USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku
Dopady nové vlny protekcionismu Economics & Statistics
Duben 2018
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
1
Úvod
Již řadu měsíců se nad světovou
ekonomikou vznáší riziko narůstajícího
protekcionismu. Globalizace a rostoucí
objem mezinárodního obchodu umožnily
v posledních desetiletích specializaci
zemí na výrobu zboží a poskytování
služeb, kde mají komparativní výhodu, a
zároveň pomohly vytáhnout miliony lidí
v rozvíjejících se ekonomikách nad
hranici chudoby. Nicméně v poslední
době se jednání o dalším uvolnění bariér
v globálním obchodu zadrhla. Někteří
politici vnímají dopady globalizace jako
nespravedlivé a přichází s návrhy
opatření, které znovu vrací do hry umělé
překážky mezinárodnímu obchodu.
Konkrétním příkladem je zavedení tarifů
na dovoz oceli a hliníku do USA, které
oznámil 1. března prezident Donald
Trump. Využil k tomu zákona z roku 1962
(Section 232, Trade Expansion Act), který
dovoluje použít tarify k zajištění
dostatečných domácích výrobních
kapacit z důvodu národní bezpečnosti.
Dekret zavádějící tarify na ocel a hliník
vstoupil v platnost v pátek 23. března.
Tarifům na ocel a hliník se dostalo
širokého mediálního zájmu. V pozadí
zůstaly tarify na dovoz praček a solárních
panelů schválené prezidentem letos
v lednu.
Oznámení o zavedení tarifů na ocel a
hliník vyvolalo vlnu negativních reakcí v
řadě zemí. Zřejmě nejráznější je hlas
Evropské komise, která přišla se
seznamem odvetných opatření. A
problém eskalovala další výhrůžná
vyjádření z americké strany.
Není to poprvé, co USA přichází
s podobným krokem. V následujícím
textu přinášíme odhady dopadu
zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku
v jednotlivých zemích a odvětvích. Dále
jsme spočítali, jaké implikace by mělo
případné zavedení cla či tarifu na dovoz
automobilů z EU do USA.
Klíčové prvky mezinárodního obchodu
Instituce a mezinárodní dohody
Současné uspořádání světového
obchodu je výsledkem více než
sedmdesátiletého vývoje. První instituce
začaly vznikat po druhé světové válce
v reakci na Velkou hospodářskou krizi
z 30. let, která byla významně
prohloubena protekcionistickými
opatřeními jednotlivých zemí.
Všeobecná dohoda o clech a
obchodu (GATT)
Založena po druhé světové válce (1947).
Striktně vzato se nejedná o instituci jako
například Mezinárodní měnový fond,
Světová banka či Banka pro obnovu a
rozvoj. Jedná se o mnohostrannou
dohodu signatářských zemí upravující
podmínky mezinárodního obchodu.
V roce 1947 se dohodlo 23 signatářských
zemí zejména na snížení cel ve
vzájemném obchodu. Nicméně dohoda
na vytvoření zastřešující organizace (ITO)
nebyla prosazena, a tak GATT fungovala
dlouhá desetiletí jen jako mnohostranná
dohoda signatářských zemí.
Signatáři GATT se domlouvají na
podmínkách mezinárodního obchodu
v rámci vyjednávacích kol. Od roku 1947
bylo dokončeno osm vyjednávacích kol:
1947 Ženevské kolo
1949 Annecy, Francie
1950–51 Torquay, Velká Británie
1956 Ženeva
1960–62 Dillonovo kolo
1964–67 Kennedyho kolo
1973–79 Tokijské kolo
1986–94 Uruguayské kolo
Více informací o GATT zde.
Světová obchodní organizace (WTO)
Výsledkem Uruguayského kola bylo
vytvoření zastřešující instituce Světové
obchodní organizace (WTO). Oficiálně
byla založena 1. 1. 1995. K 29. 7. 2016
sdružovala 164 zemí. Dalších 19 členů
vede jednání o přístupu. Největší
ekonomikou mimo WTO je momentálně
Irán.
WTO stojí na 3 pilířích:
Dohoda GATT o obchodu se zbožím,
Dohoda GATS o obchodu se
službami a
Dohoda TRIPS pokrývající práva
duševního vlastnictví.
Aktuálně běží Katarské kolo vyjednávání
zahájené v roce 2001 v Doha. Hlavním
cílem tohoto kola je zvýšit obrat
světového obchodu a zlepšit postavení
rozvojových zemí. Dodnes se nepodařilo
dospět k dohodě zejména kvůli
rozdílným požadavkům rozvinutých a
rozvojových zemí. Hlavními spornými
body jsou zemědělství a patentová
ochrana zejména léků.
Více informací o WTO zde a zde.
