VSTYLE

11

V O L V O M A G A Z Í NZ I M A 2 0 0 5

OSTROVY, KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MALSTRÖMC E S T O P I S

vstyle_3_05.qxd 28.11.2005 15:11 Stránka 1

VOLEJTE 261 108 108

NAVSTIVTE www.hp.cz

KONTAKTUJTE partnery HP

PRO DOBROU FOTOGRAFII NEMUSÍTE DALEKOHP Photosmart Tisk fotografií v profesionální kvalitě

• profesionální tiskárna formátu A3• rychlost tisku formátu A4: 19 str. za min. ČB,

18 str. za min. barevně• systém 9 inkoustů HP Vivera* s životností

délší než 100 let • možnost přímého tisku z fotoaparátů se

standardem PictBridge nebo paměťových karetCompactFlash™, SD/MMC, Sony Memory Stick, xD

• bezdrátová technologie Bluetooth®

HP PHOTOSMART 8750

HP PHOTOSMART 8450• tisk fotografií mimořádné kvality do formátu A4• tisk barevné fotografie formátu 10 x 15

již za 27 sekund• HP Photoret Pro (8 inkoustů)• kvalita barevného tisku až 4 800 x 1 200 dpi • možnost přímého tisku z fotoaparátů se standardem

PictBridge nebo paměťových karet CompactFlash™

I/II, IBM® MD, SD/MMC, SMMC, SM®, SonyMS/Pro/Duo, xD

• bezdrátová technologie Bluetooth®

Tiskněte fotografie v profesionální kvalitě až do formátu A3+ ve zcela věrných černobílých i barevných tónech. Díky tiskovému systému s devíti inkousty HP Viverazůstanou vaše fotografie po celé generace bez sebemenších barevných změn. Správa barev na platformě ICC profilů zaručuje precizní barevnou shodu i při tiskuna různé materiály. Tiskárnu HP Photosmart je možné sdílet v síti nebo využít bezdrátového připojení.

HP SCANJET 4890• digitalizace až šestnácti 35mm diapozitivů nebo třiceti rámečků

s negativy současně • možnost skenování střední a velkoformátové fólie • hardwarové rozlišení až 4 800 x 9 600 dpi s 48bitovými barvami• nejrychlejší způsob skenování několika obrázků do samostatných

souborů – přibližně 10 s na obrázek• snadné obnovení starých nebo poškozených fotografií – skenovací

software k odstranění prachu, škrábanců a obnovení vybledlých barev

*AÏ 108 let pfii vystavení pod sklem a více neÏ 200 let pfii uloÏení v albu; pfii pouÏití tfiíbarevné inkoustové tiskové kazety HP 344, modré fotografické inkoustové tiskové kazety HP 101 a ‰edé fotografické inkoustové tiskové kazety HP 102na fotografick˘ papír HP Premium Plus Photo Paper. Na základû testu blednutí na svûtle pod sklem a testu degradace za pokojové teploty (blednutí ve tmû) uskuteãnûného spoleãností Wilhelm Imaging Research, Inc. pro obdobné systé-my. Dal‰í informace t˘kající se podmínek pfii testování dodateãné trvanlivosti naleznete na http://www.hp.com/eur/faderesistance. © 2005 Hewlett-Packard Development Company, L. P. V‰echna práva vyhrazena.

HP_FT8750220x285VStyle 28.11.2005 9:30 Str. 1

3

4 KALEIDOSKOP

6 ROZHOVOR Africká poznání

Matse Karlssona

10 GENTLEMAN Pastva pro oãi

12 EVOLUCE Dovolená tam nahofie

14 DESIGN Svoboda projevu

18 TÉMA Kouzlo obchodu

s umûním

22 TRE KRONOR ·védsk˘ film Ïije

24 DRIVE Kvûtináã v Atlantiku

26 VOR Start do rozboufieného Atlantiku

29 SOUTùÎ

30 EVROPAN Unie na síti

31 GEN Právo na ‰tûstí

32 GASTRO Podmanivé kouzlo

prosincov˘ch svátkÛ

34 CESTOPIS Ostrovy, kde

kvetou skály a vládne Malström

38 TIPY na zimu

39 IDENTITA

V-style magazín Volvo Auto Czech, s.r.o. Roãník V Zima 2005 Vydavatel Volvo Auto Czech, s.r.o., V Oblouku 731, PrÛhonice 252 43, IâO 63981726 Evidenãní ãíslo MK âR E 12667 ·éfredaktorka Petra DoleÏalová, e-mail: [email protected] Editor Jindfiich Novák Redakce Natálie Veselá, Patrik Balogh Foto obálky PetraDoleÏalová Obsah a v˘roba Boomerang Publishing s.r.o., e-mail: [email protected] Grafická úprava Radek Rytina Uzávûrka ãísla 25. 11. 2005, âasopis v elektronicképodobû najdete na www.volvocars.cz Uzávûrka podkladÛ inzerce Jaro 2006 20. 2. 2006 Prodej inzerce Michal Koubek, Boomerang Publishing, 244 023 103, e-mail: [email protected] Vychází 3 x roãnû

146

18

34

39

26

MIL Í âTENÁ¤I ,

pfies 31 000 námofiních mil, fyzické vy-pûtí, hra emocí, vá‰ní a nervÛ, nedosta-tek spánku a jedno náhradní obleãenína nûkolik t˘dnÛ. To jsou jen nûkteréz pfiekáÏek a nástrah pfií‰tích osmi mûsícÛ,které od zaãátku listopadu proÏívá sedmposádek nejnároãnûj‰ího a nejvût‰íhoetapového závodu na svûtû VolvoOcean Race. Po dvou letech pfiípravyvystartovaly posádky na v souãasnostinejrychlej‰ích plachetnicích s nároãn˘mcílem – obeplout svût. Jednotlivé t˘mytvofií v drtivé vût‰inû muÏi. V kaÏdémz nich dfiímá klukovská touha vyhrát, po-kofiit pfiírodní Ïivel na technicky dokona-l˘ch „hraãkách” pro velké chlapy. Îeneje stejná vá‰eÀ, jako kdyÏ malí zakusilipocit prvních potyãek a mûfiení sil. Jenhraãky se zmûnily, v˘raz v oãích pfii ví-tûzství a poráÏkách v‰ak zÛstává stejn˘.Australan Glenn Bourke, kter˘ závod ve-de, v rozhovoru fiíká: „Îivot je vlastnû je-den velk˘ závod. KdyÏ Ïil ãlovûk v jesky-ních, byl jeho hlavním úkolem lov. Tisícelet evoluce byl muÏ lovcem a dnes lovvystfiídal sport. UÏ nemusíme lovit ‰elmya zabíjet je. Máme sport.” I kdyÏ muÏi do-spûjí, chlapectví z jejich Ïivota nezmizí.A to neplatí jen o touze vyhrávat v ex-trémních sportech. Je hezké pozorovattatínky, ktefií s nad‰ením vyráÏejí dohraãkáfiství nakoupit autodráhy sv˘msynkÛm, a tû‰í se, Ïe si budou koneãnûmoci opût vefiejnû hrát. KdyÏ Volvo uvá-dûlo na trh S60, dostali pánové na slav-nostní premiéfie zmen‰ené modely nadálkové ovládání. Pfiála bych vám vidût,jak seriózní v˘razy byznysmenÛ vystfiída-lo klukovské nad‰ení, kdyÏ malé „es‰e-desátky” prohánûli parkovi‰tûm Kongre-sového paláce. Oni, ale vlastnû myv‰ichni jsme v podobn˘ch okamÏicíchzase sami sebou, zapomínáme na svazu-jící pravidla a normy svûta, ve kterém sedennû pohybujeme. Skok s padákem,odpálení golfového míãku z nejvy‰‰íhobodu ostrova, kde trávíme jinak klidnoudovolenou, to v‰echno jsou momenty, nakteré se nezapomíná. Nemají Ïádn˘ raci-onální smysl, nepfiinesou Ïádn˘ uÏitek,a pfiesto právû ony nám uvíznou ãastov pamûti a mnohdy rozebûhnou sledtûch nejúÏasnûj‰ích okamÏikÛ.


4

� KALEIDOSKOP

� Osobnost

·VÉD·TÍ ATLETI V BOJI PROTI DOPINGU V dobû dopingov˘ch afér niko-ho nepfiekvapí, Ïe jsou úspû‰ní vrcholoví sportovci jaksi pfiedem v podezfiení, nestojí-li za jejich úspûchy uÏí-vání nepovolen˘ch látek. Tato skuteãnost navíc odrazuje fiadu divákÛ od sledování sportovních pfienosÛ,a prestiÏ ‰ampionÛ tak klesá. ·véd‰tí atleti se proto rozhodli zapojit do boje proti dopingu tím nejlep‰ím zpÛ-sobem: vlastním pfiíkladem. Christian Olsson, Carolina Klüftová nebo Stefan Holm, to jsou jména olympij-sk˘ch medailistÛ, ktefií se v roce 2002 se‰li, aby podpofiili nadaci, jeÏ má za cíl oãistit sport od zakázan˘chpodpÛrn˘ch prostfiedkÛ, a podepsali se pod my‰lenku „ãistého sportu” (Clean Sport), tj. sportu bez dopin-gu. Navázali tak na snaÏení ·védské sportovní konfederace, díky nûmuÏ se ·védsko v roce 1998 stalo jed-nou z devíti zakládajících ãlensk˘ch zemí International Anti Doping Arrangement (IADA), a téÏ na úsilí ‰véd-ské vlády, která v roce 2002 podpofiila antidopingovou agenturu (World Anti Doping Agency). I kdyÏv‰echny v˘‰e uvedené instituce pracují jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, zde jde o aktivitu vze‰loupfiímo od atletÛ – o to je cennûj‰í. V˘sledkem jejich práce je tzv. certifikát ãistého sportu, o nûjÏ se mohousportovci s otevfien˘m pfiístupem k problému ucházet. Pfiedtím ale musí splnit ãtyfii kritéria: projít v pfied-chozích dvanácti mûsících nejménû dvûma testy na zakázané látky, b˘t pfiipraven na testování kdykoliv bû-hem roku (= po v˘zvû neodmítnout testování), správnû vyplnit internetov˘ test o dopingu a prokázat znalostproblematiky, a navíc ve svém sportovním Ïivotopisu nemít dopingov˘ trest v trvání 18 mûsícÛ a více.Pfiipadá vám to jako ve ‰kole? MoÏná, ale pokud víte, Ïe se jako vrcholov˘ sportovec mÛÏete prokázat ãist˘m‰títem, jistû takov˘ certifikát stojí za to.

� Událost

DOBROTY ZE SUPERMARKETÒ BûÏn˘ spotfiebitel v âeské republice zne-jistûl. MÛÏe za to série pfiípadÛ, pfii kter˘ch potravináfiská inspekce odhalila v nûkolika supermar-ketech pro‰lé potraviny, jeÏ byly vydávány za ãerstvé, nátlakové akce vedoucích na zamûstnance,pfiedraÏování nebo nedodrÏování slibovan˘ch slev. Jeden pfiíklad za v‰echny, t˘kající se u nás kon-ãícího fietûzce Meinl: na pfiíkaz vedoucího om˘valy prodavaãky staré salámy ve slané nebo octovévodû a pak je potíraly olejem, aby vypadaly ãerstvû. S˘ry napadené plísní musely vykrajovat a zno-vu prodávat. Nûkolik mûsícÛ pro‰lé potraviny byly ukládány v chladírnû, familiérnû naz˘vané kafi-lérka. Jsme v podobn˘ch ‰okujících odhaleních v˘jimkou, nebo se jedná o vûc, která se bûÏnû stá-vá i v zahraniãí? Dá se fiíct, Ïe aã jde vût‰inou o nadnárodní spoleãnosti, záleÏí vÏdy na situaciv dané zemi. V zakládajících státech EU jsou totiÏ podporovány kontrolní komise pfiímo z fiad spo-tfiebitelÛ a tlak vefiejnosti je natolik velk˘, Ïe si Ïádná z firem podobné praktiky nedovolí. Naopaktam, kde je‰tû probíhá ostr˘ konkurenãní boj o rozdûlení trhu, neváhají manaÏefii sáhnout po opat-fieních za hranicemi hygienick˘ch norem i zákona. Hlavním cílem je co nejvût‰í objem objednan˘cha prodan˘ch v˘robkÛ, protoÏe pak lze ekonomickou silou tlaãit na dodavatele. To, co u nás nyníprobíhá, je logick˘m vyústûním situace, jeÏ se stala neúnosnou. Vzhledem k tomu, Ïe poãet pod-nûtÛ státním orgánÛm od obãanÛ mnohonásobnû vzrostl, mÛÏe se koneãnû bl˘skat na lep‰í ãasy.Snad i ãesk˘ spotfiebitel po letech pasivity zaãíná prosazovat starou pravdu: ná‰ zákazník – ná‰ pán..

� Vûda

ROBOTI S âERVEN¯M K¤ÍÎEM Zranûní vojáci na boji‰ti to dnes nemajíjednoduché. První svûtová válka byla snad posledním konfliktem v dûjinách lidstva, kdy obû stra-ny respektovaly nedotknutelnost zdravotnického personálu, a uÏ od druhé svûtové války je doce-la bûÏné, Ïe se stfiílí i na sanitky a na ty, ktefií jdou zachraÀovat Ïivoty. V souãasnosti se provádûjídÛkladné zkou‰ky a nebude dlouho trvat, neÏ na moderní boji‰tû vyrazí valk˘ry – ne ale ty, kterépodle tradice odná‰ely umírající Vikingy do Valhally, n˘brÏ mechaniãtí pomocníci, ktefií se postara-jí o to, aby se kaÏdému dostalo ãistého obvazu a nitroÏilní v˘Ïivy. Robot Valkyrie by se mûl na bo-ji‰tích objevit nejpozdûji do deseti let (ãeká se dokonce daleko dfiíve) a jeho práce bude spoãívatv dopravû ranûn˘ch mimo palebnou zónu a poskytnutí pfiípadné první pomoci. Pro tento úãel bu-de vybaven nejen vleãn˘mi nosítky s neprÛstfieln˘m ‰títem, ale i základní v˘bavou tlakov˘ch obva-zÛ a ti‰ících prostfiedkÛ. V bezpeãné zónû pak pfieloÏí ranûného na palubu automatick˘ch evaku-aãních prostfiedkÛ, které sice vypadají jako dvû rakve na koleãkách, ale v pfiípadû potfieby mohoupouÏitím systému Da Vinci zachránit vojákovi Ïivot provedením nejnutnûj‰í operace na dálku; ope-ratér samotn˘ bude sedût v bezpeãí a s pfiístrojem ho bude spojovat satelitní nebo rovnou Wi-Fispojení. (Systém Da Vinci byl s úspûchem nûkolikrát vyzkou‰en a v souãasnosti jej napfiíklad kou-pila praÏská Nemocnice Na Homolce.) K ruce bude robotu Da Vinci také mechanická „instru-mentáfika” Penelope. Ta se bude starat o skalpely, peány a v‰echny dal‰í potfieby, které by mohlrobot pfii práci potfiebovat, a v pfiípadû potfieby mu je podá ãi vymûní. Samotn˘ koncept robotické-ho zachránce je vlastnû nástavbou na bûÏné architektufie prÛzkumného a pyrotechnického robo-ta PackBot, kter˘ je americkou armádou nasazován do bojov˘ch operací v Afghánistánu a Iráku.

foto

3x

Isifa

, 1x

Pro

fimed

ia


5

� Produkt

K¤ESLO JAKO MAZLÍâEK Domácí ki-no. Kdo by je‰tû neznal fenomén, kter˘ zachvátil trh a po-malu se stává bûÏnou v˘bavou domácnosti. AÈ uÏ zaãínáteu koupû vût‰í televize, pfiehrávaãe videokazet ãi DVD, nebopokraãujete i v˘konnou audio soustavou, první krok jste tímudûlali. Pro ty, ktefií uÏ v‰e potfiebné mají, ale poÏitek ze sle-dování filmu stále není dokonal˘, pfiiná‰íme jeden tip: mys-lete také na pohodlí pfii sezení u obrazovky! PrÛzkumy totiÏuvádûjí, Ïe prÛmûrn˘ divák zmûní bûhem jednoho celove-ãerního filmu svou pozici aÏ tfiistakrát. Znamená to tedy, Ïeani technická kvalita domácího kina ho nemÛÏe k sobû pfii-poutat natolik, aby se nevrtûl. Jin˘mi slovy má potíÏe s nale-zením vhodné a pfiíjemné polohy. DÛvod je prozaick˘ – ne-ustále se setkává s problémem váhy vlastního tûla, kterádlouho pouÏívaná místa zatûÏuje. Otázkou zÛstává, co s tím.

S fie‰ením pfii‰la norská firma Ekornes, která nábytek vyrá-bí uÏ pfies sedmdesát let. Systém PlusTM, jenÏ pouÏila pfiiv˘robû sv˘ch kfiesel znaãky Stressless, respektuje zásadysprávného podpírání krãní a bederní pátefie – dvou nejpro-blematiãtûj‰ích míst. Kromû toho nabízí pfiizpÛsobení pozicesedáku a opûradla v závislosti na zákazníkovû hmotnosti.Souãástí soupravy k domácímu kinu jsou také napfiíklad ro-hové odkládací stolky nebo ãalounûné podnoÏníky. A abybyl záÏitek opravdu skvûl˘ i po estetické stránce, u v‰ech v˘-robkÛ si mÛÏete vybrat ze sedmi odstínÛ dfieva, ãtyfi druhÛkÛÏe, tfií typÛ textilií a z více neÏ sta barev. Dále máte k dis-pozici dvû nebo tfii velikosti kfiesel. Jak název napovídá, pfiisledování oblíben˘ch filmÛ si kaÏd˘ uÏije opravdovou domá-cí pohodu beze v‰ech stresÛ. A pfiesto Ïe se jedná o pose-zení pro nároãného zákazníka, nejde o nedostupn˘ komfort.

� Místo

NEW ORLEANS – JAZZ A ZKÁZA Konãilo léto a ãas dovolen˘ch, kdyÏ pfii‰ly prvnízprávy o niãivé katastrofû, která zasáhla mûsto, v nûmÏ se narodil jazz. New Orleans ve své tfiísetleté historiipfiestál nejednu boufii, ale v tomto rozsahu, s nutn˘m vylidnûním celého zatopeného mûsta, se musel pot˘katpoprvé. Tam, kde hrály na kaÏdém rohu pouliãní muzikanti, v salonech jazzbandy a cestou na hfibitov co chví-li funebrácké jazzové dechovky, v‰e ztichlo. Na ãas zmizeli v‰ichni potomci francouzsk˘ch i ‰panûlsk˘ch kolo-nistÛ, smí‰en˘ch s indiánsk˘m a ãerno‰sk˘m obyvatelstvem, restaurace pfiestaly vyváfiet místní variantu gulá-‰e zvanou gumba a proslavené bary i nevûstince osifiely. Ulice zaplavila voda a bahno, s nímÏ místní bojujíodnepamûti – celé mûsto totiÏ vyrostlo v baÏinách mississippské delty pod úrovní rozlehlého jezera i mofie. Najeho rozmachu se zpoãátku podílela strategická poloha pfiístavu, zaloÏeného v roce 1718 otrokáfii. Díky roz-voji Ïeleznice v‰ak v˘znam fiíãní dopravy poklesl, mûsto bylo ãásteãnû odfiíznuto od hlavních tahÛ, ãímÏ se za-choval originální duch mûsta a navzdory pokroku je v ulicích stále cítit cosi starosvûtského: nebo alespoÀ do-nedávna bylo. DokáÏe se louisianská perla z katastrofy vzpamatovat a podafií se vÛbec zdej‰í genius lociobnovit? Je pravda, Ïe jiÏ ‰est t˘dnÛ po fiádûní hurikánÛ bylo dokonãeno vysou‰ení domÛ a oprava protrÏe-n˘ch hrází se blíÏila k závûru. Armádní Ïenisté se ãinili a první obyvatelé se zaãali vracet do sv˘ch domovÛ.V‰ude v‰ak leÏely hromady odpadkÛ, které úfiady nestíhaly odklízet, a stopy po nich jsou patrné dodnes. K de-presím a obavám z budoucnosti pfiispívá i to, Ïe místní firmy zaãaly okamÏitû propou‰tût své zamûstnance, ãas-to z nutnosti, protoÏe byly samy nenávratnû po‰kozeny. Na druhou stranu ne‰tûstí paradoxnû pfiispívá k rÛs-tu státní ekonomiky, protoÏe obnova si Ïádá nové prostfiedky – materiál, zboÏí i sluÏby, zejména stavební práce.Ani svût nezÛstal k postiÏen˘m neteãn˘ a do New Orleansu proudí zahraniãní pomoc v podobû financí i napfi.odborníkÛ na obnovu památek nebo záchranu vytopen˘ch archivÛ. Není tedy vylouãeno, Ïe mûsto bude opûtsynonymem jazzu a pohody, a také jeho trefná pfiezdívka Big Easy získá znovu svÛj smysl.


6

AFRICKÁ POZNÁNÍNA·E ÎIVOTNÍ CÍLE NEJSOU PR¯ TAK DÒLEÎITÉ, JAKO JE SAMOTNÁ CESTA K NIM, ¤ÍKÁSE V MNOHA MOUDR¯CH KNIHÁCH. CESTA MATSE KARLSSONA , ·VÉDSKÉHO EKONOMA,VEDLA Z KONCERTNÍCH SÁLÒ AÎ DO AFRIKY, KDE NA POZICI ¤EDITELE SVùTOVÉ BANKYBOJUJE PROTI CHUDOBù. POVÍDÁME SI NA TERASE PRAÎSKÉHO RUDOLFINA, KDE O TÉTOPROBLEMATICE P¤EDNÁ·Í V RÁMCI LETO·NÍ KONFERENCE FÓRUM 2000. NA MÍSTù, KTE-RÉ JE PANU KARLSSONOVI BLÍZKÉ NEJEN Z DOBY, KDY V PRAZE STUDOVAL HUDBU, ALETAKÉ Z MNOHA NÁV·TùV S JEHO âESKOU MANÎELKOU. V ¤ÍJNOVÉM SLUNCI MHOU¤Í OâIA ODHODLANù HOVO¤Í O SV¯CH PLÁNECH A ÎIVOTNÍM POSLÁNÍ.

T E X T A F O T O P E T R A D O L E Î A L O V Á


7

ROZHOVOR

� Urãitû sám vnímáte, jak moc se Prahazmûnila od 70. let, kdy jste tady studovalhudbu. Jaké pozitivní a negativní zmûny– kromû zmûn politick˘ch – pozorujete?Je tady spousta laciné komerce, se kterou ne-souhlasím. Na druhou stranu si myslím, Ïemladá generace není zkaÏená novotami a másmysl pro krásu i podstatné vûci. Vnímámenergii a zájem, které z ní vyzafiují. Právû v nívidím tu pozitivní zmûnu.

� Hrajete stále na kontrabas?BohuÏel ne. Mám doma tfii nástroje, ale ty tvo-fií spí‰e exponáty sbírky mého soukroméhomuzea. Hudbu v‰ak stále poslouchám, a do-konce ãastûji, neÏ kdyÏ jsem sám hrál.

� Máte tedy jin˘ koníãek, pfii kterém re-laxujete?Moc rád vafiím a nejradûji pro hodnû lidí. Bavímû experimentovat, zkou‰et nová jídla a vyuÏí-vat pfii tom nové suroviny. Teì napfiíklad afric-ké.

� Dafií se vám skloubit cestování a prá-ci s rodinn˘m Ïivotem? Pfiestûhoval jstedo Afriky i svou rodinu?Ano, Ïijeme spoleãnû v Ghanû, oblíbili si ji stej-nû jako já. Cestování znamená pro rodinu vÏdyvelkou zátûÏ, i pfies to, Ïe je nesmírnû inspiru-jící. Ale jsem tady spokojenûj‰í, ve srovnánís mou dfiívûj‰í prací cestuji ménû. KromûGhany dohlíÏím na Sierru Leone a Libérii, tak-Ïe zÛstávám rodinû nablízku.

� Co vás vlastnû pfiivedlo k práci, kterése dnes vûnujete?Dvacet let jsem pracoval v mezinárodních or-ganizacích a v politice se snahou zv˘‰it poro-zumûní odli‰n˘ch kultur, které by pfiedcházelovzájemn˘m konfliktÛm. Vypracovali jsme nû-kolik strategií. Pozdûji jsem pocítil potfiebu vrá-tit se a pracovat nûkolik let v první linii. Chtûljsem realizovat vûci, které jsme dfiíve teoretic-ky plánovali. Dnes se snaÏíme zmûnit situacive zmiÀovan˘ch tfiech zemích. Ta nejvyspûlej‰íse mÛÏe dotáhnout na zemû se stfiedním hru-b˘m národním produktem na hlavu (více neÏ756 dolarÛ za rok – pozn. red.) bûhem desetilet. Na opaãném konci leÏí Libérie, která sevzpamatovává ze dvacet pût let trvajícího kon-fliktu. Rád bych dokázal, Ïe dfiívûj‰í úsilí neby-lo jen plan˘mi fieãmi.

� A máte pro to podmínky? Dafií se vámsvé pfiedstavy naplÀovat? Myslím, Ïe jsem schopen pracovat zpÛsobem,jak˘m opravdu chci. Proto je pro mû souãasnézamûstnání doposud tím nej‰Èastnûj‰ím.Prostfiedí je velmi otevfiené a lidé touÏí pozmûnách. Samozfiejmû bych se teì mohl roz-povídat o problémech, které fie‰íme, ale pova-Ïuji za dÛleÏitûj‰í zdÛraznit, Ïe máme moÏnosta schopnost uskuteãnit zajímavé plány. Rádbych získal více penûz pro jejich podporua zmûnil nûkterá globální pravidla. Nejvût‰í v˘-znam pro mû ov‰em má, Ïe pracujeme s lidmia skuteãnû mûníme jejich Ïivot.

� Co povaÏujete za nejvût‰í úspûch,kterého se vám podafiilo v Africe dosáh-nout?V souvislosti se svou prací jsem velmi opatrn˘s pouÏitím termínu úspûch. Myslím ale, Ïe nej-více jsme napomohli stabilizování situacev Siefie Leone, kde zufiila deset let obãanskáválka. Práce na‰ich mírov˘ch jednotek bylanejvût‰í mírovou operací na svûtû. UÏ dlouhose snaÏíme mnoho vûcí zmûnit. Dosáhli jsmeekonomického nárÛstu 7–9 procent roãnû,coÏ je ohromné. Rodiny koneãnû posílají svédûti do ‰kol, poprvé uspofiádali lokální volby.Sestavili jsme zvlá‰tní program pro rozvoj –místní komunity si mohou samy urãit, do ãehochtûjí investovat – potfiebují-li postavit most,rozvody vody nebo tfieba zdravotní stanici.Mohou pfiijít a poÏádat o financování. Program

se jmenuje Rapid Results Initiative a podmín-kou získání grantu je uskuteãnûní projektu bû-hem sta dní. Poprvé jsme tento systém vy-zkou‰eli na ãtrnácti místech, kde fungovalvelice dobfie. Nyní probíhá na mnoha dal‰íchmístech. Je tûÏké odhadnout, jak zde uspûje-me, leÏí pfied námi ohromná práce. Není snad-né postavit na nohy zemi, která kvÛli konfliktuutrpûla tak velké ztráty. Je tfieba se utkat s ne-gativní historickou zku‰eností, která zde zane-chala hluboké stopy.

� UmoÏÀuje vám tento zpÛsob financo-vání vût‰í kontrolu nad korupcí? Vládû musíme finance poskytnout, ale je tfiebazmûnit zpÛsob, jak˘m pracuje. Proto platí vev‰ech tfiech zemích nov˘ zákon, kter˘ upravu-je, jak˘m zpÛsobem musí vláda postupovat pfiinákupu vûcí. Také pracujeme s komunitami.Existuje názor, se kter˘m nesouhlasím – Ïevláda nebude nikdy fungovat. Bez její podporyby transformace nebyla moÏná.

� Máte kontrolu nad prostfiedky, kteréjim poskytujete?Jsme vût‰inou závislí na vládních kontrolníchmechanismech, o nichÏ víme, Ïe nejsou sto-procentní. Samozfiejmû jim mÛÏeme poskyt-nout pracovníky, ktefií by v˘daje kontrolovali,a také je spoleãnû s nimi obãas pfiezkoumává-me. Ale základním pravidlem potfiebn˘m prorozvoj je práce s lidmi, ne pro nû. To jeklíãem k úspûchu. NepomÛÏe, pokud do jejichzemû pfiijdete, nûco pro nû udûláte a kaÏd˘ svÛjkrok kontrolujete. Tyto zemû jsou tak obrovské,Ïe malé individuální projekty nemají vÛbec Ïád-n˘ smysl. Musí se zmûnit zpÛsob, jak˘m celá ze-mû funguje.

� Co podle vás pfiiná‰í a bere lidem glo-balizace?Myslím, Ïe globalizace nabízí pfiedev‰ím dale-ko více moÏností, zku‰eností, inspirace a svo-body. Svobody takového druhu, jeÏ vám dámotivaci obohatit svÛj Ïivot, ale sama o sobûnegarantuje, Ïe dostanete, co chcete. MÛÏetaké vyústit v mnoho negativních událostí, pro-toÏe Ïijeme daleko provázanûji. Pokud nûkdoudûlá chybu, bude mít dopad na cel˘ systém.Proto globalizace vyÏaduje daleko striktnûj‰íinstituce, které by vyvaÏovaly její otevfienost.Otevfienost si pfieje kaÏd˘. Pokud se nûkdo,kdo cel˘ Ïivot bydlel v malé vesnici v jiÏních

MATS KARLSSON

(*1956) pochází ze Stockholmu. Vy-studoval filozofii a lingvistiku, v letech1978–1980 studoval ve Vídni a v Prazehru na kontrabas. Nûkolik let hrál veStockholmské filharmonii a pfiitom studovalekonomii. Potom zaãal pracovat pro ‰véd-skou vládu. Ve Svûtové bance dfiíve praco-val jako viceprezident zodpovûdn˘ za glo-bální komunikaãní programy a vztahys Organizací spojen˘ch národÛ. V minulos-ti pÛsobil v rámci ‰védského ministerstvazahraniãí jako státní tajemník pro meziná-rodní rozvojovou spolupráci a zastávalfunkci guvernéra africké, asijské a mezia-merické rozvojové banky. Od roku 2002pracuje ve funkci fieditele Svûtové bankypro Ghanu, Libérii a Sierru Leone. Se svouãeskou manÏelkou má dvû dcery, dvojãata.

MYSLÍM, ÎE GLOBALIZACE NABÍZÍ P¤EDEV·ÍM DALEKO VÍCE MOÎNOSTÍ, ZKU·ENOSTÍ,INSPIRACE A SVOBODY. SVOBODY TAKOVÉHO DRUHU, JEÎ VÁM DÁ MOTIVACI OBOHATITSVÒJ ÎIVOT, ALE SAMA O SOBù NEGARANTUJE, ÎE DOSTANETE, CO CHCETE.


âechách, pfiestûhuje do Prahy, získá úplnû no-vé obzory a pfiíleÏitosti. Îijete-li v Praze a otev-fie se vám zbytek Evropy, mÛÏete se nauãita dûlat mnohem více, totéÏ pak nastane mimoEvropu. V‰ude se mÛÏete nûco nauãit. NikdonedokáÏe zastavit na‰i touhu poznávat svût.Nakonec musíme pfiijmout více rÛzn˘ch iden-tit. Podobnû, jako kdyÏ jste jako dítû napsalisvou adresu – ta a ta ulice, mûsto, okres, ze-mû, kontinent, Zemû, vesmír...

