VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY I.

návrh

USNESENÍ

VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKYze dne

k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025)

Vláda I. s c h v a l u j e priority, záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-

2020 (s výhledem do roku 2025), uvedené v části III. materiálu č.j.;

II. u k l á d á 1. ministru kulturya) předložit vládě Plán implementace Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) do 30. června 2015,b) realizovat ve spolupráci s ostatními členy vlády priority, záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025),c) zveřejnit Státní kulturní politiku na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) a seznámit s ní představitele samosprávných celků a veřejnost,d) zajistit zveřejnění tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí,e) předložit vládě do 31. prosince 2017 informaci o plnění priorit, záměrů a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025)2. členům vlády a předsedovi Českého statistického úřadu spolupracovat s ministrem kultury při realizaci priorit, záměrů a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025);

III. ž á d á představitele samosprávných celků, aby spolupracovali s ministrem kultury při realizaci priorit, záměrů a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025).

Provedou:členové vládypředseda Českého statistického úřadu

Na vědomí:primátor hlavního města Prahyhejtmani

Mgr. Bohuslav Sobotka

předseda vlády

II.

Předkládací zpráva

Ministr kultury předkládá vládě návrh Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) na základě usnesení vlády č . 472 o Plánu nelegislativních úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2014 a Výhledu na 1. pololetí 2015 ze dne 2.7.2014.

Materiál vychází z dokumentu Plnění Státní kulturní politiky 2009 –2013 , vzatého vládou na vědomí dne 9.4.2014 (usnesení vlády č. 234/2014).

Dále vychází z šetření Ministerstva kultury zaměřeného na koncepční materiály krajů, z výzkumu zaměřeného na malá města, z výsledků Satelitního účtu kultury, z rešerše koncepčních dokumentů Rady Evropy a Evropské komise a z námětů získaných při zpracování návrhu Integrované strategie podpory kultury do roku 2020 a návrhu Koncepce rozvoje muzejnictví, jež jsou rovněž předloženy vládě.

Předmětem tohoto materiálu není vztah státu a církví.

Předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet není v materiálu vyčíslen, dopad na ostatní veřejné rozpočty rovněž ne. Předkladatel zpracuje dopad na státní rozpočet poté, co vláda schválí priority, záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025). Ve stejném termínu bude vládě předložen pracovní harmonogram plnění priority, záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025).

Materiál předpokládá pozitivní dopady na podnikatelské prostředí České republiky, nemá přímé dopady na životní prostředí, pokud za součást životního prostředí občanů nepovažujeme také kulturní bohatství, tam se předpokládají jednoznačně pozitivní dopady.

Materiál neporušuje zákaz diskriminace.

Materiál nepředpokládá negativní sociální dopady.

Negativní dopady z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů, na sociálně slabé osoby, na specifické skupiny obyvatel, na osoby se zdravotním postižením a na národnostní menšiny se rovněž neočekávají.

Navrhované priority, záměry a opatření nepřinášejí zvýšení korupčního rizika, spojeného s korupčním chováním.

Návrh materiálu byl zaslán v rámci vnějšího připomínkového řízení prostřednictvím eklep dne …… 2014 k připomínkám všem ministerstvům a dalším připomínkovým místům určeným Jednacím řádem vlády, s termínem pro uplatnění připomínek do 15 pracovních dnů ode dne doručení materiálu.

Všechny připomínky byly vypořádány, materiál se předkládá vládě ……...

2

Vyhodnocení připomínkového řízení tvoří část V. tohoto materiálu.

3

III.

Státní kulturní politika na léta 2015-2020(s výhledem do roku 2025)

Priority, záměry a opatření

Priorita Záměr Opatření Zajistí1. Podpora identity, kulturní diverzity a mezikulturního dialogu

1.1 Posílit národní a kulturní identitu v globalizovaném světě

1.1.1 Využít významných výročí k posílení národní identity občanů a k budování vědomí odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty

MK

1.1.2 Podporovat výzkum národní a kulturní identity

MK

1.1.3 Reidentifikovat poslání národních kulturních institucí v kontextu 100. výročí vyhlášení samostatného státu

MK, Univerzita Karlova

1.2 Rozvíjet kulturní diverzitu

1.2.1 Implementovat Úmluvu o podpoře a ochraně rozmanitosti kulturních projevů

MK

1.3 Zefektivnit mezikulturní dialog

1.3.1 Implementovat a aktualizovat Koncepci účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013 – 2018

MK

2. Rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění

2.1 Podporovat rozvoj kulturních dovedností a znalostí celé populace

2.1.1 Zmapovat kulturní kompetence obyvatel významné pro jejich participaci na kulturních aktivitách a navrhnout programy na rozvoj těchto kompetencí pro různé segmenty populace

MK

2.1.2 Posílit výuku kulturních dovedností a znalostí o kultuře a kulturním dědictví ve školách a zařízeních

MK, MŠMT

4

mimoškolního vzdělávání2.1.3 Účinněji zapojovat kulturní instituce do systémů vzdělávání zejména dětí, mládeže a příslušníků sociálně ohrožených skupin, implementovat a rozšiřovat takto zaměřené domácí i zahraniční projekty

MK, MŠMT

2.1.4. Podporovat rozvoj osobnosti prostřednictvím neprofesionálního umění

MK

2.1.5 Zavést akreditovaný systém celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury

MK, MŠMT

2.1.6 Zavést bezplatný vstup do vybraných stálých expozic státních muzeí a galerií

MK

2.1.7 Podporovat projekty usnadňující přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám, včetně seberealizačních aktivit znevýhodněných osob

MK

2.1.8 Navrhnout systém celoživotního učení a osvěty pro různé skupiny občanů

MK, MŠMT

2.1.9 Zefektivnit podporu hudebních aktivit souborů charakteristických pro menší města

MK

2.1.10 Obnovit veřejnou podporu vzniku monumentálních děl výtvarného umění

MK

5

2.2 Modernizovat infrastrukturu pro poskytování veřejných kulturních služeb

2.2.1 Aktualizovat program Péče o národní kulturní poklad

MK

2.2.2 Předložit vládě program „Národ sobě“, který zajistí modernizaci infrastruktury Národního divadla a vybudování koncertního sálu a galerie v hlavním městě

MK

2.2.3 Aktualizovat program Rozvoj materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení a vytvořit tak příznivé podmínky pro modernizaci regionální a městské infrastruktury pro kulturní služby

MK

2.2.4 Pokračovat ve vybavování knihoven a dalších paměťových institucí potřebnými technologiemi a informačními zdroji

MK

2.2.5. Zajistit trvalé sídlo Pražskému filharmonickému sboru

MK

2.3 Programově financovat státní kulturní zařízení

2.3.1 Vytvořit nástroj pro programové financování státních kulturních zařízení

MK

3. Uchování kulturního dědictví jako prostředí motivujícího rozvoj kreativity

3.1 Uchovat specifické rysy národní kulturní krajiny

3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části kulturní krajiny

MK

3.1.2 Právní úpravou dořešit správu vybraných částí národní kulturní krajiny

MK, MŽP

3.2 Zvýšit podíl 3.2.1 Posilovat nástroje k MK, kraje

6

samosprávy na uchování kulturního dědictví

využívání regionálních specifik k identifikaci obyvatel s kulturním prostředím regionů3.2.2 Využívat metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí

MK

4. Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility

4.1 Podporovat kulturní a kreativní odvětví

4.1.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace

MK, ÚV, MPO, MZV, HK

4.1.2 Digitalizovat kulturní obsah důležitý pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví

MK, MMR

4.1.3 V muzeích zaměřených na uchování věcí dokládajících kreativitu vytvořit helpdesk pro podnikatele

MK

4.1.4 Zajistit provázání výnosů z filmového průmyslu s financováním kultury

MK

4.2 Podporovat mobilitu

4.2.1 Zřídit Infopoint pro mobilitu umělců

MK

4.2.2 Posílit dotační programy podporující mezinárodní spolupráci a mobilitu umělců

MK

4.3 Zefektivnit dosavadní způsoby využití kulturního dědictví pro cestovní ruch

4.3.1 Vybudovat infrastrukturu umožňující efektivní zvyšování poznání a návštěvnosti kulturní krajiny, památek a muzeí, aniž by docházelo k jejich devastaci

MMR

4.3.2 Podporovat kreativní formy

MK

7

prezentace kulturního dědictví

4.4 Zefektivnit využívání kulturního dědictví pro poskytování kulturních služeb obyvatelstvu

4.4.1 Zmapovat stávající využívání nemovitých památek a paměťových institucí pro poskytování kulturních služeb obyvatelům a navrhnout programy jeho zefektivnění

MK

4.5 Posilovat roli kultury v politice vnějších vztahů

4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění, movitého kulturního dědictví a kultury, zpřístupnit český trh zahraničním kulturním statkům a službám

MK, MMR, MZV, MPO

5. Efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vzniku kulturních statků a uchování kulturního dědictví

5.1 Zefektivnit výkon veřejné správy v péči o památkový fond

5.1.1 Navrhnout nový památkový zákon, včetně zapracované pasportizace KP a daňových a finančních kompenzací uplatňování veřejného zájmu vůči vlastníkům památek

MK

5.2 Zefektivnit výkon veřejné správy v péči o movité kulturní dědictví

5.2.1 Novelizovat zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy

MK

5.3 Provázat výnosy z cestovního ruchu s náklady na uchování kulturního dědictví

5.3.1 Vytvořit nástroje na provázání výnosů z cestovního ruchu s náklady na uchování kulturního dědictví a poskytování kulturních služeb

MK, MMR

5.4 Zefektivnit ochranu autorských práv

5.4.1 Zvyšovat povědomí o autorských právech

MK

5.5 Zefektivnit poskytování kulturních služeb

5.5.1 Zavést systém evaluace veřejných kulturních služeb

MK

5.6 Dokončit reformu veřejné správy

5.6.1 Schválit zákon o kultuře a zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře

MK

8

5.6.2 Novelizovat zákon o státním fondu kultury

MK, MV, MF

5.6.3 Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů

MK, MV, MF

5.6.4 Transformovat vybrané státní kulturní instituce na veřejnoprávní

MK

5.6.5 Navrhnout funkční model kooperativního a víceletého financování

MK ve spolupráci s kraji a obcemi

5.6.6 Rozvíjet mimorozpočtové zdroje na podporu kultury, posilovat soukromou podporu kultury5.6.7 Zavést kvalitativní systém klasifikace profesionálních uměleckých souborů jako výsledek evaluace jejich činnosti

MK

5.6.8 Pokračovat v nastavení platového ocenění zaměstnanců kulturního sektoru s ohledem na společenský význam jejich práce

MK

5.6.9 Ověřit možnost zavedení tzv. druhé kariéry umělců

MK

5.7 Zlepšit přístup kulturních a kreativních odvětví a dalších odvětví kultury k financování

5.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů

MPO

5.7.2 Zajistit absorpční kapacitu pro obnovu a využití evropského dědictví z evropských fondů

MMR

9

5.8 Zavést v České republice eCulture

5.8.1 Zjednodušit přístup k možnostem podpory

MK

5.8.2 Zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu

MK

5.8.3 Vytvořit Národní informační kulturní portál a Znalostní, metodické a informační centrum pro kulturu

MK

5.9 Podporovat statistiky a sběr dat v oblasti kultury pro efektivnější formy její podpory

5.9.1 Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci

MK, ČSÚ

5.9.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví

MK

5.9.3 Podporovat tvorbu odborných studií a mapovacích dokumentů

MK

5.9.4 Pokračovat v projektech evaluace nabídky veřejných kulturních služeb

MK

10

IV.Důvodová zpráva

Obecná část

Úvod

Dokument Státní kulturní politika České republiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) je zpracován za účelem podpory kultury, umění, péče o památky a dalších cílů, které vycházejí z Programového prohlášení vlády, schváleného usnesením vlády č. 96 ze dne 12. února 2014. Úkolem státu je prostřednictvím ministerstva kultury a ve spolupráci se samosprávnými celky pečovat o uchování prověřených hodnot kulturního dědictví a jejich zapojení do současného života společnosti a legislativními prostředky, ekonomickými nástroji a daňovou politikou vytvářet takové společenské podmínky, které napomáhají rozvoji umění. Po reformě veřejné správy a po dekádě let zkušeností součinnosti obcí, krajů a ministerstva kultury je zapotřebí spolupráci vyhodnotit a nastavit takové její formy, které budou lépe naplňovat stanovené zodpovědnosti.Klíčové je napomáhat vytváření kulturních návyků už u mladé generace, bez nichž nemůže být udržena kontinuita kultury národa. Současně je patrné, že i produktivní a postproduktivní část populace často míjí uchovávané i nově vytvářené kulturní hodnoty, ztrácí se v záplavě informací a podléhá tlaku globalizace.Vláda bude proto prosazovat zvýšení podílu umělecké a estetické výchovy na základních a středních školách. Široká dostupnost umělecké výchovy na základních uměleckých školách musí být nejen zachována, ale doplněna i o rozšířené znalosti o umění a o kultuře obecně, mimo jiné např. i implementací Cílů Soulského programu o uměleckém vzdělávání. Užší propojení základního a uměleckého školství s prací kulturních institucí by mělo vytvořit nové, pro mladou generaci atraktivnější podmínky. Současně se zaměří na vyhodnocení sytému osvěty, který zavedl samostatný československý stát, a po jeho vyhodnocení navrhne vládě další postup.100. výročí vyhlášení samostatného československého státu ve spojitosti s 25. výročím vzniku samostatného českého státu je příležitostí bilancovat výsledky realizace vizí národního obrození a vizí samostatného československého státu v kontextu s vizemi a jejich naplněním po roce 1993.Zásadním úkolem je využít šanci, kterou pro ochranu kulturního dědictví, rozvoj podpory umění a jejich prezentaci stanovila vláda ve svém programovém prohlášení a následně vyjednává v rámci Dohody o partnerství a navazujících dotačních programech Evropské unie.Vláda se zaměří na dvě nové priority, jimiž se navrhovaná Státní kulturní politika České republika na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) liší od předchozích dokumentů tohoto typu, a to rozvoj kulturních a kreativních odvětví a zavedení systému eCulture jako rovnocenné součásti konzistentní eGovernement. Vláda naopak opustí princip Public Private Partnership, jenž se pro účely podpory kultury neukázal jako nosný. Ostatní opatření mají charakter naplnění cílů nesplněných předchozími vládami (odměňování zaměstnanců v kultuře, přijetí nového památkového zákona atp.) nebo pokračování v osvědčených nástrojích podpory kultury.

11

Vize

Výsledná představa budoucího stavu podpory kultury je založena na předpokladu úspěšného zvládnutí priorit, záměrů a opatření stanovených v programovém prohlášení vlády a v předkládaném materiálu:- výdaje státu na podporu kultury dosáhnou 1% výdajů státního rozpočtu,- oblast kultury se nestane úzkým hrdlem rozvoje společnosti ve smyslu zaostávání vzdělanosti, kulturní úrovně obyvatel a nedostatečného využití kulturního dědictví jako rozvojového potenciálu v globálním ekonomickém prostředí,- kulturně rozmanitá společnost bude orientována na tvorbu inovací a na využívání hmotného i nehmotného kulturního dědictví v rámci různorodých sociálních skupin, v regionech a v lokálních společenstvích a s důrazem na podporu individuálního kulturního projevu,- česká kultura se stane aktivním činitelem v rámci evropského kulturního prostoru, bude rozvinuta mezinárodní kulturní spolupráce a zvýší se evropské a světové povědomí o české kultuře,- prosadí se chápání kultury jako ekonomického činitele i jako významné součásti hospodářské politiky státu. Umělecká a kulturní tvorba, využití památkového dědictví se prostřednictvím kulturních a kreativních odvětví projeví jako dynamizující prvky modernizující odvětvovou strukturu národního hospodářství,- zvýší se participace občanů na kulturním dění, soukromé, veřejnoprávní i státní instituce se budou významně podílet na podpoře, organizaci a financování rozvoje kulturních služeb,- stát všestranně podpoří příliv mimorozpočtových prostředků do oblasti kulturního života, svou hospodářskou, regionální a daňovou politikou bude stimulovat aktivní podíl kultury na rozvoji společnosti,- novou legislativou v oblasti památkové péče budou založeny předpoklady pro trvale udržitelné využívání národního kulturního pokladu. Opuštěním autoritativního ochranářského přístupu státu ke kulturním památkám, jejich vlastníkům, správcům a provozovatelům budou vytvořeny předpoklady pro stimulaci projektů lepšího zapojení památek do života společnosti,- kulturní prostředí sídel, regionů a krajiny bude všestranně podporováno koordinací kulturní, územní a regionální politiky státu jako základní předpoklad kvalitního života obyvatelstva a rozvoje navazujících ekonomických aktivit,- budou vyčerpány všechny prostředky operačních programů (zejména Integrovaný operační program, Operační program Podnikání, inovace, konkurenceschopnost, Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání) stanovené na toto období.

Programové prohlášení vlády (usnesení vlády č. 96 ze dne 12. února 2014)

Ve svém Programovém prohlášení vlády se vláda mimo jiné zavázala:

„1) Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby, zajistit přímou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu a důsledně využít fondů Evropské unie a norského finančního mechanismu na opravy památek.2) Vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování, dále nový památkový zákon, novelu zákona autorského a zákonů mediálních.

12

3) Vláda prosadí nový model prezentace České republiky v zahraničí, založený mj. na vývozu českého umění a české kultury.4) Vláda usnadní dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev, a prosadí účinnější model rozvoje kreativity dětí prostřednictvím uměleckých aktivit a kulturních zážitků.5) Vláda bude podporovat amatérské umělecké aktivity, regionální kulturu a veřejné kulturní služby poskytované neziskovými organizacemi.“

Vláda se dále zavázala:„Stát pak prioritně zlepší vlastní fungování a spolu s uvedením zákona o státní službě do praxe i služby pro občany.Efektivní využití informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě a současně podporu internetové ekonomiky. Zohledněny budou rovněž nové rostoucí obory z oblasti digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů.“Vláda tak učiní především prostřednictvím posílení kvality řízení VaVaI a posílením motivace pro využívání výsledků VaVaI ze strany soukromého i veřejného sektoru. Dále vláda zohlední důležitou roli společenskovědních oborů jako zdroje znalostí a reflexe pro společenský a hospodářský rozvoj České republiky.“

Východiskem pro stanovení priorit, záměrů a opatření, které jsou v materiálu uvedeny, je občan a jeho práva, která jsou mu zaručena Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smluvními závazky České republiky, a to občan jako příjemce kulturních hodnot a jako jejich tvůrce, uchovatel a šiřitel.

Materiál se opírá o široké pojetí kultury zakotvené v Závěrečné deklaraci, přijaté Světovou konferencí o kulturních politikách1 a znovu potvrzené v závěrečném dokumentu Mezivládní konference o kulturních politikách pro rozvoj2, podle kterého ”kultura .... zahrnuje nejen umění a literaturu, ale i způsoby života, základní práva lidské bytosti, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení”. Dále vychází z Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů3, jež je rovněž vztažena k Všeobecné deklaraci lidských práv, a v neposlední řadě z role kultury ve strategii udržitelného rozvoje.

Materiál vychází také z předpokladu, že se ve světovém vývoji obecně prosazuje globalizace a unifikace, které mají jak své pozitivní, tak negativní stránky, a že jedním z nástrojů, které působí jako protiváha k jejich negativním vlivům, především hrozbě uniformity, je celosvětové bohatství kultur.

Ve shodě s nehodnotícím vymezením kulturní politiky (vzniklém v okruhu UNESCO) jako ”cíleného působení na kulturní procesy a jejich podmínky“, a vzhledem k mnohočetnosti oborů, které zasahuje, jde o soubor koncepčních priorit a záměrů, jež jsou upřesněny navrhovanými opatřeními. Jsou propojeny cílem základním - vytvořit pro občana prostor, aby mohl v kulturní oblasti realizovat svá práva zaručená Listinou základních práv a svobod.

1 Dokumenty jsou stále aktuální: Tzv. Deklarace z Mexiko City, přijatá dne 6.8.1982.2 Stockholm, 2.4.1998.3 Schválila ji Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu na svém 33. zasedání, konaném ve dnech 3. až 21. října 2005 v Paříži, v České republice vstoupila v platnost 12. listopadu 2010.

13

Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací (osvětovou) funkci.Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje; charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy.

Kultura je i významným hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů samosprávných celků, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů kulturních a kreativních odvětví.

Kultura plní důležitou sociální funkci. Přispívá k sebeidentifikaci občanů jako svobodných individualit i k identifikaci občanů se společenstvím, v němž žijí, s obcí, krajem i státem. Tato role kultury má značný motivační efekt. Participace na kultuře vytváří smysluplnou náplň volného času a je tak mj. důležitým preventivním faktorem před narkomanií, gamblerstvím, kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena zejména mládež.

Obecně přispívá také k rovnosti žen a mužů a k lepšímu vzájemnému pochopení mezi občany různého národnostního původu a je nezanedbatelným prostředkem boje proti xenofobii a rasismu. Účast na kulturním životě pomáhá handicapovaným občanům začlenit se do pospolitosti zdravých občanů a překonat tak v jisté míře jejich postižení, podobně může tato participace pomoci i obětem násilí. Kultura, resp. podílení se na ní, má tedy i terapeutickou funkci.

Trvalé principy státní kulturní politiky jsou zejména:

- garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody,

- vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě spolčování osob,

- zvýrazňovat roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty,

- vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů mimo ingerenci orgánů veřejné správy a jejich nezávislost i ekonomickou ("umělci rozhodují sami o sobě"),

- garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, handicapovaní občané),

- garantovat ochranu kulturního dědictví, - poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a

nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových,- garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací

uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice,

- podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků, činností a služeb,

- brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury,

14

- využívat přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností,

- vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí.

Nástroje, jimiž vláda disponuje k prosazení Státní kulturní politiky České republiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025):

a) legislativní Přestože většina hmotně právních předpisů byla po roce 1993 inovována, celý úsek státní památkové péče je stále ještě realizován na základě zákona, jenž vychází ze zcela jiné společenské situace. I v jiných oblastech kultury je třeba aktualizovat právní řád.

b) ekonomické Stát podporuje kulturu přímo dotacemi a příspěvky ze státního rozpočtu, popř. strukturálních fondů nebo finančními nástroji státních a strukturálních fondů a nepřímo daňovými motivacemi.

c) metodickéVětšinu činností v kultuře, zejména v péči o kulturní dědictví a v knihovnictví, lze pozitivně ovlivňovat metodickými pokyny. Jejich účinnost lze zvýšit podmíněním jejich respektování v dotační politice nebo, jak je tomu na úseku státní památkové péče, zmocněním v zákoně.

d) institucionálníStátní kulturní instituce jsou účinnými nositeli a realizátory úkolů, plynoucích ze zadání ve státní kulturní politice.

e) řídícíPo zrušení okresních úřadů se řídící nástroje vlády zúžily na řízení státních institucí.

f) společenskéOceňováním skvělých výkonů lze motivovat jak tvůrce tak např. mecenáše. Udělování cen ministrem kultury se přes počáteční rozpaky v devadesátých letech 20. století ustálilo a je vnímáno jako významný nástroj motivace.

Kombinace ekonomických a metodických nástrojů se jeví jako nejúčinnější cesta rozvoje naší národní kultury.

15

Koncepční dokumenty krajů

Z rešerše v příloze č. 1 vyplývá, že 6 ze 14 krajů přijalo koncepční dokumenty zaměřené explicitně na podporu kultury. Ostatní kraje řeší kulturní priority v obecných koncepčních dokumentech, kultura je vnímána zpravidla jako obor důležitý pro rozvoj cestovního ruchu. V tomto ohledu se také koncepční dokumenty krajů nejvíce překrývají se záměry navrhované státní kulturní politiky.

Lokální kultura

Výzkum lokální kultury prokázal, že i populace menších měst má zájem o poměrně široké spektrum oblastí kultury, převážně však těch, které nejsou a priori příliš náročné na percepci, ale mají obvykle spíše zábavní či relaxační charakter, případně plní zároveň sociální funkci, tj. jsou spojeny s navazováním a udržováním sociálních kontaktů. Jde zejména o oblasti jako film a video, populární hudba, kulturní dědictví a historie, literatura, výtvarné umění a divadlo. O ně se obvykle zajímá více než polovina obyvatel. Poznatky z tohoto výzkumu jsou obsahem přílohy č. 2.

Ekonomické přínosy kultury

Podle výsledků Účtu kultury za rok 2012 pracovalo v kultuře 90 tis. pracovníků, z toho necelých 80 tis. zaměstnanců (přepočtený stav) a zbytek dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat dalších několik tisíc osob pracujících v resortu na základě dohod o pracovní činnosti či v postavení osoby samostatně výdělečně činné. Z výsledku různých statistických zjišťování lze odhadovat, že v kultuře dále působí cca 45 tis. Osob samostatně výdělečně činných (majitelů). Celkem by tedy bylo možné odhadnout počet osob pracujících v kultuře zhruba na 150 tis. (zaměstnanců, dobrovolníků, pracovníků na dohody a osob samostatně výdělečně činných). V zahraničním obchodu se zbožím a službami kulturního charakteru bylo dosaženo kladného salda (7,6 mld. Kč). Objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld. Kč (2,16 % na celostátní produkci) a úroveň hrubé přidané hodnoty 82,2 mld. Kč (tj. 2,38 % z celkové hrubé přidané hodnoty vytvořené v ekonomice). Objem HDP vytvořeného v kultuře lze odhadovat v úrovni 55,1 mld. Kč (1,43 % z celkového HDP).

Výsledky účtu kultury za rok jsou obsahem přílohy č. 3.

Evropské prostředí

Rada Evropy i Evropská komise využívají svého vlivu v oblasti kultury. Každá z institucí k tomu používá odlišné nástroje. Jejich doporučení se nicméně v řadě ohledů protínají. Evropská komise, pokud jde o strategické uvažování o kultuře, je podstatně mladší. Svoji první kulturní politiku představila teprve v roce 2007. Naopak Rada Evropy svá opatření a doporučení vydávala dávno před tím, již v 80. letech minulého století. Nicméně byla to Evropská komise, která se stala jednou z prvních stran Úmluvy UNESCO o podpoře a ochraně rozmanitosti

16

kulturních projevů (v roce 2006) a její naplňování si dala hned do svých priorit nově vznikající evropské strategie kultury. V prioritách a doporučeních obou institucí tak lze jednoznačně nalézt i doporučení a podněty pro návrh státní kulturní politiky. Analýza aktuálních priorit Rady Evropy a Evropské komise je obsahem přílohy č. 4.

17

Konkrétní část

1. Podpora identity, kulturní diverzity a mezikulturního dialogu

1.1 Posílit národní a kulturní identitu v globalizovaném světě

1.1.1 Využít významných výročí k posílení národní identity občanů a k budování vědomí odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty

V minulosti prakticky všech našich měst a regionů existují události a osobnosti či rody, o nichž existuje v místě či v regionu povědomí jako o znacích spoluutvářejících jedinečnost jeho historie. Efektivním opatřením k naplnění cíle je proto podpora využívání výročí těchto událostí či osobností. Jde o důležitý nástroj uchovávání specifik lokálního a regionálního kulturního dědictví a posilování pocitu hrdosti a sounáležitosti obyvatel s městy a regiony. Základní formou podpory je podpora metodická (distribuce návodů a vzorových příkladů), případně malá finanční spoluúčast na realizaci vzorových projektů.

Do časového období, jež zahrnuje Státní kulturní politika 2015 – 2020, spadá několik významných historických výročí: v roce 2015 je to 600 let od smrti Mistra Jana Husa, v roce 2016 výročí 700 let od narození Karla IV. a v roce 2018 výročí 100 let od vzniku samostatného Československa. Tato jubilea jsou mimořádnými příležitostmi k podpoře vhodných kulturních, vzdělávacích a popularizačních projektů a tím k naplnění úkolu 1.1 tohoto dokumentu a příležitostí ke spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Hlavním městem Prahou, obcemi, agenturou Czechtourism apod. Dalšími výročími využitelnými pro zvyšování kulturního povědomí mohou být události spjaté s osobami J. A. Komenského nebo W. A. Mozarta. Paměťové instituce jistě využijí příležitost připomenout veřejnosti výročí 200 let českého muzejnictví. Ve sféře filmu se pak může jednat o padesát let od natočení oscarových Ostře sledovaných vlaků.

Ministerstvo kultury postupně připravuje projekty k připomenutí (600. výročí upálení Mistra Jana Husa – materiál předložen vládě k informaci v roce 2014) nebo oslavám (Oslavy 700. výročí narození císaře Karla IV. v roce 2016 podle usnesení vlády č. 56/2015, 260. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta atp.) konkrétních výročí.

1.1.2 Podporovat výzkum národní a kulturní identity Ministerstvo kultury úspěšně naplňuje Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), v rámci nějž jsou podporovány projekty aplikovaného výzkumu a vývoje z oblasti národní a kulturní identity. Doba trvání programu je stanovena od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2017. Program je pravidelně vyhodnocován. S ohledem na jeho úspěšnost se navrhuje pokračovat v něm i po roce 2017. Výsledky programu masívně rozšiřují poznání o kulturním dědictví a rozmanitosti kulturních projevů, metodiky jsou základem usměrňování aktérů v oblasti kultury směrem k žádoucímu chování.

1.1.3 Reidentifikovat poslání národních kulturních institucí v kontextu 100. výročí vyhlášení samostatného státu

Národní kulturní instituce (Národní divadlo, Národní divadlo v Brně, Národní divadlo moravskoslezské, Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum,

18

Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, Česká filharmonie aj.) vznikaly v průběhu národního obrození (knihovny, muzea, divadla) nebo v návaznosti na ně (Národní galerie v Praze vznikla v důsledku postátnění sbírky Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách (Privat Gesellschaft patriotischer Kunst-Freunde) a sbírky Moderní galerie Království českého). Od doby svého vzniku tyto instituce v podstatě plní zadání stanovené aktéry národního obrození. 100. výročí vyhlášení samostatného československého státu se jeví jako vhodná příležitost zabývat se posláním těchto institucí v současnosti a budoucnosti. Navrhuje se vést strukturovanou diskusi na akademické půdě Univerzity Karlovy (námět byl projednán s děkankou Filozofické fakulty), popřípadě podpořit z výzkumného programu NAKI související projekty, a k roku 2018 seznámit vládu a veřejnost s výsledky této diskuse.

1.2 Rozvíjet kulturní diverzitu

1.2.1 Implementovat Úmluvu o podpoře a ochraně rozmanitosti kulturních projevů

Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (dále též Úmluva) byla přijata 33. zasedáním Generální konference UNESCO dne 20. října 2005 a v Česku vstoupila v platnost 12. listopadu 2010. Úmluva vznikla s cílem zachovat a podpořit kulturní rozmanitost v éře globalizace, vytvářet podmínky, které kulturním projevům, včetně projevů uměleckých, umožní, aby se svobodně rozvíjely a působily na sebe navzájem a ve prospěch intenzivnější kulturní výměny. Jedná se o vůbec první mezinárodní dokument, který zahrnuje principy a koncepty ohledně kulturní diverzity.

Připojením se k Úmluvě získala Česká republika možnost zasahovat do přípravy mezinárodních prováděcích předpisů v dané oblasti, aniž se vzdala suverénního práva států přijímat své vlastní politiky v oblasti kultury (toto právo garantují smluvním stranám Úmluvy články 1,5 a 6).

Ještě v roce přistoupení k Úmluvě vznikl dokument Záměry a doporučení směřující k plnění Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, který je výsledkem práce zástupců kulturních institucí, odborné veřejnosti a občanské společnosti. Tato doporučení samozřejmě nejsou neměnnou směrnicí, jak by měla být Úmluva naplňována, neboť na změny ve světě i u nás, které se budou týkat kulturní rozmanitosti, bude třeba i v budoucnu pružně reagovat, jsou spíše průběžnou zprávou, jak Česká republika pečuje o rozmanitost kulturních projevů v současnosti a vodítkem naznačujícím možnosti péče o kulturní rozmanitost v budoucnosti.

Podpora kulturní rozmanitosti se každopádně jeví nutnou pro posílení demokratických hodnot a pro přispění k sociální a hospodářské soudržnosti. Proto je třeba Úmluvu v následujících letech kontinuálně implementovat.

1.3 Zefektivnit mezikulturní dialog

1.3.1 Implementovat a aktualizovat Koncepci účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013 – 2018

19

Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013 – 2018 reflektuje zásady Státní kulturní politiky na období 2009 – 2014, jakož i aktualizaci Státní kulturní politiky na léta 2013 a 2014 s výhledem na léta 2015 až 2020 a specifické oborové koncepce schválené vládou, a respektuje i východiska zahraniční politiky České republiky na uvedené období. Jejím cílem je poskytnout základní orientaci zahraničnímu kulturnímu působení Ministerstva kultury, která by se také stala vodítkem pro koncepce dalších subjektů činných v oblasti kultury.

2. Rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění

2.1 Podporovat rozvoj kulturních dovedností a znalostí celé populace

2.1.1 Zmapovat kulturní kompetence obyvatel významné pro jejich participaci na kulturních aktivitách a navrhnout programy na rozvoj těchto kompetencí pro různé segmenty populace

Úroveň kulturních kompetencí obyvatel konkrétního území sehrává podstatnou roli při využívání nabídky kulturních aktivit a ovlivňuje její případné rozšiřování. Lidé u nás mají sice více méně dostatečné kompetence (znalosti a dovednosti), které jim umožňují participovat na většině kulturních aktivit, přesto ale sami pociťují v tomto směru určitý deficit. Nedostatečné kulturní kompetence jsou významnou překážkou intenzivnějšího využívání stávající nabídky kulturních aktivit a jejího potenciálního rozšiřování. Zejména aktivit náročnějších na participaci (typicky koncerty vážné hudby) či na specifické znalosti (např. uměleckých slohů nebo architektury). Tento deficit velká části populace pociťuje jako osobní nedostatek.

V Česku se mu věnovala šetření prováděná ve vybraných lokalitách Ústavem etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2012 až 2014 (projekt Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb) v rámci Programu NAKI i obdobné výzkumy, jež byly prováděny bývalou katedrou kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy již od roku 1992 jako součást jejích dlouhodobých výzkumných aktivit. V mapování kulturních kompetencí je třeba pokračovat a aktualizovat je.

Závěry dosavadních výzkumů se shodují v konstatování, že obyvatelé, napříč vzdělanostními i věkovými kategoriemi, disponují dostatečnými kulturními kompetencemi, avšak uvědomují si, a negativně pociťují, vlastní nedostatky v oblastech náročnějších na znalosti a dovednosti. Lze tudíž předpokládat určitý zájem o vzdělávací akce přibližující zmíněné oblasti. Je proto třeba navrhnout programy, které by tomuto zájmu vyšly vstříc, byly vypracovány cíleně pro různé segmenty populace a vedly k žádoucímu rozvoji kulturních kompetencí.

V první fázi realizace opatření je proto nezbytné provést další zmapování a analýzu reálného i subjektivně pociťovaného deficitu kulturních kompetencí v populaci. Druhou fází je zpracování návrhů konkrétních programů na podporu zvyšování kulturních kompetencí různých segmentů populace prostřednictvím vzdělávacího systému (včetně celoživotního vzdělávání), státních, regionálních a místních kulturních zařízení a dalších v kultuře působících subjektů. Zpracované návrhy programů budou tvořit východiska pro navazující opatření.

