výroba elektrických a optických přístrojů 1,8 2,7 6,4 Výroba dopravních prostředků 0,8 5,6 5,4

z toho

ostatní zpracovatelský průmysl 7,8 7,1 10,6

Pramen: SLDB 2001.

25

5.2.4. Doprava

V této podkapitole je zahrnuta dopravní obslužnost okresu Opava. Při popisu

jednotlivých tahů jsou jmenována i města, která do okresu nespadají, ale z těchto údajů

je zřetelné, že město Opava, stejně jako celý okres, je důležitou dopravní křižovatkou.

Hlavní dopravní tahy vytváří silnice první třídy s napojením na dálnici D 47, která je

stále ještě ve výstavbě a v budoucnu by měla vytvářet tepnu mezi Ostravou a Olomoucí.

Silnice č. I/46 (Olomouc - Šternberk - Opava - Kobeřice - Sudice) propojuje okres Opava

se sousedním okresem Bruntál a je také hlavním dopravním tahem do Polska. Silnice

č. I/11 (Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Jablunkov) je hlavním tahem

z Bruntálu do Opavy a dále do Ostravy a směřuje na hraniční přechod se Slovenskem.

Dalším tahem, který spojuje Ostravu a Opavu je silnice č. I/56 (Ostrava - Hlučín -

Kravaře - Opava). Posledním významným tahem první třídy je silnice č. I/57 (Fulnek -

Hradec nad Moravicí - Opava - Město Albrechtice - Bartultovice), která směřuje z Fulneku

do Opavy, dále do Krnova a až na hraniční přechod s Polskem, který už ale nezasahuje

do okresu Opava.

Rozsah a hustota dopravní sítě je vcelku dobrá s rezervami v dopravní obslužnosti

okrajových částí okresu a podnikatelských subjektů. Na železnici jsou napojeny obce

hlavně na Opavsku, v menší míře i na Vítkovsku. Mezi hlavní dopravní tahy patří

železniční trať č. 316 (jediná elektrifikovaná trať v okrese), která směřuje z Opavy, přes

Štítinu a Háj ve Slezsku, do Ostavy a trať č. 310 směřující z Opavy do Krnova. Tyto hlavní

tepny zajišťují intenzívní přepravu nejen osob, ale i nákladů. Dopravní obslužnost pak

vytváří i tratě lokálního významu. Příkladem může být trať č. 317, která začíná v Opavě,

prochází Kravařemi a končí v Hlučíně, dále pak trať č. 318 směřující z Kravař

do Chuchelné. Na Vítkovsku je pak významná trať č. 276 spojující Suchdol nad Odrou,

Vítkov a Budišov nad Budišovkou.

Mezinárodní letecká doprava v okrese nemá zastoupení. K vnitrostátním

a mezinárodním letům je občany okresu využíváno nejbližší letiště Ostrava - Mošnov.

V rámci okresu stojí za zmínku letiště v Zábřehu u Dolního Benešova. Je to veřejné

vnitrostátní letiště, které v současné době slouží ke sportovním a zemědělským účelům.

Stejnou funkci bude plnit i nově vybudované letiště ve Velkých Hošticích.

Okres Opava je okresem příhraničním, proto je vhodné podkapitolu o dopravě doplnit

o seznam hraničních přechodů (viz Tab. 5.2.4.1) okresu Opava. V současné době jsou dva

přechody mimo provoz a to Holasovice - Wysoka a Rohov - Krzanowice. Do budoucna

budou, podle plánu kraje, přechody opět uvedeny do provozu jako přechody pro malý

26

pohraniční styk a přechod Chuchelná - Krzanowice, Hať - Tworkow budou mít postavení

mezinárodních přechodů, u druhého ze jmenovaných bude s omezením tonáže do 3,5 tuny.

Tab. 5.2.4.1: Hraniční přechody v okrese Opava.

Název přechodu Název přechodu

Na české straně Na polské straně Provoz

Na české straně Na polské straněProvoz

Skrochovice Boboluszki PMPS Sudice Pietraszyn MHP

Holasovice Wysoka Nečinný Rohov Krzanowice Nečinný

Držkovice Dierzkowice PMPS Strahovice Krzanowice PMPS

Vávrovice Wiechowice I PMPS Chuchelná Krzanowice PMPS

Opava Pilszcz PMPS Chuchelná Borucin PMPS

Oldřišov Pilszcz PMPS Píšť Boleslav PMPS

Hněvošice Sciborzyce Wielkie PMPS Píšť Owsiszcze PMPS

Rohov Sciborzyce Wielkie PMPS Hať Tworkow PMPS

Třebom Kietrz PMPS Hať Rudyszwald PMPS

Třebom Grodczanki PMPS Šilheřovice Chalupki PMPS

Pramen: Vyhláška č. 1/2003 krajského úřadu Moravskoslezského kraje, upraveno.

Vysvětlivky: PMPS - přechod pro malý pohraniční styk MHP - mezinárodní přechod

27

6. SLUŽBY

Pokud chceme služby nějakým způsobem definovat a odlišit od hmotného zboží,

používáme většinou charakteristiky „nehmotné, neviditelné, neskladovatelné

a nezkazitelné zboží“. O jejich neviditelnosti či neskladovatelnosti lze ale s úspěchem

pochybovat (např. film či informace v podobě dat by tudíž vůbec službami nebyly), takže

tato definice není úplně přesná. Často se také uvádí, že služby vyžadují přímý kontakt

jejich výrobce či poskytovatele s jejich spotřebitelem, což ale opět nemusí vždy platit

(např. přenos informací po telefonu či přes Internet). Zjednodušeně lze říci, že služby

nemají materializovanou podobu hmotných statků a jsou to výkony určené pro trh. K jejich

přenosu je třeba buď přímého kontaktu nebo nějakého hmotného nositele. Při vymezování

terciárního sektoru se často používá i negativního vymezení. Konkrétně se za terciární

sektor považuje vše, co nebylo zařazeno do primárního a sekundárního sektoru

(Pluháčková, 2000).

Výzkum nevýrobní sféry často naráží na stále trvající klasifikační a pojmovou

nevyjasněnost objektu studia. Dochází ke vzájemnému křížení a prolínání pojmů na jedné

straně, na straně druhé chybí ucelená jednotná teorie služeb, v důsledku čehož se existující

nejasnosti promítají i do způsobu členění této sféry.

Existuje celá řada různých hledisek, podle nichž lze služby členit do skupin.

Za nejčastěji užívané hlediska uvádí B. Stíbalová (1979):

a) hledisko uspokojování potřeb obyvatelstva b) hledisko předmětu působení služeb c) hledisko úhrady spotřeby (služby placené, neplacené, částečně placené) d) hledisko postavení služeb v životní úrovni e) hledisko postavení služeb ve výrobním procesu f) hledisko povahy práce

Zařazování služeb do skupin podle výše uvedených hledisek je však sporné, naráží

na problém se stanovením jasných hranic mezi jednotlivými službami. Jedním

z východisek je heterogenní komplex služeb dělit, po vzoru Šetření občanské vybavenosti

sídel, na odvětví odlišující se svou specifickou problematikou.

V této práci byla použita upravená klasifikace ze Šetření občanské vybavenosti v roce

1987, která byla použita během terénního výzkumu (viz Příloha 4). Porovnáváno bylo

celkem 10 skupin zařízení (skupina ostatních zařízení je popisovaná pouze pro rok 2006).

Šetření občanské vybavenosti bylo jediným zdrojem popisující stav služeb v okrese

Opava před rokem 1989. Nebylo tedy možné ověřit pravdivost údajů z jiných zdrojů

na straně jedné a na straně druhé nebylo možné detekovat změny u zařízení, která nebyla

28

v šetření z roku 1987 monitorována. Celý popis změn v sektoru služeb v období 1987-2006

se tak striktně omezil pouze na zařízení uvedená v příloze 4.

Při charakteristice výrobních a opravárenských služeb byla v této práci využita

klasifikace podle Odvětvové klasifikace ekonomických subjektů14 (OKEČ), což je přehled

veškerých ekonomických činností národního hospodářství – tedy i služeb. Celkem 99

oddílů je dále členěno podle charakteru, struktury, vývoje, výrobní techniky, materiálů,

výrobků nebo výkonů (u služeb) do pododdílů a skupin. Každá položka zahrnuje seskupení

stejnorodých činností na příslušném stupni třídění (viz příklad).

Příklad: Do jakého OKEČ patří velkoobchod s masnými výrobky? • Kategorie: G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

o Oddíl: 51000 Velkoobchod a zprostředkování obchodu (kromě motorových vozidel) Pododdíl: 51300 Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

• Skupina: 51320 Velkoobchod s masem a masnými výrobky

V praxi se nejčastěji používá dvousektorového dělení odvětví, tj. na výrobní

a nevýrobní sféru podnikovou metodou podle převažující činnosti. Patří sem osobní

doprava a spoje, bytové hospodářství, ubytovací služby, služby cestovního ruchu,

komunální služby, školství, kultura, zdravotnictví a sociální péče, věda, výzkum a vývoj,

obchodní a technické služby, peněžnictví, pojišťovnictví, správa, soudnictví, prokuratura

a arbitráž, obrana a bezpečnost, činnost společenských organizací. Prvních osm skupin

se řadí souhrnně do skupiny služeb sloužících obyvatelstvu (nebo přispívajících

bezprostředně k rozvoji životní úrovně), zatímco ostatní nevýrobní odvětví se shrnují

do skupiny odvětví uspokojujících převážně potřebu společností (Stíbalová, 1985).

Dělení odvětví na primární, sekundární a terciární sféru (třísektorové členění)

se používá k účelům mezinárodního srovnávání. Mimo terciérní aktivity, kam podle

většiny autorů patří nejzákladnější obchodní a osobní služby spojené se směnnou

ekonomikou (pohostinství, ubytování, doprava či maloobchod), je jako další kategorie

služeb uváděn kvartér. Termínu kvartér se nejčastěji využívá při činnostech vázaných

na sběr, uchovávání, vyhledávání a rozšiřování informací či kapitálu (financí). Jedná

se především o služby spojené s pojišťovnictvím, administrativou, právními službami nebo

peněžnictvím. V kvartéru zaměstnaní vykazují většinou vyšší úroveň vzdělání nežli

pracovníci v terciéru. Kvintér tvoří poslední kategorii v rámci tohoto členění. Do této

skupiny náleží aktivity spjaté s rozhodováním, interpretací myšlenek a informací, výzkum

a vývoj.

14 Aktuální seznam kategorií OKEČ je k dispozici na stránkách ČSÚ. Přehledný seznam oddílů OKEČ například na http://www.databaze-firem.net/OKEC.htm.

29

Na rozsah a strukturu služeb, ale také na její rozložení v dané oblasti má vliv celá řada

faktorů, nejčastěji se uvádí jako hlavní poptávka a nabídka. Obě tyto skupiny jsou

vzájemně propojeny a navzájem se podmiňují (Stíbalová, 1985). Do první skupiny

jsou zařazení faktory spojené s obyvatelstvem (věkové složení, venkovské a městské

obyvatelstvo, mobilita apod.), do druhé skupiny pak řadíme faktory vyplývající z dosažené

ekonomické úrovně a rozvoje výrobních sil (počty pracovníků, počty zařízení služeb

a jejich rozmístění apod.). K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují dynamiku služeb

patří intenzivní proces urbanizace a s ním související změny ve struktuře zaměstnanosti

a ekonomický rozvoj daného území.

Transformace služeb v prostředí České republiky je v této kapitole ukázána na dvou

hlavních aspektech. Prvním je změna zaměstnanosti v podílech sektorů priméru, sekundéru

a terciéru. Druhým je pak změna podílů sektorů na tvorbě HDP.

Graf 6.1: Zaměstnanost v sektorech národního hospodářství v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1991 a 2001.

Rok 1991

44,850,2 44,9

41,2 44,9 43,5

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

149,3 11,6

0%

10%

okres kraj ČR

Primér Sekundér Terciér

Rok 2001

40,240,2 37,7

54,5 57 57,9

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

5,3 2,8 4,40%

10%

okres kraj ČR

Primér Sekundér Terciér

Pramen: www.czso.cz.

V okrese Opava za sledované období (viz Graf 6.1) došlo k nárůstu počtů zaměstnanců

v terciárním sektoru o 13 % a v roce 2001 tvořil tento sektor 54% podíl na celkové

zaměstnanosti. Stejný trend je pozorovatelný také v Moravskoslezském kraji a České

republice. V porovnání s Českou republikou, je však nárůst zaměstnanosti v teriéru,

30

jak v Moravskoslezském kraji, tak v okrese Opava menší. Z grafu je také patrný pokles

zaměstnanosti v průmyslu, zřetelná je pak regrese v tomto sektoru v Moravskoslezském

kraji.

Zvyšující se zaměstnanost ve službách není jen důsledkem rozvoje potřeb obyvatelstva

a změn preferencí spotřeby, ale do značné míry vyplývá ze změn probíhajících v dělbě

práce, ze zvyšující se úlohy a účasti služeb na výrobě hmotných statků (Stíbalová, 1985).

Pro porovnání s okolními státy slouží graf 6.2 Z něj je patrný nízký podíl primárního

sektoru na tvorbě HDP, kdy podíl u všech sledovaných států činí na celkové produkci

méně než 6 %. Sekundární sektor se pak podílí zhruba třetinovou produkcí. Nejvyšší podíl

na tvorbě HDP a zaměstnanosti představuje právě sektor služeb.

Změny podílů jednotlivých složek národního hospodářství, lze vysledovat také z grafu

6.2. V porovnání s rokem 1991, posílil sektor služeb svůj podíl na tvorbě HDP zhruba o 10

% v Polsku a Slovensku a o 6 % v České republice. Pouze v Maďarsku se během období

1991-2001 podíl služeb na tvorbě HDP snížil (o 2 %), stále však tvoří téměř dvoutřetinový

podíl.

