VVS Info 2012

Strana 2ze seminářů / posily VVS

Siláže 2012 Výroba a zkrmování nekvalitních objemných krmiv se stále promítají do užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu dojnic. Proto jsme se v týdnu od 6. až 10. února 2012 zabývali efektivní konzervací, procesem fermentace a účinky námi používaných bakterií a enzymů. Další přednášku přednesl do České republiky se navrátivší MVDr. Ondřej Bečvář, MS. Popsal velmi dobře finanční ztráty z výskytu mastitid a zajímavá byla doporučení týkající se stádové diagnostiky. Přes vysoké mrazy a problémy ve stájích se seminářů účastnilo více jak 250 chovatelů a partnerů VVS.

Přednášky byly velice zajímavé, po úvodní části se věnoval tématu budoucnosti chovu krav a genomiky selekce doc. Dr. Ing. Josef Kučera, následovala praktická přednáška MVDr. Svatopluka Čecha, čemu je nutné věnovat pozornost, abychom zvládli efektivní reprodukci v jednotlivých stádech. Na třetím semináři v Zárybničné Lhotě navíc vystoupil s krátkou informací Dr. David Gast z partnerské firmy AGP o bachorově chráněné formě vysoce stravitelného proteinu AminoPlus. Na závěr každého semináře avizovaná degustace vybraných partií rožněného masa jalovic českého strakatého plemene předčila očekávání nejen co do chuti, ale i odborného výkladu MVDr. M. Homoly z firmy Cattle Market. Závěrečnou tečku pak v případě úterního semináře obstarala mladá hudební skupina Bujabéza, ve středu pak večerní prohlídka hradu Kokořín. Celkových 144 účastníků seminářů si tak odneslo nejenom odborné postřehy z přednášek, ale snad i pohodu z doprovodných částí seminářů.

Rozmnožování 2012 Zhoršující se průměrné ukazatele reprodukce v posledních letech se významně promítají do ekonomiky výroby mléka. To byl důvod volby tématu seminářů, který jsme pořádali ve dnech 15 až 17. května 2012.

Ze seminářů

VVS je partnerem Mlékařského odbytového družstva Moravav poradenství ve výživě a chovu dojnic. Jedním z příspěvků VVS

je vystupování na odborných seminářích odbytového družstva.

Strana 3z chovatelských výstav / úvodník

Opařany

Mrákov

Chomutice

Radešínská Svratka

Z chovatelských výstav Úvodník

Na stánek VVS zavítal prezident AK ČR Jan Veleba.

Soutěž o nejlepší vemeno vyhrála v kategorii holštýnských krav plemenice ze ZD Krásná Hora a u plemene české strakaté pak cena putovala do VOD Zdislavice. Ceny předávala Olga Jehličková.

Váženíchovatelé,

Vítám Vás na stránkách nového VVS Infa. Redakční grafik umístil tento úvodník na stránku mezi šampióny. Tak se zde já osobně trochu červenám. Poté však, co přehlédnu tuto stránku ještě jednou, cítím hrdost. Hrdost nad tím, že VVS dále a dále skromně přispívá

k Vašim chovatelským úspěchům. Práci, která je nelehká, z hlediska celospolečenského stále tvrdě nedoceněná, tyto chvíle alespoň trochu ulehčují a povznášejí. Všem, kdo něco tvoříme, jde přeci o to, aby za námi byl vidět kus pořádné práce. My jsme se rozhodli jít cestou, kdy před Vás předstoupíme tak, jako kdybyste obědvali v hotelu s prosklenou kuchyní. Naši Vévéeskovou kuchyň jsme obrazně řečeno prosklili, abyste věděli s naprostou jistotou, jaké ingredience jsou v každém pytli, či jiném obalu, který Vám VVS dodává. Zavedli jsme nový informační systém, ve kterém je krom jiných zásadních změn a zpřísnění kontrolních mechanizmů VVS, každá surovina, která je přijata, vybavena hned u brány naší továrny čipem nebo kódem. Na takovémto kódu je zaznamenán každý její pohyb až do doby, kdy vstoupí nezvratně do procesu výroby. Toto všechno sebou nese hodně úsilí celého týmu pracovníků VVS. Na konci procesu implementace je však systém transparentnosti výroby, který nemá v České republice obdoby. Pečlivě jsme vybírali témata letošního infa tak, aby v něm bylo něco sportovního bulváru :-), trochu nakouknutí k sousedům v reportážích z farem, odbornost, okénko za hranice, do světa krásných koní a lesem vonící stránky pro svatého Huberta a jeho následovníky.Snad si každý z Vás najde to své……….

