Úvahy Schrodingerovy

ERWIN SCHRDINGER

Vysok uen technick v Brn, nakladatelstv VUTIUM

ERW

IN S

CH

R

DIN

GER

Co je

iv

ot?/

Duch

a h

mot

a/K

mm

u i

votu

Co je ivot?

Duch a hmota

K mmu ivotu

Schrdingerovo psan jsem shledval vdy pesvdiv,vyvolvajc objevn vzruen a doprovzen vhledem nazcela nov chpn zhadnho svta, v nm ijeme.dn z jeho spis neped v tomto ohledu jeho strunklasick dlo Co je ivot?, kter pat nepochybn mezinejvlivnj vdeck spisy 20. stolet. Je opravdu pro jest, a pro je st opakovan!

Roger Penrose

Kniha Co je ivot? m jen zdnliv vznam pouze histo-rick. Pest by si ji ml kad, kdo se chce pouit o tom,jak logicky myslet a jak stavt mylenkov konstrukcelogicky sprvnm postupem. Erwin Schrdinger v tto knize s obdivuhodnou jasno-zivost nastiuje molekulrn a vlastn atomrn vztahy,kter tvo zklady ddinosti. Duch a hmota je spis filosofick, kter je ale narozdl odnkterch spis jinch filosof srozumiteln a zaloenna racionlnm uvaovn fyzika. Proto se te prodo-vdn vzdlanmu lovku tak snadno.

Vclav Paes

Chronologicky uspodan ivotopis je alespo pro mnejednou z nejnudnjch vc, protoe pece v kadm ivotjsou zajmav nejv jednotliv zitky nebo postehy v soukromm ivot jsem zamlel vnovat se vcefilosofii (prv jsem poznval s velkm nadenm Schopen-hauera, kter m uvedl do jednotc teorie Upaniad). patm k teoretikm, kte z pm zkuenosti vd, opi men jde. Myslm, e by prosplo, kdyby takovchteoretik bylo vc.

Erwin Schrdinger

Kniha pin poprv v eskm jazyce ti spisyErwina Schrdingera, nositele Nobelovy ceny zafyziku: fyziklnbiologick dlo Co je ivot?(1944) proslul jasnozivou pedpovd strukturya funkce genetickho kdu, rozshl filosofickesej Duch a hmota (1958) zaloen na prodo-vdnm pstupu k odvkmu problmu lidskhobyt a koncepn originln nstin ivotopisu K mmu ivotu (1960).

Mylenkovou provzanost cel trojice reflektujei Doslov Vclava Paesa s vstinm pehledemzrodu a vvoje molekulrn genetiky od tyi-ctch let dvactho stolet a po souasnost,osvtlujc jak samotn Schrdingerv intelek-tuln vkon, tak jeho inspirativnost pro moleku-lrnbiologick vzkum.

Tuto stle znovu vydvanou knihu ocen nejenfyzik, biolog, filosof a historik vdy, ale kad,kdo se zajm o zdroje poznn a o metodologiivdy. ten je vtahovn do vytven logickvstavby formulac problm a do nachzenzpsob jejich een. Nem tedy k oekvnjen faktografick poznatky a z nich plynouc nej-ve povechnou obeznmenost s tematikou, aleje svdkem zpsobu, jm se dochz ke zdvod-nnm zkonitostem tvocm ucelen systm.Proto kniha nachz cestu k tak poetnm ten-m nejrznjch zamen a zjm. A pokud jdeo studenty, uvd-li se, e by mla bt povinnouetbou pro vechny bez ohledu na jejich studijnobor, je to sice nadszka, avak nadszka, ktervznam knihy dobe postihuje.

Erwin Schrdinger (12. 8. 1887 4. 1. 1961)pat mezi nejvt duchy dvactho stolet. V iro-kch odbornch kruzch je vnmn pedevmjako myslitel, dky nmu Planckv objev kvanto-vn energie (1900; Nobelova cena 1918) a deBroglieho idea piazen vlny stici (1924; Nobe-lova cena 1929) naly sv spolen msto v jehopevratn teorii vlnov mechaniky (1926; Nobe-lova cena 1933).

Krom rozhodujcho pnosu k vvoji kvantovfyziky zashl E. Schrdinger vznamn do adyoblast fyziky, mj. do statistick termodynamikya do teorie relativity. Jeho odysseovsk profesio-nln drha zahrnovala psoben v Rakousku,Nmecku, Velk Britnii, Itlii, Belgii, po nejdeldobu pak v irskm Dublinu (19401956).

Schopnost srozumiteln vyloit i nronjproblmy je spolenou charakteristikou jehoknih What is Life? (1944), Science and Humanism.Physics of Our Time (1951), Nature and the Greeks(1954), Mind and Matter (1958) nebo MeineWeltansicht (1961), a nakonec i jeho pozstalost-nho autografu Autobiographisches (1960).

Schrdinger pebal 7.1.2005 12:02 Strnka 1

O B S A H

PEDMLUVA K PRVNMU ESKMU VYDN 13Martin ernohorsk a Marie Fojtkov

CO JE IVOT?FYZIKLN POHLED NA IVOU BUKU

Slovo vodem Rogera Penrose 27Pedmluva 29

1 Pstup klasickho fyzika k tmatu1. Povaha tematiky a el naeho zkoumn 332. Statistick fyzika. Fundamentln rozdlnost struktur 343. Pstup naivnho fyzika k tmatu 364. Pro jsou atomy tak mal? 375. Fungovn organismu vyaduje exaktn

fyzikln zkony 396. Fyzikln zkony spovaj na statistice atom,

a jsou tedy jen piblin pesn 417. Pesnost fyziklnch zkon je zaloena na velkm

potu atom zastnnch na procesu. Prvn pklad: Paramagnetismus 41

8. Druh pklad: Brownv pohyb, difuze 449. Tet pklad: Mez pesnosti men 47

10. Pravidlo druh odmocniny 48

7

OBSAH

Schrdinger kniha 7.12.2004 13:27 Strnka 7

2 Mechanismus ddinosti11. Oekvn klasickho fyzika, zdaleka ne triviln,

se ukzalo lich 5012. Zpis ddinho kdu (chromozomy) 5213. Rst tla dlenm bunk (mitza) 5314. Pi mitze se kad chromozom zdvoj 5415. Redukn dlen (meiza) a oplozen (syngamie) 5516. Haploidn jedinci 5617. Mimodn relevantnost reduknho dlen 5818. Crossing-over. Umstn vlastnost 5919. Maximln velikost genu 6120. Geny maj jen mal poet atom 6321. Stlost gen 64

