Automatizací bude v ČR silně ohroženo 10 %pracovních míst a u 35 % dojde k podstatnýmzměnám ve vykonávaných činnostech

Magazín českého průmyslu, obchodu, dopravy a stavebnictví

22017

Ročník 16

V tomto čísle se představují:

WWW.WHTCPRAGUE2017.CZ

THE 7TH WORLD HYDROGEN TECHNOLOGY CONVENTIONTOGETHER WITH CZECH HYDROGEN DAYS 2017

9 – 12 JULY 2017, PRAGUE, CZECH REPUBLIC

Czech HydrogenTechnology Platform

Jménem České vodíkové technolo-gické platformy (HYTEP) Vás srdečně zveme na konferenci vodíkových technologií WHTC Prague 2017, která se bude konat ve dnech 9. – 12. července 2017 v Kongresovém centru Praha.

TriHyBus a Toyota Mirai na WHTC: Kromě vystavovatelů v prostorách foyer Kongresového centra si budou moci delegáti během konference detailně prohlédnout vodíkový autobus TriHyBus (ÚJV Řež) a Toyotu Mirai a využít možnost krátkých komentovaných projížděk v okolí Kongresového centra Praha.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Seznam vystavovatelů: � Japan Science and Technology Agency � IEA Hydrogen Agency � ÚJV Řež � HYTEP � Swageloc Bercon Fluidsystems s. r. o. � Nova Swiss � D-EX Instruments � Vítkovice

Na konferenci přislíbilo účast více než 20 plenary a keynote řečníků.

Seznam plenárních řečníků:

� Bart Biebuyck, The Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, Belgium

� John P. Kopasz, Argonne National Laboratory, USA

� Christian Sattler, DLR – Institute of Solar Research, Germany

� Filip Smeets, Hydrogenics Europe NV, Oevel, Belgium

� Hirohisa Uchida – Tokai University, School of Engineering, Japan

Pane ministře, doprava patří mezi klíčovéprvky kritické infrastruktury (KI). Jak je na tomČeská republika ve srovnání s dalšími evrop-skými zeměmi, zejména těmi vyspělými,především ke skutečnosti, že patříme mezitranzitní státy a v případě mimořádných situ-ací jsme na hlavním tahu?

Jsme někde v průměru mezi evropskýmistáty, i když samozřejmě pod úrovní států ze-jména ze západní části Evropy, kde je základníosnova dálniční sítě či vysokorychlostní želez-niční sítě dokončena. Ale jsou i státy, které ne-dosahují naší úrovně. I přes všechny provoznítrampoty, které řidiči a cestující znají ze svýchcest, platí, že v oblasti organizace veřejné do-pravy patříme k evropské špičce. Pro některérelace, zejména pro směr Německo-Balkána Polsko-Rakousko, tranzitním státem jsme,ale naprosto dominantní množství přeprav-ních toků je vnitrostátních nebo v naší repub-lice začíná a končí.

Asi nejméně problémová z pohledu KI je do-prava letecká, naopak nejslabším článkem je do-prava silniční, přitom nemalé investice vyžadujívšechny druhy, vodní nevyjímaje. Mohl bysteuvést takříkajíc nejpalčivější problémy a nastínitjejich řešení včetně časového horizontu?

V oblasti silniční infrastruktury je našímcílem samozřejmě dostavba dálniční sítě.Z 2200 km nám ještě chybí asi 850. Proto jsounaše aktivity zaměřeny na dokončení dálnicD1, českobudějovické D3, D11 na Polsko, D35z Hradce Králové na Olomouc. Pracujeme aletaké na přípravě pražského okruhu či dálnicíchD6, D7, D48, D49, D52 nebo D55. Na realizacidálnice D4 bychom chtěli vyzkoušet modelPPP. Mimochodem, do přípravy staveb šlo loni2,1 miliardy korun, což je největší objem penězod roku 2010.

V oblasti železniční infrastruktury chcemeprimárně dokončit modernizaci III. a IV. želez-ničního koridoru, pokračovat v modernizaci že-lezničních uzlů Pardubice, Česká Třebová, Os-trava, Plzeň. Věnujeme se i tratím takzvanýchrychlých spojení, ke kterým byl vládou ČRv nedávné době schválen samostatný mate-riál. Projekčně již běží práce na úsecích Plzeň-Domažlice, běží výběrová řízení na relaci Brno-Přerov, probíhá zpracování studie proveditel-nosti pro zcela novou trať Praha-Drážďany,chystá se příprava spojení Praha-Brno-Břeclav.

Neopomínáme ani potřeby nákladní do-pravy, proto se projektově pracuje na úpra-vách ramene Kolín-Děčín nebo na trati VelkýOsek-Hradec Králové. V oblasti vodní dopravyse stále snažíme získat souhlasné stanoviskok dokumentaci EIA pro plavební stupeň Děčín.Těmto činnostem se chceme věnovat v násle-dujících pěti až sedmi letech.

Takže se v dopravě blý ská na lepší časy a myse dočkáme dalších dálnic...

Určitě, pokud vydrží nastolené tempo a ne-budeme čelit zbytečným politickým turbulen-cím v resortu dopravy nebo někdy nepocho-pitelným atakům různých sdružení bránícímvýstavbě čehokoliv, tak se rozhodně vpředs výstavbou posouvat budeme.

Vláda schválila plán výstavby vysokorych-lostní železnice, což je dobře. Neměli bychomvšak předtím, než zahájíme jejich výstavbu,uvést do lepšího stavu stávající tratě?

Je to vůbec poprvé, co vláda v historii sa-mostatné České republiky takový dokumentschválila. Nesnažil bych se však stavět rychláspojení do protikladu k současným tratím. Pročeskou železnici by byla prospěšná synergiemezi novou sítí vysokorychlostní a konvenční.My zkrátka nebudeme zapomínat na údržbua modernizaci toho, co už máme.

Doprava, především silniční, je dnes největšímznečišťovatelem životního prostředí a přímoohrožuje zdraví lidí. Naše cesty brázdí tisíceautomobilů z kategorie „veteránů“ a s úspě-chem vozíme ze zahraničí další a další ojetiny.Nedá se tento trend zastavit, například zákazemdovozu automobilů starších pěti let a přísněj-šími kontrolami jejich technického stavu? Každýrozumný člověk by jistě takový návrh uvítal.

Česká republika je člen EU. Zatímco dovozstarších automobilů z nečlenských států lzeomezit podle jejich stáří, tak v EU platí zásadavolného pohybu zboží a dovoz ojetin z člen-ských států omezit nelze, protože by to bylov rozporu s evropskou legislativou.

Dovezená auta se samozřejmě kontrolují,ale i tady platí určité zásady. Při kontrole star-

šího automobilu nesmí být kladeny na vůzpřís nější požadavky, než jaké byly při uvedenítakového vozu do provozu. To by rovněž bylov rozporu s evropskými předpisy. Mantinelyjsou tedy jednoznačně dané a my je musímerespektovat.

Na pořadu dne je čistá mobilita. Podaří se na-plnit národní akční plán, který schválila vláda,nebo se jedná jen o další dokument, kterývznikl proto, aby existoval...

Národní akční plán čisté mobility cílí v do-pravě na energetiku a mj. i na posílení podíluvozidel na alternativní pohon. Na ministerstvuřešíme republikovou otázku sítě dobíjecíchstanic pro elektromobily, možnosti vodíku,a další věci. U vizí souvisejících s rychlým vý-vojem technologií a jejich proměnami se sicenedá předvídat finální výsledek, ale smys-luplné kroky děláme.

Vodní doprava je jednou z cest, jak ulevitnašim silnicím. Překážkou je plavební stupeňDěčín. Lze očekávat, že by se v brzké době ře-čeno vojenskou terminologií podařilo prolo-mit blokádu jeho odpůrců?

I když plavební stupeň Děčín není jednodu-chá černobílá problematika, jsem přesvěd-čený, že ho potřebujeme, protože řeší součas-nou poptávku a objem plavby. Stále platí, ževodní doprava je ekologická, levná a zvládnevelké objemy zboží. Resort dopravy dělá propřípravu stavby maximum toho, co dělatmůže. Rychlost však ovlivňuje současná sta-vební legislativa, která vlastně komplikuje ja-koukoli výstavbu dopravní infrastruktury.Navíc ještě čekáme, jak dopadne koncepce

32I2017

Mýto mi nabídlo poučení, jak moc se ze zcela odbornéproblematiky může stát politikum, kdy se za politické názorymaskují konkrétní obchodní zájmy,

řekl CzechIndustry Dan Ťok, ministr dopravy

vodní dopravy, která je momentálně v rukouministerstva životního prostředí. Ministerstvochce výstavbu v Děčíně podmínit nějakýmimantinely. Otázka je, zda zvolí podmínky re-álné a splnitelné, nebo to budou mantinely,které by ve své podstatě projekt předem poto-pily. Stále věřím, že najdeme řešení, kterébude rozumné, oboustranně přínosné.

Druhým momentem, který vyžaduje radikálnířešení, je bezpečnost dopravy. Ta se týkákromě silnic i železničních přejezdů. Kdybychbyl „optimista“, tak řeknu „a bude hůř“. Auto-mobilů nám přibývá a bohužel řidičů sebe-vrahů také. Existuje východisko z této situace?

Bezpečnost na silnicích není jednoroz-měrná. Podle policejních statistik zemřelov roce 2016 při dopravních nehodách 545 lidí.Historicky je to nejméně usmrcených od roku1961, kdy policie statistiky nehodovosti za-vedla. Pro meziroční srovnání: o rok dříve ze-mřelo 660 lidí. Tato čísla tedy nejsou až takdepresivní. Odpovědnější byli zejména cyk-listé a chodci a podle policie se kladně proje-vila povinnost nosit reflexní prvky. Což jezměna, kterou Ministerstvo dopravy prosa-dilo do zákona.

Co se snažíme změnit, jsou rizikové příleži-tosti. Resort dopravy se více zaměřil napříkladna nebezpečné železniční přejezdy a prosazujeřešení, které by snížilo riziko nehod na konkrét-ních místech nebo je ideálně úplně elimino-valo. Příkladem je třeba známá Studénka, kdechceme dnes nešťastné křížení nahradit pod-jezdem a novými cestami.

Vláda schválila v minulém roce Akční plánrozvoje inteligentních dopravních systémů

(ITS) ČR do roku 2020. Daří se ho plnit, kteréjsou jeho hlavní přínosy?

Jeho přínos je jasný, protože náklady nabudování a provozování systémů ITS jsou vý-razně nižší než náklady na odstraňování ná-sledků dopravních nehod. Kromě toho je vý-sledkem plynulá a bezpečná doprava, kom-fort a rychlost pro řidiče i cestující. Bylo důle-žité, že se do přípravy akčního plánu zapojilaakademická i soukromá sféra, protože resortdostal zpětnou vazbu, co je třeba změnit,zlepšit a co připravit.

Na akční plán navázal Implementačníplán rozvoje ITS, který přímo říká: co a jak.Z osmdesáti projektů a záměrů je už v téhlechvíli osm dokončených, například centrálnídispečerské stanoviště na železnici, které ze-fektivní a zlevní řízení dopravy, šestnáct akcíje v plném proudu a třicítka dalších v pří-pravě. Téměř polovina ze všech projektů vy-užívá nebo plánuje využít evropské finančníprostředky z Operačního programu Do-prava.

S jeho realizací souvisí vzdělávání profesi-onálů i veřejnosti o jeho technologiích. Kdy ses ním začne?

Vzdělávání již probíhá. Připravujeme krokypro vzdělávání a výcvik řidičů o vyspělýchasistenčních systémech, o systémech auto-nomní jízdy, ale budeme upozorňovat i na ri-zika spojená s provozem těchto vozidel. Ně-které z těchto kroků budou muset mít i zákon-nou oporu, a tak jejich uvedení do praxe budeaž po schválení legislativních úprav. Nezapo-meneme ani na informace o nastupujícíchtrendech, myslím tím zejména automatizaciv dopravě.

Korupce je ve vnímání veřejnosti obvykle spo-jena s veřejnými zakázkami. Těch se v resortudopravy vypisuje víc než dost. Daří se minis-terstvu minimalizovat rizika, která jsou s tímspojena? Jak konkrétně?

Když jsem přišel na ministerstvo, začal jsemzveřejňovat naše smlouvy a faktury. Každý semohl podívat, co a jak se v resortu děje. Mohlbych ještě mluvit o pravidlech, kontrolách,etickém kodexu. A mohl bych argumentovati samotnými výsledky zakázek, které se protiproslavené historii podivných losování vý-razně změnily k lepšímu. Zdůraznil bych však,že už v době, kdy jsem působil v soukromésféře, jsem se veřejně a ostře ohradil protipraktikám, které panovaly v tehdejším doprav-ním stavebnictví. Vedl jsem velkou firmu s tím,že se nebudeme podílet na žádných kartelo-vých dohodách, za což jsme samozřejmě byliostrakizováni oproti těm, kteří se přizpůsobili.

Na podzim nás čekají volby, takže se blíží časbilancování Vašeho působení na ministerstvudopravy. V jakém stavu jste resort přebíral, cose podařilo za uplynulé roky změnit?

Přebíral jsem resort, ve kterém převládalalhostejnost pramenící z neustálého střídáníministrů a s tím spojené neustálé změny toho,co je pro dopravu důležité. Dnes jsem třetímnejdéle sloužícím ministrem dopravy v historiisamostatné České republiky. To dalo resortuurčitou stabilitu. Díky tomu jsme schopni do-tahovat a zlepšovat jednotlivé projekty, syste-maticky pracovat na důležitých stavbách.

Co osobně považujete za hlavní úspěch a po-učení v čele ministerstva a co naopak za ne-úspěch?

42I2017

Začnu něčím, co je mediálně kontroverzní,ale co vnímám jako úspěch. Podařilo se námpro tuhle republiku zachránit miliardy korunz výběru mýta, vyjednali jsme lepší pod-mínky pro stát a naše republika se nestalanezvladatelným a bezplatným tranzitem pronákladní dopravu. Dále jsme na výběr bu-doucího mýta vypsali i pod časovým tlakemtransparentní výběrové řízení podle těch pa-rametrů, které nám nařídila vláda. Zvládlijsme něco, s čím se nevypořádali ministři do-pravy více než deset let. Mýto mi zároveň na-bídlo poučení, jak moc se ze zcela odbornéproblematiky může stát politikum, kdy se zapolitické názory maskují konkrétní obchodnízájmy a kdy se odborné téma používá jakozáminka pro hru o trůny. Z neúspěchů bychtřeba zmínil nedotaženou změnu bodovéhosystému nebo pomalejší liberalizaci želez-nice.

Pokud by Vám po volbách bylo znovu nabíd-nuto křeslo ministra dopravy, šel byste dotoho?

Nemám rád, když někdo utíká od rozdělanépráce. Na ministerstvo jsem šel ze soukro-mého sektoru i proto, abych více rozhýbal do-pravní stavby, zajistil přípravu nových, zlepšilpráci ŘSD, ale i zjednodušil úřední papírování,například při převodu aut a další věci…V každé z těch věcí se nám na ministerstvu po-vedlo něco udělat, ale některé je třeba ještědotáhnout do konce. Docela rád bych otevřelněkterou silnici, kterou jsme v poslední dobězahájili. A bylo by fajn vidět celou zmoderni-zovanou D jedničku.

Na závěr si neodpustím následující otázku.Vzděláním jste technik se zaměřením na te-

pelné a jaderné stroje. Ekologizace dopravybude klást nemalé nároky na spotřebu elek-trické energie, elektrizace energetické bi-lance, na níž je shoda i v EU, je toho dokla-dem. Dnes přešlapujeme takříkajíc na místě,uhelné zdroje budou pomalu dosluhovat,o nových se stále hovoří, ale skutek utek.Nemůže nastat situace, že ekologizace do-pravy bude brzděna nedostatkem zdrojů?Obejdeme se v této souvislosti bez jadernéenergie?

Tady spíše vnímám neurčitost než obavy.Energetická náročnost dopravy je vysoká, aleprávě s ohledem na zkušenosti z oboru si ne-troufám předpovídat další vývoj. Zejména tendlouhodobý. Ve světě je dost soukromých pro-jektů, ve kterých se zkouší věci, jež by se námzdály před deseti lety přitažené za vlasy. Ne-troufám si s jistotou tvrdit, že tyhle projekty nicnepřinesou a nenabídnou. Možná bude hrát ja-derná energie ještě výraznější roli, ale možnáse situace až tak nezmění. �

Za rok 2016 se podařilo vyčerpat vícenež 78,7 miliard korun na dopravnístavby. Vyplývá to z výroční zprávy

Státního fondu dopravní infrastruktury.Resort dopravy dokázal na dopravní pro-jekty využít dokonce o 13 miliard Kč více,než byl původně schválený rozpočetSFDI. Jedná se tak o historicky nejlepšívýsledek čerpání rozpočtu na dopravní in-frastrukturu.

„Bilance rozpočtu SFDI ukazuje, že sedopravní výstavba skutečně rozběhlaa peníze nezůstaly pouze na papíře. Za-čali jsme stavět nové úseky dálnice D3,pokračujeme v modernizace D1, staví seD1 v úseku Přerov – Lipník, obchvat

Třince na silnici 1/11 a celá řada dalšíchprojektů,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Díky úspěšnému čerpání evropskýchprostředků z OPD v roce 2015 získal SFDIdalší zdroje navíc, a bylo možné navýšitrozpočet na celkových 80,5 mld. Kč (tj.upravený rozpočet SFDI). Tuto částku sepodařilo vyčerpat z více než 98 %. Pod-statnou zásluhu na tom mají hlavní pří-jemci, a to Správa železniční dopravnícesty, která vyčerpala celkem cca 99,0 %rozpočtu na železniční dopravní infra-strukturu a rovněž také Ředitelství silnica dálnic, které vyčerpalo 98,7 % rozpočtuna pozemní komunikace. K dobrému vý-sledku přispěly také kraje při čerpání mi-

mořádné podpory státu na opravy silnicII. a III. tříd, které činilo 99,6 %.