Hezké čtení, Václav Brynda

Hlavní zootechnik Martin Chmelík (vpravo) z podniku AGRO, družstvo Záhoří na chovatelské výstavě Mrákov 2012.

18. ročník memoriálu Ing. Ladislava Hátle ve středisku Třtěnice společnosti Agro Chomutice vyhráli chovatelé z podniku Poděbradská Blata. Šampiónkou XI. ročníku národní výstavy českého strakatého skotu

se stala dojnice z podniku našeho zákazníka VOD Kámen.

Cena VVS v kategorii fitness, Bohumila Suchánka na výstavěv Radešínské Svratce putovala do podniku ZD Velká Losenice.

Strana 4sportem do formy

Skikritérium Objednané počasí prosvítilo ranní manšestr na sjezdovceMlýnice ve Skiparku Červená Voda, když se presentovali první účastníci v pořadí již 9. ročníku VVS Skikriteria. Hojná účast znamenala 60 závodníků v obřím slalomu a více než 20 běžců na lyžích. Kriterium bylo o třídu náročnější než v minulých letech. Obří slalom se konal na “padáku” červené sjezdovky. To samo o sobě by nebylo pro zkušené obří slalomáře tak obtížné. Svah byl ale vypreparovaný a tudíž ledovatý. Obdiv patří všem, kteří se do nástrah 13 branek pustili. O to větší gratulace pak pro vítěze!

V kategorii mužů vyhrál Miloslav Drhovský, SHR, druhé místo patřilo Karlu Skupienovi, chovateli ze severní Moravy a třetí pohár si do AZ Holdingu Rovečné odváží Tomáš Kopecký. První místo kategorie žen tradičně patří Ladě Bryndové, druhé místo si do rodiny Martínků odváží Lucie a pohár za třetí místo putuje s Helenou Damaškovou do Nukamelu. Běžci se vydali též do náročné cesty na Suchý vrch pak do Heroltic, aby s přibývající tmou dorazili zpět do vyhřáté restaurace ve Skiparku, kde při večerním programu převzali svá ocenění. V kategorii žen nejrychleji doběhla Katka Blažková z VÚŽV Uhříněves, následovaná Janou Rejšovou z Delaconu a manželkou Evou dalšího zástupce VÚŽV Uhříněves pana Loučky. V kategorii mužů dominoval Milan Sejkora ze ZD Dolní Újezd, stříbrnou pozici získal zástupce Klasu Nekoř Martin Bezstarosti a pohár za třetí místo putuje do ZD Miletín díky Ladislavu Dufkovi.

Chovatelské post olympijské sportovní hry VVS CUP 2012 Po letních olympijských hrách v Londýně se přesunula pozornost především českých chovatelů krav na post olympijské chovatelské sportovní hry do Českého Ráje. Babí léto připravilo pro chovatele a obchodní partnery VVS příjemný den. Sešlo se nás na padesát méně či více tradičních sportovců, o to více ale nad kondičkou převažoval sportovní duch. Stolní tenis ovládl podnik ZEA Světice, kdy v ženské kategorii zvítězila Zdenka Rygerová a v mužském klání nedal nikomu šanci Bareš Luboš. Na dalších postech se pak umístila Radana Fajmonová z podniku ZD Sněžné a Petra Jančíková z ADW Třebíč, zatímco u mužů stříbrnou pozici z loňského roku obhájil Karel Skupien a bronz putuje do ZD Hlavnice díky Pavlovi Macákovi. Tenis na antuce se odehrál v menším počtu účastníků, nicméně ve finále Petr Šafra z VVS porazil loňského vítěze Petra Havránka z Poděbradských Blat, a.s., bronz získal Jiří Janata z Farmy Loukov, s.r.o.. Zlato v minigolfu získal Honza Podzimek z Agrochovu Stará Paka, stříbro jde do ZD Miletín díky Láďovi Dufkovi a na třetím místě zůstal loňský vítěz Jarda Fliedr ze ZOD Lubná. Bowling byl tradičně nejvíce obsazený sport. V kategorii žen putuje zlatý pohár do Slako, s.r.o. díky výkonu Petry Abelové, loňské prvenství neobhájila Blanka Ptáčková z firmy Hypred, s.r.o., přesto druhé místo je v letošní konkurenci velkým úspěchem. Na třetí pozici se nominovala Petra Jančíková. Z mužů byl nejlepší kulinářský specialista na úpravu masných pokrmů Martin Peňáz, následován jeho věrným strávníkem Mírou Kozákem (VVS) a na třetím místě skončil Láďa Dufek. Squash byl místem velkých soubojů, z nichž nejlépe vyšel Petr Polášek z týmu Equisun Petrovice, následován Jiřím Janatou a Petrem Šafrou. Velké bitvy pak svedly volejbalové týmy. Ač se ostatní volejbalisti snažili sebevíce, nestačili ani letos na tým Karla Skupiena ze severní Moravy, který s Andělou, Miladou a Petrou obhájil loňské