Graf 6.2: Změna tvorby HDP jednotlivých sektorů národního hospodářství Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky v letech 1996 a 2006.

Rok 1996

6 5,2 3 4

40 39,4

30,3

43

54 54,466,7

53

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pol. Slov. Maď. ČR

Primér Sekundér Terciér

Rok 2006

4,8 3,8 3,1 2,8

31,2 31,4 32,137,8

64 64,8 64,859,4

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pol. Slov. Maď. ČR

Primér Sekundér Terciér

Pramen: www.cia.gov, www.photius.com.

31

7. TRANSFORMACE SLUŽEB NA OPAVSKU

7.1. Zařízení školská Celý tento systém zahrnuje široké spektrum zařízení, od škol mateřských, přes školy

základní, učňovské a střední, až po školy vysoké. Do této kategorie řadíme i zařízení

školního charakteru pro děti a mládež vyžadující speciální péči.

Tab. 7.1.1: Počet školských zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2004.

Území Obyvatel MŠ ZŠ Z toho 1. stupeň15 Speciální ZŠ ZUŠ SŠ

Okres 1987 180267 145 90 33 9 11 15 Okres 2004 180573 109 109 33 27 6 25 Rozdíl 2004 - 1987 306 -36 14 0 18 -5 10 Opava 1987 62788 35 20 4 2 2 10 Opava 2004

*16 60932 27 35 4 17 2 18 Rozdíl 2004 - 1987 -1856 -8 15 0 15 0 8 Vítkov 1987 7422 6 4 0 1 1 2 Vítkov 2004

* 7289 4 6 0 3 0 3 Rozdíl 2004 - 1987 -133 -2 2 0 2 -1 1 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, portál veřejné správy - portal.gov.cz.

Během sledovaného období došlo v řešeném území k 25% poklesu mateřských škol.

Z obcí, u kterých došlo k nejvýraznější změně, jmenujme například Hradec nad Moravicí,

Hlučín nebo Opavu. Stejný trend je patrný i u základních uměleckých škol, jež souvisí

s nepříznivým demografickým vývojem.

Naopak základních škol s oběma stupni přibylo (o 21 %), nepochybně největší podíl

na tomto stavu má Opava, kde přibylo 15 těchto zařízení (viz Tab. 7.1.1). Trojnásobný

nárůst je zřetelný u speciálních škol.

Střední školství reprezentují v řešeném území gymnázia, střední odborné školy

a střední odborná učiliště. Jejich počet se v okrese za sledované období zvýšil o deset.

Většina těchto zařízení je situována v Opavě, konkrétně 72 %. Výjimku v roce 2004 tvořily

obce Vítkov, Stěbořice, Hlučín a Šilheřovice, dohromady reprezentovaly 28 % všech

středních škol v okrese. Síť gymnázií je v řešeném území dostatečná a neočekávají se v ní

žádné změny. Střední odborné školy a střední odborná učiliště obsahují rozmanité obory

a spolu s dojížďkou do škol v Opavě plně pokrývají potřeby řešeného území.

Dominantní postavení Opavy je více než zřetelné. Okresní město reprezentovalo v roce

1987 24 % celkového počtu základních škol v okrese. I přes nepříznivý demografický

15 Školy pouze s 1. stupněm. 16 Opava 2004

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2004*.

32

vývoj (pokles o 1 856 obyv.) si v roce 2004 ještě o jedno procento polepšila. U středních

škol je reprezentace (67 % v roce 1987 a 72 % v roce 2004) ještě markantnější.

V současnosti v Opavě působí také jediná vysoká škola v okrese – Slezská univerzita.

Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou převážně obce, které řeší jejich počet

v souladu se svými potřebami. Síť školských zařízení je stabilizována a nepředpokládají

se v ní výraznější změny. Lze spíše očekávat redukci počtu zařízení v souvislosti

s poklesem dětí v malých obcích a případně ekonomickými problémy obcí.

Počet žáků se v následujících letech bude vzhledem k očekávanému demografickému

vývoji dále snižovat. Tím nastanou problémy s optimálním využitím zejména základních

škol. Jako možné řešení se jeví využití nadbytečných prostor pro různé účely jako jsou

veřejný internet, školící centra, autoškoly apod. Navíc je již patrný nový trend tzv. boj

o žáky, vzhledem ke stávajícímu množství financí, které jsou přímo úměrné počtu žáků

ve škole. Střední školství pak prochází oborovou restrukturalizací v souladu s požadavky

zaměstnavatelů a nabídky trhu práce.

7.2. Zařízení sportovní Různé druhy a formy sportu tvoří z těchto zařízení jednu z nejobsáhlejších kategorií

obslužné sféry. V porovnání s jinými zařízeními vybavenosti obcí se zdá, že plní jakousi

doplňující funkci. Tak tomu bylo před rokem 1989. V současnosti tato zařízení zvyšují

atraktivitu prostoru pro cestovní ruch a jsou využívána i jako prostředek trávení volného

času obyvatel či zájmových skupin. Rozhodující změna nastala ve spektru nabízených

služeb, neboť řada dnešních aktivit ještě nebyla v 80. letech tak známá jako dnes (freestyle

a jiné extrémní sporty).

V roce 1987 bylo tělocvičnou vybaveno 23 obcí, při územním přepočítání, v roce 2006

již 36. Jedná se i o školní tělocvičny, které během výuky slouží žákům, po vyučování širší

veřejnosti. Jedním z aspektů klesajícího počtu hřišť je budování multifunkčních hřišť, které

nahrazují 2-3 monosportovní hřiště, tím se minimalizují náklady spojené s udržováním

hřišť.

Vlastní sportovní vybavenost a její další rozvoj úzce souvisí s velikostní kategorií sídla.

Dalším kritériem může být vhodnost či nevhodnost jejich umístění, případně perspektiva

zařízení. Většina sportovních zařízení je koncentrována v Opavě. Krytý bazén, městské

koupaliště, zimní stadion, fotbalový stadion či víceúčelovou halu doplňují desítky dalších

sportovních aktivit.

Jezdecká turistika (hippoturistika) se rozvijí hlavně na Vítkovsku. Venkovské osídlení,

chov koní a úprava vhodných zemědělských objektů jsou ideálními předpoklady nové,

33

ale perspektivní formy rekreace. Pro Hlučínsko je charakteristická rychle se rozvíjející

forma využívání volného času – cykloturistika. Množství málo frekventovaných

asfaltovaných a dobře sjízdných komunikací místního významu, je ideální pro vymezování

cykloturistických tras.

V posledních letech se rozšířila drobná tělovýchovná a regenerační zařízení (fitnes

centra, sauny, masáže apod.). Tato zařízení fungují na komerční bázi a jsou schopna daleko

lépe a rychleji reagovat na měnící se poptávku.

Ve zkoumaném území je reprezentováno široké spektrum sportovních zařízení,

od golfových hřišť (v Kravařích a Šilheřovicích), přes vodní lyžování, sportovní potápění,

motosport, sportovní rybaření, až po lyžařské vleky ve výše položených místech okresu.

Hlavními změnami oproti roku 1987 je větší spektrum nabízených sportovních aktivit,

zkvalitnění služeb a vyšší počet sportovních zařízení.

7.3. Zařízení kulturní Jelikož sledována byla i změna funkčnosti kulturních zařízení, byl terénní výzkum

u této skupiny zařízení doplněn o konzultace s představiteli obcí. Transformace je zřetelná

nejen v počtech, ale také v možnostech využití a škálou poskytovaných služeb v kulturních

provozovnách. V této kapitole jsou diskutována kina, kulturní domy a knihovny. Změnu

zastoupení v obcích Opavska znázorňuje tabulka 7.3.1.

Tab. 7.3.1: Zastoupení kulturních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).

Území Obyvatel Kino (%) Knihovna (%) Kulturní dům (%) Okres 1987 180267 70,7 95,1 68,3 Okres 2006 180260 19,5 97,6 78,0 Rozdíl 2006 - 1987 -7 -51,2 2,5 9,7 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Z ní je patrný prudký pokles v počtech kin. V roce 1987 bylo tímto zařízením

vybaveno 70,7 % z 41 obcí, ale v současnosti to je pouhých 19,5 % obcí okresu.

Kina se vyvíjela současně s dobou. Před rokem 1989 bylo kino v každé větší obci, byly

promítány filmy pro všechny věkové kategorie, byla dostupná i cenově a televizní vysílání

v té době zajišťovala pouze jedna televizní stanice. Nepříznivá doba pro rozvoj kin nastala

v 90. letech 20. století. Souvisí to zejména se změnou životního stylu. V této době masivně

34

nastupuje televize a videa, zakládají se videopůjčovny (později i DVD půjčovny17)

a návštěvnost kin prudce poklesla.

Tab. 7.3.2: Podíl multikin na trhu v České republice v letech 1999 až 2005.

Rok Počet kin Počet představení Počet diváků Celkové tržby Kin celkem 181 291 8 370 825 496 062 893 Kč

1999 Podíl 3 multikin 10,84 % 10,17 % 16,98 % Kin celkem 252 692 10 363 336 817 681 525 Kč

2001 Podíl 10 multikin 42,65 % 30,65 % 46,89 % Kin celkem 341 332 12 139 638 1 084 009 955 Kč

2003 Podíl 15 multikin 58,80 % 53,78 % 68,44 % Kin celkem 318 212 9 478 632 854 485 624 Kč

2005 Podíl 16 multikin 62,21 % 54,97 % 71,11 %

Pramen: Unie filmových distributorů, upraveno.

Novým fenoménem na trhu českých kin nastal koncem 90. let s příchodem multikin

a multiplexů (viz Tab. 7.3.2). Tato zařízení, která umožňují promítaní několika filmů

současně v technicky lépe vybavených kinosálech vzala slávu klasickým kinům. V roce

2005 byl podíl multikin na všech představeních v ČR 62,21 %, když v roce 1999 to bylo

pouhých 10,84 %. S přispěním rušení klasických kin, se podíl multikin na divácích od roku

1999 do roku 2005 zpětinásobil. Zajímavé jsou také údaje ohledně tržeb. Na jedné straně

se podíl multikin na celkových tržbách zvětšil z 16,98 % v roce 1999 na 71,11 % v roce

2005, na straně druhé se však tržby všech kin snížily na 854 485 624 Kč (2005), když ještě

v roce dosahovaly 1 084 009 955 Kč. V okrese Opava se multikino nenachází, nejbližší je

ostravský CineStar v obchodním centru Futurum s kapacitou 8 sálů a téměř 2 000 sedadly.

Nejvíce byla klasická kina postižena v menších obcích, kde návštěvnost prudce

poklesla a kina nestačila pokrýt náklady na provoz. Před rokem 1989 byla kina v provozu

ve 28 obcích, v roce 2006 již jen v 8 obcích okresu. Absolutně se počet těchto kulturních

zařízení snížil z 30 v roce 1987 na současných 9 zařízení18. Kina zůstala zachována

převážně ve větších obcích (viz Mapa 7.3.1), jakými jsou Vítkov, Hlučín, Dolní Benešov,

Hradec nad Moravicí, Budišov nad Budišovkou nebo Bolatice.

17 Paradoxem je, že počet video- a DVD-půjčoven v současnosti také klesá. Stále dominantnější postavení má v této oblasti internet. Výhody internetu jsou zřejmé (komfortní výběr bez front, žádné termíny vrácení, cenová dostupnost, ilegální stahování filmů apod.). 18 Dvě kina jsou situována v Opavě.

35

Mapa 7.3.1: Vybavenost obcí okresu Opava kiny v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.

Opačný trend, tedy zánik kin, postihl převážně menší obce, konkrétně se jedná

například o obce Bohuslavice, Dolní Lhota, Chuchelná, Litultovice, Oldřišov, Sudice nebo

Velké Heraltice. Kino v Kravařích pozbylo svého původního účelu a bylo přebudované

na disco club. Obce, kde bylo místní kino zrušeno v letech 1987-2006, tvoří dva zřetelné

„pruhy“. První (mezi Opavou a Hlučínem) se táhne od Třebomi a Píště až po Pustou Polom

a Dolní Lhotu. Druhý (mezi Krnovem a Opavou) začíná od Brumovic a končí u obce Melč.

Důvodů rušení kin bylo hned několik. Prvním byl nedostatek financí, špatné technické

vybavení, které nebylo schopné konkurovat multikinům a nedostatečná nabídka

doplňkových služeb (občerstvení, bufety, doprovodné akce apod.). U vesnických kin nastal

problém hlavně finanční (tzv. paušál od filmových distributorů). Většina promítaných

filmů byla ztrátová a určitým řešením, jak zachovat objekty funkčními, byla změna

kinosálů na víceúčelové sály, které slouží k pořádání koncertů, divadelních představení

pro děti i dospělé, přednášek a besed. Některá kina řeší promítání filmů turnusovými

provozy. V průběhu roku se promítá jen několik filmů v určitém časovém úseku.

S návštěvností kin souvisí i cena vstupenek. V oblíbených multikinech se cena vstupenek

pohybuje okolo 150 Kč, v menších kinech cena dosahuje maximálně 100 Kč.

36

Dalším kulturním zařízením, které prošlo řadou změn, jsou kulturní domy. Současná

situace je lepší než před rokem 1989, kdy jsme mohli těchto zařízení využít v 68,3 % obcí.

V roce 2006 těchto zařízení přibylo a současně je zastoupeno v 78 % obcích okresu, nárůst

je tedy bezmála 10%. Vyjádřeno absolutně, byly kulturní domy v roce 1987 situovány

ve 28 obcích, v roce 2006 již ve 32 obcích v rámci okresu. I tady se ale obce potýkají

s řadou problémů.