Neúspěch Katarského kola vyjednávání
v rámci WTO vedl k zintenzivnění
vyjednávání zón volného obchodu. Když
selhaly snahy snížit cla, kvóty a další
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
2
bariéry v mezinárodním obchodu
globálně, pokusily se některé země o
kooperaci v rámci bloků zemí. Níže
přinášíme seznam nejdůležitějších zón
volného obchodu.
NAFTA (North American Free Trade
Agreement)
Zóna volného obchodu mezi USA,
Kanadou a Mexikem. Vytvořena byla 1. 1.
1994. Navazovala na zónu volného
obchodu mezi USA a Kanadou
vytvořenou 1. 1. 1989. V současnosti jsou
ze strany administrativy prezidenta
Trumpa vyvíjeny tlaky na renegociaci této
dohody kvůli jejímu údajnému
negativnímu dopadu na obchodní bilanci
USA s Kanadou a Mexikem. Více
informací zde.
CETA (Comprehensive Economic and
Trade Agreement)
Jedná se o nově sjednanou zónu volného
obchodu mezi EU a Kanadou.
Prozatímně vešla v platnost 21. září
2017. Plně vejde v platnost až po
ratifikaci všemi národními parlamenty v
EU. Více informací zde.
EFTA (European Free Trade
Association, Evropské společenství
volného obchodu)
Jedná se o zónu volného obchodu mezi
nečlenskými zeměmi EU – Islandem,
Lichtenštejnskem, Norskem a
Švýcarskem. Založena byla již v roce
1960. Zakládajícími členy byly Dánsko,
Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko,
Švýcarsko a Spojené království. Později
se připojilo Finsko, Island a
Lichtenštejnsko. Vstupem členů EFTA do
EU resp. Evropského společenství
skončilo jejich členství v EFTA. Všichni
členové EFTA s výjimkou Švýcarska jsou
zároveň členové Evropského
hospodářského prostoru (EEA). Více
informací o EFTA zde.
EEA (Europen Economic Area,
Evropský hospodářský prostor)
Zóna volného obchodu zajišťující pro
členy EU a některé nečleny (Norsko,
Island, Lichtenštejnsko) volný pohyb
zboží, osob, služeb a kapitálu. Účast
Švýcarska v EEA odmítli občané
v referendu. Švýcarsko si zajišťuje
bezcelní přístup na trh EU
prostřednictvím bilaterálních dohod s
EU. V souvislosti s vystoupením
Spojeného království z EU (Brexit) je
možné, že i Spojené království opustí
EEA.
TTIP (Transatlantic Trade and
Investment Partnership,
Transatlantická dohoda o obchodu a
investicích)
Je připravovaná zóna volného obchodu
mezi USA a EU. Dohoda si kladla za cíl
plně liberalizovat obchod a investice
mezi EU a USA. Pokud by byla
realizovaná, jednalo by se o
bezkonkurenčně nejvýznamnější zónu
volného obchodu na světě. Nicméně po
nástupu administrativy Donalda Trumpa
je její dokončení nepravděpodobné.
Náhradou za TTIP je CETA díky níž
mohou firmy z EU vyvážet bezcelně do
USA přes Kanadu.
TPP (Trans-Pacific Partnership,
Transpacifické partnerství)
Připravovaná zóna volného obchodu
zahrnující pacifické státy Japonsko,
Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur,
Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko,
Chile a Peru. Členem měly být i USA, ale
prezident Trump svým prvním výnosem
členství v TPP zrušil. Zbývající členové se
rozhodli pokračovat i bez USA. Dohoda
zatím není ratifikovaná. Jedním z cílů TPP
je vytvořit tlak na čínskou ekonomiku a
zónu volného obchodu RCEP, jíž je Čína
členem.
RCEP (Regional Comprehensive
Economic Partnership)
Připravovaná zóna volného obchodu
sdružující státy jihovýchodní Asie (ASEAN)
a dalších šest ekonomik - Čínu, Jižní
Koreu, Japonsko, Indii, Austrálii a Nový
Zéland. Více informací zde.
DCTA (Deep and Comprehensive Free
Trade Area)
Zóna volného obchodu, která zajišťuje
postsovětským ekonomikám Ukrajině,
Moldávii a Gruzii přístup na trh EU.
Evropská celní unie a jednotný trh
Celní unie představuje vyšší formu
ekonomické integrace než zóna volného
obchodu. Členové celní unie nejenže
umožňují bezcelní obchod v rámci unie,
ale zároveň mají jednotný celní sazebník
vůči třetím zemím. To zabraňuje třetím
zemím, aby vyvážely do celní unie přes
zemi s nejnižšími cly. Zároveň má celá
celní unie vyšší vyjednávací sílu
vůči třetím zemím, než kdyby každá země
celní unie jednala sama za sebe.
