UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ celoživotní vzdělávání – specializační distanční studium 116 42 Praha 1, Celetná 20, tel. 221 619 608, 221 619 607 e–mail: [email protected]Z Á S A D Y R E A L I Z A C E specializačního distančního studia oboru Andragogika a personální řízení v rámci programu celoživotního vzdělávání Zpracoval PhDr. Jiří Reichel, Ph.D., zástupce vedoucího katedry a organizační vedoucí programu celoživotního vzdělávání
Transcript
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZEFILOZOFICKÁ FAKULTA
KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍceloživotní vzdělávání – specializační distanční studium
Z Á S A D Y R E A L I Z A C Especializačního distančního studia
oboru Andragogika a personální řízení
v rámci programu celoživotního vzdělávání
ZpracovalPhDr. Jiří Reichel, Ph.D.,
zástupce vedoucího katedry aorganizační vedoucí programu celoživotního vzdělávání
Schválildoc. Dr. Milan Beneš
vedoucí katedry avedoucí programu celoživotního vzdělávání
5. přepracované vydáníPraha, říjen 2006
2
OBSAH
Seznam užívaných zkratek str.
4
Článek 1 – Úvodní ustanovení 5
Článek 2 – Charakteristika studia 6
Článek 3 – Podmínky přijetí do studia 6
Článek 4 – Studijní plán a organizace studia 8
Článek 5 – Formy kontroly studia 10
Článek 6 – Ukončení studia 13
Článek 7 – Závěrečná ustanovení 14
Příloha A: Pokyny k vypracování závěrečné písemné práce (ZPP) 15 Článek A1 – Návrh tématu závěrečné písemné práce 15 Článek A2 – Odborná úroveň závěrečné písemné práce 16 Článek A3 – Zpracování závěrečné písemné práce 16 Článek A4 – Formální úprava závěrečné písemné práce 18 Článek A5 – Odkazy a citace v závěrečné písemné práci 20 Článek A6 – Odevzdání závěrečné písemné práce 21 Příloha AA – Titulní list závěrečné písemné práce 22 Příloha AB – Prohlášení autora (2. strana ZPP) 23
Příloha B: Stručný výtah z ČSN 01 0184
3
Číselné označování částí textů 24
SEZNAM UŽÍVANÝCH ZKRATEK
APŘ andragogika a personální řízeníCŽV celoživotní vzděláváníFF Filozofická fakultaKatedra katedra andragogiky a personálního řízení FF UKNávrh vyplněný formulář Návrhu tématu ZPPOsvědčení Osvědčení UK o absolvování SDS oboru APŘ v rámci programu CŽVPokyny Pokyny k vypracování ZPPSDS specializační distanční studiumUK Univerzita Karlova v PrazeZásady Zásady realizace SDS oboru APŘ v rámci programu CŽVZPP závěrečná písemná práce – součást ZZkZZk závěrečná zkouška – ukončení SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV
4
Článek 1 – Úvodní ustanovení
1.1 Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádá v rámci programu celoživotního vzdělávání dvouleté specializační distanční studium oboru Andragogika a personální řízení (dále zkratkami – viz předchozí Seznam užívaných zkratek), které odborně garantuje i organizačně zajišťuje.
1.2 S cílem poskytnout základní informaci o tomto studiu a o jeho organizaci zpracovala Katedra jako svůj vnitřní předpis tyto Zásady. Vycházejí ze IV. úplného znění studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006, z Pravidel pro organizaci studia na Filozofické fakultě (vydaných děkanem FF s účinností od začátku akademického roku 2006/2007) a z Řádu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (účinného od 1.10.1999), jejichž odpovídající články a jejich části Katedra pro potřeby realizace uvedeného studia dále konkretizuje a specifikuje.
1.3 Ostatní záležitosti, které tyto Zásady výslovně nezmiňují a neupravují, se řídí předpisy a pravidly uvedenými výše a dalšími normami vydanými děkanem FF a příslušnými složkami děkanátu FF, případně rektorátu UK a vycházejícími ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
1.4 Text Zásad je vlastnictvím Katedry a jakékoli další nakládání s ním, jako např. množení, distribuce, využití jinými pracovišti apod., podléhá jednak schválení vedoucím Katedry, jednak standardní autorskoprávní ochraně podle příslušných ustanovení autorského zákona a předpisů s ním souvisejících.
1.5 Připadne-li kterýkoli termín stanovený těmito Zásadami či vyhlášený vedením Katedry na den pracovního volna, za určené datum se považuje následující pracovní den.
1.6 Je-li kdekoli v dalším textu zmíněna písemná žádost, jedná se o normalizovaný formulář (Žádost), který je k dispozici v sekretariátu Katedry u asistenta/ky studia (viz 4.5), na webových stránkách Katedry a ve vrátnici hlavní budovy FF.
1.7 Veškeré informace týkající se SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV, např. základní informace pro zájemce, formulář přihlášky ke studiu, tyto Zásady, studijní plány, různé závazné lhůty, termíny kontrol studia jednotlivých předmětů (tj. atestací), jejich podmínky, programy soustředění, konzultační hodiny, úřední hodiny sekretariátu ad., je možné nalézt na webových stránkách Katedry (http://andragogika.ff.cuni.cz) a na nástěnce vedle sekretariátu, případně je lze získat osobní návštěvou, e–mailem ([email protected]) nebo telefonicky u asistenta/ky studia.
2.1 Studium APŘ na Katedře může mít podle Řádu CŽV FF UK, Čl. 3/1bb a Čl. 3/2, podobu též specializačního studia, uskutečňovaného v rámci programu CŽV distanční formou. (K distanční formě studia viz dále též 4.5–4.14 a Články 5 a 6 těchto Zásad.)
2.2 Po úspěšném ukončení SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV vydá UK absolventům Osvědčení (viz 6.1 a 6.2). Na základě rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky z 26.9.2004 je toto Osvědčení současně dokladem s celostátní platností o absolvování rekvalifikace na profesi andragog–personalista. (Toto studium je tedy studiem rekvalifikačním, což umožňuje jeho absolventům, nebo těm, kteří jim studium hradí, případné daňové odpisy podle platných předpisů.)
2.3 Plán SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV je rozvržen do dvou úseků studia – ročníků, studium každého z nich je za úplatu. Tuto výši úhrady za uskutečňování studijního plánu stanovuje na základě kalkulace děkan FF. Orientační cenu prvního úseku studia (ročníku) sdělí zájemci sekretariát Katedry při podání přihlášky, s konkrétní cenou je seznámen při přijetí do studia. Ta reflektuje aktuální cenovou hladinu využívaných služeb (náklady na dopravu, ubytování a stravování při mimopražských soustředěních, na tisk studijních textů, na honoráře vyučujících apod.).
2.4 Před zahájením studia je s přijatým uchazečem nebo s tím, kdo náklady na studium platí (zaměstnavatel, sponzor apod.), uzavřena ohledně úhrady prvního úseku studia (ročníku) písemná smlouva.
2.5 Na konci prvního úseku studia je frekventantovi oznámena konkrétní cena druhého úseku (ročníku) a před tím, než jej zahájí, se opět uzavírá smlouva o úhradě studia. Změna plátce je možná, např. první úsek studia hradí zaměstnavatel, druhý si účastník platí sám apod.
Článek 3 – Podmínky přijetí do studia
3.1 Přihlášky do SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV jsou k dispozici v sekretariátu Katedry a na jejích webových stránkách. V sekretariátu i na webu zájemci získají také základní informace o studiu a o podobě studijního plánu. Přesné termíny přijímání vyplněných přihlášek určuje pro každý akademický rok vedoucí Katedry. Přihlášky jsou číslovány podle pořadí přijetí. Příslušný běh (tj. 1. a 2. ročník studia) je dimenzován s
6
ohledem na kapacitní možnosti Katedry, takže po naplnění početního stavu zájemců (včetně náhradníků) vydávání dalších přihlášek končí.
