K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

252

Výtvarný salon věnných městPrvním srpnovým dnem začala ve Staré radnici výstava současných výtvarníků věnných

měst, která patřívala českým královnám. Každý rok se výstava koná v jiném věnném městě. Letos je tedy „Salon věnných měst“ v našem městě, které zastupuje současná výtvarnice a ro-dačka Taťjána Ruprichová – Pospíšilová.

Expozice potrvá do konce měsíce srpna.

Malá galerie významných lesnických osobnostíTato odborná práce, vypracovaná pracovníky Městských lesů Josefem Tichým a Františkem

Vaculíkem má přímý vztah k Městským lesům našeho města. V zájmu toho, aby nebyla zapo-menuta a stala se i nadále majetkem našeho města, ztvárnil kronikář podstatné části ve zkráce-né, ale ucelené podobě příštím generacím. Nejprve něco z daleké minulosti.

„V roce 1743 královský podkomoří Jan Nepomuk ze Šternberka, jako dohlížitel měl za úkol stanovit, kolik sáhů dříví se smí vykáceti a dbal, aby tyto lesy byly udržovány v dobrém stavu. Rokem 1785 došlo k vyměření a ohraničení městských – královédvorských lesů a vypracová-ní mapy. První zařízení městských lesů, včetně zaměření bylo provedeno v letech 1798-1799 Janem Dittelem, lesním adjunktem, který pracoval na panství Plasy. Další zařízení provedl František Oppel v roce 1824, včetně mapy v měřítku 1: 2880 pro výměru lesní půdy 838,06 ha. Jako správní a personální rozdělení navrhl: Lesní polesný a sedm hajných pro revíry Sylvárov (asi 120 ha), Lipnice (asi 98 ha), Verdek (asi 128 ha), Harta – Kratzbach (147 ha), Chaloupka – Wustlich (113 ha) a Záboří (232 ha), kde měli být dva hajní. Toto zůstalo až do konce 19. století. Jen revír Sylvárov byl přejmenován na Podstráň. Okolo roku 1900 byly revíry Harta a Chaloupka, Lipnice a Podstráň spojeny a zůstaly jen čtyři revíry.

Nyní již k osobnostem bývalých lesmistrů, pro zkrácení s jejich příchodem a započatou prací v Městských lesích.

Alois Čech, narozen 17. června 1840 v Hrádku u BudislaviNastoupil do Městských lesů v roce 1864 ve funkci polesného. Byl důsledným, šetrným a

odpovědným lesním hospodářem, soustředil se na rozčlenění lesů a na dopravní sítě. V roce 1901 – 1910 byl jím vypracován první a úplný desetiletý hospodářský plán pro Městské lesy. Díky jeho předvídavosti došlo k založení „lesního fondu“. To se ukázalo jako předvídavé v do-bě mniškové katastrofy, která lesy postihla a výkupu lesních částí od sousedních majitelů. Byl velkým vlastencem, ochráncem přírodních hodnot a jeho zetěm byl PhDr. Jan Kropáček, který byl profesorem na zdejším gymnáziu. Ten sestavil šest alb fotografi í s různými náměty: Město Dvůr Králové n.L. na začátku XX. století, Stavba labské údolní přehrady v Těšnově. Kuks a Betlém, Zvičina a díl šestý Rodina, přátelé a příbuzenstvo.(Viz Klub českých turistů).Odtud vztah k Betlému a Kuksu. Část bývalého majetku Hospitální nadace hraběte Šporka, Nový les s Betlémem, byla později státními lesy ve druhé pozemkové reformě na základě zákona č. 142/1947 Sb., předána do správy a péče Městských lesů D.K.n.L.dne 21. prosince 1949. Dne 22. července 1952 došlo k odevzdání Braunových soch a skulptur v Betlémě a v Kuksu s přísluš-nými nemovitostmi do správy Ministerstva školství, věd a umění v Praze.

V roce 1910 odchází ve svých sedmdesáti letech na trvalý odpočinek, zemřel v Praze 15. června 1929 a je pohřben na lesním hřbitově ve Dvoře Králové nad Labem.

Tehdejší starosta města p. Jaroslav Bilina mu za práci poděkoval a lesmistr Bruj svoji řeč ukončil slovy: „Zatruchlete vy širé, dálné milé lesy, zašeptejte poslední sbohem. Pochován jest ten, který Vás zakládal, pěstoval a který Vás tolik miloval. Sbohem pane lesmistře“.

253

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Matěj Bruj, narozen 23. prosince 1879 v Horomyslicích na PlzeňskuStal se lesním hospodářem na majetku Dvo-

ra Králové nad Labem v roce 1909. Během svého působení vytvářel základ pro moderní a z dnešního hlediska ekologické hospodaření. Sem patřilo také jeho hospodaření s vodou, zakládáním rybníčků, studánek a zdrží, kte-rými rozváděl vodu mělkými příkopy do lesů. Během jeho působení byl lesní samosprávný celek města Dvora Králové nad Labem, přede-vším jeho zásluhou, rozšířen o 828 ha na dvoj-násobnou výměru, tj. na 1626 ha.

Matěji Brujovi a jeho spolupracovníkům se podařilo vyrovnat s kalamitou bekyně mnišky na převážně smrkových porostech a přikoupit porosty na 516 ha. Vychoval celou řadu vyni-kajících odborníků, ke kterým patřili i pozděj-ší lesmistři Ing. Miloslav Tyller a Jiří Čeněk.

Se svými spolupracovníky se mu podařilo vybudovat lesnickou expozici na „Tekstilní a krajinské výstavě“ v roce 1936.

Pan lesní rada Matěj Bruj, člen rady lesnic-kých, mysliveckých a včelařských organizací, dlouholetý člen výboru Ústřední jednoty čes-kého lesnictva a jiných organizací zemřel 9. března 1947. Za jeho zásluhy o královédvorské lesy byl mu u Zátluckého rybníka osazen pamětní kámen v lokalitě, kterou si zvlášť oblíbil.

Ing. František Kratochvíl, narozen 30. listopadu 1906 ve Světlici, okres PelhřimovDne 13.6.1932 byl přijat v konkursním řízení na místo druhého lesního úředníka u lesního

úřadu města Dvora Králové nad Labem., kde byl jeho nadřízeným lesní rada Matěj Bruj. Byl pověřen vedením kancelářské agendy, vypracováním zalesňovacích návrhů, řízením zalesňo-vacích prací aj. Přikoupením revíru Kocbeře dosáhla výměna kalamitních holin z mniškové pohromy 1922 na 600 ha (40 % výměry městských lesů). Podílel se na dokončení zalesnění 240 ha holin v revíru Kocbeře, věnoval se projekci a stavbě lesních cest ke zpřístupnění po-rostů. Rozvedl závlahové vody z polí a vodotečí po lese. Díky lesmistru Matěji Brujovi mohl pokračovat v zavádění nových, lesu prospěšných poznatků – dobývání pařezů, vyžínání trávy a prokládání kultur klestem a to i za svízelné fi nanční situace.

Dne 1.1.1938 odchází na místo lesního a rybničního hospodáře Kutné Hory. Zemřel v Dob-routově v roce 1994 a pochován je v Polné.

Prof.RNDr. Ing. Alois Zlatník, DrSc., narozen 9.11.1902 ve Dvoře Králové nad LabemVynikající přírodovědec a přední vysokoškolský učitel na lesnické fakultě Vysoké školy ze-

mědělské v Brně, botanik,ochranář přírody a krajiny, ekolog, fytocenolog a lesnický typolog. V roce 1949 je děkanem na lesnické fakultě, zastával funkci vedoucího katedry, vedoucího Ústavu lesnické botaniky a fytocenologie, byl ředitelem Vědecké laboratoře biogeocenologie a typologie lesa.