prvenství. Na druhém místě skončil tým VKK Lomnice Dany Křepelkovéa Vlaďky Kučerové doplněný Láďou Dufkem a Petrem Poláškem. Tým ZEA „Světlice“ vedla Zdena Rygerová a spolu s Petrou Jančíkovou, Honzou Záhorou a Jirkou Burdychem z VVS tak vybojovala bronzový pohár. Večerní vyhlášení výsledků pak bylo zpříjemněno odpoledním uvolněním prohibice a tak jednotlivá vítězství i samotná účast byla řádně oslavena. Nyní opět ve formě s větším zápalem pečujeme o stáda krav a koní.

JH Hokejkakap 2012

28.3. 2012 se uskutečnil již 6. ročník prestižního hokejového zápasu mezi hokejisty Plzně a VVS Verměřovice. Plzeň v těchto duelech sice nezastupují hvězdy jako jsou Straka a Kaberle, ale i otec a syn Hynkovi spolu s týmem složeným z borců místního JH Agrocom týmu byli tentokrát nad naše síly....

Sportem do formy

Strana 5efektivní odchov telat

Mrákovská telata se mají...

Zemědělské obchodní družstvo Mrákov hospodaří na 2 470 ha v jižní části okresu Domažlice. Chov dojnic je soustředěn do dvou středisek. Ve VKK Starý Klíčov je ustájeno 700 dojnic plemene Red Holstein. Na farmě v Tlumačově je chováno 250 dojnic holštýnského plemene. Odchov mladého dobytka včetně savých telat probíhá na farmě ve Střáži. Zde je odchováno zhruba 950 telat ročně. Směsným mlezivem jsou telata napájena do 5. dne života. Od 5. do 21. dne jsou napájena mléčnou náhražkou Multimilk Prémium z VVS Verměřovice. V tomto období je ad libitně zkrmován startér VVS Start Müsli. Odstav probíhá v 60. dnech života telete.

Kvalitní odchov telat

Vedoucí zemědělské výroby a zootechničky v teletníku hlavního města českého strakatého skotu, kde se krmí mléčná náhražka Multimilk Premium.

Správný start do života Období mléčného odchovu telat je první a rozhodují okamžik pro budoucí dojnici. Chovatelským cílem by mělo být 1. otelení ve věku 24 měsíců u holštýnských krav (26 měsíců u plemene ČESTR) s živou hmotností po otelení nad 620 kilogramů. Současná situace je v rámci ČR o několik měsíců posunutá. Bezprostředně po porodu a základním ošetření musí být včasné podání kvalitního mleziva s hustotou nad 1050 g/litr (dm3). První napojení do 3. hodin po otelení by mělo tvořit 5-8% z porodní hmotnosti telete. Toto napojení by mělo být součástí přesně definovaného programu péče o telata s provedením záznamu a jasně danou odpovědností. Po mlezivovém období následuje klasická mléčná výživa. Někteří chovatelé se ještě i dnes rozhodují mezi napájením nativním mlékem, nebo mléčnou náhražkou. V tomto směru je otázka, proč máme na chovech tolik „odpadního mléka“ pro telata. Z pohledu ekonomiky je jasné, že mléko patří do mlékárny, kde je finančně zhodnoceno.