3.2 Vyplněnou přihlášku je nutné odevzdat sekretariátu Katedry nejpozději do určeného termínu spolu s notářsky ověřenou kopií maturitního vysvědčení, bez níž není možné přihlášku zaregistrovat. Zájemci při odevzdání přihlášky obdrží aktuální studijní plán a informaci o ceně za první úsek studia (ročník). E–mailovou (faxovou) podobu přihlášky či vysvědčení nelze akceptovat a na místo tohoto uchazeče postupuje náhradník.
3.3 Během června jsou uchazeči sekretariátem Katedry písemně informováni o svém přijetí a je jim zaslána tzv. návratka, tiskopis, na kterém potvrdí svůj zájem o studium a své aktuální kontaktní údaje a vrátí zpět sekretariátu. Na základě obdržených návratek jsou během letních měsíců rozesílány základní organizační pokyny k zápisu do studia, formuláře k uzavření smlouvy o úhradě studia a faktury k úhradě prvního úseku studia (viz 2.3 a 2.4). Vyplněné formuláře smlouvy zašlou uchazeči neprodleně zpět. Výsledný seznam uchazečů zaregistrovaných podle doručených smluv je předán děkanovi FF, který jejich přijetí s konečnou platností potvrdí.
3.4 Uchazeč, který v době mezi podáním přihlášky a uzavřením smlouvy o úhradě studia z jakýchkoli důvodů na studium nereflektuje, je povinen své rozhodnutí bez odkladů písemně oznámit sekretariátu Katedry, aby mohl být z příslušného běhu vyškrtnut a na jeho místo zařazen náhradník.
3.5 Před zápisem je třeba uhradit první úsek (ročník) studia. V odůvodněných případech, předem schválených vedoucím Katedry, je tuto částku možné zaplatit maximálně ve dvou dohodnutých splátkách. Při zápisu, který se koná obvykle v první polovině října, každý z pozvaných prokáže svou totožnost a předloží potvrzení o zaplacení prvního úseku studia. Poté obdrží rozhodnutí děkana o přijetí do studia a formulář smlouvy o úhradě poskytovaného studia podepsaný tajemníkem FF. Dále též svůj výkaz o studiu (tzv. index), do kterého si zapíše studijní předměty a povinnosti odpovídající prvnímu úseku (ročníku) studia, a stává se tak účastníkem SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV (nikoli však vysokoškolským studentem ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).
3.6 Pokud se při zápisu účastník nemůže prokázat potvrzením o zaplacení studia, jsou mu zápis a případné vydání prvních studijních materiálů pozastaveny. Jestliže do 14 kalendářních dnů od data zápisu potvrzení dodatečně nepředloží, má se za to, že na svou účast ve studiu rezignoval.
3.7 Nemůže-li se účastník z vážných důvodů k zápisu dostavit, je nutné, aby do tří pracovních dnů od jeho konání svou neúčast omluvil v sekretariátu Katedry a současně do 14 kalendářních dnů od data zápisu sem doručil svou omluvu písemně. Ve spolupráci se studijním oddělením FF mu bude určen náhradní termín zápisu. Jestliže pozvaný oznámí, že nemůže využít ani náhradní termín (např. při dlouhodobém onemocnění, při zahraničním pracovním pobytu apod.), ale jeho zájem o studium nadále trvá, bude přeřazen do příštího běhu studia (tj. realizovaného v následujícím akademickém roce). Možnost tohoto přeřazení však lze využít pouze jednou, jinak je nutné podat si novou přihlášku ke studiu.
3.8 V případě, že účastník bez omluvy nevyužije řádný nebo náhradní termín zápisu, jeho přijetí do studia se ruší. Pokud částku na úhradu studia již zaplatil, je mu vrácena po odečtení
7
stornovacího poplatku, jehož výši určí děkan FF s ohledem na dosavadní výdaje spojené s organizací a přípravou studia pro tohoto účastníka.
3.9 Rozhodne-li se frekventant po zahájení výuky, tj. kdykoli po provedeném zápisu, zanechat studia, je povinen to ihned písemně oznámit sekretariátu Katedry (dále viz 6.3, 6.5 a 6.6).
3.10 Od podání přihlášky až do ukončení studia je každý účastník povinen jakékoli změny, ovlivňující kontakt s ním (např. změnu jména, e–mailové adresy, telefonních čísel, kontaktní poštovní adresy apod.), neprodleně ohlásit sekretariátu Katedry či příslušné/mu asistentovi/ce. V případě opomenutí Katedra neručí za problémy způsobené komplikovaným kontaktem či jeho úplnou ztrátou (např. v souvislosti se 4.5 ad.).
Článek 4 – Studijní plán a organizace studia
4.1 SDS je konkretizováno a prováděno studijním plánem, který uvádí povinné penzum nezbytné pro absolvování oboru APŘ v rámci programu CŽV. Zahrnuje soubor studijních předmětů, formy kontroly jejich studia (atestace), podmínky pro návaznost jednotlivých předmětů včetně jejich zařazení v časovém harmonogramu studia, jakož i všechny další předepsané studijní povinnosti. Účastník má právo absolvovat studium podle studijního plánu, který platil v době jeho přijetí do studia. To se však netýká případů, kdy mu bylo dovoleno studium přerušit, za této situace se potom pro něho stává závazným aktuální studijní plán. Veškeré výjimky podléhají schválení děkanem FF.
4.2 Při tvorbě plánu SDS je uplatňována zásada, že objem závazných studijních povinností musí být srovnatelný s obdobnými typy studia. Za podobu studijního plánu odpovídá vedoucí Katedry, která je garantem SDS tohoto studijního oboru v rámci programu CŽV (viz 1.1).
4.3 Se studijním plánem je zájemce seznámen před podáním přihlášky (viz 3.1) a s jeho aktuální podobou při přijetí do studia (viz 3.5).
4.4 Základní organizační jednotkou studia je úsek studia (ročník) tvořený dvěma semestry, zimním a letním. S tím související harmonogram akademického roku (zahájení a ukončení semestrů a prázdnin) stanovuje rektor UK, začátek výuky v obou semestrech, zkouškové období a další podrobnosti určuje po projednání s rektorem děkan FF. O tomto harmonogramu jsou frekventanti SDS vždy v potřebné míře informováni.
4.5 O každý běh SDS organizačně pečuje určený/á asistent/ka, který/á má především za úkol být s frekventanty v průběžném osobním, telefonickém, e–mailovém i písemném kontaktu a vyřizovat s nimi organizační a studijní záležitosti. Informaci o telefonních číslech, e–mailu a konzultačních hodinách asistenta/ky a všech vyučujících (lektorů–garantů) obdrží účastníci při zápisu.
8
4.6 Ke každému z předmětů studijního plánu se postupně, podle předem vyhlášeného rozvrhu, uskuteční tzv. úvodní přednáška (viz dále 4.8), v níž vyučující (lektor–garant) příslušného předmětu stručně představí základní problémové okruhy svého předmětu, povinné studijní úkoly a učební text, který je nutné prostudovat. Účastníci obdržené studijní texty studují samostatně, připravují se na kontrolu studia (atestaci) jednotlivých předmětů a zasílají zpět asistentovi/ce do sekretariátu Katedry písemné zpracování požadovaných úkolů. Současně mají možnost písemných, telefonických, e–mailových a osobních konzultací s každým z vyučujících i s vedením Katedry.
