Vaše práva v oblasti sociálního - European...

ve Švédsku

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení

Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku

červenec 2012 2

Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké

spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení

(MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na

internetové stránce http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=815.

Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení

v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC,

přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese.

Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto

průvodce.

Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost

za způsob využití informací v této publikaci.

© Evropská unie, 2012

Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=815


červenec 2012 3

OBSAH

Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování ......................................... 4 Obecné informace ........................................................................................... 4 Organizace sociální ochrany ............................................................................. 5 Financování .................................................................................................... 5

Kapitola II: Zdravotní péče ................................................................................. 7 Kdy máte nárok na zdravotní péči? ................................................................... 7 Pojistné krytí .................................................................................................. 7 Jak získat přístup ke zdravotní péči? ................................................................. 7

Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci .................................................................. 9 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? .................................................... 9 Pojistné krytí .................................................................................................10 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? ..............................................11

Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky .................................................12 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? ..............................12 Pojistné krytí .................................................................................................13 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? ...........................13

Kapitola V: Dávky v invaliditě .............................................................................14 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? .............................................................14 Pojistné krytí .................................................................................................15 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? ..........................................................17

Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky .....................................................18 Kdy máte nárok na starobní dávky? .................................................................18 Pojistné krytí .................................................................................................19 Jak získat přístup ke starobním dávkám? ..........................................................20

Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé .......................................................................21 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? ..........................................................21 Pojistné krytí .................................................................................................22 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? .......................................................22

Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání ........................23 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? ............23 Pojistné krytí .................................................................................................23 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? .........24

Kapitola IX: Rodinné dávky ................................................................................25 Kdy máte nárok na rodinné dávky? ..................................................................25 Pojistné krytí .................................................................................................25 Jak získat přístup k rodinným dávkám? ............................................................27

Kapitola X: Nezaměstnanost ..............................................................................28 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? ..................................................28 Pojistné krytí .................................................................................................28 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? ...............................................29

Kapitola XI: Minimální zdroje .............................................................................30 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje? ......................................30 Pojistné krytí .................................................................................................30 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje? ................................31

Kapitola XII: Dlouhodobá péče ...........................................................................32 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči? .............................................................32 Pojistné krytí .................................................................................................32 Jak získat přístup k dlouhodobé péči? ...............................................................32

Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky ........................................33


červenec 2012 4

Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování

Obecné informace

Všeobecný systém sociálního zabezpečení ve Švédsku zahrnuje následující oblasti:

▪ zdravotní pojištění,

▪ dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání,

▪ dávky v invaliditě,

▪ starobní a pozůstalostní důchody,

▪ pojištění pro případ nezaměstnanosti,

▪ rodinné dávky a rodičovské pojištění.

Na koho se pojištění vztahuje?

Všeobecný systém sociálního zabezpečení je povinný s výjimkou té části pojištění pro

případ nezaměstnanosti, která je založena na příjmu.

Sociální pojištění se skládá z pojištění založeného na místu trvalého pobytu, z něhož

se poskytuje zaručená minimální částka a dávky, a z pojištění založeného na příjmu

z výdělečné činnosti, z něhož se kryje ztráta příjmů. Toto pojištění se vztahuje na

všechny osoby, které mají ve Švédsku trvalý pobyt (bydliště) nebo tam pracují.

Osoba, která má ve Švédsku skutečně bydliště, se považuje za trvalého obyvatele.

Pro každého, kdo se ve Švédsku usadí, se tato země obvykle pokládá za jeho trvalé

bydliště, pokud se dá předpokládat, že tam bude pobývat déle než po dobu jednoho

roku. Pro každého, kdo má ve Švédsku trvalý pobyt a zemi opustí, se nadále Švédsko

pokládá za jeho trvalé bydliště, pokud lze předpokládat, že délka jeho pobytu

v zahraničí bude jeden rok nebo kratší.

Švédský systém sociálního zabezpečení je založen na zásadě státního pojištění. Okruh

osob, kterým systém zajišťuje ochranu, tak není vymezen na základě postavení

v systému sociálního zabezpečení a významně se nerozlišuje se mezi zaměstnanci a

osobami samostatně výdělečně činnými. Osoby samostatně výdělečně činné tedy

požívají ochrany v rámci všeobecného systému.

Podmínky pro vznik nároku

V oblasti vyplácení na pojistné dávky se neuplatňuje odklad a pro některé dávky je

třeba splňovat určité podmínky. Určité podmínky týkající se minimálního pojistného

období platí pro rodičovské pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. Pokud jde

o dávky v invaliditě, starobní a pozůstalostní důchod, je vznik nároku buď vázán na

požadavek určité délky trvalého pobytu, nebo závisí na příjmu.

Opravné prostředky

Pokud nejste spokojeni s rozhodnutím pojišťovací instituce nebo fondu

nezaměstnanosti, můžete požádat o jeho revizi. Pokud vás nové rozhodnutí stále

neuspokojuje, můžete se obrátit na správní soud. Proti rozhodnutím vydaným tímto

soudem můžete za určitých podmínek následně podat žádost o přezkoumání

k odvolacímu správnímu soudu. V některých případech lze proti rozhodnutím tohoto

soudu podat žádost o přezkoumání k Nejvyššímu správnímu soudu.


červenec 2012 5

Organizace sociální ochrany

Švédský systém sociálního zabezpečení s výjimkou pojištění pro případ

nezaměstnanosti a příspěvků na studium spadá do pravomoci ministerstva

zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet). K základním složkám pojištění

patří nemocenské a rodičovské pojištění (sjuk- och föräldraförsäkring), starobní

důchod (ålderspension), pozůstalostní důchod (efterlevandepension), podpora

v nemoci (sjukersättning) a pracovní neschopnosti (sjuk- och aktivitetsersättning) a

pojištění pro případ pracovního úrazu (arbetsskadeförsäkring).

Podle zákoníku sociálního pojištění, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2011, se

sociální pojištění dělí na složku založenou na trvalém pobytu, která zaručuje určitou

výši a druh dávek, a složku založenou na příjmu z výdělečné činnosti. Obě kategorie

se vztahují na všechny osoby, které ve Švédsku obvykle trvale pobývají nebo pracují.

Švédské občanství již není jednou z podmínek pojištění.

Za oblast sociálního pojištění odpovídá Správa sociálního zabezpečení

(Försäkringskassan).s výjimkou starobních a pozůstalostních důvodů, za které

odpovídá švédská důchodová správa (Pensionsmyndigheten).

Za zdravotní péči odpovídají okresy nebo kraje (v jednom případě obec), které mají

pravomoc určovat výši daňových odvodů.

Pojištění pro případ nezaměstnanosti spadá do pravomoci ministerstva práce

(Arbetsmarknadsdepartementet). Toto pojištění se skládá ze dvou složek: základního

pojištění a pojištění na základě příjmu. Základní pojištění se vztahuje na osoby starší

20 let, které se neúčastní nepovinného pojištění. Pojištění na základě příjmu je

nepovinné. Pojišťovací fondy pro případ nezaměstnanosti odpovídají za toto pojištění.

Sociální pomoc, která se ve Švédsku nepovažuje za součást sociálního pojištění, spadá

do pravomoci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí. Dohled zajišťuje Státní

zdravotní a sociální úřad (Socialstyrelsen). Za správu sociální pomoci na místní úrovni,

včetně péče a služeb pro děti a rodiny a péče o seniory a postižené, odpovídají obce.

Za vyplácení finančních příspěvků pro studenty odpovídá Ústřední komise pro studijní

podporu (Centrala studiestödsnämnden, CSN).

Financování

Systém sociálního zabezpečení je financován z daní a z příspěvků vycházejících z

příjmů z výdělečné činnosti. Největší část nákladů kryjí příspěvky hrazené

zaměstnavatelem, které představují celkem 31,42 % objemu mzdových prostředků.

Osoby samostatně výdělečně činné hradí příspěvky ve výši 28,97 % svého příjmu.

Příspěvky hrazené osobami samostatně výdělečně činnými lze mírně snížit, pokud

osoba u nemocenského pojištění zvolí delší karenční dobu.

Nedávno byly navíc toho zavedeny příspěvky pojištěnců na částečné financování

důchodového pojištění. Příspěvky pokrývají okolo 60 % veškerých výdajů na pojištění.

Zbývající část je hrazena z výnosů fondů a z daní prostřednictvím státního rozpočtu.

Příspěvky na důchodové pojištění jsou zaměstnavatelem sráženy ze mzdy a odváděny

přímo daňovému úřadu. Pokud jste evidováni u fondu pojištění pro případ

nezaměstnanosti, musíte také sami platit příspěvek tomuto fondu.


červenec 2012 6

V případě osob starších 65 let je příspěvek zaměstnavatele odváděn v nižší sazbě.

Regionální zdravotnický systém je financován z okresních daní a do určité míry také ze

státních dotací a poplatků hrazených pacienty.

Sociální pomoc se financuje převážně z místních daní.


červenec 2012 7

Kapitola II: Zdravotní péče

Kdy máte nárok na zdravotní péči?

Na zdravotní péči mají nárok všechny osoby pobývající trvale ve Švédsku. Není

stanoveno žádné rozhodné období.

Ve Švédsku byl zaveden regionální systém zdravotní péče, který je z velké části

nezávislý na sociálním pojištění. Každá krajská rada (landsting) nebo region (region) a

v jednom případě obec (kommun) musí dbát na to, aby všechny osoby, které mají na

jejich území bydliště, mohly využívat kvalitní lékařské péče.

Krajské rady nebo regiony zajišťují většinu lékařské péče, ale existují také soukromí

lékaři, kteří s krajskými radami uzavřeli smlouvu.

