TOMASEK – Zpravodaj pri kostele sv. Tomase v Brne. Vydava Rım.-kat. farnost u sv. Tomase v Brne, Lidicka 6,602 00 Brno,� 545 57 22 15, c. uctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/

P. Petr Vrbacky – farar, redakce: M. Vesela, M. Keprtova, V. Keprt. Schranka pro el. prıspevky:redakce@svtomas.net, ostatnı prıspevky predavejte kostelnıkovi. Vychazı pro vnitrnı potrebu farnosti.

Nevyzadane prıspevky nevracıme. NEPRODEJNE. Uzaverka prıstıho cısla 16. rıjna 2011.

1

ZPRAVODAJ FARNOSTIPRI KOSTELE sv. TOMASE V BRNE

Motto:

”Vysoky cıl dava sılu snaset vsechny trampoty vsednıho dne.“

P. Kentenich

Uvodnı slovoDnesnı uvodnık noveho rocnıku

farnıho casopisu je vlastne svatecnı –dostavate jej do rukou v den, kdy jev nasem kostele po dlouhych letechopet slavena primicnı mse svata. Naseradost nenı o nic mensı, i kdyz seo novokneze tak trosku ”delıme“ sespolecenstvım salesianu Dona Boska.Kdekoli si Buh povolal nekoho zesvych sluzebnıku, je to vzdy prıslibbudoucıch daru, jimiz bude bohatyvsechen Bozı lid.

Prejeme tedy nasemu novokneziotci Petru Zelinkovi predevsım

neochvejnou vıru v Bozı moc, kterase tak casto zjevuje skrze lidskouslabost, sılu a vytrvalost na cestek Bozımu kralovstvı, po nız budenynı doprovazet jemu sverene detiBozı, a predevsım neutuchajıcı radostpramenıcı z vedomı, ze nas Pan, kterysi ho povolal, je tou nejspolehlivejsızarukou plodnosti sluzby, kterou Jehojmenem bude konat.

Vsechny vas prosım o modlitbuza Bozı pozehnanı pro naseho primi-cianta i za dalsı knezska a reholnı po-volanı z nası farnosti.

Vas farar Petr Vrbacky

ROCNIK XVIII. 18. zarı 2011

InformaceAktualnı denı ve farnosti

• Prıprava na svatost birmovanıbude po prazdninach pokracovatv utery 20. zarı 2011 v 19 hodin na farena Lidicke 6.

• Prvnı setkanı novych katechumenuse kona ve stredu 21. zarı 2011 v 18:30hodin na fare na Lidicke 6. Az do tedoby se jeste mohou prihlasit zajemcio krest z rad dospelych. Tyto kate-cheze mohou navstevovat take ti, kterımajı zajem o prijetı svatosti eucharistieci smırenı, pokud je neprijali jiz drıve.

• Ve ctvrtek 22. zarı 2011 v 18:30hodin se sejde na fare na Lidicke 6farnı rada.

Vıkend rodin s malymidetmi

”Dbej na to, co ti sveril Hospodin, tvuj

Buh.“Kral 2,3

Nas partner a deti jsou nam svereniod Boha. On chce byt uprostred nasırodiny trvale prıtomen a sdılet s namivse, co prozıvame. Vnımame tuto Jehoprıtomnost, nebo ji ztracıme v navalukazdodennıch povinnostı? Mame dbat

na ty, ktere nam Buh sveril a spolus nimi kracet k Nemu. Jdeme dobre?Naslouchame Bohu? Ptame se Ho,kudy mame jıt? Jak zaslechnout Bozıhlas a stat se tak ”prorokem“ ve sverodine?

7. - 9. rıjna 2011 zve komunitaEmmanuel na Vıkend rodin s malymidetmi. Podrobnosti naleznete nawww.emmanuel.cz.

Vıkend je urcen pro rodiny s detmido 12 let.

Za komunitu Emmanuel Ivo Sperat

Z farnı charity

V minulem cısle Tomaska (z 26.cervna 2011) jsme vas podrobne infor-movali o aktivitach Oblastnı charityBrno, napr. o sberu pro Satnık a proDiakonii Broumov, ale take o noveaktivite OCH Brno: Filip – osobnıasistence. Prosıme, venujte tomutonovemu projektu pozornost. Jde o pla-cenou sluzbu, podrobnejsı informacenajdete ve vyvesce. Uvedena sluzba sepo Novem roce rozbıhala velice po-malu, nynı uz ma prvnı klienty i pra-covnıky.