Strana 6efektivní odchov telat

Napájení telat kvalitní mléčnou náhražkou má hned několik příznivých aspektů. Jednak má každé tele každý den stejný nápoj, jednak je jeho cena pod realizační cenou za 1 litr mléka prodaného do mlékárny. Pokud vezmeme cenu kvalitní mléčné náhražky 45 korun, tak při ředění 1:8 je cena připraveného nápoje pod 6 korun za litr, tedy stále pod realizační cenou za mléko. Napájení telat je doporučováno 2x denně (v zimním období 3x denně) s celkovou dávkou mléčného nápoje 4 – 6 litrů podle věku telat. Častá praxe je podávání stejného množství nápoje všem telatům, to ale nezohledňuje jejich nároky podle věku. Mléčný nápoj je nutné připravovat vždy bezprostředně před krmením za kontrolovaných hygienických podmínek. Řada mléčných náhražek Multimilk je koncipována jako vysoce stravitelný nápoj, který je rychle tráven a vstřebán. Umožňuje tak velmi brzy dostatečný příjem starteru. Při extrémních mrazech v zimním období je vhodné napájet telata 3x denně s přidaným odpoledním krmením, aby dokázala lépe odolávat nočním mrazům. Nedoporučuje se měnit poměr ředění. Je to jednak proto, že mléčná krmná směs je svým složením koncipována na jednoznačné použití a zejména „silnějšího“ nápoje mohou být v takovýchto případech příčinou dietetických poruch, které by v zimním období mohli mít fatální následky. Dalším důvodem zachování poměru ředění je potřeba dostatečně hydratovat organismus telete, což je v zimně znova komplikovanější, protože předkládaná voda často brzy zmrzne a mléčný nápoj je tak zásadním zdrojem vody pro organismus. Telata v období mléčné výživy zvyšují denní přírůstek až k 800 – 900 gramům za den. Tento nárůst je pokrytý nejen z mléčného nápoje, ale i z kvalitního starteru, který má rozhodující vliv na rozvoj předžaludků a zejména bachoru. Společnost VVS Verměřovice dodává do našich chovů mléčné náhražky Multimilk®, založené na syrovátkách s výbornou stravitelností. Produkty Multimilk® se vyznačují vysokým podílem mléčných surovin. Použité syrovátky jsou fermentované a přirozeně obsahují malé množství kyseliny mléčné. Mléčné směsi Multimilk® jsou unikátním způsobem dosoušeny tzv. sprejovým mražením. Tak je zajištěna rovnoměrná obdukce proteinové směsi emulgovaným tukem. Mléčné krmné směsi Multimilk® jsou proto velmi dobře rozpustné, to napomáhá bezproblémové manipulaci a dobrému přijmu telaty. Ředění je 100 – 125 gramů na 1 litr nápoje. Všechny mléčné krmné směsi Multimilk® obsahují patentovaný bioaktivním systém Emulsizym®, který podporuje trávení obsaženého tuku a zajišťuje mikrobiální stabilitu trávicího traktu telat. Použité suroviny (syrovátky, popřípadě sušené mléko, smetana, bíllkovinné koncentráty, kokosový a palmový olej) jsou vybrány tak, aby se rychle vstřebávaly. Nezatěžují tak trávicí soustavu a telata mají poměrně rychle pocit hladu, což je nutí přijímat dostatečné množství startérových krmiv. Tak je podporován potřebný rozvoj předžaludků, zejména bachorových papil. U takto odchovávaných telat potom nenastává pokles přírůstků bezprostředně po odstavu. V období odstavu není vhodné přidávat další stres a proto se odrohování, změna prostředí, tvorba skupinek a podobně řeší v jiném časovém úseku, nikoliv při odstavu. Nejlepších výsledků vlastní užitkovosti bylo dosaženo u jalovic, které v prvním roce života dosahovaly přírůstek blízko 900 gramům. Nezvládnutá první fáze odchovu nám již nedá „druhou šanci“ a bývá důvodem pomalejšího růstu a následně opožděnému prvnímu otelení. Ekonomika je neúprosná a každý krmný den života jalovic navíc má negativní vliv na celkovou prosperitu chovu.

Ing. Eduard Hanina

V rámci výstavy Země Živitelka se uskutečnilavelká chovatelská výstava

Angus Show 2012. Blahopřejeme kolegovi Martinovi Matějíčkovi, jehož býci obsadili druhé a třetí místo v soutěži.

Autor fotografie: Karel Melger, ČSCHMS

Čeští chovatelé diskutují na německé farmě s 2500 kusy dojnic.

