Ú S T A V N Í I N S T I T U C E A J E J I C H F U N K C E V P O L I T I C K É M P R O C E S U

Ústřední funkcí parlamentu, kterou vykonává Poslanecká sněmovna sama (bez součinnosti Senátu), je kontrola vlády. Poté co je vláda jmenována prezidentem, musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud Po­slanecká sněmovna vládě důvěru nevysloví, je povinností prezidenta republiky jmenovat novou vládu, která musí opět požádat o důvěru. Pokud není ani druhý pokus prezidenta o jmenování předsedy vlády úspěšný, je povinen jmenovat před­sedou vlády osobu, již mu navrhne předseda poslanecké sněmovny. Během voleb­ního období může Poslanecká sněmovna vládu svrhnout vyslovením nedůvěry. Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podán minimálně 50 poslanci. K přijetí tohoto návrhu je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců. Kromě toho mají poslanci právo interpelovat vládu a její členy ve věcech jejich působnosti. Čle­nové vlády jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů (čl. 53 Ústavy). Clen vlády je rovněž povinen osobně se dostavit na schůzi Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. Členové vlády mají naopak právo účastnit se jednání obou komor, jejich výborů a komisí (čl. 38 Ústavy).

Zatímco zákonodárství a kontrola vlády jsou dalekosáhle ovládány Poslanec­kou sněmovnou, vyžadují obzvláště závažná, v Ústavě uvedená rozhodnutí, jejichž předmětem je často nějaká neobvyklá situace, souhlas obou komor parlamentu. K nim patří především schvalování ústavních zákonů a zákonů o volbách, volba prezidenta republiky, vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a rozhodnutío vyhlášení válečného stavu nebo o pobytu cizích vojsk na území ČR. O některých otázkách rozhoduje Senát sám, bez Poslanecké sněmovny (souhlas se jmenová­ním ústavních soudců, ústavní žaloba na prezidenta republiky pro velezradu).

Parlamentní strany a mocenská konstelace

Stabilita i zvrat: Český stranický systém 1 9 9 2 -2 0 1 0

( 'eský stranický systém se po prvotním chaotickém a turbulentním vývoji na po­čátku transformace (1990-1992) rychle konsolidoval (Fiala, 2001, s. 2; Brokl, 1097, s. 97; Vodička, 2005, s. 151). Po parlamentních volbách roku 1992 se vy­li rystalizoval relativně stabilní, bipolární stranický systém, se dvěma velkými stra­na mi, Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stra­nou, které se v období 1992-2010 střídaly spolu s menšími koaličními partnery ii vlády. Struktura konfliktních linií (deavages) byla transparentní, polarizace, extremismus stejně jako frakcionalismus stranického systému nepřekračovaly lii.min* únosnosti, stranický systém byl mírně fragmentovaný. Volatilita voličů se

POLITICKÝ SYSTfíM Cl! SK íí UEPUHI.IKY

Legislativní proces

Zákonodárná iniciativa

i tPoslanec; > Skupina poslanců j j Senát j j Vláda j j Zastupitelstvo VÚSC

Návrh zákona Důvodová zpráva

■ * :Poslanecká sněmovna

Předseda

1. čtení

2. čtení

obecná rozprava —> podrobná rozprava

3. čtení

schválen

Senát r-vrátí s pozměňovacími návrhy

VládaPrávo na vyjádření

zamítá

Poslaneckásněmovna

zamítá

schválen, nebo výslovně vyjádří vůli zákonem se nezabývat

Poslanecká sněmovnanadpoloviční většina

všech poslanců

schválen schválen(pozměňovací návrhy nejsou přípustné)

-►j Podpis předsedy Poslanecké sněmovny U-

Prezident republikysuspenzivní

vetoschválen

' rVyhlášení zákona

Poslanecká sněmovnanadpoloviční většina

všech poslanců

schválen(pozměňovací návrhy nejsou přípustné)

324

v tendenci snižovala. Kolísání volebních preferencí bylo sice prudší noř, v koumdováných demokraciích, avšak méně nevypočitatelné než ve většině post ....... .stických zemí (Vodička, 2010b, s. 295).