V minulosti kulturní domy povětšinou patřily průmyslovým a zemědělským podnikům

nebo zařízením tehdejšího ROH (Revoluční odborové hnutí). V 90. letech zájem o kulturní

domy a jimi pořádané akce poklesl (v důsledku televize, videa, videopůjčoven, počítačů

apod.). Některé byly prodány a následně přestaly plnit svou funkci přebudováním

na stravovací nebo ubytovací zařízení, část jich byla pronajata k jiným komerčním účelům.

V některých obcích problém s kulturními domy řešily tak, že jsou dnes využívány jako

multifunkční zařízení. Obyvatelům slouží jako kluby mládeže, kluby důchodců,

v některých sídlí knihovny a kina pro občasné promítání.

Kulturní domy byly po roce 1989 zrušeny v obcích Kravaře, kde toto zařízení nahradily

prostory v místním zámku a v Pusté Polomy. Nové kulturní domy byly v okresu zřízeny

v obcích Bolatice, Dolní Benešov, Markvartovice, Mokré Lazce, Oldřišov a Šilheřovice.

Posledním zařízením této kategorie kulturních zařízení představují knihovny. V roce

1987 bylo knihovnami vybaveno málo přes 95 % obcí okresu, v současnosti je knihovnami

vybaveno 97,6 % obcí. Jediná provozovna, která docílila nárůstu v zastoupení o 2,5 %,

byla zřízena v Dolní Lhotě.

Knihovny jsou také často využívány jako místa veřejného přístupu k internetu. V rámci

okresu jsou knihovnami vybaveny téměř všechny obce. Výjimkou jsou pouze

Markvartovice, jejichž občané tuto službu využívají v nedalekém Hlučíně.

7.4. Zařízení zdravotnická Zdravotnická zařízení jsou důležitou složkou naší společnosti. Dnes už si asi nikdo

nedokáže představit život bez nich, stala se nedílnou součástí našeho života. Poskytují

občanům péči v oblasti zdraví a jeho prevence. Vývoj zdravotnictví je poněkud složitější,

a proto se jím zajímáme o něco podrobněji.

Rozvoj zdravotnictví začal po druhé světové válce. Jeho úkolem bylo zlepšit zdravotní

stav obyvatel, obnovit síť zdravotnických zařízení a doplnit počty zdravotnického

personálu. Financování zajišťovaly nemocenské pojišťovny. Od 50. let až do roku 1989

byla zdravotnická péče organizována státem, zdravotnictví bylo řízeno centrálně

ministerstvem vnitra a ministerstvem zdravotnictví. V dobách socialismu

37

byla upřednostňována výrobní sféra a do zdravotnictví proudilo méně financí.

Zdravotnictví bylo zaměřeno hlavně na budování nových kapacit a na zvyšování počtu

personálu, zůstávalo stále předmětem státního monopolu, a tak byla znemožněna jakákoliv

konkurence. I přes limitovaný dovoz zdravotnické techniky, materiálu a léčiv,

mělo zdravotnictví relativně slušnou úroveň (Plaček, 2002).

Po roce 1989 došlo k přeměně zdravotnictví, jeho cílem byla demokratizace

a liberalizace. Jeho současný stav je výsledkem decentralizace a částečné privatizace.

Od roku 1992 bylo financování převedeno na zdravotní pojišťovny a postupně byla

zavedena spoluúčast pacienta na určitá léčiva, vybrané výkony a speciální léčby. V tomto

období vznikla také síť zdravotních pojišťoven a byla uskutečněna privatizace, respektive

odstátnění nemocnic (vlastnictví zejména nemocnic přešlo na obce), zejména služeb, které

jsou poskytovány praktickými lékaři, ale i lékárnami a částečně i malými lůžkovými

zařízeními.

V rámci této práce jsou zdravotnická zařízení rozdělena do několika kategorií.

Ty představují nemocnice, zdravotnická střediska, samostatné ordinace lékařů, lékárny

a specializovaná zdravotnická zařízení. U zdravotnických středisek a lékáren bylo

předmětem výzkumu pouze jejich zastoupení v jednotlivých obcích, nikoliv jejich četnost.

Z hlediska rozmístění se situace před rokem 1989 a po v roce 2006 příliš nezměnila.

Prostorové rozmístění ordinací a ostatních zdravotnických zařízení není dnes nikým

koordinováno, vychází především z historických daností a z poptávky po základních

službách zdravotnictví na venkově (J. Kubeš, J. Pahorecká 2000 in J. Kubeš 2000).

V okrese se nachází dvě nemocnice a to v Opavě a Vítkově. Nemocnice ve Vítkově

ale nemá určitá specializovaná pracoviště jako má nemocnice v Opavě, zastoupeno jsou

zde pouze interní, radiologické a rehabilitační pracoviště, dále pak oddělení klinické

biochemie a LDN (léčebna dlouhodobě nemocných). Vzhledem ke vzdálenosti měst

Vítkov - Opava je spádovou oblastí pro Vítkovsko město Nový Jičín. Pro využívání služeb

nemocnice v Novém Jičíně byla městským úřadem ve Vítkově zřízena bezplatná

autobusová linka pro přepravu pacientů.

Zdravotnická střediska jsou zařízení, která soustřeďují více ordinací v jednou objektu.

V roce 1987 bylo těmito zařízeními vybaveno 61 % obcí Opavska (viz Tab. 7.4.1), v roce

2006 již 78 %, došlo tedy k 17% nárůstu. Nově byla zdravotnická střediska zřízena

v Brumovicích, Dolní Lhotě, Jakartovicích, Mokrých Lazcích, Skřipově, Slavkově,

Šihleřovicích a ve Velkých Heraldicích, naopak ke zrušení zařízení došlo v Oticích.

38

Tab. 7.4.1: Zastoupení zdravotnických zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).

Území Obyvatel Lékárna Zdravotnické středisko Nemocnice Okres 1987 180267 22,0 % 61,0 % 4,9 % Okres 2006 180260 46,3 % 78,0 % 4,9 % Rozdíl 2006 - 1987 -7 24,3 % 17 % 0 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Samostatné ordinace lékařů jsou rozděleny podle oboru do čtyř kategorií,

dle vykonávané činnosti. Rozděleny jsou na ordinace praktického lékaře, ordinace pro děti

a dorost, ordinace ženského lékaře a ordinace zubního lékaře. Tato diferenciace podle

vykonávané činnosti je provedena pouze u výzkumu z roku 2006, údaje za rok 1987

v takovéto podobě chybí tudíž není možné je porovnávat. Samostatné ordinace lékařů

nejsou součástí žádného zdravotnického zařízení. V současnosti zcela chybí

v Brumovicích, Březové, Dolní Lhotě, Markvartovicích, Služovicích, Štítině, Velké

Polomy, Velkých Heralticích a Vršovicích. V Raduni, Sudicích a Oticích je provozována

samostatná ordinace lékaře pouze jedenkrát týdně. Největšího počtu dosahují v Opavě,

kde je provozováno 26 samostatných ordinací. 10 ordinací je provozováno praktickými

lékaři, dalších 10 zubními lékaři, 5 ordinací provozují lékaři pro děti a dorost a 1 ordinace

je ženského lékaře. V Hlučíně je provozováno 12 samostatných ordinací. Nejvíce ordinací

(9) náleží zubním lékařům, další 3 praktickým lékařům. Třetí místo co do počtu obsadil

Vítkov, kde je provozováno 11 samostatných ordinací, z toho po 3 ordinacích provozují

praktičtí, dětští a zubní lékaři, 2 ordinace jsou obsazeny lékaři ženskými. Ve zbylých

obcích není četnost samostatných organizací až tak patrná a podrobněji jsou tyto údaje

uvedeny v přiložené databázi na CD-ROMu.

Nejen nemocnice, ale i lékárny se staly objektem soukromého podnikání. Jak je čitelné

z tabulky 7.4.1, v roce 1987 bylo lékárnami vybaveno 22 % obcí okresu, v roce 2006 pak

46,3 %, jde tedy o 25% nárůst. V roce 1987 se tato zdravotnická zařízení vyskytovala

pouze v 9 obcích řešeného území, v roce 2006 již v 19 obcích. Ke stávajícím přibyly

provozovny například v Bolaticích, Holasovicích, Hrabyni, Kobeřicích, Ludgeřovicích

a Velkých Hošticích. Lékárny nejsou zastoupeny v menších obcích, kde by jejich využití

nebylo efektivní vzhledem k nižšímu počtu obyvatel. Obyvatelé těchto obcí využívají

lékárny buď v sousedních obcích nebo dojíždí do nejbližších měst.

Mezi specializovaná zdravotnická zařízení jsou řazeny ordinace veterinárních lékařů,

pedagogicko-psychologické poradny, logopedické ordinace, stomatologické laboratoře,

poradny různého charakteru apod. (výčet zařízení viz databáze). Nejvíce zastoupeny jsou

v Opavě a Hlučíně v menší míře v Kravařích a ve Vítkově.

39

V současné době dochází k rozšíření spektra poskytovaných služeb. Kromě základních

úkonů, nabízejí zdravotnická zařízení i různé doplňkové služby, které mnohdy nemají

se zdravotnictvím nic společného, příkladem mohou být kosmetické služby, masáže,

terapie nebo dokonce prodej doplňkového zboží.

7.5. Zařízení sociální Nedílnou součástí dnešní společnosti je i oblast sociální. V současné době, kdy početně

přibývá seniorů a populace v České republice stárne, se tato problematika vyslovuje stále

častěji. Sociální služby pro seniory dnes poskytují samotné obce nebo neziskové

organizace. Mezi zařízení, na která byl zaměřen terénní výzkum, patří domovy důchodců

a domy s pečovatelskou službou. Ošetřovatelská zařízení pro seniory, chráněné bydlení,

dílny, azylové domy a noclehárny nebyly do výzkumu zahrnuty, zatímco penziony

pro seniory, díky podobné funkci, řadíme do stejné skupiny sociálních zařízení jako

domovy důchodců.

Tab. 7.5.1: Zastoupení sociálních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).

Území Obyvatel Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Okres 1987 180267 9,8 % 19,5 % Okres 2006 180260 17 % 39 % Rozdíl 2006 - 1987 -7 7,2 % 19,5 % Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Podle údajů vyplývajících z Tab. 7.5.1 došlo v okrese Opava k výrazným změnám

v oblasti sociálních zařízení. Vyšší frekvenci výskytu, téměř dvojnásobnou oproti roku

1987, zaznamenaly domovy důchodců. V současnosti se podílí 17 %. Stejnou měrou

se zvýšilo i zastoupení domů s pečovatelskou službou, podílí se 39 %.

Absolutně se počet domovů důchodců v okrese zvýšil z 5 na 8. Přibyly v zázemí

největších měst námi sledovaného území, konkrétně ve Vítkově, Budišově

nad Budišovkou, Hlučíně a nově postavený je situován také (necelé 2 km od Opavy)

ve Slavkově. Pouze v Háji ve Slezsku se byl domov důchodců zrušen a později nahrazen

domem s pečovatelskou službou.

Co se týče druhého sledovaného typu sociálních zařízení, byly u domů s pečovatelskou

službou oproti roku 1987 zaznamenány pouze přírůstky, a to hned v deseti obcích okresu.

Konkrétně se jedná o Bolatice, Budišov nad Budišovkou, již zmíněný Háj ve Slezsku,

Hrabyni, Ludgeřovice, Melč, Píšť, Pustou Polom, Velké Hoštice a Víkov. V rámci celého

okresu se počet zvýšil z 10 na nynějších 20.

40

Ve 23 obcích19, což představuje více než 56 % z celkového počtu obcí, nemohou

obyvatelé využít žádného námi sledovaného sociálního zařízení. Jedná se především

o obce lokalizované v blízkosti hranic okresu (Brumovice, březová, Hněvošice, Velké

Heraltice) nebo o obce lokalizované v blízkosti centra obslužného regionu (Dolní Lhota,

Holasovice, Jakartovice, Štítina). V Opavě, Hlučíně, Vítkově20, Pusté Polomi a Budišově

nad Budišovkou, pak mohou obyvatelé využít hned obou námi sledovaných typů

sociálních zařízení.

Jako pozitivní jev lze označit skutečnost, že počet žadatelů o umístění do domova

důchodců v okrese Opava, v přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let, činí

pouhých 14 (k 31. 12. 2005).

Jak uvádí ve svých článcích Martin Dürrer21, začíná se v posledních letech objevovat

jakýsi „boj o klienty“. Senioři si vybírají svůj nový domov na základě certifikátů, které

získalo podle vzdělání jeho managementu a podle vybavení zařízení. To vše má příznivý

vliv na zlepšování kvality poskytovaných služeb. Bude-li si klient moci svobodně vybrat

zařízení s rehabilitací, pracovní terapií, obchodem nebo jiným souborem služeb, dá mu

určitě přednost před jiným, které je jen „souborem lůžek“. Na straně druhé, zvyšující

se nároky klientů a tlak konkurence „na trhu“, nutí majitele zařízení více investovat

do infrastruktury, lepší nabídky poskytovaných služeb, vzdělání apod.

O skupinu klientů, která dnes bohužel zatím ještě zůstává na pokraji zájmu

zdravotnického sektoru, se brzy - podobně jako je tomu už v řadě jiných členských států

EU - začne vést boj mezi zdravotnictvím a sektorem sociálním.

7.6. Zařízení stravovací Stravovací zařízení představují nedílnou součást občanské vybavenosti sídel a v dnešní

době také společenského života obyvatel. Rozmístění, frekvence a úroveň těchto zařízení

je spjata s hustotou osídlení, atraktivitou území, ale i denní migrací obyvatelstva.

Stoprocentní zastoupení ve všech obcích zkoumaného území tento druh komerčního

zařízení nemá (zcela chybí v obcích Třebom a Hať).