Pro rok 2017 schválila Poslanecká sně-movna ČR rozpočet SFDI v celkové výši82,1 miliard korun, což je téměř o 16,4mld. Kč více než v roce 2016. Jeho výšetak dává dostatečnou záruku, že i v roce2017 bude dostatek prostředků na pro-jekty dopravní infrastruktury a rovněždíky tomu dojde ke zrychlení tempa čer-pání prostředků Operačního programuDoprava. Ministerstvo dopravy zároveňusiluje o to, aby rozpočet SFDI i v příštímroce zajistil financování všech staveb,které už běží nebo budou kompletně při-pravené. � 5

2I2017

Doprava čerpá peníze na stavby nejlépe v historii

Ministr Dan Ťok převzal 8. září 2015 elektromobil značky Nissan LEAF od společnosti ČEZ. Vozidloúřad získal na dobu tří let. Ministerstvo dopravy se aktivně zapojilo do přípravy Národního akčníhoplánu čisté mobility, který pracuje s vizí 250 tisíc elektromobilů na českých silnicích do roku 2030a s cílem vybudovat 1300 dobíjecích míst do roku 2020. „Pro města jsou elektromobily vhodnýmekologickým dopravním prostředkem, který má smysl podporovat. Z evropských dotací je nynídokonce možné získat peníze na nové dobíjecí stanice. Na ministerstvu využijeme elektromobilnapříklad pro rozvážení pošty po Praze nebo na krátké cesty do nejbližšího okolí,“ řekl při předávánívozu ministr dopravy. Navzdory nesporným přínosům, plynoucím z využívání elektromobilů, majípotenciální zájemci o jejich koupi často o těchto vozidlech nedostatečné, až mylné informace.K lepší osvětě může napomoci právě zvýšená míra využívání tohoto typu vozidel státní správoua samosprávou. I z tohoto důvodu se rozhodlo Ministerstvo dopravy využít nabídky společnosti ČEZ,stejně jako další ministerstva.

Postupným vývojem se tak Česká re-publika z levné montovny stala zemí,do které plynou nejnovější technolo-

gie a know-how. Automobilový průmyslrozvinul domácí lidský kapitál, zvýšil pro-duktivitu českých zaměstnanců a v nepo-slední řadě přenesl na naše území řadu vý-zkumných a vývojových aktivit. V součas-nosti je s podílem více než 9 procent HDPnejvětším českým průmyslovým odvětvíma zaměstnává u nás přes 150 tisíc lidív téměř tisícovce společností. Ne nadarmose pyšníme titulem největší producentosobních aut ve střední a východní Ev-ropě. Ročně se v Česku vyrobí přes 1,3 mi-lionu vozů.

A jak to všechno začalo?

Nesporně nám pomohla výhodná geogra-fická poloha České republiky. Umístění vestředu Evropy zaručuje relativně dobrou,rychlou a bezrizikovou dostupnost nejenna západoevropské, ale i další důležité ne-jenom evropské trhy. Jako bonus má

Praha pravidelná přímá letecká spojení docelého světa, což je velmi výhodné ze-jména pro asijské investory.

Průmyslová tradice a šikovní pracovníciDalším klíčovým faktorem, který Českopředurčil k budoucnosti automobilové vel-moci, pak byla dlouhá tradice průmyslové,a především strojní výroby. Řada velkýchinvestičních záměrů z konce devadesátýchlet a přelomu tisíciletí těžila z existenceprůmyslové historie vybraných regionů,a tedy dostatku kvalifikované pracovní síly.Tato tradiční výhoda České republiky sevšak postupně vytrácí. Na českém trhupráce se v současnosti nedostává dosta-tečného počtu adekvátně vzdělanýcha kvalifikovaných pracovníků v řadě odvě-tví, automobilový průmysl nevyjímaje. Ne-zaměstnanost je ve většině regionů na his-torickém minimu a i přes nárůst průměr-ných mezd dělnických pozic, rozšiřovánínabídky benefitů a zvyšování mobility za-

městnanců je téměř ve všech částech re-publiky, včetně okresů s vyšší mírou neza-městnaných, pro firmy obtížné naléztvhodné adepty v požadovaných počtech.Přes tyto aktuální komplikace však zůstáváprůměrná mzda stále okolo jedné třetinyúrovně platů v sousedním Německu,a proto je Česká republika nadále zajíma-vou lokalitou pro zahraniční investory.

Co stojí za rozhodnutím firemexpandovat do ČR?Faktorů je hned několik. Krom těch již zmí-něných, jako je geografická poloha, histo-rie výroby či poměrně nízké náklady nakvalifikovanou pracovní sílu, je potřebazmínit bezpečnost. Česká republika sedlouhodobě drží na žebříčku nejbezpečněj-ších zemí světa. Pochlubit se může stabilnípolitickou i ekonomickou situací. Důleži-tým faktorem je také členství v Evropskéunii a přístup k jednotnému trhu. Zahra-niční investoři si vysoce cení kvalitníhoa konkurenceschopného technického vy-

Elektromobilita - budoucnost automobilového průmysluČeská republika má v automobilovém průmyslu dlouholetou tradici. Za posledních dvacet let se stalavyhledávanou evropskou destinací pro zahraniční investory z celého světa, kteří zde umisťovalia umisťují svá výrobní centra, vyvíjejí a testují nové technologie a kompletují automobily. Investice doautomobilového průmyslu přinesly do Česka sta tisíce nových pracovních míst, pozvedly průmyslovouvýrobu i hrubý domácí produkt a zvýšily výkon českého exportu.

62I2017

sokého školství, které stejně jako vý-zkumné organizace zajišťuje přísun vzděla-ných lidí do firem. Důležitým bonusem jepak robustní a diverzifikovaná dodavatel-ská základna umožňující lokalizaci dodava-telských řetězců pro nově příchozí společ-nosti.

Výhodná lokalita pro automobilovývývoj a designI přes svou dlouhou historii zůstává glo-bální automobilový průmysl jedním z nej -inovativnějších odvětví. Celosvětově sepodílí přibližně 16 procenty na celkovýchvýdajích na výzkum a vývoj, v Evropě jetento podíl ještě vyšší. Ani Česká republikanení výjimkou. Elekromobilita patří ke klí-čovým zájmům státní Agentury pro pod-poru podnikání a investic CzechInvest jižšest let. Poslední dva roky se na ni zamě-řuje čím dál intenzivněji a strategičtějia domlouvá do Česka řadu high-tech in-vestic, které na tyto trendy reagují.

Mezi hlavní směry tohoto odvětví v po-sledních letech patří zejména ekologicképohony a zavádění alternativních úspor-ných paliv. V Česku pak výroba lithium-iontových baterií a jejich klíčových kompo-nent, nebo také vhodné elektrorozvody prohybridní i zcela elektrická auta. Velkým té-matem je samozřejmě také samořiditel-nost aut a s ní související inteligentnía asistenční systémy.

Postupná autonomizace řízení vozidel,propojování vozidel mezi sebou, s infra-strukturou i internetem doprovázené vyš-šími nároky na kyberzabezpečení a vzniknových obchodních modelů vytváří pro-stor pro zcela nové technologie a produktya zároveň omezuje rozvoj některých do bu-doucna nepotřebných řešení. Řadav Česku působících firem tak musí reago-vat na aktuální vývoj.

Český automobilový průmysl v roce 2017

V roce 2017 v Česku oznámily investicedalší zajímavé automobilové společnosti.Hned na začátku roku zahájila firma MobisAutomotive System Czech zkušební pro-voz na výrobu předních světlometů proautomobily Hyundai Tuscon ve Strategicképrůmyslové zóně Ostrava - Mošnov. Ja-ponská společnost Nippon Paint HoldingsCo., Ltd. oznámila v únoru založení dceřinéspolečnosti v Česku. Ta bude v Kolíně vy-rábět barvy a nátěry určené pro automobi-lový průmysl.

Agentura CzechInvest cíleně propojuječeské dodavatele s významnými zahranič-ními firmami. Například v rakouskémGrazu uspořádal CzechInvest dodavatelskéfórum pro firmu Samsung SDI Battery Sy-stems. Své výrobky a technologie na němpředstavilo osmnáct českých společností,například KOVOLIT, TESLA Jihlava, KOVO-LIS HEDVIKOV, ČZ, Linaset, LAKUM – KTL,EBAS a další. Firmy CzechInvest předvy-bral ze své sektorové databáze dodavatelů,kterou vede od roku 2002. Z českých sou-částek by měla společnost Samsung SDIBattery Systems vyrábět nový typ bateriípro elektromobily.

Na začátku března otevřela společnostA123 Systems novou továrnu v Ostravě.Jednalo se o první výrobní závod společ-nosti v Evropě. Vyrábět se v něm budoupokročilé lithium-iontové baterie.

V březnu oznámila svůj investiční záměrtaké americká společnost Chassix. V Os-travě bude vyrábět podvozky a kompo-nenty hnacího ústrojí pro osobní automo-bily. Výrobu plánuje spustit na začátkuroku 2018, zaměstná zde až 350 lidí. Do vý-stavby zcela nové továrny o rozloze 13 tisícmetrů čtvereních a spuštění provozu in-vestuje 1,3 miliardy korun.

Na jaře do České republiky vstoupil dalšíjaponský investor. Firma HI-LEX Corp. vy-rábějící díly pro dopravní prostředky, sta-vební a průmyslové stroje či domácí spo-třebiče. Ta zde bude vyrábět dveřní sy-stémy pro automobily. Do nové továrnyv Mostě firma investuje 1,16 miliardykorun.

Rozšíření výroby v dubnu oznámila spo-lečnost Yanfeng vyrábějící plastové a pry-žové výrobky pro automobilový průmysl.V Žatci a v Plané nad Lužnicí zintenzivní vý-robu systémů pro interiéry automobilůa v Plané nad Lužnicí zároveň vybudujeLight house centrum pro region Evropya Afriky. Investice ve výši 1,85 miliardykorun by měla přinést 588 nových pracov-ních míst, jejichž významnou část budoutvořit vysokoškolské a středoškolské pro-fese.

Do Pardubic zamířil nový japonský in-vestor Cetral Glass. V areálu SemtinZonebude vyrábět elektrolyt do baterií pro elek-tromobily a obsluhovat evropské zákaz -níky. Firmu do Pardubic přilákala také mož-nost spolupráce s pardubickou univerzitoua střední chemickou školou. V rámci nověpodepsané spolupráce společnost nabídne40 až 50 nových pracovních míst uchaze-čům. �

Foto Škoda

72I2017

Role agentury CzechInvestI strategie CzechInvestu se tomuto novémutrendu přizpůsobuje. Do budoucna by mělbýt podporován především přísun investicdo výzkumu a vývoje a samozřejmě i dovýroby s vyšší přidanou hodnotou. Priori-tou jsou high-tech investice. Vytipovánajsou klíčová odvětví, u kterých je jednakpředpoklad významného budoucího růstua také relativní technologické náročnosti.Strategicky významné investice už nejsoucharakterizovány jen vysokým počtem vy-tvořených pracovních míst a objemem in-vestice, ale právě také přidanou hodnotou,kterou do české země přinášejí.

Agentura CzechInvest prezentuje Čes kourepubliku jako ideální destinaci pro zají-mavé investiční projekty. Pro společnostizaměřené na automobilový průmysl jeurčen webový portál www.czechautomo-tive.org, který poskytuje základní údaje o če-ském investičním a podnikatelském pro-středí, obsahuje přímé kontakty na sekto-rové manažery CzechInvestu a ukazuje pří-klady již dobře fungujících výrobních zá-vodů a technologických center věnujících sevýrobě automobilů a autodílů a výz kumutechnologií použitelných ve vozidlech.

Agentura CzechInvest dojednala v roce2016 do České republiky celkem sto inves-tičních projektů, z nichž dvacet dva inves-tičních záměrů bylo do sektoru výrobymotorových vozidel. Tyto investiční zá-měry v celkové hodnotě 19,2 miliardykorun by měly do budoucna vytvořittéměř pět tisíc nových pracovních míst.I když je v České republice aktuální nedo-statek pracovních sil, lze očekávat jejichopětovnou dostupnost. Zejména tím, jakbude omezován provoz některých upada-jících odvětví a v rámci Průmyslu 4.0 auto-matizována výroba těch zbývajících.

Ilse Aigner, která je současně i místo-předsedkyní bavorské vlády, představilarůzné iniciativy a projekty pro rozvoj di-

gitalizace v Bavorsku. K nim patří i česko-bavorské projekty, zaměřené především napodporu malých a středních podniků přihledání cenově přijatelných řešení. Jakopříklady uvedla digitální modelovou to-várnu budoucnosti v Chamu v rámci pro-jektu „Průmysl 4.0 bez hranic“, a dále pro-jekty „Mezinárodní ‚Big Data‘ centrum Vý-chodní Bavorsko-Jižní Čechy“ nebo „Po-hraniční region 4.0 společně.digitálně.utvá-řet.“

Při podpoře digitalizace malých a střed-ních podniků udělalo Bavorsko dobrouzkušenost s podpůrným programem „Di-gitální bonus.Bavorsko“, který je zatím je-dinečný i mezi ostatními spolkovými ze-měmi. Od vyhlášení programu v říjnu2016 se přihlásilo skoro 1700 podniků,které do digitalizace investují okolo 80 mi-lionů eur a bavorský stát je podpoří část-kou přes 20 mil. eur. Svoji pozici tak posi-lují bavorské podniky z nejrůznějších

branží od řemesel přes obchod až po tu-ristiku.

Při zamyšlení nad postavením Německave světovém trendu digitalizace Ilse Aignerkonstatovala, že Německo je na rozdíl odjiných zemí silné jak v oboru hardware –např. ve výrobě senzorů, robotických sy-stémů - tak i při rozvoji software, u kteréhoale ještě „musí přidat.“

Německo a obzvláště Bavorsko je proČR dlouhodobě nejdůležitějším obchod-ním partnerem. Česko se v minulém rocevůbec poprvé dostalo do desítky nejvý-znamnějších obchodních partnerů Ně-mecka. Na tomto razantním vývoji „a takéna tom, že se téma průmysl 4.0 dostalov Česku do popředí, a zároveň se upevnilopřátelství mezi našimi zeměmi,“ má podleslov Ilse Aigner značný podíl i ČNOPK.

Na otázku prezidenta České hospodář-ské komory Vladimíra Dlouhého, co by ba-vorská státní ministryně doporučila bu-doucí české vládě, aby se zvýšila produkti-vita a tvorba přidané hodnoty, odpově-děla, že by zavedla duální vzdělávání, sy-

stém hospodářských komor s povinnýmčlenstvím všech firem a „digitální bonus“pro malé a střední firmy.

K digitálnímu propojení mezi ČR a Ně-meckem na bázi Průmyslu 4.0 přispívái dohoda o spolupráci, podepsaná v říjnu2015 mezi MPO ČR a Spolkovým minister-stvem pro vzdělávání a výzkum (BMBF).Také tato dohoda byla zprostředkovánaČNOPK a byla vůbec první mezinárodnídohodou o spolupráci při digitalizaci, kte-rou do té doby uzavřelo BMBF. Cílem jepomocí digitálního propojení vytvořeníkonkurenční výhody na bázi Průmyslu 4.0ve světovém kontextu. Souběžně dohod-nutá zvláštní pracovní skupina slouží k vý-měně informací, ale hlavně ke kooperacimalých a středních podniků, vědců i soci-álních partnerů.

Po přednášce bavorské státní ministryněbyl člen představenstva HOCHTIEF CZJörg Mathew zvolen novým prezidentemČesko-německé obchodní a průmyslovékomory. Nahradí tak ve funkci Axela Lim-berga. „ČNOPK se již v minulých letech

Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner v Praze: „Data jsou měnou 21. století“Při příležitosti květnové členské schůze Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK)před téměř 200 zástupci hospodářství a politiky zdůraznila bavorská státní ministryně Ilse Aigner, žehlavní výzvou pro evropské ekonomiky je digitalizace: „Digitalizace a Evropa – to jsou dvě stranyjedné mince. Evropa potřebuje digitalizaci a digitální hospodářství potřebuje Evropu. Digitalizace jemegatrend, který nezastaví ani státní hranice,“ uvedla.

82I2017

Zleva doprava bývalý prezident ČNOPK Axel Limberg, bavorská ministryně hospodářsví Ilse Aigner, výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer,prezident ČNOPK Jörg Mathew

velmi úspěšně podařilo prosadit do čes -kého politického prostředí témata jako prů-mysl 4.0 a startupy a bude v tom pokračo-vat, letos například svým TopTématem In-teligentní infrastruktura. Těším se na svůjodpovědný úkol a možnost přispět k dal-šímu prohlubovaní intenzivních česko-ně-meckých hospodářských vztahů,“ prohlásilJörg Mathew.

• • •S Ilse Aignerovou jednal v průběhu její

návštěvy Prahy ministr průmyslu a ob-chodu Jiří Havlíček. "V rámci ekonomickéspolupráce se Spolkovou republikou Ně-mecko je naším největším obchodním part-nerem právě Svobodný stát Bavorsko.Jeho podíl na celkovém obratu našeho za-hraničního obchodu se SRN představujetéměř jednu čtvrtinu. V případě vývozu doSRN činí export českých firem do Bavorskatéměř třetinu celkového objemu. Je tedylogické, že Bavorsko patří mezi naše nej-bližší obchodní partnery. Bavorské firmyzároveň patří v celosvětovém měřítku mezitechnologicky nejvyspělejší. Jsem proto

rád, že jsem mohl s paní ministryní hovořitnejen o dalším prohloubení naší vzájemnéspolupráce, ale i o digitalizaci, nových tech-nologiích a dalších výzvách modernizacenašich ekonomik," uvedl ministr Havlíček.

V roce 2016 činil celkový vzájemný obratzboží mezi ČR a Bavorskem 19,5 mld. eur,z čehož 13,2 mld. tvořil český vývoz do Ba-vorska a 6,3 mld. náš dovoz z Bavorska.Mezi oběma zeměmi se nejvíce obchodujístroje a elektrotechnické výrobky.