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 však dosavadní relativně .sl.ibl stranický systém a konstelaci politických sil v Poslanecké sněmovně radlU.il změnily. Obě velké strany - ČSSD a ODS - ztratily přibližně třetinu svých voli ODS ještě o poznání více než sociální demokraté. Do Poslanecké sněmovny p nikla dvě nově založená politická uskupení, liberální TOP 09 a středoví sli,! Věci veřejné. Tradiční Křesťanská a demokratická unie-Československa si mim dová, která se účastnila všech koaličních vlád od vzniku České republiky, /(ros tala na pětiprocentní hranici. Také Strana zelených se do parlamentu nedosi.; Levicově extremistická Komunistická strana Čech a Moravy zůstává v Posl.moi sněmovně nadále zastoupena.

Strany v Poslanecké sněmovně po volbách 2010

Vítězem parlamentních voleb roku 2010 se stala Česká strana sociálně den kratičká, která zastává politiku levého středu a identifikuje se s cíli zápndo ropských sociálnědemokratických stran. ČSSD, založená roku 1878, je nejsi, politickou stranou v České republice. V postkomunistickém prostoru je jedinou levantní levicovou stranou, která nevznikla transformací původně komunisti státostrany. Období komunistické diktatury, kdy byli sociální demokraté v to< zemi krůtě pronásledováni, přečkala sociálnědemokratická strana v exilu, kdi angažovala za dodržování lidských práv v komunistickém Československu. Po voluci 1989 se ČSSD vrátila do vlasti. Podařilo se jí vyprofilovat a posléze slal zovat své postavení jako levá alternativa k pravicové ODS.

Sociální demokracii volí zejména dělníci, ale též zaměstnanci z odvětví lni covaných z veřejných rozpočtů, jako je školství, zdravotnictví, armáda a poli ČSSD bývá volena zejména v menších městech a obcích, obzvláště v okresce l zastaralým průmyslem a vysokou nezaměstnaností, na Moravě častěji noř, v chách. Volby 2010 vyhrála ČSSD se ziskem 22 % platných voličských hlasů (v 1

2006 to bylo 32 %). Ve sněmovně získala 56 poslaneckých křesel, tedy o tři po necké mandáty více než druhá ODS. Pro sociální demokraty to však bylo Py 1 rl 1 vítězství. Druhé nejsilnější straně, ODS, se velmi záhy po volbách podařilo ti/.i s TOP 09 a Věcmi veřejnými předběžnou dohodu o vytvoření vládní koalic o ciální demokracie, které ještě poslední předvolební průzkumy slibovaly vol' triumf s přibližně 30 % hlasů, se záhy ocitla mimo hru. Dosavadní předšed, 1 ('! Jiří Paroubek několik hodin po vyhlášení výsledků voleb odstoupil. Prózu

u s t a v n í i n s t i t u c i : a .111,1 ic i i iminkch v p o u t í c h hm f r q c i

r w jui i l h in y n r d i jí ivi ( 13 íi l\ I' K lr, P l 1 n í.TK Y

republiky Václav Klaus ani neposkytl sociální demokracii šanci pokusit se o se stavení vlády. Toto rozhodnutí sice bylo porušením ústavní zvyklosti prvním pokusem o sestavení vlády zásadně pověřovat předsedu nejsilnější parlamentní strany, avšak vzhledem k opakovanému prohlášení představitelů ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, že společně utvoří koalici a vládní spolupráci s ČSSD vylučují, lze tento postup hlavy státu považovat za pragmatické rozhodnutí, které Ústava nevylučuje.

35

30

25

20

15

10

5

Volby do Poslanecké sněmovny v letech 1992-2010

(v % platných hlasů)

40

ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV KDU-ČSL SZPoznámka:\! roce 1992 se jednalo o volby do České národní rady.Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).