Prudký rozvoj této složky občanské vybavenosti po roce 1989 je srovnatelný

s dynamickým rozvojem maloobchodních jednotek. V důsledku transformačních změn

19 Jednou z těchto obcí jsou i Štěpánkovice. Zde se dům s pečovatelskou službou přestavuje z bývalé zemědělské usedlosti v centu obce (brownfield neprůmyslového charakteru). 20 Vítkov je obcí, kde došlo k největším změnám v sociální sféře v rámci celého opavského okresu. Za sledované období zde přibyla hned dvě sociální zařízení. 21 DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online]. Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z <http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/komfort-1-2004/23836/zkusenosti-ze-zahranici-motivuji >.

41

došlo k výraznému nárůstu počtu stravovacích zařízení (viz Tab. 7.6.1). Oproti roku 1987

došlo téměř k dvojnásobnému nárůstu (o 82 %) počtu provozoven. U kategorie míst u stolů

je vývoj podobný, ale nedosahuje takové dynamiky (pouze 5 %).

Tab. 7.6.1: Stravovací zařízení22 v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Obyvatel Zařízení Míst Index míst23 Míst na 1000 obyv. Okres 1987 180267 318 23288 - 129 Okres 2006 180260 579 24502 105,2 136 Rozdíl 2006 - 1987 -7 261 1214 - 7 Opava 1987 62788 105 8580 - 136 Opava 2006

*24 60122 209 8773 102,2 146 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 104 193 - 10 Vítkov 1987 7422 17 1251 - 169 Vítkov 2006

* 7287 23 945 75,5 130 Rozdíl 2006 - 1987 -135 6 -306 - -39 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1987 připadalo na 1 000 obyvatel 129 míst u stolů, o 19 let později to bylo 136.

Malá změna v relativizovaných hodnotách (o 7 míst) je způsobena nárůstem provozoven,

které plní funkci doplňkového stravování. Jde například o bary, kavárny a herny.

Tab. 7.6.2: Druhová skladba stravovacích zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Rok 1987 Rok 2006 Zařízení Počet Míst M25 / 1000 obyv. Počet Míst M / 1000 obyv.

Rest. a hosp. 300 22200 123 525 23427 130 Kav. a cukr. 18 1088 6 54 1075 6 Celkem 318 23288 129 579 24502 136 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Z Tab. 7.6.2 vyplývá, že průměrný počet míst na jednu hospodu nebo restauraci klesl

ze 74 na současných 45. U kategorie kaváren a cukráren se počet provozoven dokonce

ztrojnásobil a hodnota průměrného počtu míst klesla z 60 na 20.

Nepochybně nejvyšší podíl na současném stavu má Opava, kde se počet stravovacích

zařízení za sledované období navýšil dvakrát, přičemž dnes představuje 36 % z celkového

počtu stravovacích zařízení v okrese (oproti 33 % v roce 1987). Kromě okresního města

vykazuje výraznější koncentraci stravovacích jednotek pouze město Hlučín. Obě zmíněná

22 Stravovacím zařízením se rozumí taková provozovna, která plní funkci základního (restaurace) nebo doplňkového (bufety, občerstvení, hospody, bary) stravování. V této skupině zařízení jsou zahrnuty také kavárny a cukrárny. 23 Index míst (1987 = 100). 24 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

25 M – počet míst u stolů (pouze uvnitř objektu)

42

města reprezentují téměř polovinu (47 %) všech zařízení, v nichž je celkem 11 429 míst

u stolů, což představuje opět polovinu (47 %) kapacity celého okresu. U zbylých obcí

okresu není nárůst tak patrný.

Ve většině stravovacích zařízení okresu se nevaří, naopak ve 42 % se vaří denně (viz

Graf 7.6.1). Tento jev je způsoben větším zastoupením provozoven s doplňkovou funkcí

stravování jako jsou bary, hospody nebo bufety.

Graf 7.6.1: Frekvence vaření v hospodách a restauracích okresu Opava v roce 2006.

42%

7%

51%

Vaří denně Vaří nedenně Nevaří

V rámci stravovacích zařízení lze výraznější změnu v počtu provozoven očekávat

v turisticky navštěvovaných oblastech - Opava, Hlučín, Budišovsko, Vítkovsko a okolí

Hradce nad Moravicí, naopak pokles lze očekávat v místech příliš vzdálených od hlavních

dopravních tahů, turistických regionů a měst. Nedílnou součásti stravovacích zařízení

v posledních letech jsou služby, které slouží k zatraktivnění dané provozovny - kulečníky,

výherní automaty, sázkové automaty, stolní fotbal, elektronické šipky nebo také jukeboxy.

43

Mapa 7.6.1: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.6.2: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

44

Mapa 7.6.3: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.6.4: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

45

7.7. Zařízení ubytovací

V rámci republiky patří okres Opava ke slabším turistickým regionům. Výchozí

základna cestovního ruchu byla nízká, růst je proto nadprůměrný. V současné době jsou

k cestovnímu ruchu využívány nejvíce oblasti v okolí větších měst Opavy, Hlučína, Hradce

nad Moravicí, Budišova nad Budišovkou a Vítkova. Největšími problémy cestovního

ruchu v okrese je kvalita ubytování, koordinace akcí s veřejnou sférou a okolím Opavska,

celkový přístup poskytovatelů turistických služeb a nedobudovaná soukromá infrastruktura

(turistické farmy, malé penziony, kempy, ubytování v soukromí).

Tab. 7.7.1: Ubytovací zařízení26 a jejich kapacita v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Území Obyvatel Zařízení Lůžek Index lůžek27 Lůžek na 1000 obyv.

Okres 1987 180267 41 1993 - 11 Okres 2006 180260 100 3518 176,5 19 Rozdíl 2006 - 1987 -7 59 1525 - 8 Opava 1987 62788 6 626 - 10 Opava 2006

*28 60122 24 782 124,9 13 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 18 156 - 3 Vítkov 1987 7422 6 211 - 28 Vítkov 2006

* 7287 16 735 348,3 101 Rozdíl 2006 - 1987 -135 10 524 - 73 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Přesto ale i v kategorii ubytovacích zařízení okresu Opava došlo k výrazným změnám

v porovnání s rokem 1987. V době, kdy probíhal výzkum, bylo v okrese k dispozici sto

ubytovacích zařízení, což je ve srovnání s rokem 1987 nárůst bezmála třínásobný.

Z tabulky 7.7.1 jsou patrné i další změny. Na území bývalého okresního města došlo

k šestinásobnému nárůstu ubytovacích zařízení. Svými 24 ubytovacími zařízení se tak

podílí zhruba 25 % na celém okresu (oproti 15 % v roce 1987). Pro porovnání je do této

charakteristiky zahrnuto i Vítkovsko, kde došlo bezmála k trojnásobnému nárůstu v počtu

ubytovacích zařízení, v okresním měřítku se podílí 16 %. Mimo Opavu a Vítkov je

přírůstek patrný také v Hlučíně (o 7 zařízení), Budišově nad Budišovkou (o 4), Hradci

nad Moravicí (o 5) a Šilheřovicích (o 4). Naopak k regresi došlo v obci Melč (o 6 zařízení).

Co se týče kapacity ubytovacích zařízení (počtu lůžek) v jednotlivých kategoriích, to je

taktéž patrné z tabulky 7.7.1 Celkově v okrese přibylo 1 525 lůžek, v přepočtu na 1 000

26 Výzkum byl zaměřen pouze na veřejné ubytovací zařízení, tedy na domovy mládeže, podnikové ubytovny nebo ubytování studentů (koleje, internáty apod.) nebyl brán zřetel. 27 Index lůžek (1987 = 100). 28 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

46

obyvatel je to nárůst o 8 lůžek z původních 11 na 19. Nejdramatičtější nárůst lůžek ale byl

zaregistrován na Vítkovsku, kde přibylo jak ubytovacích zařízení z původních 10 na 16,

tak i lůžek z 28 na 101 lůžek na 1 000 obyvatel. Tato skutečnost je přičítána rekreačnímu

využití a turistice v okolí Vítkova29. Podobnou dynamiku vykazují i města Budišov

nad Budišovkou (ze 106 na 148 lůžek na 1 000 obyvatel), Hradec nad Moravicí (ze 60

na 99) nebo obec Šiheřovice (z 0 na 77). V okresním městě byl nárůst o 156 lůžek

na celkových 782, v současnosti zde připadá 13 lůžek na 1 000 obyvatel. Opačná situace je

patrná v obci Melč, kde relativizovaná hodnota lůžek klesla z 37 na 6 lůžek.

Tab. 7.7.2: Druhová skladba ubytovací zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Rok 1987 Rok 2006 Zařízení Počet Lůžek Lůžek na 1000 obyv. Počet Lůžek Lůžek na 1000 obyv.Penzion 26 704 4 63 1287 7 Hotel 10 844 5 18 1119 6 Kemp 5 445 2 12 1061 6 Soukromí 0 0 0 7 51 0 Celkem 41 1993 11 100 3518 19 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Největší nárůst z celého spektra ubytovacích zařízení byl zaznamenán v oblasti

ubytování v penzionech. Jejich počet se téměř ztrojnásobil z původních 26 na současných

63 a v okresu se tak podílí 63 % na všech ubytovacích zařízení. Nejvíce penzionů (18) je

zastoupeno v Opavě. V pořadí druhým typem zařízení, který zaznamenal nárůst co

do počtu, jsou hotely. V současnosti jich je na území okresu Opava zastoupeno 18, z toho

6 v Opavě a 4 ve Vítkově. Jen o něco menší přírůstek pak zaznamenaly kempy a ubytování

v soukromí, někdy označované jako „priváty“. V obou případech přibylo po 7 zařízeních

v rámci okresu. Deset z celkového počtu dvanácti kempů jsou situovány ve městech

Budišov nad Budišovkou a Vítkov, téměř polovina ubytování v soukromí celého okresu se

nachází v Budišově nad Budišovkou. Nevýhodou privátů je jejich nízká lůžková kapacita,

na straně druhé však těží z cenové dostupnosti. Možnost ubytování v letech 1987 a 2006

je patrný z následujících map 7.7.1 a 7.7.2.

29 Za posledních 19 let v katastrálním území Vítkova přibyly tři penziony (82 lůžek), tři hotely (177 lůžek) a čtyři kempy (265 lůžek).

47

Mapa 7.7.1: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.7.2: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

48

Mapa 7.7.3: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.7.4: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

49

7.8. Zařízení maloobchodní

7.8.1. Samostatné prodejny

Počet samostatných maloobchodních jednotek se v rámci okresu více než zdvojnásobil

ze 498 na 1 159 prodejen, s tím je spojen i nárůst prodejní plochy těchto zařízení. Ta se

téměř zdvojnásobila na současných 61 704 m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel vzrostla

prodejní plocha z 203 na 342 m2.

Tab. 7.8.1.1: Samostatné maloobchodní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Území Obyvatel Počet Plocha (m2)

Index plochy30 m2 na 1000 obyv.

Okres 1987 180267 498 36576 - 203 Okres 2006 180260 1159 61704 168,7 342 Rozdíl 2006 - 1987 -7 661 25128 - 139 Opava 1987 62788 204 18182 - 290 Opava 2006

*31 60122 538 28435 156,3 473 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 334 10253 - 183 Vítkov 1987 7422 27 1581 - 213 Vítkov 2006

* 7287 51 1819 115,1 250 Rozdíl 2006 - 1987 -135 24 238 - 37 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

K největšímu nárůstu prodejní plochy došlo v obcích, ve kterých prodejní plocha

na 1 000 obyvatel byla nejvyšší již před rokem 1989. Příkladem mohou být obce Opava,

Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, dále se zvýšil podíl prodejní plochy na 1 000 obyvatel

i v Sudicích, Jakartovicích, Kobeřicích a Bolaticích (viz příloha 7). Opačným případem,

mohou být obce Oldřišov, Velká Polom, Háj ve Slezsku, Litultovice a Brumovice,

kde došlo ke snížení prodejní plochy.

Co se týká počtu zařízení, stejně jak tomu bylo v roce 1987, tak i dnes je téměř jedna

polovina samostatných maloobchodních jednotek okresu soustředěna do Opavy

(viz Tab. 7.8.1.1.). V roce 2006 zde bylo zjištěno 538 samostatných jednotek,

což znamenalo nárůst o 334 prodejen během sledovaného období. Jejich celková prodejní

plocha vzrostla o 10 253 m2, v přepočtu na 1 000 obyvatel pak o 183 m2, což bylo

způsobeno také úbytkem obyvatel (o 3 000).

Situace ve Vítkově zaznamenala vývoj poněkud odlišný. K úbytku obyvatel došlo jen

minimálně. Počet samostatných prodej sice vzrostl z původních 27 na dnešních 51,

ale prodejní plocha se zvýšila jen o 238 m2. Přírůstek prodejní plochy na 1 000 obyvatel,

se tím zvýšil jen minimálně z původních 213 na 250 m2. 30 Index plochy (1987 = 100). 31 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

50

Graf 7.8.1.1: Počet samostatných maloobchodních jednotek v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

1421

796

101

262

498

173

214

111

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600

Celkem

Nepotravinářské prodejny

Potravinářské prodejny

Smíšené prodejny

Počet samostaných prodejen

Rok 2006 Rok 1987

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

Změnu v sortimentní struktuře samostatných prodejen dokládá graf 7.8.1. Největší

změny jsou patrné u potravinářských a nepotravinářských prodejen. Počet potravinářských

prodejen klesl o polovinu, naopak progresivní vývoj byl zaznamenán u nepotravinářských

prodejen, kde se počet zpětinásobil na 796 provozoven. U smíšených prodejen není změna

tak dynamická (počet se zvýšil 2,5 krát).

