VATIKÁN

Ivana Stránská80426OV-TE

Základní informace:

• Znak Vlajka

• Hlavní město Vatikán• Rozloha 44 Km2

• Počet obyvatel 921• Jazyk úředním jazykem je

latina, běžně se používá italština, jazykem švýcarské gardy je němčina

Národní hymnaRoma immortale di Martirie di Santi,

Roma immortale accogli i nostri canti:Gloria nei cieli a Dio nostro Signore,Pace ai Fedeti, di Cristo nell'amore.

A Te veniamo, Angelico Pastore,In Te vediamo il mite Redentore,Erede Santo di vera e santa Fede;

Conforto e vanto a chi combate e crede,Non prevarranno la forza ed il terrore,

Ma regneranno la Verit, l'Amore.

Salve Salve Roma, patria eterna di memorie,Cantano le tue glorie mille palme e mille altari.

Roma degli apostoliMadre e guida dei Rendenti,

Roma luce delle genti, il mondo spera in te!Salve Salve Roma, la tua luce non tramonta,Vince l'odio e l'onta lo splendor di tua belt.

Roma degli ApostoliMadree guida dei Redenti,

Roma luce delle genti, il mondo spera in te! 

Papež a jeho předchudce

Benedikt XVI Jan Pavel II

Politické uspořádání

Hlavou státu je papež, volený doživotně kolegiem kardinálů. Je hlavou římskokatolické církve. Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou koncily církevní, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení církevních, politických a hospodářských záležitostí Vatikánu a římskokatolické církve je v kompetenci římské kurie. Tvoří ji sekretariát, který má dvě sekce: pro veřejné (všeobecné) záležitosti církve a pro vztahy mezi státy a církví. Ke kurii patří 9 posvátných kongregací, 3 tribunály, 12 pontifikátních rad, 15 pontifikátních komisí a výborů.

Vznik

Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu, který se zformoval v polovině 8.století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu násilně připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11.února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

1. Světová válka• Těsně po vypuknutí války byl zvolen papežem

Benedikt XV. (1914-1922). Všechno své úsilí okamžitě napnul k jejímu zastavení a ke zmírnění jejích hrůz. Jeho výzva v prosinci 1914 k zastavení konfliktu ani k vánočnímu příměří nebyla vyslyšena.

• V roce 1915 vstoupila do války Itálie. Vyslanci u papeže museli opustit Říma činnost papeže na mezinárodním poli se tak značně zkomplikovala.

• V roce 1917 vypracoval Benedikt XV návrhy mírových podmínek připravené tak, aby byly přijatelné pro obě strany. Německo se po počátečním souhlasu od jednání odklonilo po změně ve vládě a nakonec souhlasilo jen Rakousko, Bulharsko a Turecko. Proti přijetí podmínek se aktivně angažovala zejména Itálie, která nechtěla, aby byl papež iniciátorem jakéhokoli vyjednávání.

Meziválečné období• Ve dvacátých letech posílily své vztahy k Vatikánu

Francie a Španělsko, se kterými nová velmoc Itálie soupeřila o vliv na latinské národy. Ze všech těchto důvodů bylo zřejmé, že současná italská politika poškozuje především Itálii.

• Národní a liberální tisk, který až dosud papeže jen tupil, proto najednou obrátil, postavil se do čela snah po změně a vyzýval k úpravě vzájemných vztahů založených na teritoriální nezávislosti papeže, Konečně došlo v roce 1929 k podepsání Politické lateránské smlouvy.

• Smlouvou vznikl miniaturní, ale plně nezávislý stát „Město Vatikán" o rozloze 45 hektarů. Zahrnoval území kolem Vatikánu a jako exteritoriální území Lateránský palác, hlavní římské basiliky a některé další budovy.

• Itálie se zavázala vybudovat poštu, železnici, telegraf, telefon, veřejnou dopravu i rozhlasový vysílač.

2. Světová válka• Koncem roku 1938 vzniklo mezi fašisty a

Vatikánem nové napětí, neboť Mussolini přijal protižidovské rasové zákony, které papež ihned příkře odsoudil. Toto napětí se podařilo zdánlivě urovnat počátkem příštího roku. V této době papež neočekávaně onemocněl a za tajemných okolností zemřel.

• Za války se musel papež řídit Lateránskou úmluvou z roku 1929, která ho zavazovala k neutralitě. Přes tuto neutralitu se papež snažil apelovat na svědomí lidí na obou stranách. Papežský nuncius se na příklad několikrát marně zasazoval u prezidenta fašistického Slovenského státu Tisa o zastavení transportů Židů ze Slovenska do Říše.

Současné cíle vatikánské politiky:

• Definice práva poslání církve• Působnost církve v armádě• Působnost na poli kulturním,

vzdělávacím a charitativním• Ekonomické záležitosti – systém

finančního zajištění církve• „Provázanost“ smlouvy s právním

řádem příslušného státu

Vatikán v obrazech