v

Ř í š e h v ě z d

Vakuové zařízen í p ro pohlinikování velkých zrcadel

V /" v

R I S E H VR . X X X I O. 2

Ú X O H I í) ."> 0

ftfn l

D ii H u b e r t S l o u k a

s užším a š irším redakčn ím kruhem .

členové užšího redakčního kruhu:

D jí J. B ouška, D ii Z. Bochníček, doc. Dit F. L in ií, Dit B. Sthiin-

BEltK, doc. Dit Zátopeií,L . L andová - Stychová.

členové širšího redakčního kruhu:

L. Čeiiný, Dit J. D olejší, Dit V. G uth, škpt. K . H okka, K . N ovák.

O d p o věd n ý zástu p ce lis tu :

Univ. prof. Dit F. N ůše.

P ř ís p ě v k y do časopisu za s íle jte na red a k c i „ Ř í š e H v ě z d “ , P ra h a IV - P e tř ín , nebo p ř ím o č lenům red a k čn í­

ho kruhu.

V a k u o v á za ř ízen í p ro p oh lin ik ován í v e lk ý c h (a ž I m v p rů m ěru ) zrcadel.

S n ím ek D is tilla t ion P rod u cts Inc.

Ř ÍŠ E H V Ě Z D vychází desetkrát ročně prvý den v měsíci m im o červenec a srpen. D otazy, objednávky a reklamace týka jíc í se Časopisu vyřizu je adm inistrace. .Reklamace chybějících čísel se p řijím a jí a v y řizu jí do 15. každého mě­síce. Redakční uzávěrka čísla 10. každého mě­síce. R ukopisy se nevracejí, za odbornou správ­nost příspěvku odpovídá autor. K e všem písem­ným dotazům přiložte známku na odpověď .

Roční předplatné 120 Kčs.Cena čísla 12 Kčs.

Redakce a a d m in is tra c e : Praha IV -P e tř ín, Lidová hvězdárna Štefdnikova.

E Z D O B S A H

Co nového v astronomii

Památce mučedníka vědy

Dílo genia

.TosiI> KLECZEK:

Sovětské práce o Slunci a jeho vlivech na Zemi

D e M ir o s l a v P l a v k c :

I ve dne pada j í meteory. . .

Astronomické otázky a odpo­vědi

Z našich hvězdáren

Z meteorické sekce

Z instrumentální sekce

Kdy, co a jak pozorovali

Nové knihy a publikace

Zprávy společnosti

CO NOVÉHO V ASTRONOMIIa vědách přibližných

UISe etéíd i . t

I nor 1950

Řídí Dr li. SLOUKA

Nova Scuti 1949. Podle pozorování, vykonaných Dr W. H. Stea- vensonem 75 cm reflektorem, ztrácí tato Nova rychle na světle. Z maxima 7,6'", dcsaženého 5. srpna, klesala na jasnosti při nor­málních malých fluktuacích až na 11,5»> koncem září, aby pak ještě mnohem rychleji jasnost ztrácela, až dosáhla 15'" v polovině října.

Tem ná skvrna na Saturnu, kterou pozoroval W. H. Haas v listo­padu, a to ve dnech 34JM 1"1, S^ll^ lS1", JKUMSn U. T., budí i na­dále zájem pozorovatelů a upozorňujeme proto na ni.

Nové m ěsíce U rana a Neptuna, objevené Gerard P. Kuiperem s 82palcovým reflektorem McDonaldovy observatoře, obdržely již svá jména. N ový měsíc planety Urana, po prvé zjištěný v jeho blízkosti 16. února 1948, mající hvězdnou velikost 171", obdržel jméno Miranda. Jeho doba oběhu je zhruba 33h56m a pohyb je kruhový, v rovině ostatních měsíců. N ový měsíc Neptunův byl nalezen po 40minutové exposici 1. května 1949 jako objekt 19,5 200 obloukových vteřin západcseverozápadně planety. Obdržel jméno Nereid. Jeho doba oběhu je asi 2 roky a rovina dráhy svírá s rovinou ekliptiky 5— 6". Kuiper prohlásil, že Neptun je schopný udržeti ve svém gravitačním poli měsíce až lOkrát ještě vzdále­nější než tento, s dobami oběhů až 50 let, a bude se proto věnovat dalšímu hledání takových satelitů.

Předsadou nedávno utvořené heliokom ise při Energetickém ústa­vu Akademie nauk byl zvolen akad. M. V. Kirpičev, jeho zástupce doktor technických věd V. A. Baum. Mezi ostatními 22 cleny jsou akademik A. F. Io ffe , dopis, člen Akademie D. D. Maksutov, N. A. Chvostikov a jiní.

První všesvazová porada o radiotechnice v SSSR konala se v Energetickém ústavu jm. Křižanovského. Po vyslechnutí řady referátů o theoretickém stavu bádání a použití výsledků v praxi bylo usneseno, že sjrstematickou vědeckou prací z oboru helio- techniky bude se zabývat helictechnická laboratoř, ustavená při Energetickém ústavu Akademie nauk. Rovněž bude utvořena zvláštní heliokomise, složená z představitelů vědeckých ústavů a různých ministerstev, jejím ž úkolem bude vésti a usměrňovati badatelskou činnost v různých oborech heliotechniky.

Vědackým sekretářem Ústavu theoretické astronom ie byl jme­nován kanci, techn. věd D. K. KuliJcov.

Baadeho planetka 1949 MA má podle nového výpočtu, jehož vý ­sledky jsou uveřejněny v cirkuláři 286 Cincinati Observátory, dobu oběhu 409,017 dne. Téměř identická perioda byla určena E>r. Jorge Bobonem a to 409,0794 dne.

Radiant Gem inid 1949. Ze dvaceti zakreslených Geminid v noci ze 13. na 14. X II. 1949 stanovil p. Ceplecha souřadnice radiantu: 1949. X II. 14,18a (U T 1950) a = 114,V, ± 0,17, «3 = +32,3 , ± 0,16. Při výpočtu vzata v úvahu zenitová atrakce pro rychlost geocen­trickou rušenou v = 34,4 km/sec.

H vězdárna Bosscha v Lembangu v Indonésii, která byla těžce poškozena za války — ředitel a dva asistenti byli zabiti Japonci — bude znovu vybavena. Yerkesova hvězdárna, universita v Leidenu, universita v Louvain a Unesco pořídí společným nákladem daleko­hled, jehož hlavní zrcadlo bude mít v průměru téměř 1 metr. Hvěz­dárna Bosscha leží 7U jižně od rovníku, proto se výborně hodí pro výzkum jižní části Mléčné dráhy. (Unesco Ccurier, 1. X I. 1949.)

Sn ím ky galaktických m lhovin v červeném světle. John C. Dun- can zhotovil během roku 1948 s 45 cm Schmidtovou komorou na Mcunt Palomaru a 150 cm a 250 cm reflektory na Mount Wilsonu snímky difusních mlhovin v Orionu, Střelci a Labuti, používaje velmi citlivé emulse a filtry pro červené světlo. F iltry vymezovaly světlo z pásma 200 Á při Ha. Získané výsledky byly velmi zají­mavé. V Orionu vyplňují slabé mlhoviny oblast jižně pásu a za­halují i „m eč” ve výrazných i krásných tvarech. V Střelci obklo­pují jemná vlákna M 8. Poněkud severněji podobné útvary se uka­zují kolem M 17 a M 16. Více než 100 čtverečních stupňů nebe zabírají plochu od n Cygni na jihu za Deneb a NGC 7000 k oj Cygni na severu je vyplněna řídkou mlhovinou, je jí nejjasnější část je kolem y Cygni, kterou objevil již Barnard. Zvlášť vyniká v červe­ném světle malá zakřivená mlhovina NGC 6888. Jiné pozoruhodné mlhoviny, vynikající v červeném světle, jsou temná jádra, z kte­rých vyvěrají rámě a větve, a které se nacházejí v prostoru mezi M 42 a M 43 Orionis, v NGC 2024 v nejjasnější mlhovině, blízko y Cygni a v NGC 6334 Štíra.

Nové prom ěnné v N G C 6522 objevil Sergei Gaposchkin, který nalezl, že z 350 hvězd až do zdánlivé hvězdné velikosti 24,5m je pět kupových proměnných s periodami 0,222336; 0,481903; 0,563826; 0,635019 a 0,6, a s rozpětím 17,4— 18,3; 18,1— 19,6; 17,3— 18,9 a 18,5— 16,6m.

Památce mučedníka vědy

Giordano Bruno

Zem ře l v p lam enech 17. února 1600.

Proto genius se zrodil,

aby pochodeň v tm y hodil,

které k ry jí staletí,

aby plál a hřál a svítil

a pak žáru, který vznítil,

první stál se obětí.

Jar. Vrchlický.

Dílo geniaG i o r d a n o B r u n o, jehož mučednické sm rti vzpomínáme

17. února v 350. výročí, byl jedním z největších duchů na této

planetě. Jako filosof prokázal astronomii neocenitelné služby, že

po prvé deduktivně a intuitivně 'rozpoznal řadu základních dů­

ležitých skutečností, které teprve 'později výpočtem a pozorováním

byly potvrzeny. Nejhlavnější z nich jsou ty to:

1. Země má jenom přibližný tvar koide a je zploštělá na pólech

(„D e Jmmenso” , L . IV , c. 16, p. Jf32).

2. Slunce se otáčí kolem své osy („D e Immenso” , L . I I I , c. 5, p.

305).

3. Podal správné vysvětlení precese a nutace. „P ř i nepřehledně

velkém počtu všestranně do sebe zasahující přitažlivosti a od­

pudivosti nebeských těles nemůže nenastati, aby i zdánlivě nej­

pevnější body Vesmíru postupně svou polohu neměnily. Tedy

také Země bude své těžiště a svou polohu vzhledem k pólu

m ěn it” („D e Immenso” , L . I I I , c. 5, p. 307.)

lf. Stálice jsou slunce ( „Akrotismus” , 87).

5. Kolem nich krouží početné planety, avšak ne v přesných kru­

zích, které pro svcni značnou vzdálenost ovšem, jscni neviditelné

(„D e Immenso” , L . I , c. 3, V , 1— 6).

6. Kom ety jsou zvláštním druhem planet. Jelikož právě komety

jsou vzácné úkazy, je také počet planet, které krouží kolem

Slunce, dosud neurčen („D e Immenso” , L . IV , c. 8, p. 388).

