US Ostrozska jezera oduvodneni - Zlínský krajTěžební jezero je v současnosti zatíženo nejen...

ÚZEMNÍ STUDIE

VYUŽITÍ PLOCH UVOLNĚNÝCH PO TĚŽBĚ ŠTĚRKOPÍSKU -

OSTROŽSKÁ JEZERA

Odůvodnění

PROSINEC 2015

Objednatel: Zlínský kraj, Třída Tomáše Bati 21, 761 90, Zlín

Pořizovatel: Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, Třída Tomáše Bati 21, 761 90, Zlín

Zhotovitel: Institut regionálních informací, s.r.o.

Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač, číslo autorizace 03 497

Institut regionálních informací, s. r. o.

Beethovenova 4, 602 00 Brno , tel.: 542523213, fax: 542523209, e - mail: [email protected], Zapsán v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce č. 35601

Územní studie – Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku – Ostrožská jezera

1

VYUŽITÍ PLOCH UVOLNĚNÝCH PO TĚŽBĚ ŠTĚRKOPÍSKU - OSTROŽSKÁ JEZERA ÚZEMNÍ STUDIE Pořizovatel: Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín Zhotovitel: Institut regionálních informací, s.r.o. Beethovenova 4, 602 00 Brno

Oprávněný zástupce: Ing. Milada Kadlecová jednatelka

Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač

Číslo autorizace: 03 497

Zodpovědný projektant: Ing. Štěpán Malach

Řešitelé: Sídelní struktura: Ing. arch. Michal Hadlač Hydrologie: Bc. Ing. Milada Kadlecová PhD. Životní prostředí a ÚSES: Ing. Štěpán Malach Hospodářský rozvoj: Ing. Milada Kadlecová Soudržnost obyvatel území: RNDr. Milan Polednik GIS: Mgr. Vladimíra Macurová


2

OBSAH

1 DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE ................................................................. 4

2 POSTUP ŘEŠENÍ .......................................................................................................... 5

2.1 PRŮZKUMY A ROZBORY ................................................................................................................................ 5 2.2 NÁVRH ROZVOJOVÝCH VARIANT ..................................................................................................................... 9

2.2.1 Varianta A – rozvojová .................................................................................................................... 10 2.2.2 Varianta B – konzervační ................................................................................................................. 14 2.2.3 Varianta C - ochranářská ................................................................................................................. 16 2.2.4 Varianta D – návrh MěÚ Uherské Hradiště ..................................................................................... 18

2.3 HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH VARIANT ............................................................................................................ 22 2.3.1 Kritéria hodnocení ........................................................................................................................... 22 2.3.2 Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území .................................................................................... 22 2.3.3 Hodnocení přínosů cílovým skupinám ............................................................................................. 23 2.3.4 Hodnocení ekonomické ................................................................................................................... 25 2.3.5 Hodnocení z hlediska problémů k řešení v návrhu územní studie ................................................... 26 2.3.6 Dopravní problémy .......................................................................................................................... 26 2.3.7 Hygienické problémy ....................................................................................................................... 28 2.3.8 Environmentální problémy .............................................................................................................. 31 2.3.9 Rozvojové problémy ........................................................................................................................ 33 2.3.10 Hodnocení vlivů na vybrané limity rozvoje území ....................................................................... 36

2.4 VÝSLEDKY HODNOCENÍ ............................................................................................................................... 40 2.5 ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ VÝSLEDNÉ VARIANTY .............................. 42 2.6 ÚPRAVA NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE NA ZÁKLADĚ NOVĚ ZÍSKANÝCH PODKLADŮ ........................................................ 46

2.6.1 Ostrožská Nová Ves – hydrogeologický posudek k ochranným pásmům – 2. etapa ....................... 46 2.6.2 Ostrožská Nová Ves – oponentský posudek pro změnu ochranných pásem vodního zdroje ........... 51 2.6.3 Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny ......................... 55 2.6.4 Návrh nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves ...................................................................................................................................... 57 2.6.5 Ochranná pásma letiště Kunovice, návrh opatření obecné povahy ................................................ 58

3 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ .................................................60

3.1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA .............................................................................................................................. 60 3.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ........................................................................................................................................... 60

3.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ČR .......................................................................................... 60 3.2.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje ................................................................... 62 3.2.3 Územně plánovací dokumentace okolních obcí............................................................................... 62

3.3 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ........................................... 63 3.4 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .. 66

3.4.1 Vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................................ 67 3.4.2 Vymezení ploch přestavby ............................................................................................................... 75 3.4.3 Vymezení systému sídelní zeleně ..................................................................................................... 77

3.5 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ........................................................................................................... 77 3.5.1 Koncepce dopravní infrastruktury ................................................................................................... 77 3.5.2 Koncepce technické infrastruktury .................................................................................................. 79 3.5.3 Občanské vybavení .......................................................................................................................... 82 3.5.4 Veřejná prostranství ........................................................................................................................ 82

3.6 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ................................................................................................................. 82 3.6.1 Územní systém ekologické stability ................................................................................................. 83 3.6.2 Prostupnost krajiny ......................................................................................................................... 85 3.6.3 Protierozní opatření ......................................................................................................................... 86 3.6.4 Vodní plochy a toky ......................................................................................................................... 86 3.6.5 Rekreace .......................................................................................................................................... 87 3.6.6 Dobývání ložisek nerostných surovin ............................................................................................... 88

3.7 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ....................................................... 88 3.8 VYMEZENÍ POTENCIÁLNÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ ............................... 88


3

3.9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV ........................................................................................... 89 3.10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ

STUDIE 89 3.11 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................................................. 89

4 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA.............90

5 PŘÍLOHY ......................................................................................................................97

6 KARTOGRAMY .......................................................................................................... 114

7 VYJÁDŘENÍ A STANOVISKA .................................................................................... 115

8 GRAFICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 121


4

1 DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE Požadavek pro pořízení územní studie „Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku“ vyplývá ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje (dále jen ZÚR ZK), na jejichž základě byla zpracována územní studie „Rozvoj rekreace v širším prostoru Baťova kanálu“, přičemž data o této studii byla vložena do evidence územně plánovací činnosti na základě schválení možnosti jejího využití dne 1. 7. 2011. Uvedená studie navrhla na území Zlínského kraje tři oblasti pro komplexní rekreační celky, které mají být dále rozpracovány dílčími územními studiemi. Komplexní rekreační celek č. 1 byl vymezen pro oblast Kroměříže a Hulína, komplexní rekreační celek č. 2 pro oblast Napajedel, Spytihněvi a Babic a komplexní rekreační celek č. 3 (dále jen KRC3) pro oblast Uherského Ostrohu, Ostrožské Nové Vsi a Kunovic.

Štěrkopísková oblast Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu se nachází uvnitř KRC3. Při inventarizaci záměrů na změny v území v rámci studie „Rozvoj rekreace v širším prostoru Baťova kanálu“ však vyplynuly v území střety, v daném měřítku jen obtížně řešitelné. Střety v území se odehrávají zejména mezi limity využití území a záměry na změnu jeho využití, přičemž dlouhodobá absence koncepčního přístupu k lokalitě se negativně projevuje na udržitelnosti využití předmětného území. Problémy vykazují nadmístní význam a jejich širší souvislosti zasahují na území více obcí. Rovněž i pokročilá územně plánovací činnost v dotčených obcích vyžaduje urychlené a dostatečně detailní řešení usměrňující množství záměrů v lokalitě směrem k udržitelnému rozvoji území.

Územní studie s názvem „Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku – Ostrožská jezera“ byla zpracována pro oblast v k.ú. Chylice, Ostrožská Nová Ves, Ostrožské Předměstí (okrajově), Kvačice, Kostelany nad Moravou (okrajově), Nedakonice (okrajově), správní obvod ORP Uherské Hradiště.

Cílem územní studie je navrhnout koncepci budoucího uspořádání a využití území v širší oblasti Ostrožských jezer po ukončení těžby štěrkopísku, dále stanovení podmínek rozvoje rekreace založené na zvýšené atraktivitě a využitelnosti kanálového úseku vodní cesty od Uherského Hradiště po Uherský Ostroh (KRC3) při respektování limitů využití území, nastavení parametrů jednotlivých záměrů směřující k udržitelnému rozvoji celého území a přednostní ochranu vodního zdroje pitné vody regionálního významu.

Studie plní požadavek vyplývající ze ZÚR ZK na zpracování územní studie „Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku“ v tomto území a současně plní doporučení územní studie „Rozvoj rekreace v širším prostoru Baťova kanálu“ z hlediska dalšího rozpracování oblasti KRC3. Po zápisu do evidence územně plánovací činnosti se územní studie stane podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace dotčených obcí.


5

2 POSTUP ŘEŠENÍ Návrh územní studie byl zpracován v těchto etapách:

• průzkumy a rozbory • návrh rozvojových variant

• hodnocení rozvojových variant • návrh výsledné varianty

• projednání výsledné varianty • zpracování návrhu územní studie na základě výsledků projednání výsledné varianty • úprava návrhu územní studie na základě nově získaných podkladů

V průběhu řešení proběhly tyto výrobní výbory nebo pracovní konzultace:

• Výrobní výbor č. 1 – krajský úřad Zlínského kraje, 9. 5. 2013

• Pracovní konzultace č. 1 – obecní úřad Ostrožská Nová Ves, 3. 6. 2013 • Pracovní konzultace č. 2 – městský úřad Uherský Ostroh, 3. 6. 2013 • Pracovní konzultace č. 3 – obecní úřad Kostelany nad Moravou, 3. 6. 2013

• Pracovní konzultace č. 4 – obecní úřad Nedakonice, 3. 6. 2013 • Pracovní konzultace č. 5 – městský úřad Uherské Hradiště, odbor životního prostředí,

3. 6. 2013 • Pracovní konzultace č. 6 – Slovácké vodárny a kanalizace a.s., 7. 6. 2013 • Pracovní konzultace č. 7 – Dobet s.r.o., 14. 6. 2013

• Pracovní konzultace č. 8 – Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, 19. 6. 2013

• Výrobní výbor č. 2 – městský úřad Uherské Hradiště, 16. 8. 2013

• Výrobní výbor č. 3 – městský úřad Uherské Hradiště, 30. 9. 2013 • Pracovní konzultace č.9 – krajský úřad Zlínského kraje, 9. 9. 2015 • Pracovní konzultace č.10 – krajský úřad Zlínského kraje, 5. 11. 2015

• Pracovní konzultace č.10 – krajský úřad Zlínského kraje, 25. 11. 2015

2.1 PRŮZKUMY A ROZBORY Průzkumy a rozbory byly zpracovány v červnu 2013. Z průzkumů a rozborů vyplynuly tyto hlavní problémy k řešení:

Koncepční problémy

Rekreace

Ostrožská jezera i jejich okolí vykazují již v současnosti vysokou atraktivitu z hlediska letní rekreace. Kromě přírodního koupaliště se zde nacházejí lázně, golfové hřiště, kemp, kanoistický oddíl, sportovní letiště a řada objektů individuální rekreace. Atraktivitu pro pobyt u vody dokazuje i výrazný tlak na využití břehů pro koupání, rybaření a pro umísťování mobilních rekreačních objektů. Kromě zvyšování stávající intenzity rekreace v části Ostrožské Nové Vsi se počítá i s jejím rozvojem v dosud neurbanizovaných lokalitách v návaznosti na Uherský Ostroh. Význam celého území zvyšuje návaznost na vodní cestu Baťův kanál a na páteřní cyklostezku podél Baťova kanálu. Cyklostezka a železnice napojující rekreační celek i na Kunovice a Uherské Hradiště.

Těžební jezero je v současnosti zatíženo nejen těžbou, ale i neřízenou rekreací v chatkách pevných i mobilních, rybařením a koupáním během letního období. Hloubka jezera většinou nepřesahuje 10 m, největší hloubka dosahuje až 27 m. Břeh kolem východní části jezera nebyl dosud rekultivován, přesto je současné zatížení jezera rekreací poměrně vysoké.


6

Unese jezero ještě další rozvoj rekreačních aktivit, aniž by došlo k výraznému zhoršení kvality vody? Je možné omezit neřízenou rekreaci a případně ji nahradit aktivitami s lepšími hygienickými parametry, především z hlediska likvidace odpadních vod?

Vodárenství

Kapacitu soustavy vodních zdrojů, dané vodárenským jezerem a navazujícími vrty, nelze již výrazně zvyšovat, přímé čerpání vody z těžebního jezera nepřipadá v úvahu, jezero bude sloužit pouze k dotaci vody ve vodárenském jezeře – je nutné tudíž udržet kvalitu vody v takových parametrech, aby byla pro tuto dotaci vhodná. Do budoucna se navíc předpokládá odstavení vodních zdrojů Bojkovice a Kněžpole a tím význam Ostrožských jezer z hlediska zásobování velké části území kraje značně vzroste. Kapacitu soustavy lze podpořit využitím vrtů na pravém břehu Moravy, je však nutné investovat do přívodního vodovodního řadu. Klimatické změny mohou v horizontu 20 – 50 let snížit průtok v řece Moravě, čímž poklesne kapacita vodních zdrojů a bude obtížnější udržovat kvalitu vody v jezerech vhodnou pro vodárenství. To může omezit rekreační využití celé lokality.

Ochrana přírody

Řešené území se nachází ve významném krajinném prvku – údolní nivě řeky Moravy, najdeme zde přírodní památku Lázeňský mokřad, evropsky významnou lokalitu Nedakonický les i registrovaný krajinný prvek Ptačí ostrov. Do řešeného území zasahují skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Jezera, která vznikla jako důsledek těžby, se postupně stávají nedílnou součástí přírody, vznikají zde nová přírodní společenstva. Původně zemědělská krajina se mění na krajinu smíšeného charakteru s plochami vodními, lesními i přírodními. Vytváření nového charakteru území probíhá podle plánu sanací a rekultivací. Na území jsou však kladeny nároky jak z hlediska vodohospodářského, tak i z hlediska rekreačního. Je nutné vyvážit míru zatížení území civilizačními funkcemi, je nutné zajistit ochranu stávajících hodnotných území přírodních i krajinných a podpořit vznik dalších. Nelze se zabývat pouze rekultivací bývalého dobývacího prostoru, je nutné z hlediska ochrany přírody a krajiny řešit i okolí vodních ploch, které je nejvíc ohrožené neřízenou rekreací.

Dopravní problémy

D1 – Příjezd a parkování – koupaliště, golfové hřiště, Kunovská tabule (ONV)

Lokalita sdružuje větší množství aktivit, koupaliště, golfové hřiště a kanoistický klub, přičemž zde není koordinováno parkování vozidel návštěvníků. Kříží se zde doprava silniční, železniční, cyklistická i pěší. Lokalitou prochází příjezdová komunikace k chatkám na rybářském poloostrově a v jeho okolí a k vodárenským objektům. V současné době zde projíždějí nákladní automobily z areálu firmy DOBET a přilehlých objektů, do budoucna by zde probíhalo zásobování aktivit, vzniklých v na místě těžebních objektů.

D2 – Příjezd a parkování – těžební jezero, chatky (ONV)

V lokalitě se nacházejí nelegálně budované chatky, v letní sezóně se zde neregulovaně rekreuje u vody značné množství návštěvníků, přičemž motorová vozidla parkuji volně na louce a na okraji cesty. Příjezdová trasa je v konfliktu se zastavěným územím, kříží se zde doprava silniční, železniční, cyklistická i pěší. Výraznou závadou je nechráněný železniční přejezd.

D3 – Příjezd a parkování – koupací jezero, rozvojové plochy (UO)

V lokalitě se nacházejí nelegální mobilní rekreační objekty, v letní sezóně se zde neregulovaně rekreuje u vody značné množství návštěvníků, přičemž motorová vozidla parkuji volně na louce a na okraji cesty. Příjezdová trasa je v konfliktu se zastavěným územím, kříží se zde doprava silniční, cyklistická i pěší. Význam příjezdové trasy zvyšují i v územním plánu vymezená zastavitelná plocha a územní rezervy pro rekreaci.


7

D4 – Cyklostezka po hrázi Bobrovce (ONV)

Jedná se o alternativní propojení cyklostezky č. 47 od Kostelan přímo na Uherský Ostroh. Cyklostezka by vedla po hrázi vodního toku Bobrovec a podél Moravy. V prostoru u vodárenského jezera je cyklostezka od jezera dostatečně oddělena zatravněným pruhem a břehovými porosty. Povrch by mohl být nezpevněný, šotolinový, do budoucna by bylo možné uvažovat i s povrchem asfaltovým.

D5 – Propojení (ONV)

Areál firmy DOBET znemožňuje propojení mezi severní a jižní části jezer podél železniční trati, v současnosti je nutné dvakrát překonávat železniční trať. Realizací propojení by se zjednodušil pohyb kolem jezer, mohla by tudy být především vedena cyklostezka.

Hygienické problémy

H1 – Chaty na rybářském poloostrově (ONV)

Chaty nemají centrálně řešenou likvidaci odpadních vod. Není zamezeno prosakování a odtékání odpadních vod do těžebního jezera. Další znečištění pochází od motorových vozidel, vzhledem k absenci zpevněných cest a parkovacích ploch nelze zabránit únikům ropných látek.

H2 – Chaty na severovýchodním břehu těžebního jezera (ONV)

Chaty nemají centrálně řešenou likvidaci odpadních vod. Není zamezeno prosakování a odtékání odpadních vod do těžebního jezera. Další znečištění pochází od motorových vozidel, vzhledem k absenci zpevněných cest a parkovacích ploch nelze zabránit únikům ropných látek.

H3 – Chaty na jihovýchodním břehu těžebního jezera (ONV)

Chaty nemají centrálně řešenou likvidaci odpadních vod. Není zamezeno prosakování a odtékání odpadních vod do těžebního jezera. Příjezdová komunikace je sice dostatečně vzdálena od vodní plochy, přesto nelze zcela zabránit únikům ropných látek.

H4 – Příjezdová cesta k rybářskému poloostrovu po hrázi vodárenského jezera (ONV)

Část cesty prochází po hrázi vodárenského jezera, cesta není zpevněná, nelze zabránit případným únikům ropných látek.

H5 – Neřízená rekreace na nevytěžených poloostrovech (ONV, UO)

Na nevytěžených poloostrovech ji jsou umístěny mobilní objekty individuální rekreace nebo se jejich umístění chystá. Objekty nemají centrálně řešenou likvidaci odpadních vod. Není zamezeno prosakování a odtékání odpadních vod do těžebního jezera. Další znečištění pochází od motorových vozidel, vzhledem k absenci zpevněných cest a parkovacích ploch nelze zabránit únikům ropných látek.

H6 – Nudistická pláž u Kunovské tabule uvnitř regionálního biokoridoru

Nudistická pláž je využívána i přes zákaz koupání vzhledem k existenci dobývacího prostoru, nachází se uvnitř vymezeného regionálního biokoridoru. Pobyt rekreantů narušuje vegetaci, absence hygienického zařízení zhoršuje kvalitu vody v Kunovské tabuli, rizikem je blízkost těžebního jezera. Do lokality není zajištěn příjezd motorových vozidel, chybí parkování.

H7 – Kontaminace vodních zdrojů provozem letiště Kunovice a starými ekologickými zátěžemi

Letiště Kunovice, především jeho přistávací a vzletová dráha, se nachází v blízkosti jezer. Ke kontaminaci může dojít jak po havárii letedla během vzletu či přistání, tak unikem pohonných hmot během pojíždění po dráze. Vlastní areál výrobního závodu Aircraft Industries a.s. je označena jako stará ekologické zátěž, která může působit kontaminaci podzemních vod.


8

Environmentální problémy

E1 – PP Lázeňský mokřad a rozvoj golfového hřiště (ONV)

V okolí přírodní památky lázeňský mokřad je navržen rozvoj golfového hřiště, jej nutné rovněž řešit vymezení regionálního biokoridoru a biocentra, vymezeného v místě přírodní památky.

E2 – Vedení regionálního biokoridoru a rozvoj rekreace a golfového hřiště (ONV)

Regionální biokoridor prochází řešeným územím podál vodárenského jezera, Kunovské tabule a po břehu těžebního jezera, kde se nacházejí rybářské chatky. Dále je napojen na přírodní památku Lázeňský mokřad, přičemž je v konfliktu s rozvojem golfového hřiště. Je třeba zvážit možné alternativní vedení biokoridoru

E3 – Budoucí charakter západního břehu těžebního jezera (ONV)

Západní břeh těžebního jezera je obtížně dosažitelný dopravně i z hlediska napojení na technickou infrastrukturu. Těžební jezero zde dosahuje největších hloubek, až 27 m. Nabízí se možnost využit tuto část břehu pro plochy přírodní, vhodnými úpravami břehu ztížit a omezit přístup k vodě.

Rozvojové problémy

R1 – Budoucí využití areálu společnosti DOBET (ONV)

Areál společnosti DOBET je v současnosti užíván pro těžební účely, dále je zde betonárna a bývalá výrobna betonových dlaždic. Poloha mezi přírodním koupalištěm a mezi těžebním jezerem je ideální z hlediska propojení rekreačních aktivit. Areál je dobře dopravně dostupný, je možné jej připojit na technickou infrastrukturu. U navazujícího kaliště se předpokládá jeho využití pro zemědělství, rovněž by bylo vhodné udržet současný přírodní charakter této plochy. Je vhodné zvážit využití celého areálu pro rekreaci nebo pro občanské vybavení, výhodou je, že nedojde k záboru půdního fondu.

R2 – Rozšíření golfového hřiště (ONV)

Navrhované rozšíření golfového hříště je nutné koordinovat s ochranou přírodní památky Lázeňský mokřad a s vymezením regionálního biokoridoru.

R3 – Koupání v Kunovské tabuli po zrušení dobývacího prostoru (ONV)

Po zrušení dobývacího prostoru je možné Kunovskou tabuli využívat i ke koupání. Břehy však nejsou pro hromadnou rekreaci uzpůsobeny. Kunovská tabule by výrazně zlepšila nabídku koupališť a mohla by odlehčit těžebnímu jezeru. Je potřeba zvážit možnosti úpravy břehů Kunovské tabule pro rekreaci u vody.

R4 – Rekreace u oddělené části těžebního jezera – územní rezervy č. 116, 119, 121 (UO)

Oddělená část těžebního jezera může být využita pro koupání a pro hromadnou i individuální rekreaci u vody. Územní rezerva č. 119 se nabízí pro hromadnou rekreaci – koupaliště se zázemím. Ostatní plochy by byly vhodné pro individuální rekreaci, chatky, popř. kemp. Je třeba stanovit charakter využití ploch územních rezerv, rozsah možných záborů půdního fondu, způsob dopravního napojení a napojení na technickou infrastrukturu.

R5 – Rekreace u těžebního jezera – územní rezerva č. 120 (UO)

Plocha územní rezervy je vymezena pouze na břehu těžebního jezera. Je nutné zvážit, zda je vhodné u těžebního jezera v této lokalitě rozvíjet rekreaci či zda by nebylo lepší využit tuto část břehu pro plochy přírodní a vhodnými úpravami břehu ztížit a omezit přístup k vodě.


9

R6 – Rekreace v zastavitelné ploše č. 76 (UO)

Tato zastavitelná plocha je určena pro rekreaci hromadnou. Plocha se nachází v blízkosti oddělené části jezera, nicméně přímo na vodní plochu nenavazuje. Je třeba zvážit formu jejího využití jako zázemí pro koupání včetně doprovodných aktivit a odstavování motorových vozidel.

R7 – Rekreace u odděleného jezera – územní rezerva č. 116 (UO)

Územní rezerva nenavazuje přímo na oddělenou část těžebního jezera, je od ní oddělena vodním tokem Petříkovec. Je třeba zvážit formu jejího využití, nabízí se spíš individuální rekreace, mohlo by zde být rovněž zajištěno odstavování motorových vozidel pro rekreanty. Vzhledem k velikosti plochy je nutné zvážit rozsah potřebných záborů půdního fondu

R8 – Možné využití jihovýchodního břehu těžebního jezera pro rekreaci (UO, ONV)

Rozsáhlá plocha na břehu těžebního jezera, pro kterou byla zpracována architektonická studie. Je třeba zvážit, zda by tak rozsáhlý projekt nebyl nadměrným zatížením těžebního jezera rekreanty, na druhou stranu by řízená rekreace s hygienickým zázemím a s regulací motorové dopravy mohla přispět ke zmenšení hygienických rizik, která přináší současný nekontrolovaný pohyb rekreantů a vozidel v tomto území.

R9 – Kaliště (ONV)

Společnost DOBET předpokládá budoucí využití plochy kaliště pro zemědělství. V současnosti však zde převládá přírodní charakter s náletovými dřevinami a zelení. Nabízí se možnost využit tuto část břehu pro plochy přírodní, vhodnými úpravami břehu ztížit a omezit přístup k vodě a celou plochu případně vymezit jako biocentrum, které by bylo součástí regionálního biokoridoru.

2.2 NÁVRH ROZVOJOVÝCH VARIANT Návrh variant možného řešení rozvoje řešeného území s jejich popisem a s doprovodnými kartogramy byl připraven v souladu se závěry výrobního výboru č. 3 ze dne 16. 8. 2013.

Návrh variant vycházel z koncepčních problémů, které byly zjištěny v průzkumech a rozborech a které byly v jednotlivých variantách řešeny s různou mírou intenzity.

Varianty byly navrženy skladebným způsobem z jednotlivých záměrů (viz přílohu č. 1)., které vycházely z řešení výše uvedených problémů Původně byly navrženy tři varianty, čtvrtá varianta vychází z návrhu, který byl zpracován MěÚ Uherské Hradiště (viz připomínky ze dne 23. 9. 2013 v příloze):

• Varianta A – rozvojová

• Varianta B – konzervační • Varianta C – ochranářská • Varianta D – návrh MěÚ Uherské Hradiště

Původní tři varianty byly záměrně navrženy extrémním způsobem, ani jedna z nich nebyla vyváženým kompromisem. Čtvrtá varianta vycházela, dle slov autorů, především z „hájení veřejného zájmu“.

Pro všechny varianty byl zpracovatelem územní studie proveden odhad nárůstu kapacit jednotlivých záměrů z hlediska možného rekreačního využití. Aby bylo možné zjistit předpokládanou cílovou kapacitu jednotlivých variantních řešení, byl proveden odhad kapacit stávajících objektů a zařízení, popř. činností, jako je rybolov v rozsahu příslušného rybářského řádu

Stávající kapacity byly odhadnuty pouze pro objekty, zařízení a činnosti, které jsou v souladu s podmínkami ochrany vodních zdrojů, především s podmínkami platnými pro jednotlivá


10

území, ze kterých se skládá ochranné pásmo II. stupně – do stávajících tudíž kapacit není zahrnuta např. rekreace v chatkách nebo koupání v Kunovské tabuli.

Odhad byl proveden tak, aby bylo možné kvantifikovat obrat rekreantů během letního období, které se předpokládá v délce 60 dnů. Nejprve byla odhadnuta kapacita každého zařízení či činnosti, pak byla odhadnuta průměrná denní přítomnost rekreantů, ze které byla vypočtena celková přítomnost během letního období, neboli obrat rekreantů.

Příklad: rekreant, který se v létě byl desetkrát vykoupat v koupališti Albatros, třikrát šel na ryby a pak se byl podívat na závodech kanoistů, vytvoří celkovou denní přítomnost v letní sezóně v hodnotě 14.

Kromě odhadu kapacit byl pro všechny varianty proveden i odhad ekonomické náročnosti, ale pouze v omezeném rozsahu se zaměřením na veřejnou infrastrukturu, podmiňující využití navržených ploch, a na náklady na rekultivací ploch případně spojenou s likvidací nelegálních staveb.

Odhad stávajících kapacit:

Zařízení nebo činnost

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

ONV – koupaliště Albatros Rekreant u vody

2000 500

Ubytovaný 20 12 Chatky

ONV – kanoistický klub (Kunovská tabule)

Člen klubu 20 10 Tréninky Kanoista - závodník

300 10 Při počtu dvou závodů

Návštěvník 400 30 Při počtu čtyř závodů Rybář -

závodník 200 10

Závodů se účastní cca 200 rybářů

ONV – golfové hřiště Hráč golfu 100 50 9 jamek, indoor centrum, tréninkové plochy

ONV, UO – rybaření Rybář 300 100 Odhad dle ortofoto

Stávající kapacity celkem:

Typ rekreanta Obrat za letní sezónu Rekreant u vody 30000 Ubytovaný 720 Člen klubu 600 Kanoista – závodník 600 Návštěvník závodů 1800 Rybář - závodník 600 Hráč golfu 3000 Rybář 6000 Celkem rekreanti za letní sezónu 43320

2.2.1 Varianta A – rozvojová Varianta A je zaměřena na maximální rozvoj celé lokality. Stávající plochy rekreace, které samovolně vznikly v dobývacím prostoru, jsou legalizovány a stabilizovány; koupání je


11

umožněno v Kunovské tabuli a v odděleném jezeře, je navržena řada dalších ploch pro rekreaci hromadnou i individuální. Rozvoj golfového areálu je navržený v maximálním rozsahu na 27 jamek, vyjma ploch PP Lázeňský mokřad a navazujícího prostoru k areálu lázní. Severozápadní břeh těžebního jezera bude lemován plochami přírodního charakteru, plochy zeleně vzniknou i v prostoru bývalého kaliště.

Dopravní napojení řešeného území je zajištěno od Ostrožské Nové Vsi i od Uherského Ostrohu, jsou navrženy dva „obchvaty“ – Chylice a Kvačice, vybavené chráněnými železničními přejezdy. Celé jihovýchodní pobřeží jezer je obsluhováno komunikacemi pro motorovou dopravu, v této variantě se počítá i průjezdem přes stávající areál firmy Dobet. Pro lepší využití Kunovské tabule je navržena přeložka účelové komunikace a rovněž plocha pro odstavování motorových vozidel. Odstavování motorových vozidel je navrženo kromě parkoviště u Kunovské tabule ve dvou dalších lokalitách – u koupaliště Albatros a u oddělené části těžebního jezera.

Cyklistická doprava je realizována po stávajících i navržených místních a účelových komunikacích, se samostatnou cyklostezkou se počítá na severozápadním břehu (vedení po hrázích Bobrovce a Moravy).

Všechny navržené plochy hromadné í individuální by byly napojeny na veřejný vodovod a na rozvody NN, popř. na VN dle kapacitních nároků. Likvidace odpadních vod by byla řešena bezodtokovými jímkami pouze v případě chatek na rybářském poloostrově a u kaliště. Všechny ostatní ploch individuální nebo hromadné rekreace by byly napojeny na čistírny odpadních vod buď v Ostrožské nové Vsi, nebo v Uherském Ostrohu.

Odhad růstu kapacit:

Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

C1a

ONV – chaty na rybářském poloostrově a u kaliště jako plocha rodinné rekreace

5,59 Chatař 65 35 Legalizace

C2a ONV – chaty v Chylicích jako plocha rodinné rekreace


R1 ONV – nová plocha hromadné rekreace u Kunovské tabule

9,13 Rekreant u vody

4000 1000

R2 ONV – rozšíření golfového hřiště

49,69 Hráč golfu 300 150

R4a UO – územní rezerva 120 jako plocha rodinné rekreace

6,88 Chatař 60 35

R5 UO – územní rezerva 119 jako plocha hromadné rekreace


3000 750


7,94 Chatař 80 45


12

Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

R7 UO – zastavitelná plocha 76 jako plocha rekreace hromadné

5,75

Ubytovaný 100 80

Ubytovaný v kempu

50 25

Jiný návštěvník

800 200

R8a

UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako plocha hromadné rekreace, ubytování, stravování, sportovišť apod.

15,42

Ubytovaný 200 160

Ubytovaný v kempu

100 50


800 200

R9a

ONV – areál Dobet jako plocha hromadné rekreace, ubytování, stravování, sportovišť apod.

