Úvod do trestního práva

hmotného a procesního I.

Úvodní výklady Základní zásady TPP

Subjekty TPP 3. března 2017 J. Provazník

Úvodní výklady

• Trestní právo procesní

– právní odvětví, kterým se upravuje trestní řízení

• Trestní řízení

– zákonem stanovený postup OČTŘ a dalších subjektů, jehož cílem je:

• zjištění trestného činu

• jeho pachatele

• rozhodnutí o vině, trestu, ochranném opatření, nároku poškozeného

Trestní právo procesní jako odvětví

• Soubor trestněprocesních norem, jimiž se upravuje vznik, změna a zánik trestněprocesních vztahů

• Trestněprocesní vztahy

– hlavní: mezi OČTŘ a osobou, proti níž se řízení vede

– vedlejší: mezi OČTŘ navzájem a mezi OČTŘ a dalšími osobami (poškozený, svědci, tlumočníci…)

– cílem je zjistit, zda vznikl trestněprávní vztah (odpovědností či mimoodpovědnostní)

Cíl trestního řízení

• Spravedlivé rozhodnutí

– potrestat pachatele (potrestat vše, co je trestné)

– zprostit nevinné (netrestat nic, co není trestné)

– > naplnění trestního práva hmotného

• Dosažené zákonným postupem

– respekt k základním právům a oprávněný zájmům jedince

– garance proti zneužití veřejné moci

• Sama o sobě pozbývá legitimity prvá část, smyslu druhá

Účel TPP a trestního řízení

• Účel TPP

- vytyčit bezpečnou trasu mezi Scyllou a Charibdou

-> tj. najít takovou právní úpravu, která zaručí náležité potrestání (pouze) pachatelů při náležité ochraně oprávněných zájmů všech zúčastněných

• Účel trestního řízení

- zdárně mezi Scyllou a Charibdou proplout

-> tj. postupovat v souladu s touto úpravou v každém jednotlivém případě zjistit, zda se skutek stal, ev. zda byl trestným činem, ev. kdo jej spáchal

Další účely

• Upevňovat důvěru v činnost OČTŘ

• Působit k výchově občanů

• Působit k předcházení trestné činnosti

• Odhalovat příčiny páchání trestné činnosti

• Upevňování zákonnosti

• (Odstraňování následků trestné činnosti)

Předmět TPP a trestního řízení

• Předmět trestního práva procesního - úprava právních vztahů mezi OČTŘ navzájem a mezi

OČTŘ a jinými subjekty zúčastněnými na trestním řízení při prosazování norem trestního práva hmotného

• Předmět trestního řízení - čím se OČTŘ v řízení zabývají primárně: -> objasnění konkrétního skutku (stal se? je trestný?

kdo jej spáchal?) - čím sekundárně: -> výkon trestů a ochranných opatření, rozhodování

o nárocích poškozeného, objasňování příčin trestné činnosti, zajišťování řádného průběhu řízení

Místo TPP v právním řádu ČR

• Vztah k TPH - užší vztah než např. OPH vůči OPP, uplatnění norem TPH

zásadně autoritativně možno toliko prostřednictvím trestního řízení (vyjma preventivního působení TPH)

- preventivní působení i prostřednictvím TPP (vědomí reálného postihu

- TPP a TPH spjata nerozlučně, fungují jako systém (např. materiální vs. procesní korektiv)

• Vztah k jiným právním odvětvím - téměř „čistokrevné“ veřejnoprávní odvětví - upravuje procesní postup – řada technických detailů

společných s OPP či SPP - silně konstitucionalizováno, rovněž vliv mezinárodního práva

TPP a související neprávní obory

• Kriminalistika - dává obsah množství procesních úkonů - faktický postup OČTŘ při vyšetřování (kriminalistická taktika) - nesmírný význam pro vyhledávání, zajišťování, provádění i

interpretaci důkazů (kriminalistická technika) - syntetizuje poznatky forenzních vědních disciplin

• Kriminologie - TPP z ní čerpá poznatky o účelném procesním postupu z

hlediska kriminologicky relevantních aspektů (např. řízení proti mladistvým)

- např. vliv viktimologie na úpravu postavení poškozeného

• Penologie - nauka o trestech a trestání – poskytuje poznatky k účelnému

ukládání trestů a jejich výkonu

Struktura pramenů TPP

• Mezinárodní

- řada mezinárodních úmluv (typicky o vydávání)

- nejvýznamnější „evropská“ Úmluva o ochraně LP a ZS

• Unijní - regulace přeshraničních aspektů trestního stíhání a

minimálních standardů v určitých oblastech

- např. rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu, směrnice o právech obětí atd.

