l'rcé=ilir1, Pr((/u1, .)7 : 335 :)57, 1985

Vegetace Hamerského rybníka u Hamru na Jezeře (severní Čechy)

The Vegetation of the Hamerský rybník pond at Hamr na Jezeře (north Bohemia)

Danuše Turoilová

'l'L·1w'\oy\ U. (Hl8i)): \'cgťtn<'<' Ham(•r:-;k(', 110 r_,· lmikn u ll:1111r11 na .Jcz1'J'('. j'l'liť , .('g­C'tation of tl1 l' Jlanwr:-;ký r.vb1uk pond <lt l:-la1nr na Jezl'Í'ť (nortl1 BPlw111ia) . .J Prc-><l1a, Prnha , ,-.,7 : :~:~.) :3,)7.

Tlw , .('gf't ation of thC' Hu 111r pond in nortli Bolwrnia \\·a :-; :-; tudÍ('d, and tlie follo\\·lllg plant comrnunitie:-; \\Tn' rccognizt>d: J>otl/111 ctc11 (frugnwnb oni\). LittorPllo-Eleochari lrlum l/cir'uluris. Sp((rg1111irt11 11 1 m i11imi , Phr11u111it Pt11111 co11111 11 111 /.-„ "·I., Caric Ptum JH111i­r11lutl/P, Rhy11chos1Joť!f11m l/l/){{ e, 1 ·11ai11io 11liui1wsi-J>i11 ctw11 , ( '11ri1·i elo11gl/t11e-A lnetwn­C'arici r1r 11ttfon11is-_ll11et11m. J>r11110-Frl/J.:Í11rl11111 . . \ JH'\\- (·onrn1un it ,\· is dť:-;crilwd: Cm·­rl111ni110- l51'r ulcti1r11 rrrr·ti.

( ' středí 1:; tr1t11í jil/l!lrítko1· 1'. 1 1r' 1~ e 11 01·hm11y prírorly, 1·111r1 . .:.1ej11sk1; 111ím. I, l,mlw I, (\sko­s/ o I'< 11 s!: o

J'ŘÍEODXi J>(L\ll~RY

HnmcrsLý rybník lcží v J{a[..;k{' j><tl 1orkatin(' :-<1'n' rozáp1td11(' ud .\!ll11oně v nadrn . ,·y>Wl' :3 10 ni. l{ ozl o li11 \Odní hladin)· je a..;i 48 h11 ; r ,,·li11ík má ,-e ,.ý<'liodní bbt1 dv{' zátok,,-. do kter~·C'h ústí um('](' , -_dmdunrná ..;toka ph\· ádějí< · í ,-od_,- l'louči1ic0 a k;rn/tl :-.pojujiC'Í Hamer:-;ký rybník a Dč­vínsk{' jezírko le:l.foí H:-:i :>00 111 jil w ,·.\·C' liodm' od r~dmíka.

Pocllož.í r_,·lrníka je h ·o í'cno l·llud.\-rni ld-íd<n-ýrni :-;edirnenty, ktC'rl' jsou v pi·ítokoYých č-á:-ltceh pí·d;r,\"t.\· t1ltl\·iúlními pí..;č:itýrni 11ápl<tv.'.

l\:limatic-ky míll'Ží úz('rni do rnírn(' tťpl<· oblast i .:\IT 7 .-: normálně dlouhým mírným létem u no1·11H.ílně dl ouhou tl'plon ziuHJtI :-; kriltkýrn tn·úní111 :-:rn"IHn·{' pokrývky (Q1.J J'l."r' 19íl). L'ro ({;1bkun pal1 orkatinu jsou (·harnktťn..;tid~ {, t('plotní invl'l'Zl' , . údolníC'll kotlinách. Pi-i mikrokli-11wt 1e;k{•rn Ol' iťnt a(·ním mč>foní teplot (Tť 1w::::o\' Á l\)/(i) 1,_, - 1~· zj i stěn.' · noč· Hi př'ízcmní mrazík)· z.1 radiaěnílio po(·así ještě,. polo,·in<· (·on 11n.

Ph založl·ní rybníka bylo , ._vuž.i1 o př·1rnz1 ' nc' iio Z<lrnokr('ní ,. tcr<'1mí dcpn' ..; i :-; vý\·čr.J :-;pod­ních vod. 1 ozsáhlé rnšoliniště situ()\ ·nn(' 'l' \ ',\' l'ilod11í (:i\:-;ti deprc:-;l' s< ' ovitlo pod lilu.dinou rybní­ka ~1 z monší b'tsti bylo oclvodn(nn a pfrkr) to hlinitopbéitým.i 11úpla ·y.

Pudlo fyt ogoografickélio č·l<-uění (i-11;: \Lil l\Y ct a.I. l \38:?) spadú rybník clo fytogeografil:ké ohla:-:t i :\Iczo[ytikum, obvodu ('1·-d\ lllllílť i l\ ·" L t• nwzofytikulll n ok1(':-,ll l{abko-Bczdh::;ká tabule. V této jednotu~ ..;e ohjon1jí 4 hbn1í l) 'p_,- gcn111orfologickýcli útnuu U··h°KOH.\ 197~)): \'lllkanické suky i:;o suťovými lesy, kd'lnal)·mi buč:inarni ;1 sknlní n 'gdací; písko,·eové útvary :-; l'cliktními bory; stfodní re;liéf::; kyselými hněd.)'.· rni purlami u. kotliny s rovným dnem, podmáčenými pudu.mi ťL rašelinnými ložii:;ky. V kotlin:10J1 :-; pi'íhodnýrni hydrologickými poměry byly zakládány ryb­ník~ · , které mají i:;pecifickou \'egc't:H·i a jsou refúgiem nč'klerýc·h \'Zelených u oh roženýc h druhů .

.:\IETO IHKA

l'ři studiu fytocC'nÓz bylo použito ob\'yklých metod c uryšsko-montpPliorské školy, fytoce110-logické snímky byly pořízeny scclmiělennou Bmun-BlanquPtO\'OU stupnicí.

Nomenk latura druhú vyšších rostlin jr' podle Ebrendorfcra (EHRE:NnORFEJt 1973), jména, mechorostů j >iou uvedena podle Pilouse a Dudy (P1Loi.r::; ct Dl.DA 1960).

Při mapování hranic lesních a nelesních společenstev bylo použito letec k.élio snímku a vege­tační mapa byla dále upfosněna prací \- terénu (podrobná metodika in .;\luiiDYCH et TLJROŇOVÁ

335

1980). Společenstva vodního sloupce a dna rybníka byla mapována v době vypouštění a výlovu rybníka v r. 1975.

Analýza mezidruhových vazeb v bylinném patře olšin byla prováděna pomocí čtverců 30 x x 30 cm, které byly pokládány na transektu ve vzdálenosti 1 m. Vzdálenost jednotlivých tran­sektů byla 1,5 m. Ve 360 čtvercích byl sledován výskyt druhů; druhy, které se vyskytly méně než 5krát nebyly do testu zahrnuty. Materiál byl po úpravě vyhodnocen 2I testem ve výpočet­ním středisku Př. f. UK Praha. Z výsledkii t estu byl empiricky sesta\·en diagram pozitivních mezidruhových vazeb (KERSHAW 1964).

Ve fytocenologických tabulkách byly použity tyto zkratky: CH A - charakteristický aso­ciační druh, CH D - charakteristický diferenciální druh, CH S, Ř, T - charakteristické dru­hy svazové, řádové a třídní, P - druhy průvodní. U lokalit fytocenologických snímku jsou uvedeny zkratky označující světov~u stranu rybničního břehu (S, J, V, Z). V tabulce 4 označuje zkratka HR - Hradčanské rybníky, P - Peklo u České Lípy.

Za určení mechorostů děkuji doc. J. Váňovi CSc. z přírodovědecké fakulty UK, za cenné rady a připomínky Dr. T. Sýkorovi a Dr. J. Kolbekovi CSc.

CHARAKTERISTIKA ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV

Fragmenty třídy Potametea KLIKA in KLIKA et NovÁK 1941

Pro většinu submerzních porostů Hamerského rybníka je charakteristická převaha jediného druhu. Mozaikově se objevují porosty s Myriophyllum spicatum, Elodea canadensis, Chara sp. div., Potamogeton obtusifolius, P. pec­tinatus, Ranunuculus circinatus a dalšími druhy. Submerzní rostliny se s níz­kou pokryvností vyskytují ve vodním sloupci celého rybníku mimo plochy při hrázi a mimo koupališť, kde je vegetace odstraňována a ušlapávána.

V přítokové části rybníka se v letním období tvoří hustý kobercový porost druhu Ranunculus circinatus. Tyto fytocenózy zachycené ve fytocenologic­kých snímcích 1, 2, tab. 1 lze přiřadit k asociaci Batrachietum circinati (BEN­NEMA et WESTHOFF 1943) SEGAL 1965.

Asociaci uvádí z mrtvých ramen Dunaje 0ŤAHETIOVÁ (1980), která pro­vedla i srovnání s literaturou.

Submerzní rostliny osídlují ekotopy s rozdílnou výškou vodního sloupce (30-250 cm). Půdní substrát je sapropel různé mocnosti, který spočívá na písčitém podkladě.

Littorello-Eleocharitetum acicularis KLIKA 1935

Druhově velmi chudé společenstvo tvoří kobercové porosty s dominant­ním druhem Eleocharis acicularis. Průvodními druhy jsou především hydro­fyta ze třídy Potametea: Elodea canadensis, M yriophyllum spicatum, Ranun­culus circinatus, Potamogeton berchtoldii, Chara sp. div. a další. Význačným druhem je Elatine hexandra, která Re vyskytuje jen v porostech na severním břehu Hamerského rybníka (snímky 3 - 5, tab. 1).

Společenstvo je rozšířeno v litorálním prostoru za čelem rákosinových porostů v úzkém pruhu na severní , východní a jižní straně nádrže. Fytoce­nózy rostou v hloubce 10-60 cm ; k jejich dlouhodobějšímu obnafování ne­dochází; rybník není letněn, vypouští se jen krátkodobě při podzimních výlovech ryb. Půdní substrát tvoří u porostů ze severní strany rybníka pís­čité sedimenty s nízkou vrstvičkou bahna na povrchu. U ostatníeh porostú je substrát sapropel, mocnost bahnitého horizontu dosahuje až l m.

