1

VALNÁ HROMADA AVOŠ

20. dubna 2010

2

Kontrola usnesení poslední Valné hromady AVOŠ Zpráva o činnosti

- složení Koordinačního výboru AVOŠ

- členská základna - přehled nejdůležitějších priorit KV AVOŠ - informace o aktivitách a tématech

projednávaných KV AVOŠ

3

Kontrola usnesení poslední Valné hromady AVOŠ

VH trvá na usnesení z minulé Valné hromady AVOŠ, kdy obdržel koordinační výbor mandát k jednáním týkajícím se transformace VOŠ

4

Koordinační výbor AVOŠ zvolený valnou hromadou dne 29. 4. 2009

Ing. Markéta Pražmová předsedkyně AVOŠ Mgr. Karel Štix 1. místopředseda AVOŠ

za sekci ekonomickou:

PhDr. Dana Čapková

Ing. Milena Kolářová

PhDr. Eva Svobodová 

za sekci humanitní:

PhDr. Jan Sehnal

PhDr. Hana Thielová

PhDr. Marie Bílová

za sekci technickou:

RNDr. Jiří Homolka

Mgr. Ivana Vitisková,

Ing. Radek. Loub

za sekci zdravotnickou:

Mgr. Karel Štix

Mgr. Miroslav Zeman

RNDr. Milada Odstrčilová

za sekci zemědělskou:

Ing. Miroslav Merten

Ing. Jiří Ježek

Ing. Markéta Pražmová

za sekci VŠ:

PhDr. Jitka Němcová, PhD. 

5

Dozorčí rada zvolená Valnou hromadou AVOŠ dne 29. 4. 2009 

Mgr. Václav Kočovský předseda Ing. Jiří Batulka místopředsedaPhDr. Věra KmochováPaedDr. Josef ErhartMgr. Ing. Michal Pospíšil

6

Počet a struktura členů AVOŠ k 20.4.2010podle oborů a zřizovatele /z toho samostatné/

obory veřejné soukromé církevní celkemEKO 13/0 19/4 0 32/4HUM 11/0 3/1 3/3 17/4TECH 22/0 2/2 0 24/2

ZDRAV 18/1 7/5/1* 1/0 26/6/1*ZEM 11/0 0 0 11/0

----------------------------------------------------------------------------------------------- Celkem 75/1 31/12/1 4/3 110/16/1*

* z toho 1 soukromá VŠ

7

1. důraz na práci sekcí

- každá sekce si označí pod vedením svého vedoucího hlavní problémoboru a připraví okruh otázek a návrhy na řešení z oblasti spolupráce sezaměstnavateli, zřizovateli, VŠ. Každá sekce se sejde nejméně 2x meziValnými hromadami AVOŠ.

2.příprava dotazníkového šetření,

které by po svém zhodnocení sloužilo jako validní závěr pro další reformnívýchodiska: personální zabezpečení výuky, materiální podmínky, uplatnění absolventů, výhody a nevýhody spojení střední školy a VOŠ, celkové postoje k reformě apod.

3.návrhy na řešení problematiky VOŠZ

Priority

8

1. Sekce se sešly za celé období 1x s výjimkou sekce zdravotnictví

Hlavním tématem jednání všech sekcí bylo připravit dotazníkové šetření, které se zaměří na profesní orientaci a uplatnění absolventů dle oborůvzdělávání, využívání modulového uspořádání vzdělávacího programu,

kreditního systému apod.

2. Výsledek dotazníkového šetření nesplnil naše očekávání (výjimka technické a zdravotnické obory)

KV AVOŠ vyzývá všechny školy k zavedení sledování údajů o absolventech a jejich uplatnění

Zájmem každé školy by měly být údaje o uplatnitelnosti svých absolventů,spolupráci se zaměstnavateli v rámci regionu, mezinárodní spolupráci,

spolupráci s VŠ apod.

9

Výsledky dotazníkového šetření dle sekcí:

Technická 23 škol - výsledky z 23 škol - 100% nezaměstnaní 7%, uplatnění 93% .

Zdravotnická 26 škol - výsledky z 25 škol - 96% nezaměstnaní 7%, uplatnění 92%, nezjištěno 1% .

Zemědělská 11 škol - výsledky z 8 škol - 72% nezaměstnaní 6%, uplatnění 92%, nezjištěno 2% .

Ekonomická 32 škol - výsledky z 20 škol - 62,5% nezaměstnaní 4%, uplatnění 92%, nezjištěno 4% .

Humanitní 16 škol - výsledky z 8 škol - 50% nezaměstnaní 7%, uplatnění 93% .

