ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB. Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu - PowerPoint PPT Presentation
28
ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB 3,00 3,00 3% 5% 5% 5% min.1,50 min.3,00 min.1,50 min.1,50 a)zářez s ochranným a udržovacím prostorem b)zářez s lavičkam i ve svahu ochranný a udržovacíprostor lavička O chrana proti padajícím kam enům Případná ochrana proti padajícím kam enům 3 : 1 - 5 :1 3:1 - 5 :1 3:1 -5 : 1 4 , 0 0 - 6 , 0 0 4 , 0 0 - 6 , 0 0 Nezvětrávající hornina Nezvětrávající hornina původníterén skrývka ornice vegetačnívrstva pokryvné vrstvy vegetačnívrstva pokryvná vrstva Tvara rozm ěr odvodňovacího zařízenídle vzorových listů Ž1 a Ž3 5%
Transcript
ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB
3,00 3,00
3%
5%
5%5%
min.1,50
min.3,00
min.1,50
min.1,50
a) zářez s ochrannýma udržovacím prostorem
b) zářez s lavičkamive svahu
ochranný a udržovací prostor
lavičkaOchrana protipadajícím kamenům
Případná ochrana proti padajícím
kamenům
3:1 - 5:1
3:1
- 5:1
3:1
- 5:1
4,00
- 6,
004,
00 -6
,00
Nezvětrávajícíhornina
Nezvětrávajícíhornina
původní terénskrývka ornicevegetační vrstva
pokryvné vrstvy vegetační vrstva
pokryvná vrstva
Tvar a rozměr odvodňovacího zařízení dle
vzorových listů Ž1 a Ž3
5%
Základní pojmy• Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů
měřená v rovině příčného řezu• Železniční svršek - část trati, která plní nosnou a vodící funkci pro jízdu drážního
vozidla, je tvořena kolejnicemi, kolejnicovými podporami s upevněním kolejnic a kolejovým ložem. V příčném řezu je vymezen plání tělesa železničního spodku
• Železniční spodek - těleso železničního spodku, stavby železničního spodku, dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení spodku
• Těleso železničního spodku - zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa žel. spodku a odvodňovací zařízení
• Stavby železničního spodku - konstrukce, které nahrazují z části nebo zcela těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání (propustky, opěrné , zárubní, obkladní a protihlukové zdi)
• Zařízení železničního spodku - nástupiště, rampy, účelové komunikace• Dopravní plochy a komunikace - jsou určeny k nastupování a vystupování
cestujících, zajišťování obsluhy při provozu, apod.• Průjezdný profil - obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, který vymezuje
vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů• Železniční trať - ucelený stavební nebo administrativní úsek kolejové jízdní dráhy
• Staničení trati - vyznačení vzdálenosti bodu na ose od počátku trati v km• Železniční síť - souhrn železničních tratí na územním celku• Širá trať - trať mezi dvěma sousedícími stanicemi• Traťová kolej - kolej v širé trati• Hlavní kolej - pokračování širé trati v železniční stanici• Dopravny a stanoviště - jsou železniční stanice, výhybny, hlásky pro obsluhu• Řád kolejí - zatřídění kolejí dle přepočteného provozního zatížení• Přepočtené provozní zatížení - vyjadřuje zatížení dané provozem za dané období
nejčastěji rok• Jízdní řád - souhrn dopravních dob vlaků pro dopravny a stanoviště • Grafikon vlakové dopravy - soubor jízdních řádů a pomůcek pro vlakovou
dopravu• Vlečka - železnice, která slouží především k potřebě výrobního provozu a ústí do
souvislé železniční sítě (přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky) a má s ní stejný rozchod
Grafikon vlakové dopravy
Železniční trať v příčném řezu- průjezdný průřez (PP)
Tvar a rozměry průřezu Z-GČD
Průjezdný průřez - je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje.Pohybem průjezdního průřezu ve směru podélné osy je nad kolejí vymezen volný prostor pro bezpečný průjezd vozidel.