� Pfiijel jste na Fórum 2000, kde se hod-nû diskutuje o problému chudoby. Proãse situace zlep‰uje tak pomalu? Jak vel-ká ãást odpovûdnosti leÏí na bohat˘cha jak velká na chud˘ch? Lze otázku chu-doby vÛbec efektivnû vyfie‰it? Nejsou topouze utopické vize? Není to utopie. ·védsko, kde jsem se narodil,bylo pfied stovkou let velice chudou zemí. MÛjotec pocházel z deseti synÛ, z nichÏ dva v dût-ství umfieli. Maminka mûla dal‰í tfii sourozence,jeden z nich zemfiel na tuberkulózu. Tenkrát tobylo normální. Bûhem padesáti let se podafiilopromûnit ·védsko ze stavu naprosté chudobyv pomûrnû bohatou zemi. Korea byla transfor-mována bûhem ãtyfiiceti let. Proto vûfiím, Ïei v Africe mÛÏeme zvládnout totéÏ. Zodpo-vûdnost musíme sdílet. Na nich leÏí spoustapráce, je ale potfieba i na‰í pomoci.

PomÛÏeme jim nejenom finanãní podporou,ale pfiedev‰ím, zmûníme-li zpÛsob jejich ob-chodování se svûtem tak, aby mohli získatvlastní pfiíjem a vytvofiit pracovní místa.

� Jak˘m zpÛsobem bychom mohli po-máhat my âe‰i?KaÏdá zemû se musí v této otázce sama roz-hodnout. Jsem rád, Ïe âeská republikaa Evropská unie tyto zemû podporují. Pokudsami pfiijedete do Afriky, poznáte tváfií v tváfi je-jí obyvatele, pochopíte, jak zajímav˘m a dyna-mick˘m zpÛsobem Ïijí, jsem si jist˘, Ïe pocítítetouhu jim pomáhat. Také je dobré poznat prá-ci tûch, ktefií jiÏ pro africké zemû pracují. Jejichdlouholeté zku‰enosti vás urãitû nasmûrují.

� Je ‰védsk˘ pfiístup k této otázce nû-ãím specifick˘? Na jedné stranû se·védové snaÏí b˘t technologicky v˘ji-meãní, kupovat si nové vûci, na stranûdruhé pomáhá ·védsko chud˘m zemím.Má tato pomoc podporu vefiejnosti?

Myslím, Ïe velkou, protoÏe sami jsme byli v ne-dávné minulosti velice chudí. KdyÏ se mÛj otecnarodil, ·védsko nebylo demokratickou zemí,Ïeny nemohly volit. NeÏ dospûl, vychodil pou-h˘ch ‰est let ‰koly, a podmínky byly podobnérozvojov˘m zemím. ·védsko, ale i kaÏdá jinádemokratická zemû, nesmí podle mého názo-ru postrádat tfii dÛleÏité elementy. Za prvé demokratickou kulturu, umût spoleãnû ko-munikovat, a o tom je právû Fórum 2000. Musí existovat prostor, kde si mohou lidé sed-nout kolem stolu a nalézt spoleãné fie‰ení ja-kéhokoliv problému. Ve ·védsku se takto fie‰i-ly i neshody mezi ·védskem a Norskem.Neválãili jsme spolu, kdyÏ se Norsko a ·véd-sko rozdûlily, hovofiili jsme o tom. Stejn˘m zpÛ-sobem jsme postupovali, kdyÏ Ålandské ostro-vy získaly ãásteãnou nezávislost na Finskua ·védsku. Válce jsme se opût vyhnuli. Myslím,Ïe tento tradiãní dialog je nesmírnû dÛleÏit˘,a proto demokratická kultura ve smyslu komu-nikace je nejpodstatnûj‰ím elementem. Zadruhé – mûli jsme vÏdy trÏní ekonomiku, alestát urãoval pravidla trhu, aby ·védsko zÛstá-valo stále sociálním státem.Tento kompromisje nesmírnû dÛleÏit˘. Pokud by ekonomika by-la pouze fiízena státem, vznikl by zde velk˘ pro-stor pro korupci. Pokud by ji fiídil pouze trh, ne-fungovala by. Proto je tfieba mít siln˘ státspoleãnû se siln˘m trhem. Tato kombinacepfiedstavuje druh˘ element. Tfietím je pak moÏ-nost kaÏdého ãlovûka vzdûlávat se. Vrátím sezpût k mému tátovi – vychodil pouze ‰est tfiíd,av‰ak ve sv˘ch dvaceti letech dostal ‰anci dál-kovû studovat, a díky tomu se ve své kariéfieposunul úplnû jinam. Naz˘vám to revolucí ta-lentÛ, které dostanou moÏnost se rozvíjet.

� Mohou lidé, ktefií nebyli chudí, chudévÛbec chápat? Jak je to s mladou gene-rací, která vyrostla v blahobytu? Myslím, Ïe ne. Je velmi sloÏité pouze spoléhat nasvé vzpomínky. I u vás jste mûli chudobu, moÏnávíte, jak Ïili vá‰ dûdeãek s babiãkou, a moÏnáprávû oni ji proÏili. Mnoho lidí v ní Ïije stále. Alemladí lidé by podle mého názoru mûli cestovat,poznávat, naslouchat a samozfiejmû komuniko-vat. Dostat se k jin˘m kulturám co nejblíÏ.

� ZdÛraznil jste potfiebu vzdûlávání. Ja-k˘m zpÛsobem ho podporujete v Africe?Usilujeme o to, aby mohl chodit do ‰koly kaÏ-d˘ chlapec i dûvãe. Zvlá‰È úspû‰ní jsme

v Ghanû, kde se kaÏd˘m rokem jejich poãetzvy‰uje. BlíÏí se osmdesáti procentÛm, a do-konce máme témûfi stejné mnoÏství chlapcÛa dívek. Jsme na dobré cestû dostat do ‰kolv‰echny dûti. Nyní se soustfiedíme hlavnû nakvalitu vzdûlání, tak aby ho skuteãnû mohly vy-uÏít ve sv˘ch profesích.

� Vzdûláváte jejich uãitele, nebo jimposkytujete své vlastní?Ne, pouze je financujeme, ostatní zafiídí sami.Samozfiejmû v‰e pfiedem projednáváme a peã-livû pfiipravujeme rozpoãty. Ale jinak do tohotoprocesu sami nevstupujeme. To je právû mylnápfiedstava, Ïe je Svûtová banka organizací lidí,ktefií bûhají po svûtû a pracují za ostatní.

Afriãané mají tisíce uãitelÛ i své vlastní orga-nizace a my jim pomáháme financovat jejichvlastní schopnosti a zdroje.

� Co vám osobnû dává Ïivot v Africe? Mnoho, dostáváte daleko více, neÏ sami dává-te. ·tûdrost, jejich moudrost. Jakmile se k li-dem pfiiblíÏíte, nauãíte se skuteãnû poslouchat.Chyba mnoha cizincÛ spoãívá v tom, Ïe si mys-lí, Ïe jsou chytfiej‰í. Ale to není pravda, mámepouze odli‰né zku‰enosti. KdyÏ si toto uvûdo-míte, mÛÏete z nich ãerpat celou dobu, coÏ jeúÏasné. Existuje spousta faktorÛ, které ovlivni-ly Ïivot AfriãanÛ, z nichÏ mnoh˘m nerozumímea ani si je neuvûdomujeme. Historie se zaãalapsát v Africe nûkolik set tisíc let zpátky, kdeÏtomimo ni je stará ménû neÏ sto tisíc let. Co toznamená v dlouhém období? Ná‰ v˘voj byl od-li‰n˘, a proto je tfieba jim dobfie naslouchat.

� Uãíte naslouchat i své dûti? Má va‰epráce vliv na jejich v˘chovu?Ano, rád bych v nich prohloubil hodnoty, jakojsou tolerance, empatie a respekt. Setkánís tolika rÛzn˘mi kulturami mû pfiesvûdãiloo tom, Ïe jsou tyto vlastnosti klíãové. SnaÏímse také inspirovat jejich intelektuální a citovouzvídavost, aby samy pochopily, co mají udûlat.

� Poznaly va‰e dûti Ïivot sv˘ch vrstev-níkÛ v Africe? Myslíte, Ïe se jednou pro-fesnû vydají va‰í cestou?Chodí do ‰koly s domorod˘mi dûtmi, takÏe uÏzvládají mluvit anglicky po ghansku... Je jimteprve deset, takÏe doufám, Ïe budou mít dob-ré podmínky a dost ãasu se rozhodnout, ãímchtûjí b˘t.

8

AFRICKÁPOZNÁNÍ

EXISTUJE SPOUSTA FAKTORÒ, KTERÉ OVLIVNILY ÎIVOT AFRIâANÒ, Z NICHÎ MNOH¯M NE-ROZUMÍME A ANI SI JE NEUVùDOMUJEME. HISTORIE SE ZAâALA PSÁT V AFRICE NùKOLIKSET TISÍC LET ZPÁTKY, KDEÎTO MIMO NI JE STARÁ MÉNù NEÎ STO TISÍC LET.


Řekni mi, kde bydlíš, já ti povím, kdo jsi...

Světově dobrá adresa V každé světové metropoli jsou adresy, kde by chtěl bydlet každý, ale může jen někdo. V samotném srdci Prahy u Václavského náměstí, na unikátním místě mezi Františkánskou zahradou a Vodičkovou ulicí, vzniká exkluzivní bytový projekt, který definuje skutečnou první třídu luxusního bydlení. Pohádkový výhled, kdy Prahu budete mít na dlani, 33 rezidenčních bytových jednotek v nadstandardním vybavení, vlastní podzemní parkování a okna do poetické Františkánské zahrady. NENECHTE SI UJÍT JEDINEČNOU INVESTICI DO NEMOVITOSTI, JEJÍŽ CENU ZHODNOTÍ ČAS. NĚKTERÉ PŘÍLEŽITOSTI SE TOTIŽ NASKYTNOU JEN JEDNOU ZA ŽIVOT.

� www.frantiskanskazahrada.cz

� www.rscs.cz � tel. +420 224 309 701

Výhradní prodejceRealitní společnost České spořitelny, a. s.Vinohradská 180, 130 11 Praha 3

Developer:

RFZ_V-Style_220x285.indd 1RFZ_V-Style_220x285.indd 1 19.9.2005 9:15:0019.9.2005 9:15:00

10

Plazma a LCD jsou v souãasnosti hlavní rivalové na poli ploch˘chobrazovek a v˘robci se nás snaÏí pfiesvûdãit, Ïe právû jejich tele-vize je ta nejúÏasnûj‰í a pouÏitá technologie pro na‰e oãi zdale-ka nejlep‰í. Ve svûtû televizní techniky ale jiÏ dávno není nic ãer-nobílé, a proto je obtíÏné urãit, zda je lep‰í plazma, ãi LCD.

VùT·Í BERE V·E? Displeje z tekut˘ch krystalÛ (LCD) se vyznaãují pfiedev‰ímmen‰í úhlopfiíãkou (standardnû 30–114 cm), zatímco plazmajasnû dominuje v oblasti velk˘ch obrazovek – nabízí úhlopfiíãkumezi 82 aÏ 152 cm. Zaãátkem leto‰ního roku pfiedstavila spo-leãnost Samsung dokonce plazma obrazovku s úhlopfiíãkou259 cm! JestliÏe tedy zájemce klade hlavním dÛraz na rozmû-ry, obû technologie si pfiíli‰ nekonkurují. Pokud má nastûnû k dispozici ménû prostoru, zvolí LCD, v opaãném pfiípa-dû sáhne po plazmû. Oproti bûÏnému CRT televizoru je potfie-ba u obou technologií poãítat s tzv. pozorovacím úhlem. Pfii po-hledu ze strany se na monitorech mûní barvy, jelikoÏ dochází kjinému lomu svûtla v bodech. Dobré televize ale zvládají plnûpostaãující pozorovací úhel v rozpûtí 160–170 stupÀÛ.

PRO A PROTIâasto diskutovanou v˘hodou plazmy je zvládání rychl˘ch pfie-chodÛ a zmûn obrazÛ. V tomto smûru LCD panely v minulosti

hodnû zaostávaly, a nebyly proto doporuãovány pro poãítaãovéhry. Nyní jiÏ LCD obrazovky s obnovovací frekvencí niÏ‰í neÏ16 ms zvládají rychlé zmûny dobfie, ale i pfiesto se dá v této oblasti povaÏovat plazma za vítûze. Pomyslnou v˘hodou nastranû LCD je v‰ak vy‰‰í jas obrazovky, takÏe za hor‰ích svû-teln˘ch podmínek jsou lépe pozorovatelné. TotéÏ platí i o kon-trastu – LCD nabízí v porovnání s plazmou i dvojnásobn˘ kon-trastní pomûr. LCD proti plazmû vede také ve spotfiebûenergie. Nev˘hodou plazma obrazovky je i její zahfiívání v prÛ-bûhu provozu a vy‰‰í citlivost na manipulaci – zobrazovací bo-dy jsou napfi. hodnû háklivé na umístûní v horizontální poloze,coÏ mÛÏe zapfiíãinit i vznik tzv. mrtv˘ch bodÛ. To jsou pixely,které ztratily svou schopnost zmûny.

CO BY MùLA NOVÁ TELEVIZE UMùT?

� AÈ uÏ se rozhodnete pro LCD, nebo plazmu, nezapomeÀtesi pfied nákupem obraz nové televize pofiádnû prohlédnouta otestovat i na bûÏném televizním vysílání (nikoliv jen DVD).� Rozhodnû pak lze doporuãit nákup televize s vy‰‰ím rozli-‰ením – ideálnû HDTV-ready, kter˘ se vyznaãuje kvalitnûj‰ímobrazem zpÛsoben˘m vy‰‰ím rozli‰ením (a tím i zjemnûním)obrazu oproti dnes oblíbenému DVD.

GENTLEMAN

Ve svûtû televiznítechniky jiÏ dávnonení nic ãernobílé,a proto je obtíÏnéurãit, zda je lep‰íplazma, ãi LCD.

PASTVA PRO OâICELOSVùTOV¯ TREND UKAZUJE, ÎE BUDOUCNOST SVùTA TELEVIZE PAT¤Í

PLOCH¯M OBRAZOVKÁM. I DÍKY STÁLE P¤ÍZNIVùJ·ÍM CENÁM SI TAK MNO-

ZÍ Z NÁS JIÎ BRZY POLOÎÍ DVù ZÁSADNÍ OTÁZKY: KTER¯ OBRAZ ZE STùNY

SVÉHO POKOJE BUDEME MUSET TELEVIZNÍ ZÁBAVù OBùTOVAT A JAKOU

TECHNOLOGII ZOBRAZENÍ VLASTNù ZVOLÍME?

T E X T P E T R M Á R A F O T O S O N Y


WWW.BLIZZARD.CZ

SET SIGMA XCM + IX 3.10vyšší sportovní lyže

10 990,-

8 490,-

SET FIREBIRD XOC + IX 3.10 sportovní lyže

SET FIREBIRD X-SPIRIT LADY + 2.5.9 LADY dámská rekreační lyže

SET FIREBIRD XOP + 3.10rekreační lyže

AKČNÍ MODELY 05/06V AUTORIZOVANÝCH PRODEJNÁCH

platí do vyprodání zásob

8 990,-

6 990,-

6 990,-

5 490,-

6 490,-

4 990,-

12

V˘tah do vesmíru?Pfiiznejme si to: nû-co podobného bynormálnû myslícíhoãlovûka nenapadlo.


13

DOVOLENÁTAM NAHO¤E...MÒÎE NÁM TO SICE JE·Tù PO¤ÁD P¤IPADAT JAKO VùDECKOFAN-TASTICK¯ FILM, ALE REALITA VESMÍRN¯CH LETÒ PRO (SKORO)V·ECHNY JE TADY. KDY POLETÍTE NA OBùÎNOU DRÁHU VY?

T E X T R O B E R T â A P E K F O T O A R C H I V

EVOLUCE

Dalo by se fiíct, Ïe rok 2004 znamenal pro dob˘vání vesmí-ru totéÏ jako rok 1903 pro letectví. Srovnání se zápisem dohistorie, kter˘ udûlali bratfii Wrightové, se samo nabízí –a nevypadá pro nás pfiíli‰ lichotivû. Kosmické technologiebohuÏel poznamenalo to, Ïe byly v první fiadû vyvíjeny propotfieby armády, a je‰tû pfied deseti lety bylo tedy naprostonepfiedstavitelné, Ïe by se do vesmíru vydal nûkdo jin˘ neÏstátní zamûstnanec.

AMERICK¯ SEN – OTÁZKA CENYPlány NASA jsou v tomto okamÏiku jasné: návrat na Mûsíca dobytí Marsu. Agentufie pfiitom zaãínají ‰lapat na paty sou-kromníci – loni na podzim na samotné hranice vesmíru vy-létla SpaceShipOne a od základu zmûnila na‰e vnímání ves-míru. Dvojice Burt Rutan a sir Richard Branson, která stojí zaúspûchem SpaceShipOne, snad nejlépe zosobÀuje novoufázi naplnûní amerického snu. Tihle dva vûãní kluci ukázalicelému svûtu, Ïe kdyÏ se chce a máte v kapse pár zbyteã-n˘ch milionÛ, tak to jde. Vesmír uÏ není jen místo, kter˘m seprohánûjí satelity a pípající druÏice, ale prostor, kam se mÛ-Ïe vydat za pfiijatelnou cenu (témûfi) kaÏd˘ z nás. A jaká Ïeta cena je? Spoleãnost Virgin Galactic prodává své „orbi-tûnky“ za 190 000 dolarÛ, coÏ je ve srovnání s dvaceti mili-ony, které za v˘pravu na Mezinárodní vesmírnou stanici za-platil kaÏd˘ z trojice vesmírn˘ch turistÛ, doslova pakatel.

HOTEL S NEJLEP·ÍM V¯HLEDEMZatímco ostatní mluví o tom, jak se do vesmíru dostat, ne-vadská spoleãnost Bigelow Aerospace uÏ hodlá na orbitál-ní dráze stavût hotel – a to ne ledajak˘. Má jej tvofiit nafu-kovací plá‰È, uzavfien˘ do nosné konstrukce; v tomto smûrubude Bigelow tûÏit ãásteãnû i ze zku‰eností jin˘ch – po-dobn˘ projekt svého ãasu plánovala NASA pod názvemTransHab. V pfiípadû zbytnûlého státního molocha v‰ak pÛ-vodní nápad po velk˘ch plánech pohfibily politické a rozpoã-tové tahanice. PÛvodnû mûlo jít o dal‰í pfiíspûvek americké-ho vesmírného programu k projektu ISS a modulárníTransHab mûl slouÏit nejen jako ubikace posádky, ale plá-novalo se i pouÏití ve formû laboratofií a dal‰ích pracovníchprostor.

Koneãná verze habitatu s plánovan˘m názvem Nautilusbude odhadem váÏit nûco mezi dvaceti a tfiiadvaceti tisícikilogramy, pfii plném nafouknutí mûfiit na délku zhruba

14 metrÛ a na ‰ífiku témûfi 7 metrÛ. Celkov˘ uÏitn˘ obsahdosáhne aÏ tfií set tfiiceti krychlov˘ch metrÛ, coÏ uÏ je po-mûrnû velkorysé fie‰ení.

VYVEZTE Mù AÎ NAHORU!V˘tah do vesmíru? Pfiiznejme si to: nûco podobného by nor-málnû myslícího ãlovûka nenapadlo. KdyÏ psal sir ArthurC. Clarke svÛj román Rajské fontány, jen sotvakdo si mys-lel, Ïe by se jeho nápad mohl stát skuteãností (coÏ se mustalo uÏ podruhé – bûhem druhé svûtové války jednou svouprací docela pfiesnû pfiedjímal satelitní komunikaci). Pfiestose zaãíná o vesmírném v˘tahu mluvit ãím dál ãastûji jakoo Ïivotaschopné alternativû zpÛsobu, jak˘m se budou lidév budoucnu dopravovat na obûÏnou dráhu. Pokud by to vy-‰lo, uÏ nikdy bychom se za humna Zemû nedostávali po-mocí neohraban˘ch a drah˘ch nosiãÛ, které se k nebi de-rou jen pomalu, s obrovsk˘m hlukem a ãasto selhávají.

V pfiípadû vítûzství „v˘taháfiÛ“ by nás ãekala relativnû lacináa klidná cesta v pohodlné kabinû, která by ze v‰eho nejvícpfiipomínala vagony luxusních vlakÛ. Jako vÏdy jde i tentokráto dokonalé skloubení jednoduch˘ch fyzikálních principÛs posledními v˘kfiiky chemie: pruh extrémnû pevn˘ch a leh-k˘ch nanovláken by stoupal ze Zemû aÏ na geostacionárníobûÏnou dráhu, kde by se ve v˘‰ce zhruba 35 786 kilomet-rÛ nacházelo protizávaÏí ve formû koneãné stanice.Vypou‰tûcí stanice na zemském povrchu by byla vysoká asipadesát kilometrÛ a pás, po kterém by jezdily „kabiny“ v˘ta-hu, by udrÏovala napnut˘ stará dobrá odstfiedivá síla.

DÛleÏitá je také bezpeãnost – díky extrémní lehkosti na-novláken by cel˘ dlouh˘ pás v˘tahu nemûl váÏit víc neÏ tisíctun a pfii pfietrÏení by se pomalu rozprostfiel na velké plo‰es témûfi nulov˘mi ‰kodami na majetku, o Ïivotech nemluvû.UblíÏit by v˘tahu nemûly ani meteority. Vût‰ím kusÛm by semûl dokázat vyhnout pouÏitím manévrovacích motorÛ navesmírné koneãné, u men‰ích kusÛ by pak bylav˘tahu k dobru pevnost materiálu. A cena za jednu cestu?Zhruba dvû stû dolarÛ za kilogram hmotnosti – níÏ uÏ toopravdu (pfiinejmen‰ím zpoãátku) nepÛjde!

TûÏko fiíct, kdy bychom se mohli doãkat prvního v˘letu v˘-tahem na obûÏnou dráhu. Je ale tfieba dodat, Ïe i ty nej-skeptiãtûj‰í hlasy nemluví o dobû del‰í padesáti let.Nejvût‰í optimisté kladou zahájení v˘roby dostateãnû vel-kého pásu z nanovláken je‰tû do tohoto desetiletí.

VESMÍR UÎ NENÍ JEN MÍSTO, KTER¯M SE PROHÁNùJÍ SATELITY A PÍPA-JÍCÍ DRUÎICE, ALE PROSTOR, KAM SE MÒÎE VYDAT KAÎD¯ Z NÁS.

V pfiípadû vítûzství„v˘taháfiÛ“ by násãekala relativnû la-ciná a klidná cestav pohodlné kabinû,která by ze v‰ehonejvíc pfiipomínalavagony luxusníchvlakÛ.


14

Stolování, Lisa Wildén„MÛj stÛl – mÛj hrad.A taky doupû. Je to mévlastní teritorium ve ve-fiejném prostoru.”

NÁBYTKÁ¤SK¯ KONCERN EFG POSKYTL STUDENTÒM STÒL NOSTRA Z DÍLNY P¤EDNÍ DÁN-SKÉ DESIGNÉRKY SUSSE FISHER A DÁL UÎ JIM PONECHAL ÚPLNOU VOLNOST.


15

DESIGN Zvlnûn˘, Johanna Stranda Anna Irinarchos„Ergonomika je takfunkãní. Chtûli jsme ji naru‰it mûkãími a hravûj‰ími doplÀky.”

SVOBODA PROJEVUPRACOVI·Tù. PROSTOR, KDE VùT·INA Z NÁS TRÁVÍ VELKOU âÁST V·EDNÍHO DNE.

MÍSTO, KTERÉ BY MùLO B¯T NEJEN FUNKâNÍ, ALE ZÁROVE≈ BYCHOM SE V NùM

MùLI CÍTIT DOB¤E. MLADÍ ·VÉD·TÍ DESIGNÉ¤I UKÁZALI CESTU, JAK VYHNAT

NUDU Z NA·ICH KANCELÁ¤Í.

TEXT NICOL GALE FOTO ARCHIV AKIT

Sedím s kamarádkou v pfiíjemné praÏské kavárnû. PÛvodnû jsmechtûly jít na obûd, nakonec je z toho „kafe”. Chápu, má novou prá-ci, je to dfiíã a chce se uvést v nejlep‰ím svûtle. UÏ pÛl hodiny zesebe sypu poslední novinky, ona nervóznû poposedává a oãimahledá ãí‰níka. „Nezlob se, ale fakt uÏ musím zpátky, mám tohomoc.” Nezlobím se, znám ji. Práci v kanceláfii zboÏÀuje a víc si tohofiekneme „po mailu”. Vût‰inou po‰le odkaz na zajímavé webovéstránky, obãas obdrÏím nûjak˘ ten vtípek. Tisíckrát si domlouvámeschÛzku a pak se vidíme nanejv˘‰ pfied vánoãními svátky.

Napadlo mne, jak asi vypadá její nové pracovi‰tû, ale není ãas nadal‰í otázky. Pfiedstavuju si místnost s prosklen˘mi dvefimi typukanceláfie detektiva Phila Marlowa, za stûnou z mléãného skla tu-‰íte stÛl a obãas zachytíte pár slov telefonního hovoru. Nebo sedív úhledném kost˘mku za stroh˘m stolem v fiadû s dal‰ími kolegya obãas vykoukne pfies stolov˘ paraván a neodlepí se od své ko-leãkové Ïidle? Vybíráme si své zamûstnání i podle prostfiedí, vekterém pak prosedíme vût‰inu dne, nebo jsme schopni pfiizpÛsobitse? Je v práci spokojená, protoÏe se tam cítí „jako doma”?

Vzpomínám si na vlnu nad‰ení, kdyÏ se pfied deseti lety propa-govalo heslo „Více radosti v kanceláfii”. Rozevláté tvary pracovních

hnízd oÏivily pestré barvy, nezapomínalo se na místa krátk˘ch se-tkání, relaxaãní koutky nabízely zamûstnancÛm chvilku k zamy‰le-ní. Velkoplo‰né kanceláfie „open space” jsou stále siln˘m trendem,i kdyÏ se pfiibrzdilo ve smûru variability a flexibility. V˘robci nespí navavfiínech a konkretizují novou cestu pfiímo pro vá‰ stÛl. UÏ nepo-tfiebujete tolik místa, v‰echno máte v poãítaãi a parametry va‰íkanceláfiské techniky se smrskly na minimum. Stále ãastûji se ob-jevují v˘‰kovû nastavitelné stoly, flexibilní rámy nabízejí svobodupohybu. Na trhu s kanceláfisk˘m nábytkem najdete snad v‰echnytvary stolov˘ch desek, na jaké si vzpomenete. Máte tedy svoboduvytvofiit pracovi‰tû odpovídající opravdu va‰im potfiebám?

Krásnou inspiraci a motiv k zamy‰lení jsem objevila na v˘stavûmlad˘ch ‰védsk˘ch designérÛ. Nábytkáfisk˘ koncern EFG jim po-skytl stÛl Nostra z dílny pfiední dánské designérky Susse Fishera dál uÏ jim ponechal úplnou volnost. ¤e‰ení, které studenti desig-nu pfiedstavili, mi vzalo dech. Vtipnû si pohráli s my‰lenkou svobo-dy projevu v tom nejkrajnûj‰ím smyslu v rámci kanceláfiského ná-bytku a své v˘tvory doplnili odváÏn˘mi názory. Posuìte sami,obrázky autentick˘ch v˘tvorÛ a úderná hesla kaÏdého z designérÛvypovûdí více neÏ tisíce slov.


16

DESIGN

O ERGONOMII� „Se v‰ím tím ergonomick˘m nábytkem a pomÛckamimÛÏete pracovat, jak dlouho chcete, aniÏ se cítíte unaveni.V‰echno je tak racionální, Ïe se z toho mÛÏete zhroutit.Myslím, Ïe prolamovat návyky je právû tak dÛleÏité.”� „Ergonomie je urãitû praktická. Ale musí b˘t taky tako‰klivá a klinicky nudná?”� „Chci udûlat pracovní desku, která volá po dotyku.”� „Ménû rigidní a hranaté. Proã nepodepfiít zápûstí pol-‰táfikem, kdyÏ si potfiebuje odpoãinout?”

O PROST¤EDÍ KANCELÁ¤E� „Je nutné, aby prostfiedí bylo prÛmûrné, mají-li se v nûmv‰ichni cítit dobfie?”

� „Dnes je v‰echno ohleduplné ad absurdum, hlavnû ni-koho neurazit.”� „Kolektivní fie‰ení, která mají vyhovovat kaÏdému, nevy-hovují nakonec nikomu.”� „V‰echno je tak vymezené. Na pracovi‰ti pracujeme.V jídelnû se smûjeme a odpoãíváme.”

O PRACOVI·TI� „Pfii pohledu na pracovní místo je lehké cítit se úplnû para-lyzován. Nedovolí Ïádné vyboãení ani v pohybu, ani v my‰lení.”� „Vût‰inu bdûlého ãasu strávím na svém pracovním mís-tû. A tak by mûlo pfiipou‰tût trochu víc promûnlivosti.”� „Musím si ke svému pracovnímu místu vytvofiit vztah.Získat trochu soukromí uprostfied vefiejného prostoru.”

StÛl hmyzu, Anna Holst„Pfiírodní krajina na honyvzdálená bzuãení poãítaãÛa záfiivek. S povrchem,kter˘ vzbuzuje nejrÛznûj‰ípocity a poku‰ení.”

„Psací” stÛl, Carl-Henrik Wrethman„AÈ va‰i my‰lenku tlumoãítuÏka. Moderní pomÛckyjako napfi. poãítaãe mohou b˘t nûkdy kontraproduktivní.”

Povaha práce, Berit Vinningland„Odraz ve skle ukazuje, co vlastnû v kanceláfii dûláme.”

STUDENTI DESIGNU VYTVO¤ILI ORIGINÁLNÍ SÉRII STOLÒ, CO KUS, TO NÁZOR, OSOBNOST AUTORA VEPSANÁ DO PRACOVI·Tù. ÎIVÉ, PLNÉ P¤EKVAPENÍ. KAÎD¯ Z NÁS SI ASPO≈ JEDENV¯TVOR OBLÍBÍ. NENÁSILNù VEDLI NÁV·TùVNÍKY V¯STAVY K ZAMY·LENÍ. JSTE OPRAVDUSVOBODNÍ A JSTE TO OPRAVDU VY? TYHLE STOLY SE NEDAJÍ NIKDE KOUPIT, ALE MOÎNÁ,KDYÎ SI NA Nù VZPOMENETE, ZMIZÍ Z VA·Í TVÁ¤E V¯RAZ ·EDÉ KANCELÁ¤SKÉ MY·I. RUKOUP¤EJEDETE SVOU PRACOVNÍ DESKU A ZAP¤EM¯·LÍTE, CO VÁM CHYBÍ KE SPOKOJENOSTI.


18

Sbûratelství a obchod s umûleck˘mi díly nejsou Ïádn˘m novovû-k˘m v˘myslem, ãlovûk uÏ je zkrátka takov˘. OdjakÏiva mûl potfiebusvá setkání s krásou a blahodárné pocity, které její pfiítomnost pro-vázejí, zhmotÀovat, aby se z nich mohl tû‰it znovu a znovu. Prvníumûlecké sbírky v Evropû vznikaly uÏ za ãasÛ ¤ímské fií‰e. Jednímz nejvût‰ích sbûratelÛ v na‰í historii byl samozfiejmû Rudolf II., kter˘ sestavil umûleckou kolekci celoevropského v˘znamu.Excentrick˘ panovník nevûdomky poloÏil základy sbírek mnoha evropsk˘ch národních galerií. KdyÏ v rámci tfiicetileté války vtrhli doãesk˘ch zemí ·védové, nezÛstalo pfied nimi ukryto témûfi nica fragmenty Rudolfovy sbírky dnes najdete nejen ve ‰védsk˘chmuzeích, ale i ve Vídni nebo v Louvru. Torzo tûchto sbírek dnestvofií základ umûleck˘ch kolekcí, které naleznete napfiíklad naPraÏském hradû nebo v Národní galerii.

