Anna DrápelováTereza Černá

Planeta byla objevena Williammem Herschelem 13. března 1781, Herschel ji pojmenoval Georgium Sidus na počest svého patrona krále Jiřího III. Jméno Uran se začalo všeobecně používat až asi šedesát let po jeho objevu v duchu mytologické tradice pojmenovávání planet.

Úranos byl v řecké mytologii první bůh nebes. Řecký výraz pro tohoto boha byl také výrazem pro nebe.Byl zrozen Gaiou, matkou země. Když Úranos ovládl svět, spojili se v manželství a z něho vzešly děti Titáni.Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry ( obři s padesáti hlavami a stem rukou ), svrhl je do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye, bohyně pomsty.U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem.

Obří planeta podobná Jupiteru, proto také nazývaná také joviální (z lat. Jovis = Jupiter)

Je sedmá v posloupnosti planet od Slunce,je třetí největší planetou Sluneční soustavy Rovníkový průměr je o 1172 km větší než jeho pólový průměr. Barva planety:převládající barva je modrozelená

Charakteristika UranHmotnost (Země = 1) 14,5Rovníkový průměr (km) 51118Objem (Země = 1) 67

Střední hustota (voda =1)

1,27(asi 4,3x

menší než Země)

Gravitační zrychlení na povrchu (Země = 1) 0,89Uniková rychlost na rovníku (km/s) 21,3Sklon rotační osy ve stupních 97,86

Doba rotace (hodiny)17,23

zpětná rotaceStřední teplota povrchu (°C) -210Počet známých prstenců 11Počet měsíců 20Maximální zdánlivá magnituda 5,4Afélium (mil. km) 3004Perihélium (mil.km) 2735Sřední vzdálenost od Slunce (mil.km) 2870Střední dráhová rychlost (km/s) 6,8Sklon roviny dráhy k ekliptice (stupně) 0,77Doba oběhu (roky ) 84,01

Teplota:Ve výšce asi 1000 km nad povrchem planety dosahuje teplota atmosféry asi -210 °C. Ve vrstvách metanu a čpavku je o něco vyšší, -190 °C až -70 °C. Nejsvrchnější vrstva atmosféry se skládá z vodíku. Teplota v této zářící vodíkové koroně dosahuje nad polem přivráceným ke Slunci 480 °C, nad odvráceným severním polem až 730 °C. Dále od planety nahrazuje vodíkovou koronu plazma. Plazmový obal planety se skládá z protonů, iontů a volných elektronů. Září intenzivněji než u Saturnu. Teplota plazmy dosahuje 400 milionů °C. Část vysoko energetických částic plazmového obalu Uranu absorbují jeho měsíce.

Atmosféra:Skládá se z vodíku,hélia a v nižších vrstvách z mraků čpavku a metanu. Ty leží níže než v atmosféře Jupiteru nebo Saturnu. Z celkového objemu atmosféry Uranu připadá na vodík 10% a na hélium 15%. Hélia je v atmosféře Uranu o něco více než na Slunci(14%), Jupiteru(10%), a Saturnu(5%). Metan, jehož je v atmosféře dostatek, zejména ve formě ledových krystalků, absorbuje červené světlo a dodává planetě modrozelenou barvu.

Chemické složení:Složení Uranu je podobné složení Jupiteru,čemuž odpovídá také jeho střední hustota 1,32 g/cm3. Jádro planety o průměru asi 16 000 km je pravděpodobně složeno ze silikátových hornin a ledu. Představuje 24% z celkové hmotnosti Uranu. Okolo jádra je rozsáhlý plášť, silný asi 20 000 km. Obsahuje zejména vodu,metan a čpavek,jak v pevném, tak i v kapalném skupenství. Představuje až 65% hmotnosti planety. Zbylých 11% hmotnosti Uranu připadá na jeho atmosféru, mocnou asi 6000 km.

Specifičností planety je poloha její rotační osy. Sklon rovníku Uranu k rovině jeho dráhy je 97,86°. Proto je rotace planety,podobně jako rotace Venuše, retrográdní(=zpětná). Protože rovina Uranu je skloněna k ekliptice pod úhlem jenom 0,8°, leží rotační osa planety téměř v ekliptice. Odklání se od ní jenom o 8,8°. Uran k nám tedy střídavě přivrací svůj severní nebo jižní pól. Nejblíže k Zemi mířil severní pól planety v roce 1985.

Planeta s největším počtem pojmenovaných měsíců21 dosud objevených měsíců Uranu(20 pojmenovaných):

Největší měsíc Uranu Titanie

Šest největších měsíců Uranu

Oberon

Povrch Mirandy

Ariel

UmbrielMiranda

Puck

Prstence:Soustava prstenců Uranu se nachází v pásmu, vzdáleném od středu planety 41 880 až 51 190 km. Prstence dostaly jména 6, 5, 4, Alfa, Beta, Eta, Gama, Delta, 1986 UIR a Epsilon.

Voyager 2 je vesmírná sonda vypuštěná v roce 1977, určená pro průzkum vnějších planet sluneční soustavy, která jako první a jediná sonda prolétla kolem planet Uran a Neptun.Nejbližší přiblížení k Uranu nastalo 24. ledna 1986, kdy se sonda nacházela 81 500 km nad horní vrstvou Uranovy atmosféry. Během průletu kolem planety sonda objevila 10 dřív neznámých měsíců Uranu, studovala unikátní atmosféru planety, prozkoumala prstence planety a podařilo se jí určit přesnou dobu rotace planety kolem své osy. Během průletu sonda odeslala k Zemi okolo 8 000 fotografií.

Voyager 2 zjistil, že jeden z nejpozoruhodnějších důsledků Uranovy polohy na boku je její vliv na ohon magnetického pole, které je samo skloněno o 60 stupňů od jeho rotační osy. Ohon magnetického pole je zkroucený rotací planety do tvaru dlouhé vývrtky. Před příletem Voyageru 2 nebylo o existenci magnetického pole Uranu nic známo. Sonda pozorovala i radiační pásy okolo Uranu, které jsou velmi podobné těm, jenž byly pozorovány u Saturnu. Podobně jako u Jupiteru a Saturnu i zde sonda využila gravitačního působení planety pro korekci své dráhy směrem k Neptunu a nabrání potřebné rychlosti.

Zdroje:Couperová,H., Henbest, N. (2000):Velká rodinná encyklopedie Vesmír. Slovart, Praha.Čeman, R., Pittich, E. ( 2002): Astronomická encyklopedie rekordy vesmír 1 Sluneční soustava. MAPA Slovakia Bratislava s.r.o., BratislavaKalmančok, D., Pittich, E. (1983): Obloha na dlani. Obzor, Bratislava