7. Světy, ba i celé světové soutavy, stále se mění a jako takové

jsou přechodné; věčnou však zůstává energie, která v nich sídlí,

a prosila, která je i v nejmenším atomu — pouze složení se

mění. „ Příroda, vlastním ústupem jen zesílena, vše dává hmotě

v plnosti.” („D e Immenso” , L. V , c. 3, V , 26— 36.)

D r E . Slouka.

3fi

Sovětské práce o Slunci a jeho vlivech na Zemi

.) O S I 1' K L E C Z li K

Slunce je naší nejbližší hvězdou a ze všech nebeských těles má na naši Zemi zdaleka největší vliv. Ohromná množství zářivé energie přicházejí každým okamžikem ze Slunce na Zemi, udržují Organický život na jejím povrchu a zasahují hluboce do změn v at­mosféře — životním prostředí človka. Studium Slunce a jeho vlivu na Zemi se tak stává otázkou praktickou. Na jejím plném objas­nění pracuje astrofysika, geofysika, meteorologie a radiotechnika. Sovětští badatelé v těchto cbcrech nahromadili bohatý pozorovací materiál a svými theoretickými pracemi značně přispěli k vyjas­nění mnohých vztahů v problému Slunce— Země. Tyto řádky jsou věnovány nejdůležitějším výsledkům tohoto mladého vědního oboru — heliogeofysiky — a především výsledkům, kterých do­sáhla sovětská věda.

Věda o vztazích mezi sluneční činností a změnami v zemské atmosféře tvoří přechod mezi astrofysikou Slunce a geofysikou. Sluneční fysika je jejím východiskem, geofysika konečným cílem. Tím je určen postup našeho přehledu: V prvé části probereme sluneční činnost, v druhé části se podíváme, jaké změny probíhají v zemské atmosféře při určité fázi (geoaktivní fázi) rozvoje slu­neční činnosti.

I. Základní poznatky o Slunci. Slunce je ohromná plynná koule o průměru asi 1 400 000 km. Jeho hmota je 330 OOOkrát větší než hmota naší Země. Poněvadž Země obíhá po elipse kolem Slunce, je vzdálenost obou těles poněkud proměnlivá, kolísá kolem 150 000 000 km. Pozorování detailů na slunečním povrchu i spek­troskopická pozorování ukazují, že se Slunce otáčí kolem své osy jednou za 27 dnů. Povrch Slunce, jak se jev í prostému oku nebo v normálním dalekohledu — opatřeném ovšem ochrannými pro­středky — se nazývá fctosféra. Především z ní pochází většina záření, v ní vzniká spojité spektrum. Nad fotosférou se prostírá chromosféra do výše asi 10 000 km. Je složena z vodíku s velmi malou přimíšeninou vápníku, železa, hořčíku, sodíku a helia. V okamžicích úplného zatmění Slunce, kdy je světlo fotosféry odstíněno Měsícem, je možno pozorovati slabé záření vysokých vrstev sluneční atmosféry, sluneční kcronu. Je ji možno sledovat do vzdálenosti několika milionů kilometrů nad slunečním povr­chem.

A si před třemi a půl stoletím poznali astronomové, že vzhled Slunce je proměnlivý. N a jeho oslnivě jasném disku se čas od

času objevují skvrny. Moderní pczcrovací metody odhalily ve vněj­ších vrstvách Slunce četné útvary, které vznikají, vyv íje jí se a po určité době opět mizí. Nejvýznamnější jsou tyto: skvrny, fa ­kule, flokule, erupce, protuberance a koronální formy. Skvrny a fakule jsou útvary fctosférické. Schematicky je možno si před- staviti skvrnu složenou ze dvou částí: centrální, temnější se na­zývá stín, periferní, světlejší — polostín. Skvrna svou temností nápadně kontrastuje proti jasné fotosféře. Obyčejně se skvrny vyskytují ve skupinách, jejichž tvar a velikost i trvání jsou velmi rozmanité. V Sovětském svazu vypracoval Saronov strukturní kla­sifikaci skupin skvrn. Jeho klasifikace představuje stadia, jim iž skupina ve svém vývoji prochází. Je zajímavé sledovati rozvoj

Obr. 1, R o z v o j skupin sk vrn v ploše. P ř ík la d k ř iv e k ses tro jen ých Olem .P loch a v m ilión tin ách sluneční h em is féry , čas v e dnech.

skupin kvantitativně, jak to udělal Ol na pulkovské observatoři; pro každou ze 378 skupin skvrn sestrojil je jí životní křivku: na ča­sovou osu n nanášel dny, na osu pořadnic plochu všech skvrn ve skupině. (Obr. 1.)

Dalším fctcsférickým útvarem jsou fakule, protáhlé oblasti jasnější než fotosféra. Jak ukazují nejnovější měření v Pulkovo, je jejich teplota asi o 500 stupňů vyšší než střední teplota fcto- sféry.

Na rozdíl cd útvarů fotcsférických, které je možno pozoro- vati přímo, je pro pozorování útvarů chromosférických a koro­nárních nutné zvláštní zařízení. Spektrohelioskopem pozorujeme chromosféru, koronografem koronu. Rozsáhlé jasné oblasti v chro­mosféře nazýváme flokulemi. Nejlépe a zpravidla bývají pozoro­vány ve světle vodíkové čáry Ha. Náhlá krátkodobá a velmi in­tensivni zjasnění určité části flckulových oblastí jsou nazvány erupcemi. V eruptivních oblastech je neobyčejně intensivní ultra­fialové záření a je pochopitelné, že taková mohutná zesílení ener­getického toku dopadajícího na zemskou atmosféru v ní vyvolají bouřlivé změny. M iliony tun chrcmosférické hmoty jsou čas od času vrhány do výšek statisíců kilometrů, kde setrvávají takřka

to £A JO

\

nehybně po celé měsíce. Promítnuty na sluneční kotouč se jeví jako tmavá dlouhá vlákna — filamenty, jsou-lí na okraji, jeví se jako keříčkovité výběžky chromosféry — protuberance.

Soubor všech fysikálních pochodů na Slunci, tedy přede­vším vznik, rozvoj a zánik zmíněných fotosférických a chromo- sférických útvarů, je nazýván sluneční činností. Pro kvantitativní vystižení sluneční činnosti byly do solární fysiky zavedeny po­stupně různé indexy. Základním indexem je relativní číslo W = = = k (/ -f- 10 g ), které vystihuje činnost ve skvrnách ( g je počet skupin, / značí součet všech skvrn, k je konstanta závislá na po­zorovateli a na používaném dalekohledu). Jiným důležitým inde­xem pro skvrny je jejich celková plocha. Podobně pro ocenění fakulí, flokulí, filamentů a protuberancí se užívá je jich plocha. Intensita erupcí se měří pomocí škály o třech stupních.

Pro velký vědecký a praktický význam sluneční činnosti je tato systematicky sledována. Předmětem pozorování jsou různé indexy, především vyjmenované. Pro svůj systematický ráz byla tato pozorování nazvána službou Slunce. Z důvodů meteorologic­kých i jiných nemůže jediná observatoř zabezpečiti souvislost po­zorování. Astronomové se proto dali na cestu spolupráce v mě­řítku národním i mezinárodním. Zde bychom si stručně připome­nuli sluneční službu v Sovětském svazu.

II . Státní sluneční služba v SSSR. Do revoluce pravidelná pozorování skvrn, fakulí a protuberancí byla prováděna přede­vším astronomy amatéry. Přehledy jejich pozorování obsahovaly především relativní čísla a jen částečně odhady ploch skvrn a fakulí. Byly publikovány v časopisech Ruské společnosti přírodo­vědců amatérů v Petrohradě a v Moskevské společnosti astronomů amatérů. Z astronomů vědců předrevolučního období byl světo­známý Bělopolskij, jeden ze zakladatelů astrofysikální spektro­skopie.

Na všesvazovém sjezdu astronomů v roce 1932 byl zdůrazněn veliký význam systematického průzkumu Slunce pro vědu a ná­rodní hospodářství a ještě téhož roku byla v Sovětském svazu organisována státní sluneční služba. Střediskem se stala observa­toř Pulkovská, která byla vybavena moderními spektroskopickými zařízeními a velkým horizontálním slunečním dalekohledem. Mimo ní se služby zúčastnily hvězdárny v Charkově, Taškente a Simej- ské oddělení pulkovské hvězdárny na Krymu. Tyto observatoře do roku 1937 pozorovaly soustavně fotosféru a protuberance. V Si- mejské pobočce Pulkovy byly od roku 1932 pravidelně pořizovány snímky fotosféry, které jednou měsíčně byly posílány do Pulkovy k proměření (plochy a souřadnice skvrn a fakulí pro každý den). Na základě tohoto materiálu byly publikovány mapy sluneční čin­nosti, do nichž se také zaznamenávaly indexy geofysikální, které

dc Puikovy dodávala Slucká geoťysikální observatoř. Mimo to byly výsledky měření publikovány v měsíčních přehledech. V roce 1937 byla služba Slunce značně rozšířena v počtu observatoří i tematice. Do služby se zařadily čtyři spektrohelioskopy na ob­servatořích Simejské, Abastumanské, Taškentské a Charkovské. Tím bylo umožněno sledovat chromosférické erupce, flokule a filamenty. Přehledy sluneční služby se rozmnožily o souřadnice, plechy a jasnosti flokulí, erupcí, protuberancí a filamentů. K slu­neční službě se v letech 1937— 1941 připojily observatoře v Abas- tumaně, Jerevjanu, Kyjevě, v Irkutsku a obě hvězdárny v O děse. (Prvn í hvězdárna a universitní.) V poslední době se do sluneční služby zapojil Šternbergův institut v Moskvě, Engelhardtova ob­servatoř v Kazani a hvězdárna v Krasnoj Pachrě poblíž Moskvy.

Konečné přehledy všech slunečních stanic z celého Svazu zpra­covává Pulkovská hvězdárna. V publikaci Trudy Glavnoj A stro ­nomu; esko j Observatorii za redakce Gněvyševa a Rubaševa byl v roce 1939 uveřejněn všechen statistický materiál nahroma­děný sluneční službou v letech 1932 až 1937. Vydání dalších svazků poněkud pozdržela válka. Mimo těchto konečných přehle­dů jsou publikovány desetidenní a měsíční přehledy ve sborníku ,K<,smičeskije dannyje” , vydávaném Ústavem zemského magne­tismu. Některé observatoře publikují pravidelně svá pozorování ve vlastních časopisech.