20

2.1.2 Posílit výuku kulturních dovedností a znalostí o kultuře a kulturním dědictví ve školách a zařízeních mimoškolního vzdělávání

Naplňování cílů státní kulturní politiky se může v konkurenceschopnosti a prosperitě společnosti projevit pouze v omezeném rozsahu, pokud nebude zajištěno předávání kulturních hodnot také prostřednictvím vzdělávacího a výchovného systému. Je třeba opustit nesprávně zúžené chápání vzdělávání ve smyslu učení a vycházet z toho, že jeho smyslem je právě a především předávání obecně kulturních hodnot z generace na generaci, což pouhé učení nemůže zajistit. Vzdělávací systém musí překonat resortismus a otevřít se dalším formám, jakými jsou např. zážitkové vzdělávání v muzeích, galeriích, památkových objektech, archivech a knihovnách, přímý kontakt s pamětníky a významnými osobnostmi v různých oborech lidské činnosti, výtvarné dílny, environmentální výchova atp. Od roku 2010 je nepovinným předmětem pro základní školy a gymnázia také Filmová výchova. V tuto chvíli však tomuto předmětu chybí metodika, výukové materiály i vyškolení učitelé. Proto se filmová výchova na školách prosazuje jen velmi složitě. Na rozdíl od jiných oblastí umění, které si v základním a středním školství našly své místo ať už v samostatných předmětech (český jazyk a literatura, hudební výchova apod.), o filmu jako součástí české kultury se neučí. Proto bychom rádi podporou metodické přípravy a výukových materiálů a přístupem k českým filmům, které jsou ve správě státu, filmovou výchovu podpořili. Tvoříme tím také budoucí generaci vzdělaných diváků. 2.1.3 Účinněji zapojovat kulturní instituce do systémů vzdělávání zejména dětí, mládeže a příslušníků sociálně ohrožených skupin, implementovat a rozšiřovat takto zaměřené domácí i zahraniční projekty

Výše uvedené posílení výuky kulturních znalostí a dovedností lze výrazně zefektivnit výraznějším zapojením kulturních institucí do vzdělávání, a to jak dětí a mládeže, kde je výchovné působení v oblasti předávání kulturních hodnot nezbytnou investicí do budoucnosti, tak také dalších segmentů obyvatelstva, včetně příslušníků sociálně ohrožených skupin, u nichž může pozitivně působit při jejich společenském začleňování. Žádoucí rozvoj estetického vzdělávání dětí a mládeže i výrazné usnadnění přístupu ke kulturnímu dědictví (umění) a významným kulturním osobnostem formou širší, systematické a efektivní spolupráce kulturních institucí a aktivit celostátního i regionálního významu lze ideálně naplnit implementací a rozšířením existujících domácích (ARTEDIEM, MAK Karlovy Vary aj.) a zahraničních projektů (The Cultural Rucksack, Creative Partnership apod.). Za tímto cílem bude zajištěna součinnost Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovya samosprávných celků.

2.1.4 Podporovat rozvoj osobnosti prostřednictvím neprofesionálního umění

Účast dětí, mládeže, dospělých i seniorů na neprofesionálních uměleckých aktivitách zajišťuje nejen osvojení uměleckých a kulturních dovedností, ale současně rozvíjí sociální stránky osobnosti, posiluje sebedůvěru, soutěživost a komunikační schopnosti. Aktivně prožívané neprofesionální umění tak přispívá k rozvoji osobnosti i komunity.Ministerstvo kultury bude proto nadále podporovat neprofesionální umění prostřednictvím specializovaných programů.

2.1.5 Zavést akreditovaný systém celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury

21

Velký potenciál pro organizaci kulturních aktivit, zejména v menších městech, tvoří lidé působící v oblasti kultury. Ať již profesionálně nebo jako dobrovolníci (jednotlivci i spolky). Jejich počet, hlavně v menších městech, je však omezený. Proto je důležité efektivní využívání potenciálu, který představují. Tomu zatím brání, kromě jiného, absence uceleného systému odborného vzdělávání jak pro profesionální pracovníky v kultuře na úrovni měst (v oborech kulturního managementu, ekonomiky kultury, legislativy v oblasti kultury, komunikace, PR a propagace v kultuře apod.), tak pro dobrovolníky (podle oblastí, v nichž působí). Ministerstvo kultury proto takový ucelený systém navrhne.

2.1.6 Zavést bezplatný vstup do vybraných stálých expozic státních muzeí a galerií

Záměr podporovat rozvoj kulturních dovedností a znalostí celé populace nachází jeden z vhodných nástrojů v zavedení bezplatného vstupu do stálých expozic státních muzeí a galerií v řídící působnosti Ministerstva kultury. Pozitivní zkušenosti s takovým opatřením je možno převzít z Velké Británie, kde je volný vstup do předních muzeí a galerií dlouholetou skutečností již od šedesátých let a počet institucí zpřístupněných zdarma se tam od roku 2001 dále rozšiřuje. V rámci opatření je nutné také vytvořit nástroj pro kompenzaci ušlého zisku. Možné je také stanovit (případně rozšířit již fungující) volný vstup v určitém období během roku. Opatření je zapotřebí koordinovat rovněž s dalšími resorty a možnostmi v oblasti přístupnosti a cenotvorby, jako jsou rodinné slevy, cílování na mládež apod. Pozitivní dopad opatření lze očekávat u zlepšení dostupnosti ke kulturnímu vzdělání například prostřednictvím snadno finančně dostupných školních a dalších kolektivních exkurzí. Ministerstvo kultury bude toto opatření koordinovat.

2.1.7 Podporovat projekty usnadňující přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám, včetně seberealizačních aktivit znevýhodněných osob

Ve vztahu znevýhodněných skupin obyvatel k sektoru kultury lze rozpoznat dvě problémové oblasti, a to oblast dostupnosti kulturních objektů a aktivit pro tyto skupiny a oblast možností jejich seberealizačních aktivit popř. i pracovního zapojení v kulturním sektoru. Prvá oblast se týká zdravotně znevýhodněných občanů, kteří mají ztížený přístup do řady kulturních památek a institucí. Je třeba odstraňovat fyzické i administrativní bariéry a zpřístupnit kulturní hodnoty v co nejširší míře i těmto občanům. Bude proto podpořeno zpracování standardů pro dostupnost kulturních objektů pro jednotlivé typy znevýhodnění. Druhá oblast se vztahuje také k osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo již sociálně vyloučeným (včetně příslušníků romské minority), a to prostřednictvím realizace specifických projektů, kde se propojí seberealizační potřeby těchto občanů, potřeby kulturního sektoru a volné kapacity registrovaných klientů na pobočkách Úřadu práce, popř. rovněž zdravotně postižených spoluobčanů.

V prvé řadě by mělo jít o specifické projekty na podporu mezikulturního dialogu, jako jsou kulturní aktivity zdravotně znevýhodněných, romské festivaly apod. Na tuto oblast pamatovala již Státní kulturní politika na léta 2009-2013 v Opatřeních záměru 2.5 jako byla Vyhlášení výběrových dotačních řízení v programech na podporu kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů, na podporu integrace příslušníků romské menšiny, zájmových kulturních aktivit, realizace dotačního řízení Knihovna 21. století, realizace programu VISK, národního rozvojového programu Mobilita pro všechny a opatření pro odstraňování bariér. V těchto opatřeních bude Ministerstvo kultury pokračovat.

22

Zároveň je vhodné podpořit vytváření nabídky rekvalifikací v oborech souvisejících s kulturou pro uvedené skupiny občanů a projekty jejich uplatnění. Klíčový význam má vytvoření nástrojů spolupráce všech relevantních partnerů, zejména poskytovatelů veřejných kulturních služeb s veřejnými službami zaměstnanosti, kvalitní proškolení cílových skupin a stálá odborná supervize během realizace projektů.

2.1.8 Navrhnout systém celoživotního učení a osvěty pro různé skupiny občanů

Významnou součástí činnosti kulturních, zejména paměťových, institucí je jejich edukativní působení v oblasti celoživotního vzdělávání. Na základě Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 – 2015, schválené usnesením vlády ze dne 11. ledna 2012 č. 28., se rozvíjí především vzdělávací působení knihoven, které se již staly přirozenou součástí infrastruktury celoživotního učení. Tento rozvoj je třeba podpořit vypracováním odborného systému celoživotního učení pro různé skupiny občanů a zakotvením schopnosti efektivního užívání knihoven v tomto systému. Prostřednictvím sítě knihoven, jež má kořeny v 1. Československé republice, lze rozvíjet i systém osvěty. Oba systémy navrhne Ministerstvo kultury.

2.1.9 Zefektivnit podporu hudebních aktivit souborů charakteristických pro menší města

Charakteristickou součástí kulturního života malých, ale i větších a velkých měst měst byly komorní hudební soubory. Nyní jejich činnost částečně suplují Kruhy přátel hudby, jež organizují hudební vystoupení zaměřená převážně na klasickou hudbu. Jsou podporovány Nadací Český hudební fond. Příspěvky jsou relativně nízké a jejich malé navýšení by zajistilo mnohem pestřejší hudební život i mimo velká centra kultury.Obdobně téměř při každé základní škole existoval ještě na konci 20. století školní sbor. Díky tomuto zázemí mohly vzniknout světově proslulá tělesa, jako Kühnův dětský sbor, Bambini di Praga, Kantiléna, Rolnička Praha, Permoník a Boni pueri. I tuto oblast je nutné podporovat.Spoluprací s Českým hudebním fondem zajistí Ministerstvo kultury dosažení synergického efektu mezi aktivitami obou subjektů.

2.1.10 Obnovit veřejnou podporu vzniku monumentálních děl výtvarného umění

Jako další forma podpory kultury zaměřená na současnou uměleckou tvorbu se navrhuje povinnost vymezeným zadavatelům určitých typů veřejných zakázek zadat i zhotovení díla současného umění, jmenovitě výtvarného nebo užitého umění. Určení těchto typů děl bude vycházet z praktických zkušeností a možnosti jejich zpřístupnění veřejnosti. Výzdoba veřejných staveb nebo staveb financovaných z veřejných rozpočtů uměleckými díly vykazuje dlouhou tradici ve středoevropském kulturním prostoru a je osvědčenou podporou umění v zemích Evropské unie. Současná výstavba trpí především důrazem na pouhou užitkovost a často jí chybí estetický rozměr. Cílem tohoto návrhu je zmocnit určité zadavatele vymezených veřejných zakázek, aby se opět vrátili k osvědčeným postupům, které přispívaly a měly by znovu přispívat ke kultivaci prostředí. Vláda považuje vytváření kulturního prostředí za rovnocenné jiným, státem vyžadovaným pravidlům, např. v oblasti životního prostředí, šetření energií nebo úprav staveb a veřejných prostranství pro handicapované občany. Zatímco tato pravidla jsou právním řádem stanovena, zmocnění zadat dílo současného umění veřejná správa postrádá a jak ukazuje aktuální zkušenost, činí absence tohoto zmocnění problém.

23

Povinnost by se vztahovala pouze na případy, kdy je zadavatelem stavby, její změny nebo terénní úpravy Česká republika nebo územní samosprávný celek, popřípadě příspěvkové organizace v jejich působnosti, nebo osoba, která zadává zakázku financovanou alespoň z poloviny z veřejných rozpočtů. Dalším omezujícím faktorem je skutečnost, že se zhotovení díla musí vztahovat ke stavbám tzv. občanského vybavení, a to v částech určených pro veřejnost tak, aby jí bylo dílo přístupné. Vzhledem k tomu, že tento typ podpory by byl novou povinností vůči zadavatelům, navrhuje se rovněž poměrně vysoká hranice předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky, k níž se tato povinnost bude vázat, aby nebyly neúměrně zatěžovány např. malé obce při svých nezbytných investicích. Povinnost by měla vzniknout, dosáhla-li by nebo přesáhla-li by předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky částku 150 000 000 Kč. Náklady na zhotovení díla by činily nejméně 500 000 Kč. Tuto částku by bylo lze rozdělit i na zhotovení více děl. Spodní hranice ceny díla se navrhuje v takové výši proto, že by měla umožnit, popřípadě zaručit, že budou realizována také díla sochařská, která vlastně jako jediná připadají v úvahu pro terén i pro stavby veřejné dopravy, a navíc ve vztahu k veřejné zakázce ve výši 150 mil. Kč by se jednalo při využití minimální zákonem stanovené výše nákladů na zhotovení díla o cca 0,33 %, což lze považovat za přiměřené. Zakotvená povinnost se nevztahuje na případy, kdy je samotný předmět veřejné zakázky chráněn podle zvláštních předpisů a nelze z těchto důvodů dílo vhodně umístit (kulturní památka).Ministerstvo kultury navrhne novelu zákona 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, tak, aby, pokud bude schválena, mohla být využita k podpoře výtvarného umění v rámci oslav 100. výročí vyhlášení samostatného státu.

2.2 Modernizovat infrastrukturu pro poskytování veřejných kulturních služeb

2.2.1 Aktualizovat program Péče o národní kulturní poklad

Program Péče o národní kulturní poklad schválila vláda v roce 2005 s původním záměrem vytvořit odpovídající prostředí pro uchování movitého kulturního dědictví. Částečně z neznalosti, částečně z nezbytnosti upravily následující vlády původní záměr tak, že do programu vložily i péči o infrastrukturu umění. S ohledem na opatření 2.2.2 se navrhuje program rekonstruovat a aktualizovat tak, aby zahrnoval i potřeby Národního filmového archívu, Národního zemědělského muzea a dalších institucí. Cílem programu je rekonstrukce, dostavba a modernizace objektů, zvýšení technické úrovně prezentace sbírek muzeí, výstavba technicky dokonalejších depozitářů, opravy a údržba budov a zařízení, péče o nemovitý i movitý státní majetek mimořádné kulturní a historické hodnoty. Dále budování nových, respektive chybějících provozních kapacit knihoven, depozitářů a archivů, zvýšení kulturně informačního rozvoje a informačních technologií.

V rámci tohoto programu jsou realizovány projekty velkého rozsahu, a to:

Rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea Rekonstrukce bývalé budovy Federálního Shromáždění Nové expozice v historické budově a nové budově Národního muzea Rekonstrukce historické budovy UPM v Praze Vybudování centrálního depozitáře UPM v Praze

K uvedeným realizacím je třeba připojit i další nezbytné projekty týkající se předních paměťových institucí, konkrétně výstavbu centrálního depozitáře Moravského zemského

24

muzea v Brně, budovy Středoevropského fóra „SEFO“ Muzea umění Olomouc a rozvoj Národního zemědělského muzea.

Realizace výše uvedeného programu je v souladu s usnesením vlády ze dne 19. července 2012 č. 549 prodloužena do 31. prosince 2018.

2.2.2 Předložit vládě program „Národ sobě“, který zajistí modernizaci infrastruktury Národního divadla a vybudování koncertního sálu a galerie v hlavním městě

Z hlediska kultury má specifické postavení hlavní město Praha. Jeho kulturní dědictví z něj činí nejvyhledávanější destinaci cestovního ruchu, je sídlem mnoha kulturních institucí často celostátního významu a přirozeným leaderem kulturního rozvoje. Nachází se zde 69% všech divadel a 57% galerií a muzeí České republiky. Působí zde kulturní instituce zřizované Ministerstvem kultury, Hlavním městem Prahou a městskými částmi, ale také široké spektrum dalších subjektů, uměleckých spolků, sdružení, NNO a subjektů kulturních a kreativních odvětví (36 % z celkového počtu ekonomických subjektů operujících v kulturních a kreativních odvětví na území České republiky má sídlo v Praze). Praha tak disponuje poměrně bohatou kulturní nabídkou. Na druhé straně však pražská kultura trpí dlouhodobými nedostatky, které výrazně snižují její konkurenceschopnost ve srovnání s blízkými metropolemi, jako je Berlín či Vídeň.

Během 20. století byla vybudována řada kulturních zařízení na území celého státu. V hlavním městě však paradoxně pochází infrastruktura pro umění z doby monarchie (Rudolfinum, Obecní dům), stejně jako infrastruktura muzeí (s výjimkou Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea a výstavní síně MÁNES), účelová budova pro Národní galerii nebyla nikdy v Praze postavena. Vzhledem k tomu, že program Národní kulturní poklad byl při schválení vládou zaměřen na zlepšení podmínek pro uchování a prezentaci movitého kulturního dědictví, navrhuje se předložit vládě nový investiční program, který by umožnil vybudovat v hlavním městě koncertní sál pro Českou filharmonii s kapacitou 1800 posluchačů a budovu galerie pro Národní galerii v Praze odpovídající současným standardům.

Problémem je ale i citelný nepoměr v koncentraci a kvalitě kulturní nabídky v centru města a v jeho okrajových částech, potřeba využití postindustriální zástavby a ploch brownfields apod. Vzhledem k provázanosti jednotlivých problémů a k mimořádnému kulturnímu významu Prahy zřetelně vystupuje potřeba sladění kroků státu a vedení hlavního města, jejich komunikace a spolupráce. Je proto třeba vytvořit stálou platformu vzájemné spolupráce na strategickém plánování v kulturní oblasti mezi Ministerstvem kultury a Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

2.2.3 Aktualizovat program Rozvoj materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení a vytvořit tak příznivé podmínky pro modernizaci regionální a městské infrastruktury pro kulturní služby

Obdobná jako v Praze je situace i v dalších městech a na venkově. Stávající infrastruktura je z části zastaralá a svými technickými parametry omezuje možnosti zvyšování rozmanitosti a kvality nabízených kulturních služeb. Často přitom nejde o finančně náročné budování nových nebo rekonstrukci stávajících objektů, ale jen o finančně méně náročné doplnění nebo pořízení nového technického vybavení objektů (např. jevištní technika nebo ozvučení a

25

osvětlení) či drobné stavební úpravy. Podpora v tomto opatření by mohla spočívat mimo jiné i ve vytvoření příznivých podmínek pro využití mechanismů kofinancování projektů z různých úrovní veřejné správy a s využitím operačních programů.

Jednou z oblastí, kde se projevuje potřeba rozvoje materiálně technické základny akutně je oblast digitalizace kin. Síť kin prošla v Česku v posledních letech zásadním přerodem. S postupnou digitalizací přišla také potřeba transformace kin, která započala v roce 2009. V tuto chvíli je síť kin digitalizována a ve větších městech je denní provoz kin zajištěn. Nicméně kina v menších obcích vzhledem k finanční náročnosti technické modernizace na digitální promítání prozatím nemohly přejít a hrozí tak jejich uzavření a zrušení. Kina v obcích často plní i jiné úkoly, nejčastěji jako víceúčelové kulturní centrum. Cílem je tedy pokračovat v digitalizaci kin a dosáhnout tak i do menších obcí a podpořit jejich kulturní život.

2.2.4 Pokračovat ve vybavování knihoven a dalších paměťových institucí potřebnými technologiemi a informačními zdroji

Význam paměťových institucí pro naplňování záměrů moderní kulturní politiky 21. století je zásadní. Vyjadřuje jej i Listina základních práv a svobod, když zakládá právo občanů na informace, právo na vzdělání, práva národnostních a etnických menšin a právo na přístup ke kulturnímu bohatství. Paměťové instituce předávají kulturní hodnoty z generace na generaci a vytvářejí nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu. Nejrozšířenější typ paměťových institucí v České republice představuje síť veřejných knihoven. Významnou příležitostí pro ještě širší působení knihoven a dalších paměťových institucí v současnosti představuje jejich vnímání jako kulturních, vzdělávacích, informačních a komunitních center a středisek kreativity (viz dokument Knihovny pro Evropu 2020 - Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011-2015). K naplňování všech zmíněných funkcí je ovšem nezbytné pokračovat ve vybavování paměťových institucí potřebnými technologiemi a informačními zdroji a navázat tak na dosavadní plnění uvedeného záměru pomocí investičního programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení.

Zvláštní paměťovou instituci v podobě filmového centra si zaslouží také oblast české kinematografie. Vybudování filmového centra spočívá ve vybudování prostoru určeného jako sídlo pro Národní filmový archiv (NFA), který nyní působí v několika budovách, Státní fond kinematografie (SFK), který sídlí v pronájmu, případně pro další filmové instituce. Dosavadní lokální roztříštěnost NFA je významně limitujícím faktorem pro jeho další odborný i technologický rozvoj. Národní filmový poklad počítá s vyřešením problému sídla NFA a jako dobré řešení se jeví bývalá administrativní budova Nákladového nádraží Žižkov. Ministr kultury stvrdil na jaře 2014 podpisem memoranda záměr vybudovat sídlo NFA (a SFK) právě zde. Tento projekt je třeba urychleně řešit a vytvořit tak na desítky let kvalitní zázemí pro institucionální infrastrukturu české kinematografie. Budova kapacitně umožňuje vybudování filmové knihovny, projekčních sálů, odborných pracovišť, výstavních kapacit i společenského centra, které v Praze chybí stále, ačkoli většina hlavních měst své filmotéky či filmová centra má.

2.2.5 Zajistit trvalé sídlo Pražskému filharmonickému sboru

Státní příspěvková organizace Pražský filharmonický sbor nemá po 80 letech své existence dosud vlastní trvalé sídlo. Chronickým problémem se jeví zejména absence adekvátní

26

zkušebny sboru, chybí též vhodné archivní prostory. Organizace je nucena pronajímat si prostory za tržní nájemné, což v minulosti vedlo k časté změně sídla. Zajištěním stálých, vyhovujících prostor by Pražský filharmonický sbor získal stabilní podmínky pro svůj další umělecký rozvoj.

2.3 Programově financovat státní kulturní zařízení

2.3.1 Vytvořit nástroj pro programové financování státních kulturních zařízení

Při přípravě významných kulturních akcí (Praha 2000, Česká hudba 2004 a 2014 apod.) se osvědčily zvláštní nástroje řízení, které jednak koordinovaly postup státních kulturních zařízení, jednak zefektivnily příspěvky a dotace vkládané do podpory těchto akcí. S ohledem na blížící se významná kulturní výročí je žádoucí tyto zkušenosti využít pro návrh programového financování činností státních kulturních zařízení, který by umožnil plánování jejich aktivit v dlouhodobějším časovém horizontu. Program navrhne Ministerstvo kultury.

3. Uchování kulturního dědictví jako prostředí motivujícího rozvoj kreativity

3.1 Uchovat specifické rysy národní kulturní krajiny

3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části kulturní krajiny

Rozvoj dopravy, neefektivně řízená urbanizace a plíživé rozrůstání obchodní infrastruktury poškozují stále více ještě nedávno malebnou kulturní krajinu. 22 prohlášených krajinných památkových zón je příliš malým vzorkem, který nestačí uchovat typické rysy české, moravské a slezské kulturní krajiny. V Čechách chybí ochrana rybníkářské a chmelařské kulturní krajiny, na Moravě se dochovaly doklady habánského hospodaření nebo počátků procesu scelování půdy, které pod tlakem soudobých požadavků stále mizí. Ministerstvo kultury navrhne koncepci účinnější péče o kulturní krajinu.

3.1.2 Právní úpravou dořešit správu vybraných částí národní kulturní krajiny

Krajinné památkové zóny nemají ve stávajícím modelu veřejné správy zajištěnou efektivní správu. Přestože u Lednicko-valtického areálu, kulturní krajiny zapsané na Seznam světového dědictví pracuje na základě usnesení vlády č. 769/2004 k návrhu na vytvoření mezioborové pracovní skupiny ke koordinaci budoucího rozvoje území Lednicko-valtického areálu a zajištění péče o jeho přírodní a kulturní hodnoty a k návrhu pravidel jejího působení, zvláštní koordinační skupina, dodnes se nepodařilo nastavit efektivní systém správy tohoto cenného území. Zkušenost ukazuje, že bez vytvoření zvláštní územní správy srovnatelné se systémem správy velkoplošných území, chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, hrozí částem kulturní krajiny, chráněným podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ztráta hodnot, pro něž byly prohlášeny za památkové zóny, popř., jako v případě Lednicko-valtického areálu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Podobně je nutno vyřešit správu národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem a na ni navazující kulturní krajiny. Ministerstvo kultury navrhne řešení formou úpravy platných předpisů.

27

3.2 Zvýšit podíl samosprávy na uchování kulturního dědictví

3.2.1 Posilovat nástroje k využívání regionálních specifik k identifikaci obyvatel s kulturním prostředím regionů

Na základě uskutečněných výzkumů lze konstatovat, že regionální kulturní specifika, a podobně, mají nezastupitelný význam ve vztahu obyvatel k oblasti, kde žijí a vedou k zájmu o její historii a kulturu. Více než tři čtvrtiny lidí dokáží vyjmenovat památky, pamětihodnosti či významné rodáky svého regionu. Na druhé straně se v běžném chování obyvatel, majitelů či soukromých provozovatelů památkových objektů projevuje často necitlivý přístup k hodnotám lokálního kulturního dědictví. Nedaří se totiž propojit výše zmíněný pozitivní vztah většiny obyvatel k regionálnímu či místnímu kulturnímu dědictví s efektivním využíváním a prezentací tohoto dědictví. Ministerstvo kultury již řadu let podporuje projekty směřující k širšímu poznání regionálních kulturních hodnot, a to zejména Dny evropského kulturního dědictví a udělování titulu Nositel tradic lidových řemesel. Ve spolupráci se samosprávnými celky ověří na pilotním projektu účinné způsoby podpory identifikaci obyvatel s kulturním prostředím regionů.

3.2.2 Využívat metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí

Tento úkol byl již součástí Státní kulturní politiky na léta 2009-2014, v níž kladl důraz na potřebnost stálé elektronické platformy pro identifikaci, sdílení a propagaci „příkladů nejlepší praxe“ v kulturních oborech včetně péče o památkový fond. Platformy, která může napomáhat veřejné správě aplikovat vhodné modely péče o kulturní hodnoty a jejich rozvoj v duchu Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, jejímž smluvním státem je Česká republika od roku 2010. V SKP 2009-2014 byly obsahem tohoto úkolu navrhovaná opatření jako projekt vytvoření znalostního, metodického a informačního centra pro kulturu a projekt Informační kulturní portál (projekt IOP Smart Administration), jejichž projektové žádosti však byly zprostředkujícím subjektem Integrovaného operačního programu, Ministerstvem vnitra, zamítnuty. Tyto potřebné projekty předpokládá opět i předmětný dokument. Podstatnou částí úkolu, která byla v rámci Státní kulturní politiky na léta 2009-2014 skutečně realizována, bylo posílení internetového časopisu Místní kultura jako stálé, interaktivní elektronické platformy. Tento internetový časopis vydávaný NIPOS je dnes jediným médiem v Česku, které se uceleně věnuje oblasti místní a regionální kultury. Zveřejňuje informace, nabídky, odborné články i publicistiku zaměřenou vždy na hlavní téma ročníku (např. kulturní domy, dobrovolnictví v kultuře, senioři a kultura apod.). Vzhledem k již zmíněné skutečnosti, že Ministerstvem vnitra nebyly přijaty výše uvedené projekty Informačního kulturního portálu a informačního centra pro kulturu, naplňuje časopis Místní kultura v současné době zčásti i jejich funkce. Ve vydávání časopisu je proto nutno nadále pokračovat.

4. Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility

4.1 Podporovat kulturní a kreativní odvětví

28

4.1.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich zahraniční prezentace

Adekvátní podporu si zaslouží kulturní a kreativní odvětví (KKO) vyznačující se mimořádným ekonomickým potenciálem. Ministerstvo kultury navrhne pilotní Program státní podpory kulturních a kreativních odvětví se zaměřením na festivaly profesionálního umění a bude i nadále usilovat o podporu prezentace na významných veletrzích zaměřených například na literaturu, hudbu, film aj.KKO jsou tvořena mnoha odvětvími. Některá z nich mají v Česku dlouhou a bohatou tradici (např. umělecká řemesla), jiná úzce souvisí s rozvojem moderních technologií (např. průmysl počítačových her). Jejich podpora je prozatím roztříštěná. Vláda chce proto nově naplnit ustanovení § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, konkrétně zmocnění Ministerstva kultury jako ústředního orgánu státní správy pro výrobu a obchod v oblasti kultury. Po ověření pilotního projektu navrhne Ministerstvo kultury ve spolupráci s Úřadem vlády ucelený systém podpory kulturních a kreativních odvětví.Ve všech odvětvích je velký prostor pro mezinárodní spolupráci ať již např. formou mobility profesionálů pracujících v kultuře, tak formou obchodní spolupráce jednotlivých firem. Ministerstvo kultury také již několik let finančně podporuje studie Institutu umění-Divadelního ústavu, které se věnují mapování kulturních a kreativních odvětví u nás. Záměrem rezortu je intenzívnit zapojení soukromé sféry do prezentace české kultury v zahraničí a propojení uměleckých a podnikatelských aktivit. K tomu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Hospodářskou komorou a bilaterálními obchodně průmyslovými komorami usilovat o komplexnější charakter vysílaných kulturních a uměleckých akcí, tj. za účasti představitelů českých hospodářských a obchodních kruhů. V této souvislosti bude vláda usilovat o efektivní vynaložení státních prostředků sdílením nákladů s ostatními zúčastněnými subjekty.

4.1.2 Digitalizovat kulturní obsah důležitý pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví

Jak prokazují zahraniční zkušenosti, jednou z úspěšných cest k zabezpečení rozvoje KKO a zároveň jednou z charakteristických oblastí efektivního působení jejich socioekonomického potenciálu je propojení činnosti KKO s využitím hodnot kulturního bohatství. Nástrojem podstatně ovlivňujícím možnosti takového propojení je nezbytná digitalizace kulturních obsahů využitelných v rozvoji KKO.

Charakteristickým příkladem je potřeba digitalizace, digitálního restaurování a zpřístupnění filmového dědictví. V současné době je ve vlastnictví státu několik tisíc filmů, které tvoří filmové kulturní dědictví. Filmy jsou ve správě Státního fondu kinematografie a Národního filmového archivu. Jejich zpřístupnění široké veřejnosti je však nesnadné, neboť jsou na nosičích, které jsou dnes již velmi obtížně využitelné. Záměrem je digitalizace filmového dědictví a jeho zpřístupňování, které umožní veřejnosti přístup k filmům a zároveň zajistí oběma institucím stabilní příjem z filmů, který slouží v případě Fondu k podpoře české kinematografie, v případě NFA k výkonu archivní péče o uložené materiály. Součástí digitalizace filmového dědictví je také nezbytnost vytvoření digitálního úložiště a dlouhodobá péče o digitální data včetně jejich migrace. V NFA je třeba vybudovat úplné digitální workflow, které bude napojeno na rychlou síť tak, aby umožňovalo digitalizační projekty i v mezinárodním měřítku, k čemuž spolupráce mezi evropskými i mimoevropskými archivy směřuje. Pro NFA jakožto státní příspěvkovou organizaci tak vzniká nová možnost

29

technologického rozvoje i udržení míry samofinancování (nebude nutné outsourcovat digitální služby). Důležitým doplňkem digitalizace však současně musí být dlouhodobá péče o původní filmové nosiče a vybudování depozitáře pro tyto filmy. Velká část filmových sbírek NFA, na prudce hořlavém materiálu, je uložena v pronajaté budově. Vzhledem k významu této části sbírek NFA je třeba vybudovat pro ně nový depozitář, který umožní jejich trvalé kvalitní uložení a bude propojen s digitální laboratoří NFA, čímž se rozšíří infrastruktura umožňující nové výzkumné a archivační projekty v domácím i mezinárodním kontextu. Všechny digitalizační projekty zaměřené na zpřístupnění domácího filmového dědictví vycházejí nutně z původních filmových nosičů, které je třeba uchovat tak, aby byly trvale dostupné. Vzhledem k tomu, že v současné technologické transformaci se cena filmového materiálu zvyšuje a filmové laboratoře ukončují provoz, je třeba urychleně financovat analogové kopírování velkého množství filmových materiálů. Je známo, že filmový materiál je pro dlouhodobé uložení nejspolehlivější a že vždy bude nutným východiskem pro jakékoliv další použití, včetně širokého zpřístupnění. Budoucí digitalizace nebude bez zajištění ochrany původních filmových nosičů možná.

4.1.3 V muzeích zaměřených na uchování věcí dokládajících kreativitu vytvořit helpdesk pro podnikatele

Významný potenciál pro růst konkurenceschopnosti představují možnosti využití kulturních hodnot, které jsou uchovávány paměťovými institucemi, ve sféře podnikání, konkrétně v působení subjektů KKO. Jedním ze základních nástrojů k tomu představuje vytvoření helpdesků jednotlivých paměťových institucí, které by poskytovaly podnikatelům zajímajícím se o uchovávané památky potřebnou pomoc a orientaci. V této souvislosti je třeba také řešit náklady na zaměstnance obsluhující tyto nástroje a další problémy spojené s jejich realizací. Pilotní projekt realizuje Ministerstvo kultury v Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.Po jeho ověření navrhne ministerstvo konzistentní nástroj podpory podnikání v tomto oboru.

4.1.4 Zajistit provázání výnosů z filmového průmyslu s financováním kultury

V roce 2010 byly v Česku zavedeny filmové pobídky. Systém funguje jako podpora přílivu zahraničních investic ve filmovém průmyslu, který po realizaci natáčení vrací 20% z proinvestovaných prostředků producentovi. Důsledkem filmových pobídek je tak nejen příliv zahraničního kapitálu, ale také propagace České republiky, podpora regionů, zaměstnanosti a profesionalizace filmových profesí. Nicméně filmové pobídky financované prostřednictvím státního rozpočtu se potýkají s nestabilitou tohoto příjmu a jejich přínos je oslaben nejistotou situace v následujících letech. Vláda proto zajistí stabilizaci výše příspěvku státního rozpočtu.

Výraznou pomocí české kinematografii bude Novela zákona o audiovizi. Aktuální zákon zajišťuje příjmy Státního fondu kinematografie z následujících zdrojů: podílem z příjmů z reklamy komerčních celoplošných televizí, příjmů z kinematografického představení, příjmů z audiovizuálních služeb na vyžádání. Dále má Fond příjmy z poskytování licencí k filmům z let 1965-1991. V tuto chvíli Fond nemá pravidelné příjmy ze státního rozpočtu. Novela zákona bude vázat příjem ze státního rozpočtu na příjem státu z oblastí týkajících se kinematografie (kinodistribuce). Novela zákona bude dále upravovat některé procesní věci týkající se Státního fondu kinematografie. Novelu navrhne Ministerstvo kultury.

30

4.2 Podporovat mobilitu

4.2.1 Zřídit Infopoint pro mobilitu umělců

Již Státní kulturní politika na léta 2009-2013 obsahovala záměr zřízení Infopointu pro mobilitu. Potřeba snadno dostupných a přehledných informací je jednou ze základních podmínek fungování celé oblastí mobility. Infopoint by poskytoval všechny potřebné informace k mobilitě umělců (souhrnné údaje o možnostech finanční podpory mobility a aktuální znění legislativních dokumentů). Zřizování Inforpointů je i strategií Evropské komise. Opatření je proto třeba v období let 2015-2020 realizovat. Zajistí Ministerstvo kultury.