Razantní změna v podílech výše popsaných druhů prodejen na celkové prodejní ploše

je patrná z grafů 7.8.1.2 a 7.8.1.3. Nepotravinářské prodejny svůj podíl na celkové prodejní

ploše zvýšily z 37 % na 65 %, naopak k regresi došlo u potravinářských prodejen, kde

podíl klesl z 38 % v roce 1987 na pouhá 4 % v roce 2006. K menšímu nárůst došlo také

u prodejen smíšených.

Graf 7.8.1.2: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 1987.

25%

38%

37%

Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

51

Graf 7.8.1.3: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 2006.

31%

4%65%

Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

Dominantní postavení v rámci samostatných prodejen má okresní město. Proto byl

terénní výzkum v tomto sídle proveden podrobněji než v ostatních obcích okresu. U všech

sledovaných samostatných prodejen, mimo potravinářské prodejny, je patrný početní

nárůst. Nejvyšší přírůstky (viz Graf 7.8.4) však byly dosaženy u prodejen s průmyslovým

zbožím (o 43) a prodejen odívání a obuvi, kde byl nárůst nejvyšší ze všech druhů

samostatných prodejen (o 91). Progresivní změna u ostatních nepotravinářských prodejen

je dána jejich pestrostí, nikoliv kvantitou, ale i tak potvrzuje dynamický rozvoj

nepotravinářských prodejen po roce 1989. Obecná regrese potravinářských prodejen

v okrese je způsobena úbytkem 50 opavských prodejen, což činilo v roce 1987 49 % všech

zařízení tohoto typu. V roce 1987 se tedy Opava podílela na celkovém počtu

potravinářských prodejen 88 % a bylo zde situováno 89 provozoven. V roce 2006 se pak

39 provozoven podílelo 18 % na celkovém počtu potravinářských prodejen v okrese.

Dokumentuje to prostorovou změnu v rozmístění prodejen potravinářského typu,

respektive její dekoncentraci.

52

Graf 7.8.1.4: Počet samostatných maloobchodních prodejen v Opavě32 v letech 1987 a 2006.

17

89

10

20

37

3

3

7

0

10

3

5

45

39

25

111

80

27

22

9

13

32

37

98

0 20 40 60 80 100 120

Smíšené prodejny

Potravinářské prodejny

Prodejny tabáku akuřáckých potřeb

Prodejny odívání a obuvi

Prodejny průmyslovéhozboží

Prodejny nábytku

Prodejny hodin, klenotů astarožitností

Prodejny kulturníchpředmětů

Zdravotnické prodejny

Prodejny květin a potřebpro chovatele a pěstitele

Prodejny auto-moto

Ostatní nepotravinářsképrodejny

Počet samostatných prodejen

Rok 1987 Rok 2006

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

V roce 1987 prodejní plocha maloobchodních jednotek v Opavě činila 18 182 m2. Podíl

jednotlivých druhů těchto zařízení na celkové prodejní ploše bylo následné: 41 % prodejní

plochy zaujímaly potravinářské prodejny, 9 % smíšené prodejny a 50 % z celkové prodejní

plochy patřilo prodejnám nepotravinářským. Z nepotravinářských prodejen zaujímaly

po 16 % celkové prodejní plochy prodejny odívání a obuvi a prodejny průmyslového

zboží, dále pak na 6 % plochy byly provozovány prodejny nábytku a na 3 % prodejny

květin a potřeb pro chovatele a pěstitele.

V roce 2006 vzrostla prodejní plocha samostatných maloobchodních jednotek přibližně

na 28 435 m2. Oproti roku 1987 je jasně viditelná změna v podílech plochy jednotlivých

typů prodejen.

32 Opava v roce 2006 byla územně přepočtena na stav z roku 1987

53

Prodejní plocha výrazně poklesla u potravinářských prodejen na pouhé 3 %, prodejny

smíšeného zboží zaujímají, stejně jako v roce 1987, 9 % prodejní plochy (ale je nezbytné

brát zřetel na nárůst celkové prodejní plochy). Tedy v roce 1987 byly smíšené prodejny

provozovány na 3 292 m2, dnes je to ale 5 553 m2. Největší podíl patří prodejnám

nepotravinářským, konkrétně je to 87 % celkové prodejní plochy. Tuto prodejní plochu

z 19 % zaujímají prodejny odívání a obuvi, po 15 % jsou zde zastoupeny prodejny auto-

moto příslušenství a průmyslového zboží, podíl 9 % mají prodejny nábytku.

Prodejny odívání a obuvi si své prvenství v Opavě udržovaly po celou dobu

transformace maloobchodní sítě, pozadu nezůstaly ani prodejny s průmyslovým zbožím.

54

Graf 7.8.5: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 1987.

9%

41%

1%

16%

16%

6%

1%

2%

0%

3%

4%

1%

50%

Smíšené prodejny Potravinářské prodejny

Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb Prodejny odívání a obuvi

Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku

Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů

Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele

Prodejny auto-moto Ostatní nepotravinářské prodejny

Graf 7.8.6: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 2006.

9%

3%

1%

19%

15%

9%

2%

2%

2%

4%

15%

19%

87%

Smíšené prodejny Potravinářské prodejny

Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb Prodejny odívání a obuvi

Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku

Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů

Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele

Prodejny auto-moto Ostatní nepotravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

55

Mapa 7.8.1.1: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

56

7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny

Transformace maloobchodu se nevyhnula ani nákupním střediskům a obchodním

domům. Ve většině případů šlo o navýšení jejich počtu i prodejní plochy, jedinou

výjimkou je nákupní středisko v Pusté Polomy, kde bylo toto zařízení zcela zrušeno.

Nejvíce těchto maloobchodních zařízení je koncentrováno ve městech a větších obcích

s přibližně 3 000 obyvateli. Výjimkou je obec Šilheřovice se svými 1 550 obyvateli.

Tab. 7.8.2.1: Nákupní střediska a velkoplošné maloobchodní prodejny33 v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Území Obyvatel Počet NS Plocha (m2) Počet VP Plocha

(m2) Okres 1987 180267 12 11690 - - Okres 2006 180260 21 13630 20 35709 Rozdíl 2006 - 1987 -7 9 1940 - - Opava 1987 62788 4 3129 - - Opava 2006

*34 60122 7 5940 14 33086 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 3 2811 - - Hlučín 1987 22970 1 688 - - Hlučín 2006

* 22448 3 1662 5 2223 Rozdíl 2006 - 1987 -522 2 974 - - Vítkov 1987 7422 1 752 - - Vítkov 2006

* 7287 2 810 1 400 Rozdíl 2006 - 1987 -135 1 58 - - Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1987 bylo na území okresu v provozu 16 nákupních středisek a obchodních

domů. Jejich počet v roce 2006 vzrost na 21. Původní nákupní střediska v jednotlivých

obcích zůstala zachována (s výjimkou Pusté Polomy), nárůst počtu těchto zařízení byl

zaznamenán v Hlučíně (z 1 na 3), Opavě (ze 4 na 7) a Vítkově (z 1 na 2). Sortiment těchto

zařízení představovaly především potraviny, maso a uzeniny, drogerie. V městských

nákupních střediscích tvořily skladbu sortimentu navíc maloobchodní jednotky domácích

potřeb, obuvi nebo nábytku a drobných předmětů.

V jednotlivých obcích sice maloobchodní zařízení nákupních středisek zůstala

zachována a fungují dodnes, ale změnila se jejich prodejní plocha. Důvodem bylo vytvořit

prostor pro sklady a zázemí prodejny nebo část provozovny byla zrušena a nabídnuta

do pronájmu jinému podnikatelskému subjektu. V některých byly zřízeny kanceláře,

33 Nákupní středisko je taková maloobchodní provozovna, které má oddělené prodejní jednotky a převážně jeden hlavní vchod do provozovny (obchodní domy, prodejny SD Jednota). Velkoplošnou prodejnou pak rozumíme supermarkety, hypermarkety a prodejny s diskontním prodejem (Billa, Plus, Kaufland, Globus apod.), kde prodejní plocha obyčejně převyšuje 600 m2. 34 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Hlučín 2006* a Vítkov 2006

*

57

cukrárny (v Hradci nad Moravicí), fotoateliéry, kadeřnictví, prodejny textilu s asijským

zbožím, půjčovny svatebních a společenských šatů, parfumerie, solární studia apod.

Příkladem této změny mohou být Kravaře, kde se plocha prodejny zmenšila o 145 m2

a byla zde otevřena soukromá prodejna nábytku, nebo Budišov nad Budišovkou, kde

se prodejní plocha zmenšila o 124 m2.

Velkoplošné prodejny zaznamenaly největší boom v 90. letech a v dnešní době výrazně

ovlivnily nákupní chování obyvatel (viz Ordeltová, 2004). Zastoupeny jsou ve městech

Opava, Hlučín a Vítkov a to v počtu 20 prodejen o celkové prodejní ploše 35 709 m2.

Hned 14 (z 20) těchto provozoven, s prodejní plochou 33 086 m2, se nachází v Opavě.

Opava se tak podílí 70 % na celkovém počtu velkoplošných prodejen a 93 % na celkové

prodejní ploše. Jedná se o nadnárodní obchodní řetězce jako jsou TESCO Stores,

Kaufland, Globus, OBI, Hypernova apod. Povětšinou jsou tyto velkoplošné prodejny

v areálu, kde se vyskytují pospolu v různém zastoupení (příkladem je například

supermarket Kaufland a baumarkt OBI), nebo jako součást nákupního centra, jako je tomu

v případě hypermarketu TESCO. Ten je situován do OC Silesia. Toto obchodní a nákupní

centrum zaujímá svými 11 839 m2 největší prodejní plochu na území města Opavy.

Druhým nejrozlehlejším hypermarketem v Opavě je Globus s rozšířeným sortimentem

baumarktu. Z diskontních prodejen jsou zde zastoupeny Lidl, Penny market a Delvita.

Mezi velkoplošné prodejny byly zařazeny i velkoplošné prodejny nábytku (Nábytek

JYSK), elektra (OKAY elektro) a velkoprodejna květin. Obyvatelům Hlučíně je

k dispozici 5 velkoplošných prodejen a zaujímají plochu 2 223 m2. Prodej zde provozuje

Lidl, Billa, Plus diskont, Supermarket a nepotravinářský Mountfield. Ve Vítkově

je obyvateli využívána jediná velkoplošná prodejna s prodejní plochou 400 m2.

58

Mapa 7.8.3.1: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 1987.

Mapa 7.8.3.2: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

59

7.9. Zařízení nevýrobní Do této kategorie služeb obyvatelstvu jsou zařazena kadeřnictví, sběrny čistíren

a sázkové kanceláře. U kadeřnictví byl, mimo jejich počet, brán zřetel také na jejich

lokalizaci - zda jsou provozována v bytě (jako předmět drobného podnikání), nebo

v provozovnách. Mimo výše uvedená zařízení, bychom mohli do této skupiny zařadit také

kosmetické služby, masáže, pedikúru, manikúru, solária a další podobné služby, ty však

pro absenci údajů z roku 1987 nemohou být srovnávána.

Tab. XX: Nevýrobní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Obyvatel Kadeřnictví Sběrny čistíren Sázkové kanceláře Okres 1987 180267 49 28 4 Okres 2006 180260 175 23 49 Rozdíl 2006 - 1987 -7 126 -5 45 Opava 1987 62788 12 15 4 Opava 2006

*35 60122 55 9 20 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 43 -6 16 Vítkov 1987 7422 2 2 0 Vítkov 2006

* 7287 4 1 2 Rozdíl 2006 - 1987 -135 2 -1 2 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Mezi nejvíce změnou postižená zařízení patří kadeřnictví a holičství. V roce 1987

se těchto zařízení na území okresu nacházelo 49, v roce 2006 počet vzrost na 175, relativně

vyjádřeno jejich počet vzrostl asi o 250 %! V Opavě bylo těchto zařízení v roce 1987 12,

v současnosti zde funguje 55 provozoven, z toho 14 v bytě. Druhým městem, kde je nárůst

četnosti těchto zařízení zřetelný, je Hlučín. Před rokem 1989 zde působilo 5 kadeřnictví,

v současné době jich je 15, z toho 4 jsou provozována v bytě. Tato města se nyní

na celkovém zastoupení těchto služeb v okrese podílejí 40 % (v roce 1987 to bylo 35 %).

U sběren čistíren byl registrován opačný vývoj. Jejich počet vzhledem k roku 1987

poklesl. Na území okresu jich v roce 1987 působilo 28, v roce 2006 již jen 23. V Opavě

působilo těchto zařízení 15, v roce 2006 pouze 9. Ve Vítkově a Hlučíně se počet snížil

o 1 zařízení z původních 2, respektive 4 provozoven v roce 1987. Úbytek byl zaznamenán

i v ostatních obcích okresu, kde se v roce 1987 sběrny čistíren nacházely. Pokles počtu

těchto zařízení bezpochyby souvisí se změnou životního stylu. Dnešní trh nabízí velké

množství speciálně upravených textilních materiálů za přiměřenou cenu, kterým vyhovuje

domácí údržba a tudíž jsou čistírny dnes vyhledávány v menší míře než tomu bylo před

35 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

60

rokem 1989. Čistírny se v dnešní době vyskytují i jako součást tzv. shopping parků

a nákupních center, kde tuto službu poskytují za nízkou cenu a minimální čekací dobu.

Velký boom nastal v provozování sázkových kanceláří. Před rokem 1989 se na našem

trhu vyskytovala pouze jediná společnost, která provozovala tento lehký a legální hazard.