Společenstva s Eleocharis acicularis uváděná 1·ůznými autory (KLIKA 1935, P ASSARGE 1964, DIERSEN 197 5) mají obvykle bohatší druhovou skladbu, často s typickými druhy obnažovaných den jako Littorella uniflora, Jiincus bulbosus, Illecebrum verticillatum aj. Pouze floristicky chudé společenstvo,

333

Tab. I.

Rpolečonstvo Fragmenty Littorello-Eleocharitetum acicularis KLIKA 1935 (2) tř. Potametea (1)

Snímek č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Stálost (2) Lokalita v v s s s sv v v JV JV J (% ) Datum (1976) 10. 8. 10. 8. 8. 9. 8 . 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. Plcha (m2) 100 50 25 25 25 18 20 20 20 15 25 Hloubka Yocly (<'rn) 90 170 40 40 50 40 60 50 50 60 50 Počet druhu 5 7 8 9 9 7 6 5 9 8 8 Pokryvnost ( 0

0 ) 95 30 55 75 95 100 100 100 80 90 70

CH S, Ř, T (1) , P (2) Ranunculus circinatus 5 3 + + + + + + + 77,8 Elodea canadensis + 1 1 1 1 2 2 1 1 2 1 100 M yriophyllum spicatum 1 + + + + + + + 77,8 Potamogeton berchtoldii + + 1 1 1 r r 55,6 Potamogeton perfoliatus 1 1 1 + 44,4 Potamogeton obtusiojolius + + r 1 + 33,3 Potamogeton pectinatus + r r + 33,3 Ranunculus aquatilis agg. + + + + 33,3 Zannichellia palusti·is + + 11,l

CH A, S, Ř, T (2) Eleocharis acicularis 3 4 5 5 5 5 5 5 4 100 Elatine hexandra 2 2 + 33,3

p (2) Chara sp . div. + + + + + 1 2 + 88,9 Glyceria maxima r + + + 44,4

Druhy přítomné v jediném snímku as. Eleocharitetum acicularis: Callitriche palustris 2 (sn. 11), Phragmites australis + (sn. 4), Ceratophyllum de-mersum r (sn. 5).

C>.:> C>.:> ~

V.:> V.:> Oo

Tab. 2. Spargan'ietum minimi SCHAAF 1925

Snímek č . 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Stálost L okali ta J J .J J J J J J J J ,T (%) Datum (197 5) 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. Plocha (m2) 1 1 4 2 0,5 3 4,5 0,3 1 1 4 Hloubka (cm) 25 30 25 15 20 30 35 35 35 20 45 Počet druhů 3 5 8 8 6 7 8 5 6 5 5 Pokryvnost (% ) 100 100 100 100 100 80 100 100 100 100 100

CH A Sparganium minimum 5 5 5 4 5 4 5 5 5 5 5 „. CH Ř,T Eleocharis acicularis 2 + + 27,3

p Ranunculus circinatus r r 1 + + + + + 1 + 1 100 Elodea canadensis + 1 l + + 1 + 1 + 3 90,9 Myriophyllum spicatum r + + + + +- 1 1 + 2 90,9 Fontinalis antipyretiw + + l + + --t 54,6 Chara sp. f- + l' T 36,4 U tricularia australis I' I' r 27,3 Potamogeton obtusifolius l' + 1 27,3 Phragmites australis ~ + 18,2

--

Druhy přítomné v jediném snímku: Potentilla polustris r (:m. ] 4), Crmlmnine umam r (sn. 14) , P otomogeton perjoliat11s I (sn. 18), Ceratvphyllum clemersum r (sn. 18), Zannichellia palustris r (sn. 19).

které popisují ~EťHAťSL d ~EnL\l'SLOV1( (1965) z Břchyúského rybníka u Dok:-; se druhově i stanoviHtně p1'íliš neliší od společenstva zjištěného na Hamerském rybníku, také> zde jsou doprovodnými druhy submerzní ma­krof~-ta.

S,1aryaníetum mÍnÍnÚ SCHAAF lD:Z;)

Bpnryrrn iet um mini l/l i je drn hově chudé spolefrnstvo, jehož. fyziognomie je udávána druhem Sparr;rrni11111 minimum, který tvoří ve všech snímcích výraznou dominantu. Prúvodnírni druhy jsou su bmcrzní makrofytn ze třídy Pota metea: Elodea rcťmtdcnsis, Jlyriophyllum spicat11 m, Ranirnculus circina tiis nj . Jlcc·h y j:-;o u za:-;tou peny je(1i n~· m c1 ruhern Pontinal1·s m1Npyretica.

Spokfrnstvo osídluje uměle Y)·h·oí·cné kanálky a malé ploch? volné hla­diny v J·ákosinových porn:-;tccli. Tyto ekotop)7 jsou chráněny proti větru a vlnám. hloubka vody je I O- :rn cm, pudní sHbstrát jP rákosový humolit s kyselou reakcí. U veclen{' c·harnkterú.;tiky jsou pro vúd{í druh zfoj mě opti­rnúlní, porosty jsou husté, vitální a každou vegeta<-ní Rezóm1 fertilní. )Ialo­plošné. ostrůvkovité fytocenóz.\· jsou vyvinuty pouze v jižní (·á,sti Hamer­ského rvlmíka.

~sociace 8purgunietum J11iniJ11i není v Jiteratui"c př'íWí často uYáclěna. \y Ceskoslo\yenslrn ji ucláYá XEl'HAL'SL (1959) z Tfoboi1ské pánve pod jmé­nem Utric1do rin nn"nor-8p(t ruariium minimum Tx. (1939) a SLA Y lK ( 1 969) z CieRkého ráje. ~limo Č'SSH se tato jednotka objevuje nejřaRtěji u němec­kých a11torn, \-e snímcích nebo syntetických tabulkách ji uvúclějí TtxEN (1937), PFEIFFER (1951 ), C.rnSTEXSEX (1955), 0BERDORFER (1957), PASSARGE (196-:1). Z Polska, uvádí tuto asociaci PoDBIELKOWSKT (1960). Ve snímcích cito­nmých autorů se asociace Spargrmiftnm minimi značn(' liší od společenstva zji~těného na Hamerském r.\·bnílrn. 8parganium minimum nch-oi"í L1k výraz­nou dominantu, fytocenóz.\ · osídlují ekotopy v rnen~í hloubce a fosté jsou dru­hy J uncus bulbosus, Care.ť crt 11escens, 8pargr1nžwn simple:r, II ydrocotyle vulgaris aj. Pouze snímky, které uvádí NnrnPP (1959), se blíží svým chudým druho­vým složením snírnkúm z Ha nwrského ryb11ílrn. Z ob]astj Schleswig- Holstein uvádí CARSTENSEN ( 1955) JH'Ovizomč popsanou asociaci Potameturn obtusi­folii. V autorových snímcích :-;c fastěj i vyskytuje 8parganium niinimurn a, také <>kotopy tohoto spo lel'·enst va jsou stanovi štně obdobné. Podle Car­st ensena (CARSTENSEN 195.3) :-;c 8paruanimn minimiun nevúž.c jen na spolo­čon:::;tva svazu Littorellion Kocu l 9:26, ale vyskytuje se také ve společen ­f:,tvech Nvazu Po'rA?lllON. Snímkový materiál z Hamerského rybníka před­stavuje okraj aRociacC' SpuruaniPt11m miriimi :;;e z1·etclnou vazbou na ti"ídu Potametea.

Phragmitetum com nrn nis so!rtnf'fos1rn1 rlillcamarae KRA oscH H)(:)5

Plošně rozsáhlé spole<-enf,tvo s pestrým druhovým složením osídluje horní sublitorál. V bylinném pati"c pfovládá Phragmites australis, který je provázen vysokými ostřicemi (Car P.r pseudocyperus, C. pan-iculata, C. gracilis), oro­bincem (Typha angustifolia) a dalšími druhy. V mechovém patře se nej­častěji objevuje Brachythecium rutrtbuliim, -který porůstá báze ostřicových bultů. V depresích vyplněných vodou se vyskytuje Pontinalis antipyretica.

Společenstvo je plně vyvinuto na jižním a jihovýchodním okraji rybníku, odkud je i většina snírnkú. Chudší typ představují snímky 23 a 24, tab. 3.

339

Tab. 3. - Phragmiteteum communis solanetosum dulcamarae KRAUSCH 1965

Snímek č. 23 24 25 26 27 28 29 30 Stá-Lokalita s s JV JV J J J J lost Datum (1975) 10. 8. 10. 8. 11. 8. ll. 8. 11. 8. 11. 8. 11. 8. ll. 8. (%) Plocha (m2) 25 25 25 25 25 25 25 25 Hloubka vody (cm) 20 40 15 15 35 20 15 10 Počet druhů 6 8 13 13 12 14 ll 15 Pokryvnost Eo ( % ) 1 30 5 2 1 20 5 2 Pokryvnost E1 ( %) 80 80 95 100 90 100 100 100

CHA E1 Phragmites australis 4 5 5 5 5 5 5 5 100

CHD E1 Solanum dulcamara + + r 2 50,0

CH S E1 Oarex pseudocyperus 1 2 + 3 2 100

Typ ha angustif olia 3 2 2 1 2 2 87,5 Glyceria maxima + 1 r + 50,0 CHŘ,T

E1 Oarex gracilis + 2 2 3 1 62,5 Oarex paniculata 2 2 1 1 1 62,5 Scutellaria galericulata + 1 + + 62,5 Galium palustre + + + 2 50,0 Oarex rostrata 1 25,0 Lycopus europaeus + 25,0 p

E1 Oardamine amara + + 50,0 Oarex elongata + 1 1 50,0 Agrostis stolonif era + 1 1 37,5 Epilobium palustre r + 25,0

Eo Fontinalis antipyretica + 3 1 + 1 75,0 Brachythecium rutabulum + + 2 + 62,0

Druhy přítomné v jediném snímku: E 1 - Schoenoplectus lacustris 1 (sn. 23), Lemna trisulca + (sn. 23), Elodea ca,nadensis 1 (sn. 24), Iris psevdacorus 1 (sn. 24), Ranunculus circinatus + (sn. 24), Lythrum salicaria r (sn. 25), Oalamagrostis wnescens 1 (sn. 26), Lysimachia, vulgaris r (sn. 26), Rumex aquaticus 1 (sn. 26), Lysimachict thyrsijlora r (sn. 28), Urtica dioica 1 (sn. 28), Dryopteris curthusianct + (sn. 28), Potentilla palustris 1 (sn. 30), Viola petlustris + (sn. 30).

z rákosin na severním pobřeží. Ve větších hloubkách tvoří rákosiny roztroa­šené ostrůvky, které jsou druhově chudší a vyznívají v dolním sublitorálu.

