Územní plán města

Brna – koncept

Prezentace Arch.Design s.r.o.

Jaroslav Dokoupil a kolektiv

ZADÁNÍ A STRUKTURA DOKUMENTACE

Zadání

• Zadání územního plánu města Brna schválilo Zastupitelstvo města Brna 11.04.2006 (Z4/033), změnu pro 3. variantu bez R43 26.06.2007 (Z5/007).

Skladba dokumentace Dokumentace je zpracována podle Zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a

stavebním řádu (Stavební zákon) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb. O územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti.

Koncept je zpracován ve 3 variantách, byl dokončen v 02.2010. Dokumentace obsahuje grafickou a textovou část Grafická část je pro každou variantu samostatná Textová část je společná pro všechny 3 varianty Grafická i textová část je členěna na výrok a odůvodnění

Stav dokumentace Věcné řešení konceptu ÚP bylo uzavřeno v 07.2009

TEXTOVÁ ČÁST

GRAFICKÁ ČÁST

GRAFICKÁ ČÁST – příklady• Oproti stávajícímu ÚP je

jiná grafika

• Hlavní výkres

• Výkres základního členění

VÝCHODISKA - POTENCIÁL MĚSTA

1. Strategická poloha v kontextu Evropy, ČR i regionu

2. Dobré podmínky pro kvalitu života – pracovní příležitosti, vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, příležitosti pro volný čas

3. Schopnosti obyvatel města – vzdělanost, kvalifikovaná pracovní síla

1. STRATEGICKÁ POLOHA

2. PODMÍNKY PRO KVALITU ŽIVOTA

Optimální velikost města

Nabídka pracovních příležitosti,

Nabídka příležitostí pro vzdělávání

Vysoká míra bezpečnosti

Dobré životní prostředí

Příležitosti pro volný čas

Mimořádné přírodní zázemí města

3. SCHOPNOSI OBYVATEL – VZDĚLANOST, KVALIFIKOVANÁ PRACOVNÍ SÍLA

• V roce 2009 84 000 studentů na 6 státních a 6 soukromých VŠ

• Tvoří 20% z celé ČR

• Změna struktury zaměstnanosti od roku 1990

• Hlavní zaměstnavatelé školství, zdravotnictví, veřejná správa

• Trend růstu počtu vysokoškolských studentů v Brně v období 2000 - 2007

HLAVNÍ CÍLE KONCEPTU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU

Hlavní cíl:

Udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé.

Dílčí cíle: Ochrana přírodního potenciálu Rozvoj kompaktního města Funkční a prostorové vyvážení města Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu

DEMOGRAFIEBrno - celkový přírůstek, r. 1990 - 2008

-3 500

-2 500

-1 500

-500

500

1 500

2 500

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celk

ový p

řírů

stek (

abs.

)

Brno - počet obyvatel, r. 1990 - 2008

350 000

355 000

360 000

365 000

370 000

375 000

380 000

385 000

390 000

395 000

Poče

t obyvate

l (a

bs.

)

Teze: Trvalý počet obyvatel cca 370 000 Navíc denně dalších 140 – 160 000 Studenti, dojížďka do zaměstnání,

cizinci Nejde o nový jev, městské systémy

jsou takto dlouhodobě nastaveny Proces demografického stárnutí Kolísání dětské složky obyvatelstva Prostorová diferenciace

sociodemografického vývoje (věková i sociální)

Brno – počet obyvatel r. 1990 - 2008

Brno – celkový přírůstek r. 1990 - 2008

DEMOGRAFIE – PROSTOROVÁ DIFERENCIACE

Brno –širší zóny s vysokými hodnotami indexu stáří Brno – změna počtu obyvatel, r. 1991 – 2001

Prostorová diferenciace sociodemografického vývoje

DEMOGRAFIE – DOPORUČENÍ PRO ÚP

Sociodemografické doporučení pro územní plán: Očekávaná poptávka po různých formách sociálních služeb vyžaduje velkou pružnost

územního plánu, bez nutnosti vymezování samostatných ploch Předpoklad cyklického vývoje poptávky po zařízeních pro děti vyžaduje podobnou pružnost

územního plánu v oblasti ploch pro školství Eliminovat nebezpečí sociodemografické polarizace města - nástroje územního plánu jsou

pouze omezené (územní podmínky pro revitalizaci sídlišť, přestavbová území, pružnost v podmínkách umisťování vybavenosti)

KAPACITA ÚZEMÍ MĚSTA

Teze: Zadání ÚP nestanoví závazně délku platnosti územního plánu, očekávaný počet obyvatel ani nestanoví

plošné a kapacitní cíle ÚP

Koncept Územního plánu má nabídkový charakter – stanoví reálný potenciál území při zachování rovnováhy mezi chráněnými hodnotami a rozvojem města.