13,85

Ubytovaný 100 80 Ubytovaný v

kempu 50 25


800 200

Cílové kapacity celkem:

Typ rekreanta Obrat za letní sezónu Rekreant u vody 105000 Chatař 8400 Hráč golfu 9000 Ubytovaný 19200 Ubytovaný v kempu 6000 Jiný návštěvník 36000 Celkem rekreanti za letní sezónu 183600 Celkem rekreanti za letní sezónu - stav 42600 Celkem rekreanti za variantu A 226200

Odhad rozsahu veřejných investic:

Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

C3b

UO – rekreační objekty na poloostrovech v Kvačicích jako plocha přírodní

m2 150 20092 3,01


13

Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

C4b

ONV – rekreační objekty na poloostrově u severozápadního břehu v Chylicích jako plocha přírodní

m2 150 1773 0,27

P2a ONV – kaliště jako plocha přírodní

m2 150 94219 14,13

D2 ONV – příjezdová cesta k rybářskému poloostrovu

m 25000 1018 25,45

D3 ONV – přeložka účelové komunikace u Kunovské tabule

m 25000 290 7,25

D4 ONV – obchvat Chylic účelovou komunikací

m 25000 713 17,83

D5 UO – obchvat Kvačic účelovou komunikací

m 25000 1314 32,85

D6

UO, ONV – účelová komunikace spojující ONV a UO včetně průjezdu přes areál firmy Dobet

m 25000 2663 66,58

D7 UO – příjezd k ploše rodinné rekreace R4a v Kvačicích

m 25000 911 22,78

D8 ONV – velké parkoviště u Kunovské tabule

m2 2500 31904 79,76

D9 ONV – velké parkoviště u koupaliště Albatros

m2 2500 15805 39,51

D11 UO - velké parkoviště u oddělené části těžebního jezera

m2 2500 33841 84,60

D12 UO, ONV – cyklostezka po hrázi Bobrovce

m 7500 3224 24,18

D13a ONV – přeložka účelové komunikace

m 25000 760 19,00

Nejde pouze o přeložku cyklostezky, ale účelové komunikace

Vodovod m 2000 6600 13,2

Včetně připojení kanoistického oddílu


14

Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

Kanalizace m 7000 6820 47,74

Včetně připojení kanoistického oddílu

Kabelové vedení 22 kV m 2500 1050 2,63

Celkem 500,76

2.2.2 Varianta B – konzervační Varianta B vychází ze současného stavu, kdy jsou definovanými rekreačními aktivitami v území koupaliště Albatros, golfové hřiště a kanoistický klub u Kunovské tabule, kde je možné i koupání po zrušení dobývacího prostoru. Předpokládá se, že plochy chatek na rybářském poloostrově, u kaliště a v Chylicích a lokality mobilních chatek na poloostrovech v Kvačicích a v Chylicích zůstanou zachovány vzhledem k obtížnosti jejich odstranění. Další plochy však již živelně zastavěné nebudou. Rekreace se bude orientovat do ploch u oddělené části těžebního jezera v souladu s Územním plánem Uherského Ostrohu. Rozvoj golfového areálu je navržený v požadovaném rozsahu na 9 jamek, vyjma ploch PP Lázeňský mokřad a navazujícího prostoru k areálu lázní. Severozápadní břeh těžebního jezera bude lemován plochami přírodního charakteru, bývalé kaliště bude rekultivováno na plochy zemědělské.

Stávající dopravní systém v řešeném území je obohacen o „obchvat“ Kvačic, aby se zlepšila dostupnost ploch u oddělené části, kde bude zřízeno i parkoviště. Bude nutné zachovat příjezd přes Chylice k chatkám, nebude však budován žádný obchvat. Pro příchod k mobilním chatkám na poloostrovech u Kvačic bude sloužit pouze pěší nebo cyklistická doprava. Vzhledem k tomu, že nebude možný průjezd areálem firmy Dobet, bude cyklostezka z Kunovic do Uherského Ostrohu vedena ve stávající trase s dvojím křížením železniční tratě.

Cyklistická doprava je realizována převážně po stávajících cyklostezkách a místních a účelových komunikacích, se samostatnou cyklostezkou se počítá na severozápadním břehu (vedení po hrázích Bobrovce a Moravy).

Napojení na technickou infrastrukturu zůstane v současném stavu. U chatek pevných i mobilních se předpokládá využití bezodtokových jímek. Plochy rekreace navržené dle ÚP Uherský Ostroh budou napojeny technickou infrastrukturu v souladu s tímto územním plánem.


15


Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

C1a





C3a

UO – rekreační objekty na poloostrovech v Kvačicích jako plocha rodinné rekreace


C4a

ONV – rekreační objekty na poloostrově u severozápadního břehu v Chylicích jako plocha rodinné rekreace



29,5 Hráč golfu 200 100


2,4 Rekreant u vody

1000 250


5,75

Ubytovaný 100 80

Ubytovaný v kempu

50 25


400 100


Typ rekreanta Obrat za letní sezónu Rekreant u vody 15000 Chatař 5820 Hráč golfu 6000 Ubytovaný 4800 Ubytovaný v kempu 1500 Jiný návštěvník 6000 Celkem rekreanti za letní sezónu 39120 Celkem rekreanti za letní sezónu - stav 42600 Celkem rekreanti za variantu B 81720


16


Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

P2a ONV – kaliště jako plocha ZPF

m2 150 94219 14,13


m 25000 1018 25,45


m 25000 762 19,05

D10

ONV – malé parkoviště před železničním přejezdem

m2 2500 7301 18,25


m 7500 3224 24,18

D15

ONV - stabilizace stávající příjezdové komunikace k chatám v Chylicích C2a

m 25000 800 20,00

Vodovod m 2000 2820 5,64 Včetně připojení kanoistického oddílu

Kanalizace m 7000 3040 21,28 Včetně připojení kanoistického oddílu

Kabelové vedení 22 kV m 2500 0 0

Celkem 147,99

2.2.3 Varianta C - ochranářská Varianta C maximálně akceptuje ochranu přírody a vodních zdrojů. Koupání bude možné v koupališti Albatros, v oddělené části těžebního jezera a po zrušení dobývacího prostoru také v Kunovské tabuli. Stejně tak v Kunovské tabuli zůstane i kanoistický klub. Všechny chatky pevné i mobilní budou odstraněny a plochy budou přeměněny na plochy přírodního charakteru. Další plochy však již živelně zastavěné nebudou. Rozvoj rekreace se bude orientovat pouze do ploch u oddělené části těžebního jezera v souladu s Územním plánem Uherského Ostrohu, rozvoj golfového areálu bude navržen v minimálním rozsahu. Všechny ostatní plochy kolem jezer budou po rekultivaci přeměněny na plochy přírodního charakteru.

Stávající dopravní systém v řešeném území je obohacen o „obchvat“ Kvačic, aby se zlepšila dostupnost ploch u oddělené části, kde bude zřízeno i parkoviště. Naopak bude možné zrušit komunikaci k rybářskému poloostrovu, ponechat ji jen jako účelovou cestu. Vzhledem k tomu, že areál firmy Dobet bude rekultivován na plochu přírodního charakteru, bude cyklostezka z Kunovic do Uherského Ostrohu vedena ve stávající trase s dvojím křížením železniční tratě.


17

Cyklistická doprava je realizována převážně po stávajících cyklostezkách a místních a účelových komunikacích, se samostatnou cyklostezkou na severozápadním břehu se nepočítá.

Napojení na technickou infrastrukturu zůstane v současném stavu. Plochy rekreace navržené dle ÚP Uherský Ostroh budou napojeny technickou infrastrukturu v souladu s tímto územním plánem.


Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka


3,89 Hráč golfu 50 25


2,4 Rekreant u vody

1000 250


5,75

Ubytovaný 100 80

Ubytovaný v kempu

50 25


400 100


Typ rekreanta Obrat za letní sezónu Rekreant u vody 15000 Hráč golfu 1500 Ubytovaný 4800 Ubytovaný v kempu 1500 Jiný návštěvník 6000 Celkem rekreanti za letní sezónu 28800 Celkem rekreanti za letní sezónu - stav 42600 Celková rekreanti za variantu C 71400


Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

C1b

ONV – chaty na rybářském poloostrově a u kaliště jako plocha přírodní

m2 200 55961 11,19


18

Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá

cen

a (K

č)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka

C2b ONV – chaty v Chylicích jako plocha přírodní

m2 200 47085 9,42

C3b


m2 150 20092 3,01

C4b


m2 150 1773 0,27

R9c ONV – areál Dobet jako plocha přírodní

m2 500 92859 46,43


m2 150 94219 14,13


m 25000 762 19,05

D10


m2 2500 7301 18,25



Kabelové vedení 22 kV m 2500 0 0

Celkem 134,18

2.2.4 Varianta D – návrh MěÚ Uherské Hradiště Varianta D vychází z ochrany veřejného zájmu, čímž je myšlena především minimalizace konfliktů s limity územního rozvoje ochraňujícími vodní zdroje (CHOPAV, zranitelná oblast, OP vodních zdrojů, lázeňské místo atd.). Všechny varianty, a to i varianty C a D, jsou přípustné jen v případě změn podmínek a vymezení stanoveného ochranného pásma vodního zdroje. Dále je území limitováno záplavovým územím Q100 řeky Moravy jakožto vážnou překážkou pro stavby v daném území.

Výše uvedeným skutečnostem odpovídá koncepce, ve které je rekreace směřována do ploch K1, K2, K3, přičemž intenzivní komerční formy s navazující občanskou vybaveností jsou opodstatněné pouze u ploch K1 a K3, včetně kapacitního parkování.


19

Plocha K2 má vzhledem ke své odlehlosti a specifické břehové formaci ve vztahu k obslužné komunikaci poněkud menší ekonomický potenciál. Jako opodstatněné se jeví ponechat tuto plochu k rekreaci v nepříliš intenzivní formě, tedy odlišného charakteru než v plochách K1 a K3, bez IAD, s nejnutnějším občanským vybavením vázaným pravděpodobně na stávající veslařský klub.

Nelegální stavby budou s ohledem na limity využití území navrženy k odstranění. U staveb, které mají v území alespoň jakousi legalitu, se pravděpodobně nezdaří jejich vymístění a je zapotřebí řešit jejich odkanalizování, neboť bezodtoké jímky budou vzhledem k poloze v Q100 mít velké konstrukční nároky, přičemž jejich vyvážení po hrázi vodárenského jezera je samo osobě rizikové.

Varianta D se obecně řídí principem hospodárnosti a nevnášení zátěže tam, kde není zapotřebí (vynětí cyklostezky D12), a posiluje rekreační potenciál tam, kde škodí nejméně (velkorysejší vymezení plochy rekreace u K3).


Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

C1a





3000 750


10,64 Hráč golfu 100 50



3000 750


7,94 Chatař 80 45


5,75

Ubytovaný 100 80

Ubytovaný v kempu

50 25


400 100

R8a

UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako plocha hromadné rekreace


2000 500

R9a


9,29

Ubytovaný 100 80

Ubytovaný v kempu

50 25


800 200


20

Ozn. Záměr

Vým

ěra

(ha)

Jed

no

tka

Kap

acit

a

Prů

měr

ná

den

ní

pří

tom

no

st

v le

tní s

ezó

ně

Poznámka

P3c

ONV – Šemelky jako plocha přírodní, pás u břehu koupaliště ponechat pro rekreaci


2000 500


Typ rekreanta Obrat za letní sezónu Rekreant u vody 150000 Chatař 4800 Hráč golfu 3000 Ubytovaný 9600 Ubytovaný v kempu 3000 Jiný návštěvník 18000 Celkem rekreanti za letní sezónu 188400 Celkem rekreanti za letní sezónu - stav 42600 Celkem rekreanti za variantu D 231000


Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá c

ena

(Kč)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka


m2 200 47085 9,42

C3b


m2 150 20092 3,01

C4b


m2 150 1773 0,27


21

Ozn. Záměr

Jed

no

tka

Jed

no

tko

vá c

ena

(Kč)

Po

čet

jed

no

tek

Cen

a ce

lkem

(m

il. K

č)

Poznámka


m2 150 133730 20,06

Plocha přírodní je ve větším rozsahu než v ostatních variantách


m 25000 720 18


m 25000 762 19,05

D6

UO, ONV – cyklostezka spojující ONV a UO včetně průjezdu přes areál firmy Dobet

m 7500 1500 11,25 V této variantě pouze cyklostezka


m2 2500 21842 54,61 Umístěno blíže zastavěnému území

D10

ONV – malé parkoviště před železničním přejezdem (ve větším rozsahu)

m2 2500 20604 51,51

Plochy rozšířeny i do sousedství golfového areálu za přejezd

D13a ONV – přeložka účelové komunikace

m 25000 760 19,00

Nejde pouze o přeložku cyklostezky, ale účelové komunikace



Kabelové vedení 22 kV m 2500 1050 2,63

Celkem 250,12


22

2.3 HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH VARIANT

2.3.1 Kritéria hodnocení Na základě požadavků vyjádřených v zadání územní studie byl navržen způsob hodnocení variant, který je postaven na různých postupech a metodách, které jsou vzájemně kombinovány a ve svých závěrech vedou ke stanovení podmínek pro návrh výsledné varianty:

• hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

• hodnocení přínosů cílovým skupinám • hodnocení ekonomické • hodnocení z hlediska problémů k řešení v návrhu územní studie

• hodnocení vlivů na vybrané limity rozvoje území • hodnocení rizik dalšího rozvoje

2.3.2 Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo provedeno pro všechny varianty tak, že byl expertně odhadnut vliv každého záměru na jednotlivé složky udržitelného rozvoje a míra jeho dopadu byla ohodnocena tříbodovou stupnicí (+,0,-). Tabulky s hodnocením variant jsou uvedeny v příloze č. 2. Hodnota vlivu jednotlivých záměrů na vyváženost podmínek udržitelného rozvoje území byla hodnocena ze dvou hledisek:

• absolutní hodnota daná součtem kladných a záporných vlivů, • relativní hodnota, daná nejmenším rozptylem hodnot pro jednotlivé složky

udržitelného rozvoje (nejmenší směrodatnou odchylkou). Pro srovnání bylo provedeno i hodnocení „nulové“ varianty (varianta N), která modeluje dopady v případě, že se v řešeném území nic neučiní a vývoj bude pokračovat samovolně dál, se všemi negativními dopady současné živelnosti a nekoordinovanosti. Aby bylo možné získat podklad pro hodnocení ekonomické, byla hodnota součtu bodů za vyváženost územních podmínek pro jednotlivé varianty normována na stobodovou stupnici do plusových i do minusových hodnot.


23

Výsledky hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Udržitelný rozvoj Varianty

Poznámka A B C D N

Hospodářský rozvoj 16 7 4 15 0

Soudržnost společenství obyvatel území 19 10 0 13 2

Příznivé životní prostředí 8 -2 10 7 -9

Absolutní vyváženost územních podmínek udržitelného rozvoje 43 15 14 35 -7

Relativní vyváženost územních podmínek udržitelného rozvoje 5,7 6,2 5,0 4,2 5,9

Pořadí z hlediska absolutní vyváženosti I. III. IV. II.

Varianta N není do pořadí zařazena

Pořadí z hlediska relativní vyváženosti III. IV. II. I.

Varianta N není do pořadí zařazena

Průměrné pořadí II. IV. III. I.

Absolutní vyváženost v bodech 100 35 33 81 -16

Normováno na +100 až -100 bodů

Výsledky hodnocení ukázaly u extenzivních variant (A a D) převahu přínosů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji nad přínosem k zlepšení stavu životního prostředí. Konzervační varianta B rovněž ukázala negativní vliv na životní prostředí, přičemž její přínos z hlediska ekonomického je poměrně nízký a kontrastuje s vyšší mírou přínosů k soudržnosti společenství obyvatel území, která je dána především legalizací ploch s chatkami a maringotkami. Na základě hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byly navrženy tyto podmínky pro zpracování výsledné varianty:

• vycházet z varianty D, která má nejmenší rozptyl hodnot pro jednotlivé složky udržitelného rozvoje,

• navrhnout opatření na zmírnění negativních vlivů na životní prostředí, které vykazuje varianta B.

2.3.3 Hodnocení přínosů cílovým skupinám Cílové skupiny, které užívají řešené území lze rozdělit do tří skupin:

• rekreanti, • zaměstnanci služeb rekreantům, • konzumenti pitné vody, dodané skupinovým vodovodem Uherské Hradiště – Uherský

Brod – Bojkovice

Pro každou variantu byl proveden odhad předpokládaného nárůstu kapacit zařízení a činností v řešeném území (viz kapitolu 2). Shrnutí údajů za jednotlivé varianty obsahuje následující tabulka.


24

Celkový přehled cílových kapacit dle variant:

Typ rekreanta Obrat -

stav Nárůst obratu za letní sezónu

A B C D Rekreant u vody 30000 105000 15000 15000 150000 Chatař 0 8400 7920 0 4800 Člen kanoistického klubu

600 0 0 0 0

Kanoista – závodník 600 0 0 0 0 Rybář - závodník 600 0 0 0 0 Návštěvník závodů 1800 0 0 0 0 Hráč golfu 3000 9000 6000 1500 3000 Ubytovaný 720 19200 4800 4800 9600 Ubytovaný v kempu 0 6000 1500 1500 3000 Návštěvník závodů či jiný návštěvník

1800 36000 6000 6000 18000

Nárůst obratu celkem 183600 41220 28800 188400 Obrat – stav celkem 43320 43320 43320 43320 Předpokládaný obrat celkem 226920 84540 72120 231720 Vzhledem k obtížnosti odhadu možného růstu počtu pracovních příležitostí byl proveden pouze rámcový odhad vlivů jednotlivých variant. Vliv řešení jednotlivých variant na cílovou skupinu konzumentů pitné vody se promítá do hodnocení vlivu variant na ochranná pásma vodních zdrojů, viz kapitolu 3.6. Přínosy pro cílové skupiny obyvatel, především rekreantů a zaměstnanců byly hodnoceny sedmibodovou stupnicí (+++,++,+,0,-,--,---). Aby bylo možné získat podklad pro hodnocení ekonomické, byla hodnota součtu bodů pro jednotlivé varianty normována na stobodovou stupnici.

Přehled přínosů pro cílové skupiny:

Cílová skupina Nárůst obratu

Poznámka A B C D

Rekreant u vody ++ + + +++

Chatař ++ ++ 0 +

Člen kanoistického klubu 0 0 0 0

Kanoista – závodník 0 0 0 0

Rybář - závodník 0 0 0 0

Návštěvník závodů 0 0 0 0

Hráč golfu +++ + 0 +++

Ubytovaný +++ + + +

Ubytovaný v kempu +++ + + ++ Návštěvník závodů či jiný návštěvník +++ + + ++

Zaměstnanec +++ ++ + +++

Přínosy celkem 19 9 5 15

Přínosy v bodech 100 47 26 79 Normováno na +100 až -100 bodů

Pořadí I. III. IV. II.


25

Na základě hodnocení přínosů řešení pro cílové skupiny byly navrženy tyto podmínky pro zpracování výsledné varianty:

• vycházet z variant A a D, které mají přínosy pro největší počet členů cílových skupin,

• omezit nadměrný počet rekreantů u vody dle varianty D, • omezit nadměrný počet ubytovaných dle varianty A.

2.3.4 Hodnocení ekonomické Hodnocení ekonomické bylo zaměřeno na zjištění efektivity řešení jednotlivých variant. Efektivita je obecně dána poměrem přínosů a nákladů. Do hodnocení efektivity byly zapracovány náklady na veřejné investice, jejichž odhad byl proveden v kapitole 2, a výsledky hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a výsledky hodnocení přínosů řešení cílovým skupinám.

Efektivita řešení:

Cílová skupina Nárůst obratu

Poznámka A B C D

Pozitivní vlivy na udržitelný rozvoj území

100 35 33 81

Celkové přínosy cílovým skupinám

100 47 26 79

Veřejné investice 500,76 147,99 134,18 250,12 mil. Kč Efektivita z hlediska pozitivních vlivů na udržitelný rozvoj

5,0 4,2 4,0 3,1 náklady na 1 bod přínosů v mil. Kč

Pořadí IV. III. II. I. Efektivita z hlediska přínosů cílovým skupinám 5,0 3,1 5,2 3,2 náklady na 1 bod

přínosů v mil Kč Pořadí III. I. IV. II.

Pořadí celkem IV. II. III. I. Efektivita řešení je přímo závislá na množství vynaložených prostředků a proto se jako nejefektivnější jeví varianty, které mají malé nároky na veřejné investice, ale zároveň přinášejí velké množství užitků. Varianta D se jeví jako nejefektivnější především vzhledem k vymezení velkého množství ploch pro rekreaci u vody u stávajících zařízení, tj. u koupaliště Albatros a u Kunovské tabule, přičemž přitom neřeší dopravní napojení rybářského poloostrova nebo průjezd areálem společnosti Dobet. Varianta B je efektivní především tím, že ponechává současnou živelnou rekreaci a legalizuje plochy chatek a maringotek, čímž dosahuje růstu soudržnosti společenství obyvatel území, aniž by realizovala nadměrné množství nové dopravní a technické infrastruktury. Efektivita varianty C je poměrně nízká vzhledem k tomu, že se zvyšují náklady na rekultivace ploch znehodnocených živelnou výstavbou rekreačních objektů nebo stávajících ploch výroby (např. areál společnosti Dobet a kaliště). Z ekonomického hodnocení vyplývají tyto podmínky pro zpracování výsledné varianty:

• nové plochy vymezovat v sousedství ploch stávajících s větším využitím stávající dopravní a technické infrastruktury,

• „legalizovat“ v únosné míře stávající plochy individuální rekreace, • rekultivaci stávajících ploch navrhovat jen v nejnutnějších případech.


26

2.3.5 Hodnocení z hlediska problémů k řešení v návrhu územní studie

V níže uvedených tabulkách je popsán způsob řešení uvedených problémů v jednotlivých variantách s vyznačením míry řešení daného problému v tříbodové stupnici (+,0,-). Výsledkem hodnocení každého problému je doporučení pro návrh výsledné varianty.

2.3.6 Dopravní problémy Příjezd a parkování – koupaliště, golfové hřiště, Kunovská tabule (ONV)

A B C D Jsou navržena dvě parkoviště, D9 vedle koupaliště na stávajících plochách výrobních (slouží i pro golfové hřiště) a D8 u severního břehu Kunovské tabule na ZPF v návaznosti na novou plochu rekreace

Nová parkoviště navržena nejsou, jsou využívány pouze stávající plochy u koupaliště, v areálu golfového hřiště a u ulice Nádražní před železniční tratí.

Nová parkoviště navržena nejsou, jsou využívány pouze stávající plochy u koupaliště, v areálu golfového hřiště a u ulice Nádražní před železniční tratí

Je navrženo nové parkoviště D10 které slouží pro koupaliště i pro golfové hřiště, na ZPF na straně golfového areálu v místech, kde se v letní sezóně provizorně parkuje.

+ 0 0 + Současná kapacita parkoviště u koupaliště je cca 100 motorových vozidel a u golfového hřiště cca 20. V letní sezóně se počet parkujících zvyšuje až o cca 200 vozidel, která parkují na zatravněné ploše orné půdy mimo ochranné pásmo vodního zdroje, nicméně se všemi riziky kontaminace spodních vod. Zpevněnou plochu pro parkoviště je vhodné vymezit za železniční tratí nejlépe v místě stávajících výrobních ploch, aby nedošlo k záborům půdního fondu, kapacita parkoviště cca 250 vozidel. U Kunovské tabule plochu pro parkoviště nevymezovat, neboť se zde, vzhledem ke stísněným prostorovým podmínkám, nepředpokládá výrazný rozvoj rekreačních aktivit. V případě, že by došlo k rozšíření rekreačních ploch u koupaliště, záměr P3c, je nutné odstavování motorových vozidel řešit v rámci těchto ploch.

Příjezd a parkování – těžební jezero, chatky (ONV)

A B C D Příjezd k těžebnímu jezeru a chatkám je řešen ze tří směrů – přes stávající areál firmy Dobet, obchvatem Chylic a od Kvačic. Návrh odpovídá výraznému rozvoji hromadné rekreace dané záměrem R8a.

Příjezd je řešen po stávající místní komunikaci ulicí Chylickou a dál návrhem účelové komunikace vedoucí pouze k chatkám, neboť se nepředpokládá rozvoj

Příjezd není řešen, neboť se předpokládá, že chatky, jakožto nepovolené stavby, budou odstraněny a žádný rozvoj rekreace se v této lokalitě odehrávat nebude.

Příjezd není řešen, neboť se předpokládá, že chatky, jakožto nepovolené stavby, budou odstraněny a žádný rozvoj rekreace se v této lokalitě odehrávat nebude.

+ 0 (–) – – V lokalitě se již dnes nachází nebo je možné očekávat výstavbu až 40 objektů individuální rekreace, které vznikají bez povolení uvnitř OP vodního zdroje. Územní studie předpokládá možnost úpravy vymezení nebo podmínek ochranného pásma. Pokud bude možné chatky v lokalitě zachovat, je nutné navrhnout příjezdovou účelovou komunikaci, pouze však k chatkám a s omezením vjezdu, aby se nezvyšovalo zatížení ulice Chylické.


27

Příjezd a parkování – koupací jezero, rozvojové plochy (UO)

A B C D Varianta navrhuje příjezd obchvatem Kvačic pouze k plochám na koupací jezero navazujícím a dále je příjezd možný i od Chylic, popř. komunikací procházející areálem firmy Dobet. Pro odstavování motorových vozidel je navržena ploch D11.

Vzhledem k tomu, že se předpokládá rozvoj rekreačních aktivit pouze v ploše R7 (návrh dle ÚP UO) a v návaznosti na koupací jezero v ploše R5, je navrženo pouze malé parkoviště u plochy R7, další odstavování vozidel by probíhalo v rámci této plochy. Obchvat Kvačic je však navržen i v této variantě, neboť průjezd přes zastavěné území je nevhodný.

Vzhledem k tomu, že se předpokládá rozvoj rekreačních aktivit pouze v ploše R7 (návrh dle ÚP UO) a v návaznosti na koupací jezero v ploše R5, je navrženo pouze malé parkoviště u plochy R7, další odstavování vozidel by probíhalo v rámci této plochy. Obchvat Kvačic je však navržen i v této variantě, neboť průjezd přes zastavěné území je nevhodný.

Varianta navrhuje příjezd obchvatem Kvačic pouze k plochám na koupací jezero navazujícím, odstavování motorových vozidel bude řešeno v plochách pro rekreaci.

+ + + + Příjezd přes zastavěné území části Kvačice není vhodný, a proto bude navržen obchvat účelovou komunikace, napojující lokalitu na silnici I/55 (v budoucnu na silnici II. třídy). V lokalitě je možné předpokládat obdobnou intenzitu návštěvníků, jako u koupaliště Albatros, tj. potřebu cca 350 parkovacích míst, proto je nutné vymezit dostatečně rozsáhlou plochu pro parkování i mimo plochy rekreačních aktivit.

Cyklostezka po hrázi Bobrovce (ONV)

A B C D Cyklostezka je vymezena od účelové cesty do Kostelan po hrázi Bobrovce až k ploše pro rodinnou rekreaci R4a, kde navazuje na navrženou účelovou komunikaci.

Cyklostezka je vymezena od účelové cesty do Kostelan po hrázi Bobrovce až ke koupacímu jezeru.

Cyklostezka vymezena není.

Cyklostezka vymezena není.

+ + – – Cyklostezka by zlepšila propojením mostu přes Moravu u Kostelan s Uherským Ostrohem, resp. s navrženými plochami pro rekreaci, popř. se zamýšleným přístavištěm, nicméně by odvedla cyklisty od aktivit v Ostrožské Nové Vsi. Cyklostezka je vedena po hranici OP vodního zdroje I. stupně, v současné době je jízda na kole možná i po nezpevněné koruně hráze. Přeložení cyklostezky za tok Bobrovce by vyvolalo konflikt s EVL neikonický les. S vedením cyklostezky zásadně nesouhlasí provozovatel zdroje pitné vody, Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., viz vyjádření ze dne 20. 9. 2013 (v příloze). Cyklostezka nebude ve výsledné variantě vymezena.


28

Propojení (ONV)

A B C D Z důvodů omezení nutnosti překonávat železniční trať na přejezdech je navrženo propojení účelovou komunikací přes stávající areál firmy Dobet, který by byl po ukončení těžby využit pro hromadnou rekreaci, záměr R9a.

Propojení navrženo není, areál je nadále ponechán jako plocha výroby a skladování.

Propojení navrženo není, areál je po ukončení těžby rekultivován na plochy přírodní.

Propojení je navrženo pouze cyklostezkou, areál je po ukončení těžby částečně rekultivován na plochy přírodní.a částečně využit pro rekreaci hromadnou, plocha přiléhá ke koupališti.

+ – – 0 S propojením účelovou komunikací i cyklostezkou nesouhlasí vlastník pozemků, firma Dobet. Je však možné propojení cyklostezkou po tělese bývalé vlečky, které bude zapracováno do výsledné varianty.

2.3.7 Hygienické problémy

Chaty na rybářském poloostrově (ONV)

A B C D Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelové komunikace D2, likvidace odpadních vod se předpokládá v bezodtokových jímkách, které by však nebyly odolné proti případným záplavám.

Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelové komunikace D2, způsob likvidace odpadních vod se nemění.

Chaty jsou odstraněny, rekultivace na ploch přírodní.

Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, likvidace odpadních vod se předpokládá v bezodtokových jímkách, které by však nebyly odolné proti případným záplavám.

0 – + – Chaty vymezit jako plochu rekreace specifické, podmínky pro její využití budou záviset na případných změnách vymezení a podmínek OP vodního zdroje II. stupně. Chaty budou případně navrženy i k odstranění.


29

Chaty na severovýchodním břehu těžebního jezera (ONV)

A B C D Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelové komunikace D2, likvidace odpadních vod se předpokládá do kanalizace napojené na kanalizační síť v Ostrožské Nové Vsi.

Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelové komunikace D2, způsob likvidace odpadních vod se nemění.


Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, likvidace odpadních vod se předpokládá v bezodtokových jímkách, které by však nebyly odolné proti případným záplavám.

+ – + – Chaty vymezit jako plochu rekreace specifické, podmínky pro její využití budou záviset na případných změnách vymezení a podmínek OP vodního zdroje II. stupně. Chaty budou případně navrženy i k odstranění.

Chaty na jihovýchodním břehu těžebního jezera (ONV)

A B C D Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelových komunikace D4 a D6, likvidace odpadních vod se předpokládá do kanalizace napojené na kanalizační síť v Ostrožské Nové Vsi.

Chaty jsou navrženy jako plocha rodinné rekreace, příjezd do lokality je zlepšen návrhem účelové komunikace D15, likvidace odpadních vod se předpokládá do kanalizace napojené na kanalizační síť v Ostrožské Nové Vsi.



+ + + + Chaty vymezit jako plochu rekreace specifické, podmínky pro její využití budou záviset na případných změnách vymezení a podmínek OP vodního zdroje II. stupně. Chaty budou případně navrženy i k odstranění.


30

Příjezdová cesta k rybářskému poloostrovu po hrázi vodárenského jezera (ONV)

A B C D Stav příjezdová cesta je zlepšen návrhem nové účelové komunikace, což by mohlo zabránit případným únikům ropných látek do vodárenského jezera.

Stav příjezdová cesta je zlepšen návrhem nové účelové komunikace, což by mohlo zabránit případným únikům ropných látek do vodárenského jezera.

Ponechán původní stav, vzhledem k odstranění chat na rybářském poloostrově i u Kaliště by výrazně klesla intenzita dopravy.

Ponechán původní stav.

+ + 0 – Účelová komunikace bude navržena, nicméně pokud vymezení a podmínky OP vodního zdroje II. stupně nedovolí zachování chatek a ty budou odstraněny, nebude nutné tuto komunikaci navrhovat.

Neřízená rekreace na nevytěžených poloostrovech (ONV, UO)

A B C D Plochy jsou navrženy jako plochy přírodní, bez rekreace.

Plochy jsou navrženy pro rodinnou rekreaci, takže je zachován stav.

Plochy jsou navrženy jako plochy přírodní, bez rekreace.

Plochy jsou navrženy jako plochy přírodní, bez rekreace.

+ – + + Plochy nevytěžených poloostrovů navrhnout jako plochy přírodní.

Nudistická pláž u Kunovské tabule uvnitř regionálního biokoridoru

A B C D V místě nelegální nudistické pláže je navržen biokoridor

V místě nelegální nudistické pláže je navržen biokoridor



+ + + + Stávající nudistická pláž se nachází uvnitř OP vodního zdroje II. stupně v blízkosti OP I. stupně. Nudistickou pláž přesunout na jihovýchodní břeh Kunovské tabule do sousedství kanoistického klubu.


31

Kontaminace vodních zdrojů provozem letiště Kunovice a starými ekologickými zátěžemi

A B C D Případná kontaminace není přímo řešena, návrh golfového hřiště částečně zasahuje do OP vodního zdroje II. stupně, do území č. 8.

Případná kontaminace není přímo řešena, návrh golfového hřiště částečně zasahuje do OP vodního zdroje II. stupně, do území č. 8.