▫ Prostý kamenný památník vzácnému člověku

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

254

Vztah profesora Zlatníka k přírodě a úsilí o zachování nejcennějších přírodních památek prostupovaly trvale jeho celoživotní práci. Má velké zásluhy o rozvoj československých pří-rodních a lesnických věd a o ochranu přírody. Iniciativně se podílel na budování sítě státních přírodních rezervací, které mimo jiné pokládal za nenahraditelnou přírodní laboratoř. Jako externí pracovník Ústavu lesnické ekonomie lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Br-ně, zkoumal, typologicky zmapoval a založil vzorné plochy v přírodních lesích Zakarpatské Ukrajiny. O tamních bukových pralesích přednášel již v roce 1927 v Polsku. Jako ekolog se proslavil spolu se spolupracovníkem I. Zvorikonem v roce 1932: „Pokus o průzkum periodické proměny lesního a lučního stanoviště. Do rámce jeho badatelské činnosti spadají i výzkumy v Krkonoších. Jsou to studie o lesích, lesních společenstvích a nových druzích jestřábníků. Ve známém sborníku Příroda Krkonoš (1948) byl publikován výňatek z jeho rozsáhlého ru-kopisu pod názvem „Lesy Krkonoš a Jizerských hor“. Zde jsou neobyčejně výstižně popsány přírodní podmínky a složení krkonošských lesů, včetně jejich vývoje od konce doby ledové až po současnost. Tato ucelená studie krkonošské krajiny významně podpořila pozdější vyhlášení Krkonošského národního parku. V letech 1949 – 1950 svými návrhy podpořil vyhlášení pří-rodních rezervací v podhůří Krkonoš, také na Královédvorsku. Většina z nich byla nešetrným hospodářským provozem v minulých desetiletích značně poškozena a nebo dokonce zničena. V lesním majetku „Města“ zůstala zachována přírodní rezervace, skalní scenerie porostlá lesem - „Čertovy hrady“.Významně také podporoval úsilí zaměřené na ochranu a záchranu kulturní památky, přírodní galerie plastik a reliéfů vytvořených na lesním majetku F.A. Šporka v Novém lese u Žirče M.B. Braunem - Betlém.

Vychoval celou řadu svých následovníků, kteří zmapovali lesy Slovenska, Slezska, Moravy včetně Moravsko – slezských Beskyd.

V roce 1956 byl profesoru RNDr. Ing. Al. Zlatníkovi udělen za vědeckou práci titul Doktor zemědělských věd bez obhajoby.

Zemřel uprostřed nedokončené práce dne 30. června 1979.

Ing. Miloslav Tyller, narozený 29. srpna 1910 v ČáslaviV listopadu 1937 se stal II. lesním úředníkem Městských lesů našeho města. Jeho činnost

byla zaměřena na dokončení lesního hospodářského plánu, rozpracovaného asistenty lesního rady Matěje Bruje, ing. Františkem Kratochvílem a ing. Borisem Kestřánkem. Práce byla pro-dlužována postupným přikupováním lesních částí ze sousedních majetků, kterým mnišková ka-lamita a odstraňování jejich následků způsobila velké fi nanční potíže. Okupací Sudet německou říší byl městský majetek rozdělen demarkační čarou zhruba na dvě stejné poloviny. Pod říšskou správu byla převedena jeho severní polovina a práce na dokončení a vyhotovení lesního hospo-dářského plánu byly zastaveny. Německé říši připadlo záborem 745 ha a v Protektorátu Čechy a Morava zůstává 779 ha. Důvěrníkem pro tyto zabrané lesy je lesní správa ve Starobucko – Debrném, vedená panem velkostatkářem Boschem a Ing. Grohmanem.

V roce 1939 přejímá Ing. Miloslav Tyller práci po lesním radovi Brujovi ve funkci lesmistra. Po ukončení „Druhé světové války“ rozvíjí nový lesní hospodář akci k navrácení odňatých lesů a jejich rozšiřování pod heslem „Odčiňte Bílou horu“.

Z jeho podnětu byl v roce 1946 koupen zbytek velkostatku Bílé Poličany s lesními pozemky o výměře 365 ha. V době jeho působení se lesy rozšířily o více než 500 ha na celkových 2.240 ha. Pod městskou správu převzal, jako národní správce, konfi skovaný lesní majetek Rudolfa Bosche o výměře 1.750 ha lesů, a také pilařský provoz fi rmy Staffa v našem městě. Tím vytvo-řil lesnicko – dřevařský kombinát, jehož základem bylo 4.500 ha městem obhospodařovaných lesů. Znárodněním majetku, a jeho přesunem pod státní správu v roce 1948, byly oba konfi ská-ty (pila i lesy) městu odňaty.

255

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Vychoval mladé adepty lesnického povolání a prováděl měření meteorologických dat a mě-ření proudění vzduchu – Stružkovým rtuťovým anemometrem. To bylo také předmětem k jeho zkouškám na doktorát, který mu nebylo dovoleno obhájit. Odešel z politických důvodů v roce 1948 a již se nikdy do našeho města nevrátil.

Ing. Miloslav Tyller zemřel 29. dubna 1975 v Praze a pochován je ve své rodné Čáslavi.

Jiří Čeněk – lesní inspektor, narozen 7. dubna 1922 ve D.K.n.LVykonal předškolní praxi u lesního rady Matěje Bruje. Jeho nevšední zájem o les, talent ke

kreslení a pracovitost jej učinila v očích lesního rady Bruje nejen praktikantem, ale Jiří Čeněk se stal jeho „Práškem“. Už v letech 1937-8 mu byla svěřena práce na mapové dokumentaci nového hospodářského plánu. Následovala vyšší lesnická škola v Hranicích na Moravě, poté pracoval ve Štýrském Hradci. Po válce v roce 1945 se vrátil do našeho města a vykonával funkci vedoucího polesí Záboří s provozní činností v hájemství Harta, Verdek, Kocbeře a Zá-boří, v části konfi skovaného majetku lesního velkostatku Debrné, hájemstvích Svatý Hubert a Slučí kameny. V letech 1948 –53 vykonával funkci vedoucího lesního hospodářského provo-zu a po odchodu Ing. Miloslava Tyllera (1948) převzal Jiří Čeněk funkci národního správce na konfi skátu lesního velkostatku Debrné až do převedení do správy Státních lesů v roce 1949. Na základě rozhodnutí Rady KNV (Krajského národního výboru) byl lesní majetek města Dvo-ra Králové n.L. převeden do bezplatného užívání Krajské správy státních lesů v Hradci Králové a on jmenován nejprve jako operátor, později jako vedoucí lesní inspektor na Lesním závodě v našem městě. Po zrušení tohoto závodu a začlenění jeho části do provozu tří sousedních les-ních závodů v roce 1977, ukončil Jiří Čeněk svoji aktivní lesnickou činnost na Lesním závodě v Horním Maršově odchodem do důchodu v roce 1984.

Podílel se významně na obrodě myslivosti. Po roce 1945, v duchu tradic Československé myslivosti, zazvěřovací akcí v honitbách dřívějších Sudet. Ve spolupráci s Ústředím Českoslo-venské myslivecké jednoty v Praze bylo zde vypuštěno 180 zajíců z Maďarska do osmi honi-teb. O hlavních honech bývalo ročně odloveno v každé honitbě 50 – 80 zajíců a tak se dostala myslivost na Královédvorsku do čela v Královéhradeckém kraji.

Své potřeby a zážitky v přírodě dovedl také umělecky ztvárnit. V roce 1992 se za velké účas-ti veřejnosti uskutečnila výstava jeho celoživotního díla kreslířského a řezbářského na téma „Setkání s přírodou“ spojená s výstavou „Historie a současnost městského lesního majetku D.K.n.L., doplněná kvalitními trofejemi na Královédvorsku ulovené zvěře. Od našeho města obdržel pamětní list a Okresní výbor ČMJ (Československé myslivecké jednoty) dostal v roce 1980 vyznamenání za zásluhy o myslivost. Myslivecké sdružení Bradlo svému dlouholetému členu a funkcionáři Jiřímu Čeňkovi na skalním útesu na Bradle, ve starém bukovém porostu, odhalilo, po jeho smrti, bronzovou pamětní desku.

Lesní inspektor Jiří Čeněk zemřel 25. října 1996 a je uložen v zdejším hřbitově v blízkosti lesního rady Matěje Bruje.

K osobnostem z „Malé galerie“, sepsané Josefem Tichým a Františkem Vaculíkem, bychom dále mohli přičíst:

Univ. prof. Ing. Josef Hubert Parkán, Csc. – nar. 5.3.1930Ing. Josef Tichý – nar. 14.3.1930 ve Dvoře Králové n. L.Ing. Jaromír Sixta, nar. 14.1.1933 v Bílých PoličanechIng. Miroslav Knap, nar. 26.8.1938 v Roztokách u Jilemnice

Kronikáři budiž dopřáno tyto osobnosti začlenit do kroniky, aby tito nebyli za svoji „zelenou cestu“ zapomenuti.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

256

23. jednání rady města 12.8.2003 – stručný výběrRada města schválila cenovou nabídku fi rmy JENA, zahradní architektura, Letenské sady 32,

Praha 7 na projekty zeleně v areálu „Městské nemocnice“ a „Městský hřbitov“. K projektům by mělo dojít jenom v případě, že bude schválena dotace Ministerstvem životního prostředí.

