Zakladne charakteristiky

Epidemiologia

Etiopatogeneza

Formy a klin. Obraz

Diagnostika a diferencialna diagnostika

Uloha psychologa

Liecba farmakologicka a nefarmakologicka

Anotace Z teoretických znalostí student získá přehled o klasifikaci duševních poruch a základní psychopatologii jednotlivých psychických funkcí. Součástí jsou základy biologické léčby a psychoterapie, právní a etické otázky přístupu a léčby duševně nemocných. Cílené zaměření předmětu výuky pro psychology je především psychologických aspektu diagnostiky a léčby jednotlivých poruch.

Osnova Úvod do psychiatrie a její postavení v rámci medicínských věd. Klasifikace duševních poruch. Afektivní poruchy. Etiopatogenéza, klinický obraz a léčba. Poruchy schizofrenního okruhu. Etiopatogenéza, klinický obraz a

léčba Poruchy příjmu potravy. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem

psychoaktivních látek. Gerontopsychiatrie. Organické poruchy. Poruchy osobnosti. Pedopsychiatrie. Hyperkinetický syndrom. Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní

poruchy. Psychologické vyšetření u jednotlivých diagnostických okruhů. Právní postavení duševně nemocných.

Etické problémy psychiatrie

1

ORGANICKE DUSEVNE PORUCHY F00 – F09Základní charakteristika: - skupina duševních poruch, u kterých známe příčinu – nemoc, úraz nebo jakékoliv

poškození mozku vede k přechodnému nebo stálému narušení funkce mozku- základní příznak narušení kognitivních (poznávacích) funkcí

EPIDEMIOLOGIA: - demence 5% ve věku 60 roků, ve věku nad 80 roků již 20%- prevalence demence stoupá s věkem a zvyšuje se každých 5 let- prevalence se liší dle jednotlivých typů- Alzheimerova demence (AD) představuje zhruba 50% demencí

ETIOPATOGENEZA:Organické duševní poruchy - dělení:

Primární: poškozen přímo mozek Sekundární: následkem poruch jiných orgánů

Demence: Reversibilní, liecitelne Ireversibilne, nevratné (neurodegenerativní): dochází k zániku mozkových buněk (neuronů)

-Alzheimerova demence (AD)

FORMY A KLINICKY OBRAZ:F00 – F09: Organicke dus.poruchy:

F 00 Demence u Alzheimerovy choroby F01 Vaskulární demence F02 Demence u chorob klasifikovaných jinde F03 Nespecifické demence F04 Organický amnestický syndrom F05 Delirium F06 Jiné duševní poruch následkem onemocnění/ poškození mozku nebo

následkem somatického onemocnění F07 Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením

nebo dysfunkcí mozku

F00 = ALZHEIMEROVA demencia:FORMY A KLIN.OBRAZ:- rozvíjí se pozvolna (měsíce až roky)- nejprve postižení paměti- postižena schopnost učení (problémy se vštěpováním a vybavováním základních informací

podstatných pro běžný život)- postupně pokles paměti handicapem pro soběstačnost- dále poruchy myšlení ve smyslu zpracování informací, organizování, plánování, úsudku,

stává se odkázán na péči druhých- provázeno poruchami emočními a chování- odlisime ju od VASKULARNEJ demencie: priebeh je postupne progredujuci, kdezto u

vaskularnej je schodkovityETIOPATOGENEZA:- neurodegenerativna (nevratna) d., pretoze dochadza ku zaniku mozg.buniek- pricinu nepozname- v CNS produkce a akumulace beta amyloidu - centrální pro patogenezi - bunkova dysfunkcia a zanik neuronov vedie k neurotransmiterovemu deficitu

(acetylcholinu, noradrenalinu, a serotoninu) = zvysenie acetylcholinu je strategiou liecby

F01 = VASKULARNA, pripadne ZMIESANA demencia:ETIOPATOGENEZA:- sposobena je infarktami mozgu pri cerebrovaskularnom ochoreni

2

- po prechodnych ischemickych atakach, nahlych mozg.prihodachFORMY A KLIN.OBRAZ:- nerovnomerne postihnutie jednotlivych kogn. fcii (x AD) – napr.pamat je postihnuta viac ako

myslenie a usudok- loziskove neurologicke priznaky- v anamneze mozg.prihody a infarkty myokardu

F04 – ORGANICKY AMNESTICKY SYNDROM:ETIOPATOGENEZA:- postihnutie specifickych struktur mozgu- nedostatok vitaminu B6 (thiamin)

FORMY A KLIN.OBRAZ:- vyrazne narusenie kratkodobej pamati – neschopnost uchovat si nove poznatky- konfabulacie

F05 – DELIRIUM:ETIOPATOGENEZA:- nespecificky syndrom- priciny: metabolicky rozvrat intoxikacia a abstinencne stavy pri abuze psychoakt.latok traumata- hl.rolu z neurotransmiterov hra acetylcholin

FORMY A KLIN.OBRAZ:- nespecificky org. mozg. syndrom- sposobeny bud akutnou intoxikaciou alebo organickym postihnutim CNS

porucha vedomia (zastrene vedomie – znizene povedomie o okoli) narusenie poznavacich schopnosti a zhorsenie kraktokobej pamati a

dezorientacia casom a miestom narusenie psychomotoriky (striedanie hyper- a hypoaktivity) narusenie spanku alebo cyklu spanok – bdenie stav prechodny, kratky s menlivou intenzitou

- casto sucastou psychickych poruch (10 – 15 percent na chirurgickych oddeleniach)- rizikove faktory: vek, predchadzajuce poranenie mozgu, alkoholizmus

F06 = INE DUSEVNE PORUCHY:- vznikaju nasledkom ochorenia, poskodenia ci dysfunkcie mozgu alebo nasledkom

somatickeho ochorenia organicka halucinoza katatonna porucha organicky syndrom s bludmi organicke poruchy nalady uzkostna org.porucha disociacna porucha emocne labilna porucha mierna kogn.porucha = sporna diag. kategoria, projevuje se poruchami paměti (hlavně

výbavnosti a učení se nové látce), pozornosti, myšlení, řeči (zpomalení, hledání slov),vizuálně prostorové orientace – mozne kvantifikovat pomocou neuropsychologickych testov. Význam prevencie latkami, ktore zlepšuji kognitivny vykon nie je jasny. Je charakteristicka:

1. lahkymi poruchami pamati (udava nemocny aj blizke okolie), 2. postihnutie pamati je lahsie ako u demencie a nema dopad na

zvladanie kazdodennych udalosti,

3

3. zachovane su celkove kogn.schopnosti, = mnoho postihnutych prechadza do demencie!!! (80 percent v priebehu 6 rokov!)

F07 = PORUCHY OSOBNOSTI a PORUCHY CHOVANIA:- v ramci postencefalitickeho a postkomocneho syndromu- telesne ochorenia sprevadzane dusevnymi poruchami- patri sem porucha vzorcov chovania sprevadzana abnormalnymi prejavmi emocii, potrieb,

impulzov (bez ohladu na soc.konvencie = asocialne ciny…), poznavania a myslenia- musi byt pritomna dlhsie ako 6 mesiacov

DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA:DEMENCIA:Vyšetření zahrnuje:- dolezita je vcasna diagnoza- kompletní anamnéza včetně objektivní zhodnocení psychického stavu- tělesné a neurologické vyšetření- k vyloučení reverzibilní demence pomocná vyšetření (laboratorní vyšetření včetně

serologického vyšetření na HIV a syfilis)- EKG a RTG pro ujasnění vaskulární komponenty- CT (komputerová tomografie ) nebo MRI (magnetická rezonance) pro ujasnění míry atrofie

a zhodnocení lézí bílé hmoty mozkové- Mini Mental State Examination

DIAGNOSTIKA = uloha psychologa:Důležité je zhodnocení míry postižení kognice:

Je kognitivní porucha natolik závažná, že ji lze kvalifikovat jako demenci ? Další dotaz na přítomnost organicity Specifikace kognitivního deficitu

DEMENCIA x DELIRIUM, DEPRESIA: Delirium = náhlý začátek, zhoršená orientace, zhoršené vnímání, narušení cyklu spánek-bděníDeprese = obraz pseudodemence ( = depresi posobi dojmom demencie), normální orientace, nemocný odpovídá často „nevím“, nemá tendenci kognitivní defekt skrývatDemence = začíná pozvolna, deprese se objevuje až po vzniku kognitivního deficitu, nemocný má tendenci ho skrývat, není narušeno vědomí

DOMENY KOGNICIE Paměťové schopnosti Řečové schopnosti (+ další symbolické schopnosti) Vizuospaciální schopnosti Exekutivní funkce Intelektové schopnosti Zvládání každodenních aktivit

NEUROPSYCHOLOGICKE VYSETRENIE:6oblasti:

1. pamatove schopnosti:- dominující kognitivní změna - narušena hlavně sémantická paměť- casovy charakter: “temporalny gradient / Ribotov zakon” = nastava najprv strata

recentnych, cerstvych pam. infos az potom strata infos ulozenych v dlhodobej pamati,teda autobiog.zlozky a pamati pre osobne fakta (lepsie si pamataju co sa stalo pred mnohymi rokmi, ako to co sa stalo vcera)

4

- z hladiska fazi pamat.procesu: narusena je najma konzolidace = uskladnenie (1. vstiepivost, 2. uskladnenie, 3. vybavenie), rychle zabudanie a strata infos, v neskorsich stadiach porucha bezprostrednej reprodukcie, narusena aj epizodicka zlozka pamati = postupna dezorientacia pacienta casom a miestom a chybne casove radenie udalosti

Neuropsychologické testové metody užívané pro hodnocení paměti:- komplexní -Wechsler Memory Scale III - specifické - California Verbal Learning Test

2. Řečové schopnosti (+ další symbolické schopnosti)- nejprve obtíže v nalézání a vybavování vhodných slov - postupně obtíže v porozumění řečovému projevu - z dalších symbolických schopností postupný rozvoj akalkulie, agrafie a alexie- apraxie (neschopnost vykonat určitou motorickou aktivitu) později- agnózie (neschopnost rozpoznat již dříve známé podněty při zachovalých senzorických

funkcích)- rec sa stava vagna, pouzivaju skor obecne terminy ako konkretne- obcasne parafazie (nespravne pouzivanie slov), afazie, echolalia, dysartria, mutizmusNeuropsychologické testové metody pro hodnocení praktických a gnostických schopností: - Clock Drawing – kresba hodin, Rey-Osterrieth Complex Figure Test

3. vizuospacialne schopnosti - zpočátku topografická dezorientace (zprvu na méně známých místech), postupně

dezorientace i na známých místech a posléze i v domácím prostředí- dopad na praktické fungování pacienta v životě- slabe konstrukcne schopnosti- prejavy vizuokonstrukcnej apraxieNeuropsychologické testové metody užívané pro hodnocení vizuospaciálních schopností:- Clock Drawing, Rey-Osterrieth Complex Figure Test - Benton Visual Retention Test

4. exekutivne fcie- v diskrétních formách časné- výraznější progrese dochází ve středních a markantně pozdních fázích AD- problemy v obl. rozhodovania, riesenia problemov a planovania- oslabena je myslienkova flexibilita, presuvanie pozornostiNeuropsychologické testové metody užívané pro hodnocení exekutivních schopností:- Wisconsin Card Sorting Test - Trail Making Test - Stroop Test

5. intelektove schopnosti- změny ve výkonech v intelektových testech výsledkem změn v dílčích kognitivních

schopnostech. Neuropsychologické testové metody užívané pro hodnocení intelektových schopností:- komplexní: Wechsler Adult Intelligence Scale – III (WAIS-III)- specifické screeningové škály: Mini Mental State Examination , Mattis Dementia Rating

Scale , Seven-Minute Screening Test

6. zvladanie kazdodennych aktivit

KLINICKÉ ŠKÁLY A SCREENINGOVÉ TESTY zaměřené na:

1. KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI

5

Alzheimer´s Disease Assessment Scale (ADAS)- Cognitive and Non-Cognitive sections (ADAS-Cog, ADAS-Non-Cog) - screeningová posuzovací škála

- 21 položek: 11 kognitivních, 10 nekognitivních- kognitivní část je zaměřena zejména na posouzení kvality paměti, řeči, praxe a orientace- čím vyšší skóre, tím hlubší kognitivní deficit (zdraví lidé ve vyšším věku 5-10), max. 70- nekognitivní položky posuzují kvalitu psychiatrické symptomatologie, max. 50 Seven-Minute Screening Test

- 7-minutový screeningový test vysoce senzitivní pro detekci pacientů s AD- 4 subtesty ( 4 kognitivní oblasti typicky alterované u AD): 1. paměť, 2.verbální

fluence, 3.vizuospaciální a vizuokonstrukční schopnosti, 4. časová orientace. Global Deterioration Scale (GDS)

- škála globální deteriorace - umožňuje pečujícím zhodnotit fázi kognitivního deficitu- 7 stádií (1-3 „predementní“ fáze, 3. stadium koreluje svými charakteristikami s

mírnou kognitivní poruchou, stadia 4-7 demence, od 5. stádia jedinec závislý na pomoci a péči druhých osob)

Clinical Dementia Rating (CDR) - klinické hodnocení demence- 6 oblastí (paměť, orientace, úsudek a řešení problémů, společenské

styky/společenský život, domácí život a koníčky, péče o sebe)- oblasti klinicky hodnoceny na škále 0-3

Mini Mental State Examination (MMSE) - krátký screeningový test umožňující orientační a rychlé zhodnocení kvality kognitivních

schopností (administrace trvá 5-10 minut) - subtesty hodnotící orientaci, krátkodobou paměť, konstrukčně-praktické schopnosti, čtení,

psaní, početní schopnosti a pozornost

2. PSYCHIATRICKÉ A BEHAVIORÁLNÍ PŘÍZNAKY Behavioral Symptoms in Alzheimer´s Disease (BEHAVE-AD) Neuropsychiatric Inventory (NPI) - Neuropsychiatrický inventář, klinické strukturované

interview, realizované s osobou pečující o pacienta Geriatric Depression Scale (GDS) - screeningová škála pro posuzování deprese u

geriatrických pacientů Cornell Scale for Depression in Dementia

ZVLÁDÁNÍ KAŽDODENNÍCH AKTIVIT Katz Index of Independence of Activities of Daily Living

- hodnoceno 6 oblastí: koupání, osobní hygiena, oblékání, cestování, kontinence stolice a moči a příjem potravy - výsledné skóre 6 = pacient samostatný, 0 bodů = vysoká závislost na péči druhých osob.

Barthel ADL Index - hodnotí míru nezávislosti (fyzické, verbální) v následujících oblastech: jídlo, koupání, oblékání, péče o vzhled, kontinence stolice, kontinence moči, osobní hygiena, přesun lůžko-židle, chůze po rovině, chůze do schodů, vyšší skóre vyšší míru nezávislosti

LIECBA:FARMAKOLOGICKA:

Farmakoterapia kognitivnych (poznavacich) fcii:- kognitiva: léky, zvyšující různými mechanismy dostupnost acetylcholinu v CNS- nejdůležitější mechanismus inhibice cholinesteráz ( tj. enzymů, odbourávajících

acetylcholin)- inhibitory acetylcholinesterázy: donepezil (Aricept), galantamin (Reminyl), rivastigmin

(Exelon)- ovplyvnenie glutamatu = excitacny neurotransmitter dolezity pre pamat a ucenie,

antioxidancia = vychytavace volnych radikalov napr. vitamin E,C, melatonin atd.