CELKEM 108 škol AVOŠ účast 84 škol - 76%

** údaje nejsou validní, nelze vyhodnotit z důvodu nedodržení parametrů zjišťování v

 různých školách

10

Poslední údaje o počtu VOŠ

Celkový počet VOŠ zapsaných v rejstříku - 186 (ve školním roce 2009/2010*)

Zřizovatelé VOŠ:

- stát – jiný ústřední orgán státní správy (7) - 3,8 % - kraj (118) - 63 % - právnická nebo fyzická osoba – soukromé (49) - 26 % - církev (12) - 6,5 %

*údaje NÚOV z ledna 2010

11

Zájem o studium Ve školním roce 2009/10, studuje ve VOŠ celkem 28 749 studentů, z toho 18 846 (65 %) ve státních,

7 636 (27 %) v soukromých, 1 553 (5 %) v církevních, zbytek (3 %) v ostatních.

V současné době ubývá podíl studentů vstupujících do soukromých VOŠ, u nově přijatých v roce 2009/10 je podíl přijatých

do státních VOŠ 70 %,

soukromých 22 %,

církevních 5 %

a ostatních 2 %.

12

Vývoj počtu studentů vstupujících do 1. ročníků vyššího odborného vzdělávání

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vyšší odb. vzdělávání - denní forma Vyšší odb. vzdělávání - jiné formy

13

0 500 1000 1500 2000

16 Ekologie a ochr. ŽP

23 Strojírenství a str.výr.

26 Elektr.,telekom.a VT

28 Tech.chemie a ch.sil.

29 Potravinářství a p.ch.

31 Text.výr.a oděvnictví

33 Zprac.dřeva a hud.a.

36 Stavebnictví, g.a k.

37 Doprava a spoje

39 Spec.a interd.ob.

41 Zemědělství a lesn.

53 Zdravotnictví

61 Filozofie, teologie

63 Ekonomika a adm.

64 Podnikání v ob.

65 Gastron.,hotel.a tur.

66 Obchod

68 Právní a veřejn.činn.

72 Public.,knihov.a inf.

75 Pedag.,učitel.a soc.p.

82 Umění a užité umění

Vyšší odb. vzdělávání - denníforma - 2008

Vyšší odb. vzdělávání - denníforma - 2009

0 500 1000

16

23

26

28

29

31

33

36

37

39

41

53

61

63

64

65

66

68

72

75

82

Vyšší odb. vzdělávání -jiné formy - 2008

Vyšší odb. vzdělávání -jiné formy - 2009

Přehled o počtech studentů vstupujících

do 1. ročníků vyššího odborného vzdělávání podle skupin oborů: *údaje NUOV leden 2010

14

Komentář

Nejpočetněji jsou z pohledu nově přijímaných studentů zastoupeny zdravotnické obory s více než 2000 přijatými studenty, dále obory ekonomické s necelými 1500 studenty a sociální a pedagogické obory, do kterých bylo přijato jen nepatrně méně než do ekonomických oborů.

V jiných formách studia převažují nově přijatí do skupiny sociálních a pedagogických oborů (téměř tisíc studentů), druhou početnou skupinu pak tvoří obory právní a veřejnoprávní činnost s více než 600 nově přijatými.

15

Studijní obory *údaje NUOV leden 2010

Celková struktura studijních programů VOŠ podle obsahu vzdělávání:

Šk.r. 2009/10 programů Vzděl.programů

Studijní programy včetně zaměření počet podíl počet podíl

technické 46 24,3% 99 16,3%

zemědělsko-lesnické a ekologické 8 4,2% 24 3,9%

zdravotnické *nově 8 10 5,3% 141 23,2%

ekonomické 52 27,5% 134 22,0%

zaměřené na turismus 12 6,3% 39 6,4%

sociální, správními a pedagogické 40 21,2% 132 21,7%

umělecké 21 11,1% 39 6,4%

Celkem 189 608

16

Aktivity a nejdůležitější témata:- Úzká spolupráce s UZS - tvorba společných stanovisek,

účast na klíčových jednáních v rámci tripartity, spolupráce s médii

- Z iniciativy technické sekce vznikl dokument, který byl východiskem pro společné prohlášení UZS, CZESHA a AVOŠ a zaslán ministryni školství PhDr. Kopicové

- KV AVOŠ souhlasí s vymezením základních parametrů transformace předložených na jednání tripartity v březnu 2010

17

VOŠ – jak dál 1 Zveřejnit přijatou variantu řešení s podrobnějším rozpracováním podmínek

transformace do té míry, aby mohly být základem bezprostředních projektových aktivit v této oblasti s využitím alokovaných prostředků ESF. Podle možností zveřejnit tyto podmínky do konce 1.Q. 2010 a již v této fázi zapojit sociální partnery do procesu konzultací a specifikace podmínek.

Považujeme za potřebné vytvořit podmínky pro vznik nové vzdělávací instituce typu „profesního institutu“ realizujícího programy v 6. a případně i 5.stupni EQF.

