Home >Documents >USA a zaveden£­ tarif¥¯ na dovoz oceli a hlin£­ku ... USA a...

USA a zaveden£­ tarif¥¯ na dovoz oceli a hlin£­ku ... USA a...

Date post:01-Jan-2020
Category:
View:2 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Transcript:
  • USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku

    Dopady nové vlny protekcionismu Economics & Statistics

    Duben 2018

  • USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu

    1

    Úvod

    Již řadu měsíců se nad světovou

    ekonomikou vznáší riziko narůstajícího

    protekcionismu. Globalizace a rostoucí

    objem mezinárodního obchodu umožnily

    v posledních desetiletích specializaci

    zemí na výrobu zboží a poskytování

    služeb, kde mají komparativní výhodu, a

    zároveň pomohly vytáhnout miliony lidí

    v rozvíjejících se ekonomikách nad

    hranici chudoby. Nicméně v poslední

    době se jednání o dalším uvolnění bariér

    v globálním obchodu zadrhla. Někteří

    politici vnímají dopady globalizace jako

    nespravedlivé a přichází s návrhy

    opatření, které znovu vrací do hry umělé

    překážky mezinárodnímu obchodu.

    Konkrétním příkladem je zavedení tarifů

    na dovoz oceli a hliníku do USA, které

    oznámil 1. března prezident Donald

    Trump. Využil k tomu zákona z roku 1962

    (Section 232, Trade Expansion Act), který

    dovoluje použít tarify k zajištění

    dostatečných domácích výrobních

    kapacit z důvodu národní bezpečnosti.

    Dekret zavádějící tarify na ocel a hliník

    vstoupil v platnost v pátek 23. března.

    Tarifům na ocel a hliník se dostalo

    širokého mediálního zájmu. V pozadí

    zůstaly tarify na dovoz praček a solárních

    panelů schválené prezidentem letos

    v lednu.

    Oznámení o zavedení tarifů na ocel a

    hliník vyvolalo vlnu negativních reakcí v

    řadě zemí. Zřejmě nejráznější je hlas

    Evropské komise, která přišla se

    seznamem odvetných opatření. A

    problém eskalovala další výhrůžná

    vyjádření z americké strany.

    Není to poprvé, co USA přichází

    s podobným krokem. V následujícím

    textu přinášíme odhady dopadu

    zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku

    v jednotlivých zemích a odvětvích. Dále

    jsme spočítali, jaké implikace by mělo

    případné zavedení cla či tarifu na dovoz

    automobilů z EU do USA.

    Klíčové prvky mezinárodního obchodu

    Instituce a mezinárodní dohody

    Současné uspořádání světového

    obchodu je výsledkem více než

    sedmdesátiletého vývoje. První instituce

    začaly vznikat po druhé světové válce

    v reakci na Velkou hospodářskou krizi

    z 30. let, která byla významně

    prohloubena protekcionistickými

    opatřeními jednotlivých zemí.

    Všeobecná dohoda o clech a

    obchodu (GATT)

    Založena po druhé světové válce (1947).

    Striktně vzato se nejedná o instituci jako

    například Mezinárodní měnový fond,

    Světová banka či Banka pro obnovu a

    rozvoj. Jedná se o mnohostrannou

    dohodu signatářských zemí upravující

    podmínky mezinárodního obchodu.

    V roce 1947 se dohodlo 23 signatářských

    zemí zejména na snížení cel ve

    vzájemném obchodu. Nicméně dohoda

    na vytvoření zastřešující organizace (ITO)

    nebyla prosazena, a tak GATT fungovala

    dlouhá desetiletí jen jako mnohostranná

    dohoda signatářských zemí.

    Signatáři GATT se domlouvají na

    podmínkách mezinárodního obchodu

    v rámci vyjednávacích kol. Od roku 1947

    bylo dokončeno osm vyjednávacích kol:

    1947 Ženevské kolo

    1949 Annecy, Francie

    1950–51 Torquay, Velká Británie

    1956 Ženeva

    1960–62 Dillonovo kolo

    1964–67 Kennedyho kolo

    1973–79 Tokijské kolo

    1986–94 Uruguayské kolo

    Více informací o GATT zde.

    Světová obchodní organizace (WTO)

    Výsledkem Uruguayského kola bylo

    vytvoření zastřešující instituce Světové

    obchodní organizace (WTO). Oficiálně

    byla založena 1. 1. 1995. K 29. 7. 2016

    sdružovala 164 zemí. Dalších 19 členů

    vede jednání o přístupu. Největší

    ekonomikou mimo WTO je momentálně

    Irán.

    WTO stojí na 3 pilířích:

     Dohoda GATT o obchodu se zbožím,

     Dohoda GATS o obchodu se

    službami a

     Dohoda TRIPS pokrývající práva

    duševního vlastnictví.