6

- Nootropika: zlepsuju metabolizmus mozg.buniek napr.ginko biloba, piracetamIndikace: lehké a středně pokročilé Alzheimerovy demence, ověřovány u ostatních demencí zpomalují průběh, u části přechodné zlepšení kognitivních funkcí, chování, aktivit všedního

života a emotivityVedlejší účinky – z oblasti gastrointestinálního traktu - Liecba Alzheimerovej demencie, ktora by dokazala zabranit kumulacii beta-aanuloidu, nie

je momentalne dostupna (moznost akurat podavat inhibitory enzymov ktore podporuju tvorbu beta-amyloidu)

Liecba neuropsychiatrickych priznakov a poruch chovania- BPSD = behavioralne a psychologicke symptomy demencie- poruchy afektivity (nezvládání afektů, deprese, morozita, vztek, úzkost), z poruch chování

neklid, agresivní projevy, útěky, situaci nepřiměřené chování, dále psychotické příznaky ( bludy a halucinace), porucha cyklu spánek – bdění, spánková inverze

- pre liecbu pouzivame atypicke antipsychotika- pri depresii – antidepresiva skupiny SSRI (specificke inhibitory spatneho vychytavania

serotoninu) napr.citalopram, venlafaxin Liecba deliria- liecba priciny veducej k vzniku ochorenia- poskytnutie somatickej, senzorickej a vonkajsej podpory- pri psychotickych prejavoch podavame haloperidol

NEFARMAKOLOGICKA:Terapia a rehabilitacia:- nejefektivnější komplexní přístup - propojení léčby farmakologické, psychoterapeutické a

rehabilitace Praktické rady: - na stabilním místě telefonní čísla na lékaře, členy rodiny, policii, hasiče- důležité a potřebné věci na stabilních místech - bezbariérový přístup po bytě (pomůcky, držáky)- v noci rozsvícená světla - zajistit cenné předměty, finance- kognitivní trénink

Rehabilitacia, psychoterapia- vychadza z vlastnej doprovodnej symptomatologie Alzheimerovej demencie – BPSD =

dolezite naucit sa ich zavcas identifikovat a porozumiet tomu co ich vyvolalo, zapojit okolie tak aby mohlo dojst k zmenam

- zjednodusit okolite prostredie a bezne denne ulohy a cinnosti- poskytnut odpocinok- napovedy, pomocky = kalendar s poznamkami- precvicovanie infos o rodine, mien- zvladanie obsluhy pracky- rozoznavanie minci a bankoviek- postupy na trenovanie kogn.schopnosti (pracovat na kludnom mieste, vyhradit si dost casu,

nacvik konkr.cinnosti-nakup, obliekanie atd., aspon raz denne sa venovat spolocenskym hram, trenovat pamat a pozornost-krizovky, poviedky atd., trenovat priest.orient – postupny nacvik, zachytne body)

PROBLEMATIKA PECUJICICH OSOB- blízké a pečující osoby jsou vystaveny velké psychické zátěži- poskytnout praktické rady, jak pečovat po psychické stránce sami o sebe a nabídnout

odbornou psychoterapeutickou péči- pozitivní efekt přináší pečujícím osobám psychoedukativní podpůrná terapie, podpůrné

skupiny a programy

7

DUSEVNE PORUCHY A PORUCHY CHOVANIA VVOLANE UCINKOM PSYCHOAKTIVNYCH LATOK F10-19

Zakladna charakteristika:- akakolvek dusevna porucha, ktora vznikla uzivanim psychoakt.latok = latky vyvolavajuce

zavislost – maju vplyv na chovanie, vedomie a naladuPOJMY:

akutna intoxikacia: prechodny stav po poziti PsA latky, ktory vedie k maladapt.chovaniu (dany ucinkom latky na CNS)

skodlive uzivanie: sposob uzivania, ktory vedie k poskodeniu tel. alebo dus. zdravia

tolerancia: pri opakovanom uzivani musi jedinec zvysovat davku drogy aby dosiahol rovnaky ucinok

zavislost: progresivna adaptacia buniek ako odpoved na excesivnu expoziciu latky syndrom zavislosti:

silna tuzba ziskat latku problemy s kontrolou jej uzivania zvysenie tolerancie rozvoj telesneho odvykacieho stavu pri nedostatku latky

odvykaci stav: abstinencny syndrom, zahrna priznaky, ktore sa vyskytuju po odnati latky po jej trvalom uzivani

telesna zavislost: rozvoj tolerancie a abstinencneho syndromu psychicka zavislost: tuzba po latke a pri jej nedostatku rozvoj neprijemnych

psychickych priznakov craving: tuzba, bazenie po latke flashback: psychoticka reminiscencia – ma dojem akoby bol pod vplyvom

psychoaktivnej latky aj ked abstinuje dezinhibice: chovanie o ktorom subjekt vie, ze je nebezpecne alebo nevhodne ale

nie je schopny ho potlacit

EPIDEMIOLOGIA:Alkohol:- najzneuzivanejsia droga- 6 – 10 percent obyvatelstva - v CR = 2. miesto v konzumacii alkoholu v EU

Dalsie psychoticke latky:- 3,4 percenta ludi na celom svete uzivaju ilegalne drogy- marihuana, amfetaminy, extaza, heroin

Fajcenie:- 1,2 miliona fajciarov ( = tretina populacie)- v CR 30 percent dospelych

ETIOPATOGENEZA:4 faktory:

1) Osobnost2) Prostredie3) Droga4) Zivotna situacia- rozvoj zavislosti suvisi s dopaminovym mezolimbickym systemom, ktory reaguje na

odmenu libymi pocitmi

DELENIE zneuzivanych PsA latok: centralne tlmive: alkohol, barbituraty, benzodiazepiny

8

opiaty: opium a jeho derivaty, metadon stimulujuce latky: amfetaminy, kokain, nikotin, kofein halucinogeny: LSD, mezkalin, psilocybin, PCP konope: marihuana, hasis

FORMY A KLIN.OBRAZF10 Poruchy vyvolane uzivanim ALKOHOLU:Akutna intoxikacia:

mierna: uvolnenie, hovornost, euforia tazka: agresivita, podrazdenost az porucha vedomia a smrt

Koncentracia:o 0,3 – 0,5 promile: relaxacia, uvolnenie zabran, spomalenie motor.reakciio 1 promile: senzoricke a motoricke fcie su zretelne narusene (problemy s koordinaciou

pohybu, zlost, agresia)o 2 promile: vazne narusene schopnostio 4 promile: smrt

Patologicka intoxikacia alkoholom:- u jedincov s nizkou toleranciou k alkoholu- prejavuje sa extr.vzrusenostou, agresivitou, naslednym spankom a uplnou amneziou

Zavislost na alkohole:- musi sa prejavit aspon v jednej z nasledujucich oblasti:

skola, praca.. socialne fungovanie pravna oblast zvysovanie tolerancie neschopnost abstinovat strata kontroly

Jellinekova typologia:5 typov zavislosti na alkohole:1. problemove pitie: “α”, ako sebamedikacia, caste pitie osamote2. prilezitostne pitie: “β”, v spolocnosti3. anglosasky typ s preferenciou piva a destilatov: “γ”, vyrazna psychicka zavislost4. romansky typ: “δ”, preferujuci vino s typickou dennou konzumaciou alkoholu pre trvale udrzovanie hladiny5. epizodicke pitie: “ε”

4 vyvojove fazy zavislosti:1) pociatocna (symptomaticka)2) varovna (prodromalna)3) rozhodna (krucialna)4) konecna (terminalna)

Alkoholovy odvykaci stav:- telesne priznaky: tras, potenie, tachycardia, bolesti hlavy- kvalitativna porucha vedomia: delirium, zrak, taktilne, sluchove halucinacie- vegetatovna hyperaktivita- to uz oznacujeme ako delirium tremens- “fetalny alk.syndrom”: dusevna zaostalost, deformacie tvare a ustnej dutiny dietata

Komorbidita:= spojenie skodliveho uzivania alkoholu a psychickych chorob- rizikove faktory: trauma v detstve, rodicia so zavislostou, dedicna komponenta

F11 Poruchy vyvolane uzivanim OPIOIDOV:= opium, morfin, kodein, heroin

9

- snizuju citlivost k vnimaniu telesnych podnetov a schopnost na ne reagovat, schopnost menit naladu

OPIUM- susena stava z makovic, obsahuje morfin a kodein

Intoxikacia: narusene chovanie: apatia, utlm zhorsena pozornost otupelost mioza (zuzene zornice) pri tazkej: hypotenzia, hypotremia, ohrozenie zivota

Odvykaci stav:o tuzba po drogeo priznaky podobne chripkeo uzkost, dysforia

HEROIN- derivat morfinu- vysoko navykovy, uzivany intravenozne- musi byt uzivany niekolkokrat denne - ucinok trva niekolko hodin- komplikacie: vysoke riziko smrti – neumyselne predavkovanie / suicidalne jednanie,

bakterialne infekcie na kozi, caste osobnostne poruchy a depresie, zvysene vnimanie bolesti

Ucinky: vyvolava orgazmu podobnu reakciu a euforiu nasledovanu sklidnenim a ospalostou

Intoxikacia: vyrazna euforia popisovana ako orgazmus celeho tela zcervenanie tvare svrbenie koze mioza zavrate hypotenzia, hypotermia

Abstinencny syndrom:- 8 – 10 hodin po poslednej davke- 2 fazy: akutna – trva niekolko dni, druha – trva niekolko tyzdnov (hypotenzia,

hypotermiou..)

F12 Poruchy vyvolane uzivanim KANABINOIDOV:MARIHUANA- najcastejsia- z listov a kvetov konope (zivica = hasis)- tetrahydrokanabinol THC

Ucinky: v nizkyc davkach: mierne rozjarena nalada vo vyssich davkach: ucinky podobne halucinogenom zmeny vnimania: skreslene vnimanie casu a priestoru pocity uzkosti, hrozy narusuje pamatove fcie

Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, dezinhibicia, uzkost, podozrievavost, spomalenie casu atd. Poruchy vnimania: iluzie, halucinacie Depersonalizacie Derealizacie Telesne priznaky: zvysena chut k jedlu, suchost v ustach, tachykardia atd.

Odvykaci stav:

10

- nie je-

F13 Poruchy vyvolane uzivanim SEDATIV alebo HYPNOTIK:BENZODIAZEPINY- proti nespavosti a uzkosti

Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, dezinhibicia, apatia, utlm, labilita nalad, agresia zhorseny psychomotoricky vykon setrela rec kolisava chodza porucha vedomia

Zavislost:- vznika tolerancia a pri pokuse vysadit sa dostavuje abstinencny syndrom

Odvykaci stav:o podobny odvykaciemu stvau pri zavislosti na alkohole + sa moze pridat deliriumo symptomy bezne u uzkostnych stavovo priznaky relativne specificke – narusenie percepcie

F14 Poruchy vyvolane uzivanim KOKAINU:KOKAIN- ziskavany zo susenych listov koky- vysoko navykovy, vznika rychlo tolerancia- uzivany v “tahoch”: trvaju aj niekolko dni – koncia vycerpanim alebo dalsou davkou- vnutrozilova aplikacia

Ucinky: stimulujuce, euforizujuce ucinky zvysuje energiu, sebadoveru pocity vlastnej vtipnosti a pohotovosti po obdobi euforie nasleduje podrazdenost, az uzkostna depresia

Intoxikacia: poruchy chovania: euforia, velikasstvo, hrubost, agresivita, hadavost problemy v soc.fungovani: druznost x socialne stiahnutie sa poruchy vnimania: halucinacie, telesne priznaky: tachykardia az arytmia, hypertenzia, zimomriavky, potenie, zvracanie,

svalova slabost, krce moze dojst k nahlemu umrtiu nasledkom kardialnej komplikacie a deliria

Zavislost:- halucinacie, paranoidne bludy- typicke zrak.halucinacie su zablesky svetla, ktore sa pohybuju- taktilne halucinacie (hmyz pod kozou)

Odvykaci stav:o dysforiao unavao insomniao bizarne alebo neprijemne snyo zvysena chut k jedlu

F15 Poruchy vyvolane uzivanim INYCH STIMULANCII (vratane kofeinu):STIMULANCIA- vysoko navykove a nebezpecne- synteticke drogy vyrabane v laboratoriach z chem. latok a z prekurzorov najcastejsie z

efedrinuUcinky:

11

zvysuju aktivaciu zvysenie cilosti, znizenie unavy a nudy schopnost menit naladu a zvysovat sebadoveru zvysuju vytrvalost, silu, pomahaju schudnut besprostredne prijemny stav je nasledovany podrazdenostou a pocitmi nepohody, ktore

mozu byt prekonane len dalsou injekciou nizke davky bezpecne, vyssie: po stimulujucom ucinku sa dostavuje obdobie

“kompenzacneho utlmu” – ochablost, podrazdenost, unavenost – motivacia k dalsej davke vysoke davky: vzrusenost, zmatenost, busenie srdca, zrychlenie tepu a dychu

AMFETAMINY- napr. dexamfetamin, extaza = tablety- pervitin = cisty metamfetamin (prasok)- speed = malo cisty metamfetamin- pri dlhoobom uzivani mozu mat neurotoxicky efekt na kogn.fcie

ANOREKTIKA

Intoxikacia: narusene chovanie: euforia, velikasske predstavy, hrubost, agresivita poruchy vnimania: halucinacie paranoidita telesne priznaky: tachykardia, potenie, zimomrivost, svalova slabost, krce socialne interakcie – od nadmernej druznosti po socialne stiahnutie sa

Zavislost:- strata kontroly- impulzivny prijem drogy- vysoka uroven aktivacie- priznaky nerozoznatelne od akutnej schizofrenie- paranoidne bludy veduce k nevyprovokovanemu nasiliu, zrakove a sluchove halucinacie- depresie, suicidia

Odvykaci stav:o depresieo zvysena chut k jedluo poruchy spankuo tuzba po drogeo kognitivne problemy (s pamatou)

F16 Poruchy vyvolane uzivanim HALUCINOGENOV:Ucinky:

zmena vnimaniaLSD (diethylamid kyseliny lysergovej)- besfarebna latka bez chuti a zapachu- velmi silna droga- halucinacie farieb, zvukov- mysticke a kvazinabozenske zazitky- flashback: iluzie a halucinacie v obdobi abstinencie podobne tym, ktore preziva pri poziti

drogy- strata orientacie v realite, stavy paniky, nevie ovladnut co robi

PCP (phencyklidin)- disociativne anestetikum- halucinacie, pocit odstiepenia od okolia- vzrusenie, stavy podobne psychoze- necitlivost voci bolesti, prezivanie podobne stavom opitosti

12

Intoxikacia: porucha chovania: uzkost, strach, labilita nalad abnormity vnimania: sluchove, zrakove, taktilne iluzie ci halucinacie pri plnom vedomi,

vztahovacnost somaticke, najcastejsie vegetatovne priznaky: tachykardia, potenie, tras, dilatacia zornic

Odvykaci stav:- nie je

F17 Poruchy vyvolane uzivanim TABAKU: - fajcenie zvysuje metabolizmus kofeinu (fajciari maju zvysenu tendenciu k uzivaniu kofeinu)NIKOTIN- stimulacny efekt- zlepsenie nalady, znizenie tenzie- predcasne umrtia: rakovina pluc, infarkt myokardu atd.

Intoxikacia: bizarne sny insomnia labilita nalad derealizacia somaticke priznaky: potenie, tachykardia

Odvykaci stav:o tuzba po nikotineo telesne priznaky: malatnost, slabost, zvysena chut k jedluo poruchy nalady: uzkost, dysforia, neklid, podrazdenost

Zavislost na nikotine:- chronicke recidivujuce ochorenie- pricina kazdeho 5.umrtia v Cr

13

F18 Poruchy vyvolane uzivanim ORGANICKYCH ROZPUSTADIEL:- inhalacne latky- lahka dostupnost- diagnostika nie je mozna bez udajov jedinca- uzivane cuchanim k latke napustenej rozpustadlom alebo v uzavretom priestore (s

pokryvkou hlavy)4 kategorie podla National Institue of Drug Abuse NIDA:

1) prchave rozpustadla2) adheziva, pohonne latky, odstranovace farieb, nitrity, korekcne tekutiny3) plyny4) aerosoly

Ucinky: komplikacie: poskodenie koze, kardiovaskularne a plucne komplikacie, zlyhanie pecene neurotoxicita neurologicke priznaky: ataxia, neuropatia psychiatricke: uzkost, delirium, demencia, depresia

Intoxikacia: v popredi je dysfunkcne chovanie: apatia, letargia, hadavost psychomotoricka retardacia telesne priznaky: svalova slabost, setrela rec moze byt narusene vedomie: neostre vedomie, stupor, koma

TANECNE DROGY- alkohol, nikotin, kanabis, extaza, amfetaminy, LSD, kokain, heroin, poppers- chemicky roznoroda skupina- typicky socializovani mladi ludia vo veku okolo 15 – 30 rokov- zdravotne rizika: hyperthermia, dehydratacia, urazy, dopravne nehody- v Cr napr Zdruzenie Podane ruce (prevencia)

DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA- rizikove obdobie: adolescencia- muzi viac ohrozeni nez zeny- tendencia podhodnocovat mnozstvo latky- nutna konfrontacia s clenmi rodiny- mozne spojenie s inymi psychickymim poruchami- pri alkoholizme: konfrontacia s objektivnou anamnezou, pri somatickom vysetreni: zvysenie

hodnot pecenovych testov a zvyseny objem cervenych krviniek atd.DIAGNOSTIKA KOGN.DEFICITOV u uzivatelov navykov latok:- situacia za akej sa dostavaju k vysetreniu – casto suvislost s inymi problemami ako s

kogn.deficitmi- mnohi odmietaju suvislost problemov s uzivanim navykovej latky- zasadny vyznam pre diagnostiku a prognozu:dlzka abstinencie a celkove dodrziavanie

liecebneho rezimu- potrebne pouzit neuropsychodiagnosticke metody

Oblasti: dlzka a priebeh drogovej anamnezy typ uzivanej navykovej latky sposob uzivania vyskyt psychiatrickych poruch v minulosti pritomnost inej psychiatrickej poruchy celkova zivotosprava a zivotny styl

Vysetrenie osobnosti:- dotazniky, projektivne techniky- komorbidita s inym ochorenim- nutna sucast diagnozy je absencia nahladu na nemoc

14

LIECBAFARMAKOLOGICKA farmakoterapia intoxikaciou- pacienti s tazkou intoxikaciou si vyzaduju zabezpecenie vitalnych fcii, preto nutnost

hospitalizacie na ARO alebo JIP- lahsia intox. vyzaduje liecbu podpornu

farmakoterapia odvykacich stavov- delirium tremens: benzodiazepiny s postupnym vysadzovanim- opiaty: spasmolytika- kanabinoidy: vzhladom k pomalemu vylucovaniu nevyvolavaju tazke odvykacie stavy- barbituraty a benzodiazepiny: postupne znizovanie davok- pervitin a kokain: tazsie priznaky nie su pritomne, nie je nutna farmakol.liecba- halucinogeny: nevyvolavaju telesne odvykacie stavy- tekave latky: nevyvolavaju telesne odvykacie stavy

farmakoterapia zavislosti- latky zhorsujuce znasanlivost navykovej latky: hlavne pri zavislosti na alkohole ANTABUS =

ak uzije alcohol, silna vegetativna reakcia, az kolaps- antagonisti opioidnych latok- anticravingove latky: hlavne pri alkoh.zavislosti, napr. NALTREXON znizuje bazenie po

alkohole- substitucna liecba: cielom je zmiernenie skod, napr liecba metadonom u ludi zavislych na

opioidochNEFARMAKOLOGICKA

kratka intervencia:- doporucenie prestat zneuzivat navykovu latku- predanie svojpomocnej prirucky- spolupraca s rodinou- posilnovanie motivacie- sebamonitorovanie- krizova pomoc na linke dovery- metoda 4A: ask, advice, assist, arrange dovednosti potrebne pre zivot- socialne: schopnost celit soc.tlaku- dovednost sebaovplyvnenia: sebamotivacia