- odvozuje se z něj prostorové uspořádání tratí, staveb a zařízení celostátních drah a vleček. Základní tvary PP dané ČSN 73 63 20 - Z-GC zahrnuje širší vozidla - Z-GB - Z-GČDPro elektrizovanou trať se k profilu přidává tzv. nástavec
Železniční trať v příčném řezu- názvosloví
SVAH ZÁŘEZUSTEZKA
DNO PŘÍKOPU
ZEMINA PROPUSTNÁ
ZÁŘEZ NÁSEP DNO PŘÍKOPU
ŽELEZNIČNÍ
OSA
ZEMN
IH O T
ELES
A
A NENAMRZAVÁZEMINA NEPROPUSTNÁ A NAMRZAVÁ
KOL. PODPORY
PLÁŇ TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU = ZEMNÍ PLÁŇKOLEJOVÉ LOŽE
PODKLADNÍ VRSTVAZEMNÍ PLÁŇ
KOLEJOVÝ ROŠT-KOLEJNICE-PODKLADNICE-KOL. PODPORY
PRAŽCOVÉ PODLOŽÍ
-ZEMNI TELESO
-VRSTVA ŠTĚRKU-PODKL. VRSTVA
SVRŠEK
SPODEKŽELEZNIČNÍ
LAVIČKA
5 %SVAH NÁSPU
PLÁŇ TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU
Železniční spodek• Těleso železničního spodku
- konstrukční vrstvy železničního spodku- zemní těleso - v zářezu - v náspu - v odřezu - v kombinaci zářezu a náspu
Obr. Části tělesa železničního spodku
• Odvodňovací stavby: zachycují a odvádějí povrchové a podzemní vody nebo snižují hladinu podzemních vod, zajišťují rychlý odtok vody mimo těleso železničního spodku- Otevřená - odvádějí vodu z povrchu: drážní příkopyrigolynáhorní příkopypříkopové zídkyskluzy, kaskády a vpustilapače splavenin- Krytá - odvádí podzemní vodu : trativodysvahová trativodní žebravýustisvodná potrubíšachty a odvodňovací vrtyvsakovací potrubí a jímkygeodrény a odvodňovací štoly
5% 5%
min.0,40
min.0,15 min.0,15
0,05
min
. 0,3
0
min.0,15
min.0,40
min
. 0,3
0
0,05
min.0,15
5% 5%
jednotná trativodní výplň
vyrovnávací vrstva vyrovnávací vrstva
jednotná trativodní výplň
geotextilie
min.0,15
min.0,40
min
. 0,3
0
0,05
min.0,15
5% 5%
vyrovnávací vrstvajednotná trativodní výplň
geotextilie
geotextilie
a) trativod s jednotnou výplní b) trativod s jednotnou výplní s vyložením geotextlilí
c) trativod s jednotnou výplní s vyložením a obalením trativodní trubky geotextilí
a) Zářez se zárubní zdí b) Násep s opěrnou zdí a zábradlím
5%
• Zárubní zdi • Opěrné zdi
kotva prostá 10 mmdl. 400 - 500 mm
50-70 mmocelová síť 5mm(oka 100x100 mm)
torkretová omítka
ocelová síť 5mm(oka 100x100 mm) 200 mm
kotva prostá 10 mmdl. 500 - 600 mm
plášť ze stříkaného betonu
• Obkladní zdi
• Mosty• Tunely
Tunely ČD• Stavební délka 149 tunelů (v celkové délce 36 511,02 m) na síti ČD činí
přibližně 0,4 % z celkové délky tratí normálního rozchodu.• Dvoukolejně je z nich provozováno 31, v dalších 30ti stavebně
dvoukolejných tunelech je položena a provozována jen jedna kolej.• Nejdelší dvoukolejný tunel s dvoukolejným provozem je tunel Vinohradský
I. Leží mezi železniční stanicí Praha hl. n. a Praha Smíchov a je dlouhý 1 145,5 m.
• Nejdelší tunel u ČD vůbec je tunel Špičácký. Průjezdní průřez je stavebně dvoukolejný, ale má jen jednu položenou kolej. Leží na trati Železná Ruda - Plzeň, mezi železniční stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník, a jeho délka činí 1 747,25 m.