Případná kontaminace není přímo řešena, žádný návrh nezasahuje do OP vodního zdroje II. stupně, do území č. 8.

Případná kontaminace není přímo řešena, návrh ploch pro rekreaci R1 a návrh přeložky účelové komunikace s cyklostezkou částečně zasahuje do OP vodního zdroje II. stupně, do území č. 8.

– – 0 – Nevymezovat žádné plochy v OP vodního zdroje II. stupně, území č. 8.

2.3.8 Environmentální problémy

PP Lázeňský mokřad a rozvoj golfového hřiště (ONV)

A B C D Přírodní památka, jejíž část je vymezena jako biocentrum, není návrhovými plochami přímo narušena, nicméně je z větší části obklopena návrhovou plochou pro golfové hřiště.

Přírodní památka, jejíž část je vymezena jako biocentrum, není návrhovými plochami přímo narušena, nicméně je z větší části obklopena návrhovou plochou pro golfové hřiště.

Přírodní památka, jejíž část je vymezena jako biocentrum, není návrhovými plochami narušena.

Přírodní památka, jejíž část je vymezena jako biocentrum, není návrhovými plochami narušena.

– – 0 0 Rozvoj golfového hřiště navrhnout v omezené podobě směrem severozápadním (ohrazeno stávající místní komunikací, biocentrem a biokoridorem) a východním (ohrazeno biokoridorem a cyklostezkou).


32

Vedení regionálního biokoridoru a rozvoj rekreace a golfového hřiště (ONV)

A B C D Regionální biokoridor včetně vložených lokálních biocenter byl vymezen v souladu s platnými ZÚR a s rozpracovaným ÚP ONV, není rozvojem golfového hřiště narušen.

Regionální biokoridor včetně vložených lokálních biocenter byl vymezen v souladu s platnými ZÚR a s rozpracovaným ÚP ONV, není rozvojem golfového hřiště narušen.



0 0 0 0 Regionální biokoridor RBK 144 včetně vložených lokálních biocenter vymezit dle rozpracovaného ÚP Ostrožská Nová Ves.

Budoucí charakter západního břehu těžebního jezera (ONV)

A B C D Část západního břehu v k.ú. Chylice včetně nevytěžených poloostrovů je vymezena jako plochy přírodní, část v k.ú. Kvačice jako plochy rekreace rodinné.

Celý západní břeh je vymezen jako plochy přírodní kromě nevytěžených poloostrovů, které jsou ponechány v současném stavu, tedy jako plochy rekreace rodinné.

Celý západní břeh včetně nevytěžených poloostrovů je vymezen jako plochy přírodní.

Celý západní břeh včetně nevytěžených poloostrovů je vymezen jako plochy přírodní.

– – + + Vzhledem k dostatečnému množství ploch pro rekreaci v návaznosti na koupací jezero není nutné vymezovat další plochy na břehu jezera těžebního, nevytěžené poloostrovy se k výstavbě objektů pro rodinnou rekreaci nehodí, není zde možné odkanalizování, navíc poloostrovy postupně erodují a časem bez zpevňování břehů zmizí pod hladinou. Proto je vhodné celý západní břeh včetně nevytěžených poloostrovů vymezit jako plochy přírodní.


33

2.3.9 Rozvojové problémy

Budoucí využití areálu společnosti DOBET (ONV)

A B C D Celý areál včetně navazujících ploch výroby a skladování je navržen jako plochy rekreace hromadné a občanského vybavení.

Areál je ponechán v současném stavu, tedy jako plochy výroby a skladování.

Areál včetně navazujícího kaliště je vymezen jako plochy přírodní.

Areál je částečně vymezen jako plochy přírodní a částečně jako plochy rekreace hromadné a občanského vybavení (R9a).

+ 0 – + Areál leží na atraktivním místě mezi těžebním jezerem a koupalištěm Albatros, vlastník areálu však nesouhlasí se změnou využití a požaduje zachovat výrobu a skladování Vzhledem k budoucímu rozvoji řešeného území jako komplexního rekreačního celku a i vhledem k důrazu na ochranu zdrojů pitné vody by měla být výroba postupně z řešeného území vymístěna. Nicméně na základě požadavku vlastníka bude ponecháno stávající využití, tedy výrobu a skladování. Lokalitu je však možné považovat za územní rezervu dalšího budoucího rozvoje rekreačních aktivit.

Rozšíření golfového hřiště (ONV)

A B C D Golfové hřiště je rozšířeno v maximální možné míře až ke vzletové a přistávací dráze letiště Kunovice, dostává se však do konfliktu s OP letiště a s OP vodního zdroje II. stupně, územím č. 8.

Golfové hřiště je rozšířeno podle původního záměru, nicméně i tak se dostává do konfliktu s OP letiště a s OP vodního zdroje II. stupně, územím č. 8.

Golfové hřiště je rozšířeno v minimální míře pouze v ploše mezi potokem Petříkovec a cyklostezkou.

Golfové hřiště je rozšířeno, nedostává se do konfliktu OP letiště a s OP vodního zdroje II. stupně, územím č. 8, jeho rozvoje je limitován vymezením regionálního biokoridoru a cyklostezkou.

+ – + – + + Rozvoj golfového hřiště navrhnout v omezené podobě směrem severozápadním (ohrazeno stávající místní komunikací, biocentrem a biokoridorem) a východním (ohrazeno biokoridorem a cyklostezkou).


34

Koupání v Kunovské tabuli po zrušení dobývacího prostoru (ONV)

A B C D Je vymezena plocha pro rekreaci u vody R1 u Kunovské tabule, je navržena přeložka účelové komunikace D13a a plocha pro odstavování motorových vozidel D8.

S koupáním se počítá jen na stávajících plochách bez dalšího rozšíření.

S koupáním se počítá jen na stávajících plochách bez dalšího rozšíření.

Je vymezena plocha pro rekreaci u vody R1 u Kunovské tabule, je navržena přeložka účelové komunikace D13a.

+ 0 0 + Plochy pro rekreaci u Kunovské tabule rozšířit pouze v jižní části v návaznosti na kanoistický klub s odváděním odpadních vod do kanalizační sítě Ostrožské Nové Vsi.

Rekreace u oddělené části těžebního jezera – územní rezervy č. 116, 119, 121 (UO)

A B C D ÚR 116 je vymezena částečně jako plocha rodinné rekreace R6a a částečně jako plocha parkoviště D11. ÚR 119 je z větší části vymezena jako plocha pro sport a rekreaci u vody R5. ÚR 121 je vymezena jako součást větší plochy rekreace hromadné a občanského vybavení R8a.

ÚR 116 není využita. ÚR 119 je využita v omezeném rozsahu jako plocha pro sport a rekreaci u vody R5. ÚR 121 je vymezena jako plocha přírodní R8b.

ÚR 116 není využita. ÚR 119 je využita v omezeném rozsahu jako plocha pro sport a rekreaci u vody R5. ÚR 121 je vymezena jako plocha přírodní R8b.

ÚR 116 je vymezena částečně jako plocha rodinné rekreace R6a. ÚR 119 je z větší části vymezena jako plocha pro sport a rekreaci u vody R5. ÚR 121 je vymezena jako součást menší plochy pro sport a rekreaci u vody R8a.

+ + + + ÚR 116 vymezit částečně jako plochu rodinné rekreace pro cca 100 chat a částečně jako plochu parkoviště pro cca 350 parkovacích míst, ÚR 119 vymezit z větší části jako plochu pro rekreaci u vody, kde by se v sezóně mohlo denně rekreovat až 3000 návštěvníků, což je větší kapacita než u koupaliště Abatros, a ÚR 121 vymezit jako součást menší plochy pro hromadnou rekreaci, např. kemp, s celkovou kapacitou cca 100 stanů nebo karavanů.

Rekreace u těžebního jezera – územní rezerva č. 120 (UO)

A B C D ÚR 120 je vymezena částečně jako plocha rodinné rekreace R4a.

ÚR 120 je vymezena jako plocha přírodní R4b



+ – – – ÚR 120 vymezit jako plochu přírodního charakteru.


35

Rekreace v zastavitelné ploše č. 76 (UO)

A B C D Zastavitelná plocha 76 vymezena jako plocha rekreace hromadné a občanského vybavení R7.

Zastavitelná plocha 76 vymezena jako plocha rekreace hromadné a občanského vybavení R7.



+ + + + Zastavitelnou plochu č. 76 vymezit jako plochu pro hromadnou rekreaci a občanské vybavení s předpokládanou kapacitou cca 60 – 100 ubytovacích míst s kapacitou cca 200 míst v restauracích a občerstvení.

Možné využití jihovýchodního břehu těžebního jezera pro rekreaci (UO, ONV)

A B C D Mezi plochou koupacího jezera K1 a plochou rodinné rekreace C2a je vymezena plocha pro rekreaci hromadnou a občanské vybavení.

Mezi plochou koupacího jezera K1 a plochou rodinné rekreace C2a je vymezena plocha přírodního charakteru.

Celý jihovýchodní břeh je vymezen jako plocha přírodního charakteru.

Celý jihovýchodní břeh je vymezen jako plocha přírodního charakteru kromě části plochy R8a, která je určena pro sport a rekreaci a navazuje na koupací jezero K1.

+ – – + Plochu navazující na koupací jezero vymezit jako plochu pro hromadnou rekreaci, např. kemp, s celkovou kapacitou cca 100 stanů nebo karavanů, úsek břehu mezi touto plochou a plochou chatek, vymezenou jako plocha rekreace specifické, vymezit částečně jako plochu přírodní a částečně jako plochu rekreace u vody s kapacitou max. 1000 denních návštěvníků, bez možnosti příjezdu motorovými vozidly.

Kaliště (ONV)

A B C D Plocha kaliště je vymezena jako plocha přírodního charakteru.

Plocha kaliště je rekultivována jako plocha ZPF.

Plocha kaliště je vymezena jako plocha přírodního charakteru.

Plocha kaliště je vymezena jako plocha přírodního charakteru.

+ 0 + + Majitel pozemků, společnost Dobet, požaduje rekultivaci na ZPF, z celkového hlediska by však byla lepší přeměna kaliště na plochy přírodního charakteru, aby se vyvážily negativní vlivy rekreace. Z těchto důvodů bude plocha kaliště vymezena částečně jako plocha rekultivovaného ZPF a částečně jako plocha přírodního charakteru.


36

2.3.10 Hodnocení vlivů na vybrané limity rozvoje území Mezi vybrané limity rozvoje území byla zařazena ochranná pásma vodních zdrojů a další vybrané limity. Pro všechny varianty byla vyhodnocena míra rizikovosti střetů záměrů v jednotlivých variantách s těmito limity. Rizikovost je hodnocena bodově 0 až 5 (nejnižší až nejvyšší). Míra rizikovosti střetů s ochrannými pásmy vodních zdrojů

Stupeň Území Varianta

Popis střetu A B C D

I. Vodárenské jezero a neogenní vrt HVN9 1 3 0 3

A,B – cyklostezka D12 je trasována v po hrázi Bobrovce v blízkosti Vodárenského jezera A,B,D – příjezd k Rybářskému poloostrovu vede v blízkosti Vodárenského jezera

I. Kvarterní vrtané studně S1 – S9 v prameništi „Les Zápověď“

0 0 0 0

II. Území č. 1 – prostor Kunovské tabule 1 0 0 1

A – plochy rekreace jsou ve větším rozsahu, v blízkosti vodní plochy je parkoviště D8, nicméně rozvoj se nachází mimo OP a po zrušení DP bude umožněno koupání, D – rekreační využití Kunovské tabule je v maximálním rozsahu, nicméně se nepředpokládá s pohybem motorových vozidel v blízkosti vodní plochy A,B,C,D – příjezd k Rybářskému poloostrovu vede v blízkosti vodní plochy Kunovské tabule


37



II.

Území č. 6 – cesta mezi obcí Ostrožská Nová Ves a prameništěm v lese (začátek OP je za parkovištěm u koupaliště, konec u čerpací stanice v lese)

0 0 0 0

Provoz na komunikaci ke stávající plochám je řízen dle povolení správce OP vodního zdroje, míru rizika zvyšují nové plochy rekreace u Kunovské tabule a zachování příjezdu k Rybářskému poloostrovu

II.

Území č. 7 – plocha mezi Kunovskou tabulí a vodárenským jezerem (převážně porost borovic)

1 1 0 1

A,B,D – příjezd k Rybářskému poloostrovu vede v blízkosti této části OP

II.

Území č. 8 – prostor východně od území č. 1 a č. 6 – cestou (tj. u letiště)

0 0 0 3

V území č. 8 platí zákaz stanování a rekreačního využívání území a zákaz výstavby všech objektů mimo objekty vodárenské. Míru rizika zvyšují nové rekreační plochy. A, B – rozšíření golfového hřiště D – plochy u Kunovské tabule


38



II. Území č. 2 – prostor těžebního jezera 5 4 0 3

A – maximální rozvoj u odděleného jezera, rozvoj a zachování rekreace na jižním břehu těžebního jezera v Chylicích. Nová plocha rodinné rekreace R4a v Kvačicíh. Rybářský poloostrov a chaty u kaliště jsou zachovány. Areál DOBETu je využit pro rekreaci. Varianta s maximální mírou rizika. Přínosem je odstranění „poloostrovů“ rekreace C3b a C4b a předpoklad napojení všech ploch na kanalizační řad. B – Zachovány stávající plochy rekreace s vysokou mírou rizika pro vodní zdroj C1a, C2a, C3a. D – rozvoj je soustředěn k oddělenému jezeru, nicméně varianta zachovává rizikovou plochu C1a. Oproti variantě B nepočítá s rekreačním využitím břehu v Chylicích.

II.

Území č. 4 – zahrnuje prostor letiště (hranice vede po jeho vnějším obvodu)

0 0 0 0 Žádná z variant neohrožuje prostor letiště.

II.

Území č. 5 – prostor koupaliště v Ostrožské Nové Vsi a přilehlé pozemky severně od koupaliště

0 0 0 0

Nové plochy rekreace jsou v tomto území navrženy pouze ve variantě D, nicméně jsou v souladu s podmínkami OP.

II. Území č. 9 – průmyslová zóna 0 0 0 0

Areál společnosti DOBET, provozovatel areálu je povinen zpracovat, předložit a dodržovat provozní řády a havarijní plány areálu. Možné riziko vzniká se změnou využití plochy na rekreační a občanské vybavení. Ve variantě A je počítáno s větším rozsahem plochy.


39



III.

Prameniště Ostrožská Nová Ves, vodní zdroj „Zápověd“ a „vodárenské jezero“,

0 0 0 0 Ochranné pásmo je zrušeno.

I. Přírodních léčivý zdroj 4 4 2 3 Hodnoceno dle rozsahu navrhovaných ploch rekreace

II. Přírodních léčivý zdroj 4 2 0 4

Hodnoceno dle rozsahu navrhovaných ploch rekreace A – maximální rozsah golfového hřiště, v blízkosti parkovací plocha D8 D – rozšíření golfového hřiště, rekreační plocha R1 u Kunovské tabule v maximálním rozsahu, v blízkosti parkovací plocha D10

Výsledná míra rizikovosti 14 16 2 18

Pořadí III. II. I. IV.

Hodnocení ukazuje, že všechny varianty kromě varianty C přinášejí možná rizika pro ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně. Některé rozvojové záměry přímo do OP vodního zdroje II. stupně zasahují. Realizace takových záměrů je možná pouze v případě změny vymezení popř. podmínek zasažených území, která jsou součástí OP vodního zdroje II. stupně. Míra rizikovosti střetů s dalšími limity rozvoje území

Limit Varianta


Evropsky významná lokalita (NATURA 2000) 1 1 0 0

Cyklostezka po hrázi Bobrovce prochází po hranicích EVL Nedakonický les

Přírodní rezervace 0 0 0 0

Přírodní památka 4 3 0 0 A,B – rozšíření golfového areálu blízko k PP Lázeňský mokřad

Významný krajinný prvek - registrovaný 0 0 0 0

Záplavová území 5 3 1 4

Nedostatečná kapacita příjezdových komunikací 2 0 0 4


40

Limit Varianta


Výsledná míra rizikovosti 12 7 1 8

Pořadí IV. II. I. III.

Z hodnocení míry rizikovosti vyplývají tyto podmínky pro zpracování výsledné varianty:

• navrhnout změnu vymezení, popř. podmínek některých území v rámci OP II. stupně, jedná se především o území č. 1 – prostor Kunovské tabule a č. 2 – prostor těžebního jezera,

• při návrhu vycházet ze skutečnosti, že celé řešené území bude cílově chráněno proti povodním hrázemi,

• respektovat ostatní limity rozvoje území.

2.4 VÝSLEDKY HODNOCENÍ Výsledky jednotlivých hodnocení byly zapracovány do celkové tabulky:

Hodnocení Varianta

A B C D

Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území II. IV. III. I.

Hodnocení přínosů cílovým skupinám I. III. IV. II.

Hodnocení ekonomické IV. II. III. I. Hodnocení vlivů na OP vodních zdrojů III. II. I. IV. Hodnocení vlivů na jiné vybrané limity rozvoje území IV. II. I. III.

Celkové pořadí II. III. IV. I.

Celkové výsledky hodnocení ukázaly, že každá ze tří „extrémních“ variant (A – C) má nevyrovnané výsledky v některém z uvedených typů hodnocení, nicméně celkově dopadly prakticky stejně. Varianta D, které byla připravena následně, se již jeví jako kompromisní a proto dosahuje ve většině hodnocení a i celkově nejlepších výsledků. Určitým problémem varianty D je přílišné akcentování rozvoje u stávajících ploch rekreace u vody (koupaliště Albatros a Kunovská tabule), čímž by zřejmě došlo k přetížení této části řešeného území rekreanty, což by mělo, vzhledem k tomu, že varianta nepředpokládá propojení přes areál společnosti Dobet, negativní dopad ne přístupovou komunikaci od silnice I/55 přes železniční přejezd (včetně křížení s cyklostezkou).

Podmínky pro zpracování výsledné varianty vycházejí z jednotlivých dílčích hodnocení.

Podmínky z hlediska udržitelného rozvoje území

• Vycházet z varianty D, která má nejmenší rozptyl hodnot pro jednotlivé složky udržitelného rozvoje.


41

• Navrhnout opatření na zmírnění negativních vlivů na životní prostředí, které vykazuje varianta B.

Podmínky z hlediska přínosů cílovým skupinám

• Vycházet z variant A a D, které mají přínosy pro největší počet členů cílových skupin.

• Omezit nadměrný počet rekreantů u vody dle varianty D. • Omezit nadměrný počet ubytovaných dle varianty A.

Podmínky z hlediska ekonomického

• Nové plochy vymezovat v sousedství ploch stávajících s větším využitím stávající dopravní a technické infrastruktury.

• „Legalizovat“ v únosné míře stávající plochy individuální rekreace. • Rekultivaci stávajících ploch navrhovat jen v nejnutnějších případech.

Podmínky z hlediska problémů k řešení v návrhu územní studie

• Za železniční tratí v místě stávajících výrobních ploch navrhnout plochu pro parkoviště u koupaliště, kapacita parkoviště cca 250 vozidel.

• U Kunovské tabule plochu pro parkoviště nenavrhovat.

• Navrhnout příjezdovou účelovou komunikaci k chatkám v Chylicích. • Navrhnout účelovou komunikace napojující lokalitu u koupacího jezera na silnici I/55

(v budoucnu na silnici II. třídy).

• U ploch pro rekreaci u koupacího jezera navrhnout plochu pro parkoviště s kapacitou cca 350 parkovacích míst.

• Cyklostezku po hrázi Bobrovce nenavrhovat.

• Navrhnout propojení rekreačních lokalit cyklostezkou podél železniční tratě po tělese bývalé vlečky.

• Chaty na rybářském poloostrově, u Kaliště a v Chylicích vymezit jako plochy rekreace specifické, podmínky pro jejich využití budou záviset na případných změnách vymezení a podmínek OP vodního zdroje II. stupně.

• Navrhnout účelovou komunikaci k chatám na rybářském poloostrově, nicméně pokud vymezení a podmínky OP vodního zdroje II. stupně nedovolí zachování chatek a ty budou odstraněny, nebude nutné tuto komunikaci navrhovat.

• Plochy nevytěžených poloostrovů navrhnout jako plochy přírodní. • Plochu pro případnou nudistickou pláž vymezit na jihovýchodním břehu Kunovské

tabule do sousedství kanoistického klubu. • Nevymezovat žádné plochy v OP vodního zdroje II. stupně, území č. 8. • Rozvoj golfového hřiště navrhnout v omezené podobě směrem severozápadním

(ohrazeno stávající místní komunikací, biocentrem a biokoridorem) a východním (ohrazeno biokoridorem a cyklostezkou).

• Regionální biokoridor RBK 144 včetně vložených lokálních biocenter vymezit dle rozpracovaného ÚP Ostrožská Nová Ves.

• Celý západní břeh včetně nevytěžených poloostrovů vymezit jako plochy přírodní. • Areálu společnosti Dobet ponechat stávající využití, tedy výrobu a skladování.

• Plochy pro rekreaci u Kunovské tabule rozšířit pouze v jižní části v návaznosti na kanoistický klub s odváděním odpadních vod do kanalizační sítě Ostrožské Nové Vsi.

• ÚR 116 vymezit částečně jako plochu rodinné rekreace pro cca 100 chat a částečně jako plochu parkoviště pro cca 350 parkovacích míst, ÚR 119 vymezit z větší části jako plochu pro rekreaci u vody, kde by se v sezóně mohlo denně rekreovat až 3000


42

návštěvníků, a ÚR 121 vymezit jako součást menší plochy pro hromadnou rekreaci, např. kemp, s celkovou kapacitou cca 100 stanů nebo karavanů.

• ÚR 120 vymezit jako plochu přírodního charakteru. • Zastavitelnou plochu č. 76 vymezit jako plochu pro hromadnou rekreaci a občanské

vybavení s předpokládanou kapacitou cca 60 – 100 ubytovacích míst s kapacitou cca 200 míst v restauracích a občerstvení.

• Plochu navazující na koupací jezero vymezit jako plochu pro hromadnou rekreaci, např. kemp, s celkovou kapacitou cca 100 stanů nebo karavanů, úsek břehu mezi touto plochou a plochou chatek, vymezenou jako plocha rekreace specifické, vymezit částečně jako plochu přírodní a částečně jako plochu rekreace u vody s kapacitou max. 1000 denních návštěvníků, bez možnosti příjezdu motorovými vozidly.

• Plocha kaliště vymezena částečně jako plocha rekultivovaného ZPF a částečně jako plocha přírodního charakteru.

Podmínky z hlediska vlivů na vybrané limity rozvoje území

• Navrhnout změnu vymezení, popř. podmínek některých území v rámci OP II. stupně, jedná se především o území č. 1 – prostor Kunovské tabule a č. 2 – prostor těžebního jezera.

• Při návrhu vycházet ze skutečnosti, že celé řešené území bude cílově chráněno proti povodním hrázemi.

• Respektovat ostatní limity rozvoje území.

2.5 ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ VÝSLEDNÉ VARIANTY

Na základě výsledků hodnocení variant rozvoje a na základě výsledků projednání výsledné varianty byl připraven návrh územní studie. Při zpracování návrhu územní byly dále zohledněny tyto připomínky (viz také kapitolu 7 Vyjádření a stanoviska)::

Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., ze dne 20. 9. 2013 Pro naši společnost je v podstatě akceptovatelná varianta C – „ochranářská“ s tím, že koupání v Kunovské tabuli bude omezeno na východní břeh. V případě dalšího hledání kompromisů zásadně nesouhlasíme s:

• Realizací cyklostezky D12 po hrázi Bobrovce • Ponecháním možnosti koupání v západní části Kunovské tabule – už dnes

problematická nudistická pláž v severozápadním cípu KT • Záměr R5 – územní rezerva 119 ve variantě A (pláž a zázemí pro koupání) pouze

v případě realizace technických opatření k ochraně vod K realizaci kompromisních variant by byly nutné změny v podmínkách rozhodnutí o OPVZ. Městský úřad Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje, odd. územního plánování, ze dne 23. 9. 2013 Koncepce varianty D:

• Jakákoli z variant a to i varianta C a D je přípustná jen v případě změn podmínek stanoveného ochranného pásma vodního zdroje

• Dále je území limitováno záplavovým územím Q100 řeky Moravy jakožto vážnou překážkou pro stavby v daném území, neboť je třeba vnímat ještě kontradikci OOP o stanovení ZÚ Q100 s prioritami územního plánování obsaženými v PÚR ČR 2008 (čl. 26) a ZÚR ZK.


43

• Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem máme za opodstatněnou koncepci, ve které rekreace je směřována do ploch K1, K2, K3, přičemž intenzivní komerční formy s navazující občanskou vybaveností považujeme za opodstatněné u ploch K1 a K3, včetně kapacitního parkování s adekvátním řešením úkapů z IAD atd.

• V ploše K2 spatřujeme pro její odlehlost, specifickou břehovou formaci ve vztahu k obslužné komunikaci poněkud menší ekonomický potenciál. Proto se nám jeví jako opodstatněné ponechat tuto plochu k rekreaci v nepříliš intenzivní formě, tedy odlišného charakteru k plochám K1 a K3, bez IAD, s nejnutnější OV vázanou pravděpodobně na stávající veslařský klub.

• Parkoviště pro IAD doporučujeme obecně přimykat co nejblíže k zastavěným územím obcí, popřípadě do nich, obecně se snažit provázat zastavěná území s plochami rekreace – domníváme se, že řešení může být levnější a podnítit rozvoj služeb v místě.

• Nelegální stavby budou navrženy k odstranění, už s ohledem na limity využití území • Zbývá neupřesněný počet staveb, které mají v území jakousi legalitu – u těchto se

pravděpodobně nezdaří je vymístit a je zapotřebí řešit jejich odkanalizování, neboť bezodtoké jímky budou vzhledem k poloze v Q100 mít velké konstrukční nároky, nadto vyvážení vozem po písčité hrázi – břehu vodárenského jezera - je samo osobě rizikové.

• Obecně se řídit principem hospodárnosti a nevnášení zátěže tam, kde není zapotřebí (vynětí cyklostezky D12), posílit rekreační potenciál tam, kde škodí nejméně (velkorysejší vymezení plochy rekreace u K3); restrikce ale nabídka alternativy.

• Plochy rekreace vázané na lázně budou pravděpodobně limitovány zejména požadavky MZ-ČIL, jejich stanovisko považujeme za klíčové.

Dobet, spol. s.r.o., ze dne 27. 9. 2013 Naše připomínky se týkají pouze částí navržených území kde jsme vlastníky nebo spoluvlastníky pozemků a nemovitostí.

• C1a) území na rybářském poloostrově a na kališti jako plocha rodinné rekreace ve všech variantách

• R8a) UO, ONV – jako plocha rodinné rekreace a zemědělství ve všech variantách

• R9a) areál DOBET jako plocha průmyslová a zemědělská ve všech variantách • P1) ONV – severozápadní břeh jako plocha zemědělská ve všech variantách • P2a) ONV – kaliště jako plocha zemědělská ve všech variantách

• P3a) ONV- Šemelky jako plocha částečně rekreační, částečně zemědělská ve všech variantách

• D6) UO, ONV- účelová komunikace přes areál firmy DOBET spojující ONV a UO - zrušit včetně cyklostezky ve všech variantách.

Návrh zpracovaný s přihlédnutím k výše uvedeným připomínkám byl následně použit jako podklad pro aktualizaci hydrogeologického posudku, která byla společností Vodní zdroje Holešov a.s. zpracována v lednu 2014 a která obsahovala upřesnění podmínek využití jednotlivých jezer nacházejících se v řešeném území. Jednalo se především o tyto podmínky:

• výstavba rekreačních objektů jižně od linie, která v matematickém modelu vymezila odtok znečištění směrem k Vodárenskému jezeru je možná – zastavitelné plochy u oddělené části těžebního jezera jsou bez problémů,


44

• možná je i pláž u těžebního jezera (při zajištění hygienických zařízení, protože koupání v těžebním jezeře (i loďky, surfován, šnorchlování apod.) není výrazným rizikem

• další pláže jsou možné při zajištění hygienických zařízení (napojení na vodovod a kanalizaci, popř. i nepropustné jímky),

• výstavba a užívání objektů v plochách rekreace individuální a specifické (rybářské chaty) jsou možné, pokud nedojede k únikům odpadních vod do jezera, nicméně leží severně od „linie“, takže jsou z hlediska vodárenského jezera rizikové – jejich existence bude záviset na podmínkách pro příslušná dílčí území OPVZ,

• rozvoj je podmíněn změnami ve vymezení OP, vymezené dílčí části by umožňovaly rekreaci, nicméně plocha OP musí být zachována.

V souladu se zpřesněnými podmínkami byl zpracován návrh nového vymezení ochranných pásem vodních zdrojů, který byl v souladu se závěry jak původního hydrogeologického posudku z roku 2006, tak i jeho aktualizace:

• Přímá rekreace koupáním, pokud bude provozována v oddělené části těžebního jezera, která přiléhá obci Uherský Ostroh, nebude mít žádný negativní vliv na jakost vody ve zbytku těžebního jezera.

• Nicméně vzhledem ke snaze zabezpečit s rezervou trvale velmi dobrou jakost vody v (těžebním) jezeře lze hovořit jako o únosném množství z hlediska eutrofizačního ohrožení těžebního jezera o únosném počtu cca 1000, přechodně maximálně 2 000 osob, vše za předpokladu makrofytového charakteru jezera a s důrazem na zabezpečení hygienického zázemí pro rekreanty (toalety).

• Pokud by v budoucnu došlo k rekreačnímu využíváni Těžebního jezera a jeho okolí, bude nutno upravit stávající rozsah ochranných pasem vodního zdroje a podmínky hospodařeni v nich. V současné době je zde vymezeno území č. 2, které by bylo nutno rozdělit a zvlášť vymezit část využívanou k rekreaci, ve které by potom mohly byt stanoveny nové podmínky obdobně např. s části č. 5. V každém případě však bude nutno zachovat stávající celkový rozsah OP II. stupně.

V souladu s těmito závěry hydrogeologických posudků byl zpracován návrh změn vymezení a podmínek ochranných pásem vodních zdrojů:

• Rozhodnutí ŽP 4903-R/2004/Č ze dne 9. 11. 2004 o změně OPVZ I. stupně – územní studie nenavrhuje žádné změny.

• Rozhodnutí ŽP 1827-R/2005/Č ze dne 27. 6. 2005 o změně OPVZ II. stupně – územní studie navrhuje změnit podmínky pro území č. 1 – prostor Kunovské tabule takto:

- třetí odrážku „zákaz rozšiřování rekreace, stávající zařízení kanoistů bude udržováno a využíváno pro potřeby tohoto sportovního klubu“ nahradit textem „rekreace bude provozována pouze na plochách k tomuto účelu vymezených v územním plánu Ostrožská Nová Ves“

- poslední odrážku „koupání bude povoleno po zrušení dobývacího prostoru a to pouze u východního břehu“ zrušit


45

• Rozhodnutí ŽP 22473/2006/Č ze dne 16. 6. 2006 o změně OPVZ II. stupně a rozhodnutí č. 154 pod č. j. KUSP 68315/2006 Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 8. 11. 2006 – územní studie navrhuje změnit vymezení a podmínky pro území č. 2 – prostor těžebního jezera takto:

- území č. 2 je zmenšeno – v jižní části je umožněno koupání v oddělené části jezera a na částí přiléhajícího břehu – a dále je do něj zahrnuta plocha chatek v Chylicích, neboť se předpokládá jejich napojení na vodovod i kanalizaci z Ostrožské Nové Vsi) – podmínky pro zmenšené území č. 2 jsou navrženy takto:

• zákaz provádět jakékoliv činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje Ostrožská Nová Ves,

• užívání a výstavba objektů rodinné rekreace pouze v plochách k tomuto účelu vymezených územním plánem s podmínkou, že budou napojeny na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu,

• zákaz umisťování a realizace staveb včetně jiných zařízení (nesplňujících kritérium stavby) kromě objektů vodárenských mimo plochy k tomu určené územním plánem,

• zákaz poškozovat vodárenské objekty včetně oplocení a označení, • zákaz používání plavidel (mimo potřebu správce OPVZ), • zákaz koupání psů a dalších zvířat, • zákaz vjíždět motorovými vozidly, mimo vozidel s povolením vydaným

správcem vodního zdroje ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty, • povolen rybolov v rozsahu příslušného rybářského řádu, • výstavba všech objektů bude předem projednávána se správcem

OPVZ. - jsou vymezena dvě nová území:

• území č. 10, které zahrnuje plochy chatek na rybářském poloostrově a plochy rybochovných zařízení – podmínky jsou navrženy takto:


• užívání a výstavba objektů rodinné rekreace pouze v případě, že budou napojeny na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu,

• zákaz umisťování a realizace staveb včetně jiných zařízení (nesplňujících kriterium stavby, např. mobilní buňky, maringotky, apod.) mimo objekty vodárenské,

• zákaz koupání psů a dalších zvířat, • zákaz vjíždět motorovými vozidly, mimo vozidel s povolením

vydaným správcem vodního zdroje ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty,

• povolen rybolov v rozsahu příslušného rybářského řádu. • povolenou činností je rybochovné zařízení MRS MO Kunovice

na tzv. Rybářském ostrově. Rybochovné zařízení je možno provozovat pouze v souladu s rozhodnutím MěÚ Uh. Hradiště o nakládání s vodami č. j. ŽP 3797/03-B ze dne 22. 12. 2003.