Byla jí známá Sazka. V dnešní době36 se sázení stalo jakousi adrenalinovou disciplínou

a tento druh sportu či zábavy využívá stále větší počet obyvatel. Zastoupení sázkových

kanceláří bylo v minulosti situováno jen v početně větších městech. V našem případě

pouze v Opavě. Dnes je situace jiná. V roce 1987 se na území okresu nacházely 4 sázkové

kanceláře (všechny se vyskytovaly v Opavě), dnes se jejich počet zvýšil na 49. V Opavě

dnes umožňuje uzavírat sázky 20 kanceláří. Druhým městem, kde je nejvíce patrný nárůst

počtu těchto zařízení, je Hlučín - dnes je jich provozováno 7. Dále pak tato zařízení nově

vznikla v Kravařích, kde v současnosti fungují 4 provozovny. Po dvou sázkových

kancelářích pak mají obce Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov,

Štěpánkovice a město Vítkov.

7.10. Zařízení výrobní a opravárenská Výrobní a opravárenská zařízení jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících

se skupin zařízení. Hlavní příčinou tak razantního růstu (viz Tab. 7.10.1), je jejich druhová

četnost. Tím máme na mysli množství služeb, které se pod tímto společným názvem

sdružují. Pasivně bychom mohli tuto skupinu zařízení definovat jako vše, co není součástí

školských, tělovýchovných, kulturních, zdravotnických, stravovacích, ubytovacích,

maloobchodních, nevýrobních a ostatních služeb. Jak bylo popisováno výše, byla tato

zařízení rozdělena podle ekonomické aktivity do šesti skupin. U všech sledovaných skupin

zařízení došlo v rámci okresu za sledované období k početnímu nárůstu.

Nejdynamičtější vývoj37 v četnosti zařízení zaznamenaly opravny motorových vozidel.

Na území okresu jejich počet vzrostl ze 13 na úctyhodných 771 opraven, což je téměř

šedesátinásobek. Tento trend se vyvíjel v celém okrese včetně měst. V Opavě došlo

bezmála k padesátinásobnému nárůstu počtu provozoven. V roce 2006 jich v Opavě

fungovalo 284. I ve Vítkově nastal dynamický nárůst v počtu zařízení. Z původních

2 na 30, to znamená, že jde o patnáctinásobný nárůst.

36 V sázkových kanceláří typu Fortuna (Chance, Synottip) se již nesází pouze na výsledky sportovních zápasů, ale také na výsledky voleb, televizních soutěží apod. 37 Výrazné rozdíly v počtech zařízení mezi roky 1987 a 2006 nejsou způsobeny pouze transformačními změnami v této oblasti služeb, ale také nepřesným vymezením jednotlivých kategorií zařízení. Není možné stanovit přesné spektrum služeb, které do dané kategorie v roce 1987 náleželo, pomocí současného číslování OKEČ. Proto jsou hodnoty z Registru ekonomických subjektů zkreslené větším druhovým spektrem výrobních a opravárenských zařízení, které do jednotlivých kategorií náleží.

61

Ač to tak nevypadá, Vítkov se tímto dynamickým rozvojem přiblížil Opavě. Počet

obyvatel Vítkova je 8 krát menší než v Opavě, čili, vynásobíme-li počet těchto zařízení

ve Vítkově osmi, vyšlo by nám 240 zařízení.

V pořadí druhým nejvíce rozvíjejícím se zařízením jsou kovozpracující provozovny.

V rámci okresu byl zaznamenán jejich sedmnáctinásobný nárůst, v Opavě třináctinásobný

a ve Vítkově šestinásobný. Dále je viditelný nárůst v počtu zařízení oděvních a textilních

provozoven. V okrese bylo provozováno v roce 1987 26 zařízení, v roce 2006 činnost

provozovalo 230 zařízení, jde téměř o devítinásobný nárůst. V Opavě byla situace

podobná. Nárůst byl sedminásobný na současných 105 provozoven. Ve Vítkově bylo

v roce 1987 v provozu pouze jediné zařízení tohoto typu, v roce 2006 jich bylo už sedm.

Tab. 7.10.1: Výrobní a opravárenská zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 200538. Území Kov. Moto Dřevo. Oděvy Stavební Kožeděl. ZahradnictvíOkres 1987 15 13 16 26 73 13 14 Okres 2006 256 771 207 230 213 22 43 Rozdíl 2006 - 1987 241 758 191 204 140 7 29 Opava 1987 8 6 5 15 32 10 5 Opava 2006

*39 108 284 60 105 71 5 4 Rozdíl 2006 - 1987 100 278 55 90 40 2 -1 Vítkov 1987 1 2 1 1 10 0 0 Vítkov 2006

* 6 30 11 7 6 3 3 Rozdíl 2006 - 1987 5 28 10 6 -4 3 3 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, Registr ekonomických subjektů - listopad 2005,

výzkum 2006.

Vysvětlivky: Kov. – Kovozpracující provozovny Moto – Opravny motorových vozidel Dřevo. – Dřevozpracující provozovny Oděvy – Oděvní a textilní provozovny Stavební – Provozovny stavební činnosti Kožeděl. – Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi

Výrazná změna v kategorii autoservisů, souvisí se změnou životního stylu a se stále

zvyšující se mobilitou obyvatel za službami. Životní styl je v mnoha směrech ovlivňován

technickým pokrokem, čímž je v dnešní době i vlastnictví osobního automobilu.

38 Zahradnictví jsou porovnávány s údaji získané z terénního výzkumu v roce 2006, zbylé kategorie pak k listopadu roku 2005. 39 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

62

Tab. 7.10.2: Vybrané nevýrobní a opravárenské zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Území Obyvatel Opravny obuvi Autoservisy Palírny Moštárny

Okres 1987 180267 10 7 3 30 Okres 2006 180260 18 141 9 23 Rozdíl 2006 - 1987 -7 8 134 6 -7 Opava 1987 62788 7 3 2 3 Opava 2006

*40 60122 5 44 1 1 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 -2 41 -1 -2 Vítkov 1987 7422 0 1 0 1 Vítkov 2006

* 7287 1 4 0 0 Rozdíl 2006 - 1987 -135 1 3 0 -1 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1970 bylo v České republice registrováno 625 tisíc osobních automobilů.

To znamená, že na 1 000 obyvatel připadlo 65 vozidel. Vybavenost obyvatelstva osobními

automobily se rychle zvyšovala. V roce 1975 připadlo na 1 000 obyvatel 108 vozů, v roce

1980 počet vzrostl na 157 vozů a v roce 1990 až na 233 osobních automobilů na 1 000

obyvatel. V současné registraci vozidel se nerozeznává účelové využití vozu. V roce 1998

se uvádí celkový počet 3 687 tisíc osobních aut, z nichž je osobním účelům používáno

kolem 3 430 tisíc automobilů. To znamená, že vybavenost obyvatelstva osobními vozidly

se zvýšila (z 65 v roce 1970) na 333 osobních automobilů na 1 000 obyvatel (Andrle,

2000).

Jak je zřejmé z tabulky 7.10.2, početní nárůst autoservisů v okresu je markantní.

Z pouhých 7 provozoven v roce 1987, stoupl počet na 141 servisů, jde o dvacetinásobný

nárůst, konkrétně o 134 provozoven. V Opavě je situace obdobná. Z původních

3 provozoven v roce 1987, vzrost počet na současných 44 a jde o bezmála patnáctinásobný

nárůst. Ve Vítkově byl před rokem 1989 pouze jeden autoservis, v současnosti zde fungují

4. Markantní skok v počtech autoservisů je přímoúměrný vzrůstajícímu počtu automobilů.

Na rozdíl od snižování vybavenosti domácností osobními vozy s rostoucí velikostí obce41,

se autoservisy koncentrují právě do obcí s větším počtem obyvatel.

40 Opava 2006

* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

41 Venkovské obce, malá venkovská města a města střední velikosti postrádají častěji než větší obce a města vlastní infrastrukturu. Jejich obyvatelé jsou pak odkázáni na vlastní dopravní prostředky. Dalším a stále aktuálnějším důvodem je rušení málo efektivních služeb do venkovského prostoru a také rušení veřejných dopravních spojů (autobusových i vlakových). Pro dnešní společnost je charakteristická vyšší prostorová mobilita, proto význam dopravy v budoucnosti stále poroste, nejen z hlediska ekonomického, ale i sociálního a společenského.

63

Další výrobní složkou jsou opravny obuvi a drobného galanterního zboží. V roce 1987

na území okresu fungovalo 10 těchto provozoven, v roce 2006 jich bylo 18, zaznamenán

byl tedy nárůst o 80 %. V Opavě se stav opraven vyvíjel jinou cestou. Z původních

7 v roce 1987 jich dnes na území města funguje pouze 5. Je to způsobeno tím, že tato

služba je poskytována i v menších městech, příkladem mohou být Kravaře a již není tolik

koncentrovaná pouze ve větších městech jako tomu bylo před rokem 1987, tehdy v Opavě

fungovalo 70 % všech opraven obuvi v rámci okresu, nyní je to pouze 28 %. Ve Vítkově

před rokem 1989 nebyla tato činnost provozována vůbec, nyní v jediném zařízení.

Třetí kategorií jsou moštárny. Tato výrobní zařízení ale prošly jiným vývojem

než předchozí jmenované autoservisy a opravny obuvi. Na území okresu (v roce 1987)

bylo v chodu 30 moštáren, kdežto v roce 2006 se jejich počet snížil na 23. V Opavě před

rokem 1989 byly provozovány 3 moštárny, v roce 2006 pouze 1, ve Vítkově fungovala 1,

dnes je tato provozovna zrušena.

Posledním komentovaným zařízením jsou palírny. V této oblasti došlo ke zvýšení

počtu jak na území okresu, tak i v Opavě. Ve Vítkově se tato zařízení nenacházejí. V rámci

okresu jde o třínásobný nárůst počtu palíren z původních 3 na 9 v roce 2006. Na území

města Opavy v minulosti působila jediná palírna, v současnosti zde svoji činnost provozují

2 zařízení.

7.11. Zařízení ostatní Poslední tři druhy zařízení, kterými se terénní výzkum zabýval, byli zařazeny

do společné skupiny jako zařízení ostatní. Komparaci těchto zařízení však nebylo možné

provést z důvodu absence dat ze šetření v roce 1987.

U provozoven policie a pošt byl zjišťován pouze výskyt v dané obci, nikoli početní

stav. Změnou oproti předcházejícím statistikám je i zařazení obcí do ORP (viz Tab.

7.11.1).

Státní policií je v okrese vybaveno celkem 14 obcí, nejvíce z nich pak náleží do ORP

Opava, což je ovšem předvídatelné, neboť do této administrativní jednotky patří hned 40

z 80 obcí okresu. Mimo obce s rozšířenou působností jsou provozovny státní policie

situovány převážně v příhraničním prostoru (Sudice, Oldřišov, Píšť, Hněvošice atd.).

Obecní, resp. městskou policií disponují opět všechna ORP a Budišov nad Budišovkou.

Téměř dvě třetiny všech obcí okresu je pak vybaveno poštou.

64

Tab. 7.11.1: Zastoupení ostatních zařízení v obcích s rozšířenou působností a okresu Opava v roce 200642.

Státní policie Obecní policie Pošta Území Obcí Obyvatel

Počet % Počet % Počet % ORP Hlučín 15 39608 3 20,00 1 6,67 10 66,67ORP Kravaře 9 21069 2 22,22 1 11,11 8 88,89ORP Opava 40 101450 6 15,00 1 2,50 27 67,50ORP Vítkov 12 14111 1 8,33 2 16,67 7 58,33Okres 80 180260 14 17,50 5 6,25 53 66,25Pramen: Výzkum 2006.

7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí Vzhledem k absenci podkladů pro základní sídelní jednotky při šetření v roce 1987,

je občanská vybavenost v této práci porovnávána pouze na úrovni obcí a celého okresu.

Územní vyrovnávaní zde bylo řešeno bez větších problémů, které by však nastaly, pokud

by se komparativní analýza prováděla pomocí vyšších územně-správních celků. Byla dána

přednost mikroregionům, kde chyby, vzniklé aproximací na administrativní členění obcí

v roce 1987, jsou zanedbatelné a příliš neovlivní občanskou vybavenost.

V okrese Opava je zastoupeno celkem pět tuzemských mikroregionů (viz Příloha 8).

Moravice, Matice Slezská, Hlučínsko, Opavsko-severozápad a Hvozdnice vznikly

formou spolupráce místních samospráv a jejich cílem je především hospodářská

spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně vzdělávací činnost

a turismus.

Vývoj zařízení mikroregionů za období 1987-2006 je uveden v Tab. 7.12.1. Z ní jsou

patrné (mimo kvantitativní změny) hlavně dvě skutečnosti – dominace mikroregionu

Moravice v rámci ubytovacích zařízení a dynamický nárůst všech sledovaných jevů

v mikroregionu Hlučínsko. I když u mikroregionu Moravice nebyla změna ubytovacích

zařízení tak dynamická jako u Hlučínska, stále setrvává tento mikroregion v počtu

(i kapacitě) ubytovacích zařízení na první příčce všech mikroregionů okresu Opava.

Dynamický rozvoj Hlučínska má hned dvě příčiny. První z nich je nejvyšší koncentrace

obyvatelstva (přes 65 000 obyvatel) a druhým silná podvybavenost v sektoru služeb

před rokem 1989.

42 Do obcí s rozšířenou působností nezařazujeme obec Sosnovou, která není součástí okresu Opava a obce Čavisov, Horní Lhota, Dolní Lhota a Velká Polom náleží do ORP Ostrava.