V základních rysech se pozorování provádějí podle jednot­ného programu vypracovaného komisí pro studium Slunce při Akademii věd SSSR. Tato komise sjednocuje všechny sovětské sluneční observatoře a pracuje při Hlavní astronomické observa­toři v Pulkově.

Zvláště důležitá jsou pozorování astronomické observatoře Akademie věd uzbecké SSR v Taškente, vedené Sloním. Taškent­ská sluneční pozorování pokračují souvisle již v druhém cyklu sluneční činnosti a jsou stejnorodá. Velkou předností taškentské sluneční observatoře je příznivé podnebí. Slunce svítí průměrně 300 dnů v roce. Observatoř bezprostředně podává zprávy o stavu sluneční činnosti velkému počtu vědeckých ústavů (pro různé ústavy geofysikální a ústavy pro studium telekomunikace).

I I I . Sluneční činnost. Fundamentální zákon, určující průběh všech pozorovaných útvarů na Slunci, je jejich jedenáctiletá pe­rioda. Objevil ji před sto lety W olf v relativních číslech skvrn. V Sovětském svazu zabývá se studiem jedenáctileté periody v re­lativních číslech Kozik z taškentské observatoře. Z měsíčních průměrných relativních čísel W odvodil nový index k = 10 \W. Jedenáctiletý chod indexu k má dva charakteristické zlomy. Ko- zikovy křivky mají tento tvar: (Obr. 2.)

Velikou předností Kozikových křivek je, že jsou složeny z úse­ček. Index k., pro druhý zlom je základním parametrem, z něhož lze odvcditi průběh celého cyklu. Ostatní prvky křivky: t ,, t2, k x, ř3 — jejichž význam je patrný z obrázku — jsou lineárními funkcemi 7c,. Těsná souvislost mezi cykly lichými a sudými dovo­luje však předpověděti k2. Tím je tedy dána možnost prognosy sluneční činnosti ve skvrnách. Pro minulý cyklus určil prognosu Brodovickij v Taškente. Jeho předpověď se k pozorovaným rela­tivním číslům přiblížila mnohem blíže než předpovědi Wald- meierovy nebo Stuartovy.

Všechny ostatní prvky sluneční činnosti, vyjádřeny jako funkce času, ukazují nápadnou shodu s křivkou relativních čísel. To dokazuje, že jedenáctiletá periodicita je obecným zákonem a

Obr. 2.P ř ík la d y K oz ik ových k řivek . U k ř ivk y I I jsou naznačeny je j í p rvk y , k teré

urču jí závis lost K oz ik o va indexu k na čase.

že ve změnách s trváním řádově jedenáctiletým je podstatná sou­vislost.

Velmi důležitá zákonitost byla objevena v rozdělení sluneč­ních útvarů v šířce. Nejprve byla opět nalezena u skvrn. Vyskytují se totiž v pásech mezi 5"— 40° helicgrafické šířky na obou polo­koulích. Tyto oblasti byly v 17. století nazvány královskými pásy. Stejně ostatní prvky sluneční činnosti jsou omezeny na krá­lovské pásy. Pro fakule a protuberance existují mimo to ještě podružné zony ve vysokých šířkách. Gazardžan z Jerevjanu ji zjistil pro fakule v pásmu 55°— 75°, pro protuberance ji našel Barokas mezi 45"— 65° šířky.

N a sklonku minulého století se přišlo na to, že charakter šíř­kového rozdělení skvrn uvnitř královských pásů závisí na fázi jedenáctiletého cyklu. V době minima, začátku nového cyklu, se objeví skvrny v největších šířkách. Postupně, s rozvojem cyklu se posouvá střední šířka skvrn směrem k rovníku. Tento zákon šířkového posouvání platí i pro ostatní prvky sluneční činnosti.

(P o k ra č o v á n í. )

I ve dne padají meteory. . .Dr M IR O S L A V P L A V E C

Noc po noci, od soumraku do svítání zažíhají se v atmosféře meteory. Snad každou noc je v činnosti aspoň nějaký podružný meteorický roj, a neustále přicházejí sporadické meteory. Jejich počet k ránu stoupá; co je potom, můžeme usuzovat jen z theore- tických úvah. Jistě i na denní straně oblohy padají meteory, a jsou v činnosti neznámé meteorické roje. Je to jako s odvrácenou stranou Měsíce: máme všechny důvody domnívat se, že tam není nic podstatně nového. A přece bychom ji rádi poznali. Jaké tam jsou asi krásné útvary! Třeba bychom našli něco, co by prospělo našemu bádáni o vývo ji Měsíce a vzniku jeho povrchových útvarů. Podobně je tomu i s denními meteory. Jaké bohaté roje se mohou skrývat v záři Slunce! Co nového bychom se mohli na­učit! Doposud se o tom neuvažovalo. Bylo to zbytečné. Co oko nevidělo, jak by nebylo. A le dnes je tomu jinak.

Na radarovém zkoumání denní činnosti meteorů se neúnavně pracuje. Nedávno vyšla podrobná zpráva o výsledcích, získaných skupinou pozorovatelů v Manchesteru. Pracovali od roku 1946 vždy v letních měsících. Již roku 1947 se zdálo, že existuje ně­kolik denních rojů, jež se každoročně opakují se stejnou přibližně frekvencí. Rozsáhlá pozorování roku 1943 to potvrdila. Byly ob­jeveny tyto denní roje:

1. ??-Aquaridy, činné 1.— 10. května, maximum bylo 4. května 1947 s frekvencí 13 met./hod. Tento roj je v ranních hodinách pozorovatelný i visuálně a našim pozorovatelům je znám. Poloha radiantu, doba činnosti a frekvence určená visuálně se dobře sho­dují s výsledky získanými radarem.

2. Piscidy, několik radiantů, činných 1.— 21. května, s ma­ximem 13. května (30 kusů).

3. ^-Perseidy, činné od konce května do poloviny června. Jsou to dva dosti vzdálené radianty, jež jsou však činné současně; v maximu (počátkem června) dosahují frekvence 35 a 40 me­teorů.

4. Arietidy jsou činné ve stejnou dobu jako předchozí roj, a v maximu (4. června 1948) bylo zjištěno 60 meteorů za hodinu.

5. 54-Perseidy, byly pozorovány koncem května a jejich frekvence kolísala mezi 40— 60.

6. /J-Tauridy, 24. června až 4. července. Jeví velmi proměnnou frekvenci, činnost někdy zcela ustane, jindy dosáhnou frekvence 65 kusů.

7. «-Orionidy, r-Geminidy a /.-Geminidy, tři radianty činné současně mezi 12.— 17. červencem. Maximum u všech tří rojů

bylo nalezeno 12. července 1948 a u prvních dvou bylo 50, resp. 60 kusů v hodině.

8. tf-Aurigidy uzavírají cbdobí pozorování, objevují se 23. července až 4. srpna, s maximální frekvencí 20 meteorů dne 25. července,

Pozoruhodné je, že všechny tyto pozorované radianty leží v blízkosti ekliptiky. Jak je vidět, dosahuje řada denních rojů velmi pěkného hodinového počtu, a pouze největší noční roje se jim mchou vyrovnat.

Současně s určováním radiantů byly měřeny i rychlosti jed­notlivých meteorů. Je-li znám současně radiant i rychlost me­teoru, můžeme vypočítat jeho dráhu ve sluneční soustavě. To je úkol velmi důležitý, neboť se tak dozvíme, zda meteory obíhají v krátko- či dlouhoperiodických drahách ekliptických, či snad v parabolách. Počtář, jenž proto dychtivě sáhne po publikova­ných měřeních radarem, je však zklamán. Pouze u dvou ze shora uvedených rojů byla určena rvchlost, takže isme s kol. Dr Bouš- kou mchli spočítat jejich dráhu. Jsou to 54-Perseidy a #-Auri- gidy. U prvního je nadto rychlost určena dosti nepřesně, takže vypočtená dráha je velmi nejistá. Lze jenom říci, že je to patrně elipsa s oběžnou dobou nejméně několik let, možná i desetiletí. Lepší a zajímavější výsledek daly (9-Aurigidy. Obíhají ve velmi zploštělé elipse s poloosou asi 0,8 astronomickvch jednotek, tedy menší, než je poloosa dráhy Země. Kdyby jejich dráha byla kru­hová, obíhaly by mezi Venuší a Zemí a vůbec by dráhu Země ne- protínaly. Ve skutečnosti je jejich dráha velmi výstřední. V peri- helu se přibližují jen asi na 15 mil. km ke Slunci, kdežto v afelu jsou až v okolí dráhy Marsu. Tuto dráhu proběhnou asi za 10 mě­síců. Je to první meteorický ro j s kratší dcbou oběžnou, než má Země. Dosud byly známy jen ojedinělé bolidy o podobné dráze. Známé Geminidy m ají oběžnou dobu asi dvojnásobnou a ostatní velké roje patrně mnohem delší.

Další výzkum denních rojů přinese patrně četná jiná pře­kvapení. Pro naše meteoráře by tu byla také práce: sledovat v létě denní roje po západu nebo před východem Slunce, event. i po celou noc ty, jež mají radiant nízko pod obzorem na severu. Píše o tom také p. Dr Gutli ve Hvězdářské ročence 1950. Ještě jednou na to ve vhodnou dobu upozorníme.

Radarová pozorování zřejmě budou potřebovat ještě mnohé zdokonalení. A le slibný začátek už tu je. Blíží se pomalu doba, kdy meteorářům bude lhostejné, zda je den či ncc, oblačno či za­taženo. Těch pěkných nocí visuálního pozorování bude ovšem škoda; ale věda nutně potřebuje stále lepší methody.

