Vliv obhospodaování travního porostu na produkci a kvalitu...

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly

Regionální oddělení zemědělské inspekce v Plzni

Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Hroznová 2, 656 06 Brno

Vliv obhospodařování travního porostu

na produkci a kvalitu píce a na půdní vlastnosti

40 let stacionární zkoušky v Závišíně

Ing. Josef Královec, CSc.

Závišín 2010

1

Obsah strana

1 Úvod 2

2 Stanoviště 3

3 Metodika 4

4 Výsledky

4.1 Dlouhodobá sledování (1969 – 2009) 5

4.2 Výsledky dosaţené po obnovení pokusu (1995 - 2009) 9

4.3 Výsledky sledování stacionáru (2003 - 2009) 17

4.4 Změny po ukončení hnojení (1994 - 2009) 21

5 Literatura 25

6 Tabulková příloha 27

2

Slovo úvodem

Sledování dlouhodobého působení ţivin na výnosy plodin, jejich jakost a dopad na půdní

úrodnost se neobejde bez dlouhodobých pokusů. Jsou jedinečným a nenahraditelným zdrojem

informací o vzájemných vztazích mezi průběhem počasí, půdou, a rostlinami a o celkovém vlivu

na ţivotní prostředí. Výsledky dlouhodobých pokusů jsou základem znalostí pro praktická řešení

udrţitelného vyuţívání půdy.

U travního stacionáru v Závišíně nutno ocenit, ţe po jeho skončení před dvaceti lety byl

později znovu obnoven a dodatečně rozšířen o další pro sledování potřebné kombinace. Díky

této iniciativě mohou být v současné době předkládány výsledky o vlivu hnojení na travní porost

za čtyřicetileté období. Význam získaných zjištění je jednoznačně prokazatelný.

Ing. Karel Trávník

Brno, květen 2010

Poděkování

Za odborné vedení, práce spojené s provozem travního stacionáru a vyhodnocování

výsledků si dovoluji vyslovit poděkování autorovi této publikace příteli a dlouholetému

pracovníkovi ÚKZÚZ Ing. Josefu Královcovi, CSc. a dále pracovníkům regionálního oddělení

Odboru zemědělské inspekce v Plzni Ing. Vladislavu Chvátalovi, Ing. Josefu Krimlovi, paní

Daně Tomáškové, Ing. Michaele Pastulové, Ing. Karlu Petráškovi, Ing. Václavu Ţalmanovi pod

vedením Ing. Františka Krále.

Současným majitelem pozemku je soukromý zemědělec pan Ivan Koţíšek, díky jehoţ

vzácnému pochopení je moţné ve sledování pokračovat.

Za Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Michaela Smatanová

3

1 ÚVOD

Koncem 60. let dvacátého století bylo jedním z hlavních témat pícninářského výzkumu

zvyšování produkce píce. Jednu z moţností nabízelo intenzivní hnojení travních porostů

dusíkem. Dusíkatá hnojiva byla tehdy poměrně levná, bylo však třeba zjistit, jak dlouho bude

moţné je ve velkém mnoţství pouţívat. Z tohoto důvodu byla ve Výzkumném ústavu

pícninářském (Institut für Grünland und Moorforschung Paulinenaue) v tehdejší NDR

vypracována metodika rozsáhlého pokusu, který byl zaloţen ve všech zemích RVHP s cílem

dosahovat co nejvyšší produkce kvalitní píce z travních porostů při (tehdy) ničím

neomezovaném přísunu minerálního dusíku. Sledování sice bylo ukončeno v roce 1973

(KALTOFEN, 1973, FRYČEK et al., 1974), ale pokus v Závišíně, zaloţený v roce 1969, probíhal

bez přerušení aţ do roku 1989, kdy byl z úsporných důvodů ukončen. Vzhledem k tomu, ţe se

při zakládání pokusu neuvaţovalo o délce sledování, nebyly kladeny ţádné nároky na jeho

umístění. Pokus byl vytýčen na okraji pastevního areálu Podhora, který Lukařskopastvinářská

stanice v Závišíně v té době obhospodařovala pro Státní statek Mariánské Lázně. Po ukončení

pokusu byl pozemek státním statkem dále vyuţíván (porost se sice nehnojil, ale pravidelně

sklízel). Tak bylo moţné v roce 1994 z iniciativy tehdejšího ředitele OAPVR ing. Jana Penka

pokus obnovit na původní ploše, i kdyţ jen v menším rozsahu a s niţším počtem variant.

Zatímco v první fázi výzkumu byla předmětem řešení především výše, rozdělení a

účinnost dusíkatého hnojení, později se posuzoval vliv dlouhodobého intenzivního hnojení na

udrţení vysoké produktivity porostů při zachování jakosti píce. Ukončení pokusu umoţnilo

sledovat změny v botanickém sloţení porostů, k nimţ dochází, kdyţ se přestane hnojit. Jak jiţ

bylo řečeno, byl pokus v roce 1994 obnoven jako stacionární zkouška, a to s cílem pozorovat

postupný vývoj produktivity, botanického sloţení a kvality píce, ale současně také vlastnosti

půdy pod trvalým travním porostem. Ke čtyřem kombinacím z původní metodiky, byly připojeny

tři kombinace s vápněním, se kterým se při zakládání pokusu vůbec nepočítalo. K poslední

změně metodiky došlo v roce 2003, kdy byly připojeny kombinace s vyšší úrovní draselného

hnojení a doplněna chybějící kombinace s vápněním při niţší hladině.

Předkládaná práce je členěna do čtyř částí, které se zabývají hodnocením jednotlivých

etap. První část (4.1) představuje průběţné hodnocení zachovaných kombinaci původního

pokusu za celou dosavadní dobu sledování (1969 - 2009), druhá (4.2) zpracovává období

od obnovení pokusu, tj. od roku 1994 do současné doby (zatím do roku 2009), třetí (4.3)

obsahuje výsledky po rozšíření sledování (2003 - 2009), a konečně čtvrtá (4.4) je věnována

změnám, k nimţ dochází v porostu a půdě po ukončení hnojení.

4

2 POPIS STANOVIŠTĚ

Pokusná plocha se nachází v nadmořské výšce 750 m. Jedná se o pozemek na mírném

svahu se severozápadní expozicí, který byl plošně rekultivován v roce 1966. Průměrnou roční

teplotou 6,4oC (ve vegetačním období 12,4

oC) a průměrným ročním úhrnem sráţek přesahujícím

700 mm (z toho ve vegetačním období kolem 400 mm) stanoviště spadá do klimatického regionu

vlhkého, mírně chladného. Jednotlivé roky se však značně odlišují, zejména pokud jde

o mnoţství a rozdělení sráţek. Průběh teplot a sráţek průběţně zjišťuje meteorologická stanice

ÚKZÚZ v nedalekém Závišíně. Polohou a přírodními podmínkami patří pozemek do zemědělské

výrobní oblasti pícninářské (podle dřívější klasifikace šlo o ovesný podtyp bramborářské výrobní

oblasti).

Komplexní průzkum zemědělských půd (1968) zařadil pokusnou plochu do skupiny

hnědých půd kyselých: hlavním půdotvorným procesem je zde zvětrávání substrátu (amfibolitu),

kdy za kyselé reakce dochází k rozkladu minerálů a uvolňování hliníku a ţeleza. Kyselá reakce

je způsobena především minerálně chudým substrátem a jeho propustností ve svrchní části

profilu, který umoţňuje vyplavování bází. Geneticky se jedná o dystrickou kambizem (podle

agronomické klasifikace o hnědou půdu kyselou).

Jedná se o středně těţkou, písčitohlinitou půdu se silnější štěrkovitostí. Při zaloţení

pokusu půda vykazovala kyselou půdní reakci (pH/KCl 4,2) a vyznačovala se nenasyceným

sorpčním komplexem, středním obsahem málo kvalitního humusu (Cox 3,17) a nízkým poutáním

ţivin. Výsledky agrochemického zkoušení půd v roce zaloţení svědčily o velmi nízkém obsahu

přístupného fosforu (8 mg P podle Egnera) a dobrém obsahu draslíku (174 mg K na 1 kg půdy

dle Schachtschabela).

Po rekultivaci byla v červenci 1966 na pozemku vyseta tehdy běţná obchodní směs pro

dočasnou louku s převahou kostřavy luční a bojínku lučního. Hodnocený pokus byl na tomto

porostu zaloţen koncem roku 1968.

5

3 METODIKA

Ve stacionáru se dnes sleduje dvanáct kombinací hnojení, jehoţ úroveň vychází z původní

metodiky (1969). Konkrétní mnoţství aplikovaných ţivin je uvedeno vţdy u jednotlivých částí

této zprávy. Tři nezařazené parcely slouţí k pozorování změn botanického sloţení, k nimţ

dochází po ukončení intenzivního hnojení. Kombinace jsou v pokusu čtyřikrát opakovány.

Velikost pokusných parcel je 15 m2

(2,5 m x 6,0 m). Parcely jsou uspořádány metodou

znáhodněných bloků.

Na všech kombinacích se zjišťuje produkce zelené píce a sušiny, obsah N, P, K, Ca, Mg

a vybraných těţkých kovů (Cd, Cr, Hg a Pb) v píci a odběr ţivin výnosem. Botanické sloţení

porostu (ve váhových procentech trav, jetelovin a ostatních bylin) se dnes soustřeďuje jen

na vybrané kombinace. Půdní vlastnosti (půdní reakce a obsah přístupných ţivin) se zjišťují vţdy

po ukončení tříletého cyklu vápnění. Kromě toho se na stanovišti sleduje průběh povětrnosti.

Ke hnojení se pouţívají běţná hnojiva: ledek amonný s vápencem (27 % N), superfosfát a

draselná sůl. Všemi hnojivy se hnojí jednorázově zjara, jen dusík při hnojení 160 kg ha-1

se

aplikuje ve dvou dávkách: na jaře a po první seči. Sklízí se motorovou ţací lištou. K první seči se

přistupuje při výšce porostu kolem 40 cm, termín druhé seče se stanovuje podle konkrétního

průběhu vegetace.

Výnosy sušiny byly vyhodnoceny analýzou rozptylu při trojnásobném třídění. Tato

metoda vychází z nulové hypotézy, která předpokládá, ţe hodnocený soubor je homogenní a ţe

pokusné varianty se navzájem liší pouze náhodně. Homogenita variant se posuzuje F-testem,

v němţ náhodná veličina F udává poměr rozptylu dvou jiných náhodných veličin: čitatel je

rozptylem průměrů variant kolem celkového průměru, jmenovatel rozptylem uvnitř výběrových

souborů. Hustota (Snedecorova) rozdělení četností je tabelována pro kritické hodnoty F pro

pravděpodobnost = 0,05 a = 0,01. Je-li vypočtená hodnota F větší neţ kritická hodnota

udaná v tabulkách, dochází se k závěru, ţe rozptyl mezi variantami není náhodný. Rozdíly mezi

variantami se pak povaţují za podstatné a nulová hypotéza je tak vyvrácena. Zjištěné rozdíly se

porovnávají s vypočtenými hodnotami minimálních průkazných diferencí pro pětiprocentní

(Dmin0,05) a jednoprocentní (Dmin0,01) hladinu významnosti.

Tabulky od č. XXVI jsou uvedeny v příloze.

6

4.1 DLOUHODOBÉ SLEDOVÁNÍ VYBRANÝCH KOMBINACÍ

kombinace z původního schématu za léta 1969 - 2001

4.1.1 Metodika

V původním pokusu se hodnotilo dusíkaté hnojení aţ do hladiny 320 kg ha-1

N. Jako

nerentabilní se však v průběhu sledování ukázalo jiţ hnojení 240 kg ha-1

N, a to bez ohledu

na formu dodávaného dusíku (ledek x močovina). Počínaje úrovní 160 kg ha-1

N se jako

účinnější jevilo dělení pouţitého mnoţství hnojiva do dvou dávek, z nichţ první se aplikovala

na jaře a druhá po první sklizni. Při obnově pokusu v roce 1994 byla proto pro nová sledování

jako výchozí vybrána kombinace s děleným hnojením 160 kg ha-1

N, která byla doplněna

o nehnojenou kontrolu, o kombinaci hnojenou pouze fosforem a draslíkem a konečně

o kombinaci s jednorázovým hnojením 80 kg ha-1

N. Tyto čtyři kombinace, průběţně sledované

od roku 1969, jsou souhrnně vyhodnoceny v této části zprávy. Označeny jsou podle současného

číslování a konkrétní výše hnojení je přehledně uvedena v následující tabulce (I).

Tabulka I

KOMBINACE HNOJENÍ

označení

kombinací hnojení v kg ha

-1 čistých ţivin

N P (P2O5) K (K2O)

1 - - -

3 - 32 (72) 100 (120)

5 80 32 (72) 100 (120)

6 160 32 (72) 100 (120)

4.1.2 Výsledky a diskuse

Výnosy sušiny ze všech pokusných let (1969 - 2009) jsou uvedeny v tabulce XXVII

v příloze. Během let výnosy velice kolísaly, protoţe výše produkce byla do značné míry závislá

na průběhu povětrnosti, zejména na úhrnu sráţek. Velkým rozsahem souboru bylo ovlivněno i

variační rozpětí, udávající rozdíl mezi nejniţším a nejvyšším výnosem. Soubor výnosů byl

podroben statistickému hodnocení a současně byly vypočteny minimální průkazné diference

(Dmin0,05 pro pětiprocentní a Dmin0,01 pro jednoprocentní hladinu významnosti), které platí mezi

kterýmikoli dvojicemi hodnot ve zmíněné tabulce (XXVII). V hodnoceném souboru vykázaly

největší proměnlivost kombinace hnojení. Vzhledem k velkému kolísání výnosů byly někdy

průkazné rozdíly shledány mezi pokusnými lety i v rámci jedné kombinace a naopak v některých

letech se od sebe jednotlivé kombinace příliš nelišily a průkazné rozdíly byly nalezeny jen mezi

výnosy vzdálených kombinací (např. mezi nehnojenou kontrolou a vyšší úrovní dusíkatého

hnojení). Koeficient variace, udávající vyrovnanost souboru, se v tomtéţ pořadí naopak sniţoval:

nejniţší (15,9 %) byl u kombinace s nejvyšším úrovní hnojení, coţ svědčí o poměrně vysoké

vyrovnanosti tohoto souboru. Dusíkaté hnojení můţe do určité míry závislost na povětrnosti

sniţovat: dusíkem hnojené porosty lépe hospodaří s vodou.

Kolísání výnosů lze do určité míry eliminovat v průměrných výnosech (tabulka II). Zde

jiţ byly všechny závislosti průkazné, protoţe vypočtené hodnoty minimálních průkazných

diferencí byly výrazně niţší neţ rozdíly mezi průměrnými výnosy. Ty byly navzájem průkazné,

a to dokonce na jednoprocentní hladině významnosti.

7

Tabulka II

VÝNOSY DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝCH KOMBINACÍ

Závišín, průměr let 1969 - 2009

kombinace 1 3 5 6

hnojení v kg ha-1

čistých ţivin

N - - 80 160

P - 32 32 32

K - 100 100 100

výnos sušiny t.ha-1

průměr let 1969 - 2009 3,39 4,55 5,79 6,85

Dmin 0,05 (t.ha-1

) 0,23

Dmin 0,01

(t.ha-1

) 0,27

relativně (komb. 1 = 100 %) 100 134 171 202

relativně (komb. 3 = 100 %) 75 100 127 150

statistické charakteristiky

variační rozpětí (t.ha

-1) 2,02 -5,34 2,70 - 6,66 4,02 - 8,73 4,66 - 9,74

rozdíl (t.ha-1

) 3,32 3,96 4,71 5,08

směrodatná odchylka s 0,71 0,96 0,97 1,09

variační koeficient V (%) 21,0 21,1 16,8 15,9

Jiţ pouhé hnojení fosforem a draslíkem zvýšilo výnos o třetinu a při hnojení 160 kg ha-1

N byla produkce dokonce dvojnásobná. Vyjde-li se při relativním hodnocení z kombinace 3

(PK), pak byl výnos při nejvyšší úrovni dusíkatého hnojení vyšší o polovinu. Vzhledem k tomu,

ţe se velmi často (zejména v posledních letech) v letním období opakují přísušky, nemohla se

dostatečně uplatnit druhá dávka dusíku, čímţ se sníţila účinnost dusíkatého hnojení (tabulka III).