• Nejdelší jednokolejný tunel je tunel Polubenský na trati Liberec - Harrachov, mezi zastávkou Kořenov a železniční stanicí Kořenov, s délkou 940 m.
• Nejkratší provozovaný jednokolejný tunel je tunel Žlutický na trati Rakovník - Bečov nad Teplou. Leží mezi žst. Žlutice a zast. Borek u Žlutic a má délku pouhých 25 m.
• Nejkratším provozovaným tunelem Českých drah je stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný tunel Nelahozeveský I. Leží poblíž žst. Kralupy nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hl. n. Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a zast. Nelahozeves-zastávka. Jeho délka činí pouhých 23,3 m.
• Nejkratší jednokolejný tunel vůbec je opuštěný tunel Jáchymovský na bývalé trati Ostrov nad Ohří - Jáchymov, mezi původní zastávkou Horní Žďár a koncovým nádražím v Jáchymově. Leží ve stráni nad silnicí v kilometrické poloze 6,8 - 6,9 a má délku 18,3 m.
Mosty ČD• Na železniční síti spravované Českými drahami najdete 6 688 mostů• Neoficiálně nejdelší z nich najdete v Praze přes Vltavu. Vede z Masarykova nádraží do Buben, je znám
pod jménem Negrelliho viadukt a vlaky po něm jezdí již přes 150 let. Pochází z roku 1847. I s tzv. Karlínskou spojkou měří neuvěřitelných 1 400 metrů a má 106 mostních otvorů.
• Další tři nejdelší mosty, které jsou spravovány jako jeden celek, jsou– tzv. most Inteligence v Praze Braníku na nákladní spojce z Krče do Radotína. Jeho délka je 929
metrů. – Chabařovická estakáda na severu Čech mezi Ústím nad Labem a Mostem měří celkem 599,9 metrů. – posledním z trojice je estakáda Rokytka na Holešovické spojce v Praze. Nachází se na důležité trati
spojující Libeň a hlavní nádraží s Holešovicemi a měří 464 metrů. • Nejdelším jednokolejným mostem je Ivančický viadukt na jižní Moravě s délkou „pouhých“ 409,2 metrů.
Tento most je také unikátní svou konstrukcí. Je tvořen nejdelším spojitým nosníkem v síti Českých drah, který je uložen na sedmi podporách.
• Nejdelším jednokolejným mostem je Ivančický viadukt na jižní Moravě s délkou „pouhých“ 409,2 metrů. Tento most je také unikátní svou konstrukcí. Je tvořen nejdelším spojitým nosníkem v síti Českých drah, který je uložen na sedmi podporách.
Obr. Ivančický viadukt na dobové pohlednici
Železniční svršek• Kolejový rošt:
• Kolejnice• Upevňovadla• Pražce
• Kolejové lože – slouží k roznášení tlaků pražců na pláň železničního spodku (min. tl. 300 mm pod pražcem), k výškové a směrové regulaci koleje a k odvodnění železničního svršku.
Zařazení koleje podle přepočteného provozního zatížení [mil.hr.t/rok]
KolejniceZabezpečují vedení železničních vozidel a přenos veškerých sil vznikajících provozem na podpory.
Nejvíce namáhaným místem v koleji je kolejnicový styk dělení koleje podle stykování kolejnic: styková kolej – volná dilatace, nulové napětí v
kolejnici od teplotních změn bezstyková kolej – neumožněna dilatace, vznik
napětí v kolejnici od teplotních změn
Kolejnice jsou nejvíce namáhaným prvkem koleje, přicházejí do bezprostředního styku s koly vozidel, která jim předávají na malých styčných plochách velké statické tlaky a dynamické rázy, jejichž velikost, charakter a směr se neustále mění.
