Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Katedra sociální patologie a sociologie

Virtuální svět uživatelů sociálních sítí

Bakalářská práce

Autor: Jaroslav Šimek

Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor: Sociální patologie a prevence

Vedoucí práce: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D.

Hradec Králové 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval pod vedením bakalářské

práce samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 18. 4. 2016

Anotace

ŠIMEK, Jaroslav. Virtuální svět uživatelů sociálních sítí. Hradec Králové:

Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 57 s. Bakalářská práce

Bakalářská práce se věnuje problematice sociálních sítí a jejich uživatelům.

Teoretická část je zaměřena na charakteristiku těchto sítí včetně fenoménu

s názvem Facebook. Dále pak na závislosti vznikající aktivitou v prostředí

sociálních sítí. Práce odhaluje rozdíly mezi komunikací v rámci sítě a komunikací

tváří v tvář. V neposlední řadě se věnuje kyberšikaně a dalším rizikům, která

virtuální svět zahrnuje. V empirické části je kvantitativně mapována činnost

uživatelů Facebooku a dostupnost osobních informací prostřednictvím dotazníku,

jehož součástí je preventivní působení v oblasti online rizikového chování.

Klíčová slova: sociální sítě, facebook, kyberšikana

Anotation

ŠIMEK, Jaroslav. Virtual world of social networks users. Hradec Králové:

Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016. 57 p. Bachelor Degree

Thesis

Bachelor thesis deals with the issue of social networks and their users. The

theoretical part focuses on the characteristics of these networks, including the

phenomenon called Facebook. Furthmore, dependence activity in the emerging

ambience of social networks. Work reveals differences between communication

within the network and communication face to face. Finally, it´s dedicated to

cyberbullying and other risks, which includes the virtual world. In the empirical

part are quantitatively mapped the activities of Facebook users and the availability

of personal information through a questionnaire, which includes preventive action

in online risky behavior.

Keywords: social networks, facebook, cyberbullying.

6

Obsah

Úvod ........................................................................................................................ 7

1 Charakteristika sociálních sítí ...................................................................... 8

1.1 České sociální sítě ..................................................................................... 9

1.1.1 Lidé .................................................................................................... 9

1.1.2 Spolužáci ............................................................................................ 9

1.1.3 Líbím se ti ........................................................................................ 10

1.2 Světové sociální sítě ................................................................................ 10

1.2.1 YouTube .......................................................................................... 10

1.2.2 Twitter .............................................................................................. 11

1.2.3 Pinterest ........................................................................................... 12

2 Facebook ....................................................................................................... 14

2.1 Bezpečný účet ......................................................................................... 21

2.1.1 Profilová fotografie .......................................................................... 22

2.1.2 Nastavení soukromí ......................................................................... 23

2.1.3 Bezpečná hesla ................................................................................. 28

3 Negativní jevy spojené s užíváním sociálních sítí ...................................... 30

3.1 Závislost a sociální izolace ...................................................................... 31

3.2 Kyberšikana ............................................................................................. 34

3.2.1 Happy slapping ................................................................................ 37

3.3 Kybergrooming ....................................................................................... 37

3.4 Kyberstalking .......................................................................................... 39

3.5 Flaming ................................................................................................... 40

4 Kde hledat pomoc ........................................................................................ 41

4.1 V síti ........................................................................................................ 42

5 Aktivita uživatelů v prostředí sociálních sítí ............................................. 43

Diskuze .................................................................................................................. 52

Závěr ..................................................................................................................... 53

Prameny ................................................................................................................ 54

Seznam obrázků ................................................................................................... 57

7

Úvod

Vzhledem k lavině virtuálně - sociálních vztahů, jež pohlcují skutečný svět kolem

nás, svět opravdových přátel a společně sdílených emocí nejen prostřednictvím

emotikonů, jsem se rozhodl svou bakalářkou práci věnovat problematice

sociálních sítí. Nejprve si definujeme pojem sociální síť, jak byl chápán dříve

a jak je chápán dnes. Popíšeme si vybrané české i zahraniční sítě se zvláštním

zájmem o Facebook, jenž na poli sociálních sítí dominuje. Názorně si

předvedeme, jak si zabezpečit soukromí na svém facebookovém profilu a jak

nastavit bezpečné heslo. V další části se seznámíme s vybranými společenskými

problémy, které jsou spojeny s užíváním sociálních sítí, od závislostního chování

a sociální izolace, přes kyberšikanu, kybergrooming a kyberstalking, až po

nenávistné komentáře prostupující celým virtuálním prostředím. Nechybí ani

seznam projektů, které mohou pomoci při řešení obtížných situací v důsledku

některého z negativních jevů vypsaných výše. Empirická část je zaměřena na

aktivitu uživatelů v prostředí sociálních sítí, jenž jsou tímto virtuálnem

ovlivňováni, a míru zabezpečení jejich osobních profilů.

8

1 Charakteristika sociálních sítí

Sociální síť původně znamenala něco úplně jiného, než jak si ji představujeme

dnes. Tento pojem se objevil ve vědeckém kontextu prvně v článku australsko-

britského sociologa Johna Arundela Barnese (1954) s názvem „Class and

Committees in a Norwegian Island Parish“. Sociální síť je chápána jako

zauzlovaná síť jednotlivců či organizací, která je spojena sociálními vztahy mezi

těmito subjekty.

V této práci se zabývám internetovými sociálními sítěmi, které nahrazuji pojmem

„sociální sítě“. Podle Oxfordského slovníku se jedná o specializované webové

stránky nebo jiné aplikace, které umožňují uživatelům komunikovat navzájem

zasíláním informací, komentářů, zpráv, obrázků a podobně (Oxford Dictionaries,

2015).

Začátek rozvoje těchto sítí se datuje již k polovině devadesátých let minulého

století. Sloužily jako komunikační kanál studentů, prostřednictvím něhož sdíleli

své poznatky a studium se stalo jednodušším. Už v těchto prvotních sociálních

sítích se objevovaly osobní profily uživatelů a skupiny přátel, tyto beta projekty

vydláždily cestu dnešním velikánům mezi které patří Facebook, MySpace nebo

síť plná odborníků nabízející své služby s názvem LinkedIn (Kulhánková

a Čamek, 2010, s. 9).

Éra moderních sociálních sítí se datuje k roku 1997, kdy společnost

sixdegrees.com z New Yorku spustila průlomovou službu založenou na

skutečných jménech uživatelů, nikoliv pseudonymů, jako tomu bylo dříve. „Je to

služba, v níž si mohou uživatelé založit veřejný nebo poloveřejný profil, sestavit

seznam dalších uživatelů, s nimiž chtějí být v kontaktu, a prohlížet si a procházet

seznamy kontaktů dalších uživatelů systému.“ Vlastní pozici si uživatel vymezuje

v rámci složité sítě sociálních vztahů. Jedním z prvních pokusů o sociální síť byl

projekt výše zmiňované společnosti Sixdegrees. Skvělý nápad, avšak špatné

načasování. Vývoj a provoz služby byl v té době neskutečně drahý, navíc běžela

na, při bolestně pomalé rychlosti, vytáčené lince. Profilům chyběly fotografie,

neboť digitální fotoaparát vlastnila jen malá skupina lidí. V roce 1999 dosáhla

služba 3,5 milionů registrovaných uživatelů, přesto byla roku 2000 zrušena

(Kirkpatrick, 2011, s. 60-62).

9

1.1 České sociální sítě

1.1.1 Lidé

Jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí vytvořená v naší republice. Funguje na

principu seznamky. Na úvodní obrazovce si vyberete ze čtyř hlavních kategorií:

muži, ženy, lesbičky, gayové. Dále potom filtrujete podle krajů a měst, věku

a zájmu hledané osoby a to buď o vztah, flirt nebo pokec. Dostáváme se

k seznamu „doporučených“ osob, které jsou zastoupeny „profilovkou“.

Profilovkou se rozumí profilová fotografie, která reprezentuje vaši osobu, měla by

tedy obsahovat vaši fotografii, nejlépe obličeje, pokud se nerozhodnete zůstat

v anonymitě a rapidně tak snížit svoji šanci na seznámení. Při rozkliknutí

profilové fotografie se můžeme dozvědět podrobnější informace o konkrétní

osobě, tajemstvím pro mnohé uživatele není styl oblíbené hudby, výška postavy,

vztah k dětem nebo tabákovým výrobkům. Pochopitelně nechybí ani množství

dalších fotografií. Na osobním profilu nám služba lidé.cz nabízí dvě hlavní akce

a to sledování zvolené osoby, kdy budeme dostávat upozornění, pokud osoba

přidá novou fotografii a výzvu k povídání si. Služba lidé.cz je spojena s mnoha

chatovacími místnostmi. Stačí vybrat oblast zájmu a nekontrolovatelné množství

zpráv vám během chvíle zaplaví obrazovku vašeho zařízení. Poskytovatelem této

služby je společnost Seznam.cz, a.s (1996-2015).

1.1.2 Spolužáci

Užitečný portál pro všechny studenty a školáky. Vytvořením školní třídy

a přidáním všech spolužáků docílíte snadné třídní komunikace. Uvnitř vašeho

virtuálního třídního prostoru můžete se spolužáky sdílet dokumenty, fotky, videa

a neunikne vám ani narozeninový den jednoho z kamarádů. Můžete se stát členy

několika tříd, máte tak po ruce spolužáky ze základní, střední i vysoké školy.

V detailu konkrétního žáka naleznete kontaktní informace, které jsou

k nezaplacení při pořádání třídních slučovacích večírků. Službu Spolužáci.cz

rovněž od společnosti Seznam.cz, a.s. nahrazuje Facebook.com, o němž si

budeme povídat v jedné z dalších kapitol (Spolužáci, 2016).

10

1.1.3 Líbím se ti

Stránka založená na touze pochlubit se zajímavou fotkou vlastní osoby a získat od

ostatních pozitivní hodnocení. Nad každou jednotlivou fotografií najdeme

hodnotící osu od jedné do deseti, kdy jednička říká „nelíbí se mi“ a desítka pravý

opak. Pokud uživatelé hodnotí kladně, všichni jsou spokojeni. Co se ale stane

v případě, že fotka inkasuje nepříznivé jedničky a dvojky? Jednoznačně tím

sebevědomí „postižené“ osoby utrpí nepříjemnou ránu. Krása je přitom relativní,

co se líbí jednomu, nebude se líbit druhému. Ano, existuje pravidlo symetričnosti,

ale kde je psáno, že dívka s nosem nakloněným mírně doleva nemůže být pro

někoho přitažlivá? Libimseti.cz funguje mimo hodnocení uživatelů také z části

jako seznamka již od roku 2002. Autoři uvádějí, že se jedná o „nejoblíbenější

zábavní portál“ (Líbím se ti, 2015).

1.2 Světové sociální sítě

1.2.1 YouTube

Co se video obsahu týká, řadí se youtube.com na první místo. Široká škála videí

s nejrůznější tématikou na jednom gigantickém video-portálu, jedná se o největší

internetový server pro sdílení videosouborů. Podle serveru rozhlas.cz „82 % lidí

připojených k internetu v ČR navštíví YouTube alespoň 1x měsíčně“ (2015) .

Moderním trendem jsou takzvaní vlogeři, jejichž název vychází ze spojení slov

video a blog. Předmětem jejich nahrávek může být takřka cokoliv, od osobních

zážitků a nálad až po celosvětové problémy. Jejich snahou je získat co možná

největší počet odběratelů, kteří budou pravidelně sledovat jejich videa. Pokud

dosáhnete na portálu YouTube určité sledovanosti vašich videí, společnost vám

nabídne kontrakt, na jehož základě budete inkasovat peníze za každé shlédnuté

video, neboť vaši fanoušci budou před každým videem nebo i po něm nuceni

sledovat reklamy.