• výstavba všech objektů bude předem projednávána se správcem OPVZ.


46

• území č. 11, které zahrnuje plochu účelové komunikace mezi odbočkou u Kunovské tabule a rybářským poloostrovem – podmínky jsou navrženy takto:


• zákaz vjíždět motorovými vozidly, mimo vozidel s povolením vydaným správcem OP vodního zdroje ve spolupráci s dotčenými subjekty (vodoprávní úřad, OÚ Ostrožská Nová Ves).

• Území č. 12, které zahrnuje oddělenou část těžebního jezera – podmínky jsou navrženy takto:


• výstavba všech objektů bude předem projednávána se správcem OPVZ.

Návrh změn ve vymezení a v podmínkách ochranných pásem vodních zdrojů byl zapracován do výsledného návrhu územní studie

2.6 ÚPRAVA NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE NA ZÁKLADĚ NOVĚ ZÍSKANÝCH PODKLADŮ

Návrh územní studie byl využit pro zpracování dvou dokumentací, které se zabývají změnami ve vymezení ochranných pásem vodních zdrojů v řešeném území:

• Ostrožská Nová Ves – hydrogeologický posudek k ochranným pásmům – 2. etapa, Vodní zdroje Holešeov a.s., 31. 3. 2015

• Ostrožská Nová Ves – oponentský posudek pro změnu ochranných pásem vodního zdroje, OHGS s.r.o., říjen 2015

Úprava návrhu byla provedena na základě konzultací na krajském úřadě Zlínského kraje dne 9 9., 5. 11. a 25. 11. 2015, na kterých byly zhodnoceny dopady výše uvedených dokumentací na řešení územní studie. Nejvýraznější změnou bylo přehodnocení přístupu k plochám stávající štěrkovny, které byly dosud ve studii vymezeny pro výrobu a skladování. Nově navržené podmínky ochranných pásem vodních zdrojů neumožňují nadále v těchto plochách provozovat výrobní a skladovací činnosti, proto byly plochy nově navrženy pro rekreaci.

Další významnou změnou bylo striktní omezení nepovolené výstavby rekreačních objektů, které se týká Rybářského poloostrova a kaliště, kde mohou zůstat pouze chaty povolené, a lokality v Chylicích, kde musí být chaty zcela zlikvidovány.

V dalším řešení byly dále zohledněny tyto doplňující podklady:

• Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, k.ú. Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves, ARVITA P spol. s r.o., srpen 2015

• Návrh nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves, Ministerstvo zdravotnictví, 25. 9. 2015

• Ochranná pásma letiště Kunovice, návrh opatření obecné povahy, Úřad pro civilní letectví, 12. 8 2015

2.6.1 Ostrožská Nová Ves – hydrogeologický posudek k ochranným pásmům – 2. etapa

Hydrogeologický posudek především požaduje věnovat velkou pozornost vyloučení možnosti povrchové kontaminace v celém ochranném pásmu, a to především maximálním omezením


47

přístupu možných zdrojů kontaminace, jako jsou motorová vozidla, rekreační objekty, zvýšený pohyb osob v OP a další. Toto pravidlo bylo uplatňováno u návrhu ochranných opatření u jednotlivých OP.

Přesné vymezení hranic pro jednotlivá území včetně podrobného návrhu hospodaření v nich bude provedeno v posudku pro vymezení OPVZ ve spolupráci s vodoprávním úřadem a provozovatelem jímacího území. Podmínky hospodaření uvedené u jednotlivých území jsou spíše obecné a nezahrnují pravidla typu „zákaz poškozovat vodárenské objekty, zákaz provádět činnosti ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost..“ atd. Tato obecná pravidla budou samozřejmě platit u všech níže uvedených OPVZ. Pro OPVZ II. stupně byla vymezena vymezili tato území:

• území č. 1 – nejvíce rizikové území s nutností zachování přísných podmínek hospodaření

• území č. 2 – jižní část Těžebního jezera za sypanou hrází a přilehlé pozemky – možnost rozvoje rekreace

• území č. 3 – východní část Kunovské tabule a přilehlé pozemky, oblast koupaliště, část průmyslové zóny – možnost rozvoje rekreace

• území č. 4 – prostor letiště • území č. 5 – les Zápověď

V hydrogeologickém posudku byla nově vymezena tato ochranná pásma vodních zdrojů:

OPVZ I. stupně – Vodárenské jezero, jímací vrty

V současné době je zde vyhlášeno OPVZ I. stupně zahrnující Vodárenské jezero včetně břehů a blízké okolí kvartérních studní (čtverec 20x20 m) s danými podmínkami hospodaření, které není nutno zásadně měnit.

Navrhujeme rozšířit toto OPVZ o celou hráz mezi Vodárenským a Těžebním jezerem (až po hladinu Těžebního jezera). V současné době je zde vedena komunikace, která je jedinou přístupovou cestu k Rybářskému poloostrovu. Tato skutečnost představuje velké riziko vzhledem k možnosti havárie vozidla, kdy by mohlo dojít k přímému ohrožení kvality vody ve Vodárenském jezeře, které k dané komunikaci těsně přiléhá. Proto je třeba podstatně omezit pohyb motorových vozidel po hrázi. Zařazením celé hráze do I. OPVZ bude zakázán vjezd a vstup na hráz ze zákona, přičemž vstup bude muset výt umožněn z důvodu zájmů vlastníků nemovitostí na Rybářském poloostrově. Vjezd bude povolován vodoprávním úřadem jen ve velmi výjimečných případech.

OPVZ II. stupně, území č. 1 – nejvíce rizikové území s nutností zachování přísných podmínek hospodaření

Území zahrnuje téměř celé Těžební jezero s výjimkou jeho jižní části, za linií rozdělující směr proudění, přilehlé pozemky na březích jezera, část průmyslového areálu v blízkosti Těžebního jezera, plochu mezi Kunovskou tabulí a Vodárenským jezerem se západní částí Kunovské tabule a území severně od Vodárenského jezera, které dosud do OPVZ nespadalo. Součástí tohoto území je také Rybářský poloostrov.

Pravidla hospodaření:

Vzhledem k výše uvedenému vymezení území v těsné blízkosti Vodárenského jezera a k přečerpávání vody z Těžebního jezera do Vodárenského je v tomto území nutno zachovat přísná pravidla hospodaření. Pokud bychom zde zvažovali rekreační využití, narážíme na problém řešení nakládání s odpadními vodami, které jsou pro jakost vody podstatně vyšším rizikem než plavci či veslaři. I v případě vybudování kanalizace nebo instalace nepropustných jímek při eventuálním úniku nebo havárii by došlo k proudění kontaminace do Těžebního jezera a dále směrem k hrázi mezi Vodárenským a Těžebním jezerem, a tím k i ohrožení kvality vody jímané v jímacím území. Stejné riziko představuje také neomezený vjezd motorových vozidel (možné havárie). Platí, že musí být uplatňován princip, aby jakost


48

vody byla ochráněna s velkou rezervou, protože zlepšení jednou degradované jakosti vody je velmi obtížné, a často i nemožné.

V této oblasti by měla platit následující pravidla:

• Zákaz výstavby a umisťování všech objektů (mimo objekty vodárenské). Stávající objekty bez platného povolení včetně maringotek, obytných kontejnerů a podobných objektů musí být odstraněny.

• Zákaz rekreačního využívání území. Je vyloučené budovat zde jakékoliv objekty související s rekreací, a to vzhledem k nutnosti odvádění odpadních vod. Tato podmínka zahrnuje i zákaz budování pláží, zákaz stanování nebo přespávání (nutnost WC).

• Zákaz používání plavidel s motorovým pohonem

• Zákaz vjezdu motorových vozidel s výjimkou vozidel s povolením.

• Zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat, zákaz koupání zvířat.

• Pro ochranu lesních i zemědělských porostů lze využívat pouze prostředky, které jsou určeny pro použití v OPVZ; zákaz hnojení.

• Je možno zde povolit sportovní rybolov, s omezenou docházkou rybářů.

• Rybářské hospodaření v Těžebním jezeře a Kunovské tabuli by mělo být definováno tak, jak je popsáno v kapitole 6.5. Součástí návrhu OPVZ bude stanovení pravidel monitoringu jakosti povrchových vod včetně ichtyologického průzkumu. Zarybňovací plán bude podléhat schválení vodoprávního úřadu.

Rybářský poloostrov, kaliště

Do této oblasti patří také Rybářský poloostrov, případně prostor kaliště, kde již delší dobu probíhá výstavba rekreačních objektů. V roce 1969 byly definovány podmínky pro výstavbu v této oblasti. Mimo jiné je v nich uvedeno: „Pozemky slouží k výstavbě rybářských chat a zařízení k výkonu rybářského práva, jako stavby provizorní, umístěné s výhledem na možné pozdější vyhlášení rekreační oblasti. Bude-li toho vyžadovat veřejný zájmem, budou provizorní stavby odstraněny do 6-ti měsíců ode dne oznámení, Velikost chaty je omezena na 30 m2 plochy, výškově nesmí přesáhnout 3,5 m nad terén. Konstrukce chat může být libovolná mimo zděnou, střecha rovná, nebo mírně šikmá. WC bude umístěno v objektu, bude opatřeno nepropustnou jímkou, která bude pravidelně vyvážená“. Dle dostupných informací bylo vydáno celkem 47 povolení pro tyto rybářské chaty.

Bylo konstatováno, že průzkumy v r. 2014 nedoložily prokazatelně významnější znečištění, které by průběžně vstupovalo z oblasti tzv. Rybářského poloostrova, i když ojedinělé hodnoty koncentrace celkového fosforu naznačily, že úplně v pořádku lokalita není. Přesto je tato lokalita velmi riziková, a to vzhledem k těsné blízkosti Vodárenského jezera. Největším problémem je jediná přístupová cesta, která vede po hrázi mezi Vodárenským a Těžebním jezerem. Ohrožení vodního zdroje v případě havárie nebo úniku kontaminace je maximální. Na této komunikaci z tohoto důvodu nelze realizovat dopravu na Rybářský poloostrov. Nově také navrhujeme celou komunikaci až po vodní hladinu přeřadit do OP I. stupně.

Dalším problémem jsou odpadní vody, kdy není zajištěna žádná kontrola těsnosti odpadních jímek ani pravidelnost jejich vyvážení.

Pro zachování stávajících „povolených“ staveb je nutno splnit následující podmínky:

• Stavba má povolení přípustnosti stavby a splňuje všechny podmínky pro výstavbu. Zároveň je stavba zkolaudovaná.

• Bude nutno doložit aktuální pozitivní výsledek zkoušky těsnosti jímky (viz podmínky pro výstavbu).


49

• Vyvážení jímek bude probíhat společně po domluvě všech majitelů, v pravidelném intervalu tak, aby se zamezilo neorganizovanému a častému vjezdu vozidel do OP. Pro vyvezení jímek bude nutno požádat o povolení vjezdu do OP I. stupně vodoprávní úřad.

• Každý majitel bude schopen doložit vyvážení jímky v intervalu odpovídajícím její velikosti a využívání objektu.

Pro příjezd k rybářským chatám nebude možno využívat přístupové komunikace, vedoucí po hrázi s Vodárenským jezerem, pokud nebude vydáno povolení příslušného vodoprávního úřadu.

Na Rybářském poloostrově je provozován také chov ryb, který je trvalým rizikem, neboť udržuje ve všech rybnících výrazně horší jakost vody oproti Těžebnímu jezeru. Zdá, že situace na poloostrově je aktuálně už na hranici ještě akceptovatelného – a místy už i za touto hranicí. Pro provozování chovu ryb je nutno stanovit přesná pravidla, která jsou nastíněna ve zmíněné kapitole 6.5 (včetně zákazu hnojení a minimalizace dokrmování a návrhu pravidelného monitoringu a možnosti kontroly), a tato pravidla zahrnout do rozhodnutí o změně ochranných pásem a důsledně kontrolovat jejich dodržování. Pokud by došlo ke zhoršení kvality vody vlivem chovu ryb (což může být spojeno s ukončením těžby v Těžebním jezeře a usazením suspenze jílu, který svými sorpčními vlastnosti přispívá k samočisticím procesům), která bude zjištěna na základě pravidelně prováděného monitoringu, bude nutno zavést další opatření, popřípadě chov ryb ukončit.

Také pro tuto aktivitu bude nutno pro průjezd I. OPVZ po hrázi mezi Vodárenským a Těžebním jezerem získat povolení vodoprávního úřadu.

OPVZ II. stupně, území č. 2 – jižní část Těžebního jezera za sypanou hrází a přilehlé pozemky

Území zahrnuje jižní část Těžebního jezera (za linií rozdělující směr proudění) a přilehlé pozemky na březích jezera.


• Je možno zde vybudovat pláže, sportoviště, kempy, stravovací a hygienická zařízení i objekty pro rekreaci a další stavby a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, a které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nevyhnutelnou podmínkou všech rekreačních aktivit je dobré vyřešení nakládání s odpadními vodami z rekreační vybavenosti. Přípustné je pouze vybudování kanalizace svedené do centrální ČOV. Nezbytná je i systematická kontrola všech subjektů.

• Je možno povolit vjezd motorových vozidel kvůli zásobování a obslužnosti (po vybudování parkoviště). Je možno zde vybudovat parkoviště za podmínky realizace zpevněné nepropustné plochy se zajištěním odvodu srážkových vod nepropustnou kanalizací. Není možno povolit parkování vozidel na trávnících a nezpevněných plochách mimo vybudovaná parkoviště, např. v kempu u stanů.

• Je možno povolit rekreační aktivity jako je koupání, používání plavidel bez motorového pohonu, potápění, šnorchlování.

• Zákaz volného stanování a přespávání mimo vyhrazená zařízení.



• Zákaz používání plavidel s motorovým pohonem.

• Zákaz skladování závadných látek.


50

OPVZ II. stupně, území č. 3 – Kunovská tabule a přilehlé pozemky, koupaliště

Území zahrnuje východní část Kunovské tabule a pozemky severně a východně od ní a dále oblast koupaliště s pozemky severozápadně od koupaliště a východní část průmyslové zóny.

Pravidla hospodaření by měla být stejná, jako v případě území č. 2:

• Je možno zde vybudovat pláže, sportoviště, kempy, stravovací a hygienická zařízení i objekty pro rekreaci a další stavby a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, a které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nevyhnutelnou podmínkou všech rekreačních aktivit je dobré vyřešení nakládání s odpadními vodami z rekreační vybavenosti. Přípustné je pouze vybudování nepropustné kanalizace svedené do centrální ČOV. Nezbytná je i systematická kontrola všech subjektů. Minimální vzdálenost kanalizace od vodní hladiny Kunovské tabule je 30 m.

• Je možno povolit vjezd motorových vozidel kvůli zásobování a obslužnosti (po vybudování parkoviště). Je možno zde vybudovat parkoviště za podmínky realizace zpevněné nepropustné plochy se zajištěním odvodu srážkových vod nepropustnou kanalizací. Není možno povolit parkování vozidel na trávnících a nezpevněných plochách mimo vybudovaná parkoviště, např. v kempu u stanů. Minimální vzdálenost komunikace i parkoviště od vodní plochy Kunovské tabule je 30 m.

• Je možno povolit rekreační aktivity jako je koupání, používání plavidel bez motorového pohonu, potápění, šnorchlování.

• Zákaz volného stanování a přespávání mimo vyhrazená zařízení.



• Zákaz používání plavidel s motorovým pohonem, výjimkou použití motorového člunu pro potřeby kanoistů (nutné povolení SVK).

• Zákaz skladování závadných látek.

OPVZ II. stupně, území č. 4 – prostor letiště

Důvody zřízení i podmínky hospodaření by měly být zachovány v souladu se stávajícím stavem, přičemž by měla být přidána následující podmínka:


OPVZ II. stupně, území č. 5 – les Zápověď

Území zahrnuje oblast lužního lesa Zápověď, kterým protéká podzemní voda infiltrovaná z řeky Moravy.


• Zákaz stanování a rekreačního využívání území.

• Zákaz vjezdu motorových vozidel s výjimkou vozidel s povolením.


• Zákaz výstavby a umisťování všech objektů (mimo objekty vodárenské). Stávající objekty bez platného povolení včetně maringotek, obytných kontejnerů a podobných objektů musí být odstraněny.


51

Z návrhu vymezení OPVZ vyplynuly tyto zásady pro úpravu návrhu územní studie:

• Do OPVZ I. stupně zařadit hráz Vodárenského jezera a omezit vstup osob a vjezd motorových vozidel.

• Do OPVZ II. stupně, do území č. 1 neumísťovat žádné objekty vyjma vodárenských. • Chaty na Rybářském poloostrově a u Kaliště mohou být pouze povolené a

zkolaudované, musí mít nepropustné jímky, které budou doložitelně vyváženy. • Do OPVZ II. stupně, do území č. 2 je možné umísťovat vybudovat pláže, sportoviště,

kempy, stravovací a hygienická zařízení i objekty pro rekreaci a další stavby a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, a které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nevyhnutelnou podmínkou všech rekreačních aktivit je dobré vyřešení nakládání s odpadními vodami z rekreační vybavenosti. Přípustné je pouze vybudování kanalizace svedené do centrální ČOV.

• Do OPVZ II. stupně, do území č. 2 je možné povolit vjezd motorových vozidel kvůli zásobování a obslužnosti (po vybudování parkoviště). Je zde možné vybudovat parkoviště za podmínky realizace zpevněné nepropustné plochy se zajištěním odvodu srážkových vod nepropustnou kanalizací. Není zde možné povolit parkování vozidel na trávnících a nezpevněných plochách mimo vybudovaná parkoviště, např. v kempu u stanů. Minimální vzdálenost kanalizace od vodní hladiny Kunovské tabule je 30 m.

• Do OPVZ II. stupně, do území č. 3 je možné umísťovat pláže, sportoviště, kempy, stravovací a hygienická zařízení i objekty pro rekreaci a další stavby a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, a které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nevyhnutelnou podmínkou všech rekreačních aktivit je dobré vyřešení nakládání s odpadními vodami z rekreační vybavenosti. Přípustné je pouze vybudování nepropustné kanalizace svedené do centrální ČOV.

• Do OPVZ II. stupně, do území č. 3 je možné povolit vjezd motorových vozidel kvůli zásobování a obslužnosti (po vybudování parkoviště). Je zde možné zde vybudovat parkoviště za podmínky realizace zpevněné nepropustné plochy se zajištěním odvodu srážkových vod nepropustnou kanalizací. Není zde možné povolit parkování vozidel na trávnících a nezpevněných plochách mimo vybudovaná parkoviště, např. v kempu u stanů. Minimální vzdálenost komunikace i parkoviště od vodní plochy Kunovské tabule je 30 m.

• Do OPVZ II. stupně, do území č. 5 neumísťovat žádné objekty vyjma vodárenských.

2.6.2 Ostrožská Nová Ves – oponentský posudek pro změnu ochranných pásem vodního zdroje

Oponentský posudek obsahuje tyto změny v návrhu vymezení OPVZ dle výše uvedeného hydrogeologického posudku:

OPVZ I. stupně

S navrhovaným rozšířením OPVZ I. stupně souhlasím, protože umožní vodoprávnímu úřadu při uplatnění článku (7), § 30 zákona č. 254/2001 Sb. regulovat vstup a vjezd do tohoto prostoru s výrazně zvýšeným rizikem pro vodní zdroj.

S uvážením situace, že i Těžební jezero je sezónně využíváno jako vodní zdroj, když se z něj pomocí násosky přečerpává voda do Vodárenského jezera, však považuji v intencích článku (3), písmeno b), § 30 zákona č. 254/2001 Sb. za nezbytné stanovit i v místě tohoto odběru vody OPVZ I. stupně, a vymezit ho na hladině nádrže do vzdálenosti 100 m od odběrného zařízení.


52

OPVZ II. stupně

Návrh změn ve vymezení jednotlivých území:

• hranici mezi územím č. 1 a 2 posunout k jihovýchodu až do severovýchodního rohu vodní plochy Těžebního jezera, tj. zúžit území č. 1 a rozšířit území č. 2;

• kolem vodní plochy Kunovské tabule zahrnuté svou východní částí do území č. 2 vymezit novou zónu s pracovním označením č. 3a o šířce cca 30 – 50 m

• kolem vodní plochy Těžebního jezera mimo hrází oddělenou jižní plochu zahrnuté do zvětšené zóny 2 vymezit novou zónu s pracovním označením č. 2a o šířce cca 30 – 50 m.

Ideový návrh vztahující se k limitům a zákazům v nově navržených územích 1, 1, 2a, 3, 3a, 4 a 5 z hlediska možné koexistence vodárenského a rekreačního využití území:

Území č. 1

V této oblasti by měla platit mj. následující pravidla:

• zákaz výstavby všech objektů a zařízení, pokud nesouvisejí s jímáním, úpravou nebo distribucí vody;

• zákaz používání plavidel s motorovým pohonem, s výjimkou elektromotorů; • zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou elektromobilů, vozidel osoby

oprávněné a vozidel vlastnících výjimku k vjezdu udělenou • vodoprávním úřadem; • zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat nebo jejich koupání v části jezer

zahrnutých do území č. 1; • zákaz aplikace prostředků na ochranu rostlin s výjimkou přípravků, jejichž aplikace je

OPVZ II. stupně povolena, zákaz aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin do vodní plochy;

• rozsah a způsob aplikace hnojiv na zemědělských pozemcích zpracovaný do plánů hnojení a rozvozových plánů bude navržen v odborném podkladu pro změnu OPVZ a schválen vodoprávním úřadem;

• způsob rybářského obhospodařování, včetně podmínek řízeného rybolovu bude navržen v odborném podkladu pro změnu OPVZ a schválen vodoprávním úřadem, přičemž se bude respektovat fakt, že tento způsob obhospodařování nelze považovat za rybníkářství podle § 2, písmena b) zákona č. 99/2004 Sb.

Území č. 2


• zákaz výstavby všech objektů, pokud nesouvisejí s vodohospodářským nebo rekreačním využití území;

• zákaz výstavby vodohospodářských nebo rekreačních objektů s produkcí odpadních vod nebo jiných závadných látek, pokud tyto nebudou svedeny a následně přečištěny nebo likvidovány mimo OPVZ II. stupně;

• zákaz výstavby parkovišť, s výjimkou parkovišť se zpevněnou plochou a odvodem zachycených srážkových vod mimo OPVZ II. stupně;

• zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou vozidel dopravní obsluhy a návštěvníků vyhrazených rekreačních zařízení;

• zákaz používání plavidel s motorovým pohonem, s výjimkou elektromotorů; • zákaz aplikace prostředků na ochranu rostlin s výjimkou přípravků, jejichž aplikace je

OPVZ II. stupně povolena; • zákaz aplikace hnojiv; • zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami rámcově specifikovanými v §

39 zákona č. 254/2001 Sb. • zákaz volného stanování a přespávání osob mimo vyhrazená zařízení;


53

• zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat, zákaz koupání zvířat.

V tomto území nejsou z hlediska ochrany vodního zdroje omezovány běžné rekreační aktivity jako je koupání, potápění, šnorchlování, plavba či rybolov, právě tak jako výstavba pláží, lanových parků, hřišť apod.

Území č. 2a

V této nově navržené oblasti zahrnující příbřežní zónu těžebního jezera by neměly být porušovány tyto zákazy a omezení:

• zákaz výstavby všech objektů s produkcí odpadních vod nebo jiných závadných látek; • zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou vozidel zajišťující údržbu a opravu

vodohospodářských či rekreačních zařízení; • zákaz aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin; • zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami rámcově specifikovanými v §

39 zákona č. 254/2001 Sb. • zákaz volného stanování a přespávání osob mimo vyhrazená zařízení; • zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat, zákaz koupání zvířat.

V tomto území nejsou z hlediska ochrany vodního zdroje omezovány běžné příbřežní rekreační aktivity jako je výstavba pláží, lanových parků, hřišť a jiných staveb, jejichž provozem nevznikají odpady, odpadní vody nebo jiné závadné látky.

Území č. 3


• zákaz výstavby všech objektů, pokud nesouvisejí s vodohospodářským nebo rekreačním využití území;

• zákaz výstavby vodohospodářských nebo rekreačních objektů s produkcí odpadních vod nebo jiných závadných látek, pokud tyto nebudou svedeny a následně přečištěny nebo likvidovány mimo OPVZ II. stupně;

• zákaz výstavby parkovišť, s výjimkou parkovišť se zpevněnou plochou a odvodem zachycených srážkových vod mimo OPVZ II. stupně; - zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou vozidel dopravní obsluhy a návštěvníků vyhrazených rekreačních zařízení;

• zákaz používání plavidel s motorovým pohonem, s výjimkou elektromotorů a případně motorového člunu pro potřeby oficiálně povolených vodních sportů;

• zákaz aplikace prostředků na ochranu rostlin s výjimkou přípravků, jejichž aplikace je OPVZ II. stupně povolena, zákaz aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin do vodní plochy;

• rozsah a způsob aplikace hnojiv na zemědělských pozemcích zpracovaný do plánů hnojení a rozvozových plánů bude navržen v odborném podkladu pro změnu OPVZ a schválen vodoprávním úřadem;

• způsob rybářského obhospodařování, včetně podmínek řízeného rybolovu bude navržen v odborném podkladu pro změnu OPVZ a schválen vodoprávním úřadem, přičemž se bude respektovat fakt, že tento způsob obhospodařování nelze považovat za rybníkářství podle § 2, písmena b) zákona č. 99/2004 Sb.

• zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami rámcově specifikovanými v § 39 zákona č. 254/2001 Sb.

• zákaz volného stanování a přespávání osob mimo vyhrazená zařízení; • zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat, zákaz koupání zvířat.

V tomto území nejsou z hlediska ochrany vodního zdroje, obdobně jako v území č. 2 omezovány běžné rekreační aktivity jako je koupání, potápění, šnorchlování, plavba či rybolov, právě tak jako výstavba pláží, lanových parků, hřišť, apod.


54

Území 3a:

V této nově navržené oblasti zahrnující příbřežní zónu Kunovské tabule by neměly být, obdobně jako v území 2a porušovány tyto zákazy a omezení:

• zákaz výstavby všech objektů s produkcí odpadních vod nebo jiných závadných látek; • zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou vozidel zajišťující údržbu a opravu

vodohospodářských či rekreačních zařízení; • zákaz aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin; • zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami rámcově specifikovanými v §

39 zákona č. 254/2001 Sb. • zákaz volného stanování a přespávání osob mimo vyhrazená zařízení; • zákaz chovu domácích a hospodářských zvířat, zákaz koupání zvířat.

V tomto území nejsou z hlediska ochrany vodního zdroje nijak omezovány běžné příbřežní rekreační aktivity jako je výstavba pláží, lanových parků, hřišť a jiných staveb, jejichž provozem nevznikají odpady, odpadní vody nebo jiné závadné látky.

Území č. 4

S ohledem na specifický charakter tohoto území (letiště) a předpokladu jeho zachování a provozování i v dalším období je nutné limitující podmínky a případné zákazy činnosti spoluvytvářet v rámci zpracování odborného podkladu pro změnu OPVZ s jeho vlastníkem respektive provozovatelem.

Území č. 5

V nově navržené oblasti OPVZ II. stupně je doporučeno dodržovat tyto zákazy a limity:

• zákaz výstavby všech objektů a zařízení, pokud nesouvisejí s jímáním, úpravou nebo distribucí vody;

• zákaz stanování, přespávání a rekreačního využívání území; • zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou elektromobilů, vozidel osoby

oprávněné a vozidel vlastnících výjimku k vjezdu udělenou vodoprávním úřadem; • zákaz aplikace prostředků na ochranu rostlin a lesa s výjimkou přípravků, jejichž

aplikace je OPVZ II. stupně povolena; • rozsah a způsob aplikace hnojiv na zemědělských pozemcích zpracovaný do plánu

hnojení a rozvozových plánů bude navržen v odborném podkladu pro změnu OPVZ a schválen vodoprávním úřadem;

• rozsah lesnického využití území bude stanoven v aktualizovaném lesním hospodářském plánu.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, je v tomto územím dotace podzemní vody zakázáno rekreační využití území, regulována je doprava a usměrněno je hospodářské využití území a to jak zemědělské půdy, tak lesa.

Lze konstatovat, že minimálně na dvou lokalitách (jižní část Těžebního jezera a východní část Kunovské tabule) je možno zajistit rozvoj řízeného rekreačního využití Ostrožských jezer, nekolidujícího s vodárenským ochranným statutem území.

Ze změn návrhu vymezení OPVZ vyplynuly tyto zásady pro úpravu návrhu územní studie:

• Podél jižního břehu Těžebního jezera a podél východního břehu Kunovské tabule je možné umísťovat běžné příbřežní rekreační aktivity jako je výstavba pláží, lanových parků, hřišť a jiných staveb, jejichž provozem nevznikají odpady, odpadní vody nebo jiné závadné látky (území č. 2a a 3a).

• Do zbývajících území č. 2 a 3 je možné umísťovat rekreační objekty s produkcí odpadních vod, které budou svedeny a následně přečištěny nebo likvidovány mimo OPVZ II. stupně.


55

• Do zbývajících území č. 2 a 3 je možné umísťovat parkoviště se zpevněnou plochou a odvodem zachycených srážkových vod mimo OPVZ II. stupně.

2.6.3 Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny

V rámci vyhodnocení bylo navrženo cílové využití ploch dle jednotlivých kategorií:

Kategorie I – Přírodní a přírodě blízké plochy

Do této kategorie náleží zejména lesy, travní porosty a břehová vegetace – segment přilehlého měkkého luhu, „ptačí“ ostrovy a také vymezené segmenty ÚSES propojující EVL Nedakonický les a PP Lázeňský mokřad.

Účel

• území navržené jako zóna zeleně s primárně ekologickou funkcí; účelem je tvořit ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru a EVL Nedakonický les a chránit zdroje podzemní vody a stávající stav vody v jezerech

• z důvodu přilehlého chráněného území, I. a II. ochranného pásma vodních zdrojů a četná stanoviště ptáků a obojživelníků je zde navrženo úplně vyloučit jakoukoliv rekreaci a odstranit stávající rekreační objekty

Management

• podpora stanovištně původních dřevin • podpora břehových porostů, eliminace invazních druhů, zejm. javoru jasanolistého

(Acer negungo) a ořešáku černého (Juglans nigra) a dosadba druhů původních (vrb, olší, topolů^)

• vymezení a realizace zbývajících částí biokoridoru a biocenter • dlouhodobá péče o nové výsadby v rámci biokoridoru (eliminace náletů a

konkurenčně silných bylin) • odstranění stávajících rekreačních objektů a zamezení výstavby dalších s ohledem

na zabezpečení klidového režimu přírodních stanovišť, zachování krajinného rázu a průhledů do krajiny (krajinně - estetické hledisko). Další výstavba není vhodná i z důvodu absence jakékoliv infrastruktury a z hlediska blízkosti řeky Moravy (záplavové území) a záboru zemědělské půdy.

• respektování podmínek vodoprávního úřadu pro jednotlivé lokality ochranných pásem vodního zdroje Ostrožská Nová Ves

Kategorie II – zemědělské plochy

Jde o plochy zemědělského půdního fondu, aktuálně využívané zemědělským způsobem, korespondující se stejným vymezením v územním plánu.

Účel

• území určené k zemědělské výrobě s přihlédnutím k mimoprodukčním funkcím využívaných ploch

Management

• zachovat stávající travní porosty • ornou půdu v blízkosti vodních ploch převést do kategorie trvalých travních porostů

za účelem ochrany vodních zdrojů před splachy půdy a chemických látek • na ZPF respektovat zásady hospodaření ve vodárenských pásmech • podporovat alternativní měkké formy hospodaření na zemědělské půdě

Kategorie III – individuální rekreace

Individuální rekreace je v návrhu situována do dvou lokalit - území rybářského poloostrova a stávající chatkovou lokalitu v blízkosti areálu těžebny (segmenty I1, I2).