3 Mutace22. Skokov mutace klov procesy pirozenho

vbru 6523. Znaky vznikl mutac se pi plozen vrn

reprodukuj, tj. jsou dokonale ddin 6724. Lokalizace gen. Recesivita a dominance gen 6925. Nkolik genetickch termn 7226. kodliv inek pbuzenskho plozen 7327. Veobecn a historick poznmky 7428. Mutace mus bt jen zdka se vyskytujc proces 7629. Mutace indukovan rentgenovm zenm 7630. Prvn zkon. Mutace je jednorzov proces 7731. Druh zkon. Lokalizace procesu 78

4 Kvantovmechanick argumenty32. Stlost gen je klasickou fyzikou nevysvtliteln 8133. Stlost gen je vysvtliteln kvantovou teori 8334. Kvantov teorie diskrtn stavy kvantov skoky 8335. Molekuly 8536. Stabilita molekul je zvisl na teplot 86

CO JE IVOT? DUCH A HMOTA K MMU IVOTU

8


37. Matematick mezihra 8738. Prvn dodatek: Zanedbn jemn struktury hladin 8839. Druh dodatek: Izomern molekuly 89

5 Diskuse a testovn Delbrckova modelu40. Celkov obraz ddin substance 9241. Jedinenost kvantovho popisu 9342. Nkter tradin myln koncepce 9443. Rzn stavy hmoty 9544. Co je opravdu dleit pro rozlien stav hmoty 9645. Aperiodick pevn tleso 9746. Rozmanitost obsah zkomprimovanch

v miniaturnm kdu 9847. Srovnn s fakty: stupe stability molekul;

diskontinuita mutac 9948. Stabilita gen prolch pirozenm vbrem 10149. Mutanty maj nkdy ni stabilitu 10150. Nestabiln geny ovlivuje teplota mn

ne geny stabiln 10251. Jak rentgenov zen produkuje mutace 10352. innost rentgenovho zen nezvis

na spontnn mutabilit 10453. Reverzibiln mutace 104

6 Uspodanost, neuspodanost a entropie54. Pozoruhodn obecn zvr z Delbrckova modelu 10555. Uspodanost zaloen na uspodanosti 10656. iv hmota se vyhb upadnut do rovnovhy 10857. iv hmota se iv negativn entropi 10958. Co je entropie? 11059. Statistick vznam entropie 11160. Udrovn organizovanosti odebrnm

uspodanosti z okol 112Poznmka ke kapitole 6 113

OBSAH

9


7 Je ivot zaloen na zkonech fyziky?61. Vhled na nov zkony ivota organismu 11562. Pehled situace v biologii 11663. Shrnut situace ve fyzice 11764. Vrazn rozdl situace ve fyzice a v biologii 11865. Dva zpsoby vytven uspodanosti 12066. Nov princip nen fyzice ciz 12167. Chod hodin 12268. I hodinov stroj je statistick 12369. Nernstv teorm 12470. Kyvadlov hodiny jsou vlastn na teplot

absolutn nuly 12571. Vztah mezi hodinovm strojem a organismem 125

EPILOGO determinismu a svobodn vli 127

DUCH A HMOTA

1 Fyzikln zklad vdomProblm 135Zkusm odpov 137Etika 141

2 Budoucnost chpn svtaBiologick slep ulika? 146Zdnliv soumrak darwinismu 149Chovn ovlivuje selekci 151Falen lamarckismus 154Genetick fixace nvyk a dovednost 157Nebezpe pro intelektuln vvoj 159


10


3 Princip objektivace 1624 Aritmetick paradox: jedinenost ducha 1755 Vda a vra 1886 Mysterium smyslovho vnmn 203

K MMU IVOTUAUTOBIOGRAFICK RTY 219

DOSLOVVclav Paes 243

OBSAH

11


PEDMLUVA K PRVNMU ESKMU VYDN

Co je ivot? Nev se to. Je si nepochybn sm sebe vdom,

hned jakmile je ivotem, ale co je, nev. Nen prostou hmotou, nen pouh duch. Je cosi mezi,

duch a hmota,fenomn nesen na hmot duha na vodopdu, plamen.

THOMAS MANNKouzeln vrch pt kapitola, st Bdn.1

Nakladatelstv Vysokho uen technickho v Brn VUTIUMzpstupuje touto knihou ti spisy Erwina Schrdingera(12. 8. 18874. 1. 1961): fyziklnbiologick dlo Co je ivot?(1944) proslul jasnozivou pedpovd struktury a funkce ge-netickho kdu, rozshl filosofick esej Duch a hmota (1958)zaloen na prodovdnm pstupu k odvkmu problmulidskho byt a koncepn originln nstin ivotopisu K mmuivotu (1960). Mylenkovou provzanost cel trojice reflek-tuje i Doslov Vclava Paesa s vstinm pehledem zrodua vvoje molekulrn genetiky od tyictch let dvacthostolet a po souasnost, osvtlujc jak samotn Schrdingerv


13

1 Thomas Mann: Der Zauberberg. S. Fischer Verlag, Berlin 1924. FnftesKapitel, Abschnitt Forschungen: Was war das Leben? Man wute esnicht. Es war sich seiner bewut, unzweifelhaft, sobald es Leben war, aberes wute nicht, was es sei. Es war nicht materiell, und es war nicht Geist.Es war etwas zwischen beidem, ein Phnomen, getragen von Materie,gleich dem Regenbogen auf dem Wasserfall und gleich der Flamme.(Peklad M.)


intelektuln vkon, tak jeho inspirativnost pro molekulrn-biologick vzkum.

Slavn Schrdingerova kniha Co je ivot? se prvem admezi vdecky nejvlivnj spisy dvactho stolet. Dvod jepochopiteln. Prvotnm klem k dnenm spchm moleku-lrn biologie je objasnn krystalov struktury kyseliny de-oxyribonukleov (DNA). A byla to tato kniha, v n ErwinSchrdinger mimo jin pesvdiv odvodnil pedstavu, enositelem genetickho kdu mus bt makromolekula v po-dob aperiodickho krystalu, kterm DNA, jak se pozdjiukzalo, skuten je. Byl to siln podnt pro zintenzivnnvzkumu v biologickch laboratoch a vrazn cl i pro rent-genovou krystalografii, dosaen spoluprac biolog a fyzik:krystalov struktura DNA byla v roce 1953 objasnna.2

Kniha vzbudila zjem nejen biolog, mezi nimi i JameseWatsona (nar. 6. 4. 1928), ale i fyzik. Patil k nim i FrancisCrick (8. 6. 191628. 7. 2004), kter se po peten Schr-dingerovy knihy v roce 1946 rozhodl zabvat se biologickmiproblmy. Jeho znalost rentgenov difraktografie byla jednmz rozhodujcch faktor pi objasnn struktury DNA. Zjemspecialist v rentgenov krystalografii o een klovho pro-blmu, kterm krystalov struktura DNA byla, byl pirozen:rozhodujcmi protagonisty byli fyzik Maurice Wilkins (nar.15. 12. 1916) a chemika Rosalind Franklin (25. 7. 192016. 4. 1958). Fyzikln-chemick zzem vytvely mj. prcez okruhu fyzika Maxe Delbrcka (14. 9. 19069. 3. 1981),3


14

2 Francis Crick, James Watson, Maurice Wilkins, 1953; Nobelova cena za fy-ziologii a lkastv 1962, za objevy tkajc se molekulrn struktury nukleo-vch kyselin a jejho vznamu pro penos informace v ivch organismech.3 Max Delbrck, Alfred Hershey, Salvador Luria; Nobelova cena za fyzio-logii a lkastv 1969, za objevy tkajc se replikanho mechanismu a ge-netick struktury vir.