V ústraní nestojí ani komentované hraní počítačových her, které nese název Let´s

Play. V takovém světě není moderní počítačovou hru hrát, nýbrž sledovat někoho

jiného, jak hrou prochází a natáčí se u toho. Takový člověk bývá často oceněn

darem v podobě donatu a nebývají to mnohdy malé obnosy. Současně nejznámější

streamer počítačových her Fatty Pillow je schopen vydělat si za jeden večer

11

natáčení až několik desítek tisíc. Jeho „základnu“ tvoří fanoušci říkající si Fatty

Army, které okouzlil svým syrovým humorem. „Zkrátka a dobře, musíme vzít

v potaz, že existují lidé se zálibou v nahlížení do cizích pokojů. Pak se vždycky

najde pár jedinců, kteří jsou ochotni překonat svou zvýšenou úzkostnost a pustit

na sebe (a na svůj pokojíček) webkameru. Co víc, dokonce si za ten výkon řeknou

i o pár dolarů. Každý, kdo přispěje na zásobu energy drinků, dostane za odměnu

originálního smajlíka do chattu, což je velké lákadlo, protože škrti, co mají

dostatek rozumu a šetří finanční prostředky na něco hodnotnějšího, si musí

vystačit pouze se základní sadou ksichtů“ (Game Island, 2015) .

Za zmínku stojí česká skupina Viral Brothers zastoupená panem Erikem

Meldikem a Čeňkem Stýblem, kteří jsou na české YouTube scéně nejúspěšnější.

Do jejich tvorby spadají videa „Debilní kecy“, která mají společně s ostatními

celkem čtvrt miliardy zhlédnutí.

1.2.2 Twitter

Obrázek 1 - Uživatelské prostředí www.twitter.com

Služba www.twitter.com slouží k přidávání krátkých zpráv, mikroblogů.

Jednotlivé příspěvky neboli tweety mohou obsahovat pouze 140 znaků, ne víc.

Twitter slouží k celé řadě úkonů a záleží pouze na vás, jak se jej rozhodnete

využívat. Z velké části je tato služba komunikační platformou, která může

připomínat notoricky známé rozhraní ICQ s tím rozdílem, že zde probíhá

komunikace převážně veřejně.

12

Specifickým symbolem, který se rozšiřuje po celém internetu, ale kolébkou je

právě twitter, jsou hashtagy symbolizovány tímto znakem „#“. Jak je uvedeno na

poradenském centru Twitteru, hashtagy symbolizují slova klíčová pro konkrétní

příspěvek. Přidáme-li informace týkající se sociálních sítí a označíme-li je tímto

hashtagem „#socialnetworks“, s velkou pravděpodobností se dostanou k té

správné cílové skupině. Uživateli, který hledá informace týkají se sociálních sítí,

stačí jedno kliknutí na příslušný hashtag a zobrazí se mu celá škála příspěvků

relevantních jeho požadavkům (Twitter: Help Center, 2015). Bohužel stále značná

část populace, především v České republice, neumí hashtagy správně používat.

Z nástroje sloužícího pro přehledné škatulkování obsahu dle klíčových slov se

potom stává neorganizovaný chaos.

Vznik Twitteru se podle webu www.zdrojak.cz (2010) datuje k březnu roku 2006.

Jednalo se o postraní projekt společnosti Odeo, napříč tomu se brzy stal velmi

populárním. Nejmasivnější rozkvět zažíval mezi lety 2008-2009. Hojně se

využívá dodnes.

1.2.3 Pinterest

Obrázek 2 - Uživatelské prostředí www.pinterest.com

Od velikánů k menší sociální síti, ovšem neméně zajímavé. Stavebním kamenem

stránky www.pinterest.com jsou obrázky uskupené do tematických nástěnek.

Fotky, design nábytku, návrhy webových stránek. Ráj pro všechny kreativní duše

hledající kapku, nebo celé jezero inspirace. Můžete sledovat své oblíbené umělce,

nebo jejich konkrétní nástěnky, či se stát inspirativní pro jiné výtvarníky a být

sledováni.

13

Na domovské stránce Pinterestu se vám zobrazují nejnovější piny (obrázky) vámi

sledovaných nástěnek. Společnost vám neustále doporučuje nástěnky nové, které

by vás mohly zajímat. Nechybí ani lajkovací tlačítko, kterým vyjádříte sympatie

s daným pinem. Na rozdíl od Facebooku je na něm místo zdviženého palce

vyobrazeno srdce, výsledný efekt je ale úplně stejný.

14

2 Facebook

Začátky

Ve středu odpoledne, 4. února roku 2004 spustil tichý intelektuál Mark

Zuckerberg, který svým vzezřením působil spíš na patnáct let místo devatenácti,

projekt Thefacebook.com spojující harvardské studenty. Do služby se nemohli

registrovat uživatelé, jenž neměli e-mailovou adresu na serveru Harvard.edu, to

činilo službu exklusivní. Software se od samého začátku šířil rychlostí blesku díky

e-mailům, které posílali přátelé svým přátelům a ti zase těm svým a registrovali se

a vyplňovali své údaje společně s fotografiemi. Do pěti dnů po spuštění bylo

v projektu registrováno již 950 studentů. Thefacebook se stal předmětem mnoha

diskuzí o přestávkách i v menze. Lidé ho nedokázali přestat používat. Důležitější

bylo, aby byla služba zábavná, než aby vydělávala. Uvnitř harvardských bran ale

Zuckerbergovy ambice nekončily, jeho spolubydlící Dustin Moskovitz, jemuž

Mark nabídl 5% podíl (Zuckerberg měl 65 % a investor Saverin 30 %) mu pomohl

expandovat na další univerzitní koleje. Zakladatelskou čtyřku doplnil Chris

Hudges, jenž zastával pozici oficiálního mluvčího. Za pouhé čtyři měsíce od

spuštění dostal Mark Zuckerberg, jenž byl kromě vůdcovských schopností znám

také tím, že nechával plechovky od nápojů přesně tam, kde je dopil, nabídku

prodeje Thefacebook za 10 milionů dolarů. Nad přijetím nabídky nikdy vážně

neuvažoval (Kirkpatrick, 2011, s. 28-37).

Palo Alto

V kalifornském Palo Alto vznikají prý ty největší technologické progresy, a tak si

Mark na léto pronajal ranč. Jako klasický programátor nikdy reklamě nijak zvlášť

nerozuměl, ani neholdoval („Není pravda, že nemám rád všechnu reklamu.

Nemám rád jenom reklamu, která smrdí.“), ale věděl, jak moc je pro chod stále se

rozrůstající společnosti důležitá. Začal tedy spolupracovat s Y2M. Mezi první

inzerenty patřila firma MasterCard, která obrovské aktivitě na stránce

Thefacebook nemohla uvěřit. O pravdivosti Markova tvrzení ji přesvědčil až

dvojnásobek prodaných karet během jediného dne, které chtěla MasterCard prodat

v průběhu čtyřměsíční kampaně. V Palo Alto se k Thefacebook přidal Sean

Parker, zakladatel Napster, o němž Zuckerberg mluvil jako o řediteli společnosti,

do které přinesl jak praktické porozumění obchodní realitě, tak i sklony

15

k filozofické disputaci. Mark si uvědomoval, že raketově rostoucí společnost je

třeba rázně řídit a starat se také o duchovní vlastnictví. Na konci léta se po

pětiminutovém telefonátu s Moskovitzem dohodli, že na Harvard se už nevrátí,

neboť následující rok bude pro společnost klíčovým. Zuckerberg byl nucen čelit

vyhroceným diskuzím se Saverinem, který si chtěl společnost přivlastnit, a žalobě

Tylera a Camerona Winkelssových, pro které Mark v minulosti pracoval, že jim

Thefacebook ukradl. Vypořádat se musel také s rozhněvanými majiteli domu

v Palo Alto, jež přijeli nemovitost zkontrolovat a která byla po sérii večírků

v dezolátním stavu. Thefacebook má v tuto dobu zhruba 200 000 uživatelů

(Kirkpatrick, 2011, s. 39-57).

Šťouchnu tě - šťouchni mě

Jedna z prvních, přesto nezapomenutelných, funkcí Facebooku přinášela možnost

někoho šťouchnout. Funkce byla oblíbená i mezi inteligentními studenty

Harvardu. Stačilo kliknout na tlačítko a na obrazovce dívky, se kterou jste strávili

minulou noc po školním večírku, se objevila zpráva „XY Vás šťouchl, šťouchněte

jej zpět“. Podstatu tlačítka si každý směl vyložit podle svého. Někdo bral

šťouchnutí jako vyjádření sympatií s názory v semináři, jiný jako vyjádření

zalíbení, další zase jako nabídku k sexu. Ani sám Zuckerberg se k významu

tohoto tlačítka nevyjádřil, a tak ještě více tuto funkci zahaloval kouzelným

pláštěm. Šťouchnutí se stalo velkou módou, přesto v současnosti tlačítko na

stránce nenajdeme (Kirkpatrick, 2011, s. 81).

Thefacebook stále rostl, vyjma šťouchnutí přibyly funkce, jako možnost zakládat

skupiny, nebo stále populární zeď, která poskytovala ještě více informací a při

jejím prohlížení se uživatelé podle Zuckerberga dostávali do jakéhosi tranzu.

Facebook měl 21. října 2004 zhruba půl milionu registrovaných. Peníze od

investorů docházely a kvůli stabilitě systému bylo třeba nakoupit další servery,

jejichž zapojování se stalo takřka denní rutinou, neboť ty stávající začínaly být

přetížené a hrozilo zhroucení, jako tomu bylo u Friendsteru, to by dost možná

znamenalo konec Thefacebooku (Kirkpatrick, 2011, s. 78-93).

Zrod společnosti

S investicí 12,7 milionů dolarů od firmy Accel se Thefacebooku otevíraly nové

možnosti. Zejména bylo třeba najmout další pracovní síly. Při hledání talentů byl

16

Zuckerbergovým největším konkurentem Google, pro nějž chtěli všichni

programátoři pracovat. Mark vytiskl letáky ve stylu „Proč byste pracovali pro

Google? Pojďte k Facebooku.“ A rozdával je přede dveřmi náborové místnosti

společnosti Google. Thefacebook tíhl k mladým zaměstnancům, nedostudování

bylo ve společnosti složené ze samouků, buřičů a odpadlíků považováno za

přednost. Dalším krokem byla legitimizace společnosti, na které se podílel

zkušený padesátiletý spoluzakladatel softwarové společnosti Veritas Jeff

Rotschild. 20. září roku 2005 je z názvu odstraněn člen „The“ a společnost se

oficiálně nazývá Facebook. Změna názvu byla posledním činem současného

řiditele Parkera, který byl znám svým nezřízeným způsobem života. Na

kiteboardingové party se v jeho pronajatém domě našla igelitka plná kokainu.

Sean Parker byl za držení drogy zadržen, formálně však z trestného činu obviněn

nebyl. Ačkoliv byl Zuckerberg na straně svého přítele, investor a společník

Breyer, jenž před časem coby zastánce společnosti Accel do Facebooku

investoval, byl pro Parkerovo propuštění. Po dlouhém a emotivním vyjednávání

nakonec Sean Parker z pozice prezidenta odstoupil a své křeslo ve vedení

přenechal Zuckerbergovi, který tímto disponoval třemi křesly z pěti. Parkrova

slova: „Facebook označuji jako rodinnou firmu. Mark a jeho dědicové budou

Facebook ovládat navždy.“ Se svým bývalým kolegou se Zuckerberg dodnes

pravidelně radí. V říjnu roku 2005 má projekt již 5 milionů registrovaných

uživatelů, navzdory tomu přichází ročně o šest milionů dolarů. Zuckerberg se

však nijak nestrachoval (Kirkpatrick, 2011, s. 113-130).