Za část zdravotní péče, především pokud jde o péči o osoby žijící v domovech pro

seniory, odpovídají také obce.

Pojistné krytí

Zdravotní péče zahrnuje lékařskou péči (včetně návštěv u lékaře a specializované

péče), nemocniční péči, fyzioterapii a jiná lékařská ošetření, stomatologickou péči a

léky.

Orgán odpovědný za zdravotní služby musí uhradit náklady na přepravu pacienta

vynaložené v souvislosti s některými druhy léčby a zdravotní péče. Náhrada těchto

nákladů se provádí podle interních pravidel, která daný orgán stanoví.

Krajské rady nebo regiony hradí za určitých podmínek také různé zvláštní pomůcky

(např. protézy, naslouchadla apod.)

Jak získat přístup ke zdravotní péči?

Lékařská péče

Pokud onemocníte a musíte ambulantně navštívit lékaře, krajská rada hradí většinu

výdajů; vy však musíte uhradit poplatek ve výši 100 SEK (11 EUR) až 200 SEK (23

EUR) (na pohotovosti až 400 SEK (46 EUR)). U specialistů pacient hradí poplatek ve

výši 230 SEK (26 EUR) až 320 SEK (37 EUR).

Většina lékařů je přímo zaměstnána příslušnou krajskou radou, ale své služby nabízejí

rovněž soukromí lékaři, a to zejména ve velkých městech. Pokud se obrátíte na

soukromého lékaře, který je na základě smlouvy uzavřené s krajskou radou spjat

s veřejnou zdravotní službou, musíte zaplatit poplatek podobné výše jako ve veřejném

zařízení.

Základní částka k úhradě se pohybuje od 0 do 100 SEK (0–11 EUR), přičemž poplatek

se vybírá také za návštěvy u jiných praktických zdravotních pracovníků, například

u okrskové zdravotní sestry nebo u fyzioterapeuta.


červenec 2012 8

Hospitalizovaní pacienti hradí paušální poplatek, který v současnosti představuje

maximální částku 80 SEK (8,76 EUR) za každý den pobytu v nemocnici.

Poplatky hrazené pacienty pojišťovací systémy neproplácejí.

Léky a další farmaceutické přípravky

Pacient hradí plnou cenu léků až do výše 1 100 SEK (126 EUR) za období 12 měsíců.

Poté úhrada v cenovém rozmezí 1 101 SEK (126 EUR) – 2 100 SEK (241 EUR)činí

50 %, 25 % v rozmezí 2 101 SEK (241 EUR) – 3 900 SEK (448 EUR) a 10 % v rozmezí

3 901 SEK (448 EUR) – 4 400 SEK (505 EUR). Z toho vyplývá, že pokud celkové

náklady na vaše léky, tj. vaše osobní výdaje plus dotace, překročí částku 4 400 SEK

(505 EUR) za období 12 měsíců, máte nárok na bezplatné léky po celý zbytek tohoto

období. Jde o stanovení horní hranice platby, která jde k tíži pacienta, aby tak za

období 12 měsíců celková částka těchto nákladů nepřesáhla 2 200 SEK (252 EUR).

Tato horní hranice se vztahuje také na spotřební materiál předepsaný lékařem po

gastroenterostomii. Spotřební materiál nezbytný pro podání léků je poskytován

zdarma.

Pokud si kupujete léky, které se prodávají bez předpisu, musíte uhradit cenu v plné

výši. Totéž platí o lécích, na které se nevztahuje systém pojištění.

Některé dietní potraviny určené dětem do 16 let, například v případě alergie na lepek,

můžete získat za sníženou cenu.

Poplatek placený v lékárně je vaší osobní finanční spoluúčastí a neproplácí se.

Stomatologická péče

Pokud potřebujete zubní péči, můžete navštívit soukromého zubního lékaře nebo

zubního hygienika nebo se můžete obrátit na veřejného poskytovatele stomatologické

péče. Stomatologická péče o děti a mládež (až do kalendářního roku, kdy daná osoba

dosáhne věku 19 let, včetně) je bezplatná.

Součástí pojištění je pojištění pro případ nákladného ošetření v kombinaci

s poukázkami na stomatologickou péči, které mají pacienty motivovat, aby docházeli

na preventivní prohlídky. V rámci pojištění pro případ nákladného ošetření se péče

proplácí na základě tzv. referenčních cen. Pokud pacient hradí částku 3 000 SEK (344

EUR) – 15 000 SEK (1 721 EUR), proplácí se 50 % této částky, nad 15 000 SEK (1 721

EUR) se proplácí 85 %.

Finanční spoluúčast pacienta se v případě různých typů výkonů může lišit, neboť

stomatologičtí odborníci (například zubaři, zubní hygienici atd.) sami rozhodují

o cenách za poskytovanou péči.

Náklady na zubní péči jsou odborníkovi nahrazeny pouze v případě výkonů

provedených akreditovaným zubním lékařem nebo hygienikem, kterému není více než

70 let. Ve vztahu k této věkové hranici lze požádat o výjimku.


červenec 2012 9

Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci

Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?

Peněžitá dávka v nemoci (sjukpenning) nebo nemocenské (sjuklön) mají za cíl

nahradit částečně ztrátu příjmu, která vám vznikne, pokud kvůli nemoci nemůžete

pracovat.

Zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné, které chtějí uplatnit nárok na dávky

v nemoci, musejí být povinně pojištěni. Předpisy související s dávkami v nemoci se

však v obou skupinách mírně liší: zatímco pro zaměstnance platí jednodenní karenční

lhůta a dávky se tak vyplácejí od 2. dne nemoci, osoby samostatně výdělečně činné si

mohou vybrat z několika kategorií pojištění, k nimž se vážou karenční lhůty 7, 14, 30,

60 nebo 90 dní.

Zaměstnanec, který nemůže z důvodu nemoci vykonávat výdělečnou činnost, pobírá

nemocenské, které od 2. do 14. dne včetně nemoci hradí zaměstnavatel; poté

zaměstnanec pobírá dávku v nemoci, kterou vyplácí Švédská správa sociálního

zabezpečení.

Nezaměstnaní evidovaní jako uchazeči o zaměstnání u Švédského úřadu práce a osoby

samostatně výdělečně činné mají nárok na dávky v nemoci vyplácené Švédskou

správou sociálního zabezpečení od druhého dne nemoci. Osoby samostatně výdělečně

činné od prvního dne zvolené karenční doby. Peněžní dávku v nemoci mohou

v některých případech získat i studenti.


Ke vzniku nároku na dávky v nemoci není stanovena žádná podmínka minimálního

příjmu, avšak osoby zaměstnané po dobu kratší než 1 měsíc musejí mít odpracovány

nejméně 2 týdny, jinak jim nárok na tyto dávky nevzniká.

Abyste mohli pobírat dávky v nemoci, musí váš příjem z výdělečné činnosti dosahovat

alespoň 24 % aktuální cenové základní částky a vaše pracovní schopnost musí být

z důvodu nemoci snížena alespoň o 25 %.

Rehabilitace

K tomu, aby se osobám, které nemohou z důvodu nemoci vykonávat výdělečnou

činnost, umožnil návrat do aktivního života, je občas nezbytné poskytnout zvláštní

rehabilitační opatření. Za různá nezbytná opatření odpovídají různé veřejné orgány a

instituce. Švédská správa sociálního zabezpečení koordinuje rehabilitační opatření

pokládaná za nezbytná pro osoby, které nejsou práceschopné. Může rovněž po dobu

rehabilitace vyplácet dávku nahrazující ztrátu příjmů.

V první řadě je za tato rehabilitační opatření odpovědný zaměstnavatel. Po dohodě se

zaměstnancem je zaměstnavatel povinen stanovit potřeby rehabilitačních opatření.

Po dobu rehabilitace máte nárok na rehabilitační příspěvek.

Tuto dávku vyplácí Švédská správa sociálního zabezpečení a skládá se ze dvou částí.

První tvoří náhrada ztráty příjmu v důsledku účasti na rehabilitaci. Tato dávka může

být vyplácena v plné výši nebo zčásti (1/4, 1/2 nebo 3/4 plné sazby), přičemž sazba je


červenec 2012 10

stejná jako u peněžité dávky v nemoci. Druhá část dávky je speciální příspěvek určený

k pokrytí zvláštních nákladů vyplývajících z rehabilitace.

Pojistné krytí

Za první den nemoci se neposkytuje náhrada (jedná se o karenční lhůtu, v tomto

případě jednodenní odklad), což platí jak pro nemocenské hrazené zaměstnavatelem,

tak pro dávku v nemoci hrazenou Švédskou správou sociálního zabezpečení. Osoby

samostatně výdělečně činné si délku karenční lhůty mohou zvolit (viz výše oddíl „Kdy

máte nárok na peněžité dávky v nemoci?“).

Nemocenské se vypočítává na základě mzdy, kterou byste pobírali, pokud byste nebyli

nemocní, a představuje minimálně 80 % této mzdy.

Výše peněžité dávky v nemoci se vypočítává na základě příjmu zakládajícího nárok na

peněžitou dávku v nemoci (příjmový základ). Tento příjem odpovídá ročnímu

finančnímu příjmu, který dotyčná osoba očekává za práci odvedenou alespoň za 6 po

sobě jdoucích měsíců nebo za pravidelnou sezónní či obdobnou práci, a to až do výše

maximálního ročního limitu, který odpovídá 7,5násobku minima vázaného na cenovou

základní částku, která představuje 330 000 SEK (37 868 EUR). (7,5 x 44 000 SEK (5

049 EUR)).

V okamžiku, kdy o tuto dávku žádáte, musí být tento příjem nahlášen Švédské správě

sociálního zabezpečení.