„Velkou inspirací v oblasti digitalizaceprůmyslu je pro nás právě vývoj v Bavor-sku. Uvítáme, pokud ČR bude i nadále udr-žovat kontakty s německou státní správoua průmyslovou základnou, a to včetně re-gionální úrovně. Při setkání s paní minis -tryní nás proto zajímaly příklady dobrépraxe, pokud jde o bavorský přístup k di-gitalizaci ekonomiky, i specifické problémy,kterým v této oblasti Bavorsko čelí. Věřím,že vzájemná spolupráce a výměna infor-mací z oblasti Průmyslu 4.0 bude ku pro-spěchu obou stran,“ dodal ministr JiříHavlíček. �

92I2017

Digitalizace v Německupokračuje mílovými kroky

Hlavní „horká fáze“ digitální transfor-mace by u dvou třetin členských firemSpolkového svazu elektrotechniky, elek -troniky a informační techniky VDE a takéu vysokých škol měla být úspěšně ukon-čena do roku 2025. „To je podstatnědříve než v Evropě a v globálním prů-měru,“ uvedl předseda představenstvaVDE Ansgar Hinz. Největším tahounemdigitální transformace je podle nedávnozveřejněného průzkumu „VDE Tec Re-port 2017“ pro většinu členů VDE elek-tromobilita, která přestihla ve svém vý-znamu pro inovace i Průmysl 4.0 a ener-getickou efektivitu.

Německé elektrotechnické firmy ne-spatřují v digitální změně žádnou pře-kážku, ale naopak – téměř tři čtvrtinyz nich se domnívají, že by mohla mít„turbo-efekt“ pro rozvoj Německa. Zne-pokojující je ale dominance USA v tech-nickém software a na internetových plat-formách. Německo by se tak bez ohleduna svůj současný „mezispurt“ nemuselov inovacích u těchto oborů prosadit protiSpojeným státům, které jsou zatím v čeles velkým odstupem k asijské konkurenci,jako jsou Japonsko a Jižní Korea. Protopovažuje většina dotázaných členů VDE– téměř 80 % - za nutné co nejrychlejiuskutečnit následující opatření: posílitNěmecko/Evropu v oboru mikroelektro-niky, vybudovat infrastrukturu bezdrá-tové technologie 5G (páté generace),provést ofenzívu v oboru bezpečnostia ve vzdělávání. Vybudování infrastruk-tury pro mobilní informační a telekomu-nikační technologie 5G a ofenzívě vevzdělávání přitom přisoudili prvnía druhé místo v důležitosti.

VDE spolupracuje na tématech digita-lizace s Fraunhoferovou společnostía společně by obě organizace chtěly vy-dávat globálně impulsy i u témat, kterána první pohled vypadají velmi „ně-mecky“, jako je tzv. Enegiewende. Užnyní spolupracuje VDE s kalifornskouvládou s cílem pomocí „IoT“ (Internetuvěcí) co nejefektivněji zapojit zdroje ob-novitelných energií do energetických sítí.K tomu účelu se chystá VDE otevřítv příštích měsících nové laboratořev USA i v Asii. Do velkých solárních pro-jektů mohou být navíc zapojeny také ně-mecké banky a pojišťovny jako Allianz,Münich RE.

Od roku 2018 se chystá VDE organizo-vat každé dva roky „VDE Tec Summit“,který by měl být veletrhem, ukazujícímpokrok v „hype“- tématech jako jsouEnergiewende, Průmysl 4.0, „Living andCyber Security“ a podobně.

Hodnocení pozice Německa v globálnídigitální transformaci tedy hodně záležína úhlu pohledu, ze kterého se klasifi-kace provádí. �

Zdeněk Fajkus,Mnichov

Pramen: Markt&Technik 21/2017 Diskusi s bavorskou ministryní hospodářství Ilse Aigner moderoval Axel Limberg

Které hlavní důvody povedou k rozvoji elek-tromobility?

Je jich řada od technických po ekologické,ten hlavní spočívá v tlaku na automobilky sni-žovat emisní limity. Dnes jsou pravidla nasta-vena tak, že po roce 2020 bude pro spalovacímotory velice obtížné je plnit. Je zjevné, že bezzařazení vozidel s nulovými emisemi do nabí-dek automobilek se tento ambiciózní cíl nedázvládnout. Ve chvíli, kdy jsou takto jasně danápravidla, tak toto téma vezmou automobilkyza své a na rozvoji elektromobility mají logickyzájem. Je rovněž logické, že automobilky bráníi technologii spalovacích motorů, protožev nich mají naivestované obrovské pro-středky.

Kromě snižování emisí skleníkových plynů,které jsou globálním problémem, mají elek-tromobily smysl i při dalším snižování emisía obecně pro zlepšování kvality života ve měs-tech například i díky nižšímu hluku. Trendprud ce rostoucí koncentrace lidí ve městech,který vidíme zejména v Asii, s sebou neserychlé zhoršování imisní situace a tady můžebýt elektromobilita zase jedním z řešení.I proto vidíme veliký boom elektromobiliynapř. v Číně.

Tlak na stávající automobilky ale přicházíi ze strany nových konkurentů tím, že elek-trický pohon není tak technologicky kompliko-vaný jako moderní spalovací motory, může sekonkurentem stát i společnost, která nemusímít v automotive sektoru žádnou historii. Pří-kladem může být americká automobilka Teslanebo aktivity firem jako je Google a Apple.

I když je tedy primární hnací silou regulace,následuje jí technologický pokrok. Elektromo-bily dosahují stále lepších parametrů a přitomjejich pořizovací cena klesá.

Podle německého Spolkového svazu pro elek-tromobilitu se má v roce 2050 vyrobit téměřtrojnásobek automobilů než v minulém roce,tedy čtvrt miliardy. S tím vzniká problém, kdevzít pro všechny dostatek „klasických“ po-honných hmot. Auta na elektrický pohon jsoujedním z možných řešení.

Je pravda, že elektromobilita představujemožnost jak diverzifikovat palivový mix v do-pravě. Je třeba to ale vnímat tak, že bude při-cházet postupně a v každé zemi se bude pro-sazovat jinak rychle. V České republice jev současnosti registrováno přibližně 4,5 mili-onů aut. Statisíce elektromobilů, což je hudbarelativně vzdálené budoucnosti, budou stálepředstavovat malý podíl a odhaduje se, žeautomobily na spalovací motory tady budoujezdit ještě další čtvrtstoletí.

Elektromobilita je ale komplexní téma, neníto jen otázka vozidel, ale jejich servisníhoa dalšího zázemí a samozřejmě dobíjecíchmíst, kde je možné doplnit energii v akumulá-torech. Přesto věříme, že jde o nezvratitelnýtrend, který se postupně bude prosazovat vestále větší míře. Nebude trvat dlouho a elek-tromobilita prolomí hranici komerčního pro-

vozu a trh s elektromobily nabyde parametrůmasového trhu.

V každé zemi se budou elektromobily pro-sazovat jinou rychlostí. Nicméně se ukazuje, žese jedná o nezvratitelný trend. Osobně si mys-lím, že ve chvíli, kdy do toho automobilky za-čnou investovat obrovské peníze, vozy začnouvyrábět ve více modelech a bude to součástjejich strategie, tak je vyhráno. S elektromobi-litou totiž nesouvisí jen auto vyrobit, prodata servisně se o něj postarat, ale také musí býtdostatečná síť nabíjecích stanic a další zázemí.Když do toho automobilka investuje a vyškolíodborníky, tak už to je téma, které je života-schopné a nemají zájem ho nějakým způso-bem „zabíjet“. Už je to jen otázka, jak rychlekombinace ceny a technických parametrůelektromobilu dosáhne té úrovně, že se stanemasově využívaným.

ČEZ je společnost, která se zabývá předevšímvýrobou a distribucí elektrické energie a dnesi plynu. Nicméně se silně angažujete i v elek-tromobilitě. Co bylo impulsem, že jste se za-měřili i na tento segment trhu?

Na elektromobilitu jsme se zaměřili v roce2009 v souvislosti s širším pohledem na bu-doucí trendy a technologie, které přicházejí doelektroenergetiky. Vzhledem k tomu, že elek-tromobily jezdí na elektřinu, kterou ČEZ vyrábí,distribuuje a dodává konečným spotřebite-lům, je logické že jsme v elektromobilitě vidělipotenciální příležitost. Přirozený vstup do od-větví elektromobility jsme tak viděli právěv nabídce služeb nebo řešení blízkých našemubusinessu, kde máme potřebné kompetence –tedy zajištění „paliva“ pro elektromobily.V rámci projektu /E/MOBILITA jsme se protozačali soustředit na výstavbu sítě dobíjecích

stanic a jejich provoz v podobě služby veřej-ného dobíjení koncovým zákazníkům. Samo-zřejmě současně s rozšiřováním této sítě pře-mýšlíme, které jsou další oblasti, kam by šlonaše aktivity v elektromobilitě rozšířit.

Logickým krokem je neveřejná dobíjecí in-frastruktura, protože u veřejných stanic sebude realizovat jen menší část potřeb dobíjení,ta hlavní bude probíhat doma nebo v práci,prostě mimo veřejné prostory. I tady chystámenabídku řešení pro různé segmenty zákazníků.

V rámci našich elektromobilních aktivit jsmese snažili i o propagaci tohoto typu dopravy,protože nejlepší způsob jak přesvědčit o výho-dách elektromobilu je vlastní zkušenost.I proto jsme v rámci propagace elektromobi-lity realizovali řadu zápůjček vozidel, jak krát-kodobých, tak i dlouhodobých, s cílem zvýšitpovědomí o výhodách elektromobility i ak-tivně bourat mýty, které kolem tohoto typu do-pravy panují. Zkušenosti našich partnerůz provozu jsou pro nás na druhou stranu uži-tečnou zpětnou vazbou a zdrojem zkušeností.

Snažíme se spolupracovat se všemi auto-mobilkami nebo jejich dealery, které jsou načeském trhu aktivní v dovozu elektromobilů.Průběžně i v rámci naší flotily zkoušíme a tes-tujeme nejrůznější značky elektromobilůa tady musíme uznat, že v technologiích vozi-del je za několik let trvání našeho projektuvelmi zřetelný pokrok. Otevřenost různýmznačkám je ostatně logická, protože naše do-bíjecí infrastruktura by měla být univerzálnítak, aby uměla obsloužit libovolný elektromo-bil na trhu.

Potenciál spolupráce s automobilkami vi-díme i v souvislosti s technologií baterií a aku-mulace elektřiny, kdy použité baterie z autmohou být pro energetiky docela zajímavá ko-modita a mohou svůj „druhý život“ prožít jakostacionární úložiště elektřiny. Výrobci vozidela energetiky se tak stávají logickými partnerya díky elektromobilitě dochází k dosud nebý-valému prolínání sektorů dopravy a energe-tiky.

Naší ambicí je dostat se do pozice hráče,který na trhu umí nabídnout poměrně širokouškálu komplexních řešení souvisejících s elek-tromobilitou, od těch jednoduchých standar-dizovaných až po řešení šitá na míru pro firmy,města, kraje a tak dále.

Co považujete za hlavní úspěch, kterého jstev tomto dosáhli?

Daří se nám být lídrem na českém trhus největším počtem dobíjecích stanic a tutopozici budeme chtít dále posílit. Aktuálněmáme v provozu více než sedmdesát veřej-ných dobíjecích stanic, z toho 27 (pozn. aktu-ální stav z konce června) jsou rychlodobíjecístanice. Měly by je postupně doplnit další de-sítky lokalit, které elektromobilům umožní ply-nulejší pohyb mezi největšími městy. Předpo-kládáme samozřejmě pokrytí předevšímv krajských městech a na hlavních tazích mezinimi.

Při volbě automobilu rozhoduje ekonomika a málo se bere zřetelna prostředí, ve kterém žijeme a vzduch, který dýcháme,řekl CzechIndustry Tomáš Chmelík, manažer Útvaru čisté technologie společnosti ČEZ

102I2017

Potěšitelné je, že nás jako významnéhohráče nevnímají jen subjekty v Česku, alei v zahraničí a obracejí se na nás jako na logic-kého partnera pro spolupráci.

Na druhou stranu jako silný hráč budímeřadu očekávání a naše aktivity jsou logickypod určitým drobnohledem.

ČEZ je společnost jako každá jiná a proto byměla investovat do projektů, od nichž se oče-kává návratnost vložených prostředků včetnězisku. Dobíjecí stanice, zatím, ale ziskové ne-jsou...

To máte pravdu. Vzhledem k tomu, že bu-dování a provozování sítě veřejných dobíje-cích stanic je v této fázi rozvoje trhu neprofita-bilní, ale současně potřebné, je důležité, že seobjevují programy veřejné podpory i pro tutooblast. Mohou tak eliminovat část rizik spoje-ných s výstavbou sítě a zajistí, že síť vzniknerychleji a ve větší hustotě, což je důležitý sti-mul pro celý elektromobilní trh. Proto se i ČEZvedle budování stanic z našich vlastních pro-středků bude soustředit především na vý-stavbu takto podporované infrastruktury.Letos a příští rok zrealizujeme výstavbu 42 ve-řejných rychlodobíjecích stanic na hlavních ta-zích napříč ČR díky grantu z evropského pro-gramu Connecting Europe Facility.

Ze stejných důvodů se budeme ucházeti o další příležitosti veřejné podpory. Věřím, žetyto kroky definitivně otevřou elektromobilůmcestu z měst a umožní cestování nejen po ČR,ale zajistí i propojení na sousední státy. Ja-kmile elektromobilní trh dosáhne určité veli-kosti, měla by již výstavba a provoz veřejnédobíjecí infrastruktury fungovat na komerčnímzákladě.

Kde je podle Vás hranice technických mož-ností v dopravě?

Těžko říci, protože technologický pokrok seneustále vyvíjí a vždy je možné ho posunoutdál, i když jsme si v určitém momentu mysleli,že to nepůjde. Elektromobilita vzhledem k jed-noduchosti pohonu má perspektivu, jsou všakfyzikální limity, které nejde obejít, což se týkápředevším kapacity baterie a rychlosti dobí-jení. Technicky si lze představit, že i poměrněvelké objemy elektřiny lze do osobního neboi nákladního vozidla doplnit relativně rychle,ale s negativními efekty zejména na straně dis-tribuce. Vzniká velký a současně nárazovýnápor na distribuční soustavu, což může býtv situaci, kdy narůstá výroba z obnovitelnýchzdrojů, zdrojem řady komplikací pro zajištěníjejí stability. Otevírá se tak prostor pro optima-lizaci a různá „smart“ řešení, která by měla na-pomoci bezproblémové integraci elektromo-bility. S tím souvisí další dvě velká tématav oblasti dopravy – digitalizace a autonomnířízení. Dohromady mohou představovat ná-stroj, jak zajistit optimální provoz i dobíjení vo-zidel tak, aby zajistily jak pohodlí pro konco-vého zákazníka, tak i minimální rizika pro sou-visející systémy. S určitou nadsázkou by sedalo říci, že dobíjecí stanice i vozidlo se stanousoučástí komplexního systému, jehož prvkyspolu budou vzájemně komunikovat a zajišťo-vat jeho optimální fungování. Pro oba sektoryjde o zajímavé a zásadní výzvy.

Jak byste argumentoval na tvrzení, že baterienejsou ekologické, v zimě se dojezd elektro-mobilu výrazně zkracuje a navíc jejich život-nost je jen několik let?

Již dnes je podíl recyklace v automobilovémsektoru velmi vysoký, auta se v podstatě kom-pletně zrecyklují. Akumulátor, jakožto jednaz nejhodnotnějších komponent v elektromo-bilu, je příliš cenný na to, aby se mohlo dovolitplýtvání. I tady se předpokládá finální recy-

klace na úrovni téměř sta procent. Nevýhodouje, že recyklace akumulátorů je energeticky ná-ročná a relativně komplikovaná, ale i zde do-chází k technologickému vývoji a pokroku.Otázka je, kdy k recyklaci dojde – jak už jsemuváděl u předchozí otázky, v situaci, kdy bate-rie ve vozidle již není pro pohon vozu „dostdobrá“, stále ještě může řadu let sloužit jakostacionární úložiště energie. Recyklace tedyvelmi pravděpodobně přijde na řadu až tehdy,kdy bude potenciál akumulátoru skutečně vy-čerpán.

Zásoby lithia pro výrobu akumulátorů jsoupoměrně rovnoměrně rozložené po celémsvětě včetně České republiky, takže tady od-padá jakákoli závislost na rizikových regi-onech. Takže spíše se dá hovořit o otázce tech-nologického procesu jeho zpracování.

Pokud jde o životnost baterií, tak automo-bilky hovoří o 150 000 kilometrech jízdy nebotrvanlivosti sedm až deset let, samozřejmě sepředpokládá, že uživatel dodrží nějaké elemen-tární podmínky jejich péče. Takže obava, že sikoupím elektromobil a za dva tři roky budumuset měnit baterie, patří mezi mýty, avšakčasto citované. Větší riziko z pohledu spotřebi-tele je v tom, že technologický vývoj jde rychlekupředu, takže baterie může zastarat morálně.Některé automobilky se proto snaží baterie vevozidle koncipovat tak, aby měl majitel mož-nost výměny za výkonnější typ ještě v rámcijejich životnosti. I zde lze vidět snahu nepod-cenit možný rychlý technologický vývoj.

Pokud jde o spotřebu vozidla a jeho dojezdv zimě, tak se musí počítat s tím, že část elek-třiny se využije na komfort jízdy. Prostě fyzi-kální zákony platí i zde a nejinak je tomu u spa-lovacích motorů, i když v případě vytápění máspalovací motor samozřejmě výhodu v tom,že produkuje velké množství odpadního tepla.Elektromobily tak musí jít cestou snižování

Celkem 200 certifikovaných typů plošin

se širokou škálou modifikací

od šesti evropských dodavatelů.

kem 2

ČechyROTHLEHNER pracovní plošiny s.r.o.Mezi Úvozy 2512/2a, 193 00 Praha 9Tel.: 281 090 590Prodej: 602 204 306GSM brána: 606 737 837E-mail: info@rothlehner.czServis: 602 216 399

Morava783 55 Velký Újezd 373Tel./fax: 553 716 457Prodej: 602 208 790 E-Mail: kazimirsky@rothlehner.czServis: 602 769 626

energetické spotřeby a tak se u nich setká-váme s prvky, které působí jako „vychytávky“,ale mají smysl z pohledu optimalizace spo-třeby elektřiny. Příkladem může být vytápěníčelního skla, vyhřívaný volant nebo vytápěnís pomocí tepelného čerpadla. Ostatně logikuby mělo i samotné „zateplení“ vozidla, kteréu spalovacích motorů nikdo nemusel řešit.Ochlazování vozu v létě, třeba při stání naslunci, by zase mohly technologie poháněnésolárními panely na střeše vozu. Spotřebaelektromobilu se řeší i na úrovni pneumatik,kdy se používají jak profily, tak směsi s nízkýmvalivým odporem. V zimě se na dojezdu vo-zidla projevuje i potřeba zahřátí baterie na po-třebnou provozní teplotu, proto je u „stude-ného“ elektromobilu vždy zpočátku vyšší spo-třeba.