4.2.2 Posílit dotační programy podporující mezinárodní spolupráci a mobilitu umělců

Ministerstvo kultury bude i nadále výběrově poskytovat příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely, zejména mladým profesionálním českým umělcům v souladu s již existujícím věcně příslušnou oborovou koncepcí. Prostřednictvím své příspěvkové organizace bude zdejší ministerstvo také pokračovat v poskytování tvůrčích pobytů v České republice zahraničím umělcům. Za formu obohacování tuzemské kulturní rozmanitosti a za příležitost pro růst tvůrčího potenciálu českých umělců zdejší ministerstvo považuje i svojí podporu tuzemským umělecky významným sympoziím, workshopům atd., budou-li spojena s účastí. Ministerstvo kultury bude usilovat o to, aby nebyly redukovány prostředky grantových programů, z nichž je sycena realizace projektů mezinárodní a příhraniční spolupráce nebo jiných projektů, které mohou napomoci naplnění této koncepce. Jde o tyto programy Ministerstva kultury: Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice, Podpora integrace příslušníků romské menšiny, Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit, Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti umění, Podpora projektů, podporujících rozšiřování a přijímání informací o národnostních menšinách ve společnosti v oblasti provozování rozhlasového nebo televizního vysílání.

4.3 Zefektivnit dosavadní způsoby využití kulturního dědictví pro cestovní ruch

4.3.1 Vybudovat infrastrukturu umožňující efektivní zvyšování poznání a návštěvnosti kulturní krajiny, památek a muzeí, aniž by docházelo k jejich devastaci

Řada národních kulturních památek dosáhla za stávajících podmínek stropu své návštěvnosti. Jednoduchým opatřením (temperováním) lze prodloužit návštěvní dobu ze stávajících 7 měsíců na 11 měsíců, což bude mít významně pozitivní vliv na podnikání v cestovním ruchu. Temperování rovněž přispěje ke zkvalitnění prostředí pro trvalé uchování kulturního dědictví (památky přestanou promrzat, sníží se rosný bod atd.) i ke zlepšení práce zaměstnanců, kteří přes zimu provádějí generální úklid a konzervaci. Krajinné památkové zóny nejsou v terénu vymezeny (až na Lednicko-valtický areál), neexistují informační kiosky ani webové aplikace, jež by jejich hodnoty přiblížily veřejnosti. Ministerstvo kultury podpoří jejich vznik v rámci svých specializovaných programů, infrastruktura umožňující efektivní zvyšování poznání a návštěvnosti památek a muzeí bude budována rovněž na základě opatření navržených do programového dokumentu Integrovaného regionálního operačního programu.

4.3.2 Podporovat kreativní formy prezentace kulturního dědictví

31

Přestože Česká republika disponuje bohatým kulturním dědictvím, jeho potenciál je stále využíván nedostatečně. Přetrvává rovněž hluboký nepoměr v intenzitě zatížení různých lokalit a památek cestovním ruchem. Je proto třeba podporovat inovativní kreativní formy prezentace kulturního dědictví zaměřené na konkrétní skupiny návštěvníků. Cílem je zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti objektů kulturního dědictví, ale také potřeba regulovat intenzitu a udržitelnost cestovního ruchu tak, aby hodnoty hmotného i nehmotného kulturní dědictví zůstaly zachovány i pro budoucí generace.

Jednou z možných kreativních forem prezentace kulturního dědictví je webový portál o české kinematografii, poskytující filmový přehled pro 21. století a databázi objektů ve správě státu vhodných jako prostředí pro filmaře (pobídky).

Vytvoření webového portálu pro komplexní informace o české kinematografii je prostředkem pro komplexní informace o české kinematografii, které zajistí úplnost dat a jejich maximální spolehlivost. Webový portál bude průlomový tím, že je určen jak široké veřejnosti, včetně mládeže, tak i veřejnosti odborné, filmovým vědcům, ale i filmovým profesionálům.

Filmové pobídky, které zvýšily v posledních letech počet filmů natáčených na území Česka a tím i výši proinvestovaných peněz, staví také na velmi široké škále objektů ve správě státu (hrady, zámky), které pro filmaře poskytují zázemí pro jejich natáčení. Databáze objektů ve správě státu s informacemi, které jsou pro filmaře důležité, napomůže využití i méně užívaných památek a jejich obnově. Platby za pronájmy tvoří nedílnou součást jejich příjmů.Databázi vytvoří Ministerstvo kultury.

4.4 Zefektivnit využívání kulturního dědictví pro poskytování kulturních služeb obyvatelstvu

4.4.1 Zmapovat stávající využívání nemovitých památek a paměťových institucí pro poskytování kulturních služeb obyvatelům a navrhnout programy jeho zefektivnění

V řadě míst existují nemovité památky tvořící významnou součást regionálního kulturního dědictví, které by bylo možné využívat na jednak ke kulturně vzdělávacím akcím zaměřeným na posilování vazby různých segmentů obyvatel na historii a kulturu regionu, a jednak jako částečnou náhradu za chybějící infrastrukturu pro kulturní služby (např. koncerty, výstavy, přednášky apod.). Stále nedostatečně je v Česku využíván soubor kulturních památek, které představují budovy nádraží. Zmíněný potenciál není příliš využíván, a to nejen kvůli nedostatku finančních prostředků, ale také kvůli nedostatečné metodické podpoře. Přitom v uvedených objektech by často mohly působit instituce, které se regionálním kulturním dědictvím zabývají (např. regionální či městská muzea nebo knihovny). Je proto třeba vypracovat dlouhodobé plány využívání kulturních památek a jiných regionálních specifik k identifikaci obyvatel s kulturou regionů a koordinovat cílené vzdělávací a osvětové akce v tomto směru. Současně je třeba iniciovat takovou právní úpravu, která by umožnila větší zapojení samospráv do využití regionálních památek a dalších kulturních specifik. Řešení navrhne ministerstvo kultury v součinnosti s orgány samosprávy a vlastníky kulturních památek.

4.5 Posilovat roli kultury v politice vnějších vztahů

32

4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění, movitého kulturního dědictví a kultury, zpřístupnit český trh zahraničním kulturním statkům a službám

Vláda se ve svém programovém prohlášení mj. zavázala, že prosadí nový model prezentace České republiky v zahraničí, založený mj. na vývozu českého umění a české kultury.

Ministerstvo kultury podporuje pravidelnou účast na mezinárodních veletrzích performing arts (v roce 2014 Fia Tarrega ve Španělsku), Tanzmesse, WOMEX, CINARS a MIDEM. Nositelem projektu je Institut umění-Divadelní ústav. Do budoucna je třeba v těchto prezentacích pokračovat a podle finančních možností je rozšířit na další mezinárodní veletrhy a veletrhy v oblasti KKO. Česká kultura při těchto příležitostech působí jako nástroj pro budování a posilování mezinárodních vztahů a otevírá dveře hospodářskému exportu.

Tato a jakákoli podpora „vývozu“ české kultury se ovšem neobjede bez vzájemného informování hlavních partnerů, kteří se na něm podílejí, o jejich koncepčních záměrech. Vzhledem k často velmi napjatým dramaturgickým či výstavním plánům uměleckých a paměťových institucí či plánům práce odborných institucí v působnosti Ministerstva kultury a náročnosti přípravy kulturních akcí je nutné, aby k výměně těchto informací docházelo mezi hlavními aktéry (Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo kultury) v dostatečném předstihu (alespoň 18 měsíců), a to pravidelně. K tomuto účelu vytvoří Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj informační a konzultační platformu, jejíž činnost bude po dohodě napříč resorty koordinovat příspěvková organizace zřizovaná některým resortem.

Nezanedbatelnou součástí tváře kultury v zahraničí je prezentace české kinematografie. Ta se v tuto chvíli uskutečňuje prostřednictvím Českých center a prostřednictvím některých institucí (České filmové centrum), nicméně podpora není ani koncepční ani dostatečná ani finančně zajištěná. Chybí tedy jak strategie podpory, tak její finanční zázemí (spolupráce s MZ – Česká centra). Prezentace v zahraničí je důležitá jako reprezentace České republiky, ale i pro účely filmových pobídek nebo usnadnění přístupu českých producentů k filmovým koprodukcím. Strategii navrhne Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.

5. Efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vzniku kulturních statků a uchování kulturního dědictví

5.1 Zefektivnit výkon veřejné správy v péči o památkový fond

5.1.1 Navrhnout nový památkový zákon, včetně zapracované pasportizace kulturních památek a daňových a finančních kompenzací uplatňování veřejného zájmu vůči vlastníkům památek

Vláda schválila již svým usnesením č. 156 ze dne 6. března 2013 věcný záměr zákona o památkovém fondu a zároveň pověřila Ministerstvo kultury zpracovat návrh vycházející ze schváleného věcného záměru s tím, že budou do tohoto návrhu zapracovány připomínky

33

uvedené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Cílem připravovaného zákona je zajistit vhodný způsob nakládání s památkovým fondem, posílit právní jistotu v oblasti památkové péče, odstranit zbytečnou administrativní zátěž a zmírnit dopady vznikající z omezování vlastnických práv.

5.2 Zefektivnit výkon veřejné správy v péči o movité kulturní dědictví

5.2.1 Novelizovat zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy

Téměř 15 let platnosti zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů, ukázalo, že je třeba aktualizovat jeho znění tak, aby lépe odpovídalo současným potřebám. Novelu navrhne Ministerstvo kultury.

5.3 Provázat výnosy z cestovního ruchu s náklady na uchování kulturního dědictví

5.3.1 Vytvořit nástroje na provázání výnosů z cestovního ruchu s náklady na uchování kulturního dědictví a poskytování kulturních služeb

Ve věci zajištění přímé vazby mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu bude nejprve identifikován podíl kulturního dědictví na tvorbě příjmů, které plynou do státního rozpočtu z oblasti cestovního ruchu (po prověření možnosti využití satelitního účtu kultury a satelitního účtu cestovního ruchu s případným následným využitím speciálně zadané analýzy) a zároveň musí být analýze podroben i zpětný tok finančních prostředků ze státního rozpočtu do podpory cestovního ruchu. Následně budou moci být definována taková systémová opatření, která zajistí případnou korekturu redistribuce státních rozpočtových zdrojů tak, aby byla zajištěna trvalá udržitelnost toho segmentu kulturního kapitálu, který je kapitalizován prostřednictvím turistického průmyslu. Opatření navrhne Ministerstvo kultury.

5.4 Zefektivnit ochranu autorských práv

5.4.1 Zvyšovat povědomí o autorských právech

Otázka autorských práv a jejich ochrany patří k předním agendám, se kterými přicházejí pracovníci v oblasti kultury do kontaktu. Ochrana autorských práv je přitom klíčová pro motivaci vzniku nových uměleckých děl. Úroveň obecného povědomí o autorských právech přitom v Česku není příliš vysoká. Je proto třeba, na základě vyhodnocení dotazníkového šetření o dostupnosti informací o autorském právu (vyhodnocení proběhlo v roce 2013) pokračovat v podpoře zvyšování tohoto povědomí v probíhajících seminářích, přednáškách a konzultacích s tématikou autorských práv, jež pro pracovníky státních příspěvkových organizací, pracovníky příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky, zaměstnance úřadů, zástupce NNO a další zainteresované osoby zajišťuje Ministerstvo kultury a NIPOS.

Otázka autorských práv je klíčová také pro využití digitalizovaného obsahu. Ministerstvo kultury proto bude v souladu s platným evropským právem vyvíjet činnost zaměřenou zejména na zavedení pravidel pro relevantní identifikaci a zpřehlednění údajů o autorských právech, právech souvisejících s autorským právem, případně jiných právech duševního vlastnictví ke konkrétním obsahům; vypořádání práv k obsahům; zvyšování právního

34

povědomí veřejnosti/uživatelů v této oblasti; využití osiřelých děl (děl autorskoprávně chráněných, u kterých je složité, nebo dokonce nemožné určit nebo najít autora/nositele či nabyvatele práv). Dopady autorského zákona na digitální podobu děl bude řešit zvláštní pracovní skupina, jež byla Ministerstvem kultury ustavena, aby Česká republika dostála svým úkolům a závazkům v rámci Evropské unie v projektu Europeana.

S nástupem nových technologií roste počet kulturních obsahů, které nemají svůj analogový předobraz, tj. vznikly již jako digitální („born digital“ dokumenty). Český právní řád však neřeší způsob jejich uchovávání a nakládání s nimi tak, jak je tomu např. u povinného výtisku. Ministerstvo kultury proto zpracuje návrh právní úpravy, která se bude této oblasti týkat.

5.5 Zefektivnit poskytování kulturních služeb

5.5.1 Zavést systém evaluace veřejných kulturních služeb

Efektivita podpory kulturních činností je závislá na koncepčnosti jejího poskytování (tj. rozhodování o podpoře na základě formulace dlouhodobých cílů a očekávání a od nich odvozených relativně objektivních kritérií) a na systematickém vyhodnocování přínosů podpory z hlediska naplňování stanovených cílů. Na úrovni měst a regionů je zatím podpora kulturních aktivit poskytována tímto způsobem spíše výjimečně. Tento problém řešil ve Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014 úkol 2.1. Mechanismus evaluace nabídky veřejných kulturních služeb. V rámci jeho implementace budou do konce roku 2015 vytvořeny univerzální certifikované metodiky zavádění systému evaluace veřejných kulturních služeb pro města a pro další subjekty. Jelikož tyto metodiky mají pomáhat řešit problém nedostatečné efektivity podpory kulturních aktivit, navrhuje se opatření, zaměřené zejména na vytvoření univerzální metodiky pro samosprávné celky a na podporu rozšiřování a asistenci při implementaci této metodiky.

5.6 Dokončit reformu veřejné správy

5.6.1 Schválit zákon o kultuře a zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře

V procesu schvalování zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury (původní návrh počítal s názvem Zákon o podpoře kultury) byla z politických důvodů vyřazena některá navrhovaná opatření. V duchu programového prohlášení vlády budou do zákona vráceny (koncepční dokumenty krajů, podpora výtvarného umění na stavbách veřejné infrastruktury, koncentrace zodpovědnosti za pořizování uměleckých děl státem) a zákon bude přejmenován na Zákon o kultuře.

Státní příspěvkové organizace v oblasti kultury se podařilo obhájit před připravovanou transformací a kodifikovat v § 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury. Důvodem bylo, že nelze jednoduše stanovit klíč, podle něhož se určuje příspěvek na činnost (na rozdíl od zdravotní či sociální péče, kde lze stanovit standardy, na rozdíl od škol, kde lze stanovit dotaci na žáka/studenta). Dalším z důvodů bylo zachování popř. zvýšení motivace managementu a zaměstnanců k tomu, aby svou práci dělali s láskou a se ztotožněním s institucí, pro niž pracují. Herci, muzejníci, knihovníci a památkáři se více ztotožňují s institucí než s organizační složkou státu. Důvody neleží v racionální rovině. Protože je kultura z velké části emotivní obor, je toto hledisko důležité. Model příspěvkové

35

organizace je funkční jak z hlediska péče o národní kulturní majetek, tak z hlediska hospodárnosti. Zkušenost minulých let ale ukázala, že motivace managementu a zaměstnanců není dostatečná. Manažer těžko investuje svůj organizační a umělecký talent, když neví, kdy jej kdo odvolá. Pro zaměstnance je důležitá i motivace platem. Na kulturní instituce však státní rozpočet hledí jako na státní administrativu a reguluje počty zaměstnanců i jejich platy.Je třeba řešit zejména dva důležité body:1. Zaručit managementu přiměřenou dobu pro naplnění koncepce, pro kterou byl zřizovatelem vybrán, a chránit jej před nepředvídatelným chováním zřizovatele.2. Motivovat zaměstnance, tj. např. umožnit, aby instituce mohla v kalendářním roce stejně operativně převádět výnosy do mzdových nákladů - odměn, jako může výnosy převádět do nákladů na služby (se souhlasem zřizovatele). Přitom by bylo vhodné zabývat se regulací počtu zaměstnanců, která se zatím řešila outsourcingem, což je obecně dražší. V souvislosti s tím je žádoucí řešit i zvláštnosti výkonu práce umělce, podporu jejich rekvalifikace, a zvláštnosti výkonu povolání v kultuře (např. 6ti denní pracovní týden).Ministerstvo kultury předloží vládě návrh právní úpravy, která tento problém vyřeší.

5.6.2 Novelizovat Zákon o Státním fondu kultury České republiky

Novela zákona o Státním fondu kultury České republiky by měla vyřešit několik jeho nedostatků, předně by měla být vyjasněna kompetenční úloha mezi Radou Státního fondu kultury České republiky a statutárním zástupcem, dále otázka vlastních zaměstnanců a otázka příjmů Státního fondu kultury České republiky. V neposlední řadě by měly být reformulovány procesně technické podmínky fungování Státního fondu kultury České republiky a přidělování dotací a vypracována nová koncepce dotační politiky. Stávající forma zákona činnost Státního fondu kultury České republiky spíše paralyzuje.

5.6.3 Podporovat vzájemnou spolupráci jednotlivých stupňů veřejné správy na přípravě dotačních programů

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností program a Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů dokládají dobré zkušenosti ze vzájemné spolupráce Ministerstva kultury se samosprávnými celky. V této praxi hodlá Ministerstvo kultury pokračovat jak při aktualizaci stávajících programů, tak při koncipování programů nových.5.6.4 Transformovat vybrané státní kulturní instituce na veřejnoprávní

Na základě dlouhodobých zkušeností je zřejmé, že působení některých, dosud státních kulturních institucí by mohla lépe vyhovovat forma instituce veřejnoprávní. Ačkoli zamýšlená transformace byla zahrnuta do Státní kulturní politiky na léta 2009-2014, dosud k realizaci nedošlo.

Po úpravě některých principů financování a správy dlouhodobě volají zejména kulturní instituce v oblasti živého umění zřízené jako příspěvkové organizace státu, obcí nebo krajů. Tyto instituce poskytují veřejnou neziskovou službu, vykonávají z části obchodní činnost a pohybují se čím dál tím více na liberalizovaném domácím i mezinárodním trhu práce. V případě divadel a orchestrů jsou osobní náklady převažující a rozhodující částí jejich rozpočtu. Ve stávajících podmínkách jsou zbytečně svazovány rigidní mzdovou regulací,

36

nedostatečně motivovány v obchodních aktivitách a významná část jejich nákladů, tj.i významná část veřejných subvencí, se vrací zpět do veřejných rozpočtů prostřednictvím daňové zátěže, přičemž např. v oblasti DPH je situace zbytečně složitá. Na téma této transformace proběhly již mnohé diskuze na národní i mezinárodní úrovni. Jako nejefektivnější se jeví zřízení nového typu právnické osoby – Veřejnoprávní instituce v kultuře, která by upravila zbytečné bariéry v činnosti stávajících příspěvkových organizací a zároveň zachovala plnou kontrolu politických orgánů a organizačních složek státu nad užíváním veřejných dotací a nad správou státního a veřejného majetku. Úprava by měla řešit zejména

- mzdovou liberalizaci – odstranění tzv. tabulkových platů, odstranění principů mzdové regulace pevnou nominální částkou bez vazby na hospodářské výsledky, posílení motivační složky odměňování. Nepravidelná činnost umělců vyžaduje daleko významnější diferenciaci v oblasti odměňování. Je rovněž nezbytné se u některých profesí přibližovat cenám práce platným na evropském trhu.

- možnost opakovaného uzavírání pracovních smluv s umělci na dobu určitou – stávající systém nutí zaměstnavatele vytvářet repertoár podle zaměstnanců a nikoli zaměstnávat podle uměleckého programu. Lze zavést institut tzv. automaticky obnovované smlouvy na dobu určitou nebo umožnit opakované uzavírání smluv na dobu určitou s umělci a následně dohodnout sociálně přijatelný systém v rámci kolektivního vyjednávání.

- žádoucí je rovněž definice výkonu práce umělců, tj. konstrukce pracovní doby skládající se z výkonu práce na pracovišti, nutné individuální přípravy a zvláštní režim týdenní a roční pracovní doby obsahující často i tzv. divadelní prázdniny. Zároveň zaměstnavatelé nedoporučují znovuzavedení ročních norem práce, neboť množství jednotlivých výkonů je v závislosti na místních podmínkách velmi rozdílné a mohlo by vést v případě mnoha regionálních divadel k porušení sociálního smíru.

- vyřešení režimu DPH, kdy ve stávající praxi je organizace částečně povinně od DPH osvobozena a částečně je povinným plátce DPH, což v praxi přináší řadu praktických problémů a nepřispívá k dostatečné efektivitě.

- řízení organizací by mělo být systémově odpolitizováno, nová úprava by měla přesně definovat způsob zřízení správních rad a jejich kompetence. Dosavadní praxe tzv. metodického řízení ze strany zřizovatelů vede opakovaně k voluntaristickému pojetí tohoto principu, k personální nestabilitě statutárních orgánů a v důsledku tohoi k nutným ekonomickým ztrátám.

- dlouhodobě a v poslední době zvlášť je v praxi uplatňován nepřiměřeně komplikovaný systém zadávání veřejných zakázek. Kromě komplikací vycházejících ze samotného systému, jsou často zřizovateli stanovena ještě tvrdší pravidla, než stanoví zákon. Výsledek je opět neekonomické hospodaření a paradoxně v poměrně častých případech zvyšování provozních nákladů.

Pokud bude schválena právní úprava zakládající transformaci příspěvkových organizací na veřejnoprávní instituce v kultuře, Ministerstvo kultury tuto transformaci zajistí.

5.6.5 Navrhnout funkční model kooperativního a víceletého financování

37

Ve způsobu financování je třeba umožnit zavedení tzv. kooperativního financování z veřejných zdrojů, které je v současné praxi velmi obtížné a i v případě dobré vůle ze strany politických orgánů nemají někteří účastníci kofinancování dostatek kompetencí vůči podporované instituci.

Vysoce žádoucí je změna pravidel směrem ke střednědobému financování, včetně možnosti alokovat nutné finanční zdroje v dalších finančních rocích. Současný systém ročního financování neodpovídá potřebám produkčního zajištění provozu zejména velkých institucí. Instituce nejsou motivovány vytvářet dostatečné rezervy z vlastních zdrojů.

Financování reprezentativních kulturních institucí by se postupně mělo přibližovat evropským standardům, které umožňují například dlouhodobou podporu kulturnímu projektu na základě smlouvy mezi Ministerstvem kultury, krajem a obcí, což by stabilizovalo podporu tak významných projektů, jako jsou významné hudební festivaly. Možné je také společné zřízení instituce, která poskytuje veřejné kulturní služby důležité jak z hlediska místního a krajského, tak z hlediska státního. Tuto možnost využilo Ministerstvo kultury při transformaci státní příspěvkové organizace Pražské jaro na obecně prospěšnou společnost nebo při založení obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum. V kontextu nového občanského zákoníku ověří Ministerstvo kultury možnosti dalšího postupu.

5.6.6 Rozvíjet mimorozpočtové zdroje na podporu kultury, posilovat soukromou podporu kultury

Veřejné rozpočty nezajišťují a ani nemohou zajišťovat objem zdrojů, potřebný pro plnění cílů Státní kulturní politiky. Jedním z úkolů Ministerstva kultury je tak vyhledávat možnosti tvorby mimorozpočtových zdrojů a systematickým způsobem pro jejich tvorbu vytvářet vhodné podmínky. Osvědčeným nástrojem tvorby mimorozpočtových zdrojů pro podporu rozvoje kultury v Evropě je využití výnosů loterií. Vláda zajistí uchování tohoto zmocnění pro Státní fond kultury České republiky.

Vláda schválila návrh Ministerstva kultury udělovat titul Mecenáš české kultury. Tento titul využije ministerstvo kultury k podpoře mecenášství, jež se utěšeně rozvíjí.

5.6.7 Zavést kvalitativní systém klasifikace profesionálních uměleckých souborů jako výsledek evaluace jejich činnosti

Na základě zkušenosti z praxe se ukazuje jako užitečné zavést v České republice obdobný systém klasifikace uměleckých souborů na základě výsledků evaluace jejich činností, jaký se osvědčil v sousedním Německu. Tento systém má dopady do odměňování umělců a vytváří předpoklad pro jejich umělecký růst a konkurenceschopnost.

5.6.8. Pokračovat v nastavení platového ocenění zaměstnanců kulturního sektoru s ohledem na společenský význam jejich práce

Odměňování pracovníků kulturních institucí dlouhodobě zaostává za jejich vzdělaností, rozsahem práce a jejích přínosů pro národní hospodářství. Ministerstvo kultury ve spolupráci

38

s Ministerstvem práce a sociálních věcí navrhne změnu platových předpisů, která tuto situaci napraví.

5.6.9. Ověřit možnost zavedení tzv. druhé kariéry umělců

S otázkou financování souvisí i otázka podpory rekvalifikace pro umělce, jako jsou např. zpěváci, tanečníci a hudebníci, kteří z objektivních fyzických a zdravotních důvodů ztrácejí schopnost vykonávat svou profesi podstatně dříve, než jim vzniká nárok na starobní důchod.Ztráta sociálního statutu a neexistence sociální podpory je vážným problémem, který ohrožuje kvalitu uměleckých výkonů a zabraňuje zároveň vzniku liberálnějšího systému zaměstnávání. Tato podpora v českém sociálním systému zcela chybí, ačkoli v zemích Evropské unie jsou její různé formy běžné a zpravidla neznamenají významný dopad do státního rozpočtu.

5.7 Zlepšit přístup kulturních a kreativních odvětví k financování

5.7.1 Zajistit absorpční kapacitu pro podporu kulturních a kreativních odvětví z evropských fondů

Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu o obchodu zajistilo možnost podpory z programu PODNIKÁNÍ-INOVACE-KONKURENCESCHOPNOST (PIK) kulturních a kreativních odvětví dle Účtu kultury v oborech (CZ NACE):90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 91 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 58 Vydavatelské činnosti 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových

nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 60 Tvorba programů a vysílání71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 73 Reklama a průzkum trhu 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 2. Navazující a podpůrná odvětví – výčet dle CZ-NACE62 Činnosti v oblasti informačních technologií 63 Informační činnosti18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů14 Výroba oděvů15 Výroba usní a souvisejících výrobků16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku17 Výroba papíru a výrobků z papíru23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků31 Výroba nábytku32 Ostatní zpracovatelský průmysl

Žádost o poskytnutí podpory projektu, která bude v rámci termínu stanoveného výzvou zaregistrována, se bude posuzovat jak z hlediska žadatele, zda je oprávněn k podnikání na území České republiky odpovídajícímu podporované ekonomické činnosti, k jejímuž

39

uskutečňování je realizován projekt, tak také z hlediska toho, zda ekonomická činnost popsaná v projektu je v souladu s CZ NACE.

5.7.2 Zajistit absorpční kapacitu pro obnovu a využití kulturního dědictví z evropských fondů

V rámci Integrovaného regionálního operačního programu, SPECIFICKÉHO CÍLE 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví vyjednalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem kultury opatření, jehož cílem je zachovat, ochránit a rozvíjet potenciál kulturního dědictví a využít ho k vyváženému rozvoji území s pozitivními dopady na místní či regionální zaměstnanost a konkurenceschopnost, včetně využití tohoto dědictví pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví. Ministerstvo kultury zajistí absorpční kapacitu v rámci investic do státního majetku, k němuž vykonávají právo hospodaření státní příspěvkové organizace v oblasti kultury, a ve spolupráci s vlastníky významné části národního kulturního dědictví, jako jsou samosprávné celky, církve a náboženské společnosti.

5.8 Zavést v České republice eCulture

5.8.1 Zjednodušit přístup k možnostem podpory

Komerční subjekty obecně přecházejí na elektronický způsob vyřizování agend. Ministerstvo kultury proto aktualizuje systém podpory subjektů poskytujících veřejné kulturní služby vytvořením elektronické aplikace, jež soustředí různé formy podpory veřejných kulturních služeb a automaticky převede žadatele k příslušnému zdroji podpory, odpovídajícímu předmětu žádosti, pomůže mu správně vyplnit žádost a bude jej informovat o postupu vyřizování žádosti.

5.8.2 Zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu

Vláda je si vědoma, že pro zvyšování znalostí a kompetencí občanů je třeba zajistit přístup široké veřejnosti k digitálnímu kulturnímu obsahu, při plném respektu k autorským právům a právům s ním souvisejících. Tam, kde ochrana těchto práv neumožňuje zpřístupnění materiálu široké veřejnosti, je vhodné zajistit alespoň možnost jeho studijního využití.

Česká republika podporuje poskytování dat prostřednictvím evropské digitální knihovny Europeana i dalších evropských a světových portálů a aplikací (např. CERL-MSS, Světové digitální knihovny provozované UNESCO a Library of Congress) a profesionálních Research Discovery Services (EBSCO, SUMMON aj.). K tomu podporuje i nadnárodní agregaci dat, využívanou zejména portálem Europeana a dalšími výše uvedenými službami v digitální knihovně Manuscriptorium, provozované Národní knihovnou České republiky. Je třeba vytvořit jasné podmínky integrace digitalizovaného kulturního obsahu do evropské digitální knihovny Europeana a zpřístupnění nejvýznamnějších dokumentů prostřednictvím Světové digitální knihovny provozované UNESCO a Library of Congress.

Česká republika v současné době přispívá do projektu Europeana méně než 1 % obsahu. Je proto především nutno pokračovat v digitalizaci kulturního obsahu na národní úrovni a shromažďování digitálních dokumentů, jež jsou součástí kulturního dědictví. Ministerstvo kultury se proto bude aktivně podílet na harmonizaci evropského autorského práva (viz

40

záměr 5.4 SKP 2015-2020) a ve spolupráci s vertikálními a národním agregátorem vypracuje odborné metodické manuály, které budou detailně specifikovat všechny procesy v oblasti digitalizace. Metodické manuály budou definovat proces digitalizace daných typů kulturních objektů zejména v tématech Projektový management pro projekty digitalizace a Digital rights management.

5.8.3 Vytvořit Národní informační kulturní portál a Znalostní, metodické a informační centrum pro kulturu

Dlouhodobě je pociťována potřeba vytvoření Národního informačního kulturního portálu v návaznosti na Portál veřejné správy. V souladu s tímto věcným záměrem obsaženým v Státní kulturní politice na léta 2009-2014 byla vypracována projektová žádost a předložena zprostředkujícímu subjektu Integrovaného operačního programu v rámci prioritní osy 1.1, a to Ministerstvu vnitra, kterým však byla zamítnuta. Potřeba zřízení Informačního kulturního portálu trvá a v období let 2015-2020 je třeba portál vytvořit. Je přitom možné jeho realizaci propojit s projektem Infopointu (viz opatření 4.2.1).

Obdobně dlouhodobým záměrem převzatým do tohoto dokumentu je vytvoření Znalostního, metodického a informačního centra pro kulturu. Také vytvoření tohoto centra, poskytujícího potřebný servis subjektům operujícím v oblasti kultury i široké veřejnosti zůstává stále aktuální a proto je bude Ministerstvo kultury v následujícím období let 2015-2020 realizovat.

5.9 Podporovat statistiky a sběr dat v oblasti kultury pro efektivnější formy její podpory

5.9.1 Pokračovat v budování Účtu kultury, realizovat evaluaci stávajícího Účtu kultury a jeho optimalizaci

Účet kultury (dále též satelitní účet) vypovídá o zdrojích financování kultury, jeho ekonomických výsledcích a jeho váze v ekonomice. V ČESKÉ REPUBLICE začal být budován v roce 2009 na základě závěrů mezinárodního projektu EUROSTAT, který doporučil zemím EU, jež dosud satelitní účet pro kulturu neměly, aby urychleně přistoupily k přípravným pracím. Podle závěrů EUROSTATU, výsledků diskuse odborné veřejnosti a s využitím sběru a dopočtu statistických dat ve spolupráci s ČSÚ byl v následujících letech optimalizován a 31. května 2011 byly na společné konferenci ČSÚ a NIPOS prezentovány výsledky jeho ověřovacího procesu (na datech r. 2009). V roce 2012 byly na základě získaných poznatků dále inovovány statistické výkazy a v souladu s výsledky projektu ESSnet culture zpřesňován metodický manuál k sestavení satelitního účtu. V roce 2013, po vyřešení základních metodických otázek, začala etapa rutinního zpracování satelitního účtu s tím, že bude nadále nutné prohlubovat a rozšiřovat doplňková šetření v těch oblastech kultury, která nejsou řádným statistickým zjišťováním pokryta. V tomto roce byl sestaven účet za referenční období r. 2011 a rozšířeno využití výsledku účtu i pro potřeby projektu tzv. mapování kreativních průmyslů.

Dosavadní zkušenosti prokázaly oprávněnost a efektivnost využití této metody vyhodnocení výsledné ekonomické bilance kultury. Další budování účtu kultury je důležité pro postupné vytváření dlouhodobější časové řady umožňující sledovat trendy a tendence v oblasti financování kulturního sektoru.

5.9.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních a kreativních odvětví

41

Již v roce 2011 byl realizován projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturního, resp. kreativního průmyslu v České republice. Vzhledem k obsažnosti konceptu KKO a náročnosti dílčích témat, především vyhodnocení ekonomicko-sociálního potenciálu KKO v České republice, navázal na zmíněný projekt další výzkumný projekt Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR 2011 – 2015 (dále jen Mapování). Hlavním cílem Mapování je především získání kompletních a detailních informací o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů v České republice včetně informací o působení globálního prostředí na tato odvětví a to zejména v souvislosti s možnými riziky stírání kulturních specifik české národní identity globální masovou kulturou. Dále vytvoření tzv. mapovacího dokumentu kulturních a kreativních průmyslů v České republice. Součástí projektu je rovněž vypracování důkladné analýzy stavu kulturních a kreativních odvětví včetně vyhodnocení jejich stávající ekonomické síly, multiplikačních efektů, přesahů jednotlivých odvětví (tzv. spill-over effects, kreativní ekonomika, kreativní ekologie) i možného ekonomického a společenského potenciálu. V rámci projektu je provedena komparace se situací v ostatních členských státech Evropské unie provádějících výzkum kulturních a kreativních průmyslů. Výstupem projektu bude vytvoření metodik a doporučení strategického charakteru, které povedou k lepší organizaci a efektivnějšímu financování umění a kultury z veřejných prostředků a to jak na celostátní tak regionální úrovni, a zároveň vytvoření výstupů vedoucích k důslednějšímu využití společenského i ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice s možnými celospolečenskými dopady (vazby na exportní politiku, kulturní turismus, reflexe a posilování české národní identity v kontextu moderní evropské identity atd.). Na základě získaných informací budou vytvořeny také mapy kulturních a kreativních průmyslů v České republice. V rámci výzkumu a vývoje nástrojů pro sledování a hodnocení multiplikačních efektů kulturní a umělecké činnosti a využívání kulturního dědictví bude vytvořena certifikovaná metodika výpočtu ekonomických dopadů kulturních organizací. Ministerstvo kultury zajistí pokračování projektu Mapování a využije dosud získané poznatky při návrhu programu na podporu kulturních a kreativních odvětví.

5.9.3 Podporovat tvorbu odborných studií a mapovacích dokumentů

Dlouhodobým nedostatkem celkových přehledových studií trpí oblast kinematografie. Chybí studie, které by se věnovaly kinematografii jako celku i takové, které by mapovaly její jednotlivé části (vývoj a výroba filmů, distribuce apod.). Cílem vlády je vyplnit tuto mezeru a dosáhnout efektivnějšího zacílení dotací.