4.7 V prvním studijním úseku (ročníku) se koná většinou 6 soustředění. Neurčí-li vedení Katedry jinak, pořádají se obvykle tři soustředění v každém semestru, dvě půldenní v Praze (nejčastěji v pátek odpoledne) a třetí s výjezdem mimo Prahu (nejčastěji od pátečního poledne do sobotního odpoledne). Ve druhém úseku studia je obvykle pořádáno 8 soustředění, během každého semestru tři půldenní v Praze a čtvrté mimo Prahu. Při mimopražských soustředěních jsou strava a ubytování, jakož i společná doprava z Prahy na místo soustředění a zpět, zajištěny bezplatně, neboť jsou, obdobně jako všechny poskytované studijní texty a pomůcky, zahrnuty do výše úplaty za uskutečňování studijního plánu.
4.8 Pražská soustředění jsou obvykle věnována úvodním přednáškám (viz 4.6), zatímco mimopražská speciálním výcvikovým modulům. Seznam absolvovaných výcvikových modulů je potom absolventům studia vystaven jako součást Osvědčení (viz 2.2 a 6.1). Datový rozpis soustředění (úvodních přednášek i výcvikových modulů) je vydáván vždy na následující semestr, tj. na zimní semestr při zápisu a na letní při posledním soustředění v zimním semestru, Na každém soustředění vždy frekventanti obdrží předpokládaný program následujícího soustředění. Změna v jeho programu z organizačních důvodů (např. nemoc či náhlé pracovní vytížení lektora) je možná.
4.9 Do druhého úseku studia (ročníku) se frekventant zapisuje ve stanovených termínech připravených ve spolupráci sekretariátu Katedry se studijním oddělením FF. Bez ohledu na to, zda již splnil či dosud nesplnil všechny studijní povinnosti předepsané pro první úsek studia (dále viz 4.12 a 4.13), zapíše si do svého výkazu o studiu (indexu) podle studijního plánu předměty a povinnosti předepsané pro druhý úsek (ročník) studia.
4.10 Před zápisem do druhého úseku (ročníku) studia je účastník povinen uzavřít smlouvu o úhradě a při zápisu se prokázat jak výkazem o studiu, tak potvrzením o zaplacení. Pokud se tímto potvrzením nemůže prokázat, postupuje se jako při zápisu do prvního ročníku (viz 3.6).
4.11 Pokud se frekventant nemůže zápisu do druhého úseku zúčastnit, postupuje se jako v 3.7. Do některého z následujících druhých ročníků (tj. tedy dalších běhů) studia je však účastník přeřazen pouze v případě, že o to sám písemně požádá. Při nevyužití náhradního termínu zápisu platí 3.8, při zanechání studia ve druhém úseku studia 3.9 a současně 6.3, 6.5 a 6.6.
4.12 Plán SDS rozvržený do dvou úseků (ročníků) studia může účastník absolvovat za celkem 3 akademické roky. Kromě toho lze po jejich uplynutí písemně požádat vedoucího Katedry o prodloužení studia o další akademický rok. Při využití těchto možností lze tedy studium dvou úseků (ročníků) absolvovat až za dvojnásobek doby, tj. za čtyři akademické roky. Prodloužení studia je bezplatné.
9
4.13 Pokud frekventant vyčerpal obě možnosti prodloužení studia (jednu automatickou, druhou na písemnou žádost) a splnil alespoň polovinu povinností předepsaných pro celé studium (především kontrol studia předmětů, tj. atestací), může vedoucího Katedry písemně požádat o výjimečné prodloužení studia. Pokud je mu povoleno, uděluje se na dobu celého dalšího akademického roku a je opět bezplatné.
4.14 Další prodloužení studia již není možné, neboť maximální délka SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV je stanovena na celkem 5 let od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po datu zápisu. Do této doby musí být studium uzavřeno, jinak je studijní oddělení FF ukončí vyloučením frekventanta ze studia (viz 6.4.3).
Článek 5 – Formy kontroly studia
5.1 Formami kontroly studia v případě SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV jsou kontrola studia předmětu, tj. atestace (viz 5.2–5.14), a závěrečná zkouška (ZZk, viz 5.15–5.22).
5.2 Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami této kontroly (atestace) ve SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV jsou zápočet a zkouška.
5.3 Zápočet (Z) může mít povahu samostatné kontroly studia předmětu, nebo předpokladu pro konání zkoušky z daného předmětu, přičemž požadavky na jeho získání musí být stanoveny v dostatečném předstihu, obvykle vyučujícím (lektorem–garantem) předmětu v jeho úvodní přednášce (viz 4.6). Podmínkou pro udělení zápočtu může být např. referát, absolvování testu, písemná odpověď na zadané otázky, samostatná písemná (seminární) práce stanoveného rozsahu a zaměření (písemný referát, konspekt publikace, analýza problému apod.). Zápočet se klasifikuje slovy „započteno“ / “nezapočteno“. Je-li v určitém předmětu požadován zápočet i zkouška, je zápočet předpokladem pro konání zkoušky.
5.4 Zkouška (Zk) prověřuje vědomosti frekventanta v příslušném předmětu a jeho schopnosti samostatného odborného úsudku. Základní požadavky ke zkoušce rámcově určuje studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny v dostatečném předstihu, obvykle vyučujícím (lektorem–garantem) předmětu v rámci úvodní přednášky (viz 4.6). Zkouška může být ústní, písemná, nebo kombinovaná. Její výsledek se klasifikuje známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3) a „neprospěl/a“ (4).
5.5 Pokud není stanoveno jinak, všechny kontroly studia předmětu formou zkoušky (Zk) se konají prezenčně, tj. předpokládají osobní účast frekventanta. Totéž se týká zápočtů (Z), jsou-li v určitém předmětu jedinou formou kontroly studia.
5.6 Každý vyučující (lektor–garant) postupně vyhlašuje pro svůj předmět zpravidla pět, podle potřeby i více termínů kontroly studia předmětu (termínů atestace), o kterých jsou frekventanti asistentem/kou průběžně informováni písemně a na webových stránkách
10
Katedry, přičemž na nejbližším soustředění si případně mohou vyžádat doplňující údaje. První termín lze stanovit nejdříve 30 kalendářních dnů po té, co proběhla úvodní přednáška k příslušnému předmětu (viz 4.6), nebo po té, co účastníci obdrželi příslušný studijní materiál, byl-li distribuován později, než se konala úvodní přednáška. Pokud některému z účastníků výjimečně nevyhovuje žádný vyhlášený termín, může se s vyučujícím domluvit na individuálním datu.
5.7 Termíny musejí být rovnoměrně rozloženy a jsou-li situovány mimo řádné zkouškové období akademického roku, nesmí být narušena běžná výuka na Katedře. Konání kontroly studia předmětu v době prázdnin je podmíněno souhlasem zkoušejícího i zkoušeného.
5.8 Na vyhlášené termíny se zájemci hlásí prostřednictvím asistenta/ky svého běhu, nejpozději tři pracovní dny před stanoveným datem. Do téže doby lze také přihlášku bez omluvy zrušit. V době kratší než tři pracovní dny před termínem a do tří pracovních dnů po něm je frekventant povinen svou neúčast omluvit telefonicky či písemně (dopisem, e–mailem) buď u asistenta/ky svého běhu, nebo v sekretariátu Katedry či přímo u příslušného vyučujícího (zkoušejícího). Jestliže zájemce termín, na který se přihlásil, bez omluvy nevyužije, může zkoušející chápat jeho neomluvenou neúčast jako nesplnění podmínek při kontrole studia předmětu.