Expandujeme na střední

Facebook na podzim roku 2005 již pokrýval celý vysokoškolský systém

v Americe, jeho služeb využívalo 85 % vysokoškoláků, z toho 60 % navštěvovalo

službu denně. Bylo načase síť zase trochu rozšířit a středoškoláci se zdáli být

ideální cílovou skupinou. Zprvu fungoval Facebook pro středoškolské studenty

odděleně, neboť se vedení obávalo reakcí těch vysokoškolských, ti jak se později

ukázalo, přivítali širší okruh potencionálních přátel s nadšením. Vrásky na

Moskovitzově mladistvě vypadajícím čele dělala konkurenční společnost

MySpace, která téhož období měla na kontě již 24 milionů uživatelů. „Jak to

dělají?“ zeptal se Moskovitz. „Vyser se na MySpace,“ odpověděl Zuckerberg.

17

Přelomovou službou v historii Facebooku se stalo přidávání více fotografií, které

byly z počátku štítkované pouze dle místa. Vedoucí designerského oddělení

a expert na uživatelské rozhraní Aaron Sittig dostal brilantní nápad: „No mě na

fotografiích nejvíce zajímá, kdo na nich je.“ A tak se zrodila funkce označování

vlastních přátel na fotografiích, která v historii sociálních sítí dosud neměla

obdoby. Mnozí uživatelé přidávali fotografie a označovali osoby proto, aby

ukázali, že jsou s nimi spojeni, že právě tito lidé patří do jejich životů. Nejvíce

fotek přidávaly dívky, jež se toužily pochlubit svým kamarádkám. Nyní tedy na

Facebooku existovaly dva způsoby jak vyjádřit vlastní oblíbenost - počet přátel

a počet označení na fotografiích. Koncem roku 2009 hostoval Facebook již

30 miliard fotografií a představoval tak zdaleka největší server pro sdílení

fotografií na světě (Kirkpatrick, 2011, s. 131-138).

Pracovní síť

Mezi nejzajímavější nabídku, jakou doposud Mark dostal, patřilo nabídnutých

1,5 miliardy dolarů za celou společnost od firmy Viacom, která vlastnila MTV

a domnívala se, že Facebook bude jejich kanál perfektně doplňovat. Zuckerbergův

postoj, kterým neustále naznačoval, že Facebook prodat nehodlá, se nezměnil.

Schůzky s řediteli velkých firem absolvoval spíše ze slušnosti. Soustředil se

především na vývoj služby. Mezi mladými Facebook oblíbený je, bude tomu tak

i u dospělých? Stačilo najít skupinu lidí, která bude společensky provázaná, a tak

Mark svou sociální síť rozšířil na pracoviště. S výjimkou pracoviště armády,

letectva a námořnictva Spojených státu amerických se služba ohlasům netěšila.

Parkerovu funkci nově vykonával Van Natta, jenž rozvíjel partnerství

s Interpublicem či Microsoftem. Viacom přestal se snahou koupit Facebook. Díky

schůzkám s těmito společnostmi se však Zuckerberg stal lepším ředitelem té

vlastní (Kirkpatrick, 2011, s. 139-155).

Nejnovější příspěvky

Na jaře roku 2006 spustili zaměstnanci dnes již fenoménu s názvem Facebook

něco, čemu říkali nejnovější příspěvky. Algoritmus Vám jednoduše řečeno

zobrazoval nejnovější aktivitu vašich přátel, která by vás mohla zajímat.

Navzdory silnému očekávání se strhla lavina nevole. Vznikaly protestní stránky,

jež se prezentovaly slovy: „Nejnovější příspěvky jsou blbý fízl, práskač, debilní

18

kretén pablb a hnusná svině; Chucku Norrisi přijď a zachraň nás před

nejnovějšími příspěvky na Facebooku.“ Uživatelé se obávali, že nová služba

o nich zveřejňuje příliš mnoho informací příliš mnoha lidem. Zuckerberg

uklidňoval rozzuřený dav informací o tom, že pokud ostatní neviděli vaše

informace před změnou, neuvidí je ani nyní. Napříč tomu se davy demonstrantů

scházely před sídlem společnosti. Vedení kromě Marka začalo o příspěvcích

pochybovat, Zuck měl však jasnou vizi, pokud nejsou správné příspěvky, není

správný ani Facebook. Protesty uklidnila až změna nastavení soukromí, která

umožňovala například nepozorovaně změnit svůj status, či tajný (tichý) komentář

k fotce (Kirkpatrick, 2011, s. 157-169).

Nezávislá registrace

Na podzim roku 2006 měl Facebook vůbec nejblíže k prodeji. Mark se poprvé

obával, že neustojí nátlak svých kolegů a bude muset přijmout nabídku

společnosti Yahoo. Vše záleželo na úspěchu „nezávislé registrace“. Ta byla

spuštěna 26. září a umožňovala registrovat se komukoliv na světě. Dospělí se

s chutí registrovali a studenti se naštěstí nebouřili. Facebook se prodávat nebude!

Firma měla v té době 130 zaměstnanců, u nichž si Zuck posílil respekt

a vůdcovskou pozici. V prosinci téhož roku se počet zaměstnanců vyšplhal na

150. Facebook měl 12 milionů aktivních uživatelů a překonal hranici, kdy se dal

řídit jako projekt studentů na koleji (Kirkpatrick, 2011, s. 170-172).

Identita

V době před Facebookem bylo běžné, že si uživatelé sociálních sítí zakládali dva

profily. Jeden pracovní a druhý s daty z osobního života. Zuckerberg byl však

názoru, že identitu máme pouze jednu a vytváření několika profilů svědčí

o nedostatečné integritě. Můžete namítat, že byste přeci jenom rádi izolovali

osobní fotografie a komentáře od pracovního života, jsou věci, které šéf prostě

vidět nemusí. Uvědomte si ale, že veškeré informace, které na internet vložíte,

jsou svým způsobem veřejné a kolegové ze zaměstnání se k nim dostat s větším či

menším úsilím mohou. V otevřenějším a transparentnějším světě (ve světě

Facebooku), budou uživatelé dle Marka nést důsledky svých činů a chovat se

zodpovědněji (Kirkpatrick, 2011, s. 173-186).

19

Přechod na platformu

Aby se Zuckův Facebook dostal před stále ještě vedoucí sociální síť MySpace,

musel učinit ještě jeden krok, krok, který měl Mark v hlavě již od doby, kdy prvně

položil prsty na klávesnici a začal s programováním. Jednalo se o vytvoření

prostředí, do kterého budou moci ostatní vývojáři vkládat kódy svých aplikací,

známého pod názvem platforma. Doposud nebyl Facebook schopen vytvořit tak

kvalitní chatovací program, jakým byl například iChat. I v dalších odvětvích

nemohl Facebook konkurovat společnostem, které se dlouhé roky soustředily

pouze na vývoj jednoho konkrétního nástroje. Co kdyby ovšem tyto společnosti

vyvíjely své programy v rámci Facebooku? Dokonce i velikán Microsoft v čele

s Billem Gatesem představil dvě aplikace, které pomáhaly integrovat stávající

software do facebooku. Programátoři se předháněli, aby mohli vyvíjet po boku

Zuckerberga. Přechod na platformu (24. května 2007) dával uživatelům pocit,

jako by byl Facebook celým internetem, najednou na něm bylo úplně všechno.

Stával se z něj vlastní, všeobjímající vesmír (Kirkpatrick, 2011, s. 188-202).

Beacon

Funkce, související s poskytováním hostingu pro webové stránky. Profil stránky

vypadal podobně jako osobní profil uživatele s tím rozdílem, že stránka místo

přátel získávala fanoušky. Bylo načase začít na reklamách vydělávat, ovšem

funkce Beacon, která zobrazovala vašim přátelům, co a v jakém internetovém

obchodě jste koupili, měla špatně nastavenou zprávu, která vás žádala o povolení.

Místo toho, abyste z nabídky vybrali, že s oznámením souhlasíte, museli jste

vybrat, že s oznámením nesouhlasíte a to dokonce do několika málo vteřin, po té

tabulka zmizela a mnozí uživatelé si jí ani nestačili všimnout. Vznikaly tak

situace, kdy lidé nakupovali vánoční dárky, ovšem oznámení o jejich koupi se

zobrazovala přátelům a překvapení již nebyla překvapeními. Zuckerberg si při

negativních ohlasech 0,1 % uživatelů Facebooku počínal arogantně a několik

týdnů vůbec nereagoval. Nakonec však pochybení přiznal a omluvil se. Pověst

Facebooku však zůstává pošramocena dodnes (Kirkpatrick, 2011, s. 203-222).

20

Vydělávání peněz

Finanční injekce od Microsoftu a dalších investorů, kteří ohodnotili společnost na

15 miliard amerických dolarů a investovali dohromady 375 milionů, byla pryč

dřív, než se očekávalo. Nastala chvíle pro novou posilu Sheryl Sanderbergovou,

která měla Facebook proměnit na dlouhotrvající obchod, jenž by vynášel peníze.

Mezi jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, patří cílená reklama, kterou má

Zuckerbergova společnost vymyšlenou parádně. Jestliže Google zobrazí reklamu

na základě zadaného textu „digitální fotoaparáty“ do pole vyhledávání, pak

Facebook dokáže reklamu ukázat ženatým mužům z Hradce Králové, kteří mají

malé děti, ale dosud nevystavili žádnou fotografii. Dalším zdrojem příjmu je

obchodování s virtuální měnou a předměty (například ve hrách). V tomto období

ze společnosti odcházejí Markovi kamarádi a spoluzakladatelé pravá ruka Dustin

Moskowitz a programátorský mág Adam D´Angelo, kteří se odešli věnovat

vlastním projektům, se Zuckem však udržují i nadále vřelé vztahy (Kirkpatrick,

2011, s. 223-238).

Facebook a svět

Na začátku roku spustila společnost Facebook projekt, jenž zpřístupnil službu

dalším uživatelům, konkrétně se jednalo o překlad stránky do 35 světových jazyků

(nyní hovoří Facebook téměř všemi jazyky světa). Před spuštěním projektu

využívalo Facebook 30 % osob, které mají internet, po přeložení do dalších

jazyků se počet uživatelů rapidně zvyšoval. Facebook musel bojovat s lokálními

sítěmi, které byly oblíbené v konkrétní zemi, v Brazílii to byla síť Orkut a v Asii

Renren. V září roku 2009 bylo poprvé zaznamenáno, že čas trávený na sociálních

sítích přesáhl čas trávený na e-mailu. Zuckerbergův výtvor byl tzv.

„mainstreamem“, hlavním proudem internetu, který překonal dosavadní jedničku

MySpace. Slovo „Facebook“ bylo v Google vyhledávači zadáváno častěji než

slovo „sex“ (Kirkpatrick, 2011, s. 239-250).

Facebook dnes

K lednu 2016 má Facebook 1.591 miliardy aktivních uživatelů, kteří se připojují

každý měsíc. Nebojím se jej nazvat fenoménem. Do budoucna s ním má

Zuckerberg velké plány. Nikdy se neorientoval na zisk, nýbrž na růst, přemýšlel

dlouhodobě dopředu a veškerá píle přinesla své ovoce. V příštích letech dost

21

možná nebude záležet na tom, zda máte či nemáte Facebook, budete jej nevědomě

využívat pokaždé, když se připojíte k internetu, neboť bude prostupovat veškerý

virtuální prostor. „Nikdy jsem neměl v úmyslu vytvořit jen obyčejnou firmu,“ říká

Zuckerberg, za vybudování největší sociální sítě v dějinách lidstva však zaplatil

svým soukromím (Kirkpatrick, 2011, s. 265-296).

Věděli jste?

Registrovat na Facebook se mohou pouze osoby starší třinácti let.

Nejoblíbenější počítačovou hrou členů týmu Thefacebook bylo Halo.

Většina členů týmu nebyla v začátcích projektu při pořádání párty

plnoletá, přesto konzumovala alkohol.

Zuckerberg společně s McCollumem dorazili na schůzku s investorem

Sequoia v pyžamech.

Prezentace Facebooku pro investory představovala pouhých 6 snímků.

Společnost Viacom vyjádřila zájem o koupi celé společnosti za 75 milionů

dolarů. Mark by si tak za rok práce přišel na 35 milionů - nabídku nepřijal.