SRDCEM, ROZUMEM, ALE HLAVNù VÒLÍDne‰ní sbûratelé musí na rozdíl od císafiského excentrika pfiihlíÏetvedle umûleck˘ch aspektÛ také k trÏní hodnotû dûl, protoÏe i po-dle ní se koneckoncÛ úroveÀ sbírky posuzuje. Na druhou stranunûkdy dokáÏou díky své silné vizi urãit smûfiování budoucího v˘vo-je trhu. AÈ uÏ máte na Medu Mládkovou jak˘koli názor, tahle me-cená‰ka se slabostí pro Kupku dokázala témûfi v‰e, co si pfiedse-vzala, a o cílevûdomosti Vladimíra Îelezného u nás nepochybujevÛbec nikdo. A právû v jeho rozsáhlé sbírce byste na‰li opravducenné kousky. Za v‰echny jmenujme napfiíklad díla Franti‰ka

Kupky, Antonína Procházky, Václava ·pály, Otakara Nejedléhoa Bohumila Kubi‰ty. ¤eãeno ãísly ãítá sbírka pfies 1500 umûlec-k˘ch dûl. Není bez zajímavosti, Ïe právû díky Îelezného vá‰ni nastalv âesku mezi lety 1997 a 2000 asi nejvût‰í boom v obchodus umûním za posledních sto let. Na draãku ‰la hlavnû meziváleãnáavantgarda, díla Josefa âapka, Antonína Procházky a Emila Filly.Podle slov Magdalény Jufiíkové, která spravuje Îelezného sbírkyv galerii Zlatá Husa, je vzestup cen Fillov˘ch dûl právû jeho záslu-hou. Pfiedsevzal si, Ïe vefiejnosti dokáÏe, Ïe Filla nebyl Ïádn˘m ma-l˘m ãesk˘m Picassem, ale umûlcem s osobit˘m projevem. A jak fiekl, tak uãinil. Umûní je vá‰eÀ a poãet nul na cenovce jí jen dodá-vá na váÏnosti.

MILIONOV¯ ZÁÎITEKVe srovnání s klasickou investiãní strategií je na obchodu s umû-

ním pfiitaÏliv˘ také fakt, Ïe úspûch v nûm není pouze záleÏitostíanal˘z, statistik a prÛzkumu trhu. Pfiíkladem budiÏ Alfons Mucha,v oãích laika sázka na jistotu. Jeho obraz nazvan˘ Pohádkov˘ mo-tiv mûl b˘t zlat˘m hfiebem v˘tvarné aukce, která se konala v praÏ-ském Paláci Îofín. O dílo za 3,5 milionu korun v‰ak nemûl nikdoze sbûratelÛ zájem. Zato olejomalba Josefa ·ímy, kter˘ se pfiecejen netû‰í takové popularitû, uchvátila jistého zámoÏného sbûrate-le natolik, Ïe za ni vyplatil stejnou ãástku. Slavné jméno zkrátka nestaãí, alespoÀ ne tûm, ktefií to s láskou k umûní myslí opravduváÏnû. Mluvíme-li o cenách, rekord na ãeském trhu s v˘tvarn˘m

KOUZLO OBCHODU S UMùNÍMJEDNA DEFINICE TVRDÍ, ÎE POKUD JE KRESBA, MALBA NEBO SOCHA SCHOPNA HOVO¤IT K LIDEM BEZ OHLEDU NA DOBU SVÉHO VZNIKU, PAK JDE O SKUTEâNÉUMùNÍ . EXISTUJÍ NAD·ENCI, KTE¤Í KOUZELNÉ MOCI MÚZ PROPADLI, A REPRODUK-CE NEBO PLAKÁTY MONETOV¯CH LEKNÍNÒ JE NEUSPOKOJÍ. CHTùJÍ SE ZNOVUA ZNOVU KOCHAT ORIGINÁLEM A SUMY, JEÎ ZA TAKOVÉ POTù·ENÍ MUSÍ ZAPLATIT,DOKÁÎOU AKCEPTOVAT. PRÁVù VÁ·E≈ HRAJE V OBCHODU S UMùNÍM DALEKO VùT-·Í ROLI NEÎ V JIN¯CH DRUZÍCH BYZNYSU. JE SPOLEâNÁ PRODEJCÒM I KUPUJÍCÍM.

T E X T Z U Z A N A Z E M A N O V Á , P E T R H O L A N F O T O M I C H A E L K R A T O C H V Í L

TÉMA

Vûra Janou‰ková,

Vrásãitá hlava, 1964

Galerie Zlatá Husa

Alois Vachsmann,

Hlava, 1932

Galerie Zlatá Husa


19

OPRAVDOV¯M UNIKÁTEM JE ÎELEZNÉHO SBÍRKA UMÍSTùNÁ V GALERII ZLATÁ HUSA.¤EâENO âÍSLY âÍTÁ P¤ES 1500 UMùLECK¯CH DùL. NENÍ BEZ ZAJÍMAVOSTI, ÎE PRÁVù DÍ-KY ÎELEZNÉHO VÁ·NI NASTAL V âESKU MEZI LETY 1997 A 2000 ASI NEJVùT·Í BOOMV OBCHODU S UMùNÍM ZA POSLEDNÍCH STO LET.


20

KOUZLO OBCHODU S UMùNÍM

umûním drÏí obraz Emila Filly nazvan˘ Záti‰í s ry-biãkami – pfies 7 milionÛ korun. Díla z rukou za-hraniãních umûlcÛ (tfieba grafiky Marka Chagallanebo Pabla Picassa) se prodávají fiádovû za sta-tisíce dolarÛ. Plátna a olejomalby takov˘ch auto-rÛ se ale na aukcích témûfi vÛbec neobjevují.âástky za tyto obrazy se totiÏ pohybují v nûkoli-ka milionech dolarÛ, a pokud je nûjaké dílo tétokategorie k mání, je to vÏdy velká událost. MezinejoceÀovanûj‰í umûlce na‰í planety patfií sku-teãní velikáni jako Edouard Manet, ClaudeMonet nebo Vincent van Gogh. Pro bûÏného smr-telníka je v podstatû nemoÏné pofiídit si originál nû-kterého z jmenovan˘ch. Autofii sami by se dnes ji-stû divili ãástkám, kter˘mi se jejich tvorba oceÀuje.Ale to je právû onen zhodnocující faktor ãasu.NáleÏitû ocenilo van Gogha Japonsko, kterémunebylo zatûÏko 110 let od autorovy smrti zaplatitze státní kasy 80 milionÛ dolarÛ za jeho malbu.Vysok˘ch cen dosahují i díla rakousk˘ch avant-gardních autorÛ, jako byli Gustav Klimt a EgonSchiele, na trhu se ale objevují jen velmi v˘jimeãnû.

JAK TO CHODÍ NA AUKCIVût‰ina z nás si asi aukci umûleck˘ch dûl pfied-

stavuje jako neobyãejnû vzru‰ující záÏitek.Skuteãnost je o poznání prozaiãtûj‰í. Víno se ne-podává, obraz mÛÏe b˘t vydraÏen i po telefonu.V praxi to vypadá asi takto: kaÏdá aukce máhlavní lákadlo a vedle nûj pak nejménû sedmde-sát dal‰ích, o poznání levnûj‰ích, ale i tak umû-lecky hodnotn˘ch dûl.

Kdo by chtûl okusit atmosféru aukce cobyopravdové spoleãenské události, musí zamífiittfieba do Vídnû. Zatímco u nás se draÏí dílav hodnotách 2 aÏ 7 milionÛ korun, u na‰ich jiÏ-ních sousedÛ se na draÏbách objevují díla impre-sionistÛ, a ceny se tak pohybují v desítkách mili-onÛ dolarÛ. Aukce se proto úãastní spoleãenskásmetánka z fiad celebrit a byznysmenÛ. Tomu po-chopitelnû odpovídá úroveÀ celé akce. Usrkáváse ‰ampaÀské s jahodami, pochutnáte si na ka-viáru a jin˘ch dobrotách, zkrátka jde o váÏenouspoleãenskou akci.

POEZIE KAMENN¯CH OBCHODÒJsou sbûratelé, kter˘m souboje v aukãních síníchnevyhovují a dávají pfiednost tradiãním kamen-n˘m obchodÛm. Jedinou nev˘hodou je, Ïe jen vel-mi malé procento kamenn˘ch obchodÛ s umûním

nabízí ke koupi obrazy takov˘ch jmen, jak˘mi jsouEmil Filla, Josef âapek, Jan Zrzav˘, Josef ·íma,Václav ·pála, Otakar Kubín, Josef Lada... Jedentakov˘ obchod je v Praze na Vinohradech, pfií-znaãnû se jmenuje Obchod s umûním. Vystavenytu nejsou reprodukce, ale originály, a proto seãástky uvedené na dobfie viditeln˘ch cenovkáchpod jednotliv˘mi díly ‰plhají aÏ na nûkolik milionÛkorun. Kupfiíkladu záti‰í od Bohumila Kubi‰tyz roku 1909 je v souãasné dobû nejdraÏ‰ím ob-razem od ãeského autora, jak˘ je v Praze nabízen.Na ceduli pod obrazem je 5 milionÛ. V obchodûpotkáte podnikatele, umûlce, ale i zástupce tzv.stfiední vrstvy. „Pro kaÏdého obchodníka je dÛle-Ïité, komu umûlecké dílo prodá. KdyÏ není kupecsympatick˘, má u mû zkrátka smÛlu. Dá se takfiíct, Ïe mezi obûma stranami vzniká velmi intimnívztah. Nestává se, Ïe by nûkdo náhodnû ‰el ko-lem a jen tak si odnesl Zrzavého nebo Fillu za mi-lion,” fiíká majitel Obchodu s umûním MiroslavKoreck˘. Umûní a jeho sbûratelství nikdy nebylo,není a zfiejmû ani nebude vût‰inov˘m koníãkem.Pokud mu nûkdo ale propadne, b˘vá z toho láskana cel˘ Ïivot. A lásce, jak známo, je tfieba pfiiná‰etobûti. Tfieba i milionové...

AUKCE UMùLECK¯CH DùL

� Na aukci dorazí i pfies stovky úãastníkÛ – podle toho, jak kvalitní je obsah draÏebního seznamu. MoÏností,jak se do draÏby zapojit, je nûkolik. Buì se mÛÏete úãastnit pfiímo a zaplatíte vratnou zálohu 500–1000 ko-run, nebo draÏíte s tzv. limitem, ãi se mÛÏete aukce úãastnit po telefonu.� Pokud dorazíte osobnû, rozhodnû si nesedejte dopfiedu. Sice vám neunikne Ïádn˘ detail draÏen˘ch dûl,neuvidíte ale, kdo draÏí. V‰ichni váÏní úãastníci aukce si totiÏ sedají dozadu, aby mûli pfiehled o konkurentech.� Samotn˘ prÛbûh aukce b˘vá pomûrnû rychl˘. DraÏitelÛm staãí omezit pfiem˘‰lení na chci-nechci, celá auk-ce nûkdy zabere jen pÛlhodinu. Licitátor se niãím nezdrÏuje, hostesky proto chvílemi ani nestíhají vymûÀovatjednotlivé díla. NevydraÏí se ani tfietina z pÛvodní nabídky.� Pfied draÏbou hlavního autora vám dopfiejí malou pfiestávku, to abyste uklidnili srdeãní tep. MoÏná to aleani nebudete potfiebovat. Zábavu vám pokazí ãísla 160 a 161, dva telefonní draÏitelé. Celá záleÏitost protonemusí trvat ani minutu. Oni si klidnû pfiihazují po sto tisících a cena se rázem vy‰plhá aÏ na 2,1 milionu ko-run. V sále se nenajde nikdo, kdo by s nimi chtûl mûfiit síly, a nastane rozhodující okamÏik. Licitátor se ãísla161 zeptá, jestli dá 2,2 milionu. On fiekne ne a obraz si v polstrovaném stûhovacím voze odveze ãíslo 160.KdyÏ k této cenû pfiipoãítáte napfi. ãtyfiprocentní provizi pro konkrétní aukãní dÛm a daÀ z pfiidané hodnoty,zjistíte, Ïe onen anonymní vítûz byl ochoten za obraz zaplatit témûfi 2 460 000 korun...

Vincenc Machovsk˘,

Plastika pro bazén,

1930

Galerie Zlatá Husa

PRO KAÎDÉHO OBCHODNÍKA JE DÒLEÎITÉ, KOMU UMùLECKÉ DÍLO PRODÁ. KDYÎ MU NENÍKUPEC SYMPATICK¯, MÁ ZKRÁTKA SMÒLU. NESTÁVÁ SE, ÎE BY NùKDO NÁHODNù ·EL KO-LEM A JEN TAK SI ODNESL ZRZAVÉHO NEBO FILLU ZA MILION.


EXCEPTION znamená výjimka. Při vývoji nového modelu Waterman naplno využil fantazie a technického know-how svých designérů a výsledkem je Exception – výjimečné pero unikátního čtvercového profilu, které fascinujícím způsobem kombinuje ušlechtilé lakování těla se zlatým a stříbrným zdobením a hrotem z 18-karátového zlata. Z nabídky různých povrchových úprav a psacích systémů si snadno vyberete takový, který nejlépe vyjádří Váš smysl pro dokonalost a nadčasovou krásu.

www.waterman-exception.com

Distributor v ČR: ACTIVA spol. s r. o., www.activa.cz,www.watermanpen.cz

Inzerat_220x285.qxd 15.11.2005 13:07 Page 1

22

·VÉDSK¯ FILM ÎIJE·VÉDSKÁ KINEMATOGRAFIE JE POJEM. PODOBNù JAKO TA âESKÁ DALA SVùTU NùKO-

LIK V¯RAZN¯CH OSOBNOSTÍ A VZHLEDEM K PODOBNù NEVELKÉMU POâTU OBYVATEL BO-

JUJE O KAÎDÉHO DIVÁKA. A TO VELMI ÚSPù·Nù, SKANDINÁVCI SVÉ FILMOVÉ TVÒRCE MILU-

JÍ. KAÎDÁ PREMIÉRA JE TOTIÎ STEJNù JAKO U NÁS OST¤E SLEDOVANOU A OâEKÁVANOU

UDÁLOSTÍ, A VùT·INOU NEMILOSRDNù P¤EVÁLCUJE HORKÉ HOLLYWOODSKÉ TRHÁKY.

T E X T Z D E N ù K H O L ¯ F O T O I S I F A , U L L A M O N T A N , B E N G W A N S E L I U S – I M A G E B A N K . S W E D E N . S E

Geniální podivínIngmar Bergmanokupovalk nelibosti sv˘chkolegÛ ‰védsk˘filmafisk˘ trÛn celou fiadu let.


23

TRE KRONOR

Kinematografie zemû tfií korunek je zajímavá nejen díkysvému specifickému „pohledu na vûc”. JiÏ tradiãnû je i sy-nonymem pro kvalitní scénáfie, umûní vyprávût pfiíbûhyz obyãejného Ïivota poutav˘m, a pfiesto „obyãejn˘m”zpÛ-sobem, kter˘ nepotfiebuje sloÏité digitální efekty a auto-mobilové honiãky a v˘buchy. Ostatnû filmafiské fiemeslozde má pûknû dlouhou tradici. UÏ v období nûmého filmuho celosvûtovû proslavili reÏiséfii Mauritz Stiller a VictorSjöström, ktefií skrze filmov˘ pás pfiibliÏovali svûtu typickyseverské vidûní pfiírody. Pak se zrodila Greta Garbo. Jejíhvûzda rychle dosáhla takov˘ch v˘‰in, Ïe dnes uÏ málo-kdo ví, Ïe se nenarodila v Hollywoodu. A od druhé polo-viny ãtyfiicát˘ch let se ve ·védsku zaãalo slovo film vyslo-vovat jedním dechem se jménem Ingmar Bergman.

NEP¤ÍTEL BERGMAN...Geniální podivín okupoval k nelibosti sv˘ch kolegÛ ‰véd-sk˘ filmafisk˘ trÛn celou fiadu let. Odpor vÛãi Bergmanovibyl pak spoleãn˘ dal‰ím zdej‰ím tvÛrcÛm, reprezentan-tÛm tzv. nové vlny. Mezi nimi najdete v‰eobecnû známájména jako Jan Troell, Vilgot Sjöman a Bo Widerberg.Pokud máte pocit, Ïe vám to nic nefiíká, vzpomeÀte na-pfiíklad na WiderbergÛv poslední film V‰echno je, jak máb˘t, „obyãejn˘” pfiíbûh o milostném vzplanutí uãitelkya jejího dospívajícího Ïáka, kter˘ zaznamenal velké ús-pûchy i v na‰ich kinech. V‰ichni reÏiséfii nové vlny se vesv˘ch dílech snaÏili a snaÏí pfiekroãit BergmanÛv stína neustále zdÛrazÀují, Ïe jeho filmy nejsou typick˘m ob-razem ‰védské reality, a zaobírají se spí‰ jeho osobnímitématy. Logicky se proto zamûfiují na obyãejné pfiíbûhyobyãejn˘ch lidí, které se snaÏí vyprávût z pohledu nezau-jatého pozorovatele. Vlastnû vytváfiejí jakési polodoku-menty, s oblibou pouÏívají ruãní kameru a zdá se, Ïe prá-vû to diváka na ‰védském filmu láká nejvíce.

·VÉDSKÁ SPOLEâNOST NA PLÁTNùKromû rodinného stfiíbra jménem Bergman disponujesouãasná ‰védská kinematografie i nov˘mi reÏisérsk˘mihvûzdami. Jedna z nich je vlastnû staronová: RoyAndersson si vyzkou‰el natáãení filmÛ jiÏ poãátkemsedmdesát˘ch let, po dvou letech se v‰ak odmlãel a na-dále se vûnoval pouze natáãení reklamních spotÛ. K hra-né tvorbû se vracel pomalu, nejprve dvojicí krátk˘chsnímkÛ z pfielomu let osmdesát˘ch a devadesát˘chNûco se stalo a Nádhern˘ svût, kde odhalil svÛj vytfiíbe-n˘ smysl pro groteskno a ãern˘ aÏ cynick˘ humor. V ro-ce 2000 pak koneãnû natoãil celoveãerní film, kter˘ seãas od ãasu objevuje i v programu na‰ich filmov˘ch klu-bÛ. Písnû z druhého patra jsou mezi fajn‰mekry velmi ce-nûn˘m a uznávan˘m dílkem, kde reÏisér dovádí do ex-trémnû absurdních a pfiitom stále je‰tû komick˘ch polohpatologické rysy souãasné spoleãnosti. âeskému divá-kovi dobfie známou mÛÏe b˘t i velká nadûje nejmlad‰í‰védské reÏisérské generace Lukas Moodysson. Jehosnímek Fucking Åmål byl kvÛli svému námûtu do ães-k˘ch kin uveden pod ponûkud zavádûjícím názvemLáska je láska. Svou laskavostí a pfiístupnou formou,s jakou líãil vztah dvou dospívajících lesbiãek v prostfiedí‰védského malomûsta, si tento film získal svûtovou po-

pularitu a na Mezinárodním filmovém festivaluv Karlov˘ch Varech v roce 1999 zvlá‰tní cenu poroty.Dal‰í Moodyssonovy snímky uÏ známe jen z festivalo-v˘ch projekcí. Ve stylu hraného dokumentu natoãil i svÛjdal‰í film Spoleãnû. V nûm se zamûfiuje na dal‰í kontro-verzní a v seversk˘ch zemích hojnû diskutovan˘ jev mo-derní spoleãnosti, a sice Ïivot v komunitû. Stejnû jakov pfiípadû Fucking Åmål nám pfiedkládá humorné a lás-kyplné vyprávûní o lidech, ktefií se nechtûjí vzdávat sv˘chsnÛ, a o jejich konfrontaci s realitou. V následujícímsnímku Lilya 4-ever se Moodysson, bÛh ví proã, roze‰else sv˘m smífiliv˘m a optimistick˘m pohledem na svûta natoãil dokumentárnû syrov˘ a spoleãnost obÏalováva-jící film o osudech mladiãké prostitutky z b˘valéhoSovûtského svazu v souãasném ·védsku.

HLEDÁNÍ KO¤ENÒ LoÀsk˘ rok se ve ‰védské kinematografii nesl pfiedev‰ímve znamení úspûchu filmu Jako v nebi. Za ãtyfii mûsíceod premiéry ho nav‰tívilo ve ·védsku vût‰í mnoÏství di-vákÛ neÏ závûreãn˘ díl trilogie Pán prstenÛ. Následnû bylnominován na Oscara v kategorii nejlep‰í zahraniãní film.Jeho osud nápadnû pfiipomíná osudy filmÛ JanaHfiebejka u nás. Vedle rekordní domácí náv‰tûvnostia úspûchu za oceánem je tu je‰tû jeden podobn˘ rys: oddomácích kritikÛ obdrÏel celou fiadu sÏírav˘ch odsudkÛza své morální nedostatky. ReÏisér Kay Pollack v nûmvypráví dojemn˘ pfiíbûh svûtovû uznávaného skladatele,kter˘ se vrací do rodné vesnice, aby pozvedl místní ama-térsk˘ kostelní sbor a na‰el romantickou lásku. Tématunávratu a hledání kofienÛ se vûnuje i dal‰í mimofiádn˘film z loÀského roku Dalecarlia. Divadelní reÏisérkaMaria Blom svÛj filmov˘ debut vystavûla na problemati-ce hromadného vylidÀování venkova, následné prázdno-tû mûstského Ïivota a návratu zpût. Jednodu‰e vyprávío obyãejné lidské potfiebû vûdût, kdo jsem a kam patfiím.Otevírá tak otázku osobní i národní identity, a to je vesjednocené Evropû opravdu velké téma.

ÎENY NA SCÉNù Je‰tû dal‰í vûcí byl loÀsk˘ rok ve ‰védské kinematogra-fii v˘jimeãn˘. Premiéru mûlo nûkolik filmÛ, které reÏíro-valy Ïeny. Ve vût‰inû pfiípadÛ se jedná o reÏijní debuty,které nabízejí mnohem víc neÏ jen pohled na svût z Ïen-ské perspektivy. Jsou zároveÀ jakousi generaãní v˘po-vûdí mlad˘ch ·védek a poukazují na témata, která sejich bytostnû dot˘kají, aÈ uÏ je to postavení Ïen ve spo-leãnosti, nebo problematika dospívání. V˘znamn˘ podílna ‰védské filmové produkci jiÏ tradiãnû pfiedstavují kri-minální a detektivní filmy, které pfiedstavují spolehliv˘ v˘-vozní artikl.

·védská filmafiská komunita má ale v souãasné dobûúplnû jiné starosti. AÏ doposud byl ‰védsk˘ film podpo-rován pfierozdûlením pfiíjmÛ ze vstupného ve prospûch·védského filmového institutu, kter˘ se produkãnû podí-lí na vût‰inû nov˘ch filmÛ. Dohoda o financování vypr‰ís koncem tohoto roku a zÛstává otázkou, jaká bude no-vá forma dotování ‰védské kinematografie a jak do bu-doucna ovlivní samotné filmy.

V·ICHNI REÎISÉ¤I NOVÉ VLNY SE VE SV¯CH DÍLECH SNAÎILI A SNAÎÍ P¤EKROâITBERGMANÒV STÍN A NEUSTÁLE ZDÒRAZ≈UJÍ, ÎE JEHO FILMY NEJSOU TYPICK¯MOBRAZEM ·VÉDSKÉ REALITY, A ZAOBÍRAJÍ SE SPÍ· JEHO OSOBNÍMI TÉMATY.

Liv Ullman, slavná hereã-ka z Bergmanov˘ch filmÛ,se v 90. letech chopilareÏisérské taktovky.

Velká nadûje nejmlad‰í‰védské reÏisérské gene-race Lukas Moodysson.

Ukázka z filmu OkamÏit˘ nástup od reÏisérky EllyLemhagen o dûtech z rozveden˘ch manÏel-ství.


24

KVùTINÁâ V ATLANTIKU JE ·EST HODIN RÁNO, JE·Tù TMA. NÁ· MIKROBUS SE POMALU ·PLHÁ SERPENTINAMI NA VRCHOL HORY PICO DO ARIEIRO, KTERÁ JE SE SVOU V¯·KOU 1818 M DRUH¯M NEJVY··ÍM MÍSTEMMADEIRY . OSTROV POD NÁMI JE JE·Tù ZAHALEN MRAKY, ALE POMALU SE PROBOUZÍ ZE SVÉOSPALOSTI, DOPROVÁZEN NESKUTEâNOU PROMùNOU BAREV NEBE, SKAL I ÚDOLÍ.PODOBN¯CH NAD·ENCÒ NAHO¤E MOC NENÍ, TAKÎE SI V TICHU VYCHUTNÁVÁME JEDINEâNÉOKAMÎIKY MAGICKÉ P¤ÍRODY. VTOM KOLEM NÁS PROLÉTNE GOLFOV¯ MÍâEK A POMALU PADÁDO ÚDOLÍ. ZATÍMCO MY, VYZBROJENI STATIVY A FOTOAPARÁTY, NAD·EN¯ GOLFISTA, MIMO-CHODEM âLEN MEDIÁLNÍ KOMISE âESKÉ GOLFOVÉ FEDERACE, SEM VY·PLHAL S BAGEM A JE-DIN¯M ÚDEREM P¤EKONAL O NùKOLIK STOVEK METRÒ SVÒJ DOSAVADNÍ NEJDEL·Í DRIVE.



25

DRIVE

I taková mÛÏe b˘t Madeira pro golfisty. Zmateníturisté, které sem v devût hodin ráno sváÏejí autobusy, s pohledem upfien˘m na jeho holesnad dodnes hledají hfii‰tû, o kterém se Ïádn˘z prÛvodcÛ nezmiÀuje.

Subtropick˘ ostrov, jehoÏ název znamená v por-tugal‰tinû „dfievo”, leÏí uprostfied Atlantickéhooceánu. Kdysi neprostupná dÏungle sopeãnéhopÛvodu je dnes intenzivnû zemûdûlsky obdûlává-na. StupÀovitá terasová políãka vytváfiejí spoleã-nû s pfiibliÏnû sedmi sty druhÛ kvûteny zahrnují-cími orchideje, lilie, azalky, magnolie i vavfiínov˘prales doslova ráj. Pfiíjemné klima s teplotami od17 do 25° C ovlivÀují neustále vanoucí vûtryz 545 km vzdálené Afriky a 978 km daleko leÏí-cího Portugalska. Díky nim dokáÏe b˘t poãasídokonale nevyzpytatelné. Mnohdy staãí ujet 20km, abyste dé‰È vymûnili za slunce. I na nás ãe-kalo podobné pfiekvapení. Hrálo se totiÏ v mlzea mnoho hráãÛ se tváfiilo, Ïe jsou i za takov˘chpodmínek na hfii‰ti jako doma. Bûhem krátkéchvíle se nám v‰ak odhalily fantastické v˘hledy.

SANTO DA SERRA – GOLFOVÁ HISTORIENejstar‰ím hfii‰tûm ostrova je Santo da SerraGolf Club, kter˘ leÏí dvacet minut jízdy od hlavní-ho mûsta Funchal. Je zabudováno s dokonalouharmonií do ãlenitého terénu ve v˘‰ce 700 met-rÛ nad mofiem. Pfiipravte se na velká pfiev˘‰ení,ale odmûnou vám budou úÏasné v˘hledy na jed-notlivé ãásti areálu a pfiedev‰ím na okolní pfiíro-du. Od roku 1933 se hrálo na neupraveném te-rénu v sousedství hotelu Pousada da Serra.O ãtyfii roky pozdûji bylo otevfieno devítijamkovéhfii‰tû. V roce 1988 za pfiímé spolupráce se svû-tovû proslul˘m architektem Robertem TrentemJonesem byla zahájena modernizace areálu, abyo tfii roky pozdûji byly otevfieny první dvû devítky:Machico a Desertas” Druh˘ mezník se váÏe kekvûtnu 1998 – oficiální zaloÏení Santo da SerraGolf Club. Na sklonku sezony se areál doãkal fi-nalizace v podobû otevfiení poslední devítky –Serras. O dal‰í dva roky pozdûji byl rozvoj hfii‰tûdovr‰en slavnostním otevfiením klubovny.Severiano Ballesteros její krásu okomentovalslovy: „Koneãnû klubovna k obrazu mému...”

PALHEIRO GOLF CLUBV roce 1993 pfiibylo na Madeifie osmnáct jamek.V tûsném sousedství botanick˘ch zahrad vyrost-lo nové hfii‰tû Palheiro Golf Club. ArchitektCabell B. Robinson umístil areál ze dvou tfietin dopiniov˘ch hájÛ, star‰ích více neÏ sto let. V˘bornápráce s prostorem vyústila ve skvûlé hfii‰tû, kte-ré se nicménû doãkalo v roce 2003, u pfiíleÏitos-ti svého jubilea, fáze aktualizace. Jamky ãíslo 3

a 4 se staly souãástí dopracované ‰estijamkovéakademie a byly nahrazeny jamkami, kterév souãasnosti nesou pofiadová ãísla 15 a 16.Úpravy jsou dílem architekta Jorga Santany daSilvy, portugalského designéra, kter˘ se jakoRobinsonÛv asistent podílel i na pÛvodním pro-jektu.

PRO NÁROâNÉ HRÁâENa obou hfii‰tích se rozhodnû nudit nebudete,nacházejí se totiÏ v kopcovitém terénu. Palheiroje je‰tû ãlenitûj‰í neÏ Santo da Serra. Obû hfii‰tûmají technick˘ charakter a Stfiedoevropan nanich mÛÏe mít problém s odhadem vzdáleností.Stfiídání pasáÏí, rovn˘ch i sklonûn˘ch ve v‰echpfiedstaviteln˘ch rovinách, je rovnomûrnû rozdû-leno. Nejdramatiãtûj‰í a samozfiejmû také nejma-lebnûj‰í jsou dvû jamky Santo da Serra. Trojkaz devítky Machico je del‰í par tfii, kdy hrajete pfiesvelice hladovû vypadající rokli do greenu úzkéhojako tkaniãka od bot, za kter˘m je opût díra do„nikam”. Dvojka Desertas má z odpali‰tû na úro-veÀ fairwaye pfiev˘‰ení nûkolika desítek metrÛ.Masivní „vlnobití” po celé délce fairwaye ve vászanechá dojem pfii poslední jamce Serras.Krásné jsou desítka, patnáctka a ‰estnáctkaPalheira.

Zázemí obou klubÛ uspokojí i nároãné klienty.Putting, chipping a driving range jsou samozfiej-mostí. Klubové restaurace nabízejí mnohomadeirsk˘ch specialit, (i pro ãeského golfistu)v˘borné místní pivo a skvûlá vína. Urãitû neza-pomeÀte ochutnat Madeiru, coÏ je celosvûtovûproslulé „vafiené víno” s pfiísadou brandy a cukru.V˘teãnou kulináfiskou dobrotou je pak rybaEspada, která vás moÏná na trhu vydûsí svouo‰klivostí. Rybáfii ji totiÏ loví v tisícimetrov˘chhloubkách, a protoÏe nestaãí projít dekompresí,má dost nevábnû vystouplé oãi. Její maso je v‰akdokonale jemné a kromû vod Madeiry ji mÛÏetevylovit jen na pobfieÏí Japonska. Nejãastûji sepodává opeãená s banány.

MADEIRA ISLAND OPENOd roku 1993 hostí Santo da Serra kaÏdoroãnûna jafie velmi v˘znamn˘ turnaj evropské profesio-nální golfové túry, která se po dlouhá léta hrálapod oficiálním partnerstvím znaãky Volvo. Na tra-diãním turnaji dnes evropská ‰piãka hraje o cel-kovou dotaci 600 000 eur. Startovní listiny toho-to turnaje proslavila taková jména, jako jsouSeveriano Ballesteros, Lee Westwood, RetiefGoosen, Mark James, Paul Lawrie, SamTorrance, Constantino Rocca nebo JarmoSandelin. Nás ale asi nejvíc zajímá jménoAlexandr âejka. Rodák z Mariánsk˘ch Lázní, kte-r˘ od dûtství vyrÛstal v Nûmecku, v roce 1994

absolvoval turnaj s v˘sledkem 2 rány pod parhfii‰tû a obsadil tehdy dûlené 12. místo. Jen prozajímavost: vyhrál Mats Lanner ze ·védska.