Nejznámější celní unií je Evropská celní
unie (EUCU). Jejími členy je 28 členských
zemí EU a Monako. EU má rovněž
bilaterální dohody o celní unii
s Tureckem, San Marinem a Andorou.
Ještě vyšší formou ekonomické integrace
je jednotný trh. Po dosažení jednotného
trhu by měly mít veškeré přeshraniční
transakce v rámci jednotného trhu stejný
charakter jako vnitrostátní transakce.
Vytvoření vnitřního trhu vyžaduje i
koordinaci daňových politik členů
jednotného trhu, zejména sladění
nepřímých daní, které mají největší vliv
na fungování jednotného trhu. Nejblíže
k vytvoření jednotného trhu je EU.
Přehled cel a tarifů v USA a EU
Podle dat z WTO se jeví USA jako mírně
otevřenější zahraničnímu obchodu než
EU. USA uplatňují v obchodu se státy
WTO průměrné clo (vážený průměr
podle váhy jednotlivých položek v dovozu
do USA) 2,4 % (3,8 % u zemědělských
výrobků, 2,3 % u nezemědělských
výrobků). Oproti tomu EU uplatňuje
průměrné clo 3,0 % (7,8 % u
zemědělských výrobků, resp. 2,6 % u
nezemědělských výrobků).
U kovů a nerostů uplatňují USA
v průměru clo 1,7 %, zatímco EU
v průměru 1,9 %. Do USA míří hodnotově
69,3 % kovů a minerálů bezcelně,
zatímco do EU 67,6 %. U dopravních
prostředků si USA účtují clo v průměru
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
3
3 %, z čehož 15,7 % (hodnotově) míří do
USA bezcelně. EU si v průměru účtuje clo
ve výši 4,1 %, přičemž bezcelně míří do
EU 9,6 % dovozu v tomto odvětví.
Podobně ve vzájemném obchodu –
americké firmy při vývozu čelí
průměrnému váženému clu 4,7 %,
zatímco evropské firmy čelí průměrnému
váženému clu 2,2 %. Do USA může mířit
45,6 % vývozu (podíl na celkové hodnotě
vývozu) z EU bezcelně, zatímco do USA
míří bezcelně 43,4 % vývozu z EU.
Globální trh s ocelí
Celosvětová produkce oceli dosáhla v roce 2016 objemu 1 628 mil. tun. Téměř polovina byla vyrobena v Číně. Dalšími klíčovými
producenty oceli jsou Japonsko, Indie, USA, Rusko, Jižní Korea a Německo. Ve firemním měřítku jsou největšími výrobci oceli
ArcelorMittal, China Baowu Group, HBIS Group, NSSMC Group a POSCO.
Objem celosvětového obchodu s ocelí dosahuje zhruba třetiny objemu vyrobeného objemu této komodity. Největšími vývozci
jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea. Naopak největšími dovozci jsou USA, Německo, Jižní Korea a Itálie.
Předmětem kontroverze bývají čínské hutě, které vyrobí významně více oceli, než jsou potřeby čínské ekonomiky. Čína je tak
světově nejvýznamnějším vývozcem oceli. Vrcholu dosáhla výroba oceli v Číně v letech 2013 a 2014 s objemem 822 mil. tun, poté
mírně klesla na 808 mil. v roce 2016. Po určitou dobu nebyla část výrobních kapacit vykazována v oficiálních statistikách. Další
významní producenti oceli (EU, USA) dlouhodobě volají po odstranění nadbytečných kapacit v Číně. Také je poukazováno na
údajné dumpingové praktiky čínských hutí. Na tyto praktiky bylo poukazováno zejména při jednáních o možném statusu Číny jako
tržní ekonomiky v rámci WTO.
Rozdíl mezi čínskou výrobou a čistou spotřebou se až do roku 2015 zvětšoval. V roce 2016 pak mírně poklesl. V roce 2009 činil
rozdíl 2,7 mil. tun, v roce 2016 to již bylo 99,0 mil. tun. Spotřebu oceli v Číně limituje zpomalující hospodářský růst a postupná
reorientace čínské ekonomiky od těžkého průmyslu a stavebnictví směrem ke zpracovatelskému průmyslu a high-tech odvětvím.
V posledních pěti letech spotřeba oceli v Číně kolísá kolem 700 mil. tun. Světová ocelářská asociace předpovídá pro tento rok
stagnaci spotřeby oceli v Číně.