56

Účel

• vymezené segmenty umožňují koncentrovat dosavadní rozptýlenou rekreaci do jedné části jezer, což se jeví jako vhodnější i z hlediska dostupné infrastruktury, návaznosti na plochy hromadné rekreace i ochrany přírodních a přírodě blízkých ploch

Management

• smíšené využití individuální rekreace s rybářstvím či malovýrobním zemědělstvím • dodržovat podmínky vodoprávního úřadu pro ochranná pásma vodních zdrojů

Ostrožská Nová Ves • na poloostrově výhledově ponechat jen objekty a stavby rybochovného zařízení;

stávající objekty pouze na dožití; zrušit současnou přístupovou trasu -> vybudovat novou od bývalé výsypky

• v segmentu I2 je podmíněně možná výstavba dalších nízkopodlažních objektů k nezbytné obsluze území (zemědělské obhospodařování pozemků) s ohledem na zachování krajinného rázu a průhledů do krajiny (krajině - estetické hledisko)

• v rybochovných vodních plochách na poloostrově nezvyšovat intenzitu chovu ryb

Kategorie IV – hromadná rekreace

Plochy hromadné rekreace zahrnují v návrhu břehy jezer ze strany od Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu; golfové hřiště a areál těžebny s výsypkou a koupalištěm.

Účel

• plochy určené k hromadné rekreaci (sport, relaxace) byly vymezeny stranou od přírodních a přírodě blízkých ploch. Jsou tak také dobře dostupné od okolních obcí

• plochy jsou v návrhu rozrůzněny na travnaté plochy, lesopark, golfové hřiště a plochy s případnou výstavbou rekreačního zázemí (občerstvení, apod.)

Management

• rekreačních objektů hromadné rekreace • v segmentu H4 je navrženo, aby byl stávající těžební areál přeměněn na plochu

hromadné rekreace, kde by byla možná i výstavba rekreačních objektů a zázemí • v segmentu H5 je podmíněně možné umístění nízkopodlažního rekreačního zázemí, • s ohledem na zachování krajinného rázu, průhledů do krajiny a ochranu vodních

zdrojů • výstavba individuálních rekreačních objektů není v žádném ze segmentů H možná • dodržovat podmínky vodoprávního úřadu pro jednotlivé lokality ochranných pásem

vodních zdrojů Ostrožská Nová Ves, zvláště pak při ošetřování travnatých ploch golfového hřiště

• v případě výstavby objektů nezvětšovat plochy nepropustné pro srážkovou vodu; pokud bude třeba budovat zpevněné plochy, užívat, kde nehrozí znečištění vod, propustné povrchy nebo jiná opatření umožňující retenci vody v krajině (z důvodu podpory malých vodních cyklů v krajině)

Kategorie V - vodní plochy

Ostrožská jezera jsou otevřené vodní plochy postupně vytvořené těžbou štěrkopísků a v současné době představují strategický zdroj pitné vody pro sídelní aglomeraci Uherské Hradiště. Zájmové území je v plném rozsahu situováno v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Problematika vodárenského využití Ostrožských jezer je řešena samostatně v jiných dokumentech. (Ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů využívaných pro zásobování pitnou vodou je řešena v rámci ochranných pásem se zpřísněným režimem hospodaření a dalšími legislativními nástroji.) V rámci tohoto díla jsou vodní plochy řešeny koncepčně z hlediska zachování jejich vodohospodářských i přírodních hodnot v rámci udržitelného rozvoje území.


57

Management

• respektovat podmínky vodoprávního úřadu pro jednotlivé lokality ochranných pásem vodního zdroje Ostrožská Nová Ves

• zachovat klidový režim severních jezer • chránit břehové porosty stanovištně původních dřevin a bylin, stejně jako vodní

rostliny a živočichy litorálu

Z výkresů krajinných hodnot dále vyplývá požadavek respektovat pás průhledů, který se týká především segmentů H7 a H8, které jsou určeny pro hromadnou rekreaci. V těchto segmentech je nutné umísťovat pouze nízkopodlažní zástavbu v omezeném rozsahu.

2.6.4 Návrh nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves

Nařízení vlády stanoví lázeňské místo Ostrožská Nová Ves a statut lázeňského místa a dále vymezuje:

• území lázeňského místa Ostrožská Nová Ves

• vnitřní území lázeňského místa Ostrožská Nová Ves

• parcely tvořící lázeňskou kolonádu a veřejná prostranství s ní související

Na území lázeňského místa je zakázána

a) výstavba staveb, zařízení a provozoven, které by negativně ovlivnily poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče ve vnitřním území lázeňského místa fyzikálními, chemickými nebo biologickými škodlivinami,

b) výstavba staveb a provádění změn staveb a zařízení vyvolávající nebo způsobující průjezd nebo kumulaci vozidel ve vyšší míře, než je nezbytné pro dopravní obsluhu vnitřního území lázeňského místa,

c) výstavba a provoz staveb, zařízení a činností, kterými by došlo k trvalému snížení podílu nezpevněných ploch a k úbytku výměry parků a ploch vzrostlé zeleně, a

d) výstavba staveb a provádění změn staveb a zařízení s technologií, jejíž součástí je manipulace s látkami škodlivými horninovému prostředí.

Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázána

a) výstavba staveb, které by nebyly v souladu s místními urbanistickými, architektonickými a památkovými hodnotami,

b) výstavba staveb a změny staveb, změny účelu využití ploch nebo jejich částí nesouvisející s účely lázeňství a tomu odpovídající lázeňskou a občanskou vybaveností a dopravní a technickou infrastrukturou, nebo nesouvisející s ochranou zeleně,

c) výstavba a zřizování skupinových garáží,

d) výstavba a zřizování zařízení zemědělské výroby, skladů, rekreačních, užitkových a okrasných zahrádek,

e) výstavba a zřizování zařízení drobné výroby a služeb, která mohou mít rušivé vlivy na léčebný režim v přírodních léčebných lázních,

f) výstavba a zřizování zařízení průmyslu, skladů, stavebních dvorů a zařízení na údržbu technického vybavení a komunikací a

g) výstavba nových dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy.

Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázána výstavba zábavních zařízení, parkovacích a garážovacích domů. Tuto výstavbu je možné povolit, souvisí-li s účely lázeňské léčebně


58

rehabilitační péče a není-li v rozporu se zájmy ochrany režimu poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí.

2.6.5 Ochranná pásma letiště Kunovice, návrh opatření obecné povahy

Opatření obecné povahy vymezuje ochranná pásma letiště Kunovice.:

1. OP se zákazem staveb:

• OP provozních ploch letiště

• OP zájmového území

2. OP s výškovým omezením:

• OP vzletových a přibližovacích prostorů

• OP vnitřní vodorovné plochy

• OP kuželové plochy

• OP přechodové plochy

• OP vnější vodorovné plochy

3. OP proti nebezpečným a klamavým světlům

4. OP se zákazem laserových zařízení

5. OP s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN

6. OP ornitologická

• vnitřní ornitologické OP

• vnější ornitologické OP

Z hlediska návrhu územní studie mají význam především tato ochranná pásma:

• OP se zákazem staveb – OP provozních ploch letiště

Ochranné pásmo se oproti minulosti rozšiřuje a zasahuje až do areálu kanoistického klubu u Kunovské tabule. V ochranném pásmu je zakázáno:

o trvale nebo dočasně zřizovat jakékoliv pozemní stavby (budovy, zdi, ploty, komíny, stožáry apod.), vzdušná vedení VN nebo VVN, komunikace apod. s výjimkou staveb sloužících leteckému provozu

o vysazovat stromy, keře nebo jiné výškové porosty

o hloubit, zvyšovat nebo snižovat území tak, že by tím byla narušena plynulost povrchu

o trvale nebo dočasně umisťovat vozidla, hospodářské nebo stavební stroje nebo jiné předměty

o konat jakoukoliv činnost, která by mohla ohrozit letecký provoz nebo funkci leteckých zařízení

• OP s výškovým omezením staveb

Ochranná pásma se týkají především ploch pro rekreaci hromadnou v místech bývalé štěrkovny. V prostoru ochranných pásem s výškovým omezením staveb, konkrétně v ochranných pásmech přibližovacích prostorů a v ochranných pásmech přechodových ploch, nesmí nové stavby (objekty) přesahovat dále definovaná ochranná pásma s výjimkou, že jsou stíněny stávající stavbou (objektem) resp. terénem, který ochranná pásma již narušuje.


59

Ostatní ochranná pásma s výškovým omezením staveb, konkrétně ochranné pásmo vnitřní vodorovné plochy, kuželové plochy a vnější vodorovné plochy mohou být narušeny stavbami (objekty), i když nejsou stíněny stávající stavbou (objektem) resp. terénem ochranná pásma již narušujícím, avšak pouze za předpokladu, že ÚCL na základě letecko – provozního posouzení shledá, že překážka neomezí nebo neohrozí letový provoz. Takováto překážka musí být označena překážkovým značením dle požadavků Předpisu L14.

V ochranném pásmu s výškovým omezením není dovoleno zřizovat takové stavby nebo zařízení, nebo vysazovat porosty a umísťovat předměty, které by přesahovaly výšku určenou překážkovými rovinami ochranných pásem.


60

3 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ

3.1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Hlavním východiskem koncepce rozvoje řešeného území je předpoklad, že bude zrušen dobývací prostor, který omezuje rozvoj především v okolí Těžebního jezera, a že bude provedena změna vymezení ochranných pásem vodního zdroje, především ochranného pásma II. stupně, viz kap. 2.6.1. a 2.6.2. Soulad s plánem sanace a rekultivace dobývacího prostoru je popsán v kap. 3.3.

Výsledný návrh územní studie vyšel z výsledků vyhodnocení variant rozvoje území, především z řešení varianty D, která byla navržena MěÚ Uherské Hradiště až následně po vydání „extrémních“ variant A – C a která již byla cíleně navržena jako varianta kompromisní. Ve variantě D jsou již konstituovány dvě hlavní rekreační lokality – Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh, chybí však jejich funkční provázání. Oproti variantě D byl utlumen rozvoj rekreačních ploch u Kunovské tabule, který se dostal do konfliktu s ochranným pásmem se zákazem staveb letiště Kunovice.

Důležitý vliv na výsledné řešení měl návrh nového vymezení ochranných pásem dle hydrogeologického posudku Vodních zdrojů Holešov a.s., resp. oponentního posudku zpracovaného společnosti OHGS s.r.o. Z uvedených dokumentů především vyplynuly tyto skutečnosti:

• Vodárenské jezero je nutné přísněji chránit zařazením jeho hráze (případně i s násoskou a okolím) do OPVZ I. stupně – to v konečném důsledku vedlo ke zrušení původního příjezdu na Rybářský poloostrov a k návrhu nové příjezdové komunikace.

• V OPVZ II. stupně není možné dále rozvíjet výrobu, je v něm však možné rozvíjet rekreaci (tím pozbyl významu požadavek společnosti Dobet, spol. s r.o., ze dne 27. 9. 2013 na zachování výroby na plochách bývalé štěrkovny).

• Podél jižního břehu Těžebního jezera a podél východního břehu Kunovské tabule je možné rozvíjet rekreací u vody, nicméně bez produkce odpadních vod.

• V navazujících plochách v rámci OPVZ II. stupně je možné umísťovat stavby pro rekreaci v případě, že bude zajištěna likvidace odpadních vod.

• Na Rybářském poloostrově a u kaliště ponechat pouze rybářské chaty, které byly povoleny mají zajištěnou likvidaci odpadních vod. nepovolené chaty v Chylicích není možné v návrhu ponechat.

Návrh dále respektuje výsledky Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Vzájemně byl sladěn návrh vymezení skladebných částí ÚSES, ve většině případů je respektováno rozdělení řešeného území do jednotlivých kategorií, výška zástavby byla omezen v místech průhledů na Chřiby a na Bílé Karpaty.

Kromě výše uvedených skutečností návrh dále rámcově vychází z Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru a ložiska nevyhrazeného nerostu Ostrožská Nová Ves, TERRA projekt, 2004 a respektuje limity v území, kromě výše zmíněných OP vodních zdrojů se především jedná o OP letiště Kunovice a o lázeňské místo Ostrožská Nová Ves.

3.2 ŠIRŠÍ VZTAHY

3.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ČR Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR 2008, (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 04. 2015. Požadavky vyplývající z aktualizované politiky územního rozvoje byly územní studií splněny takto:


61

• Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, zejména pak články 20, 21 a 22

- za rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny lze považovat umísťování objektů rodinné a hromadné rekreace a objektů občanského vybavení v návaznosti na vodní plochy vzniklé těžbou nerostných surovin – štěrkopísků. Aby se minimalizoval negativní dopad na charakter krajiny, byly zastavitelné plochy soustředěny do dvou lokalit s návazností na zastavěné území, přičemž byly vytvořeny podmínky pro regulaci, popř. zamezení živelného rozvoje rekreace. Břehy vodních ploch, které nebyly určeny pro rozvoj rekreace, byly navrženy k rekultivaci na plochy krajinné zeleně nebo na plochy smíšené nezastavěného území. V řešeném území byly stabilizovány a nově vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability, čímž byly vytvořeny podmínky k zajištění ekologických funkcí krajiny (článek 20).

- návrh územní studie zlepšil podmínky migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy vymezením skladebných částí územního systému ekologické stability, především regionálního biokoridoru RBK 144. Rovněž nedošlo ke stavebnímu srůstání obou hlavních rekreačních lokalit, podél jižního břehu Těžebního jezera byly vymezeny pouze plochy pro koupání v přírodě s minimální zástavbou. Prostupnost krajiny pro člověka byla zlepšena návrhem nového vedení cyklotrasy č. 47 s využitím účelových lesních komunikací přes Nedakonický a Chylický les k severnímu břehu Těžebního jezera a dále po hrázi Moravy až k nově navrženému přístavišti. včetně odbočky k Nedakonickému jezu s navrženými lávkami přes Moravu (článek 20a).

- návrh územní studie vymezuje a chrání v řešeném území, které se nachází uvnitř rozvojové osy, plochy veřejně přístupné zeleně, způsobilé pro nenáročné formy krátkodobé rekreace, nenarušuje stávající lesní porosty, přičemž plochy zeleně rozšiřuje návrhem ploch krajinné zelně, prostupnost krajiny je zlepšován návrhem účelových komunikací s možností využití pro cyklistickou dopravu (článek 21).

- soustředěním rekreačních aktivit u vodních ploch v kvalitním přírodním prostředí byl vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, přičemž byly zachovány hodnoty územní. Řešené území je propojeno s jinými atraktivními místy, byly vytvořeny předpoklady pro rozvoj cykloturistiky, významnou roli hraje i napojení na vodní cestu Baťův kanál, na které byla vymezena plocha pro přístaviště (článek 22).

• OS11 rozvojová osa Lipník nad Bečvou-Přerov-Uherské Hradiště-Břeclav-hranice ČR/Rakousko

- řešené území se nachází uvnitř rozvojové osy a prochází jím významná dopravní cesta, silnice I/55, řešené území nezasahuje do koridoru připravované rychlostní silnice R55 a železniční trati č. 330.

• R55 koridor pro rychlostní silnici Olomouc-Přerov a dále Napajedla-Uherské Hradiště-Hodonín-Břeclav-hranice ČR (-Wien)

- řešené území nezasahuje do koridoru pro rychlostní silnici R55. • E8 koridor pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice (dále TR) Rohatec do

přenosové soustavy vedením 400 kV Otrokovice-Rohatec a nasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec

- řešené území nezasahuje do koridoru E8. • VD1 koridor průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe

- byl vymezen jako územní rezerva pro dopravu vodní


62

3.2.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje Zásady územního rozvoje Zlínského kraje vydalo zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 0761/Z23/08 ze dne 10.09.2008 a nabyly účinnosti dne 23.10.2008. Aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje nabyla účinnosti 5.10.2012. Požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje zahrnující právní stav ke dni 5.10.2012:

• PK02 koridor pro rychlostní komunikaci R55 (šířka koridoru 200 – 600 m) - řešené území nezasahuje do koridoru pro rychlostní silnici R55.

• PK09 koridor pro obchvat silnice I/55 (šířka koridoru 400 m) - řešené území nezasahuje do koridoru pro obchvat silnice I/55.

• E02 el. vedení ZVN 400 kV Rohatec – Otrokovice (šířka koridoru 1200 m) - řešené území nezasahuje do koridoru vedení ZVN.

• E06 el. vedení VVN + TR 110 kV/22 kV Uherské Hradiště-Vésky-Veselí nad Moravou (šířka koridoru 600 m)

- řešené území nezasahuje do koridoru vedení VVN • PU14, PU38, PU39, PU57, PU118, PU119, PU120, PU121 – plochy a koridory

skladebných částí ÚSES (šířka koridoru dle grafiky) - PU14 je vymezen jako NŔBK 142 X Chropyňský luh - Soutok - PU38 se nachází mimo řešené území, - PU39 se nachází mimo řešené území - PU57 je vymezen jako RBC 106 Zápověď, - PU118 se nachází mimo řešené území, - PU119 se nachází mimo řešené území, - PU120 je vymezen jako RBK 144 - PU121 se nachází mimo řešené území.

• Území speciálních zájmů – plochy dle UV. č. 49/2011 Sb. (vodní cesta Dunaj – Odra – Labe) – bylo vymezeno jako územní rezerva pro dopravu vodní

3.2.3 Územně plánovací dokumentace okolních obcí Řešené území zasahuje do správních území čtyř obcí:

• Kostelany – územní plán nabyl platnosti v roce 2009 – v řešeném území se nenacházejí žádné záměry (od kostelanského mostu přes Moravu vede po lesní účelové cestě cyklotrasa 47A, která dál pokračuje do Ostrožské Nové Vsi po komunikacích, které nejsou návrhem územní studie dotčeny, je navrženo alternativní vedení cyklotrasy Nedakonickým lesem po účelových cestách k plavební komoře na neikonickém jezu a do Uherského Ostrohu (návrhy DS31 a DS32).

• Nedakonice – územní plán nabyl platnosti v roce 2010 v řešeném území se nenacházejí žádné záměry (lávka přes nedakonický jez je v současnosti uzavřená, pro případ, že by se výhledově podařilo lávku upravit pro cyklisty, je navrženo připojení účelovou komunikací (DS33) na alternativní vedení cyklotrasy od kostelanského mostu do Uherského Ostrohu (k navrženému přístavišti).

• Uherský Ostroh – územní plán nabyl platnosti v roce 2013 – pozemky přiléhající ke štěrkovým jezerům jsou vymezeny jako plochy územních rezerv pro rekreaci R116, R119, R120 a R121. Ve vazbě na oddělenou část těžebního jezera, ale již pod tokem Petříkovce, je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha pro rekreaci hromadnou RH76. Uvedené plochy byly do územní studie zapracovány takto:

- R116 částečně jako plocha rodinné rekreace pro cca 100 chat a jako plocha parkoviště pro cca 350 parkovacích míst, zbytek zůstává v ZPF (RI3, DS16),

- R119 částečně jako plocha pro rekreaci u vody a částečně jako plochy pro ubytovací zařízení, např. kemp (OS8, RH1), zbytek jako plocha krajinné zeleně (K66),

- R120 částečně jako plocha krajinné zeleně (K71) a zbytek jako plochy smíšené nezastavitelného území,


63

- R121 částečně jako pro rekreaci u vody částečně a jako součást plochy pro hromadnou rekreaci, např. kempu (OS9, RH2),

- RH76 jako plocha komerčního občanského vybavení (ubytování, stravování) s předpokládanou kapacitou cca 60 – 100 ubytovacích míst a s kapacitou cca 200 míst v restauracích a občerstvení.

• Ostrožská Nová Ves - územní plán nabyl platnosti v roce 2015, území řešené územní studií je v územním plánu vyznačeno jako plocha, ve které je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie

3.3 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

Základní koncepce rozvoje území vychází z územní studie Rozvoj rekreace v širším prostoru Baťova kanálu, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, která řešené území zařadila do komplexního rekreačního celku KRC3 – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Kunovice. Možnost využití studie byla schválena 1. 7. 2011.

Koncepce řešení KRC3 je postavena na těchto základních předpokladech: • rozvoj okolí štěrkopískových jezer pro rekreaci, • dobudování malého a velkého cyklookruhu, • budoucí využití štěrkopískového jezera po dotěžení dobývacích prostorů pro rekreaci

u vody.

Rozčlenění území do dvou hlavních lokalit vychází ze stavu v území, i ze záměrů územních plánů obou obcí, především územního plánu Uherský Ostroh, kde jsou již plochy pro rozvoj rekreace navrženy.

V územním plánu Uherský Ostroh jsou pozemky přiléhající ke štěrkovým jezerům vymezeny jako plochy územních rezerv pro rekreaci R116, R119, R120 a R121. Ve vazbě na oddělenou část těžebního jezera, ale již pod tokem Petříkovce, je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha pro rekreaci hromadnou RH76. Rozhodování o využití změn v území je v případě územních rezerv podmíněno zpracováním územní studie US5 a v případě zastavitelné plochy u Petříkovce RH76 zpracováním územní studie US4. Tyto studie by měly vymezit využití ploch územních rezerv ve větším detailu, město předpokládá, že vyjdou ze závěrů této územní studie.

Záměry územního plánu tak zakládají hlavní lokalitu Uherský Ostroh. Hlavní lokalita Ostrožská Nová Ves je již částečně konstituována koupalištěm Albatros, kanoistickým klubem u Kunovské tabule, golfovým hřištěm a Sirnatými lázněmi. K novému využití se nabízejí především stávající plochy výroby – štěrkovna a okolí.

Územní plán Ostrožské Nová Ves řeší pouze část správního území obce včetně rozvoje areálu Sirnatých lázní mimo území k prověření touto územní studií. Plochy s vazbou na štěrková jezera, jejich rozvoj, stabilizace stávajících ploch rekreace, záměr rozšíření golfového hřiště, záměr rozšíření letiště nejsou v územním plánu řešeny, rozvoj v této části správního obvodu obce je v územním plánu podmíněn zpracováním územní studie. Rozvojové plochy, které vyplynou z řešené územní studie, budou do územního plánu Ostrožské Nové Vsi zapracovány až jako změna územního plánu.

Vzhledem k tomu, že obě hlavní lokality vytvářejí jeden komplexní rekreační celek, bylo nutné je vzájemně propojit dopravně i funkčně. Z hlediska dopravy se však jedná pouze o pěší a cyklistickou dopravu. Funkční propojení zajišťují plochy pro koupání v přírodě podél jihovýchodního břehu Těžebního jezera.

Propojením cyklistické dopravy vznikne část malého cyklookruhu kolem jezer, přičemž provoz na něm nebude kolidovat s provozem na dálkové cyklotrase č. 47 z Kunovic do Uherského Ostrohu. Silniční doprava je řešena pouze cílově, každá z obou hlavních lokalit bude mít svoje napojení na silnici I/55, žádné propojení kolem jezer navrženo nebylo.


64

Koncepce ochrany hodnot území chrání zdroje pitné vody, především vodárenské jezero a prostor kolem jeho hráze, ze které byla odstraněna automobilová doprava a byla navržena nová příjezdová komunikace na Rybářský poloostrov. Dále je chráněno celé severní pobřeží Těžebního jezera, nebyly zde vymezeny žádné plochy pro rozvoj rekreace. V řešeném území se nepočítá s žádnými formami rozptýlené rekreace v chatkách či maringotkách, aby bylo zamezeno únikům odpadních vod do vodních ploch a jejich okolí. Výjimku jsou povolené chaty na Rybářském poloostrově a u kaliště, které mají zajištěnou likvidaci odpadních vod.

Plochy pro rozvoj rekreace byly vymezeny ve většině případů v souladu s Vyhodnocením území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. K větším rozdílům dochází u segmentu Z4 který je ve vyhodnocení určen pro zemědělské využití, přičemž jeho využití pro rekreaci je již založeno v územním plánu města Uherský Ostroh. Obdobná situace je v segmentu Z5, který je nově využit pro rekreaci u vody i pro rekreaci individuální a také v segmentu Z7, kde se předpokládá rozvoj golfového hřiště. Na rozdíl od vyhodnocení se nepředpokládá rozvoj individuální rekreace v segmentu I2, kde to není vhodné z hlediska ochrany vodního zdroje. Vzhledem k tomu, že je v řešeném území indikován významný zájem o individuální rekreaci, který se promítá do výstavby nepovolených chat a odstavování maringotek, byly v obou hlavních lokalitách vymezeny plochy pro výstavbu chat, u kterých by byla zajištěna likvidace odpadních vod do veřejné kanalizace.

Návrh rekreačního parku na místě současného kaliště přispívá k rozvoji hodnot přírodních území. Park umožní návštěvníkům pobyt v přírodně kvalitním prostředí, aniž by došlo k narušení stávajících ploch přírodních a krajinné zeleně.

Rozvoje řešeného území dále vychází dále z Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru a ložiska nevyhrazeného nerostu Ostrožská Nová Ves, TERRA projekt, 2004,. V následující tabulce je popsána návaznost na tento

Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru Územní studie

Číslo plochy

Navržená kultura

Stručný popis Označení

ploch Popis řešení

1 ZPF Plocha mezi Petříkovcem a jihovýchodním břehem jezer. Jedná se o již rekultivovanou plochu, tj. plocha je zavezená, urovnaná, povezená ornicí. Podél břehu je již realizováno ozelenění. Tato plocha bude navrácena do zemědělského půdního fondu.

OS 10, OS 98, K 63, K 94

Území je určeno pro koupání v přírodě, což nevylučuje způsob úpravy dle plánu.koupání s minimálním rozsahem zástavby a pro krajinnou zeleň, což odpovídá záměrům plánu

2 Ostatní plocha

Plocha u dělící hráze. Způsob úpravy je navržen podobně jako u plochy 9, to znamená vytvoření pásma mělčin a osamocených tůní. Tyto budou doplněny výsadbou stromové a keřové zeleně.

OS10 Území je určeno pro koupání v přírodě, což nevylučuje způsob úpravy dle plánu.


65


Číslo plochy

Navržená kultura



3 Ostatní plocha

Jedná se o dělící hráz mezi rekreačním a těžebním jezerem. Plocha – koruna hráze bude urovnána, povezena ornicí. Břehy budou osvahovány ve sklonu cca 1:2,5 a osety travní směsí směrem do rekreačního jezera. Břehy orientované do těžebního jezera budou upraveny do pláže, pata bude pomístně osázena stromovou a keřovou zelení, pomístně je možné opevnit břehy nadsítnými frakcemi kameniva. Tento způsob úpravy je navržen s ohledem na značné namáhání dělící hráze ve směru od těžebních jezer. Součástí je i dosypání mělčin po obou stranách dělící hráze s cílem zlepšení podmínek pro výtěr rybí obsádky.

K67 Území je vymezeno jako plocha krajinné zeleně, což je v souladu se způsobem úprav dle plánu.

4 Ostatní plocha

Jedná se o plochu zahrnutou do rekreační části jezer. Plocha bude upravena, povezena ornicí, zatravněna.

RH2 Území je vymezeno jako plocha rekreace hromadné (ubytovací zařízení, kemp apod., což je v souladu se způsobem úprav dle plánu.

5 Ostatní plocha

Dtto DX35 Území je zařazeno do pěší zóny s cyklistickou dopravou, která je spojuje různé rekreační plochy, což je v souladu s způsobem úprav dle plánu.

6 ZPF Netěžené plochy v okolí rekreačních jezer zůstanou zatím jako ZPF.

OS8, RH1, DX39

V území nedošlo k těžbě, plocha je i nadále vedena jako ZPF, studie zde vymezuje plochu rekreace hromadné (ubytovací zařízení, kemp apod.) a jplochu pláže u oddělené části Těžebního jezera.

7 ZPF Odtěžená a zavezená plocha na západním okraji jezer, po rekultivaci bude začleněna do ZPF – orná půda.

K66 Území je vymezeno jako plocha krajinné zeleně.

8 ZPF Dtto K71 Území je vymezeno jako plocha krajinné zeleně.


66


Číslo plochy

Navržená kultura



9 Ostatní plocha

Poloostrov na severním okraji jezer. Jedná se o plochu, která je podrobně rozkreslena ve výkresové části dokumentace. Na části plochy budou provedeny dosadby dřevinami, které oddělí převážně luční společenstva od ryze mokřadní části. V této části se jedná o vytvoření pásma mělčin a osamocených tůní, ploch trvale podmáčených, které velmi výrazně obohatí celou oblast.

K75 Území je vymezeno jako plocha krajinné zeleně, což je v souladu se způsobem úprav dle plánu.

10 ZPF. Ostatní plocha

Rybářský poloostrov s rybníky a chatami.

RX6 Území je vymezeno jako plocha rekreace specifické (povolené rybářské chatky) a jako vodní plocha, což je v souladu se způsobem úprav dle plánu.

11 Ostatní plocha

Úprava jižního okraje ptačího ostrova podle požadavků ochrany přírody.

Stav Území je vymezeno jako plocha lesní a krajinné zeleně, což je v souladu se způsobem úprav dle plánu.

12, 13 Ostatní plocha

Netěžené plochy v blízkosti stávajícího areálu provozovny.

ZP 79 Území je vymezeno jako rekreační park, což vychází ze stavu území a podporuje rozvoj přírodních hodnot v území

14 Ostatní plocha

Netěžené plochy v blízkosti stávajícího areálu provozovny.

Stav Území vymezeno jako plocha krajinné zeleně, což odpovídá stavu území.

15,16,17 ZPF Netěžené plochy mezi jezery a Bobrovcem a Petříkovcem.

Stav Území je buď vymezeno jako plocha zemědělská nebo jako plocha a krajinné zeleně (plocha 17), což odpovídá stavu území.

3.4 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

Urbanistická je založena na rozčlenění území hlavních rekreačních lokalit na plochy s rozdílným způsoben využití, které umožňují především:

• umisťování kapacitních ubytovacích zařízení a zařízení pro rekreaci a pobyt u vody včetně souvisejícího občanského vybavení,

• zřizování pláží u vodních ploch včetně základního hygienického vybavení a souvisejícího občanského vybavení,

• zřizování pláží pro koupání v přírodě, přičemž hygienická zařízení jsou umísťována v navazujících plochách,


67

• umísťování objektů individuální rekreace se zajištěním likvidace odpadních vod, aby se předešlo ilegální výstavbě chat v území,

• umísťování specifických rekreačních aktivit, konkrétně golfového hřiště,

• restrikci rekreačního využití v plochách s částečně nebo zcela ilegální chatovou výstavbou a jeho omezení pouze na povolené objekty, které mají zajištěnu likvidaci odpadních vod.

Zastavitelné plochy, které zajišťují tyto základní urbanistické funkce, jsou doplněny plochami dopravní a technické infrastruktury, plochami parků, plochami krajinné zeleně a plochami přírodními.

3.4.1 Vymezení zastavitelných ploch Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro rekreaci:

ID plochy

Označení plochy

Popis záměru Zdůvodnění vymezení zastavitelné

plochy

1 RH Ubytovací zařízení u západního břehu oddělené části Těžebního jezera

Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (územní rezerva) jako součást hlavní rekreační lokality Uherský Ostroh. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je umístěna u oddělené části Těžebního jezera, která je určena pro intenzivní rekreaci u vody. Plochu lze dobře napojit na technickou na dopravní i technickou infrastrukturu, má přímou návaznost na navržená přístaviště u řeky Moravy. V ploše se předpokládá umístění ubytovacích a stravovacích zařízení s kapacitou cca 60 – 100 ubytovacích míst a cca 200 míst v restauracích a občerstvení. V ploše budou vymezena i parkovací místa pro ubytované a návštěvníky. Plocha slouží jako ubytovací zázemí pro areál přírodního koupaliště OS8. Od kterého je oddělena pěší zónou DX39. Plocha bude napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Uh. Ostrohu, dopravní napojení je řešeno z plochy DS25. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.


68

ID plochy

Označení plochy


plochy

2 RH Ubytovací zařízení u jihovýchodního břehu oddělené části Těžebního jezera

Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (územní rezerva) jako součást hlavní rekreační lokality Uherský Ostroh. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je umístěna u oddělené části Těžebního jezera, která je určena pro intenzivní rekreaci u vody. Kolem plochy prochází hlavní pěší a cyklistická trasa spojující obě hlavní rekreační lokality. V ploše se předpokládá umístění ubytovacího zařízení, kempu s kapacitou cca 60 – 100 ubytovacích míst a odpovídajících parkovacích ploch. Plocha bude napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Uh. Ostrohu, dopravní napojení je řešeno z plochy DS28. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.