RM schvaluje obnovu kaple sv. Odilona v Žirči za částku 707.800,50 korun fi rmou Jiří Kaš-par – obnova a restaurování, Souvrať 122, Mostek.

RM bere na vědomí zprávu o havarijním stavu střešní krytiny na Městské knihovně Slavoj.

RM souhlasí s provedením prací na rekonstrukci místnosti pro ukládání zesnulých (márnice) v Městské nemocnici za částku 294.693 Kč fi rmou Josef Pišta a spol., spol s r.o., Dukelská.

Junák – letní táboryObdobí prázdnin je již tradičně vyvrcholením činnosti Junáků. V letošním roce se uskutečnil

tábor na Kateřině, kde byl 4. oddíl dívčí a světlušky pod vedením sester Daniely Hoblové a Pe-try Huškové. Poté je v dalším termínu vystřídala 1. smečka vlčat vedená bratry Jiřím Klikošem a Josefem Seifrtem.

Třetí chlapecký oddíl tábořil u obce Kal u Pecky a vedl jej bratr Josef Langfelner s Petrem Lhotákem.

První oddíl chlapecký a 5. oddíl vodních skautů měly tábory putovní. 1. Oddíl prošel pod ve-dením bratrů Zdeňka Všetečky a Jiřího Lanka Orlické a Rychlebské hory, vodáci projeli s kapi-tánkou – sestrou Jitkou Baudischovou Sázavou.

Kopaná – posily a ambiceJak již bylo kronikou zaznamenáno, mužstvo kopané posílilo své řady. Mimo napsaných

Tomka a Barbariče to bude ještě dravé mládí reprezentované hráči: Bano – Jaroměř, Novák z ligového dorostu Mladé Boleslavi, a brankář Schejbal z ligového dorostu Liberce.

Mužstvo opustili Albín a brankář Dvořák.

K ambicím se vyjádřil šéf klubu Dalibor Horáček:„Pro nadcházející sezónu se držíme při zemi. Naše plány jsou dlouhodobé. Během dvou se-

zón se nám podařily dva postupy, působení v krajském přeboru věnujeme dvorským divákům a sponzorům, kteří nás ve fotbalovém úsilí podporují. Byli bychom rádi, kdyby krajským přebo-rem žilo celé město.“

„Jsme nováčkem, krajský přebor se ve městě dvacet let nehrál, nejsou s touto soutěží žádné zkušenosti. Proto bychom rádi obsadili takové místo, abychom nebyli ohroženi sestupem“.

Co je vlastně komunitní plánNa nynějším území Královédvorska je nyní realizován „Projekt standardizace“sociálních

služeb, což je ono komunitní plánování. Cílem tohoto projektu je zmapovat jaké služby oby-vatelé vlastně potřebují a jak tedy sociální pomoc nasměrovat. Také společnost Terra Nostra – Malebný kraj a JOB shromažďují informace o představách vedení radnic v regionu.

Na tuto akci získalo město grant krajského úřadu. Bude následovat vydání brožurek pro ob-čany a jejich součástí bude i dotazník.

Toto komunitní plánování se začíná v našem regionu a postupně by mělo přejít do celé re-publiky.

257

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Nové lavičky na náměstíNa začátku měsíce srpna byly dány do pro-

storu náměstí nové litinové lavičky. Nahradily původní betonové. Jsou upevněny v dlažbě a umístěny také kolem „mariánského sousoší“. Jistě budou sloužit starším občanům dobře a dlouhá léta. Na snímku občanka, důchodkyně, která vyhledala odpočinek na nově instalova-né lavičce. Dále by měla ke zkrášlení náměstí navázat i úprava veřejného osvětlení, které by mělo být stylové, ale modernější.

Škoda, že nejsou dány lavičky také na část podloubí kde je zastávka „Místní dopravy“. Starší občané by si zde mohli odpočinout do odjezdu jejich autobusu a nebyli by vystaveni rozmarům počasí.

▫ Lavičky kolem sousoší jsou nyní ozdobou města

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

258

Kráse města nepřidajíNa středu snímku

je zachycen bývalý hotel „Kopp“, který slouží jako restaura-ce, ale „pokoje“ jsou prázdné. Nevábně vy-padající okna svědčí o tom, že se zde nic v oblasti ubytování neděje. Zato „Hotel Tins“ v majetku „asij-ských“ podnikatelů byl přestavěn.

Také „honosná“ stavba bývalé ubytov-ny „Regina“, ve středu snímku, neposkytuje ve svých prostorách možnost ubytování a neupraveným zevněj-škem oken a fasády hyzdí náměstí.

Zapoměli vrátit knihyPřed vlastní revizí knižního fondu byli čtenáři upozorněni, aby vrátili vypůjčené knihy. To

mělo dát knihovnicím čas knihy poznovu zaevidovat, opravit či vyřadit. K tomuto uvedla ředi-telka knihovny Lenka Antošová:

„Revizí bylo zjištěno, že došlo k veliké ztrátě na knihách a proto bude potřeba vytvořit taková opatření, která do budoucna zcizování knih zabrání“.

Toto je jistě odsouzeníhodné a nedělá to dobrou pověst čtenářům. Když vezmeme dnešní nemalou cenu kvalitních knih, je tato ztráta citelná a znemožní dalším se k potřebnému výtisku dostat.

Výstava obrazů Jana Skořepy v TrutnověKrálovédvorský rodák a žák Zdeňka Buriana vystavuje v současné době své obrazy v Galerii

města Trutnova. Autorovou celoživotní láskou je Afrika, proto se také v jeho díle objevuje.

259

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Stavba školy v České Podharti pokračuje

▫ Budoucí jídelna je na fotografii i s náročným „šalováním“

▫ A nakonec ještě uklidňující pohled na dosud půvabné zákoutí, s letitou lí-pou ve středu fotografie a zahradnictvím pana Kováře vpravo. Zde se dříve říkalo „Na place“ a bylo to jakési malé náměstíčko, spíše „náves“ České Podhartě.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

260

Tramvaj a železniční vagón v České PodhartiVagón je na starém

hřbitově a je v majet-ku podnikatele Zdeň-ka Pištory. Slouží nyní od pátku do neděle jako „hostinec“ pro veřejnost, když před-tím byl určen jen pro potřeby „veteránistů“.

Také na býva-lém hřišti Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ), později hřiště na Českou házenou ve Fibichově ulici, je „zastávkou“ tramvaje, kde je podáváno občerstvení po celý týden, ale jen v letních měsících. Sedí se v tramvaji, ale i pod přístřeškem venku.

Lidová řemesla v KohoutověTěší se velké oblibě návštěvníků z okolí. Do této vesnice se v sobotu sjede na stotřicet ře-

meslníků a prodejců. Byly tu ukázky hrnčířství, drátování, výroby kovových šperků, hospo-dářských a řemeslných potřeb. Patří sem i kulturní vystoupení. V 10 hodin to byla písničkářka Anna Klásková, v poledne skupina Atarés, představilo se také divadlo Kejklíř s pohádkou „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“. Dále tu bylo sokolnictví, výroba dřevěných fi gurek, výstava výtvar-ných dětských prací, historický šerm. K dobré náladě přispívá i pekařství „Roland“ s příjem-ným posezením. Tato akce je cílem mnoha občanů našeho města.

Sucho přetrvává i do srpnaJiž dlouho trvají

vysoké teploty na hra-nici třiceti stupňů. Zemědělci odhadují, že výnosy budou asi o desetinu nižší.

Zato návštěva zdej-šího, nákladně přebu-dovaného koupaliště přitahuje stále více návštěvníků. Přijíždějí sem i z širšího okolí, protože voda v mnoha rybnících je závadná, obsahuje sinice. Zdej-ší čistý bazén láká, dětem je nabídnuto

▫ Pohled pod most Jana Palacha s pokleslou hladinou Labe

261

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

brouzdaliště a dětská nádrž se skluzavkou. V areálu je také nově vybudován kurt na plážový volejbal.