Phragmitetum communis (GAMS l 927) SuHl\IALE 193!) sphagnetosumfimbría­tí subass. nova prov.

Rákosiny s bohatým mechovým patrem se vyskytují v jižní a východní části rybníka, v místech zaplaveného rašeliniště. Bylinné patro je členěno do dvou podpater. V horním je dominantou Phragmites australis, v dolním podpatře Carex gracilis, která je výběžkatá a netvoH bulty. Charakteristická je přítomnost druhů třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae TůXEN 1937: Poten­tilla palustris, Carex nigra, C. canescens, C. diandra a Pedicularis palustris. Zajímavý je výskyt vzácného druhu Dryopteris cristata; kapradina roste jen v rašelinných rákosinách a v ostatních společenstvech chybí. Na rákosovo­-rašelinném humolitu dobře zmlazují dřeviny Betula pubescens, Picea abies a Pinus sylvestris. Bříza někdy dorůstá i stromového patra, ale na chudém

340

Tab. 4. - Phragmiteturn communis (GAMS 1!)27) ScHMALE 1939 sphagnetosum fimbriati subass. no,·a prov.

Snímek č. Loka lita Datum (1975) Plocha (m2) Poč t druhů Pokryvnost E2 ( %) Pokryvnost E1 (% ) Pokryvnost Eo ( %)

CHA E 1 Phragmites australis

CHD Eo 8phagnum fimbriatwn E 1 Dryopteris cristata

CHŘ,T E 1 Carex gracilis

Galium palustre Lysimachia thyrsiflom Carex rostrata p

E2 Betula pubescens Salix cinerea F rangulri alnus Alnus glutinosa

E 1 Betula pubescens Potentilla palustris Dryopteris carthusinna Carex nigra Lythrum salicaria Car ex elongata Epiloúium adenocriulon Alnus glutinosa P icea r1bies Agrostis stolonifem

Eo Sphagnum teres Calliergonella cuspidata A u lacomniiim palustre Brachythecium rutabulum Polytr'ichum strictum Plagiothecium denticulatum

31 JV

5. 8. 25

8 20 85 80

5

4

r

+

32 JV

5. 8. 25 12 25 90 85

4

4

+

+ +

+

r

+

33 JV

6. 8. 25 15 15

100 90

3

5 -,-

T

1

+ +

+ +

+

+

34 JV

6. 8. 25 17 15

100 80

5

5

2

+ + +

r 2

+

+ + 1

+ r

.+

+

35 JV

5. 8. 25 15

2 80 25

4

1

+ :3 1

+

+ 1

+

+ +

2 1

+

36 JV

5. 8. 25 22 10

100 45

3

2 r

+

2

+ 1

+ 1

+ + r

+

2 1

+

+ +

37 JV

5. 8. 25 14

2 100

55

5

:3

+

+

+

+

r

2 1

+ + +

:::8 JV

5. 8. 25 17

2 90 50

Stá­lost (%)

4 100

2 100 75,0

3 100 50,0 37,5 25,0

100 62,5

+ 62,5 50,0

+ 100 + 62,5 + 50,0

50,0 37,5 37,5 37,5

+ 25,0 r 25,0

25,0

+

+ r

50,0 50,0 50,0 37,5 37,5 25,0

Druhy přítomné v jediném snímku: E 1 - J11enyanthes trifoliata r (sn. 32), Eo - Sphagnum re­curvum 1 (sn. 33), Folytrichum commun e :? (sn. 33), E1 - Epilobium palustre + (sn. 34), Carex canescens + (sn. 35), Eo - Atn"chum unclulatum + (sn. 36), Lophocolea bidentata + (sn. 36), Sphagnum plumosum + (sn. 36), Scorpidium scorpioides 1 (sn. 37), Ei - Thelypteris palustris + (sn. 38), Larix decidua r (sn. 38).

a podmáčeném podkladě není příliš vitální a brzy odumírá. V mechovém patře bylo zjištěno 14 druhů mechů, za zmínku stojí nález druhu Scorpidium scorpioides.

Rákosiny jsou vyvinuty na vrstvě rašeliny dosahující hloubky až dvou metrů, která byla při založení rybníka přeplavena vodou (MEJSTŘÍK 1975). Zaplavení umožnilo expanzi rákosu a po částečném zazemnění se na těchto

341

místech obnovila tvorba rašeliny. Zdá se, že společenstvo je nyní stabilní, ale bez dlouhodobějších pozorování lze těžko rozhodnout, zda jde o ustále­nou subasociaci, nebo jen přechodné sukcesní stadium.

Systematikou společenstev svazu Phragmition communis KocH 1926 se zabýval ToMASZEWICZ (1973), který odůvodňuje rozdělení asociace Scirpo­Phragmitetum KocH 1926 na řadu úžeji pojatých asociací.

Z diferenciálních druhů subas. solanetosum dulcamarae uváděných Kra u­schem (KRAUSCH 1965) se v rákosinách na Hamerském rybníku s vysokou stálostí vyskytují Carex pseudocyp erus, Scutellaria galericulata a Galium pa­lustre. Z dalších diferenciálních druhů těchto druhově bohatých rákosin jsou zastoupeny Lythrum salicaria, Lycopus europaeus a Lysimachia vulgaris. Ne­obvykle vysoký podíl olšinných druhů Carex elongata a O. paniculata oprot i Krauschově subasociaci ukazuj e na spojitost rákosin s rašelinnými olšinami.

Fytocenózy podobné provizorně popsané subasociaci sphagnetos7J,m fi m­briati zatím ve fytocenologické literatuře nebyly uvedeny. Subasoci:1ce není totožná s popisem druhově chudé fytocenózy Scirpeto-Phragmitetuni sphag­netosum, kterou udává MATTAUCH (1936) z Dokeského rybníka u Doks.

Cardamino-Beruletum erecti TuRoŇov Á, ass. nova,

Nomenklatorický typ: snímek 45, tn,b. 5

Do této asociace náleží chudá společenstva s druhy, které dobfo snaseJI horizontální i vertikální pohyb vody. Dominantní je B erula erecta, jejíž bio­masa většinou převládá ve vodním sloupci i nad vodní hladinou. Za cha­rakteristický lze považovat výskyt druhů M entha aquatica, Cardami?'ie amara a Myosotis palustris agg. Mechy se vyskytují převážně jen jako porost n a zbytcích spadaných dřev a větví nebo porůstají břehy vodotečí. Na, tlejícím jehličí byla pozorována houba Mitrula paludosa.

Společenstva jsou vyvinuta v odvodňovacích kanálcích s pomalu proudící vodou. Síť kanálků byla vytvořena především ve smrčině, kterou ohraničují oba přítoky Hamerského rybníka. V těch kanálcích, které jsou širší (okolo 2 m) a mají rychlejší tok, jsou fytocenózy chudší, v mnoha případech se vyskytuje jen monospecifický porost druhu Berula erecta. Tato iniciální sta­dia zachycují snímky na konci tabulky 5. Užší kanálky, které nejsou udržo ­vány nebo klidnější zátočiny mají druhové složení fytocenóz bohatší. V těch­to ekotopech se hromadí tlející rostlinné zbytky, kanálky postupně zarůstají vegetací a dochází k jejich vzájemné izolaci, společenstva jsou obohacována druhy rákosin a vyšších ostřic. Půdním substrátem jsou u rychleji tekoucích kanálků a stružek střídající

se vrstvy organogenního bahna a jemnozrnného náplavového písku, u za­růstajících kanálků jemné organogenní bahno s příměsí nerozloženého opadu.

S ohledem na popis nové asociace byly do fytocenologické tabulky zahr­nuty ještě snímky ze státni přírodní rezervace Hradčanské rybníky a z chrá­něného naleziště Peklo u Ceské Lípy. Tyto fytocenózy mají stanovištní po­měry obdobné.

V literatuře se společenstva s druhem Berula erecta objevují jen zcela zřídka. Snímkový materiál Rolla (ROLL 1938) k asociaci Beruleturn angusti­foliae submersae je značně různorodý, ve snímcích s dominantním druhem Berula erecta se s vyšší stálostí vyskytují druhy Glyceria fluitans, Butomus umbellatus (oba v submerzní formě) a Elodea canadensis. Berula erecta má

342

Tab. 5.

Cardamino-Beruletum erecti ass. nova Iniciální sLac.liu. asoeiace a fragmenty

40 41 42 4.3 44 4:5 46 47 48 49 50 51 ~tálost. 52 53 54 55 58 1<:'7 ._, , LokaJjts ""{T

" i- ·v v- v v v JV p HR HR HR (% ) JV JV JV HR HRHR

Datum 20. 8. 20. 8. 16. 8. 16. 8. 16. 8. 30. 6. 16. 8. 21. 7. 14. 7. 9. 9. 20. 9. 9. 9. 30. 6. 30. 6. 30.6. 26.8. 26.8. 26.8. 1975 1975 1975 1975 1975 1977 1075 1976 1977 1980 1978 1980 1977 1977 1977 1980 1980 1980

Plocha (m2) 6 10 5 4 10 4 10 6 3 12 8 16 5 2 6 10 10 10 Hloubka vody (cm) 10 10 10 10 10 10 15 10 20 0-10 20-35 10-25 5 5 15 10 10 10 Počet druhů 10 12 14 7 7 7 5 5 6 8 9 5 4 4 4 4 4 2 Pokryvnost Ei (%) 95 80 95 90 85 95 100 65 75 100 90 95 100 100 70 70 70 1000 Pokryvnost Eo (%) 1 1 65 1 1

CHA E 1 Berula erecta 3 5 5 5 5 5 5 4 4 ;{ 4 5 100 5 5 4 :~ 4 5

Cardamine amarrt l + + + + + + 1 l + 8:{ , :~ _J_ 1 + +-

CH Ř,T Ei Galium palustre 3 r l + + 2 + 58,4

Glycerin maxima. l l l 25 1 + + p

E 1 Mentha aquatica l l 2 3 2 2 + 1 2 75 Myosotis palustris agg. + 1 3 l + + 2 3 2 75 Solanum dulcamara l + + l 33,3 1 Lemna minor + 2 1 + 33,3 + + + 3 Carex acutiformis + 1 + 25 Calamagrostis canescens + + 16, 7 Phalaris arundinacea + r 16, 7 Ranunculus repens + + 16, 7 V eronica beccabunga l l 16,7 Lemna trisulca 3 8,3 + Phragmites australis + +

Eo M nium hornum + + + + + 41,7 Brachythecium rutabulum + + 16,7 Lophocol ea bidentata + l 16,7 Mni um undulatum + + 16,7

w Druhy přítomné ~ediném snímku: E 1 - Lysimachia vulgaris + sn. (40), Eo - Pellia sp. + (sn. 40), Ei - Lysimachia nummularia l (sn. 42), Ca-)1::::.. w rex canescens + (sn. 42), Equisetum arvense + (sn. 42), Eo - Sphagnum fimbriatum l (sn. 42), Ei - Lythrum salicaria + (sn. 43), Chaerophyllum

hirsutum I (sn. 44), Dryopteris carthusiana + (sn. 44), Chrysosplenium alternifolium r (sn. 48), Stellaria alsine + (sn. 49), Deschampsia cespitosa r (sn. 49). Alopecurus aequalis + (sn. 50), Caltha palustris + (sn. 50), Lycopus europaeus r (sn. 51),

poměrně nízkou dominanci a též submerzní formu. Snímlsy asociace jsou floristicky i fyziognomicky odlišné od snímků ze severních Cech.