5.9.4 Pokračovat v projektech evaluace nabídky veřejných kulturních služeb

Mimořádný význam pro efektivní podporu rozvoje kultury má systém relevantní evaluace nabídky veřejných kulturních služeb. Již od 1. dubna 2012 probíhá řešení projektu Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb poskytovaných Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI Filozofické fakultě University Karlovy (kód projektu DF12P01OVV036). Ten má na základě výsledků provedeného výzkumu navrhnout systém evaluace veřejných kulturních služeb obsahující nástroje a postupy zjišťování a vyhodnocování přínosů podpory lokálních a regionálních kulturních aktivit, v praxi ověřit jeho realizovatelnost a účinnost a následně vytvořit obecně aplikovatelné metodiky tvorby a implementace tohoto systému v České republice.

Převážná část veřejných kulturních služeb se svými zdroji i svým dopadem váže na území obcí a měst. Proto se projekt zaměřuje na oblast veřejných kulturních služeb poskytovaných

42

na území jednotlivých měst. Navržený systém je primárně určen pro veřejnou správu na úrovni měst, která jsou také obvykle hlavním garantem zajišťování kulturních služeb a většinou i hlavním poskytovatelem jejich podpory. Posláním projektu je pomoci překonat jednu z hlavních překážek bránících zvýšení efektivity podpory veřejných kulturních služeb a posílení jejích efektů pro rozvoj měst v České republice, spočívající v absenci obecně uznávaného teoreticky a empiricky koncepčně založeného a prakticky vyzkoušeného systému evaluace veřejných kulturních služeb. Hlavním přínosem bude zvýšení účinnosti podpory kulturních aktivit díky objektivnějšímu rozhodování o jejich podpoře a objektivnějšímu posuzování jejich efektů.

43

V.Výsledky připomínkového řízení

Připomínka Vypořádání

44

Příloha č. 1Rešerše koncepčních dokumentů krajů

Petr Kotouš

Překryv se záměry návrhu státní kulturní politiky

Kraj 2.2. Modernizovat infrastrukturu pro poskytování veřejných kulturních služeb

4.3. Zefektivnit dosavadní způsoby využití kulturního dědictví pro cestovní ruch

4.4. Zefektivnit využívání kulturního dědictví pro poskytování kulturních služeb obyvatelstvu

4.5. Posilovat roli kultury v politice vnějších vztahů

Hlavní město Praha

x x

Středočeský kraj x xJihočeský kraj x

Plzeňský kraj x x x

Karlovarský kraj

Ústecký kraj x x x

Liberecký kraj x x x x

Královéhradecký krajPardubický kraj x x

Kraj Vysočina x

Jihomoravský kraj x x

Olomoucký kraj x

Zlínský kraj x x

Moravskoslezský kraj

x x

Samostatné koncepce kultury

45

kraj priorityJihomoravský 1. Podpora rozvoje živé kultury

Vytvoření oficiálního informačního portálu se zaměřením na kulturní dění v JMK.

Podpora různorodosti amatérských uměleckých aktivit. Podpora zajištění dostupnosti umění pro občany. Komplexní podpora živé kultury z dotačního programu JMK.

2. Využití kulturní nabídky v cestovním ruchu

Vybudování jednotného informačního a orientačního systému. Zlepšení prezentace archeologických lokalit zpřístupněných

veřejnosti. Využití kulturních památek lidové architektury, folklóru a

pořádaných akcí v cestovním ruchu Zpřístupnění dalších objektů, které mohou s přihlédnutím k

jejich socioekonomickému významu v místě působnosti výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu lokálně i přes rámec regionu.

3. Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje

Podpora rozvoje kulturního života v Jihomoravském kraji, kulturních institucí (divadel, muzeí, knihoven, kulturních zařízení, hvězdáren apod.), hudebních souborů, péče o tradice a folklór, podpora kulturního života menšin a podpora rozvoje neprofesionální kultury v Jihomoravském kraji.

Podpora tradiční lidové kultury. Propagace kulturních aktivit obcí na informačních místech JMK. Podpora projektů volnočasových kulturních aktivit, především

v menších obcích.

4. Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu

Podpora a realizace významných kulturních projektů a podpora nehmotného kulturního odkazu a kulturních tradic zejména ve spojení s významnými osobnostmi a událostmi v kraji.

Zapojení škol a vzdělávacího systému do kulturního života.

Karlovarský Cíl 1 – ekonomická a společenská dimenze

Cíl 2 – rozvoj osobnosti občanů Karlovarského kraje

46

Cíl 3 – posílení role kraje, měst a obcí regionu v dlouhodobém procesu podpory, zachování a tvorby kulturních hodnot

Cíl 4 – role Karlovarského kraje při tvorbě pravidel

Pardubický kraj Oborový dokument: Koncepce podpory státní památkové péče

Zvýšení důrazu na preventivní péči o kulturní památky Propagace a prezentace jednotlivých kulturních památek. Průběžná evidence technického stavu kulturních památek. Ocenění kvalitně prováděné běžné údržby a obnovy památek.

Pomoc vlastníkům památek při financování jejich obnovy Grantové a dotační programy Pardubického kraje. Pomoc vlastníkům při získávání prostředků ze zdrojů státu a EU. Zvýšení vlivu na samosprávy obcí v zájmu jejich zapojení do

obnovy památek. Podpora kulturních památek v tradičních turistických a poutních

místech

Oborový dokument: Koncepce rozvoje muzejnictví Zpracování koncepcí rozvoje, profilace muzeí Evidence, digitalizace a mediální prezentace sbírek Ochrana sbírek Společná propagace muzeí Pardubického kraje Spolupráce se školami a celoživotní vzdělávání Zajištění a financování pomoci muzejním subjektům

Praha Ochrana kulturního dědictví hl. m. Prahy Podpora nejširšího spektra umělecké tvorby a kultury v rámci

nového dotačního systému HMP. Provedení druhé etapy transformace příspěvkových organizací

HMP v oblasti kultury. Evaluace nového dotačního systému HMP a jeho finanční

zajištění. Rozvoj vícezdrojového financování pražské kultury a umění Hledání nových forem podpory kulturních aktivit nefinanční

povahy Podpora nabídky kulturního vyžití dětí a mládeže. Podpora kulturních počinů, jež pomáhají integraci menšin a

zapojují menšiny do aktivního kulturního dění v Praze. Podpora kulturních projektů ve veřejných prostorech Podpora kulturních projektů pomáhajících pozitivnímu rozvoji

cestovního ruchu v Praze zejména v době mimo hlavní turistickou sezónu.

Podpora otevřené interaktivní informovanosti a diskuse veřejnosti o podobě, povaze a výsledcích pražské kultury

Ústecký 1. Investice do kultury, financování kultury

47

Rekonstrukce a modernizace vybavenosti péče o kulturní dědictví

Zvýšení kapacity depozitních prostor archeologického materiálu v rámci celého kraje

Zvýšení kapacity a inovace výstavních a expozičních prostor a ploch kulturních organizací

Dotační politika kraje Financování provozu kulturních organizací zřizovaných krajem

2. Rozvoj kultury Podpora kulturních akcí Dotační politika Přeshraniční spolupráce Posílení vzdělávání a spolupráce v oblasti péče o kulturní

dědictví Oceňování Digitalizace kulturního dědictví kraje

3. Zajištění infrastruktury pro kulturu Příspěvkové organizace kraje Zajištění veřejných služeb v systému regionálních funkcí

knihoven

Zlínský Zvýšit výdaje na financování kultury ve Zlínském kraji Zkvalitnit případně rozšířit institucionální stránku krajských

regionálních finančních nástrojů v oblasti kultury Usilovat o změnu kompetencí v oblasti kultury mezi

Ministerstvem kultury a kraji s důrazem na finanční toky Iniciovat vznik a rozvoj kulturních projektů, umožňujících přilákat

vnější i vnitřní zdroje a iniciujících navýšení místních rozpočtů Navýšit výdaje krajského rozpočtu

Zapojení kulturního bohatství do aktivit cestovního ruchu Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o

kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu

Prostřednictvím ICCR (Informačních center cestovního ruchu) vést aktivní ucelenou nabídku k institucím cestovního ruchu

Vytvořit nástroje na oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání

Podpora subjektů v oblasti kultury Vybudovat a zveřejnit systém odborného poradenství v

jednotlivých oblastech kultury ve Zlínském kraji Zlepšení komunikace organizací, obcí, odborů Zlínského kraje Umožnit poznání a integrovat vlivy vnějšího kulturního

48

prostředí s vazbou na vlastní tvorbu kulturních hodnot Podpora projektů zaměřených na sociální integraci

Provázání školství a kulturních institucí včetně profesionálních Vytvořit výukové a motivační programy pro školy

Zvýšit dostupnost kultury Vyřešit problém dopravní dostupnosti profesionální kultury

Strategické dokumenty na úrovni kraje:

kraj priorityJihočeský 1. Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce

2. Doprava a mobilita, technická infrastruktura3. Kvalitní infrastruktura, služby, prostředí a spolupráce pro

posilování územní soudržnosti4. Environmentální udržitelnost a soudržnost regionu5. Využití potenciálu přírodního, kulturního a historického dědictví

pro rozvoj cestovního ruchu5.1. Vyvážený rozvoj infrastruktury cestovního ruchu5.2. Služby, produkty a lidské zdroje v cestovním ruchu5.3. Lázeňství, wellness

Královéhradecký

Dokument neobsahuje část věnovanou kultuře

Podnikání a zaměstnanost Lidské zdroje

o rozvoj komunitního a kulturního života Venkov a zemědělství

o zvýšení využití potenciálu venkovských oblastí pro cestovní ruch prostřednictvím propagace a marketingu regionálního rozvoje

Infrastrukturao rozvoj infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání,

zdravotnictví, sociálních věcí, volnočasových aktivit a ostatní občanské vybavenosti

Liberecký A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomikaA4: „Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje“

A 4.1. Zefektivnit, rozvíjet a stabilizovat organizaci cestovního ruchu včetně potřebného legislativního rámce a zajištění financování

A 4.2. Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu a služby cestovního ruchu a zajistit jejich udržitelnosto A 4.2.c Zvyšování využití kulturního a přírodního potenciálu LK

49

A 4.3. Vytvořit a propagovat konkurenceschopnou turistickou nabídku s cílem prodloužení turistické sezóny a zvýšení návštěvnosti

A 4.4. Podporovat zaměstnanost a zvyšovat kvalitu vzdělávání a kvalifikaci lidských zdrojů v cestovním ruchu

B. Kvalitní a zdravé lidské zdrojeB4. „Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel“o B 4.1 Udržovat a rozvíjet síť kulturních zařízení v krajio B 4.2 Podporovat umělecké aktivity i zájmové činnosti nejširší

veřejnostio B 4.3 Podporovat vzdělávání pracovníků v oblasti kulturyo B 4.4 Podporovat propagaci kulturních aktivit v krajio B 4.5 Podporovat přeshraniční kulturní spolupráci

B5: „Péče o kulturní dědictví“o B 5.1 Vytvářet podmínky pro tvorbu vzdělávacích programů

zaměřených na poznání kulturního dědictví regionuo B 5.2 Finančně podporovat zachování hmotného a nehmotného

dědictví (tradiční lidová kultura)o B 5.3 Prezentovat a propagovat kulturní dědictvío B 5.4 Seznamovat veřejnost s problematikou památkové péče

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Moravskoslezský 1. Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika2. Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost – příležitost pro všechny3. Soudržná společnost – kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě4. Kvalitní kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu

4.1 Stát se krajem špičkových „služeb pro 5 milionů“ - rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů

4.1.1 Nová galerie moderního umění v Ostravě 4.1.2 Koncertní centrum v Ostravě 4.1.3 Projekty rozvoje lokality Karolina – Hlubina - Dolní oblast

Vítkovic 4.1.4 Výstavba nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny

50

v Ostravě 4.1.5 Společenské centrum Breda & Weinstein v Opavě 4.1.6 Rekonstrukce objektů a expozic Slezského zemského muzea

v Opavě 4.1.7 Rozvoj rekreační oblasti v okolí přehradní nádrže Slezská

Harta 4.1.8 Rozvoj úzkorozchodné železnice Třemešná - Osoblaha jako

turistického produktu 4.1.9 Centrum euroatlantické bezpečnosti 4.1.10 Galerie výtvarného umění 21.století - rekonstrukce a

výstavba nové budovy Galerie výtvarného umění v Ostravě 4.1.11 Projekty rozvoje ZOO Ostrava 4.1.12 Singltrek v Moravskoslezském kraji

5. Efektivní správa věcí veřejných

Olomoucký Rozvojová priorita DD I. Životní prostředí a krajinaD II. Krizové řízeníD III. Kultura a památková péčeKonkrétní projekty: rekonstrukce skladu Vědecké knihovny v Olomouci, historickou expozici a archeologickou expozici Muzea Prostějovska, rekonstrukce a využití objektů a revitalizace parku zámku Čechy pod Kosířem.

D IV. Rozvoj měst a obcíD V. Informační a komunikační technologieD VI. Sociální služby a zdravotnictvíD VII. Tělovýchova a sport

Plzeňský Zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil Zlepšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb

2.3. „Zlepšit kulturní zázemí a zvýšit kulturní aktivitu obyvatel“

o Podpora projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho udržitelnostio Vytváření podmínek pro udržení a další rozvoj kulturních aktivit obyvatelo Zlepšení kulturní infrastruktury

Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky Zlepšit fungování a vzhled měst a obcí a jejich vztahy Zajistit funkčnost a rozvoj dopravních systémů kraje Zabezpečit příznivé životní prostředí pro obyvatele kraje

Středočeský Priorita A: Podnikání a zaměstnanostPriorita B: Infrastruktura a územní rozvoj

B. 3. 2. „Péče o památky a kulturní dědictví“

51

Priorita C: Lidské zdroje a vzděláváníC 3.1. Rozvoj a podpora volnočasových aktivit – kultura, sport, zájmové činnosti

Priorita D: Venkov a zemědělstvíPriorita E: Životní prostředí

Vysočina Podnikání, zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, inovaceZdravotnictví a sociální služby, volnočasové aktivityTechnická infrastrukturaVenkov, multifunkční zemědělství, lesní hospodářstvíŽivotní prostředíCestovní ruch a péče o kulturní dědictví

Profesionální řízení cestovního ruchu v kraji – marketing, koordinace

Rozvoj místních, regionálních i mezinárodních partnerství a sítí v cestovním

ruchu Posilování a rozšiřování stávající turistické nabídky Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury

cestovního ruchu Ochrana a zachování kulturního dědictví, obnova kulturních

památek v regionu zachování a obnova kulturního dědictví propagace a prezentace kulturního dědictví zvyšování povědomí obyvatel o významu kulturního dědictví stimulace vlastníků k zachování a obnově kulturního dědictví Zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních

kulturních aktivito podpora rozvoje kulturní infrastruktury za účelem poskytování

moderních kulturních služebo vytváření podmínek pro volnočasové kulturní a společenské

aktivity a nemateriální kulturní tvorbuo uchování a rozvoj tradiční lidové kultury, popularizace a

prezentace jevů tradiční lidové kultury a jejich hodnot vůči veřejnosti

o zkvalitnění a rozvoj veřejně poskytovaných kulturních služeb (výstavní činnost, edukační činnost, prezentace, propagace, ad.)

52

53

kraj Jihočeský

Dokument a platnost

Strategickým dokumentem je Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 a jeho Návrhová část. Dokument postupuje z hlediska nadřazených k podřazeným cílům takto: Strategická rozvojová vize – Globální a specifické cíle – Prioritní oblasti – Opatření – Vhodné aktivity a záměry.

Hned v úvodu návrhové části si dokument všímá pozitivního image kraje vzhledem k rozvoji turistiky. Jedněmi z hlavních faktorů, které spoluvytváří tento pozitivní obraz, jsou přírodní, kulturní a historické dědictví. V kraji se nachází množství památek, včetně památek zařazených na seznam UNESCO.

Struktura dokumentu

Dokument vymezuje celkem 5 prioritních os:

6. Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce7. Doprava a mobilita, technická infrastruktura8. Kvalitní infrastruktura, služby, prostředí a spolupráce pro posilování územní

soudržnosti9. Environmentální udržitelnost a soudržnost regionu10. Využití potenciálu přírodního, kulturního a historického dědictví pro rozvoj

cestovního ruchu

Globální cíl programu rozvoje kraje je definován takto: Dosažení územně vyváženého a dynamického rozvoje území Jihočeského kraje, který povede ke zvyšování celkové konkurenceschopnosti a inovativnosti, zlepšování kvality života a k efektivnímu a udržitelnému využívání dostupných zdrojů.

Návrhová část

Cíl prioritní osy č. 5 „Využití potenciálu přírodního, kulturního a historického dědictví pro rozvoj cestovního ruchu“ je definován takto: „Zajistit vyvážený rozvoj cestovního ruchu včetně lázeňství a wellness na území Jihočeského kraje jako významných odvětví regionální ekonomiky, který bude postaven na šetrném využití přírodního, historického a kulturního dědictví, na zvyšování kvality služeb, propagace, spolupráce a lidských zdrojů a při současném respektování zájmů a hodnot trvale udržitelného rozvoje.“

Cíl se dále dělí do tří opatření:

54

10.1. Vyvážený rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Podpora vyváženého rozvoje a zvyšování kvality infrastrukturní nabídky cestovního ruchu na území Jihočeského kraje postaveného zejména na využití přirozeného potenciálu v podobě historického, kulturního a přírodního dědictví, který bude reagovat na potřeby a možnosti jednotlivých destinací v kraji a na rozvojové trendy a změny preferencí turistické klientely.

V souvislostí s poklesem počtu návštěvníků i délky jejich pobytu je třeba hledat nástroje podporující vícedenní setrvání návštěvníků v regionu. Prioritní osa dále dělí svou pozornost podle typu turistiky (např. zážitková, pěší, cyklistická, kongresová atd.), z hlediska kultury je zde však zastoupena podpora aktivit, jako jsou akce, slavnosti, festivaly apod., které mají potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

Mezi aktivity a záměry týkající se kultury patří:

Ochrana a obnova nemovitých kulturních památek včetně památek ve volné krajině a zvyšování jejich atraktivnosti pro potřeby dalšího rozvoje cestovního ruchu včetně ochrany a případné podpory vyhlašování nových vesnických památkových zón, krajinných památkových zón a ochrany památek rybničního stavitelství s jejich šetrným využitím pro potřeby rozvoje rekreace obyvatel a cestovního ruchu

Podpora rozvoje muzeí včetně muzeí lidové architektury ve venkovských oblastech

5.2. Služby, produkty a lidské zdroje v cestovním ruchu

Zajištění kvalitní, efektivní a v regionálním partnerství vytvářené propagace turistické nabídky Jihočeského kraje a jednotlivých dílčích turistických destinací v regionu, která bude reagovat na aktuální trendy v oblasti vývoje služeb, tvorby produktů cestovního ruchu a nároků na kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu.

Osa si všímá silné stránky, kterou je existence tradice lidových řemesel, zvyků, kultury a venkovské architektury, k dispozici je i hustá síť informačních center. Prioritní osa se týká především nutnosti přilákat návštěvníky pro vícedenní aktivity, s tím je spojena jejich lepší informovanost a spolupráce mezi lokalitami.

Kultury se zde týká:

Propojování historického, kulturního, přírodního i antropogenního dědictví v regionu do smysluplných produktů a balíčků a jejich propagace

5.3. Lázeňství, wellness

55

Podpora dalšího rozvoje a prosperity jihočeského lázeňství a wellness, a to jak prostřednictvím rozvoje léčebných a rehabilitačních funkcí, tak v souvislostech rozšiřování a zkvalitňování nabídky cestovního ruchu.

Toto opatření se týká specificky odvětví lázeňství a wellness, o kultuře se zde neuvádí nic.

Za realizaci cílů typicky odpovídají: odbor kancelář hejtmana odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního úřadu a investic odbor dopravy a silničního hospodářství odbor životního prostředí a lesnictví odbor kultury a památkové péče odbor školství, mládeže a tělovýchovy

56

kraj Jihomoravský

Dokument a platnost

Dohledatelným dokumentem je Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009 – 2013, který zpracoval odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu JM kraje.

Dokument začíná citací z kulturní politiky z roku 2001: „Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou mírou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emociální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje, charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy.“

Struktura dokumentu

Dokument v úvodu provádí SWOT analýzu kulturních organizací na území kraje. Ta byla vytvořena na základě dotazování subjektů působících v oblasti kultury a obcí s rozšířenou působností (87 dotazníků z dotazovaných 316).

SWOT analýza se provádí u každého souboru kulturních institucí z hlediska jejich zaměření v těchto podkapitolách:

příspěvkové organizace kraje knihovny kulturní střediska umělecké školství muzea a galerie hvězdárny a planetária divadla a filharmonie kina neprofesionální kultura

Návrhová část

Vize rozvoje kultury v kraji zní takto: Jihomoravský kraj je územím s bohatým a jedinečným kulturním dědictvím. Disponuje značným potenciálem pro vytváření dobrých podmínek k uspokojování kulturních potřeb svých obyvatel i návštěvníků. Jihomoravský kraj hodlá tento potenciál naplno využívat a zajistit příhodné podmínky pro jeho další rozvoj a rozšíření. Důležitým východiskem k naplnění této vize je rovněž posílení provázanosti kulturní nabídky regionu s turistickým ruchem.

57

Globální cíle jsou stanoveny takto:

1. Podpora rozvoje živé kultury2. Využití kulturní nabídky v cestovním ruchu3. Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje4. Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu

1. Podpora rozvoje živé kultury

Vytvoření oficiálního informačního portálu se zaměřením na kulturní dění v JMK. Podpora různorodosti amatérských uměleckých aktivit. Podpora zajištění dostupnosti umění pro občany. Komplexní podpora živé kultury z dotačního programu JMK.

2. Využití kulturní nabídky v cestovním ruchu

Vybudování jednotného informačního a orientačního systému. Zlepšení prezentace archeologických lokalit zpřístupněných veřejnosti. Využití kulturních památek lidové architektury, folklóru a pořádaných akcí v

cestovním ruchu. Zpřístupnění dalších objektů, které mohou s přihlédnutím k jejich

socioekonomickému významu v místě působnosti výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu lokálně i přes rámec regionu.

3. Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje

Podpora rozvoje kulturního života v Jihomoravském kraji, kulturních institucí (divadel, muzeí, knihoven, kulturních zařízení, hvězdáren apod.), hudebních souborů, péče o tradice a folklór, podpora kulturního života menšin a podpora rozvoje neprofesionální kultury v Jihomoravském kraji.

Podpora tradiční lidové kultury. Propagace kulturních aktivit obcí na informačních místech JMK. Podpora projektů volnočasových kulturních aktivit, především v menších obcích.

4. Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu

Podpora a realizace významných kulturních projektů a podpora nehmotného kulturního odkazu a kulturních tradic zejména ve spojení s významnými osobnostmi a událostmi v kraji.

Zapojení škol a vzdělávacího systému do kulturního života.

58

kraj Karlovarský

Dokument a platnost

Referenčním dokumentem je Koncepce kultury Karlovarského kraje pro období let 2013 – 2020.

V preambuli dokumentu se píše: „Koncepce kultury Karlovarského kraje pro období let 2013 – 2020 vychází ze situace v oblasti kultury v letech 2008 – 2012 a jejího současného stavu. Vzhledem k očekávanému vývoji ekonomiky v České republice i v regionu, si koncepce klade za cíl udržet v následujících letech výši finančních prostředků vkládaných do oblasti kultury na úrovni roku 2012 a jejich efektivní využití – plnohodnotné zachování funkcí kulturních institucí i úroveň živé kultury. Současně upozorňuje na investice nutné pro zachování minimálního rozvoje především krajských kulturních institucí s ohledem na udržení jejich úrovně a také vzhledem k očekávanému nárůstu návštěvnosti regionu, spojeného s iniciativami UNESCO.“

Velkým tématem tohoto kraje je iniciativa za zapsání některých památek či zón na seznam UESCO. Jde o města tzv. Západočeského lázeňského trojúhelníku, dále hornická kulturní krajina Krušnohoří (Montanregion) a Česko-bavorský geopark s dolem Jeroným a národním parkem Egeria.

Autoři dokumentu tvrdí, že po zapsání památek na seznam UNESCO dojde ke znatelnému zvýšení návštěvnosti regionu, tedy i návštěvnost kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie či divadla.

Před zpracováním dokumentu proběhlo dotazníkové šetření, z něho vyplývá, že téměř všechny kulturní instituce působící v kraji řeší podobné problémy jako kulturní instituce zřizované krajem, a to především nedostatek finančních prostředků potřebných pro plnění základních funkcí.

Vize kulturní politiky kraje zní takto: Kultura by měla být v nadcházejícím období pro Karlovarský kraj stejně důležitou oblastí, jakou je školství nebo zdravotnictví. Karlovarský kraj je díky svému mimořádnému přírodnímu bohatství a množství kulturních památek jedním z nejnavštěvovanějších regionů České republiky po hlavním městě Praze. Má proto všechny předpoklady zaujmout stejně významné místo i v oblasti kultury. A nejen to, díky své geografické poloze může přijímat blízkou západní kulturu, kterou může na druhé straně prostřednictvím úspěšné mezinárodní spolupráce zpětně obohacovat.

Struktura dokumentu

Struktura dokumentu je poměrně nepřehledná. Kapitola 4. „Kulturní činnost v Karlovarském kraji“ je přehledem institucí nacházejících se v kraji, poměrně obecně pokrývá vztahy mezi kulturou a dalšími oblastmi (jako např. školstvím či cestovním ruchem), obsahuje SWOT analýzu.

59

Kapitola „Koncepce kultury v Karlovarském kraji pro období 2013 – 2020“ pak obsahuje návrh cílů kulturní politiky (viz níže) a dále poměrně vize a cíle organizací, jejichž je kraj zřizovatelem, resp. návrhy pro oživení kulturní nabídky v regionu.

Návrhová část

Kapitola cíle kulturní politiky obsahuje čtyři hlavní cíle:

Cíl 1 – ekonomická a společenská dimenze

Cíl 2 – rozvoj osobnosti občanů Karlovarského kraje

Cíl 3 – posílení role kraje, měst a obcí regionu v dlouhodobém procesu podpory, zachování a tvorby kulturních hodnot

Cíl 4 – role Karlovarského kraje při tvorbě pravidel

Cíl 1 – ekonomická a společenská dimenze

Směruje k záchraně a účelnému využívání kulturních hodnot:

1. hmotných - historické dědictví, kulturní krajina, umělecká díla apod. Opatření směřující k efektivnějšímu využití památek Posílení role nejvýznamnějších kulturních zařízení, především muzeí a galerií

Karlovarského kraje, Využití urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech

- aktivity „UNESCO“

2. nehmotných – živá kultura, inovace a kreativita Podpora regionálního výtvarného umění Rozšíření kulturní nabídky mimo velká sídla kraje

Cíl 2 – rozvoj osobnosti občanů Karlovarského kraje

Představuje záměr posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání a obohacování života všech skupin veřejnosti. Cíl neobsahuje dále strukturovaná opatření, pouze obecný text, který je završen připomínkou, že jej lze účinně naplnit pouze tehdy, bude-li splněn politický závazek vydávat na podporu kultury minimálně 1% z krajského rozpočtu.

Cíl 3 – posílení role kraje, měst a obcí regionu v dlouhodobém procesu podpory, zachování a tvorby kulturních hodnot

Ani tento cíl neobsahuje strukturovaná či měřitelná opatření, pouze se zde konstatuje, že je pro jeho naplnění třeba využít financí ze zdrojů EU a že je třeba překonat stereotypní pohled

60

na kulturu jako na nepříliš potřebnou nadstavbu a vytvořit daňově zajímavé možnosti pro podporu podnikatelů či vlastníků kulturních památek.

Cíl 4 – role Karlovarského kraje při tvorbě pravidel

Cíl formuluje potřebu zdůraznění role kraje jako tvůrce pravidel, především při rozdělování finančních prostředků. Pravidla musí být transparentní, objektivní a odpovídající vytyčeným cílům.

61

kraj Královéhradecký

Dokument a platnost

Aktuálně platným koncepčním dokumentem je Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015.

Struktura dokumentu

Jedná se o komplexní a rozsáhlý rozvojový dokument, který však neobsahuje samostatnou kapitolu věnovanou kultuře; zmínky o kultuře je nutné hledat v různých kapitolách.Jako problematická se autorům dokumentu jeví situace, kdy návštěvnost některých známých kulturních institucí je až příliš vysoká, přičemž jiná, podobně hodnotná kulturní střediska bývají opomíjena. Příčina tkví v nerovnoměrně soustředěné infrastruktuře pro cestovní ruch a v menší podpoře těchto území z hlediska marketingu. Problematický je také technický stav mnoha objektů kulturní infrastruktury, jako jsou např. kulturní domy v menších sídlech.Jako silná stránka je bráno významné kulturní dědictví a přírodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, dále fungující síť kulturních zařízení, sdružení a spolků.

Návrhová část

Návrhová část obsahuje čtyři prioritní oblasti:

Podnikání a zaměstnanost Lidské zdroje Venkov a zemědělství Infrastruktura

Mezi nimi se prolíná 13 prioritních os: Podpora podnikání Trh práce a zaměstnanost Cestovní ruch Sociální a zdravotní služby Výchova, vzdělávání, osvěta, demokratická společnost Sociální integrace Venkovský prostor Zemědělství Životní prostředí Ochrana kulturního a přírodního bohatství Občanská vybavenost a bydlení Doprava Technická infrastruktura

62

Prioritní osa „ochrana kulturního a přírodního bohatství“ spadá zčásti do prioritní oblasti „Lidské zdroje“, „Venkov a zemědělství“ i oblasti „Infrastruktura“.

Vize dokumentu zní takto: Královéhradecký kraj: místo pro kvalitní život. Královéhradecký kraj jako atraktivní, dynamický, ekonomicky silný a sociálně stabilní region s vysokou životní úrovní srovnatelnou s vyspělými regiony sjednocené Evropy a s respektování zásad trval udržitelného rozvoje a s úctou k tradicím.

Globálním cílem je vytvářet podmínky a prostředí umožňující spokojený život obyvatel v kraji a zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání, investice a život obyvatel.

Prioritní oblast „Lidské zdroje“ obsahuje jako specifický cíl „rozvoj komunitního a kulturního života“. Všímá si prvku participace občanů na utváření aktivního kulturního a komunitního života v obcích a městech, čímž se přispívá k zachování tradic, zvyklostí a kulturního dědictví včetně rozvoje volnočasových a sportovních aktivit. Podpora aktivní spolupráce občanského sektoru je podmínkou pro splnění specifického cíle. Zaštiťujícím programem pro trvale udržitelný rozvoj regionu je Agenda 21. Měrnými indikátory plnění tohoto cíle jsou:

počet zřizovaných kulturních zařízení s vlastní www prezentací z celkového počtu (v%)

počet subjektů poskytujících kulturní aktivity spokojenost občanů s vybaveností města pro kulturní a společenské vyžití míra spokojenosti se spolkovými aktivitami v obcích

V prioritní oblasti „Venkov a zemědělství“ se nachází specifický cíl „Zvýšení využití potenciálu venkovských oblastí pro cestovní ruch prostřednictvím propagace a marketingu regionálního rozvoje“. Společensko-kulturní potenciál obcí, lidové tradice či kulturní památky mohou být prostředkem podpory cestovního ruchu. Cenné jsou i technické kulturní památky. Nezbytností je zlepšení marketingových aktivit a vytváření zázemí pro návštěvníky. Měrnými indikátory plnění tohoto cíle jsou:

Počet zavedených produktů venkovské turistiky, ekologické turistiky, agroturistiky Počet nových zařízení infrastruktury cestovního ruchu na venkově

Prioritní oblast „Infrastruktura“ pak obsahuje cíle „rozvoj infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí, volnočasových aktivit a ostatní občanské vybavenosti“ a „modernizace a zvyšování kapacit infrastruktury cestovního ruchu“. U druhého jmenovaného cíle pak mezi měrné indikátory spadá také „podíl veřejně přístupných památek z celkového počtu evidovaných v seznamu NPU (v%)“ a „výdaje veřejných rozpočtů na zachování a obnovu kulturních památek (mil. Kč)“.

63

kraj Liberecký

Dokument a platnost

Platným dokumentem je Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020, který formuluje opatření a aktivity pro dosažení cílů rozvoje území kraje stanovených ve Strategii rozvoje kraje. Ve SWOT analýze jsou vnímány jako silná stránka příznivé přírodní a kulturně-historické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, konání kulturní a sportovních akcí nadregionálního významu a konání kulturních a sportovních akcí nadregionálního významu. Jako slabá stránka je pak brán špatný technický stav mnohých kulturních a sportovních zařízení.

Struktura dokumentu

Dokument shrnuje dřívější rozvojové dokumenty a všímá si východisek pro pořizování strategických dokumentů na evropské, národní a krajské úrovni. SWOT analýza probíhá zvlášť u pěti oblastí – ekonomický potenciál, lidské zdroje, infrastruktura, životní prostředí a udržitelný rozvoj území a občanské společnosti. Dokument dále obsahuje vedle návrhové části vymezení hospodářsky slabých oblastí, venkovských oblastí a implementační část.

Návrhová část

V návrhové části se specifikují rozvojová opatření v pěti strategických cílech:

A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomikaB. Kvalitní a zdravé lidské zdrojeC. Komplexní a kvalitní infrastrukturaD. Zdravé životní prostředí bez zátěžíE. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Strategický cíl A. „Dynamická a konkurenceschopná ekonomika“ obsahuje opatření A4 „Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje“, které se dále dělí na čtyři cíle:

A 4.1. Zefektivnit, rozvíjet a stabilizovat organizaci cestovního ruchu včetně potřebného legislativního rámce a zajištění financování

A 4.2. Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu a služby cestovního ruchu a zajistit jejich udržitelnost

A 4.3. Vytvořit a propagovat konkurenceschopnou turistickou nabídku s cílem prodloužení turistické sezóny a zvýšení návštěvnosti

A 4.4. Podporovat zaměstnanost a zvyšovat kvalitu vzdělávání a kvalifikaci lidských zdrojů v cestovním ruchu

64

Bod A 4.2. pak obsahuje aktivitu A 4.2.c Zvyšování využití kulturního a přírodního potenciálu LK (např. geoparky, archeoparky, science centra, modernizace expozic muzeí a galerií, skanzeny, lidová architektura, tradiční a regionální výrobky a řemesla)

Vlastní oblast kultury pak pokrývá strategický cíl B „Kvalitní a zdravé lidské zdroje“, konkrétně pak opatření B4. „Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel“ a B5 „Péče o kulturní dědictví“.