Dobré nápady pro tvorbu kvalitních porostů kukuřice

Mobilní boxy proskupinový odchov telat

Ze zahraničí

Strana 7z našich farem

V Koutech hrají první ligu Soutěž Mléčná farma má v Čechách několikaletou tradici. V letošním roce se do ní přihlásilo dvacet farem s chovem českého strakatého skotu a dvacet jedna holštýnských chovů. Mezi nimi se na stříbrné příčce umístila farma Kouty, která je součástí podniku Poděbradská Blata, a. s. hospodařícího na Nymbursku na 3300 hektarech orné půdy. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilnin, technických a krmných plodin, v živočišné výrobě hraje prim chov dojeného skotu.

Na farmě Kouty najdeme zde dojnice v laktaci, v okoloporodním období a telata zhruba do 5,5 měsíce. Na dalším středisku v Křečkově jsou ustájeny plemenice stojící na sucho a jalovice včetně vysokobřezích. V podniku se chová zhruba 1250 kusů holštýnského skotu, z toho je 600 krav s vysokou dojivostí. Podle hlavního zootechnika Petra Havránka je průměrná užitkovost 10 264 kilogramů mléka s obsahem bílkovin 3,27 a tuku 3,77 procenta. Počet somatických buněk celého stáda nepřesahuje 200 000 na mililitr. Současné stádo vznikalo postupně, v roce 1993 se na původní strakaté krávy začali připouštět holštýnští býci. Jak říká Petr Havránek, je zdejší chov raritou, všechny krávy byly totiž zapuštěny pouhými dvěma plemeníky. „V roce 2001 jsme odstartovali plemenitbu pomocí otců ze Spojených států amerických a Itálie. Preferujeme především špičkový tělesný rámec, kvalitní vemeno a suché končetiny. Zohledňujeme také užitkovost, kterou konkrétní plemeník do chovu přináší,“ vysvětluje hlavní zootechnik. Posledních šest let se v Koutech provádí plošné hodnocení zevnějšku prvotelek. Již v roce 2008 se chov dostal na šesté místo v České republice z hlediska exteriéru – získal průměrný počet 81,4 bodu na krávu. Dnes se mohou Kouty pochlubit průměrnými 82 body a na exteriéru je to vidět.

Také porodna Ve středisku Kouty se kromě produkční stáje s kapacitou 500 kusů nachází také porodna, kam plemenice přicházejí asi 21 dní před termínem porodu a po otelení zde spolu s mládětem zůstávají zhruba 24 hodin. V této době přijímá tele mlezivo od vlastní matky, případně směsné. Do poporodního období spadá i ošetření pupku, označení nebo podání vitaminových přípravků. Následně se telata přesunují do venkovních individuálních boxů, kde ještě zhruba týden dostávají čerstvé mlezivo. Poté tři až čtyři dny přijímají jak kolostrum, tak mléčnou náhražku. Zhruba od 11. dne života jsou krmena adlibitně starterem a kvalitní mléčnou náhražkou. Přibližně ve 2,5 měsících věku putují telata po šesti až sedmi kusech do venkovní školky, kde se odstavují a začínají přijímat TMR pro dojnice spolu se starterem. Další možností je skupinové vnitřní ustájení. V Koutech se před několika měsíci zavedlo trojí krmení telat. Podle hlavního zootechnika má již tento postup výsledky – zvýšily se přírůstky, zlepšil zdravotní stav telat, snížily úhyny a zlepšila ekonomika. „Na tento fakt má jistě vliv i používání automatického napájecího vozíku na mléko s pasterizací, který využíváme několik měsíců,“ dodává Petr Havránek. Býčci se prodávají maximálně ve věku jednoho měsíce do zahraničí – aktuální cenu 63 Kč za kilogram si Havránek pochvaluje. Převoz jaloviček do odchovny mladého dobytka ve středisku Křečkov probíhá ve věku 5, 5 měsíce, kdy telata váží zhruba 220 kilogramů.

V Křečkově se jim zkrmuje ještě asi měsíc stejná krmná dávka včetně starteru, podle Havránkových slov tak nedochází ke ztrátě kondice a k úhynům. V roce života se jalovice přesouvají na produkční stáj jalovic ve stejném středisku. První inseminace se provádí většinou ve věku 14 až 15 měsíců, podle tělesného rámce a kondice.