K úplnějšímu rozboru společenstev s druhem Berula erecta chybí dostatek snímkového materiálu; společenstva jsou dosti rozšířena, dosud však byla přehlížena. ~ Oardamino-Beruletum erecti bylo zatím zjištěno na vodotečích v oblasti Ceské křídové tabule, kromě již uvedených lokalit byla společenstva této asociace pozorována ve státní přírodní rezervaci Klokočka a Břehyně-Peco­pala, ve chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u obce Nedamov a jinde.

~tum paniculatae DE BoER 1942, HARGITTAI 1942„

-Na malé ploše v ~přítokové částilHamerského rybníka je vyvinuto spole­čenstvo, jehož nápadná struktura je dána mohutnými bulty Oarex panicu­lata. Na bultech obvykle rostou vlhkomilné druhy Lysimachia vulgaris, Peucedanum palustre, Galium palustre. Deprese mezi bulty jsou vyplněny řídkým bahnem, které zarůstá druhy Phragmites australis, Oalamagrostis ca­nescens, Equisetum palustre, Galium palustre, Oardamine amara, Glyceria maxima. Mechové patro je spoře vyvinuto na bázích bultů, které mají pro mechy příznivé stanovištní poměry (zastínění, stařina bultů, vysoká vlhkost).

Společenstvo se objevuje v místech s vyvěrající nebo pomalu proudící vodou. Pohyb spodní vody indikují druhy Chrysosplenium alternifolium, Cardamine amara a Mysotis palustris agg. Půdní substrát je rákosovo-ostři­cový humolit a řídké bahno. Vzhledem k maloplošnosti fytocenózy je uve­den jen jeden snímek. Poměrně běžná asociace není v literatuře příliš často udávaná, v Česko­

slovensku uvádějí Caricetum paniculatae NEUHAUSL a NEUHAUSLOVÁ (1965) z Břehyňského rybníka u Doks. Společenstvo popsané těmito autory je flo­risticky i stanovištně podobné poměrům ~a Hamer~kém rybníku. V Ta­trách bylo zjištěno Caricetum paniculatae Smardou (SMARDA 1960), zde je složení bylinného patra ovlivněno nadmořskou výškou. V zahraničí udávají tuto asociaci 0BERDORFER (1957), KRZYWANSKI (1974), HILBIG (1975), KRISCH ( 197 4) a další.

Snímek č. 39: lokalita V, datum 19. 8. 1975, plocha 25 m 2 , počet druhů 17, pokryvnost E 1 = = 95 o/o, Eo = 10 o/o.

E 1 - Carex paniculata 4, Glyceria maxima 2, Cardamine amara I , Myosotis palustris agg. 1 Phragmites australis I, Athyrium fili x -femina +, Chrysosplenium alternijolium +, Cir­sium palustre +, Galium palustre +, Poa trivialis +, Solan um dulcamara +, Stellaria nemorum +, Urtica dioica + ,Viola palustris +, P eucedanum palustre r.

E 0 - Mnium a.ffine l, Brachythecium rutabulum I.

Rhynchosporetum albae KocH 1926

Společenstvo přechodových rašelinišť je vyvinuto na menší rašelinné louč­ce v jižní části Hamerského rybníka. Bylinné patro má nízkou pokryvnost, s ~ysokou stálostí se vyskytuje charakteristický asociační druh Rhyncho­spora alba a druhy řádové a třídní Vaccinium oxycoccos, Eriophorum angusti­folium a Drosera rotundifolia. Mechové patro, které má ve všech snímcích stoprocentní pokryvnost, je tvořeno především druhy Sphagnum papillosum a S. recurvum, roztroušeně se vyskytují Polytrichum strictum a P. commune. Hojný je nálet dřevin Betula pubescens a Pinus sylvestris, které řídce dorůstají i keřového patra.

344

Tab. 6. - R hynchosporetu m albae KocH 1926

Snímek č . 58 59 60 61 62 Stálost Lok a li ta J J J J J (%) Datum (197 ()) 2. 5. 2. 5. 2. 5. 2. 5. 2. 5. P locha (m2) 9 9 9 9 9 Počet druhů 9 9 11 10 12 Pokryv n ost E2 ( %) 5 5

Ei (%) 40 30 25 25 30 Eo (%) 95 95 100 100 100

CHA E 1 Rhynchospom alba 2 2 + + 100

CH S, J{,, T Ei T" acciniurn ox ycoccos 2 2 2 2 2 100

Eriophorum angustifolium 2 1 2 + 1 100 Drosera rotundif oli a 1 + 1 80 ,0 Carex n igra + + 1 60 ,0 p

E2 B etu la pubescens 1 1 40 ,0 Pin us sylvestri s 1 + 40,0

Ei B et u la pubescens jm -. + + + ..J_ + 100 P hragmites australis + 2 2 60,0 Pinus sylt iestris juv . + + + 60,0 Carex rostrata +- + 40,0 Eriophorum vnginatum + r 40 ,0 M olinia coeru lea + 20,0

Eo Sphagnum papillosum 2 + 4 5 5 100 Sphagnum recurvum 4 5 3 + + 100 Poly trichum commune + + 40 ,0 P oly trichum stricturn + + 40,0

Společenstvo roste na nehluboké rašelině s písčitým podkladem. Vysoká hladina spodní vody je podmíněna blízkou hladinou rybníka a nedalekými vývěry podzemních vod. Směrem ke hladině rybníka přechází Rhynchospo­retum albae v rákosinové porost y, vně je ohraničeno rašelinnými bory. Spo­lečenstvo zn,růstá náletem břízy a borovice.

Rhynchospora alba je udávaná na H amerském rybníku již roku 1867 Schautou, v r . 1951 ji udává Maximovič (in CHARVÁT 1964). Je pravděpo­dobné, že se tyto údaje vztahují k popsané rašelinné loučce.

Absencí subatlantských druhů Drosera anglica a D. intermedia je spole­čenstvo podobné fytocenózám z Břehyňského rybníka u Doks (NEUHAUSL et N E UH AUSLOVÁ 1965). Srovnání s naší i cizí literaturou provedli NEUHAUSL

a NEU HASLOVÁ (1965).

Vaccinio uliginosi-PinetU1n KLEIST 1929

Společenstvo je fragmentárně vyvinuto na malé ploše na jižním břehu H amerského rybníka. Druhově nasycené rašelinné bory s význačnými druhy A ndromeda polifolia, Vacciníum uliginosum a L edum palustre se vyskytují jen v pramenné oblasti rybníku, na jižní straně Děvínského jezírka. Bylinné patro v rašelinném boru na břehu rybníku je chudší , bez jmenovaných dru­hů. Mozaikově se vyskytují dominanty M olinia coerulea a Vaccinum myr­tillus. Ve stromovém patře lze rozlišit dvě podpatra, svrchní tvoří Pinus

345

sylvestris v řídkém zápoji, ve spodním převládá Betula pubescens. Mechové patro je tvořeno převážně rašeliníky.

Kontaktními společenstvy směrem ke hladině rybníka jsou rákosiny a pře­chodové rašeliniště. Půdní typ je podzol a oglejený podzol, který je přeluyt nízkou vrstvou rašeliny. Vzhledem k maloplošnosti fytocenózy je uveden jen jeden snímek.

Ve srovnání se snímkovým materiálem jiných autorů představuje fytoce­nóza z Hamerského rybníku floristicky ochuzenou a fragmentárně vyvinu­tou asociaci. Rozbor asociace a srovnání s literaturou provedli NEUHAUSL a NEUHAUSLOVÁ (1965).

Dokladový snímek je zařazen v dodatku na str. 357.

Carici elongatae-Alnetum (KocH 1926) TuxEN et BoDEAUX 1955

Nejrozsáhlejší lesní porosty pobřežní vegetace zaujímají rašelinné olšiny s bohatou druhovou garniturou. Stromové patro tvoří převážně Alnus glu­tinosa, častěji se vyskytují Betula pubescens, Picea abies a Pinus sylvestris. Keřové patro je dobře vyvinuto, dominantou je Frangula alnus, časté jsou zmlazující dřeviny Alnus glutinosa a Picea abies. Bylinné patro je pestré, s vyšší stálostí se vyskytuje charakteristický asociační druh Carex elongata.

SCUTEL AR IA GALER ICUL ATA

. FONTI NA LIS ANTI PYRE llC A>

PA NICU LATA

I I I I I I I

I ~ I /\

RICCI A RHENANA ·.