Opatření B4. Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

Vize 2020 je formulována takto: „Liberecký kraj vytváří a poskytuje podmínky pro plnohodnotný život podporou činností, které přispívají ke kulturnímu vyžití, poznání, vzdělávání a aktivnímu trávení volného času všem bez rozdílu. Kultura vstupuje do veřejného prostoru a stává se součástí každodenního života občanů i návštěvníků Trojzemí.“

Cíle opatření:

B 4.1 Udržovat a rozvíjet síť kulturních zařízení v kraji B 4.2 Podporovat umělecké aktivity i zájmové činnosti nejširší veřejnosti B 4.3 Podporovat vzdělávání pracovníků v oblasti kultury B 4.4 Podporovat propagaci kulturních aktivit v kraji B 4.5 Podporovat přeshraniční kulturní spolupráci

Struktura se dále dělí do těchto aktivit:

B4.1 Udržovat a rozvíjet síť kulturních zařízení v kraji

B4a.1.a Podpora rozvoje kulturních zařízení v Libereckém kraji B4.1.b Podpora modernizace kulturních zařízení a expozic muzeí a galerií včetně

bezbariérové dostupnosti B4.1.c Podpora regionálních funkcí knihoven a regionálního pracoviště pro péči o

tradiční lidovou kulturu v Libereckém kraji B4.1.d Maximální využívání všech efektivních marketingových nástrojů na zvýšení

propagace poskytování kulturních služeb v kraji na základě provázaného systému propagace a prezentace jednotlivých subjektů

B4.1.e Podpora regionálních divadel se stálým souborem a celokrajským působením

B4.2 Podporovat umělecké aktivity i zájmové činnosti nejširší veřejnosti

B4.2.a Podpora vybraných kulturních aktivit nadregionálního, celostátního a mezinárodního významu

B4.2.b Podpora postupových přehlídek a festivalů s návazností na národní přehlídky jako platformy pro prezentaci celoroční činnosti kulturních subjektů a vzdělávání v uměleckých oborech

B4.2.c Podpora prezentace umění ve veřejném prostoru

B4.3 Podporovat vzdělávání pracovníků v oblasti kultury

65

B4.3.a Podpora soustavného vzdělávání profesionálních i neprofesionálních pracovníků v oblasti kultury

B4.4 Podporovat propagaci kulturních aktivit v kraji

B4.4.a Podpora naplňování datového skladu kulturními aktualitami a nabídkou kulturních akcí

B4.4.b Podpora propagace a prezentace kulturních aktivit v kraji všemi dostupnými formami

B.4.c Podpora tvorby informačních databází z oblasti kultury

B4.5 Podporovat přeshraniční kulturní spolupráci

B4.5.a Spolupráce s Euroregionem Nisa při prezentaci a propagaci přeshraničních projektů

B4.5.b Napomáhání kulturní spolupráci subjektů v rámci Euroregionu Nisa i mimo něj se zájmem realizaci přeshraničních projektů

Opatření B5: Péče o kulturní dědictví

Vize 2020 zní takto: „Péče o kulturní dědictví je celospolečenským zájmem. Zárukou zachování, rozvoje a poznání hmotného i nehmotného kulturně-historického dědictví je zainteresovaná odborná i laická veřejnost. Liberecký kraj pečuje o památkové objekty ve svém vlastnictví a podporuje vlastníky v činnostech směřujících k zachování autenticity památek. Zároveň podporuje provozovatele nebo nájemce kulturních památek při tvorbě nabídky produktů cestovního ruchu, kulturně vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost a v činnostech spojených s udržováním tradic a řemesel s přihlédnutím ke specifikům památkového fondu a průmyslového dědictví Libereckého kraje.“

Opatření se dělí na pět cílů opatření:

B5.1 Vytvářet podmínky pro tvorbu vzdělávacích programů zaměřených na poznání kulturního dědictví regionu

B5.2 Finančně podporovat zachování hmotného a nehmotného dědictví (tradiční lidová kultura)

B5.3 Prezentovat a propagovat kulturní dědictví B5.4 Seznamovat veřejnost s problematikou památkové péče B5.5 Vytvářet podmínky pro přeshraniční spolupráci v péči a propagaci kulturního

dědictví

Struktura se dále dělí na následující aktivity naplňující opatření:

B5.1 Vytvářet podmínky pro tvorbu vzdělávacích programů zaměřených na poznání kulturního dědictví regionu

66

B5.1.a Vyhodnocení a analýza priorit regionálních forem kulturního dědictví (sklářství, kamenářství, textil, bižuterie, lidové stavitelství, lidová kultura) a využívání výstupů pro tvorbu vzdělávacích a osvětových programů (výstavy, workshopy, přednášky …)

B5.1.b Podpora zapojení dalších subjektů (zájmová sdružení, fyzické osoby apod.) do realizace vzdělávacích programů zaměřených na poznání kulturního dědictví regionu a vytvářet podmínky pro jejich činnost

B5.1.c Zajištění součinnosti s resortem školství při tvorbě vzdělávacích programů

B5.2 Finančně podporovat zachování hmotného a nehmotného dědictví (tradiční lidová kultura)

B5.2.a Podpora zachování hmotného a nehmotného kulturního dědictví

B5.3 Prezentovat a propagovat kulturní dědictví

B5.3.a Prezentace a propagace kulturního dědictví všemi dostupnými formami (tištěné materiály, média, webové portály a dalšími moderními technologiemi)

B5.3.b Podpora paměťových institucí zřizovaných Libereckým krajem při realizaci nových stálých expozic, odborných monografií, výstav a edukativních programů, které budou vodítkem pro práci s památkovým fondem s cílem propagovat problematiku movitého a nemovitého kulturního dědictví

B5.3.c Vytvářet podmínky pro zápis Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd na Seznam světového dědictví UNESCO

B5.4 Seznamovat veřejnost s problematikou památkové péče

B5.4.a Vytváření podmínek pro tvorbu kvalitních multimediálních prezentací s tématikou ochrany historických památek, tradičních původních řemesel a nehmotného kulturního dědictví.

B5.4.b Podpora seznamování veřejnosti s metodikou péče o hmotné a nehmotné kulturní dědictví všemi dostupnými formami

B5.4.c Podpora vytváření systému vzdělávacích programů zaměřených na edukaci v oblasti nemovitého a movitého kulturního dědictví včetně historických sídel, kulturní krajiny a archeologických památek

B5.5 Vytvářet podmínky pro přeshraniční spolupráci v péči a propagaci kulturního dědictví

B5.5.a Podporovat vytváření společných projektů v péči a propagaci kulturního dědictví na území Libereckého kraje v rámci přeshraniční spolupráce se sousedními regiony

67

kraj Moravskoslezský

Dokument a platnost

Strategickým dokumentem je „Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020“, která byla v roce 2012 aktualizována. Dokument reaguje na vývoj, který nastal po roce 2005, kdy došlo k oživení regionu, který se „stal dobrou adresou pro zahraniční investory, včetně nejsilnějších globálních firem.“ Jedním z důvodů strategie bylo získat konkrétní informace a rámec pro strategické rozhodování a intervence vedoucí k požadovaným změnám.

Rozvojová vize a poslání dokumentu je formulováno takto:

„Moravskoslezský kraj – konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí.“ Využijeme existující potenciál kraje, až doposud jen částečně objevený. Potvrdíme svou schopnost překonat složité období recese a po jejím odeznění plně rozvineme svůj potenciál jednoho ze tří hlavních rozvojových pólů České republiky, kde žijí úspěšní a spokojení obyvatelé a který má co nabídnout svým hostům. Svou budoucnost stavíme na úctě k vlastní průmyslové historii, která se postupně mění v technickou excelenci a tím vytváří specifickou konkurenční výhodu. Rozvoj kraje zaměříme na všechny jeho přirozené územní celky, které tvoří průmyslová a urbánní aglomerace s centrem v Ostravě, západní a jihozápadní oblast sahající k Jeseníkům a jihovýchodní část v oblasti Beskyd. Součástí cesty k naplnění této vize je také dosažení lepšího stavu životního prostředí, které je nezbytnou podmínkou spokojeného života obyvatel, úspěšného podnikání i zájmu o návštěvu regionu.

Struktura dokumentu

Struktura dokumentu definuje rozvojovou vizi kraje a pět globálních cílů, které jsou rozpracovány do specifických strategických cílů.

Globální cíle jsou tyto:1. Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika2. Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost – příležitost pro všechny3. Soudržná společnost – kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě4. Kvalitní kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu5. Efektivní správa věcí veřejných

Návrhová část

Globální cíl „Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu“ se dále dělí na 11 specifických strategických cílů. Každý z nich potom obsahuje konkrétní projekty, kterých je celkem 65. Vybrané strategické cíle, které se týkají oblasti kultury, jsou především tyto:

68

4.1 Stát se krajem špičkových „služeb pro 5 milionů“ - rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů

Specifický strategický cíl hodlá investicí do kulturní infrastruktury podpořit vnímání kraje jako atraktivního místa pro život. Součástí tohoto cíle je také podpora zlepšování infrastruktury pro cestovní ruch a související služby.

4.1.1 Nová galerie moderního umění v Ostravě 4.1.2 Koncertní centrum v Ostravě 4.1.3 Projekty rozvoje lokality Karolina – Hlubina - Dolní oblast Vítkovic 4.1.4 Výstavba nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě 4.1.5 Společenské centrum Breda & Weinstein v Opavě 4.1.6 Rekonstrukce objektů a expozic Slezského zemského muzea v Opavě 4.1.7 Rozvoj rekreační oblasti v okolí přehradní nádrže Slezská Harta 4.1.8 Rozvoj úzkorozchodné železnice Třemešná - Osoblaha jako turistického

produktu 4.1.9 Centrum euroatlantické bezpečnosti 4.1.10 Galerie výtvarného umění 21.století - rekonstrukce a výstavba nové budovy

Galerie výtvarného umění v Ostravě 4.1.11 Projekty rozvoje ZOO Ostrava 4.1.12 Singltrek v Moravskoslezském kraji

69

kraj Olomoucký

Dokument a platnost

Platným dokumentem je aktualizovaný Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.

Struktura dokumentu

Klíčová je rozvojová priorita D. Kvalita. Obsahuje dvě části: část A představují aktivity oblasti podpory pro Olomoucký kraj a jeho organizace, část B aktivity oblasti podpory Olomouckého kraje pro jiné subjekty.

Návrhová část

Rozvojová priorita D. Kvalita života obsahuje následující oblasti podpory:

D I. Životní prostředí a krajinaD II. Krizové řízeníD III. Kultura a památková péčeD IV. Rozvoj měst a obcíD V. Informační a komunikační technologieD VI. Sociální služby a zdravotnictvíD VII. Tělovýchova a sport

Priorita D. III. Kultura a památková péče obsahuje již zcela konkrétní projekty: rekonstrukce skladu

70

Vědecké knihovny v Olomouci, historickou expozici a archeologickou expozici Muzea Prostějovska, rekonstrukce a využití objektů a revitalizace parku zámku Čechy pod Kosířem.

71

kraj Pardubický

Dokument a platnost

Koncepčními dokumenty Pardubického kraje jsou „Koncepce podpory státní památkové péče v letech 2013 – 2016“ a „Koncepce rozvoje muzejnictví Pardubického kraje v letech 2010 – 2015“.

Struktura dokumentu

Koncepce podpory státní památkové péče

Zpracovatelem je odbor školství a kultury Krajského úřadu. Koncepce v úvodu vyzdvihuje nutnost zlepšit komunikaci mezi vlastníky památek, odbornou organizací a výkonnými orgány památkové péče. Jako problematické oblasti v oblasti výkonu státní památkové péče dokument vnímá:

složitá legislativně právní situace v České republice památky UNESCO nemají jednoznačně vymezenou ochranu v tuzemském právu, pro památkové rezervace, zóny a ochranná pásma neexistují jasně definované

aktuální podmínky ochrany, programy ministerstva kultury (např. Program regenerace městských památkových

rezervací a městských památkových zón) neumožňují krajům aktivně se podílet na rozhodování o financování obnovy kulturních památek.

Koncepce rozvoje muzejnictví

Vize koncepce zní takto:

Všechna muzea by se měla řádně starat o shromažďování a trvalé uchování historického dědictví, o hmotné doklady lidské i přírodní činnosti na území Pk. To v dnešním pojetí konkrétně vyžaduje jasnou definici pravidel tvorby sbírky každého muzea, elektronickou dokumentaci sbírek, řádné ošetření a uložení sbírkových předmětů podle nejnovějších muzejních a vědeckých poznatků, veřejnou digitální prezentaci sbírkových předmětů.

Muzea by měla vytvářet přitažlivé a atraktivní expozice podtrhující výjimečnost místa a regionu. Tato skutečnost logicky povede k ukotvení muzeí jako přirozeného kulturního, společenského, vzdělávacího a vědeckého centra v daném místě.

Muzejní práce uvedená v předchozích bodech by měla být řádně prezentována a marketingově zužitkována tak, aby bylo muzejnictví jako celek pozitivně vnímáno širokou veřejností a zároveň definovalo Pardubický kraj jako atraktivní destinací domácího i zahraničního turistického ruchu.

72

Návrhová část

Koncepce podpory státní památkové péče:

Strategické cíle rozhodné pro zachování památkového fondu v kraji jsou tyto:

Zvýšení důrazu na preventivní péči o kulturní památky

Propagace a prezentace jednotlivých kulturních památek. Průběžná evidence technického stavu kulturních památek. Ocenění kvalitně prováděné běžné údržby a obnovy památek.

Pomoc vlastníkům památek při financování jejich obnovy

Grantové a dotační programy Pardubického kraje. Pomoc vlastníkům při získávání prostředků ze zdrojů státu a EU. Zvýšení vlivu na samosprávy obcí v zájmu jejich zapojení do obnovy památek. Podpora kulturních památek v tradičních turistických a poutních místech

Koncepce rozvoje muzejnictví

Hlavní cíle dokumentu zní takto:

Zpracování koncepcí rozvoje, profilace muzeí Evidence, digitalizace a mediální prezentace sbírek Ochrana sbírek Společná propagace muzeí Pardubického kraje Spolupráce se školami a celoživotní vzdělávání Zajištění a financování pomoci muzejním subjektům

73

Hlavní úkoly nezbytné k zajištění cílů jsou:

Vytvoření osnovy zpracování Koncepcí rozvoje jednotlivých muzeí pro potřeby městských muzeí a ostatních subjektů

Aktualizace koncepcí rozvoje jednotlivých muzeí zřizovaných Pardubickým krajem, včetně revize plánů prevence a ochrany sbírek

Spolupráce s Destinační společností Východní Čechy při společné propagaci muzeí a jejich aktivit

Vyčlenění části kapacity konzervátorů ve výši 25 % pro potřeby ostatních muzeí Zpracování návrhu na zřízení a fungování centrálního konzervátorského pracoviště,

včetně vyčíslení nákladů na jeho zřízení a následný provoz Zřízení webových stránek VČM a VČG pro propagaci muzeí a galerií a zajištění

informovanosti těchto subjektů Zřízení složky zaměřené na muzea Pk na webových stránkách Pardubického kraje Pořádání porad a vzdělávacích akcí pro muzejní subjekty v Pk Výkon státní archeologické péče na území Pk Zpracování principů tvorby a provozování informační databanky Vytváření putovních výstav zaměřených na odborně zpracované vybrané části

historického a kulturního dědictví Pk a jejich nabídka muzeím v rámci celého kraje. Vybudování depozitářů pro kvalitní uložení sbírkových předmětů vlastních muzeí. Grantová podpora muzejních subjektů dle aktuálních požadavků. Pokračování v jednáních s vedením měst Pardubice, Chrudim, Litomyšl a Vysoké Mýto

za účelem pravidelné finanční podpory činnosti krajem zřizovaných muzeí v těchto městech.

74

kraj Plzeňský

Dokument a platnost

Hlavním dokumentem je „Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+“

Strategickými oborovými dokumenty jsou aktualizovaná „Koncepce podpory státní památkové péče na období 2013 – 2020 pro Plzeňský kraj“ a „Koncepce rozvoje muzeí v Plzeňském kraji na léta 2012 – 2017“.

Struktura dokumentu

Program rozvoje kraje v úvodní části popisuje stav jednotlivých oblastí života v kraji. V oblasti kultury se zde v kapitole 1.3.4. uvádí, že kraj je kvalitně vybaven kulturními zařízeními, jejichž rozmístění však není rovnoměrné. Nejvýznamnějším podnětem pro další rozvoj kultury bylo získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015, jehož součástí je výstavba nového divadla, rekonstrukce budov v areálu bývalého pivovaru Světvar nebo výstavba nové galerie. Velký potenciál kraje představuje jeho památkový fond, který však trpí nedostatkem financí.

Návrhová část

Globálním cílem dokumentu je „zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu Plzeňského kraje efektivním a udržitelným využitím zdrojů.“

Strategické cíle jsou formulovány takto:

Zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil Zlepšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky Zlepšit fungování a vzhled měst a obcí a jejich vztahy Zajistit funkčnost a rozvoj dopravních systémů kraje Zabezpečit příznivé životní prostředí pro obyvatele kraje

Strategický cíl č. 2 pak obsahuje specifický cíl 2.3. „Zlepšit kulturní zázemí a zvýšit kulturní aktivitu obyvatel“. Cíl pak obsahuje tři opatření:

Podpora projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho udržitelnosti

Příklady aktivit: - příprava a realizace programové nabídky - realizace nezbytných investic projektu - marketing projektu vůči obyvatelům města a kraje

75

- zkvalitnění systému vícezdrojového financování a spolupráce s podnikateli - zajištění stěžejních projektů Plzeňského kraje a finanční podpora dílčích akcí - finanční podpora vybraných akcí v rámci Plzeň-Evropské hlavní město kultury 2015 - zapojení měst a obcí kraje do projektu Plzeň-Evropské hlavní město kultury 2015 - projekty přeshraniční kulturní spolupráce - marketing projektu v oblasti cestovního ruchu - příprava koncepce pokračování a udržitelnosti projektu 2015+

Opatření: Vytváření podmínek pro udržení a další rozvoj kulturních aktivit obyvatel

Příklady aktivit: - udržení sítě veřejných knihoven - spolková činnost a dobrovolné aktivity v oblasti kultury a umění - projekty k udržení prvků nehmotné (lidové) kultury (zvyků, obyčejů, slovesnosti, tradičních technologií výroby, lidové kuchyně a dalších)- rozvoj činnosti Regionálního pracoviště pro dokumentaci tradiční lidové kultury Plzeňského kraje- rozvoj badatelské a vzdělávací činnosti při muzeích, galeriích a dalších institucích- veřejná prezentace spolkové činnosti a dobrovolných aktivit v oblasti kultury (např. festivalů, slavností, soutěží)- podpora významných regionálních kulturních akcí

Opatření: Zlepšení kulturní infrastruktury

Příklady aktivit: - výstavba, rekonstrukce a vybavení kulturních zařízení na venkově- modernizace vybavení objektů kulturní vybavenosti- rekonstrukce objektů a nákup vybavení pro potřeby kultury- výstavba nového objektu Západočeské galerie

76

Hlavní město Praha

Dokument a platnost

Platným dokumentem je Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy z roku 2010 s platností ke konci roku 2015. Institut plánování a rozvoje aktuálně připravuje nový návrh koncepčního dokumentu s výhledem na milníky 2020, 2030 a 2050. Existuje také aktualizovaný rámec Strategického plánu hl. m. Prahy s kapitolou Živé, kulturní a kreativní město.

Struktura dokumentu

Koncepce je otevřeným dokumentem, který předpokládá pravidelnou aktualizaci. Ta proběhla v roce 2009. V úvodní části shrnuje subjekty kulturního dění, předkládá SWOT analýzu, definuje hlavní pojmy a uvádí obecná východiska, cíle a zásady koncepce.Strategický rámec pak obsahuje kapitolu Živé, kulturní a kreativní město.

Návrhová část

Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy

Priority pražské kulturní politiky jsou:

Ochrana kulturního dědictví hl. m. Prahy, zejména ochrana a opravy nemovitých i movitých kulturních památek, ochrana a další kultivace cenného prostoru Pražské památkové rezervace, péče o další cenné historické budovy a památky, pomoc při ochraně a opravách církevních kulturních památek a objektů náboženských společností. Osvěta a propagace na podporu kulturního dědictví. Ochrana a opravy památkových objektů vedoucích k většímu rozprostření zájmu turistů i obyvatel města mimo nejnavštěvovanější turistické oblasti (Královská cesta).

Podpora nejširšího spektra umělecké tvorby a kultury v rámci nového dotačního systému HMP.

Provedení druhé etapy transformace příspěvkových organizací HMP v oblasti kultury. Evaluace nového dotačního systému HMP a jeho finanční zajištění. Zejména pak

vymezení sfér vlivu mezi grantovým systémem a partnerstvím HMP; ustanovení Poradního sboru primátora hl.m. Prahy pro oblast kultury; zavedení a precizování evaluace všech městem podporovaných aktivit.

Rozvoj vícezdrojového financování pražské kultury a umění (granty a partnerství hl. m. Prahy, sponzoring, fondy Ministerstva kultury a další finanční zdroje v působnosti státu, fondy Evropské unie, granty a jiné formy podpory městských částí, vlastní zisk a zdroje, podpora ze strany specializovaných neziskových organizací – nadací a fondů, podpora poskytnutá zahraničními zastoupeními a kulturními středisky atd.).

77

Hledání nových forem podpory kulturních aktivit nefinanční povahy (iniciování legislativních úprav, úlev, udělení cen apod.).

Podpora nabídky kulturního vyžití dětí a mládeže. Podpora kulturních počinů, jež pomáhají integraci menšin a zapojují menšiny do

aktivního kulturního dění v Praze. Podpora kulturních projektů ve veřejných prostorech (site specific, obchodní domy,

nákupní centra, nádraží apod.). Podpora kulturních projektů pomáhajících pozitivnímu rozvoji cestovního ruchu v

Praze zejména v době mimo hlavní turistickou sezónu. Podpora otevřené interaktivní informovanosti a diskuse veřejnosti o podobě, povaze

a výsledcích pražské kultury (např. o významných kulturních projektech, o koncepčních a zásadních architektonických návrzích či soutěžích).

Pro účely této studie dostal autor k dispozici pracovní verzi připravovaného aktualizovaného dokumentu kulturní politiky. Navrhované oblasti rozvoje a koncepčního směřování jsou následující:

Zkvalitnění řízení kultury a správy kulturních institucí Využití veřejného prostoru pro život města Podpora současného umění pro rozvoj živé metropole Rozvoj kreativity a inovativního vzdělávání Využití potenciálu města pro inovace a kreativitu Posilování lokálních kulturních aktivit

Pracovní postup přípravy dokumentu bude mít tři fáze:

1. mapování kultury a vznik metodiky2. práce v expertních pracovních skupinách3. vznik strategického dokumentu

Aktualizovaný strategický plán hl. m. Prahy v kapitole Živé, kulturní a kreativní město uvádí vizi Prahy jako: „Město vědomé si své kultury v metropolitní, ale i lokální rovině, město podporující současné umění s respektem ke svým historickým hodnotám, město s efektivním a udržitelným systémem správy kultury, město otevřené, tvořivé a kreativní.“

Strategický cíl se dělí do čtyř politik s uvedenými příklady opatření:

2.1 Posilování lokálních kulturních aktivit (Local Culture)

o Rozvíjet formy zapojení obyvatel do plánování a utváření města a života v něm. Rozšířit prostředky a způsoby komunikace mezi občanem a správnou, a využít moderní technologie ke komunikaci a zjišťování názorů obyvatel Prahy.

o Vznik lokálních sítí – networků, které aktivují místní život.o Sjednotit a zadat sběr dat pro oblast lokálních, kulturně-sociálních vazeb s

návazností na území. o Na základě komunitního monitoringu (kulturně antropologický průzkum výskytu

komunit v lokalitách města) nastavit grantovou podporu města pro rozvoj kulturně-komunitních aktivit v MČ.

78

o Aktivně vyhledávat a podporovat aktivity „zdola“.o Posilovat vznik a činnost místní kulturně komunitní infrastruktury podporovat

činnost a vznik místních kulturně-komunitních center.

2.2 Kvalitní správa kultury o Vytvořit pracoviště pro sběr a analýzu dat o kultuře a umění a zajištující

systematický a koncepční přístup k oblasti a mezioborovou diskusi s transparentním zapojením všech aktérů.

o Modernizovat fungování státních kulturních institucí pro potřeby a rozvoj městao Vytvářet vedoucí postavení Prahy v oblasti rozvoje měst skrze kulturu a umění a

prosazování inovace ve správě v podpoře kultury a rozšíření znalostí v Česku i v zahraničí.

2.3 Současné umění jako iniciátor živé metropole

o Podporovat v rámci grantového schématu HMP program podpory animace kulturně historického dědictví se speciálním zaměřením na umělce a projekty současného umění.

o Podporovat spolupráci a výměny špičkových a inovativních zahraničních kulturních uměleckých projektů s pražskou scénou živého umění.

o Podporovat vývoz unikátních pražských projektů mimo město (zahraničí i ČESKO).o Podporovat kontinuitu činnosti pražských kulturních organizací a víceleté

dlouhodobé projekty živého umění.o Rozpracovat možnosti synergie veřejných finančních prostředků pro podporu

inovativních kulturních projektů s crowdfundingem – spolupracovat s existujícími platformami.

o Vznik a podpora tematicky zaměřených kulturních klasterů v centru města.

2.4 Veřejný prostor jako dějiště městského životao Agentura HMP pro veřejný prostor a jeho kulturní animaci.o Hl. město Praha zjednoduší podmínky a pravidla pro aktivní kulturní a

společenské užívání veřejného prostoru.o Prosadit do statutu organizací zřizovaných městem jejich odpovědnost za přilehlý

veřejný prostor a pověřit je správou a údržbou přilehlého veřejného prostoru, vést jednání s organizacemi státu a dalšími institucemi a prosadit do jejich kompetencí i správu a údržbu přilehlého prostoru.

o Vypracovat generel veřejného majetku pro kulturní využití.

79

kraj Středočeský

Dokument a platnost

Platným dokumentem je „Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020“.

Struktura dokumentu

V podkapitole věnované kultuře se píše, že ačkoliv kulturní zázemí kraje ovlivňuje bezprostřední přítomnost hlavního města, existuje v něm bohatá síť kulturních zařízení a institucí. Ke konci roku 2011 zde existovalo 148 muzeí a galerií, 94 divadel a 74 kin. Samotný kraj je zřizovatelem 19 kulturních institucí. Kraj je realizátorem velkých projektů, jako jsou Muzejní noc, Dny evropského dědictví, Den Středočeského kraje, GATE Galerie a informační centrum, Památník národního útlaku a odboje a Europa Jagellonica 1386/1572. Kraj v rámci posílení rozvoje kultury a zachování kulturního dědictví vypisuje pět oblastí podpory: podpora obecních knihoven, podpora obnovy kulturních památek, podpora drobných památek, podpora kultury, historických akcí a slavností a podpora divadla.

Návrhová část

Vize dokumentu zní takto: Středočeský kraj je hospodářsky silným, stabilním, konkurenceschopným a zdravým regionem, rozvíjejícím se v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Obyvatelé Středočeského kraje mají podmínky ke kvalitnímu životu ve zdravém prostředí.

Hlavní cíle formulované k roku 2020 zní takto:

Středočeský kraj k roku 2020 je: krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele, krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační

vyžití obyvatel, krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a

dopravní obslužností krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovativní

postupy a technologie, šetrné k životnímu prostředí.

Návrhová část obsahuje pět priorit:

Priorita A: Podnikání a zaměstnanostPriorita B: Infrastruktura a územní rozvojPriorita C: Lidské zdroje a vzděláváníPriorita D: Venkov a zemědělstvíPriorita E: Životní prostředí

80

Priorita B „Infrastruktura a územní rozvoj“ obsahuje v bodě 3 opatření B. 3. 2. „Péče o památky a kulturní dědictví“

Cíle opatření jsou:

Údržba a obnova památek - historických i přírodních a jejich zpřístupnění Podpora majitelů při plánování využití a rekonstrukci významných památek či objektů Péče a udržování kulturních tradic Péče, údržba a rozvoj galerií, muzeí, knihoven a dalších kulturních zařízení

zřizovaných krajem Zvýšení počtu turistů a návštěvníků kraje Zlepšení prostředí obcí

Aktivitami naplňujícími opatření jsou:

Příprava dotačních programů pro údržbu a obnovu památek Podpora pořádní kulturních akcí a akcí vzešlých z lidových tradic– dotace, prezentace Podpora aktivního využívání historických a památkových objektů (rekonstrukce na

ubytovací a restaurační zařízení, objekty pro bydlení a služby apod.) Aktualizace koncepčních materiálů zabývajících se zachováním a využíváním

kulturního dědictví Spolupráce s aktivitami na podporu cestovního ruchu

Priorita C. Lidské zdroje a vzdělávání obsahuje bod C 3.1. „Rozvoj a podpora volnočasových aktivit – kultura, sport, zájmové činnosti“.

Cíle opatření jsou:

Zvýšení kvality trávení volného času Rozšíření nabídky kulturních, společenských a sportovních akcí Zvýšení atraktivity a návštěvnosti kulturních a sportovních zařízení Revitalizace nevyužívaných objektů a ploch Rozvoj cyklistických stezek a doplňující infrastruktury Prevence před nežádoucími vlivy

Aktivitami naplňujícími opatření jsou:

Podpora provozu a zlepšení technického stavu kulturních zařízení (divadla, kina, knihovny apod.)

Podpora sportovních, společenských a kulturních aktivit dětí, mládeže i dospělých Podpora vytváření prostorů pro tyto aktivity (sportoviště, parky a hřiště, klubovny,

apod.) Podpora rozvoje bývalých vojenských újezdů a vojenských areálů typu Bělá pod

Bezdězem, letiště Mladá, popř. Brdy pro účely turistiky a rekreace

81

Podpora rozvoje cykloturistiky, pěší a vodácké turistiky a navazujících aktivit typu parkoviště, půjčovny sportovního náčiní apod. - tedy těch funkcí, které tvoří standard tohoto odvětví

Podpora zájmových uskupení v oblasti využití volného času (ochotnické spolky, sportovní kluby, zájmové kroužky apod.)

Podpora údržby a budování sportovišť a míst pro trávení volného času Popularizace sportu a zdravého životního stylu Podpora škol a školských zařízení vytvářet aktivity a prostředí pro trávení volného

času dětí (Střediska volného času, Základní umělecké školy) Vzdělávání pracovníků, zabývajících se volnočasovými aktivitami a sportovními

aktivitami

82

kraj Ústecký

Dokument a platnost

Platným dokumentem je „Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014 – 2020“.

Struktura dokumentu

Ústecký kraj je region s bohatým kulturním dědictvím, na druhou stranu jde o region s nízkou vzdělanostní úrovní obyvatelstva, vysokou nezaměstnaností atd. Kultura může sehrávat pozitivní přínos k udržitelnému rozvoji kraje a kvalitě života obyvatel. Ústecký kraj je zřizovatelem 13 příspěvkových organizací. Dokument dále obsahuje přehled kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie, divadla, kina či kulturní domy z hlediska jejich počtu a různých výkonových ukazatelů.

Návrhová část

Vize pro rok 2015 zní takto: „Ústecký kraj je regionem s bohatým kulturním dědictvím. Toto dědictví bude uchováno a dále rozvíjeno. Kultury bude využito jako významného nástroje ovlivňujícího kvalitu života obyvatel v kraji a vytvářejícího nové kulturní hodnoty nejen regionálního, ale i národního a mezinárodního charakteru. Ústecký kraj bude regionem se stabilní sítí infrastruktury pro kulturu. Pro financování kultury budou vytvořeny dostatečné vnitřní zdroje a současně budou využívány všechny dostupné vnější finanční zdroje.“

Dokument rozlišuje tři cíle:

1. Investice do kultury, financování kultury2. Rozvoj kultury3. Zajištění infrastruktury pro kulturu

Cíle se dále dělí do priorit, z nichž každá se dělí na několik opatření.

1. Investice do kultury, financování kultury

Rekonstrukce a modernizace vybavenosti péče o kulturní dědictvío Rekonstrukce depozitáře Oblastního muzea v Lounecho Modernizace depozitářů Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem,

Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Oblastního muzea v Děčíně – Rumburk

o Modernizace konzervátorských a restaurátorských pracovišť Regionálního muzea v Teplicích, Oblastního muzea v Litoměřicích, Oblastního muzea v Mostě, Oblastního muzea v Chomutově

83

Zvýšení kapacity depozitních prostor archeologického materiálu v rámci celého krajeo Výstavba nových specializovaných depozitářůo Rozšíření, dostavba a modernizace stávajících depozitních prostor

Zvýšení kapacity a inovace výstavních a expozičních prostor a ploch kulturních organizacío Rekonstrukce a dostavba Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labemo Dostavba Galerie Benedikta Rejta v Lounecho Rekonstrukce Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicícho Inovace stálých expozic Regionálního muzea v Teplicích a Krupce, Oblastního

muzea v Lounech, Oblastního muzea v Litoměřicích, Oblastního muzea v Děčíně, Oblastního muzea v Chomutově, Zámku Nový Hrad v Jimlíně, Galerie Benedikta Rejta v Lounech – Výstavní síň Emila Filly v Peruci

o Obnova interiéru výstavních prostor Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích – Kostela Zvěstování Panny Marie

Dotační politika krajeo Zajištění financování dotačních programů kraje v oblasti kultury

Financování provozu kulturních organizací zřizovaných krajemo Každoroční příspěvek na provozo Využití dalších dotačních titulů pro financování činnosti organizací, např. MK

ČR, programy přeshraniční spolupráce, Integrované teritoriální investice a další

2. Rozvoj kultury

Podpora kulturních akcío Podpora nadregionálních projektů na území krajeo Podpora postupových přehlídek ze strany kraje (krajská a celostátní kola)

Dotační politikao Rozšíření dotačních programů kraje v oblasti kulturyo Každoroční volba prioritní oblasti v dotačních programech kraje

Přeshraniční spolupráceo Zachování oblasti kultury v dotačních programecho Realizace projektůo Podpora spolupráce kulturních subjektů a jejich aktivit

Posílení vzdělávání a spolupráce v oblasti péče o kulturní dědictvío Zvyšování odbornosti pracovníků v příspěvkových organizacích krajeo Vzdělávání mládeže v oblasti kulturního dědictvío Podpora akcí a aktivit se zapojením více kulturních subjektů – kooperaceo Využití potenciálu památek Světového dědictví UNESCO pro rozvoj kulturních

tradico Péče o nehmotné kulturní dědictví a oblast tradiční lidové kultury včetně

činnosti odborné Komise a zpracování krajského seznamu nehmotných kulturních statků

o Využívání možností krajské sekce Asociace muzeí a galerií ČR ke koordinaci spolupráce krajských a městských, obecních a soukromých muzeí

84

o Přispět k odbornému posouzení a řešení situace trvalé expozice Collegia Bohemica k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí

Oceňovánío Vytvářet podmínky pro oceňování v oblasti kultury a kulturního dědictví

Digitalizace kulturního dědictví krajeo Podpora vybavenosti, prostředků a technologií k digitalizaci a následné

prezentaci kulturního dědictví kraje

3. Zajištění infrastruktury pro kulturu

Příspěvkové organizace krajeo Zachování stávající struktury příspěvkových organizací kraje o Zachování muzea ve Varnsdorfu, popř. zřízení galerie ve Šluknovském výběžku

Zajištění veřejných služeb v systému regionálních funkcí knihoveno Každoroční příspěvek na zajištění regionálních funkcí knihoven v kraji

85

kraj Vysočina

Dokument a platnost

Aktuálně platným dokumentem je Regionální inovační strategie Kraje Vysočina. Dokument však žádnou zmínku o oblasti kultury neobsahuje.

Dalším strategickým dokumentem je Program rozvoje kraje Vysočina.

Oborovým dokumentem je pak Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013 – 2016.

Struktura dokumentu

Program rozvoje Kraje Vysočina

Program rozvoje Kraje Vysočina tvoří tři dokumenty. Profil Kraje Vysočina představuje analytickou část, která obsahuje různé statistické údaje z různých zdrojů. Druhou částí je SWOT analýza, třetí část je část programová (návrhová).