Na konci cervna, jeste predprazdninami, jsme zaslali ci odevzdaliz vasich prıspevku nasledujıcı penıze:• na leky pro nemocne malomocen-

stvım – LL 3 000 Kc

2

POVIDKA

Vıtr cechra tmave vlasky, za oknemse mıhajı cervene puntıky jerabina tata za volantem si vesele pıska. AleBarunce do zpevu nenı. Je jı smutnojako vzdycky, kdyz se vracı z prazdninod babicky. Za dva dny zacına skolaa Baru ceka pata trıda a prijımacızkousky. Vubec se do skoly netesı. Jenbabicce se muze sverit, jak casto se vetrıde cıtı sama – vlastne nejen ve trıde- i doma. Maminka Barunce umrela,kdyz byly holcicce 4 roky a i predtımbyla casto v nemocnici, tak si na niBara ani moc nepamatuje. Tatınek jeten nejlepsı tata na cele zemekouli,ale taky mu nemuze rıct vsechno –ze se holky ve trıde uz oblekajı jakoslecny, poradajı narozeninove partya ona ze vlastne zadnou dobrou ka-maradku nema. To u babicky je to jine– te se Barunka muze sverit s kazdymtrapenım. Vlastne si povıdajı od ranado vecera. Babicka toho tolik vı, a kdyzvypravı o zivote nektereho svateho, jeto napınavejsı nez detektivka. Nejra-deji ma svateho Benedikta – nic proni nenı prirozenejsı nez jeho slova

”Modli se a pracuj!“ A i Barunkase tesı na rannı modlitbu, poklızenı,praci na zahradce a vychazky kekrızku do polı. Tam se vzdyckynejvıc rozpovıda a babicka umı ne-jen uzasne vypravet, ale stejne dobrei poslouchat. Najednou nenı tezke se

priznat, ze ta trojka z matiky a z an-glictiny byla uplne zbytecna, ze sejı proste strasne nechtelo psat ukolnebo se ucit slovıcka. Babicka sedı ve-dle Bary na mezi a dlouhym steblemsimra vnucku po tvari. ”Vıs, detemby to svaty Benedikt rekl trosku jinak:Modli se a uc se, abys jednou mohldobre pracovat. A modli se, abys poz-nal, co dobreho svou pracı muzes nasvete dokazat prave ty.“ To, co by odjineho znelo az prılis vznesene, rıkababicka uplne jasne a srozumitelne.

Devcatku sklouzne pohled navedlejsı sedadlo, kde lezı marianskaikona – darek od babicky. Nenı toobycejny darek – babicka ji kdysidostala od dedecka k prvnımu vyrocısvatby. Kazde prazdniny se modlıvalyprave u nı. A ted si obraz Bara vezedo Brna. Uz presne vı, kam si hov pokojıcku povesı. Bude to, jakobybabicka byla s nı. Davno si totizvsimla, jak jsou si podobne – tedy neuplne – babicka je boubelka a poradse usmıva a Maria na obraze je vaznaa jejı oblicej je stıhly. Ale oci – oci majıstejne. A prave jejich laskavy pohledbude Bara tenhle rok moc potrebovat– uz ted cıtı, ze se na ten gympl dostatchce, ze se chce modlit a ucit, aby z nımeli radost. Babicka, Panna Mariai oba tatove – ten, ktery si pıska zavolantem a o jejım predsevzetı jestenic nevı, a i ten nebesky, co moznaprave pıska druhy hlas a vı o nas vsejiz od pocatku veku.

Marie Sojka Vesela

15

snıdani. V dobe, kdy uklada detike spanku, uz varı nekdo jiny obed.Prehlednout nesmıme ani roli ”tet“Spuntıka, Pandy a Terezky, ktere nampomahaly s varenım a mytım nadobıa dohlızenım na deti (a nekdy to daloprace uhlıdat nektere neposedy, aby senevykoupali v potoce nebo nevyvaleliv blate). A ze jsou to holky sikovne,dokonce u varenı dokazaly secvicitkomicky tanec pro pobavenı ostatnıchtabornıku.

A dennı rozkaz? Ani s nım sinenı treba slozite lamat hlavu.Skupinky tabornıku vyrazejıcına ruzne expedice (na tresne, nahouby, na boruvky, nebo jen tak naprochazku) se samy prirozene vytvorıa zorganizujı. Bojovky nejsou pro detizatım potreba. Dostat se na latrınua zpet, aniz by si clovek pritom sedl doblata, je dostatecne narocne. Vynikajıcıuspech melo poustenı lodicek z kuryv potoce – jejich dobrodruznehledanı u zarostlych brehu, zavodylodicek pod mostkem, vylevanıvody z gumacku... Pokladovka bylaztelesnena hrou ”Ptak Ohnivak,“ktery detem do lesa a na louku nakladlvejce s pamlsky. Deti je s radostıa dychtivostı sobe vlastnı hledalya ihned konzumovaly (nektere se pakdo lesa odvazily az po ujistenı, zeptak Ohnivak je tam nakladl opravdupro ne a ze se nezlobı, ze mu jedeti snedly). Nezapomenutelne bylyvecery v tee-pee s opekanım spekackua zpıvanım pısnı pri kytare.