- Vnitrostátní - právní síla alespoň zákona, nikoliv podzákonného

předpisu

Vnitrostátní prameny TPP

• Ústava, Listina

• Zákony a zákonná opatření

• Derogační nálezy ÚS při kontrole norem

• Amnestijní rozhodnutí prezidenta republika v rozsahu abolice (nikoliv agraciace či rehabilitace)

• NIKOLIV podzákonné právní předpisy, právní obyčeje, individuální právní akty

Nejdůležitější zákonné prameny

• zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Trestní řád - výklad

• dle metody - jazykový X logický X teleologický X historický

• dle subjektu - autentický X legální X oficiální X autoritativní X doktrinální

• dle rozsahu – zužující (restriktivní) X doslovný (adekvátní) X rozšiřující (extenzivní)

• vždy musí být eurokonformní, ústavně-konformní a neměl by se důvodně odchylovat od sjednoceného výkladu, atd.

Výklad dle metody

• jazykový – gramatický, stylistický, sémantický

• logický – argumentum a maiori ad minor, a similii, e silentio

legis, a fortiori atd.

• teleologický – podle účelu – vychází se z úmyslu zákonodárce a

následného vývoje institutu

• historický – jak se institut vyvíjel – např. zmírňování podmínek

vazby

• komparativní – inspirace zahraničním či jinými procesními odv.

Výklad dle subjektu

• autentický – vykládá, kdo vydal – patří sem legální definice?

• legální – vykládá, kdo k tomu byl výslovně určen zákonem

• oficiální – vykládá nadřízený orgán v rámci hierarchie

• autoritativní – závazný v konkrétním případě

• doktrinální – výklad teoretiky a právními badateli

Trestní řád - působnost

• věcná – co reguluje - postup OČTŘ při zjišťování a objasňování a potírání trestné činnosti a při

rozhodování v souvislosti s tím

• osobní – na koho působí - výjimky z osobní působnosti – exempce (funkční X osobní, procesní X

hmotněprávní, podmíněné X nepodmíněné) – president, členové Parlamentu ČR, soudci Ústavního soudu ČR, soudci, VOP, zahraniční diplomaté, soudci ESLP, ESD, atd.

• místní – kde působí - působnost zásadně jen na území ČR, potřebuje-li OČTŘ, aby úkon

byl učiněn v zahraničí, postupuje cestou mezinárodní justiční spolupráce

• časová – kdy působí - neplatí zákaz retroaktivity v neprospěch, procesní úkony se konají

podle úpravy platné a účinné ke dni jejich konání

Výklad dle rozsahu • restriktivní

– pojem se vykládá tak, aby jeho obsah byl co nejužší

• adekvátní – pojem se vykládá tak, aby se ani nerozšiřoval, ani

zužoval – má být optimální

• extenzivní – určitý znak se vykládá tak, aby jeho dosah byl co

největší

• analogie – neplatí zákaz analogie v neprospěch obviněného – limity – tam, kde je taxativní výčet, tam, kde by to

překročilo zákonem vymezenou pravomoc OČTŘ či zákonný zákaz

Pojem základních zásad trestního řízení

• Vůdčí ideje, základní východiska

– stanovují základní „návod k použití“ celého odvětví

– obecnost, důležitost, intenzita působení

– mohou, ale nemusí být výslovně uvedeny v zákoně

• Tvoří ucelený systém

– vzájemně se doplňují a vyvažují

– výsledkem by mělo být optimální nastavení

Funkce základních zásad

• Legislativní – zákonodárce z nich vychází při tvorbě právních

předpisů

• Interpretační – poskytují vodítko v případech nejasného výkladu

• Aplikační – poskytují i vodítko, jakou normu použít

• Poznávací – vypovídají o fungování systému TPP

Systematizace základních zásad

• Systematizace základních zásad obecně – základní zásady obecné (pro celý právní řád)

- např. zásada předvídatelnosti a ochrany legitimního očekávání

– základní zásady společné veřejnoprávním odvětvím - např. zásada přiměřenosti, zákonnosti

– základní zásady společné celému trestnímu právu - např. zásada humanismu, demokratismu

– základní zásady trestního práva procesního - např. zásada rychlosti a hospodárnosti

– základní zásady pro určitý úsek trestního řízení - např. zásady dokazování, zásady zahájení trestního řízení

Kategorizace základních zásad

• Obecné – uplatňují se po celou dobu trestního řízení

• Zahájení řízení – vztahují se buď k zahájení trestního řízení, nebo jeho

jednotlivého stadia

• Dokazování – vztahují se k zajišťování, provádění a hodnocení

důkazů

• Zásady jednotlivých stadií trestního řízení – veřejnost ca. neveřejnost, ústnost, kontradiktornost

• Materiální pravdy? – obecná? dokazování? samostatná?