PORTO SANTO GOLF CLUBBudete-li si chtít odpoãinout od dvou kopcovi-t˘ch osmnáctek a také chvíli leno‰it na píseã-n˘ch pláÏích, kter˘ch hlavní ostrov Madeiry mocnenabízí, mÛÏete trajektem vyrazit na jednoden-ní v˘let na ostrov Porto Santo. ¤ada hotelÛ vásza pouh˘ch 80 eur dopraví z Funchalu aÏ na no-vé hfii‰tû Porto Santo Golf Clubu, jehoÏ designé-rem je velk˘ Severiano Ballesteros. V cenû jei herní poplatek. Areál má osmnáct jamek a jehozvlá‰tností je plnû osvûtlen˘ devítijamkov˘pitch&putt course. V leto‰ním roce zaãala druháfáze v˘stavby, která doplní dal‰ích 18 jamek veshodném designu.

Pohostinnost tohoto pfiekrásného a nezkrotnéhoostrova si urãitû zamiluje kaÏd˘ golfista. Kromûmnoha dal‰ích sportovních aktivit, vysokohorskéturistiky a toulek v nádherné pfiírodû nabízíMadeira jedineãné atrakce, z nichÏ tou nejzvlá‰t-nûj‰í je sjezd v proutûn˘ch saních z vrcholuMonte. Tradiãnû obleãení Madeifiané v botáchs podráÏkami z pneumatik vás podle hustoty pro-vozu postrkují nebo brzdí ãtyfii kilometry dlouhouklikatou silnicí dolÛ do Funchalu.

MADEIRA

� Golfové zájezdy si mÛÏete objednat nawww.golfplanet.cz. � Ve‰keré informace o Madeifie najdetena www.madeiratourism.org. � Denní letecké spojení s TAP Portugal.Rezervace [email protected].

Díky neustále vanoucímvûtrÛm z 545 km vzdálenéAfriky a 978 km leÏícíhoPortugalska dokáÏe b˘t poãasí dokonale nevyzpytatelné.


26


27

START DO ROZBOU¤ENÉHOATLANTIKUVIGO – MùSTO, KTERÉ SE V HISTORII DOKÁZALO UBRÁNITNÁJEZDÒM PIRÁTÒ V âELE SE SLAVN¯M SIREM FRANCISEMDRAKEM, TRPùLO V MINUL¯CH DNECH NÁJEZDEM DAL·ÍM.TÍM BYL ATAK MILOVNÍKÒ JACHTINGU. NA START VOLVOOCEAN RACE SE SJELO TÉMù¤ MILION DIVÁKÒ.

T E X T D A N I E L V O D I â K A F O T O A R C H I V V O R

Ve ·panûlsku má jachting zelenou. Je oblíben˘msportem královské rodiny, pfiedev‰ím samotného krá-le Juana Carlose I., aktivního a úspû‰ného závodníhojachtafie. Ten se rozhodl závodníky nav‰tívit jiÏ 4. li-stopadu, den pfied startem tzv. Inshore závodÛ, kteréjsou pro leto‰ní roãník novinkou. Jeho Veliãenstvostrávilo dlouhé chvíle debatou se závodníky o pfied-nostech nov˘ch jachet Volvo Open 70. Královská ná-v‰tûva pak vyvrcholila pozváním k úãasti v prvnímInshore závodu, které Juan Carlos pfiijal. Nebyl v‰akjedin˘m z evropské honorace, jenÏ se závodu zúãast-nil, na palubû vítûzné jachty Ericsson se na prvním ús-pûchu podílel i ‰védsk˘ princ Carl Philip, patron VolvoOcean Race. V˘sledky Inshore závodÛ se zapoãítáva-jí do v˘sledkÛ celkov˘ch. Proto je‰tû pfied startemcesty kolem svûta byl na tom nejlépe právû Ericsson.Na místû druhém dovedl jachtu Brasil do cíle nûkoli-kanásobn˘ olympijsk˘ vítûz Torben Grael. Tfietí místoobsadila exotická jachta Pirates of the Caribbean.Velk˘m pfiekvapením byl neúspûch obou jachet t˘muABN Amro, které se pfiipravovaly nejdéle.

DRAMA HNED PO STARTUMilion divákÛ, tisíce jachet na vodû, vrtulníky ve vzdu-chu. Tak vypadal start v sobotu 12. listopadu. Vzhle-dem k rozboufienému Atlantiku bylo jasné, Ïe jachtyihned podstoupí tvrdou zkou‰ku pevnosti. Navíc sespekulovalo o moÏnosti pfiekonat rekord v poãtu miluplut˘ch za 24 hodin. Na startu plul v ãele Ericssonpfied Piráty a Movistar. Po obeplutí první bóje a rozlou-ãení s diváky se koneãnû jachty vydaly na oceán.

První noc byla dramatická. Vlny dosahovaly v˘‰ky aÏ

8 metrÛ. Jachty letûly tmou, foukal velmi siln˘, stude-n˘ severní vítr. Lodi ABN Amro Two se podafiilo za prv-ních 24 hodin uplout více neÏ 500 mil. Technické po-tíÏe v tûÏkém poãasí hlásí Movistar a Pirates.Mechanismus naklápûcího k˘lu nevydrÏel a obû lodûse vrací co nejrychleji k pevninû, aby mohly provést nut-né opravy a ihned znovu vyplout. Bodov˘ systém s vel-k˘m mnoÏstvím rozdûlovan˘ch bodÛ na závûr závoduumoÏÀuje jachtám, které mají na zaãátku potíÏe, zasáh-nout do celkového hodnocení na ãelních pfiíãkách.

Dal‰ím, kdo nestaãil na vysoké tempo jachet na ãe-le, byli Australané na Sunergy. V‰e se na jejich jach-tû pfiipravovalo do poslední chvíle a málem nestihlistart. Místo plavby na pln˘ plyn posádka spí‰e rovna-la zásoby v podpalubí. Nápor první noci nevydrÏelospojení ráhna se stûÏnûm, Sunergy mífií na Madeiru.Na ãele se pofiadí díky velké vyrovnanosti ãasto mû-nilo. Chvíli vedl Brasil, chvíli jedna z jachet ABN Amro.Posádky vedoucích jachet pracovaly bezchybnûa rychle se vzdalovaly sv˘m pronásledovatelÛm. Pfií‰tízastávkou bude Kapské Mûsto, kde jsou první jachtyoãekávány jiÏ na zaãátku prosince.

CO POSÁDKY âEKÁSeverní Atlantik neb˘vá v polovinû listopadu klidn˘mmofiem. První boufie nadcházející zimy dovedou jiÏv tuto dobu udefiit plnou silou. Pro posádky je hned postartu úkolem ãíslo jedna dostat se co nejrychleji najih. Na úrovni Kanársk˘ch ostrovÛ jiÏ zaãíná vát pfiízni-v˘ pasát, ve kterém jachty poletí vstfiíc rovníku. Pfiedjeho pfiekroãením v‰ak na jachtafie ãeká je‰tû jednapfiekáÏka. Tou jsou tzv. rovníkové ti‰iny – oblast, kde

VOLVO OCEAN RACE


28

VOLVO OCEAN RACE

ABN AMRO ONEJedin˘m t˘mem, za kter˘ startují dvû lodû, jeABN AMRO. To v sobû sk˘tá obrovskou v˘hodu:lodû je moÏné navrhnout, vyzkou‰et, zlep‰it a po-rovnat rozdíly. Jen je zapotfiebí vût‰í mnoÏství fi-nancí. Návrh vytvofiil mlad˘ argentinsk˘ lodníkonstruktér Juan Kouyoumdjian, kter˘ se rychlemÛÏe stát takovou hvûzdou lodního stavitelství,jakou je dnes Bruce Farr. Na první pohled netra-diãním konstrukãním prvkem je hranat˘ trup nazádi. Hrana by mûla pomáhat snaz‰ímu pfiecho-du do vy‰‰ích rychlostí. Kapitánem t˘mu je zku-‰en˘ novozélandsk˘ jachtafi Mike Sanderson,kter˘ má na kontû vítûzství v závodû z roku1994. Úãastnil se snad v‰ech velk˘ch svûtov˘chzávodÛ a v souãasnosti je drÏitelem rekorduv plavbû pfies Atlantik na lodi Mari Cha IV. Mikemá za sebou také mnoho zku‰eností s naklápû-cím k˘lem, kter˘ je nyní ve Volvo Ocean Racenovinkou. Pfiekvapením v tomto t˘mu je v˘bûrnavigátora. Stan Honey z USA je sice zku‰en˘mnavigátorem, kter˘ má v kapse napfiíklad 9 vítûz-

ství v závodu pfies Pacifik, nikdy v‰ak neplul ko-lem svûta. Touha po vítûzství snad nedostatekzku‰eností s plavbou v jiÏním oceánu vynahradí.V t˘mu pfievládají Novozélanìané.

ABN AMRO TWODruhá jachta zelenoÏlutého t˘mu by mûla b˘t teo-reticky pomalej‰í, protoÏe je o nûco star‰í, zatímse to neprojevuje, více se v‰ak ukáÏe pozdûji v zá-vodu. Jejím tvÛrcem je Juan Kouyoumdjian.Sponzor stanovil u posádky lodi vûkov˘ limit 30let. Jde tedy o nejmlad‰í posádku. Kapitánem lo-di je Sebastien Josse. Mlad˘ kapitán, kter˘ má zasebou velikou fiádku úspûchÛ, pfiedev‰ím v sólo-vém jachtingu. Naposled skonãil na skvûlém pá-tém místû v sólovém nonstop závodu kolem svû-ta Vendée Globe. Umístûní bylo o to v˘znamnûj‰í,Ïe jeho jachta patfiila k tûm star‰ím, a navíc tfieti-nu trasy plula po‰kozená po sráÏce s ledovcemv jiÏním oceánu nedaleko Nového Zélandu.Sebastien je vycházející hvûzdou svûtového ja-chtingu a bude zajímavé sledovat, jak si poradí

s fiízením víceãlenné posádky. Mnoho se mohl na-uãit od svého vzoru Bruna Peyrona pfii rekordníplavbû kolem svûta na maxikatamaranu Orange.

ERICSSON RACING TEAMTak jako vût‰ina ostatních lodí byl Ericsson na-vrÏen Brucem Farrem, a ‰lo tedy o sázku na jis-totu. Stejnou jistotou byla i volba v˘robce – lodû-nice Green Marine z Velké Británie. Na rozdíl odjachet t˘mu ABN AMRO najdeme na Ericssonujen jeden list kormidla. V˘robce mobilních telefo-nÛ sáhl pfii v˘bûru posádky po znám˘ch jménech.Kapitánem se stal Neal McDonald, kter˘ doplulv minulém roãníku na druhém místû. Závodu seúãastní jiÏ potfietí. Také navigátor pochází z brit-sk˘ch ostrovÛ. Je jím dvaatfiicetilet˘ SteveHayles, jenÏ se poprvé závodu zúãastnil jiÏ v ro-ce 1993. Nejzku‰enûj‰ím z posádky je ‰panûl-sk˘ reprezentant Guillermo Altadill. Jeho Ïivoto-pis je tak dlouh˘, Ïe je nutné vybírat jen klenotynejzáfiivûj‰í. – Tûmi jsou jistû tfii úãasti ve VolvoOcean Race a jeho pfiedchÛdci závodu

se stfietávají pasáty severní a jiÏní polokoule. Pfievládá zde slab˘ vítr z rÛz-n˘ch smûrÛ. Klid je v‰ak nûkolikrát za den pfieru‰en pfiíchodem siln˘ch bou-fiek, kdy se rychlost vûtru ãasto blíÏí vichfiici.

Kdo pfiekoná toto pásmo nejrychleji, dostane se jako první do pasátu jiÏ-ní polokoule. Místo toho, aby se jachty vydaly co nejkrat‰í cestou keKapskému mûstu, volí navigátofii radûji dlouh˘ oblouk podél jihoamericképevniny. Je tfieba obeplout mohutnou tlakovou v˘‰i nad ostrovem SvatéHeleny. Ve stfiedu v˘‰e nefouká Ïádn˘ vítr, proto je nutné se mu vyhnout.AÏ teprve na 40° jiÏní ‰ífiky se lodû stoãí k v˘chodu. Nyní jiÏ plují v tzv. fivou-cích ãtyfiicítkách, tedy oblasti siln˘ch tlakov˘ch níÏí. Silnému vûtru zde nicnestojí v cestû, a tak vyvolává nejvût‰í vlny na planetû.

Po odpoãinku v Kapském Mûstû následují ledové vody JiÏního oceánua pak uÏ v cestû stojí nebezpeãn˘ jiÏní Indick˘ oceán. Mofie, kde vlny chodíz mnoha smûrÛ a do cesty závodních jachet se pletou ledovce odlomenéz nedaleké Antarktidy, místo, kde teploty jen zfiídka stoupnou nad 10 °C.

Znovu se posádky závodních jachet ohfiejí aÏ v Melbourne, odkud pfie-skoãí na Nov˘ Zéland do Wellingtonu. Nyní mají pfied pfiídí nejvût‰í oceán

svûta. Nehostinn˘ jih Tichého oceánu je zcela bez ostrovÛ, nejbliÏ‰í pevni-na je Antarktida. Opût hrozí nebezpeãí stfietu s ledovci, opût je zima, teplo-ty blízko nuly. Na rozdíl od oceánu Indického je v‰ak mofie „uspofiádanûj‰í”,vlny jsou pravidelnûj‰í. ·edivá obloha, ‰edivé mofie. To je prav˘ jiÏní oceán.Jedin˘m doprovodem jachet jsou zde albatrosi, brilantní letci mofisk˘ch dá-lek, ktefií bez mávnutí kfiídel kopírují vlny v nejopu‰tûnûj‰ích místech plane-ty. Pokud se slunci podafií prodrat pfies tlustou clonu mrakÛ, v‰e se náhlezmûní. Mofie zazáfií stfiíbrem, bílá pûna na vlnách se zmûní v záplavu dé-mantÛ, mraky kolem zãernají. To je krása jiÏního oceánu, kterou v‰ichni mi-lují. Jen je velmi vzácná.

Na konci Pacifiku ãeká na závodníky mys Horn. Nejnebezpeãnûj‰í mys nasvûtû, místo, které je hrobem tisícÛ námofiníkÛ. Ani meteorologové si zdenejsou jisti poãasím, které se stále mûní ze ‰patného na je‰tû hor‰í. CestaAtlantikem na sever b˘vá pomalá, jachty se ãasto dostávají do bezvûtfií.Pfied návratem do Evropy ãekají na závodníky je‰tû tfii zastávky: Rio deJaneiro, Baltimore a New York. Je‰tû zastávka v Anglii a Holandsku a na-konec cílové mûsto Göteborg.

SEVERNÍ ATLANTIK NEB¯VÁ V POLOVINù LISTOPADU KLIDN¯M MO¤EM. PRVNÍ BOU-¤E NADCHÁZEJÍCÍ ZIMY DOVEDOU JIÎ V TUTO DOBU UDE¤IT PLNOU SILOU.

T¯MY VOLVO OCEAN RACE


29

VELKÁ SOUTùÎ S VOLVEM 2005UÎIJTE SI T¯DEN S NOV¯M VOLVEM!MILÍ âTENÁ¤I, âAS VYMù¤EN¯ PRO ZASÍLÁNÍSOUTùÎNÍCH P¤ÍSPùVKÒ DO SOUTùÎE SEKRÁTÍ. PROTO BYCHOM VÁM CHTùLI JE·TùJEDNOU P¤IPOMENOUT, ÎE CHCETE-LI PROÎÍTT¯DENNÍ ROMÁNEK S NOV¯M MODELEM VOLVA,STAâÍ JEN POPUSTIT UZDU SVÉ FANTAZIIA KREATIVITù. V KAÎDÉM Z VÁS BEZPOCHYBYD¤ÍMÁ UMùLEC, A POKUD HO PROBUDÍTEPRÁVù TEë, ODMùNA ZA VA·E ÚSILÍ MÒÎEB¯T SKUTEâNù SLADKÁ.

Roãní období, do kterého právû v tûchto dnech vstupujeme, bymohlo va‰í kreativitû jen prospût. Potfiebu bezpeãí pociÈujeme totiÏv zimû obvykle mnohem silnûji neÏ po zbytek roku. A právû „bez-peãí” je tématem na‰í leto‰ní soutûÏe. Jsme si, milí ãtenáfii, témûfijisti, Ïe tento fenomén v kaÏdém z vás vyvolá desítky nejrÛznûj‰íchasociací. AÈ uÏ se vám pod slovem bezpeãí vybaví cokoliv, pokustese nám své pocity a záÏitky sdûlit vizuálnû, a to prostfiednictvím fo-tografie. Za‰lete nám ji a pfiipojte k ní krátk˘ popisek, kter˘ námobjasní, jak˘m zpÛsobem si zvolen˘ motiv spojujete s pocitem kli-du a bezpeãí. Samozfiejmû budeme rádi, pokud na va‰ich fotkáchbude hrát hlavní roli automobil Volvo, kter˘ je pro bezpeãí dozajis-ta synonymem. Ale rozhodnû nezÛstávejte jen u této moÏnosti.Zvítûzit mÛÏete stejnû tak snímkem dítûte v rodiãovské náruãi, vel-kého hafana nebo svého bytelného domácího trezoru. Ale jiÏ dostnápovûdy. Vûfiíme, Ïe nás stejnû jako v minul˘ch roãnících soutûÏe

pfiíjemnû pfiekvapíte neotfiel˘mi a skuteãnû osobit˘mi nápady. Tynejlep‰í z nich budou samozfiejmû po zásluze odmûnûny.

O CO SE HRAJE?

1. místo – t˘den s Volvem2. místo – víkend s vybran˘m modelem Volva3. místo – model Volva XC90 na dálkové ovládání

Fotografie s motivem ‚bezpeãí‘ zasílejte na adresu V-style,Boomerang Publishing, Podûbradská 110, 198 00 Praha 9,nebo na e-mail: [email protected] do 15. 1. 2006.Odborná porota sloÏená ze zástupcÛ redakãní rady V-stylu je vy-hodnotí a vyhlásí vítûze v prvním jarním ãísle pfií‰tího roku na‰ehomagazínu. Nejpovedenûj‰í snímky a komentáfie zároveÀ uvefiejníme.

D R Î Í M E V Á M P A L C E A M O C S E T ù · Í M E N A V A · E F O T O G R A F I E .

Whitbread, rekordní plavby kolem svûta na ka-tamaranech Cheyene a Club Med nebo pûtiná-sobná úãast na olympijsk˘ch hrách.

MOVISTARJedním z váÏn˘ch favoritÛ na vítûzství je ‰panûl-sk˘ t˘m Movistar. Mûli bychom tomuto t˘mu dr-Ïet palce, majitelem je spoleãnost Telefonica,která nyní vlastní i âesk˘ Telecom. Na lodi z díl-ny Bruce Farra je jen jeden list kormidla, stejnûjako na ostatních pak dvû zasouvací asymetricképloutve pfied stûÏnûm, které zaji‰Èují smûrovoustabilitu lodi ve chvíli, kdy je k˘l naklopen. Pfiiplavbû z Nového Zélandu, kde byla jachta vyro-bena, se podafiilo utvofiit nov˘ rekord v poãtuuplut˘ch mil za 24 hodin. Jeho hodnota je 530námofiních mil. Kapitánem lodi je Bouwe Bekkingz Nizozemska, kter˘ stojí na startu jiÏ popáté, ni-kdy v‰ak nezvítûzil. Tfietím startem je závod i pronavigátora Andrewa Capea. Mimofiádnou posilout˘mu je Stuart Bannatyne, kter˘ startuje jiÏ svÛjãtvrt˘ závod a bude se pokou‰et o tfietí vítûzství.

BRASIL 1Brazilsk˘ t˘m je v tomto roãníku nejexotiãtûj-‰ím. Konstruktérem lodi je opût Bruce Farr, vy-robena v‰ak byla v Brazílii. Nejvût‰í hvûzdou t˘-mu je jeho kapitán Torben Grael, pûtinásobn˘olympijsk˘ medailista. Zku‰enosti mÛÏe navícãerpat z úãasti na Americkém poháru. Proti ji-n˘m kapitánÛm jsou jeho oceánské zku‰enos-ti malé, Torben je v‰ak ctiÏádostiv˘ a na kaÏd˘závod se dovede skvûle pfiipravit. Pravou rukoumu bude jediná Ïena v leto‰ním roãníkuAdrienne Cahalan z Austrálie. Tato ãtyfiicetile-tá právniãka je skvûlou navigátorkou, která máza sebou napfiíklad rekordní plavbu kolem svû-ta na maxikatamaranu Cheyenne. Jde o mimo-fiádnû kvalitní navigátorku, jejíÏ pomoc vÏdy vy-hledávali ti nejlep‰í.

PIRATES OF THE CARIBBEANLebku a zkfiíÏené hnáty na plachtû má jachtatohoto t˘mu. Opût jde o loì navrhovanouBrucem Farrem. Nev˘hodou t˘mu je, Ïe se je-

ho úãast v závodu zaãala pfiipravovat velmi po-zdû. Bylo tedy jen málo ãasu na testování lodia souhru posádky. Kapitánem lodi je PaulCayard, kter˘ v závodu roku 1998 zvítûzil napalubû lodi EF Language. Dal‰ím ãlenem po-sádky, jenÏ má s vítûzstvím zku‰enosti, je Dirkde Ridder. Tomu se to podafiilo na lodi Illbruckv minulém roãníku Volvo Ocean Race. Celkovûjde o zku‰enou posádku, která se, pokud mápom˘‰let na místa na stupních vítûzÛ, teprvemusí sehrát.

SUNERGY AND FRIENDSPÛvodnû Premier Challenge mûl veliké potíÏese shánûním sponzorÛ a dlouho se zdálo, Ïe sejachta na cestu kolem svûta nevydá. Nakonecpomohli kromû firmy Sunergy je‰tû ING RealEstate a Brunel, ktefií patfií pod slova ...andFriends. Designérem lodi je Australan DonJones, u protinoÏcÛ byla také vyrobena.Kapitánem lodi je Grant Wharington, majitela kapitán slavné závodní jachty Skandia.

SOUTùÎ


30

UNIE NA SÍTIDOHNAT A P¤EDEHNAT, TO BYLO KDYSI HESLO NIKITY CHRU·âOVA, KTER¯TAK CHTùL POSTRâIT SOVùTSK¯ BLOK BLÍÎE SPOJEN¯M STÁTÒM. V POSLED-NÍ DOBù SE TÍMTO HESLEM ZAâALA ¤ÍDIT I EVROPSKÁ UNIE, KTERÁ V ROCE2000 P¤IJALA AMBICIÓZNÍ PROGRAM MODERNIZACE NAZVAN¯ „LISABONSKÁAGENDA”. ZATÍM JE VIDùT VÍCE SLOV NEÎ âINÒ, A TAK SE SNAHA EVROPSKÉUNIE O MODERNIZACI PROJEVUJE P¤EDEV·ÍM NAVENEK – A V¯STAVNÍ SK¤Í-NÍ JE SAMOZ¤EJMù V DOBù GLOBALIZACE INTERNET .

T E X T F R A N T I · E K R Á L I · F O T O I S I F A

Jak˘m zpÛsobem se vlastnû dnes EU na síti prezentuje?Evropsk˘ parlament nedávno s velkou pompou otevfiel svénové webové stránky, na adrese www.europarl.eu.int se lzedozvûdût v‰echno moÏné ve v‰ech jednadvaceti oficiálníchjazycích unie. Europoslanci zpfiístupnili svá zasedání a jedná-ní, která lze sledovat po internetu, aniÏ by se ãlovûk musel ob-tûÏovat do Bruselu nebo ·trasburku.

P¤ÍPRAVA NA KONKURZ To Evropská komise, vláda pûtadvacítky, je konzervativnûj‰í.Její stránky ani neh˘fií nov˘mi grafick˘mi nápady, ani aktuál-ními údaji. Nejnav‰tûvovanûj‰í adresou je zfiejmû stránkawww.europa.eu.int/epso neboli portál personální agenturyevropsk˘ch institucí, kde si mohou zájemci o práci v komisi ãidal‰ích orgánech vyplnit Ïádost, zjistit, jaká místa se otevírají,nauãit se psát Ïivotopis podle evropského vzoru a dozvûdûtse, jak se pfiipravit na konkurz. O místa v evropsk˘ch struktu-rách, zejména o ta s pracovní smlouvou na dobu neurãitou,vysok˘m platem a jist˘m evropsk˘m dÛchodem, je obrovsk˘zájem a v nûkter˘ch ãlensk˘ch zemích unie se pofiádají ‰ko-lení, která pfiipravují adepty jenom na tyto vstupní zkou‰kya pohovory. ·koda jen, Ïe na rozdíl od stránek Evropskéhoparlamentu jsou stránky EPSO jen ve tfiech nejvût‰ích jazy-cích unie.

BUDOUCNOST SE JMENUJE E-GOVERNMENTNa hlavní stránce Komise www.europa.eu.int také zjistíte, Ïese ve va‰em vlastním jazyce nachází pouze ãást dokumentÛ.Vynahradit si to mÛÏete tím, Ïe se jedním kliknutím dostanetena stránky úfiadu evropského ombudsmana, kanceláfie va‰ehoeuroposlance, nebo zjistíte ãíslo pfiímé bezplatné linky, kde vásinformují o v‰em moÏném t˘kajícím se Evropské unie. Je tovelk˘ pokrok od spoleãenství uhlí, oceli a atomu, kter˘m je‰tûpfied pár desítkami let unie byla. Politici v Bruselu zaãínají rá-di hovofiit o elektronické vládû, e-government. V porovnánítfieba s Estonskem, kde se daÀové pfiiznání podává v osmde-sáti procentech pfiípadÛ po internetu, nedávno tam poprvé volili po internetu a kde vláda dokonce dává na své strán-ce k diskusi obãanÛm návrhy zákonÛ, je to zatím jen pfiání.

DOBRÁ ADRESAOsmdesát procent informací o EU na internetu obhospoda-fiují americké servery. Aãkoli bude internetová pfiípona .euzprovoznûna nejdfiíve v roce 2006, mezi zájemci o její pofiíze-ní ze svûta byznysu, médií i administrativy se jiÏ dnes rozpou-tal docela lít˘ boj. Evropská unie na internetu je zkrátka tepr-ve na poãátku toho, ãím by mohla b˘t. Zatím spí‰ potvrzujelidové pofiekadlo z chru‰ãovovsk˘ch dob, které místo „dohnata pfiedehnat” pravilo: „Zahlédnout a neztratit z dohledu.”

NEJNAV·TùVOVANùJ·Í JE Z¤EJMù STRÁNKA WWW.EUROPA.EU.INT/EPSONEBOLI PORTÁL PERSONÁLNÍ AGENTURY EVROPSK¯CH INSTITUCÍ.

EVROPAN


31

PRÁVO NA ·ËASTNÉ DùTSTVÍJEN MÁLOCO POHLADÍ PO DU·I VÍCE NEÎ DùTSK¯ ÚSMùV. TEN ALE U NÁS NENÍ NIâÍM SAMOZ¤EJM¯M. NEUVù¤ITELN¯CH ·EST MILIONÒ TELEFONÁTÒ BùHEM DESETI LET PLN¯CH VZLYKÁNÍ, NEJISTOTY A STRACHU V HLASE SVùDâÍ SPÍ·EO OPAKU. NADACE NA·E DÍTù A JEJÍ ¤EDITELKA ZUZANA BAUDY·OVÁ JIÎ DVANÁCTLET BOJUJÍ O TO, ABY KAÎDÉ DÍTù U NÁS MùLO DÒVOD A CHUË SE SMÁT.

T E X T S I M O N A H L A D Í K O V Á F O T O A R C H I V N N D

GEN

� S jak˘m posláním jste v roce 1993Nadaci Na‰e dítû zakládala?Pfiedev‰ím jsem chtûla pomáhat dûtem, kterése ocitly v tûÏk˘ch Ïivotních situacích. I protojsme ve spolupráci se SdruÏením Linky bezpe-ãí zaloÏili celostátní Linku bezpeãí a dal‰í linkypomoci – Internetovou linku, Rodiãovskou linkua Linku vzkaz domÛ. Linka bezpeãí si postupnûzískala dÛvûru dûtí, vÏdyÈ se jich na ni za desetlet dovolalo onûch témûfi ‰est milionÛ. Nyní jejiÏ rok samostatná, takÏe mÛÏeme roz‰ífiit svouãinnost o dal‰í pomoc t˘ran˘m, zneuÏívan˘m,handicapovan˘m a opu‰tûn˘m dûtem.

� Kam pfiesnû va‰e pomoc smûfiuje? Se zaãátkem leto‰ního roku jsme spustili pro-jekt Skládaãka, v jehoÏ rámci jsme doposudpfierozdûlili dva a pÛl milionu korun. Pomohlijsme napfiíklad tûÏce postiÏen˘m dûtem ve sta-cionáfii Biliculum v Mikulovû nebo Akorduv Praze, díky nimÏ nejsou malí pacienti odtrÏeniod své rodiny. Dlouhodobûji podporujeme sa-mostatnost, tvofiivost a zájmovou ãinnost dûtí,které nemají to ‰tûstí vyrÛstat ve vlastní nebonáhradní rodinû. Rozhodnû nezahálíme.

� MÛÏete nám pro pfiedstavu uvést nûja-ké konkrétní pfiípady?Za v‰echny jmenujme tfieba osud osmiletéMadlenky, která je odkázána na elektrick˘ vo-zík. Zajistili a zaplatili jsme jí osobního asisten-ta, díky nûmuÏ mÛÏe nadále nav‰tûvovat bûÏ-nou základní ‰kolu. Podobnû jsme pomohli takédvanáctiletému Tomá‰ovi. Osobní asistenãnísluÏba totiÏ u nás zatím není dostateãnû hraze-na ze státních prostfiedkÛ. Pomohli jsme zmírnittûÏké Ïivotní trauma konkrétním dûtem v azylo-v˘ch domech, které musely spolu s matkouuprchnout pfied domácím násilím. SnaÏíme se

fie‰it i pfiípady doslova z ulice. Obãas u nás tfie-ba zazvoní dûti, abychom pomohli jejich spolu-Ïákovi, kter˘ zaãal mít váÏné problémy s droga-mi...

� Existuje oblast, kde cítíte zv˘‰enou mí-ru ohroÏení?Domácí násilí a poãty t˘ran˘ch a zneuÏívan˘chdûtí mají v âeské republice bohuÏel stoupajícítendenci. Policejní zdroje uvádûjí, Ïe v letech2001 aÏ 2004 bylo znásilnûno nebo pohlavnûzneuÏito pfies ãtyfii tisíce dûtí. Letos v fiíjnu jsmeproto odstartovali kampaÀ „Stop násilí na dû-tech”, díky níÏ chceme jednak zv˘‰it povûdomívefiejnosti o tomto jevu a zároveÀ apelovat, abyza jejich ochranu cítil zodpovûdnost kaÏd˘ z nás.

� Jak dopadá srovnání s okolními státy?V zemích EU se s jakoukoliv formou t˘rání roã-nû setkají desetitisíce dûtí, v âeské republiceodhady uvádûjí dvacet aÏ ãtyfiicet tisíc pfiípadÛ.Pfiesná ãísla a srovnání jednotliv˘ch státÛ neexi-stují. Odborníci se v‰ak shodují, Ïe pfiibliÏnû jed-no aÏ dvû procenta z dûtské populace do osm-nácti let nûkdo z okolí zneuÏije, zanedbává nebot˘rá. Toto ãíslo platí i na jin˘ch kontinentech.

� Jak˘ mÛÏe mít t˘rání dûtí dopad na je-jich psychiku?ProjevÛ syndromu t˘raného a zneuÏívaného dí-tûte je celá fiada. Dítû mÛÏe mít mnoÏství psy-chick˘ch problémÛ, mÛÏe se opoÏìovat ve v˘-voji, vzácností bohuÏel nejsou i pfiímé následkytûlesného t˘rání, zranûní a podobnû. Bez od-borné terapie mÛÏe trauma dítûte pfierÛst v dis-harmonick˘ aÏ patologick˘ v˘voj osobnosti.

� Je‰tû nám prozraìte va‰e plány pronejbliÏ‰í budoucnost.