Produkce a spotřeba oceli v roce 2015 (mil. tun)
Zdroj: Světová ocelářská asociace
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
Čína Asie a
Oceánie
bez Číny
EU28 Severní
Amerika
USA Jižní
Amerika
Produkce Hrubá spotřeba
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
4
Tarify na dovoz oceli a hliníku do USA
Dopady liberalizace mezinárodního
obchodu napříč zeměmi nejsou
rovnoměrné. Větší expozice konkurenci
může v některých zemích určitá odvětví
dostat do potíží. Logickou reakcí je
lobování za ochranářská opatření. V
politické rovině může být svůdné využít
krátkodobé a snadno měřitelné přínosy
ochranářských opatření, zatímco
negativní dopady na ostatní odvětví a
spotřebitele jsou hůře měřitelné a
interpretovatelné. Takovým případem se
stal trh s ocelí a hliníkem v USA. Nikoli
poprvé. Podobné opatření použil v roce
2002 prezident George W. Bush. Na
konci roku 2003 bylo ovšem opět
zrušeno po tlaku Evropské unie a
negativním verdiktu WTO po stížnosti
řady zemí.
Tentokrát se dovozní tarify týkají oceli,
hliníku, praček a solárních panelů.
V případě dovozu oceli a hliníku dostaly
dočasnou výjimku Kanada a Mexiko.
Celkem by mělo jít zhruba o 4,1 procenta
z celkového dovozu do USA.
Trh s ocelí a hliníkem v USA
Ocel
USA spotřebovaly v roce 2016 102,6 mil.
tun oceli a ocelových výrobků. Vrcholem
spotřeby oceli byl rok 2014, kdy bylo
spotřebováno 121,6 mil. tun, naopak
v roce 2009 bylo kvůli globální
ekonomické recesi spotřebováno jen
69,4 mil. tun. V roce 2016 vyprodukovaly
USA 78,5 mil. tun oceli. Trend výroby
oceli je spíše klesající. V roce 2007 bylo
vyrobeno 98,1 mld. tun oceli. Extrémem
byl rok 2009, kdy kvůli globální
ekonomické recesi bylo vyrobeno jen
59,4 mld. tun. Nejvýznamnější výrobci
oceli v USA jsou Nucor, Arcelor Mittal
USA, U.S. Steel.
Ač USA ocel i vyváží (v roce 2017 byly 16.
největší exportér) bilance v obchodu
s ocelí je trvale v záporu a deficit má
spíše tendenci se zvětšovat. V roce 2009
pokrýval dovoz 14,4 % spotřeby oceli
v USA. O sedm let později to však bylo již
23,5 % spotřeby.
Na celosvětové produkci se USA podílejí
4,8 %, na spotřebě pak 6,3 %.
Celosvětová spotřeba dosáhla v roce
2016 objemu 1 630 mil. tun. Čistý dovoz
do USA představuje 1,5 % celosvětové
spotřeby oceli.
Hliník
Primární produkce hliníku v USA dosáhla
v roce 2017 dle odhadů United States
Geological Survey jen 740 tis. tun, v roce
2016 pak 841 tis. tun. Přitom v roce 2012
činila primární produkce 2,07 mil. tun.
Úroveň produkce byla v roce 2017
nejnižší od roku 1951. Primární produkce
hliníku má tedy setrvale klesající
tendenci. Kromě primární produkce je
významná sekundární produkce
z hliníkového šrotu, která za rok 2017
činila 3,7 mil. tun.
Spotřeba za rok 2017 dosáhla 5,98 mil.
tun a má poslední roky rostoucí trend.
V obchodu s hliníkem jsou USA v deficitu,
když za rok 2017 dovezly 6,3 mil. tun
hliníkové rudy a hliníkových výrobků,
vyvezly jen 1,3 mil. tun. Deficit tedy činil 5
mil. tun. V obchodu se šrotem jsou USA
naopak v přebytku, když vyvezly 1,5 mil.
tun, naopak dovezly 0,73 mil. tun.
Nejvýznamnějšími exportéry hliníku do
USA jsou Kanada (podíl na exportu
56 %), Rusko (8 %), Spojené arabské
emiráty (7 %) a Čína (6 %).
Dopady poklesu poptávky po oceli a hliníku v USA
Analýza dopadů zavedení cel stojí na
dokumentech konkretizujících zamýšlené
dopady zavedení cel na dovoz oceli a
hliníku do USA. Jedná se o výnos
prezidenta Donalda Trumpa a dvě studie
zkoumající efekty dovozu oceli a hliníku
na národní bezpečnost USA, na jejichž
základě padlo rozhodnutí o konečné výši
cel.
Zmíněné studie doporučují plošné
zavedení 24 % cla na dovoz oceli a 7,7 %
cla na dovoz hliníku s cílem snížit dovoz o
36,9 % respektive o 13,3 %. Prezident
Donald Trump svým prohlášením
nakonec zavedl clo na dovoz oceli ve výši
25 % a 10 % clo na dovoz hliníku. Při
předpokladu lineárního vztahu mezi výší
cel a poklesem dovozu by mělo toto
opatření snížit dovoz oceli o 38,5 % a
dovoz hliníku o 17,2 %.