Druhou nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala Občanská demokratická strana s 20% hlasů (což bylo o 15% hlasů méně než ve volbách 2006) a 53 po­slaneckými křesly. ODS byla od svého zrodu z lůna Občanského fóra nejdůleži­tější pravicovou stranou a vedoucí silou koaličních vlád. To vtisklo pečeť české vnitřní a zahraniční politice devadesátých let. Dělení Československa proběhlo pod její režií. Příznivci ODS patří k sociálním vrstvám s nadprůměrným životním standardem. Mezi nimi jsou často podnikatelé, manažeři a zaměstnanci se střed­ním a vysokoškolským vzděláním. ODS je úspěšná zejména ve větších městech nad 100 000 obyvatel. K tvrzím ODS patřily v minulosti zejména hospodářsky

326

prosperující regiony jako hlavní město Praha a okres Liberec, kde však ve vi bách 2010 vyhrála TOP 09. Ve volební kampani 2010 propagovala ODS pte< vším úspornou rozpočtovou politiku. Podařilo se jí přesvědčit čásl veřejnost i, sociální politika navrhovaná levicí by přivedla ČR ke státnímu bankrotu, I al< jak v té době hrozilo Řecku. Řecká krize, umně mediálně vyhrocená, byla ODS lil. ním a - jak se ukázalo - účinným volebním argumentem.

Třetí nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala TOP 09 se 17% hlasií a mandáty. Je jí předseda, Karel Schwarzenberg, obdržel přes 46 000 přeletu čních hlasů, což bylo vůbec nejvíc ze všech politiků (Mladá fronta Dnes 31. 5. 20 B l). V okresech Liberec a Hradec Králové byla TOP 09 dokonce nejsilnější sl tam taktéž v Praze překvapivě porazila ODS, která tam doposud dominovala. Pro n překvapivý úspěch - rok po jejím založení 26. června 2009 - byla TOP 09 českýi zahraničními médii často označována za pravého vítěze voleb.

TOP 09 zorganizoval a založil bývalý náměstek ministra obrany (1993 I! )í a ministr financí (2007-2009) Miroslav Kalousek, dříve jeden z hlavních pro gonistů KDU-ČSL. Podařilo se mu získat Karla Schwarzenberga, požívajícího i mořádné důvěry veřejnosti, „aby se postavil do čela TOP 09 a stal se ( hodíc billbordem, který naláká voliče" (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19). Ke vzniku sli. TOP 09 podle četných indicií zásadním způsobem přispěli vlivní podnikatele a bbisté, zejména Kalouskův osobní přítel Richard Háva, jenž pohádkově /hol ze zbrojních zakázek (Kalousek měl ve funkci náměstka ministra obrany na rošti finanční řízení resortu, včetně řízení klíčových armádních zakázek), a rovi lobbista Michal Kuzmiak (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19; nasipoliticil). „Ri lidí, kteří se pohybují mezi politikou a byznysem, je přesvědčena, že vazby n Kalouskem, Hávou a Kuzmiakem jsou velmi těsné. Otevřeně je ale o tom ocho mluvit jen málokdo," zní názor seriózních novin (ihnedl).

TOP 09 je pravicová politická strana, která se hlásí k demokracii a konzerv smu, kritizuje populismus a je více než ODS otevřena evropské integraci. TOI: se ve svém volebním programu 2010 vymezovala zejména v oblasti ekonom i( k reforem, propagovala reformu veřejných financí, dosažení vyrovnaných stal i rozpočtů a snižování veřejného dluhu. K dosažení dlouhodobé ekonomické ;;l lity navrhovala TOP 09 reformu důchodového systému a zdravotnictví, a to vín návrhů na zvýšení spoluúčasti pacientů za lékařské služby. Důležitým prograi vým bodem byl proklamovaný boj proti korupci a za větší transparentu o,sl | tiky, kde předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl mnohými voliči pova/.o za důvěryhodnějšího politika než vedení rovněž pravicové ODS, smutně pro: korupčními aférami.

