V r b oV é s taV byStavíme z živého vrbového proutí

Některé druhy vrb mají jako užitkové rostliny dlouhou tradici. Ohebné pruty se od pradávna používaly k pletení a jako spojovací materiál a vyráběly se z nich užitečné pomůcky pro dům i zahradu. Možnosti použití tohoto přírodního stavebního materiálu jsou velmi různorodé. Ze suchých i živých vrbových prutů lze vytvářet nejrůznější umělecká a stavební díla. Ploty, odpočívadla, domky na hraní, tunely, nádoby na rostliny, zástěny, oblouky, skulptury, pavilony, loubí a dokonce i vysoké záhony – paleta je široká a fantazii se nekladou žádné meze.

Jako ekologický stavební materiál se vrbové proutí skvěle hodí pro přírodní zahrady: materiál se bere z přírody a rychle zase dorůstá. Především však prutové houští poskytuje spoustě zvířat životní prostor, možnosti úkrytu a rozmnožování.

ZískáVání VrboVého materiálu

Vrby najdeme většinou na březích vod nebo vlhkých loukách. Před řezem bychom měli získat svolení vlastníka pozemku nebo příslušné obce, vodohospodářského úřadu nebo povodí.

Vrbové pruty se řežou během vegetačního klidu od listopadu do začátku března (v období začínajícím krátce po opadu listí a končícím před novým rozpukem).

V přírodě jsou vrby zastoupeny mnoha druhy (zhruba tři desítky), ne všechny jsou však vhodné jako materiál ke stavění. Obecně dáváme přednost spíše druhům s úzkými listy před širokolistými druhy. Vhodné pro vrbové stavby jsou keřovité, ale i některé stromové druhy vrb.

náZeV VZrůst Použití

vrba trojmužná (Salix triandra) keř (1–5 m), listy podlouhlé, svěže zelené mladší pruty jsou velmi ohebné, vhodné pro hrubší pletení

vrba košíkářská (Salix viminalis) vzrůstný keř nebo malý strom (2–10 m), listy úzké, na horní straně matně zelené

větvičky jsou velmi pružné, vhodné pro menší stavby a velmi vhodné pro jemné pletení

vrba nachová (Salix purpurea) velký keř, vzácně malý strom (2–10 m), listy úzké, na horní straně modrozelené

pruty jsou velmi pružné, vhodné pro jemnější pletení i větší stavby

vrba bílá (Salix alba) strom (až 30 m), úzké, šedozelené listy větvičky jsou ohebné, vhodné pro větší stavby

některé druhy Vrb a jejich Použití

doba staVění

Stavění z vrb je možné od října do listopadu, kdy jsou listy již z větší části opadané a půda dosud není zmrzlá. Ideální je však předjaří, před vyrašením listů. Půda již nesmí být zmrzlá. Vrbové pruty pak po zasazení do země tvoří rychle kořeny a raší.

sběr Prutů

Vrbové pruty by měly být rovné a pokud možno nerozvětvené. Ostrou pilkou je uřízneme těsně nad zemí. Čistý řez a nepoškozená kůra jsou zárukou dobrého vyrašení a tvorby kořenů. Podle účelu použití se na různé části stavby používají pruty různého stáří. Jednoleté až dvouleté pruty, zhruba na prst silné, se hodí na pletení. Dvouleté až čtyřleté pruty jsou o něco méně ohebné, zato však pevnější, a používají se proto na ploty a menší vrbové stavby. Starší a tím i silnější materiál se používá především kvůli statice a na vyšší stavby. Po sběru bychom měli pruty co nejrychleji „prostavět“, jinak by mohly zaschnout a nemusely by již vyrašit. Pokud se stavba zdrží, můžeme pruty svázat a uložit. Musíme je pak ale zakrýt plachtou a udržovat ve vlhku. Přednost dáváme uložení ve stínu nebo na místě se severní expozicí. Pokud se v blízkosti nachází vodní plocha, můžeme proutí celé nebo alespoň řeznými plochami ponořit do vody.