Dalším vstupem do naší analýzy jsou
detailní údaje o objemu dovozu oceli a
hliníku do USA. Objem dovozu byl
spočítán jako součet objemů pro
jednotlivé výrobky, které jsou
specifikovány v prezidentském výnosu.
Vynásobením odhadnutých
procentuálních poklesů dovozu oceli a
hliníku s objemem dovozu z jednotlivých
zemí jsme dopočetli pokles poptávky po
výstupu odvětví výroby základních kovů
v zemích, na které byla cla uvalena.
Výjimku dostala Kanada a Mexiko, na
které se zvýšení cel nevztahuje. U
ostatních zemí předpokládáme
procentuálně stejný pokles exportů.
Ke kvantifikaci dopadu zavedení tarifů na
dovoz oceli a hliníku do USA jsme použili
globální input-output tabulky pokrývající
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
5
43 zemí a v každé z nich 56 odvětví
ekonomiky. Touto metodou lze
postihnout nejen přímé dopady poklesu
poptávky po dovozu oceli do USA, ale
také nepřímé dopady prostřednictvím
vazeb ve výrobním řetězci napříč sektory
i zeměmi.
Globální dopady
Z výsledků je patrné, že zavedením tarifu
na dovoz oceli budou nejvýrazněji
zasaženy země, které jsou hlavními
výrobci oceli. V absolutním měřítku
ponesou největší ztráty hutě v Německu
a Koreji. V relaci k HDP bude ovšem
nejvíce postiženo Rusko, kde kromě hutí
pocítí negativní dopady také těžební
průmysl.
USA usilují zavedením tarifů o pokles
dovozu oceli o 13 mil. tun. Toto množství
představuje 0,8 % celosvětové produkce
oceli a 2,7 % z celkového objemu
exportované oceli. Pokud se budou
snažit výrobci oceli uplatnit výpadek
dovozu do USA na jiných trzích, mohlo by
to mít mírně negativní vliv na ceny této
komodity.
Dopady zavedení cla na dovoz oceli na úrovni států (% HDP)
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, IMF, Eurostat, analýza Deloitte
Dopady zavedení cla na dovoz oceli na úrovni odvětví – svět (mld. USD)
PRODUKCE
PŘIDANÁ HODNOTA
ZEMĚ ODVĚTVÍ Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
DEU Výroba základních kovů 1,70 0,59 1,11
0,36 0,13 0,24
KOR Výroba základních kovů 1,68 1,07 0,61 0,35 0,22 0,13
RUS Výroba základních kovů 1,42 0,55 0,87
0,40 0,16 0,25
JPN Výroba základních kovů 1,37 0,64 0,73 0,23 0,11 0,12
BRA Výroba základních kovů 1,22 0,94 0,27
0,27 0,21 0,06
TWN Výroba základních kovů 0,88 0,49 0,39 0,12 0,06 0,05
CHN Výroba základních kovů 0,82 0,39 0,43
0,13 0,06 0,07
TUR Výroba základních kovů 0,60 0,46 0,14 0,14 0,11 0,03
ITA Výroba základních kovů 0,55 0,28 0,27
0,07 0,04 0,03
RUS Těžba a dobývání 0,50 0,00 0,50 0,32 0,00 0,32
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, analýza Deloitte
V případě tarifů na dovoz hliníku do USA
opět ponese největší ztráty Rusko, kde
vedle samotné výroby hliníku pocítí
negativní dopady řada dalších odvětví.
Zajímavé je, že ačkoli se na Kanadu tarify
nevztahují, ponese druhé největší ztráty
měřeno podílem na HDP. V jejím případě
jsou sice přímé dopady nulové, důležitou
roli ovšem hrají nepřímé dopady.
Z hlediska dopadu na cenu hliníku mimo
USA je důležité, že předpokládaný pokles
dovozu do USA představuje 0,5 %
celosvětové produkce tohoto kovu.
Případný tlak na pokles ceny by tedy měl
být nižší než v případě oceli.