Astronomické otázky a odpovědi12. Jaká je vzdálenost spirální mlhoviny v Andromedě? Ú d a je o v zd á ­

lenosti sp irá ln i m lh ov in y se značně ro zch áze jí v rů zn ých knihách a publi­kacích. Je to způsobeno ob tížn ostí m ěřen í a v e lk ým m n ožstv ím kosm ického prachu v d ifusn ích tem ných i zá říc ích m lhovinách , k te ré se v naší soustavě M léčně d ráh y n ach áze jí a jsou příčinou kosm ické absorpce. Z m noha set m ěřen í cefeid , vykon an ých H ubb lem 2 ,5m etrovým re flek to rem na M ount W ilsonu , v y p lý v á ja k o n e jlep š í středn í hodnota pro h ledanou vzdá lenost 700 000 svě te ln ých le t s m ožnou nepřesností ± 50 000 svě te ln ých let. Jedna z nejp řesn ě jš ích hodnot, z jiš těn á H ubblem , b y la 680 000 svě te ln ých let. k te rá ste jně ja k o S h ap leyova hodnota 750 000 svě te ln ých le t le ž í v h ran i­c ích H ubb lem udávané m ožné přesnosti.

13. Jak vzdálená je mlhovina v Orionu? R ůzné vzdálenosti, p řisu zo­vané d ifu sn í m lhovině v Orionu, jsou způsobeny p ou žitím různých m etod a rů zných m ís t nebo h vězd v m lhovině. R o zd íly b y ly dosti značné, tak na p řík la d uvád í roku 1946 W . H . P ic k e r in g hodnotu 6520 svě te ln ých let, k te ­rou u rčil ze zd án livých jasn ostí a b a rev nejs labších h vězd v m lhovině, z a ­tím co reku 1927 J. C. K a p te yn u dává hodnotu 687 svě te ln ých let, získanou zkoum án ím vzd á len osti n e jja sn ě jš ích hvězd , obk lopu jíc ích m lhovinu . P o ­u ž itím přesných op tick ých kon stan t pro in te rs te llá rn í absorpc i kosm ického prachu pro h vězd y v T rap ezu //'C, # l A a 0 ' D, k te ré jis tě souvis í s m lh o­vinou, z jis t il R . M in k ovsk i vzd á len os t m lh ov in y v Orionu na 980 světe lných let, k te rou žto hodnotu m ůžem e p ova žo va t za n e jp řesn ě ji a ž dosud určenou v zd á len os t té to krásné m lhoviny.

14. Jaký je rozdíl mezi zdánlivým a skutečným pohybem hvězd?P od zd án liv ým poh ybem nebeského tě lesa na ob loze rozu m ím e jeho zm ěnu po loh y vůči osta tn ím hvězdám , k te ré svou polohu zd án liv ě nem ěn í; n e j­lepší p řík lad je zd á n liv ý pohyb M ěs íce m ezi hvězdam i. P od jeho sku tečným pohybem je pak m íněna zm ěn a m ís ta vzh led em k tělesu, neb k tělesům , s n im iž je v d yn am ick y ú zké souvis losti, na p řík lad pohyb M ěs íce na jeho d ráze vůči Zem i.

15. Která hvězda na nebi má největší zdánlivý pohyb? Je to pou­hým okem n ev id ite ln á B a m a rd o va hvězda, také B a rn ard ova š ipk a zvaná, v souhvězd í O phiucha (H a d o n oše ). J e jí jasn ost je 9,46m a m á spektrum M 5. Ze v zd á len os ti šesti svě te ln ých let, v k te ré se nachází, p řib ližu je se nám rych lo s t í 110 k m za v teřin u . B y la ob jeven a r. 1916 am erick ým h vě z ­dářem B a m ard em . Z a 9850 le t p ř ib líž í se k nám až do vzdá lenosti 3,8 s vě ­te lných le t a bude n á le že t do souhvězd í D raka . J e jí zd á n liv ý v las tn í pohyb na neb í j e 10,27 ob lou kových v te ř in ročně, t. j. z a 180 le t zm ěn í své m ísto na neb i o p rů m ěr M ěsíce . T a k ve lk ou zm ěnu po loh y lze z j is t it značnou přesností z fo to g r a f i í zh o toven ých 150 cm zrcad lem na M ou nt W ilsonu , jeh ož oh n isková d á lk a je 24 m, kde za dobu 26 le t u kazu je h vězd a posuv 35 m m .

16. Která je největší známá hvězda na nebi ? Je to souputník h vězd y E psilon A u r ig a e (V o z k a ) , n ach áze jíc í se jih ových odn ě od C ape lly . J iž r. 1821 b y la z jiš těn a je j í proměnno-st, k aždých 27 le t p rav ide ln ě ztráce la polovinu svého s vě tla a znovu j í n ab y la během následu jíc ích dvou let. V m axim u m á ja sn ost 3,3m, v m in im u 4,lm. T a to p rom ěnnost je způso­bena s labším soupu tn íkem ob íh a jíc ím k o lem h vězd y E ps ilon a p eriod ick y j i z a k rý va jíc í. Je to zá k ry tn á prom ěnná. Zkoum án í p roveden á r. 1937 a lé ta nás ledu jíc í n a Y e rk es o vě h vězdárně ukázala , že E psilon A u r ig a e je ž lu tob ílý ob r značné tep lo ty , d op rovázen ý obrovskou tem n ějš í hvězdou

pro nás nevid ite lnou . Obě zvo ln a ob íh a jí ko lem společného těžiště. Ten to souputník je n e jv ě tš í a ž dosud znám ou hvězdou. Za tím co jasn á Epsilon m á asi 200krát v ě tš í p rům ěr než Slunce, je p rům ěr tem ného a chladného souputn íka 2700krát větši. K d y b y se n acháze l n a m ístě našeho Slunce, sahal b y a ž za dráhu p lan ety Saturna a s vě te ln ý paprsek by potřebova l tém éř 4 hod iny než b y j ím p ro letěl. Jeho h m ota je však pouze 25 k rá t vě tš í n ež h m ota Slunce a je tedy jeh o hustota jen tř i m ilión tin y h ustoty vzduchu. Je to ru dý ob r o p ovrch ově tep lotě 1100° C a nachází se ve v zd á ­lenosti 3000 svě te ln ých let.

17. Kdo byl Alvan Clark? A I v a n C l a r k byl am erick ým o p ti­kem a ž il v le tech 1804—-1887. Se svým synem zh o tov il o b je k tiv y p ro Y e r - kesovu hvězdárnu (n e jv ě tš í o b je k tiv s vě ta o prům ěru 102 c m ), pro L ic - kovu hvězdárnu (91 c m ), pro P u lk ovskou hvězdárnu (76 c m ), p ro Le- ander M cC orm ick O b se rvá to ry (66 c m ) a m nohé jin é . Jeho syn A lv a nG. C la rk (1832— 1897) o b je v il soupu tn íka S ir ia v roce 1862, k d yž zkoušel o b jek tiv pro N a v a l O b se rvá to ry ve W ash ingtoně.

18. Jak ve lk á je rychlost svétla? P ř i ja tá a pou žívan á hodnota pro rych lost s v ě t la je nyn í 299 774 km za vteřin u ve vzduchoprázdném p ro­storu. Je to výs led ek m noha m ěření, pro za jím a vo s t u vád ím e n ěk terá s jm énem au tora , m ís ta a roku výzku m u :

Hudatel

R oem erB ra d leyF izeauFoucau ltCornuM ichelsonN ew com bM ichelsonP orro tinR osa-D orsayM erc ie rM ichelsonM itte ls tacd tM ichelsonAndersonH iitte lAnderson

K ok

1675172818491850 1875 1880 1883 1883 1902 1906 1923 1926 1928 1932 1937 1937 1940

M ísto

K odaňLon dýnP a ř ížP a ř ížP a ř ížK a lifo rn ieW ash in g tonK a lifo rn ieN ic aW ash in g tonP a ř ižM ou n t W ilsonL ip sk oSanta A naC am bridgeL ip sk oC am bridge

Zm ěřená •hlost km/sec

308 000 298 000 308 000298 000299 900 299 910298 600299 853 299 880 299 784 299 782 299 798 299 786 299 774 299 771 299 771 299 776

M etod a

J u p ite rovy sa te lity , A b e race světla , O zubené kolo, R o tu jíc í zrcadla ,

O zubené kolo, V ýpočtem ,V ln y podél drátů. R o tu jíc í zrcadla , K e rrů v článek, R o tu jíc í zrcad la , K e r rů v článek, F o to e lek tr ick ý článek, F o to e lek tr ick ý článek.

A č k o li b y ly v y s lo v en y rů zné dom něnky, bere se nyn í za prokázané, ž e rych los t s vě t la je k o n s t a n t n í a hodnota 299 774 km /sec. m á p ravděpodobně chybu pouze ± 1 0 km

19. Jaký v liv má M ěsíc na zem ěkou li? T ep lo a světlo , k te ré nám M ěs íc dává během celého roku , se rovná m n ožstv í s v ě t la a tepla, k teré nám Slunce dá během 13 v teř in . V liv em jeho p ř ita ž liv o s ti v á ž ím e o něco m á lo méné, k d y ž je v yso k o nad nám i, než k dyž je u obzoru. P od obn ý v l iv m á na nás, k d y ž je „p o d ” nám i, ted y na opačné straně Z em ě v id ite ln ý , pak p řitahu je nás o něco m éně n ež s třed Z em ě a zase jsm e o něco lehčí, ovšem jd e tu o nesm írně m a lé h odnoty n ěk c lik a m ilión tin naší váhy. T en to ne­p a trn ý ro zd íl v p ř ita ž liv o s ti na. povrchu Zem ě a na jeh o střed je však příčinou vzn iku p ř ílivu a odlivu , n a s traně Z em ě obrácené k M ěs íc i se v zd ou vá m oře a v zn ik á s lap ová v lna , na opačné straně Zem ě vzn iká rovn ěž s lap ová vlna v liv em zm enšené p ř ita ž liv o s t i M ěsíce. V liv M ěs íce na počasí

je ve lm i ro zš ířen ý om yl. S ta tis tická zp racován í p ozo rován í dokázala , že neexistu je.

20. Jaké je ovzduší planety Venuše? O vzduší p lan ety Venuše se skládá převážn ě z k ysličn íku uh ličitého s p řim íšen ým m alým m n ožstv ím k ysličn íku uhelnatého a kys ličn íku dusičného. R ovn ěž b y lo z jiš těn o m alé m nožstv í methanu. U veden é p lyn y jsou obsaženy v pom ěru 100 000 : 100 : 100 : 20. S ložen í m raků p lan ety Venuše je dosud neznám o.