Dávka může být uhrazena v plné výši, nebo ve výši 3/4, 1/2 nebo 1/4 plné sazby

v závislosti na tom, do jaké míry musí dotčená osoba v důsledku nemoci omezit svou

výdělečnou činnost.

Peněžité dávky v nemoci ve výši 80 % příjmového základu násobeného 0,97 lze

vyplácet po dobu 364 dní za každé období v délce 450 dní. Toto období se nazývá

„rámcové období“. Pokud nemoc trvá déle než 364 dní, můžete zažádat o prodloužené

vyplácení peněžité dávky v nemoci. Vyplácení lze prodloužit maximálně na 550 dní.

Dávka vyplácená během této prodloužené doby dosahuje 75 % příjmového základu

vynásobeného 0,97.

Pokud trpíte vážným onemocněním, můžete žádat o dlouhodobou peněžitou dávku

v nemoci. Takovým vážným onemocněním jsou například určité druhy nádorových

onemocnění, nervová onemocnění (např. ALS) nebo situace, kdy pacient čeká na

transplantaci životně důležitého orgánu. Doba vyplácení dlouhodobé peněžité dávky

v nemoci není omezena. Výše dávky je stejná jako v prvních 364 dnech (přibližně

80 %).

Po 550 dnech prodloužené výplaty peněžité dávky v nemoci vám veřejná služba

zaměstnanosti nabídne účast v individuálním programu zaměřeném na návrat na trh

práce. Pokud váš zdravotní stav účast v programu neumožňuje, je možné žádat o

tzv. zvláštní prodlouženou výplatu peněžité dávky v nemoci. Tato dávka se vyplácí bez

časového omezení ve výši přibližně 75 %.

Pokud nemůžete vykonávat svou výdělečnou činnost, protože jste přenašečem

nakažlivé choroby, i když sami nemocní nejste, nebo pokud trpíte nakažlivou

chorobou, která vám však nebrání ve výkonu povolání, můžete namísto dávky v

nemoci obdržet tzv. dávku pro bacilonosiče.


červenec 2012 11

Pokud osoba pobírala dočasnou dávku v nemoci (tidsbergränsad sjukersättning) po

maximálně možný počet měsíců a jeho/její příjem nedostačuje na splnění podmínek

pro peněžní dávku v nemoci nebo je tento příjem příliš nízký, může získat nárok na

peněžní dávku v nemoci pro zvláštní případy (sjukpenning i särskilda fall).

Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?

Oznámení nemoci

Pokud máte nárok na nemocenské, musíte v den, kdy onemocníte, o nemoci uvědomit

svého zaměstnavatele. Pokud máte nárok na peněžitou dávku v nemoci, musíte

uvědomit Švédskou správu sociálního zabezpečení.

Od 8. dne nemoci je nutné lékařské potvrzení.

Pokud zaměstnanec pobírá nemocenské a nemoc trvá déle než 2 týdny, musí

zaměstnavatel 15. den nahlásit nemoc Švédské správě sociálního zabezpečení.

Oznámení návratu do zaměstnání

Osoba pobírající nemocenské a peněžitou dávku v nemoci musí návrat do zaměstnání

oznámit zaměstnavateli nebo Švédské správě sociálního zabezpečení.


červenec 2012 12

Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky

Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?

Péče o matku a dítě

Všechny ženy, které ve Švédsku trvale pobývají, mají nárok na zdravotní péči

související s těhotenstvím a porodem.

Peněžité dávky v těhotenství

Těhotné zaměstnankyně mají nárok na peněžité dávky v těhotenství, pokud

vykonávají fyzicky náročnou práci, kterou nemohou nadále vykonávat z důvodu

těhotenství, a pokud nemohou být přeřazeny zaměstnavatelem na méně náročnou

práci. Dávky mohou být vypláceny nejdříve od 60. dne před předpokládaným dnem

porodu.

Na peněžité dávky v těhotenství mají ženy nárok také tehdy, pokud je jejich pracovní

činnost těhotným ženám zakázána a nemohou být přeřazeny na jinou práci. Dávky

před narozením dítěte se vyplácejí za každý den, kterého se takový zákaz týká.

Peněžité rodičovské dávky

Peněžité rodičovské dávky se vyplácejí rodičům po narození nebo adopci dítěte. Po

narození dítěte se dávky vyplácejí po dobu celkem 480 dní. V případě vícečetného

porodu se dávky vyplácejí po dobu dalších 180 dní za každé další dítě.

Aby rodič mohl pobírat peněžité rodičovské dávky vyšší než 180 SEK (21 EUR)denně,

musel být po dobu alespoň 240 po sobě jdoucích dní před narozením dítěte pojištěn

v tom smyslu, aby měl na peněžitou dávku v nemoci vyšší než 180 SEK (21 EUR)

nárok. Tato podmínka se vztahuje na prvních 180 dní pobírání dávky, pro zbývající

dny neplatí.

Dávky nemusí být nutně vypláceny nepřetržitě; mohou být rozděleny do několika

období, dokud dítě nepřekročí věk 8 let, nebo až do konce prvního roku jeho školní

docházky, pokud je mu v tom okamžiku více než 8 let. Adoptivní rodiče mohou výplatu

peněžitých rodičovských dávek rozložit do několika období v průběhu 8 let ode dne,

kdy jim bylo dítě svěřeno do péče. Žádná dávka se nevyplácí pro osvojené děti, které

překročily věk 10 let.

Pokud rodiče pečují o dítě společně, má každý z nich nárok na polovinu celkové doby,

po kterou se dávka vyplácí. Každý z rodičů se však může vzdát svého nároku na

rodičovské dávky ve prospěch druhého rodiče, ovšem s výjimkou jednoho 60denního

období.

Pokud rodiče pečují o dítě společně, ale jeden z nich nemá na peněžité rodičovské

dávky nárok, druhému rodiči vzniká nárok na celé období 480 dní.

Matka má nárok začít pobírat peněžité rodičovské dávky od 60. dne před

předpokládaným datem narození dítěte. Oba rodiče mohou peněžité rodičovské dávky

pobírat současně, aby se mohli účastnit programu předporodní nebo porodní přípravy.

Každý z rodičů může také využít 30 volných dnů společně a starat se tak o své dítě.


červenec 2012 13

Těchto 60 dní (30 za každého rodiče) lze využít pouze v průběhu prvního roku života

dítěte.

Po narození dítěte se peněžité rodičovské dávky vyplácejí tomu rodiči, který přeruší

výdělečnou činnost, aby se o dítě mohl starat. Matka má však na peněžité rodičovské

dávky nárok po dobu 4 týdnů od porodu, a to i tehdy, když sama o dítě nepečuje.

Otec má navíc při narození nebo osvojení dítěte nárok na dalších 10 dní pobírání

dávek. Tyto dávky je třeba vybrat do 2 měsíců ode dne, kdy je dítě propuštěno

z porodnice nebo kdy je adoptivní dítě předáno rodičům. Těchto 10 dní pobírání dávek

může za zvláštních okolností využít i jiná osoba než otec.

Pokud je dítě nemocné a rodič musí přerušit výdělečnou činnost, aby o ně mohl

pečovat, vyplácí se dočasné peněžité rodičovské dávky (tillfällig föräldrapenning).

Pojistné krytí

Péče o matku a dítě

Preventivní péče poskytovaná v rámci ochrany pro matku a dítě, jakož i konzultace

v rámci plánovaného rodičovství jsou obvykle bezplatné.

Peněžité dávky v těhotenství

Peněžité dávky v těhotenství se vyplácejí po dobu maximálně 50 dní během

posledních 60 dní před očekávaným termínem porodu. Pokud má žena z výše

uvedených důvodů zakázáno pracovat, je možné tuto dávku pobírat déle než 50 dní.

Výše dávky se rovná výši peněžité dávky v nemoci, kterou by daná žena pobírala, tj.

97 % z 80 % příjmu zakládajícího nárok na peněžitou dávku v nemoci. Peněžitá dávka

v těhotenství se vyplácí až do maximální výše 7,5násobku minima vázaného na index

cen, tj. 330 000 SEK (37 868 EUR).

Peněžité rodičovské dávky

Peněžité rodičovské dávky se vyplácejí po dobu celkem 480 dní na každé dítě. Z toho

se 390 dní vyplácí podle sazby peněžité dávky v nemoci, tj. ve výši 97 % z 80 %

příjmu zakládajícího nárok na peněžitou dávku v nemoci. Minimální výše je 180 SEK

(21 EUR) denně (minimální zaručená dávka), maximální výše se rovná 10násobku

cenové základní částky, tj. 440 000 SEK (50 491 EUR). Po zbývajících 90 dní se dávky

vyplácejí na základě minima.

Rodičovské dávky se mohou vyplácet v plné výši, ze 3/4, z 1/2, z 1/4 nebo z 1/8 plné

sazby podle toho, v jakém rozsahu se rodič vzdal výdělečné činnosti, aby se věnoval

péči o dítě.

Dočasné peněžité rodičovské dávky lze pobírat maximálně po dobu 120 dní ročně,

dokud dítě nedosáhne 12 let věku (v některých případech lze dobu pobírání dávky

prodloužit).

Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?

Musíte podat žádost u Švédské správy sociálního zabezpečení.


červenec 2012 14

Kapitola V: Dávky v invaliditě

Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?

Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti

Pokud je vaše pracovní schopnost z důvodu nemoci nebo fyzického či mentálního

postižení snížena o 25 % nebo více, můžete získat podporu při nemoci

(sjukersättning) nebo pracovní neschopnosti (aktivitetsersättning). Abyste mohli

pobírat podporu při pracovní neschopnosti, musí být ztráta pracovní schopnosti

dlouhodobá.