NEFARMAKOLOGICKE SPOSOBY ZVLADANIA BAZENIA:- vyhybat sa situaciam ktore ho vyvolavaju- uvedomit si ho hned na zaciatku- uvedomit si vyhody abstinencie- hovorit o svojich pocitoch- relaxacne techniky- zmena prostredia

KOGNITIVNE BEHAVIORALNE POSTUPY:Metoda “Semafor”“Trojstupnova obrana”:

1. analyza myslienok veducich k spustacu a ich zastavenie2. analyza myslienok od spustaca k recidive a ich zastavenie3. analyza myslienok od recidivy k debaklovej situacii a ich zastavenie

TERAPEUTICKA KOMUNITA- moznost aktivneho podielania san a liecbe- podiel na rozhodovani- kolektivnost, socialne ucenie

15

- 3-4 mesica az 1 rokSVOJPOMOCNE ORGANIZACIE A SOCIOTERAPEUTICKE KLUBY:- anonymni alkoholici 1935 v USA- zakladom: priznat svoju zavislost, zaviazat sa k uprimnosti, odhodlaniu s problemom

bojovat, nebat sa poziadat o pomocRELAXACNE TECHNIKY- uzitocne u pacientov u ktorych sa uplatnuje stres a napomaha rozvoju navyku alebo ho

udrziava

MOZNOSTI PREVENCIE A LIECBY- komplexny pristup k pacientovi- matching: priradenie pacienta k vhodnemu a jemu vyhovujucemu programu- komorbidita- najvacsie zlepsenie intelektovych fcii dochadza behom prveho mesiaca abstinencie

BIOLOGICKA LIECBA V PSYCHIATRII biologická léčba psychofarmakoterapie: - anxiolytika

- neuroprotektiva- antidepresiva

- antipsychotika stimulační metody

K biologické léčbě řadíme: psychofarmakoterapii stimulační metody - elektrokonvulzivní léčbu - transkraniální magnetickou stimulaci léčbu světlem spánkovou deprivaci

PSYCHOFARMAKOTERAPIAHistoria:- náhodný objev antipsychoticky a antidepresivně působích látek hodnocen jako revoluce v

psychiatrii:- změnil (a nadále mění) obraz psychiatrie a postoje k psychiatrii jako oboru - stimulus pro výzkum duševních chorob - psychofarmakologická éra (počátek 60. léta) nesmírný pokrok v léčbě psychických chorob

PSYCHOFARMAKADefinice:

léky ovlivňující psychické funkceDĚLENÍ psychofarmak (dle řady aspektů):

dle chemické struktury mechanismu působení klinických charakteristik ovlivnění jednotlivých psychických funkcí

ANXIOLYTIKA- látky, které potlačují úzkost- hlavními zástupci jsou benzodiazepinová anxiolytika (benzodiazepiny, BZ) - posilují inhibiční účinek kyseliny gama aminomásledné (GABA), což je hlavní inhibiční

neurotransmiter v mozku. - působí rychle, vysoce účinná anxiolytika, sedativa, mají vyjádřený relaxační a

antikonvulzivní účinek

16

Dělení dle DÉLKY VYLUČOVACÍHO POLOČASU:o dlouhý (>18 hod):- možná kumulace, méně často závislost, abstinenční syndrom mírný- diazepam (f.o. Diazepam), klonazepam (f.o.Rivotril)o středni (12-18 hod.):- oxazepam (f.o. Oxazepam), bromazepam (f.o.Lexaurin), alprazolam (f.o.Neurol)o krátký (<12 hod.):- triazolam (f.o. Halcion), midazolam (f.o.Dormicum)

Dělení dle INTENZITY HYPNOSEDATIVNÍHO PŮSOBENÍ: nejnižší u oxazepamu nejvyšší u BZ hypnotik, např. nitrazepamu (f.o. Nitrazepam), diazepamu a bromazepamu

Nežádoucí účinky BZ anxiolytik: sedace a ospalost v průběhu dne (postupně se snižuje únava, ataxie, závratě, hypotenze, pády kongenitální malformace rtů a patra plodu (?) abstinenční syndrom

Psychické účinky anxiolytik: závislost anterográdní amnézie a narušení kognice (časté lehké postižení soustředění a výpadky

paměti) paradoxní odtlumení agresivity rozvoj úzkosti a nespavosti po vysazení, často ve vyšší intenzitě než bazálně (rebound

fenomén)

Příznaky z odnětí BZ: příznaky běžné u úzkostných stavů příznaky relativně specifické

- narušení percepce - depersonalizace, derealizace, halucinace - změna citlivosti (brnění, trnutí, pocit že něco leze po kůži, sensorická hypersensitivita na zvuk, světlo, pachy a chutě, tinnitus)

psychotické symptomy - zmatenost, delirium, konvulzeIndikace

anxiolýza – úzkostné stavy, agitované psychózy hypnotický efekt – insomnie myorelaxační efekt – spastické poruchy antikonvulzivní – epilepsie, odvykací stavy amnézie - premedikace a sedace u malých chirurgických zákroků

Tolerance: na hypnotický efekt rychle na anxiolytický efekt pomaleji - BZ jsou účinné v léčbě akutní i chronické úzkosti a panických stavů- BZ účinkují rychle, účinek patrný již po jedné dávce, proto jsou vhodné zejména u pacientů

s akutní úzkostí- BZ účinné hlavně na tělesní příznaky, méně na psychické příznaky (obavy, úzkosti), kde

účinnější AD - krátkodobá léčba nevede k plné remisi- pro dlouhodobou léčbu nejsou BZ ideální - prosazována antidepresiva

HYPNOTIKA= psychotropní látky navozující spánek, v nižších dávkách sedaci, případně anxiolýzuÚčinky:

prodlužují spánek

17

urychlují usnutí snižují počet nočních probouzení

Dělení:- analogicky jako antidepresiva dle generací - vyšší generace specifičtější, lépe snášena, bezpečnější I. generace - barbituráty II. generace - benzodiazepinová hypnotika III. generace- tzv. Z hypnotika - zopiklon nebarbiturátová hypnotika (dnes obsoletní),

(f.o.Imovane), zolpidem (f.o. Hypnogen, Stilnox) a zaleplon (f.o.Sonata)

PSYCHOSTIMULANCIA= psychotropní látky, zvyšující či upravující vigilitu vědomí- mechanismus působení - zvýšení koncentrace katecholaminů v CNS- amfetaminy ( f.o.Psychoton), efedrin, metylfenidát (f.o. Ritalin), modafinil (f. o. Provinil) -

jiný mechanismus účinku Indikace:

narkolepsie porucha pozornosti s hyperaktivitou- při preskripci zvláštní opatření (předpis na zvláštny recept, proskripce evidována, zvýšeně

kontrolována) Nežádoucí účinky insomnie, nechutenství , tachykardie, hypertenze, sucho v ústech, mydriázaPsychické účinky stimulancií: zvýšená iritabilita úzkost možnost provokace psychózy

NEUROPROTEKTIVA= látky chránící neurony před poškozením, zvyšují metabolismus a krevní průtok, pozitivně ovlivňují kognitivní funkce Dělení:

nootropika - zvyšují aktivitu neuronů, prokrvení, upravují kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí, zlepšují a poruchy paměti a učení: piracetam (f.o. Piracetam, Nootropil), pyritinol (f.o. Encephabol, Enerbol), Ginko biloba

vazodilatancia - zlepšují prokrvení, snižují srážlivost: pentoxifylin (f.o. Agapurin), naftidrofuryl (f.o.Enelbin)

antioxydancia - vychytávači volných radikálů (E, C vitamin, melatonin) antiglutamátergní látky - memantin (f.o. Ebixa) kognitiva - léky, zvyšující různými mechanismy dostupnost acetylcholinu v CNS: - nejdůležitější mechanismus inhibice cholinesteráz (enzymy odbourávajících acetylcholin)- inhibitory acetylcholinesterázy: donepezil (Aricept), galantamin (Reminyl), rivastigmin

(Exelon) Indikace:

lehké a středně pokročilé Alzheimerovy demence, ověřovány u ostatních demencí zpomalují průběh, u části přechodné zlepšení kognitivních funkcí, chování, aktivit všedního

života a emotivityVedlejší účinky:

z oblasti gastrointestinálního traktu

ANTIDEPRESIVA= léky působící na patologicky pokleslou náladu a další příznaky depresivního syndromuDělení:

dle generací: I. – IV.generace časové dostupnosti: klasická, novější

18

chemické struktury: tricyklická, heterocyklická mechanismu účinku: inhibice zpětného vychytávání monoaminů, inhibice odbourávání,

modulací receptorůAD I. generace (klasická, tricyklická) - kromě základního mechanismu blokují některé receptorové systémy (muskarinové,

histaminové, adrenergní): amitriptylin (f.o. Amitriptylin), imipramin (f.o. Imipramin), klomipramin (f.o. Anafranil), dosulepin, (f.o. Prothiaden), dibenzepin (f.o.Noveril)

AD II.generace (převážně heterocyklika)- dnes užívána málo

AD III. generace- zvyšují dostupnost jednoho z monoaminů - nejrozšíření inhibitory zpětného vychytávání

serotoninu (SSRI): fluoxetin (f.o. Deprex), fluvoxamin (f.o.Fevarin), sertralin (f.o.Zoloft), paroxetin (f.o.Seroxat), citalopram (f.o.Seropram)

AD IV. generace (nová AD)- hlavní zástupci dualistická AD, zvyšují dostupnost dvou základních monoaminů

serotoninu a noradrenalinu, bez anticholinergních adrenolytických a antihistaminových účinků: venlafaxin (f.o. Effectin), milnacipran (f.o.Ixel) a mirtazapin (f.o.Remeron).

IMAO- společnou vlastností inhibice enzymu monoaminooxydázy, který odbourává noradrenalin,

dopamin, serotonin, tyramin a další látky

Vedlejší účinky (snášenlivost): Klasická AD: anticholinergní (dané blokádou cholinergních receptorů v CNS a na periferii):

poruchy paměti až delirantními stavy, suchost sliznic, zácpa, problémy s močením, poruchy akomodace, kardiotoxicita (tachykardii, hypotenzi, poruchy srdečního vedení)

II. generace AD - nemá anticholinergní účinky SSRI, nejčastěji předepisovaná AD - přechodné i gastrointestinální potíže ( zvracení,

průjmy), sexuální dysfunkce, lékové interakce dualistická AD - méně gastrointestinálních a sexuálních účinků než SSRI

Psychické účinky AD: u klasických AD souvisí s anticholinergním účinkem (poruchy paměti, delirantní stavy) s tímto spojena schopnost řízení motorového vozidla - AD I. generace ovlivnily reakční čas

při simulaci jízdy autem podobně jako 0,8 promile alkoholu v krvi, brzdná dráha se při rychlosti 110 km/hod. prodloužila o 12 m

SSRI nezpůsobila na simulátoru žádné prodloužení brzdné dráhy

THYMOPROFYLAKTIKA = stabilizatory nalady= látky, snižující frekvenci a intenzitu manických, depresivních, smíšných epizod afektivních epizod:

lithium antiepileptika ( karbamazepin, valproát, lamotrigin) některá atypická antipsychotika (olanzapin)

Lithium (Li):- kromě thymoprofylaxe účinné antimanikum- má antidepresivní účinek a antisuicidální efekt

Antiepileptika:- převzata od neurologů na základě pozorování (pozitivní vliv na výkyvy nálady u epileptiků)- jak u Li známy terapeuticky účinné hladiny v krvi, možné je pravidelně měřit

Vedlejší účinky: Li - nejčastěji žízeň, časté močení , příbytek na váze, struma, třes, gastrointestinální potíže antiepileptika ovlivnění jaterních funkcí, kožní komplikace teratogenita ( kongenitální malformace u dětí matek, které tyto látky v graviditě užívaly)

Psychické účinky

19

Li - při dlouhodobém podávání popisována ztráta kreativity (otázka, zda nešlo pouze o mitigování hypomanických stavů)

antiepileptika - nepříznivé ovlivnění kognice, novější antikonvulziva, která jsou u bipolární poruchy preferována, mají v tomto ohledu minimální efekt (lamotrigin)

ANTIPSYCHOTIKA= látky pozitivní ovlivňující psychotické příznakyDělení:

AP klasická ( =AP I. generace, typická, konvenční) nová, atypická (= AP II. generace)

- prům. účinnost stejná ( u 70% léčených akutních psychotických příznaků)- atypická AP lépe ovlivňují negativní a afektivní příznaky, lépe snášena, zlepšují kvalitu života- jednotlivá AP se liší farmakologickým profilem, což se projeví rozdíly ve vedlejších účincích Klasická AP :

Bazální AP:- charakterizována hypnosedativním účinkem, malá miligramová účinnost, relativně nižší

blokádou D2 a blokádou dalších receptorů (histaminových, cholinergních a alfa adrenergních) - neurologické vedlejší účinky méně intenzivní než u incizivních: chlorpromazin (f.o. Plegomazin), levomepromazin (f.o. Tisercin) Incizivní AP:

- charakterizována silnou blokádou D2 , výraznými neurologickými příznaky- vyvolávají tzv. extrapyramidový syndrom (parkinsonoid) ,haloperidol (f.o.Haloperidol)

Atypická AP:- klozapin (f.o.Leponex), risperidon (f.o. Risperdal, Rispen), olanzapin (f.o.Zyprexa),

quetiapin (f. o.Seroquel), amisulprid (f.o.Solian), ziprasidon (f.o.Zeldox), aripiprazol (f.o. Abilify),

- širší spektrum účinku (ovlivnění afektivních příznaků, lépe ovlivňují negativní příznaky a kognitivní dysfunkce),

- nižší výskyt neurologických vedlejších účinků, - metabolické vedlejší účinky (přírůstek hmotnosti, porucha glukózového metabolismu a

hypyperprolaktinémie)Psychické účinky:

atypická AP (vs klasická) nemají anticholinergní nežádoucí příznaky (negativní vliv na paměťové funkce)

atypická AP pozitivně ovlivňují kognitivní dysfunkci u schizofrenní poruchy

ELEKTROKONVULZIVNA LIECBAIndikace:

depresivní porucha (závažná, psychotická, farmakorezistentní, se závažnými suicidálními tendencemi) - nejúčinnější léčba s průměrnou účinností 80-90%

katatonní schizofrenie těžké manické stavy - léčba spočívá ve vyvolání velkého epileptického záchvatu - změna permeability membrán

neuronů a změná koncentrací základním neurotransmiterů - provádí se v celkové anestézii, s aplikací myorelaxancia, která zabrání tonicko-klonickým

periferním projevům Psychické účinky:

přechodné poruchy paměti (hlavně novopaměti) další vedlejší účinky vyplývají s celkové anestézie – např. přechodná ospalost, bolesti hlavy

Repetitivní transkraniální stimulace- účinná v léčbě depresivní poruchy- testována v řadě dalších indikacích

20

- možno provádět ambulantně, nejde o zákrok v celkové anestézii, nevede na rozdíl od EKT k poruchám paměti naopak možnost prokognitivního efektu

LIECBA SVETLOM, SPANKOVA DEPRIVACIA= vychází z předpokladu narušených biorytmů - hlavní indikací sezonní depresivní porucha (rekurentní deprese, v našich zeměpisných

podmínkách začíná na podzim a končí na jaře)- převládá pokles aktivity, prodloužený spánek, časté přejídání , podrážděnost, konfliktovost- indikována také v léčbě depresivní epizody nesezónního charakteru, často přídatná léčba

k antidepresivům, urychlí ev posílí antidepresivní účinek

SCHIZOFRENIA, SCHIZOFRENNE PORUCHY A PORUCHY S BLUDMI F 20 – 29PSYCHOZA:

bludy, halucinacie dezorganizovany slovny prejav a chováníe v širším pojetí také porucha vnímánia reality- postižený je přesvědčen o bizarnostech- slyší nebo vidí něco, co ostatní ne- jeho řeč a chování jsou divné a nepochopitelné

SCHIZOFRENIAEPIDEMIOLOGIA:- prototyp psychotickeho ochorenia- celoživotní prevalence 1%- incidence stejná u obou pohlaví, 2-4 případy na 10 000 ročně- malá variabilita prevalence a incidence v různých geografických a kulturních podmínkách- muži – začátek mezi 15 – 25. rokem- ženy později ( 25 - 35 r.), mírnější forma, lepší reakce na léčbu (vliv estrogenů)

ETIOPATOGENEZA:- náchylnost pro schizofrenii vrozená nebo získaná v časném vývojovém období jedince

vlivem zátěže vyústí v  manifestaci schizofrenních příznaků- nejčastěji manifestace v období puberty (rizikové období charakterizované bouřlivými

změnami organismu)- zátěž (stres) může být různého rázu od biologického až po psychosociální.