Návrhová část

Vize rozvoje kraje zní takto: „Chceme být zdravým krajem, který bude nejen atraktivním místem pro práci, ale také pro volný čas a poznávání. Krajem, který umí být nápomocen svým občanům i subjektům působícím v regionu a který jim umí dát příležitost pro jejich další rozvoj. Budeme se snažit o to, aby naše Vysočina zůstala krajem s prosperující ekonomikou, živým venkovem a kvalitním životním prostředím.“

Programová část uvádí šest prioritních oblastí. Každá kapitola věnovaná prioritní oblasti je uvozena SWOT analýzou:

Prioritní oblast 1: Podnikání, zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, inovacePrioritní oblast 2: Zdravotnictví a sociální služby, volnočasové aktivityPrioritní oblast 3: Technická infrastrukturaPrioritní oblast 4: Venkov, multifunkční zemědělství, lesní hospodářstvíPrioritní oblast 5: Životní prostředíPrioritní oblast 6: Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví

Prioritní oblast 6 „Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví“ se dále dělí takto:

Opatření 6.1: Profesionální řízení cestovního ruchu v kraji – marketing, koordinaceOpatření 6.2: Rozvoj místních, regionálních i mezinárodních partnerství a sítí v cestovním ruchuOpatření 6.3: Posilování a rozšiřování stávající turistické nabídkyOpatření 6.4: Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

86

Opatření 6.5: Ochrana a zachování kulturního dědictví, obnova kulturních památek v regionuOpatření 6.6: Zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních kulturních aktivit

SWOT analýza prioritní oblasti 6 si ve silné stránce všímá bohatého kulturního dědictví regionu, který má nejvyšší počet památek na seznamu UNESCO v ČR, či bohatosti dochovaný jevů tradiční lidové kultury. Slabou stránkou je pak nedostatečné prostorové a finanční zajištění kulturních institucí či nedostatečná kapacita územního pracoviště NPÚ vzhledem k velikosti území a rozsahu památkového fondu.

Opatření 6.5. „Ochrana a zachování kulturního dědictví, obnova kulturních památek v regionu“ popisuje nutnost zlepšování přístupu k péči o historické objekty a zlepšovat propagaci kulturního dědictví kraje. Aktivity jsou formulovány velmi obecně bez měřitelných indikátorů:

zachování a obnova kulturního dědictví propagace a prezentace kulturního dědictví zvyšování povědomí obyvatel o významu kulturního dědictví stimulace vlastníků k zachování a obnově kulturního dědictví

Opatření 6.6. „Zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních kulturních aktivit“ má za cíl podporovat modernizaci systému kulturní infrastruktury. Velmi obecně formulovaná opatření jsou:

podpora rozvoje kulturní infrastruktury za účelem poskytování moderních kulturních služeb

vytváření podmínek pro volnočasové kulturní a společenské aktivity a nemateriální kulturní tvorbu

uchování a rozvoj tradiční lidové kultury, popularizace a prezentace jevů tradiční lidové kultury a jejich hodnot vůči veřejnosti

zkvalitnění a rozvoj veřejně poskytovaných kulturních služeb (výstavní činnost, edukační činnost, prezentace, propagace, ad.)

87

kraj Zlínský

Dokument a platnost

Existujícím dokumentem je Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005. Z dokumentu není patrné, jak dlouhá je jeho platnost.

Struktura dokumentu

Jedná se o velmi stručný dvanácti stránkový dokument, který obsahuje vizi, SWOT analýzu a návrhovou část.

Návrhová část

Vize Zlínského kraje v oblasti kultury: Kulturní bohatství Zlínského kraje spočívá v jedinečném historickém dědictví hmotné i nehmotné kultury. Toto dědictví pochází z rozmanitosti výrazných etnografických základů a ze specifických kulturních impulzů, souvisejících s průmyslovým rozvojem kraje na počátku 20. století. Chceme toto kulturní bohatství odborně uchovávat a zpřístupňovat, moderně, adekvátně využívat a otevřít novým pozitivním vlivům. Na průsečíku těchto snah vytvářet nové kulturní hodnoty místního, regionálního i evropského a světového významu.

Globální cíle rozvoje kultury v kraji jsou:

1. Odborné uchování kulturního dědictví na území kraje 2. Citlivé využívání kulturního bohatství k plnohodnotnému životu občanů kraje a k rozvoji cestovního ruchu 3. Otevření kulturního prostředí vnějším pozitivním vlivům 4. Tvorba nových kulturních hodnot a jejich prezentace na celostátní a mezinárodní úrovni

Strategické cíle jsou:

1. Zvýšit výdaje na financování kultury ve Zlínském kraji2. Zapojení kulturního bohatství do aktivit cestovního ruchu3. Podpora subjektů v oblasti kultury4. Provázání školství a kulturních institucí včetně profesionálních5. Zvýšit dostupnost kultury

Další dělení do strategických směrů a aktivit probíhá takto:

1. Zvýšit výdaje na financování kultury ve Zlínském kraji Zkvalitnit případně rozšířit institucionální stránku krajských regionálních finančních

nástrojů v oblasti kultury Usilovat o změnu kompetencí v oblasti kultury mezi Ministerstvem kultury a kraji s

důrazem na finanční toky Iniciovat vznik a rozvoj kulturních projektů, umožňujících přilákat vnější i vnitřní zdroje

a iniciujících navýšení místních rozpočtů

88

Navýšit výdaje krajského rozpočtu

2. Zapojení kulturního bohatství do aktivit cestovního ruchu Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o kultuře a provázat je na

aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu Prostřednictvím ICCR (Informačních center cestovního ruchu) vést aktivní ucelenou

nabídku k institucím cestovního ruchu Vytvořit nástroje na oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání

3. Podpora subjektů v oblasti kultury Vybudovat a zveřejnit systém odborného poradenství v jednotlivých oblastech

kultury ve Zlínském kraji Zlepšení komunikace organizací, obcí, odborů Zlínského kraje Umožnit poznání a integrovat vlivy vnějšího kulturního prostředí s vazbou na vlastní

tvorbu kulturních hodnot Podpora projektů zaměřených na sociální integraci

4. Provázání školství a kulturních institucí včetně profesionálních Vytvořit výukové a motivační programy pro školy

5. Zvýšit dostupnost kultury Vyřešit problém dopravní dostupnosti profesionální kultury

89

Příloha č. 2

Poznatky z výzkumů lokální kultury, kulturních změn a kulturních služeb využitelné při tvorbě státní kulturní politiky na roky 2015 – 2020

Ondřej Hubáček

Tento materiál obsahuje výběr poznatků vyplývajících z analýz výsledků výzkumů prováděných Ústavem etnologie – odd. kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jde především o sady šetření (reprezentativní výzkumy dospělých obyvatel, výzkumy mládeže, výzkumy podporovatelů a poskytovatelů veřejných kulturních městech a rešerše dokumentů a sekundární analýzy statistických údajů týkajících se kultury) prováděné v rámci řešení projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb“ (identifikační kód projektu DF12P01OVV036) Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) v letech 2012 až 2014 v městech Český Krumlov, Blatná a Velké Meziříčí. V materiálu jsou ale navíc využity dílčí závěry z obdobných výzkumů prováděných v těchto i jiných městech od roku 1992 jako součást dlouhodobých výzkumných aktivit bývalé katedry kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Uvedené poznatky se sice týkají primárně uvedených tří měst, na základě jejich srovnání s dostupnými informacemi z jiných měst lze ale říci, že mají obecnější platnost, minimálně pokud jde menší a střední města, v nichž žije podstatná část naší populace a odehrává se podstatná část kulturních aktivit.

1. Poptávka po kulturních službách1.1 Charakteristika poptávkyI populace menších měst má zájem o poměrně široké spektrum oblastí kultury, převážně však těch, které nejsou a priori příliš náročné na percepci, ale mají obvykle spíše zábavní či relaxační charakter, případně plní zároveň sociální funkci, tj. jsou spojeny s navazováním a udržováním sociálních kontaktů. Jde zejména o oblasti jako film a video, populární hudba, kulturní dědictví a historie, literatura, výtvarné umění a divadlo. O ně se obvykle zajímá více než polovina obyvatel.Hlavní motivací účasti na kulturních aktivitách také není primárně potřeba uměleckých zážitků, ale jednak zábava a rozptýlení a jednak vedlejší sociální funkce některých kulturních aktivit.Současně se ale poměrně velká část lidí (až okolo dvou pětin) rovněž zajímá, alespoň příležitostně, o specifičtější oblasti, často náročnější na percepci a spojené s uměleckými zážitky, rozšiřováním poznání nebo jiným aktivním trávením volného času. Jde o oblasti jako hudební a pohybové divadlo či vážná hudba, architektura a kultura národnostních a etnických menšin.Umělecký zážitek nebo rozšiřování poznání jsou sice sekundární motivací účasti na kulturních aktivitách, ale projevuje se minimálně u třetiny populace. Hlavně lidí s vyšším vzděláním, s lepšími kulturními kompetencemi nebo s vyhraněnějšími zájmy o dané oblasti kultury.Díky tomu existuje i v menších městech stabilní nezanedbatelná poptávka (nesená hlavně vzdělanějšími lidmi ve středním nebo vyšším věku) po akcích či aktivitách ve specifických oblastech kultury, jako jsou třeba festivaly koncertů vážné hudby, jazzové koncerty, dny evropského dědictví, nebo i náročnější vzdělávací akce v oblasti kultury. Přitom je důležité, že pořádání takovýchto akcí podporují i lidé, kteří se jich sami nezúčastní, ale uznávají, že pro město jsou přínosné. Podporuje je minimálně třetina, ale většinou více (okolo poloviny) obyvatel.

90

1.2 Kulturní kompetence jako předpoklad participace na kulturních aktivitáchLidé mají sice více méně dostatečné kompetence (znalosti a dovednosti), které jim umožňují participovat na většině kulturních aktivit, přesto ale sami pociťují v tomto směru určitý deficit. Nejvíce pokud jde o schopnost přijímat vážnou hudbu, hry na hudební nástroje a dobré orientace v umění. Týká se to dvou třetin až tří čtvrtin populace.Nedostatečné kulturní kompetence jsou významnou překážkou intenzivnějšího využívání stávající nabídky kulturních aktivit a jejího potenciálního rozšiřování. Zejména aktivit náročnějších na participaci (typicky koncerty vážné hudby) či na specifické znalosti (např. uměleckých slohů nebo architektury). Tento deficit velká části populace (dvě třetiny až tři čtvrtiny) pociťuje jako osobní nedostatek, který jim vadí. Jde přitom o různé segmenty populace, neomezené jednoznačně věkem nebo dosaženým vzděláním. O vzdělávací či popularizační akce na daná témata (např. znalost místního kulturního dědictví či schopnost rozumět umění) by proto, za předpokladu atraktivních forem a efektivní (tj. dobře zacílené na relevantní cílové skupiny) propagace, mohl být poměrně velký zájem.

1.3 Faktory negativně ovlivňující poptávkuJedním z faktorů negativně ovlivňujících vývoj poptávky po kulturních aktivitách je postupně slábnoucí ochota části populace vydávat finanční prostředky za účast na kulturních aktivitách a trvající nesoulad mezi tím, jaké kulturní aktivity některé segmenty populace menších měst chtějí, a tím, jaké se jim běžně nabízejí. Příliš vysoké vstupné a nabídka neodpovídající vlastní zájmům jsou (kromě deklarovaného nedostatku času) hlavními překážkami intenzivnější účasti na kulturních aktivitách.Vývoj poptávky po kulturních aktivitách je také ohrožen odlivem mladších a vzdělanějších obyvatel, vyznačujících se specifickými zájmy v oblasti kultury, z menších měst. V jeho důsledku může klesnout poptávka po některých kulturních aktivitách pod kritickou úroveň, za níž se ještě vyplatí je pořádat.Na druhé straně atraktivní nabídka kulturních aktivit pro segmenty populace obvykle nejvíce náchylné k migraci může alespoň částečně, i když ne zásadně, ovlivnit jejich uvažování o odchodu do jiných, převážně větších měst. Hlavními důvody pro odstěhování se z menších měst je totiž nedostatečná nabídka vyhovující práce nebo obtíže při shánění vyhovujícího bydlení. Nevyhovující možnosti kulturního vyžití jsou ale spolu s možnostmi sportovního vyžití a vybaveností města obchody a službami dalším významným důvodem k odstěhování (až pro třetinu lidí, kteří o odstěhování uvažují.Poptávku po místních kulturních aktivitách negativně ovlivňuje také konkurence atraktivnější nabídky v jiných, obvykle blízkých krajských nebo ostatních větších městech, případně v Praze. Většina obyvatel menších měst (až tři čtvrtiny) navštěvuje kulturní akce mimo vlastní město, nejvíce koncerty populární hudby a divadelní představení. Hlavním důvodem je rozmanitější nabídka (konají se zde akce, které se v menších městech nevyplatí pořádat) a vyšší kvalita akcí (vystupují zde interpreti, jejichž vystoupení se v menších městech nevyplatí). Jde hlavně o mladší a vzdělanější lidí a o lidi s vyššími nároky na specifické a kvalitní kulturní akce.

2. Nabídka kulturních služeb

2.1 Charakteristika nabídkyNabídka kulturních akcí je v menších městech cílená spíše na dospělou populaci žijící v samotném městě nebo jeho okolí, méně na děti a mládež či na seniory nebo na lidi se specifičtějšími zájmy a vyššími požadavky na kvalitu akcí.

91

V menších městech, která jsou významnou destinací cestovního ruchu (výrazně např. v Český Krumlov), je naopak podstatná část nabídky orientovaná na návštěvníky města. Jak charakterem akcí, tak jejich načasováním (hlavní kulturní sezóna se překrývá s obdobím hlavní turistické sezony, tj. připadá na letní měsíce). To na jedné straně výrazně rozšiřuje rozmanitost a kvalitu nabídky kulturních akcí, na druhé straně omezuje jejich cenovou dostupnost pro obyvatele těchto měst.

2.2 Využití nabídkyNejnavštěvovanější jsou akce, které mají nejen kulturní, ale i společenský rozměr, typu městských slavností (např. historické slavnosti, akce k určitým výročím, jako např. svatováclavské, akce týkající se tématicky významných prvků místního kulturního dědictví, jako např. rybářské slavnosti apod.). Obdobně jsou navštěvovány akce spojené se svátky a charakteristické sváteční atmosférou (např. adventní akce, poutě, masopust aj.). Účastní se jich velká většina obyvatel a na podpoře jejich pořádání panuje mezi obyvateli silný konsensus. Poměrně navštěvované jsou ale také pravidelně se opakující akce typu festivalů (a to i v náročnějších oblastech jako je vážná hudba, jazz, fotografie apod.). Alespoň občas se jich účastní až třetina obyvatel a mají rovněž poměrně silnou, i když zdaleka ne konsensuální, podporu obyvatel.Běžné kulturní aktivity lze podle jejich návštěvnosti rozdělit na většinové a menšinové. Standardní většinové kulturní aktivity (navštěvované alespoň občas velkou částí populace) jsou hlavně návštěvy divadelních představení, koncertů populární hudby, filmových představení, knihovny, zámku či muzea. Typické menšinové kulturní aktivity (navštěvované menší částí populace, obvykle mezi jednou čtvrtinou až jednou třetinou) jsou návštěvy koncertů vážné hudby, vzdělávacích akcí v knihovně či muzeu a výstav výtvarného umění.Zvýšení návštěvnosti by (kromě snížení vstupného a zlepšení nabídky) pomohla modernizace kulturních zařízení a jejich vybavení a zvýšení kompetencí obyvatel pro přijímání nabídky menšinových aktivit.

2.3 Hodnocení nabídkyNabídka kulturních aktivit v menších městech obvykle odpovídá většinové poptávce jejich obyvatel a současně reálným možnostem měst dané velkosti.Většina obyvatel je také s nabídkou kulturních aktivit poměrně (i když ne bezvýhradně) spokojená. Nejvíce jsou spokojeni s nabídkou expozic a prohlídkových okruhů zámků, expozic muzeí, knihovního fondu v knihovnách a divadelních představení. Podstatnější výhrady vůči stávající nabídce se vztahují především k žánrovému spektru a kvalitě nabídky koncertů populární hudby a k vzdělávacím akcím v knihovnách a v muzeích.

3. Stav a využití kulturního dědictví

3.1 Role kulturního dědictví v posilování vztahu obyvatel k městuHistorie a památky měst mají velký význam pro obyvatele. Zejména proto, že spoluvytvářejí jedinečnost měst a posilují hrdost obyvatel na město, kde žijí. Lidé vnímají památky jako důležitou a neoddělitelnou součást svých měst a kromě jiného i jako podněty k hlubšímu zájmu o místní historii či místní významné osobnosti. Vhodné využívání a prezentace kulturního dědictví měst (movitého i nemovitého) tak jednoznačně podporuje identifikaci obyvatel s jejich městem. V běžném chování obyvatel, návštěvníků a vlastníků, investorů či soukromých provozovatelů památkových objektů se však na druhé straně projevuje necitlivý přístup k hodnotám

92

lokálního kulturního dědictví. Nedaří se totiž využít zájmu o místní kulturní dědictví a pozitivního vztahu k němu většiny obyvatel k posilování respektu ke kulturním hodnotám při využívání či prezentaci nemovitého a movitého kulturního dědictví. Chybí dlouhodobé plány a koordinace vzdělávacích a osvětových akcí v tomto směru pro specifické skupiny obyvatel (např. děti a mládež nebo vlastníky a provozovatelé památek ve městě).

3.2 Charakteristika kulturního dědictvíV řadě i menších měst existují nemovité památky tvořící významnou součást lokálního nebo regionálního kulturního dědictví, které by bylo možné využívat na jedné straně ke kulturně vzdělávacím akcím zaměřeným na prohlubování znalostí a posilování hrdosti různých segmentů obyvatel na historii a kulturu města či regionu, a na druhé straně jako částečnou náhradu za chybějící infrastrukturu pro kulturní služby (např. koncerty, výstavy, přednášky o umění apod.). Z tohoto hlediska zatím není potenciál nemovitých kulturních památek příliš využíván, nejen kvůli nedostatku finančních prostředků, ale mimo jiné i kvůli nedostatečné metodické podpoře. Přitom v nich často působí instituce, které se dlouhodobě zabývají uchováním a prezentací kulturního dědictví daných měst a regionů (např. NPÚ nebo regionální či městská muzea).

3.3 Znalost kulturního dědictvíLidé znají poměrně dobře zejména významné památky na území města, osobnosti nebo rody, které ve městě v minulosti působily a historii města. Více než tři čtvrtiny obyvatel je zná alespoň částečně.Nižší je znalost architektonických slohů, které se v městě vyskytují, a uměleckých směrů charakteristických pro různá období historie města. Dobře je nezná minimálně polovina obyvatel.

4. Stav a využití infrastruktury pro kulturní služby4.1 Popis infrastrukturyZákladní infrastruktura pro většinu kulturních aktivit je i v menších městech dostatečná. Pro některé aktivity (např. koncerty populární hudby) však není dostatečné materiální a prostorové zázemí, protože velká část kulturních institucí využívá prostory, které nebyly vybudovány pro provozování kulturních aktivit, a jejich úprava pro kulturní aktivity proběhla většinou před delší dobou.Některá zařízení neumožňují rozšíření a zkvalitnění kulturních aktivit kvůli kapacitní nedostatečnosti a morální či technologické zastaralosti vybavení. Modernizace kulturních zařízení a jejich vybavení by přitom patrně pomohla zvýšení jejich návštěvnosti. Řada prostor je navíc využívána k více funkcím (nejen pro kulturní aktivity určitého typu), což klade značné personální a technické nároky na úpravy pro pořádání kulturních aktivit.

4.2 Hodnocení infrastruktury Funkčně nedostatečné a provozně i esteticky zastaralé prostory pro provozování kulturních aktivit jsou hlavní příčinou nedostatků v nabídce kulturních aktivit. Dalšími problémy infrastruktury pro kulturní aktivity jsou bariérové přístupy a omezené možnosti vybudovat dostatečně komfortní zázemí pro návštěvníky (WC, občerstvení apod.), zejména v budovách, které jsou památkově chráněné.Obyvatelům měst ale přesto stávající stav infrastruktury pro kulturní aktivity poměrně vyhovuje. Patrně si na něj zvykli a nemají příliš osobních zkušeností s možnostmi, které mohou nabízet moderní kulturní zařízení.

93

Nejvíce jsou spokojeni se stavem a vzhledem prostředí a pohodlí pro návštěvníky v knihovnách, zámcích a muzeích (rozhodně spokojená je s nimi cca polovina lidí). Nejméně jsou spokojeni se stavem a vzhledem prostředí a pohodlí pro návštěvníky koncertů populární hudby a divadelních představení (více méně nespokojená je až pětina obavytel).

Na druhé straně i lidé, kteří kulturní zařízení ve městech navštěvují a považují jejich stav za poměrně vyhovující, by uvítali jejich modernizaci. Od modernizace kulturních zařízení přitom neočekávají jen technické a estetické zlepšení prostředí, v němž se kulturní aktivity odehrávají, ale i zlepšení nabídky a zvýšení počtu pořádaných akcí. Navíc očekávají, že modernizace podpoří i sociální funkce kulturních aktivit, tj. že její součástí bude vytvoření příjemného prostředí pro setkávání se se známými a přáteli.

5. Organizace kulturních služeb

5.1 Organizační potenciálVelký potenciál pro organizaci kulturních aktivit ve městech tvoří lidé působící v oblasti kultury. Ať již profesionálně nebo jako dobrovolníci (jednotlivci i spolky). Jejich počet, zejména v menších městech, je však omezený. Proto je důležité efektivní využívání potenciálu, který představují. Tomu zatím brání, kromě jiného, absence uceleného systému odborného vzdělávání jak pro profesionální pracovníky v kultuře na úrovni měst (v oborech kulturního managementu, ekonomiky kultury, legislativy v oblasti kultury, komunikace, PR a propagace v kultuře apod.), tak pro dobrovolníky (podle oblastí, v nichž působí).

5.2 Problémy v organizaciHlavním problémem v organizaci kultury dokonce i v menších městech je nedostatečná koordinace jednotlivých kulturních aktivit. Ta má negativní dopad na návštěvnost. Zejména v případech, kdy si dvě obdobné kulturní akce konané ve stejné době navzájem konkurují, nebo v případech, kdy naopak vhodné propojení komplementární kulturních akcí by mohlo přinést synergický efekt projevující se ve zvýšení jejich návštěvnosti. Důvodem je, že města nemají úplný systémový přehled o všech kulturních aktivitách pořádaných a kulturních subjektech působících na jejich území. Proto bývá komunikace mezi jednotlivými organizacemi působícími v oblasti kultury a koordinace jejich aktivit nedostatečná.

6. Podpora kulturních služeb6.1 Systémovost podporyKulturním aktivitám připisují představitelé měst obvykle velký význam pro rozvoj města. Ve strategických rozvojových dokumentech je ale oblast kultury často rozpracována jen omezeně (např. pouze plánované investiční akce nebo aktivity významné pro cestovní ruch). Vlastní cíle a očekávání v oblasti kultury jsou formulovány nejasně.Menší města většinou ani nemají zpracované specifické koncepční dokumenty pro oblast kultury (s výjimkou dokumentů typu program regenerace MPZ). Jediným prvkem systémovosti v poskytování podpory jsou tak různé varianty grantových systémů měst. Tyto grantové systémy ale obvykle nejsou založené na jasně stanovených dlouhodobých obecných cílech města v oblasti kultury a na formulaci očekávaných přínosů podpory kulturních aktivit. Spíše reprodukují zafixované postoje k podpoře kulturních aktivit nebo případně výskyt aktuálních problémů. V řadě měst dokonce ani takovéto redukované

94

grantové systémy nepoužívají a podporu kulturních aktivit rozdělují ad hoc, na základě tradice a zvyklostí.Důvodem nedostatečné systémovosti podpory kulturních aktivit je, že města neznají metodiky a postupy kulturního plánování, nebo je znají, ale nedokáže je bez odborné pomoci aplikovat, a pokud ano, nejsou bez podpůrné asistence důsledné v jejich dlouhodobé implementaci.

6.2 Způsoby podporyPrimární formou podpory kultury ve městech je forma institucionální. Tj. podpora určitých jasně vymezených oblastí kulturních aktivit prostřednictvím organizací zřízených buď samotnými městy nebo kraji (městské knihovny, městská nebo regionální muzea, městská či krajská divadla, kulturní centra, základní umělecké školy, domy dětí a mládeže apod.). Tímto způsobem je běžně zajišťována standardní nabídka kulturních aktivit v základních oblastech pro většinovou populaci nebo pro její specifické skupiny (zejména děti a mládež). Druhou formou podpory je podpora finanční. Především investicemi do výstavby či do modernizace kulturních zařízení a obnovy památek a dotacemi poskytovanými různým subjektům na realizaci kulturních aktivit ve městě. Obvykle jde buď o podporu, která má pomoci zachovat kontinuitu činnosti zájmových sdružení (spolků) dlouhodobě ve městě působících, nebo o podporu realizace již zavedených kulturních akcí, pořádaných jinými subjekty než organizacemi zřízenými městy či kraji. Výrazně méně jsou podporovány inovativní projekty usilující o zavedení nových, menšinových kulturních akcí nebo o aplikaci moderních forem kulturních akcí.V každém případě je však poskytovaná finanční podpora nedostatečná jak vzhledem k potřebám investic do infrastruktury pro kulturní aktivity a do obnovy památek vyplývajícím z jejich současného stavu, tak vzhledem k potřebám vyplývajícím z představ pořadatelů kulturních aktivit o jejich dalším rozšiřování a zkvalitňování. Více méně stačí k udržování současného stavu.Nevyplývá to z neochoty vedení měst vynakládat větší prostředky na podporu kulturních aktivit, ale z objektivního nedostatku volných prostředků v rozpočtech měst a z toho, že vedení měst v souladu s postoji obyvatel připisuje větší prioritu řešení jiných problémů, než je kultura (dopravní infrastruktura, sociální péče apod.).V této souvislosti se ukazuje jako významná překážka rozšiřování a zkvalitňování nabídky kulturních aktivit nedostatečné využívání alternativních možností financování, jako jsou dotace ze zdrojů mimo rozpočet měst (zejména z fondů EU apod.), kooperativní financování a PPP projekty. Nevyužívání druhých dvou možností vyplývá objektivně z nepříznivého legislativního prostředí a z určitých stereotypů v jednání veřejných a soukromých subjektů působících v oblasti kultury. Získávání dotací na kulturní projekty je limitované hlavně nedostatečnou informační a odbornou podporou potenciálních žadatelů při vyhledávání možností získání dotací a zpracovávání žádostí. I menší města mají obvykle snahu obdobnou podporu poskytovat, avšak přednostně v jiných oblastech než je kultura.

6.3 Vyhodnocování účinnosti podporyEfektivita podpory kulturních aktivit je závislá na koncepčnosti jejího poskytování (tj. rozhodování o podpoře na základě formulace dlouhodobých cílů a očekávání a od nich odvozených relativně objektivních kritérií) a na systematickém vyhodnocování přínosů podpory z hlediska naplňování stanovených cílů. Na úrovni měst je ale zatím podpora kulturních aktivit poskytována tímto způsobem spíše výjimečně. Monitoring a vyhodnocování výsledků podpory kulturních aktivit jsou používány jen ojediněle, ne systematicky a důsledně. Vyhodnocování výsledků podpory se omezuje většinou na

95

vykazování uskutečnění podpořených akcí a kontrolu jejich vyúčtování. Evaluace jejich přínosů města neprovádí a tím pádem ani nevyužívají při dalším rozhodování o podpoře kulturních aktivit.

96

Příloha č. 3

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2012

Praha 2014

Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

97

Zpracoval:Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚCentrum informací a statistik kultury NIPOS

Kontaktní osoba:Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. tel: + 420 274052931E-mail: jaroslav.novak@czso.cz

Obsah

1. ÚVOD...........................................................................................................................4

1.1. VYMEZENÍ A ČLENĚNÍ SEKTORU KULTURY..............................................................................5

1.2. ZDROJE DAT A SOUVISEJÍCÍ PROBLÉMY.................................................................................8

2. HOSPODAŘENÍ KULTURNÍCH INSTITUCÍ V ROCE 2012...................................................9

2.1. ZDROJE FINANCOVÁNÍ KULTURY..............................................................................9

2.2. MIKROEKONOMICKÝ POHLED...........................................................................................11

2.3. MAKROEKONOMICKÝ POHLED..........................................................................................13

3. ZÁVĚR........................................................................................................................14

4. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA:................................................................................16

5. TABULKOVÁ PŘÍLOHA................................................................................................17

99

1.  ÚVOD

Satelitní účet kultury ČR (dále také „účet kultury“) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 20091. V průběhu sestavování účtu i v rámci hodnocení jeho výsledků za tento rok a za léta následující se ukázalo, že některé předpoklady a záměry obsažené v původním metodickém manuálu k účtu nemohou být zcela naplněny, resp. musí být poopraveny2.

Změny se týkaly zejména vymezení rozsahu sektoru kultury. S ohledem na složitost a různorodost kulturních aktivit byly řešeny otázky zahrnutí navazujících produkčních etap tvorby kulturních statků (např. nakladatelské a vydavatelské činnosti) a také maloobchodních činností (např. prodej knih, starožitností atd.).

Pro prvé ověřovací sestavení kulturního účtu za rok 2009 byl sektor kultury vymezen v rámci dohody zainteresovaných institucí (MK ČR resp. NIPOS a ČSÚ). Na podzim roku 2011 byl však ukončen projekt ESSnet Culture organizovaný Eurostatem, jehož úkolem - mimo jiné - bylo jednotné vymezení sektoru kultury v rámci celé EU. Výsledky výše uvedeného projektu byly zapracovány do novelizované metodiky sestavení kulturního účtu a staly se východiskem pro sestavení účtu za rok 2010 a následující léta.

Co se změn – v porovnání s původním pojetím kulturního účtu za rok 2009 – týče, byl sektor kultury rozšířen o některé maloobchodní činnosti (NACE 47.63, 78 a 79), překladatelské a tlumočnické služby (NACE 74.30), pronájem videokazet a disků (NACE 77.22) a umělecké vzdělávání (NACE 85.52). Nutno dodat, že některé maloobchodní aktivity (NACE 47.78 a 79) se však vztahují ke kultuře jen částečně a odpovídající data je proto nezbytné složitými postupy kvantifikovat (resp. částečně i odhadovat).

Další odlišnosti oproti prvému ověřovacímu zpracování účtu spočívaly v rozsahu a kvalitě zjištěných dat. Pomocí dodatečných zjišťování (např. v uměleckých řemeslech, archivech, designu či v cirkusech) se stále rozšiřuje okruh respondentů, jejichž data jsou k sestavení kulturního účtu využita. Svůj význam pro kvalitu dat měla také skutečnost, že si respondenti postupně začali zvykat na vykazování ekonomických údajů, které byly do statistických šetření zavedeny teprve v roce 2009.

Jak je z výše uvedeného patrné, srovnávání výsledků účtů kultury v časové řadě je prozatím velmi problematické. Zejména data za referenční rok 2009, která vycházejí z užšího vymezení sektoru kultury, nejsou s daty za pozdější roční období v přijatelné míře porovnatelná. Tuto skutečnost je třeba mít při práci s uvedenými údaji a zejména s jejich časovými řadami vždy na paměti.

1 viz. Výsledky účtu kultury ČR za rok 2009, ČSÚ a NIPOS, Praha 20112 viz. Systém účtů kultury, NIPOS, Praha 2014

100

1.1.  Vymezení a členění sektoru kultury

Před vlastním zjišťováním a hodnocením ekonomického rozměru kultury je nutné jasně určit rozsah a strukturu objektu, který je předmětem našeho zájmu. Nejdříve je třeba odlišit jeho vymezení z pohledu věcného od vymezení průřezového charakteru, které vychází z účelu resp. funkce a z průběhu dějů v čase. V prvém případě lze hovořit o jednotlivých oblastech či sférách, poskytovatelích, kulturních a kreativních sektorech kultury a ve druhém o tzv. kulturním cyklu.

V souladu s dostupnými mezinárodními dokumenty (EUROSTAT, UNESCO, OECD) rozlišujeme tyto kulturní oblasti či odvětví označené „O 11 – O 19“ (s uvedením CZ - NACE):

- kulturní dědictví - O.11 (91.01, 02, 03, 47.78, 79)- interpretační (scénické) umění - O.12 (90.01, 02, 04)- vizuální (výtvarné) umění a řemesla - O.13 (74.10, 20, 90.03, část sekce C)- periodický a neperiodický tisk - O.14 (58.11,13, 63.91, 74.30, 47.61, 62)- audiovizuální a interaktivní média - O15 (58.21, 59.11, 12, 13, 14, 20, 60.10, 20,

47.63, 77.22)- architektura – O 16 (71.11) - reklama – O17 (73.11) - umělecké vzdělávání – O 18 (85.52)- správa kultury vč. její podpory – O19 (84.11 - část, 12 - část, 94.99.2)

Z praktických důvodů, souvisejících s problémy se získáním a členěním potřebných dat, je nutné výše uvedené oblasti doplnit o další blíže neurčenou oblast či oblasti, kterou budeme nazývat „neznámá oblast “.

V rámci jednotlivých oblastí rozeznáváme kulturní činnosti (představují či zprostředkovávají kulturní projevy) jako např. činnost muzeí a galerií a dále kulturní služby či statky (např. konzervace a archivace v rámci muzeí či originály zvukových nahrávek). Nositele uvedených kulturních činností, popř. služeb či statků, lze také souhrnně označit za poskytovatele kulturních statků a služeb (dále také „poskytovatele“). Mezi ně patří např. muzea, knihovny, divadla, rozhlas či televize. Nutno dodat, že jejich počet je do značné míry dán pragmatickými důvody spočívajícími v dosažitelnosti statistických dat (zejména cestou statistických zjišťování). Jinými slovy řečeno to znamená, že data o některých významných kulturních aktivitách (např. archeologických nalezištích, uměleckých řemeslech, činnosti spisovatelů, malířů či sochařů apod.) v současné době nejsou zcela či z velké části k dispozici.

V souladu se zaměřením prováděných statistických šetření v kultuře (KULT) přiřazujeme stávající institucionálně vymezené poskytovatele (respondenty šetření) k obsahově vymezeným kulturním oblastem (odvětvím) tj. O.11 – O.19, takto :

- historická památka - (O.11)- muzeum a galerie - (O.11)- archiv - (O.11)- knihovna - (O 11)

101

- divadlo - ( O.12)- koncertní sál - ( O.12)- kulturní domy – (O.12)- výstavní sál - (O.13)- nakladatelství/vydavatelství - (O.14)- výrobci a distributoři audiovizuálních děl - (O.15)- rozhlas - (O.15)- televize - (O.15)- školy uměleckého vzdělávání – ( O.18)- organizace ochrany aut.práv - (O.19)- ostatní poskytovatelé - ( O.11 - O.19)

Jak je z uvedeného členění patrné, např. ve velmi významné oblasti architektonických činností (O.16) se zatím žádný jednoznačně vymezený poskytovatel - z důvodu nedostatku odpovídajících dat získávaných statistickými šetřeními - nenachází. Obvykle je rozsah kulturních oblastí širší než činnosti poskytovatelů, kteří do nich jsou zařazeni. Poskytovatelé jsou tak svým způsobem vybranými (statisticky zvlášť sledovanými) reprezentanty jednotlivých oblastí, kteří však vyčerpávajícím způsobem celou oblast nepokrývají.

Za údaje o ostatních poskytovatelích se považují zjišťovaná data o činnosti v těch kulturních oblastech, které nelze jednoznačně přiřadit k předcházejícím poskytovatelům (např. maloobchodní prodej knih, starožitností, uměleckých předmětů, tvorba hudebních nahrávek, služby designu, aktivity zpravodajských agentur, správní činnosti ministerstva kultury a jím řízených institucí atd.).