3 RI Objekty rodinné rekreace v Kvačicích

Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (územní rezerva) jako součást hlavní rekreační lokality Uherský Ostroh. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je umístěna u oddělené části Těžebního jezera, která je určena pro intenzivní rekreaci u vody. Plocha vytváří potenciál pro umísťování objektů rodinné rekreace v lokalitě Uherský Ostroh, které jsou jinak nepovoleným způsobem umísťovány ve volné krajině. V ploše se předpokládá umístění cca 100 chat pro rodinnou rekreaci. Parkování bude řešeno v rámci této plochy. Plocha nenavazuje přímo na oddělené jezero, od vodního toku Petříkovec je oddělena pásem krajinné zeleně. Plocha navazuje na pěší zónu DX36, která zajišťuje příchod k oddělenému jezeru. Plocha je napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Uh. Ostrohu, dopravní napojení je řešeno z ploch DS27 a DS28. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.


69

ID plochy

Označení plochy


plochy

5 RX Rybářské chaty u kaliště

Vymezení vychází ze současného stavu, kdy se v ploše nachází cca 25 chat, z nichž však pouze některé jsou povolené a mají zajištěnou likvidaci odpadních vod. Nepovolené chaty budou odstraněny. Plochu je třeba napojit prostřednictvím tlakové kanalizace na kanalizaci pro veřejnou potřebu v Ostrožské.Nové Vsi a obdobně i na vodovod pomocí nového řadu vedeného v nové příjezdové komunikaci na Rybářský poloostrov(plocha DS30). Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá výstavba nových chat, byla plocha vymezena jako plocha rekreace specifické, pro kterou byly stanoveny zpřísněné regulativy zabraňující nové výstavbě.

6 RX Rybářské chaty na Rybářském poloostrově

Vymezení vychází ze současného stavu, kdy se v ploše nachází cca 60 chat, z nichž však pouze některé jsou povolené a mají zajištěnou likvidaci odpadních vod. Nepovolené chaty budou odstraněny. Vzhledem k ochraně vodárenského jezera a okolí násosky pro přečerpávání vody z Těžebního jezera byla zrušena příjezdová komunikace na poloostrov, která byla nahrazena novou komunikací od Kaliště (plocha DS30). Rybářský poloostrov bude možné napojit prostřednictvím tlakové kanalizace na kanalizaci pro veřejnou potřebu v Ostrožské.Nové Vsi a obdobně i na vodovod pomocí nového řadu vedeného v nové příjezdové komunikaci- Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá výstavba nových chat, byla plocha vymezena jako plocha rekreace specifické, pro kterou byly stanoveny zpřísněné regulativy zabraňující nové výstavbě.


70

ID plochy

Označení plochy


plochy

7 RH Ubytovací a rekreační zařízení v Kvačicích

Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (zastavitelná plocha) jako součást hlavní rekreační lokality Uherský Ostroh. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je umístěna u oddělené části Těžebního jezera, která je určena pro intenzivní rekreaci u vody. Plochu lze dobře napojit na technickou na dopravní i technickou infrastrukturu v Uherském Ostrohu. V ploše se předpokládá umístění ubytovacích a stravovacích zařízení s kapacitou cca 150 ubytovacích míst a cca 400 míst v restauracích a občerstvení. V ploše budou vymezena i parkovací místa pro ubytované a návštěvníky. Plocha slouží jako hlavní společenské zázemí pro celou rekreační zónu u Uherského Ostrohu. Plocha navazuje na pěší zónu DX38, která zajišťuje příchod k oddělenému jezeru. Plocha je napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Uh. Ostrohu, dopravní napojení je řešeno z plochy DS23. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.

90 RI Objekty rodinné rekreace u koupaliště

Vymezení vychází z potřeby vymezit i ve správním území Ostrožské Nové Vsi plochu pro výstavbu chat, aby se zamezilo nelegální výstavbě ohrožující kvalitu vody v Těžebním jezeře. V Chylicích se v současné době nachází cca 30 chat, které bude nutné vzhledem k navrženým podmínkám OPVZ zlikvidovat. Nově vymezená plocha nahrazuje i s rezervou uvedenou kapacitu, je zde možné umístit cca 80 objektů rodinné rekreace. Plocha se nachází v přímé návaznosti na koupaliště Albatros na rekreační park. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je dobře dopravně přístupná a lze jí napojit na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Ostrožské.Nové Vsi. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.


71

Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro občanské vybavení

ID plochy

Označení plochy


plochy

8 OS Areál přírodního koupaliště u oddělené části Těžebního jezera

Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (územní rezerva) jako součást hlavní rekreační lokality Uherský Ostroh. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. Plocha je umístěna u oddělené části Těžebního jezera, která je určena pro intenzivní rekreaci u vody Kapacita plochy je cca 1000 rekreantů u vody, v ploše budou umístěna navazující sportovní, hygienická a stravovací zařízení. V ploše se nepočítá s odstavováním motorových vozidel, k tomu bude sloužit plocha parkoviště DS16. Plocha bude napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Uh. Ostrohu, dopravní napojení je pouze pěší zónou, plochy DX35 a DX39. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.

11 OS Areál přírodního koupaliště – rozšíření koupaliště Albatros

Plocha byla navržena jako součást hlavní rekreační lokality Ostrožská Nová Ves. Plocha byla navržena v návaznosti na stávající areál koupaliště Albatros, předpokládá se kapacita cca 2000 rekreantů u vody. Plocha se nenachází na zemědělské půdě s I. nebo II. třídou ochrany. V ploše budou umístěna navazující sportovní, hygienická a stravovací zařízení, v ploše se nepočítá s odstavováním motorových vozidel, k tomu bude sloužit plocha parkoviště DS18. Plocha vhodně rozšíří kapacitu ploch pro rekreaci kolem přírodního koupaliště Albatros, které je v současnosti intenzivně rekreačně využíváno. Plocha bude napojená na vodovod i kanalizaci pro veřejnou potřebu v Ostrožské Nové Vsi, dopravně je postupná ze stávající komunikace. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.


72

ID plochy

Označení plochy


plochy

14, 15 OS Rozšíření areálu golfového hřiště

Plochy byly navrženy jako součást hlavní rekreační lokality Ostrožská Nová Ves. Rozšíření golfového hřiště bylo navrženo v takovém rozsahu, aby nebylo v konfliktu s vymezením, regionálního biokoridoru RBK 144, předpokládá se navýšení kapacity o cca 100 návštěvníků. K odstavování motorových vozidel slouží parkoviště DS19, popř. další plochy DS17 a DS18. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV. Plocha OS14 se nachází na zemědělské půdě s I. třídou ochrany. Pozemek je v majetku obce a navazuje na stávající golfové hřiště. Rozšíření golfového hřiště je dlouhodobým záměrem obce, který výrazně zvýší atraktivitu obce.

98 OS Pláž pro koupání v přírodě včetně hygienických zařízení

Pláž byla vymezena podél jihovýchodního břehu Těžebního jezera v souběhu s plochou OS10 a propojuje obě hlavní rekreační lokality, Vymezení vychází z principu ochrany Těžebního jezera před případným průsakem odpadních vod ze zástavby, resp. z hygienických zařízení. Plocha OS 10 má šířku cca 30-50 m (odpovídá vymezení území č. 2a – příbřežní zóna dle oponentského posudku) a slouží pro přírodní koupání. Hygienická zařízení budou umístěna až v ploše OS98, tudíž v dostatečné vzdálenosti od jezera. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.

Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro dopravní infrastrukturu:

ID plochy

Označení plochy


plochy

16 DS Parkoviště u oddělené části Těžebního jezera s umístěním transformační stanice VN/NN

Jedná se o centrální parkoviště pro celou rekreační zónu u odděleného jezera. Parkoviště je prostřednictvím plochy DS21 napojeno na stávající silnici I/55. Předpokládaná kapacita je cca 350 motorových vozidel. V ploše bude rovněž umístěna trafostanice, ve které končí nově navržené vedení VN, která zásobuje rekreační zónu elektrickou energií.


73

ID plochy

Označení plochy


plochy

18 DS Parkoviště u rozšíření koupaliště Albatros

Plocha se již v současnosti částečně využívá pro odstavování vozidel, v budoucnosti bude sloužit i pro nově navrženou plochu OS11, předpokládaná kapacita je 300 motorových vozidel.

19 DS Parkoviště u golfového hřiště Plocha se již v současnosti využívá pro parkování, předpokládaná kapacita je 50 motorových vozidel

20 DS Místní komunikace s místním vodovodem, kanalizací a vedením elektrické sítě VN

Příjezdová komunikace, která napojuje rekreační zónu u odděleného jezera na silnici I/55, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem a dále i kabelové vedení VN, které zásobuje rekreační zónu elektrickou energií.

21 DS Místní komunikace s místním a skupinovým vodovodem, kanalizací a vedením elektrické sítě VN

Příjezdová komunikace, která napojuje rekreační zónu u odděleného jezera na silnici I/55, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem a dále i kabelové vedení VN, které zásobuje rekreační zónu elektrickou energií a nově navržený skupinový vodovod od plánovaného vodního zdroje Polešovice do úpravny vody v Ostrožské Nové Vsi.

22 DS Místní komunikace se skupinovým vodovodem

Místní komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera, zajišťuje napojení ploch RH7 a RI3, v ploše je veden nově navržený skupinový vodovod od plánovaného vodního zdroje Polešovice do úpravny vody v Ostrožské Nové Vsi.

23 DS Místní komunikace s místním a skupinovým vodovodem a kanalizací

Místní komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera, zajišťuje napojení plochy RH7, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem a nově navržený skupinový vodovod od plánovaného vodního zdroje Polešovice do úpravny vody v Ostrožské Nové Vsi.

24 DS Místní komunikace s místním vodovodem a kanalizací

Místní komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera, zajišťuje napojení plochy RH1, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem.

25 DS Místní komunikace s místním vodovodem, kanalizací a protipovodňovou hrází

Místní komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera, zajišťuje napojení plochy RH1, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem, komunikace je vedena po navržené povodňové hrázi vodního toku Okluka.

26 DS Místní komunikace s protipovodňovou hrází

Místní komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera, zajišťuje napojení plochy RH1, komunikace je vedena po navržené povodňové hrázi vodního toku Okluka.


74

ID plochy

Označení plochy


plochy

27 DS Účelová komunikace s místním vodovodem, kanalizací a vedením elektrické sítě VN

Účelová komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera pro napojení ploch RI3 a RH2, v ploše je kabelové vedení VN k transformační stanici, které zásobuje rekreační zónu elektrickou energií

28 DS Účelová komunikace s místním vodovodem a kanalizací

Účelová komunikace v rekreační zóně u odděleného jezera pro napojení plochy RH2, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem a kabelové vedení VN k transformační stanici, které zásobuje rekreační zónu elektrickou energií

30 DS Účelová komunikace s místním vodovodem a kanalizací

Účelová komunikace zajišťující nové napojení Rybářského poloostrova od kaliště (plochy rekreace specifické RX5 a RX6). V ploše je rovněž vedena tlaková kanalizace a vodovod..

31 DS Účelová komunikace s cyklistickou dopravou

Účelová komunikace slouží k dopravní obsluze neurbanizovaného břehu Těžebního jezera (doprava po hrázi Vodárenského jezera bude zrušena) a dále k napojení této oblasti na účelové lesní cesty v Nedakonickém lese, čímž bude zajištěno alternativní vedení cyklotrasy 47a od kostelanského mostu do Uherského Ostrohu k navrženému přístavišti.

32 DS Účelová komunikace Účelová komunikace slouží k dopravní obsluze neurbanizovaného břehu Těžebního jezera.

33 DS Účelová komunikace s cyklistickou dopravou

Účelová komunikace slouží k napojení nedakonického jezu a plavební komory, v případě, že se podaří zprovoznit lávku pro cyklisty.

34 DS Cyklostezka v trase bývalé železniční vlečky

Přeložka cyklotrasy č. 47 po tělese zrušené vlečky, aby se zamezilo dvojímu křížení se železniční tratí.

35 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou u odděleného jezera podél toku Petříkovce

Pěší zóna zajišťuje napojení areálu přírodního koupaliště OS8 a okolních ploch pro pěší a cyklisty od Kvačic.

36 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou v Chylicích podél toku Petříkovce

Pěší zóna zajišťuje napojení rekreační zóny u odděleného části Těžebního jezera pro pěší a cyklisty od Chylic.

37 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou v Chylicích

Pěší zóna spojuje Chylice (železniční přejezd) s napojení rekreační zónou u oddělené části Těžebního jezera.

38 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou u odděleného jezera

Pěší zóna spojuje areál přírodního koupaliště OS8 s centrálním parkovištěm, plochou DS16.


75

ID plochy

Označení plochy


plochy

39 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou u odděleného jezera

Pěší zóna odděluje od sebe areál přírodního koupaliště OS8 a plochu rekreace hromadné RH1 a dále napojuje rekreační zónu u odděleného jezera na účelovou komunikaci po hrázi Moravy, kde je alternativně vedena cyklotrasa č. 47A.

40 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou u odděleného jezera a s místním vodovodem a kanalizací

Pěší zóna která od sebe odděluje plochu parkoviště DS16 a plochu individuální rekreace RI3, v ploše je rovněž vedena kanalizace s vodovodem.

41 DV Přístaviště v Kvačicích Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (zastavitelná plocha).

81 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou u odděleného jezera podél toku Petříkovce

Pěší zóna zajišťující propojení podél jihovýchodního břehu Těžebního jezera.

82, 83 DX Pěší zóna s cyklistickou dopravou, napojení plochy pro tělovýchovu a sport

Pěší zóna zajišťuje přístup k plochám pro koupání v přírodě u jihovýchodního břehu Těžebního jezera. V ploše je veden vodovod k hygienickým zařízením v ploše OS98.

93 DS Místní komunikace k Sirnatým lázním

Místní komunikace byla vymezena z důvodu eliminace krizového místa u přejezdu přes železniční trať u Sirnatých lázní.

100 DX Lávky pro pěší a cyklisty přes Nedakonický jez

Plocha představuje možné vedení dopravy pěší i cyklistické přes Nedakonický jez, což by výrazně zlepšilo napojení Nedakonic a Kostelan na rekreační prostor štěrkových jezer. Výsledné řešení bude nutné prověřit v podrobnější projektové dokumentaci

Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro technickou infrastrukturu:

ID plochy

Označení plochy


plochy

46 T* Protipovodňová hráz Plocha byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh (zastavitelná plocha).

3.4.2 Vymezení ploch přestavby Podrobné zdůvodnění vymezených ploch přestavby:

ID plochy

Označení plochy

Popis záměru Zdůvodnění vymezení přestavbové

plochy

17 DS Parkoviště u koupaliště Albatros

Jde o přestavbu stávajících ploch výroby a skladování na plochu pro parkování s kapacitou cca 300 motorových vozidel, plocha se nachází v sousedství stávajícího areálu koupaliště Albatros a bude sloužit i pro nově vymezené přestavbové plochy v místě bývalé štěrkovny.


76

ID plochy

Označení plochy

Popis záměru Zdůvodnění vymezení přestavbové

plochy

88, 89 RH Ubytovací a rekreační zařízení v prostoru bývalé štěrkovny

Vzhledem k navrhovaným podmínkám OPVZ není možné v ploše do budoucna provozovat výrobu průmyslovou či zemědělskou. Na druhou stranu zde je možné budovat zařízení pro rekreaci, u kterých bude zajištěna likvidace odpadních vod na centrální čistírnu. Plochy navazují z jedné strany na koupaliště Albatros a z druhé strany na pláž pro koupání v přírodě u Těžebního jezera. Plochy jsou vhodné pro budování kapacitních ubytovacích zařízení jako jsou hotely, penziony, stravovacích zařízení a dále zařízení pro sport, jako jsou akvaparky, bazény či jiná sportoviště. Předpokládaná kapacita je cca 500 ubytovacích míst a stejný počet míst ve stravovacích zařízeních. Parkování muže být řešeno přímo v těchto plochách, popř. v ploše DS17. Pro napojení na technickou infrastrukturu byl vymezen koridor T*101. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.

92 DS Účelová komunikace

Plocha vytváří dopravní osu v přestavbové lokalitě bývalé štěrkovny. Dopravně napojuje plocha RH88 a RH89 a zajišťuje přístup n nově navrženému rekreačnímu parku v lokalitě kaliště (plocha ZP79).

99 OS Pláž pro koupání v přírodě včetně hygienických zařízení

Pláž byla vymezena podél jihovýchodního břehu Těžebního jezera v souběhu s plochou OS10. Vymezení vychází z principu ochrany Těžebního jezera před případným průsakem odpadních vod ze zástavby, resp. z hygienických zařízení. Plocha OS 10 má šířku cca 30-50 m (odpovídá vymezení území č. 2a – příbřežní zóna dle oponentského posudku) a slouží pro přírodní koupání. Hygienická zařízení budou umístěna až v ploše OS98, tudíž v dostatečné vzdálenosti od jezera. Odpadní vody budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV.


77

3.4.3 Vymezení systému sídelní zeleně Podrobné zdůvodnění vymezených ploch sídelní zeleně:

ID plochy

Označení plochy

Popis záměru Zdůvodnění vymezení plochy

47 Z* Lesopark – rozšíření areálu Sirnatých lázní

Plocha byla vymezena na základě požadavku Ostrožské Nové Vsi.

79 ZP Rekreační park – bývalé kaliště

Plocha kaliště se nachází v té části OPV, kde není možné umísťovat stavby nebo zařízení pro rekreaci. Plocha má však dobrou návaznost na rekreační lokalitu kolem koupaliště Albatros, takže může sloužit jako rekreační park pro návštěvníky i hosty ubytovacích zařízení. Pak by byl vybaven základním vybavením jako jsou lavičky, dětská hřiště apod. Nepovolené stavby nacházející se v této ploše budou zlikvidovány. Dopravně je park přístupný z nové příjezdové komunikace k rybářskému poloostrovu (plocha DS30) a z plochy DS92

3.5 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné infrastruktury vychází z kapacitních nároků, které návrh územní studie vytváří. Řešené území je rozděleno na dvě hlavní lokality, přičemž jedna je napojena z hlediska veřejné infrastruktury na Uherský Ostroh a druhá na Ostrožkou Novou Ves. Cílové kapacity jsou odhadnuty zhruba takto:

Rekreační zóna

Rekreanti u vody

(koupání)

Ubytovací jednotky

Místa v stravovacích

zařízeních Chaty

Návštěvníci golfového

hřiště Parkování

Uherský Ostroh

1200 350 600 100 350

Ostrožská Nová Ves

4250 500 500 80 200 650

Plochy OS10, 12, 13

600

Celkem 6050 850 1100 180 200 950

3.5.1 Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce dopravní infrastruktury vychází z rozdělení řešeného území na dvě hlavní rekreační lokality. Lokalita Ostrožská Nová Ves je napojena na silnici I/55 místní komunikací a dále účelovou komunikace, která vede kolem golfového hřiště a koupaliště Albatros k areálu vodních sportů u Kunovské tabule. Vzhledem k ochraně Vodárenského jezera byla zrušena příjezdová komunikace na Rybářský poloostrov, přičemž hráz vodárenského jezera byla zařazena do OPVZ I. stupně. Pro napojení Rybářského poloostrova a prostoru kaliště byla navržena nová příjezdová komunikace s novou hrází. V lokalitě Ostrožská Nová Ves jsou dále posíleny možnosti odstavování motorových vozidel, aby bylo možné zajistit parkování jak pro návštěvníky stávajících zařízení, tak i zařízení navrhovaných, z nichž


78

největší nároky na parkovací plochy má rozšíření plochy sportu rekreace u koupaliště Albatros.

Volný vjezd pro veřejnost by byl povolen pouze k navržené ploše pro individuální rekreaci DS90, vjezd dál by byl možný pouze s povolením vydaným správcem vodního zdroje ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty (obcí Ostrožská Nová Ves), což znamená, že by se návštěvníci dostali k nově vymezeným plochám pro sport a rekreaci u Kunovské tabule pouze pěšky nebo na kole. Stejně tak by byl omezen vjezd na rybářský poloostrov. Napojení přestavbových ploch pro hromadnou rekreaci RH88 a 89 by byl po stávající komunikaci sloužící dnes pro napojení štěrkovny.

Celková kapacita navržených parkovacích ploch je cca 650 osobních vozidel. Velkou dopravní zátěž lze však předpokládat pouze v letní sezóně a to především v tropických dnech, kterých bývá v ČR průměrně 14 za rok. Při plném využití parkovacích ploch lze očekávat dopravní problémy u železničního přejezdu a v místě napojení na stávající silnici I/55. Ty však budou zmírněny v případě vybudování obchvatu obce, který je navržen platných zásadách územního rozvoje, nebo v případě vybudování rychlostní silnice R55. Z důvodu zlepšení příjezdu k Sirnatým lázním byla od železničního přejezdu u nádraží navržena nová místní komunikace podél železniční tratě, čímž byl eliminován příjezd od silnice I/55 přes železniční přejezd u lázní.

Hlavní rekreační lokalita Uherský Ostroh je přístupná přes místní část Kvačice místní komunikací, která přechází v polní cestu. Územní studie navrhuje příjezd do lokality ze tří směrů. Hlavní příjezd je navržen od křižovatky se silnicí I/55 na okraji zastavěného území (plochy DS20 a 21) přímo k centrálnímu parkovišti pro cca 350 vozidel. U parkoviště se komunikace rozdvojuje. Účelová komunikace (plochy DS27 a DS28) zajišťuje napojení plochy ubytovacích zařízení RH2 a plochy sportu a rekreace OS9 a sloužila by pouze pro ubytované návštěvníky a dopravní obsluhu. Nová místní komunikace (plochy DS23 až 26) vytváří komunikační páteř celé zóny, umožňuje příjezd k plochám hromadné rekreace RH1 a RH7, které vytvářejí zázemí pro areál přírodního koupaliště u odděleného části Těžebního jezera (plocha OS8). Parkování v plochách RH1 a RH7 se předpokládá pouze pro návštěvníky těchto zařízení. Nová komunikace končí u plochy navrženého přístaviště, kde se rovněž předpokládá odstavování motorových vozidel. U přístaviště se páteřní komunikace napojuje na stávající místní komunikaci, což je druhý způsob napojení rekreační zóny od zastavěného území Uherského Ostrohu. Třetí způsob je po stávající místní komunikaci do Kvačic a Ostrožského předměstí s napojením na ulice Dlouhou a Zemědělskou.

Územní studie rovněž navrhuje zlepšení dopravní dostupnosti severozápadního břehu těžebního jezera vzhledem ke zrušení průjezdu pře hráz Vodárenského jezera. Od komunikace po hrázi Moravy je navržena účelová komunikace, která se napojuje na stávající cestu po hrázi mezi vodárenským a těžebním jezerem bez nutnosti dvojího přecházení přes tok Bobrovce. Část navržené komunikace slouží i pro cyklistickou dopravu, napojuje se na účelové komunikace v Nedakonickém lese, po kterých je alternativně vedena cyklotrasa č. 47A.

Železniční doprava

Okrajem řešeného území prochází trať č. 340 Brno – Uherské Hradiště, napojení území zajišťuje železniční stanice Ostrožská Nová Ves. U nádražní budovy je možné přejít přes trať a pokračovat po ulici nádražní směrem ke golfovému hřišti nebo ke koupališti. Na trati se nachází na ulici Nádražní chráněný železniční přejezd, druhý přejezd od ulice Chylické je však nechráněný a představuje riziko především pro cyklisty směřující k cyklostezce do Uherského Ostrohu. Tato dopravní závada je vyřešena návrhem nové cyklostezky po tělese zrušené vlečky (plocha DS34).

Letecká doprava

Do řešeného území zasahuje vzletová a přistávací dráha letiště Kunovice, její ochranné pásmo je oploceno. Do řešeného však zasahují i ostatní ochranná pásma letiště, především


79

ochranné pásma se zákazem staveb a s výškovým omezením staveb, která omezují případný rozvoj území, především výškové stavby. Vzhledem k předpokládanému prodloužení vzletové a přistávací dráhy se prodlužuje ochranné pásmo se zákazem staveb až ke kanoistickému klubu u Kunovské tabule. Územní studie v tomto ochranném pásmu žádný rozvoj nenavrhuje. Výstavba v plochách RH88 a 89 je výškově omezena na 4 nadzemní podlaží, takže nebude s jinými ochrannými pásmy v konfliktu.

Vodní doprava

Okrajem řešeného území prochází řekou Moravou vodní cesta Baťův kanál. Pro rozvoj této vodní cesty je v souladu s ÚP Uherský Ostroh vymezena plocha pro přístaviště (DV41). Další možností pro napojení této vodní cesty na řešené území je plavební komora u Nedakonického jezu, která je připojena na alternativní vedení cyklotrasy č. 47A prostřednictvím navržené účelové komunikace s možností cyklodopravy DS33. Studie rovněž navrhuje přemostění jezu a plavební komory lávkami, což by zlepšilo cyklistickou dostupnost obou hlavních rekreačních lokalit..

Na toku řeky Moravy je vymezena plocha územní rezervy W1 pro vodní cestu Dunaj – Odra – Labe. V případě realizace této vodní cesty by se poměry z hlediska rekreační vodní dopravy patrně radikálně změnily.

Pěší doprava

V rekreační lokalitě Uherský Ostroh vzhledem k jejímu rozsahu byl navržen systém segregace dopravy motorovými vozidly a dopravy pěší a cyklistické pomocí pěších zón, vymezených jako plochy dopravy specifické DX. Pěší zóny mají funkci promenád, lze po nich jezdit na kole i na kolečkových bruslích. Pěší zóny propojují vzájemně navržené plochy s ubytovacími zařízeními s plochami rekreačních areálů u oddělené části Těžebního jezera. Dále je navržena i pěší zóna, spojující rekreační zónu s Ostrožskou Novou Vsí (plochy DX36, 37 a 81) – zde je dodržena i segregace od průjezdní cyklistické dopravy, neboť cyklotrasa č. 47 prochází i nadále v původní trase podél železnice (nová plocha DS34). Pěší zóna rovněž napojuje území na komunikaci po hrázi Moravy – příchod k přístavišti, příjezd cyklistů po alternativní trase od kostelanského mostu.

Cyklistická doprava

Cyklistická doprava má v řešeném území velký potenciál vzhledem k rovinatému terénu a také vzhledem k tomu, že území leží na páteřní trase kolem Baťova kanálu (cyklotrasa č. 47). Kvalitní napojení má řešené území cyklostezkou do Kunovic. Ta však konči u železničního přejezdu na ulici Nádražní, kde musí cyklisté překonat železniční trať. I když je přejezd chráněný, je místo na konci cyklostezky dopravně náročné, neboť se zde kříží cyklistická doprava s dopravou automobilovou, ať už ve směru k výrobním areálům, tak i ke golfovému hřišti, koupališti a dalším aktivitám. Tento dopravní problém je řešen návrhem cyklostezky po tělese zrušené vlečky (plocha DS34).

Byly vytvořeny podmínky pro alternativním propojení cyklotrasy č. 47A od Kostelan přímo na Uherský Ostroh (plocha DS31) a také pro připojení plavební komory u Nedakonického jezu. Studie rovněž navrhuje přemostění jezu a plavební komory lávkami, což by zlepšilo cyklistickou dostupnost obou hlavních rekreačních lokalit.

3.5.2 Koncepce technické infrastruktury Řešené území je z hlediska technické infrastruktury napojené na sítě v Ostrožské Nové Vsi a v Uherském Ostrohu (vodovod a kanalizace pro veřejnou potřebu). Pro zlepšení napojení lokality Uherský Ostroh bylo navrženo nové vedení s trafostanicí v ploše DS 16. Aby se zlepšilo napojení přestavbových ploch v místě bývalé štěrkovny byla v lokalitě Ostrožská Nová Ves navržena přeložka vedení VN, v případě potřeby je možné umístit novou trafostanici např. do plochy RH 88. S plynofikací se v řešeném území nepočítá.


80

Ostrožská Nová Ves – zásobování pitnou vodou

Obec Ostrožská Nová Ves včetně místní části Chylice má veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Uherské Hradiště - Uherský Brod - Bojkovice. Vodovod je v majetku SVK, a.s., provozovaný SVK, a.s. Zdrojem skupinového vodovodu je JÚ Ostrožská Nová Ves.

Navrhovaný záložní zdroj vody pro úpravnu vody Ostrožská Nová Ves je situován na katastru obce Polešovice. Pro realizaci přívodního řadu byly v územní studii vymezeny koridory buď v rámci ploch dopravy silniční, nebo v samostatné ploše TV42.

Surová voda je čerpána několika výtlaky do ÚV Ostrožská Nová Ves s kapacitou Q = 240 l.s-1. Filtrovaná voda je dále vedena do akumulace Ostrožská Nová Ves s kapacitou 2x2400 m3 s max. a min. hladinou 236,50/231,70 m.n.m..

Územní studie předpokládá zásobení všech ploch rekreace a občanského v rekreační lokalitě Ostrožská Nová Ves z místní vodovodní sítě. Kanoistický klub a plochy na něj navazující, stejně jako chaty u kaliště a na rybářském poloostrově budou napojeny na místní vodovod, který končí u koupaliště Albatros.

Nárůst kapacit je v rámci rekreační zóny Ostrožská Nová Ves odhadnut takto:

• rekreanti u vody - 2250

• ubytovaní hosté - 500

• místa v strav. zařízeních - 500

• rekreanti v chatách - 180

• návštěvníci golfového hřiště - 100

Ostrožská Nová Ves – odvádění odpadních vod

Celá obec je v současné době odkanalizována jednotnou kanalizační sítí. Veškeré odpadní vody jsou čištěny v centrální ČOV na k.ú. místní části Chylice. Přímo do veřejné kanalizace jsou napojeny splaškové odpadní vody od 50 % obyvatel obce, 45 % obyvatel má do kanalizace vyústěny přepady ze septiku a zbývající obyvatelé mají žumpy na vyvážení.

Koncepce rozvoje kanalizační sítě výhledově uvažuje s novou gravitační stokou z areálu koupaliště zaústěné do stávající čerpací stanice. Do nové gravitační kanalizace z areálu koupaliště bude zaústěn výtlak OV z čerpací stanice umístěné v areálu kanoistického oddílu. Uvedenou koncepci převzal i návrh územní studie. Veškeré odpadní vody v OPVZ budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na centrální ČOV.

Pro případně odkanalizování zbylých povolených chat u kaliště a na Rybářském poloostrově se počítá s tlakovou kanalizací vedenou novou příjezdovou komunikací a připojenou na kanalizační sběrač od kanoistického klubu. Pokud by to umožnily podmínky OPVZ II. stupně, bylo by možné u chat uvažovat i s původně povolenými bezodtokovými jímkami.

Odkanalizování přestavbových ploch v místě bývalé štěrkovny bude zajištěno výtlačným řadem umístěným v nově navrženém koridoru technické infrastruktury T*101.

Ostrožská Nová Ves – energetika

Územní studie předpokládá připojení ploch rekreace a občanského vybavení na rozvody NN připojené ke stávajícím transformačním stanicím VN/NN. Trafostanice v plochách výroby (štěrkovna) budou včetně nadzemních vedení zrušeny. Připojení nově navržených přestavbových ploch bude řešeno z trafostanice u koupaliště Albatros nebo výstavbou další trafostanice, která bude napojena na přeložku VN v koridoru T* 101 (kabelové vedení) a může být umístěna případně do budov v nové zástavbě.


81

Uherský Ostroh – zásobování pitnou vodou

Město Uherský Ostroh a její městské části Kvačice a Ostrožské Předměstí mají veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Uherské Hradiště - Uherský Brod - Bojkovice. Vodovod je z 92,93 % v majetku SVK, a.s. provozovaný SVK, a.s. Voda přiváděna z ÚV Ostrožská Nová Ves gravitačním přivaděčem procházejícím středem obce Ostrožská Nová Ves po redukční šachtu na začátku města Uherský Ostroh. Po redukci tlaku je vodou zásobeno jak město Uherský Ostroh, tak i její části Kvačice a Ostrožské předměstí. Ve městě se nachází více než 200 studní pitné vody, které budou dále sloužit místnímu významu.