Obr. Pojmenování jednotlivých částí širokopatní kolejnice
Hlavní síly svislé - kolová síla: (zn. G) svislá síla vyvozená nákolkem kola
vodorovné - vodorovná síla vyvozená okolkem kola - síla řídící: působící při průjezdu obloukem mezi okolkem a
kolejnicí, natáčí podélnou osu vozidla - třecí síla: vzniká mezi kolem a kolejnicí
Vodící síla (zn. Y) je daná součtem všech vodorovných sil.Další podélné síly vznikají teplotními změnami (zn. T).
Obr. Pojmenování jednotlivých částí dvojkolí
Druhy kolejnic
a) Dvouhlaváb) Širokopatníc) Stojinová žlábkovád) Žlábková bloková
a) Dvouhlavá - nejvíce v Anglii, vyžadují mohutné stolíčkové podkladnice
b) Stojinová žlábková - používají se pro tramvajové koleje
c) Žlábková bloková - využívají se pro konstrukci tramvajové koleje na panelech
a) plocháb) úhelníkovác) hřibovitá (litinová)d) čtvercováe) hřibovitá (válcovaná)f) pásková
d) Širokopatní - nejpoužívanější kolejnice v dnešní době
Před 1.sv.válkou - přes 100 různých druhů kolejnic, důsledek soukromé správy tratíPo 1 sv. válce - správa ČSD vybrala profily Xa a A jako standarty
- A byl zaveden v roce 1903 a vyhovoval pro rychlost 100 km/h a zatížení na nápravu 20 kN
1930 - vyvinuta kolejnice T, vyhovovala pro v = 150 km/h a zatížení na nápravu 25 kN
Po 2 sv. válce - normalizovány svršky A a T, z důvodu hospodárnosti1963 - zahájena výroba kolejnice R65, určena pro silně zatížené trati1970 - zahájena výroba kolejnice S49, která nahradila profil T
Druhy širokopatních kolejnic používaných ČD
kolejniceŘád koleje
1 2 3 4 5 6 7 8
R65 nové I.tř. nové II. a III. Tř. regenerované, nové, použité
S49, T - nové I. A II. tř. regenerované, nové
UIC 60 - tento typ kolejnic je využíván pro v = 300 km/h - v zahraničí, u ČD postupně nahrazují typ R65
Použití kolejnic v koleji ČD :
Průřez a rozměry : kolejnice S65kolejnice S49
Upevnění kolejnic1. Přímé - kolejnice přímo nebo s
podkladnicí je upevněna k podkladu společnými upevňovadly.
2. Nepřímé - kolejnice je k podkladnici upevněna jedním druhem a
podkladnice k podkladu dalším druhem upevňovadel
3. Smíšené - kombinací přímé a nepřímé
Obr. Přímé bezpodkladnicové upevnění typu Vossloh
Obr. Nepřímé upevnění kolejnice pomocí rozponové podkladnice
Železniční pražce- vytvářejí spolu s kolejnicovými pásy kolejový rošt- zajišťují stálost rozchodu koleje a roznášení účinku zatížení od pohybujících se
vozidel do pražcového podložíK roku 1994 bylo v železniční síti ČD o celkové délce 17 000 km kolejí uloženo 26,87 mil. kusů pražců (11,8 mil. dřevěných, 0,67 mil. ocelových a 15,02 mil. betonových)
Druhy pražců : • příčné – nejčastěji používané• blokové• deskové
Příčné pražce • dřevěné (u nás borové, modřínové, bukové, dubové)• ocelové • betonové (železobetonové nebo z předpjatého betonu)• z plastu
Použití pražců v koleji
Vzdálenost pražců se volí podle provozního zatížení. Počet pražců na 1 km koleje se označuje rozdělením b,c,d,e ( při rozdělení b - 1240 ks, při rozdělení e – 1840 ks)Přesné rozdělení pražců je vždy vyznačeno v montážních plánech kolejí. Obecně je rozdělení pražců u stykové koleje v oblasti styku zhuštěno, u bezstykové koleje je po celé délce pravidelné.