O několik dní později přijal Zuckerberg investici firmy Accel, která

společnost ohodnotila necelými 98 miliony dolary. Takové ohodnocení

bylo bezkonkurenční, dokonce i velký Google byl prvním investorem

oceněn na „pouhých“ 75 milionů dolarů.

Se svou přítelkyní Priscillou Chanovou se Zuck seznámil ve frontě na

toaletu na jednom z harvadrských večírků.

Prezident Barack Obama využíval ve své volební kampani Facebook tak

mistrně, že byla celá situace v roce 2008 nazývána „volby na Facebooku“.

2.1 Bezpečný účet

Nejlepší ochranou soukromých dat je taková data vůbec nesdílet. Internet je všude

a všechno je na něm a málokdo se dokáže od vkládání obsahu na sociální sítě

distancovat. Je třeba si uvědomit, že jakákoliv data vložená na internet, jsou

vlastně uložena na nějaký server, tedy na cizí počítač. Nechceme-li, aby s našimi

soukromými daty někdo operoval, vůbec je neposílejme přes internet. Jedná-li se

například o soukromé fotografie, není dobrý nápad nahrávat je na úložné servery

22

typu Ulož.to, Letecká pošta a podobně, raději je nahrajme na flash disk a cílové

osobě předejme z ruky do ruky.

Společnost Facebook má k dispozici údaje o 1,3 miliardě uživatelů. Todd

Wasserman uvádí pro portál Mashable následující tvrzení: „Podobně jako další

internetoví giganti, i Facebook je vystaven velké kritice týkající se soukromí

svých uživatelů. Kritici poukazují zpravidla na to, že i když si účet na Facebooku

deaktivujete, data o jeho uživateli jsou i přesto k dohledání (Wasserman, 2014).“

Pojďme si ukázat, jak chránit své soukromí správným nastavením a zabezpečením

facebookového profilu.

2.1.1 Profilová fotografie

1. Profilová fotografie slouží k lepší identifikaci vašeho účtu, může se stát, že

pod stejným jménem se registrovalo více osob, potom se tedy uživatel, který si

chce váš účet zobrazit, bude orientovat podle „profilovky“. Profilová fotografie je

zcela veřejná, není možné ji skrýt a ukáže se každému, kdo váš profil navštíví bez

ohledu na to, zda patří do skupiny vašich přátel či nikoliv. Důkladně tedy

promyslete, zda chcete profilovou fotografii nahrát a jak bude vypadat. Na

stejném principu funguje také 2. úvodní fotka, která je taktéž součástí vašeho

profilu (Eckertová a Dočekal, 2013, s. 212).

Obrázek 3 - Profilová a úvodní fotografie

23

2.1.2 Nastavení soukromí

Seznam přátel

Nejprve nastavíme seznam přátel. V základu je veřejný, tedy viditelný všem, my

si jej nastavíme na hodnotu „Jenom já“, která zaručí, že seznam zůstane viditelný

pouze pro nás.

1. Nahoře v modré liště klikneme na své jméno, tím se dostaneme na

Timeline vlastního profilu.

2. V záložkách napravo vedle profilové fotografie vybereme „Přátelé“.

3. Rozklikneme tlačítko „Upravit soukromí“ v pravém horním rohu

v seznamu přátel a v obou případech (seznam přátel, sledování) vybereme

možnost „Jenom já“ (Eckertová a Dočekal, 2013, s. 203-204).

Obecné nastavení

Do ovládacího panelu s nastavením našeho účtu se dostaneme po kliknutí

v pravém horním rohu na šipku směřující směrem dolů, následně vybereme

možnost nastavení. Začínáme položkou „Obecné.“

1. V řádku s nápisem „E-mail“ si otevřeme nabídku stisknutím odkazu

„Upravit“ na pravé straně webu.

2. Ujistíme se, že volba „Povolit přátelům, aby moji e-mailovou adresu

zahrnuli do stahování informací“ není zaškrtnuta, tedy není aktivní

(Eckertová a Dočekal, 2013, s. 205).

Obrázek 4 - Obecné nastavení účtu

24

Zabezpečení

1. Výstrahy při přihlášení zapněte. Tato funkce sice nezabrání krádeži vašeho

účtu, ale pokud se tak stane, budete o tom alespoň informováni (Eckertová

a Dočekal, 2013, s. 206).

2. Schválení přihlášení slouží, také proti hackerům. Vždy při přihlášení ke

svému účtu budete tento akt stvrzovat bezpečnostním kódem zaslaným na

váš telefon, bez tohoto kódu se nikdo k vašemu účtu nepřihlásí. Tato

funkce může být otravná, ale vyplatí se při přihlášení investovat minutu

času navíc a zůstat v bezpečí.

3. Důvěryhodné kontakty doporučuji nezadávat. Tato funkce pomáhá

uživatelům, kteří nemohou z nějakého důvodu svůj účet delší dobu

spravovat a pověří tím další osobu. Pokud nastane situace, kdy se na účet

důvěryhodné osobě nabourá hacker, v bezpečí není ani vaše soukromí.

4. Pokud máte „modrého světa“ plné zuby a chcete se raději věnovat

smysluplnějším aktivitám, v nastavení zabezpečení si můžete svůj účet

deaktivovat.

Obrázek 5 - Nastavení zabezpečení

Soukromí

1. Důležité nastavení je vyobrazeno hned na prvním řádku s titulkem „Kdo

uvidí můj obsah“. Doporučuji nastavit hodnotu na „Přátelé,“ je nežádoucí,

aby měl k vašim příspěvkům přístup kdokoliv jiný. Okruh uživatelů, kteří

uvidí váš příspěvek můžete individuálně upravovat u každého příspěvku

zvlášť, nenechte se však zmást, příspěvek se může dostat ke komukoliv

25

i když nastavíte viditelnost na „Přátelé,“ stačí, aby vaši přátelé, kteří mají

k příspěvku přístup, tento sdíleli dál.

Obrázek 6 - Kdo uvidí vaše příspěvky?

2. V této záložce můžete také nastavit, kdo vás bude moci sledovat a kdo vás

bude moci kontaktovat. Pokud nechcete na Facebooku vystupovat zcela

anonymně, ponechte nastavení na hodnotě „Všichni“, v opačném případě

zvolte „Přátelé“ či „Přátelé přátel“.

Timeline a označování

1. Kdo může přidávat příspěvek na moji Timeline? Pokud si nechcete psát na

zeď jen sami pro sebe, ponechte nastavení „Přátelé“.

2. Chcete mít přehled o příspěvcích, které se vás týkají? Vyberte z možností

„Povoleno“ a budete schvalovat příspěvky, na kterých jste označeni.

U nežádoucích příspěvků jednoduše své jméno odstraníte, tím pádem

s vámi nebudou spojeny.

Obrázek 7 - Kontrolujte příspěvky na kterých jste označeni

26

Blokování

1. Pokud se k vám chová uživatel Facebooku neslušně nebo máte jiný důvod,

můžete si jej zablokovat. Společnost k volbě uvádí následující popisek:

Jakmile někoho zablokujete, nebude dotyčný uživatel moci vidět obsah,

který zveřejníte na svém profilu Timeline, nebude vás moci označit, zvát

vás na události nebo do skupin, zahájit s vámi konverzaci ani vás přidat

mezi svoje přátele. Poznámka: To se nevztahuje na aplikace, hry ani

skupiny, v nichž jste oba účastníky (Facebook, 2015). Nejen že blokovaná

osoba přestane vidět vás, ale také vy přestanete vidět ji.

Obrázek 8 - Blokování uživatele

2. Dále si v této záložce můžete zablokovat pozvánky na události od

konkrétního uživatele, aplikace nebo stránky.

Informace o uživateli

K těmto informacím se dostanete z Timeline vašeho profilu. U informací můžete

nastavit viditelnost, tedy kdo kterou informaci uvidí. Pamatujte, že pokud chcete

chránit své soukromí, tyto osobní informace nemusíte vůbec vyplňovat. Pokud se

informace rozhodnete zveřejnit, minimálně nastavte viditelnost na „Přátelé“.

Dbejte na opatrné přidávání osob do seznamu přátel, pokud si vás chce přidat

někdo, o kom nejste přesvědčeni, že jej znáte, raději mu nejprve napište zprávu

typu: „Dobrý den, známe se?“ a vyčkejte reakce. Neznámé osoby si nikdy do

přátel nepřidávejte!

27

Obrázek 9 - Informace o uživateli

Na stránce informace jste oprávněni vyplnit políčka týkající se práce a vzdělání,

města, kde jste se narodili společně s městem, ve kterém aktuálně žijete (nikdy

neudávejte konkrétní adresu). Kontaktní informace, mezi které patří telefon,

e-mail, webové stránky. Dokonce můžete zadat náboženské vyznání či politické

přesvědčení. Dále rodinné vztahy společně s odkazem na vašeho aktuálního

partnera a také například oblíbené citáty. Vyplnění či ignorování těchto informací

závisí čistě na vás, Facebook vás sice bude tlačit k jejich zadání do systému, vy

jste však oprávněni nevyhovět.

Níže na stránce najdeme seznam oblíbených sportovních teamů, hudby, filmů,

knih a všech stránek, které jste označili tlačítkem „to se mi líbí“, a stali se tak

jejich fanoušky. Tlačítkem upravit soukromí napravo můžete opět nastavit

viditelnost na „Veřejný“, „Přátelé“, „Pouze já“, či „Vlastní nastavení“, kde si

vytváříte seznamy konkrétních lidí, kteří vaše příspěvky budou moci vidět nebo

naopak těch, kdo takové štěstí mít nebudou.

28

Obrázek 10 - Oblíbené stránky

Jak váš profil vidí ostatní?

Za pomoci této šikovné funkce, kterou najdete pod ikonou třech teček viz

obrázek, si zobrazíte vlastní profil očima člověka, kterého nemáte v přátelích,

nebo konkrétního přítele. Ověříte si tak správnost vašeho nastavení co se

příspěvků a osobních informací týká.

Obrázek 11 - Jak váš profil vidí ostatní?

2.1.3 Bezpečná hesla

Vaše heslo by mělo obsahovat minimálně 8 znaků, v ideálním případě 14 a více.

Použijte slova či fráze, které si snadno zapamatujete, ale ostatní je nedokážou

uhodnout. Ukažme si to na příkladu: „Jsem zapálený pěstitel ostrého chilli

z Podkrkonoší.“ Nyní vyjměte vždy první začáteční písmeno, dostanete podobné

heslo „Jzpochzp“, pro zvýšení bezpečnosti přidejte číslice a speciální znak. Vaše

heslo bude nyní vypadat takto „JzpΦchzp72“. Pro útočníka je odhalení podobného

hesla velmi obtížné a váš účet je tedy lépe chráněn, nelze ovšem říci, že jste

29

ve 100% bezpečí. Heslo je třeba pravidelně měnit a nepoužívat stejné heslo ke

všem svým účtům. Nikdy nepoužívejte hesla typu „00000, 12345, heslo“, která

jsou nejsnadněji odhalitelná (Král, 2015).

V souvislosti se zabezpečením účtu silným heslem bych se rád zmínil o tzv.

bezpečnostní či kontrolní otázce, která slouží k manipulaci s účtem v případě, že

heslo zapomenete. Otázka má nejčastěji následující podobu:

Jaké bylo příjmení Vaší matky za svobodna?

Jak se jmenuje Váš domácí mazlíček?

Jaký je Váš nejoblíbenější film/kniha?

Při vyplňování registračního formuláře na tuto otázku nikdy neodpovídejte

pravdivě, neboť tyto informace jsou dohledatelné či zjistitelné.

Jak si zabezpečit svůj mobilní telefon?

Společnost Apple přišla se čtečkou otisků prstů. Nápad postupně přebírají i další

společnosti. Qualcomm vymyslel čtečku, kterou lze umístit přímo pod displej.