Největší efekt z hlediska dojezdu elektromo-bilu má ale stejně nakonec v rukou sám řidič.Způsob jízdy, předvídání, lehkost nohy naplynu, využívání rekuperace a další návykymohou mít na dojezd auta jak v zimě, tak v létěmnohem větší efekt než všechny výše uve-dené technologie dohromady.

A pokud jde o argument, že elektromobilyškodí životnímu prostředí stejně, ne-li více nežspalovací motory?

Je to podle mne obehraná písnička. Buďse tak děje z neznalosti nebo snahy očernitčistou mobilitu. Mluvíme-li o emisích, jetřeba jasně vymezit, které emise máme namysli. Elektromobil neprodukuje žádné lo-kální emise „z výfuku“, protože ani žádnývýfuk nemá. Nejde jen o emise skleníkovýchplynů, ale i o nulové emise dalších znečišťu-jících látek. O tom zřejmě není sporu. Podí-váme-li se na elektromobil optikou celéhoprocesu výroby a spotřeby paliva, tj. tzv. po-hledu „od těžby k výfuku“, tak samozřejměemise vznikají v závislosti na způsobu výrobyelektřiny. Pokud ale chceme elektromobilsrovnávat s vozidlem se spalovacím moto-rem, musíme použít stejný metr, tj. u i ben-zínu nebo nafty spočítat nejen emise z vý-fuku, ale i emise spojené s těžbou, výroboua přepravou ropy a benzínu nebo nafty.A z tohoto srovnání vychází elektromobillépe, i když je část elektřiny vyrobena z fosil-ních zdrojů. Lze jít i dále a srovnávat emisespojené s výrobou vozidla jako takového.I tam vychází elektromobil lépe než vozy sespalovacím motorem. Existují na to nezávisléstudie, tato čísla potvrzují i samotné automo-bilky. Často se ale setkáváme s novinářskouzkratkou, kdy dojde k překvapivému objevu,že elektromobil vychází srovnatelně nebo do-konce hůř než vůz se spalovacím motorem,vždy ale dochází k pochybení v tom, že sesrovnává nesrovnatelné, tj. celkové emiseu elektromobilu s emisemi jen z výfukuu spalovacího auta.

A to už nehovořím o otázkách kvality ži-vota ve městech, kde se pohybují tisíce auto-mobilů se spalovacími motory vypouštějícído ovzduší škodlivé látky, které nejen poško-zují naše zdraví, ale přímo ohrožují náš života mohou způsobit i genetické poruchy, kterése projeví u dalších generací. Další kapitolouje hladina hluku, které jsme vystaveni, a takdále. Odborné studie na toto téma jsouběžně dostupné a měli by si je přečístvšichni, kteří pochybují o výhodách elektro-mobilů.

Když bychom chtěli být konkrétní, z jakýchzdrojů budeme čerpat elektřinu pro jejichpohon?

Z pohledu celkového palivového mixu tobude samozřejmě závislé na tom, jak se budevyvíjet jeho kompozice, což je spíš otázka cel-kové energetické koncepce. Obecně lze očeká-vat rostoucí penetraci obnovitelných zdrojů,otevřená zůstává otázka jádra. Na druhoustranu lze očekávat, že časem může i v případěčisté mobility růst význam decentralizovanéenergetiky a třeba i toho, jestli se rozšíří vý-roba např. ze solárních panelů na úrovni do-mácností. Kombinace elektromobilu, fotovol-taické elektrárny a třeba i domácí akumulacese může do budoucna stát dostupnou a běž-nou alternativou, což by emisní profil elektro-mobility jako celku dále vylepšilo. Není od věciříci, že pokud někdo zváží pořízení elektromo-bilu mj. i z důvodu toho, že se jedná o ekolo-gický pohon, bude se zamýšlet i nad tím, z ja-kého zdroje jej bude dobíjet.

Vidíte budoucnost pohonu automobilů spíševe vodíku, nebo v elektřině?

To je trochu těžká otázka. Možná by bylo po-třeba si říci, o jak vzdálené budoucnosti se ba-víme. Zatímco od komerčního nasazení elek-tromobilů nás, obrazně řečeno, dělí roky, v pří-padě vodíku si troufám tvrdit, že spíše deseti-letí.

Osobně vidím budoucnost – a nejen proto,že se momentálně zabývám elektromobilitou– spíše v elektřině. Myslím si, že má reálnépředpoklady nabídnout použitelnou alterna-tivu v řadě segmentů dopravy, a pokud senaplní předpoklady týkající se kapacity a cenakumulátorů a vznikne potřebná dobíjecí infra-struktura, nevidím u vodíku tak zásadní bene-fity, které by v případě ČR, ale nejen jí odůvod-nily v podstatě vybudování celého nového od-větví.

Zatímco distribuční sítě jsou v zásadě bezproblémů dostupné po celém území repu-bliky a budování sítě dobíjecích stanic jezřejmě s nějakou mírou plánování a jejich po-silování zvládnutelné, což ostatně potvrdilyi analýzy jejich provozovatelů, vodíková infra-struktura není žádná. Pokud by měla vytvořitreálnou alternativu v silniční dopravě s po-třebnou sítí plnicích stanic, jednalo by seo obrovské investice budované od nuly. Vodíkje navíc kvůli svému složení problematickýplyn z pohledu jeho přepravy a uchování, jeasi na místě vnímat i rizika na straně bezpeč-nosti a podobně.

Otázkou také je, co by v případě ČR bylozdrojem vodíku. Je teoreticky představitelné,že vodík může sloužit jako akumulace energiea jeho výroba se třeba zvažuje v místě kon-centrace obnovitelných zdrojů, nicméně vyrá-bět jej účelově pro potřeby dopravy podlemého názoru nedává smysl. Když se pak po-díváme na celý proces jeho výroby, skladovánía přepravy a následně použití, zjistíme, že jehoúčinnost není vysoká, což je podle mne dalšívelké minus. Zjednodušeně řečeno, konverto-vat elektřinu na vodík a následně zase zpětnemá podle mne opodstatnění v situaci, kdyelektromobilita dokáže nabídnout přijatelné ře-šení.

Na druhou stranu vodík dokáže zřejmě na-bídnout alternativu v segmentech, kterébudou i přes technologický pokrok pro elektro-mobilitu problematické, například u dálkové

dopravy. Záleží tedy na tom, jaký pokrok jed-notlivé technologie v následujících letech udě-lají. Ostatně nikde není psáno, že některáz nich musí nutně převážit – zřejmě ještě dlou-hou dobu bude palivový mix v dopravěznačně diverzifikovaný.

Jedním z obchodních modelů internetu věcíjsou sdílená data. V podstatě by to mělo fun-govat tak, že z nabídky různých dodavatelů sisestavíte automobil a zadáte to firmě, která jeobjedná, pak to smontuje a dodá hotový vůz.V podstatě co automobil to originál...

To je zatím spíše hudba budoucnosti, aletřeba je blíž, než si myslíme. Technologicky tomožné je, ale praktické fungování tohoto kon-ceptu bude ovlivněno řadou faktorů. Možnábude mít významnější vliv změna vnímánímobility ve společnosti, kdy rostoucí oblibasdílené ekonomiky může vést k tomu, že ten,kdo automobil používá, vůbec nemusí býtjeho vlastníkem. Tento trend podporuje i to,že města se na jedné straně potýkají s nedo-statkem místa a současně je známo, že vozidlavětšinu svého času zcela bez užitku stojí.Automobil v tomto režimu je vlastně ekono-mické plýtvání zdroji a snaha zvýšit míru jehovyužití je logickým krokem. Podle mého ná-zoru v tomto přinese zlom zvládnutí techno-logie autonomního řízení, které spolu se sdí-lenou ekonomikou může podpořit vnímánívozidla jako prostředku přepravy a nikoliv jakoměřítko společenského statusu. V budoucnuse tak mobilita může transformovat do po-doby služby, kterou bude každý využívatpodle toho, jak momentálně potřebuje a početvozidel a jejich vytížení bude možno optima-lizovat. Sice to dnes může vypadat jako z ob-lasti sci-fi, technologie v nedaleké budouc-nosti to však umožní a nás bezpochyby čekáv mobilitě nejedno překvapení. Je otázka, zdabude nutné, aby automobily měly různéznačky a rozličné vybavení nebo to budouúčelové dopravní prostředky, které beze-zbytku budou plnit svou roli. Dá se proto před-pokládat, že dojde k filozofické změně kon-ceptu mobility a ta bude zásadně jiná, než jakji známe dnes.

Které argumenty byste použil pro ty, kteří serozhodují pro automobil se spalovacím moto-rem nebo elektromobil?

Odpověď na to není jednoduchá. Předevšímzáleží na tom, jak vlastník bude automobil uží-vat a co od něj očekává. Elektromobily mají ur-čité omezující parametry v porovnání se spa-lovacím motorem. Jiné požadavky na autobude mít pekař, který každé ráno rozváží ro-hlíky po městě a za celý den najede například80 kilometrů a dobíjí ho v noci a obchodní zá-stupce, který takříkajíc krouží po celé republice.S tím souvisí i cena vozu. Elektromobil je in-vestičně náročnější, ale dosahuje se úspory naprovozu. Z pohledu těchto celkových nákladůse tak již nyní pořízení a provoz elektromobilupro určité aplikace vyplatí. Pro jiné zase nea bude třeba počkat, až elektromobil dosáhneurčitých parametrů.

V neposlední řadě lze ve prospěch elektro-mobilu připočíst i efekty v podobě zlepšeníkvality okolního prostředí, byť se neprojevípřímo ekonomicky. Bohužel, stále při volběautomobilu rozhoduje především ekonomikaa málo se bere zřetel na prostředí, ve kterémžijeme a vzduch, který dýcháme. �

122I2017

Bezpečnostní hologramy jsou vše-obecně pokládány za nejsilnějšíochranu proti padělání. Pokud jsou

vytvářeny pokročilými metodami – je ne-smírně obtížné nebo nemožné je napodo-bit. Hologramy ale neumožňují rozlišeníjednotlivých kusů dokumentů. To vycházíze samotného principu výroby holo-gramů, kdy raznice (master hologram) jeotiskována do materiálu podobně jako přitisku. Vědci ve společnosti Optaglio ale ře-šení našli.

Jeho základem jsou mikrohologramy,což jsou mikroskopické kovové částicepravidelného tvaru s holografickým povr-chem. Při pohledu pouhým okem působíjako kovový prach, ale pomocí mikro-skopu lze na každém „zrníčku“ najít kom-pletní hologram. Společnost OPTAGLIOs mikrohologramy přišla a má je patento-vány.

V rámci produktu OPTAGLIO OVImagejsou mikrohologramy „rozsypány“ do vy-mezené části chráněného dokumentu, kte-rým může být identifikační průkaz, ces-tovní pas, bankovka, kolek apod. Mikroho-logramy jsou zality do plastu nebo připo-jeny k papíru metodou horké ražby. V dal-ším kroku je snímek rozložení mikroholo-gramů uložen do databáze. Kdykoliv poz-ději pak může být dokument znovu načtena v databázi vyhledán.

„Ani my sami nedokážeme podruhé vy-tvořit naprosto stejné rozložení mikroho-logramů,“ vysvětluje manažer výzkumuve společnosti OPTAGLIO Igor Jermolajev.„Protipadělatelská ochrana zpravidla fun-guje tak, že uživatelé rozpoznají nějakýochranný znak. Ale s produktem OVImagemůžete jít ještě dál. Bude možné např. jed-noznačně určit, ze kterého pasu byl vyří-znut ochranný prvek použitý při pokusuo falšování. Kdy byl ten konkrétní pas vy-staven, komu byl předán nebo třeba, zdabyla řádně nahlášena krádež.“

Osobní dokumenty i bankovky mají svásériová čísla, ale padělatelé jsou schopnije přepsat. Možnost identifikovat kon-krétní exemplář dokument podle prvku,který nemůže být změněn, tak přináší sko-

kové zlepšení v jejich ochraně i při vyše-třování pokusů o podvody. OPTAGLIOs touto inovací přichází v době, kdy prudcevzrůstá zájem o ochranu dokumentů protipadělatelům. Na slabá místa totiž cílí tero-ristické a zločinecké skupiny a nedůvěravůči určitým dokumentům může ovlivniti postup vůči jejich bezúhonným držite-lům.

„Jsme rádi, že reakce trhu potvrzujezájem o nejvyspělější technologie ochranyproti padělání. Vzhledem k bezpečnostnímaspektům celé věci nemůžeme uvádět jed-notlivé zákazníky, nicméně podstatné je,že v dohledné době bude na světě několikzemí, které budou schopny identifikovatjednotlivé kusy dokladů,“ doplnil techno-log společnosti OPTAGLIO Libor Šustr. �

Zájem o „otisky prstů“ dokumentů roste Společnost OPTAGLIO oznámila získání dalších zakázek na průlomový produkt OVImage, který nejen,že zcela zamezuje vytváření falešných dokumentů, ale umožňuje identifikovat konkrétní exemplářdokumentu, a to i v případě, že jej pachatel pozmění.

OPTAGLIOJe přední světový dodavatel nejmoder-nějších bezpečnostích hologramů a svě-tová jednička v elektronové litografii.Během téměř 25 let svého působení do-dala stovky milionů hologramů úřadům,finančním institucím a dalším organiza-cím ve více než 50 zemích světa. Jejíunikátní technologie je všeobecně re-spektována jako to nejlepší, co je na glo-bálním trhu k dispozici.

Mezi hlavní témata prvního pracov-ního dne patřilo šedesáté výročíorganizace Evropského společen-

ství pro atomovou energii EURATOM, za-loženého roku 1957 v Římě. Druhý den jed-nání zahájili premiéři Česka a Slovenska,kteří hovořili o nutnosti i nadále rozvíjet ja-dernou energetiku v Evropě.

Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka,vláda se schválením Státní energetickékoncepce přihlásila k dalšímu využívánía rozvoji jaderné energetiky do budoucna.„Česká republika je již jen malý krok od ra-tifikace Pařížské dohody, po které se připojík ostatním členům EU a celosvětově bez-mála 150 zemím světa, které se zavázalyučinit kroky k tomu, abychom zpomalilirůst průměrné teploty naší planety. Tentozávazek a také mnohé další závazky budouvyžadovat rovný přístup ke všem nízko-emisním zdrojům energie a jejich maxi-mální zapojení. Tady vidím jadernou ener-gii jako nástroj, který nám zásadním způ-sobem pomůže tyto závazky naplnit,“uvedl Bohuslav Sobotka.

Slovenský premiér Robert Fico hovořilo společném postoji české a slovenskévlády k jaderné energetice jako pilířienergetické bezpečnosti státu. „Jádronemá pro země jako je Slovensko propříští desetiletí alternativu, která by homohla rovnocenně nahradit,“ uvedl Ro-bert Fico.

Slovensko, které je na dovozu energe-tických surovin závislé podobně jako ČR,dnes vyrábí asi 55 % své produkce elek-trické energie právě v jaderných elektrár-nách. Premiér Fico též připomněl, že letosuplyne šedesát let od vzniku podniku Ja-derná elektrárna Bohunice. Vloni sloven-ská strana dokončila proces EIA na vý-stavbu nové jaderné elektrárny v prostoruprvní česko-slovenské jaderné elektrárnyv Jaslovských Bohunicích.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlí-ček v rámci diskuse mimo jiné připomnělpotřebu vyřešit problém s bezpečnýmukládáním radioaktivních odpadů. „Tototéma považuji za nesmírně důležité. Po ně-kolik let se snažíme transparentně a vespolupráci s obcemi a iniciativami hledatoptimální lokalitu pro vybudování bezpeč-ného úložiště pro vyhořelý jaderný odpad.S plány na výstavbu nových jadernýchzdrojů se tlak na vyřešení této otázky stáváještě výraznějším. Pracujeme proto na le-gislativním zakotvení větší role samo-správy v celém rozhodovacím procesu vý-běru lokalit,“ uvedl ministr Havlíček.

Pracovními tématy druhého dne bylaproblematika bezpečného ukládání radioak-

tivního odpadu, tedy tématu, které v součas-nosti ČR v souvislosti s přípravou hlubin-ného úložiště vyhořelého jaderného palivaintenzivně řeší. Dalším diskusním tématemdruhé dne Evropského jaderného fóra bylaotázka standardizačního potenciálu v doda-vatelských řetězcích jaderných elektráren.

Z vystoupení premiéra Sobotky

Dnešní jaderné fórum zahrnuje několik no-vých diskusních formátů – zmíním napří-klad pondělní World café, jehož tématembylo u příležitosti výročí 60 let podpisusmlouvy o EURATOM shrnutí všeho, co sev Evropě v jaderné energetice podařilo,kde jsou její aktuální slabiny a jaké jsou jejíperspektivy do budoucna.

V samotném středu zájmu fóra bude po-dobně jako v minulých ročnících řeč o vý-zvách, kterým čelíme. O některých disku-tujeme dlouhodobě, jiné jsou nové.Všechny ale musíme vyřešit – naši občanéto od nás očekávají.

V energetice činíme rozhodnutí na dese-tiletí dopředu. Moje vláda schválila Státníenergetikou koncepci, ta je přesně tako-výmto strategickým rozhodnutím. V kon-cepci jsme se jasně přihlásili k dalšímu vy-užívání a rozvoji jaderné energetiky. ProČeskou republiku skutečně jinou cestu ne-vidím.

Nesmím v této souvislosti opomenoutani ambici EU stát se globálním lídremboje proti změnám klimatu. Tato ambicevyvrcholila Pařížskou konferencí, nyní spo-lečně řešíme navazující legislativu v EUi u nás doma.

Česká republika je již jen malý krok odratifikace Pařížské dohody, po které se při-pojí k ostatním členům EU a celosvětověbezmála 150 zemím, které se zavázaly uči-nit kroky k tomu, abychom zpomalili růstprůměrné teploty naší planety.

Tento závazek a také mnohé další zá-vazky budou vyžadovat rovný přístup kevšem nízkoemisním zdrojům energie a je-jich maximální zapojení. Tady vidím jader-nou energii jako nástroj, který nám zásad-ním způsobem pomůže tyto závazky napl-nit.