Podpora v nemoci a podpora v pracovní neschopnosti se skládají ze dvou částí:

▪ podpory v nemoci a v pracovní neschopnosti založené na příjmu, která se financuje

z příspěvků, které hradí ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnanci a osoby

samostatně výdělečně činné),

▪ podpory v nemoci a pracovní neschopnosti v podobě zaručené minimální podpory,

která je financována z daní a mají k ní přístup všechny osoby pobývající trvale ve

Švédsku, které nepobírají podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti založenou

na příjmu, nebo je tato podpora příliš nízká.

Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti založená na příjmu

Každý, kdo ve Švédsku pracuje, je účastníkem pojištění, které zakládá nárok na dávky

založené na příjmu, přičemž jeho příjem zakládá nárok na důchod. Má tedy také nárok

na podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti (pokud v referenčním období pobírá

příjem zakládající nárok na důchod po dobu alespoň 1 roku).

Pokud je vám mezi 30 a 64 lety, můžete získat podporu v nemoci, a pokud je vám

mezi 19 a 29 lety, můžete získat podporu v pracovní neschopnosti.

Zaručená minimální podpora

Pokud nemáte nárok na podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti založenou na

příjmu, můžete pobírat zaručenou minimální podporu odpovídající výši vaší minimální

záruky. Pokud podpora založená na příjmu nedosahuje minimální výše, bude vám

rozdíl kompenzován formou výplaty zaručené minimální podpory. Zaručená minimální

podpora se poskytuje na základě trvalého pobytu. Nárok na tuto podporu má každý,

kdo ve Švédsku pobývá alespoň po dobu 3 let.

Příspěvek v invaliditě

Nárok na dávky v invaliditě (handikappersättning) mají osoby, které utrpěly trvalé

snížení funkčních schopností.

Dávku lze vyplácet buď souběžně s podporou nahrazující ztrátu příjmu, například

podporou v nemoci, nebo pracovní neschopnosti, nebo samostatně.

Pro získání nároku na dávku v případě postižení je nutno být starší 19 let a být před

dosažením věku 65 let postižen alespoň po dobu jednoho roku takovým omezením

funkčních schopností, kdy:

▪ daná osoba potřebuje po většinu doby péči a pomoc s běžnými denními činnostmi,

▪ osoba nemůže pracovat nebo studovat bez pomoci, nebo


červenec 2012 15

▪ postižení v současné době vede nebo v blízké budoucnosti povede ke značnému

zvýšení výdajů.

Příspěvek na péči o postižené dítě

Pokud se jako rodič staráte o nemocné nebo postižené dítě, můžete získat příspěvek

na péči (vårdbidrag), pokud dítě potřebuje zvláštní dohled a péči po dobu alespoň 6

měsíců a/nebo pokud nemoc či postižení dítěte vede ke značnému zvýšení výdajů.

Příspěvek na asistenci/osobní asistence

Osoba s těžkým postižením, která potřebuje každodenní asistenci, může mít nárok na

příspěvek na asistenci (assistansersättning) nebo osobní asistenci (personling

assistans).

Pokud daná osoba potřebuje asistenci při základních úkonech více než 20 hodin týdně,

má nárok na příspěvek na asistenci od státu. Pokud je počet hodin nižší, příspěvek

poskytují obecní úřady pod názvem osobní asistence.

Asistence při základních úkonech znamená pomoc při:

▪ osobní hygieně,

▪ oblékání,

▪ přijímání potravy,

▪ komunikaci s okolím a

▪ dalších úkonech vyžadujících dobrou znalost konkrétního postižení dané osoby.

▪ K tomu, abyste mohli pobírat tyto příspěvky na asistenci, musíte patřit do jedné

z těchto kategorií:

▪ osoby, které trpí mentálním postižením, například autismem nebo obdobným

postižením,

▪ osoby, které trpí závažnou dlouhodobou duševní poruchou v důsledku poškození

mozku v dospělosti vnějším zásahem nebo tělesným onemocněním,

▪ osoby, které trpí jiným duševním nebo tělesným postižením, které není obvyklým

důsledkem stárnutí, pokud je toto postižení závažné a způsobuje značné obtíže

v každodenním životě.

Příspěvek na motorové vozidlo pro osoby s funkčním postižením

K tomu, abyste měli nárok na tento příspěvek, musíte mít značně omezenou

pohyblivost a výrazné obtíže při používání hromadných dopravních prostředků. Tento

nárok lze uplatnit pouze jednou za 7 let.

Pojistné krytí

Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti

Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti založená na příjmu

Tato podpora se vypočítává na základě hypotetického příjmu vycházejícího z výše

příjmů zakládajících nárok na důchod, které dotyčná osoba ve Švédsku pobírala

v referenčním období předcházejícím okamžiku, kdy byla její pracovní schopnost

snížena minimálně o 25 %, přičemž tento stav trval minimálně po dobu 1 roku.


červenec 2012 16

Plná výše podpory v nemoci a v pracovní neschopnosti založené na příjmu se rovná

64 % hypotetického příjmu.

Hypotetický příjem je založen na průměru tří nejvyšších ročních hrubých příjmů, které

dotyčný pobíral v referenčním období. Délka referenčního období se pohybuje mezi 5 a

8 lety podle věku dotyčné osoby.

Maximální výše podpory v nemoci a pracovní neschopnosti založené na příjmu je

17 600 SEK (2 020 EUR) měsíčně.

Podpora v nemoci není časově omezená. Ve věku 65 let tuto podporu nahrazuje

starobní důchod. Podpora v pracovní neschopnosti je vždy časově omezená a

najednou se vyplácí po dobu maximálně 3 let.

Zaručená minimální podpora

V případě podpory v pracovní neschopnosti je výše zaručené částky do 30 let vázána

na věk. Pro osoby do 21 let věku odpovídá 2,1násobku cenové základní částky. Poté

se sazba až do věku 30 let zvyšuje za každé dva roky o 0,05násobek cenové základní

částky.

V případě podpory v nemoci se výše minimální částky rovná 2,4násobku cenové

základní částky. Cenová základní částka činí 44 000 SEK (5 049 EUR)a výše zaručené

částky 105 600 SEK (12 118 EUR) (2,40 x 44 000 (5 049 EUR)).

Výše zaručené minimální podpory závisí na délce pojistného období. Pro výpočet doby

pojištění se přihlíží k době skutečného trvalého pobytu ve Švédsku od věku 16 let a ke

zbývající hypotetické době pojištění do věku 65 let. K tomu, aby vám bylo přiznáno

období budoucího pojištění, je třeba, abyste ve Švédsku pobývali po určitou dobu mezi

věkem 16 let a koncem roku předcházejícího pojistné události.

K tomu, abyste získali nárok na plnou zaručenou minimální podporu, je třeba, aby

pojistné období trvalo alespoň 40 let. Pokud je kratší, bude dávka snížena o 1/40 za

každý rok, který chybí k dosažení pojistného období 40 let. Plná podpora v nemoci

v podobě zaručené minimální podpory činí po 40 letech pobytu ve Švédsku 8 800 SEK

(1 010 EUR) měsíčně.

Zaručená minimální podpora se snižuje o podporu v nemoci nebo v pracovní

neschopnosti založenou na příjmu a vyplácí se podle stupně pracovní neschopnosti ve

čtyřech různých výších.

Příspěvek v invaliditě

Při určování výše dávky v invaliditě se přihlíží k celkové situaci postižené osoby,

k nejrůznějším formám potřebné pomoci a k vynakládaným dalším výdajům. Dávka

může být hrazena ve třech sazbách, a to 36, 53 nebo 69 % cenové základní částky.

Maximální výše je 30 360 SEK (3 484 EUR).

Příspěvek na péči o postižené dítě

Tento příspěvek je určen na kompenzaci práce spojené s neustálým dohledem a

zvláštní péčí a/nebo vyšších výdajů vyplývajících z nemoci nebo postižení dítěte. Výše

příspěvku se vypočítává s přihlédnutím k potřebné péči a zvýšeným výdajům.

Příspěvek může být vyplácen ve výši 25, 50, 75 nebo 100 % plné sazby.


červenec 2012 17

Maximální výše odpovídá 250 % cenové základní částky, tj. částce 110 000 SEK

(12 623 EUR) ročně.

Příspěvek na péči můžete pobírat od narození dítěte až do konce měsíce června v roce,

kdy dítě dosáhne věku 19 let.

Příspěvek na asistenci/osobní asistence

Osoba, které byl příspěvek na asistenci/osobní asistence přiznán/a dříve, než dosáhla

věku 65 let, jej může nadále pobírat i poté, co tohoto věku dosáhne.

Může si zvolit, jak bude asistenci čerpat. Například může:

▪ sama najmout jednoho nebo více pečovatelů nebo

▪ požádat o asistenci prostřednictvím místních orgánů nebo

▪ uzavřít smlouvu s podnikem či organizaci, které takové služby poskytují.

Výše příspěvku činí 267 SEK (31 EUR) na hodinu.

Příspěvek na motorové vozidlo pro osoby s funkčním postižením

Postižené osoby a rodiče postižených dětí mladších 18 let mohou získat příspěvek na

nákup a úpravu automobilu, motocyklu nebo mopedu. V omezené míře se také

poskytuje podpora na výuku řízení motorového vozidla.

Příspěvek musí být použit na nákup vozidla pro osobní potřebu. Výše základního

příspěvku je 60 000 SEK (6 885 EUR). Po ověření majetkových poměrů žadatele je

možné vyplatit dalších maximálně 40 000 SEK (4 590 EUR). Náklady na úpravu

vozidla z důvodu tělesného postižení se hradí bez omezení.

Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?

Musíte podat žádost u Švédské správy sociálního zabezpečení. Osobní asistence je

spravována obecními úřady.