Nepoužívá totiž optický kapacitní snímač, nýbrž ultrazvuk. Díky tomu má být

přesnější, dělá 3D otisk, i jistější, protože nechybuje ani na ušpiněných nebo

mokrých rukou. Kromě skla projde i přes tenké vrstvy oceli, hliníku nebo plastu,

takže může být také na zadní straně telefonu (Extra PC, 2015).

30

3 Negativní jevy spojené s užíváním

sociálních sítí

Ve studiích publikovaných v knize Lenky Hulanové s názvem Internetová

kriminalita páchaná na dětech vyplynuly následující typy nejrizikovějšího online

chování:

Poskytování osobních informací, jako je jméno, adresa bydliště, telefonní

číslo, hesla k online aplikacím nebo specifických osobních tajemství.

Chatování se zcela neznámou osobou o sexuálních tématech.

Odesílání nebo online sdílení vlastních fotografií nebo nahrávek se

sexuální tematikou.

Účastnění se živých „sex show“ prostřednictvím webkamery se zcela

neznámou osobou.

Dostavení se na osobní schůzku s neznámým člověkem z online prostředí

bez řádných bezpečnostních opatření.

Poskytování osobních fotek na internetu za úplatu a provozování

kybersexu za úplatu (Hulanová, 2012, s. 98).

Jak je z těchto výsledků zřejmé, v rizikovém chování v kyberprostoru velmi často

figuruje sexuální tématika a nahota. Sdílení choulostivých fotek přímo nahrává

potencionálním vyděračům, kteří chtějí stále víc a víc a nebojí se ani vylákat svou

oběť ven a následně jí zneužít. V oblasti prevence bychom se tedy měli zaměřit

právě na zveřejňování nahých fotografií, které dávají útočníkům páku

a předcházejí kyberšikaně, kybergroomingu a dalším nebezpečným jevům.

Obětí jednoho či více negativních jevů se může stát opravdu každý. Zejména

potom osoby s neznalostí moderních technologií a jejich nástrah, často důchodci,

a potom děti, protože postrádají zkušenosti s nelítostným světem, jsou důvěřivé

a mnohdy naivní. Příručka pro rodiče s titulem „Jak zajistit bezpečnost dětí na

internetu“ (2008, s. 6-9) nabádá k následujícím krokům.

Stanovit si jasná pravidla při práci s počítačem. Domácí počítač může být

velmi užitečným pomocníkem, je ovšem zapotřebí vymezit hranice a stanovit si

pravidla a striktně kontrolovat jejich dodržování. Umístěte váš počítač do

společné místnosti, kde budete mít kontrolu nad činností vašeho dítka. Stanovte si

31

dobu, po kterou může u počítače svůj čas trávit. Děti mohou mít přístup

k internetu i u svých kamarádů, nebo v internetových kavárnách, je tedy třeba

domluvit se na přesných podmínkách i v těchto případech. Stanovení si podmínek

není šikanou ze strany rodičů, ale pouze chráněním zranitelných potomků.

Zabezpečení počítače. Počítač, který používáte, by měl obsahovat antivirový

program s nejnovější aktualizací, aby obsahoval nejnovější databázi možných

hrozeb, tedy virů, červů, trojských koní a spywaru. Svůj počítač chraňte vždy

bezpečným heslem a stejně tak veškeré osobní účty.

Předání důležitých informací. Informovaný člověk je poučený člověk

a u poučeného člověka se veškerá rizika snižují. Mluvte s dětmi o možných

následcích jejich komunikace skrz sociální sítě a chaty, vysvětlete jim rizika

otevírání škodlivých spamů prostřednictvím e-mailu. Nechť se vyvarují stránkám

s nevhodným obsahem a celý internet se tak pro ně stane bezpečnějším místem.

"Nezapomeňte, že bezpečnostní pravidla se týkají jak vašich dětí, tak vás

samotných. Veďte děti k tomu, aby vás informovaly, kdykoli uvidí na internetu

něco podivného" (2008, s. 9).

3.1 Závislost a sociální izolace

Žijeme ve světě, kde pohlazení nebo vřelé slovo pomalu nahrazuje tlačítko „to se

mi líbí“. Stali jsme se otroky moderní technologie, žijeme s očima přilepenýma

k laptopu nebo chytrému telefonu a zapomínáme žít skutečný život plný

skutečných emocí. Život plný opravdových přátel. Jsme šťastni, pokud můžeme

sdílet naše zážitky prostřednictvím sociální sítě, bez ohledu na to, zda je na druhé

straně někdo, kdo nás opravdu poslouchá. Místo poplácání po zádech nás

uspokojuje pouhý virtuálně zdvižený palec. Máme potřebu předvádět se. Neustále

publikujeme příspěvky týkající se našeho života. Potřebujeme potlesk, který ale

nemůžeme slyšet, neboť cílové osoby sedí někdy úplně jinde u svého počítače.

Máme kolem sebe stovky „přátel“, stejně jsme stále sami. Čím víc se na síť

upínáme, tím víc se izolujeme vůči skutečným vazbám. Nikdo nezvládne hrát

fotbal s reálnými kamarády na hřišti a prohánět se zelení s joystickem v ruce

s těmi virtuálními. Nikdo nemůže plnohodnotně komunikovat v kavárně s partou

kamarádek a přitom telefonovat se svou novou spřízněnou duší z Facebooku.

32

Důkazem izolovanosti mohu být tzv. selfíčka (fotografie sebe pořízené vlastní

osobou). Dříve jsme s lidmi komunikovali, fráze „můžete nás prosím vyfotit“

provázela téměř každý výlet. Dnes si raději koupíme selfie tyč a vyfotíme se sami,

abychom nemuseli nedej bože oslovit další osobu, která nám fotografii pořídí.

V Číně dokonce existují lidé, kteří večeří před kamerou, a co je horší, existuje

ještě víc lidí, kteří je sledují. Chybí jim pravý sociální kontakt, a tak si ho

nahrazují sledováním videa v reálném čase a mají pocit, že se večeře účastní.

V České republice je populární obdobné natáčení se živě na kameru, ne při

pojídání jídel, nýbrž při hraní video her. Jeden člověk hraje a stovky dalších jeho

pokroky sledují a komunikují s ním prostřednictvím chatu. Smysluplnost

takového počínání posuďte sami.

Sociální sítě doslova kradou naše životy. Podle americké online studie z roku

2010 48 % uživatelů kontroluje svůj účet několikrát během noci nebo ráno hned

když vstanou. Takové chování pozorujeme nejvíce u uživatelů mladších 25 let.

56 % z 1000 dotázaných kontroluje svůj profil alespoň jednou za den a 12 %

uživatelů jej kontroluje dokonce každých pár hodin či minut (Andrew, 2010).

Podle Elizabeth Cohen (2009) existuje 5 náznaků, že jste závislí na Facebooku:

1. Kvůli aktivitě na Facebooku zanedbáváte spánek. Jste vzhůru dlouho do

noci a další den jste pak unavení.

2. Strávíte na Facebooku víc než hodinu denně. Přesnou hranici, kdy už je

vaše aktivita na sociální síti přes limit, je těžké určit. Jedna hodina denně

by ale měla bohatě stačit.

3. Stanete se posedlí starými láskami. Opětovné spojení se s bývalým

přítelem či přítelkyní může být velmi lákavé. Nemusí na tom být nutně nic

špatného, nicméně se situace může rychle vymknout kontrole.

4. Začnete ignorovat práci ve prospěch Facebooku. Místo toho, abyste

dokončili rozdělanou práci, raději se necháte unášet novinkami ve světě

modře.

5. Při pomyšlení, že si zrušíte Facebook účet vás polije studený pot. Máte

vážný problém a měli byste podstoupit detox sociálních médií.

"Jednoho dne požádala dvanáctiletá dcera Cynthie Newtonové svou matku

o pomoc s domácím úkolem, ale Cynthia své dceři nepomohla, jelikož byla

33

zaneprázdněna kvůli Facebooku. Její dcera šla nahoru do svého pokoje a poslala

matce e-mail, kde jí žádala o pomoc. Ani na e-mail Cynthia nereagovala, protože

byla příliš zaměstnaná Facebookem" (Cohen, 2009).

John Markoff poukazuje na nebezpečí online komunikace, která by mohla úplně

nahradit komunikaci tváří v tvář. Zejména mladší generace v ní našla zalíbení.

Dále se rozmáhá práce na dálku prostřednictvím počítače (2000). Takové

zaměstnání je pohodlné. Žádné čekání v koloně cestou do práce, žádné zmoklé

vlasy v lijáku, ušetřené peníze za benzín. Určitě bychom našli celou řadu dalších

pozitiv. Negativum, které ale všechna pozitiva přebíjí, je ztráta sociálního

kontaktu se spolupracovníky, neboť občasný hovor přes Skype nebo e-mailová

komunikace nemohou poplácání po zádech a čerstvý šálek kávy uvařený

usměvavou kolegyní nikdy nahradit.

Naproti tvrzení pana Markoffa stojí názor Pierra Lévyho, který ve své knize

Kyberkultura tvrdí, že virtuální vztahy nenahrazují skutečná setkání, naopak je

pomáhají připravovat. Virtuální komunikace nenahrazuje komunikaci tváří v tvář,

nýbrž posouvá takovou komunikaci jinam, stejně tak jako film nenahradil divadlo,

pouze jej posunul jinam. Když si píšeme, nemluvíme na sebe méně, pouze jinak.

Milostná psaníčka nebrání dvou lidem v projevech fyzické lásky. Osoby, které

telefonují nejčastěji, se setkávají s největším počtem lidí. Sociální sítě dle pana

Lévyho neizolují, nýbrž vytvářejí virtuální společenství a připravují půdu pro

reálná setkání. Sdružují osoby se stejnými zájmy, které by se před touto érou

nemohly vůbec potkat (Lévy, 2001, s. 115-116).

Závislost na sociálních sítích nebyla zatím přesně určena, v této spojitosti

mluvíme o tzv. závislém chování často uváděném jako „netholismus“, které je

mnohdy doprovázeno dalšími negativními jevy, jakými jsou patologické

nakupování, gamblerství nebo syndrom vyhoření. Podle psychiatrů ze společnosti

WHO (2011) je závislostní chování na internetu definováno jako nadměrné

používání počítače, které zasahuje do každodenního života, kdy nezbývá čas na

koníčky, práci či školu. Čásarová (2012, s. 220) uvádí hraniční dobu 5 hodin

týdně. Pokud uživatel tráví na internetu dobu delší než 5 hodin týdně, měl by být

diagnostikován jako závislý. Tíha této teorie drtí značnou část populace, neboť čas

strávený na internetu připomíná spíš 5 hodin denně víc než 5 hodin týdně a to

34

zejména u mladých lidí. Takové chování s sebou přináší řadu problémů jako

například bolest hlavy, pálení očí a celkové zhoršení zraku, bolesti zad,

zanedbávání vlastních interpersonálních vztahů v důsledku protěžování

povrchních vztahů komunikačních kanálů internetových sítí, ztráta opravdových

přátel a rozpad osobního života. U dětí navíc hrozí zhoršení prospěchu ve škole.

Je znám případ, kdy mladý muž seděl za svým počítačem tak dlouho, než se mu

zastavilo srdce. Svou roli sehrálo vyčerpání a velká dávka energetických nápojů.

Ulbertová (2012, s. 55) mluví o začarovaném kruhu. Člověk utíká před problémy

běžného světa do toho virtuálního, do světa, kde má spoustu přátel, videí

a oblíbených her. Takový člověk bývá úzkostný a internet je pro něj místem, kde

se může naplno vyjadřovat a být kýmkoli jen chce. Z černé ovce třídního

kolektivu se během několika stlačení myší stane obdivovaný virtuální hrdina.

Běžný svět je pro něj nepříjemný, a tak hledá místo, které takové nebude, místo

kde zmizí všechen stres a trable. Čím víc ovšem tráví v „internetovém zajetí“, tím

víc se u něj prohlubuje asociální chování v reálném vztahu. Čím víc se přibližuje

virtualitě, tím víc je vzdálen tomu důležitému, tomu reálnému.