Rovnováha mezi jednotlivými funkcemi je sledována srovnáním s modelem průměrného evropského města podobného charakteru a velikosti.

Potřeba ploch pro bydlení vychází nejenom z nárůstu počtu obyvatel, ale také navýšení standardu bydlení

Navržené podíly ploch změn ke stabilizovaným plochám v jednotlivých variantách

Var. I Var. II Var. III

41% 34% 33%

Celková kapacita ploch bydlení v plochách obytných B a obytných smíšených C (kvantifikovatelný ukazatel)

Var. I Var. II Var. III

112 810 obyvatel 89 763 obyvatel 83 694 obyvatel

KAPACITA PLOCHBilance základního členění ploch zástavby, jejich proporční rozložení

ŠIRŠÍ VZTAHY – HLAVNÍ PRINCIPY

Město na hranici geomorfologických celků

Centrum městské aglomerace

Křižovatka evropských dopravních koridorů

ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. Ivarianta I

R43 v bystrcké stopě

R52 ve východní variantě (Modřické)

VRT jižní varianta

Rozvoj - silný jihovýchod (tuřanská průmyslová zóna, velká Líšeň)

ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. IIvarianta II

R43 v bystrcké stopě

R52 v západní variantě (Želešice)

VRT severní varianta

Rozvoj vyvážený

ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. IIIvarianta III

R43 v boskovické brázdě

R52 v západní variantě (Želešice)

VRT jižní varianta

Rozvoj utlumený

CELKOVÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA

Hlavní cíl: Udržení rovnováhy mezi

zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé.

Dílčí cíle:

Ochrana přírodního potenciálu

Rozvoj kompaktního města

Funkční a prostorové vyvážení města

Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu

PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE, ROZVOJOVÉ SMĚRY

Hlavní rozvojové směryvýchodní (Líšeň),jihovýchodní (Tuřany, Chrlice),jižní (Dolní a Horní Heršpice, Přízřenice)

Vedlejší rozvojové směryzápadní (Bosonohy),severní (Medlánky, Ivanovice)

Hlavní přestavbové území

PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE

Cíle Kompaktní, prostorově a funkčně vyvážené město. Základní cíle jsou společné pro všechny varianty

Prostředky Omezení rozvoje zejména bydlení v S a SZ části města Rozvoj zejména na jih a jihovýchod Využívání rezerv uvnitř města – přestavbová území, zahrádky Intenzifikace využití území centrálního kompaktního města (vyjma MPR) Rozvolňování a snižování intenzity na okrajích

CHARAKTERISTIKA VARIANTY I

Varianta I – silný jihovýchodVelký rozvoj průmyslové zóny Tuřany, Chrlice, Velká obytná zóna LíšeňVelká revitalizace území Maloměřice – Hády Velká JurankaVelká rekreační oblast jižní jezeraVelká přestavbová území v posvitavské průmyslové zóněSJKD jako součást regionální železniční dopravyVMO na jihu pod Mariánským náměstím v Komárově

CHARAKTERISTIKA VARIANTY II

Varianta II – vyvážená Menší rozsah průmyslové zóny Tuřany, ChrliceMenší obytná zóna LíšeňMenší rozsah revitalizace území Maloměřice – Hády Velký rozsah zóny Medlánky – IvanoviceVelký rozvoj oblasti BosonohMenší rozsah rekreační oblasti jižní jezeraMožnost využití oblasti brněnské přehrady pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy Menší rozsah přestavbových území v posvitavské průmyslové zóněSJKD jako tramvajová trasa Bystrc - PřízřeniceVMO na jihu po přerovské trati

CHARAKTERISTIKA VARIANTY III

Varianta III – bez rychlostní komunikace R43 na území města Změny v komunikační síti:R43 je vedena mimo území města v trase Malhostovice – Boskovická brázda – Ostrovačice (D1)V historické trase R43 zůstává stávající stavObchvat VeselkyPropojení Ivanovice – Medlánky - Komín

Hlavní redukce zastavitelných ploch:Bosonohy, Bystrc, Komín, Medlánky –Řečkovice – Ivanovice,Obřany – Maloměřice, Tuřany

VOLNÉ ÚZEMÍ

Koncept definuje nezastavitelné území chránící přírodní hodnoty města.