Pavilon pro slonice naplánován Snad ještě do konce tohoto roku by mělo dojít k započetí stavby. Stávající sloninec je nevy-

hovující a patří k nejstarším stavbám v ZOO. Nový pavilon by měl být na místě nynějšího a volen tak, aby bylo na slony lépe vidět. Jednotlivá zvířata by měla být oddělena jen hydraulicky ovládanými přepážkami. K tomuto uvedl vedoucí oddělení slonů:

„systém by měl umožnit odchovat sloní mládě a to je naším velikým přáním“.

Zamýšlená a připravená stavba by si vyžádala nákladu asi třiceti milionů korun. V ZOO se nyní chovají dvě samice slona afrického a samec Mooti.

Sokolové na JežkověUž jedenáctý tábor uspořádali sokolové

na svém „Ježkově“ v blízkosti Doubravice. Čtyřicet dětí se za teplého letního počasí mohlo radovat nejen z přemíry sluníčka, ale také z her. Celotáborová hra přenesla děti do samých počátků české státnosti, zajímavě a také podle jednotlivých pověstí. Děti ve věku od sedmi do sedmnácti let si vyrobily staro-dávné pohanské bůžky, měly našité barevné záplaty, které si musely sami přišít a byly pod-le nich rozlišovány.

Vedoucí Pavlína Špatenková k tomu uvedla:„Příběh o praotci Čechovi byl tajemný,

když sám praotec odvedl o druhé hodině z rána děti na Boháňku, kde vyčkaly příchodu slunce. Odměnou jim byl talisman, který je provázel všemi hrami.“

Svoji zdatnost musely děti prokázat ještě při pečení placek na rozpáleném kameni, pře-spat v lese, hra „o Bivojovi“ se sudem vody, „Horymíra“ kdy jeden byl Šemíkem a druhý Horymírem a následovalo nošení kolem kou-paliště. Velký ohlas měla soutěž o „Brunclíkovi“, když se mezi čtením této pověsti v táboře ob-jevili dva jezdci na koních.Byli to otec a syn Lokvencovi a ti také dovolili dětem se na koních projet.

Celý průběh her byl sledován starým kronikářem a děti dostávaly do vlastnoručně ušitého pytlíku „Krokovy šprdlíky“ (mince z moduritu).

Také kuchařky byly součástí hry a každý je jmenoval jmény Kazi, Teta a Libuše.

Tradiční táborák, na závěr tábora, plně uspokojil děti i rodiče, kterých přijela přibližně stov-ka. Táborníci předvedli své hry a také si všichni společně zazpívali.

▫ Vzpomeňme také těch Sokolů, kteří se nedožili

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

262

Bruslíme už v létěTo totiž dokáže chladící zařízení na zimním stadionu i v podmínkách letošního léta, když

stupně teploměru ukazují v chládku třicet stupňů tepla.

Trénink, zvlášť u mladých a nejmladších adeptů hokeje se tedy bude muset dít velice obe-zřetně, protože přechod z venku do zimní haly je skutečně svým způsobem šokem.

Vedra a kašna na náměstíPříznivci a organizátoři zamýšleného přemístění Zábojovy kašny na náměstí se kašny doža-

dují a argumentují tím, že jiná města možnost ochlazení návštěvníků i místních občanů mají, ale zde to dosud není.

Pokus o vodotrysk byl dán do provozu vedle „modrého“ domu BOOM, ale zanedlouho byl vandaly poničen. Jediným místem, kde se občané a návštěvníci mohou schladit, je koupaliště a také ZOO.

Malá galerie lesnických osobností – pokračováníUniv. Profesor. Ing. Josef Hubert Parkán, Csc., náš krajan, lesník třetího světa, patří mezi

významné osobnosti. Proslavil jméno a úroveň české lesnické vzdělanosti hlavně v zahraničí.

Narodil se 5.3. 1930 v hájovně Vlkovina v Sepechově, okres Písek, kde jeho otec a děd slou-žili na lesním majetku církevního řádu premonstrátů. Odtud v roce 1934 odešel otec do služeb lesů Dvora Králové nad Labem, kde od roku 1945 vykonával funkci polesného, také v Bílých Poličanech.

Na Královédvorsku prožil Josef Parkán období svých školních a studijních let. Odbornou předškolní lesnickou praxi vykonal v lesích města Dvora Králové nad Labem v letech 1944-1946. Po studiích s vyznamenáním na Státní vyšší lesnické škole v Trutnově a absolvování les-nické fakulty ČVUT v Praze, nastoupil v roce 1954 do Výzkumného ústavu lesního hospodář-ství a myslivosti ve Zbraslavi. Zde se Ing. Parkán jako vědecko – výzkumný pracovník zabýval hospodářskou úpravou lesů a zkoumáním ekonomických ztrát vyplývajících z prořeďování lesních porostů v Československu. O této problematice zveřejnil několik studií.

Jeho profesní dráha v zahraničí začíná v roce 1960, kdy po dobu čtyř roků působí jako po-radce při Ministerstvu zemědělství v Conakry (Guinea) V letech 1964 - 1968 je odborným asistentem na Vědeckém lesnickém ústavu v Kostelci nad Černými lesy, vědeckým sekretářem Národní komise pro rozvojové země při prezidiu ČSAV v Praze.

Na Polytechnickém ústavu v Mali se stal profesorem na základě mezinárodního konkurzního řízení UNESCO.

V letech 1975 – 1978 byl Profesor Parkán ředitelem projektu FAO „Hospodářská úprava les-ních formací v oblasti N Djamena v Čadu, od roku 1979 – 1984 byl ředitelem a koordinátorem dvou projektů FAO v oblasti Koulokoro v Mali. V rámci mnoha projektů, jejichž řízení bylo svěřeno prof. Parkánovi v jiných zemích, např. v Čadu, Madagaskaru a Maroku, které byly realizovány pod záštitou OSN, bylo nutno vytvořit polyvalentní skupiny, složené z místních i cizích odborníků, schopných pracovat v jednom či více domorodých jazycích a žít na venkově ve velmi primitivních materiálních a sociálních podmínkách.

Na konci předlouhé kariéry na Africkém kontinentě, kde profesor Parkán působil 28 let, byla mu svěřena práce reprezentanta FAO a koordinátora akcí boje proti kobylkám a sarančím v ob-lasti devíti sahelských zemí postihovaných těmito škůdci a hladomorem.

263

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

V současné době žije Prof. Parkán s rodinou ve Švýcarsku. Po odchodu do důchodu působí ve významné humanitární akci, kde v asociaci „Visage“ je činný v distribuci léků na nejpotřeb-nější místa naší planety. Využívá své jazykové, geografi cké a demografi cké znalosti.

Zvláštní pozornost zaslouží iniciativa a spolupráce Prof. Parkána při vybudování a odhalení památníku Jana Palacha v mezinárodně frekventovaném a mimořádně působivém prostředí na břehu Ženevského jezera v kantonu Vevey ve Švýcarsku.

Pomník nese text hodnotící Palachův čin sebeobětování, vyslovený naším prezidentem Vác-lavem Havlem:

„Oběť Jana Palacha se stala výzvou k hledání cest ke svobodě.“

K tomuto se kronika ještě vrátí v tomto měsíci.

Univerzitní profesor Ing. Josef Parkán,Csc. dojíždí se svojí manželkou rád ke svým pří-buzným a přátelům na Královédvorsko a také do Prahy, kde na České zemědělské univerzitě ještě přednáší o ochraně tropických kultur a o metodách integrovaného rozvoje v zemích třetího světa.

Ing. Josef Tichý, se narodil ve Dvoře Králo-vé nad Labem dne 14. 3. 1930 v rodině opra-váře a výrobce vah. Před skončením II. Světo-vé války v roce 1944 nastoupil jako praktikant na Lesní úřad Města Dvora Králové nad Labem. V té době lesní personál pod vedením lesmistra Ing. Miloslava Tyllera prováděl ven-kovní práce na obnově lesního hospodářského plánu. Josef Tichý byl začleněn do skupiny lesních praktikantů provádějících dílčí práci k zajištění dřevních zásob dozrávajících a mýtně zralých lesních porostů měřením jejich hmotnosti svěrkováním jednotlivých stromů. Během doby prošel všemi manuálními čin-nostmi – pomocný lesní dělník, při vyznačo-vání těžby, při kácení stromů i kancelářským vyřizováním jednoduché agendy. Mladého adepta tehdy podněcoval sám lesmistr Ing. Tyller. V roce 1945 byl praktikant Tichý pověřen doprovázet Doc. Ing. Zlatníka, místního rodáka, vý-zkumného pracovníka a vysokoškolského učitele.