Zatímco při niţší úrovni hnojení byla produkční účinnost vyšší (15,5 kg sušiny na kg dodaného

dusíku), poklesla při vyšším hnojení o 15 % na 13,25 kg sušiny. Z energetického hlediska, kdy se

vyjádří účinnost hnojení v MJ, byla efektivní i vyšší hladina hnojení: na výrobu 1 kg dusíku je

třeba 80 MJ, energetická hodnota 1 kg sušiny je (pro luční seno dobré) 9,0 MJ (VENCL et al.,

1991).

Tabulka III

PRODUKČNÍ ÚČINNOST DUSÍKATÉHO HNOJENÍ


kombinace 3 5 6

hnojení PK 80N + PK 160N + PK

sušina t.ha-1

4,55 5,79 6,85

rozdíl kg.ha-1

1240 1060

produkční účinnost

- v kg sušiny na kg N

- v MJ na kg N

15,50

13,25

139,50 119,25

8

Počínaje rokem 1970 byly vzorky píce ze všech sklizní podrobeny rozborům na obsah

dusíku a minerálních ţivin. Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulkách XXVIII - XXXI

v příloze. V průběhu let je zřejmý pokles obsahu draslíku v píci z nehnojené kontroly a obou

dusíkem hnojených kombinací jako zřejmý důsledek nedostatečného přísunu v hnojivech. Obsah

ţivin v píci, posuzovaný podle váţeného průměru za pokusná léta (tabulka IV), naznačuje, ţe

porosty měly k dispozici ţivin dostatek. Se zvyšujícím se hnojením docházelo ke sniţování

obsahu vápníku v píci, coţ můţe souviset i s tím, ţe hnojené porosty se sklízejí v mladším

vývojovém stádiu.

Tabulka IV

OBSAH ŢIVIN V PÍCI DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝCH KOMBINACÍ

Závišín 1970 - 2009, váţený průměr pokusných let

hnojení kg ha-1

č. ţ. obsah ţivin v % sušiny

komb. N P K N P K Ca Mg

1 - - - 2,19 0,30 1,84 0,82 0,28

3 - 32 100 2,19 0,34 2,46 0,73 0,21

5 80 32 100 2,17 0,32 2,36 0,61 0,22

6 160 32 100 2,47 0,32 2,21 0,57 0,22

V tabulce V jsou uvedeny průměrné roční odběry sledovaných ţivin za sledované období.

Je z ní vidět, ţe dostatečné bylo pouze hnojení fosforem. Ostatních ţivin se odebíralo vţdy více

neţ činil přísun.

Tabulka V

ODBĚR ŢIVIN NA DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝCH KOMBINACÍCH

Závišín 1970 - 2009, průměr pokusných let

hnojení kg ha-1

č.ţ. průměrný roční odběr ţivin v kg ha-1


1 - - - 73,4 10,0 61,5 27,5 9,4

3 - 32 100 99,0 15,4 111,0 33,1 9,3

5 80 32 100 125,5 18,8 136,6 35,5 12,8

6 160 32 100 168,0 22,0 150,2 38,6 15,1

Ze všech parcelek se pravidelně odebírají půdní vzorky, které se podrobují analýzám

v rozsahu agrochemického zkoušení půd, a to podle klasických metod: stanovuje se výměnná

půdní reakce (pH/KCl), obsah fosforu podle Egnera a obsah draslíku a hořčíku podle

Schachtschabela. Tabulka VI uvádí výsledky půdních analýz v desetiletých intervalech. U půdní

reakce docházelo k nepatrnému kolísání a lze říci, ţe půdní reakce byla stabilizovaná. Obsah

fosforu v půdě pod nehnojenou kontrolou zůstával beze změny, pod ostatními kombinacemi jeho

mnoţství v půdě stoupalo, protoţe přísun v hnojivech byl větší neţ jeho odběr sklizněmi. Obsah

přístupného draslíku v půdě jevil při nevýrazném kolísání klesající tendenci. Byl sice podstatně

niţší neţ na začátku sledování, ovšem s ohledem na dlouhodobou negativní bilanci by bylo

moţné očekávat pokles daleko větší. Obsah hořčíku v půdě se příliš neměnil, pravděpodobně

proto, ţe vzhledem k jeho přítomnosti v matečné hornině je ho v půdě dostatek.

9

Tabulka VI

ZMĚNY VLASTNOSTÍ PŮD

POD DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝMI KOMBINACEMI

Závišín 1970 - 2009

komb.

1970

1980

1989

2000

2009

pH/KCl 4,2 4,2 4,2 4,3 4,2

1 P 12 7 6 7 8

K mg.kg-1

půdy 73 54 36 40 29

Mg 100 50 95 63 64

pH/KCl 5,0 4,6 4,1 4,3 4,1

3 P 14 20 30 33 55

K mg.kg-1

půdy 86 59 40 49 45

Mg 92 45 64 54 58

pH/KCl 4,5 4,5 4,5 4,5 4,4

5 P 12 17 27 30 48

K mg.kg-1

půdy 92 64 28 40 38

Mg 92 29 64 52 62

pH/KCl 4,5 4,6 4,6 4,6 4,4

6 P 13 15 29 26 45

K mg.kg-1

půdy 93 47 28 32 32

Mg 100 30 58 53 66

4.1.3 Závěr

Dlouhodobě (v letech 1969 – 2009) byly sledovány čtyři varianty hnojení travního

porostu (nehnojená kontrola, PK-varianta a dvě kombinace dusíkatého hnojení). Je zřejmé, ţe

výše produkce byla do značné míry závislá na sráţkách, i kdyţ přímý vztah nalezen nebyl.

Průkazné rozdíly (dokonce na jednoprocentní hladině významnosti) byly shledány hlavně mezi

průměrnými výnosy všech kombinací. Během pokusných let postupně klesal obsah dusíku v píci

(s výjimkou kombinace hnojené 160 kg ha-1

N) a díky nedostatečnému přísunu v hnojivech se

v píci sniţoval také obsah draslíku. Bilance ţivin za celé sledované období byla záporná u všech

ţivin kromě fosforu, u něhoţ byl zaznamenán schodek pouze na kontrolní, nehnojené kombinaci.

Výměnná půdní reakce se na hodnocených kombinacích v podstatě neměnila. Záporná bilance

ţivin se projevila poklesem jejich obsahů v půdách.

10

4.2 VÝSLEDKY DOSAŢENÉ PO OBNOVENÍ POKUSU

1995 - 2009

4.2.1 Metodika

Ke kombinacím, které byly pojednány v předcházející části, přibyly tři nové kombinace

s vápněním (tab. VII), s nímţ se dosud v pokusu nepočítalo: dokonce ţádná z pokusných

parcelek nebyla po celou dobu sledování vápněna. Vápní se v tříletých intervalech podle

výsledků půdních rozborů, poprvé to bylo na jaře 1995, zatím naposledy v roce 2007. Zbývající

nezařazené parcely měly slouţit ke sledování rychlosti změn půdních vlastností a botanického

sloţení, k nimţ dochází po ukončení intenzivního hnojení. V ostatních bodech zůstala metodika

beze změny.

Tabulka VII

VARIANTY STACIONÁRNÍ ZKOUŠKY

označení

kombinací

hnojení v kg ha-1

čistých ţivin

vápnění

dle AZP N P (P2O5) K (K2O)

1 - - -

2 - - - x

3 - 32 (72) 100 (120)

4 - 32 (72) 100 (120) x

5 80 32 (72) 100 (120)

6 160 32 (72) 100 (120)

7 160 32 (72) 100 (120) x

x - vápnění na jaře 1995, 1998, 2001, 2004 a 2007


Výnosy píce ze sedmi kombinací nového schématu jsou uvedeny v tabulce XXXII

v příloze. Produkce v pokusných letech výrazně kolísala, do značné míry v závislosti na

povětrnostních podmínkách, zejména pak na výši a rozdělení sráţek, nicméně podle variačních

koeficientů se jednalo o poměrně vyrovnané soubory. Koeficient variace byl nejniţší (coţ

znamená nejvyrovnanější výnosy) u vápněné kombinace hnojené jen fosforem a draslíkem

(kombinace 4), naopak nejméně vyrovnaný byl soubor výnosů vápněné kontroly (kombinace 2).

Ve zmíněné tabulce jsou výnosy uspořádány podle tříletých cyklů vápnění, z nichţ byl kaţdý

samostatně podroben statistickému hodnocení. Tyto soubory se však ukázaly jako příliš malé a

vypočtené minimální průkazné diference byly příliš velké na to, aby bylo moţné dojít

k jednoznačným závěrům. To umoţňují teprve průměrné výnosy za sledované období (uvedené

v tabulce VIII), kdy s výjimkou nehnojených kontrol (nevápněné kombinace 1 a vápněné

kombinace 2) byly mezi jednotlivými kombinacemi shledány ve výnosech průkazné rozdíly,

vesměs na jednoprocentní hladině významnosti.

11

Tabulka VIII

VÝNOSY KOMBINACÍ STACIONÁRNÍ ZKOUŠKY


kombinace 1 2 3 4 5 6 7

hnojení v kg ha-1

čistých ţivin

N - - - - 80 160 160

P - - 32 32 32 32 32

K - - 100 100 100 100 100

vápnění x x x


průměr 1995 - 2009 3,16 3,30 4,72 5,47 6,23 6,90 7,41

Dmin0,05 (t.ha-1

) 0,30

Dmin 0,01 (t.ha-1

) 0,35

relativně

(komb.1=100%) 100 104 149 173 197 218 234

relativně

(komb.3=100%) 66 70 100 116 132 146 157

statistické charakteristiky

variační rozpětí (t.ha-1

) 2,02-4,55 2,26-4,57 2,72-6,66 4,25-7,43 4,79-8,72 4,66-9,74 5,03-9,90

rozdíl (t.ha-1

) 2,53 2,31 3,94 3,18 3,93 5,08 4,87

směrodatná odchylka s 0,70 0,78 1,11 0,92 1,22 1,45 1,45

variační koeficient V (%) 22,1 23,7 23,4 16,8 19,5 21,0 19,6

Hnojení travního porostu se ukázalo jako efektivní (tabulka IX). Aplikace fosforu a

draslíku zvýšila výnos sušiny ve srovnání s nehnojenou kontrolou o polovinu a dusíkaté hnojení

při úrovni 160 kg N na více neţ dvojnásobek. Z energetického hlediska však byla účinnost vyšší

hladiny dusíkatého hnojení problematická, protoţe energie vyprodukovaná kilogramem

dodaného dusíku byla niţší neţ energie vynaloţená na jeho výrobu (80 MJ) - bylo tomu tak

pravděpodobně proto, ţe se při tvorbě výnosu nedostatečně uplatňovala druhá dávka dusíku,

aplikovaná po první sklizni, kdy dochází - stále častěji - k přísuškům.

Tabulka IX

PRODUKČNÍ ÚČINNOST DUSÍKATÉHO HNOJENÍ - nevápněné kombinace


kombinace 3 5 6

hnojení PK 80N + PK 160N + PK

sušina t.ha-1

4,72 6,23 6,90

rozdíl kg ha-1

1510 670



- v MJ na kg N

18,90

8,40

170,10 75,60

12

Při hodnocení účinnosti dusíkatého hnojení je třeba přihlédnout k vlivu vápnění, i kdyţ

situace je zde ztíţena absencí vápněné kombinace s hnojením 80 kg ha-1

(tabulka X).

U vápněných kombinací je tedy moţné spočítat účinnost dusíkatého hnojení pouze z celkového

zvýšení výnosu mezi PK-hnojením (kombinace 4) a hnojením 160 kg ha-1

(kombinace 7).

Na kaţdý kilogram dodaného dusíku tak připadla produkce 12,1 kg sušiny, coţ je o 1,5 kg méně,

neţ pouţije-li se shodný výpočet u nevápněných kombinací (t.j. z rozdílu mezi nehnojenou

kontrolou a kombinací 6). Výpočet je ovšem ovlivněn výrazně vyšší výnosem vápněné

kombinace 2.

Tabulka X

PRODUKČNÍ ÚČINNOST DUSÍKATÉHO HNOJENÍ - vápněné a nevápněné kombinace


hnojení PK 160N + PK

vápněné kombinace

kombinace 4 7

sušina t.ha-1

5,47 7,41

rozdíl kg ha-1

1940



12,1

nevápněné kombinace

kombinace 3 6

sušina t.ha-1

4,72 6,90

rozdíl kg ha-1

2180



13,6

Vápnění se na výši produkce projevovalo různě (tabulka XI), a proto je třeba je posuzovat

podle cyklů. Nejméně účinné bylo na nehnojené kontrole, kdy výnos vzrostl v důsledku vápnění

(nepravidelně) jen v prvních třech cyklech, zatímco v druhých dvou klesl. Zdá se, ţe nejlépe

působilo vápnění na kombinaci hnojené fosforem a draslíkem, kde byl výnos o více neţ 10 %

(ve třetím cyklu dokonce o 30 %) vyšší neţ kdyţ se nevápnilo. Zajímavé je sledovat účinnost

vápnění při hnojení 160 kg ha-1

N. Zatímco v prvním cyklu byla produkce na nevápněné

i vápněné kombinaci téměř shodná, lze počínaje druhým cyklem pozorovat na vápněné

kombinaci postupné, téměř pravidelné zvyšování výnosů. Od druhého cyklu (1998 - 2000) se

výnosový rozdíl mezi kombinacemi 6 a 7 (vţdy v průměru tří let) zvyšoval: toto zvýšení bylo

zpočátku neprůkazné, ve třetím cyklu leţelo na hranici průkaznosti, ve čtvrtém cyklu bylo

průkazné na pětiprocentní a v pátém dokonce na jednoprocentní hladině významnosti. To

zdůrazňuje nutnost dlouhodobějších sledování, protoţe uvedené tendence nelze v krátkodobých

zkouškách vůbec postihnout.