Územní studie předpokládá zásobení všech ploch rekreace a občanského v rekreační lokalitě Uherský Ostroh z místní vodovodní sítě. Napojení bude realizováno ze dvou směrů, přímo z přívodního vodovodního řadu v Uherském Ostrohu: z místa napojení nové příjezdové komunikace na silnici I/55 (ulice Hradišťská, plocha DS20) a z místního vodovodu v části Kvačice (ulice Zemědělská).

Nárůst kapacit je v rámci rekreační zóny Uherský Ostroh odhadnut takto:

• rekreanti u vody - 1200

• ubytovaní hosté - 350

• místa v strav. zařízeních - 600

• rekreanti v chatách - 100

Uherský Ostroh – odvádění odpadních vod

Město Uherský Ostroh má stávající jednotnou kanalizační síť. Kanalizační sítí jsou veškeré odpadní vody odvedeny na stávající ČOV situovanou na JZ okraji města Uherský Ostroh na pravém břehu Moravy. ČOV je mechanicko-biologická s prodlouženou aerací a současnou aerobní stabilizací kalu. Většina odpadních vod je vedena kanalizační sítí na ČOV, část obyvatel má ještě ve funkci septiky a zbývající obyvatelé žumpy s odvozem. Na stávající ČOV v Uherském Ostrohu jsou napojeny i odpadní vody z městských částí Uherského Ostrohu - z Kvačic a Ostrožského Předměstí.

Územní studie předpokládá napojení všech ploch pro rekreaci a pro občanské vybavení na kanalizační síť v Uherském Ostrohu. Způsob odkanalizování, zda půjde o gravitační či tlakovou kanalizaci, určí podrobnější projektová dokumentace. Napojení na stávající síť se předpokládá v místě napojení nové příjezdové komunikace (plocha DS20) na silnici I/55 (ulice Hradišťská) – šlo by patrně o výtlačný kanalizační řad a v Kvačicích (ulice Zemědělská). Veškeré odpadní vody v OPVZ budou odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na centrální ČOV.

Uherský Ostroh – energetika

Územní studie předpokládá připojení ploch rekreace a občanského vybavení na rozvody NN připojené ke stávajícím transformačním stanicím VN/NN. Pro zlepšení napojení rekreační lokality bylo v ploše DS16 navrženo umístění nové trafostanice VN/NN, která bude na stávající vedení VN napojena kabelovým vedením v plochách DS 20, DS 21 a DS 27 a vzdušným vedením (plocha TE45).

Podrobné zdůvodnění vymezených ploch pro technickou infrastrukturu::

ID plochy

Označení plochy


42 TV Skupinový vodovod

Plocha je vymezena pro nově navržený skupinový vodovod od plánovaného vodního zdroje Polešovice do úpravny vody v Ostrožské Nové Vsi.


82

ID plochy

Označení plochy


43 TV Místní vodovod a kanalizace Plocha slouží pro napojení areálu kanoistického klubu u Kunovské tabule.

44 TV Kanalizace Plocha slouží k vedení kanalizace přes tok Petříkovce mezi plochami DS18 a DS19.

45 TE Vedení elektrické sítě VN

Plocha slouží pro umístění vzdušného vedení VN, které napojuje rekreační zónu u odděleného jezera na stávající vedení VN.

101 T* Místní vodovod, kanalizace, kabelové vedení VN

Jedná se o koridor pro technickou infrastrukturu – kabelové vedeni VN, které nově propojuje trafostanice po zrušení vedení v přestavbových plochách, výtlačný řad kanalizace pro plochy RH88 a 89 a vodovod pro stejné plochy a dále pro plochy OS98 99.

3.5.3 Občanské vybavení Jako plochy občanského vybavení byly v územní studii vymezeny ploch pro tělovýchovu a sport, jedná se o pláže u vodních ploch rozdělené do dvou kategorií a plochy pro rozšíření golfového hřiště.

Plochy pláží, které jsou vymezené jako zastavitelné, navazují na vodní plochy primárně určené ke koupání – koupaliště Albatros a oddělená část Těžebního jezera a zajišťují podmínky pro rekreaci u vody, včetně umísťování souvisejících stravovacích a ubytovacích služeb s hygienickým zázemím. Výjimkou je plocha OS98, která slouží jako zázemí pro koupání v přírodě u jihovýchodního břehu těžebního jezera a ve které je možné umísťovat pouze hygienická zařízení. Podobný účel má i přestavbová plocha OS99, která navazuje na nové plochy pro hromadnou rekreaci v místě bývalé štěrkovny.

Návrhové plochy pláží, které slouží z důvodů ochrany vodních zdrojů pouze pro koupání v přírodě a ve kterých se nepočítá s žádnou zástavbou, ani s umísťováním hygienických zařízení, jsou zdůvodněny v kap. 3.6.6. Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení a přestavbové plochy OS99 je zdůvodněno v kapitole 3.4

3.5.4 Veřejná prostranství

Veřejná prostranství nejsou v řešeném území vymezena jako zvláštní plochy. Plochy pěších zón s cyklistickou dopravou jsou vymezeny jako plochy dopravy specifické. Veřejná prostranství mohou rovněž umísťována v rámci přípustného využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití.

3.6 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Koncepce uspořádání krajiny vychází z Vyhodnocením území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Z hlediska typologie krajiny dle osídlení, využití krajiny a reliéfu jde o starou sídelní krajinu Panonika, osídlenou nepřetržitě od neolitu, rozprostírající se v 1. a 2. vegetačním stupni s plochým reliéfem či mírnou modelací terénu bez větších převýšení. Lokalita je tvořena převážně rybniční krajinou s vysokým prostorovým zastoupením mělkých vodních ploch; okrajově přechází také do lesozemědělské krajiny. V globálnějším pohledu jde o krajinu širokých říčních niv.

Řešené území se nachází ve významném krajinném prvku – údolní nivě řeky Moravy. Jezera, která vznikla jako důsledek těžby, se postupně stávají nedílnou součástí přírody, vznikají zde nová přírodní společenstva. Původně zemědělská krajina se změnila na krajinu smíšeného charakteru s plochami vodními, lesními i přírodními. Najdeme zde přírodní


83

památku Lázeňský mokřad, evropsky významnou lokalitu Nedakonický les a registrovaný krajinný prvek Ptačí ostrov. Do řešeného území zasahují skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES.

Z hlediska krajinného rázu se v okolí Ostrožských jezer nachází několik území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu. Jejich hodnota spočívá zejména v zachovalé urbanistické struktuře sídel (část Nedakonic na západě, část Uherského Ostrohu na jihu) a specifické krajinné mozaice (Sirnaté lázně) Z estetického hlediska jsou významné také výhledy, které se z prostoru jezer otevírají. Pro místa výhledů „lokálního významu“ je přirozenou hranicí panoramatu vzrostlá krajinná zeleň, případně okraj lesa či zástavba obce (Ostrožská Nová Ves, panorama Uherského Ostrohu). Výhledy „regionálního významu“ směřují i za hranice řešeného území, zpravidla ve vzdálenosti 1000 m a více. Převážně se jedná o pohledy na Uherské Hradiště a východní okraj Dolnomoravského úvalu (nad Mařaticemi, hřeben JZ od Kunovic), severní okraj Dolnomoravského úvalu (Maková, JV okraj Chřibů), Bílé Karpaty, hřeben s poutním místem sv. Antonínka nad Blatnicí pod sv. Antonínkem, vrcholové partie Vážanské vrchoviny mezi Vážany, Polešovicemi a Ořechovem a Buchlovské trojvrší (viditelnost Holého vrchu pouze omezeně).

Základní krajinné hodnoty byly v územní studii stabilizovány jako plochy vodní a vodohospodářské (vodní plochy a toky), plochy zemědělské, plochy lesní, plochy přírodní a plochy krajinné zeleně.

Návrh respektuje rozdělení řešeného území do kategorií a segmentů. K větším rozdílům dochází pouze u některých segmentů. U segmentu Z4, který je ve vyhodnocení určen pro zemědělské využití, je jeho využití pro rekreaci již založeno v územním plánu města Uherský Ostroh. Obdobná situace je v segmentu Z5, který je nově využit pro rekreaci u vody i pro rekreaci individuální a také v segmentu Z7, kde se předpokládá rozvoj golfového hřiště. Na rozdíl od vyhodnocení se nepředpokládá rozvoj individuální rekreace v segmentu I2, kde to není vhodné z hlediska ochrany vodního zdroje.

Návrh dále vychází z Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru a ložiska nevyhrazeného nerostu Ostrožská Nová Ves (viz kap. 3.3), respektuje limity v území, především nově navržená ochranná pásma vodních zdrojů. Rozvoj golfového areálu je navržen mimo plochy přírodní památky Lázeňský mokřad a navazujícího areálu lázní. Severozápadní břeh těžebního jezera je lemován plochami přírodního charakteru, bývalé kaliště bude rekultivováno na plochu rekreačního parku, který umožní návštěvníkům pobyt v přírodně kvalitním prostředí, aniž by došlo k narušení stávajících ploch přírodních a krajinné zeleně.

3.6.1 Územní systém ekologické stability Vymezení soustavy skladebných částí ÚSES bylo provedeno nad katastrální mapou, byly využity výsledky terénního průzkumu, přičemž byl kladen důraz na propojení lokálního ÚSES na regionální a nadregionální úroveň, na maximální využití stávající kostry ekologické stability, na dodržování návaznosti na již vymezené skladebné části ÚSES na území sousedních obcí, na reprezentativnost navržených biocenter a biokoridorů z hlediska rozmístění a velikosti a na dodržování doporučených prostorových parametrů skladebných částí ÚSES (Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, 1995).

Územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“) řešeného území byl vymezen na základě těchto podkladů:

• Aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2012; dále jen „AZÚR ZK 2012“)

• Územní plán Kostelany nad Moravou (Ing. arch. Vladimír Dujka, 2009) • Územní plán Nedakonice (Ing. arch. Vladimír Dujka, 2010) • Územní plán obce Ostrožská Nová Ves včetně jeho změn (Ing. arch. Radoslav Špok -

Atelier RS, 1999) • Územní plán Uherský Ostroh (Arch.Design, s.r.o. – Atelier DoS, 2013)


84

• Revize a aktualizace generelu ÚSES Zlínského kraje - okres Uherské Hradiště (EKOTOXA, s.r.o., 2010; dále jen „Generel ÚSES 2010“)

• Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, k.ú. Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves, ARVITA P spol. s r.o., srpen 2015

Označení skladebných prvků ÚSES byly převzato z platné územně plánovací dokumentace, případně doplněno dle místních názvů.

Nadregionální ÚSES

Územím prochází v ose toku řeky Moravy nadregionální biokoridor K 142 Chropyňský luh – Soutok, reprezentovaný osou vodní a osou nivní. Koncepce vymezení nadregionální úrovně byla převzata z dokumentace AZÚR ZK 2012, přičemž bylo dodrženo vymezení v platných územních plánech (Uherský Ostroh, Nedakonice, Kostelany nad Moravou). Páteřní osu větve vodních ekosystému NRBK142V Chropyňský luh – Soutok doplňují v řešeném území 3 vložená lokální biocentra LBC5, LBC6 a LBC7 Bobrovec. Druhou větev vodou ovlivněnou nivních a lesních společenstev reprezentuje v řešeném území nadregionální biokoridor NRBK142X Chropyňský luh – Soutok s 3 vloženými lokálními biocentry LBC7 Bobrovec, LBC Chylický les a LBC Kostelanský les (zasahuje do řešeného území pouze okrajově), přičemž LBC7 Bobrovec je chápáno jako kombinované biocentrum se zastoupením ekosystémů obou větví.

Regionální ÚSES

Koncepční vymezení regionální úrovně ÚSES bylo převzato z dokumentace AZÚR ZK 2012, přičemž byla dodržena návaznost na okolní platné územní plány a bylo přihlédnuto k vymezení v Generelu ÚSES 2010. Regionální úroveň je v řešeném území zastoupena funkčním biocentrem RBC 106 Zápověď, které zabíhá do řešeného území pouze okrajově ze severu. RBC 106 Zápověď je vloženo do osy NRBK142X Chropyňský luh – Soutok a reprezentuje (nivní) společenstva lužního lesa. Z RBC 106 prochází od severu k jihu řešeným územím regionální biokoridor 144 Zápověď – Kolébky (ve výkresech označen jako RBK144). Vedení biokoridoru bylo upraveno na základě dokumentace „Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, k.ú. Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves“, ARVITA P spol. s r.o., srpen 2015. Na ose regionálního koridoru jsou v řešeném území vymezena 4 lokální biocentra vložená a to LBC Říďaviny, LBC Podoráčiny, LBC Šemelky a LBC Za Lázněmi. Oproti platným ZÚR ZK došlo ke zvětšení LBC Za Lázněmi, čímž byla lépe zajištěna ochrana přírodní památky Lázeňský mokřad. Dále bylo změněno vedení biokoridoru mezi LBC Za Lázněmi a LBC Podoráčiny, včetně změny polohy LBC Šemelky. Uvedené řešené umožňuje zvětšit golfové hřiště (plocha OS 15) bez konfliktu s vedením RBK a dále vymezení plochy pro rekreaci individuální RI 90.

Lokální ÚSES

Koncepční vymezení lokální úrovně ÚSES je dané nadregionálními a regionálními skladebnými částmi ÚSES vymezeného v řešeném území. Nadmístní systém biokoridorů s vloženými lokálními biocentry je doplněn dle koncepce Generelu ÚSES 2010 o jednu větev lokálního biokoridoru v ose toku Bobrovce – LBK Bobrovec. Na toku Bobrovce je v řešeném území vymezeno stavové lokální biocentrum LBC U Olšavy v poloze dle Generelu ÚSES 2010.

Koncepční řešení lokálního ÚSES platných územních plánů Uherský Ostroh, Nedakonice a Kostelany nad Moravou není narušeno, návaznosti jsou zajištěny. K úpravám vymezení lokálního ÚSES došlo v prostoru navrhovaného přístaviště v k. ú. Kvačice, kde bylo vůči Územnímu plánu Uherský Ostroh mírně upraveno vymezení biocentra LBC5, a rovněž navazujícího biokoridoru LBK1, do výhodnější polohy s ohledem na navržené řešení zastavitelných ploch. Nezbytné prostorové a funkční parametry ÚSES byly v uvedených úpravách dodrženy a nemají na funkci lokálního ÚSES negativní vliv.


85

Pro navržené skladebné části ÚSES byly vymezeny tyto návrhové plochy:

ID plochy

Označení plochy


48 P Založení lokálního biocentra LBC5

Plocha byla vymezena pro založení lokálního biocentra s cílovými vodními a nivními ekosystémy v návaznosti na vymezení ÚSES v ÚP Uherský Ostroh a v souladu s Generelem ÚSES 2010. Vymezení bylo vůči ÚP Uherský Ostroh mírně upraveno v návaznosti na urbanistické řešení širšího prostoru se zachování prostorových a funkčních parametrů ÚSES.

49 P Založení lokálního biocentra LBC6

Plocha byla vymezena pro založení lokálního biocentra s cílovými vodními a nivními ekosystémy v návaznosti na vymezení ÚSES v ÚP Uherský Ostroh.

52, 53 P Založení části vloženého lokálního biocentra LBC Za Lázněmi

Plocha byla vymezena pro založení lokálního biocentra s cílovými mokřadními případně nivními ekosystémy se zachováním břehových porostů na toku Petříkovce a druhém bezejmenném toku v lokalitě. Poloha biocentra byla dodržena dle vymezení v AZÚR ZK 2012 a Generelu ÚSES 2010. Došlo k upřesnění hranic biocentra s ohledem na vymezení PP Lázeňský mokřad.

87 P Založení vloženého lokálního biocentra LBC Šemelky

Plocha byla vymezena pro založení lokálního biocentra s cílovými nivními a mokřadními ekosystémy se zachováním břehových porostů na bezejmenném toku v Šemelkách. Poloha biocentra byla upřesněna v souladu s dokumentací „Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, k.ú. Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves“, ARVITA P spol. s r.o., srpen 2015.

55, 56, 60

K Založení regionálního biokoridoru 144 Zápověď – Kolébky

Plocha byla vymezena v souladu s AZÚR ZK 2012, došlo pouze k upřesnění.

57, 59, 85, 86

K Založení regionálního biokoridoru 144 Zápověď – Kolébky

Plocha byla upřesněna v souladu s dokumentací „Vyhodnocení území Ostrožských jezer z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, k.ú. Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves“, ARVITA P spol. s r.o., srpen 2015.

54 K Založení lokální biokoridoru LBK1

Plocha byla vymezena v návaznosti na vymezení ÚSES v ÚP Uherský Ostroh a v souladu s Generelem ÚSES 2010. Vymezení bylo vůči ÚP Uherský Ostroh mírně upraveno v návaznosti na urbanistické řešení širšího prostoru se zachování prostorových a funkčních parametrů ÚSES.

3.6.2 Prostupnost krajiny

Zhoršená prostupnost krajiny se týká především lesa Zápověď, kterým prochází cyklotrasa č. 47A, a navazujících lesů Nedakonického a Chylického V současné době neexistuje kvalitní propojení Kostelan nad Moravou a Nedakonic s Uherským Ostrohem. Pokud cyklisté přesto nechtějí zajíždět až do Ostrožské Nové Vsi a napojit se na cyklotrasu č. 47, volí cestu po hrázi mezi Bobrovcem a Vodárenským jezerem, což nevhodně přivádí návštěvníky do blízkosti OPVZ I. stupně.

Pro zlepšení této situace územní studie navrhla nové vedení cyklotrasy č. 47 s využitím účelových lesních komunikací přes Nedakonický a Chylický les k severnímu břehu


86

Těžebního jezera a dále po hrázi Moravy až k nově navrženému přístavišti. Odbočka z této trasy povede k Nedakonickému jezu s plavební komorou, Pokud by se podařilo pomocí nových lávek zprůchodnit Nedakonický jez i pro pěší a cyklisty (plocha DX100), vznikla by další alternativní trasa propojující cyklostezky podél řeky Moravy – vodní cesty Baťův kanál.

3.6.3 Protierozní opatření

Vzhledem k rovinatému charakteru krajiny a k poměrně značnému zastoupení ploch vzrostlé zeleně se eroze vodní či větrná neprojevují v řešeném území ve větším rozsahu. Ke snížení navíc přispívá vymezení skladebných částí ÚSES. Proto nebylo nutné v územní studii navrhovat speciální plochy pro protierozní opatření. Zamezení „stékání bahna“ ze zemědělských ploch při prudkých deštích do vodních ploch (Těžebního jezera, Kunovské tabule atd.) je ošetřeno vymezením příbřežní krajinné zeleně, která bude fungovat jako přirozená bariéra (K 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73 74, 75, ZP 79 atd.). Uvedené plochy zeleně přispějí k zamezení zanášení uvedených vodních ploch.

3.6.4 Vodní plochy a toky

Jižní část řešeného území je odvodněna říčkou Oklukou, část v Nedakonickém lese (mezi Bobrovcem a Moravou) odtéká do řeky Moravy. Říčka Okluka pramení na svazích Lesné a ústí zleva do Moravy u Uherského Ostroh. Hlavními přítoky Okluky jsou zprava Petříkovec a zleva Boršický potok. Řešeným území protéká také potok Bobrovec, který se vlévá zleva přímo do řeky Moravy. Řešené území je celé součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Řešené území leží částečně ve zranitelné oblasti dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vymezení zranitelné oblasti kopíruje hranice k. ú. Ostrožská Nová Ves (obec Ostrožská Nová Ves) a Ostrožské Předměstí (obec Uherský Ostroh).

V řešeném území se nacházejí tyto významné vodní plochy:

• Vodárenské jezero – zdroj pitné vody.

• Kunovská tabule – slouží pro kanoistiku a rybaření.

• Koupaliště Albatros – přírodní koupaliště, slouží pro intenzivní rekreaci u vody

• Těžební jezero – v současnosti zde končí těžba štěrkopísku, jezero bude do budoucna sloužit nejen rekreačním účelům (koupání v přírodě, rybolov), ale také jako zásobárna vody pro Vodárenské jezero.

• Oddělená část Těžebního jezera – těžba štěrkopísku zde skončila, vodní plocha bude sloužit jako přírodní koupaliště.

• Rybářská zařízení uvnitř Rybářského poloostrova – budou dále sloužit pro chov ryb, výhledově se však počítá s jeho útlumem.

Územní studie navrhla koordinaci funkcí v řešeném území tak, aby došlo ke zvýšení ochrany Vodárenského jezera (vyloučení dopravy z jeho hráze, zrušení příjezdové komunikace na Rybářský poloostrov), aby bylo možné Těžební jezero využívat pro přírodně konformní způsoby rekreace u vody a aby se intenzivní rekreace u vody soustředila kolem koupaliště Albatros a kolem oddělené části Těžebního jezera.


87

Byla navržena pouze jedna nová plocha vodní a vodohospodářská:

ID plochy

Označení plochy


84 WT Zrušení hráze a příjezdové komunikace na rybářský poloostrov

Zrušení hráze s příjezdovou cestou zajišťuje vyšší ochranu Vodárenského jezera, především před úniky ropných produktů z motorových vozidel. Hráz Vodárenského jezera je navržena pro zařazení do OPVZ I. stupně na ní zrušen provoz motorových vozidel. Rybářský poloostrov bude napojen novou komunikací, plocha DS 30, od kaliště.

3.6.5 Ochrana před povodněmi Řešené území je před povodněmi chráněno hrázemi podél Moravy a podél vodního roku Bobrovec. V případě velké vody v řece Moravě dochází k přelití vody přes levobřežní hráz do území řízené inundace Nedakonický les, které je od jezer odděleno hrází.

Při povodních v roce 1997 však ochranné hráze nestačily a řeka Morava protékala mimo jiné přímo vodárenským jezerem a i potok Bobrovec se po protržení dělící hráze přechodně vléval přímo do vodárenského jezera. Celkově tehdy hladina vzrostla až o cca 10 m a zaplavené území zahrnovalo celé území s jezery včetně zastavěného území.

Do řešeného území zasahuje ze severozápadu záplavové území Q100 řeky Moravy. Vymezené záplavové území víceméně kopíruje hranici lesního komplexu „Zápověď“ (mezi tokem Bobrovce a Moravy. Dále do řešeného území zasahuje z jihu záplavové území Q100 pravostranného přítoku Moravy – říčky Okluky. Vymezené záplavové území Okluky zasahuje od Uherského Ostrohu, přes zastavěnou část Kvačic, až do těžebního jezera.

Okrajově do řešeného území zasahuje i území zvláštní povodně pod vodním dílem. Jedná se o vodní nádrž Luhačovice. Území zasahuje do pouze do severní části lesního komplexu „Zápověď“.

V plánu oblasti povodí Moravy není řešené území není do žádné prioritní oblasti z hlediska realizace protipovodňových opatření.

V územní studii byla vymezena v souladu s ÚP Uherský Ostroh pouze jedna plocha pro protipovodňovou hráz u řeky Moravy u navrženého přístaviště.

3.6.6 Rekreace Rekreace v nezastavěném území je stabilizována především v plochách pro tělovýchovu a sport, kterými jsou pláže u Těžebního jezera a u Kunovské tabule. Návrhové plochy pláží slouží z důvodů ochrany vodních zdrojů pouze pro koupání v přírodě a nepočítá se v nich s žádnou zástavbou, ani s umísťováním hygienických zařízení:

ID plochy

Označení plochy


10 OS Pláž pro koupání v přírodě u těžebního jezera

Plocha byla navržena pro méně intenzivní rekreaci s koupáním v přírodě, břeh nebude upraven jako pláž, plocha je dostupná pouze Předpokládaná kapacita je max. 500 rekreantů u vody. V ploše nebudou umístěny žádné stavby, ani hygienická zařízení. Zázemí pro tuto plochu zajišťuje zastavitelná plocha OS98.


88

ID plochy

Označení plochy


12, 13 OS

Pláže pro koupání v přírodě u jižního a východního břehu Kunovské tabule

Plochy byly navrženy v návaznosti na stávající areál sportovního klubu u Kunovské tabule, předpokládá se kapacita cca 200 rekreantů u vody, v plochách nebudou umístěna hygienická zařízení. Zázemí pro tyto plochy vytváří budovy kanoistického klubu.

3.6.7 Dobývání ložisek nerostných surovin Společnost DOBET, s.r.o. v prostoru Ostrožských jezer těžbu postupně ukončuje. Část rekultivací byla již provedena a předána, jedná se o plochy v k.ú. Chylice. Pro další část dobývacího prostoru je zpracován Plán sanace a rekultivace dobývacího prostoru a ložiska nevyhrazeného nerostu Ostrožská Nová Ves (TERRA projekt, 2004). Po ukončení těžby a likvidaci technologických objektů bude možné výrobní plochy využívat pouze v souladu s navrženými podmínkami OPVZ II. stupně, které neumožňují do budoucna využití těchto ploch pro výrobní činnosti.

3.7 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem byly stanoveny tak, aby rekreační využití řešeného území nekolidovalo s ochranou vodních zdrojů a nenarušovalo nadměrně jeho přírodní a krajinný ráz.

Zvláštní důraz byl věnován využití ploch rekreace specifické RX, do kterých spadá Rybářský poloostrov a chatová lokalita u kaliště. Většina chat, které se zde nacházejí, nebyla povolena a současný stav je z hlediska ochrany vodních zdrojů vysoce rizikový. Především z těchto důvodů mohou v plochách RX zůstat jenom chaty, které byly povoleny a které mají zajištěnou likvidaci odpadních vod v bezodtokových jímkách (dle povolení). Pro ochranu vodního zdroje je nutné, aby odpadní vody byly odvedeny prostřednictvím kanalizace mimo OPVZ na obecní ČOV namísto jímek. Výstavba nových chat není povolena, stávající nepovolené chaty musí být odstraněny.

Dalším problémem, který má negativní vliv jak na ochranu vodních zdrojů, tak i na krajinný ráz, je umísťování maringotek v plochách především kolem Těžebního jezera. Tyto maringotky bývají často označovány jako zařízení pro včely, konkrétně jako kočovné vozy. Vzhledem k tomu, že včela je, jak praví zákon o veterinární péči a plemenářský zákon, hospodářské zvíře, je tedy chována ve stavbách a zařízeních pro zemědělství. Jejich umísťování bylo v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s § 18 stavebního zákona, v platném znění, vyloučeno. To se však netýká včelníků, včelnic nebo kočovných vozů. Proto bylo ve vybraných plochách stanoveno nepřípustné využití „chov včel“, aby bylo zabráněno chovu těchto hospodářských zvířat v území v jakýchkoliv stavbách či zařízeních.

3.8 VYMEZENÍ POTENCIÁLNÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ

Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, byly v souladu v souladu s § 170 stavebního zákona, v platném znění, vymezeny stavby dopravní a technické infrastruktury.

Jako veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, bylo v souladu v souladu s § 170 stavebního zákona, v platném znění, navrženo založení prvků územního systému ekologické stability.


89

3.9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

Plocha územní rezervy pro průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe byla vymezena v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění její aktualizace č. 1 a také v souladu s platnými Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje, viz kap. 3.2.

3.10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE

Velkým problémem současného stavu území je nekoordinovaná výstavba chat a umísťování maringotek, což plyne z velkého zájmu fyzických osob o individuální rekreaci u vody. Aby se těmto problémům předešlo, územní studie navrhla dvě plochy pro výstavbu chat, v každé hlavní lokalitě jednu. Především z důvodu ochrany krajinného rázu je však nutné uspořádání zástavby v plochách řešit územními studiemi, které mj. určí uspořádání a charakter staveb a také navrhnou způsob jejich napojení na technickou infrastrukturu.

3.11 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

Etapizace byla navržena především z důvodu zajištění nutných vstupních investic do dopravní a technické infrastruktury, aby případnou výstavbou v plochách pro tělovýchovu a sport a v plochách pro rekreaci nedošlo k přetížení jejího stavu. Pokud by v lokalitě Uherský Ostroh nedošlo k výstavbě příjezdových komunikací od silnice I/55, veškerá doprava k novým objektům a zařízením by se realizovala přes zastavěné územní části Kvačice. Z hlediska technické infrastruktury je nutné pro všechny nové objekty zajistit napojení na vodovod a likvidaci odpadních vod napojením na veřejnou kanalizaci.

Situace v lokalitě Ostrožská Nová Ves je rozdílná. Pro výstavbu v plochách pro rekreaci hromadnou a individuální nejsou rozhodující investice do nových komunikací, nutné je však napojení na technickou infrastrukturu, především na kanalizaci. Výstavba v ploše RH88 je podmíněna likvidací trafostanic a přeložením vedení VN do koridoru pro technickou infrastrukturu (plocha T*101). Plochy RH88 a RH89 je nutné rovněž prostřednictvím tohoto koridoru napojit na vodovod a kanalizaci.


90

4 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Vyhodnocení bylo zpracováno v souladu s ust. § 5 odst. 1 a 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), v platném znění. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF je provedeno v souladu s platnými provádějícími předpisy o ochraně ZPF, především podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zvýšená ochrana je zajištěna u pozemků, které jsou dle kvality půdy zařazeny do I. a II. třídy ochrany dle metodického pokynu č. j. OOLP/1067/96.

Sumarizace předpokládaných záborů půdního fondu dle rozdílných způsobů využití:

Způsob využití

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Zábor ZPF (ha)

Zábor PUPFL

(ha)

Výměra plochy celkem I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída

Plochy rekreace 0 0 22,35 0 0 22,35 0 37,21

Plochy občanského vybavení

3,26 0 20,06 0 0 23,32 0 34,31

Plochy dopravní infrastruktury

1,81 0 13,87 0,7 0 16,37 1,31 27,51

Plochy technické infrastruktury

0,05 0 0,76 0,21 0 1,02 0 1,94

Plochy vodní a vodohospodářské

0 0 0 0 0 0 0 0,36

Plochy sídelní zeleně

2,1 0 5,09 0 0 7,19 0 18,32

Plochy krajinné zeleně

0,86 9,3 19,67 0 0 29,83 0 48,27

Plochy přírodní 1,11 0,42 11,66 0 0 13,2 0 13,22

CELKEM 9,19 9,72 93,46 0,91 0 113,28 1,31 181,14

Na plochách půdního fondu s I. a II. třídou ochrany jsou vymezeny především plochy přírodní (založení skladebných částí územního systému ekologické stability, plochy zelně a plochy technické a dopravní infrastruktury.

Největší zábor vytváří plocha pro tělovýchovu a sport OS14. Jedná se o plochu pro rozšíření golfového hřiště Pozemek je v majetku obce, navazuje na stávající golfové hřiště. Rozšíření golfového hřiště je dlouhodobým záměrem obce, který zvýší atraktivitu obce i celého komplexního rekreačního celku KRC 3..

Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je minimální. jedná se pouze o plochy pro cyklostezky v Nedakonickém a Chylickém lese, které budou mít charakter lesních účelových komunikací.