5.9 Písemné zpracování zadaného úkolu, pokud je součástí nebo předpokladem prezenční formy kontroly studia předmětu, je nutné doručit sekretariátu katedry tak, aby příslušný zkoušející, pokud sám neurčí jinak, měl text k dispozici minimálně 14 kalendářních dnů před termínem kontroly (atestace). Žádá-li lektor–garant doručení písemného úkolu dříve, o tuto dobu se současně prodlužuje lhůta 30 kalendářních dnů, která musí uplynout mezi úvodní přednáškou (distribucí studijního textu) a prvním z termínů (viz 5.6). Nedodrží-li frekventant termín zaslání písemného úkolu, má vyučující právo jeho zkoušení v termínu, na který se původně přihlásil, odmítnout.
5.10 Zkoušku z určitého předmětu lze skládat pouze v jednom řádném a dvou opravných termínech, tedy celkem třikrát. Mimořádný opravný termín se nepřipouští.
5.11 Splnění předepsaných forem kontroly studia předmětu potvrzuje vyučující (zkoušející) zkoušenému v jeho studijním výkazu (indexu) svým podpisem s uvedením data (viz 5.3 a 5.4). V případě neúspěšné zkoušky zaznamenává do výkazu pouze datum a hodnocení „neprospěl/a“ (4) uvede až při posledním možném termínu.
5.12 Na základě písemné žádosti zkoušeného nebo zkoušejícího příslušného předmětu může vedoucí Katedry povolit změnu zkoušejícího před prvním termínem zkoušky. Opravná zkouška se koná u téhož zkoušejícího nebo u náhradního zkoušejícího určeného vedoucím Katedry. Na základě písemné žádosti zkoušeného nebo zkoušejícího může děkan FF povolit konání opravné zkoušky před komisí, kterou sám jmenuje.
5.13 V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů.
5.14 Na základě písemné žádosti frekventanta může děkan FF uznat splnění kontroly studia předmětu (viz 5.2), jestliže frekventant během posledních deseti let splnil obdobnou studijní
11
povinnost na univerzitě nebo jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném termínu.
5.15 Během druhého úseku studia (ročníku) si účastník do termínu určeného vedením Katedry vybere téma své závěrečné písemné práce (ZPP) a do konce svého studia ji zpracuje. ZPP tvoří součást závěrečné zkoušky (ZZk, viz 5.1), která je nezbytnou podmínkou pro absolvování SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV a tedy i pro vydání Osvědčení (viz 2.2 a 6.1). Na něm se kromě výsledků zkoušek z profilových předmětů studia, z andragogiky a z personálního řízení, uvádí i známka ze ZPP a jmenovitě též její název. (Podrobnosti o ZPP přinášejí Pokyny k vypracování závěrečné písemné práce, které jsou obsahem Přílohy A těchto Zásad. Zpracování Pokynů si klade za cíl poskytnout frekventantům základní informaci o způsobu zadávání ZPP, o pravidlech jejího zpracování i o požadavcích na její formální stránku a nezbytnou odbornou úroveň.)
5.16 Po splnění všech povinností studijního plánu předloží absolvent svůj studijní výkaz (index) k závěrečné kontrole studijnímu oddělení FF, které mu v něm splnění studijních povinností potvrdí. Studium je nutné uzavřít nejméně 14 kalendářních dnů před termínem ZZk, na který je frekventant přihlášen. Bez uzavření studia potvrzeného v indexu nelze k ZZk přistoupit.
5.17 ZZk se koná obvykle ve zkouškovém období, nejméně třikrát za akademický rok a její termín vyhlašuje sekretariát Katedry vždy s předstihem minimálně 30 kalendářních dnů. Závaznou přihlášku k ZZk absolvent podá sekretariátu nejpozději do termínu stanoveného Katedrou a současně odevzdá jeden výtisk ZPP. (Zpoždění v jejím zpracování není z organizačních důvodů možné akceptovat a absolvent se v takovém případě musí přihlásit až na další termín.)
5.18 Závaznou přihlášku k ZZk lze ze závažných důvodů písemně zrušit 3 pracovní dny před jejím termínem. Neúčast na ZZk je možné omluvit do 3 pracovních dnů po jejím konání, a to pouze písemně vedoucímu Katedry. Při neomluvené neúčasti studijní oddělení FF rozhodne, zda může uchazeč vykonat ZZk opět v řádném termínu, či mu tento termín propadl (tj. má se za to, že u ZZk neprospěl) a musí tedy složit zkoušku v opravném termínu.
5.19 ZZk je ústní a má podobu odborné rozpravy nad předloženou ZPP, a to především na pozadí odborných poznatků, které získal během studia v profilových předmětech oboru (viz 5.15). Skládá se před zkušební komisí, kterou tvoří předseda a nejméně dva další odborníci v daném oboru. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává děkan FF na návrh vedoucího Katedry.
5.20 ZZk, předměty ZZk (viz 5.15) a ZPP se klasifikují známkami výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl/a. Známkou výborně se ZZk klasifikuje, obdržel-li účastník z jednotlivých předmětů známku výborně nebo nejvýše z jednoho předmětu známku velmi dobře a z ostatních výborně. Pokud byl některý předmět ZZk klasifikován známkou neprospěl, klasifikuje se celá zkouška známkou neprospěl a při opravném termínu se opakuje celá.
5.21 Absolvent má k dispozici dva opravné termíny, nepromešká-li ovšem mezitím lhůtu stanovenou ke složení ZZk (viz 5.22). Pokud ani ve dvou opravných termínech absolvent neuspěje, nelze mu Osvědčení vydat.
12
5.22 ZZk je nutné složit do jednoho roku ode dne, kdy účastník uzavřel na studijním oddělení FF splněné povinnosti daného studijního plánu. Po uplynutí stanovené lhůty už nelze absolventovi Osvědčení vydat.
Článek 6 – Ukončení studia
6.1 Na základě úspěšného složení ZZk vydá UK absolventovi Osvědčení o absolvování SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV, na kterém je uvedena způsobilost, kterou absolvent ukončením studia získal (viz 2.2). Současně obdrží doklad s uvedením klasifikace jednotlivých předmětů ZZk (včetně názvu ZPP) a doklad o absolvování výcvikových modulů (viz 4.8).
6.2 Rektorát UK může na základě kalkulace stanovit výši úplaty za vystavení Osvědčení. Slavnostní předání Osvědčení probíhá za účasti vedení Katedry a FF, časové dispozice a organizační podrobnosti sdělí absolventům sekretariát Katedry.
6.3 Kromě řádného ukončení SDS oboru APŘ v rámci CŽV může studium skončit také na základě vlastního rozhodnutí frekventanta o zanechání studia a to dnem, kdy je sekretariátu Katedry nebo děkanátu FF doručeno jeho písemné prohlášení.
6.4 Dalším způsobem ukončení studia je vyloučení ze studia pro nesplnění požadavků pro absolvování studijního oboru, tj. pokud účastník
6.4.1 nesplní podmínky kontroly studia jednotlivých předmětů předepsaných studijním plánem,
6.4.2 nezapíše se včas do studia nebo do druhého úseku studia nebo je včas nezaplatí,
6.4.3 neuzavře řádně studium do konce maximální doby studia,6.4.4 nesloží ve stanoveném časovém limitu ZZk.
O vyloučení rozhoduje na návrh vedoucího Katedry a studijního oddělení FF děkan FF. Vyloučený může děkanát FF požádat o výpis složených atestací.
6.5 Zanecháním studia nebo vyloučením ze studia nevzniká ve smyslu uzavřené smlouvy o úhradě studia účastníkovi nárok na vrácení této úhrady, ani na vrácení její alikvotní části.