0,00%
0,02%
0,04%
0,06%
0,08%
0,10%
0,12%
RUS DEU KOR BRA TWN TUR SWE AUT CAN SVN
přímé dopady
nepřímé dopady
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
6
Dopady zavedení cla na dovoz hliníku na úrovni států (% HDP)
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, IMF, Eurostat, analýza Deloitte
Dopady zavedení cla na dovoz hliníku na úrovni odvětví – svět (mld. USD) PRODUKCE
PŘIDANÁ HODNOTA
ZEMĚ ODVĚTVÍ Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
RUS Výroba základních kovů 0,70 0,27 0,43
0,20 0,08 0,12
CHN Výroba základních kovů 0,64 0,30 0,34 0,10 0,05 0,05
CAN Výroba základních kovů 0,25 0,00 0,25
0,10 0,00 0,10
RUS Těžba a dobývání 0,24 0,00 0,24 0,16 0,00 0,16
CHN Těžba a dobývání 0,19 0,00 0,19
0,09 0,00 0,09
DEU Výroba základních kovů 0,18 0,06 0,12 0,04 0,01 0,03
RUS Velkoobchod a maloobchod 0,15 0,00 0,15
0,09 0,00 0,09
CAN Těžba a dobývání 0,14 0,00 0,14 0,10 0,00 0,10
CHN Výroba elektřiny, plynu a tepla 0,10 0,00 0,10
0,02 0,00 0,02
RUS Koks a ropné produkty 0,09 0,00 0,09 0,03 0,00 0,03
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, analýza Deloitte
Dopad na Českou republiku
V České republice pocítí zavedení cel
zdaleka nejvíce odvětví výroby základních
kovů. Níže uvedená tabulka obsahuje
součet efektů pro obě zavedená cla.
Efekt snížené poptávky po českém
vývozu hliníku je však dominován
poklesem poptávky po české oceli. Podíl
oceli na celkovém efektu představuje
98 %. Ostatní odvětví české ekonomiky
budou zasažena řádově méně.
Na úrovni celé ekonomiky dosahuje
celkový dopad na produkci 3,6 mld.
korun a na přidanou hodnotu necelou
jednu miliardu. Po přepočtu na HDP se
však jedná pouze o 0,02 % HDP.
0,00%
0,01%
0,02%
0,03%
0,04%
0,05%
RUS CAN AUT GRC DEU IDN SVN AUS FRA IND
přímé dopady
nepřímé dopady
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
7
Dopady zavedení cla na dovoz oceli a hliníku na úrovni odvětví v České republice (mil. CZK)
PRODUKCE
PŘIDANÁ HODNOTA
ODVĚTVÍ Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů 2 042 1 663 379 412 335 76
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 183 0 183 82 0 82
Zásobování vodou; činnosti související s odpady 174 0 174 60 0 60
Výroba kovových konstrukcí, výrobků, kromě strojů a zařízení 165 0 165 55 0 55
Doprava a skladování 143 0 143 54 0 54
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 107 0 107 39 0 39
Těžba a dobývání 95 0 95 39 0 39
Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 66 0 66 3 0 3
Profesní, vědecké a technické činnosti 64 0 64 25 0 25
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů, návěsů 53 0 53 10 0 10
Zpracování dřeva, výr. dřev. a příb. výrobků 45 0 45 12 0 12
Peněžnictví a pojišťovnictví 45 0 45 26 0 26
Stavebnictví 43 0 43 13 0 13
Výroba strojů a zařízení j. n. 40 0 40 12 0 12
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 36 0 36 13 0 13
Výroba chemických látek a chemických přípravků 34 0 34 7 0 7
Činnosti v oblasti nemovitostí 33 0 33 17 0 17
Administrativní a podpůrné činnosti 31 0 31 11 0 11
Výroba pryžových a plastových výrobků 31 0 31 9 0 9
Výroba elektrických zařízení 29 0 29 9 0 9
Informační a komunikační činnosti 23 0 23 13 0 13
Zemědělství, lesnictví, rybářství 23 0 23 10 0 10
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 19 0 19 13 0 13
Opravy a instalace strojů a zařízení 17 0 17 7 0 7
Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků 12 0 12 3 0 3
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů 11 0 11 2 0 2
Výroba papíru a výrobků z papíru 7 0 7 2 0 2
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 6 0 6 3 0 3
Ubytování, stravování a pohostinství 6 0 6 3 0 3
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 6 0 6 2 0 2
Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 5 0 5 2 0 2
Výroba nábytku a ostatní zpracovatelský průmysl 5 0 5 2 0 2
Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků 3 0 3 1 0 1
Vzdělávání 3 0 3 2 0 2
Zdravotní a sociální péče 1 0 1 1 0 1
Výroba základních farmaceutických výrobků 1 0 1 0 0 0
Činnosti domácností 0 0 0 0 0 0
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0 0 0 0 0
Celkem 3 605 1 663 1 943 973 335 638
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
8
Riziko odvetných opatření
Přehled uvažovaných cel EU na dovoz z USA
Případ amerických tarifů na dovoz oceli a
hliníku se nejspíše opět stane
předmětem stížnosti řady zemí u WTO.
Nicméně Evropská komise se rozhodla
zesílit tlak na USA výhrůžkou zavedení cel
na dovoz vybraných komodit a výrobků.
Podobný postup Evropská unie použila
v roce 2002. Tehdy byly na seznamu
například pomeranče, motocykly nebo
automobily. Výběr cílil na státy s produkcí
zvoleného zboží, které zároveň byly
klíčové pro příští prezidentské volby.