Utíkání před svým strachem ze sociálních interakcí není řešení. Chceme-li se

fobie zbavit, jsme nuceni jí čelit. Účinnou zbraní pro boj se sociální fobií se

ukázala být expoziční terapie spočívající v pozvolném vystavování osoby

situacím, které u ní vyvolávají úzkostné stavy. Osoba si na takové situace pomalu

zvyká a je na nejlepší cestě zbavit se svých strachů úplně (Cohen, 2002, s. 174-

188).

3.2 Kyberšikana

„Kyberšikana je specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony

a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či

zesměšnění jiné osoby“ (Hulanová, 2012, s. 37). Jedná se o záměrné agresivní

chování, nikoliv o náhodný útok či vtip, který nebyl pochopen. Oběť takové

chování vnímá jako ubližující a není schopna jej sama zastavit. Kyberšikana má

často prameny ve školním prostředí, kde může docházet ke klasické šikaně

a kyberšikana je potom rozšíření šikany do dalšího prostředí.

35

Největší nebezpečí tkví v nemožnosti úniku. Klasická šikana se dá řešit změnou

školy, přestěhováním se do jiného města nebo zkrátka předvídáním a vyhnutím se

situacím, kdy dojde k fyzickému setkání agresora s obětí. Šikana je tedy

fyzickému setkání podmíněna, kdežto utéct před všudypřítomným internetem je

zhola nemožné. Hulanová vysvětluje proč se kyberšikana stále více rozšiřuje

a mezi agresory stoupá v oblibě. Je to proto, že útočník může vystupovat zcela

anonymně a to mu dodává pocit nedosažitelnosti a moci nad obětí (Hulanová,

2012, s. 36).

Kyberšikana se vyskytuje v několika různých online prostředích. Webové stránky

mohou být vytvořeny za účelem zesměšnit oběť a poškodit její pověst. E-maily

jakožto rozšířený způsob internetové komunikace jsou nebezpečné v možnosti

odeslání několika desítek nebo klidně stovek zpráv najednou jedním kliknutím

myši. Nikdy neotvírejte e-maily od neznámého odesílatele s podezřelými

přílohami. Při hraní her mohou silnější hráči útočit na postavu (avatara) slabšího

hráče a obrat jej o virtuální peníze. My se v této práci zaměříme na kyberšikanu

v prostředí sociálních sítí. Na síti jme pod neustálým dohledem, to co

publikujeme, sdílíme, přidáváme se do skupin, přátelíme se s ostatními uživateli,

účastníme se událostí, to vše se dostává k dalším lidem. Při neopatrném nakládání

s osobními informacemi, se tyto mohou dostat do nesprávných rukou

a výsledkem, může být právě zmiňovaná kyberšikana. Známé jsou případy, kdy

neopatrné vkládání statusů na Facebooku vedlo až ke ztrátě zaměstnání

(Hulanová, 2012, s. 40-44).

Ještě před několika lety se pro internetové komunikování v reálném čase

používaly programy jako Skype nebo ICQ. Skype si díky propracovanému

systému videohovorů své místo na scéně ještě na pár let zajistil, ICQ již pomalu

mizí a nahrazují jej sociální sítě a zejména Facebook. Internetové komunikování

v reálném čase spočívá v bezprostřednosti odeslaných a přijatých zpráv. Zpráva se

odešle takřka okamžitě po stlačení tlačítka „odeslat“ a ihned se objeví na

obrazovce příjemce. Při využívání této služby je důležité znát totožnost osoby na

druhé straně a nezasílat choulostivé informace, neboť vše, co již bylo jednou

odesláno, nelze vzít zpět (Hulanová, 2012, s. 40-44).

36

Specifika kyberšikany

Agresorem může být klidně fyzicky slabý jedinec, což nebývá u offline šikany

pravidlem. Útočník většinou dobře ovládá informační technologie. Se vznikem

závislosti na informačních technologiích se zvyšuje riziko, že se osoba stane

obětí. Obětí může být klidně fyzicky zdatný jedinec, vlastně kdokoliv.

V kyberšikaně chybí fyzické násilí, roztrhané oblečení, modřiny, což znesnadňuje

identifikaci oběti. Před online šikanou, na rozdíl od té offline, nelze utéct

(Hulanová, 2012, s. 48). Dalším specifikem je šíře publika. Během krátké chvíle

mohou zesměšňující obsah vidět tisíce lidí, stačí pouze připojení k internetu, což

se negativně projeví na psychickém stavu oběti. (Vágnerová ed., 2009)

Motivace ke kyberšikaně

Hlavním motivem bývá anonymita, možnost zakládat si anonymní účty evokuje

u útočníků pocit nepolapitelnosti, žádné obavy z odhalení a následného trestu.

Útočníkům často chybí zpětná reakce na jejich činy, což vede ke ztrátě empatie

(Hulanová, 2012, s. 49-50).

Pokud se stanete obětí kyberšikany, veškeré materiály, e-maily, zprávy ze

sociálních sítí, sms zprávy si ukládejte, pravděpodobně se budou

v budoucnu hodit jako důkazy.

Jak rozpoznat kyberšikanované dítě?

Pokud se dítě samo s problémem nesvěří, všímejme si především změn v chování.

Změní se práce s počítačem a mobilním telefonem, dítě se může začít moderním

technologiím vyhýbat, ačkoliv je v minulosti používalo rádo. Nejenom při čtení

zpráv nebo e-mailů může být sklíčené, nervózní, ustrašené. Mohou se objevit

výkyvy nálad a konflikty s vrstevníky či rodiči. Projevuje se u něj nespavost

a noční můry, bolesti hlavy a břicha. V neposlední řadě také zhoršení známek ve

škole a případné záškoláctví. Pokud máte podezření, že není s dítětem něco

v pořádku, zeptejte se jej v soukromí. Zaměřte se na vztahy se spolužáky

a vrstevníky, dbejte opatrnosti a komunikaci přizpůsobte věku dítěte (Černá ed.,

2013, s. 52).

37

3.2.1 Happy slapping

Jedná se o relativně novou formu kyberšikany, kdy je oběť fackována nebo jinak

napadána. Celý akt je zaznamenáván prostřednictvím kamery nebo častěji

mobilního telefonu a následně zveřejněn na webových stránkách a blozích.

Ačkoliv nese tento druh šikany v překladu název „spokojené fackování“, útoky

nabírají na brutalitě a mohou skončit smrtí (Kowalski et al., 2008). Cílem videa je

pobavit publikum i za cenu ponížení oběti. Tento specifický druh násilí se může

odehrát takřka kdekoliv. Agresor si zpravidla vybere oběť, která se mu nějakým

způsobem nelíbí, ať už stylem oblékaní, mimikou a gesty, držením těla nebo třeba

výškou hlasu.

3.3 Kybergrooming

Kybergrooming označuje chování uživatelů internetu, které má v dítěti vyvolat

falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je oběť pohlavně zneužít.

Predátor nejčastěji loví své oběti prostřednictvím komunikačních kanálů

veřejných seznamek, kde se snaží vplést dítěti do přízně. Je plný milých slov

a pochopení a nezkušené dítko nemusí rozeznat hrozbu a snadno podlehne.

Útočník navíc nabízí peníze nebo dary. Kybergroomer bývá velmi trpělivý,

dokáže s obětí komunikovat dlouhé měsíce, jeho projev je neobyčejně přátelský.

Po dítěti vyžaduje erotické fotky a kybersex prostřednictvím webkamery.

V České republice se na serveru Novinky.cz roku 2009 objevil případ 35letého

Pavla Hovorky, který zneužil přes dvacet chlapců, se kterými se seznamoval na

internetu a vydíral je. S některými se dokonce scházel a nutil je k pohlavnímu

styku. Za své činy si vyslechl verdikt 8 let odnětí svobody. (Novinky.cz, 2009).

Motivace dětí komunikovat s ostatními prostřednictvím chatu může být různá,

nejčastěji se však jedná o hledání nových přátel. Zejména pro děti je potom těžké

odhalit, zda má osoba na druhé straně zlé úmysly a jestli je vůbec tou, za kterou se

vydává. Kamil Kopecký na portálu E-Bezpečí popisuje proces získávání oběti

v následujících pěti etapách.

1. Vzbuzení důvěry a izolace oběti - Útočník, říkejme mu predátor, se staví

do pozice dobrého kamaráda oběti. Povídá si s ní o choulostivých

tématech, vzbuzuje v oběti pocit, že on je tu stále pro ni, jemu se může

38

kdykoliv s čímkoliv svěřit, on jediný ji chápe. Predátor tímto chováním

oběť izoluje od ostatních, nabádá ji, aby o komunikaci s nikým nemluvila.

V této etapě často útočník získá telefonní číslo oběti, e-mail, adresu

bydliště nebo školy, kterou navštěvuje.

2. Budování kamarádského vztahu a podplácení - Navázaný vztah

predátor posiluje nejrůznějšími dárky (oblečení, elektronika, hračky) či

službami jako je třeba návštěva kina.

3. Vyvolání emoční závislosti oběti na osobě útočníka - Predátor zná ta

nejtajnější tajemství dítěte, které ani netuší, jakou zbraň útočníkovi

poskytlo. Stává se na něm závislé a tráví s ním spoustu času, o čemž lže

rodičům. Predátor se v této etapě stává skvělým kamarádem dítěte, které

mu oddaně věří víc než vlastním rodičům.

4. Osobní setkání - Groomer vyláká svou oběť ven, až když si je opravdu

jistý, že mu dítě bezmezně důvěřuje. Nejlépe nabídne schůzku ve svém

bytě nebo jinde v soukromí, kde přechází do poslední fáze.

5. Sexuální obtěžování, zneužití dítěte (Kopecký, 2008)

Případ z USA

"Čtrnáctiletá žákyně dostala od svých rodičů dárek – nový počítač. Po dvou

měsících používání internetu se seznámila s dospělým mužem, se kterým chatovala

a udržovala e-mailovou korespondenci. Když se o tom její rodiče dozvěděli,

učinili řadu kroků, aby tomuto kontaktu zabránili – odstranili od počítače

klávesnici, monitorovali poštu a telefonní hovory, navštívili s dcerou poradnu.

Bohužel, kontakt žákyně s dospělým mužem pokračoval prostřednictvím mobilního

telefonu, který žákyni útočník poslal. Po několika měsících dívka zmizela

z domova. Když policie prohledala její počítač, objevila řadu e-mailů, které je

přivedly až k síti pedofilů, komunikujících mezi Evropou a USA. Pedofilní uživatel

z Řecka si díky této síti „objednal“ nezletilou dívku z USA, zabezpečil falešný pas

a poskytl finance na transport dívky z USA do Evropy – do Řecka. Po pěti

měsících bylo dítě navráceno rodičům. Nejprve dívka tvrdila, že pedofilního

groomera miluje a zbožňuje, avšak po rozsáhlé terapeutické léčbě si začala

vzpomínat na detaily sexuálního a fyzického mučení, začala mít sebevražedné

sklony a bylo nutné ji hospitalizovat na psychiatrické klinice. Dívka se postupně

zotavovala, ale její zkušenosti a trauma ji budou provázet po zbytek života"

(Případy kybergroomingu I, 2009).

39

3.4 Kyberstalking

Anglický výraz „stalking“ označoval původně v řeči lovců stopování, přiblížení se

k lovené zvěři (Čírtková, 2004). Hulanová jej definuje jako opakované

a perzistentní pokusy o navázání nevyžádaných kontaktů či komunikace, která

vzbuzuje obavy nebo diskomfort oběti. Pojem můžeme přeložit jako slídění či

pronásledování (Hulanová, 2012, s. 69). Kyberstalking je tedy nebezpečné

pronásledování za použití elektronických prostředků či internetu. Ellison jej dělí

na přímý a nepřímý. V přímém kyberstalkingu je útočník v přímé konfrontaci

s obětí. Zasílá jí nenávistné sms či e-maily nebo jí prostřednictvím elektroniky

zastrašuje. V případě nepřímého kyberstalkingu pachatel šíří nenávistný obsah či

fámy o oběti v prostředí internetu, tedy na sociálních sítích, chatových

místnostech, diskusních fórech, webových stránkách a podobně (Ellison, 1999).