Nepsanym heslem tabora je prezıta prozıt co nejhezcı cas v lune prırody.A to se vskutku podarilo. Taborprekonal vselika nebezpecı a uskalıepidemiı angıny pocınaje a vytrvalymlijakem konce. I kdyz po odjezdurodin s detmi nakazenymi angınoujsme prozıvali velmi smutne chvıle,taborova nalada se casem prece jenzlepsila a uz ji nepokazil ani celo-dennı vytrvaly dest. Na zaver jsme natabore oslavili 3. narozeniny tabornıkaVilıka a vyborny cokoladovy dort bylskvelou sladkou teckou.

Co dodat? Uz se tesıme na prıstırok! At zijı Chicken a Sıdlo!

Zapsala Jitka Gaossed Kapitanova

Pozvanka - Severky

2. dıvcı skautsky oddıl Severky,YMCA T.S., o.s. zve do svych rad noveclenky ,.

V prıpadne zajmu o nas naleznetevıce aktualnıch informacı naadrese https://sites.google.com/site/severkyymca/home. Sve dotazymuzete take posılat na mail:hribek@seznam.cz.

Tesıme se na vas

Za vsechny Severky Lucie Hubca Dankova

14

• pro Osetrovatelskou sluzbu OCH3 000 Kc

• pro Effetu 3 000 Kc• pro Nocleharnu (nova sluzba

pro bezdomovce na Bratislavske58, za 30 Kc umoznuje jednoprenocovanı) 3 000 Kc

Na pomoc obetem katastrofalnıhohladomoru v severovychodnı Africevyhlasila Charita Ceska republikav cervenci sbırku pro hlademsuzovane Somalsko a Etiopii. Na tutovyzvu jsme vyhradili nasi charitnıpokladnicku pro tento ucel. Celkemjsme od vas dostali a nasledne predaliOblastnı charite Brno 69 570 Kc. Velkedıky a uprımne Pan Buh zaplat vamvsem, kterı jste tak projevili solidaritus nasimi trpıcımi bliznımi v Africe.

Vazenı pratele, nase charitnıpokladnicka je zase v normalnımprovozu a je urcena, tak jako doposud,pro vase dary na charitativnı ucely.

Na zaver vas vıtame v nasemkostele po dovolenych a prazdninacha prejeme vam, abyste osvezenı natele, na duchu i na dusi radi prichazelik nam ke sv. Tomasi.

Dobrovolnıci farnı charity

Tesit se je nejhezcı

Jiste vsichni dobre vıme, ze naspan farar otec Vrbacky ve svych

kazanıch dokaze duvtipne a presnevystihnout podstatu veci, proto muradi naslouchame. Podobne jistes oblibou cteme jeho uvodnı slovav Tomaskovi, ktera svym podobnymduchem ctenare zaujmou, nekdypobavı, nekdy vedou k zamyslenı –jakze (ci koho) to ten pan farar myslel?

Protoze by bylo skoda nechatsi jeho ctiva uvodnı slova jen prosebe v ramci farnosti, rozhodlose nakladatelstvı Cesta vydatedicne usporadany soubor techtouvodnıch slov pod nazvem Tesitse je nejhezcı. Uvodnı slova jsouv knize chronologicky usporadana,od prıchodu otce Vrbackeho dofarnosti na podzim roku 1997 azdo poslednıho rocnıku. Soucastı knihyjsou ta uvodnı slova, ktera mohoupromlouvat i ke ctenarum mimo nasifarnost. Texty doprovazı umeleckefotografie Pavola Bigose. Kniha jek dostanı v knihkupectvı Cesta naRasınove 5.

Marta Svobodova

JA BYCH BYLA FAKTNESTASTNA

Hovorili jsme s kamaradkouo zaludnostech francouzskeho jazykaa ja se pochlubila neterı, ktera stravilarok v misijnı skole ve Francii a po

3

pouze trıtydennım kurzu se dostalado ryze francouzskeho prostredı.Prednasky ve francouzstine, modlitbabreviare, mse, adorace, misie veskolach, ve veznicıch ci otevrenekostely behem divadelnıho festivalu– neco jako tydennı noc kostelu. Jizpo trech mesıcıch zvladla hovorits detmi, vezni i vest polemiku s mırnefanatickym muslimem, ktery nakonecpoklekl pred svatostankem. Probralyjsme i relativne prısny rad – modlitbystrıdajıcı prednasky, den koncıcıkompletarem v 21:30 hod. A najednouzaznela veta: ”Ja bych byla faktnestastna, kdyby moje holky slynekam do klastera.“ Ta veta byla takblızka mym pocitum, ze mi nedalaspat, a tak kolem tretı hodiny rannıusedam k pocıtaci.