6.6 Zanecháním studia nebo vyloučením z něj není dotčeno právo účastníka znovu podat přihlášku k SDS téhož studijního oboru v rámci programu CŽV. Pokud je do studia opět přijat, mohou mu být na základě písemné žádosti, podané studijnímu oddělení FF do 60 kalendářních dnů od zahájení studia, uznány úspěšně vykonané studijní povinnosti, nejsou-li starší 10 let a jsou-li klasifikované kontroly studia předmětu hodnoceny známkou výborně nebo velmi dobře. O uznání studijních povinností rozhoduje děkan FF na základě vyjádření vedoucího Katedry. Děkan FF také určí částku, kterou je třeba za studium uhradit. Ta se – s ohledem na objem uznaných studijních povinností – odvodí z aktuální výše úhrady kalkulované pro příslušný studijní běh, do něhož je uchazeč přijat.
13
Článek 7 – Závěrečná ustanovení
7.1 Tyto Zásady jsou závazné pro všechny frekventanty SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV, pro všechny pracovníky Katedry i externí vyučující, pro studenty doktorského studia na Katedře, jakož i pro všechny další spolupracovníky Katedry podílející se na realizaci SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV.
7.2 Podrobnější a doplňující vysvětlení k Zásadám podává a případné dotazy účastníků studia zodpovídá vedení Katedry na speciálním semináři konaném vždy v úvodu studia nebo individuálně ve stanovených konzultačních hodinách. Jeden výtisk Zásad obdrží každý z účastníků na začátku studia, kromě toho je v sekretariátu Katedry uloženo několik náhradních výtisků a text Zásad je současně k dispozici na webových stránkách Katedry.
7.3 Tyto Zásady vstupují v platnost zahájením akademického roku 2006/2007. Všechny dosavadní pokyny a pravidla vydané v tomto směru Katedrou pozbývají k tomuto termínu platnosti.
7.4 Opatření a rozhodnutí děkana FF a příslušných složek děkanátu FF, jakož i rektorátu UK, mohou jako normy vyšší organizační úrovně platnost těchto Zásad či jejich částí kdykoli pozměnit, omezit či zrušit. Proto ve vlastním zájmu každého účastníka studia je, aby průběžně sledoval webové stránky Katedry i FF a byl tak o případném vydání takovýchto dokumentů včas informován.
14
Příloha A: Pokyny k vypracování závěrečné písemné práce (ZPP)=========================================================
Článek A1 – Návrh tématu závěrečné písemné práce
A1.1 Autor si téma své ZPP navrhuje sám. K jejímu zpracování si přizve jako konzultanta kteréhokoli odborníka z praxe dle vlastního uvážení, výjimečně některého z pracovníků Katedry (buď jejího člena nebo externího vyučujícího, případně studenta doktorského studia na katedře), přičemž je pochopitelně třeba, aby s tím zvolený konzultant ZPP souhlasil. Jestliže si vybere odborníka z praxe, musí se jednat o osobu s vysokoškolským vzděláním alespoň na bakalářské úrovni a současně o osobu, která na autorovi není jakýmkoli způsobem (pracovně, ekonomicky, citově apod.) závislá. Konzultanta z praxe je autor povinen s těmito Pokyny sám seznámit a současně ho upozornit na fakt, že funkce konzultanta není katedrou honorována.
A1.2 Po volbě tématu ZPP a jejího konzultanta si autor nechá téma schválit vedoucím Katedry, neboť je nutné, aby uvažované téma prokazatelně odpovídalo odbornému zaměření Katedry i SDS oboru APŘ v rámci programu CŽV. Autor vyplní formulář Návrhu tématu ZPP (dále jen Návrh), který si vyzvedne u asistenta/ky studia nebo stáhne z webových stránek Katedry. Vedle základních údajů jako jméno autora, bydliště, specializace apod. je zde třeba uvést název práce, její předpokládanou osnovu, výchozí odbornou literaturu (cca 3–5 titulů, doporučuje se též cizojazyčný) a jméno konzultanta ZPP včetně jeho podpisu, bez kterého nemůže být Návrh podán.
A1.3 Návrh obsahující všechny předepsané náležitosti odevzdá autor ve dvou exemplářích do sekretariátu Katedry v určeném termínu, obvykle před ukončením semestru, chce-li koncem následujícího semestru (nebo potom kdykoli později) odevzdat ZPP a vykonat ZZk. Návrh odevzdaný po stanoveném datu může být akceptován až k příštímu termínu, tj. až v závěru dalšího semestru. Tím se pochopitelně autorovi možnost odevzdání ZPP a následné ukončení celého studia ZZk též automaticky o semestr posouvá.
A1.4 Určujícím pro termín odevzdání je datum převzetí Návrhu sekretariátem nebo datum podacího razítka. V odůvodněném a včas (tj. nejpozději do stanoveného termínu) písemně omluveném případě může být Návrh přijat se zpožděním maximálně 14 kalendářních dnů. Faxovou nebo e–mailovou podobu Návrhu nelze akceptovat. V situacích a případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje s konečnou platností vedoucí Katedry na základě písemné žádosti studenta.
A1.5 Návrh potvrzený vedoucím Katedry znamená schválení tématu a představuje pro autora závazné zadání ZPP. Schválený Návrh archivuje sekretariát Katedry. Jeho druhý exemplář je zde autorovi k dispozici, případně jej obdrží na nejbližším soustředění. Není-li Návrh přijat, vedoucí Katedry posoudí, kdy autor může předložit nový Návrh, zda v
15
mimořádném termínu, který mu určí, či až v následujícím řádném (viz A1.3), o čemž je autor asistentem/kou vyrozuměn.
Článek A2 – Odborná úroveň závěrečné písemné práce
A2.1 ZPP se podává v jazyce českém, v jiném jazyce jen v případě, že tuto skutečnost autor výslovně uvede již v Návrhu a vedoucí Katedry s tím souhlasí.
A2.2 Zpracováním ZPP má absolvent na závěr svého studia prokázat, že v oboru, ve kterém se připravoval, se dokáže samostatně orientovat, že zvládl předepsaný okruh poznatků a je schopen vědomosti a dovednosti získané během studia uplatňovat a využívat.
A2.3 Žádný z textů, který autor již někdy publikoval nebo který zpracoval pro jiný účel (např. jako písemnou práci během studia, jako pracovní úkol v zaměstnání, jako předmět autorské smlouvy apod.), nemůže být převzat do ZPP ve své původní podobě a je třeba s ním nakládat jako s literárním pramenem (viz A5.1 – A5.5). Taktéž je nepřípustné vydávat za ZPP takový text, který již byl podán v jakékoli vzdělávací instituci, byť původně i v jiném jazyce či jiném oboru nebo studijním programu a typu studia. Je však opět možné pracovat s tímto textem jako s literárním pramenem.
A2.4 ZPP je textem odborným a kromě tomu odpovídající jazykové stránky je třeba, aby se jednalo o práci původní a samostatně zpracovanou. Nemusí přinášet nové odborné poznatky, může se opírat o dosavadní zpracování problematiky či o cizí zkušenosti, ale od autora jsou očekávány jeho vlastní názory, úvahy a závěry. Nelze tedy předložit pouhou kompilaci cizích myšlenek, která postrádá konkrétní, argumenty podložená autorova stanoviska a komentáře.
Článek A3 – Zpracování závěrečné písemné práce
A3.1 Úkolem konzultanta ZPP je orientovat autora při jeho práci. S ohledem na požadovanou odbornou úroveň práce (viz A2.4) s ním autor probírá zejména obtížnější partie, formulace cílů, pracovní postup, informační zdroje, ze kterých hodlá čerpat, vnitřní strukturu textu apod. Při zpracovávání jednotlivých etap a pasáží, zvláště jde-li o téma multidisciplinární či čerpající z několika pracovních odborností, si autor může vybrat více než jednoho konzultanta (na Návrhu však postačí podpis pouze jednoho z nich).