Bohrova ka, pistupujcho k een biologickch problmz filosofick pozice kodask koly.

Matematicko-fyzikln erudice m v biologickm vzkumudve nedoceovan vznam. Mendelova historick prce za-padla na vce ne ti desetilet nejen pro nedostatenou pub-licitu, ale hlavn proto, e aplikace matematiky, by i jenvelmi jednoduch, byla tehdej biologii zcela ciz. Ani takovduch jako Mendelv souasnk Darwin, jemu poukaz na Men-delovy zkony mohl pece pijt velice vhod pi zdvodovnnkterch aspekt jeho vvojov teorie, se Mendelovmi pra-cemi nezabval matematiku dajn neml rd.

Na bezmla stolet cest od vzniku klasick genetiky (Men-del 1865, resp. 1866)4 k molekulrn genetice zrozen objas-nnm struktury DNA (1953) pedstavuje kniha Co je ivot?(1944) jeden z vznamnch milnk. Je tomu tak pro jejvcn, v dob jejho vzniku sice jet jen hypotetick vysvt-len stlosti gen a ady dalch jev, avak vysvtlen vysoceinspirativn, ovlivujc svou vrohodnost prci mnoha v-zkumnch pracovi, aby se nakonec tak obdivuhodn potvr-dila.

Za svou povst vd kniha Co je ivot? nejen svmu ob-sahu, ale i zpsobu podn. Fyzikln-biologick problema-tika je vykldna zpsobem srozumitelnm i pimen po-uenm laikm, nemajcm hlub fyzikln nebo biologickvzdln. To jist pisplo i k tomu, e byla peloena do to-lika jazyk do nminy (1946), italtiny (1947), rutiny (1947),


15

4 Versuche ber Pflanzenhybriden von Gregor Mendel. Vorgelegt in denSitzungen vom 8. Februar und 8. Mrz 1865. Gedruckt in den Verhand-lungen des naturforschenden Vereins in Brnn. IV. Band. Abhandlungen1865, Brnn, 1866. Im Verlage des Vereins. S. 347. [Gregor Mendel: Po-kusy s rostlinnmi hybridy. Pedloeno v zasednch dne 8. nora a dne8. bezna 1865. Otitno ve Spolkovch zprvch Prodovdnho spolkuv Brn. IV. svazek. Rozpravy 1865, Brno, 1866. Nkladem Spolku. S. 347.]


francouztiny (1949), vdtiny (1949), japontiny (1951),panltiny (1976), chorvattiny (1980), rumuntiny (1980)a mon i do dalch jazyk.

V etin dosud nevyel knin dn Schrdingervspis.5 Teprve tato kniha vychzejc v roce 60. vro prvnhovydn Co je ivot? a 46 let od prvnho vydn Duch a hmotazbavuje eskho tene nutnosti shnout jen po cizojazy-nm znn.

Fenomn ddinosti se jevil prvem jako zzrak i lovkus takovm vhledem do prodnho dn, jakm je tvrce vl-nov mechaniky Erwin Schrdinger. V dob prvnho vydnjeho slavn knihy Co je ivot? (1944) se u zeteln rsujevznik molekulrn genetiky vedouc k hlubokmu pochopenpodstaty tohoto fenomnu. Jako druh, jet vt zzrak seSchrdingerovi jevila skutenost, e se meme k pochopensloit podstaty ddinosti vbec propracovat. O tomto z-zraku k, e me leet u za hranicemi lidskch schop-nost. M pitom na mysli pochopen prodovdn zdvod-nn nikoli napklad Hippokratovy lamarckovsk neboAristotelovy darwinovsk nzory na penen vlastnost z ge-nerace na generaci, a u vbec ne autoritativn doktrny vzd-len jakkoli prodovdn kritinosti. Jde o pstup vyjden


16

5 Brnnsk samizdatov Edice Prameny vydala jako svj prvn svazek v n-kladu dvancti strojopisnch exempl spis Erwina Schrdingera Ducha hmota, s tir omezenou na daj peklad z anglitiny 1985, 107 s.. Jejredakn rada (Martin ernohorsk, Milan Jelnek, Vladimr Jochmann, JiMller, Miloslav Petrusek,Vladimr Turek) si vytkla za kol vydvat pe-klady dl z rznch humanitnch a prodovdnch obor vznamnch au-tor: Hannah Arendt, Raymond Aron, Albert Einstein, Viktor E. Frankl,Franois Jacob, Konrad Lorenz, Jacques Monod, Karl R. Popper, Alexis deTocqueville aj. Tehdej peklad eseje Duch a hmota je dlem t brnnskchfyzik, Marie Fojtkov (kap. 2, 3, 4, 6), Martina ernohorskho (kap. 1)a Jiho Komrsky (kap. 5). Pro nynj knin vydn Marie Fojtkov celpeklad pepracovala.


v knize Duch a hmota slovy: vda nikdy nic neprosazuje,vda vypovd. Vda neusiluje o nic jinho ne o pravdiva adekvtn vpovdi o svm pedmtu. Vdec prosazujepouze dv vci, toti pravdu a poctivost, prosazuje je smped sebou a i ped ostatnmi vdci.

Kdy v roce 1967 vydavatelstv Cambridge UniversityPress poprv pipojilo ke spisu Co je ivot? do jednoho svazkufilosofick spis Duch a hmota, nebylo to jen prost spojendvou spnch titul. Mylenkov propojenost obou spisneme teni uniknout. Sta porovnat mylenky Epilogu,zvren stati knihy Co je ivot?, s odpovdajcmi podrob-njmi pasemi v knize Duch a hmota.