Předpokládané zábory zemědělského půdního fondu podle tříd ochrany a pozemků určených k plnění funkcí lesa podle jednotlivých ploch:

Ozn., ID

funkční plochy

Výměra plochy celkem

(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF I (ha)

z toho v ZÚ (ha) I

z toho v třídě

ochrany ZPF II (ha)

z toho v ZÚ (ha) II

z toho v třídě

ochrany ZPF III

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF IV

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF V (ha)

RH1 5,49 0 0 5,45 0 0 0 0 5,45 0 0

RH2 4,74 0 0 2,23 0 0 0 0 2,23 0 0


91

Ozn., ID

funkční plochy


(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF I (ha)

z toho v ZÚ (ha) I

z toho v třídě

ochrany ZPF II (ha)


z toho v třídě

ochrany ZPF III

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF IV

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF V (ha)

RI3 6,16 0 0 6,16 0 0 0 0 6,16 0 0

RX5 0,83 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RX6 4,68 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RH7 4,75 0 0 4,75 0 0 0 0 4,75 0 0

OS8 3,18 0 0 2,88 0 0 0 0 2,88 0 0

OS10 6,01 1,26 0 2,29 0 0 0 0 2,29 0 0

OS11 3,58 0 0 2,33 0 0 0 0 2,33 0 0

OS12 1,18 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

OS13 1,4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

OS14 3,56 0 0 3,56 3,26 0 0 0 0,3 0 0

OS15 9,64 0 0 9,64 0 0 0 0 9,64 0 0

DS16 3,17 0 0 3,17 0 0 0 0 3,17 0 0

DS17 1,39 1,39 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DS18 1,07 0 0 1,05 0 0 0 0 1,05 0 0

DS19 0,16 0,16 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DS20 0,77 0,08 0 0,71 0 0 0 0 0,01 0,7 0

DS21 0,38 0 0 0,38 0 0 0 0 0,38 0 0

DS22 0,93 0,25 0 0,68 0 0 0 0 0,68 0 0

DS23 1,1 0 0 0,99 0 0 0 0 0,99 0 0

DS24 0,14 0 0 0,09 0 0 0 0 0,09 0 0

DS25 0,57 0 0 0,11 0 0 0 0 0,11 0 0

DS26 0,18 0 0 0,11 0,04 0 0 0 0,07 0 0

DS27 0,66 0 0 0,66 0 0 0 0 0,66 0 0

DS28 0,62 0 0 0,53 0 0 0 0 0,53 0 0

DS30 1,44 0 0 0,62 0 0 0 0 0,62 0 0

DS31 1,89 0 0 1,75 0 0 0 0 1,75 0 0

DS32 0,97 0 0 0,51 0 0 0 0 0,51 0 0

DS33 1,31 0 1,31 0 0 0 0 0 0 0 0

DS34 2,32 1,15 0 0,67 0 0 0 0 0,67 0 0

DX35 1,17 0 0 0,79 0 0 0 0 0,79 0 0

DX36 0,42 0 0 0,03 0 0 0 0 0,03 0 0

DX37 0,34 0 0 0,31 0 0 0 0 0,31 0 0

DX38 0,45 0 0 0,3 0 0 0 0 0,3 0 0

DX39 0,75 0 0 0,75 0,05 0 0 0 0,71 0 0

DX40 0,33 0 0 0,33 0 0 0 0 0,33 0 0

DV41 0,44 0 0 0,4 0,4 0 0 0 0 0 0

TV42 0,4 0 0 0,37 0 0 0 0 0,37 0 0

TV43 0,52 0 0 0,28 0 0 0 0 0,28 0 0

TV44 0,02 0,02 0 0,01 0 0 0 0 0,01 0 0


92

Ozn., ID

funkční plochy


(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF I (ha)

z toho v ZÚ (ha) I

z toho v třídě

ochrany ZPF II (ha)


z toho v třídě

ochrany ZPF III

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF IV

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF V (ha)

TE45 0,3 0 0 0,21 0 0 0 0 0 0,21 0

T*46 0,21 0 0 0,05 0,05 0 0 0 0 0 0

Z*47 2,41 0 0 2,37 2,1 0 0 0 0,27 0 0

P48 2,77 0 0 2,76 0,96 0 0 0 1,8 0 0

P49 3,37 0 0 3,36 0,15 0 0 0 3,2 0 0

P52 1,17 0 0 1,17 0 0 0 0 1,17 0 0

P53 3,84 0 0 3,84 0 0 0 0 3,84 0 0

K54 0,84 0 0 0,64 0,11 0 0 0 0,53 0 0

K55 0,79 0 0 0,68 0 0 0,32 0 0,37 0 0

K56 0,09 0 0 0,09 0 0 0 0 0,09 0 0

K57 0,04 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K58 2,48 0,18 0 2,48 0 0 0,49 0 1,98 0 0

K60 0,83 0 0 0,83 0,75 0 0 0 0,08 0 0

K61 0,7 0 0 0,7 0 0 0 0 0,7 0 0

K62 1,62 0 0 1,62 0 0 0 0 1,62 0 0

K63 2,76 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K66 1,89 0 0 1,73 0 0 0 0 1,73 0 0

K67 2,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K68 1,21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K69 0,8 0 0 0,2 0 0 0 0 0,2 0 0

K70 0,18 0 0 0,16 0 0 0 0 0,16 0 0

K71 0,86 0 0 0,53 0 0 0 0 0,53 0 0

K72 1,15 0 0 1,15 0 0 0 0 1,15 0 0

K73 0,42 0 0 0,42 0 0 0 0 0,42 0 0

K74 1,29 0 0 1,29 0 0 0 0 1,29 0 0

K75 8,62 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K76 2,59 0 0 2,59 0 0 2,38 0 0,21 0 0

K77 4,34 0 0 4,34 0 0 0 0 4,34 0 0

K78 5,72 0 0 5,72 0 0 5,17 0 0,55 0 0

ZP79 15,91 2,31 0 4,82 0 0 0 0 4,82 0 0

DX81 2,26 0,55 0 0,11 0 0 0 0 0,11 0 0

DX82 0,15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DX83 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

WT84 0,36 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K85 1,07 0 0 0,82 0 0 0 0 0,82 0 0

K86 1,46 0 0 1,46 0 0 0,94 0 0,52 0 0

P87 2,07 0 0 2,07 0 0 0,42 0 1,65 0 0

RH88 4,65 4,65 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RH89 2,15 2,15 0 0 0 0 0 0 0 0 0


93

Ozn., ID

funkční plochy


(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF I (ha)

z toho v ZÚ (ha) I

z toho v třídě

ochrany ZPF II (ha)


z toho v třídě

ochrany ZPF III

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF IV

(ha)

z toho v třídě

ochrany ZPF V (ha)

RI90 3,76 0 0 3,76 0 0 0 0 3,76 0 0

K91 0,18 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DS92 0,29 0,29 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DS93 1,37 1,02 0 1,32 1,32 0,98 0 0 0 0 0

K94 2,77 0 0 2,25 0 0 0 0 2,25 0 0

K95 0,93 0,93 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K96 0,38 0,38 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K97 0,13 0,13 0 0,13 0 0 0 0 0,13 0 0

OS98 4,9 0 0 2,62 0 0 0 0 2,62 0 0

OS99 0,86 0,86 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DX100 0,37 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

T*101 0,49 0,49 0 0,1 0 0 0 0 0,1 0 0

Celkem 181,14 18,25 1,31 113,28 9,19 0,98 9,72 0 93,46 0,91 0

Předpokládané zábory zemědělského půdního fondu podle jednotlivých kultur a pozemků určených k plnění funkcí lesa:

Ozn., ID funkční plochy


(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v kultuře

orná půda (ha)

z toho v kultuře

chmelnice (ha)

z toho v kultuře vinice (ha)

z toho v kultuře zahrada

(ha)

z toho v kultuře ovocný

sad (ha)

z toho v kultuře trvalý travní porost

(ha)

RH1 5,49 0 0 5,45 5,45 0 0 0 0 0

RH2 4,74 0 0 2,23 2,23 0 0 0 0 0

RI3 6,16 0 0 6,16 0 0 0 0 0 6,16

RX5 0,83 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RX6 4,68 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RH7 4,75 0 0 4,75 4,75 0 0 0 0 0

OS8 3,18 0 0 2,88 2,88 0 0 0 0 0

OS10 6,01 1,26 0 2,29 0,25 0 0 0 0 2,05

OS11 3,58 0 0 2,33 2,33 0 0 0 0 0

OS12 1,18 0 0 0 0 0 0 0 0 0

OS13 1,4 0 0 0 0 0 0 0 0 0

OS14 3,56 0 0 3,56 3,56 0 0 0 0 0

OS15 9,64 0 0 9,64 9,64 0 0 0 0 0

DS16 3,17 0 0 3,17 0,37 0 0 0 0 2,81

DS17 1,39 1,39 0 0 0 0 0 0 0 0

DS18 1,07 0 0 1,05 1,05 0 0 0 0 0

DS19 0,16 0,16 0 0 0 0 0 0 0 0

DS20 0,77 0,08 0 0,71 0,48 0 0 0,23 0 0


94



(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v kultuře

orná půda (ha)

z toho v kultuře

chmelnice (ha)



(ha)


sad (ha)


(ha)

DS21 0,38 0 0 0,38 0,38 0 0 0 0 0

DS22 0,93 0,25 0 0,68 0,32 0 0 0 0 0,36

DS23 1,1 0 0 0,99 0,94 0 0 0 0 0,06

DS24 0,14 0 0 0,09 0,09 0 0 0 0 0

DS25 0,57 0 0 0,11 0,11 0 0 0 0 0

DS26 0,18 0 0 0,11 0,02 0 0 0 0 0,1

DS27 0,66 0 0 0,66 0,07 0 0 0 0 0,59

DS28 0,62 0 0 0,53 0 0 0 0 0 0,53

DS30 1,44 0 0 0,62 0,62 0 0 0 0 0

DS31 1,89 0 0 1,75 1,16 0 0 0 0 0,59

DS32 0,97 0 0 0,51 0,51 0 0 0 0 0

DS33 1,31 0 1,31 0 0 0 0 0 0 0

DS34 2,32 1,15 0 0,67 0,66 0 0 0,01 0 0

DX35 1,17 0 0 0,79 0,79 0 0 0 0 0

DX36 0,42 0 0 0,03 0,03 0 0 0 0 0

DX37 0,34 0 0 0,31 0,31 0 0 0 0 0

DX38 0,45 0 0 0,3 0,02 0 0 0 0 0,28

DX39 0,75 0 0 0,75 0,75 0 0 0 0 0

DX40 0,33 0 0 0,33 0 0 0 0 0 0,33

DV41 0,44 0 0 0,4 0 0 0 0 0 0,4

TV42 0,4 0 0 0,37 0,09 0 0 0 0 0,28

TV43 0,52 0 0 0,28 0,28 0 0 0 0 0

TV44 0,02 0,02 0 0,01 0,01 0 0 0 0 0

TE45 0,3 0 0 0,21 0,21 0 0 0 0 0

T*46 0,21 0 0 0,05 0 0 0 0 0 0,05

Z*47 2,41 0 0 2,37 2,37 0 0 0 0 0

P48 2,77 0 0 2,76 2,76 0 0 0 0 0

P49 3,37 0 0 3,36 3,36 0 0 0 0 0

P52 1,17 0 0 1,17 0,74 0 0 0 0 0,43

P53 3,84 0 0 3,84 0 0 0 0 0 3,84

K54 0,84 0 0 0,64 0 0 0 0,09 0 0,55

K55 0,79 0 0 0,68 0,68 0 0 0 0 0

K56 0,09 0 0 0,09 0,09 0 0 0 0 0

K57 0,04 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K58 2,48 0,18 0 2,48 2,48 0 0 0 0 0

K60 0,83 0 0 0,83 0,83 0 0 0 0 0

K61 0,7 0 0 0,7 0,7 0 0 0 0 0


95



(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v kultuře

orná půda (ha)

z toho v kultuře

chmelnice (ha)



(ha)


sad (ha)


(ha)

K62 1,62 0 0 1,62 0 0 0 0 0 1,62

K63 2,76 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K66 1,89 0 0 1,73 1,73 0 0 0 0 0

K67 2,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K68 1,21 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K69 0,8 0 0 0,2 0,2 0 0 0 0 0

K70 0,18 0 0 0,16 0,16 0 0 0 0 0

K71 0,86 0 0 0,53 0,53 0 0 0 0 0

K72 1,15 0 0 1,15 1,15 0 0 0 0 0

K73 0,42 0 0 0,42 0,42 0 0 0 0 0

K74 1,29 0 0 1,29 1,29 0 0 0 0 0

K75 8,62 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K76 2,59 0 0 2,59 2,59 0 0 0 0 0

K77 4,34 0 0 4,34 4,34 0 0 0 0 0

K78 5,72 0 0 5,72 5,72 0 0 0 0 0

ZP79 15,91 2,31 0 4,82 4,82 0 0 0 0 0

DX81 2,26 0,55 0 0,11 0 0 0 0 0 0,11

DX82 0,15 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DX83 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

WT84 0,36 0 0 0 0 0 0 0 0 0

K85 1,07 0 0 0,82 0,82 0 0 0 0 0

K86 1,46 0 0 1,46 1,46 0 0 0 0 0

P87 2,07 0 0 2,07 2,07 0 0 0 0 0

RH88 4,65 4,65 0 0 0 0 0 0 0 0

RH89 2,15 2,15 0 0 0 0 0 0 0 0

RI90 3,76 0 0 3,76 3,76 0 0 0 0 0

K91 0,18 0 0 0 0 0 0 0 0 0

DS92 0,29 0,29 0 0 0 0 0 0 0 0

DS93 1,37 1,02 0 1,32 1,32 0 0 0 0 0

K94 2,77 0 0 2,25 0 0 0 0 0 2,25

K95 0,93 0,93 0 0 0 0 0 0 0 0

K96 0,38 0,38 0 0 0 0 0 0 0 0

K97 0,13 0,13 0 0,13 0 0 0 0 0 0,13

OS98 4,9 0 0 2,62 0 0 0 0 0 2,62

OS99 0,86 0,86 0 0 0 0 0 0 0 0

DX100 0,37 0 0 0 0 0 0 0 0 0

T*101 0,49 0,49 0 0,1 0,1 0 0 0 0 0


96



(ha)

v ZÚ (ha)

v PUPFL

(ha)

v ZPF (ha)

z toho v kultuře

orná půda (ha)

z toho v kultuře

chmelnice (ha)



(ha)


sad (ha)


(ha)

OS98 4,9 0 0 2,62 0 0 0 0 0 2,62

OS99 0,86 0,86 0 0 0 0 0 0 0 0

DX100 0,37 0 0 0 0 0 0 0 0 0

T*101 0,49 0,49 0 0,1 0,1 0 0 0 0 0

Celkem 181,14 18,25 1,31 113,28 86,85 0 0 0,33 0 26,14


97

5 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Přehled záměrů a jejich aplikace v jednotlivých variantách

Označení Záměr Varianta

Poznámka A B C D

K1 UO – koupání v oddělené části těžebního jezera ● ● ● ●

K2 ONV – koupání v Kunovské tabuli ● ● ● ●

A – plné využití pro koupání i pro kanoistiku (s plochou (R1) B, C – současný stav – kanoistika – koupání je možné po zrušení DP) D - méně intenzivní formy s omezenou občanskou vybaveností situovanou ve vazbě na klub veslařů a to pouze v nezbytném rozsahu

K3 ONV – koupaliště Albatros ● ● ● ●

C1a ONV – chaty na rybářském poloostrově a u kaliště jako plocha rodinné rekreace

● ● ●

A – část chat u odkaliště bez přístupu do vody bude odstraněna B – zachovány všechny chaty u odkaliště D - nutno vyřešit odkanalizování

C1b ONV – chaty na rybářském poloostrově a u kaliště jako plocha přírodní

● Chaty budou odstraněny


● ●


● ● Chaty budou odstraněny

C3a


●

C3b UO – rekreační objekty na poloostrovech v Kvačicích jako plocha přírodní

● ● ● Rekreační objekty budou odstraněny


98


Poznámka A B C D

C4a


●

C4b


● ● ● Rekreační objekty budou odstraněny


● ●

D – plochu ponechat spíše rekreaci přírodního charakteru, zázemí situovat do prostoru veslařského klubu

R2 ONV – rozšíření golfového hřiště ● ● ● ●

A – maximální možný rozsah B – dle požadavků investora C, D – minimální rozsah, stávající hřiště vyváženo plochami přírodního charakteru

R3 ONV – rozšíření lázeňského areálu ● ● ● ●

D – stavby situovat v návaznosti na zastavěné území


●

Pouze část u vody, zbytek jako plocha přírodní

R4b UO – územní rezerva 120 jako plocha přírodní

● ● ● Po rekultivaci


● ● ● ●

A – pláž a zázemí pro koupání B, C – pouze úzký pruh pláže, zbytek jako plocha přírodní D – pláž a zázemí pro koupání


● ●

D – plochu lze akceptovat pouze po vyřešení odkanalizování a dopravního napojení


99


Poznámka A B C D

R6b UO – územní rezerva 116 jako ZPF ● ●

Ponechán současný stav


● ● ● ●

A – ubytovací, stravovací zařízení, sportoviště apod. B, C – zázemí pro koupání včetně plochy parkoviště D – ubytovací, stravovací zařízení, sportoviště apod.

R8a


● ●

A – v plném rozsahu dle architektonické studie D – v redukovaném rozsahu pouze na břehu odděleného jezera

R8b UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako plocha přírodní ● ●

Již rekultivováno, vhodnější by byla úprava přírodního charakteru se špatně dostupným břehem těžebního jezera

R9a


● ●

A – v plném rozsahu D – v redukovaném rozsahu, pouze směrem ke koupališti bez přístupu k těžebnímu jezeru

R9b ONV – areál Dobet, ponechán původní stav – plocha výroby

●

R9c ONV – areál Dobet jako plocha přírodní ● Po rekultivaci


100


Poznámka A B C D

P1 ONV – severozápadní břeh jako plocha přírodní ● ● ● ●

A – vyjmuta plocha R4a v Kvačicích pro rodinnou rekreaci B, C, D – včetně plochy R4a v Kvačicích

P2a ONV – kaliště jako plocha přírodní ● ● ●

Po rekultivaci D – jako plochy přírodního upravit, také část areálu DOBET jako ztížení přístupu k těžebnímu jezeru

P2b ONV – kaliště jako plocha ZPF ● Po rekultivaci

P3a ONV – Šemelky jako plocha přírodní ●

P3b ONV – Šemelky ponechány jako ZPF ● ●

P3c


●

Část ploch u koupaliště možno využít pro rozšíření pláže a zázemí pro volnočasové aktivity

P4a ONV – Lesní rubanice u Kunovské tabule jako plocha přírodní

● ●

P4b ONV – Lesní rubanice u Kunovské tabule ponechány jako ZPF

● ●

P5 ONV – Stabilizace přírodní památky Lázeňský mokřad ● ● ● ●

A, D– stávající vymezení doplněno o plochy přírodního charakteru za areálem lázní B, C – zachováno stávající vymezení

D1 ONV – příjezdová cesta ke Kunovské tabuli ● ● ● ●

Příjezd ke kanoistickému klubu

D2 ONV – příjezdová cesta k rybářskému poloostrovu ● ●


101


Poznámka A B C D


●

D4 ONV – obchvat Chylic účelovou komunikací ●

D5 UO – obchvat Kvačic účelovou komunikací ● ● ● ●

A – napřímená trasa, včetně parkoviště B, C – obchvat bez parkoviště

D6


● ●

A – účelová komunikace, včetně cyklostezky D – pouze cyklostezka


● Slouží i jako cyklostezka

D8 ONV – velké parkoviště u Kunovské tabule ●

D9 ONV – velké parkoviště u koupaliště Albatros ● ●

D – umístěno blíže zastavěnému území

D10 ONV – malé parkoviště před železničním přejezdem

● ● ●

D – plochy rozšířeny i do sousedství golfového areálu za přejezd


●

B, C – parkování řešeno v rámci zastavitelné plochy 76

D12 UO, ONV – cyklostezka po hrázi Bobrovce ● ●

D13a ONV – přeložka cyklostezky 47A ● ●

D – cyklostezka částečně přeložena dle vymezení plochy rekreace R1

D13b ONV – stabilizace cyklostezky 47A v původní trase

● ●


102


Poznámka A B C D

D14 ONV – stabilizace cyklostezky 47 v původní trase

● ● ● ●

A – pouze po železniční přejezd v ONV B, C – stabilizace v celé trase D – doplněna přeložka přes areál Dobet viz D6

D15 ONV - stabilizace stávající příjezdové komunikace k chatám v Chylicích C2a

●


103

Příloha č. 2 Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

Varianta A

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka

K1 UO – koupání v oddělené části těžebního jezera

+ + 0 2

K2 ONV – koupání v Kunovské tabuli + + 0 2

K3 ONV – koupaliště Albatros 0 0 0 0 Stav bez změny

kvality.

C1a


0 + - 0 Legalizace.

C2a

ONV – chaty v Chylicích jako plocha rodinné rekreace

0 + - 0 Legalizace.

C3b


0 - + 0 Odstranění maringotek

C4b




+ + 0 2

R2 ONV – rozšíření golfového hřiště + 0 0 1

R3 ONV – rozšíření lázeňského areálu + 0 0 1


0 + - 0


+ + 0 2


104

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


0 + 0 1


+ + 0 2

R8a


+ + - 1

R9a


+ + 0 2

P1 ONV – severozápadní břeh jako plocha přírodní

0 0 + 1

P2a ONV – kaliště jako plocha přírodní 0 0 + 1

P3a ONV – Šemelky jako plocha přírodní 0 0 + 1


0 0 + 1

P4b ONV – plocha ZPF u Kunovské tabule jako plocha přírodní

0 0 + 1

P5 ONV – Stabilizace přírodní památky Lázeňský mokřad

0 0 0 0 Stav

D1 ONV – příjezdová cesta ke Kunovské tabuli

0 0 0 0 Stav


0 + - 0


+ + 0 2

D4 ONV – obchvat Chylic účelovou komunikací + + + 3


105

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka

D5 UO – obchvat Kvačic účelovou komunikací + + + 3

D6


+ + 0 2


0 + + 2

D8 ONV – velké parkoviště u Kunovské tabule

+ + + 3


+ + + 3


+ + + 3


0 + 0 1

D13a ONV – přeložka cyklostezky 47A 0 0 0 0 Jen změna

stávající trasy


0 0 0 0 Stav

Celkem 16 19 8 43 Plus body se přičítají a minus body se odečítají

Varianta B

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


+ + 0 2



106

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


kvality.

C1a


0 + - 0 Legalizace.

C2a


0 + - 0 Legalizace.

C3a


0 + - 0 Legalizace.

C4a


0 + - 0 Legalizace.




0 0 + 1


0 + 0 1

R6b UO – územní rezerva 116 jako ZPF 0 0 0 0 Stav


+ + 0 2

R8b UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako plocha přírodní

0 0 + 1


+ 0 0 1 Změna výroby


107

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


0 0 + 1

P2b ONV – kaliště jako plocha ZPF 0 0 0 0

P3b ONV – Šemelky ponechány jako ZPF 0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 + - 0


D10


0 0 0 0 Stav


0 + 0 1


0 0 0 0


0 0 0 0

D15


0 - - -2

Celkem 7 10 -2 15 Plus body se přičítají a minus body se odečítají


108

Varianta C

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


+ + 0 2

K2 ONV – koupání v Kunovské tabuli 0 0 0 0 Jen v omezeném

rozsahu


kvality.

C1b

ONV – chaty na rybářském poloostrově a u kaliště jako plocha přírodní

0 - + 0


0 - + 0

C3b


0 - + 0

C4b


0 - + 0




0 0 + 1


0 + 0 1

R6b UO – územní rezerva 116 jako ZPF 0 0 0 0 Stav


+ + 0 2

R8b UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako plocha přírodní

0 0 + 1


109

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka

R9c ONV – areál Dobet jako plocha přírodní - 0 + 0


0 0 + 1


P3b ONV – Šemelky ponechány jako ZPF 0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


D10


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav



110

Varianta D

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


+ + 0 2


K3 ONV – koupaliště Albatros + + 0 2 Rozšíření

C1a


0 + - 0 Legalizace.


0 - + 0

C3b



C4b




+ + 0 2




0 + - 0


+ + 0 2


0 + 0 1


+ + 0 2


111

R8a


+ + - 1

R9a


+ + 0 2


0 0 + 1


P3c


0 0 + 1


0 0 + 1


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


+ + 0 2


D6


+ + 0 2


+ + + 3

D10


+ + + 3

D13a ONV – přeložka cyklostezky 47A 0 0 0 0 Jen změna

stávající trasy


0 0 0 0 Stav



112

Varianta N

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka


0 0 - -1 Bez zázemí


kvality.

C1a


0 + - 0 Živelný rozvoj

C2a



C3a



C4a



R8b UO, ONV – břeh Kvačice – Chylice jako ZPF

0 0 - -1 Živelné koupání bez zázemí


0 0 0 0 Stav

P2b ONV – kaliště jako plocha ZPF 0 0 0 0


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav


0 0 - -1 Stav


113

Ozn. Záměr

Ho

spo

dář

ský

rozv

oj

So

ud

ržn

ost

sp

ole

čen

ství

o

byv

atel

úze

mí

Pří

zniv

é ži

votn

í p

rost

řed

í

Vyv

ážen

ost

ú

zem

níc

h

po

dm

ínek

Poznámka

D5 UO – obchvat Kvačic účelovou komunikací 0 - - -2 Nebude

realizován

D10


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Nebude realizována


0 0 0 0 Stav


0 0 0 0 Stav

D15


0 - - -2 Zátěž živelnou rekreací

Celkem 0 2 -9 -7 Plus body se přičítají a minus body se odečítají


114

6 KARTOGRAMY • Varianta A – rozvojová • Varianta B – konzervační • Varianta C – ochranářská • Varianta D – návrh MěÚ Uherské Hradiště


115

7 VYJÁDŘENÍ A STANOVISKA Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., ze dne 20. 9. 2013 Zasílám naše vyjádření k návrhu variant možného řešení v rámci zpracovávání územní studie „Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku“: Pro naši společnost je v podstatě akceptovatelná varianta C – „ochranářská“ s tím, že koupání v Kunovské tabuli bude omezeno na východní břeh. V případě dalšího hledání kompromisů zásadně nesouhlasíme s:

• Realizací cyklostezky D12 po hrázi Bobrovce

• Ponecháním možnosti koupání v západní části Kunovské tabule – už dnes problematická nudistická pláž v severozápadním cípu KT

• Záměr R5 – územní rezerva 119 ve variantě A (pláž a zázemí pro koupání) pouze v případě realizace technických opatření k ochraně vod

K realizaci veškerých kompromisních variant by byly nutné změny v podmínkách rozhodnutí o OPVZ. Ing. Eliška Černá, vodohospodář Doplnění ze dne 23. 9. 2013: Cyklostezka ani cyklotrasa po hrázi pro nás není přijatelná vzhledem k blízkosti vodárenského jezera. Letos se vyskytly případy koupání přímo ve vodárenském jezeře a cyklisty do jeho bezprostřední blízkosti přivést nechceme. Asi jsem naše připomínky nezformulovala úplně správně: Vycházeli jsme z ochranářské varianty. Takže máme výhrady k R4a, R9a, R8a včetně komunikací D4, D5, D6, D7; C1a + C2a v ideální variantě odstranit.


116

Městský úřad Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje, odd. územního plánování, ze dne 23. 9. 2013

ÚS Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku – Ostrožská jezera Připomínky ÚÚP MěÚ UH k navrženým variantám

Obecné připomínky:

1. Dle našeho názoru není doložena návaznost předložených návrhů na závěry analytické části studie. Pokud byly konstatovány limity, měl by následovat návrh, který se se všemi těmito limity nějak vypořádá a navrhované řešení bude odůvodněno (v každé variantě odlišně – podle zvolených priorit zvolených v jednotlivých variantách).

2. Zvolená metodika „extrémních“ variant je asi přínosná v etapě „průzkumů a rozborů“, avšak jako poklad pro projednávání je nevhodná.

a. Zbytečně zatěžuje zúčastněné posuzováním „evidentně neprůchodných“ řešení.

b. Budí zdání, že každá z variant je v podstatě „možná“ a záleží jen na tom, která získá víc zastánců.

Domníváme se tudíž, že do oficiálního procesu projednávání by měl jít návrh řešení maximálně ve dvou variantách (už vůbec ne pět variant^), které lze chápat i jako etapizaci rozvoje. c. Varianta, která respektuje všechny limity a je investičně minimálně náročná

d. Varianta, která respektuje všechny limity a připouští využití i těch ploch, které vyžadují investičně náročnější technickou a dopravní infrastrukturu.

• Zvolený způsob řešení ve variantách a jejich hodnocení se nám nejeví vhodný, protože nezohledňuje limity území, ze kterých má návrh řešení vyrůst. Řešení odhalených problémů má rovněž rezervy. Extrémnost variant je vhodná pro uvědomění si některých problémů, méně nosná je však pro samotné řešení těchto problémů. Např.: letiště, záplavové území atp.

• Proto předkládáme k diskusi variantu D, v níž nechceme lpět ani tak na jednotlivostech, jako spíše na principech obsažených již v zadání ÚS. Jakkoli z nás zvolený přístup – návrh variant - činí řešitele/zpracovatele, činíme tak pouze ve snaze urychlit pořízení a projednání územní studie; nadále se držíme role, která je nám určena.

• V rovině koncepční jsme až na některé dílčí body dosáhli konsenzu s odborem OŽP MěÚ UH.

Koncepce varianty D: • Postrádáme v předložených variantách ucelenou koncepci, kterou je možno

obhajovat jakožto hájení veřejného zájmu a ze které by tato ochrana byla patrná. • Celé území je charakterizováno limity ochraňující vodní zdroje – CHOPAV, Zranitelná

oblast (nitrátová směrnice), OP vodních zdrojů, Lázeňské místo,^. • Jakákoli z variant a to i varianta C a D je přípustná jen v případě změn podmínek

stanoveného ochranného pásma vodního zdroje


117

• Dále je území limitováno záplavovým územím Q100 řeky Moravy jakožto vážnou překážkou pro stavby v daném území, neboť je třeba vnímat ještě kontradikci OOP o stanovení ZÚ Q100 s prioritami územního plánování obsaženými v PÚR ČR 2008 (čl. 26) a ZÚR ZK.

• Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem máme za opodstatněnou koncepci, ve které rekreace je směřována do ploch K1, K2, K3, přičemž intenzivní komerční formy s navazující občanskou vybaveností považujeme za opodstatněné u ploch K1 a K3, včetně kapacitního parkování s adekvátním řešením úkapů z IAD atd.

• V ploše K2 spatřujeme pro její odlehlost, specifickou břehovou formaci ve vztahu k obslužné komunikaci poněkud menší ekonomický potenciál. Proto se nám jeví jako opodstatněné ponechat tuto plochu k rekreaci v nepříliš intenzivní formě, tedy odlišného charakteru k plochám K1 a K3, bez IAD, s nejnutnější OV vázanou pravděpodobně na stávající veslařský klub.

• Parkoviště pro IAD doporučujeme obecně přimykat co nejblíže k zastavěným územím obcí, popřípadě do nich, obecně se snažit provázat zastavěná území s plochami rekreace – domníváme se, že řešení může být levnější a podnítit rozvoj služeb v místě.

• Nelegální stavby budou navrženy k odstranění, už s ohledem na limity využití území • Zbývá neupřesněný počet staveb, které mají v území jakousi legalitu – u těchto se

pravděpodobně nezdaří je vymístit a je zapotřebí řešit jejich odkanalizování, neboť bezodtoké jímky budou vzhledem k poloze v Q100 mít velké konstrukční nároky, nadto vyvážení vozem po písčité hrázi – břehu vodárenského jezera - je samo osobě rizikové.

• Obecně se řídit principem hospodárnosti a nevnášení zátěže tam, kde není zapotřebí (vynětí cyklostezky D12), posílit rekreační potenciál tam, kde škodí nejméně (velkorysejší vymezení plochy rekreace u K3); restrikce ale nabídka alternativy.

• Umožnit rozvoj při hájení veřejného zájmu.

• Plochy rekreace vázané na lázně budou pravděpodobně limitovány zejména požadavky MZ-ČIL, jejich stanovisko považujeme za klíčové.


118


119

Dobet, spol. s.ro., ze dne 27. 9. 2013 Věc: připomínky k variantním řešení studie „Využití ploch uvolněných po těžbě štěrkopísku- Ostrožská jezera“. Naše připomínky se týkají pouze částí navržených území kde jsme vlastníky nebo spoluvlastníky pozemků a nemovitostí.

• C1a) území na rybářském poloostrově a na kališti jako plocha rodinné rekreace ve všech variantách

• R8a) UO, ONV – jako plocha rodinné rekreace a zemědělství ve všech variantách • R9a) areál DOBET jako plocha průmyslová a zemědělská ve všech variantách

• P1) ONV – severozápadní břeh jako plocha zemědělská ve všech variantách • P2a) ONV – kaliště jako plocha zemědělská ve všech variantách • P3a) ONV- Šemelky jako plocha částečně rekreační, částečně zemědělská ve všech

variantách • D6) UO, ONV- účelová komunikace přes areál firmy DOBET spojující ONV a UO -

zrušit včetně cyklostezky ve všech variantách.

V Ostrožské Nové Vsi dne 27. 9. 2013 Ing. Marie Háblová jednatel DOBET, spol. s r.o.


120


121

8 GRAFICKÁ ČÁST • B.1 Koordinační výkres – 1 : 5 000 • B.2 Výkres širších vztahů – 1 : 35 000 • B.3 Výkres předpokládaných záborů ZPF – 1 : 5 000 • B.4 Schéma hlavního výkresu – 1 : 5 000 • B.5 Zjednodušené schéma hlavních rozvojových záměrů v území – 1 : 5 000 • B.6 Výkres krajinných opatření – 1 : 5 000

Date post:	03-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

US Ostrozska jezera oduvodneni - Zlínský krajTěžební jezero je v současnosti zatíženo nejen...

Documents