    Aktuálně běží Katarské kolo vyjednávání

    zahájené v roce 2001 v Doha. Hlavním

    cílem tohoto kola je zvýšit obrat

    světového obchodu a zlepšit postavení

    rozvojových zemí. Dodnes se nepodařilo

    dospět k dohodě zejména kvůli

    rozdílným požadavkům rozvinutých a

    rozvojových zemí. Hlavními spornými

    body jsou zemědělství a patentová

    ochrana zejména léků.

    Více informací o WTO zde a zde.

    Neúspěch Katarského kola vyjednávání

    v rámci WTO vedl k zintenzivnění

    vyjednávání zón volného obchodu. Když

    selhaly snahy snížit cla, kvóty a další

    https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/presidential-proclamation-adjusting-imports-steel-united-states/ https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/presidential-proclamation-adjusting-imports-aluminum-united-states/ https://ustr.gov/about-us/policy-offices/press-office/press-releases/2018/january/president-trump-approves-relief-us https://ustr.gov/about-us/policy-offices/press-office/press-releases/2018/january/president-trump-approves-relief-us http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt-7160.html#!&chapter=1 https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/who_we_are_e.htm https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/spolecna-obchodni-politika-eu/svetova-obchodni-organizace/zakladni-informace-k-wto-a-dda--7894/

  • USA a zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku | Dopady nové vlny protekcionismu

    2

    bariéry v mezinárodním obchodu

    globálně, pokusily se některé země o

    kooperaci v rámci bloků zemí. Níže

    přinášíme seznam nejdůležitějších zón

    volného obchodu.

    NAFTA (North American Free Trade

    Agreement)

    Zóna volného obchodu mezi USA,

    Kanadou a Mexikem. Vytvořena byla 1. 1.

    1994. Navazovala na zónu volného

    obchodu mezi USA a Kanadou

    vytvořenou 1. 1. 1989. V současnosti jsou

    ze strany administrativy prezidenta

    Trumpa vyvíjeny tlaky na renegociaci této

    dohody kvůli jejímu údajnému

    negativnímu dopadu na obchodní bilanci

    USA s Kanadou a Mexikem. Více

    informací zde.

    CETA (Comprehensive Economic and

    Trade Agreement)

    Jedná se o nově sjednanou zónu volného

    obchodu mezi EU a Kanadou.

    Prozatímně vešla v platnost 21. září

    2017. Plně vejde v platnost až po

    ratifikaci všemi národními parlamenty v

    EU. Více informací zde.

    EFTA (European Free Trade

    Association, Evropské společenství

    volného obchodu)

    Jedná se o zónu volného obchodu mezi

    nečlenskými zeměmi EU – Islandem,

    Lichtenštejnskem, Norskem a

    Švýcarskem. Založena byla již v roce

    1960. Zakládajícími členy byly Dánsko,

    Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko,

    Švýcarsko a Spojené království. Později

    se připojilo Finsko, Island a

    Lichtenštejnsko. Vstupem členů EFTA do

    EU resp. Evropského společenství

    skončilo jejich členství v EFTA. Všichni

    členové EFTA s výjimkou Švýcarska jsou

    zároveň členové Evropského

    hospodářského prostoru (EEA). Více

    informací o EFTA zde.

    EEA (Europen Economic Area,

    Evropský hospodářský prostor)

    Zóna volného obchodu zajišťující pro

    členy EU a některé nečleny (Norsko,

    Island, Lichtenštejnsko) volný pohyb

    zboží, osob, služeb a kapitálu. Účast

    Švýcarska v EEA odmítli občané

    v referendu. Švýcarsko si zajišťuje

    bezcelní přístup na trh EU

    prostřednictvím bilaterálních dohod s

    EU. V souvislosti s vystoupením

    Spojeného království z EU (Brexit) je

    možné, že i Spojené království opustí

    EEA.

    TTIP (Transatlantic Trade and

    Investment Partnership,

    Transatlantická dohoda o obchodu a

    investicích)

    Je připravovaná zóna volného obchodu

    mezi USA a EU. Dohoda si kladla za cíl

    plně liberalizovat obchod a investice

    mezi EU a USA. Pokud by byla

    realizovaná, jednalo by se o

    bezkonkurenčně nejvýznamnější zónu

    volného obchodu na světě. Nicméně po

    nástupu administrativy Donalda Trumpa

    je její dokončení nepravděpodobné.

    Náhradou za TTIP je CETA díky níž

    mohou firmy z EU vyvážet bezcelně do

    USA přes Kanadu.

    TPP (Trans-Pacific Partnership,

    Transpacifické partnerství)

    Připravovaná zóna volného obchodu

    zahrnující pacifické státy Japonsko,

    Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur,

    Austr

Embed Size (px)
Recommended