Využívání jádra nezvyšuje naši uhlíko-vou stopu. To bychom měli mít na paměti.Bez jádra některé členské státy, mezi nimiČR nebo třeba také Slovensko, nemělyšanci naplnit klimatické závazky EU.

Vnímáme určitě všichni přínos rozvojeobnovitelných zdrojů, určitě vítáme to, žedo budoucna posilují, za stávajících pod-mínek se ale na ně nemůžeme spoléhatbezvýhradně. A právě proto je vyvážený

a racionálně nastavený energetický mixhlavním cílem České republiky.

V souvislosti s uzavíráním starýcha méně efektivních uhelných elektrárenv budoucnosti se využití jaderné energiejeví jako jejich nejvhodnější nástupce.

Jsem rád, že nám naslouchají i naši ev-ropští partneři – s Evropskou komisí ve-deme otevřený a dá se říci i přátelský dialogo energetice. Neocenitelný podíl na tom mákomisař pro energetiku a ochranu klimatuMiguel Arias Cañete a jeho kabinet.

Českou energetiku nemůžeme posuzo-vat samostatně. Nejsme energetický os-trov. Vnímáme dění v Evropské unii, neboťi tam energetika čelí novým výzvám. V lis-topadu minulého roku zveřejněný energe-tický balíček představil návrhy, jak uvéstenergetickou unii v praxi a jak budovat níz-koemisní ekonomiku, ve které s jádrem po-čítáme.

Tento legislativní balíček musíme dů-kladně projednat tak, abychom dosáhli kli-maticko-energetických cílů, ale abychomzároveň nesnížili konkurenceschopnostnaší ekonomiky. Mojí osobní prioritou jepak položení důrazu na spotřebitele – nenítotiž možné všechny náklady energetické

V příštích desetiletích se bez jaderné energie neobejdemeDvanácté plenární zasedání Evropského jaderného fóra (ENEF), se uskutečnilo ve dnech 22. a 23.května v Praze. Účastníky byli společně s evropskými energetickými experty, představiteli vlád,Evropské komise, Evropského parlamentu, dalších evropských institucí a neziskových organizacípremiér Bohuslav Sobotka, premiér Slovenské republiky Robet Fico, evropský komisař pro energetikua klimatické změny Miguel Arias Cañete, ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, slovenský ministrhospodářství Peter Žiga, členka Evropského parlamentu François Grossetête a další významní hosté.

142I2017

transformace přenášet na naše domác-nosti a podniky. Zejména tak není možnéčinit v našich zemích, jako jsou třeba ČRnebo Slovensko, kde pro nás je prioritníotázkou zvyšování životní úrovně.

Stojí před námi nejen mnoho práce, aletaké řada různorodých názorů napříč státyEU, a nalézt kompromis rozhodně nebudesnadné. Neřeknu žádnou novinku, kdyžpřipomenu, že ne všechny státy EU se roz-hodly využívat potenciál jádra.

ČR však touto cestou jde a domnívámese, že díky našim znalostem a zkušenos-tem můžeme pomáhat nalézat bezpečnoucestu k využívání jaderné energie i zemím,které se o rozvoj této technologie nebo jejíužití zatím pokouší.

Je proto nezbytné diskutovat o tom,jakým způsobem má EU na všechny tytovýzvy reagovat.

Musíme si připustit, že bez jaderné ener-getiky tyto problémy, které před námi leží,nevyřešíme. Region střední a východní Ev-ropy je toho nemalým důkazem. A Evrop-ské jaderné fórum, v jehož vedení se stří-dáme s našimi slovenskými partnery, jepro to velmi vhodným místem.

Evropská unie do dnešního dne od po-čátku svého působení přispěla ke sbližo-vání evropských energetických trhů, při-spěla k harmonizaci pravidel. Díky tomujsme svědky neustále sílícího a jednotněj-šího evropského energetického trhu. Mys-lím si, že i podíl naší země na standardizacije neopominutelný.

Přestože před sebou máme ještě dlou-hou cestu, je potřeba hledat efektivní ře-šení, která budou respektovat právnírámec EU.

Obě hlavní témata 12. ročníku Jader-ného fóra reflektují současné výzvy jader-ného sektoru.

Diskuze o hledání řešení pro vyhořelé ja-derné palivo není a ani nebude jednodu-chá. Existuje více názorů, nicméně pro tyzemě, které chtějí jadernou energii zodpo-vědně využívat, nesmí být tato názorovádiverzita překážkou v hledání efektivníhoa především bezpečného řešení.

Nemůžeme další generace zatížit tím, žejim nepředáme životaschopné a dlouho-dobé řešení, a to i přes existující složitoua často dramatickou veřejnou diskuzi.

Je velmi důležité, abychom i nadále sdí-leli nejlepší praxi mezi státy, které se roz-hodly jít cestou využití jádra.

Druhým tématem letošního fóra je har-monizace a standardizace jaderných tech-nologií na evropské úrovni. Zde zůstávákardinální otázkou, kde se nachází zdravárovnováha mezi výhodami národních ře-šení a přílišnou centralizací.

Je nutné zachovat určitou míru diverzityjednotlivých řešení, jinak zcela podkopemejejich soutěž a taky jejich inovační poten-ciál.

V ČR využíváme ve všech elektrárnáchstejný typ reaktoru, nicméně v rámci plá-nované dostavby porovnáváme všechnymožné technologie jak z hlediska designu,tak z hlediska ceny. Tuto flexibilitu bychomsi i do budoucna měli zachovat.

To vše je jen ukázka toho, že v energeticenelze připravit uniformní řešení, naopakprávě zde platí slogan „jednotná v odliš-nosti“. Tuto diverzitu je třeba respektovata mít na paměti a unijní energetickou poli-tiku nesvazovat příliš rigidními pravidly,ale naopak využít to nejlepší z každého ře-šení.

Předmětem fóra budou diskuze i k dal-ším tématům, v jejichž rámci můžeme sdí-let své poznatky a názory. Pro mě osobně jejaderná energie symbolem kvality českého

inženýrství a know-how, na které jsmepyšní. Tato energie nám přináší stabilitunejen z hlediska bezpečnosti sítě, ale takéz hlediska dlouhodobé energetické sobě-stačnosti ČR. Proto nemohu souhlasits tím, že se využití jaderné energie ideolo-gizuje. Je tady snaha o její marginalizacitak, jako v některých jiných zemích.

Naše dlouholeté zkušenosti dokazují, žejaderná energie je bezpečným a že je takéstabilním zdrojem.

Pro ČR je důležité, aby bylo jádro sou-částí evropského energetického mixu. Sa-motná naše země počítá s tím, že by v bu-doucnosti až 50 % elektrické energie bylovyráběno z tohoto zdroje.

I z tohoto důvodu jsem rád, že se běhemnaší vlády podařilo představit Národníakční plán rozvoje jaderné energetiky, za-hájit práci Stálého výboru pro jadernouenergetiku, jmenovat vládního zmocněncepro jadernou energetiku a začít jednat o fi-nancování výstavby nových jadernýchzdrojů.

Právě na této platformě v současnédobě vznikají plány, jak výstavbu novéhojaderného zdroje v České republice usku-tečnit.

Prioritou pro moji vládu je přitom usku-tečnit všechny kroky, abychom mohli roz-víjet a budovat nové jaderné zdroje, pri-oritně v Jaderné elektrárně Dukovany –tam totiž končí plánovaná životnost reak-torů dříve.

Jaderná elektrárna Dukovany navíc v re-gionu Vysočiny podporuje růst průmyslus vysokou přidanou hodnotou, vytvářímnožství pracovních míst jak v samotnéelektrárně, tak i v navazujících odvětvích,a samozřejmě také podporuje technickévzdělávání.

V otázce dostavby Dukovan postupujemoje vláda podle schváleného harmono-gramu, který zadal a pravidelně sledujeprávě vládní Stálý výbor pro jadernouenergetiku.

V současnosti končí příprava dokumen-tace pro hodnocení vlivu na životní pro-středí, závěrečné stanovisko bychommohli znát příští rok.

Rovněž vedeme bilaterální jednání sevšemi potenciálními dodavateli. Snažímese dbát na to, aby všechny náklady, kteréjsou v této souvislosti vynakládánya budou vynakládány, byly maximálněhospodárné a efektivní.

Shrnuto a podtrženo: Dámy a pánové,jádro považuji za legitimní a bezpečnýzdroj energie pro nízkoemisní evropskouekonomiku a energetiku 21. století. Je tozdroj, který nám pomůže dosáhnout stano-vených klimatických závazků.

Vítám veškeré platformy, které nás při-bližují k řešení současných výzev a takék překonávání bariér.

Chápu složitost debaty o některýchaspektech využívání jaderné energie.Právě proto ale musíme sdílet své po-znatky a fungující řešení. Měli bychompodporovat racionální dialog o využitíjádra založený na faktech. I proto jsemvděčný za potenciál platformy Evropskéhojaderného fóra, která nás k řešení součas-ných výzev přibližuje. �

Foto JE Temelín

152I2017

Pane řediteli, na Evropském jaderném fóru,které se konalo v Praze, se část jednání vě-novala bezpečnému ukládání radioaktiv-ních odpadů. Které hlavní otázky byly dis -kutovány?

Evropské jaderné fórum (ENEF) je jedi-nečná platforma pro širokou diskusi o pří-ležitostech a rizicích jaderné energie. Tytodiskuse jsou spojeny s energetickými vý-zvami, kterým čelí EU (její členské státy)a s úlohou jaderné energie v rámci strate-gického rámce pro energetiku EU.

Jednou z nejdůležitějších diskutovanýchotázek fóra byla problematika vyřazováníjaderných zařízení z provozu...

Hovořilo se však i o rezervách, které stálejaderná energetika při současné technolo-gické úrovni má. Účastníci ENEF se shodlina tom, že vyhořelé jaderné palivo a jehoukládání stále představuje jednu z největ-ších výzev jaderné energetiky, která do jistémíry limituje její další rozvoj.

Probírala se i otázka, nakolik je jadernáenergie akceptovatelná širokou veřejností.

Z diskusí jednoznačně vyplynulo, že ja-derná energetika má v evropském portfoliuzdrojů své opodstatněné místo a bude se-hrávat důležitou roli při implementaci Ener-getické unie. V rámci ENEF bylo též opako-vaně zdůrazněno právo jednotlivých člen-ských zemí rozhodnout si o svém energe-tickém mixu.

Na co jste se zaměřil Vy ve svém vystou-pení na ENEF?

Jsme země s relativně malým jadernýmprogramem. Přesto Česká republika při-stupuje ke konci palivového cyklu velmizodpovědně. Naše koncepce předpokládávýběr konečné lokality pro budoucí hlu-binné úložiště v roce 2025, a proto velmizintenzivňujeme vývoj vhodného úlož -ného konceptu, i práce na výběru lokality.To ovšem neznamená, že budeme hlu-binné úložiště hned budovat. Náš konceptje připraven i na variantu, že bude vhodnévyhořelé jaderné palivo přepracovávata ukládat pouze dále nevyužitelné odpady.To je z mého pohledu nejen zodpovědné,ale i velmi racionální. Obzvláště pokud po-třebujeme jít i dále cestou jaderné energe-tiky. To je technická stránka. Současně jeale pro nás i velmi důležité mít na svéstraně veřejnost, dotčené obce. I v této ob-lasti směřujeme k pokroku. Práce nazvlášt ním zákoně se nezastavily, byla us-tavena expertní skupina na Ministerstvuprůmyslu a obchodu, jež dál pracuje s ma-teriálem, který připravila Pracovní skupinapro dialog o hlubinném úložišti (PS Dia -log). Ve svém vystoupení jsem chtěl pod-trhnout právě tyto dva aspekty naší sou-časné činnosti. Technické, výzkumnéa průzkumné práce směřující k výběru lo-

kality a transparentnost procesu vůči ve-řejnosti.

V jakém stadiu jsou nyní práce při výběruvhodné lokality poté, co se MŽP negativněvyjádřilo k žádosti SÚRAO o prodlouženípovolení ke geologickému průzkumu?

SÚRAO podala proti rozhodnutí Minister-stva životního prostředí (MŽP) neprodloužitdobu platnosti průzkumného území prozvláštní zásah do zemské kůry rozklad a če-káme na vyjádření MŽP. Chtěl bych v tétosouvislosti zdůraznit, že jsme schopni pro-vést dle stanoveného harmonogramu vy-hodnocení 7 vytipovaných lokalit a navrh-

nout do konce roku 2018 pro další etapuhodnocení výběru pro hlubinné úložiště 4lokality.

Potřebné charakteristiky geologickéstavby pro současnou etapu hodnoceníbudou zajištěny podle konkrétní situaceprovedením cílených geologických měřenív režimu geologického výzkumu. SÚRAOpokračuje v započatém sběru dat, každépřerušení totiž znamená ztrátu vědomostía kontinuity procesu a ohrožení harmono-gramu.

Výběr vhodné lokality zahrnuje řadu dal-ších činností a projektů, k nimž povoleníMŽP není třeba. Většinou se jedná o výz -kumné práce. Příkladem mohou být třebarešerše starších geologických údajů nebonaopak jde o využití aktuálních družicovýchdat (tzv. dálkový průzkum). Tyto práce bybyly realizovány v každém případě, bezohledu na to, zda MŽP prodlouží či nepro-dlouží platnost průzkumných území.SÚRAO pracuje výhradně v režimech, kterédovolují zákony České republiky.

Zákon o zapojení obcí do výběru lokalitypro hlubinné úložiště měl posílit důvěrumístní samosprávy vůči konání SÚRAOa její spoluúčast při rozhodování. Můžeteto konkretizovat?

Jak už jsem zmínil, tento zákon byl ini -ciován PS Dialog, která vznikla v roce 2010za podpory MPO a v součinnosti s MŽP.Členy této PS byli představitelé místních sa-mospráv z dotčených obcí, ekologické or-ganizace, představitelé obou komor Parla-mentu, státních institucí zodpovědných zaukládání radioaktivních odpadů a odborníciv humanitních i technických oborech. Pra-covní skupina se podílela na vzniku věc-ného záměru zákona, který chce mimo jiné

Rozhodnutí o hlubinném úložišti neproběhne bez účasti a respektování názorů dotčených obcí,řekl CzechIndustry Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů

162I2017

Jiří Slovák, ředitel SÚRAO

PVP Bukov

zapojit dotčené obce do výběru lokality prohlubinné úložiště (HÚ). Vláda podpořila tutomyšlenku věcného záměru zákona letosv lednu. Původní návrh je ale potřeba upra-vit a zapracovat připomínky. Přepracovanýnávrh věcného záměru má vládě předložitministr průmyslu a obchodu do 30. června2018. Připravit by jej měla nová expertnískupina.

Nemůže potom nastat situace, kdy bu-deme mít zákon a obce dál budou bojovatproti úložišti. Co potom?

První základ budoucího zvláštního zá-kona už tu je. Je to v novém atomovém zá-koně, v § 108, odstavci (4):

Postup při stanovení průzkumnéhoúzemí pro ukládání radioaktivního odpaduv podzemních prostorech, postup při stano-vení chráněného území pro ukládání radio-aktivního odpadu v podzemních prosto-rech, postup při povolování provozováníúložiště radioaktivního odpadu a postup,jak zajistit respektování zájmů obcí, kterýmnáleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech,stanoví zvláštní zákon.

Nový zákon by měl řešit především etapuvlastního rozhodování o lokalitě pro HÚ(cca v roce 2025). A v této fázi ještě zdalekanejsme, protože probíhá hodnocení poten-ciálních lokalit. Návrh zákona by měla me-zirezortní expertní skupina předložit v polo-vině příštího roku. Vláda tímto vyslala jasnýsignál: rozhodnutí o hlubinném úložišti ne-proběhne bez účasti a respektování názorůobcí. Princip, který SÚRAO prosazuje od za-čátku, tak nebude pouhou obecnou dekla-rací, ale bude vtělen do zákonné normy.

V současnosti je vytipováno sedm lokalit,uvažuje se případně o „náhradním“ řešení,pokud by se naplnil nejčernější scénář?

SÚRAO ověřuje v současné době takédalší alternativy ohledně HÚ, předevšímpolygony v širším okolí jaderných elektrá-ren (JE). Poblíž Temelína je to oblast na-zvaná ETE-jih, nedaleko Dukovan EDU-západ. Celý projekt geologicko-výzkumnýchprací v blízkosti JE odstartoval v červnu loň-

ského roku, kdy SÚRAO podepsalasmlouvy s dodavateli prací. Veškerá činnostje projektována na celkovou délku 20 mě-síců. Ukončení projektu se předpokládáv lednu příštího roku, kdy budou odevzdányveškeré výsledky z výzkumných prací.

V minulém roce jste podepsal dohoduo spolupráci s finskými experty. V čem vi-díte její hlavní přínos při přípravě hlubin-ného úložiště v ČR?

Cílem této spolupráce je posílení našehoprojektu výběru lokality a vývoje pro našepodmínky toho nejvhodnějšího úložnéhokonceptu. K tomuto chceme využít ty nej-lepší světové zkušenosti, které bezesporufinská společnost Posiva, společně se švéd-skou společností SKB, má. Experti obou or-ganizací tak s námi spolupracují předevšímna strategických dokumentech, ale i kritickyhodnotí konkrétní výzkumné práce. Nášprogram se tak s jejich podporou dostávána plně srovnatelnou úroveň s programyjako je francouzský či švýcarský.

Kritici samozřejmě namítnou, že bychomdanou problematiku mohli řešit vlastnímisilami...

Ani Finové, Švédové, Francouzi či Britovénepracují na svém programu samostatně.Vždy je to v široké mezinárodní spolupráci.SÚRAO využije již existujících zkušeností,které získala finská společnost Posiva připřípravě hlubinného úložiště vysokoaktiv-ních odpadů a vyhořelého jaderného pa-liva. Nedokážu si představit, že bychomproblematiku řešili samostatně, bylo by tonesrovnatelně nákladnější a ve svém dů-sledku s vysokou mírou rizika, že nebu-deme úspěšní. Spolupráce nám umožnícelý proces posunout rychleji dopředua poučit se i z případných komplikací, kteréřešila finská strana. V případě tak unikátnístavby je nezbytné učit se od ostatníchzemí, kde jsou s procesem umístění dálenež ČR.