I 'J LEH N A MIN O R

I t 1

PEUCEDAN U M PALUST RE ' I / / I

', I / // C ARE X ROST RA TA

'~ / / I' I I

CARE X ELO N G AT..A. \ 1 ' , I 1

I ',, /,ť . PHRAG H IT ES

· .. lH ELY PT ER I~ PA LUSTR I> I ' , , /, AUSTRA Lť . . · . ··. ... .. : ',, /'~. -:. ~--·· · ··· ··· :·:.·„,„ ... ·.·-.::···· ·· ··

. . ·· f ~' C ARE X C ANESCEN S '·

DRYOPTERIS CARTH UL IANA --- --------- - - ­ MN /U M HO RN U M

LYSI HACHIA 1 HYRSI FLORA I

\ - ---- - - - ---- N IG RA

FRA NGUL A ALN US \l,----- \ ~ ' SPHAGN UM SP DIV

SPHAGNUM FIMBR IATUM

PICEA ABIES .. ··· ·· ..

······················ ·:.··

Obr. 1. - Diagram pozitivních mezidruhových vazeb v bylinném patře asociace Oarici elonga­tae-Alnetum s vymezenými skupinami s vyšším stupněm integrity, l. skupinu představují d.Tuhy depresí, 2. skupinu druhy kořenových plošin. Postavení Oarex canescens mezi oběma skupinami odpovídá výskytu druhu na okrajích kořenových plošin.

346

Tab. 7. - Carici elongatae-Alnetum (KocH 1926), TuxEN et BoDEAUX 1955

~nÍmPk (·. 61 65 66 67 68 69 70 71 72 n 7-1 75 76 77 8tálo:-;t Lokalita JV JV JV JV v .JV JV J .JV v SV sv sv JV (%) Datum (1975) 11. 8. 11. 8. 11. 8. 11. 8. 12. 8. 11. 8. 12. 8. 11. 8. 12.8. ] 2. 8. 15. 8. 15. 8. 15. 8. 12. 8. Plocha (rn2) 225 225 2:25 :Z:Z.3 225 225 225 2:25 225 2:2;) 225 225 :?25 225 Pokryvnost E3 ( % ) 90 60 90 50 40 50 80 95 60 80 90 90 8;) 75

E2 (%) 25 20 1.3 30 LO 40 10 50 40 50 40 53 20 25 Ei (%) 85 80 65 85 90 65 65 95 65 75 85 85 65 70 Eo (% ) 20 50 10 10 70 50 90 5 20 :30 80 10 5 85

Počet clruhú 36 34 38 36 31 34 :-rn 33 29 32 38 45 38 33 ---

CH A - E1 Carex elongata 2 -j 2 ;- + •) 2 l 2 2 2 78,5

CH S, Ř, 'T - E2 Frangula alnus 2 l l 2 2 l l 3 :i :l :l -) l r- 100

E 1 Peucedanum palustre -L + l I l" I- I- I I' r L 1 r 100 Lysimachia vulgriris 2 l l 1 I J l L :! :! :l 8.í,7 Prwigula alnus +- + + -j + -t -l I l 78 ,6 Crilamgrostis canesce11s l + :! L :? 4:!,!)

Solanum dulcamara + l + I. :?8,G Thelypteris palustris l I 21,4 Lycopus europaeus + -+ 14,3 Galla palustris l 7,1

p E3 Alnus glutinosa 5 3 5 3 3 :i 3 5 4 6 5 6 5 :J 100

Betula pubescens 2 1 2 :3 l 1 + 1 57,1 Picea abies 1 1 1 1 l + 3 50,0 Pinus sylvestris + 1 + + + 1 42,9 Betula pendula 2 2 14,3 Sorbus aucuparia I + 14,3 Salix pentandra 1 7,1

E2 Aln-us glutirwsa I I + l + .) 1 2 + I + 1 85,7 Picea abies 1 1 :2 l I l l + 2 64,3 Betula pubescens ] ] 1 l +- + l 1 57,1 Sorbus aucuporia l + + 21,4 Salix cinerea ~+ t 14,3 Salix pentandra 1 l 14,3 Betula pendula t- 7,1

~ Ei Carex paniculata 3 2 2 2 + •) 2 3 + l 1 3 3 + 100 K:::.. -""'< Dryopteris carthusiana 1 + + + + + 1 I 1 + + + + + 100

~ Tab. 7. - Pokrač. 1 ~ Oo

Cardamine amara 1 + + + 1 + + + + + r + 1 + 100 Vaccinium myrtillus 1 + 1 1 + + 1 2 1 1 1 1 85,7 Phragmites australis + + 1 1 + + + + r + + 78,6 Galium palustre + + + + + + + + + + + 78,6 Scutellaria galericulata + + + + + + + r + + 71,4 Potentilla palustris + + + + + + + + + + 71,4 Lysimachia thyrsiflora + + + + + + + r + + 71,4 Carex canescens 1 + + + + + 2 1 2 + 71,4 Carex nigra + 2 2 + 1 + + l + + 71,4 Picea abies j u v. l + + 1 r + + + + 1 71,4 Carex gracilis l 4 + 2 3 1 + + 1 64,3 Equisetum jluviatile + r + + + + + + + 64,3 M enyanthes trif oliata + r + 1 1 r r r 57,l Viola palustris + + + + + 1 + + 57,1 Carex rostrata 1 2 2 1 + + + 1 57,l Glyceria maxima 2 1 3 l 2 1 2 50,0 Lemna minor + l 2 + + 3 42,9 Lythrum salicaria r r + + + + 42,9 Agrostis stolonif era + + + + + + 42,9 Caltha palustris + + + + 28,6 Betula pubescens + + r + 28,6 Deschampsia cespitosa + + 1 + 28,6 M olinia coerulea + + + + 28,6 Athyrium jilix-femina + + + 21,4 Rubus fruti cosus agg. + + 1 21,4 Pinus sylvestris juv. l' l' r 21,4 Ranunculus linguct 1 + + 21,4 S orbus aucuparia j u v. + + r 21,4 Equisetum palustre I' 1 + 21,4 Polygonum amphibium + + 14,3 U tricularia australis l + 14,3 E pilobium palustre I' r 14,3 Vaccinium vitis-idaea I' l' 14,3 Cirsium palustre + + 14,3 A lnus glutinosa j1;,V . + + 14,3 Trientalis europaea T 1 14,3 Carex pseudocyperus 2 + 14,3 Poa trivialis r r 14,3

w ~ 'O

Tab. 7. - -rokrač. 2

Valeriana dioica Eo Brachythecium rutabulum 1

Sphagnum jimbriatum Plagiothecium denticulatum 1 Mnium hornum + Polytrichum commune + Sphagnum palustre R iccia rhenana Mnium punctatum + Atrichum undulatum + Fontinalis rmtipyreticn 8phag1wm teres Climacium dendroides 8phr1gnum papillosum t-JYI11ium ajjine Galy pogeia trichomm1 is

+ 1 1 + + +

+ 1 + 1 +

+ + +

+ 1

+ + + + +

2

+

3

+

+ + 3

+

+ + + + 1 1 1

+ + + 1 + + + + 1 + + + + + 2 4

+ +

+ + +

2

+ +

+ 1 1

+ 1

+

+ 1 1

+ +

+

+ +

+

14,3 85,7

2 78,6 1 71,4 1 71 ,4

57,1 2 57,1

42,9

+ 35,7 35,7 35,7 21,4 21,4 14,3 14,3 14,3

Druhy přítomné v jedin ém snímku: E 1 - Salix cinereci + (sn. 64), Salix aurita + (sn. 64), Eo - Sphagnum squarosum + (sn. 64), Plagiochila poreoides + (sn. 64), Brachythecium velutinum + (sn. 66), Ei - Juncus acutiflorus + (sn. 67), Juncus effusus + (sn. 67), Oarex acutifor­mis 1 (sn. 68), Epilobium aclenocaulon + (sn. 68), Eo - Riccia jluitans + (sn. 68), Ei - Holcus lanatus + (sn. 69), Glyceria fluitans + (sn. 71), Eo - Dicranella heteroma lla + (sn. 71), Plagiothecium curvifolium r (sn. 71), E1 - Dryopteris cristata + (sn. 72), Eo - Aulaco­mnium palustre 1 (sn. 73), E2 - Juniperus communis + (sn. 74), E 1 - Quercus robur juv. r (sn. 74), Eo - Sphagnum recurvum + (sn. 74), 'l'etraphis pellucidu + (sn. 74), Bryum pseudotriquetrum + (sn. 74), E2 - Prunus padus + (sn. 75), Ei - Mentha aquatica 1 (sn. 75), Equisetum arvense + (sn. 75).

Struktura bylinného patra je ovlivněna dvěma rozdílnými typy stanovišť: kořenovými plošinami, které ční 20-50 cm nad úrovní hladiny vody v ol­šině a jsou zpevněny kořeny olší, a depresemi, ve kterých dochází k rychlej­šímu sesedání humolitu a které jsou vyplněny vodou. V depresích se vy­skytují především ostřice Carex elongata, O. paniculata, O. gracilis, časté jsou Cardarnine amara, JJI enyanthes trifoliata, Glyceria rnaxima, Eqm'sel'lnn fluviatile. Na ko:i'.·enových plošinách dochází ke zrn lazování dřevin a rostou zde druhy, které již nemají tak vysoké nároky na vlhkost napl'. Vacciniurn myrtillus a, Lysimachia vulgaris. Objevuj í se i smrčinné druhy Trientalis wnropaea a Jloneses uniflora. Mechové patro je bohatě vyvinuto, iwjběžněj­šírni druhy jsou rašeliníky, na kontaktu s vodní hladinou mstou Hrachy­th eciu m rutabulurn a 11lnium hornurn.

Při hodnocení vazeb mezi druhy bylinného patra 21 testem byly diagra­mem pozitjvních mezidruhových vazeb (KERSHAW l 964) vyWícny a zná­zorněny dvě skupiny druhú (obr. 2) . První skupinu přcdst;wují druhy vá­zané na deprese s vodou např. Riccia rhenana a Lenina minor, druhou sku­pinu tvoÍ'Í druhy kofrnových plošin např. Lysinrncll'ia vulgaris a Carex nigra. Care:c canescens, která má pozitivní vazby na, druhy depresí i na druh kořenových plošin Mnimn horniun, je typická rústem na okrajových par­tiích plošin. ~rněrem ke hladině rybníka se velikost kořenových plošin zmen­šuje, zvyšuje se plocha vodní hladiny a přibývá druhů rákosin. Na kontaktu se smrěinou převládají kořenové plošiny. Pro tuto zónu je char Hkterist ické přibližně stejné zastoupení olše a smrku ve stromovém paUe, v bylinném patře převládá Lysirnachia vulgaris (snímek 78, tab. 7).