65

Tab. 7.12.1: Vybrané ukazatele mikroregionů v letech 1987 a 2006. Mikroregion Oby. Ško. Stra. Míst Uby. Lůžek MO Plocha MO Matice Sl. 1987

* 14686 10 28 1986 2 23 31 3808 Matice Sl. 2006 15453 9 45 1983 4 65 51 4118 Rozdíl 2006 - 1987 767 -1 17 -3 2 42 20 310 Hlučínsko 1987

* 65124 32 97 6825 7 204 152 13941 Hlučínsko 2006 65803 34 194 8419 26 568 385 27880 Rozdíl 2006 - 1987 679 2 97 1594 19 364 233 13939 Moravice 1987

* 21992 19 51 3187 24 1084 78 6518 Moravice 2006 22078 15 86 3639 39 1986 143 7625 Rozdíl 2006 - 1987 86 -4 35 452 15 902 65 1107 Opavsko-SZ 1987

* 6744 5 17 1474 0 0 23 1467 Opavsko-SZ 2006 6867 7 19 674 2 17 28 1283 Rozdíl 2006 - 1987 123 2 2 -800 2 17 5 -184 Hvozdnice 1987

* 7133 8 15 1047 2 56 17 1184 Hvozdnice 2006 8140 7 20 824 5 100 30 1785 Rozdíl 2006 - 1987 1007 -1 5 -223 3 44 13 601 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, internetové prezentace jednotlivých mikroregionů, výzkum 2006.

Vysvětlivky k Tab. 7.12.1: Oby. – Počet obyvatel Ško. – Počet základních škol Stra. – Počet stravovacích zařízení Míst – Počet míst Uby. – Počet ubytovacích zařízení Lůžek – Počet lůžek MO – Počet maloobchodních jednotek Plocha MO – Prodejní plocha maloobchodních jednotek

Povahu změny u sledovaných skupin zařízení dokumentuje tabulka 7.12.2. V tabulce

však chybí počty zdravotnických zařízení, které nebylo možné početně porovnávat

pro absenci dat z roku 1987. Změna byla určena na základě podobných výzkumů, které

provedli např. Z. Szczyrba (2006) nebo V. Lauko (2003) a publikacím zabývající se touto

problematikou (např. Plaček, 2002). Podobný problém byl řešen také u skupiny

sportovních zařízení, kde ovšem díky kvalitativnímu monitoringu sportovních zařízení

terénním výzkumem chyběly údaje z roku 2006. Zde byla povaha změny opět odkázána

na výzkumy výše jmenovaných autorů. Poslední sledovaná skupina (ostatní zařízení)

nebyla do této problematiky vůbec zařazena.

Pro období systémové transformace je možné vymezit tři základní typy služeb. Prvním

typem jsou služby s regresivním vývojem (počet zařízení klesl alespoň o 30 %), u nichž

dochází vlivem různých vlivů k redukci obslužné sítě (např. kina). Druhým typem jsou

66

služby se stagnujícím vývojem43 (změna v počtech zařízení se pohybuje v rozmezí

± 15 %), které, jak před rokem 1989 tak i v současnosti, si udržují své zastoupení v síti

obslužných zařízení. Třetí typ tvoří služby s progresivním vývojem (počet zařízení vrostl

alespoň o 30 %), tedy ty služby, u kterých došlo k dynamickým kvantitativním přírůstkům

(např. ubytovací, stravovací a maloobchodní zařízení). Jak je zřejmé z Tab. 7.12.2

(konkrétně z nevýrobních služeb), existují v závislosti na charakteru transformačních změn

mezi třemi základními typy služeb i subtypy, příkladem mohou být mateřské školky nebo

sběrny čistíren.

Tab. 7.12.2: Transformační změny ve vybraných zařízení služeb v okrese Opava v letech 1987-2006.

Počet zařízení v roce Skupina zařízení Podskupina zařízení

1987 2006 Povaha změny

Mateřské školy 145 109*44 - Školská zařízení Základní školy 90 109* + Sportovní zařízení x x x + Kulturní zařízení Kina 30 9 - - Zdravotnická zařízení x x x + +

Domovy důchodců 5 8 + + Sociální zařízení Domy s pečovatelskou službou 10 20 + + Restaurace a hospody 300 525 + + Stravovací zařízení Kavárny a cukrárny 18 54 + + Penziony 26 63 + + Hotely 10 18 + + Kempy 5 12 + + Ubytovací zařízení

Ubytování v soukromí 0 7 + + Samostatné prodejny 498 1159 + + Nákupní střediska 16 21 + + Maloobchodní

zařízení Velkoplošné prodejny 0 20 + + Kadeřnictví 49 175 + + Sběrny čistíren 28 23 - Nevýrobní zařízení Sázkové kanceláře 4 49 + + Opravny obuvi 10 18 + + Autobazary 7 141 + + Palírny 3 9 + +

Výrobní a opravárenská zařízení Moštárny 30 23 - Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

43 V tab. 7.12.2 nejsou tyto služby uvedeny. Na Opavsku by do tohoto typu mohli být zařazeny např. kostely a hřbitovy. 44 * Počet k 1. 1. 2004.

67

8. MOBILITA OBYVATELSTVA ZA SLUŽBAMI

Mobilita za službami vyrovnává disproporce mezi rozmístěním obyvatelstva

a rozmístěním občanské vybavenosti. Zařízení občanské vybavenosti jsou koncentrována

do omezeného počtu středisek a nemožnost uspokojování potřeb obyvatelstva ostatních

obcí v místě bydliště vyvolává růst kontaktů mezi středisky obslužné sféry a jejich

zázemím (Maryáš, 1987). Proto byl po vzoru J. Maryáše proveden anketární výzkum

zaměřený na nákupní spád obyvatel okresu a jejich mobilita za službami. Cílem tohoto

šetření byla detekce změn v základních obslužných regionech. Obslužné mikroregiony

v roce 1987 byly vymezeny na základě vnějšího nákupního spádu (viz Maryáš, 1987).

Z výpovědí respondentů jednotlivých obcí, byl stanoven současný hlavní směr nákupního

spádu do obslužných středisek (viz Příloha 9). Pokud nebylo možné rozhodnout

o převažujícím spádu, bylo těmto obcím středisko přiřazeno podle metodiky popsané

v kapitole 3.4.

Tab. 8.1: Počet obcí a obyvatel v obslužných mikroregionech v letech 1987 a 2006.

Počet obcí v roce Počet obyvatel v roce Obslužný mikroregion 1987 2006 1987 2006

Přírůstek/úbytek obcí

Přírůstek/úbytek obyvatel

Hlučín 7 5 40 474 35 178 -2 -5 296 Opava 26 28 114 864 123 700 +2 +8 836 Vítkov 2 4 9 076 14 357 +2 +5 281

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSP, ČSÚ – www.czso.cz, výzkum 2006.

V roce 1987 spádovalo do Hlučína celkem 7 obcí, 26 obcí do Opavy a 2 obce

do Vítkova. Obslužnou funkci Budišova nad Budišovkou přebral v roce 2006 Vítkov.

Podle tabulky 8.1 je zřejmé, že v roce 2006 svoji funkci posílily Opava a Vítkov. Jak již

bylo řečeno, Vítkov přebral funkci Budišova nad Budišovkou a nově do tohoto

mikroreginu spadá i obec Březová. V roce 2006 tento obslužný mikroregion využívalo

14 357 obyvatel. Město Opava v roce 2006 celkově rozšířilo své působení ve 2 obcích.

Přibyly Bolatice, Bohuslavice, Háj ve Slezsku a Hrabyně. Naopak obslužný region byl

změněn u obcí Březová (spádovost do Vítkova) a Brumovice (spádovost do Krnova).

V současnosti mikroregion obsluhuje 35 187 obyvatel, ale oproti roku 1987 došlo ke ztrátě

5 296 obyvatel. I přesto si ale Opava udržela své dominantní postavení z hlediska

obslužnosti obcí v okrese. Město Hlučín poskytovalo své služby obyvatelům 7 obcí, v roce

2006 však jen 5. Služby v Hlučíně začali využívat obyvatelé Šilheřovic, kteří před rokem

1989 dojížděli povětšinou do Ostravy. Obce Bolatice a Bohuslavice, pro které

byl v minulosti Hlučín spádovým centrem, v dnešní době využívají služeb Opavy.

68

Mapa 8.1: Obslužné mikroregiony okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.

69

9. ZÁVĚR

Tato práce se zabývá detekcí změn v sektoru služeb na Opavsku v důsledku

transformačních procesů v 90. letech. Svou tématikou pak navazuje na diplomovou práci

K. Pasekové, v níž předmětem výzkumu byla detekce změn v maloobchodních,

stravovacích a ubytovacích zařízení v okrese Jeseník v období 1987-1999.

Během sledovaného období 1987-2006 byl zaznamenán především progresivní vývoj

služeb komerčního charakteru, ke kterým řadíme maloobchod, stravovací a ubytovací

zařízení a ostatní komerční služby pro bydlící obyvatelstvo. Stejný trend byl patrný také

v sítí sociálních a zdravotnických zařízení, a to hlavně v důsledku stárnutí obyvatelstva.

Jediným výraznějším regresivním vývojem prošla kina, jejichž počet se za sledované

období zmenšil z původních 28 na 8 provozoven.

Změny v zařízeních služeb se projevily také kvalitativně, konkrétně se zvýšila pestrost

nabízených služeb, příkladem mohou být zařízení sportovní nebo služby výrobních

a opravárenských zařízení.

Vývojem prošla i mobilita obyvatelstva za službami. Analýza vnějšího spádu

obyvatelstva ukázala vzrůstající obslužnou atraktivitu města Vítkova. Největším

obslužným mikroregionem zůstává i nadále Opava, která poskytuje služby 70 % obyvatel

okresu.

K hlavnímu zjištění diplomové práce patřila skutečnost, že si město Opava zachovalo

své dominantní postavení v okrese a rozdíl v kvantitě i kvalitě služeb se oproti zbývajícím

sídlům v okrese ještě více (za sledované období) prohloubil.

I přesto lze na základě výsledků provedených analýz (hlavně u sídel s více než 4 000

obyvateli) vypozorovat stále rostoucí dekoncentrační tendence uvnitř sektoru služeb. Ty se

pak projevují větším rozptylem služeb pro bydlící obyvatelstvo.

70

10. SUMMARY

This diploma thesis recounts a detection changes in the sector of services in Opava region

as a consequence of transformation changes in 90. years. Theme ties on the diploma thesis

of K. Paseková in witch was the subject of research detection of changes in retail, catering

establishment and accommodation facilities in Jeseník region in phase 1987 – 1999.

The studied area of Opavian region is situated in notrh-eastern part of The Czech

republic on the area of 1 196 km2. The basic source of the informations was publication of

J. Maryáš, M. Hampl, J. Kubeš and field research (carried out from April to September

2006).

During the tracked period 1987 – 2006 was enregistration above all the progressive

development services of commercial character – it is retail, catering establishment,

accommodation facilities and the other commercial services for inhabitants. The same

trend was perceptible also in the net of social and medical arrangement, namely in a

consequence of the fadeaway population.

Cinemas was the only facilities, which went through the expressive regressive

development. Their number during tracked period was retrenched from 28 to 8 premises.

Changes in the arrangements of services was expressed qualitatively also, concretely was

increased a motley crowd of the offer services, for example in the sports facilities or in the

production services and workshop services.

The mobility of population for services went through the development also. Analysis

by the outer declivity of population showed the increase attractiver position of Vítkov in

offer services, nevertheless Opava City stays the biggest micro-region of studied area and

it offers services for 70 percent inhabitants.

One of the main inquest of diploma work was fact, that Opava City conserved

dominant position in Opavian region and the difference in quality and quantity services

was deepened towards the other urban settlements in region.

Nevertheless we can say that on the basis of results effected analysis is evident

evergrowing deconcentrational tendency in the sector of services and then they display by

bigger scatter for inhabitants.

71

11. LITERATURA

ANDRLE, A.: Osobní automobil mění životní styl společnosti. In: Urbanismus a územní

rozvoj roč. 3, č. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, s. 46-48.

ATLAS ČESKÁ REPUBLIKA, EVROPA. Marco Polo, Praha, 1 : 200 000.

ČEPICKÝ, J., VOCEL, J.: Víceúčelová hřiště. In Moderní obec [online].

Květen 2000 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=

C00000_d&article[id]=12081140&article[payed]=true&article[credit_id]=20480375&artic

le[credit_security]=FoxkJPH6lshO9pe8bc2wnVq1g7LvCBEK&article[what]=tělocvičny&

article[sklonuj]=off>.

DEMEK, J. ed. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia, 584 s.

DEMEK, J., NOVÁK V. ed. (1992): Neživá příroda. Vlastivěda moravská. Brno,

Spektrum, 242 s.

FRANK, M. ed. (1996): Opavsko zblízka. Opava, AVE – Informační centrum Opavska,

135 s.

DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online].

Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z <http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-

spolecnosti/casopis-komfort/komfort-1-2004/23836/zkusenosti-ze-zahranici-motivuji >.

DÜRRER, M.: Zařízení pro seniory: jiné pojetí než dříve. In Moderní obec [online].

Červen 2005 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=

C00000_d&article[id]=16245460&article[payed]=true&article[credit_id]=20480395&artic

le[credit_security]=HVr7lBTQ5bEGc6vaknNyzWe2dAOP0JFj&article[what]=domov%20

důchodců&article[sklonuj]=off>.

FORMÁNEK, M.: Euroregion Silesia [online]. [cit.2007-01-05]. Dostupné z:

<http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/o_regionu

&menu_pod=2>.

HAMPL, M., GARDAVSKÝ V., KÜHNL K. (1989): Regionální struktura a vývoj

systému osídlení ČSR. Praha, Univerzita Karlova, s. 135-140.

HAMPL, M. ed. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy

v České republice. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, s. 53-89.

HBI ČESKÁ REPUBLIKA - B2B DATABÁZE FIREM [online]. [cit.2006-08-02].

Dostupné z: <http://www.hbi.cz>.

72

HORÁK, J.: Kap.5.6 [online]. c2002, poslední revise 08.12.2002 [cit.2007-08-02].

Dostupné z: <http://gis.vsb.cz/pad/Kap_5/kap__5_6.htm>.

JAKUBOWICZ, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast

regionu dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast,

Opole, s. 177-185.