Erwin Schrdinger pat mezi nejvt duchy dvacthostolet. V odbornch kruzch je vnmn pedevm jako mys-litel, dky nmu objev kvantovn energie6 a idea piazenvlny stici7 naly jedno ze svch nejplodnjch uplatnnv jeho objevu a vybudovn vlnov mechaniky.8 Narozdl odknihy o vlnov mechanice9 a od dvou stovek pvodnch v-deckch pojednn obsahov pstupnch jen erudovanm fy-zikm pat ada jeho prodovdnfilosofickch spis mezitvorbu urenou nejen specialistm, ale i ir veejnosti: Whatis Life? [Co je ivot?] (1944), Science and Humanism. Physics


17

6 Max Planck, 1900; Nobelova cena za fyziku 1918, v uznn zsluh o roz-voj fyziky objevenm kvant energie.7 Louis de Broglie, 1924; Nobelova cena za fyziku 1929, za objev vlnovpovahy elektron.8 Erwin Schrdinger, Paul Dirac, 1926; Nobelova cena za fyziku 1933, zaobjev novch produktivnch forem atomov teorie.9 Erwin Schrdinger: Abhandlungen zur Wellenmechanik [Pojednn k vl-nov mechanice]. Barth, Leipzig 1927. X + 169 s. Zweite, vermehrteAuflage [Druh, rozen vydn]. Barth, Leipzig 1928. X + 198 s. V dal-ch vydnch a pekladech prost jen Wellenmechanik [Vlnov mecha-nika].


of our Time [Prodn vdy a humanismus. Fyzika na doby](1951), Nature and the Greeks [Proda a ekov] (1954),Mind and Matter [Duch a hmota] (1958), Meine Weltansicht[Mj pohled na svt] (1961). Jak ve fyzice (pokus o jednotczklad interakc), tak ve filosofii (zastnce jednotcho prin-cipu Upaniad) se v jeho prodovdnfilosofickch knihchuplatuje unitarismus psn prodovdn podloen a lo-gicky odvodovan. Pemliv ten s opravdovm zj-mem o otzky, kter si tyto knihy kladou, ocen schrdinge-rovsk osobit styl vkladu, kter napomh porozumni obtnji pochopitelnm problmm.

Krom rozhodujcho pnosu k vvoji kvantov fyziky za-shl Erwin Schrdinger vznamn do ady dalch oblast fy-ziky, mj. do statistick termodynamiky a do teorie relativity.Jeho odysseovsk profesionln drha zahrnovala psobenv Rakousku, Nmecku, Velk Britnii, Itlii, Belgii, po nejdeldobu pak (19401956) v irskm Dublinu. Je vstin zachy-cena v jeho 31strnkovm autografu Autobiographisches, na-zvanm v tto knize K mmu ivotu. Je to souvisl poznm-kov materil, kter prokazuje jak obsahem, tak formouzmr sepsat obshlej autobiografii. Uveden jednotlivostijsou nejen samy o sob zajmav, ale jejich znalost umoujelecemus ve Schrdingerovch knihch lpe porozumt te-n tedy nepochyb, kdy se se Schrdingerovm autobiogra-fickm textem seznm jet ped tenm Co je ivot? a Ducha hmota.

Vydn samotnho Autobiographisches Schrdinger zejmnezamlel, jak je patrno z jeho zvren jednovt po-znmky: Vechno, co pedchz, bylo napsno potkemroku 1960; te (listopad 1960) m to sice, kdy to plei-tostn protm, t, ale pokraovat v tom nebudu bylby to nesmysl. Pro anglick vydn peloila Schrdingervnmecky psan autograf jeho vnuka Verena; jej peklad


18


jsme vak nepouili, protoe se nm podailo zskat laskavostjeho dcery pan Ruth Braunizer (ijc v Alpbachu, mst po-slednho odpoinku Erwina Schrdingera) kopii autografu.N peklad zachovv zmrn povahu rukopisu i po strnceformln lennm textu do odstavc, podtrhvnm, inter-punkc apod., a to i tam, kde by autor pi pprav rukopisuk tisku pravdpodobn provedl pravy nabzejc se z logikytextu, jak tomu je nap. v knize Mein Leben, meine Welt-ansicht.10

Pro cel n peklad plat jist analogicky Schrdingerovapoznmka o nezanedbatelnch jazykovch nesnzch, uve-den v zvru jeho Pedmluvy ke knize Co je ivot?. Vedlesamozejmho poadavku vcn a terminologick sprvnostibylo douc zachovat i Schrdingerv styl, a to i pokud jdeo vysvtlivky, pro jejich eventuln uiten rozen bybylo obtn stanovit rozsah pimen irokmu spektru po-tencilnch ten. Nen jist na zvadu, jsou-li faktografickdaje ponechny v pvodn podob, tedy napklad poetchromozom u lovka 48 msto pozdji zjitnho potu 46.Jde podobn jako u fyziklnch jednotek (napklad je uv-dna jet jednotka cal) o ojedinl, z hlediska smyslu knihyzcela nepodstatn odchylky, nevyadujc konfrontaci se sou-asnm stavem. Jinak je tomu s vhledem do tehdejho stavusledovan problematiky pod zornm hlem jejho dalho v-voje. V tomto ohledu ten jist uvt pehled vvoje a posouasnost uveden v Doslovu Vclava Paesa a pravdpo-dobn se s nm seznm jet dve, ne zane s etbou celknihy.


19

10 Erwin Schrdinger: Mein Leben, meine Weltansicht. Mit einemVorwort von Auguste Dick. [Mj ivot, mj pohled na svt. S pedmluvouAugusty Dick.] Paul Zsolnay, Wien/Hamburg 1985; Diogenes, Zrich 1989.


Nkter Schrdingerovy konen formulace jsou podlejeho vlastn poznmky, zmnn na zatku pedchozho od-stavce, zejm jin, ne jak je doporuovali anglit lingvist.Tm spe se mohou nkter msta pekladu jevit z hlediskaist jazykovho jako ne zrovna nejastnj. Povaovali jsmevak za sprvn dt pi zachovn jazykov korektnostipednost vcn vstinosti, resp. pesnosti ped jazykovoueleganc.

Pokud jde o molekulrnbiologickou terminologii, nmjako fyzikm ne zrovna vlastn, byla nm vodtkem kniha11kolektivu vedenho prof. RNDr. Stanislavem Rosypalem, DrSc.,pedsedou Terminologick komise pro molekulrn genetiku,zzen v roce 1984 vborem Sekce pro obecnou genetiku s.biologick spolenosti pi SAV. tene-nebiologa mepekvapit termn crossing-over; esk peklad pekenjsme nepouili proto, e termn crossing-over je kodifikovni pro esky psan texty.

Pravopisn stoj za zmnku termn filosofie. Filozof jakopravopisnou dubletu k filosof nepouvme mj. proto, epsan se z pipout etymologicky mon vklad spjat s ter-mnem temnota, tedy vklad, kter je v pmm protikladuk filosofu jako milovnku moudrosti (sofq = moudr, moud-rosti milovn; zfoq = temnota/v podzem/);12 proto takv celm pekladu pouvme filosofie, a nikoli filozofie.