21. Jaká je příčina t. zv. „jasných nocí” ? N e jsou zde m ín ěny on y jasné noci, způsobené n ízk ým s tavem Slunce pod obzorem , ani zjasněné noci severn í zá ří. O bčas se v y sk y tu jíc í noci, z jasněné ve lm i jem n ým svě t­lem, jsou způsobeny ro zp ty lem slunečního svě tla na jem n ých částic ích vu l­kan ického nebo m eteorického prachu, v zn áše jíc ích se ve ve lk ých výškách . T u to dom něnku vys lo v il p rvn í M a x W o lf v roce 1908 (A . N ., 178, 298, 1903) a by la p o tvrzen a n ovodobým i pozorován ím i.

Z našich hvězdárenL ID O V Á H V Ě Z D Á R N A V P R O S T Ě J O V Ě .

V červen covém č ís le t i. H., r. 1949, zm ín il js em se v posledn ím od­s tavc i o kopuli, k te rá se p rá vě s tav í a těší se v e lik é pozornosti.

Pů vodn í k on stru kce m ěla b ý ti osm ihranná a ze d řeva pro jednodu­chost konstrukce. A tak ze skrom nosti v y ro s t la v zá vod ě M oravsk é že le ­zárny, zá vod D o lte v P ro s tě jo vě , kopu le ku la tá o <sr 5,5 m, ja k je s t z ře jm é na p řipo jen ém sním ku. Z a krsně provedenou a bezvadnou konstrukci m ůžem e p od ěkova t jen p. Shánělovi a p. P ro va zn ík o v i, k teř í se o n i z a ­sloužili.

S prac í v továrn ě jsm e za poča li po 15. květnu a za čá tk em července jsm e j i vytahova li po částech rum pálem na střechu školy, kde byla e lek ­tr ick y svařena. Ž e lezn á kon stru kce je s t potažen a m ok rým i p rk n y 80X 18 mm, na k te ré se p ř ib íjí pa lubovka. M ile nás p řek vao il n. P on íž il, náš tech ­n ick ý úředník, k d yž m i posla l 8 zručných tesařů a k ažd ý s nadšením , ja k jsem p ozo rova l i u ostatn ích dělníků, p racova li n a naší u šlech tilé věci.

Jako iso lac i p ro ti teo lu vk lá d á m e pod p oz in kovan ý plech 0,625 s ilný k rep ový papír. P lech bude natřen k ovově s tříb rn ým ochranným nátěrem A lu m in ium snlenálem . N á tě r je s t ve lm i tr va n liv ý a má velkou výhodu , že o d ráž í a ž 70% slunečního tepla.

Z a on atřen í poz in kovan éh o plechu jsm e vděčn i nředsedovi O N V v P ro s tě jo vě , p. F erd . S ro s lík ov i a za zan lacen í o o k ry va čsk vch p rac í p řed ­sedovi O N V v P ro s tě jo v ě p. F erd . G ru m líkov i, ja k o ž i za jin é hm otné pod­p ory oběm a děku jem e.

H la v n í va zb a a d veře kopule jsou z I ž e le za o s íle 80 m m a žeb rov í z T že le za 50 mm. D ooad y m ezi d veřm i a konu lí jsou vvn esen y 3 m m p le ­chem, na k te rý je s t š rou b y p řipevněn o těsnění 4 0 X 1 0 m m, je ž p rovád í z och o ty f irm a K lobou ček a L y s ick ý v P ro s tě jo vě .

K ole jn ice a chassis s ro lnam i zh otov ila firm a W ilcov z U 120 m m tra ­versy , dodané firm ou K oh -i-noor, národn í podn ik v P raze , za k terou děku­jem e centráln ím u řed ite li p, K . H u m lov i a p. Lap k ov i. K ole jn ice , na k teré se o tá č í ce lá kopule, je s t o s íle 70 m m a m á 0 5 m, je s t zapuštěna do že lezobeton ovéh o p rstence 25X 30 cm, jeh o ž b ok y sp o č íva jí na třech tra- versác.h o s íle 14,20 a 22 cm. Zák lad pro ty to n osn iky je s t uložen přím o na

a s

Lidová hvězdárna v Prostějově. (F o to A d o lf N eck a ř .)

že lezobeton ových p řek ladech 1 0X 45 cm, k te ré tv o ř í žeb rov í střechy-terasy . S třecha šk o ly s louží ja k o h řiš tě p ro ža c tv o a je s t 32 m d louhá a 7,5 m široká, ta k že je s t zde ideá ln í m ísto pro um ístěn í hvězdárny . S třed že le zo ­betonového kruhu spoč ívá na 60 cm zdi, kde je u ložen i b eton ový zák lad dalekohledu, iso lo van ý od otřesů pod lahy, k te rá je s t 60 cm nad ú rovn í te ­rasy. C e lá te ra sa je s t zabezp ečen a 1,2 m vysokou zdí.

S ta tick ý v ýp o č e t celé s ta vb y p roved l p. s ta v ite l P lo tz a p. In g . Vese lý . C e lk ová váh a je s t cca 10 tun, váh a v la s tn í kopule je cca 3 tuny.

D ovo lu ji si také v tom to článku p od ěkova t našem u řed ite li p. In g . P a v lík o v i, k te rý m ne zam ěstna l v ČSSZ, zá vod P rů m sta v v P ro s tě jo v ě za tím účelem, abych se m ohl nerušeně s ta ra t o stavbu h vězd árn y a o veškeré věc i s n í spojené. T o b y si m ě ly v z ít i za své i v jin ých m ěstech ve lk é pod­n iky, n eb o ť ta k by se uděla lo n e jv íc e p ro pěstován í astronom ie a věd p ř í­buzných. k te ré m a jí s lou žiti n e jš irš í veře jnosti.

Adolf Neckař

Z meteorologické sekce

M E T E O R O L O G IC K Á S E K C E při Č A S m á za úkol:

1. P op u la r isova ti m e teo ro log ii a sezn am ova ti š iroké v rs tv y a n ovým i ob­je v y v tom to vědn ím oboru.

2. S d ru žova ti všech n y ty , k te ř í by m ěli v á žn ý zá jem o m e teo ro log ii a k teří b y se ch těli v ěn o va t společné práci.

3. Z p ro s třed k o va t s tyk m ezi š irok ým i v rs tva m i a odb orn íky -m eteo ro logy .

4. Z a in te resova t v eře jn ost, ab y zv lá š tn í p ovětrn ostn í ú kazy (n a př. ha lové z je v y , silné bouře, n e zvy k lé větrn é sm rště, a pod .) b ed livě p ozo rova la a zp rá v y o n ich p od áva la m eteo ro log ick é sekci a tak se p řípadně pod íle la na úhrnném a věd eck ém zp ra cován í zm iněn ých úkazů.

5. P osk y tn ou t odbornou poradu p ři koupi nebo zh o tovován í m e teo ro lo g ic ­k ých p řístro jů .

6. S tu dova t ze jm én a úkazy, le ž íc í na h ran ic i astronom ie a m eteoro log ie .

P odrobné in fo rm ace a p ok yn y poskytn e předseda m eteo ro log ick é sekceD r P íchá.

Výzva K om ité tu pro studium oblaku a hydrameteorú p ři Mezinárodni

m eteorologické organisaci.

Č len ové kom ité tu p ro jed n a li ve dnech 22. srpna až 3. zá ř í 1949 v P a ­ř íž i p říp ravu nového vydán í M ezinárodn ího atlasu ob laků a vzh ledu oblohy. Je to tiž třeba, ab y atlas a m ezinárodn í p řed p isy i n yn ějš í m eteo ro log ick é p ozn a tk y b y ly v souladu. Č lenové s líb ili, že n o vý atlas bude obsahovat f o ­to g ra fie ob laků z n e jrů zn ě jš ích k ra jin Zem ě od rovn íku do polárn ích končin a za n e jrů zn ě jš ích podm ínek pozorován í.

P on ěva d ž vša k je jic h s b írk y fo to g r a f i í jsou s tohoto h led iska ve lm i neúplné, žá d a jí pokud m ožno b rzy , n e jp o zd ě jí však do b řezn a 1950, o ty to fo to g ra f ie oblaků :

1. P ozo ro va n ých se zem ě, h lavn ě v rovn íkových , trop ických a p o lá r­n ích kra jinách ,

2. pozo rovan ých ze vzducholod i, a to pod ob laky , nad n im i nebo se strany,

3. zv láš tn ích nebo n ah od ilých a také fo to g ra f ie zv láš tn ích z je vů :

a ) p erle ťo vých oblaků, b ) nočních světé lku jíc ích oblaků, c ) oblaků nad požárem , sopkou, vodopádem atd., d ) m lhy, e ) p rachových , p íse ínvch . sněhových v ichřic , f ) stop kondensace um ělého deště, ro zp tý len í ob laků a m lhy, g ) m raků h m yzu (k o b y le k ), h ) op tick ých z jevů , vá za n ých na ob laky (ha io , k oron o a td .).

4. fo to g ra f ie z ískan é n eob vyk lým postupem , ja k o na př.:

a ) ce lé nebeské polokoule, b ) pom ocí in fra červen ých paprsků, c l ra ­darem , d ) raketou V 2.

Výstava uspořádaná Os. astronomickou společností v Prostějově.

(F o to A d o lf N e ck a ř .)

D oporu ču je se p ř ip o jit ke každé fo to g r a f i i podle m ožnosti ty to in fo r ­m ace:

a ) m ísto, b ) den a hodinu (p od le svě tovéh o času ), c ) p od m ín k y sn ím ­ku (úhel osy fo to g ra fic k é h o p ř ís tro je se sm ěrem vod orovn ým a s v e r t ik á ­lou, k te rá p roch áz í s ev e rem ), d ) v ýšk u oblaku, Š ifru k líče a m ístn í s tru k ­turu, k te rá odpovídá ovzduší, na př. v z ta h k in vers i tep lo ty , e ) v z ta h ob­laků k povětrn ostn í situaci, na př. k fron tě , p říslušnost k určitém u typu vzh ledu oblohy, m ístn í v ý v o j počasí, f ) dop lň ky užitečné p ro pochopení fo to g ra fie .

In form ace je třeba napsat na zadní stranu tak, aby se písmo neuká­zalo na fo to g ra fii jak o re lie f. Z v láš tě cenné jsou fo to g ra fie barevné, a ť na film u či na deskách. A b y se snáze o p a tř ily š to čk y p ro reprodukci v b a r­vách, je výhodné p ou žíva t pokud m ožno větš íh o rozm ěru než 2 4 X 3 6 mm.