Zen je sice hojna, ale delnıku malo.Prosme Pana zne . . . . Snad kazdyden se modlıme za nova knezskaa zasvecena povolanı, radıme tamvsak i sve deti? Ale myslım, ze senemusıme bat, nasim detem snadnikdo ani nezduraznıl, aby se za svepovolanı modlily. Moje maminkavzpomına na otce Razika, ktery jizmalym zabcum v nabozenstvı castoopakoval: ”Devcata, modlete se zasve povolanı. Snazte si ujasnit uzdo maturity, zda nenı vase mıstov nekterem z radu, zda chcete zıtve svete zasvecenym zivotem, ci jstepovolany k manzelstvı a k materstvı.“Mnoho nasich detı studuje na

cırkevnıch gymnaziıch nebo jsoujejich absolventy. Nekoncı vsak jejichuvahy jen zjednodusenym: ”To bychse nemohl ozenit, to bych se nemohlavdat . . . ?“ Jde-li o zdobrovolnenıcelibatu, okamzite bych zvedla oberuce pro. Ale zijeme v te dane dobea i dnes Buh vola do sve sluzby.Chceme vsak Jeho hlas uslyset?Nebo s detmi na toto tema radejinehovorıme, protoze bychom se o nemuseli bat?

Jeste se mi vybavuje jedna prıhoda,ktera muze usnadnit pochopenı laskyk detem i vecneho strachu o jejichstestı, o jejich spasu. Meli jsme u nasna skole skveleho udrzbare, ktery - bytmajitel drevene protezy na leve noze- byl vzdy do peti minut na mıste,kde neco nefungovalo, spravil toa popovıdal tak mile, ze jsme my kan-torky mely zas chvıli pocit, ze naseprace k necemu je. Jednou jsem hozahledla v zivem hovoru s mladouradovou sestrickou. Nakonec mu dalaletmou pusu, zamavala a odklusala.S usmevem se za nı dıval a tak jsemho dosla a pozdravila. ”To je mojedcera“, prozradil pysne to, co se dalotusit. ”Vıte, jednu dobu jsem o ni melstrach, to byla sama zabava, oslavy,posedavanı v kavarnach. Ja vım, nenıto nic spatneho, ale take nic zvlastdobreho. A ted mi udelala takovouradost.“ Pak se chvıli odmlcel a do-dal: ”Ale bojım se o ni porad stejne,snad jeste vıc. Je to vsak jiny strach –

4

naprıklad taborak a prijel k nam i naspan farar Petr Vrbacky.

Na soustredenı se mi lıbilo uzproto, ze jsem tam zase po rocepotkala vsechny kamaradky a takyproto, ze jsem si dobre zazpıvala, a zejsem zase na chvıli vypadla z mesta.Cestou zpet jsme opet jeli autema vlakem, kde mala Betka ochotneukazala jızdenku panı pruvodcı.V Brne jsme byli pozvani na zmrzlinu,ktera se po ceste velice hodila.

Kamila Sınova

Minitabor - NAVRATK PRIRODE

Takto romanticky, poeticky a temerekologicky se nazyva puvabnyminitabor, ktery ma letos jiz dvouletoutradici. ”Mini“ je tabor ne ani takpoctem ucastnıku, jako spıs jejichvekem. Jde o tabor rodicu a detı veveku zpravidla od 0 do 6 let, pricemznejvıce detı na tabore melo meziprvnım a tretım rokem veku. Dokonceby se dalo rıct ”mimitabor,“ nebotnejmladsımu ucastnıkovi tabora,miminku Doubravce, byly v dobetabora necele tri mesıce.

Pro mnohe z rodicu je Navratk prırode predevsım navratem nastara znama mısta, kde, coby mladezskautska nebo ministrantska, travilinejedno leto na ”doopravdickem“

tabore. Navrat k prırode je vsak jiny– je pro mnohe vysnenym taborem:zadne rannı budıcky a rozcvickyv rose, zadne dlouhe pochodya narocne hry v terenu, zadne nocnıhlıdky, dokonce se ani nemusı podbicem bodovanı uklızet ve stanu... Majedenactileta neter Hanicka, ktera bylanejstarsım dıtetem na tabore, na dotaz,co se jı lıbilo nejvıc, odpovedela: ”Zemuzu spat, kdy chci.“ Vskutku to takbylo.

Pobyt miminek a batolat davataboru zvlastnı kouzlo. V taboristije pres den i pres noc udrzovanco nejvetsı klid, protoze ”co kdybynahodou zrovna nekdo spal.“ Ti nej-mensı spı 3x – 4x denne, tem vetsımstacı zdrımnout dvakrat a starı mazacispı uz jen po obede. A rodice pocho-pitelne s nimi.

Tabor ma rovnez dalsı kouzlo:nenı treba nic slozite organizovat,vse tak nejak samo prirozenefunguje. Komu vstavajı deti nejdrıve,zatopı v kamnech a pripravuje

13

Prazdninove soustredenı detske scholy

Letos v cervenci jsem byla uzpoctvrte na letnım soustredenı detskescholy. Tento rok jsme byli ve Strazku,ktery je kousek za Tisnovem. DoRıkonına jsme se dostali vlakem, kdebyla velka zabava, protoze jsme jelis malou Betkou. Do Strazku nasochotne dovezl autem Schidlo.