Za zmnku stoj i oslovn oddl v knize Co je ivot?.Nejde o podkapitoly, ale o charakteristiku obsahu textov ob-lasti, kdy oslovan nzev oddlu byl Schrdingerem pvodn


20

11 Stanislav Rosypal & kol.: Terminologie molekulrn biologie. esk od-born termny, jejich definice a anglick ekvivalenty. Vydavatel StanislavRosypal, Brno 2001. 281 s.12 Frantiek Lepa: Nehomrovsk slovnk eckoesk. Nakladatel KarelValena, Mlad Boleslav 1892. 1184 s. S. 500, 980.


zamlen jako marginlie a slovn bylo pouito v nkterchdvjch vydnch. Ostatn Schrdinger ve sv Pedmluvupozoruje, e kad kapitola by mla bt tena in continuo,tedy v jednom ztahu jako mylenkov celek; mezinadpisyvloen do souvislho textu a jejich slovn maj usnadnitorientaci v textu a zjednoduit odkazy.

Jazykov spoluprce s prof. PhDr. Milanem Jelnkem, CSc.,vnesla jasno do ady mst z jazykovho hlediska problematic-kch, a u pro jejich obsah nebo pro povahu naich formu-lac. Upednostnili jsme pitom nakonec vtinou spe hle-disko prodovdn. Pozastav-li se tedy jazykovdec nadnkterm mstem, je to s nejvt pravdpodobnost jedenz ppad, kdy jsme nedali na nzor, resp. na radu profesoraJelnka; odpovdnost za takov ppad pad tedy na ns, ni-koli na nho. Za vysoce tvoivou atmosfru a tolerantnost pijazykovch pravch textu mu upmn dkujeme.

V organizanch zleitostech spojench s na peklada-telskou prac a i v ad obsahovch otzek nm byla redak-torka publikace PhDr. Alena Mizerov npomocna zpso-bem, kter byl svou efektivn operativnost vydavatelskmutitulu, pro jeho pomrn sloitou povahu ne zcela bnmu,velmi naprospch. Doc. RNDr. Petru Dubovi, CSc., kter dalna zklad znalosti samizdatovho vydn Duch a hmotak jeho kninmu zpracovn podnt, vd druh svazek ediceQuantum, ji d, i za nkter koncepn postehy ovlivu-jc uspodn jednotlivch celk. Obma, doktorce Mizerova docentu Dubovi, pat za jejich konstruktivn pstupy k naprci n velk dk.

Tuto stle znovu vydvanou knihu ocen nejen fyzik, bio-log, filosof a historik vdy, ale kad, kdo se zajm o zdrojepoznn a o metodologii vdy. ten je vtahovn do vytv-en logick vstavby formulac problm a do nachzen zp-sob jejich een. Nem tedy k oekvn jen faktografick


21


poznatky a z nich plynouc nejve povechnou obeznme-nost s tematikou, ale je svdkem zpsobu, jm se dochz kezdvodnnm zkonitostem tvocm ucelen systm. Protokniha nachz cestu k tak poetnm tenm nejrznjchzamen a zjm. A pokud jde o studenty, uvd-li se, e bymla bt povinnou etbou pro vechny bez ohledu na jejichstudijn obor, je to sice nadszka, avak nadszka, kter v-znam knihy dobe postihuje.

Brno, z 2004 Martin ernohorsk a Marie Fojtkov

Prof. RNDr. Martin ernohorsk, CSc., (*1923) vystudoval fyziku na P-

rodovdeck fakult Masarykovy univerzity v Brn. Zabval se pedevm

rentgenovou difraktografi a jako dlouholet aktivn len Jednoty esko-

slovenskch matematik a fyzik byl hlavnm inicitorem a organiztorem

ady konferenc a semin zamench na fyzikln vzdlvn. Podlel se

(19561967) na vybudovn nynjho stavu fyziky materil Akademie

vd R v Brn a s vjimkou opavskho obdob 19921998, kdy byl prvnm

rektorem nov zaloen Slezsk univerzity, psob od roku 1949 trvale na

Prodovdeck fakult MU, v souasnosti jako jej statutrn emeritn

profesor.

RNDr. Marie Fojtkov (*1954) vystudovala matematiku a fyziku na Pro-

dovdeck fakult Masarykovy univerzity v Brn. V stavu pstrojov

techniky Akademie vd R v Brn (19801992) se zabvala elektronovou

optikou. Jako lenka Jednoty eskoslovenskch matematik a fyzik se

aktivn podlela na organizaci ady konferenc a semin zamench na

fyzikln vzdlvn. Od roku 1993 se v postaven tajemnice esk konfe-

rence rektor vnuje obecn problematice vysokho kolstv na rovni

R i EU.


22


Co je ivot?

Duch a hmota

K mmu ivotu


Pamtce mch rodi


Sepsno podle pednek konanch v noru 1943pod ztitou stavu pro pokroil studiaTrinity College, Dublin

Peklad Martin ernohorsk


SLOVO VODEM

Kdy jsem byl potkem padestch let mladm studentemmatematiky, neetl jsem mnoho, ale co jsem etl alespo po-kud jsem knihu doetl , bylo obvykle od Erwina Schrdingera.Jeho psan jsem shledval vdy pesvdiv, vyvolvajc ob-jevn vzruen a doprovzen vhledem na zcela nov chpnzhadnho svta, v nm ijeme. dn z jeho spis nepedv tomto ohledu jeho strun klasick dlo Co je ivot?, kterpat jak nyn vidm nepochybn mezi nejvlivnj vdeckspisy tohoto stolet. Je to psobiv pokus pochopit nkterz podstatnch zhad ivota; pokus fyzika, jeho vlastn hlu-bok jasnoziv vhled se tolik zaslouil o zmnu naeho ch-pn svta. Kniha je psna pes svj interdisciplinrn zbr,v tehdej dob neobvykl, se sympatickou, a zrove odzbro-jujc skromnost, na rovni, kter ji zpstupuje i neodborn-km a mldei s aspiracemi na povoln vdce. Pitom vakzrove i mnoz vdci, jako J. B. S. Haldane a Francis Crick,kte obohatili biologii o zsadn dla, piznali, e je znanovlivnily dalekoshl ideje (by s nimi ne vdy pln souhlas),kter pedkld tento zcela originln uvaujc, hluboce pe-mliv fyzik.

Podobn jako u mnohch dl, kter mla neobyejn velkvliv na lidsk mylen, ukazuje se i zde, e jakmile jsou my-lenky jednou pochopeny, znj jako tm samozejm pravda;pesto vak stle jet a pli mnoho lid, kte by mli bt

27

SLOVO VODEM


vc lpe znal, je slep ignoruj. Jak asto jet slyme, ekvantov efekty maj pi studiu biologie jen mal vznam,nebo dokonce, e jme proto, abychom zskali energii? To jenzdrazuje trvajc vznam, kter pro ns Schrdingerovo dloCo je ivot? dodnes m. Je opravdu pro je st, a pro je stopakovan!