Zrovna jsme zahájili provoz Linky právní pomo-ci, která od poloviny listopadu zaãala kaÏdéstfiedeãní odpoledne poskytovat bezplatnéprávní rady rodiãÛm a dospívající mládeÏi.SnaÏíme se rovnûÏ oslovit vefiejnost, aby námpomohla vefiejnû ocenit osobnosti a spoleãnos-ti, které se v˘znamn˘m zpÛsobem zaslouÏilyo ochranu ohroÏen˘ch dûtí. Vyhlásili jsme protoCenu dûtského bezpeãí Nadace Na‰e dítû –Zlaté srdce 2005, zasvûcenou dílu psychologaprof. PhDr. ZdeÀka Matûjãka, CSc.

� Kolika dûtem ãi rodinám roãnû vlastnûpomÛÏete?Jde o stovky a tisíce pfiípadÛ roãnû, a to i díkyspoleãnosti Volvo Auto Czech a vût‰inû jejíchdealerÛ, ktefií pfiispívají Nadaci Na‰e dítû jiÏ nû-kolik let ãástkou pût set korun z kaÏdého vozuVolvo prodaného v âeské republice. Velmi sitoho váÏíme. Za rok 2004 se díky tomu podafii-lo vybrat pfies pÛl milionu korun.

VOLVO PODPORUJE DùTI I V OSTATNÍCH ZEMÍCH

Nadaci World Childhood, která podobnû jako v âesku Nadace Na‰e dítû pomáhá ohroÏen˘m a znev˘hodnûn˘m dûtem, zaloÏila pfied pûti lety‰védská královna Silvie. „Cílem nadace je podporovat právo kaÏdého dítûte na jeho dûtství a pracovat na zlep‰ení Ïivotních podmínek dûtí, které Ïi-jí v nebezpeãí,” vyjádfiila se k poslání nadace ‰védská královna. ·védská nadace pomáhá dûtem chránit právo na jejich dûtství, bezpeãnost. Vûfií, ÏekaÏdé dítû má nárok na sociální a intelektuální rozvoj. Za posledních pût let podpofiila nadace pfies pûtasedmdesát konkrétních projektÛ v patnác-ti zemích svûta. Mimo centrály v matefiském ·védsku zaloÏila nadace poboãky v brazilském Sao Paulu a New Yorku. V souãasné dobû se zamûfiu-je na boj proti sexuálnímu zneuÏívání a podporuje práva mlad˘ch dívek a matek.


32

PODMANIVÉ KOUZLO PROSINCOV¯CH SVÁTKÒPOKUD CHCE NùKDO POROZUMùT TRADIâNÍM ·VÉDSK¯M OSLAVÁMA OCHUTNAT POKRMY, KTERÉ SE P¤I NICH PODÁVAJÍ, MUSÍ POâÍTATS TÍM, ÎE VYCHÁZEJÍ P¤ÍMO Z PODSTATY ZEMù, JEÎ VùT·INU âASU TONEVE TMù A JEJÍ PODNEBÍ JE CHLADNÉ A DRSNÉ. TO V·AK NEZNAMENÁ, ÎEBY ·VÉDSKÉ SVÁTKY BYLY SMUTNÉ, FÁDNÍ A PONURÉ. ·VÉDOVÉ SEUMùJÍ BAVIT A UÎÍVAT SI. A NEJINAK JE TOMU I NA SKLONKU ROKU.

T E X T P A T R I K B A L O G H F O T O T . B U C K M A N , A N N L I N D B E R G – I M A G E B A N K . S W E D E N . S E

GASTRO

Oslavy ve ·védsku mají velmi dlouhou tradici a ãasto pocházejí aÏz pohansk˘ch dob. Nûkteré zvyky byly pfievzaty z jin˘ch zemí, pfie-dev‰ím pod vlivem nûmeck˘ch kupcÛ nebo protestantské církve.Pokrmy, které se váÏou ke konkrétním oslavám, byly voleny podledaného období roku, podle toho, co zrovna nabízeli ‰véd‰tí rolníci.To je pfiípad nakládan˘ch sleìÛ, ãerstv˘ch salátÛ nebo uzenéhomasa.

JULBORD PROH¯BAJÍCÍ SE DOBROTAMI Vánoãní svátky zaãínají první adventní nedûli zapálením jedné zeãtyfi svíãek ve svícnu vyplnûném li‰ejníkem. Pfiedev‰ím pro turistynabízejí v prosinci restaurace tzv. julbord, vánoãní stÛl, na nûmÏ na-jdete mimo jiné marinované sledû, velkou peãenou ‰unku nebo r˘-Ïovou ka‰i se smetanou. ·unka se nejprve vafií a pak potírá smûsívajec, strouhanky a hofiãice. Tradiãním nápojem je v tomto obdobíglögg – kofienûné svafiené víno s rozinkami, mandlemi a destilá-tem. Nicménû ·védové vût‰inou oslavují doma a v rodinách se jul-bord prostírá aÏ na ·tûdr˘ den, kdy se na nûm mohou objevit i dal-‰í pokrmy: vafiená vejce zdobená kaviárem, krocan, vepfiováÏebírka, karbanátky a jako mouãník sladké perníãky.

POSEL SVùTLA Nepfiedbíhejme v‰ak: je‰tû pfiedtím, tfiináctého prosince, se ve ‰ko-lách, firmách i na jin˘ch místech konají prÛvody se zpûvem vánoã-ních koled a slaví se svátek sv. Lucie, jeÏ je pro místní obyvatelesymbolem svûtla a návratu jasnûj‰ích dní. VyráÏí se brzy ráno. V ãe-le prÛvodu jde „velká” Lucie se sepjat˘ma rukama a korunou plnousvíãek, na sobû má bílou ko‰ili pfiepásanou ãervenou stuhou. Za nískupina sloÏená z „mal˘ch” Lucií se svíãkami v rukou, z chlapeãkÛs hvûzdou, perníkov˘ch panáãkÛ a vánoãních skfiítkÛ. Lucie rozdá-

vají v‰em sladké kynuté peãivo se ‰afránem a rovnûÏ domácí per-níãky a zázvorovou pálenku. Stát se Lucií je rozhodnû tûÏ‰í neÏu nás tfieba mikulá‰sk˘m andûlem. Svou Lucii si totiÏ kaÏdé mûs-to ãi obec volí. V lokálních novinách vychází seznam kandidátek,z nichÏ pfiedplatitelé vyberou tu nejvhodnûj‰í. Nebo chcete-li nej-krásnûj‰í – vÏdyÈ nejedna Miss ·védska zaãala svou kariéru právûtímto vítûzstvím.

PARÁDNù DLOUHÁ OSLAVAAle zpût k adventu. ·védsko se v tomto období doslova rozzáfií. Pocelé zemi lidé vyvû‰ují v oknech elektrické svíãky a ve sv˘ch zahra-dách aranÏují vánoãní stromky. Svûtlo svíãek krásnû kontrastuje sezimní tmou a stavení z tmavého dfieva vypadají zasnûÏená je‰tû nád-hernûji. Domy se zdobí obrazy, závûsy a ubrusy s vánoãními motivya místnostmi se line vÛnû hyacintÛ. Adventní nedûle patfií trhÛm; tynejvût‰í najdete ve stockholmském Skansenu. Kromû nákupu dár-kÛ se zde mÛÏete zastavit u lidov˘ch fiemeslníkÛ: vyrábûjí svíãky, pe-ãou perníãky nebo pletou vánoãní kozly ze slámy. Kozlové pfiipomí-nající na‰e ãerty nadûlovali dfiíve dárky, dnes je v‰ak vystfiídalipfiívûtivûj‰í vánoãní skfiítci, Tomteni, ktefií na ·tûdr˘ den vpodveãerzabu‰í na dvefie a shánûjí se po hodn˘ch dûtech. Po rozdání dárkÛrodina tanãí kolem vánoãního stromku a hraje rÛzné hry, pfiecháze-jící z generace na generaci. Svátky definitivnû konãí aÏ dnem sva-tého Knuta (13. ledna), kdy dûti s kamarády opût tanãí, hrají hrya nakonec odstrojí vánoãní stromek, kter˘ vyhodí s velkou slávouoknem ven. Vánoãní svátky jsou v tak rozlehlé zemi spojené takés cestováním. Pro rozvûtvené rodiny jsou totiÏ ãasto jedinou pfiíleÏi-tostí, kdy se bûhem roku mohou zase v‰ichni setkat. I proto se le-tenky a jízdenky na vlak doporuãuje rezervovat nejménû dva mûsí-ce pfiedem a na silnicích je potfieba poãítat se zv˘‰en˘m provozem.

TINA A ·VÉDSKÁ KUCHYNù DOB¯VAJÍ SVùT

KdyÏ se zeptáte pravého gurmeta, jaká Ïe je vlastnû ‰védská kuchynû, dozajista ji oznaãí za vyváÏenou. Zdej‰í stravova-cí model je nejen zdrav˘, ale také chutn˘. Vychází z prvotfiídních surovin, upravovan˘ch na základû dlouholet˘ch zku‰e-ností. ·védská kuchynû se v souãasné dobû tû‰í ve svûtû neb˘valé oblibû. V mnoha zemích roste zájem o ‰védské ‰éf-kuchafie a kuchafie, ktefií s úspûchem prosazují národní kuchyni. Velkou zásluhu na tom má sympatická kuchafika TinaNordström a její pofiad New Scandinavian Cooking. Ta se stala bûhem nûkolika let ve ·védsku celebritou první tfiídy. S pfií-pravou mezinárodní série pofiadu spojila své jméno i automobilka Volvo. Jednatfiicetiletá Tina projíÏdí ·védsko kfiíÏem krá-Ïem a seznamuje diváky se ‰védskou kuchyní a kulturou a zároveÀ pfiipravuje jídla podle místních receptÛ. Popularitû po-fiadu napomáhá také provázanost s outdoorov˘mi sporty – diváci se zároveÀ dozvûdí, jak tûÏké je tfieba fiídit psí spfieÏeníãi jak vypadá svût z kluzáku. Osm set milionÛ divákÛ z Evropy, USA, ale také z âíny se s Tinou podívalo tfieba do Ledovéhohotelu, nebo se spoleãnû potopili pro ústfiice u pobfieÏí západního ·védska. A jak˘ je Tinin zaruãen˘ recept na chutné jíd-lo? „Nebuìte bázliví a experimentujte s kofiením. A hlavnû nezapomeÀte na sÛl, pepfi, cukr a olivov˘ olej.”


33

Stát se Lucií je roz-hodnû tûÏ‰í neÏ u nástfieba mikulá‰sk˘mandûlem. Svou Lucii sitotiÏ kaÏdé mûsto ãiobec volí.


34

OSTROV TVO¤Í NEJMLAD·Í I NEJSTAR·Í DRUH HORNIN, KTERÉ ZNÁME. U STAR·ÍCH SE JE-JICH VùK ODHADUJE NA T¤I MILIARDY LET.


35

Koneãnû vplouváme do malého pfiístavuMoskenes. Jindy ru‰né místo plné rybáfiÛ a tu-ristÛ pÛsobí na konci záfií jako konec svûta.Pfiesto v‰ak po pár kilometrech smûremk vesnici s nejkrat‰ím názvem na svûtû „Å”s úÏasem zíráme na neskuteãnou krásu pod-zimem zbarven˘ch skal. PÛsobí smutnû a taju-plnû, aÏ mi bûhá mráz po zádech.

HORY A SKÁLYOstrov tvofií nejmlad‰í i nejstar‰í druh hornin,které známe. U tûch star‰ích se jejich vûk od-haduje na tfii miliardy let. Mlad‰í hory se vypí-nají aÏ do témûfi kilometrové v˘‰ky a jejich ost-ré hfiebeny vypadají jako poloÏené tváfie, kterése dívají k nebi. Podle vûdcÛ pr˘ nebyly bûhemposlední doby ledové pokryty ledem. KdyÏ naLofoty pfiiplul pfied ‰edesáti lety Karel âapek,poznamenal si do svého deníku: „První rannípohled z okénka kabiny na Lofoten ukáÏe Ïas-noucímu oku pfiedev‰ím neobyãejné mnoÏstvíbalvanÛ v nejrÛznûj‰ích konfiguracích; jsounadobro lysé a zlatovû hnûdé na mléãné opá-lové hladinû vody a jen místy jim z podpaÏí vy-ráÏejí trsy tuhé trávy; pûkné oblé valouny vy-hlazené pfiíbojem, skalní vûÏe na‰típanépovûtfiím, agregáty balvanÛ, stáda skalin nebosamotáfiské kameny; tu a tam majáãek nebov˘straÏná vûÏiãka, tu a onde le‰ení z dlouha-t˘ch Ïerdí, asi na su‰ení tresek; tak tohle tedyje Lofoten. A pak vystoupí ãlovûk na palubu,aby toho vidûl je‰tû víc, a uzfií, Ïe z té krajkybalvanÛ tryská do nebe kytice hor.”

PfiestoÏe jsou jeho slova stará pfies ‰edesátlet, mohli by je Norové pouÏívat ve sv˘ch prÛ-vodcích je‰tû dnes. Na první pohled se tadytotiÏ mnoho nezmûnilo. Snad jen trochu pÛ-vodního klidu ubrala magistrála E10, která ve-de cel˘m komplexem LofotÛ a pfiilehl˘chVesterålÛ a mûfií 370 kilometrÛ. Na ní alemnoho aut nepotkáváme. Dopravní zácpy tadymají zcela jin˘ rozmûr, jak nám popisujeLond˘Àan Steve, jenÏ se tady usadil pfied lety.Kousek od chatového kempu, kter˘ zde po-stavil na jedné z mnoha zelen˘ch luk, dochá-zelo k ãast˘m dopravním nehodám na nájezduna hlavní silnici. Proto vymûnili dopravní zna-ãení vedlej‰í silnice za stopku. Trvalo jen nû-kolik t˘dnÛ, kdy byla pÛvodní znaãka zpût, pro-toÏe LofoÈané si stûÏovali na neúmûrnoudopravní zácpu, která zastavováním vznikala.Trvala pût minut!

Souostroví spojuje fietûzec vysoko vyklenu-t˘ch mostÛ, pod nimiÏ mohou proplouvat i lo-dû. Jedin˘m pfieru‰ením je krátk˘ trajektov˘pfiejezd mezi Melbu a na jiÏním okraji Ve-sterålÛ a Fiskebolem na pÛdû Lofot.

Lofoty a Vesteråly leÏí ve stejn˘ch ‰ífikáchjako severní Alja‰ka. Skupiny ostrovÛ, vystu-pující z Norského mofie jako ‰ÀÛra perel, setáhnou pfiibliÏnû 100–300 km na sever od po-lárního kruhu. PfiestoÏe jsou povaÏovány zanejde‰tivûj‰í místo Norska, jejich klima je vel-mi vlídné. Tedy vût‰inou. Nás pfiivítal podzimnívichr. O tom, Ïe tady pr˘ pr‰í 364 dní v roce,jsme se také mohli sami na vlastní kÛÏi pfie-

OSTROVY, KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MALSTRÖMZ NORSKÉHO P¤ÍSTAVU BODØ MÍ¤ÍME NA LOFOTY, OSTROVYS JEDNOU Z NEJÚCHVATNùJ·ÍCH P¤ÍRODNÍCH SCENÉRIÍEVROPY. UÎ T¤ETÍ DEN PR·Í. OBROVSKÉ VLNY SI S MOHUT-N¯M TRAJEKTEM POHRÁVAJÍ TAK, JAKO BY ·LO O MALOURYBÁ¤SKOU BÁRKU. V DÁLCE SE R¯SUJÍ OSTRÉ SKÁLY. POâTY¤ECH HODINÁCH POCIËUJI STÁLE VÍCE P¤ÍZNAKY MO¤-SKÉ NEMOCI. ZAâÍNÁM TU·IT, ÎE LOFOTY NEBUDOU JENKOUZELN¯M OBRÁZKEM Z TURISTICK¯CH PRÒVODCÒS BLANKYTNù MODROU OBLOHOU A KLIDN¯MI ZÁTOKAMI.


CESTOPIS


36

svûdãit. MÛÏe za to Golfsk˘ proud, kter˘ je tepl˘ asi 12 aÏ 14 stupÀÛa ohfiívá pobfieÏí. Bez nûj by byly ostrovy pusté a nehostinné. PrÛmûrnéteploty se pohybují okolo 4,5 °C, ale v létû mohou padnout i tfiicítky.

OSTROV RYBÁ¤ÒLofoty proslavil pfiedev‰ím rybolov. „Ryby jsou na‰e peníze, bez nich by-chom se neuÏivili,” vysvûtluje nám jeden z rybáfiÛ v pfiístavu v Moskenes.Dfiíve to platilo pro cel˘ ostrov, dnes jiÏ Ïije mnoho ostrovanÛ z turistic-kého ruchu. Rybám ov‰em vdûãí i ten, mnoho nad‰encÛ sem pfiijíÏdíprávû za nimi. Vodami Vestfjordu, kter˘ dûlí Lofoty od pevniny, táhnoukoncem zimy hejna tresek ze Severního ledového oceánu k místÛm, kdese tfiou. Díky Golfskému proudu je zde v uzavfieném fjordu teplej‰í mo-fie, které pfiitahuje tresky v obrovsk˘ch hejnech. Jejich tah zaãíná v led-nu a vrcholí koncem dubna. Váhy tresek obecn˘ch pfiesahují aÏ desetkilogramÛ a nejsou v˘jimkou kapitální kusy, které dosahují i 130 cma váÏí pfies 20 kg! Rybolov má na Lofotech tisíciletou tradici. Zaãala sepsát po ustoupení ledovcÛ, kdy sem pfiipluli obyvatelé z pobfieÏíSkandinávského poloostrova. Dnes je striktnû regulován, pfiedev‰ím dí-ky oslabení rybích populací vlivem nadmûrného lovu v minulosti. „Nejvícspadeno má pobfieÏní hlídka na ruské pa‰eráky,” ukazuje námsmûrem k jedné z lodí starousedlík. „Loví bez povolení a je jich tady ãímdál víc.”

BUDETE V ZIMù VESLOVAT?Je‰tû pfied páry t˘dny by tady nebylo tak jednoduché sehnat ubytovánípfiímo u mofie za rozumnou cenu jako teì, koncem záfií. Vût‰ina turistÛ

odjela z ostrovÛ koncem léta a hlavní rybáfiská sezona zaãne aÏ v zimû.Volíme tedy stylovou rybáfiskou ch˘‰i, která se naz˘vá rorbuer. Slovororbu je odvozeno od „veslovat” a bu znamená v doslovném pfiekladuobydlí. Je‰tû dnes se stafií ostrované ptají „Budete v zimû veslovat?”a myslí tím: „Budete letos chytat ryby?” Na Lofotech tûchto ch˘‰í na-jdete mnoho, vût‰inou stojí seskupené na kÛlech zapu‰tûn˘ch do mofie.Ta na‰e je jako mnoho ostatních zrekonstruována a uvnitfi pÛsobí nadoãekávání útulnû. Má skvûle vybavenou kuchyÀku a úchvatn˘ v˘hled namaják, kter˘ v noci záfií nad rozboufien˘m mofiem. Stûny zdobí zavû‰enérybáfiské sítû, mu‰le a plakáty zobrazující desítky druhÛ ryb s doporuãe-n˘m obdobím k jejich chytání. Takto komfortní jsou rorbuer ale aÏ v po-sledních letech. První z nich byly postaveny ve 12. století na pfiíkaz vi-kingského krále Øysteina, kter˘ sem pfiijíÏdûl v zimû na lov tresek. Dfiívesi ubozí rybáfii museli ustlat pod obrácen˘mi rybáfisk˘mi ãluny, coÏ bylov zimû opravdové utrpení. Rorbuer se stavûly z polen vyplaven˘ch z mo-fie a natíraly se ãerven˘m barvivem vyroben˘m z rybího tuku. Chatrãe seskládaly ze dvou ãástí, ta vût‰í slouÏila pro skladování lodí a rybáfiskéhonáãiní, v té druhé se pak spalo na dfievûn˘ch pryãnách. Rybáfii tady mû-li velmi kru‰n˘ Ïivot a mnoho z nich se z mofie nevrátilo. O tom vypoví-dají i místní hfibitovy. V‰imla jsem si, Ïe náhrobní kameny patfií hlavnû Ïe-nám a dûtem.

Mnoho rybáfiÛ zmizelo v boufii, ale také v mofiském víru, kterému se fií-ká Malström. Neobvykl˘ pfiírodní úkaz se opakuje pfii odlivu a pfiílivu, te-dy kaÏd˘ch ‰est hodin, kdy se fiítí obrovské mnoÏství vody rychlostí pfies40 km/h úzk˘mi fjordy, kter˘ch je mezi jednotliv˘mi ostrovy a ostrÛvkyLofotského souostroví velké mnoÏství. Nárazem vodních mas vzniká

OSTROVY, KDE KVETOU SKÁLY A VLÁDNE MAELSTROM

MNOHO RYBÁ¤Ò ZMIZELO V BOU¤I, ALE TAKÉ V MO¤SKÉM VÍRU, KTERÉMU SE ¤ÍKÁ MALSTRÖM . NEOBVYKL¯ P¤ÍRODNÍ ÚKAZ SE OPAKUJE P¤I ODLIVU A P¤ÍLIVU, KDY SE ¤Í-TÍ OBROVSKÉ MNOÎSTVÍ VODY RYCHLOSTÍ P¤ES 40 KM/H ÚZK¯MI FJORDY. NÁRAZEMVODNÍCH MAS VZNIKÁ MOHUTN¯ VÍR O PRÒMùRU 10 M V HLOUBCE 4 AÎ 5 METRÒ.

Rybolov má na Lofotechtisíciletou tradici. Zaãalase psát po ustoupení le-dovcÛ, kdy sem pfiipluliobyvatelé z pobfieÏíSkandinávského poloost-rova.


37

mohutn˘ vír o prÛmûru 10 m v hloubce 4 aÏ 5 metrÛ. Malé lodû by dotakov˘ch míst nemûly bez zku‰eného prÛvodce samy najíÏdût. Hrozivûvylíãil vír v mofiském prÛlivu Moskenstraumen v povídce Pád do Mæl-strömu Edgar Allan Poe, kdy podle nûj v kombinaci s prudk˘m vûtremvyústí v opravdové ‰ílenství. Dnes uÏ veslice nahradily lodû se siln˘mimotory, které umoÏÀují Malström nav‰tívit. V hlavní sezonû odplouvákaÏd˘ den loì s turisty, ktefií chtûjí vidût tento fantastick˘ pfiírodní úkaza po cestû si samozfiejmû zarybafiit. My jsme se bohuÏel na mofie kro-mû trajektu nedostali. Chtûli jsme jet fotografovat mohutné ocasníploutve velryb, které tudy proplouvají, ale kvÛli silnému vûtru v‰echnyv˘pravy zru‰ili.

JEDENÁCTILETÁ DELIKATESAPrvní, co nás pra‰tilo do oka u kaÏdé rybáfiské vesnice, byly desítky dfie-vûn˘ch stojanÛ, které slouÏí k su‰ení tresek. Teì zejí prázdnotou, alev zimû se na nich tfiepotají tisíce tresek a prosycují okolní vzduch.Lofotám nemÛÏe ve zpÛsobu jejich konzervování konkurovat Ïádná jinázemû na svûtû. Vzduch nesmí b˘t pfiíli‰ such˘ a teploty pomûrnû nízké,aby tresky neznehodnotily mouchy nakladením vajíãek. Na druhou stra-nu nesmí zaãít mrznout. Neustál˘ vánek s mofiskou solí je tady ideální.„Nûkteré zemû jako tfieba Island se o tento zpÛsob pokou‰ely, ale ne-uspûly,” py‰nû nám vypráví majitel „na‰í” rorbuer o kousek dál pfii pro-hlídce jeho neobvyklého muzea. Exponáty tady tvofií totiÏ i 11 let starésu‰ené tresky. Jsou naaranÏované na rÛzn˘ch nástrojích, které vysvûtlu-jí, jak˘m zpÛsobem se tresky zpracovávaly. Jednu z nich nedávno snûdli.Byla pr˘ skvûlá. Konzervace vzduchem bez chemick˘ch pfiísad uchováv‰echnu v˘Ïivnou hodnotu ãerstv˘ch ryb. Proteiny jednoho kila ryb su‰e-n˘ch se tak rovnají pûti kilÛm ãerstv˘ch. Jejich nízká váha je ideální prosnadnou pfiepravu. Není ale treska jako treska. Jejich hodnocení se vû-nují jejich znalci, tzv. rybí ko‰téfii, ktefií nejprve kaÏdou rybu ãichem i zra-kem dûlí to tfií hlavních kategorií – „prima”, „sekunda” a „africa”. V rámcitûchto tfiíd se pak ryby dále dûlí podle kvality, tlou‰Èky a délky do tfiicetipodskupin. V lisovan˘ch blocích se exportují do pfiibliÏnû tfiiceti zemí svû-

ta. Mezi velk˘mi odbûrateli jsou zemû jako USA, Nûmecko a Nigérie.Nejvíce, pfiesnû ãtyfii pûtiny v‰ech tresek, v‰ak putuje na stoly italsk˘chgurmánÛ. Starosta ostrova Rost proto rád fiíká: „BÛh Ïehnej italsk˘m hos-podyÀkám a jejich kuchyním. AÈ dlouhá léta vzkvétá italská kuchynû!”

NEZKROTNÉ LOFOTYOkouzlující krajina na Lofotách pfiitahovala uÏ od 19. století malífie.Jejich díla je moÏné spatfiit v mnoha galeriích, nás nejvíce zaujala ta vevesnici Henningsvær. Ta pÛsobí sama o sobû inspirativnû. Je poskládá-na na mal˘ch skalních ostrÛvcích a pfiijíÏdíme k ní pfies nûkolik klenu-t˘ch mostÛ. Mofie je tak rozboufiené, Ïe vlny místy stfiíkají aÏ na silnici.Potkáváme nûkolik aut a turisty, ktefií s úÏasem jako my sledují fiádûnívodního Ïivlu. Zaãínáme si uÏívat temperamentu poãasí, jednu chvíli za-svítí slunce, které rozzáfií ãervené rybáfiské domky v kontrastu s nesku-teãnou barvou mechÛ a ocelov˘m mofiem, bûhem pûti minut se pot˘ká-me v proudech vody s drsn˘m vûtrem. Na nebi se objevují a zase mizíbarvy duhy. Podobnû kontrastnû pÛsobí nové upravené domky v kvûti-nov˘ch zahradách v sousedství rybáfisk˘ch skladÛ a mal˘ch továren. Tyteì zejí prázdnotou, na treskách si uÏ asi nûkdo pochutnává. Procházímmezi star˘mi bárkami a roztaÏen˘mi rybáfisk˘mi sítûmi. Pár chlapíkÛ sechystá na mofie, ale vût‰ina lidí z vesnice je nûkde schovaná a pfiipravu-je se na sezonu. Na starou opr˘skanou loì pfiilétl racek a vyhfiívá se naslunci. Ráno racky ráda pozoruji z okna rorbuer. Pfii v˘chodu slunce se nachvíli zprÛhlední jejich zlatistvá kfiídla. Narazili jsme tady na celé koloniekormoránÛ, ve skaliskách sídlí tisíce mofisk˘ch ptákÛ.

Mnohdy se staãí jen otoãit a spatfiíte úplnû jin˘ svût, smûrem k horáma s oceánem za zády máte pocit, Ïe jste v Alpách, pokud vykroãíteopaãn˘m smûrem a slunce právû svítí na azurové obloze, vypadá to po-dobnû jako v Tichomofií. Vyumûlkované obrázky s modrou oblohou z tu-ristick˘ch kníÏek charakter ostrova nezachytily. Jejich pravé kouzlo jeukryté v drsné pfiírodû a jejím tajemství, které neãekanû odkr˘vá na kaÏ-dém kroku.


38

TIPY NA ZIMU

ZAJÍMAVÉ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEâENSKÉ AKCE V âESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ ZIMA 2005–2006

APASSIONATA – OVATIONS TOURSazka Arena v prosinci pfiedstaví nejúspû‰nûj‰í evropskou koÀskou show.Minulou sezonu ji nav‰tívilo více neÏ pÛl milionu náv‰tûvníkÛ a u nás bude k vi-dûní poprvé. Dech beroucí program pfiiná‰í zábavu pro celou rodinu. Elegantníkonû, prvotfiídní jezdecké umûní, autentické kost˘my a hudba s Ïiv˘m zpûvem vy-tváfiejí spolu s mnoha svûteln˘mi efekty nezapomenutelnou atmosféru.Apassionata neboli galaveãer koní pfiedstaví neju‰lechtilej‰í koÀská plemena –lipicány, konû arabské, andaluské nebo fríské, a jejich roli v celé historii lidstva.Souãástí pfiedstavení je i tanec v rytmu flamenka. Show mÛÏete nav‰tívit v pûtitermínech, 10. a 11. prosince 2005 od 14.00 a 19.30 hodin a 11. prosince2005 od 14 hodin. Vstupenky k sezení stojí od 500 do 1690 Kã, dûti do v˘‰ky130 cm mají nárok na vstupenku s 25% slevou. � www.sazkarena.cz

JIZERSKÁ PADESÁTKABûÏkafiská klasika vznikla koncem ‰edesát˘ch let jako tes-tovací závod horolezcÛ TJ Lokomotiva Liberec a pro velk˘úspûch si letos na jejím 39. roãníku mÛÏete svou v˘konnostotestovat i vy. Sportovní zimní událost roku je oblíbená me-zi profesionály i ‰irokou vefiejností. Rozhodnû stojí za to ji vy-zkou‰et, moÏná se pak budete, stejnû jako vût‰ina závodní-kÛ, vracet i v dal‰ích roãnících. Závodí se na tfiech tratíchv délce 25, 30 a koneãnû 50 km a na v‰ech z nich udûláteokruh malebnou pfiírodou chránûné krajinné oblastiJizersk˘ch hor. Startuje se a konãí na lyÏafiském stadionuv Bedfiichovû a tuto sezonu se závody konají od 13. do 15.ledna 2006. Pokud budete chtít zajistit i ubytování, pfiihlas-te se do 16. prosince 2005. � www.jiz50.cz

KONCERT DEEP PURPLEÎivoucí hardrocková legenda se vrací v únoru po tfiech letech opût do âeské republiky, abypfiedstavila své nové album Rapture of the Deep hned ve dvou mûstech – Brnû a Liberci.Jejich desek se dodnes prodalo více neÏ 100 milionÛ a ovlivÀovaly od 70. let hardrock nacelém svûtû. Skupina se mÛÏe pochlubit témûfi dvûma desítkami alb, obsahujících hity jakoSmoke on the Water, Child In the Time nebo Hush. Za dobu své existence pro‰li nejednoupersonální zmûnou, pfiiãemÏ se zde vystfiídala celá fiada zvuãn˘ch jmen, mezi nimi napfiíkladDavid Coverdale, Ritchie Blackmore nebo Joe Satriani. SvÛj nezamûniteln˘ zvuk pfiedvedenejprve 22. února v brnûnské hale Rondo a den nato v Tipsport Arenû v Liberci, vÏdy od20.00 hodin. V Brnû je jednotné vstupné 790 Kã, v Liberci odstupÀované od 690 do890 Kã. � www.ticketpro.cz

KARNEVAL V BENÁTKÁCHPokud plánujete ve druhé polovinû únoradovolenou a máte snûhu plné zuby, vydejtese do italsk˘ch Benátek. Tam se v termínuod 17. do 28. února koná tradiãní karneval,o nûmÏ se kronikáfii poprvé zmiÀují jiÏ v ro-ce 1268. V patnáctém století získává kar-neval svÛj v‰elidov˘ ráz. Jeho hlavní sou-ãástí se staly masky, které zaruãovalyanonymitu a zmizely díky nim sociální rozdí-ly. Nikdo nikoho nepoznal a v‰e bylo dovo-leno. Právû krásné a romantické masky be-nátsk˘ karneval nejvíce proslavily. Tynejstar‰í v souãasnosti pouÏívané pocháze-jí ze sedmnáctého ãi osmnáctého stoletía jsou cenûn˘m rodinn˘m majetkem tradiã-ních benátsk˘ch rodin. Objevte i vy nûcoz nezapomenutelné atmosféry benátskéhoveselí. � www.carnivalofvenice.cz

MOZART PRAHA 2006V roce 2006 si cel˘ kulturní svût pfiipomene 250 let od narození W. A. Mozarta,jehoÏ tvorba i Ïivotní osudy jsou neodmyslitelnû spjaty také s Prahou. Geniálnískladatelovo dílo oÏije díky interpretaci v˘znaãn˘ch tuzemsk˘ch i zahraniãníchorchestrÛ a sólistÛ. V˘roãí v‰ak nebude pfiipomínáno pouze hudbou. K pfiípravûrozsáhlého projektu se sdruÏily pfiední kulturní instituce a organizace, a protohned od zaãátku roku startuje série koncertÛ, v˘stav, hudebních festivalÛ a dal-‰ích doprovodn˘ch akcí. Hlavní snahou projektu je, aby Mozartovo dílo nezÛsta-lo jen prázdn˘m symbolem nebo pouze povrchní znalostí nûkolika jeho populár-ních skladeb. Jednou z moÏností, jak si roz‰ífiit obzory, navíc v malebnémprostfiedí Salonu Kolowrat, je náv‰tûva v˘stavy, která potrvá od 27. 1. do 27. 2.Je zamûfiena na vztah Mozarta ke Stavovskému divadlu, v nûmÏ úãinkoval, a ná-v‰tûvníci se mohou tû‰it na fiadu historick˘ch exponátÛ z konce 18. století.� www.mozartprague2006.com


3939

IDENTITA

40 MO¤SK¯ VLKRozhovor s fieditelem Volvo Ocean Race

42 JEDNA FILOZOFIE, RÒZN¯ CHARAKTERPrÛfiez nabídkou modelÛ kombi

48 MALÍ (VELCÍ) KLUCIVolvo Extreme Gravity na charitativním závodu

50 BEZPEâNù I BEZ ST¤ECHYNeãekanû bezpeãn˘ kabriolet Volvo C70

53 JAK SE TOâÍ AUTO MOTO REVUEZákulisí úspû‰ného pofiadu

54 TAXI, PROSÍMI taxík mÛÏe b˘t originál

56 PUD SEBEZÁCHOVYClive Bengtsson radí

58 AUTOLÉKA¤STVÍPfiedstavení Auto Hase

60 VOLVO(X)Zajímavosti s Volvem

62 JEDNODUCHOST, âISTOTA, ELEGANCEVolvista – Zita Vin‰ová


40

MO¤SK¯ VLKOSM MùSÍCÒ, PùT KONTINENTÒ, âTY¤I OCEÁNY A 31 250 NÁMO¤NÍCH MIL – TAK BYSE DAL SHRNOUT NEJNÁROâNùJ·Í A NEJPRESTIÎNùJ·Í ETAPOV¯ ZÁVOD JACHETVOLVO OCEAN RACE 2005/2006. ZA JEHO P¤ÍPRAVOU STOJÍ P¤EDEV·ÍM OBROVSKÉNAD·ENÍ A D¤INA ZKU·ENÉHO JACHTA¤E A MANAÎERA, KTERÉMU HLAVNÍ MOTIVZÁVODU „ÎIVOT V EXTRÉMU” DOKONALE PADNE NA TùLO. CHARISMATICK¯AUSTRALAN GLENN BOURKE JE NA POLI JACHTINGU OST¤ÍLEN¯M HRÁâEM.