A3.2 Obsahová struktura ZPP pochopitelně závisí na charakteru zpracovávaného tématu. V obecné rovině nicméně platí, že text obsahuje tyto základní části: Úvod, Hlavní textovou část, Závěr a Přílohy. V konkrétní podobě potom může Hlavní textovou část tvořit různý počet kapitol a každá ze základních částí představovat rozdílný podíl na celkovém objemu textu.
A3.3 V Úvodu je třeba nejprve informovat čtenáře, o čem bude práce pojednávat, a případně zmínit i důvody, které vedly autora k tomu, že si zvolil právě toto téma. Dále by měl
16
stručně uvést a okomentovat obsahovou strukturu následující Hlavní textové části s tím, že by bylo vhodné podtrhnout zde případný vlastní přínos k dosavadnímu řešení problematiky (tj. zda práce přináší konkrétně něco nového) a také naznačit možnosti praktického využití dosažených výsledků. Závěrem Úvodu bývá zvykem konzultantovi či konzultantům poděkovat.
A3.4 Úvod Hlavní textové části ZPP obvykle patří přesným formulacím cílů práce a jejím obecným východiskům, vymezuje se zde konkrétní obsah a rozsah řešeného problému. V rámci informace o dosavadním stavu poznání (řešení) problematiky je důležité zmínit a zhodnotit předchozí postupy a výsledky, které autor považuje ze svého hlediska za podstatné a na které navazuje či je odmítá, jakož i stručně uvést a zhodnotit odborné prameny, o které se opírá nebo s kterými polemizuje. Poté autor na pozadí shrnutého a zhodnoceného dosavadního poznání (řešení) problému precizuje vlastní koncepci řešení a prezentuje výsledky vlastního bádání, analyzuje je a hodnotí. Hlavní textovou část je možné vnitřně členit podle různých kritérií a podle potřeb plynoucích jak z povahy řešeného problému, tak stylu autora, přičemž jednotlivé dílčí části by pak měly být ukončovány krátkými dílčími závěry.
A3.5 Závěr shrnuje poznatky získané ve všech sledovaných aspektech problému. Neměl by však být pouhým mechanickým opakováním toho, co lze najít průběžně v textu (v dílčích závěrech), ale vnitřně propojeným shrnutím všeho, k čemu se při řešení problematiky dospělo, čím autor dosavadní stav poznání případně obohatil. Současně je možné uvést další závažné a zajímavé poznatky, ke kterým autor dospěl, byť se sledovaného tématu dotýkají pouze okrajově.
A3.6 Je-li v textu ZPP prezentováno větší množství tabulek, obrázků, grafů nebo jiné podobné dokumentace, nezařazují se tyto průběžně do textu, ale uvádějí se souhrnně na konci práce v podobě Příloh. V textu je tedy možné ponechat tabulku nebo graf, k nimž se váže např. mnohařádkový (mnohastránkový) výklad či interpretace. Jedná-li se ale o sérii tabulek nebo grafů, u kterých stačí k vysvětlení vždy jen pár řádek, zařazují se do Příloh a interpretace v textu na ně odkazuje. U převzatých materiálů (statistických tabulek, grafu z učebnice aj.) je samozřejmě nutné uvést předepsané bibliografické údaje (viz A5.4 a A5.5).
A3.7 Konkrétní rozsah ZPP záleží na povaze tématu a způsobu jeho prezentace, předpokládá se však, kromě Přílohy, minimálně 20 normalizovaných stran textu, tj. 36 tisíc znaků (viz A4.3).
A3.8 Závažné a nepředvídané potíže při zpracovávání ZPP je autor povinen bezodkladně oznámit vedoucímu Katedry (např. při delším onemocnění může takto již s předstihem požádat o posunutí termínu odevzdání práce, které však z organizačních důvodů nesmí přesáhnout 7 kalendářních dnů, viz A6.2). Nelze-li ve zpracovávání ZPP pokračovat či dodržet její zadané tematické zaměření (např. provést výzkum ve firmě, která byla náhle zrušena), má autor právo požádat o změnu schváleného tématu práce. V těchto a podobně závažných případech rozhoduje na základě písemné žádosti autora vedoucí Katedry. Ten také s konečnou platností určí, zda připadá v úvahu původně uvažovaný termín odevzdání práce, či je nutné zvolit termín pozdější.
A3.9 Případné závažné problémy, které by se objevily v souvislosti s výkonem funkce konzultanta ZPP (jeho dlouhodobé onemocnění nebo časové zaneprázdnění, hlubší rozpory
17
mezi ním a autorem v pojetí a způsobu zpracování tématu apod.), dá autor neprodleně písemnou formou na vědomí vedoucímu Katedry a připojí jméno a souhlas nového konzultanta.
A3.10 Veškeré náklady spojené s vypracováním ZPP nese autor. Nevylučuje se ovšem, že zpracování ZPP nějak souvisí s jeho pracovními úkoly a tuto činnost mu tedy určitým způsobem honoruje jejich zadavatel – tato situace je přijatelná tehdy, pokud neodporuje A2.3.
Článek A4 – Formální úprava závěrečné písemné práce
A4.1 ZPP musí být předložena v úhledné podobě a v čitelné tištěné formě. Strojem psané znaky musí být dobře tvarované a černé, tisk z počítačové tiskárny kontrastně černý. Tiskne (píše) se vždy jednostranně. Používá se bílý kancelářský papír standardizovaného formátu A4 (210 mm x 297 mm), který musí mít takovou kvalitu a gramáž, aby umožňoval nejen kvalitní tisk (písmo), ale i čtení.
A4.2 Práce má mít obvyklou, standardní úpravu tištěných (strojem psaných) rukopisů (obdobnou jako např. tento text), tj. včetně dodržování mezer za interpunkčními znaménky apod.. Má-li autor ohledně úpravy textu nějaké nejasnosti, je nutné, aby se seznámil s platnými normami (ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem a ČSN 88 0220 Úprava rukopisů pro sazbu) a v odpovídající míře se řídil dle nich. Typ písma musí mít standardní velikost a podobu, nejlépe kolmou a bez ozdob. Nedoporučuje se např. ozdobné ležaté písmo, ani kurzíva (ta jen vzácně v textu jako jasný grafický záměr). Velikost písma a řádkování musí vyhovět požadavkům na normalizovanou stranu textu.
A4.3 Normalizovaná strana textu představuje průměrně 1.800 znaků (úhozů) na stránce, tj. minimálně 30 řádek po 60 znacích, kde za znaky se počítají i mezery mezi slovy a za řádky i ty vynechané, např. mezi subkapitolami, pod nadpisem hlavní kapitoly apod. (V běžných tiskových editorech jako např. Word obvykle najdeme tento statistický údaj po otevření dokumentu na horní liště pod záložkou Nástroje, kde se po kliknutí objeví mezi nabídkou též alternativa Počet slov a po dalším kliknutí vybereme variantu Znaky včetně mezer.)
A4.4 Při umísťování plochy textu na stránku je třeba počítat s tím, že stránky budou na levém okraji fixovány (např. upevněny v deskách tzv. rychlovazby). Proto je nezbytné situovat text tak, aby byl po rozevření publikace bez problému čitelný. Obvykle se tedy tiskne (píše) cca 4 cm od levého okraje stránky a text se zarovnává asi 1–2 cm od pravého okraje, záleží na konkrétní velikosti písma a tedy na tom, jakou šířku předepsaných 60 znaků (úhozů) zabere. Sloupec textu je excentricky umístěn i na výšku – jsou-li čísla stran nahoře, začíná cca 4–5 cm od horního okraje a končí asi 3 cm od dolního, záleží na zvoleném řádkování (obvykle 1,5 nebo 2), tedy na tom, kolik předepsaných 30 řádků konkrétně spotřebuje plochy. Píšou-li se čísla stran na jejich dolní okraj, jsou vzdálenosti mezi první a poslední řádkou a okrajem stránky opačné – asi 3 cm nahoře a cca 4 až 5 cm dole.