8. srpna 1991 Roger Penrose

CO JE IVOT?

28


PEDMLUVA

O vdci se pedpokld, e m irok a hlubok znalosti,zskan vlastn tvr innost jen v urit konkrtn oblasti,a proto se obvykle oekv, e nebude pst o tematice, kte-rou dokonale neovld. Povauje se to za noblesse oblige.Budi mi dovoleno nechat pro dan el stranou noblesse,pokud o ni vbec jde, a ctit se osvobozen od zvazku, kterk n pat. Mm ospravedlnnm jsou nsledujc fakta:

Od svch pedchdc jsme zddili silnou touhu po ucele-nm, veobjmajcm vdn. Samotn nzev nejvych vzd-lvacch instituc nm pipomn, e u od antickch dob sepo cel stalet jedin univerzln hledisko tilo pln vnosti.Avak rozrstn mnoha rozmanitch vdnch oblast jak doky, tak do hloubky v poslednch vce ne sto letech ns po-stavilo ped ponkud zvltn dilema. Jasn ctme, e teprvete zanme zskvat spolehliv materil pro stmelen vechnaich poznatk v jeden celek; avak souasn s tm se stalopro jednu mysl tm nemon dokonale zvldnout vce nejen jeho malou specializovanou st.

Nevidm z tohoto dilematu jin vchodisko (nem-li nnejvlastnj zmr vzt provdy zasv), ne e se nktez ns odvn pustme do syntzy fakt a teori, by v nkte-rch ppadech se znalostmi jen pevzatmi a neplnmi a s rizikem, e se tce zmlme.

Tolik na m ospravedlnn.

PEDMLUVA

29


Jazykov nesnze nejsou zanedbateln. Matetina je jakodobe padnouc obleen a lovk je vdycky trochu nesvj,kdy se neme oblct pmo do nho a mus si vzt na sebe ncojinho. M dky nech pijmou Dr Inkster (Trinity College,Dublin), Dr Padraig Browne (St Patricks College, Maynooth)a v neposledn ad pan S. C. Roberts. Byli postaveni pedvelmi obtn kol pezkouet moje nov obleen, a pedjet vt problm pi m obasn neochot vzdt se nkterm vlastn originln fazony. Pokud nco z tto originalityodolalo snahm mch ptel ponkud ji potlait, pad to namoji hlavu, nikoli na jejich.

Nadpisy poetnch oddl byly pvodn zamleny jakoshrnujc hesla uveden jako poznmky na okraj; text kadkapitoly by ml bt ten bez peruen jako celek, in conti-nuo.

Dublin, z 1944 E. S.

CO JE IVOT?

30


Homo liber nulla de re minus quam de morte cogitat;et ejus sapientia non mortis sed vitae meditatio est.

SPINOZA, Ethika, P. IV, Prop. 67.

O niem nepeml svobodn lovk mn ne o smrti;jeho moudrost spov v tom, e nepeml o smrti,

ale o ivot.

Baruch (Benedictus) de Spinoza (24. 11. 1632 21. 2. 1677):E th i k a ordine geometrico demonstrata. Parts IV, Propositio 67.

[E t i k a vyloen zpsobem uvanm v geometrii. st IV, Teze 67.]

31

PEDMLUVA


K A P I T O L A 1

PSTUP KLASICKHO FYZIKA K TMATUCogito, ergo sum.

DESCARTES

1. Povaha tematiky a el naeho zkoumn

Tato knka vznikla z cyklu pednek pro veejnost, kterkonal teoretick fyzik pro publikum asi ty set poslucha,je v prbhu cyklu vpodstat neprodlo, pestoe bylo najeho zatku varovno, e tmata pednek jsou obtn a epednky nelze oznait jako populrn, by nejobvanj v-zbroj fyzika, matematick dedukce, zstane tm nepouita.Ne proto, e by lo o vci natolik jednoduch, e mohou btvyloeny bez matematiky, ale e jsou naopak pli kompliko-van, ne aby se jich mohla matematika zmocnit. Jin okol-nost, kter mohla vzbuzovat zdn populrnosti, byla snahapednejcho vyloit zkladn ideu, pohybujc se na pomezmezi biologi a fyzikou, srozumiteln obma, jak fyzikovi takbiologovi.

Vpodstat jde toti v cel knize pes rozmanitost pojedn-vanch tmat o objasnn jen jedn jedin mylenky o strunstanovisko k jedn rozshl, dleit otzce. Abychom neselize zamlen cesty, me bt uiten nastnit nejprve velmistrun pln postupu.

1 PSTUP KLASICKHO FYZIKA K TMATU

33


Ta rozshl, dleit, iroce diskutovan otzka zn:Do jak mry me procesy, kter probhaj v prostoru a ase

v prostorov vymezenm ivm organismu, vysvtlit fyzikaa chemie?

Pedbnou odpov, o jej podrobn vklad a zdvod-nn se tato knka pokou, meme shrnout takto:

Skutenost, e se dnen fyzika a chemie jev jako ne-schopn tyto procesy vysvtlit, nen rozhodn dvod k po-chybovn, e je tmito vdami vysvtlit lze.

Tato vta by byla jen zcela triviln poznmkou, mla-li bypouze vzbuzovat nadji, e se v budoucnu doshne neho, ehose v minulosti nedoshlo. Jej vznam je vak mnohem ir,a to proto, e dosavadn neschopnost lze pln zdvodnit.

2. Statistick fyzika. Fundamentln rozdlnost struktur

Dky dmysln prci biolog, hlavn genetik, v posled-nch ticeti i tyiceti letech je toti o tom, jak ve skutenostivypad hmotn struktura organism a jak organismy funguj,dnes u dost znmo, aby bylo mono nejen konstatovat, eje nad monosti dnen fyziky a chemie vysvtlit, co se uvnitivho organismu dje, ale tak zrove zevrubn vyloit,pro tomu tak je.

Uspodn atom v ivotn dleitch stech organismua vzjemn souhra tchto uspodn jsou fundamentln od-lin od onch uspodn atom, kter fyzici a chemici do-sud experimentln a teoreticky zkoumali. Odlinost, o kterjsem prv ekl, e je fundamentln, je vak takovho druhu,e se me snadno leckomu zdt nevznamn, rozhodn nevak fyzikovi, kter v, e zkony fyziky a chemie jsou veskrzestatistick povahy.1 Prv s ohledem na statistick hledisko jestruktura ivotn dleitch st ivch organism tak z-

CO JE IVOT?