Bydleli jsme na velke fare hnedu kostela. Snıdani jsme meli kolem

osme, takze jsme nemuseli vstavatmoc brzy. Po snıdani se zpıvalovetsinou az do svaciny, pak bylo volnoa slo se na obed. Po obede byl klida mohli jsme si hrat na dvore a nazahradce. Potom jsme sli zase zpıvataz do dalsı svaciny a pak uz jsme melivolno az do vecere, po ktere byl urcenprogram na vecer. Jednou jsme meli

12

je nerozlucne spojeny s dıkem. Ano,kdyz se za ni modlım, ani nevım, jestlivıc prosım nebo dekuji.“

Dej, Pane, abychom ti odevzdavalikazdicky den zivota sveho i svychdetı.

Marie Sojka Vesela

Slovo nemocnym

Radujte se s radujıcımi se a plactes placıcımi.

Rım 12,15

Slova sv. Pavla z listu Rımanumnas vybızejı, abychom prozıvali zivots lidmi mezi kterymi zijeme, aby-chom meli ucast na vsem, co titolide prozıvajı - na udalostech ra-dostnych i bolestnych. Oboje jsousoucastı lidskeho zivota a nenı moznese jim vyhnout. Tım, ze prozıvames lidmi jejich zivot, davame najevosvuj zajem o ne, a take snahu udelat to,co je v nasich moznostech, abychomjim prospeli, anebo jim aspon pomohlinest krız, ktery nesou.

Mnoho krasnych slov trpıcımuclovekovi nepomuze, ale ma pro nejcenu kazda i mala pomoc, ktera ulehcıkrız, ktery nese, a ktera mu umoznıprekonat tezke obdobı jeho zivota. Napomoc poskytnutou v takove chvılise nezapomına ani po dlouhe dobea tato vzpomınka vybızı k podobnemu

jednanı vuci potrebnym lidem. Stejnehluboce pusobı i vedomı skutecnosti,ze ten, kdo nam mohl poskytnout po-moc, mel moznosti a vedel o nasıpotrebe, nam nepomohl. Je to smutnavzpomınka, dlouho se vracı a narusujevzajemne vztahy mezi lidmi, a toi tehdy, kdyz se o udalosti nemluvı.

Mame hodne moznostıa prılezitostı ve svem zivote, alenekdy jsme prılis soustredenıjen na sebe a svoje problemy,a proto jsme nevsımavı a netecnık bolesti druhych lidı. Jsou topro nas nevyuzite prılezitosti,ktere se nam v budoucnosti uznemusı nikdy naskytnout. Vıme, zekdyz se zamyslıme nad prubehemsveho zivota a tyto skutecnostisi uvedomıme, naplnuje nas tosmutkem, radi bychom to nejaknapravili, ale casto ti, kterych seto tykalo, uz mezi nami nejsou,takze uz nemuzeme nic zlepsit.Muzeme se vsak za lidi, kterymjsme z nejakych duvodu nepomohli,modlit a vyprosovat jim to, co snadjeste potrebujı.

Mame si byt vedomi, ze lide odnas necekajı jen hmotnou pomoc, aleze pro ne ma velkou cenu psychickapodpora, ucast na jejich problemecha ochota je s nimi resit. Je kolemnas hodne osamelych lidı, kterı majıproblemy s vecmi, ktere jsou projine lidi zanedbatelne, ale pro nejsou neresitelnym problemem, ktery

5

jim komplikuje zivot, kazı radosta naplnuje je nejistotou a strachem. To,co je pro jine bezproblemove, pro neje neresitelne. Mame mıt pro tyto lidipochopenı, byt ochotni jim pomahat,protoze nevıme v jakem stavu budemejednou my sami a budeme-li mıtkolem sebe nekoho ochotneho nampomahat resit to, co pro nas budetezke.

Kazdy zname ze sveho okolılidi, kterı byli jeste pred kratkymcasem naprosto sobestacnı, alekterı se v dusledku nejake udalostinebo nemoci zmenili tak, ze tonedovedeme pochopit. Nevıme, conas v budoucnosti ceka, a proto jetreba vyuzıvat moznosti a prılezitostipomahat lidem, kterı to potrebujı.Kdyz budeme opravdu chtıt, budemevedet jak to mame udelat a budememıt i dost sil, abychom na to stacili.

o. J. Sik

Charismatickakonference 2011

Ucast na charismaticke konferencikonane ve dne 7. - 10. 7. na brnenskemvystavisti, byla pro mne hlubokymzazitkem. Jiz ta spousta lidı ruznehoveku z Moravy, Cech i ze Sloven-ska, se kterymi nas spojuje vıra, vemne vyvolavala pocit klidu a stestı. Za

tım vsım vsak byl ten, v jehoz jmenujsme se setkali a v ramci programurozjımali z ruznych pohledu a souvis-lostı zacatek jeho pusobenı mezi lidmi– Jezıs a jeho prvnı zazrak v KaniGalilejske. Proto take motto letosnıkonference bylo:

”Udelejte vse, co vam

rekne.“ (Jan 2,5)Neobvykle velky pocet detı

ruzneho veku, o ktere se v prubehuprogramu starali dobrovolnıcinebo si samy hraly na okrajıchhaly, mne vedlo k radostnemukonstatovanı: Pokud populacepuvodnıch obyvatel Evropy vymıra,nenı tomu tak v krestanskychspolecenstvıch a rodinach. I toutopozitivnı skutecnostı se lisıme odostatnı, prevazne neverıcı casti nasichspoluobcanu.