červenec 2012 18

Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky

Kdy máte nárok na starobní dávky?

Od 1. ledna 1999 se ve Švédsku uplatňuje nový systém starobních důchodů. Tento

nový systém je doplněn o určitá přechodná opatření.

Nový systém se v plném rozsahu vztahuje na osoby narozené v roce 1954 nebo

později.

Na osoby, které se narodily v letech 1938–1953, se částečně vztahuje předchozí a

částečně nový systém, a to podle věku: na osoby, které se narodily v roce 1938, se

nový systém vztahuje ze 4/20 a starý z 16/20. Na ty, které se narodily v roce 1939,

se nový systém vztahuje z 5/20 a předchozí z 15/20 atd.

Na osoby, které se narodily v roce 1937 nebo dříve, se plně uplatňuje předchozí

systém.

Nový důchodový systém

Existují dva systémy ochrany ve stáří: důchod založený na příjmu a zaručený

minimální důchod.

Zaručený minimální důchod je vázán pouze na podmínku trvalého pobytu ve

Švédsku, a je tedy stejný pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Zajišťuje minimální důchod osobám, které nemají odpracován požadovaný počet let na

to, aby měly nárok na dostatečně vysoký důchod založený na příjmech

Pro důchod založený na příjmech existuje naopak zvláštní pojistný program vázaný

na výdělečnou činnost. Tohoto programu se mohou účastnit jak zaměstnanci, tak

osoby samostatně výdělečně činné. Starobní důchod založený na příjmech se

vypočítává na základě celoživotních příjmů zakládajících nárok na důchod. Příspěvek

do programu činí 18,5 % z ročního příjmu zakládajícího nárok na důchod. Důchodový

systém založený na příjmech zahrnuje dávky financované v rámci průběžného

systému – „pay as you go“ (starobní důchod a doplňkový důchod založené na

příjmech) a soukromé spoření v rámci fondového systému (kapitálový důchod).

Všechny osoby, které se narodily v roce 1938 nebo později, mohou pobírat dva různé

typy důchodu založeného na příjmech, a to základní důchod a kapitálový důchod.

Osoby, které se narodily v letech 1938–1953, mohou rovněž pobírat doplňkový

důchod, který se vypočítává podle pravidel dřívějšího důchodového systému.

Nárok na důchod

Nárok na důchod v zásadě zakládají všechny zdanitelné příjmy. Patří mezi ně příjmy

ze zaměstnání, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a dávky sociálního

zabezpečení (podpora v nemoci založená na příjmu, nemocenské dávky, dávky

v nezaměstnanosti apod.). Příspěvek na starobní důchod je srážen z veškerých příjmů,

ze kterých vzniká nárok na důchod, včetně dávek sociálního zabezpečení.

Příjmy, které zakládají nárok na důchod, jsou vymezeny horní a dolní hranicí. Dolní

hranice odpovídá prahu, od kterého se uplatňuje povinnost hlášení příjmu, tj. 42,3 %

cenové základní částky, což pro rok 2011 představuje 18 612 SEK (2 136 EUR). Pokud


červenec 2012 19

jsou příjmy vyšší než tato minimální hodnota, vypočítává se nárok na důchod od první

švédské koruny. Horní hranice odpovídá 7,5násobku příjmové základní částky, což

v roce 2011 odpovídá částce 409 500 SEK (46 991 EUR).

V zájmu spravedlivého přerozdělování mohou kromě skutečných příjmů nárok na

důchod zakládat i další okolnosti. Nárok na důchod se pak vypočítává na základě

hypotetických příjmů. Tyto částky se vypočítávají pro:

▪ rodiče malých dětí,

▪ osoby vykonávající povinnou vojenskou službu,

▪ vysokoškolské studenty pobírající příspěvek na studium,

▪ osoby pobírající na příjmu založené dávky v nemoci nebo v invaliditě.

Každý, kdo ve Švédsku pracuje a získá nárok na důchod, má bez ohledu na místo

trvalého pobytu nárok na důchod založený na příjmech.


Pro starobní důchod založený na příjmech a pro kapitálový důchod není stanovena

délka rozhodného období. Pro vznik nároku na doplňkový důchod založený na příjmech

je naproti tomu nutné pobírat příjem zakládající nárok na důchod po dobu alespoň tří

let a v případě zaručeného minimálního důchodu je po dobu alespoň tří let nutné

trvale pobývat ve Švédsku.

Do důchodu je možné odejít od 61 let a se svolením zaměstnavatele lze pracovat i

déle než do 67 let. Zaručený minimální důchod však může být vyplácen nejdříve od

věku 65 let.

Pojistné krytí

Starobní důchod založený na příjmech

Příspěvek na základní důchod odpovídá 16 % příjmu, který zakládá nárok na důchod.

Kapitál, který dotčená osoba takto nashromáždí na svém důchodovém účtu, je

každým rokem upravován podle vývoje průměrných příjmů ve Švédsku, podílu

„důchodového zůstatku“ po zemřelých osobách, na který má pojištěnec nárok, a

podle nákladů na správu fondu.

Při odchodu do důchodu se základní důchod vypočítává tak, že se celkový důchodový

kapitál vydělí koeficientem, který vychází především ze střední délky života pro danou

věkovou kategorii v okamžiku odchodu do důchodu. Výpočet koeficientu je založen na

průměru statistik střední délky života za posledních 5 let. Koeficient je stejný pro

muže a ženy.

Důchod založený na příjmech může být přiznán od měsíce, kdy dotyčný dosáhl věku

61 let. Čím vyšší je věk odchodu do důchodu, tím vyšší důchod je poté vyplácen. O

kolik je člověk při odchodu do důchodu starší, o tolik let méně mu bude důchod

vyplácen. Při vyšším věku odchodu do důchodu je koeficient nižší, což znamená, že

roční důchod je vyšší.

Doplňkový důchod založený na příjmech

Část důchodu osob, které se narodily v letech 1938–1953, se vypočítává jako

doplňkový důchod podle dřívějších pravidel. Výše doplňkového důchodu se rovná 60 %

průměrných příjmů, ze kterých vzniká nárok na důchod, pobíraných za 15 let


červenec 2012 20

s nejvyššími příjmy. K tomu, abyste mohli pobírat plný doplňkový důchod, musíte mít

nárok na důchod založený na 30 letech pojištění.

Platí stejné pravidlo pozdějšího odchodu do důchodu jako pro základní důchod.

Kapitálový důchod

Příspěvek na kapitálový důchod odpovídá 2,5 % příjmů zakládajících nárok na důchod,

k nimž se přičítá čistý výnos z takto nashromážděného kapitálu vloženého do

kapitálových fondů, které si dotyčná osoba sama zvolí. Výsledný kapitál závisí na

výnosu zvoleného fondu, na podílu „důchodového zůstatku“ po zemřelých osobách, na

který má dotyčná osoba nárok, a na nákladech na správu fondu. Z pojišťovacích

důvodů se výše tohoto důchodu většinou vypočítává stejně jako v případě základního

důchodu.

Zaručený minimální důchod

Zaručený minimální důchod představuje záchrannou síť pro osoby, které nezískaly

nárok na důchod založený na příjmech nebo které pobírají důchod velmi nízký.

Zaručuje jim minimální důchod, jehož výše se rovná 2,13násobku cenové základní

částky (tj. 93 720 SEK (10 755 EUR) ročně) v případě nesezdané osoby a

1,90násobku téže základní částky v případě osoby ženaté/vdané (tj. 83 600 SEK (9

593 EUR) ročně).

K tomu, aby mohla dotyčná osoba pobírat minimální důchod, musí mít trvalý pobyt ve

Švédsku, v některé jiné zemi EU/EHP nebo v zemi, se kterou Švédsko uzavřelo

dohodu.

K tomu, abyste mohli pobírat plný minimální důchod, je třeba ve Švédsku trvale

pobývat po dobu 40 let ve věku 25 až 64 let.

Jak získat přístup ke starobním dávkám?

Je třeba podat žádost u švédské důchodové správy.


červenec 2012 21

Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé

Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?

Ochrana pozůstalých se podobně jako v případě starobních důchodů neliší podle

postavení v systému sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné jsou

v rámci systému zaručených minimálních důchodů pojištěny na základě trvalého

pobytu ve Švédsku, a v rámci důchodového systému založeného na příjmech tak

požívají stejné ochrany jako zaměstnanci.

Dávky pro pozůstalé mohou mít podobu:

▪ sirotčího důchodu nebo příspěvku pro pozůstalé děti,

▪ důchodu na přizpůsobení a zaručeného minimálního důchodu,

▪ vdovského/vdoveckého důchodu a zaručeného minimálního důchodu.

Sirotčí důchod nebo příspěvek pro pozůstalé děti

Děti mladší 18 let mají v případě úmrtí jednoho nebo obou rodičů nárok na sirotčí

důchod a na pozůstalostní příspěvek. Tyto dávky je možné vyplácet i dítěti staršímu

18 let, pokud formou denního studia navštěvuje základní nebo střední školu, ovšem

nejvýše do konce měsíce června roku, ve kterém dosáhne věku 20 let.

Důchod na přizpůsobení a zaručený minimální důchod

Pozůstalý manžel nebo manželka, který nedosáhl/a věku 65 let, může pobírat důchod

na přizpůsobení nebo zaručený minimální důchod, pokud v době úmrtí se zesnulou

osobou trvale žil/a a zároveň:

▪ trvale žil/a s dítětem mladším 18 let, o které pečovali oba manželé nebo jeden

z nich, nebo

▪ se zesnulou osobou žil/a nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.

Vdovský/vdovecký důchod a zaručený minimální důchod

Vdovský/vdovecký důchod byl v zásadě zrušen v roce 1990 při reformě

pozůstalostních důchodů, za určitých podmínek se však stále vyplácí.