13

Tabulka XI

ÚČINNOST VÁPNĚNÍ

Závišín, průměry uvedených let

hnojení 0 PK 80N+PK 160N+PK

průměr let 1995 - 1997

produkce sušiny t.ha-1

bez vápnění 3,49 5,64 7,22 8,34

vápněno 3,65 6,38 x 8,36

vápněno =100 104 113 100



bez vápnění 2,67 4,54 6,49 7,06

vápněno 3,26 5,15 x 7,52

vápněno = 100 122 113 106



bez vápnění 3,56 5,35 6,54 7,21

vápněno 3,92 6,13 x 7,76

vápněno = 100 110 115 108



bez vápnění 2,88 3,54 5,33 6,10

vápněno 2,62 4,65 x 6,79

vápněno = 100 91 131 111



bez vápnění 3,20 4,50 5,57 5,79

vápněno 3,07 5,02 x 6,60

vápněno = 100 96 112 114



bez vápnění 3,16 4,72 6,23 6,90

vápněno 3,30 5,47 x 7,41

vápněno = 100 104 116 107

x - nezařazená kombinace

Vzorky píce byly analyzovány na obsah dusíku a minerálních ţivin, výsledky

podle jednotlivých kombinací a let jsou uvedeny v tabulkách XXXIII -XL v příloze. I zde však

byly zaznamenány velké rozdíly, způsobené vápněním, hnojením, průběhem povětrnosti a

pravděpodobně i změnami v botanickém sloţení porostů. Snáze je moţné se orientovat

v průměrných číslech tabulky XII. U vápněných kombinací byl vţdy vyšší obsah vápníku

(a hořčíku) v píci a nepatrně niţší obsah dusíku. Obsah draslíku nebyl vápněním ovlivněn a byl

nejvyšší na kombinacích hnojených jen fosforem a draslíkem (kombinace 3 a 4). Obsah fosforu

v píci nebyl vápněním dotčen a byl u všech kombinaci poměrně vyrovnaný, zřejmě jako

důsledek více neţ dostatečného přísunu v hnojivech. Zajímavé je sledovat vývoj obsahu ţivin

v průběhu let (tab. XXXIII v příloze), z níţ je vidět, ţe k nárůstu obsahu vápníku v píci dochází

na vápněných kombinacích postupně, vlastně aţ od třetího cyklu. I tato skutečnost hovoří

ve prospěch dlouhodobých sledování.

14

Tabulka XII

OBSAH ŢIVIN V PÍCI ZE STACIONÁRNÍ ZKOUŠKY


hnojení kg ha-1



1 - - - 2,01 0,28 1,46 0,90 0,35

2*

- - - 1,88 0,32 1,52 1,05 0,42

3 - 32 100 1,94 0,33 2,31 0,68 0,22

4*

- 32 100 1,87 0,33 2,19 0,79 0,29

5 80 32 100 1,80 0,30 2,02 0,57 0,25

6 160 32 100 2,01 0,29 1,79 0,53 0,25

7*

160 32 100 1,97 0,29 1,72 0,62 0,30 *) - vápněné kombinace

Odběr ţivin jako funkce jejich obsahu a výnosu sušiny je uveden v tabulce XIII.

Na vápněných kombinacích bylo ve všech případech mnoţství odebraných ţivin vyšší neţ

na kombinacích nevápněných, jedinou výjimku představoval dusík na nehnojených kontrolách,

kde nehnojená a nevápněná kontrola (kombinace 1) odebrala v průměru 15 let nepatrně více

dusíku neţ kontrola vápněná. Hořčíku odebraly vápněné kombinace vţdy více neţ kombinace

nevápněné, coţ samozřejmě souvisí s obsahem hořčíku v pouţívaném dolomitickém vápenci.

Tabulka XIII

ODBĚR ŢIVIN NA STACIONÁRNÍ ZKOUŠCE


hnojení kg ha-1

č. ţ. odběr ţivin výnosem kg ha-1


1 - - - 63,7 8,9 46,2 28,6 11,1

2*

- - - 62,1 10,5 50,1 34,6 13,9

3 - 32 100 91,5 15,5 109,0 32,0 10,5

4*

- 32 100 102,4 18,2 119,6 43,3 15,7

5 80 32 100 112,0 18,7 125,9 35,3 15,3

6 160 32 100 138,4 20,0 123,8 36,2 17,0

7*


V letech 1999 – 2007 se sledoval také obsah těţkých kovů (Cd, Cr, Hg a Pb) a dalších

mikroelementů v píci. Výsledky těchto analýz jsou v dalším vyjádřeny v mg příslušného prvku

na kilogram sušiny a pohybovaly hluboko pod přípustnými limity pro krmiva. Obsah kadmia

kolísal kolem celkového průměru 0,39 mg kg-1

Cd (v rozmezí 0,12 – 0,86 mg), celkový

průměrný obsah chrómu byl 1,82 mg Cr (kolísal mezi 0,18 – 4,69 mg), obsah rtuti se měnil

od 0,006 do 0,024 mg a vykázal průměr 0,011 mg Hg na kilogram sušiny a konečně obsah olova

se pohyboval mezi 0,13 a 2,29 mg a dosáhl průměru 0,81 mg Pb. Jinak tomu nebylo ani u dalších

mikroelementů: obsah boru se pohyboval v rozmezí od 0,10 do 26,89 mg a dosáhl průměru 11,76

mg B na kg sušiny, průměrný obsah kobaltu byl 0,49 mg Co v rozmezí od 0,10 do 1,12 mg,

obsah mědi činil v průměru 6,89 mg Cu (s rozpětím 0,70 – 10,72 mg), průměrný obsah niklu byl

2,11 mg Ni při rozmezí 0,69 – 4,54 mg, vanad se pohyboval mezi 0,15 a 5,29 s průměrným

15

obsahem 1,65 mg V a konečně zinek dosáhl průměrného obsahu 42,59 mg Zn s amplitudou

22,55 aţ 64,50 mg. Obsah v píci u všech těchto prvků výrazně kolísal, ale výkyvy byly zcela

náhodné a nevykázaly ţádnou závislost na termínu sklizně, na kombinaci hnojení ani na ročníku.

Píce byla ve všech případech z tohoto hlediska nezávadná, coţ vedlo k závěru, ţe do budoucna

nemá smysl píci těmto analýzám podrobovat.

V pravidelných intervalech se odebírají půdní vzorky ke stanovení půdní reakce a obsahu

přístupných ţivin v půdě. Výsledky rozborů, zjištěné metodou MEHLICH II, uvádějí následující

tabulky XIV – XVI.

Výměnná půdní reakce kolísala, v průběhu sledování se však příliš neměnila, ovšem

na vápněných kombinacích byla zřetelně vyšší.

Tabulka XIV

VÝVOJ PŮDNÍ REAKCE - Závišín, podzim 1994, 1997, 2003 a 2009

vrstva kombinace 1994** 1997 2003 2009

výměnná půdní reakce pH/KCl

0 - 10 4,1 4,4 4,2

11 - 25 1 4,3 4,0 4,1 4,1

26 - 40 4,0 4,2 4,1

0 - 10 4,8 5,5 6,4

11 - 25 2* 4,1 4,3 4,8 5,5

26 - 40 4,1 4,5 4,6

0 - 10 4,3 4,2 4,1

10 - 25 3 4,2 4,3 4,2 4,1

26 - 40 4,3 4,3 4,1

0 - 10 5,1 5,7 5,4

11 - 25 4* 4,3 4,4 5,2 5,3

26 - 40 4,3 4,7 4,7

0 - 10 4,4 4,4 4,3

11 - 25 5 4,3 4,3 4,4 4,4

26 - 40 4,3 4,3 4,3

0 - 10 4,2 4,5 4,3

11 - 25 6 4,4 4,4 4,6 4,4

26 - 40 4,4 4,6 4,6

0 - 10 5,2 5,7 5,4

11 - 25 7* 4,2 4,5 5,0 5,6

26 - 40 4,4 4,6 4,9

*) vápněno na jaře 1995, 1998, 2001, 2004 a 2007

**) v roce 1994 měřeno ve vrstvě do 30 cm

Obsah přístupného fosforu u půd pod nehnojenými kontrolami (kombinace 1 a 2) klesá,

pod ostatními kombinacemi kolísá a přes nadměrné hnojení a kladnou bilanci nejeví stoupající

tendenci, jiţ by bylo moţné předpokládat.

16

Tabulka XV

VÝVOJ OBSAHU PŘÍSTUPNÉHO FOSFORU V PŮDĚ

Závišín, podzim 1994, 1997, 2003 a 2009

metoda MEHLICH II


P v mg.kg-1

půdy

0 - 10 44

27 25 19

11 - 25 1 26 22 21

26 - 40 26 19 21

0 - 10 64

54 37 35

11 - 25 2* 39 28 30

26 - 40 34 23 28

0 - 10 105

113 149 144

10 - 25 3 52 69 76

26 - 40 36 38 43

0 - 10 72

88 110 84

11 - 25 4* 52 58 62

26 - 40 50 32 42

0 - 10 104

124 139 126

11 - 25 5 66 62 78

26 - 40 44 39 36

0 - 10 90

113 117 100

11 - 25 6 65 74 80

26 - 40 50 40 48

0 - 10 86

86 108 124

11 - 25 7* 70 63 84

26 - 40 45 39 44

*) vápněno na jaře 1995, 1998, 2001, 2004 a 2007


Letitá negativní bilance draslíku měla za následek postupné sniţování obsahu přístupného

draslíku v půdě. Ačkoliv je dosavadní vývoj do značné míry zkreslen výchozími hodnotami, je

moţné pozorovat zvláště výrazný pokles při dusíkatém hnojení.

17

Tabulka XVI

VÝVOJ OBSAHU PŘÍSTUPNÉHO DRASLÍKU V PŮDĚ

Závišín, podzim 1994, 1997. 2003 a 2009

metoda MEHLICH II


K v mg.kg-1

půdy

0 - 10

69

84 72 38

11 - 25 1 58 39 27

26 - 40 46 31 18

0 - 10 61

81 71 46

11 - 25 2* 60 43 26

26 - 40 57 32 20

0 - 10 58

123 136 76

10 - 25 3 69 56 38

26 - 40 64 46 32

0 - 10 58

136 37 34

11 - 25 4* 88 49 33

26 - 40 77 31 20

0 - 10 66

72 78 48

11 - 25 5 50 43 28

26 - 40 38 33 17

0 - 10 63

63 59 45

11 - 25 6 49 36 28

26 - 40 41 29 17

0 - 10 54

77 62 40

11 - 25 7* 62 37 25

26 - 40 51 23 17

*) vápněno na jaře 1995, 1998, 2001, 2004 a 2007


18

4.3 VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ STACIONÁRU

po poslední úpravě metodiky (2003 - 2009)

Dnes je ve stacionární zkoušce předmětem sledování dvanáct kombinací (tab. XVII).

Úroveň hnojení zůstala shodná s původní metodikou (1969, resp. 1994), ale počínaje rokem

2004 došlo s ohledem na letitou negativní bilanci k rozšíření o kombinace se zvýšeným

hnojením touto ţivinou a schéma bylo doplněno o vápněnou kombinaci s hnojením 80 kg ha-1

N

(kombinace 8), která dosud chyběla. Tato kombinace je pro přehlednost v následujících

tabulkách řazena hned za odpovídající kombinaci 5. Příslušné kombinace se nadále vápní

v tříletých intervalech podle výsledků půdních rozborů, jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 4.2.

Tabulka XVII

VARIANTY STACIONÁRNÍ ZKOUŠKY

označení

kombinací hnojení v kg ha

-1 čistých ţivin

vápnění

dle AZP N P (P2O5) K (K2O)

1 - - -

2 - - - x

3 - 32 (72) 100 (120)

4 - 32 (72) 100 (120) x

5 80 32 (72) 100 (120)

8 80 32 (72) 100 (120) x

6 160 32 (72) 100 (120)

7 160 32 (72) 100 (120) x

9 80 32 (72) 150 (180) -

10 80 32 (72) 150 (180) x

11 160 32 (72) 150 (180) -

12 160 32 (72) 150 (180) x

x - vápnění na jaře 2004 a 2007

V tabulce XVIII jsou uvedeny výnosy, jichţ se dosáhlo v průměru šesti let, která uplynula

od poslední úpravy metodiky. Tyto průměrné výnosy mají větší vypovídací schopnost, protoţe se

v nich do jisté míry můţe vyrovnat kolísání, způsobené výkyvy průběhu povětrnosti.

Vápnění se projevilo na nehnojené kontrole poklesem produkce, u ostatních kombinaci

naopak nárůstem výnosu, který byl při PK-hnojení a při hnojení 160 kg ha-1

N dokonce

průkazný.

19

Po zvýšení draselného hnojení, které bylo do metodiky zařazeno v roce 2003 s ohledem

na dlouhodobou zápornou bilanci této ţiviny, vzrostl výnos píce na vápněných i nevápněných

kombinacích: nárůst výnosu, způsobený vyšším draselným hnojením (150 kg ha-1

K) byl

na hladině 80 kg ha-1

N neprůkazný, na hladině 160 kg ha-1

N byl bez vápnění průkazný, při

vápnění leţel na hranici průkaznosti. Na niţší úrovni draselného hnojení bez vápnění (kombinace

6) byl výnos zřejmě limitován nedostatkem draslíku (a moţná i vápníku): proto na kombinaci 7

výnos zvýšilo jiţ samotné vápnění (uvolněním draslíku z půdního komplexu). Po dalším dodání

draslíku produkce průkazně vzrostla jak na nevápněné kombinaci 11, tak na kombinaci vápněné

(12), kde se dosáhlo vůbec nejvyššího výnosu.

Tabulka XVIII

VÝNOSY SUŠINY PO POSLEDNÍ ÚPRAVĚ METODIKY


vápnění nevápněno vápněno

draselné hnojení K kg ha-1

100 150 100 150

hnojení kg ha-1

č. ţ. výnos sušiny t.ha

-1

N P

- - 3,04 2,84

- 32 4,02 4,84

80 32 5,44 5,90 5,73 6,10

160 32 5,94 6,76 6,70 7,20

Dmin0,05 0,54

Dmin0,01 0,63

Při vyšší úrovni dusíkatého hnojení se zvyšoval výnos působením druhé dávky dusíku,

aplikované po první seči. Výnosy kombinací, dosaţené v obou sečích v uţitkových letech, byly

podrobeny samostatnému statistickému hodnocení. Průkaznost byla podle očekávání shledána

mezi kombinacemi a mezi sečemi, ovšem bohuţel nikoli v jejich vzájemném působení (tj.

v interakci seče x kombinace. Nelze tedy říci, ţe by druhá dávka dusíku ve výši 80 kg ha-1

N,

průkazně zvyšovala výnos druhé seče v porovnání s kombinacemi, k nimţ se hnojí pouze na jaře

(tabulka XIX), stejně jako ţe druhá seč byla při vyšší hladině dusíkatého hnojení průkazně

výnosnější neţ při hnojení 80 kg ha-1

N.

Tabulka XIX

ROZDĚLENÍ PRODUKCE SUŠINY


kombinace 1 2 3 4 5 9 8 10 6 11 7 12

hnojení N - - - - 80 80 80 80 160 160 160 160


1. seč 1,74 1,73 2,59 3,06 3,81 3,68 3,83 4,08 3,53 3,97 4,10 4,10

2. seč 1,30 1,11 1,43 1,78 1,83 2,22 1,90 2,02 2,41 2,79 2,60 3,10

celkem 3,04 2,84 4,02 4,84 5,44 5,90 5,73 6,10 5,94 6,76 6,70 7,20

20

Obsah ţivin v píci je uveden v tabulkách XLI – LII v příloze, ve váţeném průměru

za celé období pak v tabulce XX. Je patrné, ţe obsah dusíku vykazoval v průběhu sledování

výkyvy, mezi nimiţ se však nepodařilo zjistit ţádné jednoznačné závislosti. Ovlivněn byl

především (dusíkatým) hnojením, termínem sklizně a v neposlední řadě i botanickým sloţením –

např. na nehnojených kontrolách se ve větší míře vyskytovaly jeteloviny. Při vyšším draselném

hnojení a po vápnění byl obsah dusíku v píci poněkud vyšší. Obsah fosforu byl celkem

vyrovnaný, coţ souvisí s více neţ dostatečným přísunem v hnojivech, i kdyţ i na nehnojených

kontrolách bylo fosforu v píci poměrně hodně. Obsah draslíku v píci z původních kombinací

(kombinace 1 – 7) postupně klesal, a aţ na výjimky byl nejniţší v roce 2009, coţ svědčí

o nedostatečném hnojení touto ţivinou (viz tabulky v příloze). Poněkud vyšší byl obsah draslíku

v píci na vápněných kombinacích. Po zvýšení draselného hnojení byl obsah draslíku v píci

vyrovnanější. Průměr naznačuje, ţe draselné hnojení obsah draslíku v píci poněkud zvýšilo,

vápněním nebyl při vyšší úrovni draselného hnojení obsah vápníku ovlivněn. Po vápnění se

zvýšil obsah vápníku v píci ze všech (vápněných) kombinací, nicméně poţadovaného obsahu

nebylo vţdy dosaţeno. Zajímavé je, ţe obsah vápníku v píci byl vyšší po zvýšeném draselném

hnojení, zjištěné rozdíly však nebyly příliš velké. Na vápněných kombinacích byl obecně vyšší i

obsah hořčíku v píci, coţ souvisí s jeho přísunem v dolomitickém vápenci.