IJ Ji T A V N I IIMS I I T U t n A , i r „ i i v n r \/ n nv n v r w u , . 1V « .. r

Rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně po volbách 2010

(počet poslaneckých křesel pro jednotlivé parlamentní strany)

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0ČSSD ODS TOP 09 KSČM W

Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).

Komunistická strana Čech a Moravy získala ve volbách 2010 čtvrté místov přízni voličů s více než 11% hlasů, které jí přinesly 26 křesel v Poslanecké sně­movně. Pro komunisty byl volební výsledek uspokojivý, neboť si přes přirozený úbytek jejích členů a přívrženců starší generace zachovali stejný počet mandátů jako po volbách roku 2006. Členskou základnu si strana přináší z doby před rokem 1989, průměrný věk členů je vyšší než 70 let. Jejich počet klesá o 7 % ročně, tedy zhruba o 16 členů denně. V roce 1992 měla KSČM 354 000, v roce 2009 stále ještě 72 000 členů (iDnesl).

Při volebních kláních 1996/1998/2002 byli komunisté od voleb k volbám silnější, avšak počínaje parlamentními volbami 2006 se tento růst zastavil. Ko­munistické straně, která zůstala na centrální úrovni politicky izolovaná a nikdy nemusela převzít vládní odpovědnost, se pomocí antireformní, sociálně-populis- tické a nacionalistické (antisudetoněmecké a antiamerické) rétoriky dařilo získat některé mladší protestní voliče, kteří rozšířili její tradiční velmi věrnou a discipli­novanou voličskou základnu. Volby v červnu 2006 přinesly v tomto ohledu zvrat. Jestliže v předcházející legislativní periodě byli komunisté zastoupeni v Posla­necké sněmovně 41 poslanci, po volbách 2006 klesl počet jejich mandátů na 26 a tak tomu zůstalo i po volbách 2010. Jak patrno, v soutěži o levicově orientované

56 5341

26 24

328

obránce zájmů sociálně slabých.Dalším subjektem, který ve volbách 2010 neočekávaně pronikl clo 1’osl.moi

sněmovny, je strana Věci veřejné. Získala téměř 11% platných voličských lil.i a v návaznosti na to 24 poslaneckých křesel. Jejím předsedou a její tváří jo byv. televizní moderátor Radek John.

Za vznikem strany a jejím financováním stály některé vlivné podnikatelsko sk piny a lobbisté, Zdeněk Bakala, Vít Bárta, Tomáš Hrdlička a podle některýi h i 111 < mací též Roman Janoušek (iDnes3; Denikreferenduml; Pšenička a Mařík, 2 0 1 i s. 18). „Stále více se ukazuje, že politickou stranu lze vyrobit takříkajíc v labo torních podmínkách. (...) Stačí k tomu peníze, aktuálně přitažlivý program .t \ řejně oblíbený a důvěryhodný lídr. Dále už je to jen věc marketingu," zní výst va shrnutí jedné analýzy (Pšenička a Mařík, 2011a, s. 18).

Strana VV nechává své členy a registrované příznivce rozhodovat v interno1 vých referendech o různých částech programu. Zaregistrovaní příznivci sIm s hlasovacím právem se nazývají véčkaři. Členové a sympatizanti strany lak n hou při internetových referendech přímo ovlivňovat program i politické sine vání strany. Poté co se VV staly vládní stranou, byla hlasovací práva „véčka m" (' tečně redukována z rozhodujících na poradní.

Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 museli všichni kandidáti poi psat vázací smlouvu, na jejímž základě se zavázali pod hrozbou pokuty sedm m onů korun hlasovat coby poslanci podle rozhodnutí stranického vedení (Mac lu> Přeběhneš). Takový závazek ovšem odporuje ústavně zakotvenému prim volného poslaneckého mandátu, neboť článek 26 Ústavy (zákon č. 1/1993 í v platném znění) výslovně stanoví, že poslanci a senátoři vykonávají svůj maní osobně, v souladu se svým slibem, a nejsou při tom vázáni žádnými příkazy.

Jeden z poslanců W , Stanislav Huml, si v dopise svým kolegům v poslaneck klubu stěžuje na autoritářské metody vedení strany, včetně vydírání a uplác < a varuje své kolegy: „Strach je špatný rádce. Necháte-li se vydírat nebo koti jste do konce volebního období loutky. Na mém případu vidíte, že existují \ hoschopní lidé, kteří se nás snaží ovládnout." (Mladá fronta Dnes 1. 4. 2011, s Ve stejném smyslu poskytl místopředseda W , poslanec Jaroslav Škárka, ro| térce Respektu na skrytý mikrofon informaci, že „od lidí kolem ministra dopr Víta Bárty dostává peníze za loajalitu ke straně a za mlčení o jejím financovi (...) Ta částka se blíží poslaneckému platu bez náhrad." (Týdenl; iDnes5; Co; novinyl). Po zveřejnění Škárka tuto informaci „dementoval" tak nevěrohodi způsobem, že tím pouze podtrhl pravdivost svého původního vyjádření.

r w i , i i i v r\ t a i o i rí ivi v r. o i\ r> i\ n v u n i .i l IV T

Hlavními předvolebními tématy VV byl boj s korupcí a prosazování prvku přímé demokracie. W navrhují přímou volbu prezidenta, starostů, hejtmanů a možnost voleb prostřednictvím internetu. V ekonomické části volebního programu poža dují W zastavení zadlužování země, snížení výdajů ve veřejných zakázkách a lcon trolu veřejných zakázek na internetu. Stejně jako všechny ostatní strany považují VV - právem - za naléhavě potřebnou reformu zdravotnictví a důchodového sys­tému. Spíše levicově-středovým prvkem v ekonomickém programu W je požada­vek progresivní daně z příjmu fyzických osob, který sdílí s ČSSD.

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010

(vítězové voleb v jednotlivých okresech)

□ ČSSD ■ ODS H TOP 09Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).

Svými programovými prioritami, jež zahrnují jak středo-pravé, tak středo-levé prvky, jsou W způsobilé ke koaliční spolupráci jak nalevo, tak napravo od politic­kého středu. Svým programem a vystupováním oslovila strana VV řadu mladých voličů a její výsledek v parlamentních volbách v roce 2010 byl překvapivým úspě­chem. V dalším vývoji však oblíbenost této strany zřetelně ochabovala a vzhle­dem k množícím se skandálům ve straně je velkou otázkou, zda bude zastoupenai v příští Poslanecké sněmovně.

Strany mimo Poslaneckou sněmovnu po volbách 2010

Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová získala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 pouhých 4,4% hlasů. Nepatrných 0,6% ji

330

oddělilo od její historické role v parlamentei li .1 vládách bývalého Ceskoslovens a současné České republiky. Úřadující předseda strany Cyril Svoboda po vyli rtení volebních výsledků odstoupil. Takový hluboký propad voličské přízně vři byl způsoben spíše neblahými aférami z období jejího bývalého předsedy .lii 1

Čunka, který setrvával ve vládních i stranických funkcích, přestože byl vyšeti ván kvůli velmi důvodnému podezření z korupce. Vyšetřování bylo v době je účasti ve vládě za naprosto nestandardních okolností a protiprávním způsobí (což bylo později soudně prokázáno) zastaveno, což mělo negativní vliv 11.1 důvt občanů v nezávislost justice. V minulosti, v legislativní periodě 2006- 2010, je vytvořila KDU-ČSL, která měla nejvyšší podíl kmenových voličů, třináct ičleii poslanecký klub, v předcházejícím období 2002-2006 měla 21 mandátů v Po: necké sněmovně. Byla zastoupena ve všech vládách od vzniku České řepu bii Vzhledem k tomu, že KDU-ČSL je volena hlavně věřícími občany ve venkovsk] oblastech a že proces sekularizace, zahájený v době komunismu, i po revoluci 11; pokračuje, jeví se další osud této strany spíše nejistý.