Pozůstalá manželka narozená v roce 1944 nebo později (pokud je jí méně než 65 let)

může pobírat vdovský důchod a minimální důchod v případě, že byla za zesnulého

provdána na konci roku 1989, pokud manželský svazek stále trval v okamžiku úmrtí a

dále pokud v okamžiku úmrtí splňovala podmínky pro přiznání nároku na vdovský

důchod.

Pozůstalá manželka narozená v roce 1945 nebo později může pobírat určitý vdovský

důchod v případě, že byla za zesnulého provdána na konci roku 1989, pokud

manželský svazek trval i v okamžiku úmrtí a dále pokud v okamžiku úmrtí splňovala

podmínky pro přiznání nároku na vdovský důchod.


červenec 2012 22

Pojistné krytí

Sirotčí důchod nebo příspěvek pro pozůstalé děti

Sirotčí důchod je dávka založená na příjmech, jejíž výše závisí na objemu prostředků

na důchodovém účtu zesnulého. Kromě toho se vypočítává hypotetický objem

prostředků na důchodovém účtu za roky zbývající do doby, kdy by zesnulý dosáhl

věku 64 let. Dítě dostává 30 nebo 35 % hypotetického starobního důchodu zesnulého.

Pokud měl zesnulý více dětí, každé z nich pobírá 20 nebo 25 %. Celková částka je

mezi děti rozdělena rovným dílem. Vyplacená částka nesmí překročit 100 %

hypotetického důchodu.

Pokud dítě nepobírá sirotčí důchod, protože zesnulý neměl nárok na důchod, nebo je-li

sirotčí důchod velmi nízký, může mu být vyplacen pozůstalostní příspěvek pro děti ve

výši 40 % cenové základní částky (17 600 SEK (2 020 EUR)). Od pozůstalostního

příspěvku pro děti se odečítá každá švédská koruna vyplacená na sirotčím důchodu.

To platí rovněž v případě, kdy sirotčí dávku vyplácí jiná země.

Důchod na přizpůsobení a zaručený minimální důchod

Důchod na přizpůsobení je vyplácen po dobu 12 měsíců, kterou lze prodloužit o dalších

12 měsíců v případě, že pozůstalý žije s dítětem mladším 18 let, o které pečuje a

které v okamžiku úmrtí trvale žilo v domácnosti manželů. Důchod na přizpůsobení se

však vždy vyplácí do konce měsíce, kdy nejmladší dítě dosáhlo věku 12 let.

Důchod na přizpůsobení se rovná 55 % hypotetického starobního důchodu zesnulého.

Pokud pozůstalý manžel nebo pozůstalá manželka nepobírá důchod na přizpůsobení,

protože zesnulý neměl nárok na důchod, nebo je-li důchod na přizpůsobení velmi

nízký, může být vyplácen zaručený minimální důchod ve výši 2,13násobku cenové

základní částky, pokud byl zesnulý ve Švédsku pojištěn po dobu 40 let. V opačném

případě se zaručená sazba snižuje o 1/40 za každý rok, který do 40 let chybí. Od

minimálního důchodu se odečítá každá švédská koruna vyplacená na důchodu na

přizpůsobení. Odečítat se může také každý pozůstalostní důchod, který vyplácí jiná

země a který není srovnatelný se zaručeným minimálním důchodem.

Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?

Je třeba podat žádost u švédské důchodové správy.


červenec 2012 23

Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?

Jedná se o povinné sociální pojištění financované především z příspěvků, kterého se

účastní ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně

činné), v jehož rámci jsou poskytovány věcné dávky a peněžité dávky založené na

příjmech.

Pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání jsou pojištěni všichni zaměstnanci na

dobu určitou i neurčitou a osoby samostatně výdělečně činné. Vztahuje se i na

studenty, pokud studium jejich oboru může představovat zvláštní riziko.

Za pracovní úraz/nemoc z povolání se považuje poškození zdraví v důsledku úrazu na

pracovišti nebo z jiné příčiny související s povoláním, včetně úrazů při cestě do

zaměstnání a ze zaměstnání. Aby bylo možné považovat újmu na zdraví za

pracovní,měla by být argumenty pro pracovní úraz silnější než pro opak. Za nemoci

z povolání lze považovat onemocnění způsobená škodlivými okolními vlivy, jako je

těžká a monotónní práce, hluk, vibrace a působení různých chemických látek.

Za nemoc z povolání lze považovat také některá nakažlivá onemocnění,

např. žloutenku nebo infekcí MRSA, pokud se pracovník nakazil v důsledku práce

v laboratoři, nemocničním zařízení nebo na obdobném místě.

Pojistné krytí

Dávky v případě pracovního úrazu a nemocí z povolání zahrnují:

▪ peněžitou dávku v nemoci,

▪ zdravotní péči,

▪ rehabilitaci,

▪ dávku pro prevenci újmy na zdraví nebo nemoci,

▪ rentu,

▪ pohřebné.

Peněžitá dávka v nemoci se vyplácí za stejných podmínek a ve stejné výši jako

v případě jakéhokoli jiného onemocnění

Zdravotní péče se rovněž poskytuje za stejných podmínek jako v případě jiného

onemocnění. Kromě toho se v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

nahrazují náklady na lékařskou péči v zahraničí, zubní péči a zvláštní pomůcky

(například berle a protézy). K tomu, aby byla poskytnuta náhrada za zubní péči, je

nutné, aby vás ošetřil lékař nebo jiný poskytovatel zubní péče ve veřejném zařízení,

které spadá pod všeobecný systém pojištění.

Pokud v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nemůžete plnit své

dřívější úkoly, můžete pro návrat do práce využít rehabilitačních opatření a po dobu

rehabilitace pobírat dávku. Pokud se musíte po určitou dobu držet mimo pracoviště,


červenec 2012 24

abyste se vyhnuli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání nebo zabránili jejímu

zhoršení, může vám vzniknout nárok na peněžitou dávku v nemoci.

Pokud máte v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání sníženou pracovní

schopnost alespoň o 1/15, máte nárok na rentu, která vám nahrazuje ztrátu příjmu

vyplývající z takové újmy na zdraví nebo nemoci. Výše renty se rovná rozdílu mezi

příjmem, který byste pobírali, kdybyste újmu neutrpěli nebo pokud byste

neonemocněli, a příjmem, který pobíráte po tomto úrazu nebo nemoci. Renta může

být dočasná, nebo trvalá.

V případě úmrtí v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se vyplácí

pohřebné na pokrytí části výdajů s pohřbem a pozůstalým může být také vyplácena

renta.

Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?

Pokud utrpíte pracovní úraz nebo onemocníte nemocí z povolání, musíte vyrozumět

svého zaměstnavatele, který poté úraz nebo onemocnění nahlásí Švédské správě

sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné musejí úraz nebo nemoc

Švédské správě sociálního zabezpečení hlásit samy. Studenti musejí informovat svou

školu, která následně úraz nebo onemocnění také hlásí Švédské správě sociálního

zabezpečení.

.


červenec 2012 25

Kapitola IX: Rodinné dávky

Kdy máte nárok na rodinné dávky?

Rodinné přídavky

Přídavky na dítě (barnbidrag) se vyplácejí na děti, které mají trvalý pobyt ve Švédsku.

Existují také rozšířené přídavky na děti (förlängt barnbidrag) a přídavky pro velké

rodiny (flerbarnstillägg). Poskytnutí rodinných přídavků nepodléhá ověřování

majetkových poměrů.

Rodiny, které mají nezaopatřené děti, i bezdětné rodiny mohou mít nárok na příspěvek

na bydlení (bostadsbidrag), který podléhá ověřování majetkových poměrů. Tento

příspěvek se skládá ze tří částí. První část závisí na nákladech na bydlení a vyplácí se

pouze osobám, které mají trvalý pobyt ve Švédsku. Druhá část, která je popsána níže,

je příspěvek na péči o děti, které žijí s rodiči. Třetí část je příspěvek pro dítě žijící

s rodiči část roku. Tato část je popsána níže.

Příspěvek na studium (studiehjälp) může být rovněž vyplácen na děti starší 16 let,

které se účastní denního studia.

Příspěvek na péči o dítě

Švédská legislativa dává obcím pravomoc zavádět, financovat a spravovat obecní

příspěvky na péči o dítě.(vårdnadsbidrag) Žádost o tyto příspěvky tedy může být

posouzena a schválena jen tehdy, pokud daná obec na základě legislativy rozhodne,

že tyto příspěvky na děti zavede.

Rodiče mohou o příspěvky zažádat v případě, že v dané obci trvale pobývají a mají

dítě ve své péči. Nárok na tuto dávku mají rodiče pouze tehdy, pokud pobírali peněžité

rodičovské dávky po dobu alespoň 250 dní.

Příspěvek je možné kombinovat s příjmem ze zaměstnání, nikoli však s jinými

dávkami sociálního zabezpečení vztahujícími se k nezaměstnanosti, nemoci nebo stáří.

Další dávky

V případě narození nebo adopce dítěte může být vyplacena peněžitá rodičovská dávka,

která rodiči umožňuje zůstat s dítětem poměrně dlouhou dobu doma.

Pokud si musíte vzít kratší dovolenou, abyste se například starali o nemocné dítě,

můžete pobírat dočasné peněžité rodičovské dávky.

Peněžité rodičovské dávky a dávky v těhotenství jsou popsány v kapitole o dávkách v

mateřství a otcovských dávkách.

Pojistné krytí

Rodinné přídavky

Přídavky na dítě


červenec 2012 26

Tyto přídavky se vyplácejí od měsíce, který následuje po měsíci narození dítěte, až do

konce čtvrtletí, kdy dítě dosáhne věku 16 let. Výše přídavku na dítě činí 1 050 SEK

(120 EUR) měsíčně.