Přehled úpravy základních zásad

– zásada zákonnosti- čl. 40 odst. 1 Listiny, § 2 odst. 1 tr. ř.

– zásada presumpce neviny – čl. 40 odst. 2 Listiny § 2 odst. 2 tr. ř.

– zásada legality - § 2 odst. 3tr. ř.

– zásada oficiality - § 2 odst. 4 věta prvá tr. ř.

– zásada rychlosti a hospodárnosti - § 2 odst. 4 věta druhá tr. ř.

– zásada přiměřenosti - § 2 odst. 4 věta třetí tr. ř.

– zásada materiální pravdy - § 2 odst. 5 věta prvá tr. ř.

– zásada volného hodnocení důkazů – § 2 odst. 6 tr. ř.

Přehled úpravy základních zásad II

– zásada spolupráce se zájmovými sdruženími - § 2 odst. 7 tr. ř.

– zásada akusační (obžalovací) - § 2 odst. 8 věta první tr. ř.

– zásada veřejnosti - § 2 odst. 10 tr. ř.

– zásada ústnosti - § 2 odst. 11 tr. ř.

– zásada bezprostřednosti - § 2 odst. 12 tr. ř.

– zásada ochrany práv poškozeného - § 2 odst. 15 tr. ř.

– zásada zajištění práva na obhajobu – čl. 40 odst. 3, 4 Listiny

Základní zásady společné pro celé řízení

• zásada zákonného procesu – vázanost OČTŘ zákonem

• zásada rychlosti – dokazování i případný trest vyžadují rychlost

• zásada hospodárnosti – zohledňuje materiální podmínky trestní justice

• zásada ochrany práv poškozeného – práva majetková i nemajetková – např. V.I.S.

• zásada zajištění práva na obhajobu – možnost účinně ovlivnit řízení ve svůj prospěch,

presumpce neviny (domněnka s významem zásady)

• zásada spolupráce se zájmovými sdruženími – v současnosti na ústupu

Základní zásady zahájení řízení

• zásada legality (nezaměňovat se zákonností!) – státní zástupce stíhá všechny trestné činy, o které

se dozví, přiměřeně platí i pro policejní orgán – opakem je zásada oportunity – veřejná žaloba si

vybírá, co je třeba stíhat ve veřejném zájmu – u nás dílčí projevy - § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř.

• zásada oficiality – OČTŘ postupují samostatně, sua sponte – opakem zásada disposiční – přítomna u opravných

řízení

• zásada akusační – monopol státního zástupce na iniciaci řízení před

soudem (soud sám nemůže řízení zahájit)

Základní zásady dokazování

• vyhledávací – je na uvážení jen OČTŘ, jaké důkazy si zajistí

• volného hodnocení důkazů – neexistují formální kriteria pro hodnocení důkazů

• bezprostřednosti – OČTŘ hodnotí pouze to, co bylo provedeno před

ním

• ústnosti? – zejména u soudu, souvisí s bezprostředností

• nelze zapomínat na obecné zásady – typicky zákonnost, přiměřenost, presumpce

neviny -> plyne zásada in dubio pro reo

Základní zásady jednotlivých stadií

• veřejnosti – v přípravném řízení oslabena – v řízení před soudem nejsilnější, ale připouští se

výjimky

• ústnost – opět typicky u soudu (hlavní líčení), v přípravném

řízení u svědků, průlomy v opravných řízeních

• kontradiktornost – rovné formální postavení veřejné žaloby a

obhajoby v řízení před soudem – materiálně postavení nerovné – státní zástupce

prokazuje vinu, obhajoba nic prokazovat nemusí

Zásada materiální pravdy

• Zjištění skutkového stavu: • Bez důvodných pochybností

– praktická jistota, není-li -> in dubio pro reo

• Ve prospěch i v neprospěch – OČTŘ mají být objektivní – nemají chtít

obviněného „dostat“, mají chtít zjistit, co se doopravdy stalo

• V rozsahu nutném pro rozhodnutí – nejen rozhodnutí o vině a ev. o trestu, ale i o

nárocích poškozeného, ochranných opatřeních atd.

Subjekty trestního řízení

• OČTŘ

– policejní orgán, státní zástupce, soud

• strany řízení

– osoba proti níž se řízení vede, poškozený, zúčastněná osoba, v řízení před soudem státní zástupce + postavení strany má osoba, na jejíž návrh či žádost se řízení vede či která podala opravný prostředek

• další subjekty

– svědek, soudní znalec, tlumočník, překladatel, obhájce atd.