U schizofrenie nacházíme více či méně konzistentně: strukturální a funkční abnormity narušení různých neurotransmiterových systémů

- dopamin - nejvíce zkoumaný neurotransmiter (přenašeč nervového vzruchu) z hlediska etiopatogenézy a mechanismů účinku léčby antipsychotiky

PREJAVY:Pozitivní příznaky (psychotické ) příznaky: zvýšena dopaminergna aktivita

halucinace (poruchy vnímání) bludy a dezorganizace (myšlení, řeči a chování)

Negativní příznaky: znizena dopaminergna aktivita ochuzení psychiky hlavne v emotivite a volovej zlozke apatie, ztrátu motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení řeči a myšlení souvisí s funkční neschopností a kvalitou života

Další příznaky - afektivní příznaky deprese (v iniciální fázi, postpsychotická deprese) až 10% spáchá sebevraždu

21

Kognitivní dysfunkce (narušení poznávacích schopností):- jádrový příznak, přítomný před manifestací psychózy- hlavní příčina sociální maladaptace po odeznění pozitivních příznaků- spojena s negativními příznaky a abnormitami centrálního nervového systému

(CNS) - skládá se z měřitelných komponent (paměť, exekutivní funkce -schopnost iniciovat,

plánovat a řešit úkoly,pozornost)

KLINICKE FORMY:PARANOIDNÍ SCHIZOFRENIE

nejběžnější, relativně snadná diagnóza v popředí bludy (často paranoidní) provázené halucinacemi (nejčastěji sluchovými –

hlasy, které pacientovi hrozí nebo dávají příkazy) HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE

začíná v dospívání, karikuje pubertální projevy nepřiléhavé chování (manýrování) a emoce, inkoherentní (nesouvislý) verbální projev

(americká klasifikace nazývá tuto formu dezorganizovanou) bludy a halucinace měnlivé, fragmentární, nejsou v popředí

KATATONNÍ SCHIZOFRENIE v popředí poruchy motoriky zvýšené až bezcílné motorické aktivita, grimasování, manýrování (produktivní forma) nebo

naopak stupor (neproduktivní forma) časté stereotypie ve verbálním projevu a chování vosková ohebnost, nástavy

NEDIFERENCOVANÁ SCHIZOFRENIE příznaky více forem, nelze rozhodnout, která v popředí

REZIDUÁLNÍ SCHIZOFRENIE chronický stav po odeznění a dezaktualizaci akutních příznaků podivínství, zanedbávání sebe i okolí

SIMPLEXNÍ FORMA postupné stažení, snížení volní složky, oploštění emotivity

PRIEBEH:- tvoří 25% psychiatrických hospitalizací a 50% přijetí do psychiatrických zařízení za

rok- často chronický průběh- často vede k trvalé invaliditě (méně než 10% pracuje na celý úvazek a žije

samostatně)- celosvětově patří mezi 10 nejvýznamnějších příčin úplné invalidity- první manifestaci psychózy předchází prodromální příznaky (zvláštní chování,

pocity, myšlenky, ochuzení, vztahovačnost, pocity cizosti), nespecifické příznaky (nespavost, úzkost, podrážděnost)

- nejčastěji opakované psychotické epizody (= relapsy, exacerbace psychotických příznaků)

- přibližně třetina se po několika málo atakách vrátí k normálnímu životu- u další třetiny se střídají epizody schizofrenie s remisemi, nejsou schopni se vrátit k

svému předchozímu zaměstnání- poslední třetina se nezbaví příznaků psychózy, nejsou schopni samostatného

života,odkázáni na pomoc rodiny, popř. zdravotnického zařízeníPROGNOZA:Nepříznivé prognostické faktory:

mužské pohlaví nízký věk při začátku onemocnění nenápadný začátek, nepřítomnost spouštěcích faktorů

22

premorbidní život bez partnera, špatné sociální fungování pozitivní rodinná anamnéza převaha negativních příznaků, abúzus drog dysfunkční rodina s vysokým stupněm emoční atmosféry

DALSIE PORUCHY SCHIZOF.OKRUHU

F 21 SCHIZOTYPNÍ PORUCHA excentrické chování, anomáliemi myšlení a emotivity, připomínají schizofrenii vývoj a průběh jako u poruch osobnosti.

F 22 TRVALÉ DUŠEVNÍ PORUCHY S   BLUDY rozvoj jediného nebo několika vzájemně propojených trvalých bludů s rozmanitým

obsahem (persekuční, erotomanický, velikášský, žárlivecký a hypochondrický) typický nenápadný počátek bludných myšlenek, postupně se stanou dominantou nemocného vedeme k disimulaci

F 23 AKUTNÍ A PŘECHODNÉ PSYCHOTICKÉ PORUCHY psychotické příznaky krátké, přechodné spojené s akutním stresem

F 24 INDUKOVANÁ PORUCHA S   BLUDY bludy sdíleny dvěma nebo více osobami, které jsou vzájemně úzce emočně svázány pouze jedna trpí psychotickou poruchou, bludy indukováné další osobě mizí po oddělení

F25 SCHIZOAFEKTIVNÍ PORUCHY současná přítomnost afektivních a schizofrenních příznaků ( manický, depresivní a

smíšený typ) Kasanin 1933

DIAGNOSTIKA- na základě rozhovoru, pozorování, konfrontace s údaji objektivní anamnézy - pomocná vyšetření : psychologické vyšetření, zobrazovací metody - vyznam pre diagnozu ma přítomnost kognitivního deficitu

DIFERENCIALNA DIAGNOZAOrganické a symptomatické psychické poruchy (F0)

encefalitida, trauma a nádor mozku (frontální a temporální lokalizace), epilepsie (temporální) moxu připomínat priznaky schizofrenie

důležitá laboratoř, anamnézaPoruchy vyvolané psychotropními látkami(F1)

intoxikace (toxická psychóza u stimulancií - amfetaminy, LSD, extáze,fencyklidin) abstinenční syndromy vulnerabilní jedinci možný přechod do schizofrenie

- podstatné toxikologické vyšetření a dynamika (ustoupí během několika dní abstinence) projevů !Poruchy schizofrenního spektra (F2)

léčba antipsychotiky není pochybením a ujasnění může přinést průběh onemocnění Afektivní poruchy (F3)

mánie a deprese s psychotickými rysy – v léčbě preferována antipsychotika, proto diagnostická nejistota nevede k odkladu léčby

23

voditkom moze byt vacsia zrozumitenost myšlenia a jednania u manie Neurotické poruchy (F4) – vzácně

disociativní stupor - průkaz psychogenního působení (napr. stresujuca událost) Obsedantně- kompulzivní porucha x u schizofrenie obsedantně- kompulzivní syndrom

hlavně v iniciální fázi, bizarní obsahy, není náhledPoruchy osobnosti (F6) – nejobtížnější !

tyka sa najma paranoidnej, schizoidnej a emocne nestabilnej osobnosti kromě dekompenzací (zhoršení dominujících charakteristik) - trvalá porucha nejdůležitější anamnéza zamerana na dynamiku projevu, psychologické testy u schizofrenie dochadza v urcitej faze k zmene osobnosti x u poruch osobnosti nie!!

ULOHA PSYCHOLOGICKEHO VYSETRENIA1.diferenciální diagnostika – porucha osobnosti x psychóza:- použití projektivních osobnostních testů (Rorschach – při interpretacích prezentovaných

tabulí hledáme psychotické interpretace; kresba postavy - FDT)- dotazníky (MMPI – Minnesotský osobnostní dotazník zjišťující také přítomnost patologie)- pro psychotický proces důležitá změna chování a sociability

2. vyšetření hloubky kognitivního deficitu - zhodnocení jednotlivých komponent - standardizované neuropsychologické testy (výběr

metod a způsob použití závisí na psychologovi)

TRENDY V HODNOTENI KOGN.DEFICITU tvorba unifikované formy psychologického vyšetření pro výzkum a praxi (MATRICS

„Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia“- iniciativa vědců zabývajících se kognicí)

identifikace 7 kognitivních oblastí specifických pre schizofreniu (pozornost, rychlost zpracování informací, pracovní paměť, verbální ucenie a pamat, zrakové učení a paměť, logické myšlení a řešení problému, sociální kognice)

sucasny trend smeruje k vytvořeniu jednotné, časově přiměřené ( 60-120 min.) baterie testů

počítačové verze vs tužka-papír ? počítačové testy – sami zpracovavaju data, časová úspora x pre pacienta zatěžující

(znizuje výkonnost), chybí přímý kontakt medzi administratorom a pacientom

PSYCHOSOCIALNE DOSLEDKY KOGN.POSKODENIA:- narusenie kogn.fcii suvisi s nepriaznivou prognozou ochorenia, nizkou kvalitou

zivota a neschopnostou pacienta viest samostatny a nezavisly zivot- nie su schopni najst a a udrzat si zamestnanie- Porucha prac.pamati = zlyhavanie v kazdodennych cinnostiach, obmedzenie

soc.komunikacie- Nie su si isti o com hovoria a tak radsej mlcia- Porucha riadiacich fcii = nie je mu jasne,ake su jeho plany a co robi- Porucha pozornosti = lahko rozptylitelny, zhorsena soc.percepcia- Problemy s vnimanim a interpretaciou mimickych prejavov a emocii

PSYCHOSOCIALNE VYSETRENIE:- vztahy k clenom rodiny – infos o vcasnych vyvojovych anomaliach, psychol.stresoch,

dostupnosti soc.podpory- vztahy s vrstevnikmi – horsie soc.dovednosti, stydlivejsi, narusena sch.nadvazovat intimne

vztahy- studijne schopnosti – rozmanite- pracovna anamneza – postupne sa zhorsuje ich vykon, vacsina nastupuje do invalidneho

dochodku- aktivita a zaujmy – vacsinu casu travia osamote, pozeranim televize..nemaju konicky

24

FARMAKOLOGICKA liecba:- základ léčby – antipsychotika (AP)Dělení AP:

AP klasická (I. generace) Nová AP, atypicke(AP II. generace) - globální efekt obou generací srovnatelný, ale

atypická AP příznivěji ovlivňují negativní a afektivní příznaky, lépe snášena (zlepšují kvalitu života, zvyšují spokojenost pacienta a snižují spotřebu zdravotní péče) = klozapin, risperidon, olanzapin, quetiapin, ziprasidon, amisulprid, zotepin = liší se farmakologickým profilem, v praxi sa to prejavuje vedlejšími příznaky

LIECBA SCHIZOFRENNEJ PORUCHY komplexní přístup - kromě farmakoterapie, psychosociální intervence a pomoc v takových

oblastech jako je ubytování, finance a osobní vztahy schizofrenní porucha je proces, který prochází různými fázemi, které vyžadují poněkud

odlišnou strategii a taktiku. Ve všech fází léčby je zdůrazňováno, že i když základem je farmakoterapie, měla by farmaky být doplňována psychosociální intervencí.

1. AKUTNA FAZACíl: odstranění (zmírnění) pozitivních příznakůFarmakoterapie: maximální tolerované dávkyPsychosociální intervence:

minimalizace stresů jasná komunikace, strukturované prostředí tolerance, podpora informace o léčbě, povzbuzení ke spolupráci navázání vztahů s rodinou, edukace

Trvání: 4-8 týdnů – potom nastava stabilizacia a dochadza pomaly k obnovovanou fungovania

2. FAZA STABILIZACIECíl: snaha udrzat ziskane zlepsenie, este pretrvavaju negativne příznaky a kognitivny deficit (6-12 měsíců, u řady v mírné intenzitě přetrvávájí)Farmakoterapie:nadále nezbytnou podmínkouPsychosociální intervence:

podpůrná, méně strukturovaná a direktivní neklademe nadměrné nároky na zapojování do života a rehabilitaci (náchylnost k relapsu,

propouštění z hospitalizace) edukace ohledně průběhu, prognózy, kompliance

Kompliance - rozsah, v jakém je chování jedince (užívání medikace)v suladee s radou lékaře: napr. Nemocny sa nedostavi na schodku, nenecha si vystavit předpis, nevyzdvihne si recept atd.

velmi dobra: nemocny berie 75 – 100 percent doporučenej davky dobra: 25 – 75 percent nonkompliance: 0 – 25 percent

Adherence – uzsi pojem, tyka sa určitého typu liecby

3. FAZA STABILNACíl: prevence relapsu (excacerbace psychotické symptomatologie), dosažení remise a její udržení Farmakoterapie:- dlouhodobá udrziavacia léčba antipsychotiky (minimálními účinnými dávkami) snižuje

výskyt relapsů - bez antipsychotik relaps 3x častější (20% vs 60-70%), přesto řada nemocných léčbu

vysadí- část relabuje i při medikaci (ročně 20% - 30%)

Psychosociální intervence:

25

cielena na rodinu snaha o pracovní zapojení (chráněné zaměstnání, nácvik dovedností) kognitivně behaviorální psychoterapie kognitivní rehabilitace

Relapsy:- zhoubný vliv na průběh choroby: snižují lékovou odpověď, vedou k rezistenci na léčbu,

každá psychotická epizoda predisponuje k další epizoděPříčiny relapsu:

přirozený průběh nemoci, který se nám nepodaří léčebně ovlivnit nespolupráce psychosociální faktory (nedostatek podpory rodiny, stresové prostředí) nedostatky zdravotního systému

LIECBA KOGNITIVNEJ DYSFUNKCIE:1) atypicke antipsychotika2) augmentacia latkami posilujucimi neurotransmiterove systemy spojovane

s kogniciou3) kognitivna rehabilitaci: zalozena na principech učenka, vyuzivaju sa licitace, nacvik

konkrétných soc.situacii

NEFARMAKOLOGICKA liecba:- zahrnuje psychoedukaci, nácvik sociálních dovedností a kognitivní trénink- nejrozpracovanější a nejefektivnější integrovaný psychoterapeutický program

(H.D.Brenner) - počítačové programy - výhodou zpětná vazba, flexibilita v reakci na výkony a chyby,

možnost zpracovávat data, st zaměření na specifický či globální deficit.- Nevyřešené: efekt rehabilitace izolované kognitivní domény, uplatnění nabyté dovednosti

v  denních aktivitách, trvání efektu bez opakování

PORUCHY NALADY F30 – 39Základní charakteristika:

porucha nálady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus zahrnují depresivní, manické a smíšené epizody významný ekonomický aspekt (deprese - druhá vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a

mortality ve světě v r. 2020), 5 z 10 hlavnych pricin neschopnosti au psychoticke poruchy

EPIDEMIOLOGIADepresivní porucha- v kterémkoliv okamžiku ve světě trpí 340 milionů lidí depresí - celoživotní prevalence deprese 16%, vyšší u žen (10 - 25%) než u mužů (5-12%). - prevalenci ovlivńují kulturní tradice - nejnižší 1-2% v Japonsku, 12-15% byla zjištěna

v Británii, v Holandsku a Francii, nejvyssi v Chile 27,3 percentaBipolární porucha- celoživotní prevalence 1-2%- bipolární spektrum 5%- 10-20% všech poruch nálady

Biologické faktory: nedostatek monoaminů ( noradrenalin, dopamin a serotonin) přesun zájmu na oblasti monoaminy řízené (frontální kortex, hippokampus/amygdala a

bazální ganglia): „Monoaminova hypoteza depresie“:

26

monoaminove systemy su spojene funkcne aj strukturálně a vzajomne sa ovplyvnuju DEPRESIA - dysfunkce mozkových okruhů modulovaných monoaminovými systémy

postsynapticky prenos signalu dění za membránou –vliv na molekulární úrovni endokrinologické poruchy ( hlavně narušení osy hypotalamus – hypofýza a nadledviny),

narušení imunity, alteraci cirkadiánních rytmůGenetické faktory:

výraznější u bipolární poruchy (maniodepresivní psychózy dle starší klasifikace) genetická komponenta významná - studie rodinné, adopční, dvojčecí studie a v poslední

době vazebné (molekularnegeneticke) studiePsychosociální faktory:

životní události hrají roli hlavně v iniciální fázi onemocnění, při opakovaných epizodách nebývá jejich podíl tak zřejmý.

- deprese je heterogenní skupina poruch!!

FORMY A KLIN.OBRAZ MKN 10 zohledňuje příčinu (primární vs sekundární), polaritu (bipolární vs unipolární),

intenzitu (lehká, střední, těžká), přítomnost psychotické symptomatologie (mánie a deprese s psychotickými rysy) a délku trvání (bipolární porucha vs cyklotymie, depresivní porucha vs dysthymie).