Tabulka XX



hnojení kg ha-1



1 - - - 2,33 0,29 1,42 1,29 0,41

2*

- - - 2,19 0,37 1,54 1,58 0,57

3 - 32 100 2,02 0,35 2,50 0,82 0,24

4*

- 32 100 1,89 0,36 2,39 0,95 0,34

5 80 32 100 1,85 0,32 2,25 0,72 0,27

8*

80 32 100 2,06 0,31 1,83 0,59 0,26

6 160 32 100 1,94 0,31 1,89 0,66 0,33

7*

160 32 100 2,07 0,33 2,16 0,82 0,34

9 80 32 150 1,94 0,30 2,45 0,70 0,26

10*

80 32 150 1,98 0,31 2,47 0,80 0,31

11 160 32 150 1,92 0,28 2,27 0,59 0,26

12*


Odběr ţivin, který lze povaţovat za funkci obsahu a výnosu, uvádí tabulky XLI – LII

v příloze a v průměru za sledovaná léta tabulka XXI. Nejzajímavější je kolísání odběru draslíku,

který na nehnojených kontrolách v průběhu sledování klesal, kdeţto na ostatních kombinacích

kolísal, a to více při niţší hladině draselného hnojení. Při niţší úrovni draselného hnojení byla

bilance draslíku po celou dobu trvání zkoušky negativní, po zvýšení přísunu draslíku (kombinace

9 – 12) byla v podstatě vyrovnaná.

21

Tabulka XXI

ODBĚR ŢIVIN VÝNOSEM


hnojení kg ha-1

č. ţ. odběr ţivin kg ha-1


1 - - - 70,8 8,9 43,1 39,1 12,4

2*

- - - 62,3 10,4 43,8 45,0 16,4

3 - 32 100 81,2 13,9 100,3 32,9 9,6

4*

- 32 100 91,6 17,3 115,5 45,8 16,6

5 80 32 100 100,9 17,4 122,3 39,4 14,8

8*

80 32 100 122,3 18,4 109,0 35,1 15,6

6 160 32 100 129,9 20,5 126,5 44,3 22,2

7*

160 32 100 118,8 18,7 123,6 47,3 19,3

9 80 32 150 114,4 17,5 144,7 41,4 15,3

10*

80 32 150 120,7 18,7 150,9 48,5 19,1

11 160 32 150 130,0 18,8 153,3 39,9 17,8

12*


Obdobně jako v předcházejících kapitolách, byly vzorky půd pod jednotlivými

kombinacemi podrobeny analýzám (metoda MEHLICH III), od předcházejících zjištění se však

zjištěné výsledky nijak výrazně nelišily.

Závěr

Rozšíření počtu kombinací, zejména zvýšení draselného hnojení, se ukázalo jako

rozumné, a bude zajímavé sledovat, jak se budou porosty vyvíjet v dalších letech

22

4.4 ZMĚNY PO UKONČENÍ INTENZIVNÍHO HNOJENÍ

kombinace z původního schématu za léta 1969 - 2001

Ukončení pokusu poskytlo jedinečnou příleţitost pozorovat změny, k nimţ dochází

v porostu, kde po více neţ dvaceti letech intenzivního vyuţívání dojde k ukončení hnojení.

4.4.1 Metodika

Od roku 1990 se v odstupu 2 – 4 let (počínaje rokem 2003 se snímkuje pravidelně

po třech letech) hodnotí na vybraných kombinacích původního hnojení změny v botanickém

sloţení porostů, a to přímým odhadem zastoupení rostlinných druhů na ploškách 2 x 4 m. Ty jsou

umístěny ve středu vybraných pokusných parcelek tak, aby se vyloučil vliv okrajů. K hodnocení

se pouţívá upravená Braun-Blanquetova stupnice s převodem na procenta pokryvnosti (von der

MAAREL, 1979). Nomenklatura druhů byla převzata z Klíče ke květeně České republiky

(KUBÁT et al., 2002).

V nepravidelných intervalech se orientačně zjišťuje také výše produkce a kvalita píce

na „opuštěných“ parcelách, které se od roku 1989 nehnojí, aby bylo moţné posoudit, jak dalece

se zde porost podobá porostu původnímu (tj. nehnojené kontrole). Podobně se posuzují i změny

půdních vlastností.


Ukončení hnojení se zřetelně projevilo poklesem produkce, která na jiţ nehnojených

kombinacích velmi rychle dosahovala na úroveň nehnojené kontroly (tabulka XXII). V prvních

letech byl výnos původně nejvíce hnojené kombinace (320 kg ha-1

N) dokonce niţší neţ na

ostatních kombinacích, coţ lze vysvětlit neschopností porostu reagovat na nedostatek ţivin, které

byly dosud pravidelně dodávané v hnojivech. Teprve po změně botanického sloţení a po

zaplnění prázdných míst se výnos této kombinace vyrovnal kombinaci nehnojené.

Tabulka XXII

PRODUKCE PO UKONČENÉM HNOJENÍ

Závišín 1989 - 2009

kaţdoroční hnojení dusíkem (hnojeno do roku 1989)

kg ha-1

N 0 80 160 240 320

rok pozorování výnos sušiny t.ha-1

v posledním uţitkovém roce

1989 2,91 5,26 7,17 7,93 8,25

výnos sušiny (t.ha-1

) po ukončení hnojení

1997 2,02 2,25 2,23 2,29 1,90

1999 2,67 2,94 3,05 3,14 2,87

2003 2,76 3,13 3,23 2,94 2,46

2006 3,14 x x x 2,54

2009 3,06 x x x 3,85

Také půda pod opuštěnými parcelkami byla podrobena rozborům, a to podle klasických

metod, které se pouţívaly v době ukončení hnojení (fosfor podle Egnera, draslík a hořčík podle

Schachtschabela). Výsledky v tabulce XXIII ukazují, ţe výměnná půdní reakce se v průběhu

dvaceti let nezměnila a ţe obsah sledovaných ţivin v půdě mírně klesal, coţ se jeví jako logický

důsledek absence hnojení.

23

Tabulka XXIII

ZMĚNY VLASTNOSTÍ PŮD PO UKONČENÍ HNOJENÍ

Závišín 1989 - 2009

původní hnojení

(do roku 1989)

1989 2009

pH/KCl 4,2 4,2

0 P 6 8

K mg.kg-1

půdy 36 29

Mg 95 64

pH/KCl 4,0 4,0

320 kg ha-1

N P 24 14

K mg.kg-1

půdy 26 22

Mg 58 27

O zjednodušení botanického sloţení, k němuţ dochází v důsledku intenzivního hnojení,

se hovoří poměrně často (např. RYCHNOVSKÁ et al., 1994), ovšem stále se poměrně málo ví

o průběhu a rychlosti změn opačných. Návrat k původním, druhově pestrým společenstvím

na dříve hnojených lokalitách se přitom povaţuje za jeden z nejváţnějších problémů současné

ekologie.

Tabulka XXIV uvádí průměrný počet rostlinných druhů, který byl zjištěn v botanických

snímcích na nehnojené kombinaci a na parcelkách, které byly aţ do roku 1989 hnojeny dusíkem.

Od poslední změny metodiky (2004) je moţné sledovat jen nehnojenou kontrolu a původně

nejvíce hnojenou kombinaci, protoţe ostatní parcelky (původně hnojené 80, 160 a 240 kg ha-1

N)

dnes slouţí nově zařazeným kombinacím. Z dvanácti druhů vysetých v roce 1966 (tabulka

XXVI) se jich udrţelo devět. Zcela vymizel jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), jílek

vytrvalý (Lolium perenne) a jetel zvrhlý (Trifolium hybridum). Nepřetrţitý nárůst počtu druhů je

zřejmý na všech kombinacích: na sledované ploše bylo v roce 1990 zaznamenáno celkem 37

druhů a tento počet vzrostl v roce 2003, tedy v roce, kdy byly naposledy snímkovány všechny

parcelky, na 44.

Jak dokládají výsledky kanonické korespondenční analýzy (CCA), bylo botanické sloţení

porostu průkazně ovlivňováno časem a ţivinami: pomocí časového průběhu lze proměnlivost

vegetačních dat vysvětlit ze 68,8 %, ze 65,4 % ţivinami a z 83,6 % souběhem těchto vlivů,

přičemţ ţiviny byly na čase nezávislé. Při opakovaných měřeních metodou ANOVA byly

v druhové pestrosti shledány průkazné rozdíly mezi úrovněmi hnojení, a to jak pro léta, v nichţ

se pozorovaly všechny kombinace (F=5,57, P<0,000), tak v létech, kdy se sledovaly jen extrémní

kombinace ((F=11,57, P<0,000). Z výsledků Tukeyeho testu (HSD) vyplývá, ţe rozdíly mezi

různě hnojenými kombinacemi byly zřetelnější na začátku pozorování neţ v pozdějších letech.

Jiţ v letech 1997 a 1999 nebyl ţádný z rozdílů průkazný. Rozdíly v dalších letech byly stále

méně výrazné a je zřejmé, ţe postupně dochází ke sbliţování botanické skladby původně různě

hnojených porostů (v roce 2009 byl rozdíl v počtu druhů jen 3,3).

24

Tabulka XXIV

POČET DRUHŮ V BOTANICKÝCH SNÍMCÍCH

Závišín 1990 - 2009

průměr čtyř stanovení

kaţdoroční hnojení dusíkem (hnojeno do roku 1989)

hnojení kg ha-1

N 0 80 160 240 320

rok pozorování průměrný počet druhů

1990 17,8 14,6 11,4 9,4 5,6

1994 21,2 x x x 13,0

1997 25,0 22,5 20,8 23,0 21,8

1999 24,5 24,8 24,0 24,8 22,4

2001 24,5 23,8 23,5 25,2 24,6

2003 29,8 26,8 26,2 27,0 25,3

2006 27,5 x x x 24,2

2009 28,2 x x x 24,9

nárůst počtu druhů + 10,4 + 19,3

Lze konstatovat, ţe všechny změny botanické skladby probíhaly stejným směrem a

odráţely úroveň hnojení. Na začátku pozorování zcela převládal (zejména na nejvíce hnojených

parcelkách) medyněk vlnatý (Holcus lanatus). Postupem času svůj podíl zvyšovalo několik

dalších trav, jako kostřava luční (Festuca pratensis), trojštět ţlutavý (Trisetum flavescens) a

psineček výběţkatý (Agrostis stolonifera), kdeţto další, vzájemně si konkurující druhy jako

lipnice luční (Poa pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), kostřava červená (Festuca

rubra) a srha laločnatá (Dactylis glomerata) svůj podíl sniţovaly. Postupně se rozšiřovaly

konkurenčně slabší druhy jako máchelka podzimní (Leontodon autumnalis), tomka vonná

(Antoxanthum odoratum), prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) a vikev ptačí (Vicia

cracca). Na nehnojených kontrolách převládla další skupina lučních druhů, zahrnující kontryhel

ostrolaločný (Alchemilla vulgaris), svízel bílý (Galium album) a třezalku skvrnitou (Hypericum

maculatum). Nově se objevily i další konkurenčně slabší druhy: svízel syřišťový (Galium

verum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a

černohlávek obecný (Prunella vulgaris). Ve stejné době zmizely dva plevelné druhy, a to šťovík

tupolistý (Rumex obtusifolius) a violka rolní (Viola arvensis).

Ve srovnání s většinou jiných studií na toto téma (např. WALKER et al., 2004) došlo

v našem sledování ke spontánní obnově druhové pestrosti poměrně rychle, v podstatě však došlo

jen ke kvantitativním změnám a nové druhy dosáhly pouze malého podílu. Nejvíce přibývaly

druhy, které jsou pro polopřirozené luční porosty na daném stanovišti typické. Bez ohledu

na rychlý nárůst počtu druhů, převládá dosud na (dříve) nejvíce hnojených parcelkách medyněk

vlnatý. Podíl medyňku však poklesl z 85 % pokryvnosti v roce 1990 na 17 % v roce 2009. Jiţ

v roce 2009 si byly – pokud jde o druhové sloţení – porosty na (kdysi) nejvíc hnojených

parcelkách a na nehnojených kontrolách mnohem podobnější (Sørensenův index podobnosti

0,925) neţ tomu bylo v roce 1990 (Sørensenův index podobnosti 0,378).

25

Druhové sloţení je výrazně ovlivňováno ţivinami, zejména dusíkem (zvláště v kombinaci

s fosforem - HEJCMAN et al., 2007). Vyčerpání zásoby ţivin obvykle podporuje návrat druhové

pestrosti v travních porostech (OLFF et BAKKER, 1991), coţ byla pravděpodobně v případě také

našeho pokusu. Regenerace porostu můţe být urychlena také nárůstem poměru C:N, ať uţ

spontánním nebo cíleným (TOROK et al., 2000). Dosaţené výsledky jsou v souladu s hypotézou

o rozměrech ekologické niky (HARPOLE et TILMAN., 2000), podle níţ úbytek ţivin sniţuje počet

limitujících zdrojů (rozměr nik), a tak umoţňuje více druhům koexistovat. Tuto hypotézu

bohuţel nelze ověřit vzhledem k nedostatku dat. Na rychlost regenerace porostu mají přirozeně

vliv i další faktory, zejména místní flora a populační dynamika. Většina lučních druhů totiţ

netvoří trvalou zásobu semen v půdě (THOMPSON et al., 1997), takţe jejich přítomnost v porostu

je pravděpodobně výsledkem rekolonizace z okolí.

Na (původně) hnojených parcelkách, se druhové sloţení porostů postupně blíţí

nehnojeným kontrolám, ošetřovaným stejně po čtyři desetiletí. Počet druhů se výrazným

způsobem zvyšoval na kontrolách i na hnojených parcelách. Po roce 1989 se totiţ sníţila

intenzita obhospodařování celého pastevního areálu, v němţ jsou pokusné parcelky umístěny, a

tak se můţe v širokém okolí experimentu postupně obnovovat druhové sloţení, typické

pro polopřirozené, extenzivní porosty, v daném případě pro porosty třídy Monilio-

Arrhenatheretea a Festuco-Brometea (viz ELLENBERG et al., 1991, CHYTRÝ et TICHÝ, 2003).

Ke zvýšení druhové pestrosti na (dříve) hnojených parcelkách došlo díky přísunu semen

z kontrolních parcelek a pravděpodobně i z okolí (bohuţel ţádný seznam druhů pro celou

lokalitu neexistuje). Také je třeba zdůraznit, ţe pokusné plošky byly malé, a proto mohlo

poměrně snadno docházet k pronikání druhů z kontrolních parcelek a z okolní vegetace.