Z bohateho patecnıho vecernıhoprogramu jsem si vybral prednaskuP. Alese Opatrneho:

”Jak potesit

zpovednıka.“ Ten velmi zajımavymzpusobem sdeloval postrehya informace pro nas a o nas – techz druhe strany zpovednı mrızky.Z jeho prednasky zde uvedu jennekolik myslenek:

Zpovednıka by mohlo potesit, zeprijetım svatosti zpovedi delate krokk Panu Jezısi a spolu s nım paki k nebeskemu Otci. Bez prıtomnostiP. Jezıse by zadna svatost nebyla.Zpoved je uzitecna, kdyz je projevemkajıcnosti a pokanı. Nejde o to na sebe

”nakydat“ to nejhorsı, ale dat Bohu

6

vydaly na trıtydennı dovolenou, tedyna tabor ,. Uz druhym rokem seusadily na louce v tee-pee poblızvesnic Rudolec a Bohdalov.

Na stavbe tabora se vystrıdalonekolik Severek vcetne nekolikastatnych hochu. Ale na nasi hlavnıvedoucı Hubcu ani jeden z nichnemel ,. Pracovalo se od rana dovecera az se nakonec vse podariloa my jsme nemusely spat pod sirymnebem. Latrınu se take podarilovykopat, i kdyz se jeste v prubehumusela prekopavat na jine mısto.

3. cervence dorazil do taborazbytek holek. Jeste se doladovalydetaily, nesmely ani chybetkazdorocnı hadky o nejlepsı tee-pee apod. No a vecer se uz konecnemohlo zacıt zahajovacım ohnem . . . Aprselo a prselo. Hodne prepadua bourek. Her se hralo nekolik a bylymoooc zabavne. V etapovce nakonecnic o Richardu III. nebylo, vedoucızacaly 1. scenku po africky, takzesi z nas clenu akorat vystrelily ,.U scenek jsem se jako obvyklenasmaly, hlavne vedoucı to spravneprozıvaly a vzıvaly se do svych

rolı ,. Afrika nas provazela po celytabor, tematem byla kniha Poustıa pralesem od H. Sienkiewicze.Ukolem v jedne z etapovych herbylo zabıt lva, a tudız jsme se muselybrodit potokem a houstım, nez jsmeho nasly v rybnıce.

Jıdlo bylo vskutku vynikajıcı.Nastestı jsme nebyly poctenynavstevou z hygieny, i kdyz bynam snad nic nemohli vytknout ,.V prubehu tabora nas navstıvilo plnobyvalych vedoucıch jako Sui, Panda,Veve, Zipik, Grulky a dalsı.

Tabor rychle ubehl, az nam bylolıto, ze je konec/,. Tabor hodnotımejako jeden z nejlepsıch, ale to rıkameo kazdem ,. Velky dık patrı vedenıza starost a peci o sve ovecky ,.Samozrejme uvıtame i vıce clenek,bude jeste vetsı kopec legrace.

Verca Rory Kozlova a Edita ElenyaDolnıckova

11

nebo alespon pribliznou koncepcitabora.

Tema pro mne bylo vsak stalenezname a z logickeho duvodui v jistem smyslu zapovezene. Vsese odvıjı od toho, ze nejsem muz.Vetsina muzu, chlapcu i panu setotiz zajıma o fotbal. Tım nechci nijaksnızit znalosti dıvek co se sportutyka. Nicmene, mile damy, budmeuprımne. Co si predstavıte podpojmem el clasico? Klasickou, cilivaznou hudbu? Mozna klasicke tance,toreadory . . . Spanelsko? A tady uzzacına pomalu prihorıvat. Protozekazdy fotbalista vam rekne, zeEL CLASICO je tradicnı zapasmezi teamy Real Madrid a FCBarcelona. Zapas plny emocı, kdyje cele Spanelsko na nohach (pozdejio prazdninach, na setkanı se svatymotcem v Madridu, jsem to mohlaokusit na vlastnı kuzi). Jakobyvse ostatnı ztracelo na dulezitostivedle te zazracne bedynky, na kterouhypnoticky koukalo snad cele lidstvo.Naprıklad jıdlo, na ktere jsme cekalise zdalo byt naprosto nepodstatne.Ostatne pri pohledu na cısnıky sedıcına zidlıch a tise pozorujıcı zapas tomuzacınal privykat i muj zaludek. Nechcisamozrejme odbıhat od tematu.