34


sadn odlin od struktury kadho kousku hmoty, ktermjsme se my fyzici a chemici v naich laboratoch fyzickya u psacho stolu duevn vbec kdy a dosud zabvali.2 Je t-m nemysliteln, e by se takto objeven zkony irou nho-dou mohly hodit bezprostedn i pro chovn systm, kternemaj strukturu, z n se pi formulaci zkon vychzelo.

Nelze oekvat, e statistickou strukturou dan odlinostpopsan tak abstraktn, jak jsem to prv udlal, bude nefyzi-kovi snadno pochopiteln, nato e by si uvdomil jej zva-nost. Aby to bylo srozumitelnj a abych vklad oivil a zpest-il, dovolte mi uvst u te nco, co bude vysvtleno mnohempodrobnji a pozdji, toti e pro nejpodstatnj st ivbuky chromozomov vlkno se hod nzev aperiodickkrystal. Ve fyzice jsme se dosud zabvali jen periodickmikrystaly. Pokorn mysl fyzika v nich vid velice zajmav a vy-soce komplikovan objekty, jedny z nejvce fascinujcch a nej-sloitjch struktur hmoty, kter neiv proda pedkldjeho dvtipu k een. Avak ve srovnn s aperiodickmi krys-taly jsou periodick krystaly nakonec dost jednoduch, afdn. Je to podobn rozdl jako mezi obyejnou tapetou sevzorcem, kter se v pravideln periodicit stle opakuje, a v-ivkou, je je mistrovskm dlem typu Rafaelova gobelnu,v nm nejde o monotnn opakovn, ale o peliv propraco-vanou, koherentn, smysluplnou konstrukci vytvoenou vel-km mistrem.

Kdy jsem oznail periodick krystal jako jeden z nejsloi-tjch objekt, kter fyzik zkoum, ml jsem na mysli istou


35

1 Tato charakteristika odlinosti se me zdt ponkud pli veobecn.Diskusi musme odloit na konec knky (oddly 66 a 71).2 Toto hledisko bylo zdraznno ve dvou vysoce inspirativnch lncch, je-jich autorem je F. G. Donnan, Scientia, XXIV, no. 78 (1918), 10 (La sciencephysico-chimique dcrit-elle dune fac,on adquate les phnome`nes bio-logiques ?); Smithsonian Report for 1929, p. 309 (The mystery of life).


fyziku. Avak organick chemie je svm zkoumnm stle slo-itjch molekul mnohem ble onomu aperiodickmu krys-talu, kter je podle mho nzoru hmotnm nositelem ivota.A proto nen divu, e pspvky organickho chemika k pro-blmu ivota jsou znan svm rozsahem a dleit svou po-vahou, zatmco fyzik nepispl tm nim.

3. Pstup naivnho fyzika k tmatu

Kdy jsme tedy vyloili velice strun obecnou mylenku nebo spe konen cl naeho zkoumn, dovolte mi popsatpln postupu.

Navrhuji nejprve objasnit to, co byste mohli nazvat ped-stavy naivnho fyzika o organismech, to jest pedstavy, ktermohou vzniknout v mysli fyzika, kter se znalost sv vdya speciln i jejch statistickch zklad zan pemlet o or-ganismech a o tom, jak se chovaj a jak funguj, a kter se smsebe poctiv pt, me-li na zklad svch znalost a z pozicesv pomrn jednoduch, jasn a prost vdy k otzce z-van pispt.

Uke se, e me. Nsledujcm krokem mus bt srovnnjeho teoreticky pedjmanho dn s biologickmi fakty. A tu seuke, e je teba jeho pedstavy jakkoli vypadaj vcelku ro-zumn znan poopravit. Takto se budeme postupn pibli-ovat ke sprvnmu pohledu nebo, vyjdeno skromnji,k pohledu, kter nabzm jako sprvn j.

I kdyby byl tento mj pstup pln oprvnn, nevm, je-liskuten pstupem nejlepm a nejjednodum. Ale zkrtkaa dobe, tak jsem postupoval. Tm naivnm fyzikem jsem bylj sm. A nenael jsem dnou lep nebo pmj cestu sm-ujc k cli ne tu svou vlastn, klikatou.

CO JE IVOT?

36


4. Pro jsou atomy tak mal?

Dobr metoda, jak objasnit pedstavy naivnho fyzika, jezat trochu zvltn, a komickou otzkou: Pro jsou atomytak mal? Zaneme tm, e jsou skuten velmi mal. Kadmal pedmt kadodenn poteby jich obsahuje ohromn po-et. Bylo vymyleno mnoho pklad, jak o tom posluchaepesvdit, nen vak psobivjho nad ten, kter pouilLord Kelvin: Dejme tomu, e byste mohli oznait jednotlivmolekuly ve sklenici vody; pak byste obsah sklenice vylili doocenu a zamchali jm tak dkladn, aby se oznaen mole-kuly rozmstily rovnomrn po sedmi moch; naberete-li sipak kdekoli v ocenu sklenici vody, najdete v n asi sto vaichoznaench molekul.3

Skuten velikosti atom4 le piblin mezi 1/5 000 a 1/2 000 vlnov dlky lutho svtla. Toto srovnn m svjvznam, protoe vlnov dlka udv piblin rozmry nej-mench stic, kter jsou mikroskopicky jet pozorovateln.Z toho je vidt, e takov stice obsahuje stle jet tisce mi-lion atom.

Te vak k na otzce: Pro jsou atomy tak mal?


37

3 Nenali byste pirozen pesn 100 (i kdyby to byl vsledek pesnho v-potu). Nali byste mon 88 nebo 95 nebo 107 nebo 112, ale velmi ne-pravdpodobn mnohem mn, eknme 50, nebo mnohem vce, nap-klad 150. D se oekvat odchylka nebo fluktuace du odmocniny zesta, tj. deset. Statistik to vyjd konstatovnm, e byste nali 100 10.Tuto poznmku je mono ponechat v tuto chvli bez povimnut, odkaz nani se vak objev pozdji, jako pklad statistickho zkona druh odmocniny.4 Podle dnench pedstav nem atom ostr ohranien, take velikostatomu nen pojem, kter by se dal dobe definovat. Meme ji vak polo-it rovnu vzdlenosti nebo, chcete-li, nahradit ji vzdlenost mezi stedysousednch atom v pevn ltce nebo v kapalin nikoli v plynu, kde jejejich vzdlenost za normlnho tlaku a teploty zhruba desetkrt vt.