Po maturitě na Státní vyšší lesnické škole v Trutnově v roce 1950 s vyznamenáním, pokra-čoval ve studiu na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. Po ukončení vysokoškol-ského studia s vyznamenáním byl i nadále jedním z nejbližších spolupracovníků profesora Zlatníka.

Po ukončení vysokoškolského studia s vyznamenáním v roce 1954 nastoupil na umístěnku do Lesproejekty ve Zvolenu (Slovensko). Tam typologicky mapoval skupiny lesních typů. Zde také navrhl čtyři rezervace, které byly schváleny. V roce 1964 dosáhl vědecký titul kandidáta zemědělských věd – Csc. A byl přijat do Geografi ckého ústavu ČSAV v Brně. Jako první zjistil z analýz jehličí obsah síry, která byla příčinou ohrožení jehličnatých lesů.

▫ Chovný rybník „Budín“ patří k lesům našeho města

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

264

Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy a následné okupaci byl propuštěn z Českoslo-venské akademie věd, Geografi ckého ústavu ČSAV se zákazem vědecky pracovat a publikovat po dobu osmnácti let.

V roce 1990 byl ing. Josef Tichý, Csc. Č e s k o s l o v e n s k o u akademií plně reha-bilitován a nastoupil jako samostatný vě-decký pracovník do Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích. Od roku 1992 až do roku 2000 spolupracuje jako botanik s University of Alabama in Birming-ham v USA.

V roce 1993 odešel do důchodu. Dosud pokračuje ve zpracování vědeckých materiálů poří-zených za jeho aktivní služby. V poslední době vyvíjel snahu o dobrou rekonstrukci Schulzo-vých sadů ve Dvoře Králové nad Labem a upozorňuje na krásný park v Lindau am Bodensee.

Nechává za sebou velkou odbornou a publikační práci. Zvláště jeho originální myšlenky a nové metodické postupy ocení zejména příští generace. Je stále aktivní. Volné chvíle prožívá ve Dvoře Králové nad Labem se svou manželkou v domku po jeho rodičích se zahrádkou, kde se kromě odborné práce věnuje chovu včel.

Ing. Jaromír Sixta, bývalý ředitel a profesor Střední lesnické školy v Trutnově, poradce ge-nerálního ředitele Lesů České republiky, autor odborných lesnických statí, studií, učebnic a pu-blikací se narodil 14. ledna 1933 v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem. Již v průběhu studií na královédvorském reálném gymnáziu se stal les jeho prvořa-dým zájmem. Po ma-turitě v roce 1952 nastoupil lesnickou praxi v lesích v majet-ku města a poté na les-nickou fakultu ČVUT v Praze. Po absolvo-vání vysoké školy pracoval u Lesopro-jektu v Náchodě, aby poté přešel do Dvora

▫ Klidné prostředí rybníka „Budína“ dává hnízdit i labutím s mláďaty

▫ Chovný rybník „Lhotecký“ je rozlohou největší

265

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Králové nad Labem. Tady prošel mnoha funkcemi od technika polesí, přes pracovníka ústředí závodu až do funkce hlavního inženýra. Složil státní zkoušku pro lesní hospodáře a když se v roce 1962 uvolnilo místo na Střední lesnické škole v Trutnově, nastoupil zde jako profesor. Byl znalý němčiny, ruštiny a francouzštiny. Na podkladě konkurzu na místo ředitele uvedené školy uspěl a byl dnem 1.8.1990 jmenován. Dne 31. července 1994 odchází do důchodu.

Pan profesor Ing. Jaromír Sixta žije se svojí manželkou ve Dvoře Králové nad Labem a volné chvíle tráví na chalupě v Horním Dehtově. (2000)

Ing. Miroslav Knap, narozen 26.8.1938 v Roztokách u Jilemnice. V roce 1956 složil matu-ritní zkoušku na gymnáziu a byl přijat na lesnickou fakultu ČVUT v Praze. V průběhu studia vykonával lesnickou praxi na Lesním závodě Horní Maršov a dvakrát v bývalých arcibiskup-ských lesích v Rožmitále pod Třemšínem. Po ukončení studia v roce 1963 nastoupil do funkce vedoucího polesí v Nových Zámcích – Lesní závod Dvůr Králové nad Labem. Po roce 1968, v roce 1971 byl zbaven funkce vedoucího polesí a vyloučen z řad ČsMJ doživotně. Poté byl přeložen do funkce technika přidružené dřevařské výroby na pilu ve Dvoře Králové nad La-bem. V roce 1991 byl rehabilitován.

Po nástupu do funkce lesmistra usiloval o navrácení městských lesů. A dokonce i o nákup 35 ha lesní půdy od obce Kocbeře. Účastnil se aktivně činnosti Sdružení vlastníků obecních lesů.

Tímto je dokončen zpětně výčet těch, kteří se zasloužili o lesy našeho okolí, ať již byli ve vlastnictví státu či města. Zbývá ještě zpřesnit osobnost ing. Parkána, která bude na dalších stránkách kroniky a to vzhledem k osobě Jana Palacha.

Hrozba bombou na Městském úřaděTrestuhodného počínání nebylo ušetřeno ani naše město. V pondělí dne 11. 8. v dopoledních

hodinách byl nahlášen policii útok na zdejší úřad, který vyvolal zásah policie a následné vykli-zení úřadu a bližších budov.

Budova byla prohledána pyrotechniky se zvláště vycvičeným psem. Připraveni byli také hasiči, ale ukázalo se, že je to planý poplach. V Krkonošských novinách to bylo napsáno jako „nejapný žert“, ale to není pravda. Jedná se vždy o trestný čin, který může ohrozit občany.

Po republice se to stalo již mnohokrát, dokonce i v nemocnicích, kde bylo nutné evakuovat staré a nemocné občany.

Přibližně v poledne byl provoz úřadu obnoven a zasahující jednotky odvolány.

Parkování na náměstí nověJe konec diskuzím o možnosti parkovat na náměstí TGM. Na náměstí se nyní může parkovat

na třech stranách, zatím co dříve to bylo pouze před budovou Mě úřadu. Parkovací místa jsou barevně vyznačena a také se za ně platí. Bez poplatku jsou parkovací místa pro invalidy na zá-padní straně náměstí.

Městu by se pochopitelně ulehčilo záchytným parkovištěm, ale to dosud není a parkovací plocha u Hankova domu je zcela nevyhovující.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

266

Legionářská v srpnu 2003Stavba je stále stře-

dem pozornosti obča-nů, kteří mají možnost sledovat práci téměř denně. Zdá se jim, že práce jde velmi poma-lu kupředu a přináší jim těžkosti v přechá-zení rekonstruované silnice.

▫ Po rozšíření vozovky dochází ke stavbě nové opěrné zdi.

▫ Pohled od „Pošty“ směrem k lázním.Vlevo „Billa“, kam stále zajíždějí automobily a spěchají nakupující – cesta, necesta.

267

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Podharťská škola Stavba roste „jako

z vody“. Pohled z dru-hého patra ukazuje na „kopuli“ budoucí jídelny, která vyrostla nad vyzděnou částí.

Diakonie před dokončením další částiNáročná stavba „Diakonie“ se blíží k pře-

dání nemocným. Věžička na snímku plní dvě funkce. Dole je část hospodářská, nahoře bude vbrzku předána kaple.

Sokolský tábor Starobucké DebrnéTento tábor byl jen pro chlapce a hlavní táborovou hrou bylo cestování kolem světa.

Vedoucí Michal Janeček k tomu sdělil toto:„V Severní Americe jsme na řece Yukonu rýžovali zlato, v Asii zdolávali nejvyšší horu světa

Mount Everest. Přešli jsme jižní pól a dostali se na jihoamerický kontinent do deštného pralesa pro vzácnou léčivou květinu. V Africe se nocovalo v přírodě a Evropa znamenala překonání kanálu La Manche.“

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

268

Tábor poskytl také možnost naučit se základům táborničení, vázání uzlů, morseovce, pozná-vat stromy a postavit slavnostní táborový oheň. Ke slovu přišli také bobříci odvahy, hladu a mlčení. Povinná byla i práce v kuchyni.

Součástí byly i výlety na kolech do blízké Vítězné a starší navštívili Hrádeček a Peklo.

Stadion v České PodhartiTakto vypadá plo-

cha stadionu po nave-zení nové zeminy a před zatravněním.