Zpet k taboru. I pres temerkazdodennı dest jsem prozilamnoho krasnych okamzikuv kruhu zajımavych, osobitycha obdivuhodnych lidı. Na programubyly cetne prednasky na nejruznejsı

temata, napr. jsme se mohli dozvedetvıce o zivote Antonına Dvoraka,hloubeji porozumet Staremu zakonu,podıvat se na svet kolem nas jinymaocima, nebo se proste a rychledorozumıvat finsky. Na druhou stranujsme take mohli zakusit adrenalinv krvi pri vybuchu jaderne elektrarnyFukusima, mohli jsme poznat alesponnektere z prıbehu tzv. agentu-chodcua v neposlednı rade take bitvu o Brno.

Na zaver mi nezbyva nic jineho, neztento tabor vrele doporucit. Mohu jenpysne dodat, ze ted uz vım, co zna-mena El CLASICO a tuto znalost bududale hrde sırit svetu.

Kristyna Zezulova

Tabor skautek:RICHARD III.

Jako kazdy rok i letos seneohrozene skautky z oddılu Severky

10

za pravdu, ze je jeho narok (ukazanynam hlavne v Desateru) opravneny,spravny a ze jsem mu ve svem zivotenedostal - napr. ze modlitba pro menebyva vzdy dulezitejsı nez programv TV.

Take jen Buh muze me hrıchyodstranit. Tım, ze Jezıs muj hrıchpribıjı na krız, takto ho odstranuje,i kdyz nase pamet nebo blızcı nam homohou pripomenout. Pro Boha ale jizneexistuje. Tam, kde na cloveku bylouskutecneno Kristovo vykoupenı,tam se mu otvıra cesta k Bohu (nevsak ke stastnemu zivotu na zemi).Dulezite pri zpovedi nenı pokanı,ale rozhresenı. V teto svatosti jdeo dialog mezi kajıcnıkem a trojjedinymBohem, zpovednık je zde jenprostrednıkem reprezentujıcım cırkev.Napr. evangelıci si mohou vybratnekoho, komu hrıchy sdelı, ale ten muhrıchy neodpustı.

Nase, zejmena tezke hrıchy, zranujınejen Boha, ale i spolecenstvı cırkve– prıkladem je rozpad manzelstvıve farnosti. Kdyz nemam moznostse vyzpovıdat, vzbudım dokonaloulıtost. Ucinnost zde stojı na vıre a nauprımnosti lıtosti.

Zpoved nenı zkouska nasıpameti, nikdy si nikdo na uplnevsechno nevzpomene. Proto jsouzbytecne obavy tech, kterı si po letechvzpomenu na svuj hrıch a na zakladepozdejsıch poznatku a souvislostızvazujı, ze by se z nej meli vyzpovıdat

dukladneji. Zde vsak byl dulezitynas tehdejsı umysl a pravoplatnerozhresenı.

V zivote bychom si meli dat pozorna veci, ktere zranujı nase bliznı nebose stavı jako prekazka lasky k Bohua k bliznımu. Narok na porozumenıje ve zpovedi znacny. Pocit nekoho,ze nenı dostatecne chapan, se muzeprenest do zpovedi a kajıcnık pakzahlcuje kneze zbytecnymi podrob-nostmi. Prılis dlouhe a podrobnevyznanı nebyva dobre. Jde o to, abykajıcnık rekl zpovednıkovi veci tak,aby je on v zasade pochopil. Clovekcasto nevnıma to, co skutecne narusujejeho cestu k Bohu, a co je jen ”vadouna krase“. Mam stat pred Bohem prav-dive a uznat, ze On si s mymi hrıchyporadı. Ma nam jıt o Boha, ale naseEgo nas muze nekdy vest k tomu,ze jde o mne, aby mi bylo dano zapravdu (ja jsem trpıcı andel a tendruhy je malem satan). Jde ale o hrıchykajıcnıka a to, co je ”pribalene navıc“,nelze akceptovat.

Je dobre najıt si kvalitnıhozpovednıka, ale i v tom prıpade jedobre jıt obcas ke zpovedi k jinemuknezi. Mıt jen jednoho zpovednıka10 a vıce let, nebo pokud je zpovednıkkamarad, nenı to nejvhodnejsı. Ten,kdo nas zna, na neco uz nereaguje,prıteli muze byt zatezko nektere vecirıct. To, co nam zpovednık rıka, mamevnımat duchovnım citem. Toto jeslovo Bozı pro mne a ted.