Ve volbách 2010 se do Poslanecké sněmovny nedostala Strana zelených, kl získala pouze 2% voličských hlasů. V minulých volbách v roce 2006 získala I hlasů a v legislativním období 2006-2010 byla v Poslanecké sněmovně /.asi pena šesti poslaneckými mandáty. Průnik zelených do parlamentu bylo mnJ považovat za výsledek rostoucí životní úrovně a evropeizace České republ Pro mladší a vzdělanější voliče byly často postmateriální hodnoty důležitější 1

„tlustá peněženka", kterou slibovala ODS. Hlavní volební slogan zelenyih / „kvalita života". Studenti volili zelené z 16 %. Zelení se považují za stranu cl reV jejich programu jsou jak liberální požadavky, jako např. snížení přímýc b il a sociálních odvodů, tak požadavek posílení role státu v ochraně životního | středí. Dotyk s reálnou politikou v rámci vládní koalice v legislativním obil 2006-2010 a zejména vládní spolupráce s ODS image zelených značně poško a vedly k následnému štěpení strany, neúspěchu ve volbách do Evropského | lamentu v roce 2009, odstoupení v minulosti úspěšného předsedy Martina I sika z postu předsedy a k hlubokému propadu ve volbách do Poslanecké sněmo v roce 2010.

Volební systém, volební výsledky a jejich korelace

Malé strany se považují za oběť volebního systému, který prostřednictvím 1 na volebních obvodů a D’Hondtovy formule pro přepočet hlasů na mandáty /vyl ňuje větší strany. Ve většině volebních obvodů se vzhledem k jejich poměrné 1

velikosti rozděluje jen 10-14 poslaneckých mandátů, takže aritmetická hranice k získání jednoho mandátu je mezi 7 a 10 %, čímž vysoce převyšuje zákonnou hra nici ve výši 5 %. Tím je způsobeno, že malé strany mohou získat menší procento mandátů v Poslanecké sněmovně, než odpovídá jejich celorepublikovému zisku hlasů, protože v mnoha středně velkých volebních obvodech podíl hlasů kolem 6 % pro získání poslaneckého mandátu nestačí.

Zvýhodnění silnějších stran bylo deklarovaným úmyslem zákonodárce při při­jímání a schvalování zákona o volbách ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Explicitně uvedeným cílem tohoto zvýhodnění byla tvorba stabilní vládní většiny v Posla­necké sněmovně. Volební systém, který měl podpořit vytvoření stabilní vládní většiny, však ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 způsobil pravý opak. Vznikla situace, která byla mnohými žurnalisty označena jako patová. Levice (so­ciální demokraté a komunisté) měla v Poslanecké sněmovně stejný počet hlasů jako pravice (do které se počítala kromě ODS též KDU-ČSL a SZ); každý z uvede­ných bloků měl 100 poslaneckých mandátů. Přitom pro koalici s KDU-ČSL a ze­lenými, kterou si přála vytvořit ODS, hlasovalo přibližně o 200 000 občanů, tj. o 3,5 % voličů více než pro uvedené strany levice.

O změnu volebního systému usilovala v roce 2000 především ODS, jež si touto zákonnou úpravou dala vlastní branku. Podle volebního zákona před novelou č. 204/2000 Sb., který byl více poměrný, by vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ, o niž po volbách 2006 usilovala ODS, měla pohodlnou většinu. Jak ukazují odbor­níci na volební systémy, účelové manipulace volebního zákona, kterými se některé subjekty snaží vytvořit si výhodnější podmínky pro příští volby, se často obrací proti nim samým.

Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že ČSSD vyhrála volby do Poslanecké sněmovny na Moravě a ODS v Čechách. V Praze, kde ještě ve volebním klání v roce 2006 každý druhý volič odevzdal svůj hlas ODS, byla ve volbách 2010 mo­censká dominance ODS prolomena volebním výsledkem liberální TOP 09, která získala téměř třetinu (27%) odevzdaných pražských hlasů. Čím dále od Prahy, tím nižší byly podíly voličských hlasů pro pravicové strany. Tvrzemi sociál­ních demokratů byly hospodářsky méně dynamické okresy s menším podílem nadprůměrně vydělávajících osob, zejména regiony postižené nezaměstnaností.V Moravskoslezském kraji, kde panuje v důsledku vyřazení části těžkého průmy­slu a dolů z provozu a horší dopravní dostupnosti vysoká strukturální nezaměst­nanost, hlasovalo pro sociální demokraty 29% voličů; podobně v dalších krajích s nadprůměrnou nezaměstnaností (Ústecký kraj a kraj Vysočina). V okrese Kar­viná získali sociální demokraté 36 % hlasů, v okresech Bruntál a Frýdek-Místek

I ' U L I i ] l ] U S Y . V I 1 1 M C B Í i K lí R C P U B U K Y

332

po 29%, v okresech Ostrava město a Chomutov po 28%, Most 2(>% ,i Zď.u n Sázavou 25% hlasů. Nezaměstnaní a sociálně slabí podezřívali pravicové sli.n že mají v úmyslu omezovat míru přerozdělování, zejména snižovat podporu v i zaměstnanosti a sociální dávky, a že hodlají nastolit přísnější podmínky pro jcji vyplácení.

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010

(vítězové voleb v jednotlivých volebních krajích)

□ ČSSD ■ ODS 0 TOP 09 Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).

V Senátu vzniká v tendenci jiná konstelace politických sil než v Poslanec-ke • movně. Na konci devadesátých let se podařilo tehdejší Čtyřkoalici vyproíilc jako hlavní opoziční síla proti mocenskému kartelu stran „opoziční smloir Čtyřkoalice triumfovala v senátních volbách roku 2000 a vytvořila s 39 mane nejsilnější politické uskupení v Senátu. Také senátní volby v listopadu 2002 I lební účast 33%) změnily konstelaci politických sil v horní komoře parlamc ve prospěch opozice. Vládní koalice z ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU ztratila v Soi většinu. Největší volební úspěchy zaznamenali kandidáti ODS a nezávislí.

Stejně tak v senátních volbách roku 2010 zvítězila opozice. Vládní ( ztratila 11 senátorských křesel, opoziční sociální demokraté jich získali nove'1 To umožnilo ČSSD vytvořit senátorský klub s 41 senátory, čímž tento klub kal v této komoře absolutní většinu. Výsledky senátních voleb, ve kterýc 11 v denci dosahují větších úspěchů kandidáti opozičních stran, odpovídají inten Ústavy. Prostřednictvím odlišného volebního systému a jiného termínu vole

POL ITICKÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY

Složení Senátu v letech 1996-2010

(počet senátorů)

Pramen: www.senat.cz; Ekonom 43/2010, s. 38.

pravidelně dosahuje odlišného politického složení Senátu, než jaké je v Poslanecké sněmovně. Tím se funkce Senátu a jeho význam posilují.

Personální složení parlamentu 2010

V Poslanecké sněmovně zvolené roku 2010 zasedá 78% mužů a 22% žen. Zastou­pení žen se oproti Poslanecké sněmovně v legislativním období 2006-2010, kdy bylo mužů 85 % a žen jen 15 %, o 7 % zvýšilo. Průměrný věk poslanců je 47 let, nej­staršímu je 72 a nejmladšímu 23 let. Velká většina (83 %) zákonodárců v Poslanecké sněmovně má vysokoškolské, 17% středoškolské vzdělání (www.volby.cz). Do sně­movny bylo zvoleno 20 poslanců, kteří nebyli členy žádné politické strany, ale byli jako nestraníci na kandidátkách stran - často v zadních pozicích, ale díky preferen­čním hlasům byli zvoleni do parlamentu (Mladá fronta Dnes 31. 5. 2010, A9).