4.4.3 Závěr

Za dvacet let po ukončení hnojení došlo na původně intenzivně hnojených parcelkách

k podstatnému sníţení produkce, poklesu obsahu přístupných ţivin v půdě a k výrazné změně

botanické skladby. Počet druhů vzrostl na všech sledovaných parcelkách, včetně dlouhodobě

nehnojených kontrol. Tento nárůst počtu druhů po ukončení hnojení se povaţuje za důleţitý

indikátor úspěšné regenerace porostu, která ovšem byla v daném případě usnadněna

opakovanými sklizněmi (odstraňováním biomasy) a blízkostí zdrojů semen v okolí poměrně

malé pokusné plochy. Výsledky ukazují, ţe za určitých podmínek můţe dojít k poměrně rychlé

spontánní regeneraci dříve intenzivně obhospodařovaných polopřirozených travních porostů, a to

bez nákladných opatření.

26

5 LITERATURA

BAIER, J., 1973: Základní principy výţivy rostlin. Studijní informace ÚVTIZ, řada

Půdoznalství, meliorace a výţiva rostlin (4)

BAIEROVÁ, V. et al., 2001: Vliv globálních klimatických změn na ţivinné reţimy

v zemědělských plodinách a jejich dopad na výnosový potenciál rostlin. Závěrečná

zpráva projektu IMPETUS, VÚRV Praha-Ruzyně

CARLIER, L. et A. P. ANDRIES, 1978: Nitrate contents in rotationally grazed and set stocked

grass. In: Constrains to grass growth and grassland output. Proceedings of the 7th

General

Meeting of the European Grassland Federation, Gent, Vol. III: 9.63 - 9.70

DUCHOŇ, F. et J. HAMPL, 1959: Agrochemie. SZN Praha

ELLENBERG, H., 1988: Vegetation Ecology of Central Europe. Cambridge University Press

FRYČEK, A., J. KRÁLOVEC et al., 1974: Vhodné soustavy hnojení drnového fondu.

Syntetická závěrečná zpráva, Ústav výţivy rostlin VÚRV Praha Ruzyně

GÁBORČÍK, N. et M. GAJDOŠ: Vplyv prerušenia hnojenia trávneho porastu na chemické

zloţenie trávnej hmoty. Agrochémia 38 (4): 9 – 10

GAISLER, J., J. FIALA et B. SPOUSTOVÁ, 1993: Změny botanického sloţení a výnosu

v závislosti na typu travního porostu a hnojení. Rostlinná výroba 44 (1): 39 – 44

HEJCMAN, M., M. KLAUDISOVÁ, J. ŠTURSA, V. PAVLŮ, J. SCHELLBERG,

P. HEJCMANOVÁ, J. HAKL, O. RAUCH et S. VACEK, 2007: Revisiting a 37 years

abandoned fertilizer experiment on Nardus stricta in the Czech Republic. Agriculture

Ecosystems & Environment 118: 231 – 236

KALTOFEN, H., 1973: Zusammenfassende Auswertung der gemeinsam durchgeführten

Forschungsarbeiten über die Stickstoffdüngung des Grünlandes. In: Seszyty problemowe

nauk rolniczych (150)

KLAPP, E. et al., 1971: Wiesen und Weiden. Paul Parey, Berlin - Hamburg

KOPEC, M. et K. MAZUR, 1999: The effect of fertilization and liming on the element

composition in meadow sward. Rostlinná výroba 45 (3): 101 - 106

KRÁLOVEC, J., 2003: Vliv dlouhodobého obhospodařování travního porostu na produkci a

kvalitu píce a na vlastnosti půdy. Výsledky stacionárního pokusu v Závišíně. Bulletin

odboru agrochemie, půdy a výţivy rostlin XI (1)

KRÁLOVEC, J., A. FRYČEK, I. RAIS et N. FRYČEK, 1991: Retrospective analysis and present

view of nitrate contents in herbage from grassland. Scientia agric. Bohemoslovaca 23 (4):

283 - 291

KRÁLOVEC, J., L. POCOVÁ, M. JONÁŠOVÁ, P. MACEK et K. PRACH, 2009: Spontaneous

recovery of an intensively used grassland after cessation of fertilizing. Applied Vegetation

Science: 1 – 7

KUBÁT, K. (editor) et al., 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha

LOWMAN, B. G., G. SWIFT et S. A. GRANT, 1984: Grass height - a guide to grassland

management. Technical Note. The East of Scotland College of Agriculture, Edinburgh

van der MAAREL, E., 1979: Transformation of cover abundance values in phytosociology and

its effects on community similarity. Vegetatio 39 (2): 97 - 114

NEUBERG, J. et al., 1985: Komplexní metodika výţivy rostlin. Metodiky pro zavádění výsledků

výzkumu do praxe (15), ÚVTIZ Praha

NEUBERG, J., J. JEDLIČKA et H. ČERVENÁ, 1995: Výţiva a hnojení plodin. Metodiky

pro zavádění výsledků výzkumu do praxe (8), ÚZPI Praha

PAVLŮ, V. et al., 2001: Základy pastvinářství. Asociace soukromého zemědělství ČR

27

RYCHNOVSKÁ, M., D. BLAŢKOVÁ et F. HRABĚ, 1994: Conservation and development of

floristically diverse grassland in Central Europe. In: Grassland and Society. Proceedings

of 15th

General Meeting of EGF, Wageningen: 266 - 277

TRÁVNÍK, K., 2010: Hnojení a obsah přístupných ţivin v půdě. Úroda LVIII (3): 78 - 80

TRÁVNÍK, K. et J. KRÁLOVEC, 2003: Třicet let dlouhodobých výţivářských pokusů.

ÚKZÚZ-OAPVR Brno

VELICH, J., 1986: Studium vývoje produkční schopnosti trvalých lučních porostů a drnového

procesu při dlouhodobém hnojení a jeho optimalizace. Vysoká škola zemědělská Praha

VENCL, B. et al., 1991: Nové systémy hodnocení krmiv pro skot. Sborník Akademie

zemědělských věd ČSFR: 148

28

7 TABULKOVÁ PŘÍLOHA

tabulka strana

XXVI Botanické sloţení na počátku pokusu 28

XXVII Výnosy píce na dlouhodobě sledovaných kombinacích

(1969 – 2009)

29

XXVIII - XXXI Obsah a odběr ţivin v píci z dlouhodobě sledovaných

kombinací

31 - 34

XXXII Výnosy píce na stacionární zkoušce (1995 – 2009) 35

XXXIII Obsah ţivin v píci ze stacionární zkoušky (1995 – 2009) 36

XXXIV - XL Obsah a odběr ţivin v píci ze stacionární zkoušky

(1995 – 2009)

XLI - LII Obsah a odběr ţivin v píci ze stacionární zkoušky

(2004 – 2009

29

Tabulka XXVI

BOTANICKÉ SLOŢENÍ POROSTU PŘI ZALOŢENÍ POKUSU

projektivní dominance v %

Závišín 1969

prázdná místa 10

jílek vytrvalý 40

kostřava luční 10

bojínek luční 10

srha laločnatá 5

pýr plazivý 5

medyněk měkký 5

trávy celkem 75

jetel plazivý 5

jeteloviny celkem 5

smetánka lékařská 5

řebříček obecný 1

šťovík kadeřavý 2

jitrocel kopinatý 2

ostatní byliny celkem 10

30

Tabulka XXVII: VÝNOSY PÍCE NA DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝCH KOMBINACÍCH

1969-2009 hnojení v kg ha-1

čistých ţivin

průměr

hnojení

úhrn sráţek v měsíci

N - - 80 160

dubnu

květnu

červnu P - 32 32 32

K - 100 100 100

rok výnos sušiny t.ha-1

mm

1969 5,00 5,72 5,85 8,28 6,21 96 18 82

1970 3,90 4,09 5,51 7,35 5,21 72 79 63

1971 3,82 4,66 5,75 7,07 5,33 37 94 133

1972 4,38 5,38 5,58 7,00 5,59 64 62 42

1973 3,89 4,18 5,26 6,33 4,92 64 49 54

1974 5,34 4,95 7,04 7,70 6,26 63 68 89

1975 3,30 3,15 5,11 6,35 4,48 64 34 106

1976 2,66 2,70 4,02 5,64 3,76 20 35 32

1977 3,17 3,74 4,86 5,89 4,42 61 29 62

1978 3,50 4,01 5,23 6,50 4,81 25 136 53

1979 2,76 3,97 5,67 6,54 4,74 36 32 106

1980 3,54 4,20 5,33 6,63 4,93 64 40 81

1981 3,96 5,52 5,81 6,21 5,38 83 92 30

1982 3,51 5,40 5,97 6,81 5,42 42 47 65

1983 3,30 4,60 5,70 8,06 5,42 83 99 66

1984 3,42 3,77 4,97 6,25 4,60 59 79 68

1985 2,86 4,19 5,42 7,61 5,02 55 63 73

1986 2,61 4,36 5,31 6,93 4,80 54 63 74

1987 3,51 5,89 5,72 7,16 5,57 50 71 76

1988 3,27 5,39 6,52 7,20 5,60 15 23 96

1989 2,88 3,99 5,41 7,27 4,89 50 24 114

1994 3,40 3,73 4,62 5,06 4,20 60 75 36

1995 4,55 6,56 8,72 9,74 7,40 73 37 98

1996 3,90 6,66 7,47 9,48 6,88 28 69 85

1997 2,02 3,70 5,47 5,80 4,25 72 27 49

1998 2,71 4,10 6,01 6,46 4,82 20 23 100

1999 2,68 4,71 8,01 7,46 5,72 36 57 68

2000 2,64 4,82 5,44 7,26 5,04 26 79 55

31

Tabulka XXVII - pokračování

rok

kombinace průměr

hnojení

úhrn sráţek v měsíci

1 3 5 6 dubnu květnu červnu

2001 3,84 5,99 7,02 7,98 6,21 73 45 80

2002 4,09 5,68 7,82 7,43 6,26 39 90 89

2003 2,76 4,40 4,79 6,23 4,55 33 49 35

2004 2,90 3,89 5,84 7,94 5,14 36 74 35

2005 2,62 4,01 5,04 5,70 4,34 44 60 73

2006 3,14 2,73 5,12 4,66 3,91 105 153 82

2007 3,96 5,12 5,48 5,82 5,10 13 153 92

2008 2,57 3,42 5,13 4,86 4,00 36 27 45

2009 3,06 4,97 6,12 6,68 5,21 111 84 53

Dmin 0,05 0,94 0,23

Dmin 0,01 1,07 0,27

průměr 3,39 4,55 5,79 6,85 5,14 53 63 71

směrodatná

odchylka 0,71 0,96 0,97 1,09 0,80 24,1 33,8 24,7

koeficient

variance 21,0 21,1 16,8 15,9 15,5 45,5 53,5 34,6

32

Tabulka XXVIII:

OBSAH A ODBĚR ŢIVIN U DLOUHODOBĚ SLEDOVANÝCH KOMBINACÍ

kombinace 1

sušina obsah živin v % sušiny odběr živin kg ha-1

t ha-1 N P K Ca Mg N P K Ca Mg

1970 3,90 2,65 0,15 1,82 0,50 0,14 103,4 5,9 71,0 19,5 5,5

1971 3,82 1,91 0,27 2,69 0,53 0,16 73,0 10,3 102,8 20,2 6,1

1972 4,38 2,34 0,30 2,71 0,71 0,24 102,5 13,1 118,7 31,1 10,5

1973 3,89 2,75 0,32 2,70 0,84 0,20 107,0 12,4 105,0 32,7 7,8

1974 5,34 2,16 0,32 2,48 0,68 0,16 115,3 17,1 132,4 36,3 8,5

1975 3,30 2,37 0,35 2,62 0,62 0,17 78,2 11,6 86,5 20,5 5,6

1976 2,66 2,37 0,35 2,31 0,70 0,16 63,0 9,3 61,4 18,6 4,3

1977 3,17 2,24 0,37 2,23 0,84 0,24 71,0 11,7 70,7 26,6 7,6

1978 3,50 1,85 0,34 2,03 0,55 0,19 64,8 11,9 71,1 19,3 6,7

1979 2,76 1,92 0,30 1,90 0,79 0,23 53,0 8,3 52,4 21,8 6,3

1980 3,54 2,34 0,37 2,06 0,94 0,22 82,8 13,1 72,9 33,3 7,8

1981 3,96 2,85 0,30 1,77 0,97 0,28 112,9 11,9 70,1 38,4 11,1

1982 3,51 2,61 0,34 1,84 0,92 0,40 91,6 11,9 64,6 32,3 14,0

1983 3,30 2,26 0,28 1,67 0,87 0,27 74,6 9,2 55,1 28,7 8,9

1984 3,42 2,54 0,32 1,72 0,84 0,32 86,9 10,9 58,8 28,7 10,9

1985 2,86 2,39 0,33 1,75 0,94 0,28 68,4 9,4 50,1 26,9 8,0

1986 2,61 2,55 0,30 1,79 0,91 0,28 66,6 7,8 46,7 23,8 7,3

1987 3,51 2,44 0,36 1,92 0,92 0,29 85,6 12,6 67,4 32,3 10,2

1988 3,27 2,40 0,30 1,74 0,69 0,25 78,5 9,8 56,9 22,6 8,2

1989 2,88 1,84 0,30 1,49 0,82 0,25 53,0 8,6 42,9 23,6 7,2

1994 3,40 1,63 0,24 1,83 0,66 0,23 55,4 8,2 62,2 22,4 7,8

1995 4,55 1,82 0,27 1,68 0,70 0,26 82,8 12,3 76,4 31,9 11,8

1996 3,90 1,83 0,25 1,43 0,74 0,27 71,4 9,8 55,8 28,9 10,5

1997 2,02 1,79 0,25 1,42 0,70 0,26 36,2 5,1 28,7 14,1 5,3

1998 2,71 1,77 0,28 1,44 0,57 0,30 48,0 7,6 39,0 15,4 8,1

1999 2,68 1,87 0,29 1,42 0,88 0,34 50,1 7,8 38,1 23,6 9,1

2000 2,64 2,03 0,28 1,56 0,94 0,35 53,6 7,4 41,2 24,8 9,2

2001 3,84 2,03 0,27 1,47 0,45 0,32 78,0 10,4 56,4 17,3 12,3

2002 4,09 2,07 0,28 1,54 0,87 0,38 84,7 11,5 63,0 35,6 15,5

2003 2,76 2,03 0,29 1,31 1,06 0,39 56,0 8,0 36,2 29,3 10,8

2004 2,90 2,12 0,29 1,55 1,48 0,44 61,5 8,4 45,0 42,9 12,8

2005 2,62 2,41 0,32 1,61 1,20 0,40 63,1 8,4 42,2 31,4 10,5

2006 3,14 2,85 0,30 1,41 1,23 0,39 89,5 9,4 44,3 38,6 12,2

2007 3,96 2,41 0,29 1,42 1,33 0,41 95,4 11,5 56,2 52,7 16,2

2008 2,57 2,04 0,28 1,36 1,11 0,35 52,4 7,2 35,0 28,5 9,0

2009 3,06 2,06 0,27 1,19 0,46 0,43 63,0 8,3 36,4 14,1 13,2

suma 120,42 2673,0 358,0 2213,5 988,6 336,9

průměr 3,35 74,25 9,95 61,49 27,46 9,36

váž.prům 2,22 0,30 1,84 0,82 0,28

33

Tabulka XXIX:


kombinace 3



1970 4,09 2,27 0,16 2,11 0,52 0,10 92,8 6,5 86,3 21,3 4,1

1971 4,66 2,29 0,30 2,98 0,83 0,16 106,7 14,0 138,9 38,7 7,5

1972 5,38 2,44 0,36 3,10 0,90 0,20 131,3 19,4 166,8 48,4 10,8

1973 4,18 2,74 0,39 3,13 0,88 0,15 114,5 16,3 130,8 36,8 6,3

1974 4,95 1,96 0,36 3,16 0,50 0,10 97,0 17,8 156,4 24,8 5,0

1975 3,15 2,23 0,37 3,04 0,61 0,13 70,2 11,7 95,8 19,2 4,1

1976 2,70 2,32 0,35 2,73 0,78 0,11 62,6 9,5 73,7 21,1 3,0

1977 3,74 2,40 0,42 2,66 0,88 0,20 89,8 15,7 99,5 32,9 7,5

1978 4,01 1,83 0,36 2,58 0,49 0,14 73,4 14,4 103,5 19,6 5,6

1979 3,97 2,00 0,32 2,39 0,86 0,16 79,4 12,7 94,9 34,1 6,4

1980 4,20 2,66 0,38 2,71 0,93 0,18 111,7 16,0 113,8 39,1 7,6

1981 5,52 2,92 0,33 2,50 0,93 0,22 161,2 18,2 138,0 51,3 12,1

1982 5,40 2,76 0,37 2,56 0,96 0,33 149,0 20,0 138,2 51,8 17,8

1983 4,60 2,55 0,33 2,18 0,88 0,24 117,3 15,2 100,3 40,5 11,0

1984 3,77 2,36 0,35 2,24 0,73 0,28 89,0 13,2 84,4 27,5 10,6

1985 4,19 2,44 0,40 2,38 0,82 0,23 102,2 16,8 99,7 34,4 9,6

1986 4,36 2,68 0,36 2,26 0,94 0,24 116,8 15,7 98,5 41,0 10,5

1987 5,89 2,83 0,42 2,51 0,83 0,22 166,7 24,7 147,8 48,9 13,0

1988 5,39 2,40 0,36 2,14 0,63 0,20 129,4 19,4 115,3 34,0 10,8

1989 3,99 1,82 0,35 2,28 0,61 0,18 72,6 14,0 91,0 24,3 7,2

1994 3,73 1,58 0,26 2,32 0,62 0,20 58,9 9,7 86,5 23,1 7,5

1995 6,56 1,87 0,30 2,37 0,61 0,21 122,7 19,7 155,5 40,0 13,8

1996 6,66 1,68 0,32 2,29 0,50 0,19 111,9 21,3 152,5 33,3 12,7

1997 3,70 1,56 0,29 2,00 0,48 0,19 57,7 10,7 74,0 17,8 7,0

1998 4,10 1,89 0,31 1,86 0,56 0,21 77,5 12,7 76,3 23,0 8,6

1999 4,71 2,20 0,34 2,37 0,75 0,22 103,6 16,0 111,6 35,3 10,4

2000 4,82 1,97 0,37 2,39 0,85 0,30 95,0 17,8 115,2 41,0 14,5

2001 5,99 1,93 0,30 1,80 0,40 0,20 115,6 18,0 107,8 24,0 12,0

2002 5,68 1,91 0,34 2,48 0,63 0,20 108,5 19,3 140,9 35,8 11,4

2003 4,40 1,96 0,33 2,26 0,77 0,21 86,2 14,5 99,4 33,9 9,2

2004 3,89 2,32 0,40 2,55 1,00 0,27 90,2 15,6 99,2 38,9 10,5

2005 4,01 1,92 0,34 2,60 0,64 0,19 77,0 13,6 104,3 25,7 7,6

2006 2,72 1,94 0,35 2,61 0,66 0,20 52,8 9,5 71,0 18,0 5,4

2007 5,12 2,12 0,36 2,63 0,94 0,30 108,5 18,4 134,7 48,1 15,4

2008 3,42 1,74 0,30 2,29 0,65 0,20 59,5 10,3 78,3 22,2 6,8

2009 4,97 2,01 0,32 2,31 0,90 0,24 99,9 15,9 114,8 44,7 11,9

suma 162,62 3559,3 554,2 3995,7 1194,3 334,8

průměr 4,52 98,9 15,4 111,0 33,2 9,3

váž.prům 2,19 0,34 2,46 0,73 0,21

34

Tabulka XXX:


kombinace 5



1970 5,51 2,61 0,17 2,16 0,69 0,12 143,8 9,4 119,0 38,0 6,6

1971 5,75 2,50 0,30 3,22 0,56 0,13 143,8 17,3 185,2 32,2 7,5

1972 5,58 2,82 0,35 3,41 0,76 0,20 157,4 19,5 190,3 42,4 11,2

1973 5,26 3,03 0,35 3,47 0,62 0,15 159,4 18,4 182,5 32,6 7,9

1974 7,04 2,14 0,35 3,17 0,47 0,10 150,7 24,6 223,2 33,1 7,0

1975 5,11 2,68 0,38 3,13 0,49 0,14 136,9 19,4 159,9 25,0 7,2

1976 4,02 2,48 0,37 2,93 0,67 0,13 99,7 14,9 117,8 26,9 5,2

1977 4,86 2,48 0,41 2,87 0,72 0,16 120,5 19,9 139,5 35,0 7,8

1978 5,23 2,20 0,38 2,91 0,46 0,15 115,1 19,9 152,2 24,1 7,8

1979 5,67 2,15 0,32 2,35 0,63 0,17 121,9 18,1 133,2 35,7 9,6

1980 5,33 2,51 0,36 2,75 0,66 0,19 133,8 19,2 146,6 35,2 10,1

1981 5,81 2,97 0,37 2,26 0,88 0,27 172,6 21,5 131,3 51,1 15,7

1982 5,97 2,72 0,37 2,39 0,80 0,36 162,4 22,1 142,7 47,8 21,5

1983 5,70 2,50 0,25 2,11 0,67 0,23 142,5 14,3 120,3 38,2 13,1

1984 4,97 2,47 0,37 2,30 0,67 0,30 122,8 18,4 114,3 33,3 14,9

1985 5,42 2,51 0,38 2,24 0,66 0,22 136,0 20,6 121,4 35,8 11,9

1986 5,31 2,44 0,36 2,66 0,69 0,21 129,6 19,1 141,2 36,6 11,2

1987 5,72 2,67 0,42 2,43 0,81 0,23 152,7 24,0 139,0 46,3 13,2

1988 6,52 2,26 0,36 2,20 0,62 0,22 147,4 23,5 143,4 40,4 14,3

1989 5,41 1,93 0,34 2,25 0,57 0,19 104,4 18,4 121,7 30,8 10,3

1994 4,62 1,85 0,28 2,28 0,62 0,21 85,5 12,9 105,3 28,6 9,7

1995 8,72 1,85 0,29 2,14 0,51 0,22 160,9 25,0 186,5 44,6 19,5

1996 7,47 1,78 0,33 2,02 0,45 0,21 133,4 24,7 151,0 33,4 15,9

1997 5,47 1,86 0,28 1,86 0,48 0,23 101,8 15,3 101,6 26,5 12,6

1998 6,01 1,70 0,28 1,41 0,50 0,22 102,4 16,6 84,7 29,8 13,2

1999 8,01 1,65 0,25 1,87 0,48 0,33 132,5 20,0 149,4 38,6 26,5

2000 5,44 1,65 0,29 2,26 0,47 0,21 89,5 15,6 123,0 25,7 11,4

2001 7,02 1,85 0,28 1,46 0,54 0,23 130,8 20,0 103,2 38,1 16,6

2002 7,82 1,63 0,30 2,07 0,36 0,19 127,3 23,2 162,1 28,1 14,5

2003 4,79 2,00 0,34 1,96 0,60 0,24 96,0 16,1 93,8 28,6 11,3

2004 5,84 1,77 0,32 2,14 0,90 0,33 102,9 18,8 125,0 52,2 19,2

2005 5,04 1,92 0,35 2,49 0,63 0,24 96,4 17,6 125,1 31,8 11,9

2006 5,12 1,92 0,35 2,54 0,61 0,23 98,1 17,9 129,9 31,0 11,7

2007 5,48 1,97 0,33 2,67 0,89 0,31 107,8 17,9 146,1 48,6 17,0

2008 5,13 1,68 0,27 1,93 0,49 0,19 86,0 13,7 98,8 25,1 10,0

2009 6,12 1,87 0,30 1,78 0,78 0,31 114,2 18,5 109,0 47,8 18,8

suma 208,29 4518,6 676,3 4919,3 1279,2 453,8

průměr 5,79 125,5 18,8 136,6 35,5 12,6

váž.prům 2,17 0,32 2,36 0,61 0,22

35

Tabulka XXXI:


kombinace 6



1970 7,35 3,22 0,22 2,62 0,45 0,15 236,7 16,2 192,6 33,1 11,0

1971 7,07 2,70 0,28 2,90 0,60 0,18 190,9 19,8 205,0 42,4 12,7

1972 7,00 3,13 0,35 3,36 0,66 0,19 219,1 24,5 235,2 46,2 13,3

1973 6,33 3,21 0,37 3,40 0,55 0,14 203,2 23,4 215,2 34,8 8,9

1974 7,70 2,70 0,38 3,28 0,45 0,13 207,9 29,3 252,6 34,7 10,0

1975 6,35 2,95 0,38 2,96 0,51 0,15 187,3 24,1 188,0 32,4 9,5

1976 5,64 3,08 0,39 2,73 0,69 0,16 173,7 22,0 154,0 38,9 9,0

1977 5,89 3,11 0,43 2,64 0,73 0,20 183,2 25,3 155,5 43,0 11,8

1978 6,50 2,64 0,40 2,44 0,54 0,18 171,6 26,0 158,6 35,1 11,7

1979 6,54 2,41 0,32 2,21 0,59 0,20 157,6 20,9 144,5 38,6 13,1

1980 6,63 2,78 0,38 2,32 0,60 0,22 184,3 25,2 153,8 39,8 14,6

1981 6,21 3,06 0,35 2,18 0,75 0,29 190,0 21,7 135,4 46,6 18,0

1982 6,81 2,93 0,38 2,31 0,73 0,37 199,5 25,9 157,3 49,7 25,2

1983 8,06 2,40 0,23 2,09 0,60 0,22 193,4 18,5 168,5 48,4 17,7

1984 6,25 2,93 0,38 2,33 0,64 0,28 183,1 23,8 145,6 40,0 17,5

1985 7,61 2,95 0,38 2,21 0,61 0,21 224,5 28,9 168,2 46,4 16,0

1986 6,93 2,50 0,36 2,55 0,67 0,23 173,3 24,9 176,7 46,4 15,9

1987 7,16 2,98 0,42 2,19 0,64 0,21 213,4 30,1 156,8 45,8 15,0

1988 7,20 2,78 0,34 2,06 0,52 0,20 200,2 24,5 148,3 37,4 14,4

1989 7,27 2,29 0,33 1,67 0,47 0,17 166,5 24,0 121,4 34,2 12,4

1994 5,06 2,20 0,28 2,33 0,65 0,24 111,3 14,2 117,9 32,9 12,1

1995 9,74 1,96 0,29 2,15 0,53 0,22 190,5 28,4 209,1 52,0 21,6

1996 9,48 2,00 0,30 1,80 0,45 0,21 189,4 28,4 170,5 42,3 19,8

1997 5,80 2,19 0,27 1,83 0,55 0,28 126,9 15,8 105,9 31,9 16,5

1998 6,46 1,97 0,26 1,38 0,53 0,24 127,3 17,0 88,9 34,1 15,6

1999 7,46 1,93 0,26 2,11 0,43 0,22 144,1 19,6 157,6 32,2 16,2

2000 7,26 1,66 0,25 1,58 0,45 0,22 120,7 18,1 114,6 32,6 15,9

2001 7,98 2,07 0,27 1,37 0,54 0,22 164,8 21,7 109,2 42,8 17,5

2002 7,43 1,83 0,29 1,75 0,38 0,30 136,1 21,9 130,3 27,9 22,0

2003 6,23 2,29 0,30 1,87 0,60 0,26 142,5 19,0 116,4 37,2 16,3

2004 7,94 1,88 0,31 1,48 0,62 0,21 149,5 24,7 117,8 49,6 16,7

2005 5,70 2,05 0,31 2,04 0,50 0,25 117,0 17,9 116,7 28,8 14,3

2006 4,66 2,01 0,31 2,09 0,49 0,24 93,8 14,5 97,2 22,8 11,2

2007 5,82 2,11 0,34 2,05 0,68 0,32 123,0 19,9 119,6 39,6 18,7

2008 4,86 2,17 0,28 1,76 0,55 0,26 105,4 13,6 85,3 26,7 12,6

2009 6,68 2,17 0,30 1,76 0,65 0,30 145,1 20,0 117,4 43,2 20,1

suma 245,06 6046,8 793,7 5407,6 1390,4 544,9

průměr 6,81 168,0 22,0 150,2 38,6 15,1

váž.prům 2,47 0,32 2,21 0,57 0,22

36

Tabulka XXXII

VÝNOSY PÍCE NA STACIONÁRNÍ ZKOUŠCE Závišín 1995 - 2009

kombinace 1 2 3 4 5 6 7

hnojení v kg ha-1

čistých ţivin

N - - - - 80 160 160

P - - 32 32 32 32 32

K - - 100 100 100 100 100

vápnění x x x

rok výnos sušiny t.ha-1

1995 4,55 4,45 6,56 6,70 8,72 9,74 9,90

1996 3,90 4,23 6,66 7,43 7,47 9,48 9,09

1997 2,02 2,26 3,70 5,00 5,47 5,80 6,08

průměr 95 - 97 3,49 3,65 5,64 6,38 7,22 8,34 8,36

Dmin0,05/0,01 (pro průměr) 0,66/0,80

1998 2,71 3,09 4,10 4,90 6,01 6,46 7,05

1999 2,68 4,06 4,71 5,60 8,01 7,46 8,27

2000 2,64 2,63 4,82 4,96 5,44 7,26 7,25

průměr 98 - 00 2,67 3,26 4,54 5,15 6,49 7,06 7,52

Dmin0,05/0,01 (pro průměr) 0,56/0,69

2001 3,84 4,57 5,99 6,31 7,02 7,98 9,39

2002 4,09 4,12 5,68 6,88 7,82 7,43 7,30

2003 2,76 3,08 4,40 5,19 4,79 6,23 6,58

průměr 01 - 03 3,56 3,92 5,35 6,13 6,54 7,21 7,76

Dmin0,05/0,01 (pro průměr) 0,67/0,82

2004 2,90 2,78 3,89 5,24 5,84 7,94 8,94

2005 2,62 2,67 4,01 4,47 5,04 5,70 6,40

2006 3,14 2,42 2,72 4,25 5,12 4,66 5,03

průměr 04 - 06 2,88 2,62 3,54 4,65 5,33 6,10 6,79

Dmin0,05/0,01 (pro průměr) 0,55/0,67

2007 3,96 3,80 5,12 5,26 5,48 5,82 6,67

2008 2,57 2,48 3,42 4,38 5,13 4,86 5,09

2009 3,06 2,92 4,97 5,43 6,12 6,68 8,03

průměr 07 - 09 3,20 3,07 4,50 5,02 5,57 5,79 6,60

Dmin0,05/0,01 (pro průměr) 0,56/0,68

37

Tabulka XXXIII


Závišín 1995 – 2009, ve váţeném průměru jednotlivých cyklů vápnění

kombinace průměr let N P K Ca Mg

obsah ţivin v % sušiny

1 1995-1997 1,82 0,26 1,53 0,72 0,27

1998-2000 1,51 0,28 1,47 0,79 0,33

2001-2003 2,04 0,28 1,45 0,77 0,36

2004-2006 2,47 0,30 1,51 1,30 0,41

2007-2009 2,20 0,28 1,33 0,99 0,40

2 1995-1997 1,70 0,28 1,54 0,68 0,29

1998-2000 1,72 0,30 1,44 0,73 0,36

2001-2003 1,74 0,30 1,52 0,87 0,36

2004-2006 2,24 0,37 1,56 1,45 0,54

2007-2009 2,15 0,36 1,53 1,70 0,60

3 1995-1997 1,73 0,31 2,26 0,54 0,20

1998-2000 2,06 0,34 2,22 0,73 0,25

2001-2003 1,94 0,32 2,17 0,58 0,20

2004-2006 2,07 0,37 2,58 0,77 0,22

2007-2009 1,96 0,33 2,42 0,85 0,25

4 1995-1997 1,82 0,31 2,13 0,62 0,22

1998-2000 1,91 0,32 2,11 0,76 0,26

2001-2003 1,87 0,32 2,00 0,76 0,29

2004-2006 1,88 0,37 2,48 0,95 0,35

2007-2009 1,91 0,34 2,30 0,94 0,34

5 1995-1997 1,83 0,30 2,03 0,48 0,22

1998-2000 1,67 0,27 1,84 0,48 0,22

2001-2003 1,80 0,30 1,83 0,48 0,22

2004-2006 1,86 0,34 2,38 0,72 0,27

2007-2009 1,84 0,30 2,12 0,73 0,27

38

Tabulka XXXIII - pokračování


Závišín 1995 - 2009

kombinace průměr let N P K Ca Mg

6 1995-1997 2,03 0,29 1,94 0,50 0,23

1998-2000 1,85 0,26 1,70 0,47 0,23

2001-2003 2,05 0,29 1,64 0,50 0,26

2004-2006 1,97 0,31 1,81 0,55 0,23

2007-2009 2,15 0,31 1,86 0,63 0,30

7 1995-1997 2,00 0,28 1,70 0,58 0,28

1998-2000 1,89 0,26 1,68 0,57 0,26

2001-2003 2,05 0,29 1,49 0,62 0,31

2004-2006 1,85 0,31 1,96 0,65 0,32

2007-2009 2,04 0,30 1,82 0,68 0,34

38

Tabulka XXXIV

OBSAH A ODBĚR ŢIVIN V PÍCI STACIONÁRNÍ ZKOUŠKY

Závišín 1995 - 2009

kombinace

1

vegetační

rok

výnos

t.ha-1

N P K Ca Mg N P K Ca Mg

obsah ţivin v % sušiny odběr ţivin kg ha-1

1995 4,55 1,82 0,27 1,68 0,70 0,26 82,7 12,4 76,3 32,0 11,8

1996 3,90 1,83 0,25 1,43 0,74 0,27 71,3 9,9 55,7 28,9 10,7

1997 2,02 1,79 0,25 1,42 0,70 0,26 36,2 5,0 28,7 14,2 5,3

1998 2,71 1,77 0,28 1,44 0,57 0,30 48,0 7,5 39,1 15,5 8,1

1999 2,68 0,75 0,29 1,42 0,88 0,34 20,0 7,8 38,0 23,5 9,0

2000 2,64 2,03 0,28 1,56 0,94 0,35 53,6 7,4 41,3 24,8 9,2

2001 3,84 2,03 0,27 1,47 0,45 0,32 77,8 10,4 56,4 17,4 12,2

2002 4,09 2,07 0,28 1,54 0,87 0,38 84,8 11,6 62,9 35,5 15,6

2003 2,76 2,03 0,29 1,31 1,06 0,39 56,0 8,0 36,2 29,2 10,7

2004 2,90 2,12 0,29 1,54 1,48 0,44 61,4 8,5 44,7 42,9 12,8

2005 2,62 2,41 0,32 1,61 1,20 0,40 63,1 8,4 42,1 31,4 10,6

2006 3,14 2,85 0,30 1,41 1,23 0,39 89,4 9,3 44,2 38,6 12,3

2007 3,96 2,41 0,29 1,42 1,33 0,41 95,4 11,6 56,2 52,5 16,3

2008 2,57 2,04 0,28 1,36 1,11 0,35 52,4 7,3 35,0 28,5 9,1

2009 3,06 2,06 0,27 1,19 0,46 0,43 63,1 8,4 36,5 14,0 13,1

průměr 3,16 2,01 0,28 1,46 0,90 0,35 63,7 8,9 46,2 28,6 11,1

směrodatná odchylka s 0,70

variační koeficient V % 22,1

39

Tabulka XXXV


Závišín 1995 - 2009

kombinace

2

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 4,45 1,86 0,30 1,74 0,73 0,27 82,6 13,2 77,6 32,3 12,2

1996 4,23 1,60 0,28 1,40 0,62 0,29 67,5 11,8 59,2 26,2 12,4

1997 2,26 1,57 0,27 1,41 0,71 0,34 35,4 6,1 31,8 16,0 7,6

1998 3,09 1,64 0,29 1,46 0,77 0,34 50,7 9,1 45,1 23,9 10,4

1999 4,06 1,80 0,30 1,35 0,69 0,40 72,9 12,0 54,9 28,0 16,1

2000 2,63 1,71 0,30 1,57 0,74 0,34 44,9 7,9 41,2 19,5 9,0

2001 4,57 1,72 0,28 1,49 0,81 0,33 78,4 12,9 68,2 36,8 15,2

2002 4,12 1,67 0,31 1,64 0,83 0,37 68,6 12,7 67,4 34,0 15,3

2003 3,08 1,87 0,32 1,41 1,04 0,39 57,6 9,9 43,3 32,1 12,1

2004 2,78 2,51 0,38 1,49 1,54 0,56 69,9 10,6 41,3 42,9 15,5

2005 2,67 2,18 0,37 1,62 1,18 0,50 58,3 9,9 43,2 31,5 13,4

2006 2,42 1,98 0,36 1,57 1,63 0,57 48,0 8,7 37,9 39,4 13,7

2007 3,80 2,36 0,39 1,74 1,94 0,63 89,6 14,8 66,2 73,8 23,9

2008 2,48 1,96 0,32 1,52 1,35 0,50 48,5 8,0 37,6 33,5 12,5

2009 2,92 2,03 0,36 1,26 1,67 0,65 59,3 10,5 36,7 48,9 19,1

průměr 3,30 1,88 0,32 1,52 1,05 0,42 62,1 10,5 50,1 34,6 13,9



40

Tabulka XXXVI


Závišín 1995 - 2009

kombinace

3

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 6,56 1,87 0,30 2,37 0,61 0,21 122,5 20,0 155,4 39,7 13,7

1996 6,66 1,68 0,32 2,29 0,50 0,19 112,2 21,4 152,2 33,3 12,6

1997 3,70 1,56 0,29 2,00 0,48 0,19 57,9 10,6 74,1 17,9 7,2

1998 4,10 1,89 0,31 1,86 0,56 0,21 77,3 12,7 76,3 23,1 8,8

1999 4,71 2,20 0,34 2,37 0,75 0,22 103,4 15,8 111,7 35,1 10,4

2000 4,82 2,08 0,37 2,39 0,85 0,30 100,3 17,6 115,2 41,2 14,3

2001 5,99 1,93 0,30 1,80 0,40 0,20 115,6 18,1 107,8 23,8 11,7

2002 5,68 1,91 0,34 2,48 0,63 0,20 108,3 19,3 140,8 35,7 11,4

2003 4,40 1,98 0,33 2,26 0,77 0,21 87,3 14,3 99,6 33,7 9,3

2004 3,89 2,32 0,40 2,54 0,99 0,27 90,1 15,6 98,9 38,7 10,4

2005 4,01 1,92 0,34 2,60 0,64 0,19 77,0 13,8 104,4 25,5 7,8

2006 2,72 1,94 0,35 2,61 0,66 0,20 52,7 9,4 70,9 18,0 5,4

2007 5,12 2,12 0,36 2,63 0,94 0,30 108,4 18,3 134,6 48,0 15,5

2008 3,42 1,74 0,30 2,29 0,65 0,20 59,5 10,2 78,2 22,2 6,8

2009 4,97 2,01 0,32 2,31 0,90 0,24 99,7 16,1 114,8 44,7 11,9

průměr 4,72 1,94 0,33 2,31 0,68 0,22 91,5 15,5 109,0 32,0 10,5



41

Tabulka XXXVII


Závišín 1995 - 2009

kombinace

4

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 6,70 2,06 0,31 2,30 0,72 0,23 137,9 21,1 153,9 48,0 15,3

1996 7,43 1,79 0,34 2,13 0,58 0,22 133,1 25,0 158,2 43,0 16,4

1997 5,00 1,55 0,27 1,92 0,53 0,22 77,7 13,6 95,8 26,7 11,1

1998 4,90 1,86 0,29 1,78 0,81 0,22 90,9 14,2 87,2 39,5 11,0

1999 5,60 1,85 0,32 2,22 0,66 0,27 103,6 18,1 124,3 36,8 14,9

2000 4,96 2,02 0,35 2,32 0,83 0,29 100,3 17,6 115,2 41,2 14,3

2001 6,31 1,81 0,29 1,71 0,84 0,26 114,5 18,0 108,2 52,9 16,2

2002 6,88 1,88 0,35 2,22 0,68 0,29 129,4 24,2 152,5 46,7 20,0

2003 5,19 1,92 0,33 2,04 0,77 0,31 99,8 17,1 106,0 40,2 16,3

2004 5,24 1,98 0,39 2,38 1,19 0,39 103,6 20,3 124,8 62,2 20,5

2005 4,47 1,81 0,36 2,56 0,79 0,32 81,1 16,1 114,4 35,4 14,4

2006 4,25 1,83 0,36 2,53 0,83 0,33 77,6 15,5 107,5 35,1 14,2

2007 5,26 1,94 0,38 2,40 0,95 0,37 102,3 19,8 126,2 50,1 19,6

2008 4,38 1,72 0,31 2,13 0,86 0,31 75,2 13,5 93,4 37,5 13,5

2009 5,43 2,02 0,34 2,33 1,00 0,32 109,6 18,5 126,7 54,2 17,6

průměr 5,47 1,87 0,33 2,19 0,79 0,29 102,4 18,2 119,6 43,3 15,7



42

Tabulka XXXVIII


Závišín 1995 - 2009

kombinace

5

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 8,72 1,85 0,29 2,14 0,51 0,22 160,9 25,0 186,5 44,6 19,5

1996 7,47 1,79 0,33 2,02 0,45 0,21 133,4 24,7 151,0 33,4 15,9

1997 5,47 1,86 0,28 1,86 0,48 0,23 101,8 15,3 101,6 26,5 12,6

1998 6,01 1,70 0,28 1,41 0,50 0,22 102,4 16,6 84,7 29,8 13,2

1999 8,01 1,65 0,25 1,87 0,48 0,33 132,5 20,0 149,4 38,6 26,5

2000 5,44 1,65 0,29 2,26 0,47 0,21 89,5 15,6 123,0 25,7 11,4

2001 7,02 1,86 0,28 1,47 0,54 0,24 130,8 20,0 103,2 38,1 16,6

2002 7,82 1,63 0,30 2,07 0,36 0,19 127,3 23,2 162,1 28,1 14,5

2003 4,79 2,00 0,34 1,96 0,60 0,24 96,0 16,1 93,8 28,6 11,3

2004 5,84 1,76 0,32 2,14 0,89 0,33 102,9 18,8 125,0 52,2 19,2

2005 5,04 1,91 0,35 2,48 0,63 0,24 96,4 17,6 125,1 31,8 11,9

2006 5,12 1,92 0,35 2,54 0,61 0,23 98,1 17,9 129,9 31,0 11,7

2007 5,48 1,97 0,33 2,67 0,89 0,31 107,8 17,9 146,1 48,6 17,0

2008 5,13 1,68 0,27 1,93 0,49 0,19 86,0 13,7 98,8 25,1 10,0

2009 6,12 1,87 0,30 1,78 0,78 0,31 114,2 18,5 109,0 47,8 18,8

průměr 6,23 1,80 0,30 2,02 0,57 0,25 112,0 18,7 125,9 35,3 15,3



43

Tabulka XXXIX


Závišín 1995 - 2009

kombinace

6

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 9,74 1,96 0,29 2,15 0,53 0,22 190,5 28,4 209,1 52,0 21,6

1996 9,48 2,00 0,30 1,80 0,45 0,21 189,4 28,4 170,5 42,3 19,8

1997 5,80 2,19 0,27 1,83 0,55 0,28 126,9 15,8 105,9 31,9 16,5

1998 6,46 1,97 0,26 1,38 0,53 0,24 127,3 17,0 88,9 34,1 15,6

1999 7,46 1,93 0,26 2,11 0,43 0,22 144,1 19,6 157,6 32,2 16,2

2000 7,26 1,66 0,25 1,58 0,45 0,22 120,7 18,1 114,6 32,6 15,9

2001 7,98 2,07 0,27 1,37 0,54 0,22 164,8 21,7 109,2 42,8 17,5

2002 7,43 1,83 0,29 1,75 0,38 0,30 136,1 21,9 130,3 27,9 22,0

2003 6,23 2,29 0,30 1,87 0,60 0,26 142,5 19,0 116,4 37,2 16,3

2004 7,94 1,88 0,31 1,48 0,62 0,21 149,5 24,7 117,8 49,6 16,7

2005 5,70 2,05 0,31 2,05 0,51 0,25 117,0 17,9 116,7 28,8 14,3

2006 4,66 2,01 0,31 2,09 0,49 0,24 93,8 14,5 97,2 22,8 11,2

2007 5,82 2,11 0,34 2,05 0,68 0,32 123,0 19,9 119,6 39,6 18,7

2008 4,86 2,17 0,28 1,76 0,55 0,26 105,4 13,6 85,3 26,7 12,6

2009 6,68 2,17 0,30 1,76 0,65 0,30 145,1 20,0 117,4 43,2 20,1

průměr 6,90 2,01 0,29 1,79 0,53 0,25 138,4 20,0 123,8 36,2 17,0



44

Tabulka XL


Závišín 1995 - 2009

kombinace

7

vegetační

rok výnos

t.ha-1



1995 9,90 2,02 0,29 1,97 0,71 0,26 200,0 28,4 194,8 69,9 26,2

1996 9,09 2,04 0,30 1,56 0,52 0,26 185,1 27,2 141,7 47,7 24,0

1997 6,08 1,91 0,24 1,49 0,45 0,34 116,0 14,5 90,3 27,4 20,9

1998 7,05 1,94 0,26 1,29 0,74 0,27 137,0 18,5 90,6 52,2 18,9

1999 8,27 1,94 0,26 1,96 0,46 0,23 160,7 21,5 162,4 37,8 19,2

2000 7,25 1,77 0,26 1,73 0,53 0,28 128,4 18,9 125,2 38,3 20,0

2001 9,39 2,04 0,25 1,21 0,70 0,29 191,5 23,8 113,4 65,5 27,7

2002 7,30 2,02 0,33 1,75 0,52 0,33 147,5 24,4 127,9 37,8 24,3

2003 6,58 2,08 0,31 1,59 0,64 0,31 137,1 20,4 104,7 41,9 20,2

2004 8,94 1,61 0,28 1,76 0,68 0,30 143,9 25,2 156,9 61,1 26,6

2005 6,40 2,05 0,33 2,07 0,62 0,36 130,9 21,4 132,4 39,9 22,8

2006 5,03 2,02 0,33 2,19 0,61 0,33 101,6 16,6 110,0 30,8 16,8

2007 6,67 2,05 0,33 2,04 0,76 0,39 136,9 22,2 136,2 51,0 26,1

2008 5,09 2,12 0,28 1,72 0,58 0,31 107,8 14,2 87,5 29,3 16,0

2009 8,03 1,97 0,29 1,69 0,67 0,31 158,5 23,6 135,7 53,8 24,7

průměr 7,40 1,97 0,29 1,72 0,62 0,30 145,5 21,4 127,3 45,6 22,3



45

Tabulka XLI


Závišín 2004 - 2009

kombinace

1

vegetační

rok výnos

t.ha-1



2004 2,89 2,12 0,29 1,55 1,48 0,44 61,4 8,5 44,7 42,9 12,8

2005 2,62 2,41 0,32 1,61 1,20 0,40 63,1 8,4 42,1 31,4 10,6

2006 3,14 2,85 0,30 1,41 1,23 0,39 89,4 9,3 44,2 38,6 12,3

průměr 04 - 06 2,88 71,3 8,7 43,7 37,6 11,9

průměr 2,47 0,30 1,51 1,31 0,41

2007 3,96 2,41 0,29 1,42 1,33 0,41 95,4 11,6 56,2 52,5 16,3

2008 2,57 2,04 0,28 1,36 1,11 0,35 52,4 7,3 35,0 28,5 9,1

2009 3,06 2,06 0,27 1,20 1,34 0,43 63,1 8,4 36,6 40,9 13,1

průměr 07 - 09 3,20 70,3 9,1 42,6 40,6 12,8

průměr 2,20 0,28 1,33 1,27 0,40

průměr 04 - 09 3,04 70,8 8,9 43,2 39,1 12,4

průměr 2,33 0,29 1,42 1,29 0,41

variační rozpětí t.ha-1

2,62 - 3,96

rozdíl t.ha-1

1,34



46

Tabulka XLII


Závišín 2004 - 2009

kombinace

2

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 2,78 2,51 0,38 1,49 1,54 0,56 69,9 10,6 41,3 42,9 15,5