Z podobných důvodů jako v případě oblastí – tj. nemožnosti věrohodného rozčlenění souhrnných dat - je nutné předpokládat i tzv. „neznámého poskytovatele“. V této souvislosti je patrné, že postupné snižování významu (váhy) dat uvedených za neznámou oblast či neznámého poskytovatele v relaci k celkovým údajům za kulturu by mělo být projevem zdokonalování účtu kultury jako takového. To je však velmi obtížný a dlouhodobý úkol související zejména s možnostmi rozšiřování a prohlubování statistického výkaznictví (finanční možnosti a pracovní kapacity statistických pracovišť, ochota respondentů, snahy o snižování jejich administrativní zátěže apod.).

Jak je z výše uvedeného zřejmé, členění poskytovatelů kulturních služeb, které je do značné míry ovlivněno možnostmi získání potřebných dat za danou sféru kulturních aktivit, se bude se změnami ve statistickém zjišťování v čase měnit.

Lze použít i jiné členění sektoru kultury než je výše uvedené, které můžeme označit za výchozí či základní. Tak např. kulturní oblasti lze seskupit do čtyř tzv. sfér. Každá z nich odráží rozhodující příbuzné rysy několika oblastí. Za takovou skupinu příbuzných oblastí lze považovat sféru kulturního (hmotného a nehmotného) dědictví, kam patří např. památky, archeologická naleziště, muzea a galerie, archivy a knihovny, dále sféru živé originální umělecké tvorby (např. interpretační a výtvarné umění, umělecká řemesla, design, architektura, reklama) a sféru kulturních medií (např. film, televize, rozhlas, vydávání software a tisk). Čtvrtou sféru – ač ne ryze kulturní - by mohly tvořit správní (režijní) činnosti

102

(včetně ochrany autorských práv a podpory kultury), které jsou i s kulturou – jako s každou jinou oblastí lidských aktivit - neoddělitelně spojeny a dále umělecké vzdělávání.

Samozřejmě, nemalý význam mají i jiná členění kulturního sektoru. Evropská Komise člení kulturu v zásadě na kulturní sektor a kreativní sektor. Prvý tvoří oblast tradičního umění (výtvarné a interpretační umění, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (film a video, televize a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk), druhý – kreativní sektor tvoří oblast kreativních průmyslů (design, architektura a reklamní průmysl) a oblast příbuzných odvětví (výroba PC, přehrávačů apod.). Jak dále uvidíme, toto členění má mimo jiné nemalý význam z pohledu uplatňování tržních vztahů v kultuře a v této souvislosti rozdílných ekonomických výsledků kulturních oblastí.

V souvislosti s vymezením kultury z pohledu účelu či času hovoříme o druhém rozměru kultury - kulturním cyklu. Ten představuje souhrn fází či etap členících kulturu (resp. její oblasti) na tvorbu či produkci, uchovávání hodnot, šíření kulturních služeb a statků, obchod s nimi, vzdělávání a spotřebu kulturní produkce. Průřezový charakter pojetí kulturního cyklu svým způsobem sektor kultury jako takový překračuje a zasahuje také do jiných odvětví či sfér lidských aktivit (např. vzdělávání, obchod).

Co se týče faktoru času, lze mezi kulturním cyklem a kulturními sférami (skupinami oblastí) nalézt určité styčné body. Zatímco cyklus lze připodobnit k momentálnímu řezu právě probíhajícími kulturními aktivitami, tak sféry člení kulturu z dlouhodobého pohledu. S určitou mírou zobecnění lze říci, že kulturní dědictví vychází z minulosti, živá tvorba produkující kulturní služby a statky spotřebovávané v daném čase a na daném místě se váže na přítomnost a média rozšiřující zmíněné služby a statky směřují do budoucnosti.

Lze také říci, že výše uvedené čtyři sféry zároveň představují základní etapy kulturního cyklu (uchovávání kulturních hodnot, jejich tvorba, šíření kulturních služeb a statků, umělecké vzdělávání a související správní činnosti).

Jak ukázaly již výsledky prvého zpracování kulturního účtu za rok 2009, z ekonomického pohledu se vine silná dělící čára mezi tzv. „tradičními“ a „novými“ kulturními obory či odvětvími. Mezi prvými lze uvést na čelném místě celou sféru kulturního dědictví a dále část živé originální umělecké tvory (divadlo, soubory, festivaly, výstavní sály a kulturní domy a režijní činnosti v kultuře). Tyto aktivity v zásadě nejsou finančně soběstačné a směřuje k nim 50 - 60 % veřejných výdajů na kulturu. Naopak tomu je v případě pořizování zvukových nahrávek, televizního a rozhlasového vysílání, výroby a distribuce audiovizuálních děl, tvorby videoher, tisku, architektonických, návrhářských a reklamních činností.

K otázce členění sektoru kultury je třeba dodat, že může být různorodé. Pro jeho odpovídající postižení je podstatné získat potřebná data za co nejnižší části celku , kterým je kulturní sektor jako takový, tj. za jednotlivé oblasti či poskytovatele kulturních služeb. S jejich využitím lze uspokojit informační potřeby spojené s různým členěním kulturního sektoru.

1.2.  Zdroje dat a související problémy

103

K sestavení účtu kultury se využívají různorodá data z administrativních zdrojů i ze statistických zjišťování. Do prvé skupiny patří v prvé řadě údaje z veřejných rozpočtů (státní rozpočet a místní rozpočty), které jsou získávány od MF ČR. Také sem patří dostupné údaje na internetu, obsahující data o některých poskytovatelích kulturních služeb.

Druhou skupinu tvoří zejména data získaná šetřením v domácnostech (cestou tzv. rodinných účtů) a dále statistickým zjišťováním přímo u kulturních subjektů (pod označením KULT, popř. KULT- MK). Šetření v domácnostech provádí ČSÚ, který šetří také držitele licencí rozhlasového a televizního vysílání. Data od naprosté většiny dalších kulturních subjektů (poskytovatelů) sbírá pomocí výše zmíněného šetření (KULT- MK) NIPOS. Některá data (zejména o zpravodajských agenturách, činnosti architektů, fotografické činnosti a činnosti reklamních agentur, maloobchodu atd.) jsou získávána v rámci šetření tzv. podnikové statistiky ČSÚ. Ze statistického zjišťování tohoto úřadu (NI 1-01) jsou získávána také data o neziskových institucích (včetně organizací ochrany autorských práv).

Pro potřeby sestavení účtu se využívají i různé doplňkové zdroje informací. Údaje o zaměstnanosti a mzdách jsou částečně k dispozici z výběrového šetření pracovních sil a ze statistiky práce a mezd. Obě zjišťování provádí ČSÚ, který také dodává makroekonomická data z národního účetnictví (zejména ve formě matice dodávek a užití).

Údaje o archivech má k dispozici MV ČR, některé informace o kinech Unie filmových distributorů atd.

Konečně informace o některých kulturních subjektech a aktivitách nezahrnutých do pravidelných statistických šetření jsou zjišťována pomocí jednorázových dotazníkových šetření NIPOS a IU-DÚ u vybraných respondentů (cirkusy, design, videohry, umělecká řemesla, amatérské umění atd.).

Nutno dodat, že se na mapě statistického sledování sektoru kultury najdou ještě “bílá místa”. Některé činnosti prozatím nejsou statistickým zjišťováním pokryty (např. archeologická naleziště), zatímco jiné jsou pokryty jen částečně (např. umělecká řemesla). Ani v případě zahrnutí daných kulturních aktivit do statistického zjišťování však není získání potřebných údajů snadné. Základní překážkou je vysoká míra neodpovědí (nonrespons) a to zejména v případě ekonomických údajů, které jsou pro sestavení kulturního účtu nezbytnou podmínkou.

Získáním dat však problémy nekončí. Je třeba se vypořádat s problem souvisejícími s klasifikacemi (NACE, COICOP, ISCO ). Údaje o kulturních činnostech jsou velmi často zahrnuty v agregovaných položkách s jinými aktivitami. V případech kdy tomu tak není, bývá z úsporných důvodů výběrový soubor šetření nedostatečně velký na to, aby bylo možno získat a dopočítávat výsledky v potřebném jemném členění (např. na čtyři místa NACE).

Jednou věcí je získat data (velmi často ne zcela úplná a „čistá“, popř. v jiném než potřebném členění) a druhou získat je v potřebném či přijatelném časovém termínu. Data o veřejných výdajích jsou k dispozici zhruba pět měsíců, údaje o výdajích domácností osm a o podnicích či neziskových institucích až dvanáct měsíců po referenčním období. Podobné

104

to je s dopočtenými údaji sbíranými od kulturních subjektů (poskytovatelů). Nejpozději jsou dosažitelná data ze systému národního účetnictví (více než rok po referenčním období), která jsou navíc postupně zpřesňována.

Samozřejmě, nemalé rozdíly jsou i v kvalitě informací. Vysokou věrohodnost lze předpokládat u dat týkajících se veřejných výdajů na kulturu, která vycházejí z čerpání státního rozpočtu. Problematičtější v tomto směru jsou všechny údaje zjištěné statistickým šetřením, ať už v domácnostech (rodinné účty), tak zejména specializovanými šetřeními v kulturních subjektech (výběrová statistická šetření KULT prováděná NIPOS a ČSÚ), dalšími šetřeními ČSÚ v podnicích a šetřeními doplňkovými. Kvalita těchto dat je ovlivněna všemi problematickými okolnostmi, počínaje úplností základního souboru respondentů, metodami sestavení výběrového souboru, mírou neodpovědí, úrovní dopočtů apod.

V rámci řešení úlohy založené na různorodých zdrojích informací se lze ztěží vyhnout rozhodnutí o tom, která data – v případě kontradikce – lze považovat za spolehlivější a prvořadá a která za méně významná či odvozená. V souvislosti s účtem kultury by do prvé skupiny měla patřit bezesporu data o veřejných výdajích na kulturu, vycházející z čerpání státního rozpočtu. Mezi dalšími datovými zdroji by měl také náležet jistý stupeň preference údajům ze systému národního účetnictví, které procházejí řadou bilančních úprav a navíc „zapadají do mozaiky“ makroekonomických ukazatelů sestavovaných dle detailně propracovaných pravidel v souladu s jednotnou mezinárodní metodikou (např. upravená data ze šetření rodinných účtů).

2.  Hospodaření kulturních institucí v roce 2012

2.1. Zdroje financování kultury

Celková výše finančních zdrojů vstupujících do sektoru kultury dosáhla v roce 2012 více než 236,1 mld. Kč.1 (viz. tab. č. 1 v příloze). V porovnání s rokem předcházejícím to bylo o 1,1 mld. Kč (o 0,5%) méně.

Co se původu finančních zdrojů týče, největší část jich pochází z oblasti finančních a nefinančních podniků (dále také “podniky”), na druhém místě jsou domácnosti, na třetím veřejné rozpočty, dále neziskové instituce a na posledním místě je mezinárodní prostředí.

V jednotlivých oblastech (odvětvích) kultury je obrázek podílů zdrojů financování poněkud odlišný. Zatímco v kulturním dědictví, interpretačním umění, uměleckém vzdělávání a v činnostech správního chrakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty (až s 56 % podílem), v tržně orientovaných odvětvích (výtvarné umění, tisk, média, architektura, reklama) to jsou zdroje podniků a domácností.

1 V souladu s výše zmíněným manuálem se použitými zdroji rozumí veškeré provozní příjmy (snížené o zaplacené daně), investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky (bez splacených), dary apod. získané institucemi s převažujícími kulturními aktivitami získané během referenčního roku.

105

Jak ukazuje následující tabulka, ve tříleté časové řadě (2010 - 2012) jsou patrné tendence růstu podílu domácností na celkových zdrojích a naopak poklesu podílu podniků. Veřejné a ostatní zdroje v zásadě stagnují. S ohledem na poměrně nízkou absolutní úroveň, jsou výkyvy podílů ostatních zdrojů velmi vysoké.

podíly v %

Původ zdroje 2010 2011 2012Index

2012/11 v %

Index 2012/10

v %Veřejné rozpočty 13,5 14,6 14,5 99,3 107,4Domácnosti 16,8 17,2 19,3 112,2 114,8Podniky 66,7 65,9 62,2 94,4 93.3Neziskové instituce 2,8 1,2 3,2 266,7 114,3Ostatní svět 0,2 1,1 0,8 72,7 400,0

Z veřejných rozpočtů bylo v roce 2012 věnováno na kulturu 34,3 mld Kč tj. o 417mil. Kč (o 1,2%) méně než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních mimorozpočtových fondů (kultury a pro podporu a rozvoj české kinematografie) na bázi pokladního plnění.

Z celkové výše výdajů bylo více než 28,2 mld. Kč určeno na provozní účely a necelých 6,1 mld. Kč na investice. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce - jak provozních, tak i investičních prostředků - vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů (více než 52 %) a to zejména do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání.

Celková částka věnovaná kultuře v roce 2012 představovala 2,16 % veřejných rozpočtů (v roce 2011 to bylo 2,17%).

Nepřímou pomoc státu kultuře je nemožné kvantifikovat, mimo jiné i proto, že její část může přicházet i prostřednictvím výdajů domácností a podniků (snížení základu daně v případě daru kulturní instituci).

Výdaje domácností na kulturu v roce 2012 dosáhly 45,5 mld. Kč, což je o 4,7 mld. Kč více než v předcházejícím roce a směřovaly nejvíce do sféry médií a tisku (televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.) a to ve výši 29,9 mld. Kč, to představuje podíl 65,7 %. Mnohem méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby (interpretační a výtvarné umění) a uměleckého vzdělávání. Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, koncesionářských poplatků, jiných poplatků za služby, úhrad školného, zápisného a úhrad nákupů zboží kulturní povahy (knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.).

106

Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových čistých peněžních výdajích domácností dosáhl zhruba tří procent.

V rámci ostatních zdrojů financování kultury (téměř dvoutřetinový podíl na celkových zdrojích) mají nejvýznamnější postavení finanční a nefinanční podniky (146,8 mld. Kč), dále nevládní neziskové instituce (7,6 mld. Kč). Zdrojem doplňkového charakteru byly prostředky ze zahraničí (1,9 mld. Kč). V porovnání s předcházejícím rokem byly ostatní zdroje o více než 5 mld. Kč (3,3 %) nižší.

Co se týče jejich rozdělení do jednotlivých oblastí, směřovaly zejména do reklamy (65,4 mld. Kč), médií (30,8 mld. Kč) a tisku (26,7 mld. Kč). Na druhé straně mnohem méně do tradičních kulturních odvětví, ve kterých tradičně převažuje účast zdrojů veřejných.

Uplatnění různorodých zdrojů v rozdílných kulturních oblastech je odrazem rozdílné úrovně rozvoje tržních vztahů v kulturním sektoru. Zatímco se veřejné zdroje nejvíce angažují v oblasti kulturního dědictví, uměleckého vzdělávání, interpretačního umění a správy, tak domácnosti a zejména podniky v oblastech tisku, audiovize, reklamy a architektury.

2.2.  Mikroekonomický pohled

Tabulky č. 3 a 4 uvedené v příloze umožňují hodnotit základní ekonomické ukazatele z výkazů zisku a ztrát kulturních subjektů získané z ročních zjišťování podnikového charakteru (výkazy P 5 – 01, NI a KULT). Je třeba dodat, že podniky jsou v rámci těchto šetření zařazovány do jednotlivých odvětví či oborů dle zásady převažující části tržeb a tak jejich veškeré tržby nemusí nutně pocházet z aktivit kulturního charakteru. Na druhé straně nejsou zahrnuty podniky, které mohou provozovat i kulturní činnosti, avšak převažující část jejich tržeb pochází z aktivit ne-kulturních. Cenou za úplnější pohled, který tak získáváme, je nižší přesnost (resp. „odvětvová“ jemnost či čistota) zjištěných dat.

Jak ukazují tab. č. 3, 4 a 10 hospodaření sektoru kultury skončilo v roce 2012 kladným hospodářským výsledkem ve výši přesahující 12,1 mld. Kč. Tato částka zhruba odpovídá ziskové marži (zisk po zdanění dělený tržbami) ve výši 4,9 % (tj. o 0,6 p.b. méně než v roce 2011).

Hospodaření jednotlivých oblastí kultury a poskytovatelů kulturních služeb je tradičně velmi nevyrovnané. Zatímco v kulturním dědictví bylo dosaženo nemalé ztráty (zejména archivy a knihovnami), jiná odvětví byla značně zisková (reklama, média, tisk). Podle stupně ekonomické soběstačnosti (relace mezi tržbami za vlastní výkony a celkovými výdaji) lze v rámci sektoru kultury odlišit dvě rozdílné sféry hospodaření. Do prvé patří oblasti tradičního umění orientovaného spíše na publikum a návštěvnost, pro které je nepostradatelná finanční podpora z veřejných zdrojů (kulturní dědictví, divadla, soubory, festivaly atd.) a do druhé – orientované na trh – lze zařadit sféru kreativních aktivit (reklama,

107

architektura, design), média a tisk se stupněm soběstačnosti přesahujícím 100 % (při celkové úrovni za sektor ve výši 84,9 % tj. o 4,2 p.b. nižší v porovnání s rokem 2011).

Tabulka č. 7 obsahuje údaje o zaměstnanosti a mzdách v kultuře. V roce 2012 v ní pracovalo zhruba 90 tis. pracovníků, z toho necelých 80 tis zaměstnanců (přepočtený stav) a zbytek dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat dalších několik tisíc osob pracujících v resortu na základě dohod o pracovní činnosti či v postavení osoby samostatně výdělečně činné. Pokud bychom přepočetli výši vykázaných ostatních osobních výdajů v kultuře pomocí průměrných mezd podle daných oblastí, dojdeme k počtu dalších cca 15 500 pracovníků zapojených na základě dohod (přepočtených na plnou pracovní dobu). Z výsledku různých statistických zjišťování lze odhadovat, že v kultuře dále působí cca 45 tis. OSVČ (majitelů). Celkem by tedy bylo možné odhadnout počet osob pracujících v kultuře zhruba na 150 tis. (zaměstnanců, dobrovolníků, pracovníků na dohody a OSVČ). Tento počet samozřejmě nezahrnuje pracovníky zabývající se kulturními aktivitami v ne - kulturních organizacích.

Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře dosáhla 24 982 Kč a byla o 130 Kč (o 0,5%) nižší než v celostátním měřítku. Zejména v případě kultury platí, že průměry mají velmi nízkou vypovídací schopnost. Samozřejmě, že i do oblasti mezd se promítají podstatné rozdíly v úrovni hospodaření dvou odlišných sfér sektoru kultury – tradičních odvětví na straně jedné a médií, tisku a kreativních oborů na straně druhé (viz tab. č. 10). Zatímco v kulturním dědictví nedosáhla průměrná měsíční mzda ani 17 tis. Kč, tak v reklamě, tisku či v architektuře to bylo více než 27 tis. Kč a v oblasti audiovizuální a interaktivní techniky více než 35 tis. Kč. Celkově platí, že více než 45 % zaměstnanců v sektoru kultury pracuje v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou.

Rozdílné ekonomické podmínky a výsledky mají svůj odraz také v investiční aktivitě. Při průměrné intenzitě investic v přepočtu 130 tis. Kč na zaměstnance v celém kulturním sektoru, to bylo v oborech tradičního umění jen 70,8 tis. Kč., v kreativních průmyslech 175,5 tis. Kč a v kulturních průmyslech (tisk a média) až 190 tis. Kč. (viz tab. č. 10).

Pohled na hospodaření sektoru lze částečně doplnit daty o vývozu a dovozu kulturního zboží a služeb (viz tab. č. 9 a), b) a c)). V zahraničním obchodu se zbožím a službami kulturního charakteru bylo dasaženo – podobně jako v předcházejících letech – kladného salda (7,6 mld. Kč). V této souvislosti je však třeba dodat, že uvedené údaje neodrážejí celý rozsah obchodní výměny v oblasti kultury (příslušná šetření jsou výběrová).

108

2.3.  Makroekonomický pohled

Charakteristiku úrovně hospodaření kultury jako celku i jejích jednotlivých částí zcela přirozeně provází otázka místa a váhy tohoto sektoru v ekonomice. Při hledání odpovědi je třeba využít údajů a metod národního účetnictví.

S ohledem na disponibilní data o sektoru kultury se jeví jako nejvhodnější pro vyčíslení makroekonomických ukazatelů výrobní (odvětvová) metoda výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). Podle ní se tento ukazatel rovná součtu hrubé přidané hodnoty zjištěné odpočtem mezispotřeby od hodnoty produkce (HPH) a čistých daní, tj. daní z daného odvětví snížených o dotace poskytnuté tomuto odvětví.

Vstupní data do propočtu by měla vycházet z údajů národního účetnictví, zejména pak z tabulek dodávek a užití. Tyto údaje představují svým způsobem optimální informační soustavu co do své komplexnosti, konzistence a mezinárodní srovnatelnosti. Uvedené přednosti jsou však vykoupeny vysokou pracností a z pohledu uživatelů dat dlouhou dobou čekání na (postupně upřesňované) výsledky.

Nutno dodat, že na základě těchto údajů lze makroekonomické ukazatele sektoru kultury spíše odhadovat než přesně kalkulovat. Je tomu tak zejména pro – z našeho pohledu - nevhodné členění dat v tabulkách dodávek a užití pouze do úrovně oddílů (na 2 místa NACE), zatímco jsou kulturní aktivity často až na úrovni tříd (4 místa NACE). Jedním příkladem za všechny mohou být architektonické činnosti v tabulkách dodávek a užití, které zahrnují celý oddíl 71 CZ-NACE. Za součást kulturního sektoru je však považována pouze třída 71.11. Data odpovídající kulturním aktivitám je nutno získávat složitým postupem s využitím znalosti různých vztahů – např. v úrovni produktivity práce mezi třídami či podílu spotřeby materiálu, energie a služeb na výnosech atd. - mezi údaji zjištěnými v rámci statistických šetření (podniková šetření, KULT, NI).

Z předběžných údajů obsažených v tabulkách dodávek a užití byla propočtena váha kulturního sektoru na celkové produkci ČR v roce 2011 v rozsahu 2,23 % (216,2 mld. Kč) a na hrubé přidané hodnotě v úrovni 2,42 % (83,9 mld. Kč).

Pomocí upřesněných údajů lze tato data poopravit resp. mírně snížit. Podíl kulturního sektoru na celkové produkci lze odhadovat na 2,20 % (215,4 mld. Kč), jeho podíl na HPH ve výši 2,33% (80,4 mld. Kč) a na HDP v úrovni 1,4% (53,1 mld. Kč). Poměrně nižší úroveň HDP v porovnání s HPH je dána nízkou úrovní daní vztahujících se ke kuturnímu sektoru a naopak vysokou úrovní přijatých provozních dotací. Snížení HPH oproti roku 2010 bylo ovlivněno jednak relativním nárůstem mezispotřeby a dále celkovým snížením ekonomického výkonu sektoru kultury.

Z předběžných dat lze za rok 2012 předpokládat (odhadovat), že objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld. Kč (2,16 % na celostátní produkci) a úroveň HPH 82,2 mld. Kč (tj. 2,38 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice). Objem HDP vytvořeného

109

v kultuře lze odhadovat v úrovni 55,1 mld. Kč (1,43 % z celkového HDP). Výchozí předběžné údaje budou dale zpřesňovány a výše uvedený odhad se zřejmě mírně pozmění.

3. Závěr

Nutno dodat, že ač se kulturní účet za období 2012 zpracovává již po čtvrté, lze považovat ověření metodických přístupů za téměř stejně významné jako hledání věcných výsledků. S ohledem na rozšíření sektoru kultury, jeho úplnějšího postižení statistickým zjišťováním i částečné uplatnění pozměněných metodických přístupů, jsme stále ještě na počátku vznikající časové řady, a proto ještě není zcela možné s jistotou porovnávat a hodnotit dynamiku úrovně jednotlivých ukazatelů. Bez ohledu na tuto skutečnost však i toto zpracování kulturního účtu ukázalo, že některé významné poznatky o kulturním sektoru se v zásadě potvrzují (např. postavení jednotlivých oblastí v rámci sektoru, počty zaměstnanců atd.).

Základní otázkou, na kterou by měl dát účet kultury odpověď, je původ, rozsah a užití finančních zdrojů v sektoru kultury. Z administrativních dat bylo zjištěno, že veřejný sektor se podílí na příjmech kulturních subjektů částkou 34,3 mld. Kč (tj. 14, 5%) s tím, že tyto prostředky plynou zejména do oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby a do uměleckého vzdělávání. Podle šetření v domácnostech dosáhly výdaje směřující z rodinných rozpočtů do kultury, zejména do oblasti médií a živé tvorby, 45,5 mld. Kč (tj. 19,3 % celkových zdrojů). Na rozdíl od zdrojů pocházejících z domácností se zdroje vytvořené v podnicích (146,8 mld. Kč tj. 62 % z celkových) snížily. Tato skutečnost spolu se současným poklesem zdrojů z mezinárodního prostředí výrazně ovlivnila celkový meziroční pokles rozsahu disponibilních zdrojů (provozního i investičního charakteru) v kuturním sektoru (o 1,1 mld. Kč, tj. o necelé 0,5% ).

Opět se potvrdilo, že se jednotlivé kulturní oblasti významně liší stupněm uplatnění tržních principů a v této souvislosti také úrovní hospodaření, s tím související výší průměrných mezd, investiční aktivitou atd. Případné prohlubování této diferenciace bude zřejmě záviset na technickém rozvoji na straně jedné a rozsahem podpory neziskových aktivit (kulturní dědictví a část živé tvorby) z veřejných zdrojů na straně druhé.

Problematické ekonomické výsledky výše jmenovaných kulturních oblastí by bylo možné přisuzovat i omezeným možnostem finančních ukazatelů pro vyjádření rozsahu a kvality výkonu některých činností (např. péče o kulturní dědictví, vzdělávací činnost kulturních institucí, působení kultury a jejích hodnot na jedince i společnost). V této souvislosti je proto na místě doplnit ekonomické ukazatele naturálními, z nichž se jako nejvhodnější se pro svou komplexnost jeví ukazatel počtu návštěvníků. Nutno dodat, že i celková návštěvnost kulturních institucí se v porovnání s rokem 2011 mírně snížila (viz. tab. č. 13).

Horší hospodářské výsledky v porovnání s předcházejícím rokem dokládá i pokles ukazatelů stupně soběstačnosti a ziskové marže ( o 4,2 a 0,6 proc. bodu – viz tab. č. 10).

110

V makroukazatelích se porovnání se zpřesněnými údaji za rok 2011 nejeví tak nepříznivě. Při mírném poklesu produkce (o 2,1 %) klesla ještě hlouběji mezispotřeba (o 4,7 %) a hrubá přidaná hodnota tak o 2,2 % vzrostla.

Jak se ukazuje, váha či podíl sektoru kultury na ekonomice jako celku v několika významných ukazatelích osciluje kolem 2 %.

Veřejné zdroje věnované kultuře představují 2,16 % celkových konsolidovaných výdajů veřejných rozpočtů, podíl výdajů domácností na kulturu k celkovým výdajům domácností dosahuje 3% a počet zaměstnanců v sektoru kultury zhruba 2 % z celkového počtu zaměstnanců v ekonomice. Konečně předběžně odhadované podíly produkce a hrubé přidané hodnoty v kultuře mírně přesahují dvouprocentní úroveň (2,16 % a 2,38 %), zatímco odhadovaný hrubý domácí produkt kultury svou výší zůstává pod touto úrovní (1,43 % celostátního ukazatele).

Pokud bychom přidali na pomyslnou misku vah neměřitelnou část výkonů a společenského dosahu sektoru kultury, byl by jeho podíl jistě mnohem vyšší. To, co nelze finančně vyjádřit je však mimo naše možnosti. Je třeba se zabývat tím, co dokážeme ovlivnit a provádět opatření - zejména v oblasti statistických zjišťování – která nám umožní postupně zvyšovat rozsah kulturních aktivit zahrnutých do satelitního kulturního účtu a naopak snižovat stupeň jeho nepřesnosti.

111

4. Použité zdroje a literatura:

Systém účtů kultury. Praha, NIPOS 2011

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2011. Praha, ČSÚ 2013 (Práce a sociální analýzy, E- 3318 -13)

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010. Praha, NIPOS 2011

ESSnet on Culture statistics 2009 –2011, Task Force 1 : Framework and definitions (Final Report 2011)

National report on public expenditure, Eries, 2004

The Economy of Culture, studie KEA European Affairs pro Evropskou komisi, (2006)

Statistická zjišťování ČSÚ a NIPOS a administrativní zdroje dat MF, MV, ČSSZ a Unie filmových distributorů a různá doplňková zjišťování provedená IU-DÚ a NIPOS

Tabulky dodávek a užití ČSÚ za rok 2011 a 2012

Klasifikace ekonomických činností ( CZ-NACE). Praha, ČSÚ 2008

112

5. Tabulková příloha

Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2012............................19

Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kultur. oblastí a poskytovatelů kultur. služeb v roce 2012......................................................................................................................... 20

Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2012...............21

Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012................................................................................................................................. 22

Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2012 (odhad)..........23

Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3 - 5 odhad).24

Tabulka 7 Zaměstnanost a mzdy v kultuře v roce 2012...........................................................25

Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2012.........................................26

Tabulka 9a Zahraniční obchod se zbožím kulturního sektoru v roce 2012..............................27

Tabulka 9b Zahraniční obchod se službami kulturního sektoru v roce 2012...........................28

Tabulka 9c Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2012.............29

Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2012..................30

Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury................................................31

Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012.............................32

Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kult. služeb v natur. ukazatelích v roce 2012................................................................................................................................. 33

113

114

Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2012

v tis. Kč

OBLASTÚstřední

vládní instituce

Místní vládní

instituce

Veřejný sektor celkem

Přímé výdaje

domácností

Nefinanční a finanční podniky 1)

Nevládní

neziskové

instituce 1)

Soukromý sektor celkem

Evropské strukturální fondy

Jiné mezinárodní instituce

Ostatní svět

celkem

ZDROJE CELKEM

Kulturní dědictví

3 724 868

9 672 892

13 397 760

3 062 635

6 816 222

236 284

10 115 141

177 346

31 672

209 018

23 721 919

Interpretační umění

928 972

4 523 667

5 452 639

1 850 296

2 327 229

88 858

4 266 383

21 838

21 739

43 577

9 762 599

Výtvarné umění

23 439

47 799

71 238

637 439

5 918 642

3 629

6 559 710 1 595 7 136 8

7316 639

679Periodický a neperiodický tisk

28 040

23 240

51 280

12 127 000

23 375 825

3 323

35 506 148 82 82 35

557 510

Audiovizuální a interaktivní technika

274 468

977 322

1 251 790

17 830 655

23 854 012

5 317 012

47 001 679

13 283

1 586 837

1 600 120

49 853 589

Architektura . . . . 18 547 258

1 805

18 549 063

73 729 . 73

72918

622 792

Reklama . . . 127 394

65 430 363 . 65

557 757 . . . 65 557 757

Umělecké vzdělávání

10 828

7 181 928

7 192 756

1 345 000 . . 1 345

000 2 246 . 2 246

8 540 002

1 Celkové příjmy jsou sníženy o příjmy z veřejného sektoru, domácností, mezinárodního prostředí, zaplacené daně a zvýšeny (sníženy) o změnu stavu úvěrů apod.

115

Správa2

359 129

23 898

2 383 027

56 344

499 892

1 975 338

2 531 574 . . . 4 914

601

Neznámá oblast

419 875

4 100 720

4 520 595

8 420 236 – – 8 420

236 – – – 12 940 831

CELKEM7

769 619

26 551 466

34 321 085

45 456 999

146 769 443

7 626 249

199 852 691

290 119

1 647 384

1 937 503

236 111 279

Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kultur. oblastí a poskytovatelů kultur. služeb v roce 2012

v tis. Kč

OBLAST

Historické

památky

Muzeum a

galerie

Divadla Kulturní domy

Hudební

soubory

Výstavní sály

Knihovny

Archivy Rozhlas Televize

Org. ochra

ny autor. práv

Školy uměl. vzděl.

Ostatní poskyto-

vateléCELKEM

Kulturní dědictví

2 260 692

4 355 554 x x x x 2 765

985866 235 x x x x

13 474 453

23 721 919

Interpretační umění

x x 4 742 175

2 814 526

1 225 769 x x x x x x x 980

129

9 762 599

Výtvarné umění

x x x x x 237 167 x x x x x x

6 402 512

6 639 679

Výrobci a distributoři audioviz. děl

x x x x x x x x 4 962 125

22 449 476 x x

22 441 988

49 853 589

Uměl x x x x x x x x x x 8 540 x 8

116

ecké vzdělávání

002 540 002

Správa a podpora kulturní činnosti

x x x x x x x x x x 967 681 x

3 946 920

4 914 601

Neznámá oblast

x x x x x x x x x x x x 132678890

132 678 890

CELKEM

2 260 692

4 355 554

4 742 175

2 814 526

1 225 769

237 167

2 765 985

866 235

4 962 125

22 449 476

967 681

8 540 002

179 923 892

236 111 279

117

Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2012

v tis. Kč

OBLASTPříjmy

(výnosy) celkem

z toho:tržby za vlastní

výkony

Výdaje (náklady) celkem

v tomRozdíl příjmů

(výnosů) a výdajů (nákladů)

spotřeba materiálu,

energie, zboží

a služeb

osobní náklady

ostatní výdaje

(náklady)

Kulturní dědictví 16 485 796 8 603 451 16 967

28210 206

049 5 633 642 1 127 591 -481 486

Interpretační umění 9 772 738 3 580 212 9 598 549 3 780 576 4 246 546 1 571 427 174 189

Výtvarné umění 6 661 253 6 385 963 5 655 002 3 457 358 804 823 1 392 821 1 006 251

Periodický a neperiodický tisk

42 671 923 40 864 662 40 439

86129 684

528 6 406 694 4 348 639 2 232 062

Audiovizuální a interaktivní média

46 122 782 32 001 147 42 322

79626 056

838 4 004 577 12 261 381

3 799 986

Architektura 19 088 441 17 933 733 17 619

19811 784

331 3 164 488 2 670 379 1 469 243

Reklama 66 200 646 62 738 904 62 433

14350 515

998 6 427 036 5 490 109 3 767 503

Umělecké vzdělávání 847 010 619 603 723 172 387 538 244 730 90 904 123 838

Správa a podpora kulturní činnosti

10 120 320 2 041 294 10 090

631 1 804 562 1 200 343 7 085 726 29 689

CELKEM 217 970 909 174 768 969 205 849

634137 677

77832 132

87936 038

97712 121

275Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012

118

v tis. Kč

119

POSKYTOVATELPříjmy

(výnosy) celkem

z toho:tržby za vlastní

výkony

Výdaje (náklady) celkem

v tomRozdíl příjmů

(výnosů) a výdajů

(nákladů)

spotřeba materiálu,

energie, zboží a služeb

osobní nákladyostatní výdaje

(náklady)

Historické památky 2 298 937

1 541 136

2 264 504 897 325 678 756 688

423 34 433

Muzea a galerie 4 367 642 759 059 4 354

8191 515

5271 990

657848 635 12 823

Archivy 871 107 102 979 1 424 943 502 027 852 160 70

756-553 836

Knihovny 2 769 845 214 363 2 829

077 861 153 1 708 328

259 596 -59 232

Divadla 4 756 947

1 573 999

4 797 447

1 423 044

2 385 287

989 116 -40 500

Hudební soubory 1 231 899 423 855 1 278

784 501 240 594 165 183 379 -46 885

Festivaly 873 016 322 354 864 028 516 950 299 413 47 665 8 988

Cirkusy 77 234 64 960 75 418 31 946 12 035 31 437 1 816

Kulturní domy 2 833 642

1 195 047

2 582 872

1 307 396 955 646 319

830 250 770

Výstavní sály 238 007 122 947 270 289 160 352 85 387 24 550 -32 282

Rozhlas 5 033 731

3 386 500

3 747 500

2 077 453

1 014 425

655 622

1 286 231

Televize 23 485 752

12 213 458

22 016 774

10 545 228

1 558 525

9 913 021

1 468 978

Ostatní poskytovatelé 169 133 150

152 848 312

159 343 179

117 338 137

19 998 095

22 006 947

9 789 971

CELKEM 217 970 909

174 768 969

205 849 634

137 677 778

32 132 879

36 038 977

12 121 275

120

121

Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2012 (odhad)

v tis. Kč b.c.