Podobně je to mu i nyní. Seznam zboží,
na jehož dovoz z USA by mohlo být
uvaleno clo jako odveta, čítá několik
stovek položek a logicky zejména ocel a
hliník, ale také nákladní automobily,
motocykly, oblečení, obuv, bourbon
whiskey, tabák, make-up, pomerančový
džus nebo brusinky. Celý seznam je zde.
Hrozba cel na dovoz automobilů z EU do USA
Administrativa prezidenta USA Donalda
Trumpa již delší dobu uvažuje o zvýšení
cel na dovoz automobilů z EU. Konkrétně
se objevila úvaha o 35 % clu na dovoz
automobilů do USA. Zvýšení cel na dovoz
vozů z USA by se tak mohlo stát druhou
fází obchodní války mezi EU a USA.
Obchod s automobily se podílí 10 % na
celkové obchodní výměně mezi EU a
USA. USA je nejvýznamnější exportní trh
pro EU.
Podle Evropské asociace výrobců
automobilů míří do USA 20,4 % aut
vyvážených z EU, hodnotově pak 29,3 %.
Naopak pro americké automobilky je EU
třetí nejvýznamnější exportní trh.
Hodnotově představuje 15,4 % vývozu
amerických automobilek.
Globální dopady
Ke kvantifikaci potenciálního zavedení cla
na dovoz automobilů z EU do USA jsme
opět použili analýzu globálních input-
output tabulek. Přepokládáme 35 %
nárůst ceny automobilů dovážených z EU
na trhu USA a jednotkově elastickou
poptávku po tomto dovozu.
Asi není nijak překvapivé, že nejcitelněji
by takový krok zasáhl Německo, kde by
pokles vývozu automobilů do USA snížil
HDP o více než 0,8 %. Detailní pohled
odhaluje, že kromě samotné výroby
automobilů by byla zasažena celá řada
dalších odvětví německé ekonomiky.
Nezanedbatelný dopad by americké clo
na automobily mělo také na Slovensko,
kde by přímý dopad v relaci k HDP byl
dokonce nejvyšší ze všech zemí.
Dopady zavedení cla na automobily na úrovni států (% HDP)
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, IMF, Eurostat, analýza Deloitte
0,0%
0,1%
0,2%
0,3%
0,4%
0,5%
0,6%
0,7%
0,8%
0,9%
DEU SVK ITA GBR SWE HUN FIN JPN KOR CAN
přímé dopady
nepřímé dopady
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
9
Dopady zavedení cla na automobily na úrovni odvětví – svět (mld. USD) PRODUKCE
PŘIDANÁ HODNOTA
ZEMĚ ODVĚTVÍ Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
Celkový
dopad
Přímý
dopad
Nepřímý
dopad
DE Výroba motorových vozidel 22,15 7,19 14,96
6,98 2,26 4,71
DE Výroba strojů a zařízení 4,60 0,00 4,60 1,80 0,00 1,80
DE Výroba základních kovů 4,34 0,00 4,34
0,93 0,00 0,93
GB Výroba motorových vozidel 3,71 3,06 0,65 0,85 0,70 0,15
DE Výroba kovových výrobků 3,13 0,00 3,13
1,33 0,00 1,33
DE Pryžové a plastové výrobky 2,60 0,00 2,60 0,94 0,00 0,94
JP Výroba motorových vozidel 2,60 0,00 2,60
0,67 0,00 0,67
DE Výroba elektrických zařízení 2,36 0,00 2,36 0,99 0,00 0,99
IT Výroba motorových vozidel 2,31 1,73 0,58
0,51 0,38 0,13
DE Velkoobchod, maloobchod 2,22 0,00 2,22 1,28 0,00 1,28
Zdroj: WIOT, U.S. Census Bureau, analýza Deloitte
Dopad na Českou republiku
Přímý dopad případného uvalení cla na
dovoz osobních automobilů z EU do USA
by byl v případě České republiky
minimální. V roce 2017 bylo vyvezeno
z ČR do USA pouze 36 automobilů
v celkové hodnotě 34 mil. korun. Na
žebříčku zemí podle vývozu automobilů
z ČR figurují USA až na 67. místě.
Negativní přímý dopad by při
předpokládaném clu dosáhl 12,7 mil.
korun v hodnotě produkce, resp. 2,4 mil.
korun na úrovni přidané hodnoty.
Nepřímý negativní dopad, tj.
prostřednictvím dodávek dílů pro
zahraniční výrobce automobilů
dodávajících na trh v USA a všech dalších
vazeb české ekonomiky s produkcí
automobilů pro americký trh, by dosáhl
18,5 mil. korun na úrovni produkce, resp.