V ÚJV Řež se konala konference o přírod-ních analozích, vystoupil na ní i zástupceSÚRAO. Této problematice jste se věnovali

v minulých letech v rámci výzkumnéhoprojektu. Můžete to konkretizovat?

Studium přírodních analogií znamenávýzkum přírodních, antropogenních, ar-cheologických nebo průmyslových sys -témů, které vykazují určité podobné rysyse systémem úložiště radioaktivních od-padů a jeho okolím. SÚRAO spolupraco-vala na výzkumu přírodního analogu Ru-prechtov, který se nachází v Karlovarskémkraji.

Ukazuje se, že přírodní analogy majístále svoji nezastupitelnou roli v oblasti vý-zkumu a vývoje hlubinného úložiště vyho-řelého jaderného paliva a vysokoaktivníchodpadů v ČR i v zahraničí. Jejich významse v posledních letech posunul z roviny zís -kávání konkrétních dat do roviny podpůr-ných argumentů pro vlastní bezpečnosthlubinného úložiště. Pomocí přírodníchanalogů můžeme demonstrovat chovánísystémů analogických k hlubinnému úlo-žišti, a to ve velmi dlouhodobém časovémměřítku.

V případě přírodního analogu Ruprech-tov byla prokázána dlouhodobá stabilitauranu v prostředí jílových hornin (analogiebentonitové výplně), a to po více než miliónlet. Takovýto závěr může být pádným argu-mentem při hodnocení bezpečnosti hlubin-ného úložiště

Výzkumné pracoviště PVP Bukov zahájiloexperimentální provoz. Které hlavní výz -kumy a experimenty v něm budou probí-hat?

Připravujeme řadu experimentů a mě-ření, z nichž budeme získávat data o cho-vání hornin a dalších procesech probíhají-cích zhruba v reálné hloubce budoucíhoúložiště, a to právě s ohledem na technic-kou proveditelnost budoucího HÚ. Prostorylaboratoře budou moci využívat i meziná-rodní vědecké týmy, vysoké školy a dalšíinstituce. V současné době se připravuje vý-běrové řízení na dodavatele experimentů.

Na pořad dne se kromě hlubinného úlo-žiště dostává i úložiště Richard, které budedo roku 2025 zaplněno. Připravuje se protojeho modernizace a rozšíření. Řekněte námo ní více.

Stávající komory pro ukládání institucio -nálních odpadů (tj. pocházejících z lékařství,výzkumu – nikoliv z jaderných elektráren)ÚRAO Richard budou naplněny v roce2025, a proto dojde k jeho modernizaci.Kromě přípravy nové komory proběhnetaké modernizace přejímky odpadů. Dalšíčást modernizace bude zahrnovat úpravupodzemních páteřních chodeb a sanaci sta-rých větracích komínů. Řada ukládacíchkomor zůstává nevyužita. Předtím, než sedo nich začnou zavážet radioaktivní odpady,je třeba je zmodernizovat tak, aby byly do-konale připraveny. Modernizace je zamě-řena na posílení bezpečnosti jak dlouho-dobé, tak i provozní. Veškeré práce jsou při-tom naplánovány tak, aby místní lidé zvý-šený stavební ruch prakticky nepostřehli.Snažili jsme se najít takové řešení, aby ma-nipulace s horninou zůstala pouze v pod-zemí a žádné materiály nebyly vyváženyven. Prostory po bývalé těžbě vápence námto umožňují. �

172I2017

Pozornost je věnována také otázkámdalšího vzdělávání, jehož rozvoja účast v něm je nezbytným předpo-

kladem pro osvojování si znalostí a doved-ností nově požadovaných trhem práce. Nazákladě poznání vybraných aspektů do-padu technologického vývoje na trh prácebyla navržena široce pojatá opatření, kteráse týkají jednak potřeby dalšího zkoumáníči monitorování určitých jevů, a jednakopatření zaměřených na posílení souladumezi očekávanými nároky na znalosti a do-vednosti a jejich nabídkou na trhu práce.Otiskujeme její manažerské shrnutí.

Poptávka po pracovní síle

Velkou pozornost médií přitahují předpo-vědi o úbytku pracovních míst, které jsouvšak přebírané ze zahraničních studií, ne-jsou ověřované na podmínky ČR a mohoutak přispívat k vytváření nepříznivých oče-kávání ve společnosti. Záměrem však jevyužít procesy informatizace a kyberneti-zace jako příležitost k rozvoji společnosti,nikoli jako její ohrožení. V horizontu 10-20let bezesporu dojde k zániku určitých pro-fesí nebo k podstatným změnám v jejichvykonávání, stejně tak ale dojde i k rozší-ření zaměstnanosti zejména ve službácha ke vzniku zcela nových profesí, jejichž za-měření a obsah za současného stavu po-znání je těžko definovatelný.

Nové technologie povedou zejménak nahrazování rutinních činností, činností,které jsou vykonávané podle stanovenéhoneustále se opakujícího postupu, který lzealgoritmizovat. Takovýto charakter činnostíje zastoupený různou měrou v manuálníchi kognitivních profesích a ve vazbě na mírujejich zastoupení lze odhadovat, zda pro-fese zcela zanikne nebo dojde k podstatnézměně v jejím vykonávání, algoritmizo-vané činnosti budou nahrazeny jinými ne-rutinními činnostmi.

Obdobné procesy nastanou i v případěnerutinních činností, které u kognitivníchčinností jsou umožněny dostupností do-statečného množství dat (big data), kteréjsou předpokladem pro vytvoření přísluš-ných vzorců a přenechání těchto činnostípočítačům. Nahrazení manuálních nerutin-ních činností bude umožněno rozvojemstrojového učení, jejich zavádění do praxebude podmíněno cenou takovýchto ro-botů, resp. poměrem mezi jejich cenou,cenou lidské práce a jejich výkonností. Na-hrazení lidské práce technikou nebudeovlivňováno pouze technickými mož-nostmi a náklady na jejich pořízení vevazbě na náklady spojené se zaměstnává-ním fyzických osob, ale i celou řadou dal-ších faktorů, které budou působit jako ur-

čité bariéry zpožďující nebo znemožňujícívytěsnění lidí z určitých aktivit. Půjde ze-jména o takové činnosti, které jsou spo-jené s manipulací vyžadující složité koordi-nované pohyby, vysokou a specifickou ma-nuální zručnost či pohyblivost. Nenahradi-telná je zatím i kreativní inteligence spo-jená s vymýšlením a realizací originálníchřešení, stejně jako sociální inteligence spo-jená s vnímavostí vůči reakcím ostatníchlidí, vyjednávání a přesvědčování, alei s poskytováním péče o ostatní lidi. Zavá-dění techniky může být omezeno i urči-tými aktivitami státu, zejména tvorbou le-gislativních norem, může narazit i naodpor veřejnosti, která nebude poptávatslužby poskytované technikou a budedávat přednost službám poskytovanýmtradičním způsobem.

Tento aspekt bude působit s rozdílnouintenzitou podle věkových skupin popu-lace. Populace vyrůstající v prostředí virtu-ální reality bude ochotněji využívat službyzabezpečované technickými prostředky.

Doposud uskutečněné propočty o zánikua vzniku pracovních míst se liší ve vazběna použitou metodiku. Specificky pro ČR jeodhadováno, že automatizací je v průběhunásledujících 20 let silně ohroženo 10 %pracovních míst a u 35 % pracovních místdojde k podstatným změnám ve vykonáva-ných činnostech. Pokud tento odhad publi-kovaný ve studii OECD (Employment Out-look 2016) vztáhneme k počtu zaměstna-ných v roce 2015, bude vysoce ohroženocca 408 tisíc pracovních míst a u 1,4 mili-onu pracovních míst dojde k podstatnýmzměnám.

Situace na trhu práce bude ovlivněnanejen zánikem pracovních míst, ale i jejichtvorbou. Pro ČR je ve studii zpracovanéÚřadem vlády ČR odhadováno, že v roce2029 bude v ekonomice ČR existovat cca3,9 milionu pracovních míst podle stávajícístatistické klasifikace profesí (ISCO) sou-středěných zejména do následujících tříprofesních skupin ve výrobě a službách:techničtí a odborní pracovníci (ISCO 3), ob-sluha strojů a zařízení (ISCO 8) a speci-alisté (ISCO 2). Základní informaci o kvan-titativním napětí na trhu práce lze získatporovnáním nabídky na trhu práce s jejípoptávkou, kdy nabídka bude závislá ze-jména na demografickém vývoji včetněmigrace, délce počáteční přípravy na pro-fesní život, věku zákonného nároku na dů-chod, rozsahu setrvání na trhu práce i podovršení důchodového věku, možnosti za-pojení do trhu práce s ohledem na možnézdravotní hendikepy či péči o rodinu,zájmu o zapojení se do trhu práce s ohle-dem na dostatek finančních prostředků po-třebných pro zajištění životních potřeb.

I když všechny tyto a možná ještě další fak-tory budou ovlivňovat nabídku práce, roz-hodující bude rozsah populace ve věku re-álné ekonomické aktivity, tj. 20-64 let. Prorok 2029 je odhadnuto, že se o práci budeucházet z této věkové skupiny o cca 400tisíc osob méně než v roce 2015 a že dojdeke snížení nabídky pracovních míst o cca420 tisíc. Počet zájemců o práci bude ne-patrně zvyšován osobami z věkových sku-pin do 19 let a nad 65 let a naopak snižo-ván vzrůstajícím počtem lidí, kteří se nasvoji profesní dráhu připravují i ve vyššímvěku než 20 let. Na základě tohoto jedno-duchého porovnání lze očekávat, že natrhu práce dojde k mírnému převisu na-bídky nad poptávkou. Situace na trhupráce bude ovlivňována i mírou nesouladumezi nabízenými a požadovanými zna-lostmi a dovednostmi, jehož rozsah budezáviset na zájmu mladých lidí o studiumtrhem práce požadovaných oborůa obecně na ochotě a možnostech popu-lace doplňovat si znalosti a dovednostiv průběhu celého profesního života.

Situace na trhu práce je v ČR poměrněvýrazným způsobem ovlivňována zahra-ničním kapitálem. Zaměstnanost v nefi-nančních podnicích pod zahraniční kontro-lou představuje cca jednu třetinu celkovézaměstnanosti v těchto podnicích. Je sou-středěna zejména do podniků s německýma americkým kapitálem. Zahraniční inves-toři se nejvíce angažují v odvětví informač-ních a komunikačních činností a odvětvízpracovatelského průmyslu, kde jejichpodíl na celkové zaměstnanosti v přísluš-ném odvětví dosahuje 51 % resp. 46 %.V rámci zpracovatelského průmyslu jezcela výjimečná situace ve výrobě motoro-vých vozidel, kdy podíl zaměstnanýchv podnicích se zahraničním vlastníkem do-sahuje 82 %. Automobilový průmysl hrajezatím nezastupitelnou roli v ekonomice ČRa tím i v zaměstnanosti, je spolehlivým ta-hounem ekonomického růstu v obdobíkonjunktury.

Chování zahraničních vlastníků, a tonejen v ČR již etablovaných, ale i novýchpotenciálních investorů, bude i nadále vý-razným způsobem ovlivňovat poptávku popracovní síle. Lze předpokládat, že i v bu-doucnu si ČR uchová pro německé inves-tory pozici nejdůležitější investiční zeměv regionu střední a východní Evropy,pokud bude schopná zajistit dostatečnounabídku pracovní síly s kvalitním technic-kým vzděláním. ČR má šanci přilákat vý-roby, které byly dříve alokované do zemís nízkými kvalifikačními nároky a které vli-vem progresivních technologií a tími změn v nárocích na kvalifikace budouz těchto zemí odcházet.

Průmysl 4.0: Digitální gramotnost bude stejně důležitá jako čtení, psaní a počítáníStudie Iniciativa práce 4.0, jíž vypracoval Národní vzdělávací fond, o.p.s., byla zveřejněna v závěruminulého roku. Zabývá se očekávanými dopady informatizace a kybernetizace na trh práce a navybrané sociální aspekty.

182I2017

Firmy se zahraničním vlastníkem lokali-zované v ČR jsou většinou v pozici subdo-davatelů a tuto pozici budou pravděpo-dobně zastávat i v blízké budoucnosti. Za-hraniční odběratelé si udrží pozici techno-logických lídrů, z jejich investičních mož-ností mohou těžit i firmy v ČR. I když silídři ponechají špičkové inovace ve svýchmateřských zemích, lze očekávat, žebudou dosavadní provozy na relativně vy-

soké technologické úrovni umisťovat doblízkého zahraničí. Tyto tendence lze v ur-čité míře vysledovat již v současné době,kdy firmy pod kontrolou zahraničního ka-pitálu začínají do českých poboček umis-ťovat část svých vývojových aktivit. Před-pokladem je, že česká pobočka již proká-zala své kvality a její management máschopnosti a ambice pobočku posunoutvýš v hodnotovém řetězci. Zásadní šancíje generovat nabídku dostatečného počtuvysoce kvalitních odborníků a špičkovýchmanažerů, která bude představovat stálevýznamnější lokalizační faktor pro inves-tory do činností s vyšší přidanou hodno-tou, ve kterých se očekává nikoli úbytekpracovních příležitostí, ale naopak jejichpřírůstek.

Zaměstnanost bude ovlivňována i urči-tými aktivitami státu, které mohou být za-měřené například na rozvoj veřejných, so-ciálních i osobních služeb, po nichž budeprokazatelně rostoucí poptávka, a to jakslužeb hrazených z veřejných, tak ze sou-kromých zdrojů. Saturace těchto služebpracovníky je na podstatně nižší úrovni vesrovnání s vyspělými zeměmi EU-15. Prodosažení srovnatelného vybavení pracov-níky jednotlivých typů veřejných služeb,zejména zdravotnictví, sociálních služeba školství, na 1 tis. obyvatel činí hypote-tický potenciál přírůstku (i při zohledněnídemografického poklesu populace ČR) cca205 000 pracovních míst, což představuje

4,2 % současné celkové zaměstnanosti.U komerčních osobních služeb typu péčeo děti a domácnost, volnočasových a po-dobných aktivit je to kolem 26-27 tis. pra-covníků, což představuje cca 0,5 % celkovésoučasné zaměstnanosti. Zda se tento po-tenciál podaří naplnit, bude v prvním pří-padě závislé na finančních zdrojích veřej-ných rozpočtů a ve druhém případě na dis-ponibilních příjmech domácností.

Je nezbytné věnovat pozornost dalšímuzpřesňování výpočtů jak tvorby a zánikupracovních míst, neboť dosud provedenéodhady dávají velmi rozdílné výsledky. Jetřeba ověřit odhady ohrožení pracovníchmíst, které byly dosud prováděny na zá-kladě charakteristik amerického trhu prácetaké v podmínkách české ekonomiky. Nej-méně prozkoumanou oblastí jsou odhadytvorby a transformace pracovních míst vevazbě na procesy průmyslu 4.0. K tomu jenezbytné systematicky analyzovat nejenkvantitativní vazby, ale zejména kvalitativníaspekty, které mohou přinášet zlomy v do-savadních trendech, a to i s využitím fore-sightových metod. Následně je pak možnotyto nové poznatky implementovat do sy-stému projekcí trhu práce.

Další vzdělávání

Schopnost celoživotního učení bude dálenabývat na důležitosti v důsledku rostou-cích požadavků na flexibilitu pracovní sílyvyvolaných změnami v charakteru práce,variabilitou a individualizací pracovníchforem. Trendy rozvoje alternativních forempráce a častější změny zaměstnání mohouochotu firem investovat do vzdělávání za-městnanců snižovat. Náklady na vzdělá-vání zaměstnanců však mohou nabývati skrytějších forem, kdy součástí dodávkynových technologií je i odpovídající pro-školení osob a náklady na školení jsou za-

kalkulovány do ceny dodané technologie.Lze předpokládat, že určitou část nákladůna další vzdělávání ponesou jednotlivcipracující v alternativních formách práce.Aby dostáli požadavkům kladeným na oče-kávané výstupy, budou muset sledovata osvojovat si nejnovější poznatky v oborujejich činnosti. Zvýšené nároky budou i nazajištění rekvalifikací, ale i na zvyšováníuvědomění lidí o nezbytnosti dalšího vzdě-lávání.

Budou rozvíjeny nové formy dalšíhovzdělávání, vyplývající ze skutečnosti, žeučení se stává spíše procesem propojo-vání specializovaných uzlů či zdrojů infor-mací. Schopnost informaci nalézt, nachá-zet souvislosti a paralely mezi různými ob-lastmi, myšlenkami a koncepty bude stáledůležitější.

Schopnost efektivně pracovat s informa-cemi úzce souvisí s digitální gramotností,na jejíž rozvoj jsou zaměřena opatření Akč-ního plánu Strategie digitální gramotnostiČR na období 2015 až 2020. Digitální gra-motnost bude do budoucna stejně důležitájako čtení, psaní a počítání. Znalost těchtotechnologií a schopnost umět jejich pro-střednictvím efektivně řešit problémy jakv rámci pracovních úkolů, tak v rámciosobního života, je důležité si osvojovat jižv průběhu počátečního vzdělávání a progeneraci, která neměla možnost si tzv. in-formatické myšlení osvojit, bude nezbytnévytvářet dostatek kvalitních příležitostítento svůj nedostatek překonat. Všechnyosoby, které se budou chtít uplatnit na trhupráce, pocítí větší nároky na svoji digitálnígramotnost a na schopnost přizpůsobit serychlému vývoji v oblasti ICT. Klíčová budekombinace specifických oborových zna-lostí s relevantními ICT znalostmi a jejichprůběžné doplňování a aktualizování.

Specialisté technici, analytici, inženýřia programátoři budou muset umět uvažo-vat mimo úzké rámce svých oborů, přemý-šlet napříč byznys modely, produkčnímiprocesy, strojními technologiemi a dato-vými operacemi. Neustálá práce v rámcisítí (networking) bude vyžadovat schop-nost spolupracovat a orientovat se v kom-plexním a multikulturním prostředí. Budoupotřeba dovednosti v efektivní dálkové ko-munikaci prostřednictvím ICT, sociální do-vednosti, „integrative thinking“, síťová or-ganizace práce a kooperace. Klíčová budeschopnost celý život se učit, vyhledávat siaktivně aktuální oborové informace, využí-vat k sebevzdělávání dostupné nové tech-nologie, internet, sociální média, apod.Stoupat bude role kreativního přístupuk řešení problémů, samostatnosti, sebere-gulace, iniciativy, odpovědnosti a etiky.