F O T O A T E X T P E T R A D O L E Î A L O V Á

� Kudy vedly va‰e kroky k jachtingu?Jako kluk jsem hodnû plaval. Trénoval mû mÛjtáta, kter˘ byl sám olympijsk˘m plavcem. JenÏemû to brzy pfiestalo bavit, tak jsem mu fiekl, Ïechci s plaváním skonãit a vûnovat se jinémusportu. Odvûtil: ,,Îádn˘ problém, co bys tedy ráddûlal?” Já na to: „¤ekni mi, o kterém sportu ne-má‰ ponûtí.” A on, Ïe nic neví o jachtingu. Bylorozhodnuto. Plavání jsem se sice vûnoval dál,ale v deseti jsem zaãal závodit na mal˘ch pla-chetnicích. Doãista jsem jachtingu propadl, za-miloval jsem se do jeho techniky, strategiea hlavnû samotného závodûní. Myslím, Ïe jsemgeny pro soutûÏení zdûdil po tátovi. Byl velmisilná osobnost. UÏ od dûtství mû nabádal, abychdûlal v‰e nejlépe, jak dokáÏu.

� A úspûch se dostavil brzy?V osmnácti jsem byl vybrán do t˘mu naolympiádu. Najednou si mû zaãali lidé v‰ímat.Dostával jsem pozvánky do mnoha dal‰ích re-gat. Úãastnil jsem se anglického Edmond Cupua Match Racing okruhu. V roce 1995 se nûko-lik pfiátel úãastnilo Amerického poháru a nabíd-li mi, abych se stal ãlenem posádky na lodiKookaburra. Zku‰enosti s tak silnou a velkoulodí mi hodnû pfiinesly. Poprvé jsem zaÏil skvûl˘pocit b˘t souãástí t˘mu. Dfiíve jsem závodil jensám. I to má své v˘hody, rozhodujete sám za se-be a v pfiípadû vítûzství si vychutnáte celou slá-vu. Pokud naopak prohrajete, mÛÏete v klidupfiem˘‰let o chybách a dfiít na sobû. Vím, Ïe nejsem nejtalentovanûj‰í jachtafi na svûtû, aleurãitû jeden s nejvût‰í motivací.

� V˘znamn˘m momentem va‰í kariérybyla zcela jistû organizace olympiádyv Sydney. Jak jste se k ní dostal? Mûl jsem za sebou olympijské závody v roce1992 ve tfiídû Finn, Americk˘ pohár roku 1995a zku‰enost jako trenér olympijského austral-ského t˘mu v roce 1996. Ve tfiídû Laser jsemzískal tfii svûtové poháry. Cítil jsem, Ïe bych sirád vyzkou‰el v Ïivotû i nûco jiného. KdyÏ se blí-Ïila dal‰í olympiáda v Sydney v roce 2000, oslo-vil jsem Australsk˘ olympijsk˘ v˘bor a zeptal se,zda by mû podpofiili v získání pozice ve vedeníjachtafiské sekce olympiády. A oni souhlasili.PoÏádal jsem i dal‰í pfiátele, aby mi napsali re-ference, a po nûkolika mûsících jsem dostal ze-lenou. Na pfiípravû olympiády jsem pracoval ãty-fii a pÛl roku. Spoustu vûcí jsme zmûnili tak,abychom tento sport více pfiiblíÏili vefiejnosti.

� Jak˘m zpÛsobem?Z pfiedcházejících roãníkÛ olympiády jsem vû-


41

INTERVIEW

dûl, Ïe je tato disciplína divákÛm velmi vzdálená,a mrzelo mû, Ïe nemohli sledovat celé dûní.TakÏe jsem se rozhodl pfiemístit závod do pfiísta-vu. Lidé byli skuteãnû nad‰ení, navíc jsme me-daile pfiedávali vedle budovy Opery. Doposudjachtafie v akci moc lidí nevidûlo, závodili dalekood publika. Uspofiádali jsme dokonce fantastic-kou ceremonii pfiímo uprostfied asi pûtadvacetiti-sícového davu.

� Proto vás Volvo oslovilo s nabídkou or-ganizace Volvo Ocean Race?Asi mi to pomohlo, ale hlavní dÛvod pfii‰el aÏ po-zdûji. Po skonãení olympiády jsem pracoval jakofieditel Cruising Yacht Club of Australia. Pofiádalijsme mezinárodní jachtafisk˘ závod SydneyHobart Race a úãastnil se ho i t˘m IllbruckChallenge. PoÏádali mû, abych se ujal funkce je-ho fieditele. To byla zajímavá v˘zva, proto jsem jipfiijal a pfiestûhoval se do Nûmecka. Skvûle or-ganizovan˘ t˘m Illbruck Challenge pak VolvoOcean Race 2001–2002 vyhrál. Tehdy mnûVolvo nabídlo vést dal‰í roãník závodu.

� Bezpeãnost je jednou z nejdÛleÏitûj‰íchpriorit automobilky Volvo. Jak se sluãujetoto mûfiítko s tak nároãn˘m závodem?MÛÏete nám fiíct nûco o bezpeãnosti napalubû? Nové lodû Volvo 70 byly sestaveny s jasn˘m cí-lem: plout rychleji neÏ kdykoliv pfiedtím. Je to ja-ko ve Formuli 1, nemÛÏete b˘t nejrychlej‰í a mítzaji‰tûnou stoprocentní bezpeãnost. Pfiesto jsmese snaÏili maximálnû sníÏit rizika konstrukãnímifie‰eními, volbou komponentÛ, a pfiedev‰ím po-vinn˘m zdravotním kurzem pro v‰echny ãlenyposádek. Na palubû samozfiejmû nechybûjí kom-pletnû vybavené lékárniãky, záchranné ãluny,GPS, v pfiípadû poranûní nebo nemoci se mÛÏeposádka okamÏitû spojit s nemocnicí. Volvo svouúãastí v závodu ukazuje spojení tradiãního dÛra-zu na bezpeãnost s adrenalinem a vysok˘mi v˘-kony.

� Kterou svou schopnost povaÏujete pfiiorganizaci závodu za nejpfiínosnûj‰í?Jsem detailista. Pfii závodech jsem mûl vÏdy do-konale pfiipravenou loì, nikdy jsem nic nezane-dbal a nic nepo‰kodil. Rozumím poãasí. Pfiípravaa organizace Volvo Ocean Race je samotnémuzávodûní velmi podobná, v‰e musíte vãas do-

myslet do posledního detailu. Ale také mû bavímotivovat lidi – kdyÏ nûkdo dûlá svou práci dob-fie, urãitû to ode mû usly‰í. Pokud nûkdo podm˘m vedením do t˘mu nezapadne, odejde.A mám i pfiísná kritéria na jejich v˘bûr. DÛleÏitéje mít kombinaci lidí, ktefií mají drive, udrÏují har-monii a jsou perfekcionisté. Myslím, Ïe se námtakov˘ t˘m podafiilo vytvofiit.

� Co vás na této práci nejvíc pfiitahuje?Rozmanitost úkolÛ, které musíte fie‰it. Jednuchvíli stojíte pfied technick˘m problémem spoje-n˘m s designem, velikostí lodû ãi v˘robou, dal‰íminutu se snaÏíte vést a motivovat t˘m. To je ta-ké velmi nároãné. Lidé jsou po dlouhou dobu da-leko od sv˘ch rodin, coÏ mohou nûkdy ‰patnûnést. ¤e‰íte právní záleÏitosti, organizaci prohosty, vefiejné projevy, setkání s králem... KaÏdouhodinu se tyto úkoly mûní, a proto je práce ne-uvûfiitelnû pestrá.

� Va‰e práce je a bude zvlá‰È v pfií‰tíchmûsících hodnû nároãná na rychlá rozhod-nutí. Jak zvládáte stresující situace?Mám kolem sebe tfii velice schopné lidi, se kte-r˘mi problematické otázky okamÏitû fie‰ím. Dá sefiíct, Ïe jsou to takoví poradci. Sám se ale rozho-duji velice rychle a svá rozhodnutí deleguji ostat-ním ãlenÛm t˘mu.

� PÛsobíte dojmem, Ïe vám tak nároãnésituace pfiímo vyhovují. Vyhledáváte jei mimo závod? Ano, rád pfiijímám nové v˘zvy. Îivot je vlastnû je-den velk˘ závod. KdyÏ Ïil ãlovûk v jeskyních, byljeho hlavním úkolem lov. Tisíce let v prÛbûhuevoluce byl muÏ lovcem a dnes lov vystfiídalsport. UÏ nemusíme lovit sibifiské tygry a zabíjetje. Máme sport. Soupefiíme mezi sebou o trofeje.Nejlep‰í sportovce si idealizujeme, vyná‰íme jedo nebes jako tehdy nejlep‰í lovce, ktefií pfiiná‰elijídlo pro vesnici. A tyto hvûzdy stfiídají noví a ús-pû‰nûj‰í – jako kdyÏ mlad˘ lev zaujme místo sta-rého.

� Dopfiejete si alespoÀ chvíli k relaxaci?Kde ãerpáte energii?Teì je to velk˘ kolotoã, ale donedávna jsem hod-nû jezdil na kole do hor. Nejradûji v‰ak odpoãí-vám pfii surfování, obzvlá‰È v Austrálii jsem na vl-nách kaÏd˘ den. Také moc rád chodím do kina,

mimochodem mezi mé nejoblíbenûj‰í filmy patfiíPfielet nad kukaããím hnízdem.

� VraÈme se k závodu: kde spatfiujete nej-vût‰í nástrahy pro psychiku posádky? Cel˘ závod je pro psychiku obrovská zátûÏ.Pfiedstavte si, Ïe jste ve vedení a ztratíte bûhemjediného dne dvacet mil. To mÛÏe nûkteré snad-no zlomit. Nebo naopak mÛÏete skoãit nahoru,kdyÏ dvacet mil získáte. Je to jako na horské drá-ze. Obrovsk˘ vliv mají poãasí, taktika, a dokoncei jídlo. Strava je pouze zmraÏená su‰ená. KdyÏnûkdo dostane uÏ druh˘ den za sebou jídlo, kte-ré nemá rád, nemusí to zvládnout. A pak jsou tutaké zdravotní nástrahy, dehydratace, mofiskánemoc a komplikace spojené s prochladnutím.Posádka musí vydrÏet celé dny ve vlhkém oble-ãení. Pouze skuteãnû silní jedinci nebo opravdo-ví blázni mohou tento závod absolvovat.

� ·el byste do toho i vy sám?Ne, nejsem na to dost ‰ílen˘. UpfiednostÀuji zá-vody na krat‰ích trasách, kde je tfieba se inten-zivnû koncentrovat. Volvo Ocean Race je takéo velké koncentraci, ale na dlouhou traÈ. Pfii-rovnal bych to k rozdílu mezi stometrov˘m sprin-tem a maratonem. Je dobré znát své moÏnosti.Já bych nebyl dobr˘ maratoncem, ale organiza-ce závodu se mi líbí.

� Za osm mûsícÛ Volvo Ocean Race skon-ãí. Máte jiÏ plány pro svÛj dal‰í profesnía osobní Ïivot?Po skonãení závodu bych se chtûl vûnovat dal‰í-mu velkému projektu, kter˘ je podobnû nároãn˘a ãasovû vymezen˘. Ale taky chci trávit více ãa-su se sv˘mi dûtmi, které Ïijí v Sydney.

� Máte svÛj Ïivotní vzor?Ano, jeho jméno vám asi nic nefiekne, je jím LouGehrig. Koncem dvacát˘ch a zaãátkem tfiicát˘chlet hrál za newyorské Yankees. Odehrál nejvícezápasÛ v fiadû – pln˘ch 2140, aniÏ by jedin˘ zá-pas vynechal. Byl to tich˘ a siln˘ muÏ s ryzímcharakterem, kterého jeho t˘m miloval. Mûl bá-jeãn˘ vztah se svou Ïenou. Ale bohuÏel zemfielvelmi mlad˘ (mezi 30. a 40. rokem) na nemocmotorick˘ch neuronÛ, kterou po nûm pojmeno-vali „nemoc Lou Gehriga”. Mûl spoustu pfiezdí-vek, ale má nejoblíbenûj‰í je „Larrupin Lou”, po-dle které jsem pojmenoval mnoho sv˘ch lodí.

ÎIVOT JE VLASTNù JEDEN VELK¯ ZÁVOD. KDYÎ ÎIL âLOVùK V JESKYNÍCH, BYL JEHO HLAV-NÍM ÚKOLEM LOV. TISÍCE LET V PRÒBùHU EVOLUCE BYL MUÎ LOVCEM A DNES LOV VY-ST¤ÍDAL SPORT. UÎ NEMUSÍME LOVIT SIBI¤SKÉ TYGRY A ZABÍJET JE.


42

JEDNA FILOZOFIE,RÒZN¯ CHARAKTERV·ECHNY MODELY AUTOMOBILKY VOLVO JSOU TAK TROCHU NùâÍM V¯JIMEâ-NÉ, PROSTù SE ODLI·UJÍ OD STANDARDNÍ PRODUKCE OSTATNÍCH V¯ROBCÒ,AË SE JEDNÁ O BEZPEâNOST, KOMFORT, DESIGN âI V·ESTRANNÉ POUÎITÍ.P¤ESTO VE V¯ROBNÍM PROGRAMU TÉTO ·VÉDSKÉ AUTOMOBILKY MÁ JEDNASKUPINA DO ZNAâNÉ MÍRY V¯SOSTNÉ POSTAVENÍ: JEDNÁ SE O PRAKTICKÉMODELY S PROSTORN¯MI KAROSERIEMI – KOMBI .

T E X T P E T R H A N K E F O T O A R C H I V V O L V O


43

KOMBI


44

Abychom co moÏná nejlépe pochopili filozofii znaãky Volvo, nemÛÏemepouze sledovat její souãasn˘ v˘robní program, kter˘ se pfiizpÛsobuje stá-le dynamiãtûj‰ímu Ïivotnímu stylu. Pojìme se vrátit na chvíli do minulosti.Od roku 1927, kdy vyjelo do svûta první Volvo, se zrodila celá fiada zají-mav˘ch modelÛ. Jmenujme napfiíklad proslulé Volvo PV444 s nûkolika ty-py karoserie ãi vzru‰ující kupé P1800 vyrábûné italsk˘mi karosárnamiGhia a Frua.

Jako tenká ãervená nitka se v‰ak v produkci znaãky Volvo line zejmé-na v˘roba praktick˘ch robustních vozÛ s karoserií kombi. Právû tyto auto-mobily vznikaly jiÏ pfied válkou a zejména po ní právû na základû modeluPV444. V sedmdesát˘ch letech následovaly velké a hranaté vozy se zad-ním pohonem fiad 240, 740, 760 a 960, které daly mnoha ostatním au-tomobilkám návod, jak má správné kombi vypadat. Do znaãné míry je lzeoznaãit právû za prÛkopníky luxusních vozÛ s tímto typem karoserie.Komfortní automobily totiÏ byly v této dobû takfika v˘hradnû s karoseriísedan a o jejich spojení s praktiãtûj‰ím typem karoserie témûfi nikdo ne-uvaÏoval – tedy kromû ‰védské znaãky.

O tom, Ïe se Volvo vÏdy snaÏilo vyrábût bezpeãná auta pro praktick˘ Ïi-vot, svûdãí napfiíklad následující dvojice dodnes v˘jimeãn˘ch modelÛ. JiÏzmiÀované pfiitaÏlivé kupé P1800 se od roku 1973 nabízelo také v pro-vedení P1800ES. Mûlo svislou zadní stûnu vzdálenû pfiipomínající právûautomobily s karoserií kombi. Anglicky by se tomuto kombi/kupé nefiek-lo jinak neÏ Shooting Brake. V roce 1986, kdy vyjelo kompaktní Volvo480ES, se sice jednalo o mnohem men‰í automobil, nicménû dÛraz napraktiãnost v podobû prostorné zádi vozu zÛstal zachován.

Vnímání a nároky lidí se po celém svûtû neustále mûní, a tak je tfieba

ãásteãnû mûnit i produkty, které jsou jim nabízeny. K atributÛm, jako jerobustnost, bezpeãnost a prostornost, proto znaãka Volvo pfiidala je‰tûdynamiku a styl.

KdyÏ se podíváme na dne‰ní v˘robní program znaãky Volvo z „rodinné-ho” pohledu, tedy se zamûfiením na praktick˘ automobil s karoserií kom-bi, potom zjistíme, Ïe máme v podstatû tfii plus jednu alternativu. Tfii jsouzfiejmé, jedná se o modely V50, V70 a XC70. Tím ãtvrt˘m je velmi oblí-bené velké SUV XC90, které je posazeno do vy‰‰ích sfér trhu. KaÏd˘z této trojice, respektive ãtvefiice automobilÛ se vyznaãuje vlastním cha-rakterem, stylem a zamûfiením. V‰echny v‰ak spojuje spoleãná filozofiebezpeãnosti, kvality a praktického vyuÏití.

VOLVO V50 – SPORTOVNÍ KOMBICo do rozmûrÛ je nejmen‰ím kombi znaãky Volvo model V50. Právû kom-paktnost má znaãn˘ podíl na jeho sportovnosti. Dynamick˘ profil vozu sesvalnatou zádí a tradiãními ‰irok˘mi boky jsou velmi pÛsobiv˘m celkem,z nûjÏ doslova d˘chá celková pevnost a robustnost. Uvnitfi nabízí stylovoupfiístrojovou desku s netradiãnû a velmi seversky pojatou stfiedovou kon-zolou. Jako její dekorace mÛÏe b˘t pouÏito dfievo ãi hliník, které vÏdy ladíse zvolenou barvou pfiístrojové desky a materiálem ãalounûní sedadel.

Pfii jízdû si Volvo V50 dokáÏe svého fiidiãe skuteãnû získat. Dominantnívlastností jeho chování je totiÏ znaãná tuhost karoserie spojená s citlivûnastaven˘m odpruÏením. Podvozek je proto poveden˘m kompromisem,kter˘ na jednu stranu dokáÏe pohltit a odfiltrovat celou fiadu nerovnostía na stranu druhou nabídnout potfiebnou míru stability a jistoty. ¤ízeníVolva V50 je v kaÏdém okamÏiku velmi pfiíjemnou záleÏitostí. Zvolená po-

VOLVO V50, V70, XC70, XC90. KAÎD¯ ZE âTVE¤ICE AUTOMOBILÒ SE VYZNAâU-JE VLASTNÍM CHARAKTEREM, STYLEM A ZAMù¤ENÍM. V·ECHNY V·AK SPOJUJE SPOLEâNÁ FILOZOFIE BEZPEâNOSTI, KVALITY A PRAKTICKÉHO VYUÎITÍ.

I pfies dynamick˘ charakter Volvo neopomnûlo tradiãní zamûfiení na praktickou stránku vûci. Zavazadlov˘ prostor je vybaven cel˘m

systémem promy‰len˘ch úchytek, pfiepáÏek a sítí.


45

honná jednotka pak jiÏ jen podtrhne vybran˘ charakter va‰eho vozidla:úspornost a síla, nebo v˘kon a sportovní ambice – pro kaÏdého nûco.

Nabídka motorÛ pro Volvo V50 je velmi ‰iroká. K dispozici jsou záÏeho-vé motory s v˘konov˘m rozpûtím od 100 do 220 koní stejnû tak jako dvo-jice moderních turbodieselÛ. JiÏ v roce 2006 bude paleta nabízen˘ch po-honn˘ch jednotek roz‰ífiena o v˘konn˘ vznûtov˘ motor D5 s v˘konem180 koní.

I pfies dynamick˘ charakter v‰ak Volvo neopomnûlo tradiãní zamûfienína praktickou stránku. Zavazadlov˘ prostor je vybaven cel˘m systémempromy‰len˘ch úchytek, pfiepáÏek a sítí. Díky tomu je pfievoz rozliãnû vel-k˘ch a tûÏk˘ch pfiedmûtÛ vÏdy bezpeãn˘ jak pro pfiedmûty samotné, takpro posádku. I prostor na zadních sedadlech, kde nejãastûji sedí dûti, jeuzpÛsoben pro pohodlné cestování. NejenÏe asymetricky dûlená a sklop-ná sedadla mohou b˘t vybavena integrovan˘mi dûtsk˘mi sedaãkami, alemezi sedadly mÛÏe b˘t umístûn také praktick˘ drÏák buì na odpadkov˘sáãek, nebo velkou láhev.

VOLVO V70 – KOMFORTNÍ KOMBIZatímco Volvo V50 uspokojí zejména fiidiãe vyznávající sportovnûj‰í vlast-nosti svého automobilu, vût‰í Volvo V70 je sv˘m charakterem urãeno prokomfortnûji sm˘‰lející majitele. Jedná se o automobil, kter˘ je pfiím˘m ná-stupcem zmiÀované linie modelÛ 240, 740 a 760. Jde tedy o velk˘, ro-bustní a mimofiádnû bezpeãn˘ vÛz, pro nûjÏ je typické, Ïe zmiÀované atri-buty jsou na nûm zfietelné jiÏ na první pohled. Masívní boky karoserie,dlouhá pfiíì a svislá záì se zadními svítilnami umístûn˘mi vysoko ve sloup-cích jsou pro ‰védské vozy charakteristick˘mi prvky designu. Jen tak mi-mochodem, vûdûli jste, Ïe tato pozice je prÛkopnick˘m fie‰ením právûznaãky Volvo?

Vût‰í a ‰ir‰í Volvo V70 pÛsobí velmi komfortním a elegantním dojmem.·iroká a jemnû tvarovaná sedadla nabízejí potfiebnou podporu i na dlou-h˘ch cestách. I pfii jízdû získáte pocit jistoty a stability. Zdá se, jako by ten-

to automobil vÛbec nezajímalo, jak˘ povrch je pod jeho koly. Za kaÏd˘chokolností je velmi jist˘ a poskytuje znaãnou míru pohodlí.

Komfortní charakter modelu V70 nepocítí pouze fiidiã zpoza jeho volan-tu, ale také kaÏd˘ dal‰í ãlen posádky. Nízká hluãnost, minimální vibracea prostornost jsou totiÏ vlastnosti, z nichÏ se mÛÏe tû‰it kaÏd˘ cestující.Vût‰í nabídka místa dovolila instalovat specialitu – praktick˘ stolek umís-tûn˘ uprostfied zadních sedadel.

Zavazadlov˘ prostor s velk˘m objemem nabízí ‰iroké moÏnosti upevnû-ní rÛzn˘ch pfiedmûtÛ. Souãástí rolety kryjící zavazadlov˘ prostor je taképraktická síÈ oddûlující prostor pro zavazadla a posádku. JelikoÏ znaãkaVolvo sv˘m pojetím mífií ponûkud v˘‰e, je standardem celá fiada drobnos-tí, které nejsou u mnoh˘ch podobnû velk˘ch automobilÛ obvyklé.Samozfiejmostí jsou napfiíklad ãtecí lampiãky pro pfiední i zadní sedadla,kÛÏí potaÏen˘ multifunkãní volant ãi textilní kobereãky. Tyto pfiíjemné ma-liãkosti (a mnohé dal‰í) vám zpfiíjemní dlouhou cestu. Tento model jek dispozici v rÛzn˘ch variantách. V nabídce jsou v˘hradnû pûtiválcové mo-tory s atmosférick˘m plnûním nebo pfieplÀováním, které pohánûjí pfiednínebo ve vybran˘ch verzích v‰echna kola. V˘bûr motorÛ ãítá cel˘ch devûtpoloÏek, z nichÏ trojice spaluje naftu. Vrcholnou verzí je model Volvo V70R s v˘konem 300 k, pohonem v‰ech kol, aktivním podvozkem a velmisportovním charakterem. To je automobil, kter˘ je urãen skuteãn˘m auto-mobilov˘m gurmánÛm, jeÏ dokáÏou jeho mimofiádné schopnosti naplnovyuÏít.

VOLVO XC70 – KOMBI PRO KAÎDOU P¤ÍLEÎITOSTJiÏ z oznaãení vozu Volvo V70 XC, pro nûjÏ zdomácnûl název Cross Country,je zfiejmé, Ïe se jedná o automobil postaven˘ na základû kombi V70.Provedení s dovûtkem XC je v‰ak mífieno „dobrodruÏnûji”. Má vy‰‰í svûtlouv˘‰ku, zv˘raznûné blatníky, pÛsobivûj‰í masku chladiãe a nárazníky stejnûjako vût‰í kola. Také v interiéru je celá fiada odli‰ností vãetnû pfiírodnûji pÛ-sobících materiálÛ, které mají za úkol navodit cestovatelskou atmosféru.

KOMBI

Volvo V70 je sv˘m charakterem urãeno pro komfortnûji sm˘‰lející majitele. Zdá se, jako by tento automobil vÛbec nezajímalo, jak˘

povrch je pod jeho koly. Za kaÏd˘ch okolností je velmi jist˘ a poskytuje znaãnou míru pohodlí.


46

Volvo XC70 je samozfiejmû vybaveno pohonem v‰ech kol, takÏe s nímbez potíÏí zdoláte polní ãi lesní cestu a v zimû si dopfiejete ve srovnánís bûÏn˘mi vozy nadstandardní bezpeãnost. I pfiesto v‰ak tento automobilnelze srovnávat se skuteãn˘mi off-roady. O nûkolik centimetrÛ zvednutásvûtlá v˘‰ka je samozfiejmû v urãit˘ch situacích pfiínosem, zároveÀ v‰aknení omezením v otázkách jízdních vlastností, protoÏe tûÏi‰tû vozu zÛstá-vá stále relativnû nízko. Vysokou míru aktivní bezpeãnosti zaji‰Èuje nejenstabilizaãní systém DSTC, ale také aktivní podvozek Four-C, upravujícícharakteristiku tlumení podle aktuální jízdní situace.

VOLVO XC90 – KDYÎ VÁS JE SEDM...PfiestoÏe v‰echna kombi znaãky Volvo jsou velmi prostorn˘mi vozy, ne-musí b˘t pût míst v interiéru vÏdy dostateãn˘ch. V ten okamÏik je tfieba za-mûfiit pozornost na model XC90 s interiérem aÏ pro sedm osob a zv˘‰e-nou svûtlou v˘‰kou. Jedná se o nejuniverzálnûj‰í model v nabídce znaãky.PfiestoÏe tento automobil vypadá jako stylové SUV a s nejvût‰ím potû‰e-ním vás bude prováÏet polními ãi lesními cestami, je jeho podstatou pfie-

dev‰ím h˘ãkání posádky prostorem, komfortem a variabilitou. Právû ten-to ojedinûl˘ mix rÛzn˘ch vlastností, kter˘ se setkává v automobilu s u‰le-chtil˘m a elegantním tvarem, má lví podíl na tom, Ïe Volvo XC90 nasbíra-lo po celém svûtû více neÏ pûtadvacet v˘znamn˘ch ocenûnív nejrÛznûj‰ích anketách. DÛkazem skuteãnû mistrnû navrÏeného kon-ceptu tohoto automobilu je fakt, Ïe zmiÀované ankety a soutûÏe byly jakodborné, tak urãené vefiejnosti.

Volvo XC90 je s v˘konn˘mi motory a bohatou v˘bavou navíc k dispozi-ci v celém spektru rÛzn˘ch modifikací. Na své si tak pfiijde zájemce o eko-nomickou a komfortní jízdu, kter˘ zvolí provedení s dieselov˘m motoremD5, stejnû jako zájemce o sílu a dynamiku. Pfiímo pro nûj je pfiipravenprestiÏní osmiválec nabízející sílu 315 k. Jakousi zlatou stfiední cestou jepotom u‰lechtil˘ pûtiválec 2,5T s v˘konem 210 k. S v˘jimkou osmiválcedodávaného v˘hradnû se samoãinn˘m ústrojím Geartronic je pfiipravenanejen automatická pfievodovka, ale také manuální, takÏe v nabídce je pûtrÛzn˘ch variant pohonu, z nichÏ kaÏdou lze mít v pûti nebo sedmimístnémprovedení.

PfiestoÏe Volvo XC90 vypadá jako stylové SUV a s nejvût‰ím potû‰ením vás bude prováÏet polními ãi lesními cestami, je jehopodstatou pfiedev‰ím h˘ãkání posádky prostorem, komfortem a variabilitou.