Prodloužené přídavky na dítě

Tyto přídavky se vyplácejí na děti starší 16 let, které formou denního studia navštěvují

základní nebo obdobné vzdělávací zařízení. Tyto dávky mohou být vypláceny až do

konce měsíce, kdy dítě ukončí školní docházku.

Příplatek pro početné rodiny

Příplatek pro početné rodiny se vyplácí automaticky, pokud jsou v rodině dvě nebo

více dětí. Za určitých podmínek lze tento příplatek poskytovat i na děti starší 16 let,

které studují formou denního studia, a mají tak nárok na prodloužené přídavky na

dítě, nebo pobírají příspěvek na studium. Příplatek pro početné rodiny se vyplácí

nanejvýš do konce druhého čtvrtletí roku, kdy student dosáhl věku 20 let.

Výše příplatku závisí na pořadí dítěte:

▪ na druhé dítě: 150 SEK (17 EUR),

▪ na třetí dítě: 454 SEK (52 EUR),

▪ na čtvrté dítě: 1 010 SEK (116 EUR),

▪ na páté a každé další dítě: 1 250 SEK (143 EUR).

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení, který se vypočítáva pouze podle počtu dětí, se nazývá zvláštní

příspěvek na děti žijící s rodiči. Tento měsíční příspěvek představuje maximálně 1 300

SEK (149 EUR) pro rodiny s jedním dítětem, 1 750 SEK (201 EUR) pro rodiny se

dvěma dětmi a 2 350 SEK (270 EUR) pro rodiny se třemi a více dětmi. Příspěvek na

bydlení, který se vypočítává na základě počtu dětí, které žijí s rodiči část roku, je

měsíční příspěvek omezený na 300 SEK (34 EUR) pro rodiny s jedním dítětem, 375

SEK (43 EUR) pro rodiny se dvěma dětmi a 450 SEK (52 EUR) pro rodiny se třemi a

více dětmi.

Příspěvek na studium

Na děti ve věku 16 až 20 let, které formou denního studia navštěvují střední školu, se

vyplácí příspěvek na studium ve výši 1 050 SEK (120 EUR) měsíčně. Pokud dítě nebo

rodiče mají nízký příjem, může jim být poskytnout příplatek, který podléhá

předchozímu ověření majetkové situace v rodině.

Příspěvek na péči o dítě

Tento příspěvek se vyplácí na děti starší 1 roku, ale mladší 3 let a nepodléhá zdanění.

U adoptovaných dětí lze tento příspěvek vyplácet po dobu maximálně 2 let až do dne

dovršení 5. narozenin dítěte.

Maximální výše příspěvku na péči o dítě je 3 000 SEK (344 EUR) měsíčně.

Obce mají pravomoc tento příspěvek snížit, pokud dítě navštěvuje veřejné předškolní

zařízení. Jeho výše v takovém případě závisí na tom, kolik času dítě v zařízení tráví.


červenec 2012 27

Jak získat přístup k rodinným dávkám?

Musíte až na několik výjimek podat žádost u Švédské správy sociálního zabezpečení.

Příspěvky na studium má na starost Ústřední komise pro studijní podporu (Centrala

studiestödsnämnden, CSN) a příspěvky na péči o dítě spravují jednotlivé okresní

úřady.


červenec 2012 28

Kapitola X: Nezaměstnanost

Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?

Ve Švédsku existuje systém pojištění pro případ nezaměstnanosti, které se skládá ze

dvou částí:

▪ nepovinné pojišťění pro případ ztráty příjmu (inkomstbortfallsförsäkring), z něhož se

vyplácejí na příjmu založené dávky eknomicky aktivnímu obyvatelstvu, které jsou

financovány z příspěvků hrazených zaměstnavateli a účastníky pojištění,

▪ základní pojištění (grundförsäkring) financované z příspěvků hrazených

zaměstnavateli, které zajišťuje paušální dávku osobám, které se neúčastní

nepovinného pojištění.

Pokud ztratíte zaměstnání, máte za určitých podmínek nárok na základní nebo na

příjmech založenou dávku v nezaměstnanosti. K tomu, abyste měli nárok na dávku

založenou na příjmech, musíte:

▪ být pojištěni alespoň po dobu 12 měsíců u pojišťovacího fondu nezaměstnanosti

(podmínka členství) nebo

▪ pracovat v období 12 měsíců, které bezprostředně předchází ztrátě zaměstnání, po

dobu alespoň 6 měsíců (minimálně 80 hodin měsíčně) nebo alespoň 480 hodin

v průběhu 6 po sobě jdoucích měsíců (50 hodin měsíčně) (podmínka výkonu práce).

Pokud nesplňujete podmínku členství, ale splňujete podmínku výkonu práce, máte

nárok na základní částku ode dne, kdy jste dosáhli věku 20 let.

Základní podmínky pro pobírání dávek v nezaměstnanosti (u obou systémů pojištění):

▪ nezaměstnanost1,

▪ práceschopnost,

▪ možnost přijmout zaměstnání,

▪ registrace na úřadu práce,

▪ ochota přijmout odpovídající zaměstnání,

▪ spolupráce s úřadem práce na sestavení individuálního akčního plánu,

▪ aktivní snaha najít odpovídající zaměstnání.

Pojistné krytí

Od 1. července 2002 je částka základního pojištění stanovena na 320 SEK (37 EUR)

denně, přičemž tato částka je úměrně snížena pro osoby, které pracují na částečný

úvazek. Dávka založená na příjmech je po dobu prvních 200 dní poskytována ve výši

80 % příjmů pobíraných před ztrátou zaměstnání a poté ve výši 70 %. Maximální

náhrada je 680 SEK (78 EUR). Od dávek se odečítá důchod, dávky v nemoci, atd. Za

soboty a neděle se dávky nevyplácejí.

1

Osoby, které nevykonávají žádnou závislou, ani nezávislou výdělečnou činnost, jsou

považovány za nezaměstnané. K tomu, aby byly osoby samostatně výdělečně činné pokládány za nezaměstnané, musely dříve ukončit svou činnost nebo ji do určité míry dočasně přerušit.

Pokud vykonáváte výdělečnou činnost jen v některé dny nebo po určitý počet hodin týdně a hledáte jiné zaměstnání, můžete být po zbytek týdne pokládáni za nezaměstnané a mít nárok na dávku v určité výši.


červenec 2012 29

Dávky se vyplácejí po dobu nejvýše 300 dní. Žadatelé, kteří mají po uplynutí 300 dní

dítě mladší 18 let, mají nárok na dalších 150 dní vyplácení dávky.

Ztráta zaměstnání vlastní vinou

Každý pojištěnec ztrácí po určitou dobu nárok na dávky v nezaměstnanosti, pokud:

▪ opustí zaměstnání bez podstatného důvodu, nebo

▪ je propuštěn pro porušení pracovní kázně.

Denní dávky vyplácené pojištěnci jsou po určitou dobu omezeny, pokud:

▪ bez podstatného důvodu odmítne přijmout odpovídající zaměstnání, nebo

▪ je zřejmé, že nemohl být do nabízeného zaměstnání přijat z důvodu svého chování,

ačkoli zaměstnání výslovně neodmítl.

Výplata dávek v nezaměstnanosti

Dávky v nezaměstnanosti vyplácí fond, u kterého jste pojištěni. Osoba, která není

pojištěna u žádného fondu, může pobírat základní dávku z fondu ALFA (a pokud je u

tohoto fondu pojištěna, vyplácí se jí z něj i dávka založená na příjmech).

Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?

Pokud jste nezaměstnaní, měli byste se co nejdříve zaregistrovat na úřadu práce, kde

vám poradí, jak postupovat. Dále vám poskytnou potřebné formuláře (prohlášení o

ztrátě zaměstnání a potvrzení zaměstnavatele) a úřad práce rovněž uvědomí váš fond

nezaměstnanosti, který vám zašle další informace a průkaz příjemce dávek. O vašem

nároku na dávky v nezaměstnanosti rozhoduje pojišťovací fond nezaměstnanosti.

Pokud nejste spokojeni s rozhodnutím přijatým fondem, můžete požádat o jeho revizi.

Později budete moci proti rozhodnutí fondu podat odvolání.

Pokud si v době, kdy pobíráte dávky v nezaměstnanosti, najdete zaměstnání nebo

přestanete zaměstnání hledat, musíte tuto skutečnost nahlásit úřadu práce.

.


červenec 2012 30

Kapitola XI: Minimální zdroje

Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?

Sociální pomoc

Sociální pomoc je podporou v případě nouze. Vyplácí se v případě, že osoba (nebo

rodina) dočasně (po kratší či delší dobu) nemá dostatek prostředků na pokrytí

základních životních nákladů. Nárok na tuto podporu má každý, kdo ji potřebuje.

Jedná se o individuální nárok. Situace domácnosti (pár žijící či nežijící v manželství,

který má nezletilé děti) se posuzuje jako celek. Rodinám se poskytuje tak dlouho,

dokud mají povinnost vyživovat děti. Nejsou stanoveny žádné věkové hranice.

Neexistují ani žádné podmínky týkající se státní příslušnosti – nárok na tuto dávku

mají všechny osoby oprávněné pobývat ve Švédsku. Nutný není ani trvalý pobyt.

Finanční podpora pro seniory a příspěvek na bydlení pro důchodce

Tyto dávky podléhají ověření majetkových poměrů a slouží k navýšení příjmu

důchodců, kteří nemají dostatek prostředků.

Pojistné krytí

Sociální pomoc

Výše sociální pomoci závisí na potřebách konkrétní osoby a na složení její rodiny.