Čírtková odhaduje, že 2-8 % lidí se setkalo s nebezpečným pronásledováním, tedy

stalkingem. Kyberstalking se kvůli své jednoduchosti a anonymitě může

vyskytovat ještě častěji (Čírtková, 2004).

Stalking x Kyberstalking

Naproti offline verzi je ta online pro útočníka jednodušší. Při fyzickém sledování

oběti by byl nucen vynaložit více času i finančních prostředků. Také riziko

dopadení je u fyzického (offline) pronásledování vyšší. Kyberstalker pronásleduje

svou oběť z pohodlí domova, informace může o oběti získat díky nabourání se

k soukromým účtům či databázím. Moderní komunikační technologie mu navíc

umožňují sledovat více osob najednou (Hulanová, 2012, s. 71).

Pachatelé

Vzhledem k tomu, že o kyberstalkingu mluvíme jako o relativně novém jevu,

neexistují zatím typologie pachatelů, jsou však známy typologie offline stalkerů,

které nám pomůžou lépe pochopit chování online pronásledovatelů. Geberth

rozdělil tyto osobnosti na psychopatické, kterým jsou oběti důvěrně známy,

obtěžování však může být zcela anonymní a psychotické, kterým jsou oběti zcela

cizí, tyto se však snaží kontaktovat (Geberth, 1996). Podrobněji později rozdělil

pachatele Michael Zona společně s kolegy.

40

Klíčovým znakem pro posouzení pronásledování je vztah pachatele k oběti.

Čírtková identifikuje následující motivační vzorce:

1. reakce na odmítnutí

2. hledání intimity a blízkosti za každou cenu

3. ventilování hostility a nenávistnosti

4. pronásledování z nedostatku kompetencí řešit vzniklou situaci jinak

5. pronásledování jako důsledek predátorské (útočné) agresivity

Problém spočívá v osobnosti pachatele, nikoli oběti. Oběť samotná nemá žádný,

nebo jen nepatrný vliv na spuštění pronásledování (Čírtková, 2008).

Oběti

Ačkoliv se obětí kybestalkingu může stát každý, kdo používá počítač, tablet či

mobilní telefon, poškozené bývají především ženy. Zvláště ohrožené jsou potom

osoby, které jsou v prostřední internetu nováčky. Z hlediska rodinného stavu jsou

oběti většinou svobodné. Zvlášť zranitelnou skupinu tvoří bezesporu děti.

Pronásledování se stává pro oběť nepříjemnou až traumatizující událostí,

v důsledku které ztrácí důvěru v mezilidské vztahy. Objevují se pocity opuštěnosti

a bezradnosti, je narušen dosavadní životní styl poškozeného, kdy se vyhýbá

škole, práci či dříve milovaným aktivitám. Dále se může objevit posttraumatická

stresová porucha, deprese až sebevražedné chování (Hulanová, 2012, s. 80-82).

3.5 Flaming

Flaming nebo také flame war označuje vyhrocenou až agresivní diskusi

v prostředí internetu. Někteří uživatelé provokují ostatní vkládáním

kontroverzních příspěvků. Jiní napadají a sprostě urážejí ostatní účastníky

diskuse, kteří zastávají opačný názor (Černá ed., 2013, s. 144). Stále nespokojení

jedinci, kteří negativně komentují všechno, co jim přijde pod drobnohled, jsou

označování jako „hateři“ z anglického výrazu „hate“ - nenávist. Prostředí

internetu umožňuje těmto osobám vystupovat anonymně, takže si dovolí daleko

víc, než by tomu bylo při klasické konverzaci tváří v tvář.

Mezi další negativní jevy patří například HOAX, sms spoofing, nebo phishing.

O těchto nástrahách si povíme v některé z mých dalších prací.

41

4 Kde hledat pomoc

Podporu a pomoc při řešení obtížných situací by poškození měli nejprve hledat

u členů rodiny a ve škole. Pokud by pomoc z jakéhokoliv důvodu nebyla

efektivní, mohou se obrátit na některou z následujících institucí. Mnohé ze stránek

v seznamu popisují preventivní kroky, jak negativnímu jevu předcházet.

www.bezpecnyinternet.cz

www.e-bezpeci.cz

www.internethelpline.cz

www.linkabezpeci.cz

www.nebudobet.cz

www.policie.cz

www.pomoconline.cz

www.protisikane.cz

www.saferinternet.cz

www.seznamsebezpecne.cz

E-nebezpečí pro učitele

www.e-nebezpeci.cz

Projekt je zaměřen na vzdělávací aktivity pro pedagogy všech typů škol, kteří

potřebují získat nové znalosti a dovednosti v oblasti rizikového chování spojeného

s využíváním informačních a komunikačních technologií – zejména internetu

a mobilních telefonů.

Projekt se zaměřuje na tyto nebezpečné fenomény:

Kyberšikana a sexting

Kybergrooming

Kyberstalking a stalking

Ochrana osobních údajů

Problematika zneužití sociálních sítí (Facebook, Libimseti, …)

42

4.1 V síti

Internet je všude a všechno je na něm. Všechno a všichni. Došlo k masivnímu

rozšíření sociálních sítí, na nichž trávíme možná až příliš mnoho času. K přístupu

na tyto stránky používáme vedle osobních počítačů stále častěji mobilní telefony,

jejichž prostřednictvím se můžeme připojit kdykoliv a kdekoliv. S tím však

přichází také mnoho rizik. Vše, co na internet nahrajeme, je uloženo na server,

tedy na cizí počítač. Choulostivá data pak mohou internetoví predátoři snadno

zneužít.

Jako prevence v oblasti kyberšikany, kybergroomingu, kyberstalkingu, happy

slappingu, závislosti, sextingu a flamingu se zrodil projekt "V síti," jenž odhaluje

nástrahy a poskytuje řešení všem, kteří si volné chvíle zkracují aktivitou

v prostředí sociálních sítí. Jestliže budeme vědět, jak se na internetu chovat,

snižujeme riziko, že se staneme objetí některého z negativních jevů uvedených

výše. Nabyté znalosti však nebudou nic platné, pokud si nebudeme umět nastavit

bezpečné heslo našeho uživatelského účtu.

Na projektu v současnosti pracuje skupinka sociálních patologů pod vedením pana

doktora Bělíka. Webovou stránku spustíme každým okamžikem na adrese

www.vsiti.eu. Součástí projektu bude pravděpodobně brožurka věnovaná

negativním jevům v on-line prostředí.

43

5 Aktivita uživatelů v prostředí sociálních sítí

Výzkum této bakalářské práce je částečně inspirován dotazníkovým šetřením

„Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost“ Petra Pavláska, jež probíhalo

13. 10. - 11. 11. 2011 (Pavlásek, 2011). Cílem tohoto výzkumu je zjistit, do jaké

míry sociální sítě ovlivňují náš život. Dosavadní šetření pana Pavláska obohacuji

o vlastní zkušenosti a postřehy nabyté při tvoření odborné práce a aktualizuji

výsledky z roku 2011, neboť za 5 let učinily sociální sítě - především Facebook -

gigantický krok vpřed.

Hypotézy

1. Více než 80 % osob v ČR využívá Facebook.

2. Více než polovina uživatelů se ke svému účtu připojuje prostřednictvím

telefonu.

3. Více než 60 % uživatelů Facebook nějakým způsobem ovlivňuje.

4. Většina uživatelů nemá k osobnímu účtu nastaveno bezpečné heslo.

Do výzkumu se zapojilo celkem 200 respondentů, kteří odpovídali na 12

stručných otázek, jež měly zjistit aktivitu v prostředí sociálních sítí a ověřit

bezpečnost hesla k soukromému profilu. Přejděme tedy rovnou k výsledkům.

Žen (148) odpovídalo více než mužů (52).

44

Nejpočetnější skupinu respondentů tvořili mladí lidé ve věku 18 - 26 let (173).

Co se počtu uživatelů týká, Facebook (199 z 200) jednoznačně dominuje. Dále

uživatelé hojně využívají Instagram (84) a Google+ (40). Obliba programu Skype

s rostoucí nabídkou videohovorů na sociálních sítích pomalu klesá. Žádnou ze sítí

nevyužívá pouze jeden dotázaný.

45

České sociální sítě využívá 12,5 % respondentů, tedy 25 osob.

46

Překvapivým zjištěním pro mne je, že 97 % dotázaných si svůj den bez

Facebooku nedovedou představit a připojují se k němu každý den. 71 % (143

respondentů) kontrolují svůj účet dokonce několikrát denně. V této souvislosti již

můžeme hovořit o závislostním chování, které nemá daleko k sociální izolaci.

Nejvíce respondentů (87) tráví na sítí denně 1-3 hodiny, 51 dotázaných 3-5 hodin

a 30 dokonce 5 hodin a více. To už je celkem značná část z denního 24

hodinového přídělu. Nezapomeňme, že musíme také někdy spát.

47

Opět velmi překvapivý výsledek. Zatímco v roce 2011 se dle výzkumu pana

Pavláska připojovalo k sociální síti prostřednictvím mobilního telefonu 31,56 %

uživatelů, dnes tak činí celých 84 %. Troufnu si říct, že v příštích letech toto číslo

stále poroste. Již dnes v některých zemích připojování přes mobilní telefony

předehnalo připojování z počítačů. Časté „surfování“ na síti přitom prohlubuje

sociální izolaci a já je stále v některých situacích považuji za TABU. Procházka

s partnerkou podzimním lesem a ona vytahuje mobilní telefon a fotí si listí na

Facebook, místo aby byla v ten okamžik s vámi a užívala si opojného kouzla?

Následuje romantická večeře, kterou přerušuje chichotání nad konverzací na

Facebooku s kamarádkou? Jak asi dopadne završení večera? Společně se vyfotíte,

ať Vám všichni závidí a honem domů pozorovat ty nové komentáře. Bohužel, nic

neobvyklého. Sociální sítě by nás měly spojovat. Nejsme si však jejich vlivem

stále více vzdáleni?

48

Nejčastěji uživatelé prostřednictvím sítě komunikují s přáteli (199 respondentů).

Velmi často síť berou jako podpůrný prostředek při studiu, prostřednictvím něhož

mohou snadno sdílet materiály se svými spolužáky (158). Častou činnost tvoří

také plánování akcí (135) a sdílení statusů, fotografií a videí (113). Naproti tomu

jako místo, kde se lidé seznamují, chápe sociální síť pouze 3 % respondentů (6).

Z tohoto vyplývá, že sociální sítě jsou spíše místem, kde se udržují již navázané

vztahy.

49

88 respondentů je přesvědčeno, že je Facebook nijak neovlivňuje. Přesto na něm

tráví mnoho času a připojují se každý den. Zajímavé! Pozitivní a spíše pozitivní

vliv zaznamenává 35,5 % respondentů (71) a negativně a spíše negativně je

ovlivňováno 20,5 % dotázaných (41).

50

Jméno a příjmení sdílí 193 respondentů, což podtrhuje ideu Marka Zuckerberga,

aby na Facebooku vystupovali reální lidé pod svým pravým jménem. Díky tomu

se pak uživatelé chovají v diskuzích víc lidsky, neboť anonymita nahrává

negativním jevům. 67,5 % dotázaných (135) sdílí datum svého narození, zřejmě

proto, že jsou rádi, když jim ostatní uživatelé v den jejich narozenin přejí vše

nejlepší. Překvapivě mnoho osob pak sdílí informace týkající se zaměstnání

a vzdělání (131) a rodinných a partnerských vztahů (78). Adresu bydliště a telefon

sdílí pouze 11 % osob (22). Všechny tyto informace jsou internetoví predátoři

připraveni zneužít.

51

Co se soukromí týká, 55 % respondentů (110) se domnívá, že mají svůj účet dobře

zabezpečený a sdílí tak obsah pouze s lidmi, kterým to dovolí.