Carici elongatae-Alnetmn je na rybníku vyvinuto v úzkém pruhu lemujícím porost rákosin. Púdu tvoří o~třicový a rákosový humolit, který má mocnost okolo l m a směi~cm od h ladiny rybníka se změlčuje.

Olšinami se v Ceskoslovensku zabýval l\IrKYŠKA (1926, 1939, 196:3, 1964). U asociace Oarici elongatae-Alneturn uvádí 3 subasociace (.JIYKYŠKA 19G3): s Betula pubescens, s Rarmnculus repens a se Symphytum offirinale. V su b­asociaci s Betula pubescens jsou časté druhy Calamagrostis canescens a Th e­lypteri8 palustris, charakteristická je pfíměs smrku a b:řfay ve 8tro111ovém patře. Tato subasociace je blízká olšinám z H amerského rybníka.

Cariri acutifonnis-Alnetum ScAMON1 1935

Olšiny s dominantní Cnrex acutiformis jsou vyvinuty na malé ploše severo­východního břehu Hamerského rybníka. Ve stromovém patfe se uplatúuje především Alnus glutinosa, častěji se objevuje i Salix p entandra , která je náročnější na živiny a v rašelinných olšinách se nevyskytuje. Pokryvnost a zastoupení druhú v keřovém patře je dosti variabilní, dominantou je ob­vykle Frangula alnus. Bylinné patro má vysokou pokryvnost, p:fovládá výběžkatá Carex acutiformis, subdominantou je Phragrnites australis. Nano­reliéf není tak nápadně diferencován jako u rašelinných olšin, mechové patro je nevýrazné a druhově chudé.

Púdní substrát tvoří vrstva ostřicovo-rákosového humolitu, který nasedá na písčitý náplav. Hladina spodní vody je trvale na úrovni povrchu púdy. Púdní sondy provedené na transektu z Carici acutiforrnis-Alneturn do Carici elongatae-Alneturn ukázaly, že Carici acutiforrnis-Alnetum sleduje písčitý ná­plav a vyznívá současně s jeho okrajem. V místech , kde již náplctv chybí, jsou vyvinuty rašelinné olšiny.

350

~ sociaci uvádí ~lIKY~KA (I 97~) z okolí Rychnova n. K. · stanoviště, dru­ho\ é . lož('HÍ a kontaktní spok't·en::;t\'a jsou obdobná jako na Hamer kém rybníku. Z horního toku Plou(·nicc udávají tuto aso iaci Xeuhau lová a ~cuhau~l (in DOBR\'· 197:3). Fragn2cnty a ociacc byly zji.-:těny v Polabí ( .... F:ťIIAtTSLOYÁ-XOYOTx.\ H)(}.3) a' Z<'l('zných horách (XEC"IIA"L Let NEu­fLÚ SLOY.~ XoYOTXÁ LH79 ). Bohat~· snímkový materiál zařnz<>ný pod názvem f urici elon(Ja la e-. lln r'fum uváclt·jí HE.J EWSKI a 0LE8I8XK.\ 1974) z Polska.

Pot 11u Pm.riw·luJJI OnERDORFEI~ l B.):3

P nuw-Pro.ri net 11 lil přcd~tan1jc jed in)' typ lužního lc:--a, který jC' VP stu­doY mém území za.-toupcn. \'<' stromoyc~m pntř"e je dominantou Alnus (Jlu­tinn.;;a, která se cložh·á \' tolllto :-,po}p(·c'nst\'u nejvy -:-: ího stúi'í. V keř·ovém pnfr<' je dominantní Pad11s rr1t111wsr1, ktNá vytváH okolo ol;'.;í nápadné .... hlu ­k.\. ~trnkt urn kcl'ového patra -w promítá i do patra bylimH~l10. Pod synu­zH·111 i kPř'u :-;(' vyskytují <lrnh.\ méně nán)(·né na světlo (O.rulis acetosr'lla), min10 kd·e ,'(' claH i druht1m h<.'liofilním (Phragmites austmli,·) . Pro bylinné pa ti o je eharnkteri:-;tický yýsh·t drn hu :-; vy,",-:ími nárol· \ na obsah živin \. p Hlb: Chrtr'rophyllum '1iir,;11t1ť111. J/umulu lupullls, Crti~·a dioica a da!":í. :\lerhové patrn je poměrně bohaté. pl·py)á<lají druhy Bmthytherium rutabu­l/1111 a Jlnillm undulatiw1 .

• r ~

'1

<>lir. :2. YC'g0L1(·ní 1nap;1 ll a11wrskť·l10 I',\ liníka. Fragnwnty ti'ícl: Pot n1110tca , 2 Litto­l'<'llo·ElC'oť'liar1t<'t um a<:ivula1·is, :~ Plirag11lltl't11rn <·01111n uni · sol;1nC'losu1n d11lem11nť<H', -l - P. <: •

..;phngn<'to;o;um fi111briati, ,) t 'nri1·1 <'lonl!atal'-.\hwt um, 6 - ('al'i<'i a<:nt ifol'mis- . .\lnPt um. 7 -!'runo- I-' raxmNum. ( 'uric·etnm pa11w11lnta<'. !l Rhynf'hosporet um ul ha<'. I O - Yal'<'inio ul1ginosi-Pin 'tum, ll Sparga11iC'tu111 111111111H.

Společ n tvo se vyskytuje na hlinito -písěitých náplavech v severovýchodní (·asti Hamerského rybníka.

iVlIKY " KA (1972) rozli"il uba.'ociaci P.-F. alnetosum a P.-F. chaerophyl­letosU?n hirsuti. ~ nímkový materiál z H amerského rybníka je bliž"í suba o­ciaci P.-F. alnetosum přítomno tí vět"ího počtu druhů ze třídy Phragmitetea a Alnetea glutinosae. Ghaerophyllum hirsutum má sice ve snímcích vysokou

351

Tab. 8. - Carici acutiformis-Alnetum ScAMONI 1935

Snímek č. 78 79 80 81 Stálost Lokalita sv sv sv sv (o/o) Datum (1975) 15. 8. 15. 8. 15. 8. 15. 8. Plocha (m2) 225 225 225 225 Počet druhů 32 32 29 28 Pokryvnost E3 ( %) 50 60 90 50

E2 (%) 5 5 5 30 E1 (%) 60 75 85 100 Eo (%) 10 10 10 10

CHA Ei Carex acutiformis 3 4 4 4 100

CH S, Ř, T E2 Frangula alnus 1 1 1 2 100 Ei Solanum dulcamara + 1 + + 100

Frangula alnus juv. + + + + 100 Lysimachia vulgaris + + 50

p

E3 Alnus glutinosa 3 3 4 3 100 Salix pentandra 2 3 2 75 Betula pendula 1 2 50

E2 Alnus glutinosa + + + 3 100

E1 Phragmites australis 2 2 2 3 100 Equisetum palustre 1 1 1 + 100 Dryopteris carthusiana 1 1 1 + 100 Cirsium oleraceum + + 1 + 100 Peucedanum palustre + + + + 100 Galium palustre + + I + 100 -,-Caltha palustris + + r + 100 Cardamine amara 1 + + 75 Scutellaria galericulata + + + 75 M enyanthes trifoliata r r + 75 Agrost1:s stolonifera + + 75 V accinium myrtillus + + + 75 Polygonum amphibium + + 50 Cirsium palustre + + 50 Picea a.bies juv. r r 50 Crepis paludosa + + 50 M olinia coerulea r + 50 A thyrium Jilix-femina + + 50 Viola palustris + + 50 D eschampsia cespitosa r + 50 Valeriana dioica + + 50

Eo Brachythecium rutabulum 2 1 ~ 100 Mni um punctatum + + 1 + 100 Plagiothecium denticulatum + + + + 100 Climacium dendroides + + I 75 Sphagnum fimbriatum 1 50 M nium hornum + 50 Eurhynchium zetterstetii + + 50

Druhy pi'.·itomné Y jediném snímku: E1 - Carex grac·ilis + (sn. 78) , Lythrum salicoria + (sn. 78)• Lysimachia. thyrs1jlora + (sn. 78) , Viburnum opulus r (sn. 78), Eo - Polytrichum commime + (sn. 78) , E 1 - Glycerict maxima + (sn. 79), Quercus robur r (sn. 79), Scirpus sylvaticus r (sn. 79), Carex paniculata + (sn. 80) , Equisetum fluviatile + (sn. 80), Urtica dioica + (sn. 80), Eo -Pohlia nutans + (sn. 80), E1 - Calamagrostis canescens + (sn. 81), Lycopus europaeus + (sn. 81), Sorbus aucuparia r (sn. 81), Eo - Mnium affine + (sn. 81).

352

stálost, ale chybí zde další druhy ze třídy Querco-Fagetea BR.-BL. et VLIEGER

1937: Mercurialis perennis, Impatiens noli-tangere, Brachypodium sylvaticum a Asarum europaeum. Asociace byla zjištěna v horním povodí řeky ~louč­nice (N euhauslová a N euhausl in DOBRÝ 1973) a fragmentárně též v Zelez­ných horách (NEUHAUSL et NEUHAUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1979).

Ze severního Chorvatska udává floristicky bohatá společenstva GLAVAČ (1975).

VÝSKYT OHROŽENÝCH TAXONŮ A SYNTAXONŮ

Z charakterizovaných společenstev Hamerského rybníka byly do ohrožených a vzácných 8polečenstcv (MORAVEC et al. 1983) zařazeny: Sparganietum minimi (kat. 2/a), Rhynchosporetum ci.lbae (kat. 2/a), Vaccinio uliginosi-Pinetum (kat. 3/a) a Carici acutiformis-Alnetum (kat. 3/a). _ Na Hamerském rybníku a v jeho blízkém okolí byly zjištěny tyto ohrožené taxony květeny CSR (HoLuB, PRoc1c.\zKA et ČEŘovsKÝ 1979):

I. Kriticky ohrožený taxon: Dryopteris cristata

II. S ilně ohrožené taxony: Gallu pulustris, Drosera rotundifolia, Epipactis palustris, Leuco­jum verniim, Lysimachia thyrsijlora, 1\'ymphaea candida, P edicularis palustris, Potamogeton al­pinus, Pyrola chlorantha, Rhynchospora alb({, Salix repens, Sparganium minimum, Trollius europaeus

III. Ohrožené taxony: Andromeda polifolia, Carex clavalliana, C. diandra, Dactylorhiza fuchsii, D . majalis, Daphne mezereum, Isolepis setaceci, Juncus acutijlorus, Juniperus communis, L edum palustre, l\tfenyanthes trifoliata, Moneses unijlora, Potamogeton perfoliatus, Potentilla pa­lustris, Teesclaleo nudicaulis, Thelypteris palustris .