Budoucí nároky na konkrétní znalostia dovednosti je obtížné odhadovat, neboťtechnologický vývoj je tak rychlý a nepře-dvídatelný, že je pravděpodobné, že se ob-jeví zcela nové trendy a technologie. Jeproto třeba zaměřovat již dnes vzdělávánína dovednosti obecné a měkké ve spojenís důkladným porozuměním profesnímuzákladu oboru, a jeho principům, kteréjsou neměnné. Bude třeba rozlišovat, kterédovednosti jsou dočasné, a které jsou tr-vale platnými principy. Pro zachování kon-kurenceschopnosti ekonomiky bude ne-

192I2017

zbytné rozvíjet podnikatelské dovednostia podporovat realizaci inovativních myšle-nek a postupů.

Lze očekávat, že v časovém horizontu 5let budou potřebné zejména dovednostiv oblasti mobilních zařízení a mobilníchaplikací, cloudů, zpracování velkých dat,využívání internetu věcí a rozvoje sdílenéekonomiky. Tyto trendy jsou patrné jižv současné době. V delším horizontu 10 letbude stoupat potřeba dovedností v těchtooblastech: robotika, autonomní doprava,pokročilé materiály a inovace v energetic-kých systémech.

Sociální aspekty

Se změněnou situací na trhu práce z dů-vodu pronikání digitalizace a robotizace sejednotlivé skupiny populace budou vyrov-návat rozdílně. Lze předpokládat, že ob-dobně jako nyní, bude mít největší potížedostát měnícím se nárokům zejména staršípopulace, a to především z důvodu nízkédigitální gramotnosti, kdy odstup starší ge-nerace (55-64 let) od mladé generace (25-34 let) se stále prohlubuje. V následujících20 letech, kdy do generace starších osobbude dorůstat generace v současné doběve věku 30 – 40 let, tedy generace, která ses digitální technikou seznamovala již v prů-běhu počátečního vzdělání, lze předpoklá-dat, že bude do určité míry schopnějšídržet krok v digitální gramotnosti. Nic-méně určitý odstup od mladé generacebude zřejmě i nadále přetrvávat, i když najeho zúžení jsou zaměřena opatření Akč-ního plánu Strategie digitální gramotnostiČR na období 2015 až 2020. Bude nadáleplatit, že starší generace je méně přizpůso-bivá novým požadavkům, méně ochotnáosvojovat si nové znalosti a dovednosti.O tom svědčí i nižší účast starších osob vevzdělávání ve srovnání s mladšími věko-vými skupinami, a to i navzdory tomu, žese počet osob ve věku 55-64 účastnících sevzdělávání zvyšuje.

Další skupinou populace, která se obtíž -něji přizpůsobuje a lze předpokládat, že aniv budoucnu nedojde v tomto ohledu k vý-razné změně, je populace s nízkou úrovnívzdělání a s nejvyšší mírou nezaměstna-nosti. Pro tuto populaci je typická poměrněnízká ochota zlepšit své postavení na trhupráce, o které svědčí i její nízká účast v dal-ším vzdělávání, která osciluje okolo 2 %,zatímco u populace s terciární úrovní vzdě-lání je 8-10krát vyšší. Dosud zpracovanéodhady pro ČR (Cedefop, Překvap) předpo-kládají pokles poptávky po profesích s vel-kým podílem pracovníků s nižší kvalifikací.S poklesem poptávky po nižších kvalifika-cích bude populace s pouze základnímvzděláním čelit zvýšené konkurenci na trhupráce. V této souvislosti je varující skuteč-nost, že v populaci ve věku 20-24 let, tedypopulací, která se bude na trhu práce v ná-sledujících 20 letech pohybovat, je podílosob s pouze základním vzděláním téměřdvojnásobný ve srovnání s populací vevěku 45-53 let, tedy s populací, která v prů-běhu následujících 20 let bude trh prácenaopak opouštět. Nezanedbatelnou okol-ností vysoké míry nezaměstnanosti osobs nízkou úrovní vzdělání je však i ochota

pracovat ovlivňovaná relací mezi nabíze-nou mzdou, sociálními dávkami a morálněvolními vlastnostmi jednotlivce.

Ohroženější skupinou na trhu práce jsouženy ve srovnání s muži. U žen je častějšípodzaměstnanost i nižší úroveň IT gramot-nosti. Ženy si jako obor svého vzděláníméně často volí technické obory, po jejichžabsolventech je na trhu práce vysoká po -ptávka a v budoucnosti se očekává jejídalší zvýšení.

Sociální smír ve společnosti je ovlivněnnejen postavením jednotlivých skupin po-pulace na trhu práce, ale do určité míryi příjmovými rozdíly a zejména podílempopulace ohrožené chudobou. Do bu-doucna je třeba počítat s polarizací zaměst-nanosti, která zřejmě povede k sestupučásti populace s původně středními příjmydo pracovních pozic s nižšími příjmy, ať jižz důvodu zastávání kvalifikačně méně ná-ročných pozic nebo pozic ve službách, vekterých jsou příjmy nižší ve srovnání s příj -my v průmyslu. Otázkou však je, zda sei v budoucnu udrží stávající relace nebodojde k jejich změně.

K podstatným změnám dojde i ve forměpracovních úvazků, kdy pracovní smlouvana dobu neurčitou ztratí své postavenístandardní formy zaměstnání a bude stálevíce nahrazována novými formami práce(např. home office, crowdworking, onlineplatformy), jejichž dopady na pracovnípodmínky, ochranu zdraví, sociální zabez-pečení jsou zatím ve fázi hypotéz a čekajína fundované a podrobné analýzy. Z hledis -ka celkové zaměstnanosti se tedy prozatímjedná o okrajový jev, avšak s velkým růs-tovým potenciálem.

Vznik nových forem práce, zejménapráce na dálku pozitivně ovlivňuje mož-nosti souladu rodinného a pracovního ži-vota. Jedná se zejména o možnost prácena dálku, která je umožněna dostupnostímobilních zařízení a sdílených sítí zaměst-navatele. Práce na dálku však není realizo-vatelná u všech profesí a u těch, u kterýchje vhodná, je důležité respektovat hranicemezi soukromým a profesním životem jak„zaměstnavatelem“, tak „zaměstnancem“.Možnost práce na dálku či na zkrácenoupracovní dobu však představuje pouzejeden z mnoha aspektů sladění rodinnéhoa pracovního života. Důležitá je i časováa finanční dostupnost zařízení poskytují-cích péči o nesoběstačné členy rodinya rozvoj a dostupnost dalších služeb a pří-strojů, které snižují časovou náročnost za-bezpečení kompletního fungování domác-nosti a které se díky novým technologiímrozvíjí. Lze předpokládat, že v delším časo-vém horizontu dojde k všeobecnému zkrá-cení pracovní doby a tím k obecnému zlep-šení podmínek pro soulad rodinnéhoa pracovního života.

Technologický pokrok zlepšuje i mož-nosti zapojení na volný trh práce osob sezdravotním postižením zejména možnos-tem práce na dálku, ale i zlepšujícím se ve-řejným prostorem, prostorem, který je pří-znivější pro pohyb osob se zdravotnímomezením. Osoby se zdravotním postiže-ním však budou i nadále čelit konkurenciosob bez tohoto hendikepu a budou semuset vyrovnávat s měnícími se poža-

davky na znalosti a dovednosti. I nadálebude třeba podporovat rozvoj chráněnéhopracovního trhu, speciální poradenstvía pracovní rehabilitaci.

Rozvoj digitalizace a robotizace povedek dalšímu snižování fyzické namáhavostipráce, ke zlepšování hygienických parame-trů pracovního prostředí a tím ke snižováníúrazovosti a nemocí z povolání. Zatímcodopady na fyzické zdraví budou vesměspozitivní, dopady na psychické zdraví pra-cujících zřejmě nebudou zcela jedno-značné, ale hlavně nejsou zatím podro-beny bližšímu zkoumání. Není zcelazřejmé, zda budou pracující vystaveninovým stresům, které jsou rozhodujícíz hlediska psychického zdraví, jaká budoupřijímána opatření, aby se těmto stresůmzabránilo nebo se alespoň jejich výskytsnížil. Psychické dopady nových pracov-ních podmínek, ale i nových kolektivů, je-jichž součástí budou i roboty, budou indi-viduální, budou záležet na dispozicích kaž-dého jednotlivce. O to větší význam budemít poradenství týkající se volby vhodnéprofese, vhodného zaměstnání.

Návrh možných okruhů opatření

V rámci jednotlivých kapitol byly zpraco-vány okruhy možných opatření zaměře-ných na podporu zaměstnanosti a zaměst-natelnosti populace ve vazbě na procesytechnologických změn spojených se čtvr-tou průmyslovou revolucí a opatření na ře-šení možných negativních sociálníchaspektů týkajících se především vyrovná-vání šancí na důstojný a plnohodnotnýživot. Uvedená opatření je třeba považovatpouze za rámcově vymezené možné re-akce na identifikované problémy. S ohle-dem na velmi širokou škálu souvislostía dopadů na trh práce, které vyvolávajíprocesy čtvrté průmyslové revoluce, ne-bylo v daném čase a s ohledem na součas-nou úroveň poznání, možno jít v rámci jed-notlivých opatření do větší hloubky.

V některých případech lze navázat naexistující opatření, která již v nějaké formějsou součástí aktivní politiky zaměstna-nosti či jiných politik, a dále zkvalitnit jejichrealizaci, inovovat je a zejména je lépe za-měřit na podporu vyšší profesní flexibilitya získávání nových dovedností pro práciv digitálním prostředí. Některá opatření,zejména ta, která souvisí s odhady budou-cího vývoje, se změnami charakteru práce,s dopady na sociální systémy, jsou zatímvelmi málo prozkoumána a obsahují vel-kou část nejistoty.

Je to dáno tím, že v současné době,a to nejen v ČR, ale i ve vyspělých ze-mích, je většina možných dopadů a prob-lémů v těchto oblastech odhadována vevelmi obecné rovině a často jde spíšeo spekulace, které je třeba lépe analyzo-vat a potvrdit či vyvrátit na základě dal-šího zkoumání a ověřování reálným vý-vojem. Zejména je třeba možné směry ře-šení široce diskutovat se všemi aktérytrhu práce, podobně jako je tomu jiždruhý rok v Německu, a hledat prů-chodná řešení tím spíše, že mnohoz těchto opatření je sociálně senzitivnícha má politický dosah. �

202I2017

212I2017

Ve světě patříme mezi lídry v měřenía třídění potenciálně radioaktivníhoodpadu, řada i evropských států vět-

šinu jaderného odpadu uskladňuje. Přitomse podle našich měření vrací zpět k uloženíméně než pět procent, s ostatním materiálemse nakládá jako s běžným odpadem napří-klad z domácnosti. Stát tím výrazně šetří ka-pacity i finanční náklady na jeho uskladnění,“říká Martin Pazúr, předseda představenstvaNUVIA a.s.

Nejvíce problémové jsou filtry a skelná vataČeská společnost NUVIA provádí měření ra-dioaktivního odpadu z jaderných elektrárenDukovany a Temelín od roku 2000. Za tudobu prošlo měřicími přístroji NUVIA přes 22tisíc tun odpadu, jako radioaktivní materiálse zpětně vrátilo méně než 5 procent. „Našíkontrolou projde vše, co se vyváží z kontro-lovaného pásma jaderné elektrárny, od že-leza a ocele přes kabely a stavební sutě až poplechovky od barev či rukavice použité přiúklidu. Nejvíce problémové jsou filtry od vě-trání, vzduchotechniky a klimatizace a skelnávata. Kuriozitou byl celý strom, který prošelnaším měřením,“ konstatuje Martin Pazúr.

NUVIA je jedinou firmou v České republiceoprávněnou měřit potenciálně kontamino-vané materiály z jaderných elektráren předjejich případným uvolněním do životníhoprostředí. „Kromě toho, že dodavatel musísplnit všechny náročné legislativní poža-davky, byla pro nás důležitá i předchozídobrá zkušenost se společností NUVIA.Firma má zároveň dlouholetou praxi v mě-ření různorodého materiálu u největších čes -kých firem pracujících s radioaktivními lát-kami, účastní se řady zahraničních výzkum-ných projektů, a to jsou významné refe-rence,“ konstatuje Petr Kopecký, vedoucíÚtvaru odpady a dekontaminace společnostiČEZ.

Jediná firma z EU v mezinárodním výzkumném projektuNUVIA se specializuje především na projektypro jadernou energetiku a průmysl. V oblasticharakterizace radioaktivního odpadu firmavyvinula metodiky měření, měřicí zařízeníi vyhodnocovací software, které používají ja-derné elektrárny a výzkumné ústavy v Českérepublice i v zahraničí. Jako jediná komerčnífirma z EU je součástí výzkumného pro-gramu evropských metrologických institucíEuropean Metrology Research Programme(EMRP), který se zabývá vývojem celoevrop-ských metodik na měření odpadů. V projektumá na starosti zpracování metodik a softwa-rových nástrojů pro charakterizaci, měřenía vyhodnocení měření radioaktivního od-padu před jeho uvolněním do životního pro-středí. V České republice spolupracuje na vý-zkumných projektech se Státním ústavem ra-

diační ochrany i Českým metrologickým in-stitutem.

SuperMUM kontroluje radioaktivitu

Velkým tématem blízké budoucnostii v našem regionu bude takzvané vyřazováníjaderných elektráren z provozu a nakládánís velkým množstvím radioaktivního odpadu.Jde o materiál, který musí projít měřením ra-dioaktivity, aby mohl být následně správnězlikvidován nebo uložen.

NUVIA pro tyto účely vyvinula řadu měři-cího vybavení. Nejpokročilejším je v sou-časné době speciální zařízení SuperMUM,které je unikátní co do objemu měřeného od-padu i technologie stínění. „Běžně se jako stí-nicí materiál používá olovo, my jsme použilipřírodní materiál na bázi betonu s nízkým ob-sahem přírodní radioaktivity – a tuto techno-logii máme patentovanou. Přístroj může na-jednou změřit několikanásobně větší objemodpadu s velkou přesností, což má značnýekonomický význam právě u vyřazováníelektráren z provozu,“ upřesňuje Pazúr. Su-perMUM firma vyvinula v rámci společnéhoprojektu evropských metrologických institutů

a přístroj byl rok testován výzkumníky vespolečném výzkumném středisku Evropskékomise v Ispře v Itálii. Šlo o pilotní projekt,ale o jeho další využití už projevil zájem vý-zkumný ústav CIEMAT ve Španělsku. V sou-časné době probíhá stěhování a instalaceměřicího systému.

Česká technologie v nejmodernějšímneutronovém centru ve světě Pozornost nejenom u odborné veřejnosti sifirma získala z kraje tohoto roku, kdy uspělav náročném výběrovém řízení na generál-ního dodavatele vodního chlazení a kom-pletní vzduchotechniky pro stavbu největšíhoneutronového centra na světě ve švédskémLundu. Zakázka v hodnotě 347 milionů korunse bude řešit tři roky. Svým praktickým vy-užitím by mělo nové centrum překonati slavný CERN. Hodnota zakázky přes 300 mi-lionů korun je prozatím největší v historiifirmy NUVIA. Důležité je i samotné zapojenínaší republiky do projektu. Čeští vědciv rámci společného výzkumného programudostanou možnost využívat neutronové cen-trum i pro vlastní výzkum. �

Velké téma – vyřazování jaderných elektráren z provozuDalších pět let budou české jaderné elektrárny používat pro měření odpadu know-how a měřicísystémy vyvinuté a vyrobené českou společností NUVIA.

V červenci se v Praze uskuteční sedmámezinárodní vodíková konference - 7thWorld Hydrogen Technology Convention2017 (WHTC). Jedná se o prestižní akci.Které hlavní argumenty rozhodly o tom,že byla zvolena právě Praha?

WHTC je tradiční celosvětová událost zesvěta vodíku opakující se vždy po dvou le-tech, organizovaná pod záštitou Meziná-rodní asociace vodíkové energie (IAHE).Lokalita se vždy mění a o pořádání je ve-liký zájem. Můžeme se jen dohadovat, copřesně z naší nabídky ovlivnilo rozhodnutímít možnost pořádat WHTC v roce 2017v Praze. Věříme, že rozhodla kombinacenárůstu vodíkových aktivit v regionustřední Evropy, silné a svými úspěchy ce-losvětově známé akademické zázemí v ČRa v neposlední řadě strategické umístěnínaší krásné Prahy v srdci Evropy s velmidobrou dostupností z celého světa.

Znamená to tedy, že v oblasti výzkumua užití vodíku držíme krok se světem?

Rád bych odpověděl jednoduše, žeANO. Nicméně je nutné podotknout, žeANO platí pro oblast výzkumu a vývoje, aleco do reálného užití vodíkových aplikacíjsme v ČR ještě v plenkách.

Akce je zaštítěna International Associationfor Hydrogen Energy. Řekněte nám o nívíce.

IAHE je asociace s již více než čtyřiceti-letou historií, jejímž cílem je podpora celo-světového rozvoje vodíkových technologií.Sdružuje členy jak z akademické, tak ko-

merční sféry. Pořádá velké konferenceWHEC a WHTC, vydává publikace a po-máhá svým členům s financováním pro-jektů zaměřených na vodíkové technologiea aplikace.

Partnerem akce za českou stranu je Českávodíková technologická platforma (HYTEP).Jaké jsou její hlavní cíle a jak naplňuje pos-lání, které jí bylo dáno takříkajíc do vínku?

Posláním Platformy je podpora vývojevodíkových technologií a zavádění vodíko-vého hospodářství v ČR. Platforma usilujetaké o zapojení svých členů do klíčovýchevropských a světových organizací zabý-vajících se vodíkem. Dále systematickymapuje rozvoj v oblasti vodíkových tech-nologií a vodíkového hospodářství v EU,USA a dalších ekonomicky vyspělých ze-mích a sleduje a vyhodnocuje aktivity v ob-lasti rozvoje vodíkových technologií a vo-díkového hospodářství v ČR.