KÁŇA, O ed. (1983): Okres Opava. Ostrava, Profil, 136 s.

KŁOSOWSKI, F. (2006): Sektor usług w gospodarce regionu tradycyjnego w warunkach

transformacji i restrukturyzacji. Przykład konurbacji katowickiej. Katowice, Wydawnictwo

Uniwersytetu Śląskiego, 255 s.

KRÁSNÁ, B. (1987): Obslužná sféra jako předmět studia geografie. In.: Přírodní vědy

ve škole, 39. roč, 1987-88, s. 231-234, s. 270-272.

KUBEŠ, J. (2000): Obslužná vybavenost, střediskovost a spádovost venkovských sídel

v české a slovenské geografické literatuře. In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace

venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 97-115.

KUBEŠ, J., POHORECKÁ, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost

venkovských sídel (Okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy

stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96.

KUBEŠ, J., HORÁKOVÁ, I. (1999): Zařízení základního školství a zdravotnictví ve

venkovských sídlech. Okresy Písek a Tábor, rok 1966 a 1999. In: J. Kubeš (ed.): Problémy

stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 129-132.

KÜHNL, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry.

In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce

socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10-12.

LAUKO, V. (2003): Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland

region. (v tisku)

MAPOVÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR (1968). Kartografické nakladatelství, Praha,

1 : 200 000.

MARYÁŠ, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In:

Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce

socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45-48.

73

MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas

obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000.

MIRVALD, S. (1992): Zeměpis pro 7. ročník Základní školy, 2. díl. Praha, Fortuna s. 61.

OBČANSKÁ VYBAVENOST SÍDEL, ŠETŘENÍ K 31. 12. 1987. Okres Opava 1.

a 2. část. Praha, Český statistický úřad.

OKRES OPAVA – ADRESÁŘ – ÚŘADY PODLE REGIONŮ – PORTÁL VEŘEJNÉ

SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://portal.

gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=okres&kod=0805>.

ORDELTOVÁ, M. (2004): Analýza nákupních podmínek a nákupní chování populace

v podmínkách města Zlína. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta

UP, Olomouc, 91 s.

PASEKOVÁ, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území

Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc,

69 s.

PLAČEK, V. (2002): Síť zdravotnických zařízení okresu Opava. Praha, Institut

postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, s. 10-12.

POWESKA, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90.

In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s.

341-349.

PRAVEC, J.: Nové domovy důchodců: nadšení i skepse. In Hospodářské noviny.

13. Leden 2006, s. 3.

PŘÍLOHA Č. 1 OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY Č. 1/2003 –

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2007-08-04].

Dostupné z: <http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ priloha1.html >.

REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ (RES), 11/2005. Český statistický úřad,

Medium Software, Praha.

RETROSPEKTIVNÍ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1850-1970, 1.díl svazek 2. Praha,

Federální statistický úřad, 1184 s.

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 1991. Okres Opava. Okresní statistická správa

v Opavě, 74 s.

74

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z:

<http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0815>.

SEZNAM OBCÍ KRAJE – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD

[online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://www.kr-moravskoslezsky.cz/obce.html>.

SEZNAM ŠKOL A ŠKLSKÝCH ZAŽÍZENÍ – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ –

KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://www.kr-

moravskoslezsky.cz/sk_seznam.html>.

SIMONIAN, A.: Jednota se stahuje ze vsí. In Moderní obec [online]. Červen 1998

[cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://ekonom.ihned.cz/index.php?p=400000_d&article[id]

=984846&article[payed]=true&article[credit_id]=20480335&article[credit_security]=Wz3

tojDbpKemyaSC1JUcfnRr76xk8g0M&article[what]=jednota%20se%20stahuje&article[sk

lonuj]=off>.

SMĚRNICE K JEDNORÁZOVÉMU STATISTICKÉMU ŠETŘENÍ OBČANSKÉ

VYBAVENOSTI SÍDEL K 31. 12. 1987. Praha, Federální statistický úřad, 123 s.

STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1974. Praha, Federální statistický úřad, 862 s.

STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1982. Praha, Federální statistický úřad, 1020 s.

STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1992. Praha, Federální statistický úřad, 967 s.

STÍBALOVÁ, B. (1985): Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie

obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5. semináře sekce

socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3-10.

SZCZYRBA, Z. (1999): Regionální maloobchodní systémy. In: Cestovní ruch, regionální

rozvoj a školství. České Budějovice, Jihočeská univerzita, s. 155-161.

SZCZYRBA, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989. Olomouc, Vydavatelství UP,

126 s.

SZCZYRBA, Z. (2006): Bydlení v zázemí velkého města ve vztahu k hodnocení úrovně

služeb (případová studie Olomouc). (v tisku)

ÚZEMNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA OD 1. LEDNA 2003 ANEB KONEC ČINNOSTI

OKRESNÍCH ÚŘADŮ. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr. (v tisku)

VESELÁ , E.: Kina končí, ale i začínají. In Moderní obec [online].

Duben 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=

75

C00000_d&article[id]=10379280&article[payed]=true&article[credit_id]=20480365&artic

le[credit_security]=MT4QkghpebREi36OFntWlCm2UzBLG1wH&article[what]=kina&art

icle[sklonuj]=off>.

VESELÁ , E.: Kulturní domy na prahu třetího tisíciletí. In Moderní obec [online].

Prosinec 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=

C00000_d&article[id]=10520380&article[payed]=true&article[credit_id]=20480355&artic

le[credit_security]=c1Mf5vAJ4Lh8yPElaRDuBFrn0z2tbQWC&article[what]=kina&articl

e[sklonuj]=off>.

VLČEK, V. ed. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – vodní toky a nádrže. Praha, Academia,

316 s.

VOŽENÍLEK, V. (2002): Diplomová práce z geoinformatiky. Olomouc, Vydavatelství

UP, 61 s.

76

PŘÍLOHY

Seznam příloh Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987. Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006. Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu. Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce

2006. Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce

1987 a v roce 2006. Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav

v roce 1987. Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Příloha 10: Seznam fotodokumentace na CD-ROMu.

Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987.

Rok 1987 Rok 2006 Rok 1987 Rok 2006 Bohuslavice Markvartovice Markvartovice Bohuslavice Závada Melč

Bolatice Bolatice Moravice Brumovice Brumovice Radkov Březová Březová

Melč

Mikolajice Budišov nad Budišovkou Mokré Lazce Mokré Lazce Svatoňovice Oldřišov Oldřišov Kružberk Opava Staré Těchanovice Opava Chvalíkovice

Budišov nad Budišovkou

Nové Lublice Otice Dolní Benešov Dolní Benešov Štáblovice Dolní Lhota Dolní Lhota

Otice Uhlířov

Háj ve Slezsku Háj ve Slezsku Píšť Píšť Hlučín Pustá Polom Hať Hlubočec Darkovice Kyjovice Kozmice

Pustá Polom

Těškovice Děhylov Raduň Raduň Dobroslavice Skřipov Skřipov

Hlučín

Vřesina Slavkov Slavkov Hněvošice Hněvošice Služovice Slušovice

Holasovice Stěbořice Holasovice Neplachovice Stěbořice Jezdkovice Hrabyně Sudice Hrabyně Budišovice Třebom Hradec nad Moravicí

Sudice Rohov Hradec nad Moravicí

Branka u Opavy Šilheřovice Šilheřovice Chuchelná Štěpánkovice Štěpánkovice Strahovice Štítina Chuchelná Bělá Štítina Nové Sedlice

Jakartovice Jakartovice Velká Polom Kobeřice Kobeřice Čavisov Kravaře Kravaře

Velká Polom Horní Lhota

Litultovice Velké Heraltice Velké Heraldice Bratříkovice Velké Hoštice Dolní Životice Velké Hoštice Chlebičov Hlavnice Vítkov Lhotka u Litultovic Černá ve Slezsku

Litultovice

Mladecko Vítkov

Větřkovice Ludgeřovice Ludgeřovice Vršovice Vršovice

Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987.

Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006.

Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu.

Skupiny zařízení Podskupiny zařízení 1. Školská Mateřské školy Základní školy Střední školy (včetně SOU) 2. Kulturní Kina Kulturní domy Knihovny 3. Sportovní Hřiště Tělocvičny Ostatní (koupaliště, střelnice, vleky, jízdárny atd.) 4. Zdravotnická Lékárny45

Zdravotnická střediska Samostatné ordinace (praktická, dětská, ženská a zubní) Ostatní (veterinární ambulance, rehabilitační ústavy atd.) 5. Sociální Domovy důchodců Domy s pečovatelskou službou 6. Maloobchodní Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny Prodejny odívání a obuvi Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů (knihy, hudební nástroje atd.) Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele Prodejny auto-moto Obchodní domy a nákupní střediska 7. Ubytovací Penziony Hotely Kempy Ubytování v soukromí 8. Stravovací Hospody a restaurace Cukrárny46

9. Nevýrobní Kadeřnictví Sběrny čistíren a prádelen Sázkové kanceláře Hřbitovy 10. Výrobní a opravárenská Kovozpracující provozovny Opravny motorových vozidel Dřevozpracující provozovny Oděvní a textilní provozovny Kožedělné a gumárenské provozovny Palírny a moštárny Provozovny stavební údržby a obnovy Zahradnictví 11. Ostatní Státní policie Městská (obecní) policie Pošta (v místě) 45 Lékárny považujeme, po vzoru statistického šetření z roku 1987, za zdravotnická zařízení. 46 Cukrárny řadíme mezi stravovací zařízení. Terénním výzkumem tedy byla zjišťována kapacita těchto provozoven (místa u stolů) a nikoli prodejní plocha, jako by tomu bylo u prodejen cukrovinek.

Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006.

Rok 1987

Rok 2006

Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a 2006. Rok 1987

Rok 2006

Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006.

Rok 1987

Rok 2006

Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav v roce 1987 .

Mikroregiony

Matice Slezská Moravice Hlučínsko Budišovice Hrabyně Branka u Opavy Moravice Bělá Ludgeřovice Čavisov Kyjovice Březová Nové Lublice Bohuslavice Markvartovice

Dobroslavice Mokré Lazce Budišov nad Budišovkou Radkov Bolatice Oldřišov

Dolní Lhota Pustá Polom Čermná ve Slezsku Raduň Darkovice Píšť

Háj ve Slezsku Štítina Darkovice Staré Těchanovice Dol. Benešov Rohov

Hlubočec Těškovice Hradec nad Mor. Svatoňovice Hať Slušovice Horní Lhota Velká Polom Chvalíkovice Větřkovice Hlučín Strahovice

Nové Sedlice Kružberk Vítkov Hněvošice Sudice Lhotka u Lit. Vršovice Chlebičov Štěpánkovice Mikolajice Chuchelná Třebom Kobeřice Velké Hoštice Kozmice Vřesina Kravaře Závada Dobroslavice Děhylov

Mikroregiony Hvozdnice Opavsko-severozápad

Dolní Životice Lhotka u Lit. Slavkov Bratříkovice Holasovice ÚvalnoJakartovice Mikolajice Štáblovice Brumovice Neplachovice Vel. Heraltice Jezdkovice Mladecko Uhlířov Hlavnice Stěbořice Jezdkovice Litultovice Otice Hlavnice

Bratříkovice

Pramen: Statistické lexikony obcí, internetové prezentace mikroregionů.

K Matici Slezské byly přiřazeny Nové Sedlice (486 ob.), naopak Dobroslavice (694

ob.) nebyly započteny. K Hlučínsku byly přidány obce Děhylov (629 ob.) a již zmíněné

Dobroslavice. Chvalíkovice (696 ob.) a Lhotku u Litultovic (189 ob.) nezahrnujeme

do mikroregionu Moravice, podobně Mikolajice (246 ob.) nepřiřazujeme do mikroregionu

Hvozdnice. Bratříkovice (160 ob.) a Hlavnice (609 ob.) byly převedeny z mikroregionu

Opavsko-severozápad do mikroregionu Hvozdnice. Jezdkovice (230 ob.), pak směrem

opačným. Úvalno není obcí opavského okresu.

Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.

Příloha 10: Seznam fotodokumentace47 na CD-ROMu. Foto 1: Autoservis v Budišově nad Budišovkou.

Foto 2: Autosalón v Dolním Benešově.

Foto 3: Zrušená škola v Guntramovicích.

Foto 4: Nákupní středisko v Háji ve Slezsku.

Foto 5: Prodejní jednotka nepotravinářského typu v Hati.

Foto 6: Celoroční sjezdová dráha pro lyžaře v Horní Lhotě.

Foto 7: Rehabilitační centrum v Hrabyni.

Foto 8: Penzion v Mladecku.

Foto 9: Motorest ve Skrochovicích.

Foto 10: Penzion ve Stěbořicích.

Foto 11: Brownfield ve Štepánkovicích, dům s pečovatelskou službou přestavěny ze zemědělského statku.

Foto 12: Brownfield ve Strahovicích, výroba plastových oken v bývalém vepříně.

Foto 13: Brownfield v Sudicích, bistro v v bývalém kravíně.

Foto 14: Multifunkční hřiště ve Velkých Hošticích.

Foto 15: Kadeřnictví v Kravařích.

Foto 16: Centrální tržnice v Kravařích v bývalém zemědělském objektu.

Foto 17: Zimní stadion s hotelem v Kravařích.

Foto 18: Neudržované dětské hřiště v Kravařích.

Foto 19: Obchodní dům Breda v Opavě.

Foto 20: OC Silesia v Opavě.

Foto 21: Hotel koruna v Opavě.

Foto 22: Opavský Lidl.

Foto 23: Koncentrace velkoplošných prodejen v Opavě.

Foto 24: Obchodní centrum Slezanka v Opavě.

47 Fotodokumentace byla pořízena během terénního výzkumu v jarních a letních měsících roku 2006.