Maximální měsíční částka (bez dalších dávek, například rodinných dávek) na pokrytí

různých výdajů (potraviny, oblečení a obuv, volný čas, spotřební zboží, zdraví a

hygiena, denní tisk, poplatek za telefon či televizi) činí 2 920 SEK (335 EUR) pro

jednotlivce a 5 270 SEK (605 EUR) pro pár. Pokud má osoba děti, částka se navyšuje.

Kromě toho se vyplácí zvláštní částka na běžné výdaje domácnosti v závislosti na její

velikosti.

Navíc je možné vyplatit ještě podporu na pokrytí přiměřených výdajů na bydlení,

dodávky elektřiny, dopravu do a ze zaměstnání, pojištění domácnosti a členství v

odborech a fondu nezaměstnanosti.

Příjemcům sociální pomoci se také většinou hradí zdravotní péče a výdaje na

stomatologickou a oftalmologickou péči.

Finanční podpora pro seniory

Tato dávka je určena osobám starším 65 let, které mají trvalý pobyt ve Švédsku a ve

Švédsku žily nebo pracovaly po tak krátké období, že nemají nárok na dostatečný

důchod. Tato dávka podléhá ověření majetkových poměrů a odečítá se od ní výše

jakéhokoli jiného příjmu. Dávka navyšující příjem má seniorům zajistit „přiměřenou

životní úroveň,“ za kterou se po zaplacení nájemného považuje 1,3546násobek cenové

základní částky pro nesezdanou osobu a 1,1446násobek této částky pro osobu

ženatou/vdanou. „Přiměřené náklady na bydlení“ mohou maximálně dosáhnout částky


červenec 2012 31

4 967 SEK (570 EUR) pro nesezdanou osobu a 4 197 SEK (482 EUR) pro osobu

ženatou/vdanou. Tato podpora i příspěvek na bydlení podléhají ověření majetkových

poměrů a odečítá se od nich výše jakéhokoli jiného příjmu.

Příspěvek na bydlení pro důchodce

Příspěvek na bydlení se poskytuje ve výši 93 % nákladů na bydlení až do výše 5 000

SEK (574 EUR) pro osoby ženaté/vdané a 2 500 SEK (287 EUR) pro osoby, které

vdané/ženaté nejsou.

Pokud důchodci pobírají finanční podporu pro seniory a mají zvláště vysoké náklady na

bydlení, existuje pro ně také zvláštní příplatek na bydlení ve výši 6 200 SEK (711 EUR)

pro osoby ženaté/vdané a 3 100 SEK (356 EUR) pro osoby, které ženaté/vdané

nejsou.

Oba příspěvky podléhají ověření majetkových poměrů.

Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?

Žádost o sociální pomoc se podává sociálnímu referentovi místního obecního úřadu,

který žádost posoudí a vyhodnotí sociální situaci žadatele. Žádost se posuzuje na

základě přezkoumání majetku a příjmů žadatele. Sociální referent také zjišťuje, jak by

si žadatel mohl prostředky na obživu zajistit. Rozhodnutí se vydává v „přiměřené

lhůtě“.


červenec 2012 32

Kapitola XII: Dlouhodobá péče

Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?

Osoby, které si nedokážou samy zajistit své potřeby nebo jejich zajištění obstarat

jiným způsobem, mají nárok na pomoc od sociálního výboru. Švédská legislativa

každému jednotlivci zajišťuje přiměřenou životní úroveň. Její zajišťování se v praxi liší

podle místních podmínek.

Dlouhodobá péče je dostupná všem, kdo ve Švédsku trvale pobývají, a není

podmíněna ověřováním majetkových poměrů, věkem nebo délkou rozhodného období.

Některé dávky na dlouhodobou péči, především příspěvek na asistenci/osobní asistenci

a dávky v invaliditě, jsou popsány v kapitole o dávkách v invaliditě.

Pojistné krytí

Pokud osoba vyžaduje jakoukoli asistenci, aby si zachovala přiměřenou životní úroveň,

má na podporu nárok bez ohledu na stupeň závislosti (nemohoucnosti).

Dlouhodobá péče nepředstavuje samostatný systém. Pokud osoba potřebuje lékařskou

péči, která nevyžaduje hospitalizaci, měla by jí tato péče ze zákona být poskytnuta

doma. Doma by také měla být poskytována asistence v podobě domácí péče. Zvláštní

ústavní péče je určena především osobám, které potřebují nepřetržitou péči, například

osobám s Alzheimerovou chorobou, osobám s vážnými zdravotními obtížemi nebo

osobám, které silně trpí úzkostí a osamělostí. Obec nemá právo odmítnout nikomu,

kdo potřebuje asistenci, poskytování této pomoci doma. Manželé/manželky a děti

nemají zákonem stanovenou povinnost pečovat o své staré příbuzné.

Poplatky za péči jsou nízké. Existuje zákonem stanovená maximální výše výdajů.

Maximální poplatek za péči o seniory 1 760 SEK (202 EUR) měsíčně. Maximální výdaje

na lékařskou péči činí 1 100 SEK (126 EUR) ročně a výdaje za léky 2 200 SEK (252

EUR) ročně. Příjemci mají nárok ponechat si stranou poměrně vysokou částku na

nájem a minimálně 4 967 SEK (570 EUR) měsíčně na běžné výdaje; teprve poté jim

obec může účtovat poplatky za péči o seniory.

Jak získat přístup k dlouhodobé péči?

Žádosti se podávají obcím, které odpovídají za přidělování, financování a poskytování

služeb. V rámci poskytování služeb mají obce několik možností. Služby mohou

vykonávat zaměstnanci obecního úřadu, organizace společná několika obcím nebo

smluvní soukromí poskytovatelé včetně neziskových organizací. Příjemce tak má

možnost výběru.

Vzhledem k tomu, že povinnost pečovat o seniory je stanovena zákonem, je také

povinností obcí zajistit poskytování příslušných služeb.


červenec 2012 33

Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky

Podrobnější informace o podmínkách pro vznik nároku a jednotlivých dávkách

sociálního zabezpečení ve Švédsku vám poskytnou veřejné instituce, které jsou

pověřené správou systému sociální ochrany občanů.

Přejete-li si zjistit informace o otázkách sociálního zabezpečení, které se týkají více

než jedné země EU, máte možnost vyhledat příslušnou kontaktní instituci v seznamu

institucí spravovaném Evropskou komisí. Tento seznam je k dispozici na internetové

stránce http://ec.europa.eu/social-security-directory.

Žádosti o informace týkající se významu pojistných období uskutečněných ve dvou

nebo několika členských státech pro dávky zasílejte na tyto adresy:

Sociální pojištění kromě pojištění pro případ ztráty zaměstnání

Více informací o sociálním pojištění vám poskytne Švédská správa sociálního

zabezpečení (Försäkringskassan).

Försäkringskassan

(Švédská správa sociálního zabezpečení)

SE-103 51 Stockholm

Tel.: ++46 771 524 524

Fax: ++46 8 411 27 89

http://www.forsakringskassan.se

Otázky týkající se starobních a pozůstalostních důchodů zodpovídá:

Pensionsmyndigheten

(Švédská důchodová správa)

Box 38190

SE-100 64 Stockholm

Tel.: ++46 771 776 776

http://www.pensionsmyndigheten.se

Pojištění pro případ ztráty zaměstnání

Pokud jde o otázky týkající se pojištění pro případ nezaměstnanosti, obracejte se na

příslušný fond nezaměstnanosti, Švédskou správu sociálního zabezpečení nebo

Inspekci pro pojištění pro případ nezaměstnanosti (Inspektionen for

arbetslôshetsfôrsakringen, IAF).

IAF zajišťuje, aby pojišťovací fondy nezaměstnanosti náležitě uplatňovaly pravidla pro

vyplácení podpory, aby zpracovávání údajů o nezaměstnaných probíhalo bezpečně a

v souladu s platnými předpisy, aby úřady práce náležitě plnily své poslání, a

s uchazeči o zaměstnání, kteří se nacházejí v obdobné situaci, tak bylo zacházeno po

celé zemi stejně.

http://ec.europa.eu/social-security-directory

http://www.forsakringskassan.se/

http://www.pensionsmyndigheten.se/


červenec 2012 34

Inspektionen för Arbetslöshetsförsäkringen, IAF

(Inspekce pro pojištění pro případ nezaměstnanosti)

Box 210

SE-641 22 Katrineholm

Tel.: ++46 150 48 70 00

Fax: ++46 150 48 70 02

http://www.iaf.se

Příspěvek na studium

Pokud jde o příspěvek na studium, který se vyplácí studentům ve věku 16 až 20 let, je

třeba obrátit se na místní pracoviště Ústřední komise pro studijní podporu

Ústřední komise pro studijní podporu je ústředním orgánem odpovědným za systém

podpory pro studující:

Centrala studiestödsnämnden

(Ústřední komise pro studijní podporu)

SE-85182 Sundsvall

Tel.: ++771 276 000

Fax: ++46 60 18 61 93

http://www.csn.se

Sociální služby a zdravotnická péče

Státní zdravotní a sociální úřad (Socialstyrelsen) je státní agentura spadající pod

ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí s velkým rozsahem činnosti a mnoha

povinnostmi v oblasti sociálních služeb, zdravotních a lékařských služeb, dopadu

životního prostředí na zdraví, prevence nakažlivých chorob a epidemiologie.

Socialstyrelsen

(Státní zdravotní a sociální úřad)

SE-106 30 Stockholm

Tel: +46 75 247 30 00

Fax: +46 (0)75 247 32 52

http://www.socialstyrelsen.se

http://www.csn.se/

http://www.socialstyrelsen.se/

Date post:	29-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Vaše práva v oblasti sociálního - European...

Documents