Ve volbách 2010 se radikálně změnilo složení Poslanecké sněmovny. Plných 114 zákonodárců (57% členů sněmovny) zvolených v roce 2010 je v parlamentu nováčky. Jen 86 poslanců (43 % členů sněmovny) má zkušenosti s parlamentní prací. Tento jev je „vedlejším účinkem" hojně udělovaných preferenčních hlasů, jejichž vliv novelou č. 480/2006 Sb. volebního zákona č. 247/1995 Sb., v platném znění, značně posílil. Na základě stručné novely, přijaté zákonem č. 480/2006 Sb., mohou voliči označit („zakroužkovat") na volebním lístku zvolené strany čtyři

334

kandidáty (předtím dva) dané sl rany, kterým dávají přednost. Pokud kandidál čité st rany obdrží ve svém volebním obvodu alespoň 5 % hlasů (před novelou 7 seřadí se kandidátka této strany podle počtu získaných preferenčních lil (srov. příslušná zákonná ustanovení, dále Kneblová, 2010, s. 160).

Možnost „kroužkování" byla voliči ve volbách 2010 čile využívána, celkem I uděleno přibližně 3,7 milionu preferenčních hlasů (Mladá fronta Dnes 31. 2( A8). Obecně jsou preferenční hlasy přínosným prvkem volebního systému, posiluje prvek přímé demokracie ve volebním právu. Rada špičkových polit kteří se v minulosti kompromitovali, byla ze svých prominentních po/,i< „vy k 11 kována".

V předcházejících legislativních obdobích 1990-2006 podíl poslanců se zk nostmi s prací v parlamentu kontinuálně rostl, po volbách v roce 2006 to přibližně dvě třetiny. Obdobný trend zvyšování počtu zkušených zákonod probíhal i v Senátu. Jen 16% senátorů zvolených v senátních volbách roku 1 mělo předchozí zkušenost s prací v zákonodárném sboru. Roku 2008, kdy by volbách zvoleno 27 senátorů, měly již dvě třetiny ze zvolených zkušenosl i s | chozí činností v parlamentu (www.volby.cz). Parlamentní volby roku 2010 l trend, který měl jak pozitivní, tak negativní aspekty, zvrátil ve prospěch „no tváří".

Platy a náhrady poslanců a senátorů

Poslanci a senátoři pobírají podle zákona č. 236/1995 Sb., v platném znění, jejichž výše je odvozena od platů úředníků státní správy. Platová základna ( i 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nomin.il n síční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (zákon č. 236/1995 Sb., §!:

Roku 2010 činil základní plat poslanců a senátorů 58 944 korun. Za i parlamentní funkce, jako např. za předsednictví klubů či výborů, dostávají nodárci příplatky. Předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny i S mají nárok na auto s řidičem. Předsedové komor pobírali roku 2010 plat v 158 304 korun. Stejný plat jako předsedové komor má předseda vlády. Mísit: sedové komory pobírají plat ve výši 112 512 korun měsíčně, předsedovi'1 v) komisí a delegací mají plat 83 040 korun a místopředsedové výborů, stejn předsedové podvýborů, 71 040 korun měsíčně. Místopředsedové podvýb přijdou na 65 000 korun (Právo 10. 9. 2010, s. 3).

Vzhledem k výraznému navýšení poslaneckého platu jakoukoli parlan funkcí je o tyto funkce vždy intenzivní zájem. Na počátku volebního <

U S T A V IN I 1IN 9 I I 1 W\ n n .» n.- . > .. . r- . _ ________