OBLAST Produkcev zákl. cenách

Mezispotřebav kup.cenách

Hrubá přidaná hodnota

Podíl jednotlivých oblastí

na celkové hrubé přidané hodnotě v %

Kulturní dědictví 13 078 457 5 427 039 7 651 418 9,3

Interpretační umění 12 901 947 5 577 427 7 324 520 8,9

Výtvarné umění 6 902 696 4 331 035 2 571 661 3,1

Periodický a neperiodický tisk 35 897 892 22 895 050 13 002 842 15,8

Audiovizuální a interaktivní média 45 340 009 25 714 579 19 625 430 23,9

Architektura 19 521 402 12 979 837 6 541 565 8,0

Reklama 61 731 415 46 611 205 15 120 210 18,4

Umělecké vzdělávání 7 290 627 1 768 214 5 522 413 6,7

Správa a podpora kult. činnosti 8 220 610 3 349 252 4 871 358 5,9

CELKEM 210 885 055 128 653 638 82 231 417 100,0

122

Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3 - 5 odhad)

v tis. Kč

SEKTOR OBLAST

PŘÍJMY (VÝNOS

Y) CELKEM

VÝDAJE (NÁKLA

DY) CELKEM

HODNOTA

PRODUKCE

(v mil. Kč)0)

MEZI-SPOTŘ

EBA(v mil. Kč)1)

HRUBÁ PŘIDA

NÁ HODNOTA (v

mil. Kč)1)

POČET ZAMĚS

TN. (PŘEPOČ.)v os.

VÝDAJE NA

INVESTICE

EXPORT ZBOŽÍ

A SLUŽEB

IMPORT ZBOŽÍ

A SLUŽEB

POČET PRÁVNICKÝCH A

FYZICKÝCH OSOB

NACE

a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

KULT

URN

Í SE

KTO

R

Kulturní dědictví

16 485 796

16 967 282

13 078

5 427

7 651

17 664

1 737 970

81 060

330 931 6 225 91.01, 02, 03, 47.78, 79

0)

Scénická umění

9 772 738

9 598 549

12 902

5 577

7 325

12 478

410 116

127 750

330 357 5 717 90.01,02,04

Výtvarná umění 0)

3 747 714

3 131 919

3 931

2 354

1 577

1 347

178 143

250 750

134 013 6 745 74.20,90.03

Kulturní a uměl. vzdělávání

847 010

723 172

7 291

1 768

5 523 467 22

988 x x 1 255 85.52

Uměl. řemesla

561 330

552 960 568 385 183 1

230 .5

762 836

3 753 715

1 000 odd.14,15,16,23,25,31,32,43 (část)

Sektor celkem

31 414 588

30 973 882

37 770

15 511

22 259

33 186

2 349 217

6 222 396

4 549 016

20 942 –

KULT

UR Film a

video14

572 85714

072 57116

2079

9256

2821

5281

150 674

11 530 210

8 353 387

1 179 59.11,12,13,14, 77.22, 47.63 (část)

0 odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví0 údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1 až 60 bez designu a um. řemesel

123

NÍ

PRŮ

MYS

LY

Hudba 1 908 833

1 610 024

2 208

1 522 686 307 52

846934 784

1 613 419

2 870 59.20, 47.63 (část) 2)

Rozhlas 5 033 731

3 747 632

4 541

2 006

2 535

1 809

67 685

1 208

9 305 60 60.10

Televize 23 485 752

22 016 774

21 187

11 787

9 400

4 358

1 707 904

153 299

420 419 120 60.20

Knihy a tisk 42 671 923

40 439 861

35 898

22 895

13 003

13 794

1 270 496

8 507 509

5 775 387

36 100 58.11,13,14,63.91,74.30,47.61,62 2)

Videohry 1 121 609

875 795

1 197 476 721 736 29

218 . . 28 58.21

Sektor celkem

88 794 705

82 762 657

81 238

48 611

32 627

22 532

4 278 823

21 127 010

16 171 917

40 357 –

KREA

TIVN

Í PR

ŮM

YSLY

Architektura

19 088 441

17 619 198

19 521

12 980

6 541

7 117

1 348 983

254 900

111 087 3 508 71.11

Reklama 66 200 646

62 433 143

61 731

46 611

15 120

13 277

2 271 303

11 810 365

10 976 939

5 625 73.11

Design 2 352 209

1 970 123

2 404

1 592 812 660 74

456196 612

187 368 1 315 74.10

Sektor celkem

87 641 296

82 022 464

83 656

61 183

22 473

21 054

3 694 742

12 261 877

11 275 394

10 448 –

Správa a podpora kult. činnosti

10 120 320

10 090 631

8 221

3 349

4 872

3 013

45 749 . . 770 84.11,12 (část), 94.99.2

KULTURA CELKEM

217 970 909

205 849 634

210 885

128 654

82 231

79 785

10 368 531

39 611 283

31 996 327

72 517 –

124

Tabulka 7 Zaměstnanost a mzdy v kultuře v roce 2012

POSKYTOVATEL

Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažujíc

í kulturní činností

Povolání "ne-

kulturního" charakteru prováděné v organizaci s převažujíc

í kulturní činností

Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažující jinou než

kulturní činností

Dobrovolníci

Neznámý charakter povolání

CELKEM

Počet zaměstnanc

ů celkemMzdy v tis. Kč Průměrná

mzda v Kč

Historická památka 482 . . 1 787 1 491 1 973 460 501 19 450

Muzeum a galerie 2 714 . . 1 764 3 147 5 861 1 386 496 19 714

Archiv . . . . 2 421 2 421 616 188 21 210

Knihovna 4 618 . . 1 689 769 5 387 1 197 134 18 519

Divadlo 3 047 . . 2 631 4 234 7 281 1 670 106 19 115

Výstavní sál . . . 448 252 252 51 061 16 885

Kulturní dům 1 442 . . 1 712 1 507 2 949 633 784 17 910Nakladatelství/vydavatelství 7 312 . . . 6 427 13 740 4 170

562 25 295

Film a video . . . . 1 528 1 528 567 156 30 931

Rozhlas 899 . . . 910 1 809 996 384 45 899

Televize 3 525 . . . 833 4 358 2 234 086 42 720

Organizace ochrany autorských práv . . . . 277 277 113 156 34 042

Ostatní poskytovatelé . . . 31 949 31 949 9 821 651 25 618

125

CELKEM 24 040 . . 10

031 55 745 79 785 23 918 265 24 982

Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2012

v tis. Kč

POSKYTOVATELInvestice

v kulturním sektoru

Zdroje investic Z celkových investic

státní ze zahraničí z toho: EU vlastní a jiné hmotný majetek

nehmotný majetek

Historická památka 187 070 65 930 49 661 41 655 71 479 179 163 7 907

Muzeum a galerie 597 976 461 932 83 061 63 250 52 983 576 413 21 563

Archiv 57 005 37 139 . . 19 866 55 523 1 482

Knihovna 730 665 629 853 6 236 6 236 94 576 606 147 124 518

Divadlo 180 408 54 565 212 120 125 631 175 281 5 127

Koncertní sál (soubory a festivaly) 5 802 1 514 215 . 4 073 3 962 1 840

Kulturní domy 204 901 199 502 5 399 2 781 0 196 304 8 597

Výstavní sál 5 898 1 168 . . 4 730 5 686 212

Rozhlas 67 685 . . 67 685 52 758 14 927

Televize 1 707 904 786 . . 1 707

118 996 559 711 345

Ostatní poskytovatelé 6 623 217

4 644 917 17 685 17 685 1 960

615 4 408 515 2 214 702

CELKEM 10 368 531

6 097 306 162 469 131 727 4 108

756 7 256 311 3 112 220

126

Tabulka 9a Zahraniční obchod se zbožím kulturního sektoru v roce 2012

v tis. Kč

KULTURNÍ OBLAST

G e o g r a fi c k é č l e n ě n í

EU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEM

VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO

Kulturní dědictví 23 025 285 680 11 439 25 126 46 424 13 400 80 888 324 206 -243 318

Interpretační umění . . . . . . . . .

Výtvarné umění 1 707 631 2 272 795 285 337 144 196 3 825 393 1 336 724 5 818 361 3 753 715 2 064 646

Periodický a neperiodický tisk

7 184 120 4 316 675 23 149 98 514 829 049 518 606 8 036 318 4 933 795 3 102 523

Audiovizuální a interaktivní technika

7 603 921 2 362 362 240 205 586 497 892 373 3 617 187 8 736 499 6 566 046 2 170 453

Architektura . . . . . . . . .

Reklama . . . . . . . . .

Umělecké vzdělávání . . . . . . . . .

Správa . . . . . . . . .

CELKEM 16 518 697 9 237 512 560 130 854 333 5 593 239 5 485 917 22 672 066 15 577 762 7 094 304

127

Tabulka 9b Zahraniční obchod se službami kulturního sektoru v roce 2012

v tis. Kč

KULTURNÍ OBLAST

G e o g r a fi c k é č l e n ě n íEU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEM

VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO

Kulturní dědictví 172 6 650 . 32 . 43 172 6 725 -6 553

Interpretační umění 62 992 160 394 8 658 177 347 56 100 42 616 127 750 330 357 -202 607

Výtvarné umění 267 039 265 454 37 556 22 689 87 242 33 238 391 837 321 381 70 456

Periodický a neperiodický tisk 442 845 241 133 14 844 20 388 13 502 580 071 471 191 841 592 -370 401

Audiovizuální a interaktivní technika

3 173 802

2 408 402 118 706 845 757 590 494 576 325 3 888

0023 830

484 52 518

Architektura 215 964 101 647 1 081 4 305 37 855 5 135 254 900 111 087 143 813

Reklama 10 451 721

8 458 019 318 913 103 438 1 039

7312 415

48211 810

36510 976

939 833 426

Umělecké vzdělávání . . . . . . . . .

Správa . . . . . . . . .

CELKEM 14 614 535

11 641 699 499 758 1 123

9561 824

9243 652

91016 939

21716 418

565 520 652

128

Tabulka 9c Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2012

v tis. Kč

KULTURNÍ OBLASTG e o g r a fi c k é č l e n ě n í

EU USA OSTATNÍ SVĚT CELKEMVÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ VÝVOZ DOVOZ SALDO

Kulturní dědictví 23 197 292 330 11 439 25 158 46 424 13 443 81 060 330 931 -249 871

Interpretační umění 62 992 160 394 8 658 127 347 56 100 42 616 127 750 230 357 -202 607

Výtvarné umění 1 974 670

2 538 249 322 893 166 885 3 912

6351 369

9626 210

1984 075

0962 135

102Periodický a neperiodický tisk

7 626 965

4 557 808 37 993 118 902 842 551 1 098

6778 507

5095 775

3872 732

122Audiovizuální a interaktivní technika

10 777 723

4 770 764 358 911 1 432

2541 482

8674 193

51212 619

50110 396

5302 222

971

Architektura 215 964 101 647 1 081 4 305 37 855 5 135 254 900 111 087 143 813

Reklama 10 451 721

8 458 019 318 913 103 438 1 039

7312 415

48211 810

36510 976

939 833 426

Umělecké vzdělávání . . . . . . . . .

Správa . . . . . . . . .

CELKEM 31 133 232

20 879 211

1 059 888

1 978 289

7 418 163

9 138 827

39 611 283

31 996 327

7 614 956

129

Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2012

v tis. Kč, v %

OBLASTSEKTOR

VEŘEJNÉ ZDROJE ÚROVEŇ HOSPODAŘENÍ

HRUBÁ PŘIDANÁ

HODNOTA

ZAMĚSTNANCI MZDY INVESTICE

v tis. Kč

podíl na

sektoru v %

stupeň soběstačnos

ti v %

zisková

marže v %

v mil. Kč

podíl na

sektoru v %

počet

podíl na

sektoru v %

průměrná

měsíční mzda v Kč

index k prům. mzdě sektor

u

v tis. Kč

podíl krytý dotacemi a granty

v %

Kulturní dědictví 13 397 760 39,0 50,7 x 7

651 9,3 17 664 22,1 16

752 67,1 1 737 970 76,7

Interpretační umění

5 452 639 15,9 37,3 1,4 7

325 8,9 12 478 15,6 18

913 75,7 410 116 100,0

Výtvarné umění 71 238 0,2 113,3 10,2

2 572 3,1 3

237 4,1 15 645 62,6 252

599 6,8

Periodický a neperiodický tisk 51 280 0,1 101,1 4,6 13

003 15,8 13 794 17,3 27

533110,

21 270

496 0,2

Audiovizuální a interaktivní technika

1 251 790 3,7 75,6 7,2 19

625 23,9 8 738 11,0 35

217141,

03 008

327 35,7

Architektura . x 101,8 6,8 6 542 8,0 7

117 8,9 27 017

108,1

1 348 983 1,6

Reklama . x 100,5 5,0 15 120 18,4 13

277 16,6 27 855

111,5

2 271 303 0,0

Umělecké vzdělávání

7 192 756 21,0 85,7 14,

15

522 6,7 467 0,6 25 679

102,8 22 988 10,8

Správa a podpora kult. činnosti a neznámá oblast

6 903 622 20,1 x x 4

871 5,9 3 013 3,8 24

032 96,2 45 749 18,2

C E L K E M 34 321 100, 84,9 4,9 82 100, 79 100, 24 100, 10 368 27,8

130

085 0 231 0 785 0 982 0 531

v to

m

kulturní sektor 26 098 521 76,0 54,9 1,1 22

258 27,1 33 186 41,6 18

541 74,2 2 349 217 75,8

kulturní průmysly

1 303 070 3,8 88,0 5,9 32

628 39,7 22 532 28,2 30

513122,

14 278

823 25,1

kreativní průmysl 15 872 0,0 101,0 5,6 22

474 27,3 21 054 26,4 27

282109,

23 694

742 0,6

správa a podpora kult. činnosti

2 383 027 6,9 20,2 0,1 4

871 5,9 3 013 3,8 24

032 96,2 45 749 18,2

131

Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury

v mil. Kč

UKAZATEL 2010 2011 2012 Index 2011/10 Index 2012/11 Index 2012/10

Veřejné zdroje celkem 36 283 34 739 34 322 0,96 0,99 0,95

Náklady celkem 219 816 204 341 205 850 0,93 1,01 0,94

Výnosy celkem 229 110 216 212 217 971 0,94 1,01 0,95

Stupeň soběstačnosti v % 87,1 89,1 84,9 1,02 0,95 0,97

Počet zaměstnanců v os. 87 018 81 521 79 785 0,94 0,98 0,92

Průměrná hrubá měs. mzda v Kč 24 406 24 704 24 982 1,01 1,01 1,02

Investice v mil. Kč 13 748 11 416 10 369 0,83 0,91 0,75

Hrubá přid.hodnota v mld. Kč 0) 86.1 80,4 82,2 0,93 1,02 0,95

Hrubý dom. produkt v mld. Kč 1) 59,5 53,1 55,1 0,89 1,04 0,93

0 odhad, za rok 2012 z předběžných dat.

132

Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2012

POSKYTOVATEL Kulturní podniky a instituce celkem

v tomstátní soukromé ostatní

Památkové objekty zpřístupněné za vstupné

295 190 59 4

6Muzea a galerie (muzea

výtvarných umění)50

2 398 58 46

Výstavní síně 289 96 119 7

4

Knihovny (veřejné) 5 401

5 401 - -

Divadla 153 39 43 7

1

Hudební tělesa 194 36 27 1

31

Rozhlas 60 1 47 12

Televize 120 1 107 1

2

Festivaly 417 125 88 2

04

Kulturní domy 488 424 35 2

9Vydavatelé neper.a period.

tisku71

8 20 642 56

Celkem 8 637

6 731

1 225

681

133

Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kult. služeb v natur. ukazatelích v roce 2012

POSKYTOVATELPočet návštěv

kulturních zařízení na 10 tis. osob

Počet vydaných

titulů na 10 tis. osob

Počet vysílacích hodin

na 1 držitele vys. licence

Index 2012/2011

v %

Historické památky 11 063 x x 95,4

Muzea a galerie 9 113 x x 95,5

Výstavní sály 1 904 x x 86,5

Knihovny 23 120 x x 101

Kina 10 640 x x 103,5

Divadla 6 945 x x 97,1

Koncertní sály (soubory a festivaly)

2 227 x x 96,8

Nakladatelství a vydavatelství x 2

9 x x

Rozhlas x x 21 014 135,6

Televize x x 9 671 102,9

Kulturní domy 8 082 x x 104,7

CELKEM 73 094

29

30 685 99,2 0)

0 zahrnuje pouze návštěvnost

134

Příloha č. 4

Analýza: Tvorba státní kulturní politiky ve vztahu k doporučením Rady Evropy a Evropské unie

Kultura v agendě Rady Evropy a Evropské unie – analýza, komparace a podněty pro státní kulturní politiku

Pavla Petrová

Obsah

1 ÚVOD...............................................................................................................................2

2 RADA EVROPY..................................................................................................................2

2.1 CULTURAL POLICY REVIEW PROGRAMME RADY EVROPY..............................................................2

1.1.2 Obecně o programu.................................................................................................21.1.3 Hlavní principy stavby kulturní politiky z pohledu Rady Evropy.................................2

2.2 DALŠÍ INICIATIVY RADY EVROPY..........................................................................................2

2.2.1 Culture Watch Europe..............................................................................................22.2.2 Kompendium kulturních politik a trendů v Evropě (1)..............................................3

3 EVROPSKÁ KOMISE......................................................................................................4

3.1 NOVÁ TÉMATA V EVROPSKÉ STRATEGII.................................................................................4

3.1.1 Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World........43.1.2 Pracovní plán na období 2011-2014..........................................................................43.1.3 Návrh pracovního plánu na období 2015-2018......................................................5

3.2 PROGRAM CREATIVE EUROPE – KREATIVNÍ EVROPA...................................................................5

3.2.1 O programu.........................................................................................................53.2.2 Cíle a priority programu...........................................................................................53.2.3 Finanční nástroj programu.......................................................................................6

3.3 AKTUÁLNÍ ZMĚNY V ŘÍZENÍ EVROPSKÉ KOMISE A DOPADY V OBLASTI KULTURY..................................6

4 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ.....................................................................................................6

POUŽITÉ ZKRATKY:..............................................................................................................7

POUŽITÉ ZDROJE:................................................................................................................7

135

1 ÚvodObě dvě instituce – jak Rada Evropy, tak i Evropská komise využívají svého vlivu v oblasti kultury. Každá z institucí k tomu používá odlišné nástroje. Jejich doporučení se nicméně v řadě ohledů protínají. Evropská komise pokud jde o strategické uvažování o kultuře, je podstatně mladší. Svoji první kulturní politiku představila teprve v roce 2007. Naopak Rada Evropy svá opatření a doporučení začala dávno před tím již v 80. letech minulého století. Nicméně byla to například Evropská komise, která se stala jednou z prvních stran Úmluvy UNESCO o podpoře a ochraně rozmanitosti kulturních projevů (v roce 2006) (10) a její naplňování si dala hned do svých priorit nově vznikající evropské strategie kultury (5). V prioritách a doporučeních obou institucí tak lze jednoznačně nalézt i doporučení a podněty pro novou státní kulturní politiku ČR.

2 Rada Evropy

2.1 Cultural Policy Review Programme Rady Evropy

1.1.2 Obecně o programuCultural Policy Review Programme (Program revizí kulturní politiky) (2) byl iniciován v roce 1986 na základě metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Hlavním cílem tohoto programu je vyhodnocení jednotlivých kulturních politik vedoucí k jejich optimalizaci a k maximálnímu užitku pro občany dané země. Do projektu se může přihlásit jakákoliv členská země Rady Evropy. V současnosti v programu participuje na 30 zemí včetně Ruska nebo Turecka.

1.1.3 Hlavní principy stavby kulturní politiky z pohledu Rady EvropyV Programu revizí kulturní politiky jsou kulturní politiky evaluovány prostřednictvím toho, jak jsou naplňovány hlavní principy stavby kulturní politiky z pohledu Rady Evropy. (2)Kulturní politika by měla:

Respektovat identitu a podporu kulturní diverzity a mezikulturního dialogu Respektovat svobodu projevu, shromažďování a názoru (tj. články Evropské Úmluvy

o lidských právech) Podporovat kreativitu Podporovat účast na kultuře, demokratizaci kultury a kulturní demokracii

2.2 Další iniciativy Rady Evropy

2.2.1 Culture Watch EuropeCulture Watch Europe je iniciativou Rady Evropy (3), která má propagovat kulturu jako základní esenci demokracie (the soul of democracy), a to tím, že nabízí inovativní a

136

hodnověrně podložený přehled o vývoji oblasti kultury, dědictví a médií v Evropě. Zabývá se sledováním příkladů dobré praxe v kulturních politikách. K hlavním tématům patří mimo jiné demokracie, transparentnost, přístup a účast na kultuře, respekt k jedinečnosti a různorodosti, mezikulturní dialog nebo kulturní práva. Poskytuje přístup k elektronickým informačním zdrojům prostřednictvím webových stránek Rady Evropy. V případě potřeby též provádí konzultace pro evropské státy. Informace sleduje a shromažďuje především prostřednictvím následujících platforem/ projektů zaměřených na jednotlivé oblasti:

- European Audiovisual Observatory/ Evropská Audiovizuální Laboratoř -založena v roce 1992 za účelem shromažďování informací o audiovizuálním sektoru v Evropě. Poskytuje informace o audiovizuálních trzích a jejich financování, zpracovává analýzy a studie. Je podporována členskými státy a Evropskou unií reprezentovanou Evropskou komisí.http://www.obs.coe.int/web/obs-portal/home

- HEREIN: European Heritage Network - shromažďuje informace a data vážící se k finančním mechanismům, legislativě, dokumentaci a strategiím v oblasti evropského dědictví. HEREIN slouží jako observatoř pro implementaci evropských úmluv v oblasti dědictví (nejenom kulturního).http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/Herein/Default_en.asp

- Compendium on cultural policies and trends in Europe/ Kompendium kulturních politik a trendů v Evropě, které patří k hlavním nástrojům sledování, analýzy a komparace kulturních politikhttp://www.culturalpolicies.net/web/index.php .

- Fond EURIMAGES - Fond Rady Evropy na podporu koprodukce, distribuce a dalšího vyžití evropských filmových děl vznikl v roce 1988, sídlí ve Štrasburku a v současné době sdružuje 36 členských států.http://www.coe.int/t/dg4/eurimages/default fr.asp

2.2.2 Kompendium kulturních politik a trendů v Evropě (1)

Jedná se o webový systém, který je založen na pravidelném monitoringu a aktualizaci národních kulturních politik v Evropě. V současné době projekt zahrnuje již 50 členských zemí. Projekt byl iniciován Radou Evropy ve spolupráci s European Institute for Comparative Cultural Research (ERICarts) v roce 1998. Profily jednotlivých zemí jsou sestavovány pokud možno každoročně, a to podle jednotného systému. Sledované skutečnosti jsou aktualizovány na základě priorit. Hlavní priority byly dány ve shodě s hlavními prioritami Rady Evropy jako:

Kulturní diverzita Mezikulturní dialog Sociální začleňování

Profily zahrnují v popisu historický vývoj, současnou strukturu, právní rámec, finanční aspekty i probíhající aktuální debaty o kulturní politice a trendech. Jejich komparací lze

137

jednoduše vysledovat nové tendence a informace o nové legislativě i strategických dokumentech v jednotlivých zemích.

3 Evropská komise

3.1 Nová témata v evropské strategii

3.1.1 Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World

V roce 2007 byla po dlouhých debatách s kulturním sektorem schválena první Evropská strategie kultury tzv. Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World/ Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (5). Poprvé se v této nové strategie objevuje rovněž zapojení široké odborné veřejnosti do vytváření koncepčních dokumentů pro Evropskou komisi. Jedná se o tzv. „otevřenou metodu koordinace" (Open Method of Coordination - OMC). Tato metoda je od roku 2007 zcela novým způsobem komunikace Evropské unie se všemi aktéry tj. evropské i národní instituce, neziskové organizace, platformy apod.). Členské země rovněž nominují své zástupce (ať už z řad ministerských úředníků, či z řad odborné veřejnosti) do tzv. expertních pracovních skupin OMC, které jsou sestavovány s ohledem na jednotlivé priority pracovních plánů, o kterých je řeč dále.

Na základě této celoevropské strategie jsou rovněž vytvářeny Pracovní plány pro kulturu /Work Plan for Culture. První z nich byl předložen na období 2008-2010, druhý na období 2011 – 2014 a v současné chvíli je v připomínkovém řízení v pořadí již třetí pracovní plán na období 2015-2018.Pracovní plány detailně rozpracovávají kulturní strategii a stanovují priority pro jednotlivé oblasti cílů.

3.1.2 Pracovní plán na období 2011-2014

Stávající plán, který je v platnosti do konce letošního roku, má celkem 6 prioritních oblastí (6):

Priorita A: Kulturní diverzita, mezikulturní dialog a přístupná kultura podporující začlenění

Priorita B: Kulturní a tvůrčí odvětví Priorita C: Kompetence a mobilita Priorita D: Kulturní dědictví, včetně mobility sbírek Priorita E: Kultura ve vnějších vztazích Priorita F: Statistiky v oblasti kultury.

Jednotlivé priority mají stanoveny i úkoly, kterých chce Evropská komise v daném období dosáhnout. Jsou mezi nimi tvorby příruček osvědčených postupů, vytvoření souboru nástrojů

138

pro boj proti obchodu s kulturními statky, analýza systémů pro oceňování uměleckých děl, podpora začleňování Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (10) partnerskými zeměmi v příslušných evropských a vnitrostátních politikách, vytvoření metodického rámce a publikování nového vydání příručky Eurostatu.

3.1.3 Návrh pracovního plánu na období 2015-2018V návrhu nového pracovního plánu na roky 2015-2018 zatím jsou tyto priority (jedná se o interní materiál Evropské komise):

Priorita A: Přístupná a participativní kultura podporující začlenění Priorita B: Kulturní dědictví Priorita C: Kreativita a inovace Priorita D: Podpora kulturní diverzity a mobility Priority E: Statistiky v oblasti kultury: Sběr dat podporujících tvorbu politik

založených na průkazných podkladech. Mezi hlavními úkoly jsou opět tvorba příruček osvědčených postupů, mapování, tvorba metodik a pokračování práce expertních pracovních skupin OMC.

3.2 Program Creative Europe – Kreativní Evropa

3.2.1 O programu Program Kreativní Evropa (8) je novým společným programem pro oblast audiovize a kulturních a kreativních odvětví a je plánován na období 2014-2020. Program nahradil dosavadní programy (2007-2013) – Program MEDIA, Program MEDIA MUNDUS a Program KULTURA, které skončily v roce 2013.Cílem programu je vytvořit jednotný rámec pro financování projektů v oblasti scénických umění, výtvarného umění, nakladatelství a literatury, filmu, televize, hudby, mezioborového umění, kulturního dědictví a videoher, maximálně využít synergii mezi různými sektory a zvýšit tak účinnost poskytované podpory (8).Skládá se ze dvou dílčích programů a mezioborové části:

dílčí program MEDIA - podpora evropské kinematografie a audiovizuálního průmyslu dílčí program Kultura - podpora mezinárodních projektů v oblasti kulturních a

kreativních odvětví mezioborová část - zahrnuje nástroj tzv. úvěrových záruk, který bude spuštěn v roce

2016 – viz dále. Mezioborová část nabídne také prostředky na vypracování studií a podpoří lepší sběr dat s cílem zdokonalit argumenty pro strategická opatření nebo prostředky na podporu pilotních projektů spolupráce mezi audiovizuálním a dalšími kulturními a kreativními odvětvími

3.2.2 Cíle a priority programu

Priority programu jsou následující: rozvoj evropské kulturní a jazykové rozmanitosti posilování schopnosti kulturních a kreativních odvětví pracovat mezinárodně

139

zlepšení přístupu kreativních a kulturních odvětví k financování podpora využívání digitálních technologií práce s publikem rozvoj mezioborové a mezinárodní spolupráce sběr dat o kulturních a kreativních odvětvích

3.2.3 Finanční nástroj programuFinančním nástrojem nového programu je nástroj tzv. úvěrových záruk (7). K tomuto nástroji Evropská komise dospěla na základě dlouhodobých debat o obtížném přístupu subjektů v oblasti kultury k bankovním úvěrům. Nástroj by tak měl napomoci řešit tento handicap a zároveň na druhé straně i zvýšit odborné znalosti finančních institucí v oblasti finanční analýzy kulturních a kreativních projektů a zlepšit tak jejich kapacitu ke spolupráci s kulturními a kreativními odvětvími.Správcem finančního nástroje je na základě smlouvy s Evropskou komisí Evropský investiční fond (EIF). Finanční nástroj bude spuštěn v roce 2016. V letech 2014 a 2015 bude pod vedením EIF probíhat přípravná fáze - vyhledávání finančních institucí vhodných pro poskytování půjček a zvyšování jejich znalostí o kreativních a kulturních odvětvích.

3.3 Aktuální změny v řízení Evropské komise a dopady v oblasti kulturyV září 2014 nově zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil svůj tým a novou podobu příští Evropské komise (5). A zároveň představil i změny dotýkající se kompetencí jednotlivých generálních ředitelství (DG) pro období 2014-2019. V oblasti kultury dochází k následujícím změnám:

Program Občané pro Evropu se stěhuje pod DG Education, Culture, Youth and Citizenship (dále jen DG EAC)

naopak z DG EAC se přesouvá oddělení Unit EAC A3 (Skills and Qualification Strategies; Multilingualism Policy) a Unit EAC B2 (Vocational Training and Adult Education; Erasmus +) pod DG Employment, Social Affairs and Inclusion;

a dále z DG EAC se přesouvá oddělení Unit EAC E3 (Creative Europe Programme – MEDIA), tedy část která má na starost oblast programu zaměřenou na média a film, pod DG Communications Networks, Content and Technology (DG Content).

Tímto dochází k docela zásadní změně v kompetencích jednotlivých generálních ředitelství a jejich oddělení. Bude otázkou, jak si s tím poradí i nový Program Kreativní Evropa, kterému se tak mění vedení v oblasti médií a dále i v oblasti vzdělávání a multilingvismu, které se rovněž Programu týkají (viz například okruh na literární překlady v případě multilingvismu).

4 Závěr a doporučeníK hlavním tématům současné kulturní politiky jak na úrovni Evropské unie, tak mezi členskými zeměmi Rady Evropy patří následující okruhy:

1) Podpora identity, kulturní diverzity a mezikulturního dialogu;

140

2) Podpora kreativity a inovací, včetně kreativního vzdělávání, zlepšení přístupu kulturních a kreativních odvětví k financování;

3) Podpora kulturních a kreativních odvětví pracovat mezinárodně, podpora mobility;4) Podpora účasti na kultuře, přístupu ke kultuře a participativní kultury, která usnadňuje

sociální začlenění, podpora práce s publikem;5) Podpora statistiky a sběru dat v oblasti kultury;6) Podpora využívání digitálních technologií.

Tato témata jsou shrnutím doporučení a jednotlivých priorit Rady Evropy a Evropské komise a dá se z nich vycházet při formulaci cílů státní kulturní politiky v ČR.

Použité zkratky:ČR – Česká republikaDG – Generální ředitelství v Evropské komisi (zkráceně z angl. Directorate General)DG EAC – Directorate General Education, Culture, Youth and CitizenshipEIF – Evropský investiční fond (zkráceně z angl. European Investment Fund)ERICarts – European Institute for Comparative Cultural ResearchEUROSTAT – zkratkovitý název platný od roku 1973 pro původní úřad s názvem Statistical Office of the European Communities (Statistický úřad Evropských společenství) se zkratkou SOEC. Zkratkový název byl v roce 1973 změněn na současný EUROSTATOECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and DevelopmentOMC – Otevřená metoda koordinace (zkráceně z angl. Open Method of Coordination)UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (zkráceně z angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)

Použité zdroje:(1) Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. (online). Council of Europe/ERICarts. 15th edition. 2014. Dostupné z http://www.culturalpolicies.net/web/index.php . ISSN 2222-7334 (2) Council of Europe. Cultural Policy Review Programme – Methodology. (online). Strasbourg. Council of Europe. Dostupné z http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/culture/Reviews/NCPR-Methodology_2011_EN.pdf(3) Council of Europe. Culture Watch Europe. (online). Strasbourg. Council of Europe. Dostupné z http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/cwe/default_en.asp (4) Creative Europe - Supporting and improving culture and audiovisual in Europe . (online). Brusel. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/index_en.htm (5) Evropská komise. Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World, 2007 (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro

141

kulturu v globalizovaném světě (KOM(2007) 242 v konečném znění - nezveřejněno v Úředním věstníku). (online). Brusel. Evropská komise. Dostupné na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/HIS/?uri=CELEX:52007DC0242 ; v českém překladu dostupné na http://www.inistitutumeni.cz (5) Evropská komise. Presse Release Database: Junckerova Komise – silný a zkušený tým přinášející změnu. (online). Brusel: Evropská komise. Vyd. 10.9. 2014 Dostupné na http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-984_cs.htm (6) Evropská komise. Work Plan for Culture 2011-14 (Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014) (Úř. věst. C 325 ze dne 2.12.2010). (online). Brusel. Evropská komise. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:42010Y1202(01) (7) Finanční nástroj. (online). Praha. Creative Europe Desk Česká republika. Dostupné z (http://www.kreativnievropa.cz/cs/financni-nastroj/ (8) Kreativní Evropa: O programu Kreativní Evropa. (online). Praha. Creative Europe Desk Česká republika. Dostupné z http://www.kreativnievropa.cz/cs/o-programu/ (9) Regulation (EU) No 1295/2013 of the European Parliament and of the Council of 11 December 2013 establishing the Creative Europe Programme (2014 to 2020) and repealing Decisions No 1718/2006/EC, No 1855/2006/EC and No 1041/2009/EC. (online). Brusel. Evropský parlament. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/NOT/?uri=CELEX:32013R1295 (10) UNESCO. Diversity of Cultural Espressions. (online). Paříž. UNESCO. Dostupné z http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/cultural-diversity/diversity-of-cultural-expressions/the-convention/

142

VI.

Tisková zpráva

Podle plánu práce vlády předložilo Ministerstvo kultury vládě návrh nové státní kulturní politiky na léta 2015-2025 (s výhledem do roku 2025). Vláda materiál schválila.

143