Policejní orgán

• fakticky vede přípravné řízení – shromažďuje důkazy, zahajuje trestní stíhání, realizuje další

úkony

• podléhá pokynům a dozoru státního zástupce – souhlas s některými úkony, rozhodování o opravných

prostředcích

• policejní org. ≠ Policie ČR ≠ vyšetřovací orgán – § 12 odst. 1 TŘ - útvary policie ČR, GIBS, pověřené orgány

Celní správy, Vězeňské služby, BIS, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojenské policie

- vyšetřovací orgán -> § 162 trestního řádu

Státní zástupce • v trestním řízení zastupuje veřejný zájem

– stíhat a usvědčit pachatele, očistit nevinné

• různé role v různých stadiích trestního řízení

– „pán“ přípravného řízení – dozoruje policejní orgán, ukládá mu pokyny, rozhoduje o některých institutech, podává návrhy soudu

– přípravné řízení mu slouží k tomu, aby se mohl rozhodnout, zda podá obžalobu či rozhodne jinak

• v řízení před soudem strana

– postavení v zásadě rovnocenné s obžalovaným

– i před soudem hájí veřejný zájem

Soud v trestním řízení • všechny články soustavy

– okresní, krajské, vrchní i Nejvyšší

• jen soud rozhoduje o vině a trestu (čl. 40/1 L)

– do té doby presumpce neviny

– vázán zásadou obžalovací

• v přípravném řízení rozhoduje na návrh

– zásahy do základních práv (domovní prohlídky, vazby)

• řízení před soudem vede a odpovídá za něj

– zásada vyhledávací, volné hodnocení důkazů atd.

Soud v trestním řízení • místní příslušnost

– kde byl čin spáchán, subsidiárně kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje, subsidiárně kde čin vyšel najevo

• věcná příslušnost

– zásadně v prvém stupni OS, KS jen, jestliže dolní hranice je alespoň 5 let či lze uložit výjimečný trest + u vybraných TČ

• funkční příslušnost

– o odvolání KS proti OS, VS proti KS; o dovolání NS

– specificky např. přezkum odposlechů NS

Osoba, proti které se řízení vede

• cílem je zjistit, je-li pachatelem

• podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený + § 12 odst. 7 TŘ

• právo na právní pomoc advokáta

– má je každý, tedy i podezřelý před zahájením trestního stíhání -> omezené

• právo na obhajobu

– materiální – předkládat důkazy, činit návrhy, atd.

– formální – nechat se zastoupit obhájcem; v některých případech nutná obhajoba

Osoby se samostatnými obhajovacími právy

• některé opravné prostředky mohou vedle obviněného podat i jiné osoby

– příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh

• je-li nezletilý či omezený na svéprávnosti, pak

– zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí a obhájce mohou podat i proti jeho vůli

Poškozený

• Dle § 43 odst. 1 TŘ:

– ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, nemajetková újma či na jehož úkor se pachatel bezdůvodně obohatil

– strana řízení a současně zpravidla významný pramen důkazu

• Práva

– připojit se s nárokem do trestního stíhání, předkládat důkazy, činit návrhy atd., nechat se zastoupit zmocněncem, vyjádřit se k věci atd.

Oběť

• Nejde o totožný pojem s pojmem poškozený – obětí FO, které bylo nebo mělo být trestným činem

ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil; v případě smrti i pozůstalí

– zvlášť zranitelná oběť dítě, osoba s psychickým či fyzickým postižením, oběť trestného činu obchodování s lidmi, oběť násilného či sexuálního trestného činu; podle novely senioři -> zvláštní práva

– někdy trestní řád kombinuje postavení poškozeného a oběti

Práva oběti

• Zvláštní práva dle zák. č. 45/2013 Sb.

– na odbornou pomoc (zejména psychologickou a sociální,

– na informace o probíhajícím řízení,

– učinit prohlášení o dopadech trestného činu

– na ochranu soukromí

– na ochranu před sekundární viktimizací

– na peněžitou pomoc

Zúčastněná osoba

• Ten, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (§ 42)

– právo být poučen,

– vyjádřit se,

– uplatnit opravné prostředky,

– být přítomen v hlavním líčení či veřejném projednávání

– nahlížet do spisu a činit si z něj opisy a výpisy

– zvolit si zmocněnce (§ 50 TŘ)

Další subjekty • svědci, znalci, tlumočníci, konzultanti atd.

– napomáhají průběhu řízení – prameny důkazu, ulehčení průběhu řízení, atd.

– samostatná práva zpravidla jen tam, kde mají vůči státu vlastní nároky (např. na náhradu nákladů) -> tím se liší od stran

• obhájce

– primárně zástupce obviněného, jedná v jeho zájmu, jeho jménem na jeho účet; vázán jeho pokyny

– samostatná práva např. na obhájné (u nutné obhajoby)

Toť vše, děkuji za pozornost