SúUHRN

Studie podává podrobnou informaci o vegetaci Han1erského rybníka u Hamru na Jezeře (severní Čnchy).

V úvodní kapitole jsou stručně charakterizovány přírodní poměry studované oblasti. Hlavní lrnpitoht j0 \·ěnována zjištěným fytocenologickým jednotkám., které jsou charakterizovány dru­hovou skladbou, strukturou, fyziognomií n stanovištěm. U větš iny jednotek je uvedeno i srov­nání s li teraturou .

Z vodních spo l cčen.stev byly zj iš t ěny fragmenty společenstev třídy Potametea KLIKA in KLrKA et NovÁK 1941, asociace L1:ttorello-Eleochuritetum aciculuris KLIKA 1935, porůstající dno rybníka fi rnalopl ošnč vyvinutá asociace ,\'parg1l!lietum minimi Sc nAAF 1925. V břehových po­ro;;;tech byly vyli šeny ~mbasoc i ace Phragmitetum commtmis solanetosum dulcamarae KRAUSCH 1965 a provizorn6 popsaná 1:mbaso1·ii-iee F'. c. sphagnetoswn jimbriati s \-ysokým podílem rašeli­níků v m o<·hovérn p atfo. Asociace Cm·iceturn pa11iculatae DE BoER Hl42, HARGITTAI Hl42 byla zjištěna jon v pří.tokové části rybníka nn jediné ploše, stejně jako malé přechodové rašeliniště n,.;ociaco Rhynchosporetum al/me l\:_ocH l 9~li \- jižní části rybníka. Z lesních spoleěenstcv jsou nvc'd eny u,-;ocinc-c l'accinio itliginosi-l'i11et11ni KLJO:TST 1929 a Carici elongutae-A lnetum (KOCH l\):!6) TLJx:1~:--1 et BODEAUX 1955 s bohat()n ga.rniturou druhů bylinného a, mechového p atra. V hylinnó1n ptttl'ť' o l Řin.v h.vl.Y zkoulll tll\\' Vtt/, lJ.\ 1nezi drnliy \- závislo:;ti na struktuře mezore­liéfu. Xn, núplavech s vyš~ím obsahem Ži\·in byl,v d 1íle zjištěny asociace Carici acutiformis-Alne­tum 0BERDORFEH 1953 .

. J..drn nová asociace Curdruni11.o-/Jer lllet11111 PrPcti bylo pop,,;áno společenstvo s dominantním drulwrn !3erulr1 erPcta a následujíc·í c-haraktNistiekou <lruho\·ou ko1nbinací: Cardarnine amara J I e11 t/111 ru1_w1tiw, .:llyosotis palustris !l{Hf. Fytoeťnózy j so u rozšífony \ - síti umě le Yybudovaných, o< h ·odúova<· íf'h kanálků v př·ítokon~ řústi n·lmíka. V soui'.:asué době již kanálky n ejsou udržo­Yálly a zarn,.;t;1jí \'ugctací. Spol eč· 0 n-.;tvo li.\'J'o zjiiítěno na dalších lokali tách v oblasti České kří­dové tabult'. V tabull'e 5 (C'ard111ni1w-/1Prnletwn erecti ) jsou krom6 snímků z Hamerského ryb­níka i ~nimky ze státní přírodní rezcrvn<·ť' Hradčanské r.vhníky u. z chráněného naleziště Peklo u České Lípy.

Vzhleden1 k množ,,;tví zjištěných ohrožených a vzácných druhů a společenstev a k celkové pt·írodovědeuké hodnotě území, byl Hanwr;;ký rybník n přilehlé porosty navrženy k územní oC'liraně forinou státní pi"írodní rc•zcn·aC'e.

353

Tab. 9. - Pruno-Fraxinetum 0BERDORFER 1953

Snímek č. 82 83 84 85 86 87 88 89 Stá-Lokalita sv SV SV SV sv sv sv sv lost Datum (1975) 17. 8. 17. 8. 17. 8. 17. 8. 18. 8. 17. 8. 18. 8. 18. 8. Plocha (m2) 400 400 400 400 400 400 400 400 u Počet druhů 35 29 29 29 28 19 31 31 Pokryvnost E3 (% ) 90 85 90 65 90 60 50 50

Ez (% ) 10 15 10 25 70 50 20 20 E1 (%) 95 90 90 95 40 70 80 80 Eo (%) 10 15 80 25 5 5 20 30

CHA

Ez Prunus padus 2 2 4 2 2 2 100

E1 Pruniis padus + I + :37,5 I

CH S, Ř, T

Ez Humu lus lupulus + + + 50

E1 Ohaerophyllum hirsutum 2 2 2 2 2 100

Humulus lupulus + 1 50

S tachys sylvatica 2 + 50

S tellaria nemorum + + 50

Daphne mezereum + r 25

p

E3 Alnus glutinosa 5 5 5 4 5 4 3 4 100

Salix pentandm + 25

Ez Frangula alnus + + 1 2 50

Alnus glutinosn + + + 37,5

Salix pentandrn + 25

E1 Phragmites australis 4 4 4 3 3 4 2 2 100

Oarex acutiformis 2 2 2 2 2 + 2 100

Solanum dulcamara 2 + -+- 100

Oarex acutijormis 2 2 2 2 2 + ~ 100

Dryopteris carthusiana + + I --r + + r 100

Oardamine amara + 2 + 87,5.

A thyrium filix-femina + + + 3 + + 87,3

Oirsium oleraceum + + + + 87,5

U rtica dioica + + + + 2 1 + 87,5

Angelica sylvestris + + + + + + + 87,5

Equisetum palustre + + + + + + -1-- 87,5

Peucedanum palustris + + + + + r + 87,5

Viola palustris + + + + + +-- 75

Orepis paludosa + + + + r + 75

Scutella ria galericidata + r --!-- + l' -- 75

D eschampsia cespitosa + + + + 1 6:2,5

Lysimachia vulgaris + + r r + 62,5

Oalamagrostis canescens 1 + + 4 50

Oxali s acetosella + 50

Filipendula ulmaria + + + + 50

Lycopus europaeus + + + + 50

354

Frw1r1ula alnus + + + 37,5

Ortlium palustre + -+ _j_ 37.i5 Cf/lthrt palustris + r + 37,5

Lysimachia nemorwn + + :25

0ythrum S({licarict + r 9-_;)

.1Jyos0tis polustris agg. + + 25

(,'lycerirt nw.rim11 r r 25

(,'rilco11sis sp. + r 25

.''ic irpits 1:;y!1'rtfic11s r :!5

1-:0 lfrochythecium nitab11lum " 2 4 :Z + :Z 2 100

JI11ium pimctutwn + + -r + 100

Plur1i0theciwn de11ticulutum + + + + 75

JI11iw11 f/fine --1- + 25

Cli111a„i1m1 clendroicles + + 25 _-I tr iclt 11 rn 1tJ/rlulatum + :?.3

------

Dnil1.\· pht omnó v jC'cliném snímku: E 1 - Fiburnum opulus + (::m. 82), E 0 - Plagiothecium c1trnfoliu1n (sn. 84), I'lugiothecium platyphyllum + (sn. 84), E 2 - Salix cinerea 2 (s11. 85), E t - Rr1111111cul11s repem; (sn. 85), Aegopodium podagrorict r (sn. 85), E 0 - Mnium homum I (sn. 8i5), E1 - Eupntoriwn rr1111wbinurn + (sn. 88), Cirsiitm palustre r (sn. 88), Equisetitmfluvintile r (sn. 88), Eo - Dolichothecu seligeri _j_ (sn. 88), Ceratodon purpureus + (sn. 88), Hypnurn cu1iressi­forme ~ (s n. 88).

Sl':\l:\l:-\J{,Y

..--\ tl1 01'<1ugh sun•C',\' of tliC' , ·pgo t11.tion of th C' Hamr poud in north BohC'mia is prosontC'd. T11 e nat ura l (·ondit ions of the region stmliec1 art' d1aracte rizecl; the main pa,rt of the stud.v rleals witli t i1l' <le-.;cription (speC'i C' s ('Omposition, structure and habitat) of tho s.vn taxa ascPrta inecl . . \ sun·l'y uf U1e data publishcd hitl1crto is a lso provide cl. The following pJant C'OmrnunitiC's wero ťotmcl to (J('l'U!' in tlic nrca undor study: wFttel' plant cornmunitios : fragmcnts of th e communi­t i(''i uf l'ol1 1m eter1 [\:LJK A in KLIKA ot NoYÁK 1941, Littorello-Eleochoritetum ({Cicul({ris KLlKA

l n:~3 , and 8;1urgu11ietu m mi11i111i ScnAAF Hl25. Vegetat ion of poncl hanks: Phrngmitetum com­rn11r1 is sula11etosum du lcamrl1'ac KRALJSCH 1965 ancl P. c. sphagnetosum jfrnbriati, a pro,·ision111Jy tlPscr ibccl (·oinrnunit ~- ehitractC'rizcd ,,·it h high COYerago of Sphagnum. Caricctum pc111iculutur J>E

BO E J{ L\J-l:Z, JL\R CJT'rAJ 194:? \\·as found only in thc foedC'i' part of the pond, Rhynchosporeturn 11/l,oe K oc11 19:26 only in snrnll peat-bog in soutliern part of tho pond. Forest comrntm itic;,;: 1 ·arei 11 io 11ligi11osi-Pi11 etum l(LgJsT 19:29, ancl Gorici elongatae-A ln etum ( Koc 11 l 9:26) 'lYxE~ ť! BoDE:AL' x 195.J tlrnt is rich in l1ťrbs . In addition, C({rici acut1jormis Alnetum ScAi\JO~ J 1 !J:l3 <trnl l 'n1110-Frn.l'i11 etwn 0BEHDORFER 1953 were found .