P ozn ám k a : P řípadn é sn ím ky pošlete la sk avě S tá tn ím u m eteo ro log ic ­kém u ústavu, P ra h a X V I, H o le čk ova 8, k te rý je soustředí a pošle h rom adně kom itétu .

Vakuové pumpy a zařízeni k pohliníkování 250 cm zrcadla.

Z instrumentální sekceP O K O V O V Á N I O P T IC K Ý C H P L O C H .

Z vyšován í od raz ivo sti op tických p loch p rovádě lo se d říve výh radně chem ickým stříbřen ím . S tříb rn á v rs tva vzn iká redukcí a lka lického roztoku dusičnanu stříb rného redukčn ím roztokem (h ro zn o vý cukr, S e ign e tto va sů l). N evýhcdou chem ického stříb řen í je, že v rs tv a je jak chem icky, tak m ech an icky m álo odolná. V rch cm stříb řené zrcad lo následkem oxydace pom ěrně b rzy černá a p ro to se m usí p ov léc i ochrannou v rs tvou laku. T a to v rs tva v ša k sn ižu je poněkud od raz ivost a někdy v y v o lá v á in te rferen čn í b a rvy . V p rax i se chem ické s tř íb řen í osvědču je tam , kde vyža d u jem e z v ý ­šení od ra z ivo s ti spodních p locli, ja k o na př. u obyče jn ých zrcadel, o svě tlo ­vacích reflek torů , hranolů. S tříb ro se tu chrání před oxydael vrstvou m ědi a laku.

N o v ý způsob zvýšen í re fle x e je tak zvan é pokovován í. P ro vá d í se buď ka tod ick ým rozp rašován ím nebo vyp a řová n ím ve vakuu.

P ro v ysv ě tlen í katod ického rozp rašován í ex is tu jí d vě theorie. Pod le jedné je uvolnění částic z k ovové k a ted y považováno za čistě tepelné v y ­pařován í, způsobené v y so k ým i tep lotam i, z ísk an ým i na p loškách m o leku ­lárn ích rozm ěrů . T y to tep lo ty v zn ik a jí přem ěnou en erg ie n a rá že jíc ích ionů. D ruhá th eorie se za k lá d á na p řenášen í en erg ie p lyn ových ionů na energ ii k ovových m oleku l, což je obdobné zm ěně en erg ie světe ln éh o m n ožstv í v en e rg ii vys íla n ých elektronů. K a to d ick é ro zp rašován í je vhodné zv lá š tě

D r John S trong s přís tro jem k pohliníkování zrcadla Crossley reflektoru.

pro zh o tovován í polopropustných v rstev . T y to v r s tv y je v í k rys ta lick ou strukturu, ja k bylo z jiš těn o D ebye -S ch erre rovou m etodou.

R ozp rašován í se p rovád í za značně rů zných podm ínek ve skleněném nebo k ovo vém zvonu nebo tanku. T la k se při žá ro vém v ý b o ji pohybu je od 1 do 10—2 m m . K a to d a je vy roben a z kovu, k te rý m á b ý t rozprašován , anoda je obyče jn á h lin íková nebo že le zn á deska, na n íž je upevněna deska z dokonale vyčištěnou plochou, p řivrácen ou ke katodě. V ýb o j je vyvo lán n apětím 1000 až 20.000 V . R ozp rašovac í kom ora je nap lněna vzduchem , v o ­d íkem , argon em nebo jin ým p lynem . Požad ovan éh o tlaku lze dosáhnouti o le jovou vývěvou , k n íž je p ro z ísk án í vysokéh o vak u a p řipo jen a je š tě vý - věva difusní. Vakuum se z jiš ťu je podle b a rvy výboje, m ěření vakua se pro­vád í vakuom etrem .

N o v ě jš í způsob nanášení k ovových v rs tev je vypa řován í. T en to způ ­sob by l paten tován E dísonem j i ž v roce 1840, a však tep rve v posledních dvou des ítile tích b y lo po zv lád n u tí vak u ové techn iky dosaženo ro zv o je této p ro p rax i ve lm i význ am né m etody. P r in c ip spoč ívá v tom , že se p á ry kovu, v ypa řovan éh o ve vakuu, s rá že jí ve fo rm ě k ovové v rs tv y na ch ladnějších m ístech ve vak u ovan ém prostoru . T y to v rs tv y tv o ř í všech n y lá tk y za n or­m áln í tep lo ty pevné, k teré lze vyp a řova ti. V yše třen ím s tru k tu ry n ap aře ­ných v rs tev by lo zjištěno, že na povrchu jsou ty to v rs tv y o x yd y v yp a řo ­van ých látek .

T ech n ick é proveden í je v principu jednoduché. N a žh av íc í d rát (n e j­lépe w c ifra m c v ý ) se p řipevní vypařovan á lá tk a a p roti ní se upevní doko­n a le vyč iš těn á plocha, na n íž m á b ý t v rs tva nanesena. V še je uzavřeno ve vzduchotěsném prostoru , k te rý se vy če rp á ro ta čn í a pozdě ji d ifusn í v ý vě - vou a ž na 1 0 - J m m H g . V akuu m se z jiš ťu je , p řípadně m ěří ja k o u ro zp ra ­šován í. K d y ž se dosáhne požadovaného vakua, v y žh a v í se d rát s v y p a řo v a ­nou látkou , k te rá se pak během procesu usazu je na p okovovan é ploše.

P ok o vo vá n í m a lých zrcá tek je pom ěrně jednoduché. S lo ž itě jš í p om ěry n as tá va jí p ři p ok ovován í ve lk ých ploch, kde vyža d u jem e v rs tvu konstantn í tlou šťky , ja k je tom u u as tron om ických zrcadel.

B y lo zjiš těno, že tlou š ťk a v r s tv y je fu n kc í m n ožs tv í vypa řen é lá tk y a je j í hustoty, dá le fu n kc í vzdá lenosti od zd ro je a úhlu dopadu. T lou š ťk a v rs tv y n a vn itřn í p loše koule o polom ěru g, p ředpok ládám e-li zd ro j ve středu k řivos ti, je dána vztah em

kde m je hm ota, d hustota vypařovaného kovu. P ř i rovné ploše, je j íž kolm á vzdálenost od zd ro je vypa řován í je g, je v bodě P , jehož vzdálenost od zdro je je r, tlou šťka v rs tvy

Chceme-li dostatí vrstvu stejnom ěrnou, musíme vhodně um fstiti zd ro je vzh le­dem k pokovované ploše. V p rax i jsou zd ro je uspořádány tak, ab y každém u zd ro ji příslušelo 100 cm - pokovované plechy.

K d y ž byla zdokonalena technika v rstev konstantních tlouštěk, bylo uva­žován o o m ožnosti nanášení vrstev , je jich ž tloušťka se plynule mění. T ím to způsobem lze p rováděti retuše špatných zrcadel a asférisaci ku lové plochy ( parabolisaci, hyperbolisaci a p cd .). V p rax i m á tato ap likace n e jvě tš í v ý ­znam pro parabolisován í ku lového zrcadla.

R ozd íl r m ezi k ružnicí a parabolou je aproxim álně

t --= y-íyo2 - >ň R̂.v

kde R je polom ěr kružnice, y pořadnice bodů kružnice, y0 pořadnice průse­

číku obou k řivek . P ro y — 0 a y = y0 je r = 0 a pro y = y0/ ] 2 je r m a x i­mální. M á -li b ý ti ted y p lccha parafcolisována, je třeba nanésti pás hliníku s ok ra jovou tloušťkou r = 0, k te rá dosahuje v určitém m ístě m axim áln í hodnoty r ma >:. T a to hodnota závis í na R a í/o pod le vztahu

T =32R 3'

T a k na p řík lad dvanáctipa lcové zrcad lo f : 6 m á m axim áln í tloušťku hliníku 0,34 u. V p rax i se pestupuje tak, že se n e jp rve vyp oč ítá rozložen í h lin íkové vrstvy , vy tvo řen é bodovým zd ro jem proti středu zrcadla. N a zá ­kladě toho se zh otov í m aska z plechu ve tvoru podle obr. 2, k terá se um ístí v evakuovaném prostoru m ezi zd ro j a zrcadlo. Během pokovován í ro tu je

buď m aska nebo zrcad lo kolem osy, p rocházejíc í zd ro jem a vrcholem para­boloidu. P ok ovován í je nutno p rovádětí n ěko lik rá t a po každém procesu se provádí Foucou ltova zkouška.

A n a log ick ým způsobem je m ožno kulovou plochu hyperbo lisovat (druhé zrcadlo v Cassegrainovu te leskopu ). V ztah pro rozd íl m ezi koulí a hyper­bolo idem o excen tr ic itě r je

_ g y 8(yo * - i ň T 8

K docílení hyperbo ly musí b ý t v rs tva nejsilnější ve středu a u kra je . V tem případč je tedy m aska jak ým s i n ega tivem m asky pro parabolisaci.

V dnešní době dosáhla techn ika pokovován í tak vysokého stupně v ý ­voje, že bylo m ožno p rovésti poh lin íkován í zrcad lového ob jek tivu průměru 5 m n ejvětš ího dalekohledu na M t. Palom aru. D r J. Dolejší.

Kdy, co a jak pozor ovátiP L A N E T Y V B Ř E Z N U A D U B N U 1950.

M erkur je dne 28. března v horní konjunkci se Sluncem. Pozorova te lný bude a ž koncem dubna na večern í obloze. U v id ím e ho nad západosevero- západn im obzorem do 21 hod. SEČ . Dne 23. dubna n a lézá se v n e jvě tš í e lon gaci 20IJ na vých od od Slunce. P ro m ítá se m ezi souhvězd í Skopce a B ýka . N e jd á le cd Zem ě bude 23. března, a to 1,3565 a j.

Venuši m ůžem e pozorova t po celý březen i duben na ranní obloze. P ro ­m ítá se do souhvězd í V odnáře. V n e jvě tš ím jasu ( — 4,3m) bude dne 6. b řez­na. V n e jv ě tš í západn í e lon ga c i 46° cd Slunce bude a ž 11. dubna 1950. Dne 13. dubna ráno n a lézá se Venu še 4° severně od M ěs íce a dne 5. dubna v poledne je v kon junkci s Jupiterem , k te rý je o 2° jižn ě ji.