7

Na zaklade sve zkusenostidoporucuji vsem, aby se prihlasilik ucasti na prıstı charismatickekonferenci, ktera bude opet zacatkemcervence v Brne na vystavisti. Halaje klimatizovana, takze ani vysokevenkovnı teploty ucastnıkum nevadı.Duchovnı napln, poznatky a zazitkyzde zıskane stojı za to. Prednasky,modlitby, zpevy, mse svate, to vsema vysokou duchovnı hodnotu.Navıc se tam setkate se spoustouznamych lidı z farnosti nebo i z sirsıhookolı. Jiste se nenechate odradit aniucastnickym poplatkem, ktery je spısesymbolicky, stejne jako cena za teploustravu v prubehu dne. Tu si ucastnıcımohli objednat a pak si jeste vybratz nabızenych jıdel.

PhDr. Jan Weinberger

POUT DO MADRIDU

Na tuto pout jsme se vydaliprostrednictvım frantiskanskehoautobusu. Cestou do Madridu nascekalo nekolik velmi zajımavychzastavek na nadhernych mıstechsveta. Meli jsme moznost navstıvitfrancouzsky trapisticky klasterSept–Fons, kde nas na odpolednımodlitbe uplne pohltila jejich hlubokaspirtualita. Jeste tentyz den jsmedorazili do dalsıho klastera, kde jsme

slavili ceskou msi svatou v kostelıkusv. Antonına. Tento klaster bylnadherny svym umıstenım. Jehosoucastı byly skaly a v nich spoustavyklenku se svatymi.

Po krasne hvezdne noci jsme sevydali na velke poutnı mısto, a todo Lurd. Lurdska voda tam teklaproudy k zıznivym lidem, i my jsmetuto moznost vyuzili a nabrali si jido vselijakych flasticek. A nase cestapokracovala smer do Pyrenejı, kdejsme stravili tri dny, vydali jsme se navelkou turu na vrcholky hor a k udolıvodopadu. Vecer jsme pak usınalipod sirym nebem obklopeni skalami.Z Pyrenejı jsme se konecne vydali doMadridu, kam jsme prijeli v patekcasne rano, tj. v 5hod ,. Dostalijsme bojovy ukol, sbalit se na tri dny

8

i s jıdlem, spacakem a karimatkou.Nase male batuzky pretekaly!

Patecnı den jsme straviliprohlıdkou krasneho, zato velmiparneho Madridu a vecer probehlakrızova cesta papezem, na kteroujsme se s mou kamaradkou nedostaly,omylem jsme dojeli na ceskoukrızovou cestu, jen malinko jsmelitovali, ale byla moc nadherna a myjsme si ji mohli alespon v klidu, bezdavu prozıt.

Sobotnı den jsme zahajili msıv ceskem centru a pak ti, kdomeli sılu a odhodlanı, se vydali nadesetikilometrovou pesı pout naletiste. Takovou pout jsem jeste nikdyneabsolvovala, bylo vedro, ale dobranalada a nadsenı byly silnejsı, a tedzpetne jsem za to rada. Cestou jsmeneopomneli zpıvat pısnicku SlunceKristovy lasky, bylo to opravdu silne:Uvedomila jsem si, jak nas Jezıs mamoc rad! Na letisti jiz bylo toliknadsenych mladych lidı, ze jsme senedostali do sveho sektoru, a tak jsmeskoncili az uplne vzadu na volnemplacku u zachodku a prıstupu vody,coz melo i sve vyhody ,.

Vecer byla nadherna vigilies papezem a adoracı, a take nadhernaprutrz mracen s bourkou. Pripadalijsme si jako novodobı ucednıci, kterıbyli mısto na lodi na letisti, bali jsmese, az jsme si uvedomili, ze nemusımemıt strach, protoze On byl s nami!Jak bourka rychle prisla, tak i odesla,

voda se rychle vsakla do vyprahlezeme a my jsme mohli spat az do rana,kdy jsme byli probuzeni prvnımipaprsky vychazejıcıho slunce.

Nedelnı slavnostnı mse s papezembyla pekna, od nejakych hodnychCechu jsme dokonce dostali papezovokazanı v cestine ,. Pozehnanım jsmese rozloucili s papezem, s mladymia s letistem a vydali se skrz davyk autobusu. Na zpatecnı ceste nascekala osvezujıcı zastavka u Atlantikua v Parızi, a pak uz rovnou domu.

Tato pout do Madridu opravdustala za to. Byla sice narocna, aleo tom, kolik jsme toho po ceste poznalia videli, jsem nikdy ani nesnila. Skrzeni mnoho lidı prinaselo sve umyslya prosby a myslım si, ze zadne z nichnebudou bez odezvy!

Dıky vsem Vam, kdo jste prispelik teto pouti!

Klara Vorıskova

Letnı tabor EL CLASICO

O letosnıch prazdninach jsemmela moznost zucastnit se letnıhotabora EL CLASICO, kazdorocneporadaneho v Lucici. Tohotojedinecneho zazitkoveho ”kurzu“se muzete ucastnit pouze dvakrat.Letos jsem jela uz podruhe, tudız jsemvedela, do ceho jdu, co mam cekat

9