PražecŘád koleje
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Dřevěný Nové tvrdé Měkké, v obloucích o r = 300 m tvrdé regenerované
BetonovýPB 3SB 8PB-N
PB 3SB 5, SB 8
PB-N
SB 5, II. Tř. všech tvarů,Regenerované všech tvarů ( PB 2, PB 3, SB 3, SB 4, SB 5, SB 6, SB 8, VÚS 62)
Příčné řezy dřevěných pražců
a,b) – tvar 1A; c,d) – tvar 1B
e,f) – výhybkové pražce
Betonový pražec – SB 8
Ocelové pražce :Příčný řez pražcem T 3
Půdorys tratě na ocel. pražcích Y
VýhybkyVýhybky jsou konstrukce žel. Svršku používající se k rozvětvení
koleje do dvou a více kolejí, zpravidla spolu rovnoběžných.
Základní pojmy :výměna – část výhybky, ve které se rozvětvuje jedna kolej ve dvěsrdcovka - část výhybky, ve které protíná vnější kolejnicový pás odbočné koleje vnitřní
pás hlavního směruvýhybkové koleje – koleje ležící mezi výměnou a srdcovkou
úhel odbočení – úhel daný osami kolejí hlavního přímého směru a odbočné větve
bod odbočení – průsečík os hlavního směru a odbočné větve
matematický bod křížení – teoretický hrot srdcovky, průsečík pojízdné hrany vnějšího kolejnicového pasu odbočné větve a pojízdné hrany kolejnicového pásu hlavního směru
stavební délka výhybky – určena délkou mezi výměnovým stykem ( styk na začátku výhybky) a stykem koncovým v hlavní větvi
Názvosloví výhybek Schéma vyhybky
Rozdělení výhybekPodle směru odchýlení odbočné větve :• Levá – díváme-li se od výměny k srdcovce, odchyluje se odbočná větev od přímé do
leva• Pravá Podle konstrukčního uspořádání :• Jednoduché – s hlavní větví přímou a odbočnou, vedlejší větví obloukovou• Oboustranné – osy obou větví se odchylují od osy výměny• Dvojité oboustranně (symetricky, nesymetricky) odsazené – vzniklé spojením levé a
pravé jednoduché výhybky • Dvojité jednostranně odsazené – obě odbočující větve směřují na jednu stranu od
hlavní koleje• Vějířovité – vícecestné výhybky• Křižovatkové – umožňují při křižování dvou přímých kolejí přechod z jedné do
druhé koleje v obou směrech (celá křižovatková výhybka), nebo pouze v jednom směru (poloviční křižovatková výhybka)
• Obloukové – vzniklé transformací jednoduchých výhybek, tak že původní přímá větev a tím i odbočná leží v oblouku
a) Jednoduchá výhybka b) Oboustranná výhybka c) Symetrická výhybka
![3RåiUQt EH]SHþQRVW staveb SU $YRGFHfischereastcenter.cz/intumex/intumex_katalog.pdf · 2011. 6. 14. · 1 Intumex®-obsah Úvod Všeobecné technické informace Strana 2-5 Úvod](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/60bc50fd8d39232bf15036fe/3riuqt-ehshqrvw-staveb-su-yr-2011-6-14-1-intumex-obsah-vod-veobecn.jpg)
![3RåiUQt EH]SHþQRVW staveb SU $YRGFH · 2021. 2. 4. · 1 Intumex®-obsah Úvod Všeobecné technické informace Strana 2-5 Úvod Klasikace dle EN 13501 kabely, potrubí, spáryfi](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/6120625dc27c3546410963bc/3riuqt-ehshqrvw-staveb-su-yrgfh-2021-2-4-1-intumex-obsah-vod-veobecn.jpg)