Mars v id im e po celou noc v souhvězdí Panny. V oposici se Sluncem bude dne 23. b řezna. D ne 6. b řezna v 7 hod. bude 4° severně od M ěsíce, 2. dubna 30 severn ě a o půlnoci z 28. na 29. dubna jen 0,8° severně od M ěsíce. P o p řib lížen í k Zem i (0,65 p lan etárn ích jed n o tek ) v době opos ice se počne v zd a lova ti.

Jupiter (— l,6in ) se nalézá m ezi K ozorohem a Vodnářem . V id ím e ho až ráno před vých odem Slunce. P ř ib ližu je se k Zem i. Dne 12. dubna ve 14 hod. bude 3° severn ě od M ěsíce . Za tm ěn í Ju p ite rových m ěsíčků při pozorován í p řev ra ce jíc ím da lekoh ledem n a s tá va jí a ž do opcsice u levéh o ok ra je .

Saturn (0,7m) lze pozorova ti po celou noc m ezi L v em a Pannou. V opo­s ici se S luncem bude dne 7. b řezna. T eh d y se n e jlép e hodí k pozorován í. V březnu, dubnu a p očá tkem k vě tn a budou jeho p rsten y n e jv ě tš í v le tošn ím roce, i k d yž s tá le jsou pom ěrně m alé. D ne 4. b řezn a n aveče r je s t 0,3° se­verně od M ěsíce. O půlnoci z 31. b řezn a na 1. duben pro jde M ěs íc 0,1° jižn ě od Saturna. K on ečn ě dne 28. dubna v 8 hod. ráno p rom ítá se Saturn jen 0,02° seve rně od M ěsíce. N e jm en š í v zd á len os t od Zem ě 8,38 dosáhne v době oposice dne 7. b řezn a 1950.

Uran (5,9m) se pozoru je v p rvn í polovině noci v souhvězdí B líženců.Neptun (7,7m) nachází se v souhvězdí Panny. V oposici se Sluncem

je dne 6. dubna, k dy se té ž n e jlép e hodí k pozo rován í da lekoh ledem .

Astronom ické ja ro začíná dne 21. března ráno.Z dlouhoperiodických proměnných m a jí m axim um v březnu R Boo (po

půlnoci pozorova te lná , U C y g (rá n o ), T U M a (p o celou noc v id ite ln á ), v dubnu R Cnc (d o pů ln oc i), R T C y g (r á n o ), S H e r (v id ite ln á dobře po pů lnoci).

4fi

Zatm ěni Měsíce dne 2. dubna 1950 bude u nás za přízn ivého počasí pozorova te lné. M ěs íc vstoupí do polostínu v 19 hod. 09 min., do úplného stínu ve 20 hod. 09 min. Ú p ln é za tm ěn í za č ín á v 21 hod. 29,5 min., střed za tm ěn í v 21 hod. 44,1 min., konec za tm ěn í bude v 21 hod. 58,7 m in. Z plného stínu vystou p í M ěs íc v 23 hod. 19,2 m in. a z polostínu v 0 hod. 18,8 min.

Zvířetn íkové světlo m ůžem e zp ozo rova li v polovině března a dubna po večern ím soum raku na západě poděl ek lip tik y jak o jem nou zá ři kuželovitého tvaru. Za nejp řízn ivě jš ího stavu ovzduší m ůžem e též zpozorovati okolo půl­noci p roti místu, kde p rávě s to jí Slunce, ve lm i jem nou zá ři v podobě e lip ­tického kotouče. Jest to t. zv. protisvit. P ozo ru je se jan za bezm ěsíčných noci.

JZvP.

Nové knihy a publikacePavel Beneš: Svět křídel. I I . d íl: Na prahu letu do Vesmíru. I I I . d íl:

K letadlům budoucnosti. S tran X V I -f- 695 + 80 příloh + 529 obr. O rbis - - P raha. Cena váz. 490 K čs.

T en to sam ostatn ý svazek , obsahu jící druhý a tře t í díl obsažné knihy „S v ě t k ř íd e l” , m ůže b ý ti j is tě chloubou českého techn ického p ísem nictví. Za tím co v I. d íle bylo jednáno ,,cd p tačího letu až k rych losti zvu k u ” , v ě ­nu je se au tor v obou následu jíc ích d ílech n e jm od em ějš ím o tá zk ám a e ro ­nau tickým . P op isu je nové d ruh y try sk o vý ch i ra k e to vých m otorů , v ý v o j vojenského le te c tv í a věn u je sam ostatnou kap ito lu také astronautice. P od n ázvem „K on ečn ě i le t do V esm íru ” uvád í do p roblém ů astronau tiky , upo­zorňu je na ob tíže nového oboru, a však zdů razň u je jeh o dobré vyh líd k y . D o ­zv ím e se o návrhu u tvořen í „M ez ip la n e tá rn í assoc iace” s h lavn ím i úko ly kon­strukce ra k e tc vý ch s tře lo vých letadel, k te ré i s posádkou b y ob le tě ly M ěs íc a v rá t ily se zp ě t k Zem i, a m lu ví o vesm írn ém letadlu, jeho m ožnostech a význ am u pro vědu. V tře t ím díle pop isu je au tor n e jn ově jš í ty p y letadel s pevným i kříd ly , s to č ivým i k říd ly , au tog iry a helikoptery, a naznaču je další m ožné ces ty je jich v ý vo je . K n ih a m á tak z a jím a v ý obsah, že jis tě vzbudí zaslouženou pozorn ost ve všech kruzích , k te ré m a jí zá jem o le te c tv í a ze jm én a o jeho v ý zn am pro pokrok lidstva .

P ro j. Oswald Thom as: Astronomie. (Tatsachen und Probleme.) 6. v y ­dání. S tr. 630 + 38 p říloh 282 obr. -j- 31 tabu lek. 1949. Atlas der Stern- bilder. Str. 154 + 56 map. V e r la g „D as B erg lan d -B u ch ” , Salzbu rg.

A s tron om ie p ro f. Thom ase, b ýv . řed ite le v ídeň ské U rán ie, je j í ž h vě z ­d árna b y la zn ičen a válkou , je u nás dobře zn ám á a n ep řekvapu je proto, že v ych á z í j i ž v 6. vydán í. S y s tem a tick y a p ed a go g ick y dokonale pop isu je v ý ­s led ky a p rob lém y astronom ického bádán í a pou žívá při tom to lik n á zo r­ných přík ladů , že č in í i t y n e jtě žš í p rob lém y snadno srozum ite lné. D a lo by se j í vy tk n ou t jen to, že nem á ani řá d k y o as tron om ických p řís tro jích . Je to j iž p roto škoda, že au tor sám m ěl o nich m nohé popu lárn í p ředn ášky a jis tě b y i tu to čás t as tron om ie čtenářům p řib líž il. P ředpos ledn í vydán í vyš lo v roce 1943, zm ěn y od té doby vzn ikn u vš í a v ý s le d k y n ových v ý zk u ­mů spo jil au tor v 22stránkovém dodatku, jin a k zů sta la kn iha nezm ěněna. Jako v ýb o rn ý dop lněk poslouží jeho n o vý „A t la s der S te rn b ild er” , v k terém up latňu je Thom as celou svou osobnost. N a s ta a sta vych ázek , k teré konal ve v ídeňském oko lí se skupinam i am atérů astronom ů, u káza lo mu, kde je jich h lavn í zá jem le ž í a ja k je nutno jim souhvězd í p řib líž it. T o se mu dobře podařilo v jeho atlasu, kde m a p k y i pop is souhvězd í jsou v ý b o r ­ným úvodem do astrognosie. P ř i tom nezapom něl au tor na staré a lego r ick é znázorněn í souhvězdí, k te ré v sym p a tick ém m odern ím podán í nak reslil

um ělec g r a f ik R . Teschner. A t la s j is tě p řisp ě je k rozš ířen í zn a losti h vězd ­ného nebe a zv ě tš í počet jeh o m ilovn íků .

N. F . M o tt a H. S. W. Massey: The Theory of Atomic Collisions. (T h eo - r ie a tom ových s rá žek .) 2. vyd . Str. X V I + 388 -f- 69 obr. A t the Clarendon P ress, O x ford , 1949. C en a váz. 35 s.

A s tro fy s ik á ln í výzku m , ze jm én a Slunce a hvězdných a tm osfér, rovn ěž fy s ik á ln í výzk u m n e jvyšš ích v rs tev našeho ovzdu ší v y ža d u je důkladné zn a los ti z th eorie a tom ových srážek . Souhrnný přeh led těchto zn a lostí a souhrn n e jn ově jš ích dat n a lézám e v M o tto v é a M asseyově m o n o g ra fii sou­časně s p ok yn y pro n um erické zp ra cován í rů zných problém ů. Obsah knihy je rozdě len n a 15 k ap ito l a obsahu je th eo retick é ú vah y o v ln ové rovn ic i, spinu elektronu , všeobecnou th eorii a tom ových srážek , e las tických i ne- e las tických s rážek e lek tron ů s a tom y, srá žek nuk leárn ích a j. Zp racován í je p rovedeno s ys tem a tick y se snačným m a tem atick ým podk ladem a v y ž a ­du je p ředběžné zn a los ti ja k z m a tem atiky , tak i z fy s ik y pro s ledován i je d ­n o tliv ých kap ito l.

N . F. M o tt a R. IV. G um ey: Electronic Processes in ionic crystals.(T h eo r ie e lek tron ických pochodů v ion tových k rys ta le ch .) S tr. X I I -)- 275 + 107 obr. A t the C larendon P ress, O x ford , 1948. C ena váz. 25 s.

Jedna ze zák ladn ích úloh fy s ik y je o b je v it a z j is t it v las tn osti atom ů. J ako dop lněk p řistupu je k tom u úkol z v las tn osti a tom u odvod iti v lastnosti hm oty. V p řed ložen é m o n o g ra fii snaží se au toři podati sys tem a tick ý p ře­h led v las tn ostí a chován í e lek tron ů v ion tových k rys ta lech a zk ou m a jí op­tické, e lek tr ick é a chem ické z je v y na zák ladě k va n tové m echan iky. P od á ­v a jí th eo re t ick ý ro zb o r pohybů e lek tron ů a iontů v k rysta lech , v ěn u jí ně­k o lik stran k ry s ta lo v ý m m řížkám , o tá zk ám lum iniscenčním a v lastnostem fo to g ra f ic k ý c h em ulsí. H ersch elovu e fektu , znám ém u z a s tro fo to g ra fie , je věn ován a sam osta tn á kap ito la . T y to styčné body s a s tro fys ikou činí knihu užitečnou p říručkou v k ažd é fy s ik á ln í i a s tro fy s ik á ln í laboratoři..