Sekundární porucha nálady se vyskytuje na bázi abusu návykových látek nebo organického postižení CNS.

platná klasifikace MKN 10 neužívá pojmy reaktivní a endogenní deprese, protože nedokážeme určit podíl jednotlivých faktorů

Z klinického hlediska důležité DĚLENÍ depresivní poruchy dle INTENZITY (vychází z počtu přítomných příznaků a dopadu na fungování jedince)

o lehkáo středně těžkáo těžká deprese

KLINICKE FORMY A ICH PREJAVY F30 Manická epizoda F31 Bipolární afektivní porucha F32 Depresivní porucha F33 Rekurentní depresivní porucha F34 Trvalé poruchy nálady

F 30 Manická epizoda:Hypománie - nadnesenou náladou ≥ 4 po sobě jdoucí dny- zvýšenou energie a aktivitou- pocity vysoké fyzické a duševní výkonnosti  

Mánie - zvýšená nálada až vzrušení (>1 týden)- myšlenkový trysk- zvýšené sebevědomí, velikášství- ztráta sociálních zábran s důsledkem riskantního jednání ( utrácení, abúzus alkoholu,

promiskuita)Mánie s psychotickými příznaky - bludy a halucinace kongruentní s náladou

F 31 Bipolární efektivní porucha:- střídání epizod manických depresivních a nebo smíšených

27

- deprese převažuje (3x déle v depresi než v mánii)- přetrvávající symptomy spojeny s recidivami- opožděné zahájení léčby stabilizátory spojeno se zvýšeným počtem rehospitalizací a

suicidálních pokusu- častá sociální, rodinná a pracovní dysfunkce (vysoký rozdíl mezi dosaženým vzděláním a

postavením), polovina nezaměstnaných- stresové životní události mohou vyprovokovat relaps

F 32 Depresivní porucha:1. jedna episoda = depresivní epizoda2. epizody se opakují = rekurentní depresivní porucha (riziko rekurence zhruba 50%)- současná epizoda mírná, středně těžká, těžká nebo s psychotickými rysy, v remisi, bez

nebo se somatickým syndromemPRIZNAKY:

depresivna nalada trvajuca viac ako dva tyzdne strata zaujmu alebo přežitku radosti znizenie energie, zvýšena unavnost

Další příznaky ztráta sebedůvěry, výčitky sebevražedné úvahy a jednání nesoustředivost, nerozhodnost útlum nebo agitovanost poruchy spánku a chuti k jídlu (nejčastěji nespavost a nechutenství s odpovídající

váhovou odezvou)

Somatický syndrom ( odpovídající endogenní depresi v předchozí klasifikaci) : 1. ztráta zájmu a hedonie, 2. nedostatek emočních reakcí, 3. ranní probouzení, 4. ranní pessima, 5. porucha psychomotoriky (retardace či agitovanost), 6. ztráta chuzi k jídlu, 7. úbytek hmotnosti , 8. ztráta libida

F33 Rekurentna depresivna porucha:- recidivujíce ochorenie, s tendenciou k chronicite- jedna depresivna epizoda je vzácná – riziko rekurence je 50 percent

F 34 Trvalé poruchy nálady: - poruchy trvající >2 roky

Cyclothymie- nestabilní nálada zahrnující deprese a hypománie, nejsou dostatečně závažné aby

splňovaly kritéria pro manickou nebo depresivní epizoduDystymie - trvalé nebo opakující se depresivní nálady, které nejsou dostatečně závažné, aby splňovaly

kritéria pro depresivní poruchu

DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOZALékař musí na možnost deprese myslet

nemocní si často stěžují na únavu, ztrátu energie, vágní somatické příznaky neléčená deprese spojena s vysokou utilizací lékařské péče, neschopností a špatným

dodržování léčby- prům. 10% osob, které navštívily praktického lékaře malo příznaky depresivní poruchy,

deprese skryta za somatickými potížemi

28

- často předepisovány trankvilizéry, analgetika, pátrá se po organických příčinách - deprese přítomna u řady somatických onemocnění - priemerny vek, kedy je DP diagnostikovana = 27 rokov, ale v beznom zivote okolo 15. –

19.roku- dvakrát castejsia u zien nez u muzov, u zien specificke formy jako poporodna depresi

Bipolární porucha - az u 40 percent postihnutych nie je porucha diagnostikovana- důležité odlišení od rekurentní depresivní poruchy - základní léčbou depresivní poruchy su AD, bipolární poruchy stabilizátory nálady

(thymoprofylaktika)- ak nie je spravne diagnostikovana depresivna faza BP a je povazovana za depr.fazu

v ramci rekurentnej depresie, su liekom volby AD, ktore u BP mohou vést k přesmyku do manické fáze

- bipolární deprese - pozitivní rodinné anamnéza, klinický obraz (útlumová forma, přítomnost psychotických symptomů a tendence k chronicitě) a niektore demograficke faktory (mladší vek při zaciatku, rovnaky vyskyt u zien a muzov)

Komorbidita- vysoka komorbidita so somatickými ochoreniami a dalšími psychickými poruchami- komorbidna depresi a úzkost su skor pravidlom jako vynimkou (asi 50 percent) – horsia

prognoza- těhotenství a obdobie po porode je pre rozvoj depresie vysoko rizikove – spatna prognoza

pre novorodenca, depresia u 10 – 15 percent zien do deviatich mesiacov po porode- komorbidita depresie a kognitivního narusenia: u starsej populacie 10 – 35 percent

depresivne priznaky a u 10 – 40 percent kognitivne narusenie Demencia x depresia- pomockou pre difer.diagnozu je stanoveni zaciatku, trvanie a progrese priznakov- pokal sa zlepsi depresia,mala by sa zlepšit aj kognicia – ak sa depresi zlepsi,ale narusenie

kognicie pretrvava = depresi je skor prodromalnym priznakom demencieSchizofrenní porucha x deprese - využítí projektivních technik ( Rorschachův test , kresba postavy) - v základní baterii testů lze depresivitu odhalit: TAT, MMPI, - k záchytu deprese a jiných poruch v obecné populaci slouží také mezinárodně uznávaný

nástroj CIDI (Composit International Diagnostic Interview)- k hodnocení psychopatologie u deprese speciální posuzovací stupnice (Hamiltonova

stupnice pro deprese HAMD, stupnice Beckova, Zungova, Vinařova stupnice FKD, stupnice Montgomeryho a Asbergové MADRS)

Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu - testy – krátké, méně zátěžové, pokrývající alespoň pozornost, učení a paměť (vzhledem

ke stavu zmapovat nejčastěji poškozené funkce) - příčinou zhoršeného výkonu také pomalé psychomotorické tempo (třeba při interpretaci

zohlednit)- pro depresivní pacienty typická únava a nevyrovnanost výkonu (na počátku výkony

v mezích širší normy, postupně se zhoršují nebo kolísájí) - opatrná interpretace výsledků

LIECBALéčebné možnosti zahrnují: 1. psychoterapii, 2. antidepresiva, 3. elektrokonvulzivní léčbu, repetitivní transkraniální stimulace- základní kritérium volby liecebneho postupu je intenzita depresie- mírné deprese - psychoterapie (kognitivně-behaviorální nebo interpersonální), těžší

deprese antidepresiva, elektrokonvulze - psychotická deprese – antipsychotika

29

- v rámci první pomoci (agitovanost, suicidální pohotovost) benzodiazepiny nebo antipsychotika

FARMAKOLOGICKA:- základným kriteriom volby liecebneho postupu je spravna diagnoza, ktora by mala zahrnovat intenzitu depr.poruchy a počet prodělaných epizod (prva alebo opakovana epizoda)Fáze léčby

akutní léčba: - hlavní cíl odstranit (zmírnit) příznaky, obnovit plně normální funkční schopnosti , tj.

dosáhnout plné remise- cástečná remise - větší výskyt relapsů léčba udržovací: - cíl udržet stav bez příznaků, - trvání 4-6 měsíců po odeznění akutních příznaků (odvíjí se od průměrného trvání

neléčené deprese) léčba preventivní (celoživotní): - cíl zabránit návratu deprese u rizikových nemocných, - riziko návratu depresivní symptomatologie 2-3 krát vyšší než u léčené deprese

Kompliance při léčbě AD- nejdříve vysazují lecbu pro vedlejší účinky a neúčinnost (do 7 týdnů , později pro obavy

z rozvoje závislosti, „musím to zvládnout sám“ a „cítím se lépe“)- 1/3 léčbu nedokončí, průměrní délka antidepresivní léčby je menej nez 6 měsíců- více vysazují nemocní v primární péči

Pro komplianci významné 4 faktory:1. nemoc sama o sobe (její příznaky- apatie, nesoustředivost) 2. nemocný (osobnost, vzdělání, rodina)3. lékař (zkušenosti, erudice, schopnost navodit terapeutický vztah, komunikace) 4. lék (snášenlivost, frekvence dávkování, vzhled)

NEFARMAKOLOGICKA:Psychoterapie:

důležitá součást léčby učí, jak zacházet s příznaky a problémy, trénuje dovednosti, které mohou zabránit nové

epizodě pomáhá řešit i další problémy v životě (konflikty v interpersonálních vztazích atd) samotná psychoterapie účinná u lehčích forem onemocnění kombinace psychoterapie s antidepresivy nejúčinnější (léky kontrolují příznaky,

psychoterapie pomáhá porozumět co se s člověkem v nemoci děje)Kognitivně – behaviorální psychoterapie- identifikuje a opravuje katatymně zkreslené myšlenky- behaviorální složka - techniky založené na teorii učení (nácvik sebeovládání, asertivity,

řešení problémů), využívá pozitivní posilování, „otužování“(expozice zátěži, desenzibilizace)

Interpersonální psychoterapie- cíl - objasnění a vyřešení problémů role dotyčného, jeho sociální izolace

Manželská terapie- matrimoniální konflikty či neutěšená situace často stresující vlivy na pozadí rozvoje

deprese a podílejí se na rekurenci poruchyPsychoedukace nemocného a jeho rodiny- zdůrazňuje, že deprese je onemocnění (oponuje pocitům viny za neschopnost), časté

(oponuje stigmatu), léčitelné (oponuje beznaději), - cílem je zlepšení spolupráce – kompliance, zmírnění nepřiměřené sebekritičnosti a

pesimismu.- prostředkem je poskytování informací, objasňování povahy nemoci a principů jeho léčby

30

Rehabilitace a psychoterapie pacientů s kognitivním deficitem - KBT (kognitivně-behaviorální psychoterapii) se snaží působit na depresi přes kognitivní

funkce- dlouhodobá deprese se promítá do způsobů myšlení - popisují se 4 kognitivne styly:

1. dysfunkční postoje (negativní přesvědčení, která řídí individuální posuzování sebe sama), 2. ranná maladaptivní schémata 3. atribuční styl, způsob – způsob ktorym si jedinec interpretuje pozitivne a negativne udalosti, - jedinci, kteří přisuzují negativním událostem globálnější, stabilnější a vnitřní atribuci su náchylnější k depresi. 4. ruminační styl odpovědi- sklon „přežvykovat“ příčiny a následky vlastní deprese- snaha o ovlivnění pomocí KBT

Rehabilitaci v troch krokoch:1) zistit ci kognitivny deficit existuje u depresie na neuropsychologickej urovni, teda ci je

meratelny neuropsychologickymi testami2) ak zistime přítomnost kogn.deficitov, hladat cesty jako kompenzovat znizenu výkonnost

(napr.pacient ktory ma v obdobi remisie problemy s verbálnou pamatou moze pouzivat zaznamy..)

3) prisposobit psychoterapiu kognitivním deficitom

NEUROTICKE PORUCHY, PORUCHY VYVOLANE STRESOM A SOMATOFORMNE PORUCHY F40 – 49

Základní charakteristika:- patří sem poruchy, související převážně s psychickými příčinami- oproti jiným psychodiagnostickým skupinám je proto důležitá identifikace psychologických

aspektů

Uzkostné poruchy:PREJAVY:

telesne priznaky: zavrate, napatie svalstva, tras, zazivacie problemy, nadmerne potenie, sucho v ustach

chronicka uzkost je zakldanym prejavom uzkostnych poruch zachvatovite ci kontinualne fluktujuce stavy, při ktorych sa bez vazby na realne

nebezpecenstvo objavuju telesne a psychicke prejavy uzkosti uzkost a strach = adaptivna fcia – problem,ak sa objavuju prilis často,dlho a s velkou

intenzitou spontanna uzkost: ak sa objavi nahle, bez zjavnej priciny fobia: ak sa tyka konkretnych situacii (jedna sa o strach), ktorych sa ludia bezne

neboja anticipacna uzkost: ak sa rozvinie při ocakavani ohrozujucej situacie

EPIDEMIOLOGIA: nejčastější z této skupiny celoživotní prevalence se pohybuje se u jednotlivých forem od 2, 5% u obsedantně

kompulzivní poruchy do 5% generalizované úzkostné poruchyETIOPATOGENEZA:

dříve v popředí zájmu psychoanalytické teorie o vzniku těchto poruch v poslední době se u řady poruch z této skupiny zdůrazňuje biologická komponenta a

přítomnost určité geneticky podmíněné vulnerability identifikaci biologických faktorů umožnilo použití nových metod zobrazujích mozek in vivo,

neinvazivní metodou

31

Disociativne poruchy:- maladaptivne nevedome vyuzivanie hypotetickych obrannych psychickych mechanizmov

disociacie a konverze pacientom s naslednou tvorobou psychickych alebo telesnych priznakov

EPIDEMIOLOGIA:- cca 1 percento

ETIOPATOGENEZA:- vlastny mechanizmus konverze a disociace nie je znamy, jedna sa o hypotezu vysvetlujucu

skalu prejavov.- Mozne priciny vzyniku disociacie: Zavazna trauma z detstva Zavazna trauma z dospelosti Zavazna emocna strata Akutny alebo situacny stres

Somatoformne poruchy:- pritomnost telesnych priznakov bez preukazatelnych organickych patologickych zmien

ETIOPATOGENEZA:- priciny nie su uplne zname,- urcitu rolu hra vrodena dispozicia k znizenemu prahu bolesti a zvysena citlivost

k bolestivym vnemom

Obsedantne – kompulzivne poruchy:EPIDEMIOLOGIA:- 2-3 percenta- v detstve prevazuju muzi, s vekom sa pomer pohlavi vyrovnava- u viac jako polovice zacina ochorenie před 25.rokom

ETIOPATOGENEZA:- posun od psychoanal. teorie (Freud: vysledok regresie z oidipalnej do analnej fazy

psychosex.vyvoja) k neuropsychiatrickemu modelu

KLASIFIKACIA F40 Fobické úzkostné poruchy F 41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně –kompulzivní poruchy F 43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení F44 Disociativní (konverzní ) poruchy F45 Somatoformní poruchy F48 Jiné neurotické poruchy

FORMY A KLIN.OBRAZ:F 40 Fobické úzkostné poruchy: = úzkost vyvolána určitými podněty nebo situacemi, kterým se nemocný snaží vyhýbatŘadíme sem:

agorafobii - strach z většího množství lidí, velkých prostor sociální fobie - strach z pozornosti ostatních izolované (specifické) fobie - nepřiměřený strach z určitého konkrétního objektu nebo

situace (fobie ze psů, hadů, hmyzu a myší)

F 41 Jiné úzkostné poruchy:Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost):

opakované spontánní záchvaty úzkosti (paniky), ktore nie su viazane na uricte podnety alebo situacie (rozvoj nahleho intenzivneho strachu, ze sa musí nieco hrozne prihodit)

intenzivní tělesné příznaky (bušení srdce, pocit dušení, závratě)

32

strach ze ztráty sebekontroly a smrti Generalizovaná úzkostná porucha (vseobecna a trvalá úzkost)

nervozita, napatie, obavy (nadměrně se zaobírá běžnými každodenními starostmi – strach zo zlyhania v praci, obava o financne zalezitosti..)

úzkost, únava, nepříjemné tělesné pocity  průběh měnlivý, dlouhodobý, priznaky sa objavuju nenapadne, pozvolna (svalova roztrasenost, nevolnost, zavrate,

zhorseny spanok..)Smíšená úzkostně depresivní porucha

miesaju sa priznaky depresie a uzkosti typicka je dysforia, obtiazna koncentracia, problemy so zaspavanim, nedostatok energie,

podrazdenost

F 42 obsedantně - kompulzivní porucha: obsedantní (vtíravé, nepotlačitelné) myšlenky kompulze (opakované stereotypní a neúčelné chování) s cílem snížit úzkost- snaha čelit jim stupňuje úzkost- symptomy cítí postižený jako iracionální a ego-dystonní- chronické onemocnění s velký dopadem na psychosociální fungování

F 43 Reakce na stres a poruchy přizpůsobení:Akutní reakce na stres:- přechodná (niekolko hofin az dni) reakce na traumatickou událost- po fázi zúženého vědomí stažení nebo agitovanost- intenzita záleží na adaptační kapacitě a vulnerabilitě

Posttraumatická stresová porucha: - opožděná a protrahovaná reakce na katastrofickou situaci- opakované znovuprožívání, noční můry- vyhýbání se situacím připomínajícím trauma, vzrušivost

Poruchy přizpůsobení: - subjektivne poruchy, poruchy emotivity (deprese) a chování (agresivita u adolescentů)

které stěžují sociální fungování, vznik při adaptaci na výraznou životní změnu nebo stresovou událost

F 44 Disociativní (konverzní) poruchy: = skupina příznakově odlišných stavů, které spojuje hypotetický mechanismus disociace a konverze,- mohou nastat i u vyrovnaného jedince při neúnosné traumatizaci - spolocnym rysom je strata integracie medzi vedomim a pamatou, vlastnou identitou alebo

vnimanim okolia- myslienky su disociovane od vedomej casti psychiky a su podkladom pre tvorbu

psychickych a telesnych priznakovObrané psychické mechanismy:

Disociace - neúnosný psychický obsah jedinec odštěpí (disociuje) od vědomé oblasti psychiky- moze sa prejavovat:

stratou pamati (disociativna amnezia): chyba schopnost vybavit si spomienku na konkr.udalosti (nie na skor ziskane dovednosti)

spojenej s cestovanim (disociativna fuga): nahle cielavedome cestovanie, na ktore je amnezia

disociativnym stuporom: pod vplyvom zavaznej stresovej udalosti, trva niekolko hodin az dni a nahle konci (pacient bez hnutia lezi,alebo sedi, oci ma vacsinou otvorene, nespi)

stratou osobnej identity (trans a stavy posedlosti):

33

trans: nahla porucha vedomia sprevadzana vyraznymi somat.priznakmi stavy posedlosti:komplexnejsie chovanie, osoba sa domnieva ze do nej

vstupil duch disociativnou poruchou motoriky:strata sch,cinit normalne volove pohyby disociativnymi krcmi: psychogenne neepilepticke zachvaty disociativnou poruchou citlivosti: najcastejsie parestezie

Konverze- neúnosný psychický obsah nahrazen tělesným příznakem, imponuje jako tělesní nemoc