5,5 mil. korun v přidané hodnotě.
Celkový negativní dopad by tedy činil
31,2 mil. korun v hodnotě produkce a 7,9
mil. korun na úrovni přidané hodnoty.
Shrnutí
Hrozba návratu protekcionismu visí nad
světovou ekonomikou již delší dobu.
Aktuálně se zhmotnila zavedením tarifů
na dovoz oceli, hliníku, praček a solárních
panelů do USA. Pokud by došlo na sérii
odvetných opatření, ocitla by se světová
ekonomika na prahu obchodní války. A ty
nemají vítěze, jen poražené.
V této studii jsme kvantifikovali dopady
zaváděných cel na dovoz hliníku a oceli
do USA i možného zavedení cla na dovoz
aut z EU. K výpočtu jsme použili analýzu
input-output tabulek.
Předpokládali jsme, že uvalením cel na
ocel a hliník dojde ke snížení dovozu do
USA v takové míře, v jaké to
předpokládají dopadové studie k
prezidentským výnosům zavádějícím cla.
Tento pokles dovozu byl vstupem do naší
analýzy.
U kvantifikace dopadů případného
zavedení cla na dovoz automobilů z EU
jsme předpokládali sazbu cla 35 % a
snížení dovozu automobilů z EU o 35 %.
Cla na ocel a hliník prostřednictvím
přímého efektu sníží globální HDP o 1,7
mld. dolarů. Kvůli vazbám výrobců oceli a
hliníku na ostatní odvětví v různých
zemích světa ovšem dosáhnou celkové
dopady 14 mld. dolarů (0,02 %
globálního HDP).
Zavedení cel na ocel a hliník nejvíce
zasáhne Rusko a jeho ekonomiku. Cla by
zasáhla také další významné producenty
oceli a hliníku: Jižní Koreu, Brazílii a
Austrálii. Z evropských zemí nová cla
postihnou zejména Německo.
Česká republika dopadům zavedení cel
na ocel a hliník také neunikne. Celkový
negativní dopad na produkci vychází na
3,6 mld. korun a na úrovni přidané
hodnoty zhruba 970 mil. korun, tj. o
0,02 % HDP.
Větší hrozbou pro globální ekonomiku, a
zejména EU, by bylo případné zavedení
cel na dovoz automobilů z EU do USA.
Celkové negativní dopady by v tomto
případě dosáhly 107 mld. dolarů na
úrovni produkce, resp. 39 mld. dolarů na
úrovni přidané hodnoty (0,05 %
globálního HDP).
Nejcitelněji by clo na automobily zasáhlo
Německo, kde by pokles vývozu do USA
snížil HDP o více než 0,8 %.
Nezanedbatelný by byl také dopad na
Slovensko, kde by přímý vliv v relaci k
HDP byl dokonce nejvyšší ze všech zemí.
Možná je to překvapivé, ale českou
ekonomiku by americké clo na
automobily zasáhlo minimálně. Přímý
vývoz automobilů do USA je minimální,
šlo by především o nepřímé dopady.
Celkový negativní dopad by tedy činil
31,2 mil. korun v hodnotě produkce a 7,9
mil. korun na úrovni přidané hodnoty.
USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu
10
Autoři analýzy
David Marek
+420 606 656 599
Petr Němec
+420 605 277 240
Václav Franče
+420 608 233 624
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské
privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), síť jejích členských firem a
jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem
představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž
označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Více informací o naší
globální síti členských firem je uvedeno na adrese www.deloitte.com/cz/onas.
Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, poradenství, právního a
finančního poradenství, poradenství v oblasti rizik a daní a související služby klientům v
celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti
členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové
možnosti a poznatky a poskytuje svým klientům, mezi něž patří čtyři z pěti společností
figurujících v žebříčku Fortune Global 500 ®, vysoce kvalitní služby v oblastech, ve
kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Chcete-li se dozvědět více
o způsobu, jakým zhruba 245 000 odborníků dělá to, co má pro klienty smysl,
kontaktujte nás prostřednictvím sociálních sítí Facebook, LinkedIn či Twitter.
Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve
společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou
sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby
poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings
Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a
přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve
středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více
než 6 000 zaměstnanců ze 44 pracovišť v 18 zemích.
Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche
Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich spřízněných podniků
(souhrnně „síť společností Deloitte“) jejím prostřednictvím neposkytuje odborné rady a
služby. Přijetí jakéhokoliv rozhodnutí či jednání, které může mít dopad na Vaše finance
či podnik, byste měli konzultovat s kvalifikovaným odborným poradcem. Žádný subjekt
v rámci sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli
osobám v důsledku použití této komunikace.
© 2018 Pro více informací kontaktujte Deloitte Česká republika.