Na tomto snímku je dobře vidět část České Podhartě – Štít-ného ulici a vpravo je chátrající tribuna, která oddělovala fot-balovou a atletickou část stadionu od hřiště na házenou.

Prof. Ing. Parkán a Palachův památníkKdyž bylo po mnohaletém úsilí dosaženo toho, že bylo nalezeno vhodné místo pro památník

Jana Palacha ve Švýcarsku, odsouhlasila městská rada ve Vevey jeho umístění na břehu Ženev-ského jezera.

Slavnostní odhalení se konalo za účasti starosty města Yvese Christena a radních, českého velvyslance ve Švýcarsku dr. Belcrediho, velvyslance v Praze p. Salviho, emeritního rektora Karlovy univerzity R. Palouše, profesora M. Knoblocha, Janova bratra Jiřího Palacha a jeho ro-diny, evangelického duchovního z Prahy M. Rejchrta a zástupců studentů Lausanské a Karlovy univerzity. Na odhalení se podílel pěvecký sbor „Naši pěvci“ z Dejvic.

Dílo, jehož autorem je akademický sochař M. Knobloch, představuje vzepnutá vlaštovčí kří-dla z bronzu, umístěná na žulovém sloupci, představující místně vžitý symbol oslavy života a svobody.

Na vybudování památníku Jana Palacha ve Vevey má neocenitelnou zásluhu dr. Madeleine Cuendetová, lékařka z Lausanne, přítelkyně českého a slovenského národa a nositelka medaile Karlovy univerzity. Byla to v podstatě její myšlenka. Též sponzorství díla nesla na svých bed-rech a v důsledku toho ji patří dík a uznání. Významný díl na realizaci díla náleží členům orga-nizačního komitétu, který se po dobu dvou let intenzivně podílel na budování památníku. Jde zejména o naše krajany, universitního profesora, ing. Josefa Parkána, Csc., s chotí Vlastou, J. Eregnu a Švýcary D. Wichtovou, A. Aubrechta a další. Vůdčí osobností organizačního komitétu byl profesor Parkán, který zajišťoval všechny podrobnosti související se zadáním a provedením tohoto uměleckého díla v Praze. I jeho rizikově náročnou přepravu z Prahy do Vevey.

Michaela Mannová opět domaSvůj pobyt si tato jedenadvacetiletá odchovankyně Tělovýchovné jednoty našeho města

poněkud zpestřila na sobotním mistrovství České republiky v běhu do vrchu. Doběhla druhá a

269

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

to je po ročním pobytu v USA (univerzita v Provo – Utah), kde byla na akademickém přeboru Spojených států vítězkou a je rovněž držitelkou druhého místa na mistrovství Evropy žen do 23 let.

ZOO se těší z návštěvnosti i v panujících vedrechZástupce ředitelky Miroslav Špráchal k tomu uvedl:

„Je to příznivé. Denně do zahrady míří tři až šest tisíc navštěvníků“. V červenci navštívilo ZOO asi 127 tisíc návštěvníků, což je stejné číslo jako bylo v loňském roce. Noční projížďky nyní využívá asi kolem 300 návštěvníků denně, na začátku sezóny to bylo asi čtyřicet zájemců.“

Pro úplnost ještě loňský počet návštěvníků, který činil 527.225 občanů a to byla návštěvnost ovlivněna ničivými povodněmi.

Chovatelské úspěchy v ZOO pokračujíDesetičlenná skupina guaréz je největší v Evropě. Tvoří ji samec, tři samice a pět mláďat.

K tomuto se vyjádřila Radka Maříková takto:

„Tento druh opic není v ZOO běžně chován, protože jejich chov je náročný a jsou citlivé na vnější prostředí a plaché.

Významným přírůstkem je také mládě – sameček – žirafy Rothschildovy. K tomu uvedl Lu-děk Čulík (zoolog kopytníků):

„Matkou mláděte je Viola, která se narodila v naší ZOO. Otcem je osmiletý samec Janosch pocházející z Hannoveru, který se do naší ZOO dostal v rámci Evropského záchovného progra-mu. Viole se narodilo již desáté mládě, které se po olízání matkou přibližně po hodině postavilo a ihned začalo sát“.

Samečkovi se dostalo jména Ed.

Dům s pečovatelskou službou je hotovProbíhají jen dokončující zemní práce v okolí domu a „senioři“ se budou moci stěhovat. Tuto

záslužnou práci provází stále ještě nedořešené otázka, jak bylo využito státních peněz, které údajně měly být využity pro nájemní byty pro nižší a střední vrstvy obyvatel.Byty na Zálabí Sever II. byly postaveny z části za peníze spoluúčastníků, kteří měli možnost si také zvolit vy-bavení bytu. Město předalo tuto věc ke kontrole s tím, že v tehdejší době dle platných předpisů to v rozporu nebylo.

ZOO a mláďataProblémová situace je nyní s odchovem mláděte antilopy vrané, která je sice v péči své mat-

ky, ale bohužel od ní nepije. Toto se stává u prvorodiček a tou matka samice Alfa je.

„Napojili jsme ji kravským mlezivem s cílem zvýšit její odolnost a nyní již je převedena na klasický Sunar s podílem Sanolacu Premium (sušené mléko pro telata) a doplňováno to je injekčně o vitamíny a antibiotika.“

Tolik Luděk Čulík, zoolog kopytníků.

Tento způsob odchovu však má jedno úskalí v tom, že mládě takto odchované je vázáno silně na člověka a později se bojí svých vrstevníků. Proto se od matky odděluje jen na krmení a ihned se opět k matce vrací. Mláděti se dostalo jména Atosha.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

270

Rovněž se narodila servalí koťata. Zooložka Radka Maříková k tomu uvedla: „při kontrole jsme zjistili, že jsou čtyři a pohlaví dosud není zjištěno. Koťata po pár dnech od narození již hrozivě syčí a snaží se ošetřovatele poškrábat. Matka Hýta se o svá mláďata dobře stará“.

Ve dvorské ZOO se chovají od roku 1997, kdy sem přišel samec Batul a samice Hýta. Od-chovali již celkem dvanáct koťat.

Městské lesy se rozšiřujíRichard Horáček – lesmistr- k tomu uvedl:

„Vykupujeme zemědělské pozemky sousedící s našimi lesy s cílem je převést na lesní půdu. Chceme tím dosáhnout toho, aby se lesní pozemky v našem vlastnictví nejen rozšiřovaly, ale i scelovaly. V současné době hospodaříme na 2230 hektarech lesa, 14 hektarech komunikací a skoro 15 hektarech rybníků. Menší část je zahrad a ostatních ploch.“

Městské lesy mají příjem okolo 14 milionů, výdaje jsou o milion korun nižší. Státní příspě-vek od Ministerstva zemědělství dělá asi 5% z celkových příjmů.

Fotbalový svátek a potleskAntonín Panenka provedl slavnostní výkop a naše mužstvo vybojovalo cennou remízu s fa-

vorizovaným celkem krajského přeboru – Předměřicemi. Asi 1.200 diváků vestoje tleskalo chlapcům na hřišti což se tu po dlouhé roky nedělo a bylo majetkem házené a hokeje. Trenérem našeho fotbalového týmu je Miloslav Vondráček.

Očkování proti tetanuBylo v Československé republice zavedeno v roce 1958. Tehdy na toto onemocnění umíraly

stovky lidí ročně. Úmrtnost je vysoká, každý druhý nakažený umíral. Nyní, díky očkování, ze-mřou v republice dva lidé za rok. Vakcinace se musí po desíti až patnácti letech opakovat. Toto očkování bylo dříve zaznamenáno na občanském průkazu, na novém to není a je na každém, aby si očkování hlídal.

Touto nemocí jsou nejvíce ohroženi starší občané – zahrádkáři, kteří přichází do styku s kon-taminovanou půdou od výkalů krav a koní a jsou také v souvislosti s věkem náchylnější.

35. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvyV noci z 20. na 21.srpna 1968 se uskutečnila největší vojenská operace v rámci Evropy. Stala

se jí invaze sovětských vojsk a vojsk bývalé Varšavské smlouvy, kromě Rumunska, které se k této akci nepřipojilo. Cílem byla likvidace „Pražského jara“ a obrodný proces vedený Ale-xandrem Dubčekem.

Tehdejší text Ivo Fischera- zpěv Waldemar Matuška:

Pěti proudy

Vám do mojí boudy

Vtrhlo hned pět

Velkejch medvědů

A že prej páni

Jdou na moje přání

A sežerou mě k obědu …..