Ganserov syndrom:- vzacna porucha- prejavuje sa regresivnym chovanim (najma u vaznov), charakterizovana pribliznymi

odpovedami a dalsimi disociativnymi priznakmiMnohocetna porucha osobnosti:- najkomplexnejsia disociativna porucha- pritomnost 2 alebo viacerych odlisnych identit v jednom jedincovi, ktore striedavo riadia

jeho chovanie

F 45 Somatoformní poruchy = poruchy vnemov, fcii a chovania, ktore nie su sposobene somatickymi poruchami a nadvazuju na stresove udalosti- opakovane staznosti na somaticke priznaky, neustale poziadavky na vysetrenie navzdory

negativnym nalezomSomatizační porucha: - měnlivé tělesné příznaky bez prokazatelné příčiny- častá vyšetření - jedinec odmítá přijmout, že příznaky nemají tělesnou příčinu, chová se dramaticky, zaobírá

se sám sebouHypochondrická porucha: - nepřiměřená starost o vlastní zdraví (cíleno na 1-2 orgány)- normální pocity interpretováno jako abnormální- přesvědčení o závažné tělesné chorobě, častá deprese, úzkost- dysmorfofobicka porucha: chory je na rozdiel od okolia presvedceny o tom, ze niektora část

tela je abnormna a dozaduje sa raznatnej intervencie (plasticka chirurgia)Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha:- trvalá, těžká bolest, nevysvětlitelná tělesnou nemocí, - při  emočním konfliktu nebo psychosociálních problémech

F 48 Jiné neurotické poruchyNeurastenie:- únava (2 typy – zvýšená únava po duševní vypětí nebo pocit tělesné únavy a slabosti)- podrážděnost- tělesné příznaky (poruchy spánku, bolesti hlavy, závratě)

Depersonalizační a derealizační syndrom - depersonalizace – změna vnímání sebe, pocity a prožitky jako cizí ( pocit jako ve snu)- derealizace – pocity neskutečnosti, okolí připada postiženému cizí, pocit jako na jevišti- často součást jiných psychických poruch

DIFERENCIALNA DIAGNOZAÚzkostné poruchy

somatické onemocnění (vyvolávající úzkost - tyreotoxikóza, vředová choroba) chronická úzkost přítomna u řady psychických poruch (afektivní poruchy, závislosti)

Obsedantne – kompulzivna porucha odlisit od Tourettovho syndromu , u ktoreho sa vyskytuje často O-K syndrom

34

od schizofrennej poruchy (= chyba nahlad a postupne sa rozvijaju dalsie schizofrenne priznaky)

Disociativní porucha somatické onemocnění simulaci (motivace vědomý sekundární zisk) - kladieme dotazy na traumatizacia aemocne straty

Somatoformní pruchy vylucit somatické onemocnní

Jiné neurotické poruchy - neurasthenie odlisenie organické příčiny: pseudoneurastenický syndromu: neurastenicke priznaky

pritomne u somatickych ochoreni, napr. při hypertenzii nebo v inic. stádiích aterosklerózy

ULOHA PSYCHOLOGA aplikace diagnostických interview, posuzovacích škál, dotazníkových metod (např.

Hamilton Anxiety Scale, sebeposuzovací škály -Beckův inventář úzkosti, Zungova škála, Škála paniky a agorafobie, Dotazník ke kognitivním vzorcům úzkosti, Symptom Check List)

zhodnocení psychologických aspektů (duševní trauma a jeho následky) vyšetření osobnosti nemocného, její struktury a dynamiky pro volbu optimálního

psychoterapeutického přístupu

FARMAKOLOGICKA liecba:- hlavnu rolu hra psychoterapia, psychofarmaka sa pouzivaju jako adjuvantna liecbaÚzkostné poruchy:

benzodiazepiny ( BZ) - nejvíce předepisované, hlavně praktickými lékaři BZ účinnější u tělesných projevů úzkosti (u obavy a úzkosti účinnější antidepresiva) BZ účinkují rychle (po jedné dávce) -vhodné u akutní úzkosti a zahájení léčby (dlouhodobá

léčba výhodnější antidepresiva)Vedlejší účinky BZ:- rozvoj závislosti (podavat menej jako 2-3 mesiace), při náhlém vysazení abstinenční

syndrom – vysazovat postupně - zpočátku sedace a ospalost, znizenie sustredenia, vypadky pamati

Obsedantně – kompulzivní porucha- 30 percent nereaguje na beznu liecbu- preferována antidepresiva, zvyšující dostupnost serotoninu (SSRI, z tricyklických

klomipramin) - elektrokonvulze, neurochirurgický zákrok

Reakce na stres a poruchy přizpůsobení- krátkodobě působící BZ, včetně parenterální medikace, antidepresiva

Somatoformní poruchy- antidepresiva – k ovlivnění deprese a úzkosti

Disociativen poruchy- pricinna ,iecba nie je znama – odporuca s apsychoterapia- vzhladom k vysokej komorbidite sa doporucuju liceit depresivne, uzkostne a psychoticke

priznakyNeurasthenie- preferována aktivující antidepresiva

NEFARMAKOLOGICKA liecba:Psychoterapeutické přístupy – základní léčba- volba přístupu záleží na výchozím etiopatogenetickém modelu a erudici psychoterapeuta- preferovány behaviorálně – kognitivní techniky - specifika v psychoterapeutickém přístupu u jednotlivých poruch

Disociativní poruchy

35

- psychoterapie cílená na zlepšení psychické stability, event.  nalezení konkrétního disociovaného materiálu a jeho reintegraci do vědomé části psychiky

Uzkostne poruchy- rozne terap.skoly:

1. psychoanalayticka: pomaha definovat konflitky, ktore uzkost udrzuju, zrkadli konflikt

2. kognitivna: pocity uzkosti a ich interpretacia, kogn.restrukturalizacia a sokratovsky styl kladenia otazok - hladanie zmysluplneho afektologickeho vzorca

3. behavioralna: aktivne zvladanie uzkosti bud systematickou desenzibilizaciou alebo technikami konfrontacie so spustacom

Nutkave poruchy- psychoanalyza: specificke prenosove a protiprenosove vzorce, v terapii dolezite dbat na

suvislost s nezvladnutymi agresivnymi impulzmi- behavioralna T: rozlisuje medzi liecbou nutkavych myslienok (metody konfrontacie v

kombinacii s kognitivnepsychologickymi terap.postuplmi, napr. Kogn.restrukturalizaciou a sebainstruujucim treningom) a jednania (tech, expozicie a zabranenie reakcii)

Somatoformne poruchy- 3 fazy:1) Nadviazanie kontaktu a motivacia2) Spracovanie ponatia choroby, predstavy o zdravi a podpora při rieseni problemov3) Kontextualizacia a vypracovanie pozitivnej zivotnej perspektivy

- psychoanalyza: interakcne zvlastosti utvaraju u SP vztah lekar – pacient = prekonat pocity studu a hovorit o vnut.subjektivnych stavoch- kognitivne psychologicka perspektiva: zameriava sa na ponatie choroby u pacienta (predstavy o chorobe – zdravi = kogn.vzorce, ktore su spracovavane technikou kogn.restrukturalizacie)- behavioralna T: sch.uvolnenia, aktivneho zvladania psychosocialneho stresu + strategie pristupu k zdravotnickej pomociPoruchy prisposobenia a reakcie na zavazny stres:- dolezite je najma vybudovanie terap.vztahu plneho dovery

ZVLADANIE STRESU:„coping“:

Zvladanie zamerane na problem: zamerat sa na problem,situaciu a najst sposob jako ju zmenit - vymedzenie problemu, alternativne riesenia, vyber jedneho

Zvladanie zamerane na emocie: zmiernenie emocii spojenych so stres.situaciou, aj kde k zmene situacie nemusi dojst- dalsie strategie zvladania stresu: - behavioralne = zmiernenie naliehavosti problemu, - kognitivne = docasne odsunutie problemu z vedomia, zahrnaju aj prehodnotenie

situaciePTSD:- kombinavia indiv. a skup.PsT- KBT: „reframing“: preznackovanie- Behaviroalna T: redukcia dysfunkcneho vyhybaveho chovala- Imaginativne techniky

BEHAVIORALNE SYNDROMY SPOJENE S FYZIOLOGICKYMI PORUCHAMI A SOMATICKYMI FAKTORMI F50 – 59

Základní charakteristika- patria sem poruchy, ktore suvisia s urcitym patofyziologickym mechanizmom- z praktického hlediska su nejzávažnější poruchy příjmu jídla - jídlo má kromě biologického také význam psychologický (požitek, projev frustrace) a

sociální

36

- poruchy příjmu potravy - demonstrace biopsychosociálního modelu psychických poruch - další poruchy sem řazené tj. poruchy spánku a sexuální dysfunkce představují speciální

problematiku

EPIDEMIOLOGIA mentální anorexie u adolescetních a mladých žen circa 1% mentální bulimie 1-3% epidemiologické údaje vzhledem k povaze onemocnění (popírání a

tajení potíží a odmítání odborné pomoci) problematické neorganicke poruchy spanku : insomnnia s narusenim vykonnosti v priebehu dna cca 10 –

34 percentcastejsie u zien, pribuda vekom, parasomnia – somnabulizmus: 10 – 30 percent deti zazije

najmenej jednu epizodu chodze v spanku, ale prevalencia somnabulizmu je podstatne nizsia

sexualne dysfcie : 30 – 40 percent v poslednom polroku postihla porucha minimalne 1x

ETIOPATOGENEZAPoruchy prijmu potravy:

multifaktoriální: biologické, psychologické a sociokulturní aspekty Psychologické aspekty:- vznik v  pubertě - vývojové krize- v dětství nedostatek emocionální podpory a omezováním spontánní aktivity ze strany

rodičů- důležitá   osoba bývá dominantní, pacientka reaguje pasivní poddajností- velké napětí mezi rodinnými příslušníky (často jako následek onemocnění)- hodnoty v rodině ovlivněny ideály výkonnosti

Neorganicke poruchy spanku:- pricinou moze byt stres, idiopaticka insomnia, neprimerana spankova hygien- Pricinou chornickej insomnie: psychicke ochorenie, abuzus navykovych latok (hlavne

kofein), porucha cyklu spanok – bdenie, primarna insomnia- Insomnia casta u ludi ktori pracuju na smeny

Sexualne dysfcie:- vo vyssom veku: telesne choroby, lieky, strata zivotnych isto- U mladych muzov: obavy zo zlyhania- Muzi: pokles hladiny androgenov a znizena citlivost tkani na testosteron- Zeny: deficit estrogenov v postmenopauze sa prejavuje nedostatocnou posevnou

lubrikaciou- Dovodom nedostatku sex.tuzby moze byt chronicka uzkost, depresia atd.- Najcastejsia pricina manzelskych nezhod

FORMY A KLINICKY OBRAZ F50 Poruchy příjmu jídla F51 Neorganické poruchy spánku F52 Sexuální dysfunkce nevyvolané organickou poruchou nebo nemoc F53 Duševní poruchy a poruchy chování spojené se šestinedělím neklasifikované jinde F54 Psychické a behaviorální faktory spojené s poruchami nebo chorobami

klasifikovanými jind F55 Abúzus látek nevyvolávajících závislost

F 50 Poruchy příjmu jídlaMentální anorexie

váhový úbytek, dosahovaný úmyslně (dieta, nadměrné cvičení, zvracení, užívání anorektik, laxancií, diuretik)

narušené vnímání vlastního těla, spojené s ovládavými obavami z tloušťky sekundární endokrinní a metabolické změny.

37

vysoká mortalita (10-20%) chronický průběh častý abúzus alkoholu, depresivní a obsedantně kompulzivní příznaky

Mentální bulimie záchvatovité přejídání spojené s nevhodným kompenzačním jednáním (nejčastěji navození

zvracení) následky opakovaného zvracení- zánět slinných žláz, kazivost zubů často antisociální chování (krádeže jídla)

F51 Neorganicke poruchy spanku:1. DYSSOMNIA- prevlada porucha mnozstva, kvality alebo nacasovania spanku- často vyvolana emocnymi vplyvmi

neorganicka insomnia: nedostatocne mnozstvo alebo zlu kvalitu spanku, ktroe trvaju dlhe casove obdobie (jeden mesiac prevaznu část noci), problemy s usinanim, udrzanim spanku s naslednym pocitom nedostatocneho zotavenia

neorganicka hypersomnia: nadmerna denna ospalost a ataky spanku, ktore nemozno vysvetlit nedostatkom spanku

neorganicka porucha schematu spanok – bdenie: změna casoveho rozvrhnutia spanku a bdenia, ktora sposobuje problemy v soc. aj prac.sfere

2. PARASOMNIA- abnormalne epizodicke udalosti, ku ktorym dochadza v priebehu spanku somnabulizmus: opakovane epizody vstavania z postele behom spanku, obvykle v prvej

tretine noci spankove (nocne) desy: epizody extremneho desu a paniky spojene s intenzivnym krikom

a neklidom,sprevadzane silnymi vegetat.priznakmi, obvykle v prvej tretine novi nocne mory: sny naplnene uzkostou a strachom, často v REM faze, hlavne v druhej

polovici noci

F52 Sexualne dysfunkcie nevyvolane organickou poruchou alebo ochorenim primarne: od pociatku pohl.zivota sekundarne: po bezporuchovom obdobi generalizovane: s akymkolvek partnerom situacne: viazane na danu osobu, miesto alebo cas

Delenie podla sexualnej odozvy:1) apetence (tuzba): nedostatok alebo strata sex.tuzby: najcastejsia sex.dysfcia u zien odpor k sexualite a nedostatok sex.slasti: preziva pred styku uzkost a sexu sa vyhyba2) vzrusenie zlyhanie genitalnej odpovede: u zien suchost vaginy, u muzov dosiahnutie alebo udrzanie

erekcie3) orgazmus dysfunkcny orgazmus predcasna ejakulacia: liecba behavioralnymi technikami sexualne bolestive poruchy: neorganicky vaginizmus, neorganicka dyspareunie4) uvolnenie

„nadmerny sex.pud“ = hypersexualita, nadmerna sex.apetencia, u zien kedysi nazyvana nymfomania, u muzov satyriaza

DIAGNOZA A DIFERENCIALNA DIAGNOZADiagnóza u poruch prijmu potravy- obtížná (popírání potíží, zatajování bizarních jidelních rituálů, odmítání léčby)

Diferenciální diagnóza u poruch prijmu potravy

38

- vylucit tělesná onemocnění, při ktorych váhový úbytek postiženou znepokojuje- nechutenstvo a ubytok na vahe byva spojeny s depresivní poruchou x u mentální anorexie

tělesná hyperaktivita, která kontrastuje s podváhouDIFERENCIALNA DIAGNOZA

o neorganicke poruchy spanku: zistit ci ma porucha nejaky vyznam pre denne aktivity, zhodnotit trvanie porblemov, precipitujuce udalosti, typ zamestnania, zmapovat predchadzajucu liecbu a mozne priciny

o sex.dysfcie: odlisit od organickej priciny

39

PSYCHOLOGICKE ASPEKTY poruch prijmu potravy:- v myšlení a emocích dominuje tělo a potrava- pokles hmotnosti výraz pocitu insuficience a potřeby uznání a podpory - boj proti hladu navozuje iluzi autonomie - popírání emocí (ohrožení kachexií nevnímáno nebo překryto strachem z přibývání

hmotnosti) - rodinné vztahy - přetrvává závislost- pokusy měnit chování kontrolou a rozkazy vyvolávají v rodině agresi, pocit bezmocnosti a

zoufalství- relativní izolace (věnují prilis mnoho času výžive a zakrývání poruchy)- vliv na sexuální zrání – nekontrolovatelná sexualita zesiluje pocit bezmocnosti a

insuficience- nedostatek autonomie a orientace na dominantní blízké osoby - obavy, že nesplní

očekávání

HODNOTENIE EDI (Eating Disorder Inventory) - užíván pro detekci psychopatologie, 8 podškál

zaměřeno na specifické osobnostní a behaviorální rysy dotazník BAT (Body Attitude Test) a SDQ-20 (Somatoform Dissociation

Qiuestionnaire) - testují vztahu k vlastními tělu škála odcizení vlastního těla (BAT II) - nejlepší prediktor přítomnosti poruch příjmu

potravy EDE (Eating Disorder Examination) - strukturované interview, „zlatý standard“ pro

diagnózu a posouzení závažnosti, dotazníková verze přeložena do češtiny

LIECBAFARMAKOLOGICKAU poruch prijmu potravy:- cílem léčby nejprve fyzická stabilizace a posléze zapojení do psychoterapie:- u nemocných s velmi nízkou hmotností nezbytná hospitalizace- po realimentaci a zvládnutí rozvratu vnitřního prostředí pracujeme s patologií jezení a

zaměřujeme se na prožívání tělesných pocitů, nutricne poradenstvo, rodinna terapia- silné ambivalence týkající se léčby a váhového přírůstku vedou k nízké komplianci- u ment.bulimie = antidepresiva SSRI

Liecba insomnie- antihistaminika, BD, sedativne antidepresiv atdLiecba sex.dysfcii- u nedostatku touhy – hormonalnu liecbu (testosteron, u zien stimulaciu estrogenov)- sexoterapia:technika „stisku“ a „stop – start“

NEFARMAKOLOGICKAU poruch prijmu potravy:Součástí léčby je poskytnutí informací:

Informace o onemocnění a jeho formách: pacientky i při tendenci k popírání vědí o chorobném charakteru symptomů, posílí jistotu a spolupráci

Informace o možnostech léčby: pacientky nedůvěřují léčbě, strach z nekontrolovaného přibývání hmotnosti , snižují obavy z přírůstku hmotnosti

Zajištění tělesného zdraví - dvě různé strategie: dohodnout odstupňovaný plán s odpovídajícími váhovými hodnotami určit hranici hmotnosti , pod níž budou zavedena nátlaková opatření

Základem léčby je dohoda o postupu, cílech a zdůraznění vlastní zodpovědnosti.Léčebné cíle:

cílová hmotnost normalizace stravovacího chování

40

normalizace sociálních vztahů (zapojení do studie, zaměstnání) Navržené programy léčby zpravidla multimodální, sestávají z různých prvků léčby, - obsahují individuální i skupinovou psychoterapii, - techniky orientované na tělo (pohybová terapie), - sebeuvědomování (relaxace, muzikoterapie), - peči o výživu (plán stravování), - rehabilitační prvky

Behaviorálně terapeutické techniky: založeny na pozitivním posílení normálních stravovacích návyků doplněno o prvky kognitivní terapie (modifikace dysfunkčních postojů)

41

Analytická psychoterapie. zaměřena na poznatky o provázanosti stravovacího chování a specifických emocionálních

jevů, terapie směřuje k osvětlení skrytých konfliktů v pozadí.