Za naprosto zásadní považujeme zachování regionálních vazeb a bezprostředního kontaktu těchto programů se zaměstnavateli. S tímto principem logicky souvisí možnost zřizování těchto institutů kraji.

Nová instituce musí být vybavena legislativními kompetencemi adekvátními terciárnímu sektoru a neměla by být oddělena od oborově příbuzné střední školy.

Zcela zásadní otázkou jsou principy akreditace. Současný stav považujeme za nevyhovující. Podporujeme myšlenku společné akreditační komise, ale kriteria akreditace musí vyjadřovat specifičnost těchto programů. Daleko více než dosud musí zachytit uplatnitelnost absolventů v praxi a reálnou vazbu na potřeby trhu práce.

18

Strategickou otázkou, která ovlivní úspěšnost celého transformačního procesu, je vztah k středním odborným školám. Oddělení by vedlo ke ztrátě celého sektoru VOŠ, který je plně integrován v institucích sekundárního vzdělávání. Je proto nutné vytvořit legislativní podmínky pro činnost takové vzdělávací instituce, která realizuje vzdělávací programy v oblasti terciárního vzdělávání (po splnění akreditačních podmínek) i v oblasti sekundárního vzdělávání. Samostatná právní subjektivita pro terciární a pro sekundární vzdělávání by vzhledem k nutné úzké kooperaci těchto typů vzdělávání (včetně možnosti využívat společný materiální i personální potenciál) přinášela pouze administrativní a organizační komplikace bez jakýchkoliv zjevných výhod. Za zcela otevřenou a přijatelnou však považujeme možnost, aby vzdělávací instituce, v současné době splňující legislativní a akreditační podmínky pro programy terciárního vzdělávání za stanovených kritérií splňovala i podmínky pro realizaci programů sekundárního odborného vzdělávání.

Prostupnost a využitelnost kreditů v programech terciárního profesního vzdělávání do navazujících programů považujeme za samozřejmou, i když vzhledem k jejich specifickým cílům považujeme za logickou možnost doplnění některých teoretických kompetencí.

VOŠ – jak dál 2

19

Dále spolupracovat s UZS

Prosazovat, aby silné stránky z „Analýzy“

nebyly potlačeny špatnou interpretací a byly východiskem pro stanovení základních transformačních kroků

20

Silné stránky VOŠ - SWOT analýza z materiálu Ing. Karpíška a kolektivu

- relativně dobré uplatnění absolventů

- zájem zaměstnavatelů – zajímavý poměr mezi získanou kvalifikací a platovými nároky (levnější)

- existence akreditace se zapojením partnerů z praxe

- vazba na zaměstnavatele a region

- přidaná hodnota VOV s ohledem na zázemí studentů - propojenost se SŠ

- spokojenost absolventů s pedagogy, kulturou a klimatem školy

- silná odborná profilace

- odborná praxe

- posunutí věkové hranice pro odbornou profilaci

21

SWOT analýza budoucího vývoje VOŠ

- jaké máme příležitosti?

- jaké jsou hrozby?

- jaké máme možnosti?

22

Příležitosti

- zařadit de iure VOŠ do soustavy TV s jasným vymezením jejich

specifik v rámci vzdělávací soustavy ČR podle požadavků

zaměstnavatelů a zřizovatelů

- diverzifikovat VOŠ a vymezit je v TV dle jednotlivých oborů a

specifik a stanovení jejich poslání v TV ve srovnání s VŠ

- podílet se na vymezení kriterií pro jejich transformaci

- využít kladné hodnocení VOŠ z provedené „analýzy“- hlavně

jejich nižší finanční náročnost - včetně dalších předností

vyplývajících z jejich kooperace se SŠ (materiální, personální)

23

Hrozby

- transformace se bude vytvářet bez účasti kompetentních

zástupců škol, zaměstnavatelů a zřizovatelů a nedojde ke

konsensu

- transformaci předstihne negativní demografický vývoj a nebude

provedena v součinnosti s reformou VŠ

- školy již nebudou moci využít k přípravě prostředky

z ESF - OPVK - 2.1. - Vyšší odborné vzdělávání

24

Možnosti

- aktivní spolupráce škol s AVOŠ včetně stanovení budoucích

priorit každé školy v rámci své dlouhodobé koncepce rozvoje

- nečekat, že AVOŠ může za Vás vše vyřešit, a proto aktivně

vyjednávat v rámci působnosti školy s praxí a zřizovateli

- reflektovat na všechny podněty a připomínky - připravit si variantní řešení a iniciovat svými podněty další aktivity KV AVOŠ

- zavádět kreditní a modulový systém a připravit se na stanovení

kritérií hodnocení kvality jednotlivých škol

25

Děkuji Vám za pozornost

a přeji AVOŠ

hodně úspěchů

v její další činnosti.