271

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Uplynulo tedy 35. let a je možné bilancovat jaké důsledky měl pobyt sovětských vojsk na na-ši republiku:

▪ k l. listopadu 1991 bylo 290 osob usmrceno, 577 těžce zraněno a několik set zraněno leh-ce

▪ celkové pohledávky projednané v roce 1991 naší vládou činily 14.772 miliard korun▪ škody způsobené na zdraví občanů – 40 milionů korun▪ škody na majetku – 200 milionů korun▪ náklady na odstranění ekologických havárií se pohybují (dle zdrojů) 3 – 6 miliard korun▪ sovětská armáda využívala při pobytu na našem území 73 lokalit a bylo tak kontaminováno

1,24 milionů metrů krychlových zeminy

Mezi nejpostiženější lokality patří bývalé letiště Hradčany v oblasti Ralska, kde je petrolejem a chlorovanými uhlovodíky kontaminována i spodní voda, a dále lokality u Milovic. Sanační práce zde mají skončit v letech 2005 – 2008.

Kolik bylo odtud odsunuto sovětských vojáků a techniky?▪ 73.500 vojáků1218 děl a minometů▪ 16.911 rodin18594 automobilů▪ 39.921 rodinných příslušníků173 vrtulníků▪ 30 odpalovacích zařízení103 letadel▪ 1220 tanků2505 obrněných transportérů

Poskytnutá data a počty jsou vzaty z tisku – Vladimír Wohlhofner a Marie Vašíčková.

Markéta Janáková na Mistrovství světa motocyklůDne 17. srpna startovala šestnáctiletá Markéta Janáková, studentka našeho města, na „Mis-

trovství světa silničních motocyklů“.

Stalo se tak na Masarykově okruhu v Brně, kam se dostala pro své výsledky v závodech mistrovství ČR a Evropy. Brněnští pořadatelé jí umožnili start na „divokou kartu“. Do cíle do-jela na 25. místě, splnila si svůj životní sen a získala další zkušenosti ve světové motocyklové elitě.

Gorily se vrací do PrahyDo naší ZOO se pražské gorily dostaly po katastrofi cké povodni v loňském roce. Tehdy část

těchto zvířat v pražské Tróji zahynula utonutím, ale nejednalo se shodou okolností o gorily, které byly v rámci výměny do Prahy z našeho města předtím přemístěny. Nyní je pavilon goril v Praze před dokončením a tak se tato zvířata do Prahy vrátí. Zůstane zde však „náš“ samec Tadao a samice Kamba. Důvodem „proč“ je to, že:

„šance na rozmnožení v Praze není“ jak sdělila ředitelka Dana Holečková.

Návštěvníci mimo uvedených goril uvidí v naší ZOO největší skupinu orangutanů ve střední Evropě, také šimpanze a guarézy.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

272

Žireč – výstava v zámkuProdejní výstavu

drobného domácího zvířectva měli mož-nost vidět občané v areálu bývalého zámku v Žirči. Cho-vatelé tak pokračují v tradici výstav krá-líků, slepic, hus, ka-chen, ale také exotů. Proběhla zde také okresní soutěž holu-bů a bohatá expozice kaktusů a sukulentů. Zúčastnili se také pro-dejci chovatelských potřeb.

První LP Tunning sport srazJedná se o soutěž

aut a hlavně speciální úpravy vozidel. Bude zde mimo jiné i prodej tunningových dílů, stříkání airbrushí, jízda motokár a auto-gramiáda závodníka Jaromíra Malého.

Příjemným zpes-třením byla hudba a možnost využít vy-hlídkové lety.

Tunning = pře-stavby seriových aut (s hudebními soupra-vami, „vyladěnými“ motory, plastovými nástavbami a nevšed-ními pestrými barvami). Více jak čtyři stovky automobilů se zde prezentovalo v okolí letiště

Theatrum KuksJe vlastně přehlídka barokního umění, která trvala po celé čtyři dny. Začínala čtvrtkem 21.8.

a to v kostele Povýšení svatého kříže v Choustníkově Hradišti. Po jeho shlédnutí vystoupil Jiří Stivín v doprovodu Václava Uhlíře, kteří předvedli barokní skladby. Poté se přesunuli v kočáře

▫ Zájmu se těšily prodejní stánky kaktusářů

▫ Z mnoha koutů republiky se sjeli příznivci „tunningu“

273

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

do Žirče, kde své vystoupení v Domově sv. Josefa zopakovali. Třetí zastávkou byl Betlém a konečná pouť skončila v hospitalu Kuks.

Dále do rámce Theatrum Kuks bylo zařazeno vystoupení divadelního souboru Vlastík z Vrchlabska s vlastní adaptací Jiráskova Temna s názvem „Polojasno“, dále měli zájemci možnost shlédnout tanečně pohybový projekt Traumen Ville v podání kanadských umělců.

Hlavní organizátor akce dr.Stanislav Bohadlo k tomu uvedl: „Jednotlivé programy se odehrají na patnácti místech a je připraveno deset světových pre-

miér“.

Letošní ročník organizovalo nově založené občanské sdružení Fons Vivus a obec Kuks, za vydatného přispění mnoha sponzorů. Stanislav Bohadlo přiblížil hraběte Sporcka v dialogu s osobnostmi jeho doby, kterými byli básník Gottfried Hancke, hofmistr Tobiáš Antonín Se-eman, sochař Matyáš Bernard Braun, rytec Michael Rentz. Na tomto ztvárnění se významně podílel soubor Geisslerovi Hofkomedianti z Náchoda a režisér Petr Hošek.

Také Comoedien Haus (postavený na jiném místě, což neubírá nic na hodnotě záměru) a v něm uvedené představení anonymního textu Amor tyran aneb Harlekýn veselý advokát bylo vynikajícím zážitkem. Toto představení bylo uvedeno ve Sporckově divadle 15.2.1718 a je po-kládáno za mimořádnou a snad i jedinou činohru, která se z té doby zachovala.

Ve Sporckově hrobce byla uvedena hororová scéna Tanec smrti, provedená Due di Kuckus.

Přínosem bylo vystoupení hudebního skladatele Miroslava Vobořila, kdy jeho skladby do-provázel MUDr. František Janza Shakespearovými sonety a Thákurovými verši.

Pořad „Hrabě F.A. Sporck“ byl průřezem jeho života a činů – scénárista a režisér Tomáš Von-drovic. Vypravěči byli Petr Pelzr a Vladislav Beneš z Národního divadla.

Kronikář k tomuto uvádí, že dosud nedoceněnou osobností našeho města je nadšenec a řez-bář p. Pryšinger, který stále hledá cesty jak realizovat jeho dávný sen o zviditelnění a hlavně záchranu Betléma a Kuksu. Vystupují různá zájmová sdružení a osobnosti, které on svým nad-šením provokoval a provokuje a sám zůstává jaksi v pozadí. Jinak se naše město opožďuje za Jaroměří, která má ke Kuksu vazbu osobou vynikajícího sochaře M.B. Brauna, který se tam v minulosti oženil a z nynějšího jaroměřského popudu bylo inscenováno „Přepadení“.

K této významné události se vrátíme ještě v příštím měsíci. Bude to k „Přepadení Kuksu“.

Opět průměrná mzdaUvádí se, že průměrná mzda v České republice přesáhla sedmnáct tisíc korun. Ovšem jen

„díky“ tomu, že se navýšily platy policistů a vojáků z povolání, také zdravotníci si polepšili a na ostatní již nic nezbylo. Statistika srovnává také jednotlivé obory lidské činnosti a zde jsou rozdíly ještě patrnější. Takto uváděnou průměrnou mzdu, v horentní výši oněch sedmnácti ti-síc korun, přesahují také mzdy ve fi nančnictví, ale zemědělec je na zcela opačné straně tohoto srovnání. Ještě hůř je na tom mladý učitel, který nastupuje a nedosáhne ani mzdy onoho země-dělce.

Navíc se ve státním sektoru objevilo o třicet tisíc zaměstnanců více, hlavně po provedené reformě veřejné správy. Před reformou státní správy jsme se dozvěděli, že po zrušení okresních úřadů počet úředníků klesne, ale skutečnost je právě opačná a s vyššími platy.