Rodinná terapie. u mladších pacientek, jsou rodinné interakce v úzkém vztahu k onemocnění a mají na ně

velký vliv. cílem je podpora autonomie všech členů rodiny a odbourání strachu před odloučením a

ztrátamiSvépomocné skupiny:

důležitou funkci má – podobně jako u jiných svépomocných aktivit – výměna zkušeností a sociálně emoční podpora

vytvořeny programy svépomocné léčby, které navazují na sebeléčivé schopnosti pacientek a mohou být užitečné

Liecba insomnie:- individualna- uprava spankovej hygieny- rezimove opatrenia- z psychoterap.technik: Schulzeho autog.trening a kognitivne – behavioralna terapia

Liecba sex.dysfcii:- psychoterapia- partnerska sexoterapia spojena s parovou nacvikovou terapiou – stiskaci „squeexe“

technika, „start – stop“ technika při predcasnej ejakulacii – Kratochvil

PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVANIA U DOSPELYCH F 60 – 69

- osobnost sestává z temperamentu , charakteru a inteligence temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité

situaci) charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost projevovat se určitým způsobem ve

společenském prostředí)Definice PORUCH OSOBNOSTI:

extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace

trvalá povahová odchylka od normy jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho okolí a/nebo on sám

Dynamika- počátky od dětství- některé projevy se stárnutím zmírňují – agresivita, disociální projevy- některé zvýrazňují – paranoidita, deprese, dekompenzace

ETIOPATOGENEZA- Příčiny: vlivy dědičné – převažují, výchovnw- Kombinacia vplyvu temperamentu ( dispozicia k emocionalnym reakciam, odraza

psychologicky rozmer osobnosti) a charakteru (ziskana zlozka osobnosti, vznika psychosocialnym ucenim behom ranneho vyvoja)

EPIDEMIOLOGIA- Výskyt 10%

PREJAVY: maladaptivní postoje a chování v široké oblasti osobních a sociálních situací pocity osobní nepohody, negativní vliv na pracovní a společenské fungování

42

pacient může mít projevy, které jsou charakteristické pro specifickou poruchu osobnosti, ale nesplňují potřebná diagnostická kritéria

popisujeme pak osobnostní rysy nebo osobnostní reakce v případě, že se projevují jen v zátěžových situacích

DIAGNOSTIKA: OBECNE KRITERIA SPECIFICKYCH PORUCH OSOBNOSTI- vnitřní prožívání a chování se odchylují od normy a očekávání v dané kultuře. - odchylka musí být zjevná alespoň ve 2 z následujících oblastí: poznávání -kognice ( způsob vnímání, interpretování, utváření postojů) afektivitě, emotivitě zvládání impulzivity a uspokojování potřeb sociální chování (vztahu k jiným lidem a zvládání interpersonálních situací)- psychiatrické vyšetření (důraz na osobní, sociální a objektivní anamnézu, klinický obraz)- strukturovaná diagnostická interview- zhodnocení osobního kontaktu vratane snahy o identifikaciu obranných mechanismů

Psychologické vyšetření: dotazníkové metody (MMPI, Cloninger) projektivní testy

DIFERENCIALNA DIAGNOZA, KOMORBIDITANejčastější diferenciálně diagnostické problémy: - schizoidní a paranoidní porucha osobnosti x iniciální fáze schizofrenní poruchy- psychotická dekompenzace poruch osobnosti x psychóza schizofrenního okruhu

Častá komorbidita: disociativní a neurotické poruchy škodlivé užívání návykových látek

NAVYKOVE A IMPULZIVNE PORUCHY : 1. neschopnost odolat impulzu urobit nieco, co je nebezpecne,nemoralne2. narastajuce napatie před cinom3. vzrusenie,uspokojenie po cine

EPIDEMIOLOGIA- najcastejsie je patologicke hracstvo = 2 – 3 percentaETIOPATOGENEZA- bud nevedomy nevyrieseny konflikt alebo princip ucenia- z biolog.aspektu uloha serotoninu

DIAGNOSTIKA A DIFERENC.DIAGNOSTIKA- zabranit neprimeranej medicinalizacii- nutne odlisit socialne hracstvo – clovek prestava hrat kde prehra vacsiu ciastku

LIECBA- antidepresiva, antipsychotika, ale zakladom je leicba psychoterapeuticka

PORUCHY POHLAVNEJ IDENTITY : - narusenie vyvoja normalneho prezivania muzstva alebo zenstva- najcastejsie charakterizovane sex.fantaziami alebo praktikami, ktore su neobvykle,

deviantne alebo bizarneEPIDEMIOLOGIA- vzacne poruchy- najznamejsia transsexualizmus – najcastejsie z muza na zenu

ETIOPATOGENEZA- zvazuju sa faktory psychologicke (patologicky rodinny systém) a biologicke (alterace

androgenu behom diferenciacnej fazy v hypotalame, nespecificka mozgova leza)DIAGNOSTIKA A DIFER.DIAGNOSTIKA- odlisenie prechodnych, eventualne situacne podmienenych stavov od patologie

LIECBA

43

- farmakologicka = u trasvestitismu:1. dlhodobe sledovanie2. hormonalna liecba (androgeny, alebo antiandrogeny)3. chirurgicka intervencia

FORMY A KLINICKY OBRAZ: F60 Specificke poruchy osobnosti F60.0 paranoidna porucha osobnosti F60.1 Schizoidna porucha osobnosti F60.2 Disocialna porucha osobnosti F60.3 Emocne nestabilna porucha osobnosti F60.4 Histrionska porucha osobnosti F60.5 Anankasticka porucha osbnosti F60.6 Uzkostna (vyhybava) porucha osobnosti F60.7 Zavisla porucha osobnosti F60.8 Jiné specificke poruchy osobnosti F61 Zmiesane a ine poruchy osobnosti F62 Pretrvavajuce zmeny osobnosti F63 Navykove aimpulzivne poruchy F64 Poruchy pohlavnej identity F65 Poruchy sexualnej preferencie (parafilie) F66 Psychicke a behavioralne poruchy spojene so sexualnym vyvojom a orientaciou F68 Ine poruchy osobnosti a chovania u dospelych

F60.0 Paranoidna porucha osobnosti:Projevy:

Vztahovačný Nedůtklivý málo společenský neodpouští, podezírá citlivý na nezdar a odmítnutí

Rozvinuté strategie: nedůvěra, podezíravost

Nedostatečně rozvinuté strategie:o důvěra, smysl pro humor

44

F60.1 Schizoidna porucha osobnostiProjevy:

citový chlad, omezená schopnost vyjadřovat cit uzavřenost, nedostatek přátel a důvěrných vztahů bizarní nápady, svérázná logika, filosofické úvahy podivíni, nepraktiční málo činností skýtajících potěšení lhostejnost ke chvále či kritice necitlivost pro normy a konvence a jejich nedbání

Rozvinuté strategie: autonomie

Nedostatečně rozvinuté strategieo vzájemnost, intimita

F60.2 Disocialna porucha osobnosti:Projevy:

sklon k protispolečenskému chování neschopnost empatie moral insanity (nedostatečný rozvoj vyšších citů) společensky nejnebezpečnější, recidivisté za opakovaná selhání obviňují lidi kolem v dětství záškoláctví, krádeže, šikana nevydrží v pracovním poměru, týraní dětí

Rozvinuté strategie: bojovnost, expanzivita

Nedostatečně rozvinuté strategie:o empatie, sociální citlivost

F60.3 Emocne nestabilna a hranicna porucha osobnosti:Projevy:

emoční nestabilita sklon ke zkratkovému jednání (agresivního rázu) silné, málo zvládatelé afekty přelétavost, střídání partnerů, abúzus

Hraniční typ pocit prázdnoty, emoční dysregulace opakované sebepoškozování, suicidální pokusy

Rozvinuté strategie : upoutávání pozornosti, manipulace

Nedostatečně rozvinuté strategie:o zvládání emocí

F60.4 Histrionska porucha osobnosti:Projevy:

dramatizování, pseudologia fantastica infantilita sebesoustřednost, touží po obdivu, dobrodružství narušení partnerských vztahů, povrchní emotivita obviňování, manipulování, intriky, pomluvy,lhavost

Blízko má narcistická osobnost: vysoké sebevevědomí, pocit jedinečnosti nedostatek empatie, vyžadování pozornosti, závist

Rozvinuté strategie: dramatizace, předvádění se

45

Nedostatečně rozvinuté strategie:o kontrola, systematičnost

F60.5 Anankasticka porucha osobnosti:Projevy:

nutkavé pochyby (hlavně o vlastních schopnostech) perfekcionismus nerozhodnost, vnitřní nejistota, rigidní postoje

Rozvinuté strategie: kontrola odpovědnost

Nedostatečně rozvinuté strategie:o spontánnost, flexibilita

F60.6 Uzkostna (vyhybava) porucha osobnosti:Projevy:

nedostatek sebedůvěry, pocity méněcennosti úzkostné napětí přecitlivělý na výtku, odmítnutí nebo nesouhlas

Rozvinuté strategie: vstřícnost

Nedostatečně rozvinuté strategie:o asertivita, sebedůvěra

F60.7 Zavisla(astenicka, pasivna) porucha osobnosti:Projevy:

závislost na jiných astenie nadměrná potřeba péče druhých submisivita, přilnavost, strach z opuštění

Rozvinuté strategie: vyhledávání pomoci, vazba

Nedostatečně rozvinuté strategie:o soběstačnost, rozhodnost

F60.8Ine specificke poruchy osobnosti:Osobnost nezdrženlivá:

nedostatek pevné vůle podléhání druhým osobám hledání požitků (obohacování, abúzus) majetkové delikty

Osobnost pasivně agresivní: stálá opozice stěžování neplnění povinností pomocí úhybných manévrů (odkládání řešení, termínů)

F62 Pretrvavajuce zmeny osobnosti:F62.0:- bez předchozí poruchy- vznik po katastrofické zkušenosti

F62.1:- bez předchozí poruchy- vznik po psychickém onemocnění

F63 Navykove a kompulzivne poruchy:

46

- patologicke hracstvo- pyromania- kleptomania- trichotilomania (impulzivne vytrhavanie vlasov)- oniomania (kompulzivne nakupovanie)- dromomania (kompulzivne tulactvo)

F64 Poruchy pohlavnej identity:- nezhoda medzi pohlavnou identitou a biologickym pohlavim transsexualizmus: tuzi zit a byt akceptovany jako člen opacneho pohlavia transvestitizmus dovji role (transsexualny transvestitizmus): obcasne nosenie siat

oopac.pohlavia porucha pohlavnej identity v detstve: dieta nesuhlasi so svojim anatomickym pohlavim,

prezlieka sa do siat opac.pohlavia

F65 Poruchy sex.preferencie (parafilie):- sex.impulzy, fantazie alebo praktiky, ktore su neobvykle, deviantne alebo bizarne1. parafilie v objekte: fetisizmus, pedofilia atd.2. parafilie aktivite: exhibicionizmus, voyeurstvo, sadizmus, masochizmus fetisizmus: vzrusujucim podnetom je nezivy předmět fetisisticky transvestitizmus: prestrojenie muza do zenskej podoby exhibicionizmus: tendencia k odhalovaniu genitalii před cudzimi ludmi bez snahy o blizsi

kontakt voyeurstvo: tendencia k pozorovaniu sex.styku alebo intimnej cinnosti cudzich ludi pedofilia sadomasochizmus froterstvo: dotykanie sa alebo otieranie o cudziu osobu bez jej zvolenia

F68 Ine poruchy osobnosti a chovania u dospelych: faktitivna porucha: Munchhausenov syndrom, syndrom barona Prasila, syndrom

nemocnicneho tulactva- chory sa zamerne poskodzuje, aby si navodil rozne, pozornost pritahujuce telesne

priznaky, alebo ich predstiera- cielom je ziskat pozornost lekarov- Munchhausenov syndrom by proxy – ak priznak predstiera alebo navodzuje rodic u svojho

dietata

OBRANNE MECHANIZMY OSOBNOSTI- kvalitní diagnostika včetně kognitivního schématu (jádrové přesvědčení a příslušné

strategie) a zmapování obranných mechanismů - nezbytný podklad pro erudovanou psychoterapii

- specifické poruchy osobnosti preferenční obranné mechanismy- příklady: paranoidní – projekce, hraniční - splitting, projektivní identifikace histrionská - vytěsnění, disociace, projekce vyhýbavá - introjekce závislá - reaktivní výtvor, idealizace

ULOHA PSYCHOLOGAStrukturovaná vyšetření:- užitečná ke stanovení klinické diagnózy- organizovaná dokumentace diagnostických kritérií SCID-II („Structured Interview for DSM IV Axis-II Personality Disorders“) obsahuje

screening a vlastní SCID-II s otázkami typu ano-ne

47

„Personality Disorder Questionnaire“ dotazník pro pacienta, skládající se z 85 otázek typu ano-ne (včetně otázek pro zhodnocení simuluce, lži či nepozornosti)

„Millon Clinical Multiaxial Inventory“ (MCMI), „Minnesota Multiphasic Personality Inventory“ (MMPI - 10 podškál a skryté lži skóre), Eysenckův, Catellův a Cloningerův trojrozměrný dotazník

Projektivní testy- užitečné v diferenciální diagnostice- v objasnění osobnostních vzorců a stylů. vyšetřovaná osoba interpretuje různé mnohoznačné podněty a situace nejednoznačný podnětový materiál umožňuje různé interpretace, které jsou pak

„skórovány“ vyšetřujícím klinikem konstruovány tak, aby nebyly vyšetřovanou osobou účelově nebo záměrně zkresleny patří sem známý Rorschachův test (ROR), Lüscherův test preference barev, Tématicko

apercepční test (TAT), asociační test, atd.Neuropsychologické testy:- užitečné v diagnostice kognitivní dysfunkce (dříve organicita, organické postižení)

FARMAKOLOGICKA liecba:Farmakoterapie - symptomatická: krátkodobé, akutní stavy -krizová intervence léčení dlouhodobé psychopatologieDouhodobá léčbě, chronicke problemy: 4 symptomové okruhy:1. agresivita a nedostatečná kontrola impulzů: lithium (antiagresivní a antisuicidální účinek),

antikonvulziva, malé dávky antipsychotik (atypických) 2. afektivní poruchy, dysregulace nálady: litium, atypická antipsychotika, serotonergní

antidepresiva 3. úzkost: analogická jako u poruchy nálad, benzodiazpiny4. kognitivní a percepční dysfunkce: malé dávky antipsychotik (atypických¨)

NEFARMAKOLOGICKA liecba:Psychoterapie:

podporna PsT – vytvorenie psychoterap.vztahu, identifikacia maladaptivnych vzorcov chovania

dynamická psychoterapie - cílena na nevědomé konflikty a získáním náhledu je zvládat kognitivně behaviorální - vychází z kognitivních schémat, posiluje či minimalizuje některé

strategie, nácvik situací, které pac. nezvládá, stanovenie konkretnych problemov a cielov skupinova PsT – poskytuje emocnu korektivnu skusenost, umoznuje vyjadrit hnev a kritiku,

vyjadrenie podpory a spatnej vazby

48

MENTALNA RETARDACIA F70 – 79Zakladna charakteristika:- nedostatocne vyvinuty intelekt ( x demenci: dochadza k ubytku uz rozvinutého intelektu)- s tym suvisi uroven narušeného chovania, stupeň sebestacnosti a nutnost pece- prejavuje sa globalnym poskodenim intelektových fcii s narušeným vyvojom celej osobnosti

a spolocenskou nedostacivostou

EPIDEMIOLOGIA:- 3 percenta- U muzov 2 x castejsie jako u zien

ETIOPATOGENEZA:Delenie z hladiska VZNIKU:

1. PRENATALNE: Vrodene vady metabolizmu alebo chromozomove aberacie Casne vyvojove alterace2. PERINATALNE Těhotenské a perinatalne problemy3. POSTNATALNE Somaticke poruchy a poruchy so vznikom v rannom detstve Vonkajsie vplyvy prostredia, psychosociálně vplyvy, psychicke poruchy (deprivacia..)