stanoViště a PříPraVa staVby

Pro vrbovou stavbu jsou vhodná slunná až mírně stinná místa. Při výběru stanoviště bychom měli brát v potaz konečnou velikost plánované stavby a dbát na dostatečný odstup od citlivých zahradních rostlin; vrby mají totiž velmi silné kořeny a jsou značně vzrůstné, a mohou tak ostatní rostliny vytlačovat. Vhodné je proto dodržet vzdálenost alespoň 3 m. Také bychom měli od začátku počítat s prostorem pro pozdější nezbytnou údržbu. Nej-prve se stanoví a vyznačí půdorys stavby. Větvičky se pak zapichují alespoň 30–40 cm hluboko do země. Hloubka se řídí výškou budoucí stavby. Ihned po dokončení sta-vebních prací větve vydatně zaplavíme vodou.

Údržba žiVých VrboVých staVeb

✔ Vydatné zalévání v prvních týdnech po dokončení stavby napomáhá tomu, aby se pruty ujaly.

✔ Vrby dávají obecně přednost vlhkým stanovištím. V oblastech s nízkými srážkami proto musíme podle potřeby, především v létě, zalévat.

✔ Vrstva mulče kolem zapíchaných vrbových větviček po-tlačuje zarůstání plevelem a udržuje půdu déle vlhkou.

✔ Vyrůstající výhony můžeme vplétat do stavby; časem tak vznikne husté a stabilní, živé pletivo. Pokud je obrůstání příliš silné, výhony prostě ustříháme.

✔ Holá místa lze uzavřít dodatečným vložením prutů.

Výsadba VrboVých říZků

Hloubka otvorů se řídí výškou stavby. Čím vyšší stavba, tím hlouběji musíme větve vložit do země (základní pravidlo pro minimální hloubku: 30 cm u 30–80 cm dlouhých řízků, 60 cm u 300 cm dlouhých prutů)

VrboVý tunel

Vrby mají schopnost zakořeňovat na obou koncích. Z jedné řady prutů v oblouku zastrčených do země mohou časem vzniknout živé vrbové tunely (obrůstající výhony neustále zaplétáme).

Impr

essu

m: V

ydali

: Lan

d Nied

erös

terre

ich, A

bt. R

U3, A

-310

9 St.

Pölte

n, La

ndha

uspl

atz 1

; Fot

o: J.

Broc

ks U

BU „N

atur

im G

arte

n“, N

atur

im G

arte

n/Al

exan

der H

aiden

; Nák

resy

: Rain

er Bu

rger

/"die

umwe

ltber

atun

g", E

. Piri

baue

r UBU

„Nat

ur im

Gar

ten“

; Log

o „Za

jíc Le

o“: C

hrist

ian M

oisl; T

ext:

B. H

aidler

UBU

„Nat

ur im

Ga

rten“

, Pet

er Ku

nert/

NÖ G

arte

ntele

fon,

Reda

kce:

G. G

unda

cker

UBU

„Nat

ur im

Gar

ten“

, Elis

abet

h Kop

pens

tein

er/N

Ö Ga

rtent

elefo

n, M

agda

lena R

eche

is/"d

ie um

weltb

erat

ung"

; Pře

klad:

Rado

mil H

radi

l; Red

akce

přek

ladu:

Ivet

a Mac

háto

vá/C

halou

pky,

o.p.s.

, Mar

tina P

etro

vá/O

bčan

ské s

druž

ení P

řírod

ní za

hrad

a.

VrboVé týPí

S trochou zručnosti a cviku můžeme vytvořit také vrbové týpí. Pro zajištění nezbytné stability silnější větve v horní části stáhneme k sobě a svážeme. Děti si v takovém zeleném kuželovitém stanu velmi rády hrají nebo se v něm prostě jen schovávají před pohledy dospělých.

V případě dalších dotazů navštivte webové stránky www.prirodnizahrada.eu.

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu „Přírodní zahrady bez hranic“. Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF Evropské unie v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce Česká republika-Rakousko 2007-2013