Vaše soukromí však není v bezpečí, neobsahuje-li heslo k vašemu účtu minimálně

15 znaků, včetně čísel a speciálních znaků. Hesla 127 dotázaných (63,5 %) nejsou

dostatečně silná.

52

Diskuze

Dotazník byl vytvořen službou Survio a rozeslán prostřednictvím e-mailové

komunikace. Započítáno bylo 200 odpovědí, z toho dotazník vyplnilo k mému

překvapení 148 žen. Vyskytují se na internetu ženy častěji než muži? Zřejmě je to

způsobeno seznamem mých přátel, který obsahuje více žen než mužů. Ukázalo se,

že Facebook využívá 99,5 % respondentů a většina z nich se řadí do kategorie

"závislí", neboť se připojují několikrát denně. Jsem přesvědčen, že díky formě

položených otázek si respondenti uvědomí, kolik času tráví na sociálních sítích

a jakým způsobem jsou tímto ovlivňováni. Dále se jistě zamyslí nad svým

soukromím a zváží změnu svého hesla.

Potvrzené hypotézy

1. Více než 80 % osob v ČR využívá Facebook.

2. Více než polovina uživatelů se ke svému účtu připojuje prostřednictvím

telefonu.

3. Většina uživatelů nemá k osobnímu účtu nastaveno bezpečné heslo.

Vyvrácené hypotézy

1. Více než 60 % uživatelů Facebook nějakým způsobem ovlivňuje.

44 % uživatelů se domnívá, že nejsou nijak ovlivňováni. Z toho plyne, že

Facebook ovlivňuje 56 % uživatelů. Hypotéza vyvrácena!

53

Závěr

Cílem práce je přiblížit čtenářům prostředí sociálních sítí a filozofii Facebooku,

ale hlavně preventivně působit v oblasti virtuálního prostoru. Jestli si alespoň

jedna osoba lépe zabezpečí své soukromí a bude se na internetu chovat

obezřetněji, pak svůj účel splnila. Pokud jste dočetli až sem, pevně věřím, že se

díky nově nabitým znalostem nestanete obětí fenoménu dnešní doby. Obětí

moderní technologie, která prostupuje naše životy a provází nás téměř při všech

běžných činnostech. Mým přáním je, aby děti odvrátily svůj zrak od monitorů

všech rozměrů a vrátily se do přírody a na hřiště, kam patří. Obávám se však

nejhoršího, jak budou vypadat následující generace, ukáže až čas.

54

Prameny

1. ANDREW, Andrew. Is Social Media a New Adiction? [online]. 2010 [cit.

2015-15-11]. Retrovo. Dostupné z:

http://www.retrovo.com/content/blog/2010/03/social-media-new-adiction-

%3F.

2. BARNES, J.A. Models and interpretations selected essays. Cambridge [etc.]:

Cambridge University Press, 1990. ISBN 978-051-1521-003.

3. COHEN, Elizabeth. Five clues that you are addicted to Facebook [online].

2015-11-15, 2009 [cit. 2015-11-15]. CNN Health. Dostupné z:

http://edition.cnn.com/2009/HEALTH/04/23/ep.facebook.addict/

4. COHEN, Robert M. Nejčastější psychické poruchy v klinické praxi. Vyd. 1.

Praha: Portál, 2002, 190 s. ISBN 80-7178-497-4.

5. ČÁSAROVÁ, Gabriela. Sociálna práca so závislými od internetu. In: Od

teorie k praxi, od praxe k teorii. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2012.

s. 220-224. ISBN 9788074351389.

6. ČERNÁ, Alena (ed.). Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1.

Praha: Grada, 2013, 150 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4577-0.

7. Český rozhlas: Zprávy [online]. 2015 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/autori-videi-mohou-na-

youtube-vydelat-penize-zisk-z-reklam-je-ale-v-cesku-nizky--1458246.

8. ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Moderní psychologie pro právníky: [domácí násilí,

stalking, predikce násilí]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 150 s. Psyché (Grada).

ISBN 978-80-247-2207-8.

9. ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Psychologické poznatky k nebezpečnosti

pronásledování (stalking). Kriminalistika, 2004, 37(4), s. 273-281. ISSN

1210-9150. Dostupné také z: http://www.mvcr.cz/soubor/archiv-2004-04-

zip.aspx.

10. ECKERTOVÁ, Lenka a Daniel DOČEKAL. Bezpečnost dětí na internetu:

rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 224 s.

ISBN 978-80-251-3804-5.

11. ELLISON, Louis. Cyberstalking: Tackling Harassment on the Internet

[online]. In: York, England, 1999, s. 6 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:

55

http://www.bileta.ac.uk/content/files/conference%20papers/1999/Cyberstalki

ng%20-%20Tackling%20Harassment%20on%20the%20Internet.pdf

12. Extra PC: Moderní technologie pro lidi. Brno: Extra Publishing, s. r. o.,

9/2015. ISSN 1802-1220.

13. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/settings?tab=blocking

14. Game Island [online]. 2015 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:

http://www.gameisland.cz/2015/08/twitch-portal-online-zebraku.html

15. GEBERTH, Vernon J. Practical homicide investigation: tactics, procedures,

and forensic techniques. 3rd ed. Boca Raton, Fla.: CRC Press, 1996, xlv, 901

p. ISBN 0849381568.

16. HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech:

psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton,

2012, 217 s. ISBN 978-80-7387-545-9.

17. KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku: příběh z nitra společnosti,

která spojuje svět. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 320 s. ISBN 978-80-

251-3573-0.

18. KOPECKÝ, Kamil. Kybergrooming [online]. 2008 [cit. 2015-12-27].

Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/

19. KOWALSKI, Robin M, Sue LIMBER a Patricia W AGATSTON. Cyber

bullying: bullying in the digital age. Malden, MA.: Blackwell, 2008, xvi, 218

s. ISBN 978-1-4051-5992-0.

20. KRÁL, Mojmír. Bezpečný internet: chraňte sebe i svůj počítač. První vydání.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2015, 183 stran. Průvodce (Grada). ISBN 978-

80-247-5453-6.

21. KULHÁNKOVÁ, Hana a Jakub ČAMEK. Fenomén facebook. 1. vyd.

Kladno: BigOak, 2010, 128 s. . ISBN 978-80-904764-0-0.

22. LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro Radu Evropy v rámci projektu

"Nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. V Praze:

Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5

23. Líbím se ti [online]. 2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://libimseti.cz/

24. MARKOFF, John. Study: Internet Breeds Social Isolation Those Online

Spend Less Time With Others [online]. 16. únor, 2000 [cit. 2015-03-09].

56

Dostupné z:

http://search.proquest.com/docview/391369237?accountid=14623

25. Novinky.cz [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:

http://www.novinky.cz/krimi/160547-zneuzil-pres-dvacet-chlapcu-dostal-

osm-let.html

26. Oxford Dictionaries: Language matters [online]. 2015 [cit. 2015-10-16].

Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/social-

network

27. Pavlásek, Petr. Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost (výsledky

průzkumu), 2011. Dostupné online na https://facebook-vliv-na-lidi.vyplnto.cz.

28. Případy kybergroomingu I. E-Bezpečí [online]. Olomouc, 2009 [cit. 2015-12-

27]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/112/35/lang,czech/

29. Rodinný balíček o internetové bezpečnosti: krocení webu. Brussels: InSafe,

2008, 2 sv. ISBN 978-90-78209-57-7.

30. Spolužáci [online]. 2016 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://spoluzaci.cz

31. Twitter: Help Center [online]. 2015 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:

https://support.twitter.com/articles/49309

32. ULBERTOVÁ, Zuzana. Rodič, vychovatel a dítě na internetu. In: Děti a

online rizika [online]. Praha: Sdružení Linka bezpečí, 2012. s. 51-68. [cit.

2015-03-08]. ISBN 978-80-904920-3-5. Dostupné z:

http://sdruzeni.linkabezpeci.cz/getattachment/O-

nas/Kestazeni/Publikace/Deti-a-online-rizika.pdf.aspx

33. VÁGNEROVÁ, Kateřina (ed.). Minimalizace šikany: praktické rady pro

rodiče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 147 s. ISBN 978-80-7367-611-7.

34. WASSERMAN, Todd. Facebook Switches Default Setting to Private to

Prevent Oversharing [online]. 2014 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z:

http://mashable.com/2014/05/22/facebook-private-default-

setting/#LSQEyl8SlSq0

35. WHO: Mental health evidence and research [online]. 2011 [cit. 2015-10-27].

Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/evidence/en/

36. Zdroják [online]. 2010 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:

https://www.zdrojak.cz/redakce/jak-zacit-pouzivat-twitter/

57

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Uživatelské prostředí www.twitter.com ............................................ 11

Obrázek 2 - Uživatelské prostředí www.pinterest.com ......................................... 12

Obrázek 3 - Profilová a úvodní fotografie ............................................................. 22

Obrázek 4 - Obecné nastavení účtu ....................................................................... 23

Obrázek 5 - Nastavení zabezpečení ....................................................................... 24

Obrázek 6 - Kdo uvidí vaše příspěvky? ................................................................. 25

Obrázek 7 - Kontrolujte příspěvky na kterých jste označeni ................................. 25

Obrázek 8 - Blokování uživatele ........................................................................... 26

Obrázek 9 - Informace o uživateli ......................................................................... 27

Obrázek 10 - Oblíbené stránky .............................................................................. 28

Obrázek 11 - Jak váš profil vidí ostatní? ............................................................... 28

Obrázkové grafy výzkumu jsou použity ze stránky www.survio.cz.

Přílohy - A: Dotazník

Příloha A

1. Vaše pohlaví?

a. Muž

b. Žena

2. Kolik je Vám let?

a. Méně než 12 let

b. 12-18 let

c. 18-26 let

d. 26-40 let

e. 40-60 let

f. 60 let a více

3. Jaké ze světově nejpoužívanějších sociálních sítí využíváte?

a. Facebook

b. Twitter

c. Myspace

d. Google+

e. LinkedIn

f. Pinterest

g. Instagram

h. Žádné

i. Jiné

4. Využíváte také české sociální sítě - Spolužáci, Líbím se ti, Lidé.cz...?

a. Ano

b. Ne

5. Jak často se k sociální síti připojujete?

a. Několikrát denně

b. Každý den

c. Každý týden

d. Každý měsíc

e. Nepoužívám sociální síť

6. Kolik hodin denně trávíte na sociální síti?

a. 5 hodin a více

b. 3-5 hodin

c. 1-3 hodiny

d. Méně než hodinu denně

e. Nepoužívám sociální síť

7. Připojujete se k sociální síti prostřednictvím mobilního telefonu?

a. Ano

b. Ne

c. Nepoužívám sociální síť

8. K čemu všemu využíváte sociální sítě?

a. Hry a zábavné aplikace

b. Komunikace s přáteli

c. Sdílení statusů, fotografií a videí

d. Plánování akcí

e. Podpora při studiu (sdílení dat se spolužáky)

f. Seznamka

g. Zjišťování informací o ostatních

h. Komerční využití

i. Nevyužívám sociální síť

j. Jiné

9. Jakým způsobem Vás Facebook ovlivňuje?

a. Pozitivně

b. Spíše pozitivně

c. Nijak mne neovlivňuje

d. Spíše negativně

e. Negativně

10. Jaké informace o sobě na Facebooku sdílíte?

a. Jméno a příjmení

b. Datum narození

c. Adresa bydliště

d. E-mail

e. Telefon

f. Práce a vzdělání

g. Rodinné a partnerské vztahy

h. Další informace (např: oblíbené citáty, politické názory...)

i. Nepoužívám Facebook

11. Myslíte si, že máte soukromí na svém Facebook účtu dobře

zabezpečeno?

a. Ano

b. Ne

c. Nevím

d. Nepoužívám Facebook

12. Obsahuje vaše přihlašovací heslo k sociální síti alespoň 15 znaků?

a. Ano

b. Ne

c. Nepoužívám sociální síť