Cílem jeho vymezení je dosažení vyváženosti stavebního rozvoje a ochrany přírodních hodnot.

Členění nezastavitelného území: Chráněné přírodní zázemí (lesy, volné a otevřené prostory, krajinné dominanty, navazující na širší okolí města, především SZ, S a SV část města)

Přírodní zázemí v zástavbě (izolované plochy v zástavbě – např. Špilberk, Kraví hora, Wilsonův les, velké parky)

Koridory přírodních propojení (nivy řek)

KONCEPCE DOPRAVY – DRUHY DOPRAV

Veřejná doprava osob• Městská hromadná doprava

• Železniční doprava

• Letecká doprava

• Lodní doprava

Silniční doprava

Cyklistická doprava

Pěší doprava

• Realizace dopravních staveb významně ovlivňuje postup změn v území (etapizaci)

• Prioritními stavbami je realizace přestavby ŽUB, dobudování VMO a výstavba dopravního systému na jihu města.

KONCEPCE DOPRAVY – VEŘEJNÁ DOPRAVA OSOB

Městská hromadná doprava Základním mediem tramvaj, pouze dílčí prodlužování tras

překryvná síť AB, TB

variantně SJKD

Var. I - SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON - Komárov

Var. II – SJKD tramvajový – Bystrc – ON – Komárov

Železniční doprava V zásadě invariantní, přestavba železničního uzlu dle změny ÚPmB z roku 2005

Variantní je trasa VRT – severní a jižní

Letecká doprava Územně stabilizované Tuřany i Medlánky

Nárůst osobní i nákladní dopravy nevyvolává nové územní požadavky

Doprava osob – stávající komunikační síť +modernizovaná přerovská trať (zastávka Tuřany)  

Lodní doprava Stabilizovaná rekreační lodní doprava na Brněnské přehradě

VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVAvarianta I

Městská hromadná doprava Tramvaj – prodloužení tras Kamechy, Řečkovice,

Lesná, Líšeň, Dolní Heršpice – Přízřenice, Bosonohy, Kampus, spojka Gajdošova. Obsluha Europoint – bulvár.

TB – nové trasy Nová městská třída, Vinohrady, Černovická terasa – letiště Tuřany, Šlapanice, Kampus -Vojtova – Vodařská – Havránkova – Přízřenice. Obsluha Europoint – bulvár

SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON – Komárov – přerovka (obsluha území)

Železniční doprava Jižní varianta VRT

VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVAvarianta II

Veřejná doprava osob SJKD jako součást systému

tramvajové dopravy, Bystrc centrum -– ON – Komárov.

Železniční doprava Severní varianta VRT (úvrať

Praha – Ostrava)

KONCEPCE DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA

Silniční doprava, Varianta I, II: Funkční ochranný systém D1, R43,jižní tangenty, Dílčí varianty trasy VMO v Komárově (tunel pod Svratkou, přerovka)

Silniční doprava, Varianta III: Bez R43 na území města, trasa boskovickou brázdou Nemá oporu v ÚP dotčených obcí Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky

SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta I

Silniční doprava, Var. I Funkční ochranný systém D1,

R43 v bystrcké trase, R52 východní varianta (Modřická), J a JV tangenty,

Jižní varianta trasy VMO v Komárově - tunel Mariánské náměstí - Svratka,

SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta II

Silniční doprava, Var. II Funkční ochranný systém D1,

R43 v bystrcké trase, R52 západní varianta (Syrovická), J a JV tangenty,

Jižní varianta trasy VMO v Komárově po přerovské trati – tunel ŽUB,

SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta III

Silniční doprava, Var. III Bez R43 na území města,

trasa boskovickou brázdou

Nemá oporu v ÚP dotčených obcí

Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky

VMO dle varianty I

R52 dle varianty II

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Základní východiska Z územního hlediska neovlivňuje technická infrastruktura koncepci rozvoje města Zdroje energií a vody a plynu jsou zajištěny Z hlediska vlivu na životní prostředí je významný systém zásobování teplem

Postup změn v území (etapizaci) významně ovlivňují Rozvoj a obnova kanalizační sítě Realizace protipovodňové ochrany vodních toků

ODKANALIZOVÁNÍvarianta I

Cíle Bezproblémové odvedení

odpadních vod do ČOV Snížení znečištění vodních toků

za dešťových událostí přepady z OK jednotného systému

Prostředky Dobudování retenčních nádrží a

kmenových stok Uplatňování oddílného systému

odkanalizování v nově zastavovaných plochách

ODKANALIZOVÁNÍ

Hlavní problémy

A – retenční nádrže jez Přízřenice, SokolovaB1 – vybudování kmenové stoky Štýřice C1 – vybudovat po štolu LesnáE1 – vybudovat kmenovou stoku Nezamyslova – Makro + retenční nádrže E 1 je limitem výstavby i v povodí C1

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Základní zdroje tepla (palivo zemní plyn)Špitálka TeplárnaBrno – Sever TeplárnaČervený mlýn TeplárnaStaré Brno TeplárnaSpalovna Líšeň SAKO a.s.