FORMYN A KLINICKY OBRAZ:

F70 Lahka mentalna retardacia:- v predskolskom veku nerozoznatelni od normalnych deti- schopni dosiahnut zakladne skolske vzdelanie- schopni zamestnania- porozumenie reci opožděno a problemy s recou pretrvavju do dospelosti- dosiahnu uplnu nezavislost v osobnej starostlivosti- emocne asociálně nezreli – potřebuji podporu v narocnejsich situaciach- zvysene sugestibilní- organicky povod len u mensiny

F71 Stredne tazka mentalna retardacia:- niekotri viac motoricky obratni, ini menej- uroven reci je variabilna, ale schopni soc.interakcie- slovna zasoba chudobna, agramatizmy- dokazu sa o seba postarat s pomocou- nedosiahnu vyssie vzdelanie jako 2.rocnik ZS- zamestnani pod dohladím v chranenych dielnach- nestalost nalady – skratkovite jednanie- u vacsiny možno zistit organicku etiologiu

F72 Tazka mentalna retardacia:- trpia znacnym stupnom poruchy motoriky- chudost reci- nedostatocna verbálná komunikaci- stanoveni diagnozy uz v utlom veku – cetne somaticke odchylky, postihnuti zmyslovych

organon a neurologicke priznaky- tupy vyraz- kyvave pohyby celeho tela- schopnost učenka minimalna- telesne handicapy - vyžaduji si specializovanu osetrovatelsku peci

49

- porucha psychomot.vyvoja zřejmá uz v predskolskom veku- 2 formy: Ereticka: neklid, agresivita Torpidna: netecnost, nezajem, tupost

50

F73 Hlboka mentalna retardacia:- ni esu schopni porozumiet a vyhovit poziadavkam alebo instrukciam- inkontinentni, neschopni pecovat o svoje zakladne potreby- vyžaduji stalu pomoc a dohlad- přítomna epilepsia, poskodenie zraku, sluchu a ine telesne handicapy- vyvanu prevazne institucionalizovani

DIAGNOSTIKA A DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA- klasicke psychiatricke vysetrenie- objektivna anamneza- speciálně vysetrenie – laboratorne testy, EEG, CT, MR- geneticke vysetrenie

DIFERENCIALNA DIAGNOSTIKA- nutne odlisit stavy, ktore simuluju ment.retardaciu, napr. Nepoznane zmyslove postihnuti,

poruchy reci, deprivaci- rozlišit od dětského artizmu a inych dezintegracnych poruch v detstve

ULOHA PSYCHOLOGA- při diagnoze je dolezite určit hlbku intelektového postihnutia a struktury inteligencie a

stanoveni adaptacnych moznosti- tazke je prijatie diagnozy rodicími – najprv popretie, potom agresi, hnev,hladanie vinníma,

potom apatia a beznadej, potom smierenie a akceptaciaLIECBAFARMAKOLOGICKA- nootropne latky v pripadoch, kde predpokladame ze sa vyvinu kogn.fcie- daleka farmakologicka liecba je symptomaticka

NEFARMAKOLOGICKA- informovanie rodiny- sprievodna terapia rodicov a surodencov- iniciovat proces truchlenia – umozni rodicom akceptovat dieta v jeho inakosti- separacny proces – aby sa rodička zbavili viny a dieta prevzalo zodpovědnost za svoju

onakost- svojpomocne skupiny rodicov- psychoedukativny doprovod rodicov

PSYCHIATRIE, JEJÍ POSTAVENÍ A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, KLASIFIKACE.

Psychiatrie- lékařský obor, zabývající se diagnostikou a léčbou psychických chorob- psychické choroby - choroby mozku- součást neurověd

POSTAVENIE PSYCHIATRIEPsychiatrie a neurologie- po většinu minulého století psychiatrie a neurologie oddělována rozdílností filosofických

přístupů, výzkumných metod a léčby- v současné době neurologie a psychiatrie se sbližují v rámci moderních neurověd

(společné diagnostické nástroje - zobrazovací metody mozku, neuropsychologie a léčebné postupy –antiepileptika, antipsychotika, antidepresiva, stimulační metody -repetitivní transkraniální magnetická stimulace, stimulace nervus vagus)

- Psychiatrie a neurologie našly společnou řeč - vznik „neuropsychiatrie“ – obor budoucnosti ?

(Hohwy et Rosenberg, 2005, Sachdev, 2002)

51

Psychiatrie a psychologie - psychologie , konkrétně klinická psychologie, zaujímá v psychiatrii svoje nezastupitelné

místo: v oblasti diagnostiky v oblasti psychoterapie

10 vedoucích příčin neschopnosti (uzpůsobeno na roky života) - údaje WHO a Světové banky

1990: 1. respiracne infekcie2. průjmová onemocneni3. komplikace kolem perinatalnihoobdobi4. depresivni porucha 2020:1. ischemicka choroba srdečná2. depresivna porucha3. dopravne nehody4. cerebrovaskularne ochorenia

ORGANIZACIA PSYCHIATRICKEJ STAROSTLIVOSTI akutní lůžková péče ústavní péče ambulantní intermediární

Akutní lůžková péče:- psychiatrické kliniky v rámci fakultních nemocnic ( pouze 6 v ČR) - psychiatrická oddělení nemocnic- psychiatrické léčebny

Kdy hospitalizace? při neúspěchu léčby exacerbaci příznaků nebo relapsu onemocnění, nezvládnutých ambulantně přetrvávající příznaky

Ústavní péče (psychiatrické léčebny):Dle koncepce:

- dlouhodobá resocializace a rehabilitaceSkutečnost:

- circa 1/3 lůžek léčebenských poskytuje akutní péči, protože se nepodařilo zvýšit počet nemocničních psychiatrických lůžek

Ambulantní péče- celosvětový trend: postupný přesun diagnostiky a léčby do odborné ambulantní péče a

k lékařům první linie, tj.k praktickým lékařům - proč? - ekonomické důvody – nejvíce stojí hospitalizace, pak výchova odborníka

- dostupnost bezpečnější léčby Intermediární péče (umožňuje přechod zhospitalizace do života ve společnosti, překrývá se s komunitní péčí): - nově koncipovaná složka, moderní, bez tradice, nedostatečně sledovaná- denní stacionáře, krizová centra, domácí péče, kluby- mezirezortní – chráněná pracoviště, bydlení, rehabilitační dílny, sociální firmy

Komunitní péče systém léčby, pomoci a podpory, umožňující žít nemocným v podmínkách běžného života

co nejuspokojivějším způsobem Specifické komunitní služby:

krizové služby denní centra a stacionáře (moderní trend, poskytuje komplexní denní péči medicínské,

psychoterapeutické a socioterapeutické povahy, u části nemocných alternativní možnost

52

akutní péče, v ČR tradičně pro psychoterapii pacientům s neurotickými obtížemi a rehabilitaci psychóz)

podporu v práci a zaměstnání domácí léčení (v podstatě u nás neexistuje)- těchto služeb v současnosti v ČR málo, patří většinou  nestátním zařízením.

STIGMATIZACIA ODBORUPsychiatrie - asociace (STEM 1998) :1. blázinec - 22,2 %2. duševní choroba - 12,1 %3. cvok - 9,10 % další asociace - Chocholoušek, Dobřany, svěrací kazajka2004/2005

1. síťová lůžka?2. Rowlingová?3. hrdina Timesu?

WHO 2001:Musíme usilovat o rovnocenný přístup k duševním a fyzickým poruchám

KLASIFIKACIA V PSYCHIATRII- klasifikace – uspořádání do skupin na základě podobnosti- v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) psychiatrii jako samostatný obor od 6. decenální

revise (1948) - stávající klasifikace termín duševních poruchy - etiologie známa - kapitola psychiatrie rozdělena do 10 oddílů, jednotlivé poruchy do skupin dle hlavních

společných znaků- definice skupin na základě maximálního počtu sdílených charakteristik - psychiatrie jako lékařský obor - Evropa, polovina 18. století- o příčinách duševních poruch známo málo, snahy o klasifikaci vycházely z deskripce

příznaků, event. k průběhu- určitý počet symptomů musí být přítomen po určitou dobu a narušovat běžné fungování

jedince- pro výzkum zvláštní přísnější kritéria - americká klasifikace DSM IV vychází ze stejných principů,  rozlišnosti malé

F009 Organicke duševně poruchyZákladní charakteristika - skupina duševních poruch, u kterých známe příčinu – nemoc, úraz nebo jakékoliv

poškození mozku vede k přechodnému nebo stálému narušení funkce mozku- základní příznak narušení kognitivních (poznávacích) funkcí

F 00 demence u Alzheimerovy choroby F01 vaskulární demence F02 demence u chorob klasifikovaných jinde F03 nespecifické demence F04 organický amnestický syndrom F05 delirium F06 jiné duševní poruch následkem onemocnění/ poškození mozku nebo

následkem somatického onemocnění F07 poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením

nebo dysfunkcí mozku Alzheimerova demence: - rozvíjí se pozvolna (měsíce až roky)- nejprve postižení paměti

53

- postižena schopnost učení (problémy se vštěpováním a vybavováním základních informací podstatných pro běžný život)

- postupně pokles paměti handicapem pro soběstačnost- dále poruchy myšlení ve smyslu zpracování informací, organizování, plánování, úsudku,

stává se odkázán na péči druhých- provázeno poruchami emočními a chování

Delirium - nespecifický organický mozkový syndrom- porucha vědomí (zastřené vědomí - snížené povědomí o okolí)- narušení poznávacích schopností ( zhoršení krátkodobé pamětí)- dezorientace časem, místem a osobou- narušením psychomotoriky (střídání hyper- a hypoaktivity)- narušení spánku nebo cyklu spánek-bdění - stav přechodný, krátký, s měnlivou intenzitou- častá(chirurgie 10-15%)

F10 – 19Dusevne poruchy a poruchy chovania vyvolane uzivanim psychoaktivnych latokZákladní charakteristika = jakákoliv duševní porucha vzniklá užíváním psychoaktivních látek

- nejproblematičtější pro jedince a okolí postižení chování - problémy pro společnost, včetně ekonomických

Psychoaktivní látky:- látky, vyvolávající závislost- mají vliv na chování, vědomí a náladu- klasifikace zahrnuje 9 psychoaktivních látek

Jednotlivé typy závislostí, dle MKN 10: F10 poruchy vyvolané užíváním alkoholu F11 poruchy vyvolané užíváním opioidů F12 poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů F13 poruchy vyvolané užíváním sedativ , hypnotik F14 poruchy vyvolané užíváním kokainu F15 poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií F16 poruchy vyvolané užíváním halucinogenů F17 poruchy vyvolané užíváním tabáku F18 poruchy vyvolané užíváním org. rozpouštědel F19 poruchy vyvolané užíváním několika látek

Základní pojmy akutní intoxikace -přechodný stav po požití škodlivé užívání – vede k poškození tělesného nebo duševního zdraví tolerance – pro stejný účinek vyšší dávky závislost – progresivní adaptace na excesivní expozici syndrom závislosti (touha získat látku, užívání přes nebezpečné následky, zanedbávání

ostatních činností, zvyšení tolerance, při odnětí odvykací stav) odvykací stav - příznaky po odnětí po trvalém užívání látky - abstinenční syndrom tělesná závislost – rozvoj tolerance, abstinenční syndrom craving – touha, bažení po látce

F20 – 29 Schizofrenia, schizofrenne poruchy a poruchy s   bludmi F 20 schizofrenie F 21 schizotypní porucha F 22 trvalé duševní poruchy s bludy F 23 akutní a přechodné psychotické poruchy F 24 indukovaná porucha s bludy F 25 schizoafektivní poruchy F 28 jiné neorganické psychotické poruchy

54

F 29 nespecifická neorganická psychóza

SCHIZOFRENIA= psychoticke ochorenieCo je to psychóza?V odborné terminologii psychóza charakterizována:

bludy, halucinacemi dezorganizovaným slovním projevem a chováním v širším pojetí také poruchou vnímání reality

Tomuto odpovídá představa laiků: postižený je přesvědčen o bizarnostech slyší nebo vidí něco, co ostatní ne jeho řeč a chování jsou divné a nepochopitelné.

PREJAVYPozitivní příznaky (=psychotické ) příznaky

halucinace (poruchy vnímání) bludy a dezorganizace (myšlení, řeči a chování)

Negativní příznaky ochuzení psychiky apatie, ztrátu motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení řeči a myšlení

Kognitivní (poznávací) dysfunkce - skládá se z měřitelných komponent (např. paměť, exekutivní funkce, soustředivost)

Další příznaky - afektivní příznaky deprese (v iniciální fázi, postpsychotická deprese) až 10% spáchá sebevraždu

KLINICKE FORMY F 20. 0 paranoidní schizofrenie F 20.1 hebefrenní schizofrenie F 20.2 katatonní schizofrenie F 20.3 nediferencovaná schizofrenie F 20.5 reziduální schizofrenie F 20. 6 simplexní schizofrenie F 20.4 je vyčleněna pro postpsychotickou depresi

F30 – 39 Poruchy nalady:Základní charakteristika:

porucha nálady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus deprese v popředí zájmu ekonomický aspekt (dle odhadu deprese druhá vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity

a mortality ve světě v r. 2020) F30 manická epizoda F31 bipolární afektivní porucha F32 depresivní porucha F33 rekurentní depresivní orucha F34 trvalé poruchy nálady

Depresivní porucha - základní příznaky:- depresivní nálada abnormní vzhledem k jedinci, ≥ 2 týdny- ztráta zájmu nebo prožitku radosti- snížení energie a zvýšená únavnost

Další příznaky: ztráta sebedůvěry, výčitky sebevražedné úvahy a jednání

55

nesoustředivost, nerozhodnost útlum nebo agitovanost poruchy spánku a chuti k jídlu (nejčastěji nespavost a nechutenství s odpovídající

váhovou odezvou)

56

F40 – 49 Neuroticke poruchy, poruchy vyvolane stresom a poruchy somatoformne:Základní charakteristika:

patří sem poruchy, související převážně s psychickými příčinami oproti jiným psychodiagnostickým skupinám je proto důležitá identifikace psychologických

aspektů F40 Fobické úzkostné poruchy F 41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně –kompulzivní poruchy F 43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení F44 Disociativní (konverzní ) poruchy F45 Somatoformní poruchy F48 Jiné neurotické poruchy

NAJVYZNAMEJSIE FORMY A ICH KLINICKY OBRAZ: UZKOSTNE PORUCHYF 40 Fobické úzkostné poruchy:

agorafobie - strach z většího množství lidí, prostor sociální fobie - strach z pozornosti ostatních izolované (specifické) fobie (strach z hadů, hmyzu)

F 41 Jiné úzkostné poruchy:Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost):

- pakované spontánní záchvaty úzkosti (paniky)- intenzivní tělesné příznaky (bušení srdce, pocit dušení, závratě), strach ze smrti

Generalizovaná úzkostná porucha (trvalá úzkost) - obavy (nadměrně se zaobírá běžnými starostmi)- úzkost, únava, nepříjemné tělesné pocity

F50 – 59Behavioralne syndromyspojene s   fyziologickými poruchami a somatickými faktormi:Základní charakteristika

- nejzávažnější poruchy příjmu jídla - jídlo a vše co s ním souvisí má kromě biologického významu také mnoho

psychologických významů (požitek, projev frustrace) a sociálních aspektů. Poruchy příjmu potravy jsou z řady pohledů demonstrací biopsychosociálního modelu psychických poruch.

- další poruchy sem řazené - poruchy spánku a sexální dysfunkce představují speciální problematiku

F 50 poruchy příjmu jídlaMentální anorexie

- váhový úbytek, dosahovaný úmyslně různými způsoby (dieta, nadměrné cvičení, zvracení, užívání anorektik, laxancií, diuretik)

- narušené vnímání vlastního těla, spojené s ovládavými obavami z tloušťky- sekundární endokrinní a metabolické změny.

Mentální bulimie- záchvatovité přejídání spojené s nevhodným kompenzačním jednáním (nejčastěji navození

zvracení)

F60 – 69 Poruchy osobnosti a chovania u dospělých:Osobnost sestává z temperamentu , charakteru a inteligence

temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité situaci)

charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost projevovat se určitým způsobem ve společenském prostředí)

57

- poruchy osobnosti – extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace

- trvalá povahová odchylka od normy. - jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho okolí a/nebo on sám.

F 60 specifické poruchy osobnosti: F60.0 paranoidní porucha osobnosti (vztahovačnost, nedůvěra) F 60.1 schizoidní porucha osobnosti (uzavřenost, citový chlad) F 60.2 disociální porucha osobnosti (protispolečenské chování) F 60.3 emočně nestabilní porucha osobnosti (nestálost, impulzivita) F 60.4 histriónská porucha osobnosti (sebesoustřednost, dramatizování) F 60.5 anankastická porucha osobnosti (perfekcionismus,nejistota) F 60.6 úzkostná (vyhýbavá porucha osobnosti) (nedostatek sebedůvěry) F 60.7 závislá porucha osobnosti (potřeba péče druhých) F 60.8 jiné specifické poruchy osobnosti

F70 – 79 Mentalna retardacia:Základní charakteristika

- nedostatečně vyvinutý intelekt ( na rozdíl od demence, kdy dochází k úbytku již rozvinutého intelektu a bývá doménou starší věkové populace)

- s tímto souvisí úroveň narušení chování , stupeň soběstačnosti a nutnost péčeF 70 Lehká mentální retardace IQ 50-69 (9-12roků).- schopni základního školního vzdělání a zaměstnání málo kvalifikovanou prací - vzdělatelní

F 71 středně těžká mentální retardace IQ 35-49 (6-9 r.)- vzdělání na úrovni druhé třidy základní školy - vychovatelní, ale nevzdělatelní

F 72 těžká mentální retardace IQ 20-34 (3-6 roků)- porucha psychomotorického vývoje přidružené defekty (smyslových orgánú, neurologické příznaky), zřejmá v předškolním věku

F 73 hluboká mentální retardace IQ< 20 (<3 roky)- neschopni pečovat o základní potřeby, vyžadují stálý dohled (epilepsie, inkontinentní, poškození zraku a sluchu a a jiné tělesné handicapy)

KLASIFIKACIA – DALSIE KATEGORIEProblematika pedopsychiatrie :

F 80-89 – poruchy vývoje F 90-98 – poruchy chování a emotivity u dětí

Nespecifické psychické poruchy: F 99

58