A ne\\· ('< J1111nunil , .. (ťu rrlwni1t0-1Jrruletum erccti, inhabits tlie narrow canu ls irnd i:; chanH·tcr­izcd h.\· tl H· domina;we of !3erulrt aecto (thc othor cliagnostic taxa: Curdamine mnarn, J\lrntlw r/(11111tic11, lYJyosotis JHtlustris agg.). The comrnunity was also founcl to oecur in othcr loC'alitics rn Cz.1wli C'l1alk Plat<'aLt (sC'c Tab. 5).

Tli0 Hainr pond region was proposcd os a nature rc::;crvo bccausc of' llw presence of rnany rar( ' 0 1· ! lireatc-nccl taxa nncl s.n1t1Jxa.

LIT EH,.-\ 1' u lL\

BAL.\TovA-'l\-Lr\t·1'oYr\ E. ( 1978): Die Nass- uncl F c uchtwieson Nordwcst-Bolrnwns mit beson ­clcrcr BPrúcksicht igung der Jfagnocaricetalia-0-esollsohafton. - Rozpr. Č's. Akad. Věci, Ser. :\1ath.-Natur., Praha, 88/ 3 : 1 - 113.

C'AHSTEXSEN N. (1955): Laichkrautgesellschaften an Kleingewasscrn S('lilcswig-Holsteins. ­Schrift. Naturwiss. Vcr. 8 chle::; wig-Holsteins, Kiel, 27 /2 : 144 - 170.

J)JERSSEK K. (1975): Zur T_,itoralvegetation oligotropher und mesotropl1cr Gewasser in Island trncl Nord . . ~forvcgen. - Beitr. Naturk. Forsch. Súdw.-Dtl., Karlsrulio, 34 : 57- 77.

355

DOBRÝ J. [red.] (1973): Vliv těžby na vegetaci a asanační využití vegetace. - Ms. [depon. Knih. BÚ ČSAV, Průhonice].

EHRENDORFER F. (1973): Liste der Gefiisspflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. - Stuttgart. GLAVAČ V. (1975): Das Pruno-Fraxinetum Oberdorfer 53 in Nordwestkroatien. - Beitr. Na­

turk. Forsch. Siidw.-Dtl., Karlsruhe, 34: 95 - 101. HOLUB J„ PROCHÁZKA F. et ČEŘOVSKÝ J. (1979): Seznam vyhynulých, endemických a ohrož -

ných taxonů vyšších rostlin květeny ČSR (1. verse). - Preslia, Praha, 51: 213-273. CHARVÁTF. [red.] (1974): Ochranářsko-přírodovědeckýprůzkum oblasti Hamr u České Lípy.

Ms. [depon. SÚPPOP, Praha]. KERSHAW K. A. (1964): Quantitative and dynamic ecology . - London. KLIKA J. (1935): Příspěvek k poznání rostlinných společenstev na rašelinách (svaz Rhyncho­

sporion). - Sborn. Čes. Akad. Zeměd., Praha, 10: 118 - 124. KRAUSCH H. (1965): Zur Gliederung des Scirpo-Phragmitetum medioeuropaeum W. Koch

1926. - Limnologica, B erlin, 3 : 17 - 22. KRISCH H. ( 197 4): Wirtschaftsgriinland, Rorich te und Seggenriede der R yckniederung (N ord­

ost-lVIecklenburg). - Fed. Repert., Berlin, 85: 357-427. KRZYWANSKI D. (1974): Zbiorowiska roslinne starorzeczy srodkowej Warty. - Monow. Bot. .

Warszawa, 43: 1 - 80. MATTAUCH F. (1936): Ein Beitrag zur Kenntnis der Verlandungserscheinungen am Hirschberger

Grossteiche. - B eih. Bot. Cbl„ Dresden, 54 B : 337 - 426. MIKYŠKA R., (1926): R eservace „Na Bahně" u Bělče nad Orli cí na Královéhradecku. - Spisy

Vyd. Přír. Fak. UK, Praha, 50: 3 - 19. (1939): O Svatojurském Velkém Šúru. - Krása našeho domova, Praha, 31: 131 - 139. (1963): Lesy v Zálabí Východočeské nížiny. - Rozpravy Čs. Akad. Věd, Ser. Math.-Natur., Praha, 73/15: 1-90. (1964): Naturschutzgebiet „Na Bahně" bei Hradec Králové (Ki::iniggratz) nach 38 J 1thren. -Preslia, Praha, 36 : 28-37. ( 1972): Die Walder der bi::ihmisches mittleren Sudeten uncl ihrer Vorberge. - Rozpr. Čs. Akad. Věd, Ser. lVIath.-Natur„ Praha, 82/3 : 1 - 162.

MEJSTŘÍK V. (1975): Rašeliniště Děvínská louka. - Sborn. Severoč . .:VIus„ Ser. Natur .. Liberec, 7:61 - 70.

MORAVEC J. et al. (1983): Ro.stlinná společenstva České socia listické republiky a jej ich ohrožení. -Severočes. Přír„ Litoměřice, příl. 1 : 1-110.

MURDYCH Z. et TuaoŇovÁ D. (1980): Mapování vegetace rybníků s použitím fotointNpretační metody. - Acta Univ. Carol. - Geogr„ Praha, 15 : 27-38.

NEUHÁUSL R. ( 1959): Die Pflanzengesellschaften des súdi::istlichen Teiles des Witti11gauor Bek­k en s. - Preslia, Praha, 31 : 115 - 147.

NEUHÁUSL R. et NEL' H-:\.USLOVÁ Z. ( 1965): Rostlinná společonsh·a státni přírodní reservace Břehyňský rybnik u Dok;;. - Preslia, Praha, :i7 : 170 - 199.

NELJHALJSL R. et Ne:LJHALJSLOVÁ-NovoTKÁ Z. (1979): Pl'irozená Jc,;ní vegetace Železný13h hor. -Studie ČSAV, Praha, 1979/ 2: 1-208.

NEuu;i.usLOVÁ-NovoT:-<Á Z. (1965): \ValdgesolbchafLen df'r Eibe- und Egcrauen. - In: Vege­tace ČSSR 1, ser. A, 1 : :587 - 405 ct 509 - 517, Prah1:i.

0BERDORF'Elt E. ( l 957): Súddeutsche Pfianzongcsc lbchaften. - JC'na. 0ŤAHEnovÁ H. ( UJ80): .:\ln,krofytné ::;poločenstvá otvoroných \·od J>oclunajskcj roviny (trieda

L umnetca, PoLtmogotonetoa). - Biol. Pr. SAV, BratislaYa, 26 / :~ : 1 - 180. PASSAJWE H. (1964): Pflanzengesellscliaften d0::; norclostdeutsehcn Flad1landcs l. -- 13, Jena. PILOUS Z. ct Ve o A .J. ( 1960): Klíč k určod, ní nwchorostu ČRH„ - Praha. PODBIELKO\VsKr Z. (1960): Zarrtstf'nie clolów pntorfowyC'l1. - .:\lonogr. Bot., \Ynr,;;r-nwa, 10/ 1:

1 - 144. QLJITT E. (1971): KlimaLiekó ohl~isti Č _:i ::;kos lon'nskn. - Studia Geographica, Brno, lu: 1- 7-t .REJEW.::iKl .'.\f. ot 0LESI.Ň"SKA H. (1974): Zasugujace na oC'hrone olcs~· i legi nad jezior·om Rakn­

towskim na Knjawuclt. - Ochr. Przyr„ Krakóv.-, :39 : 17:5 - 1 DD . .ROLL H. (1938): DiP PAanzengesellsC'haflf'n o:-;thobteinisclior Flic::;sgc\\·i:issel'. - ~'uch. Hy­

drobiol., Stuttgar t, :34 : 159 - 305. SKALICKÝ V. (1982): Rc-gionálnč-f.vtogcogrnfieké ěleněni ČSR. - ln: Chrtek J., Slavik B. et Tom­

šovic P. [rod.J, Směrnice pro zpracováni Květeny ČSlt. - Pruhonice. 'LA VÍK B. ( 1969): Pozoruhodná Jokctlita borcfilnč-subatlantského spolcěenstni Sp:trganictum

minim i Schaaf 192.5 v Českém ráj i. - Preslia, Praha, 41 : 191 -199. SuKOP? H. (1959): Vorglcichende U nter::;uchungen der Vegotation Berlinor .Moore unter bf'­

sonderer Berucksichtigung der antropogenen Veriinclerungen. - Bot. Jb., 79 : 36 - 126. ÝKORA T. (1979): Pi'íspěvek ke lz\·čt.>nč Ralské pa horkatiny - Chrastný vrch (severní Čechy). -

Proslia, Praha, 51 : 141 - 15~.

356

~:\fARDA J. ( 1960): Reliktní společen:-;t vo s pi·ťvláclající Carex paniculata Y západních Tatrách. Biológia, Bratislava, 15 : 344- :35:3.

ToMASZEWrcz H. (1973): The position of Scirpo- Phragmiteturn \V. Koch 1926 in systematics. Acta Soc. Bot. Pol., Warszawa, 42: 379 - 390.

'TUROŇOYÁ D. (1976): Vegetace rybníku u Stráže pod Ralskem. - Ms. [Dipl. Pr., depon.: Knih. Kat. Bot. PHrod. Fak. Univ. Karlo\·y Praha. ].

Tc i-xE ){.. (1937): Die Pfianzenge:;ellschaften Xordwestdeutschlands. - ::\litt. Flor. Soz. Ar­beitsgem. Niedersachsen, Hanover, 3 : l - 170.

Došlo 28. února 1984

Dodatek .

Nnímek č 63: lokalita J, datum 6.6 1976, plocha 100 m 2 , počet druhu 18, pokryvnost E3 -= 55 %, E2 = 60 o/o, E 1 = 60 o/o, Eo = 70 °:>. E3 - Pi?,u~ sylvestris 3, Betula pubescens 2, Picea r1bies l, Betula pendulct 1: E2 - Betula pubescens 3, Frangula alnus 2, Picea abies l, B etuln pendula l, Pinus sylvestris + ; E1 - Vaccinium rnyrtillus 3, 11iolin1a coerulea 2, l 'accinium vitis-idaea l, f<.,'riophorum vaginatum +, Juncus effusus +, j\,Jelampyrum pratense +, l 'r1ccinium oxycoccos +, Betula pendula juv. +, B. pubescens juv. +, Pinus sylvestris juv. +, Frangulri al11111; jtl\". +; E 0 - 8phagnum papillositm :J, Polytrichum comrnu11e 3.

3S7