A4.5 Text ZPP se člení na části a je-li třeba, ty opět na další dílčí části atd., tj. na kapitoly, podkapitoly, jejich oddíly a pododdíly. Další podrobnější členění se nedoporučuje. Členění textu na tyto části jej činí přehlednějším, usnadňuje orientaci v něm, zjednodušuje
18
vyhledávání určitých pasáží a umožňuje odkazovat na ně. V řadě neposlední vyjadřuje význam a hierarchický vztah jednotlivých částí textu a tím zvýrazňuje jeho obsahovou strukturu. Konkrétní obsahové členění textu plně závisí na autorovi (při dodržení základní instrukce v A3.2). Při číslování těchto částí je však třeba řídit se normou ISO 2145 Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů nebo používat ČSN 01 0184 Číselné označování částí textů. Výtah z ní v rozsahu potřebném pro autory ZPP je obsahem Přílohy B.
A4.6 Stránky se číslují bez přerušení arabskými číslicemi. Umístění čísla na stránce musí být v celém textu stejné. První potištěný (popsaný) list, titulní, se nečísluje. Stránkování kontinuálně pokračuje i v Přílohách.
A4.7 Pro celý text ZPP lze podle vlastního uvážení zvolit, a potom ale naprosto důsledně dodržovat, jednotnou grafickou úpravu (např. názvy kapitol psát velkými písmeny, podkapitoly podtrhávat, názvy částí podkapitol psát proloženě, dodržovat počet volných řádků mezi podkapitolami a jejich oddíly apod.).
A4.8 To obdobně platí i pro odstavce v textu, které jej velmi účinně myšlenkově člení, umožňují čtenáři lepší orientaci a autorovi názornější prezentaci logiky svého výkladu. Pro jejich výskyt neexistuje žádný závazný předpis a záleží pouze na autorovi, aby je používal smysluplně a opodstatněně. (Neměl by rozhodně postupovat způsobem co věta, to odstavec, ale ani nenechávat větší pasáže textu, např. delší než jednu stránku, zcela bez odstavce.) Graficky se odstavce tvoří tak, že jejich začátky se od levého okraje textu odrážejí 2–5 úhozy a mezi odstavci se vynechávají až 2 řádky. Podobu, kterou si autor zvolí, musí pak důsledně dodržovat v celém textu.
A4.9 Zkompletovaná ZPP obsahuje tyto náležitosti: Titulní list (Příloha AA) jako první stránka, za kterou přijde jako 2. strana Prohlášení autora s jeho vlastnoručním podpisem (Příloha AB). Pak následuje Obsah (strana 3, popř. i další) v úpravě předepsané normou ISO 2145 (ČSN 01 0184, Příloha B) a vždy uvádějící čísla stran, na nichž se jednotlivé části textu nacházejí. Dále následuje vlastní text ZPP včetně Úvodu a Závěru, strukturovaný podle záměrů autora a číslovaný podle výše uvedené normy. Bezprostředně po textu Závěru přijde jako samostatná kapitola Soupis bibliografických citací, pokud ovšem citace nejsou uváděny průběžně v textu (podrobněji viz A5.4 a A5.5). Potom následují Přílohy, které se odlišují velkými písmeny abecedy (tj. tedy Příloha A, Příloha B atd.).
A4.10 Před odevzdáním ZPP je nezbytné provést korekturu odbornou (terminologie, jména autorů apod.), technickou (řazení stránek, úplnost příloh, čitelnost textu, řazení kapitol apod.) i jazykovou (překlepy, gramatické chyby apod.). Jazyková podoba textu se řídí současnými platnými pravidly českého pravopisu. Stránky s více jak třemi opravami nebo rozsáhlejšími vsuvkami je třeba znovu vytisknout (přepsat).
A4.11 Dále je nezbytné, aby autor cca 14 kalendářních dnů (podle domluvy) před termínem, ve kterém má ZPP odevzdat, předložil její exemplář k nahlédnutí asistentovi/ce studia. Ten/a posoudí formální úroveň práce na základě těchto Pokynů. Práce, která nebude zjevně dodržovat požadované parametry, může být autorovi vrácena k opravě. Sekretariát Katedry přijme pouze ZPP schválené (parafované) asistentem/kou.
A4.12 ZPP se podává do sekretariátu v jednom exempláři v tzv. měkké vazbě, tj. v měkkých (průhledných) PVC deskách na způsob rychlovazače, ve spirálové rychlovazbě, v
19
sešroubovaných deskách, sešitá drátky apod. Vyžaduje se jen, aby stránky textu držely pohromadě a dalo se v nich bez obtíží listovat a aby titulní stranu překrýval průhledný obal.
Článek A5 – Odkazy a citace v závěrečné písemné práci
A5.1 Při zpracování ZPP je zcela nezbytné přísně dodržovat základní etické pravidlo vědecké práce, totiž převzaté myšlenky a názory, ať již v podobě citátů či parafrází, důsledně prezentovat jako cizí dílo a správně je odkazovat. Citáty a parafráze je nutné uvádět především „z první ruky“, tj. z pramenů a dokumentů, s kterými se zpracovatel ZPP osobně seznámil. Pokud ve výjimečných případech přejímá citát či parafrázi z textu jiného autora, odkazuje jako pramen výhradně jeho text, nikoli dílo a jméno, které tento autor ve svém textu použil. Tuto skutečnost navíc musí v práci výslovně uvést.
A5.2 Citáty z literatury se uvádějí přesně doslovně a jsou na začátku a na konci opatřeny uvozovkami. Zachovává se i jejich původní grafická podoba v tom smyslu, že zdůrazňuje-li uživatel citátu (zpracovatel ZPP) narozdíl od původního autora určité slovo či slova, graficky to vyznačí (podtržením, kurzívou apod.) a vzápětí uvede v závorce, opět pokud možno graficky odlišně, poznámku s iniciálami svého jména, že původcem důrazu je on sám, nikoli původní autor (např.: „podtrhl X.Y.“, „zdůraznil X.Y.“ apod.). Zkracování citované pasáže vynecháním vět se značí tzv. výpustkou v podobě tří teček (...), jež nahrazují vynechanou větu nebo věty. Citáty neúplných vět, částí vět nebo souvětí, se buď na konci (např. „Začátek citované věty...“) nebo na začátku (např. „...konec citované věty.“) či na konci i na začátku (např. „...prostředek citované věty...“) opět značí trojtečkovou výpustkou a jsou též v uvozovkách. Uvozovek se taktéž používá, ovšem již bez trojteček, cituje-li se nebo přejímá autorův specifický termín, originální přirovnání, osobité hodnocení apod. (např. „syndrom vyhořelosti“, „věda bez hranic“). Rozsáhlejší citáty, které nejsou přímou součástí určitého odstavce, je nutné od hlavního textu ZPP jasně odlišit (novým odstavcem, typem písma apod.).
A5.3 Parafráze cizích názorů, koncepcí, myšlenek apod. znamená, že zpracovatel ZPP přetlumočí vlastními slovy, co v určité publikaci (či její části) autor napsal. Zde se již uvozovky ani trojtečky nepoužívají. Je však vždy nutné graficky odlišit (odstavcem, typem písma apod.), kde začíná a končí parafráze vybraného autora a kde před ní končí a po ní začínají vlastní myšlenky autora ZPP.