Když onu uváděnou průměrnou mzdu srovnáme se mzdou dělníků v našich živořících textil-kách, které navíc stále propouštějí, potom se ukazuje, že se k „průměru“ ani zdaleka nepřiblíží a navíc si mnohdy na výplatu musí počkat. O nějakém třináctém a čtrnáctém platu si mohou nechat jenom zdát.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

274

Roste – roste škola v PodhartiHrubá stavba se již

chýlí k dokončení své první etapy. Takto vypadala stavba v po-lovině měsíce srpna 2003.

Práce na zastřeše-ní jídelny pokračují rychle. Týden je dlou-há doba.

Na rohu čelní budo-vy byla odkryta další studna. Tentokrát byla vyzděná do hloubky deseti metrů kame-nem a opět se v ní našla voda do výšky dvou metrů. Také tato studna byla zakryta, ale nebyla zasypána.

Přednáška o okupaci v roce 1968Na sklonku srpna se uskutečnila v Městském muzeu (špejcharu) přednáška docenta Ondřeje

Felcmana z Pedagogické fakulty University Hradce Králové k srpnovým událostem roku 1968. Tehdy město obsadila polská okupační armáda Varšavské smlouvy. Docent Felcman ve své přednášce zcela objektivně osvětlil okolnosti, které předcházely a za kterých k invazi došlo, jaký obrodný proces tu tehdy komunisté načali a s jakými výsledky, jakému tlaku byli vystave-ni a k jakému konci vše dospělo za „internacionální“ pomoci tehdejší sovětské armády v počtu 600.000 vojáků ve zbrani.

▫ Střecha budoucí jídelny budí již nyní před zastřešením značnou pozor-nost.

▫ Škole se dostane také nové přípojky elektrického proudu z transformátoru nad školou. Výkop a připojení bylo provedeno v polovině srpna.

275

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Po přednášce násle-dovalo ještě vyjádření několika přímých pamětníků, kteří vy-stoupili v debatě. Zú-častnil se jí ing. Josef Klouda, bývalý sta-rosta, Rad. Kačerov-ský, profesor M. Puš, bývalý starosta Mo-ravec a Dr.Vladimír Wolf. Na závěr ještě František Kalenský a Dušan Erlebach, kteří v uvedené době tiskli a rozváželi letáky.

Této přednášky se zúčastnila doslova hrstka návštěvníků. Mimo pozvaných pa-mětníků a přednášejících zde bylo deset občanů.

Cyklisté Carla si vedou dobřeV Krkonošském poháru MTB (páté pokračování) o Velkou cenu Trutnova a zároveň jako

Mistrovství Královéhradeckého kraje cross country se umístil nejlépe tým čokoládovny Carla ve D.K.n.L.

▪ Karolina Bergrová se stala Mistryní KHK žákyň.▪ Lukáš Toman v kategorii žáků druhý.▪ Luboš Toman v kategorii masters zvítězil a stal se Mistrem KHK.▪ Jiří Berger byl třetím.▪ Tomáš Berger v kategorii kadetů druhý.

Všichni tito závodníci jsou sponzorováni čokoládovnou Carla a jsou jejím týmem.

Další hrozba atomuStává se jí Severní Korea, která vypověděla smlouvu o nešíření jaderných zbraní, odmítla

kontrolu svých jaderných zařízení a dokonce hrozí, že provede první zkoušku této zbraně. Pokud by k tomuto došlo, potom by jaderné zbraně držely tyto země: Spojené státy, Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Bělorusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a není tajemstvím, že tuto zbraň je schopen vytvořit i Izrael.

▫ Redaktor „Královédvorských listů“ Miroslav Puš s dr. Vladimírem Wolfem se vzájemně přivítali.

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

276

Zimní stadion v provozuAni trvající vysoké

teploty neohrozily provoz na zimním sta-dionu, kde se bruslí. Využívají toho hráči všech věkových sku-pin i veřejnost.

Dovoluje to prove-dená dostavba zimní-ho stadionu, kdy byla dostavěna dosud chy-bějící stěna, garáž pro rolbu a sněhová jáma. Tyto práce realizovala fi rma Žižka – Jaro-límek a provedla je v termínu.

Zbývá tedy dokončit ještě vnitřní klimatiza-ci, která odstraní mlhu nad ledovou plochou, dále napojení budovy na šatny a celé zázemí areálu.

▫ Vlastní strojovna s výkonnými kompresory

▫ Pohled na ledovou plochu koncem srpna

277

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

Amálka, Selena, Rita a JulinkaTakových jmen se dostalo čtyřem mláďatům afrických servalů, kteří byli na konci srpna po-

křtěni v ZOO. Křest provedli zástupci královéhradecké-ho kraje Jaroslav Vácha, Zdeněk Pěnkava a Miroslav Krejzlík, které do-plnila pracovnice sponzorské fi rmy Soaré z Jablonce nad Nisou. (výroba sektů).

Aeroklub – vyhlášení vítězů poháru Uskutečnilo se v

srpnu na letišti, kdy skončilo sportovní klání o „Pohár Safari“ po odlétání sedmi bo-dovaných disciplín.

Výsledková listina: Dvoumístné větroně - l. místo startovní číslo „Y“ Korneč, Sochaň – Gaweda – Jelenia Gora

2. místo „LZ“ Zajdl – Ládr - Dvůr Králové nad Labem

3. místo „AR“ – Wolniak- Macz-niewski - Jelenia Gora

Jednomístné: 1. místo „VL“ Jana Vepřeková Dvůr Králové nad Labem 2. místo „LI“ Pavel Svoboda Letňany 3. místo „ZJ“ J. Rozalski/ A. Kaniecki - Jelenia Gora

Nejstarším závodníkem – pilotem, byl čtyřiašedesátiletý Pavel Svoboda z Prahy – Letňan.

Pravidla vysvětlil vedoucí letového provozu p. Tomíček takto: „Po vytažení větroně do vzduchu musí pilot najít stoupavé proudy, které ho vynesou nahoru.

Kroužení při stoupání je velmi důležité. Bez toho nemůže nikdo vyhrát. A pokud plachtař přista-ne s větroněm někde na poli, je ten den bez bodů. Závodníky hlídá moderní technika založená

▫ Jmenovaní hosté s koťaty servalů

▫ RNDr. Kristína Tomášová předá pohár Safari

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3

278

na systému GPS, takže přesnost je velmi nutná. Závod sám je náročný nejen pro soutěžící, ale také na připravenost organizátorů a rozhodčích. Pokud selže moderní technika, potom je dob-ré, že závodníci pořídí fotografi e významných míst a ty se potom vyhodnotí.“

Délka letových tratí se pohybuje při Poháru Safari mezi 150 a 300 kilometry.

Pole dvaceti pěti závodníků ukazuje, že tento závod má tradici a je dobrým příslibem, že plánované mistrovství republiky ve dvoumístných větroních bude v dobrých rukou.

Drobné zajímavosti měsíce srpna ▪ teplotní rekord byl v pondělí 18. srpna, kdy rtuť na teploměru dosáhla 32 stupňů Celsia▪ ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda navštívil hospital v Kuksu▪ ZŠ v České Podharti se připravuje ke vstupu do sítě ozdravného pobytu školáků▪ knihovna Slavoj pokračuje v soutěži „Prázdninový poutník“▪ město má pro svoji potřebu dvacet reklam na sloupech veřejného osvětlení▪ v polovině tohoto měsíce si musíme připomenout loňskou katastrofální povodeň▪ mezi návštěvníky Tyršova koupaliště se vloudili také zloději (peníze, šperky,mobily)▪ koše na psí hromádky slouží také neukázněným dětem, které sáčky nafukují k „bouchání“.▪ nemocné varle jedenadvacetiletého hřebce zebry Behmovy léčeno veterinářem ZOO Jiřím

Váhalou. Tento hřebec již zplodil 39 mláďat.▪ tři byty si mohou zájemci prohlédnout před vlastní dražbou v ulici Bezručově a na Benešo-

vě nábřeží▪ Bedřich ze Schaumurg-Lippe – německé národnosti, chce nazpět Ratibořice a Náchod▪ komunista David Pěcha (26) souzen v Šumperku pro „vyzývání k násilnému převratu“▪ Lukáš Lagutin (18) ze D.K.– klub Nová Amerika porazil v golfu i olympijské vítěze ▪ ZOO – umělý odchov antilopy vrané Atoshi se stále daří▪ do pražské ZOO se vrátili dva tygři ze Sumatry, kteří zde byli od povodně▪ onemocnění syfi lidou se v České republice v porovnání s rokem 1990 zdesateronásobilo

(1990 – 164 nemocných).

279

K R O N I K A M Ě S TA D VO R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3