DÁREK K VÁNOCÒM? JE Z¤EJMÉ, ÎE I P¤ES SHODNOU ZÁKLADNÍ FILOZOFII A SPOLEâNÉVYZNÁVANÉ HODNOTY JSOU V·ECHNY ZMÍNùNÉ MODELY OSOBIT¯MI AUTOMOBILY URâEN¯MI PRO ODLI·NÉ SKUPINY ZÁKAZNÍKÒ. KROMù PROSTORU A KOMFORTU JE SAMOZ¤EJMÉ, ÎE KAÎD¯ AUTOMOBIL ·VÉDSKÉ AUTOMOBILKY JE NAVRÎEN TAK, ABY PO-SKYTOVAL SVÉMU MAJITELI POTù·ENÍ NEJEN Z JÍZDY, ALE TAKÉ Z JEHO VLASTNICTVÍ.ABY HO V·AK BYLO JE·Tù VÍCE, P¤IPRAVILA AUTOMOBILKA PRO VOZY KOMBI (KONKRÉT-Nù V50, V70 A XC70) SPECIÁLNÍ AKâNÍ MODEL SAFETY . JEHO SOUâÁSTÍ JE NEJENP¤ESTAVBA NA UÎITKOV¯ MODEL N1 ZDARMA, ALE TAKÉ SADA ZIMNÍCH PNEUMATIK PIRELLI VâETNù KOL (PRO MODEL XC70 LIT¯CH S DESIGNEM XENIA). TUTO NABÍDKU MÒÎETE VYUÎÍT U MODELÒ P¤EDAN¯CH DO KONCE LETO·NÍHO ROKU.

JEDNA FILOZOFIE,RÒZN¯ CHARAKTER


47

KOMBIVolvo XC70 je samozfiejmû

vybaveno pohonem v‰ech

kol, takÏe s ním bez potíÏí

zdoláte polní ãi lesní cestu

a v zimû si dopfiáváte ve

srovnání s bûÏn˘mi vozy

nadstandardní bezpeãnost.


48

Nároky na úspûchv relativnû tûÏk˘chpodmínkách velmirychle vyprofilovalypodobu vozidel,které dnes nemajína svûtû obdobu.


Jako kluk jsem bydlel v Praze-Stra‰nicích, z okna dûtskéhopokoje jsem koukal na kopec, jehoÏ torzo se dodnes jmenujeAltán a kter˘ byl z jedné strany lemovan˘ frekventovanou uli-cí. Jakmile pfii‰ly první mrazy a sníh, hned jsme v nejprud‰í ãás-ti kopce polévali vodou necel˘ metr ‰irok˘ pruh do té doby, do-kud tam nevznikla pûkná ledovka. Z pár prk˘nek jsem sistloukl jakési sedátko, odspoda pfiibil nûkolika ohnut˘mi hfiebí-ky staré brusle a po stranách udûlal z obyãejného provazu dvûucha. Pak uÏ mi nic nebránilo, abych celou zimu proÏíval adre-nalinové dobrodruÏství, kdyÏ jsem se díky zemské pfiitaÏlivostifiítil obrovskou rychlostí vstfiíc strmému konci kopce nad vo-zovkou. Byl jsem buì mimofiádnû ‰ikovn˘, anebo pfii mnû stáliv‰ichni svatí, ale nikdy jsem nevlítl na silnici pod jedoucí auto.

Jakmile slezl sníh, bylo dílem okamÏikÛ, aby si kaÏd˘ z násudûlal z nûkolika prken a koleãek od starého koãárku ãtyfiko-lovou káru, kterou jsme fiídili nohama. V té dobû se také rodilsport zvan˘ minikáry, v nûmÏ se dokonce pod dohledema taktovkou svazarmovsk˘ch organizací pofiádaly oficiálnísoutûÏe. Dostupné technologie pomáhaly zruãn˘m tatínkÛmv rámci regulí vytvofiit bezmotorové monoposty s volantema brzdami. Od té doby uplynulo více neÏ tfiicet let. Pfiedstavtesi také, Ïe takovou minikáru nestaví nad‰en˘ tatínek z toho,co vymetl v rohu garáÏe, ale automobilka s pouÏitím nejmo-dernûj‰ích technologií.

RADOST V SRDCIThe Extreme Gravity Racing Series (XGR) vznikla teprve v ro-ce 2003 a zaloÏil ji Don MacAllister. Jeho úsilí pomoci dûtemv pûstounské péãi pfii integraci do spoleãnosti neuniklo pozor-nosti Kongresu Spojen˘ch státÛ. MacAllister sám byl opu‰tû-n˘m dítûtem, a právû proto hledal cesty, jak pomoci. Jehomy‰lenka na zaloÏení XGR od poãátku poãítala s úãastí vel-k˘ch korporací, které tak dostanou kromû prezentace vlast-ních technologick˘ch schopností moÏnost v rámci celosvûto-vého t˘mu pomoci dûtem v pûstounské péãi. Pfii pfiíleÏitostijednotliv˘ch lokálních podnikÛ se mohou dûti podílet na orga-nizaci, a získávat tak cenné a placené pracovní zku‰enosti.

Podoba jednotliv˘ch podnikÛ XGR se mûnila stejnû rychlejako technická úroveÀ bezmotorov˘ch vozítek, k jejichÏ poho-nu slouÏí pouze zemská pfiitaÏlivost. Zaãátky charakterizovalystarty z vyv˘‰en˘ch ramp na rovn˘ch úsecích silnice.Následnû se konání jednotliv˘ch závodÛ pfieneslo do kopco-vitého terénu na silnice s mnoÏstvím zatáãek. Nároky na ús-

pûch v relativnû tûÏk˘ch podmínkách velmi rychle vyprofilova-ly podobu vozidel, které dnes nemají na svûtû obdobu. S kva-litou techniky se pochopitelnû profesionalizují i doprovodnét˘my technikÛ a podél tratû stále pfiib˘vá divákÛ. Zatímco pfie-de dvûma lety se XGR zúãastnily dva profesionální t˘my z de-signérsk˘ch studií Porsche a Mazda, v leto‰ním roce to bylojiÏ devût automobilek a zájem o tuto aktivitu projevují médiapo celém svûtû. Technika, která se dnes na tratích objevuje,demonstruje také z pohledu ‰etrnosti k Ïivotnímu prostfiedímoÏnosti automobilov˘ch v˘robcÛ. Zcela jistû pak nebudedlouho trvat a nûkterá technická fie‰ení, která se dnes obje-vují v bezmotorov˘ch soutûÏních vozidlech, naleznete takéu sériov˘ch automobilÛ.

VOLVO EXTREME GRAVITY Leto‰ní rok byl v˘znamn˘ také pro spoleãnost Volvo, která pot˘dnech usilovné v˘vojové a testovací práce postavila svÛjspeciál Volvo Extreme Gravity jiÏ podruhé na start tohoto cha-ritativního závodu. KdyÏ Volvo Gravity Car nabíralo rychlostcestou z kopce na ulici Jack’s Peak Drive v kalifornskémMonterrey, dosáhl tento aerodynamicky tvarovan˘ automobilvítûzné rychlosti 87 km/h. Konstruktér Blair Taylor byl velmipotû‰en zejména jízdními vlastnostmi speciálu, protoÏe vev‰ech jízdních situacích zÛstávalo vozidlo velmi stabilní.Spoleãnost Volvo Cars tak obdrÏela velmi prestiÏní VelkouCenu za nejrychlej‰í automobil v závodû 2005 Extreme GravityCompetition.

„Celkovû se nám celá akce velmi líbila. Byl to zábavn˘ denpln˘ závodÛ. Vidût v˘razy na tváfiích dûtí bylo pro nás tou nej-lep‰í odmûnou,” fiekl Blair Taylor.

Zakladatel XGR MacAllister se potom dal sly‰et: „Dne‰níden mûl své svûtlé i stinné stránky, ale závodilo se bezpeãnû,ãestnû a objevily se i nûkteré nové prvky. Dûti tu byly s námia spoleãnû jsme svûtu ukázali nûco, co dosud nevidûl.”

V loÀském roce získalo Volvo cenu za design a sv˘m dosa-vadním úãinkováním je ‰védsk˘ v˘robce automobilÛ natoliknad‰en, Ïe se jiÏ nyní tû‰í na pfií‰tí roãník.

Sleduji takové poãínání se znaãn˘m uznáním a vracím sev duchu zpût do klukovsk˘ch let. NetouÏím b˘t kosmonautem,policajtem, popeláfiem nebo jezdcem Formule1. Chtûl bychi dnes usednout do takového vozítka, fiítit se se smrtí v oãích„‰palírem lidí” z kopce a b˘t tfieba poslední. Plnû by mû pak uspo-kojilo vûdomí, Ïe jsem se pobavil a nûkomu druhému pomohl.

49

KONCEPT

MALÍ (VELCÍ) KLUCIDOKÁÎETE SI P¤EDSTAVIT, ÎE SEDÍTE, âI SPÍ·E LEÎÍTE VE VOZÍTKU, KTERÉ SE

¤ÍTÍ Z KOPCE DOLÒ RYCHLOSTÍ 87 KM/H? BEZ VELKÉHO NAD·ENÍ BY NIKDY

NIC PODOBNÉHO NEVZNIKLO, ZA TAKOV¯M V¯SLEDKEM V·AK STOJÍ VEDLE

KLUKOVSKÉ DU·E NOTNÁ DÁVKA DOSPùLOSTI.

T E X T P E T R L Á S K A F O T O A R C H I V V O L V O

KDYÎ VOLVO GRAVITY CAR NABÍRALO RYCHLOST CESTOU Z KOPCE NAULICI JACK’S PEAK DRIVE V KALIFORNSKÉM MONTERREY, DOSÁHL TENTOBEZMOTOROV¯ AUTOMOBIL VÍTùZNÉ RYCHLOSTI 87 KM/H.


50


51

BEZPEâNù I BEZ ST¤ECHYDÒMYSLNOU KONSTRUKCÍ VOLVO V NOVÉMKUPÉ-KABRIOLETU POTLAâILO TRADIâNÍKONFLIKT MEZI BEZPEâNOSTÍ A EMOCEMI.âÍM TO, ÎE SE VOLVU PODA¤ILO POSTAVITKABRIOLET STEJNù BEZPEâN¯ JAKO SEDAN?

T E X T P E T R H A N K E F O T O A R C H I V

Nové Volvo C70 s pevnou skládací stfiechou je velmi atraktivním automobilem, kter˘ hodlá ve v‰ech ohledech úspû‰nû navázat nasvého stejnojmenného pfiedchÛdce. Novinka emotivních tvarÛ pfii-chází s osvûdãenou technikou, v˘konn˘mi motory a zejména s vel-mi vysok˘m bezpeãnostním standardem, kter˘ mezi v‰emi otevfien˘-mi vozy na trhu nemá obdoby.

Je známou vûcí, Ïe s kabriolety se jezdí mnohem aktivnûji neÏs bûÏn˘mi automobily – k tomu doslova vybízí jejich charakter.Otevfiené vozy jsou proto ãastûj‰ími úãastníky dopravních nehod.Aãkoliv se to na první pohled nemusí zdát, absence stfiechy má vel-mi negativní vliv na bezpeãnostní standard a nemusí se ani jednato pfievrácení o sto osmdesát stupÀÛ.

ZÁKLADEM JE KAROSERIEPfiedchozí generace kabrioletu C70, která se pfiedstavila v roce1998, byla z hlediska bezpeãnosti mezi otevfien˘mi automobily eta-lonem. Novinka se snaÏí na tuto pozici nejen navázat, ale bezpeã-nostní standard nového kupé-kabrioletu vyrovnat s modely s pev-nou stfiechou. JelikoÏ poÏadavek na vysokou míru bezpeãnosti bylpfiítomn˘ jiÏ v ran˘ch fázích v˘voje tohoto modelu, byl implemento-ván pfiímo do skeletu jeho karoserie. Konstrukce byla zesílenas ohledem na absenci stfiechy. Právû stfiecha hraje pfii absorbování

BEZPEâNOST


52

nárazové energie znaãnou roli. Díky tomu bylo tfieba zesílen˘ stfied-ní B sloupek upravit tak, aby vût‰inu energie pfii nárazu z boku pfie-nesl do podlahy vozu, která je doplnûna nûkolika pfiíãníky.

Karoserie, jejíÏ tuhost je základem pro kaÏd˘ bezpeãn˘ automo-bil, je nyní oproti pfiedchozí generaci vozu C70 dvojnásobnû tuháv krutu. Zcela nové je zavû‰ení dvefií, které tvofií souãást ochrannéklece kolem cestujících. Pfiední A sloupek je vyroben pokrokovoutechnikou hydroformování, kdy je profil z vysokopevnostní ocelitvarován do poÏadovaného tvaru pomocí tlaku vody. Tím se dosa-huje v˘jimeãné kombinace pevnosti a nízké hmotnosti.

Karoserie samozfiejmû disponuje nárazov˘mi zónami vpfiedu i vza-du. Vpfiedu se jedná podobnû jako u modelÛ S40 a V50 o dvou-stupÀovû fie‰ené deformaãní oblasti s moÏností posunu motoru aÏo 150 mm dozadu, aniÏ by pronikl do prostoru pro posádku. V pfií-padû nárazu zezadu je karoserie taktéÏ uzpÛsobena pro úãinné po-hlcení nárazové energie. Zvlá‰tní pozornost byla vûnována také za-mezení prÛniku sloÏené stfiechy do prostoru pro posádku.V pfiípadû intenzivnûj‰ího zadního nárazu se sloÏenou stfiechou sesamoãinnû aktivují bezpeãnostní vystfielovací oblouky, chránící po-sádku pfied pfiedmûty, které by mohly b˘t vymr‰tûny z vozu, jenÏ dokabrioletu narazí.

ROPS – SYSTÉM PROTI P¤EVRÁCENÍVelmi tuh˘ pfiední A sloupek je nedílnou souãástí systému ochranyproti pfievrácení, kter˘ znaãka Volvo naz˘vá ROPS (Roll OverProtection System). Jeho druhou ãástí, tentokrát ov‰em za prosto-rem pro posádku, je dvojice pyrotechnicky spustiteln˘ch vystfielo-vacích ochrann˘ch obloukÛ, které se samoãinnû aktivují v pfiípadûpfievrácení vozu. K nim se vztahuje jedna zajímavost: i v pfiípadû, Ïe

je nataÏena pevná skládací stfiecha, se oblouky aktivují a díky hro-tÛm na sv˘ch ‰piãkách prorazí sklenûné zadní okno, ãímÏ ochráníposádku vozu.

Volvo se bezpeãností svého otevfieného modelu chtûlo co moÏnánejvíce pfiiblíÏit úrovni, jakou nabízejí klasické sedany. Z tohoto dÛ-vodu vyvinulo napfiíklad zcela ojedinûl˘ systém airbagÛ. JelikoÏotevfiené automobily pfiirozenû postrádají stfie‰ní sloupky, v nichÏjsou bûÏnû uloÏené hlavové airbagy, bylo tfieba u modelu C70 pfii-jít s nov˘m fie‰ením. Hlavové airbagy neboli nafukovací clony IC sevystfielují z horní ãásti dvefií a díky speciální konstrukci se vzpfiímímezi hlavy cestujících a boãní okna. Pracují tak v souãinnosti sestandardními boãními a ãelními nafukovacími vaky.

P¤ESTO JE LEP·Í NEHODÁM P¤EDCHÁZETOchrana v‰ech ãlenÛ posádky je samozfiejmû extrémnû dÛleÏitouvlastností, v níÏ nov˘ kupé-kabriolet Volvo C70 vyniká nad své kon-kurenty, nicménû pfiesto je nejúãinnûj‰í ochranou samotn˘m neho-dám pfiedcházet. Právû z tohoto dÛvodu nové Volvo C70 disponu-je velmi vyspûl˘m podvozkem s víceprvkovou zadní nápravoua v˘konnou brzdovou soustavou.

Standardem je také ochranná elektronická „síÈ”. Tvofií ji nejenstabilizaãní systém DSTC, ale také unikátní software zvan˘ IDIS,kter˘ monitoruje chování vozu a reakce fiidiãe a v krizov˘ch situa-cích je napfiíklad schopen pozdrÏet vyzvánûní telefonu ãi pfiíjemSMS tak, aby nedo‰lo k naru‰ení koncentrace fiidiãe.

Jako zdánlivá maliãkost se mÛÏe jevit i rozmûrné sklenûné a vy-hfiívané zadní okno zaji‰Èující potfiebn˘ v˘hled dozadu ãi celkovûvelmi pohodová atmosféra uvnitfi vozu, coÏ jsou dal‰í vlastnosti sni-Ïující moÏnost nehody.

KONSTRUKCE BYLA ZESÍLENA S OHLEDEM NA ABSENCI ST¤ECHY. PRÁVù ST¤ECHAHRAJE P¤I ABSORBOVÁNÍ NÁRAZOVÉ ENERGIE ZNAâNOU ROLI. DÍKY TOMU BYLO T¤E-BA ZESÍLEN¯ ST¤EDNÍ B SLOUPEK UPRAVIT TAK, ABY VùT·INU ENERGIE P¤I NÁRAZUZ BOKU P¤ENESL DO PODLAHY VOZU, KTERÁ JE DOPLNùNA NùKOLIKA P¤ÍâNÍKY.

BEZPEâNOST


53

Ze v‰eho nejdfiíve musíte mít v ruce scénáfi. Jezajímavé, Ïe napsání takového dílka vám nûkdyzabere jen dvû hodinky, a jindy se s ním mofiítetfieba pÛl dne, vypijete nûkolik ‰álkÛ kávy a stáleto prostû není ono. Ideální je, pokud jste, kromûmotoristického novináfie, i vystudovan˘ scenáris-ta. Pak se pfiedpokládá, Ïe umíte pracovat sesvou bohatou pfiedstavivostí a dokáÏete napsatnûco, co lze skuteãnû natoãit. JestliÏe jste tentoobor nikdy nestudovali, nezb˘vá nic jiného, neÏsledovat ruku zku‰enûj‰ích kolegÛ a kaÏdoden-ním drilem tomu pfiijít na kloub. Není to tak sloÏi-té, jak by se na první pohled mohlo zdát. I kdyÏ jepravdou, Ïe nûkdo se to nauãí za pár t˘dnÛ a nû-kdo nikdy.

IDEOVÁ P¤ÍPRAVAPoslední Èuknutí na klávesnici poãítaãe a scénáfije hotov. Teì uÏ ho jen rozeslat produkci a reÏi-sérovi. Samozfiejmû je tfieba se s nimi spojit ales-poÀ telefonicky a probrat patfiiãné detaily.Napfiíklad místo, kde se bude natáãet. Je hol˘nesmysl tfieba tahat terénní automobil na závod-ní okruh a luxusní limuzínu doprostfied kameno-lomu. Také máte ãas reÏisérovi v klidu vysvûtlit,co jste vlastnû tím textem, kter˘ od vás dostal,mysleli. A Ïe kdyÏ pfiirovnáváte siluetu auta kprofilu slona, rozhodnû není tfieba si tohohle cho-botnatce na natáãení pÛjãovat z nejbliÏ‰ího cir-kusu. Existují totiÏ reÏiséfii, ktefií se toho mÛÏouchytit, a pfiítomnost alespoÀ malého zvífiátka vy-Ïadovat. KdyÏ nastane den „D”, jede se toãit.

BEZ T¯MU TO NEJDENa vámi vybraném naprosto idylickém místû sesejde cel˘ ‰táb vãetnû moderátora. Toho si urãi-tû pfiedstavit dokáÏete, ale co se skr˘vá pod slo-víãkem ‰táb? Jednak osoba reÏiséra, kter˘ májasnou pfiedstavu o tom, jak natoãená vûc bude

vypadat, a také má ve v‰em poslední slovo. Dáleje ãlenem t˘mu kameraman, kter˘ pfiesnû ví, jakostfiit (Ïádn˘ automat jako u domácí videokame-ry), clonit a také pohybovat kamerou tak, aby ob-raz nebyl roztfiesen˘, trhan˘, a kdovíco je‰tû, conám u domácího videa normálnû nevadí. Nelzezapomenout, Ïe kaÏd˘ zábûr musí mít svÛj zaãá-tek a konec. To uÏ zabíháme do podrobností, kekter˘m se hodí spí‰e skripta FAMU neÏ magazínV-style. Nesmíme v‰ak opomenout kamerovéhotechnika a zvukafie v jedné osobû. Ten zná ka-meru dopodrobna a pfiesnû ví, k ãemu to kterétlaãítko slouÏí. Navíc jeho vycviãené u‰i hlídajínejen správnou úroveÀ zvuku, ale i ve‰keré brep-ty a ‰kobrtnutí moderátora.

NATÁâENÍ JE ¤EHOLETak jsme si pfiedstavili ‰táb a na zmiÀovaném idy-lickém místû mÛÏe poprvé zaznít reÏisérovo kou-zelné slovíãko „klap“, které odstartuje zábûr. V tuchvíli se opodál rozezní tóny motorové pily, zaã-nou nad vámi pfielétat letadla ãi se dostaví nûkdoz domorodcÛ, kterému vadíte víc neÏ plevel na za-hrádce. Co naplat, nezb˘vá neÏ v‰echno sbalita pfiesunout se jinam. Jakmile natoãíte v‰echnyvstupy moderátora a statické zábûry automobilu,je ãas na jízdy – auto je samozfiejmû nejhezãív pohybu. Takov˘ch zábûrÛ je tfieba pomûrnûhodnû a bohuÏel se nedají natoãit jen na jednommístû. A tak se hledají zatáãky s hezk˘m pozadím,rovinky i horizonty. Kamera se staví na stativ a to-ãí se prÛjezdy, nebo se montuje na bok i záì ka-merového auta a toãí se takzvané „sledovaãky”.Mnohdy jde o doslova kaskadérské kousky. TokdyÏ kameraman s dvanáctikilovou kamerou v ru-ce visí za jízdy z okénka a snaÏí se natoãit co nej-hezãí detail otáãejícího se kola. Ve v‰ech podob-n˘ch pfiípadech v‰ak jde o naprostou souhrucelého t˘mu, na kter˘ je stoprocentní spolehnutí.

Na rty se mi dere známá prÛpovídka „s chutí dotoho, a pÛl je hotovo”. Jakmile se dotoãí, je totiÏopravdu hotova teprve pÛlka práce.

ST¤IHAâ NENÍ HOLIâNatoãen˘ materiál dostane reÏisér pfiepsan˘ navideokazetu, aby mohl provést script. Spolu s ob-rázkem totiÏ bûÏí i ãíselné kódy, a tak reÏisérsnadno najde zaãátek i konec zábûru, kter˘ muvyhovuje. V podstatû jde o to, Ïe se musí dodrÏeturãitá pravidla a posloupnosti. A nastává ãaspfiesunout se do stfiiÏny za stfiihaãem. Samo-zfiejmû se nejedná o Ïádnou místnost s lazební-kem, kter˘ by zkrá‰loval va‰e kadefie. Stfiihaã jeãlovûk, bez nûhoÏ se prostû neobejdete. Kromûtoho, Ïe ovládá samotn˘ stfiihací program, mái vytfiíben˘ cit pro zábûry, ovládá rÛzné trikya mnoho dal‰ích specialit, které nutnû potfiebu-jete. Zatímco reÏisér se stfiihaãem si tak „‰mika-jí” natoãen˘ materiál, hudební dramaturg pfie-m˘‰lí nad hudbou k danému autu ãi reportáÏi.JestliÏe stfiíháte reportáÏ o adrenalinovém vy-stoupení kaskadérÛ, asi tûÏko to pÛjde dohro-mady tfieba s dechovkou. Nakonec se to v‰ech-no smíchá a opatfií grafikou – napfiíkladinformacemi o zdvihovém objemu, maximálnírychlosti a podobnû. Práce, kterou jsme si natûchto fiádcích popsali, pak v televizi probûhne zaãtyfii minuty. A pfiitom si leckdo fiekne „staãízmáãknout tlaãítko, a uÏ se toãí”. VÏdyÈ je to takjednoduché! Nebo není?

AUTOMOTOREVUE

Premiéra kaÏdou sobotu ve 12.35 na âT1� www.amrevue.cz

JAK SE TOâÍ AUTO MOTO REVUEASI VùT·INA Z NÁS MÁ DNES DOMA NùJAKOU TU VIDEOKAMERU. ZA¤ÍZENÍ RÒZNÉ VE-LIKOSTI A FORMÁTU, KTERÉ ZVùâNÍ POHYBLIVÉ OBRÁZKY Z DOVOLEN¯CH, V¯LETÒ âIRODINN¯CH SE·LOSTÍ. STAâÍ ZMÁâKNOUT TLAâÍTKO, A UÎ SE TOâÍ. TOâÍ SE TO, CO JEDALEKO I BLÍZKO, CO SE DùJE NAPRAVO I NALEVO A NùKDY I CO JE DOLE âI NAHO¤E(TO KDYÎ KAMERU ZAPOMENEME VYPNOUT). VEâER SE V·ICHNI POSADÍ DO K¤ESLAA DOMÁCÍ KINO MÒÎE ZAâÍT. VÎDYË JE TO TAK JEDNODUCHÉ! NO A PRÁVù ÎE NENÍ.

T E X T A F O T O M A R T I N S M O L Í K

AKCE


54

TAXI, PROSÍMP¤ED VÍCE NEÎ 75 LETY SI KDOSI V MLADIâKÉ AUTOMOBILCE VOLVOUVùDOMIL, ÎE AUTOMOBILÒM PRO TAXISLUÎBU JE NUTNÉ VùNOVATJIÎ P¤I KONSTRUKCI A V¯ROBù MIMO¤ÁDNOU POZORNOST.

T E X T P E T R L Á S K A F O T O A R C H I V V O L V O


55

HISTORIE

·PETKA SOUâASNOSTIMívám ãasto pocit, Ïe jsme snad jedinou zemí nasvûtû, kde má slovo „taxi” pejorativní v˘znam. Aninemusíte dlouho hledat ve slovnících cizích slov,abyste pochopili, Ïe ten cizojazyãnû znûjící v˘razskr˘vá nûco negativního. Jde pfiece o zamûstná-ní, resp. sluÏbu jako jakoukoliv jinou. Principiálnûtedy nevidím nic ‰patného na tom, Ïe mû nûkdoodveze za úplatu tam, kam potfiebuji.

U nás se za minulého reÏimu stali mládenciv bíl˘ch ponoÏkách, mokasínech a koÏen˘chbundách do pasu trnem v oku celé spoleãnosti.Zejména tím, Ïe dávali v‰em okázale najevo svouekonomickou nadvládu. Po roce 1990 pak dalakomunální politika této branÏi korunu tím, Ïe ne-chala naprosto neregulovanû bujet dÏungli, v níÏse neprosadili ti poctiví, ale ti silnûj‰í.

Není pochyb o tom, Ïe byste jenom tûÏko hle-dali jiné prostfiedí, kde dostane osobní automobilvíce zabrat. Pfii koupi taxi jde pfiedev‰ím o ãistûracionální úvahu, kterou si pofiízení v˘robníhoprostfiedku zaslouÏí. Spokojenost provozovatelÛtaxi s dan˘m automobilem je potom jednouz nejlep‰ích referencí také pro bûÏné motoristy.Neexistuje nikde na svûtû taxíkáfi, kter˘ by si sezdrav˘m rozumem pofiídil nepraktick˘, nespoleh-liv˘ ãi provozními náklady pfiíli‰ drah˘ automobil.

KONEâNù DO MINULOSTIUÏ od poãátku existence automobilky Volvo stá-le nûkdo myslel na poslání automobilÛ taxia v bfieznu 1930 sjely z v˘robního pásu první au-tomobily, které byly speciálnû navrÏené pro tutosluÏbu. Abych byl pfiesn˘, jiÏ v roce 1929 se uve-dením modelu PV651 na trh objevil mezi taxíká-fii velmi oblíben˘ automobil. Nebylo to jen díky je-ho ‰estiválcovému motoru, ale pfiedev‰ím jehoprostornosti a robustnosti stavby. O rok pozdûjinásledovaly jiÏ speciálnû pfiipravené derivátys oznaãením TR671 a TR672. Písmena TR(‰védsky „trafikvagn”) oznaãovala automobily ur-ãené pro taxisluÏbu. Objevilo se je‰tû provedeníTR670, které nabízelo samotn˘ podvozek. Prvníãíslice v oznaãení prozrazovala, Ïe pod kapotouse skr˘vá ‰estiválec, sedmiãka znamenala, Ïe in-teriér nabízí místo pro sedm cestujících, a po-slední ãíslo pouze identifikovalo verzi. Technickyvycházely první vozy taxi z modelové fiady PV650a PV651, mûly v‰ak rozvor zvût‰en˘ na3100 mm, aby v interiéru nalezlo místo sedm ce-stujících, jejichÏ zavazadla pak byla uloÏena nanosiãi v zadní ãásti automobilu.

Nabídka modelové fiady TR6 skonãila v polovi-nû tfiicát˘ch let u provedení s oznaãením TR679a byla nahrazena automobilem, jehoÏ rozvor bylzvût‰en na úctyhodn˘ch 3250 mm a nesl v prÛ-bûhu let 1935 aÏ 1937 oznaãení TR701 aÏ

TR704. Rozmûrné a robustní taxi pohánûl silnûj-‰í motor s nejvût‰ím v˘konem 80 k, coÏ byla natehdej‰í dobu více neÏ slu‰ná hodnota. S ohle-dem na tehdej‰í délku Ïivotního cyklu automobi-lu mûla pro taxisluÏbu urãená vozidla Volvo jepi-ãí Ïivot. UÏ v roce 1938 totiÏ mizí z oznaãenípísmena TR a na svût pfiichází taxi s oznaãenímPV801 a 802, které se v podstatû se shodn˘mtechnick˘m základem mohlo pochlubit v˘raznûmodernûj‰ími tvary karoserie. Rozvor zÛstávalstejn˘, sedadla v‰ak byla upravena tak, aby in-teriér pojal osm cestujících, jejichÏ kufry se jiÏmohly uzavfiít do zavazadlového prostoru.·estiválec zdvihového objemu 3,7 litru jiÏ nabízelnejvût‰í v˘kon 90 k a vynikal mimofiádnou spo-lehlivostí zejména v nároãn˘ch klimatick˘ch pod-mínkách severu. Pfiíchodem tohoto modelu sev podstatû ukonãila doba hledání a potfieby trhuse s nabídkou v˘robce pfiekryly na dal‰ích desetlet. V roce 1948 byla v˘roba modelové fiadyPV800/820 ukonãena. Vstfiíc svému osudu ta-xíkáfiského mezka tehdy nakrátko vykroãil modelPV60.

POHODLÍ PRO MILION KILOMETRÒV roce 1950 byl na trh uveden dal‰í model spe-ciálnû navrÏen˘ pro taxi, kter˘ se mûl stát nej-známûj‰ím ‰védsk˘m taxíkem znaãky Volvo v po-váleãné dobû. Byl to model PV831. Ve ·védskudostal láskyplnou pfiezdívku Suggan – coÏ zna-mená „prasnice”! Rozmûrná karoserie, ponûkudpfiipomínající americké vnímání automobilu, stálenabízela dostatek prostoru pro sedm, resp. osmcestujících a pod kapotou byl stále stejn˘ ‰esti-válec zdvihového objemu 3,7 litru, kter˘ v‰ak byls ohledem na tehdej‰í poznatky a dostupnétechnologie modernizován. Zadní dvefie si zacho-valy závûsy vzadu a charakterizovaly pfiedstavyVolva o praktickém automobilu taxi. V padesá-t˘ch letech pÛsobila na ‰védském trhu celá fiadakarosáfisk˘ch firem, které nakupovaly pouzepodvozky s motorem modelu PV831 a pfiestavo-valy je na sanitky, dodávky a pohfiební vozidla.Díky robustnosti a úctyhodn˘m rozmûrÛm sezrodila také „civilní” verze PV831, která nesla ná-zev Disponent (President) a mûla slouÏit jako re-prezentativní automobil s fiidiãem pro vedoucípracovníky spoleãností. Rozmûrn˘ interiér bylzdoben vlnûnou tkaninou, jemn˘mi koberci a ce-stující mûli k dispozici nûkolik zapalovaãÛ nadoutníky. Cílovou skupinu v‰ak tento automobilnezaujal podle oãekávání, a provedení pro taxi-sluÏbu tak zÛstalo obchodnû v˘raznû úspû‰nûj‰í.Poslední v roce 1958 vyroben˘ model nesloznaãení PV834.