Místní zdroje cca 200

Horkovodní tepelný napaječ z EDU

Zásobování teplem navrženo v plochách proKapacitní bydlení a smíšenéVeřejná a komerční vybavenostNákupní a zábavní centra, areályVýroba a skladování

Tepelný napaječ z EDU

OCHRANA PROTI POVODNÍMvarianta I

Cíle Ochrana zastavěných území

před povodněmi

Obnova retence krajiny

Prostředky Respektování retenčních

ploch

Liniové protipovodňové stavby

Technická opatření na kanalizaci, mosty, jezy

Komplexní budování protipovodňových opatření

Etapizaci realizace PO řeší generel odvodnění

OCHRANA PROTI POVODNÍMvarianta II

REGULAČNÍ PLÁNY A ÚZEMNÍ STUDIE

varianta I

Územní studie

Pro rozsáhlejší území změn. V konceptu variantě I je vymezeno 52 území pro prověření územní studií.

Regulační plány

Pro menší lokality změn, kde se předpokládá přeparcelace a kde je jednoznačný účel využití. Ve variantě I je navrženo 49 území ke zpracování RP.

Legislativní důsledky pro stavebníky

Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je pořízení US, resp. RP

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanaceStavební zákon č. 183/2006 Sb. a Zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.

VPS jsou jednou z nejvýznamnějších částí územního plánu

Zajišťují dostupnost pozemků nezbytných pro rozvoj města (vyvlastnění, předkupní právo)

Stavby:Stavby dopravní infrastruktury

Stavby technické infraastruktury

Stavby občanského vybavení (vzdělání, výchova, zdravotnictví, veřejná správa, ochrana obyvatel)

Stavby veřejných prostranství

Opatření:Ke snižování ohrožení území povodněmi

Ke zvyšování retenční schopnosti území

K založení ÚSES

K ochraně přírodního, kulturního, archeologického dědictví

PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Využití území je regulováno:

Obecnými podmínkami využití území (v textové části)

Základními podmínkami využití základní plochy (v grafické i textové části)• podmínky využití území dle typu plochy (celkem 19 funkčních typů ploch)• specifikace prostorového uspořádání (plošné uspořádání + výšková úroveň)• specifikace způsobu využití (jedinečné využití – např. ZOO apod., pro vybraný účel –

např. základní škola apod.)

Doplňujícími podmínkami využití území (v grafické i textové části)• členění území (např. území určená ke zpracování RP, územní rezervy)• režimy (např. ÚSES, rekreační oblast, pásmo výškové regulace)• systémy (např. protipovodňová opatření, dopravní a technická infrastruktura)

PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

PLOŠNÉ USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY

k = kompaktní

r = rodinná kompaktní

v = volná

d = rodinná volná

a = areálová

o = stavebně omezená

x = bez zástavby

VÝŠKOVÉ ÚROVNĚ ZÁSTAVBY

Označení Výškové rozpětí Počet podlaží

1 3 až 7 m 1 až 2

2 3 až 10 m 1 až 3

3 6 až 16 m 2 až 5

4 9 až 22 m 3 až 7

5 12 až 28 m 4 až 9

POSUZOVÁNÍ VÝŠKOVÝCH STAVEB

Za výškovou budovu je považována každá budova nad úrovní výškové hladiny specifikované v ÚP

Výškové budovy není možné umisťovat: v pásmu výškové regulace, (MPR a její ochranné pásmo, říční niva, vyvýšeniny Kraví Hora a Žlutý kopec)v oblastech vymezených jako plochy chráněných pohledů

Podmínky pro posouzení umisťování budov do 50 m výškyurbanistické souvislostiochrana pohledů na krajinu a svahydostupnost VHD a IAD kapacita technické infrastrukturyrozsah veřejných prostranstvísplnění technických podmínek

Budovy nad 50 mlokalita Heršpická – Pražákova – Bidláky - VMO

Územní plán města

Brna – koncept

Děkuji vám za pozornost Jaroslav Dokoupil a kolektiv

Arch.Design s.r.o.