Hvězdářská ročenka na rok 1950. P é č i S tá tn í h vězd árn y repu b lik y českosloven ské ses ta v ili doc. D r V . G uth a doc. D r F. L in k . R očn ík X X V I, str. 108 + 90 obr. V P raze , 1949. N ák ladem Jedn oty Cs. m a tem atiků a f y ­siků. Cena brož. 56 Kčs.

O svědčený p růvodce českosloven ských astronom ů odborn íků i am a ­térů v ych á z í j i ž po šes tadvaxáté a bude jis tě všude se zá jm em uvítán. Ob­sahuje o b vyk lé e fe m e r id y pro Slunce a M ěsíc, m ezinárodn í dop lněk s dů le­ž itým i údaji a letošn ích za tm ěn í M ěsíce, ka lendář úkazů pro rok 1950, upozorněn í na p rom ěnné a přeh led věd eck ých časových signálů . R očenka by la však vydán a pouze n ák ladem 3000, což lze jen om lito va t, je lik o ž řada našich am atérů , k te ř í j i v šak neobjednali, j i budou po ce lý rok postrádat.

R obert A .N a e f : Der Slernenhimmel 1950. K leines astronim isches Jahr- buch fů r Stern freu nde fů r a lle T a g e des Jahres zu m B eobaeh ten von blos- sern A u ge , m itte ls F e ld s tech er und F e rn roh r herau sgegeben un ter dem P a tron a t d er S ch w eizerischen A s trcn om isch en G esellschaft. S tr. 102 + značný počet ilu strac í a d iagram ů . Cena šv. fr . 6,80. N á k la d em R . R . Sauer- lan der & Co., A aa rau .

T a to výb o rn á š výca rsk á ročenka, j e j í ž au tor je osvědčen ým p říte lem našeho národa, je dnes n e jlep š í astronom ickou ročenkou pro am atéry . V y ­n iká ze jm én a svým denn ím astron om ickým kalendářem , k te rý upozorňu je na v íce než 2000 úkazů a d ává n ávod y k je jich pozorován í. V šech n y důle­ž itě jš í ú k azy jsou d op rovázen y n ázorn ým i d ia g ra m y a pozorném u p ozo ro ­v a te li usnadňují p říp ravu k p ozo rován í a jsou určitou zááru kou úspěchu. G ra fick á ú p rava je ve lm i pěkná a by lo b y vsku tku žádoucno, ab y i u nás b y la ta to ročen k a k zakoupen í.

Dr. H. Slouka.

4S

Ř Í Š E H V Ě Z D

COflEPJKAHHE.

H obocth b acTpoHOMHH. — 1’ . C jioywa: F . BpyHO — MyneituK nayKH. —

H. KjieMei;: Cobctckiib paOoTLi o eojineuiioň airniB iiocTii 11 ee aeMiibix ripo-

HBJíeHHHX. — M . IÍJiaucu: Cpej,H ue.ia 4 H11 nasaioT MeTcopr.i. — B on pocu

n OTiteTM. — Ha iia im ix o 6 cepBaTopnít. — Ha OT^ejiemifl. — H to , Koraa h Han naOjiioHaTi.. — Otmctm o5ui,ecTBa.

C O N T E N T S :

N ew s in as tron om y and a llied sciences. — G iordano Bruno. — D r H.

S louka: T he w o rk o f a gen ius. — J. K le c ze k : S ov ie t researches on the sun and its in flu ences on the earth. — D r M . P la v e c : D a y lig h t m eteors. —

A s tron om ica l questions and ansvvers. — H eports fro m sections. - H in ts fo r observers. — N e w books and publieations. — S oc ie ty news.

Československá společnost astronomickáPraha IV - Petřín , Lidová hvězdárna Štefánikova. Telefon č. lf63-05.

Ú ředn í hod iny: ve všedn í dny od 14 do 18 hod., v n eděli a ve s vá tek se n e­

úřaduje. K n ih y z k n ih ovn y Spo lečnosti se pů jču ji pod le kn ihovního řádu

členům v žd y ve středu a v sobotu od 16— 18 hodin. Č lenské p ř ísp ěvk y

na r. 1950: Pos luchači v ysok ých škol, v o jín i v n orm áln í presenčn í službě

a m ládež vůbec p la tí pouze re ž ijn í cenu časopisu K čs 69,57 a všeobecnou

daň K čs 10,43, ce lk em 80 K čs ročně. O statn í řádn í č len ové k rom ě tolio

p la tí č len ský p řísp ěvek 40 K čs ročně, ce lk em 120 K čs. D ru hý a další č le ­

nové v téže rod ině p la tí sn ížený p řísp ěvek K čs 20,— a n ed ostáva jí časopis.

Z a k lá d a jíc í č len ové p la tí K čs 2000,— jednou p rovžd y . N o v í č len ové p la tí

záp isné 10 K čs, resp. 5 K čs. Zm ěnu adres ozn am u jte vp la tn ím lís tk em

s poukazem 3 K čs . — V ešk eré p la ty pouze vp la tn ím i l ís tk y poštovn í spo­

řite ln y na š ek o vý účet č. 38.629. (V p la tn í lís tk y b ianco u každého poš­

tovn ího úřadu.)

H E X O C J I O B A I Í K O E A C T P O H O M I I H E C K O E O E I I J E C T B O (H A O ) o 6 ’efli'iiiHeT b c o x cnemiajiiicTOB h a jiaT epoB acTpoHOMHH b H C P , noímepíKii-

saeT HHTepec k aCTponoMHH h k ocTaJitiibíM cpo^CTBeHHbíM c Heň HaynaM

bo B cex c jio h x Hacejiemin. H ayqn tie paGoibi qneHOB c o c to h tc h b 12 cen-

U h h x . OómecTBo BbinaeT iio rty jin pn o-n ay>n ib iii eweMecHMHHK „ jŘ íš e H v ě z d “ ,

acTpoHOMH^ecKiie K ap ru , K iin n i h HayHHhie nyójinnaunH.Bcio KopecnoHaeHqmo HanpaBJíHiíTe b ajipec: PenannHH „ Ř íš e H v ě z d 11

I lp a ra IV -IT e rp im , HapoAHaH o6cepBaTopnn iijieiiH UlTedjamiKa, M exocjio-

BaKHH.

Zprávy společnostiPokračování článku „Astronomové v boji s Vatikánem” od pí L. Lan -

d ové -Š tych ové bude u veře jn ěn o v b řezn ovém čísle.

Členské soboty na Lidové hvězdárně v Praze. P rav id e ln é členské so­b o ty v roce 1950 z a ča ly dne 7. ledn a o 18. hodině. N a p rogram u b y la debata o sc in tila c i (ch věn í s v ě t la ) h vězd a p lanet. D á le D r S louka ozn ám il p rogram činnosti Spo lečnosti v I. p o lo le tí 1950. D ruhá č lenská sobota m ě la na p ro ­gram u debatu o č innosti k om etárn í sekce při Č A S za veden í p ro f. Buchai-a, a D r Š te rn berk re fe ro v a l o n e jn ově jš ích n ázorech a p říč in ách -proměnnosti k rá tk op er iod ick ých h vězd zá k ry to vý ch , ja k o n ich přednášel p ro f. S truve.

Kurs demonstrátorů pok račova l v roce 1950 v ú te rý dne 10. ledna. D r Slouka uvedl p ro g ram p ozo rován í pro obecenstvo pro ce lý le tošn í rok a p robra l s posluchači n ěk te ré zák ladn í o tá zk y ze s te lá rn í astronom ie, k te ré n ávš těvn ík y h vězd árn y n e jv íc e za jím a jí. D ru h ý večer, dne 17. ledna, b y la na p rogram u debata o p ozo rová n i a ch a rak te r is tick ých vlastnostech p lan ety Venuše a zod iaká ln íh o svě tla . M im o to b y l podán v ý k la d o m lho­v ině v Orionu.

Přednášky Dr Slouky o moderních problémech astronomických. P o ­k račován í podzim ního a zim n ího cyk lu poča lo v roce 1950 10. ledna p řed­náškou o že le ze na Z em i a ve V esm íru . D ruhá p ředn áška b y la v ěn ován a výs ledků m posledních výzk u m ů nej b ližš í h vězd y A l f a Centauri.

Lidová hvězdárna Stefánikova v Praze(v ed le hořen í stan ice lan ové d ráhy na P e tř ín ě )

je v e ře jn o s ti p řístupna k rom ě pondělí denně v těchto hod.:

pro šk o ly obecenstvo spo lky

leden, únor ........................................................... 17 h 18 h 19 hb řezen ................................................................... 18 19 20duben ................................................................... 19 20 21květen , červen , červenec ............................... 20 21 20srpen ................................................................... 20 20 21zá ř í ........................................................................ 19 20 21říjen ........................................................................ 18 19 20listopad, prosinec .............................................. 17 18 19

Š ko lám všech k a te go r ií a h rom adným výp ra vá m spolků po předběžném

h lášení (te le fo n 463-05) k rom ě pondělí denně od 8 hodin ráno. (P ro h líd k a

zařízen í, za jasného počasi poerován í S lunce.) P ro obecenstvo je přístupna

v denních hodinách v neděli a s vá tek dop. od 10— 11 a odp. od 3— 4 hodin.

V stupn é: s tudu jíc í a m ládež 2 Kčs, obecenstvo 5 K čs. Ú čas tn íc i školn ích

v ý p ra v 2 K čs z a osobu. S p o lk y p la tí 3 K čs za osobu.

Členové m a jí kdykoli vstup volný.

M a je tn ík a v y d a va te l časopisu Ř íš e h vězd Č eskosloven ská spo lečnost a s tro ­nom ická, P rah a IV -P e tř ín . Odpov. zástupce listu : P r o f D r. P . NušI, P raha- B řevnov, Pod Ladronkou č. 1351. — T iskem knih tiskárny Prom etheus, v nár. snríivě. Praha V IT I, N a R okosce 94. — N ov in ové znám kován í povoleno č. ř. 159366/IIIa/37. — Dohlédací poštovní úřad Praha 022. — 1. února 1950.