A5.4 Každý citát a parafráze musí být v textu doprovázeny odkazem na tzv. citaci, která obsahuje jméno autora, název užitého díla a další údaje. Odkaz je stručná forma citace vsunutá přímo do textu nebo připojená jako poznámka pod čarou dole na stránce a slouží k identifikaci publikace, ze které bylo čerpáno. Je-li odkaz vsouván přímo do textu, na závěr se pak uvádí Soupis bibliografických citací, je-li odkazováno průběžně v textu v podobě poznámek pod čarou, citace zde bývají dostatečně podrobné a Soupis se proto na konec textu už nezařazuje.
A5.5 Závaznou podobu odkazů a citací upravují normy ČSN ISO 7144 (01 0161) Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů a ČSN ISO 690 (01 0197) Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Jejich důsledná aplikace se
20
však při zpracování ZPP nevyžaduje a pro tento účel plně postačí, když si autor jako vzor vybere některou současnou odbornou publikaci či časopis (případně některý z obdržených studijních textů) a bude se řídit podobou citací zde uváděných.
A5.6 Prohřešky proti základním etickým pravidlům vědecké práce (viz A5.1) signalizují, že autor dosti dobře nezvládl základní pracovní postupy, které by měl na konci studia ovládat, a tato skutečnost se negativně promítne do hodnocení ZPP.
Článek A6 – Odevzdání závěrečné písemné práce
A6.1 Vypracovanou ZPP autor odevzdává společně s přihláškou k ZZk, tj. v termínu vypsaném Katedrou. Rozhodující je datum převzetí ZPP sekretariátem, kam student doručí práci v jednom exempláři podepsaném na straně 2 (viz Příloha AB). Nepodepsaná práce nemůže být přijata.
A6.2 Zpoždění v odevzdání ZPP nelze z organizačních důvodů akceptovat. Výjimku tvoří předem písemně omluvené závažné zdravotní důvody a pouze tehdy, není-li prodleva delší než 7 kalendářních dnů. V případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje s konečnou platností vedoucí Katedry. Při jeho negativním stanovisku nebo při delším prodlení musí autor počítat s přijetím ZPP až v termínu následujícího semestru.
A6.3 Oponent určený vedoucím Katedry odevzdanou ZPP prostuduje a navrhne klasifikaci podle stupnice „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“ a „neprospěl/a“. Ta je pak brána v úvahu při celkovém hodnocení účastníka u ZZk, jejíž podstatou je odborná debata zkušební komise s autorem nad odevzdanou prací. Autor má právo dozvědět se hodnocení své práce nejpozději 5 pracovních dnů před konáním zkoušky. Při známce „neprospěl/a“, nemůže zkoušku konat.
A6.4 Jako nevyhovující se hodnotí především taková práce, která neodpovídá základním požadavkům na obsahovou a formální stránku ZPP, která zřetelně nedosahuje předepsané odborné úrovně, která je prokazatelně nesamostatným dílem nebo se hrubě prohřešuje proti základním pravidlům etiky vědecké práce (viz Článek A5). V tomto případě vedoucí Katedry rozhodne, zda má autor práci přepracovat, či si musí zvolit nové téma. Nový Návrh je potom třeba podat nejpozději do 30 kalendářních dnů od konání ZZk. Pokud autor tento termín promešká, může Návrh podat až v nejbližším vyhlášeném termínu.
A6.5 ZPP, která byla přijata, se považuje za absolventovo autorské dílo a požívá příslušné autorskoprávní ochrany ve smyslu platných ustanovení autorského zákona a předpisů s ním souvisejících. Autorovi se nevrací a stává se vlastnictvím Katedry.
Příloha AA – Titulní list závěrečné písemné práce=========================================================
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZEFILOZOFICKÁ FAKULTA
KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ
21
program celoživotního vzdělávání
specializační distanční studium (2006–2008)oboru Andragogika a personální řízení
Markéta Kostečková
Postoje nezaměstnaných k rekvalifikačním programům a jejich úspěšnost na trhu práce
(sekundární analýza českých výzkumů nezaměstnanosti a trhu práce)
Příloha AB – Prohlášení autora (2. strana ZPP)=========================================================
22
P r o h l a š u j i ,
že tuto předloženou závěrečnou písemnou práci specializačního distančního studia oboru Andragogika a personální řízení v rámci programu celoživotního vzdělávání jsem vypracoval/a zcela samostatně a uvádím v ní veškeré prameny, které jsem použil/a.
(datum, podpis autora/ky)
Příloha B: Stručný výtah z ČSN 01 0184 Číselné označování částí textů=========================================================
23
B0 V rámci Pokynů k vypracování závěrečné písemné práce (ZPP) jsou autoři prací vázáni užívat normu ČSN 01 0184 Číselné označování částí textů způsobem uvedeným v následujícím stručném výtahu.
B1 Text práce se člení na části a je-li třeba, tyto základní části (1. stupně) na další části (2. stupně), ty opět na části (3. stupně) a jejich části (4. stupně) atd., tedy např. na kapitoly, podkapitoly, jejich oddíly a pododdíly. Další podrobnější členění se nevylučuje, zvláště pokud to povaha textu přímo vyžaduje, ale vzhledem k zachování přehlednosti textu se nedoporučuje. Viz též ČSN ISO 7144 (01 0161) Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů.
B2 K číselnému označování jednotlivých částí textu se používají arabské číslice. Slovní pojmenování částí (např. kapitola, pododdíl apod.) se neuvádí.
B3 Číselné označování částí textů je na každému stupni pořadově průběžné a začíná číslem 1. K označení případné předmluvy, úvodu, úvodní poznámky apod. se na kterémkoli stupni užívá 0 (nula). Členění se volí podle rozsáhlosti a obsahové struktury textu a podle logiky výkladu autora.
B4 Mezi čísly, která označují různé stupně dělení textu, se kvůli větší přehlednosti dělají tečky, za posledním číslem se tečka nepíše.
B5 Předchozí zásady lze shrnout do názorného příkladu:
B7 Mezi číselným označením a názvem části se jak v obsahu, tak uvnitř celého textu vynechávají dva prázdné úhozy (dvojitá mezera). V textu se mohou vyskytnout části vyššího stupně (pododdíly a jeho části), které nemají svůj název. Potom se tato dvojitá mezera dodržuje mezi číselným označením části a začátkem jejího textu. Je ovšem vhodnější se takovýchto částí, tj. nemajících název, pokud možno vyvarovat.
B8 Mezi jednotlivými částmi se ponechává mezera větší než běžně mezi řádky textu. Rozsah mezer si autor volí sám, musí být uměřené a je třeba je dodržovat v celé práci. Části 1. řádu, tj. kapitoly označené jedinou číslicí, zásadně začínají vždy odshora nové stránky, stejně jako každá z Příloh textu, které se průběžně označují velkými písmeny A, B, C ad.
B9 Číselné označení částí textů v rámci téže práce se písemně odkazuje formou: viz 1, viz 2.12.3 apod., ústně jako řada základních číslovek, tj. viz jedna, viz dva dvanáct tři.
B10 Veškeré grafické zásady, které autor zvolí (typ tisku číselného značení, velikost čísel i nadpisů, jejich podtrhávání apod.), je nutné důsledně dodržovat v celém textu práce.
B11 Tento výtah neuvádí všechny způsoby úpravy textu, které norma umožňuje. Ve stručné informaci autorovi předkládá pouze jeden z nich, který jsme se rozhodli preferovat. Autor může použít i některou další povolenou variantu, kterou, pokud bude přesně odpovídat liteře normy, lze také akceptovat. V tom případě však musí normu v plném rozsahu nastudovat samostatně.