Platforma pravidelně sleduje možnostizískání podpůrných prostředků v ČR, EUi jinde ve světě využitelných pro financo-vání rozvoje českých vodíkových technolo-gií a vodíkového hospodářství a pomáhápři zpracování projektů a žádosti o jejich fi-nancování a poskytuje poradenský servispro jejich realizátory.

Díky desetiletému působení na českémtrhu a nabytým znalostem a informacím,poskytuje Platforma odborné a ekono-mické expertízy pro orgány a agenturystátní správy a samosprávy v oblastechsouvisejících s rozvojem vodíkového hos-podářství.

Je partnerem dalších institucí obdob-ného typu v zahraničí, zejména v EU, vůčinim prezentuje a reprezentuje vývoj vodí-kových technologií a vodíkové hospodář-ství v ČR.

Platforma, jak vyplývá z předcházejícíodpovědi, usiluje o zapojení svých členůdo European Hydrogen and Fuel Cell Tech-nology Platform a dalších klíčových evrop-ských a světových organizací zabývajícíchse vodíkem.

Ve kterých organizacích má své zástupce?Platforma je členem „European Hydro-

gen and Fuel Cell Association“ EHA. Taexistuje již od roku 2000. Většina jejíchčlenů jsou lokální platformy a tímto spoje-ním dosahují větší váhu v Evropě. To je dů-ležité, protože země, které nemají národnístrategii pro vodíkové technologie a regi-onální vlády takové téma nepodporují,jinak nejsou slyšet ani vidět na evropskémjevišti. Tento případ se týká České repu-bliky a dalších zemí střední a východní Ev-ropy, ale také např. Nizozemska, Španěl-ska, Portugalska a Řecka.

Členové Platformy, konkrétně VŠCHTa Skupina ÚJV Řež, jsou reprezentantyČeské republiky v evropském podniku„Fuel Cells & Hydrogen Joint Underta-king“ FCH JU. Jedná se o partnerství ve-řejného a soukromého sektoru z Evropskéunie, výzkumných institutů a průmyslu.Spolupráce s FCH JU je velmi důležitá,protože tato agentura rozhoduje o použitífinancí na podporu vodíkových technolo-gií.

Vodík je rozhodně technická alternativa, kterou lze snížit závislost a spotřebu fosilních paliv,řekl CzechIndustry Martin Fišer, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy(HYTEP) a Chief Representative for Europe společnosti UNITED HYDROGEN GROUP

222I2017

Přibližte nám prosím, jak bude probíhatWHTC 2017, na které oblasti vodíkovéhohospodářství a vodíkové technologie sezaměří?

Očekáváme, že účastníci přijedou doPrahy již v pátek, aby si užili volný víkendpřed konferencí. Proto je zveme v rámcineformálního zahájení WHTC 2017 již v ne-děli na welcome drink do prostor Kongre-sového centra, kde je bude čekat malé ob-čerstvení s ochutnávkou českého pivaa moravského vína.

V pondělí je po oficiálním zahájení a tis -kové konferenci s prostorem pro dotazynovinářů připraven nabitý program před-nášek ve třech až čtyřech sekcích, řada po-ster prezentací, stánky partnerů konfe-rence a výstava.

Pro návštěvníky také nabízíme v prů-běhu konference tři zajímavé exkurze. Jdeo návštěvu výzkumných laboratoří VŠCHT,výlet do Ústavu jaderného výzkumu v Řežia v neposlední řadě návštěva sídla a vývo-jového centra společnosti Sunfire v Dráž-ďanech. Celá konference bude tematickyzaměřena na tři oblasti: doprava (trans-port), energie (energy) a věda a výzkum(cross cutting).

V prostoru před Kongresovým centrembude i několik zajímavých akcí přístupnýchzdarma široké veřejnosti. Bude zde mož-nost prohlídky a projížďky vodíkovýmautobusem TriHyBus vyrobeným v ÚJVŘež a unikátní možnost prohlídky a pro-jížďky vodíkovým vozem Toyota Mirai.Toyota je exkluzivním automobilovýmpartnerem této konference. Mirai je už navíce trzích, zejména v USA - Kalifornii,v Japonsku a v Německu. I v Česku sebude nabízet, na začátku pro flotily, prokteré má Toyota zajímavé podmínky.

A pokud jde o řečníky a jejich prezentace?Jsme rádi, že pozvání přijala řada odbor-

níků a osobností pohybujících se ve světěvodíkové ekonomiky již řadu let. Také nástěší velký zájem prezentace aktivit ať již ko-merčního a výzkumného rázu nebo účastzástupců zemí, kteří se pochlubí stavem vo-díkové ekonomiky v jejich regionu. Na

stránkách konference www.whtcprague2017.cz lze najít kompletní seznam řečníkůi s jejich stručnou biografií. Důležitá z na-šeho hlediska je prezentace tří nejaktivněj-ších regionů, jimiž jsou Japonsko, USAa Evropa.

V jakých oblastech se v současnosti vodíkpředevším využívá?

Komerčně se už používá jako dálkovénapájení (remote power supply), např. promobilní telekomunikaci, stavby a armádu,dále pro nouzové zásobování pro teleko-munikaci, datová centra a nemocnice.Firmy, které chtějí zvýšit udržitelnost pod-nikání, používají palivové články k výrobějejich elektrické spotřeby. Samozřejmějsou to spíš velké firmy jako Google, Ebay,Coca Cola Company, Bank of America, vícna webových stránkách firmy Bloomenergy(www.bloomenergy.com). A již nyní je znátjejich výhodné využití v mnoha směrech.

Druhá oblast, kde vodíkové technologienajdou své uplatnění, ale bohužel zatímani ceny a infrastruktura nejsou přijatelné,je mobilita individuální, hromadná a v za-čátcích nákladová. Příklady jsou vodíkovávozidla známých automobilek jako Toyota,Nissan, Honda, Hyndai, Mercedes-Benz.Dobře jste si všimli, že dominantními jsouasijští výrobci. Přehled vozidel poskytnestránka www.cleanenergypartnership.de

Jedním z příkladů nových aplikací v do-pravě, které v poslední době získali velkoupozornost, je vodíkový vlak od firmy ALSTOM, který bude jezdit v Německu užod konce toho roku. Další zajímavá apli-kace je výroba elektřiny na velkých lodíchpomoci FC, jak představila firma Thyssen-Krupp. Obě aplikace budou představenyna konferenci WHTC.

Které jsou hlavní překážky bránící jeho šir-šímu uplatnění?

Existuje více kategorií důvodů.Technické důvody: Infrastruktura se

musí stavět, ceny ještě nejsou ve většiněpřípadů konkurenceschopné. Technologieje ale připravena a ceny se budou snižovatspolu s narůstajícím počtem výrobků. Pro

výstavbu infrastruktury je potřeba alespoňjistota plánování a v nejlepším případě fi-nanční podpora od státu a Evropy.

Znalostní důvody: Technologie a jejichaplikace jsou prostě málo známé. To je jed-ním z hlavních úkolů působení platformy,kam cílí většina našich aktivit, abychom si-tuaci změnili.

Emocionální důvody: I když jsou techno-logie povědomé, lidem chybí dostatečnépraktické zkušenosti a vodík tak vyvoláváčasto asociaci s výbuchem nebo úplněvšeobecně pocit nebezpečí. Proto se roz-hodují raději pro známou variantu techno-logií.

Obecně panuje mínění, že jeho výroba jedrahá, transport a skladování náročné, sa-mostatnou kapitolu tvoří bezpečnost. Jaktomu je?

K tomu je potřeba říct, že vodík je běžnákomodita, jejíž využití má za sebou již 100let praxe. Uvedu příklad: do šedesátých letminulého století se používal v Praze měst-ský plyn, který obsahoval více než 50 % vo-díku. Informovat se o tom můžete u členaPlatformy Pražské Plynárenské a.s., kteráslaví letos 170. výročí.

Vodík lze vyrobit z více zdrojů. Stan-dardní je výroba ze zemního plynu nebouhlí. Ale to je bohužel tzv. „černý“ vodík,tzn. s fosilními emisemi. Pro vodíkovouekonomiku lze udržitelně použít jen „ze-lený“ vodík, tzn. elektřinou z obnovitelnýchzdrojů se vyrábí vodík pomocí elektrolýzy.Např. v Německu a v Rakousku se nabízí„zelený“ vodík na čerpačkách za cca.9 eur/kg, ale to je zatím pouze politickácena. Vodíkové auto může ujet zhruba 100km vzdálenost na 1 kg vodíku.

Budoucnost má v dopravě, na co se přede-vším zaměřuje výzkum a vývoj v tomtosměru?

Kritéria jsou jako pro každou kompo-nentu v mobilitě: Váha, objem, cena a ži-votnost.

Souhlasíte s názorem, že vodíkové autoa elektromobil jsou dvě strany jednémince?

Ano, s tím názorem souhlasíme, a to ne-jenom my, ale také např. německé Minis-terstvo pro průmysl a energie. Pohon obouvozidel je elektrický motor a to je jedinýbez emisní pohon. Jestli má vůz pod kapo-tou jenom baterie nebo baterie a palivovéčlánky, tím změní jen rozsah možných ap-likací, jako jsou dojezdová vzdálenost,výkon a komfort. Která varianta vozidlaa pro které účely se na trhu prosadí, ukážečas.

Když shrneme předcházející odpovědi,patří vodíku budoucnost?

Vodík je rozhodně technická alternativa,kterou lze snížit závislost a spotřebu fosil-ních paliv, a způsob, jak stabilizovat elek-trickou síť při použití obnovitelných zdrojů.Pro HYTEP jsou to argumenty, proč vodí-kové technologie zkoumat a testovat probudoucí aplikace. �

Ilustrační foto archiv redakce

232I2017

Právě u autobusů a nákladních aut jeaktuálně výchozí situace pro rozší-ření vodíku nejpříznivější. Lze využít

strategie „back-to-base“ tedy „návratuk základně“ a provozovat více vozidel z jed-noho místa, na kterém je umístněno vodí-kové čerpadlo. Tím se eliminuje jedenz nejvíce kritizovaných nedostatků vodíko-vých aut – nedostatek vodíkových čerpa-cích stanic. Zároveň se hlavní přínosy po-užívání vodíku - tichý provoz s nulovýmiemisemi při využívání rekuperace brzdnéenergie – nejlépe využijí v městských aglo-meracích, kde je tedy umístění vodíkovýchčerpadel nyní nejprospěšnější.

Kennworth s vodíkovým pohonem

Po zahájení výroby vodíkového autobusunezůstala ani nákladní vozidla stranou po-zornosti vývojářů Toyoty. Záměrně umístilivodíkový pohon do konvenční platformyběžného amerického tahače Kennworth,aby zdůraznili okamžitou využitelnost vo-díku v praxi a zároveň zkrátili dobu vývoje.Elektřinu pro výkonné elektromotory zajiš-ťují vodíkové palivové články, osvědčenév limuzíně Mirai a trakční baterie s kapaci-tou pouhých 12 kWh - elektromobil TeslaModel S naproti tomu disponuje 70-100kWh. Vodíkový tahač má výkon 493 kWa úctyhodný točivý moment 1.800 N.m. Tostačí na celkovou hmotnost soupravy 36tun a dojezd asi 320 km na jedno natanko-vání vodíku.

Toyota věří v budoucnost vodíkuHlavní rival Volkswagenu v boji o světový automobilový trůn razantně pokračuje ve své vodíkovéofenzivě. V poslední době Toyota doplnila svou flotilu vodíkových vozidel o autobus, připravovaný taképro olympiádu 2020 v Tokiu, a dále o těžký tahač. Zároveň firma pokračuje ve výzkumu a vývojistacionárních vodíkových palivových článků a v komercializaci vodíkových technologií.

242I2017

Schéma stacionární výroby elektřiny a tepla podle Toyota na bázi vodíkových palivových článků aplynové mikroturbíny

„Technologie palivových článků na bázivodíku má enormní potenciál stát se poho-nem budoucnosti,“ vysvětluje Bob Carter,ředitel Toyota Motor North America.

Zkušební nasazení se připravuje od léta2017 v přístavu Los Angeles ve spoluprácis kalifornským úřadem pro životní pro-středí CARB a energetickým úřadem CEC.

„Už s modely Prius a Mirai udělalaToyota technologický skok do budouc-nosti. Nasazení bezemisní koncepce ná-kladních vozů s palivovými články v pří-stavu Los Angeles je příkladem, který dou -fejme, budou následovat mnozí další,“sdělila ředitelka CARB Mary D. Nicholsováa dodala: „CARB sleduje pokrok této stu-die proveditelnosti s velkým zájmem, abymohla vytvořit co nejlepší kombinaci před-pisů a pobídek k oživení trhu čistých a efek-tivních těžkých nákladních aut.“

Mirai pojede túru po Číně

Od října 2017 budou vyslány dvě limuzínyToyota Mirai s vodíkovým systémem po-honu na tříletou předváděcí jízdu do Číny.Měla by zvýšit zájem obyvatelstva o alter-nativní pohony a nadchnout je pro novoutechnologii. Projekt má záštitu OSN, kteráod roku 2003 podporuje zavedení vozidels vodíkovým pohonem v zemích jako Čína,Brazílie, Mexiko, Egypt a Indie. Obdobnépředváděcí projekty už běží v Austrálii,Spojených arabských emirátech a v Ka-nadě. Toyota zároveň spolupracuje s čín-skou vládou na zkoumání potenciálu lidskéspolečnosti, založené na vodíku.

Futuristická reklama

Nově zahájená reklamní kampaň označujeMirai za „Vehicle of Change“ a sama je po-dobně jedinečnou jako propagovanýmodel. Speciální reklamní tabule, poprvév USA umístěné v dubnu a květnu 2017v Los Angeles a v San Francisku, mimosvého hlavního reklamního poselství totižnavíc zbavuje ovzduší škodlivých látek.Jsou potažené oxidem titanu, který pře-tváří oxidy dusíku – převážně způsobenédopravou – na nitráty, a tím čistí okolnívzduch. Tímto symbolickým spojenímdává automobilka najevo, že neustálehledá nové technologie, přívětivé k život-nímu prostředí. Toyota již v roce 2015 zve-řejnila své ambiciózní cíle „Toyota Envi-ronmental Challenge 2050“, které mají mi-mimalizovat dopad výroby, provozu a likvi-dace aut na životní prostředí a přírodu.Jedním z cílů je například snížení průměr-ných emisí CO2 nově vyráběných vozůznačky do roku 2050 o 90 % proti roku2010.

Nové konsorcium podpoří vodíkovouinfrastrukturu JaponskaToyota spolu s dalšími 10 japonskými fir-mami se během letošního května dohodlyna spolupráci při výstavbě vodíkových čer-pacích stanic pro FCEV – tedy vozidla vyba-vená palivovými články. Jedná se zejménao automobilky Honda a Nissan s vlastnímvývojem FCEV, dále o energetické firmya dodavatele plynu, kteří chtějí urychlit vý-

stavbu infrastruktury. Jejich spolupráceprobíhá v rámci „koordinovaného strate-gického plánu pro vodík a palivové články“japonské vlády. Deklarovaným cílem je doroku 2020 zřídit v Japonsku 160 vodíkovýchčerpacích stanic a mít v té době na japon-ských silnicích 40 000 vozidel s palivovýmčlánkem. Účelové spojení jedenácti japon-ských firem je v tomto případě založeno napřesvědčení, že v této ranné fázi komerci-alizace FCEV by měly všechny firmy v zemi,zapojené do této technologie, spolupraco-vat. Koordinované nasazení má pomocis posílením poptávky po vodíkových au-tech a výstavba infrastruktury je jedním zezákladních předpokladů. Jako specifickouformu kooperace zvažují mimoto zúčast-něné firmy založení zcela nové společnostiještě v průběhu tohoto roku. Ta by měla po-mocí konkrétních opatření popohnat vý-stavbu a provoz vodíkových čerpacích sta-nic a zároveň snižováním nákladů a zvyšo-váním efektivnosti podpořit atraktivituFCEV. Už se také hovoří o zájmu dalších ja-ponských firem stát se členy konsorcia.

Stacionární palivové články na výrobu elektřinyAutomobilka je velmi aktivní také v oborustacionárních systému na bázi vodíkovýchpalivových článků. Aktuálně byl zahájenzkušební provoz nového hybridního zaří-zení, sestávajícího z palivových článkůs pevnými oxidy (SOFC) a plynové mikro-turbíny zatím s výkonem 250 kW. Jedná seo vysokoteplotní palivové články, které seprovozují při teplotách 700-1000 °C. Zemníplyn je v palivovém článku rozštěpen nakysličník uhelnatý a vodík, který reagujes kyslíkem, dodávaným mikroturbínami veformě stlačeného vzduchu. Výsledkem jeelektřina. Přebytečné palivo (vodík a kyslič-ník uhelnatý) je spáleno v mikroturbíně,která rovněž vyrábí elektřinu. Pomocí koge-

nerace se využívá i odpadní teplo, takžeenergetická účinnost systému činí 65 pro-cent.

Testované zařízení má široké spektrummožného využití – od dodávek elektřinypro rodinné domky až po velké továrny.

Inovace firmu posilují

Toyota dosáhla za rok 2016 čistého zisku15,39 miliard eur, tedy přes 400 miliardkorun, přičemž zvýšila prodeje v Evropěo 9,5 % na více než 900 tisíc vozidel.

Japonsko na Světové vodíkovékonferenci v PrazeNa pražské Světové vodíkové technolo-gické konferenci WHTC 2017 ve dnech 9.-12. července 2017 samozřejmě nebudouchybět řečníci z Japonska, které bude mítna akci zvláštní sekci. Se zájmem se oče-kává zejména představení japonské ná-rodní strategie rozvoje vodíkových techno-logií. Zásadní projev přednese profesor

Mikihiro Nomura z japonského ShibauraInstitute of Technology.

Během konference budou pro účastníkyorganizovány krátké zkušební jízdy prvnímvodíkovým autobusem v ČR – TriHyBus,který je v provozu již od roku 2009 a dáleosobním autem s vodíkovým palivovýmčlánkem Toyota Mirai.

Časopis CzechIndustry se stal mediál-ním partnerem WHTC 2017. Z konferencepřineseme zvláštní reportáž v příštím čísle.

Další informace jsou na internetovéstránce: www.whtcprague2017.cz �

Zdeněk Fajkus, zástupce Spolkového svazu elektromobility

(BEM e.V.) pro ČR, MnichovFoto Toyota

252I2017