Tato otzka je zejm zavdjc. Nejde v n toti ve sku-tenosti o velikost atom. Tk se velikosti organism, zvltvelikosti naich vlastnch tlesnch j. Atom je skuten mal,kdy jej pomujeme na bnou jednotkou dlky, eknmeyardem nebo metrem. V atomov fyzice je zvykem pouvattakzvan ngstrm (znaka ), co je desetina miliardtinymetru, tedy v desetinnm zpisu 0,000 000 000 1 metru.Atomov polomry se pohybuj mezi 1 a 2 . No a nae bnjednotky ve srovnn s nimi jsou atomy tak mal majzkou vazbu prv na velikost naich tl. Existuje historka,kter zaveden yardu pisuzuje smyslu pro humor jednohoanglickho krle. Kdy se ho jeho rdcov ptali, jakou jednot-ku mry pijmout, upail a ekl: Vezmte to od stedu mhrudi ke konekm prst, to bude ono. A u se to stalo nebone, historka je pro n el pznan. Krl chtl zejm uk-zat dlku srovnatelnou s velikost vlastnho tla; bylo mu jasn,e cokoliv jinho by bylo velmi nepraktick. Fyzik i pi vechsvch sympatich k jednotce ngstrm pece jen radji sly,e na nov oblek potebuje est a pl yardu tvdu, a ne, e hopotebuje edestpt tisc milion ngstrm.

Protoe je tedy jasn, e v na otzce jde ve skutenostio pomr dvou dlek rozmr naeho tla a rozmr atomu ,a protoe z hlediska nezvisl existence je priorita nespornna stran atomu, je sprvn znn otzky toto: Pro musejbt nae tla ve srovnn s atomem tak velk?

Dovedu si pedstavit, e lecktermu zancenmu studentufyziky nebo chemie je mon lto, e kad z naich smyslo-vch orgn (vytvejc vce nebo mn podstatnou st na-eho tla, take z hlediska velikosti zmnnho pomru se sm tak skld z nesetnch atom) je pli robustn, neaby na nj nraz jedinho atomu mohl inn zapsobit.Nememe vidt, ctit nebo slyet jednotliv atomy. Nae hy-potzy o tchto vcech maj velice daleko k tomu, co nae ob-

CO JE IVOT?

38


ERWIN SCHRDINGER

Vysok uen technick v Brn, nakladatelstv VUTIUM

ERW

IN S

CH

R

DIN

GER

Co je

iv

ot?/

Duch

a h

mot

a/K

mm

u i

votu

Co je ivot?

Duch a hmota

K mmu ivotu

Schrdingerovo psan jsem shledval vdy pesvdiv,vyvolvajc objevn vzruen a doprovzen vhledem nazcela nov chpn zhadnho svta, v nm ijeme.dn z jeho spis neped v tomto ohledu jeho strunklasick dlo Co je ivot?, kter pat nepochybn mezinejvlivnj vdeck spisy 20. stolet. Je opravdu pro jest, a pro je st opakovan!

Roger Penrose

Kniha Co je ivot? m jen zdnliv vznam pouze histo-rick. Pest by si ji ml kad, kdo se chce pouit o tom,jak logicky myslet a jak stavt mylenkov konstrukcelogicky sprvnm postupem. Erwin Schrdinger v tto knize s obdivuhodnou jasno-zivost nastiuje molekulrn a vlastn atomrn vztahy,kter tvo zklady ddinosti. Duch a hmota je spis filosofick, kter je ale narozdl odnkterch spis jinch filosof srozumiteln a zaloenna racionlnm uvaovn fyzika. Proto se te prodo-vdn vzdlanmu lovku tak snadno.

Vclav Paes

Chronologicky uspodan ivotopis je alespo pro mnejednou z nejnudnjch vc, protoe pece v kadm ivotjsou zajmav nejv jednotliv zitky nebo postehy v soukromm ivot jsem zamlel vnovat se vcefilosofii (prv jsem poznval s velkm nadenm Schopen-hauera, kter m uvedl do jednotc teorie Upaniad). patm k teoretikm, kte z pm zkuenosti vd, opi men jde. Myslm, e by prosplo, kdyby takovchteoretik bylo vc.

Erwin Schrdinger

Kniha pin poprv v eskm jazyce ti spisyErwina Schrdingera, nositele Nobelovy ceny zafyziku: fyziklnbiologick dlo Co je ivot?(1944) proslul jasnozivou pedpovd strukturya funkce genetickho kdu, rozshl filosofickesej Duch a hmota (1958) zaloen na prodo-vdnm pstupu k odvkmu problmu lidskhobyt a koncepn originln nstin ivotopisu K mmu ivotu (1960).

Mylenkovou provzanost cel trojice reflektujei Doslov Vclava Paesa s vstinm pehledemzrodu a vvoje molekulrn genetiky od tyi-ctch let dvactho stolet a po souasnost,osvtlujc jak samotn Schrdingerv intelek-tuln vkon, tak jeho inspirativnost pro moleku-lrnbiologick vzkum.

Tuto stle znovu vydvanou knihu ocen nejenfyzik, biolog, filosof a historik vdy, ale kad,kdo se zajm o zdroje poznn a o metodologiivdy. ten je vtahovn do vytven logickvstavby formulac problm a do nachzenzpsob jejich een. Nem tedy k oekvnjen faktografick poznatky a z nich plynouc nej-ve povechnou obeznmenost s tematikou, aleje svdkem zpsobu, jm se dochz ke zdvod-nnm zkonitostem tvocm ucelen systm.Proto kniha nachz cestu k tak poetnm ten-m nejrznjch zamen a zjm. A pokud jdeo studenty, uvd-li se, e by mla bt povinnouetbou pro vechny bez ohledu na jejich studijnobor, je to sice nadszka, avak nadszka, ktervznam knihy dobe postihuje.

Erwin Schrdinger (12. 8. 1887 4. 1. 1961)pat mezi nejvt duchy dvactho stolet. V iro-kch odbornch kruzch je vnmn pedevmjako myslitel, dky nmu Planckv objev kvanto-vn energie (1900; Nobelova cena 1918) a deBroglieho idea piazen vlny stici (1924; Nobe-lova cena 1929) naly sv spolen msto v jehopevratn teorii vlnov mechaniky (1926; Nobe-lova cena 1933).

Krom rozhodujcho pnosu k vvoji kvantovfyziky zashl E. Schrdinger vznamn do adyoblast fyziky, mj. do statistick termodynamikya do teorie relativity. Jeho odysseovsk profesio-nln drha zahrnovala psoben v Rakousku,Nmecku, Velk Britnii, Itlii, Belgii, po nejdeldobu pak v irskm Dublinu (19401956).

Schopnost srozumiteln vyloit i nronjproblmy je spolenou charakteristikou jehoknih What is Life? (1944), Science and Humanism.Physics of Our Time (1951), Nature and the Greeks(1954), Mind and Matter (1958) nebo MeineWeltansicht (1961), a nakonec i jeho pozstalost-nho autografu Autobiographisches (1960).

Schrdinger pebal 7.1.2005 12:02 Strnka 1

Date post:	28-Oct-2015
Category:	Documents
Upload:	robert-o-slunce
View:	74 times
Download:	0 times

Úvahy Schrodingerovy

Documents