2005 2,67 2,18 0,37 1,62 1,18 0,50 58,3 9,9 43,2 31,5 13,4

2006 2,42 1,98 0,36 1,57 1,63 0,57 48,0 8,7 37,9 39,4 13,7

průměr 04 - 06 2,62 58,7 9,7 40,8 37,9 14,2

průměr 2,24 0,37 1,56 1,45 0,54

2007 3,80 2,36 0,39 1,74 1,94 0,63 89,6 14,8 66,2 73,8 23,9

2008 2,48 1,96 0,32 1,52 1,35 0,50 48,5 8,0 37,6 33,5 12,5

2009 2,92 2,03 0,36 1,26 1,57 0,65 59,3 10,5 36,7 48,9 19,1

průměr 07 - 09 3,07 65,8 11,1 46,8 52,1 18,5

průměr 2,15 0,36 1,53 1,70 0,60

průměr 04 - 09 2,84 62,2 10,4 43,8 45,0 16,4

průměr 2,19 0,37 1,54 1,58 0,57


2,48 - 3,80

rozdíl t.ha-1

1,32



47

Tabulka XLIII


Závišín 2004 - 2009

kombinace

3

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 3,88 2,32 0,40 2,55 1,00 0,27 90,1 15,6 98,9 38,7 10,4

2005 4,01 1,92 0,34 2,60 0,64 0,19 77,0 13,8 104,4 25,5 7,8

2006 2,72 1,94 0,35 2,61 0,66 0,20 52,7 9,4 70,9 18,0 5,4

průměr 04 - 06 3,54 73,3 12,9 91,4 27,4 7,9

průměr 2,07 0,37 2,58 0,77 0,22

2007 5,12 2,12 0,36 2,63 0,94 0,30 108,4 18,3 134,6 48,0 15,5

2008 3,42 1,74 0,30 2,29 0,65 0,20 59,5 10,2 78,2 22,2 6,8

2009 4,97 2,01 0,32 2,31 0,90 0,24 99,7 16,1 114,8 44,7 11,9

průměr 07 - 09 4,50 89,2 14,9 109,2 38,3 11,4

průměr 1,98 0,33 2,42 0,85 0,25

průměr 04 - 09 4,02 81,2 13,9 100,3 32,8 9,6

průměr 2,02 0,35 2,50 0,82 0,24


2,72 -5,12

rozdíl t.ha-1

2,40



48

Tabulka XLIV


Závišín 2004 - 2009

kombinace

4

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 5,24 1,98 0,39 2,38 1,19 0,39 103,6 20,3 124,8 62,2 20,5

2005 4,47 1,81 0,36 2,56 0,79 0,32 81,1 16,1 114,4 35,4 14,4

2006 4,25 1,83 0,36 2,53 0,83 0,33 77,6 15,5 107,5 35,1 14,2

průměr 04 - 06 4,65 87,4 17,3 115,6 44,2 16,4

průměr 1,88 0,37 2,48 0,95 0,35

2007 5,26 1,94 0,38 2,40 0,95 0,37 102,3 19,8 126,2 50,1 19,6

2008 4,38 1,72 0,31 2,13 0,86 0,31 75,2 13,5 93,4 37,5 13,5

2009 5,43 2,02 0,34 2,33 1,00 0,32 109,6 18,5 126,7 54,2 17,6

průměr 07 - 09 5,02 95,7 17,3 115,4 47,3 16,9

průměr 1,91 0,34 2,30 0,94 0,34

průměr 04 - 09 4,84 91,6 17,3 115,5 45,8 16,6

průměr 1,89 0,36 2,39 0,95 0,34


4,25 - 5,43

rozdíl t.ha-1

1,18



49

Tabulka XLV


Závišín 2004 - 2009

kombinace

5

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 5,83 1,77 0,32 2,14 0,90 0,33 102,9 18,8 125,0 52,2 19,2

2005 5,03 1,92 0,35 2,49 0,63 0,24 96,4 17,6 125,1 21,8 11,9

2006 5,11 1,92 0,35 2,54 0,61 0,23 98,1 17,9 129,9 31,0 11,7

průměr 04 - 06 5,32 99,1 18,1 126,7 38,3 14,3

průměr 1,86 0,34 2,38 0,72 0,27

2007 5,47 1,97 0,33 2,67 0,89 0,31 107,8 17,9 146,1 48,6 17,0

2008 5,13 1,68 0,27 1,93 0,49 0,19 86,0 13,7 98,8 25,1 10,0

2009 6,11 1,87 0,30 1,78 0,78 0,31 114,2 18,5 109,0 47,8 18,8

průměr 07 - 09 5,57 102,7 16,7 118,0 40,5 15,3

průměr 1,84 0,30 2,12 0,73 0,27

průměr 04 - 09 5,44 100,9 17,4 122,4 39,4 14,8

průměr 1,85 0,32 2,25 0,72 0,27


5,03 - 6,11

rozdíl t.ha-1

1,08



50

Tabulka XLVI


Závišín 2004 - 2009

kombinace

6

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 7,94 1,88 0,31 1,48 0,62 0,21 149,5 24,7 117,8 49,6 16,7

2005 5,71 2,05 0,31 2,04 0,50 0,25 117,0 17,9 116,7 28,8 14,3

2006 4,66 2,01 0,31 2,09 0,49 0,24 93,8 14,5 97,2 22,8 11,2

průměr 04 - 06 6,10 120,1 19,0 110,6 33,7 14,1

průměr 1,97 0,31 1,81 0,55 0,23

2007 5,83 2,11 0,34 2,05 0,68 0,32 123,0 19,9 119,6 39,6 18,7

2008 4,85 2,17 0,28 1,76 0,55 0,26 105,4 13,6 85,3 26,7 12,6

2009 6,68 2,17 0,30 1,76 0,65 0,30 145,1 20,0 117,4 43,2 20,1

průměr 07 - 09 5,79 124,5 17,8 107,4 36,5 17,1

průměr 2,15 0,31 1,86 0,63 0,30

průměr 04 - 09 5,94 122,3 18,4 109,0 35,1 15,6

průměr 2,06 0,31 1,83 0,59 0,26


4,66 – 7,94

rozdíl t.ha-1

3,28



51

Tabulka XLVII


Závišín 2004 - 2009

kombinace

7

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 8,94 1,61 0,28 1,76 0,68 0,30 143,9 25,2 156,9 61,1 26,6

2005 6,40 2,05 0,33 2,07 0,62 0,36 130,9 21,4 132,4 39,9 22,8

2006 5,03 2,02 0,33 2,19 0,61 0,33 101,6 16,6 110,0 30,8 16,8

průměr 04 - 06 6,79 125,5 21,1 133,1 43,9 22,1

průměr 1,85 0,31 1,96 0,65 0,32

2007 6,67 2,05 0,33 2,04 0,76 0,39 136,9 22,2 136,2 51,0 26,1

2008 5,09 2,12 0,28 1,72 0,58 0,31 107,8 14,2 87,5 29,3 16,0

2009 8,03 1,97 0,29 1,69 0,67 0,31 158,5 23,6 135,7 53,8 24,8

průměr 07 - 09 6,60 134,4 20,0 119,8 44,7 22,3

průměr 2,04 0,30 1,82 0,68 0,34

průměr 04 - 09 6,70 130,0 20,6 126,4 44,3 22,2

průměr 1,94 0,31 1,89 0,66 0,33


5,03 – 8,94

rozdíl t.ha-1

3,91



52

Tabulka XLVIII


Závišín 2004 - 2009

kombinace

8

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 4,24 2,52 0,38 2,47 1,25 0,40 106,7 16,2 104,6 52,9 17,0

2005 5,86 2,19 0,33 2,36 0,73 0,32 128,1 19,4 138,1 42,5 18,8

2006 5,69 2,24 0,33 2,45 0,71 0,30 127,2 18,7 139,6 40,3 17,3

průměr 04 - 06 5,26 120,7 18,1 127,4 45,2 17,7

průměr 2,29 0,34 2,42 0,86 0,34

2007 6,92 1,82 0,30 2,09 0,73 0,30 126,0 21,1 144,5 50,2 21,1

2008 4,83 2,05 0,30 1,77 0,78 0,33 98,9 14,6 85,3 37,9 16,1

2009 6,85 1,84 0,33 1,89 0,87 0,37 126,0 22,4 129,4 59,9 25,2

průměr 07 - 09 6,20 117,0 19,4 119,7 49,3 20,8

průměr 1,89 0,31 1,93 0,80 0,34

průměr 04 - 09 5,73 118,8 18,8 123,6 47,2 19,2

průměr 2,07 0,33 2,16 0,82 0,34


4,24 – 6,92

rozdíl t.ha-1

2,68



53

Tabulka XLIX


Závišín 2004 - 2009

kombinace

9

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 4,99 1,95 0,33 2,68 1,06 0,39 97,1 16,7 133,9 52,9 18,0

2005 5,65 1,99 0,31 2,50 0,68 0,24 112,7 17,3 141,5 38,6 13,6

2006 5,41 2,01 0,31 2,42 0,67 0,27 108,8 16,7 130,9 36,5 14,7

průměr 04 - 06 5,35 106,2 16,9 135,4 42,7 15,4

průměr 1,99 0,32 2,53 0,80 0,29

2007 6,52 1,91 0,28 2,73 0,60 0,23 124,5 18,5 177,8 39,0 15,3

2008 5,34 1,84 0,27 2,29 0,58 0,24 98,5 14,2 122,1 31,1 12,7

2009 7,49 1,93 0,29 2,16 0,67 0,23 144,8 21,5 161,7 50,0 17,6

průměr 07 - 09 6,45 122,6 18,1 153,9 40,0 15,2

průměr 1,90 0,28 2,39 0,62 0,24

průměr 04 - 09 5,90 114,4 17,5 144,6 41,4 15,3

průměr 1,94 0,30 2,45 0,70 0,26


4,99 – 7,49

rozdíl t.ha-1

2,50



54

Tabulka L


Závišín 2004 - 2009

kombinace

10

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 4,84 2,37 0,42 2,56 1,40 0,48 114,6 20,2 123,7 67,6 23,0

2005 6,16 2,10 0,31 2,42 0,77 0,33 129,4 19,1 149,3 47,7 20,1

2006 5,32 2,12 0,30 2,52 0,74 0,31 113,0 16,2 134,1 39,2 16,6

průměr 04 - 06 5,44 119,0 18,5 135,7 51,5 19,9

průměr 2,19 0,34 2,49 0,95 0,37

2007 7,23 1,87 0,27 2,64 0,73 0,27 135,3 19,2 190,9 52,9 19,6

2008 5,39 1,71 0,28 2,25 0,61 0,29 92,1 14,9 121,3 32,8 15,4

2009 7,63 1,83 0,30 2,44 0,67 0,26 139,8 22,6 185,8 51,0 19,7

průměr 07 - 09 6,75 122,4 18,9 166,0 45,6 18,2

průměr 1,81 0,28 2,46 0,68 0,27

průměr 04 - 09 6,10 120,7 18,7 150,8 48,6 19,0

průměr 1,98 0,31 2,47 0,80 0,31


4,84 – 7,63

rozdíl t.ha-1

2,79



55

Tabulka LI


Závišín 2004 - 2009

kombinace

11

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 6,51 1,89 0,31 2,37 0,87 0,38 122,9 20,3 154,5 56,7 25,0

2005 6,45 2,13 0,30 2,61 0,55 0,24 137,6 19,2 168,3 35,2 15,2

2006 5,31 2,13 0,30 2,61 0,55 0,24 113,0 15,8 138,7 29,0 12,5

průměr 04 - 06 6,09 124,5 18,4 153,8 40,3 17,6

průměr 2,04 0,30 2,53 0,66 0,29

2007 7,55 1,73 0,27 2,28 0,55 0,25 130,3 20,6 172,3 41,3 19,2

2008 6,25 1,92 0,26 2,07 0,50 0,23 119,7 16,1 129,2 31,1 14,5

2009 8,52 1,83 0,24 1,84 0,54 0,24 156,2 20,7 157,0 46,1 20,4

průměr 07 - 09 7,44 135,4 19,1 152,8 39,5 18,0

průměr 1,82 0,26 2,05 0,53 0,24

průměr 04 - 09 6,76 130,0 18,8 153,3 39,9 17,8

průměr 1,92 0,28 2,27 0,59 0,26


5,31 – 8,52

rozdíl t.ha-1

3,21



56

Tabulka LII


Závišín 2004 - 2009

kombinace

12

vegetační

rok

výnos

t.ha-1



2004 5,99 2,21 0,33 2,64 1,10 0,33 132,5 19,9 158,0 66,1 19,7

2005 6,14 2,29 0,33 2,64 0,70 0,32 140,3 20,2 162,4 43,2 19,8

2006 6,63 2,30 0,33 2,79 0,69 0,31 152,8 21,7 185,0 46,0 20,7

průměr 04 - 06 6,25 141,9 20,6 168,5 51,8 20,1

průměr 2,27 0,33 2,69 0,83 0,32

2007 7,89 1,92 0,26 2,30 0,71 0,28 151,8 20,5 181,5 56,3 22,4

2008 6,85 1,96 0,25 1,62 0,69 0,33 134,5 17,0 111,3 47,5 22,3

2009 9,75 1,86 0,25 1,63 0,66 0,32 181,5 24,5 159,1 64,0 31,3

průměr 07 - 09 8,16 155,9 20,7 150,6 55,9 25,3

průměr 1,91 0,25 1,85 0,69 0,31

průměr 04 - 09 7,20 148,9 20,6 159,6 53,8 22,7

průměr 2,07 0,29 2,21 0,75 0,31


5,99 – 9,75

rozdíl t.ha-1

3,76



57

Vliv obhospodařování travního porostu na produkci a kvalitu píce a na půdní vlastnosti

40 let stacionární zkoušky v Závišíně

Zpracoval: Ing. Josef Královec, CSc.

Vydal: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Regionální oddělení zemědělské inspekce Plzeň

Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Náklad: 100 ks

Vydání: první

Rok vydání: 2010

Počet stran: 56

Tisk: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Hroznová 2, 656 06 Brno, tel.: 543548111,

e-mail: [email protected]

ISBN 978 80-7401-029-3

mailto:[email protected]

Date post:	20-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Vliv obhospodaování travního porostu na produkci a kvalitu...

Documents