AÏ do roku 1966, kdy bylo v provedení pro taxi-sluÏbu uvedeno na trh Volvo 144, nebyla nabídka

speciálních vozidel taxi pokryta. Model Volvo120 (Amazon) byl pro tento úãel v interiéru pfií-li‰ mal˘, a tak PV831/834 slouÏilo nezfiídka aÏdo sedmdesát˘ch let. Nebylo zvlá‰tností, Ïe natachometru tûchto automobilÛ za dobu jejichsluÏby pfiibylo více neÏ milion kilometrÛ. Robustnísedmi ãi osmimístné automobily jiÏ patfiily minu-losti a taxisluÏba se stala doménou pohodln˘chpûtimístn˘ch sedanÛ 144 i pfiesto, Ïe v˘robcenenabízel verzi se vznûtov˘m motorem. Od roku1979 se roz‰ífiila nabídka pohonn˘ch jednoteko vznûtové motory, coÏ ocenili pfiedev‰ím provo-zovatelé taxisluÏby. Tradice sedmi ãi osmimíst-n˘ch karoserií zcela nevymfiela. Na silnicích lzedodnes potkat prodlouÏené varianty modelov˘chfiad 200, 700 a 900.

Spoleãnost Volvo Car Corporation je povûstnásvou produkcí experimentálních automobilÛ, ne-pochybnû pak rozumí tomu, jak vyrobit kvalitnítaxi. V roce 1976 pfiedstavil tradiãní v˘robce ex-perimentální taxi znaãky Volvo (Volvo Experi-mental Taxi), které bylo vyvinuto pro designér-skou soutûÏ, podporovanou Muzeem moderníhoumûní v New Yorku. Jedin˘ postaven˘ prototypbyl novátorskou studií, pokud jde o bezpeãnost,funkci a ergonomii. Experimentální taxi znaãkyVolvo sice nebylo uvedeno do v˘roby, stalo senicménû inspirací pro nové postupy, jak uãinit jíz-du automobilem bezpeãnûj‰í a hospodárnûj‰í.Dnes jej mÛÏeme spatfiit v muzeu Volvav Göteborgu.

Divize Volvo Car Special Vehicles prodávádnes pfiibliÏnû 20 000 speciálních automobilÛVolvo roãnû a domácí trh je pro vozidla taxi sa-mozfiejmû nejv˘znamnûj‰í. Mezi exotiãtûj‰í místapatfií severokorejsk˘ Pchjongjang, kde lze je‰tûdnes spatfiit mnoho taxíkÛ z fiady Volvo 144 z po-ãátku sedmdesát˘ch let.

V sedmdesát˘ch letech setaxisluÏba stala doménoupohodln˘ch pûtimístn˘chsedanÛ 144 i pfiesto, Ïev˘robce nenabízel verzi sevznûtov˘m motorem.


56

CLIVE RADÍ

PUD SEBEZÁCHOVYPOKUD SE VÁS TO P¤ÍMO NEDOT¯KÁ, VNÍMÁTE JEDNOTLIVÁ SDùLENÍ O DOPRAV-NÍCH NE·TùSTÍCH S JAK¯MSI ODSTUPEM. KOLIK ÎIVOTÒ, A ZEJMÉNA DùT-SK¯CH, BY MOHLO B¯T U·ET¤ENO, KDYBY KAÎD¯ ZA VOLANTEM AUTOMOBI-LU CÍTIL VÍCE OSOBNÍ ODPOVùDNOSTI.

T E X T C L I V E B E N G S S O N F O T O A R C H I V

Prozradím vám nûkolik ãísel ze statistiky dopravních nehod.Pfiedstavte si, Ïe od leto‰ního ledna k poãátku listopadu, kdyvznikal tento ãlánek, zmizela ze ‰kolních lavic víc neÏ jedna pûk-nû plná tfiída dûtí, které zahynuly pfii dopravních nehodách. Tfiicettfii dûtí, coÏ je o 13 více neÏ za srovnatelné období roku 2004, sejednoho dne nevrátilo domÛ, a nikdy uÏ ani nevrátí. Umíte si pfied-stavit, Ïe by to jednou mohlo b˘t i to va‰e dítû, umíte se vÏít do situace, Ïe byste své dítû pfieÏili? Já ne, a to moje poãetná rodi-na zku‰ebních figurín nemá na rozdíl od vás srdce.

Z tohoto poãtu usmrcen˘ch dûtí bylo 8 chodcÛ, o jedno dítû ví-ce neÏ vloni, 3 dûti pak zahynuly jako cyklisté, kdyÏ v pfiedcho-zím roce byla na tomto fiádku statistiky nula! Dvû z nich usedlynaposledy na motocykl jako spolujezdci, a jestli dobfie poãítám,pak rovn˘ch 20 dûtí zemfielo jako spolujezdci v osobním auto-mobilu, z nichÏ pak rovná polovina nepouÏila Ïádn˘ bezpeãnost-ní zádrÏn˘ systém. MoÏná mohly dnes b˘t se sv˘mi rodiãi a ka-marády. A protoÏe já jsem byl stvofien v Bezpeãnostním centruautomobilky Volvo proto, abych vám „mûkkou‰Ûm” pomáhalsvou kaÏdodenní prací pfieÏít pfii nehodû, budu se v tuto chvíli vû-novat pouze tomu, kam aÏ dnes zádrÏné systém dospûly. K to-mu, aby va‰e dítû pfiecházelo silnici tam, kde má, nepomÛÏe Ïád-ná technika, pouze va‰e v˘chova. K tomu, abyste zejménav obydlen˘ch oblastech a v blízkostech ‰kol a dûtsk˘ch hfii‰È do-drÏovali rychlostní limity a vûnovali provozu zv˘‰enou pozornost,pomÛÏe va‰e vlastní odpovûdnost.

Pfiestanu mentorovat a pfiesunu se do roviny, kdy s úctou vní-mám vá‰ pfiístup k bezpeãnosti provozu. Pokud jste udûlali v‰e

pro bezpeãnost vlastní a v‰ech spolucestujících, závisí v pfiípadûnehody va‰e Ïivoty a zdraví jen na kvalitû prvkÛ pasivní bezpeã-nosti. V tu chvíli jiÏ nemÛÏete nic ovlivnit, o následcích nehody uÏrozhoduje práce jin˘ch. Pfii v‰í skromnosti musím fiíct, Ïe i ta moje.

My‰lenka pfiepravovat miminka a malé dûti zády ke smûru jíz-dy vznikla v ‰edesát˘ch letech ve ·védsku. Jejím otcem byl pro-fesor Bertil Aldman z Chalmers University v Gothenburgu.Profesor Aldman se inspiroval sedadly, která pfii startu a pfii pfii-stávání pouÏívali astronauti mise Gemini. Jejich sedadla mûlaspeciální tvar, kter˘ umoÏÀoval rozloÏení sil po celém povrchuzad. Princip dûtsk˘ch sedaãek obrácen˘ch zády ke smûru jízdyje naprosto stejn˘. V pfiípadû ãelního nárazu jsou pÛsobící sílyrozloÏeny na celá záda dítûte, a ne pouze na zraniteln˘ krk.

V‰echny laboratorní testy i anal˘zy reáln˘ch nehod prokázaly,Ïe by dítû aÏ do vûku ãtyfi let nemûlo kvÛli hmotnostní dispro-porci mezi hlaviãkou a tûlem i vzhledem ke stavu v˘voje krãnípátefie sedût po smûru jízdy. V pfiípadû nehody totiÏ nedokáÏe,sedí-li ãelem ke smûru jízdy, pfieãkat pÛsobení sil bez újmy nazdraví. Pokud v‰ak sedí proti smûru jízdy, jsou v‰echny pÛsobícíenergie rozloÏené do cel˘ch zad a hlaviãka je stále podepfiená.

Neumím si pfiedstavit, Ïe byste mohli pro své dítû udûlat ménû,neÏ Ïe se pfii jízdû automobilem postaráte o jeho odpovídající za-bezpeãení. Máma kaÏdého Ïivoãi‰ného druhu na Zemi dûlá na-prosto intuitivnû pro bezpeãnost sv˘ch mlad˘ch v‰e, co je v je-jích silách. âlovûk jako inteligentní bytost by mûl pfiirozenû proochranu sv˘ch potomkÛ dûlat je‰tû mnohem víc. Tfieba proto, Ïemu byla dána schopnost myslet a vynalézat...

V·ECHNY LABORATORNÍ TESTY I ANAL¯ZY REÁLN¯CH NEHOD PROKÁZALY, ÎE BYDÍTù AÎ DO VùKU âTY¤ LET NEMùLO SEDùT PO SMùRU JÍZDY.


V˘sledkem nûkolikaletého spoleãného v˘voje je olej, kter˘ doposud jako jedin˘pro‰el testy motorÛ znaãky Volvo s prodlouÏen˘m servisním intervalem.Dopfiejte svému Volvu olej Castrol SLX R-Tec 0W-30 a Vá‰ vÛz ocení Va‰i volbu.

Volvo doporuãuje Castrol Z lásky k motoru.

Castrol R-Tec_V-style 12.10.2004 8:05 Stránka 1

58

AUTOLÉKA¤STVÍV OBOU PRODEJNÁCH PRAÎSKÉ SPOLEâNOSTI AUTO HASE ZJISTÍTE,ÎE AUTOMOBILY NEMUSÍ NUTNù B¯T POUHOU OBCHODNÍ KOMODITOU.ATMOSFÉRA, NABÍZENÉ SLUÎBY, A P¤EDEV·ÍM ZÁZEMÍ UKAZUJÍ, ÎEU TOHOTO PRODEJCE OBDRÎÍTE I COSI NAVÍC. ZÍSKÁVÁTE PARTNERA,KTER¯ BUDE VÎDY P¤IPRAVEN POSTARAT SE O VÁ· VÒZ VOLVO.

T E X T P E T R H A N K E F O T O M A R T I N M A · Í N

Spoleãnost Auto Hase je stoprocentnû ãeskou fir-mou, která se od 4. ledna 1993 stala prvním ofici-álním prodejcem znaãky Volvo v âeské republice.Od jejího zrodu ji vede charismatick˘ ing. LadislavZajíc, kter˘ jí dal pfienesenû také jméno. Auto Hasepatfií k tûm spoleãnostem, které svÛj úspûch posta-vily na trval˘ch hodnotách, a ne na vidinû krátkodo-bého zisku. Její filozofií je starost o zákazníka.MoÏná to v dne‰ní dobû zní ponûkud banálnû, nic-ménû trvale se rozrÛstající klientela ukazuje, Ïe ne-jde o pouh˘ reklamní slogan.

INDIVIDUÁLNÍ P¤ÍSTUPPan Zajíc svoji filozofii objasÀuje takto: „Dealer jejako rodinn˘ lékafi. Za nûjakou ãástku vám poskyt-ne auto a pak se o vás dál stará. KdyÏ je v‰e tak,jak má b˘t, tak mu to první auto dobfie prodátea hlavnû se o nûj dobfie staráte, a ten ãlovûk pakuÏ u vás zÛstane. A to i kdybyste prodával cokoliv,protoÏe ví, Ïe je v dobr˘ch rukou. Nese to s seboui to, Ïe nemáte nikdy voln˘ ãas a musíte mít stálezapnut˘ mobil. Ve dne i v noci. Ten ãlovûk uÏ vásnikdy neopustí, protoÏe ví, Ïe jste nûco jako jehorodinn˘ lékafi, a mÛÏe vám v ãemkoliv vûfiit a kdy-koliv se na vás spolehnout.”

Spoleãnost Auto Hase v‰ak netvofií pouze panZajíc, ale také jeho dva spoleãníci a cel˘ t˘m pro-dejcÛ, technikÛ a dal‰ích pracovníkÛ, ktefií se sta-rají o spokojenost v‰ech zákazníkÛ. Co v‰echno setedy ukr˘vá pod individuálním pfiístupem spoleã-nosti Auto Hase k jejím klientÛm? Je toho celá fia-da. Jmenujme napfiíklad sluÏbu pick-up servis, kdysi ve sjednan˘ termín pfiijede jeden ze specialistÛna tuto sluÏbu urãen˘ch servisem spoleãnostiAuto Hase pro automobil tam, kam klient urãí, a poopravû mu jej opût doveze. Pfiedností jsou také sa-motné servisní sluÏby. Servis má po celou dobuexistence firmy stál˘ personál. Právû díky tomujsou specialisté v Auto Hase uznávanou autoritouv otázkách techniky a péãe o vozy Volvo. Zcela ne-standardní záleÏitostí je kaÏdodenní zji‰Èování spo-kojenosti se servisem. Zákazníci z pfiedchozíhodne jsou telefonicky dotazováni na spokojenosts proveden˘mi úkony a se sluÏbami. Právû na zá-kladû tûchto informací byl napfiíklad t˘m pfiijíma-cích technikÛ omlazen.

NOV¯ SERVIS V O¤ECHUPrávû snaha o maximální zdokonalení poskytova-

n˘ch sluÏeb vedla spoleãnost k zahájení stavby no-vé prodejny a servisu nedaleko obce Ofiech v tûs-né blízkosti spojky na plzeÀskou dálnici. Komplexbude otevfien ve druhé polovinû roku 2006 a plo-cha servisního zázemí bude ve srovnání se sou-ãasnou dvaapÛlkrát vût‰í. Stávající prodejní místana Vinohradské ulici a v Dejvicích zÛstanou klien-tÛm k dispozici i nadále.

Specialitou spoleãnosti pana Zajíce je také sluÏ-ba zvaná emergency call. Na této lince klienti spo-leãnosti získají po ãtyfiiadvacet hodin dennû, 365dní v roce pomoc v nouzi. Nejedná se o náhraduasistenãní sluÏby, ale spí‰e o jakousi pomocnouruku v pfiípadû potfieby, ale i dotazÛ. Pracovnícispoleãnosti Auto Hase jsou na tomto telefonnímãísle pfiipraveni poskytnout ve‰kerou moÏnou pod-poru. Ne zcela obvyklou sluÏbou je také „pneu ho-tel”, v nûmÏ jsou v chladu a tmû (to je pro dlouhouÏivotnost pneumatik nesmírnû dÛleÏité) skladová-ny právû nepouÏívané sady kol zákazníkÛ spoleã-nosti.

ZÁKAZNÍK SE MUSÍ VZDùLÁVATAuto Hase pro své zákazníky zdarma jiÏ fiadu letpofiádá kurzy bezpeãné jízdy a ‰koly smyku v ra-kouském Teesdorfu. Tûchto kurzÛ konan˘ch nanejmodernûj‰ím cviãi‰ti v Evropû se jiÏ zúãastnilopfiibliÏnû tisíc klientÛ spoleãnosti, ktefií se na nichnauãili lépe ovládat svÛj automobil a více porozu-mût a vyuÏívat nejmodernûj‰í bezpeãnostní systé-my, jimiÏ jsou vozy Volvo vybaveny. Jak fiíká panZajíc: „Své fiidiãské zkou‰ky jsem dûlal v roce1960. Tehdy mû uãili, Ïe v zatáãkách se nesmí brz-dit. Pak jsme poznali ‚vynález’ jménem ABS a dnesse v zatáãce uÏ smí, nebo dokonce, kdyÏ je to nut-né, musí brzdit. SnaÏíme se proto dostat fiidiãskévzdûlání zákazníkÛ Auto Hase na úroveÀ jejich mo-derních vozÛ.”

Auto Hase organizuje Komunitu originality, vydá-vá ãasopis Originality, kter˘m své zákazníky a pfiíz-nivce informuje nejen o novinkách svûta vozÛVolvo, ale slouÏí také jako jak˘si bonus a podûko-vání za vyuÏívání sluÏeb právû této spoleãnosti, je-jíÏ filozofii na závûr na‰eho povídání pan Zajíc shr-nul následovnû: „Zákazník je na‰e první a poslední.Je to ten dobr˘ ãlovûk, kter˘ nám obãas pfiinesetrochu penûz, a my mu za to musíme odevzdatsluÏbu. Ta musí b˘t kdyÏ ne stoprocentní, tak sto-dvacetiprocentní.”

DEALER

Spoleãnost vede

od jejího zrodu

charismatick˘

ing. Ladislav Zajíc.

Filozofií je starost

o zákazníka.

Trvale se rozrÛstající

klientela ukazuje,

Ïe nejde o pouh˘

reklamní slogan.


59

„ZÁKAZNÍK JE NA·E PRVNÍ A POSLEDNÍ. JE TO TEN DOBR¯ âLOVùK, KTER¯NÁM OBâAS P¤INESE TROCHU PENùZ, A MY MU ZA TO MUSÍME ODEVZDAT SLUÎBU.TA MUSÍ B¯T KDYÎ NE STOPROCENTNÍ, TAK STODVACETIPROCENTNÍ.”


VOLVO V IS ION 2020 Svûtová obchodní rada pro trvale udrÏiteln˘rozvoj definovala problémy, které leÏí pfied lidskou spoleãností a bude je nutné fie-‰it. Jedním z nich je udrÏení trvalé mobility bez nehod, tedy oblast, ve které je spo-leãnost Volvo jednou z nejpovolanûj‰ích. Dva protichÛdné poÏadavky, na bezpeã-nost vozidla a souãasnû na jeho ‰etrnost vÛãi Ïivotnímu prostfiedí, pfiesnû vymezujív˘vojáfiÛm velmi úzkou oblast pohybu, pfiiãemÏ jiÏ koncept 3CC ukázal na potenciálautomobilky Volvo. Jednou z cest, jak sníÏit riziko nehod, za nûÏ nesou témûfi vev‰ech pfiípadech vinu fiidiãi, je sníÏit prostfiednictvím elektronick˘ch systémÛ míru vli-vu fiidiãe na bezpeãnost jízdy a nauãit automobil komunikovat s ostatními automo-bily v provozu. Pfii eliminaci rizika vzniku nehody tak mohou b˘t automobily napfiíkladlehãí a potaÏmo i v˘raznû úspornûj‰í.

60

VOLVO(X)

INFO LINE MÁTE-LI ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ A NERADI BYSTE ZTRÁCELIâAS, VYTOâTE BEZPLATNOU LINKU 800 1 VOLVO, RESP. 800 1 86586.

NAV·TIVTE NA·E STRÁNKYWWW.VOLVOCARS.CZ

VOLVO MASTERS AMATEUR 2005Automobilka Volvo vstoupila v leto‰ním roce do jednohoz nejvût‰ích amatérsk˘ch ‰ampionátÛ na svûtû, série VolvoMasters Amateur. Po tfiech kvalifikaãních kláních se ti nej-lep‰í hráãi se‰li 24. záfií na Karl‰tejnû, aby se utkali o moÏnostreprezentovat âeskou republiku ve Volvo Masters AmateurWorld Final 2005. Velké finále se odehrálo v termínu 24.- 30.fiíjna ve slavném ‰panûlském klubu La Quinta Golf&Country.âeskou republiku reprezentoval Pavel Pilip, které své vítûzstvína domácí pÛdû vybojoval skvûl˘m v˘konem 35 bodÛ, tûsnûza ním se umístil Martin Tomá‰ek se 34 body a DavidParkinson s 31 body. V‰echna vítûzná místa finálového tur-naje pfiekvapivû obsadil asijsk˘ hattrick v ãele s ZhangChanping z âíny, kter˘ o pût bodÛ zvítûzil pfied sv˘m krajanemLi-Kaiyu. Pohár za tfietí místo vybojoval Thana Methethadaz Thajska. Více informací získáte na � www.vma.cz.

WWW.DOVOLSIVOLVO.CZ Myslíte si, Ïe je cenaza va‰e bezpeãí pfiíli‰ vysoká? Právû pro vás je tady speciální na-bídka zánovních vozÛ Volvo, mezi nimiÏ naleznete skladové, pfied-vádûcí i sluÏební automobily za nejlep‰í moÏné ceny. MÛÏete si takpofiídit Volvo okamÏitû a se v‰emi standardními podmínkami jakopfii koupi nového vozu. Na webov˘ch stránkách www.dovolsivol-vo.cz sledujte aktuální nabídku spolu se základními parametry kaÏ-dého z nabízen˘ch automobilÛ. BliÏ‰í informace získáte u autorizo-van˘ch dealerÛ Volvo.


VOLVO(X)

61

Volvo Auto Czech ●Zákaznické centrumV Oblouku 731252 43 PrÛhonicetel.: 296 787 111e-mail: [email protected]

Auto Hase ●âkalova 22160 00 Praha 6tel.: 233 339 172e-mail: [email protected]

Za Mototechnou 971 �150 00 Praha 5tel.: 251 622 446e-mail: [email protected]

Vinohradská 30 ●

120 00 Praha 2tel.: 222 522 679e-mail: [email protected]

JIÎ BRZY TAKÉ V PLZNI

A.Charouz Kladno a. s. ● �Táborská 400/28360 04 Karlovy Varytel.: 353 169 152e-mail: [email protected]

Americká 2754 �272 02 Kladnotel.: 312 246 305e-mail:[email protected]

Auto Kurtz �V Oblouku 731252 43 PrÛhonicetel.: 296 787 182e-mail: [email protected]

Centrum Praha ● �Ústfiední 14/21102 00 Praha 10tel.: 272 701 849e-mail: [email protected]

Dekom System ● �Hradecká 537530 09 Pardubicetel.: 466 510 086e-mail: [email protected]

Collinova 421 ● �500 03 Hradec Královétel.: 495 809 386e-mail: [email protected]

Rudolf Homolka ● �Podhofií 361/2, V‰ebofiice400 10 Ústí n/Labemtel.: 475 511 386e-mail: [email protected]

CIVA Trans – VáclavCimburek �OkruÏní ul.370 01 â. Budûjovicetel.: 387 699 411e-mail: [email protected]

AB Auto Brno ● �¤ípská 22627 00 Brnotel.: 545 231 107e-mail: [email protected]

SvenCar ● �NádraÏní 142702 00 Ostrava 1tel.: 596 133 330e-mail: [email protected]

Autokomplex Zdenûk Matûjka ● �Brnûnská 412/59, Slavonín783 01 Olomouctel.: 585 434 444e-mail: [email protected]

SPX-CAR, s.r.o. ● �Tfiída T. Bati 410763 02 Zlín-Loukytel.: 577 112 431e-mail: [email protected]

● PRODEJNA � SERVIS

DEALERSKÁ A SERVISNÍ S ÍË VOLVO V âR VOLVO S80 BLACK EDITIONVyuÏijte poslední pfiíleÏitosti získat speciální mo-del S80 Black Edition. Ve v˘ãtu v˘bavy tohotosportovnû elegantního automobilu naleznete mi-mo jiné jak sedmnáctipalcová kola z lehk˘ch sli-tin, sportovní design masky chladiãe a bi-xeno-nové svûtlomety s ostfiikovaãi a stíraãi, taki koÏené ãalounûní, elektricky vyhfiívaná sedadlaa kvalitní audiosystém. Cena provedení BlackEdition zaãíná u verze s motorem 2,4i (140 k) na1 053 000 korun. Informace o posledních skla-dov˘ch vozech Ïádejte u svého dealera.

HAPPY BIRTHDAY Zní to aÏ neuvûfiitelnû, ale 3. listopaduubûhlo pfiesnû 40 let od zahájení v˘roby automobilÛ Volvo v belgickémGhentu. Jako první tehdy opou‰tûl novou v˘robní linku Volvo Amazon.Lakované karoserie byly do Ghentu aÏ do roku 1972 dopravovány lodí. Odté doby je v bûhu kompletní v˘roba od karoserií pfies lakování aÏ po montáÏ celého automobilu a za celou historii v˘robního závodu opustilo jeho brányvíce neÏ 3 miliony automobilÛ. Dnes sjíÏdûjí díky nejmodernûj‰ím technolo-giím a propracované logistice z jedné spoleãné linky modely S40, V50, S60a V70.

POZVÁNÍ , KTERÉ SE NEODMÍTÁZimní provoz klade na fiidiãe a bezesporu i na vozidlo ne-srovnatelnû vy‰‰í nároky, je tedy naprosto pfiirozené, abys-te se na toto roãní období dobfie pfiipravili. Pfiijmout pozvá-ní do autorizovaného servisu Volvo k prohlídce vozidla za300 Kã by mûlo b˘t tak samozfiejmé, jako zajít k zubnímulékafii pfied dlouhodobou zahraniãní cestou do exotické ze-mû. Kontaktujte proto své prodejce Volvo a informujte sena ‰irok˘ rozsah úkonÛ zimní prohlídky, která vám nejendodá potfiebn˘ klid, ale v˘znamnû pfiispûje bezpeãnosti pfiiva‰ich zimních cestách. Pozvánka platí do konce prosince.


62

VOLVISTA

JEDNODUCHOST, âISTOTA, ELEGANCEVYSTUDOVALA PEDAGOGIKU, ALE JEJÍ KROKY VEDLY HNED PO ·KOLE DO SVùTAMÓDY. POCHÁZÍ Z MOSTU, JE ODBORNICÍ NA ITÁLII, ALE K SRDCI JÍ P¤IROSTLA·VÉDSKÁ AUTA. ZITU VIN·OVOU , MARKETINGOVOU ¤EDITELKU âESKÉHO ZA-STOUPENÍ PRESTIÎNÍCH MÓDNÍCH ZNAâEK MAX MARA A MARINA RINALDI, NEOKOUZLÍTE MÓDNÍMI V¯ST¤ELKY NA JEDNU SEZONU, ANI NABL¯SKAN¯MI KAB-RIOLETY. NECHÁVÁ SE VÉST INTUICÍ A VLASTNÍM VKUSEM. NA PRVNÍ POHLED NANÍ POZNÁTE, ÎE UP¤EDNOST≈UJE ELEGANCI P¤ED OKÁZALOSTÍ, A NEJEN V MÓDù.

T E X T Z I T A V I N · O V Á F O T O A R C H I V

Se ‰védsk˘mi vozy jsem se poprvé jakofiidiãka setkala asi v roce 1991. A to dí-ky mému pfiíteli, kter˘ mi pÛjãoval svéhoSaaba. Potom jsme shodou okolnostíodjeli na náv‰tûvu za kamarádem do·védska, kde jsme si kromû jin˘ch místmoc pfiáli nav‰tívit nûjakou automobilku.Kamarád opravdu zafiídil exkurzi – doautomobilky Volvo. Byl to opravdov˘ zá-Ïitek, o ‰védsk˘ch vozech jsem tohotehdy moc nevûdûla. Je pÛsobivé vidûtna vlastní oãi, jak vypadá vznik novéhovozu a jak˘m zpÛsobem o nûm hovofií li-dé, ktefií jsou u jeho zrodu. Zkrátka jsemse do téhle znaãky zamilovala. Volvo jeopravdu srdeãní záleÏitost a synonymumãistoty stylu. A to je filozofie, která je miblízká, i pokud jde o módu a vlastnû v‰e,co má nûco spoleãného s designem.Italská móda, ve které se jiÏ mnoho letpohybuji, je povûstná svou lehkostía elegancí, a tak jako kaÏdého i mû mo-je profese ovlivÀuje. Zfiejmû i proto miVolvo hned padlo do oka. KdyÏ jsem pfiiexkurzi sedla do interiéru jednoho z vo-zÛ, vûdûla jsem, Ïe tohle auto bych rádajednou mûla. OceÀuji na nûm i takové tychytré maliãkosti, jako jsou kvalitní se-daãky jiÏ ve standardní v˘bavû. Nikdymû po dlouhé cestû nebolí záda. A to jepro mû hroznû dÛleÏité.

První Volvo, které mi fiíkalo pane, mipfii‰lo do cesty o nûco pozdûji.Paradoxnû v Itálii, kde jsem nûjak˘ ãaspracovala. Moc jsem si ho oblíbila. Todruhé, stfiíbrnou S40, jsem si kupovalav âechách v roce 2001. UÏ o rok po-

zdûji pfii‰la zkou‰ka ohnûm. Pfii povod-ních, kdy byla doprava v centru mûstavelmi komplikovaná, do mû zezadu v de-vadesátikilometrové rychlosti naraziloauto. Skonãilo v mém kufru a následnûi mÛj vÛz to samé provedl fiidiãi pfiedemnou. A pfiesto se mi nic nestalo. Taãást vozu, kde sedí pasaÏéfii, se ani ne-hnula. Nárazem se jenom aktivoval bez-peãnostní systém sedaãky a zachránilmi tak krãní pátefi. Divíte se, Ïe na nûjnedám dopustit? Navíc, nikdy jsem ne-mûla Ïádn˘ technick˘ problém. KdyÏ uÏbych mûla mûnit – znáte to, ãlovûk takpfiem˘‰lí a spekuluje – láká mû opûtVolvo, nová S40 nebo je‰tû lépe S60.

Vût‰ina Ïen si asi vybírá auto nejdfiívecitem, a pak aÏ rozumem. Na spotfiebuse ptám aÏ naposled. Rozhodnû na se-be sv˘m vozem nepotfiebuji upozorÀo-vat. Chci ho pro sebe, abych se s ním cí-tila dobfie a líbilo se mi. Vlastnû je topodobné jako s módou, nikdy bych sineoblékla nepohodln˘, ‰patnû u‰it˘ mo-del z nekvalitního materiálu, i kdyby bylsebevíc módní a efektní. Moje profesemi ãasem pfiinesla mnoho zajímav˘chpoznatkÛ o tom, jaké obleãení volí tenkter˘ typ ãlovûka. A tak si myslím, Ïei volba vozu o vás leccos vypovídá.Dáváte jím okolí signál o sobû. Nûktefiítfieba upfiednostÀují dynamick˘ sportov-ní vzhled karoserie . I já se samozfiejmûpotfiebuji rychle pfiesouvat, ale dávámpfiednost pohodlí a bezpeãí. Volvo je ta-kov˘ koráb. A Ïe Ïeny mají rády maláauta? Nevím, já mám jinou zku‰enost.

KDYÎ UÎ BYCH MùLA MùNIT – ZNÁTE TO, âLOVùKTAK P¤EM¯·LÍ A SPEKULUJE – LÁKÁ Mù OPùTVOLVO, NOVÁ S40 NEBO JE·Tù LÉPE S60.


XC70_V-STYLE_220X285.indd 1XC70_V-STYLE_220X285.indd 1 11/8/05 5:08:15 PM11/8/05 5:08:15 PM

WW

W.R

AD

O.C

OM

PŘEMÝŠLEJ O NOVÝCH TVARECH

PŘEMÝŠLEJ O NOVÝCHMATERIÁLECH

SINTRA JUBILÉ

Nepoškrabatelná high-tech keramika a absolutně jedinečný design.Dívejte se na čas,jak jste ho nikdy neviděli.

v˘hradní distributor ‰v˘carsk˘ch hodinek RADO, Na Pfiíkopû 17, Praha 1, tel.: 606 593 506, 224 213 025, www.vedu.cz

Hodinky RADO obdrÏíte ve vybran˘ch prodejnách:

BRNO – Klenotnictví Hanák, Ra‰ínova 2; Klenotnictví Hanák, Josefská 1 • DùâÍN – Zlatník Ale‰ BachroÀ, TrÏní 110/17 • CHEB – Hodináfiství Altman, Svobody 9 • CHOMUTOV – Klenoty Provazník, Blatenská 864HAVÍ¤OV – Opál, Hlavní tfiída 60 • KARLOVY VARY – Oriosa, Stará Louka 64 • OSTRAVA – Hodináfiství Deal, Masarykovo námûstí • PARDUBICE – Klenoty-hodinky P. Lejhanec, Tfiída Míru 65 • PLZE≈ – Cézar,nám. Republiky 28 – pasáÏ âAS • PRAHA – Interagent s.r.o. – Duty-free-shop – leti‰tû Praha Ruzynû; Interagent s.r.o, Vinohradsk˘ Pavilon, Vinohradská 50; La Boutique Suisse, PafiíÏská 17; M. Du‰ák, Na Pfiíkopû 17;Sheron, Jungmannovo nám. 1; Zlatnictví Beny, Václavské nám. 52 • ZLÍN – Gold Eligius, Tfi. T. Bati 202 • ÚSTÍ nad LABEM – Klenoty Provazník, Revoluãní 3 • BRATISLAVA – Sheron, Laurinská 19 – WOW, AuparkKO·ICE – J. Maskaº, Hlavná ul. 35

sintra_220x285 15.11.2005 15:00 Stránka 1

Date post:	22-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	boomerang-publishing
View:	230 times
Download:	13 times

VSTYLE

Documents