*„Pro další užitkovost krav je velmi důležitá jejich kondice na konci laktace a v období stání na sucho“

Kvaliní krmení Vysokobřezí jalovice staré 27 až 28 měsíců putují zpět do Koutů na produkční stáj. Jedná se o tři stáje typu K-96, které se rekonstruovaly na volné ustájení (boxy, venkovní zastřešené krmiště) před 15 lety. O dva roky později k nim přibyla další budova, ve které je umístěna rybinová dojírna pro 2 x 10 plemenic. Před třemi lety prošla modernizací, aktuálně je vybavená digitálními prvky včetně transponderů a programu Dairy Plan. V podniku praktikují dojení třikrát za den. Denně dodávají okolo 16 500 kg mléka do Polabských mlékáren přes MHD Benešov. V Poděbradských Blatech se dojnice krmí třemi typy směsných dávek. První z nich přijímají od otelení do zhruba 300 dnů laktace. Jak říká Petr Havránek, 300 dní není dogma, tato vysoce energetická dieta se zkrmuje podle výše užitkovosti a kondice každé plemenice tak, aby příliš neztloustla. Druhou dávku s polovičním obsahem jadrného krmiva podávají v Koutech na konci laktace a v období přípravy na porod, třetí je vyhrazena pro krávy vysokobřezí a zasušené (v Křečkově). S výživou v chovu pomáhá Ing. Miroslav Kozák ze společnosti VVS Verměřovice, s.r.o., která také do podniku dodává některé komponenty do krmných dávek. Z hlediska reprodukce využívají v Koutech kromě inseminace také přirozenou plemenitbu. Od dubna tohoto roku pak plošně využívají programy založené na hormonální stimulaci, PreSynch a Ovsych.

FAKTA:• Farma Kouty patřící akciové společnosti Poděbradská Blata se v letošním ročníku soutěže Mléčná farma umístila mezi holštýnskými chovy na stříbrné příčce.• Podnik chová holštýnský skot v počtu asi 600 krav.• Současná průměrná užitkovost na dojenou krávu činí 34,4 kg mléka.• Po porodu nasazují prvotelky 38,1 litru, krávy na druhé laktaci 47,2 litru a na třetí a vyšší dokonce 48,5 litru mléka.• Dojí se třikrát denně a mléko se odváží dvakrát za den.

Ing. Jana Velechovskápřevzato z časopisu Náš chov

Stáj Kouty získala druhé místo v soutěži Mléčná farma 2012 (vlevo hlavní zootechnik Petr Havránek, vpravo zootechnik

Lukáš Ronz)

Vysokobřezí jalovice 276403/921 z plemenné kombinace PPH-197 Lapac

x NGA-535 Classic se může stejně jako ostatní plemenice v Koutech pochlubit špičkovým exteriérem

Krmná dávka pro skupinu dojnic v první fázi laktace je počítána na užitkovost 35 litrů a skládá se z jetelové případně vojtěškové senáže, kukuřičné siláže, CCM a směsi, kterou si nahořanští míchají z vlastních surovin v pojízdné míchárně. Dále do TMR přidávají nově Formafat 100 GL, který se od původního Formafatu 100 liší přídavkem lecitinu pro lepší stravitelnost. Krmná dávka pro dojnice ve druhé fázi laktace se příliš nemění. Složky krmné dávky zůstávají stejné, pouze se mění jejich zastoupení. Tato krmná dávka odpovídá užitkovosti 22 litrů na ustájený kus.

Úspěchy O úspěchu chovatelských schopností a správnosti rozhodnutí na poli chovatelství svědčí četná ocenění například ze strany ChovServisu, v jehož žebříčcích se Nahořanská a.s. pravidelně umisťuje na předních příčkách. Ale také ocenění na výstavě Českého strakatého skotu letos v květnu v Mžanech, kde získali první místo v kategorii prvotelka a také šampionka celé výstavy. Za zmínku stojí také dřívější pravidelná účast na výstavách. Nejen za těmito úspěchy stojí celý tým 21 zaměstnanců, kteří se živočišné výrobě v Nahořanech věnují.

Plány do budoucna V Nahořanech samozřejmě nežijí pouze přítomností, ale mají také plány budoucna, které by rádi realizovali. Předně by investovali do nákupu nového krmného vozu s traktorem a taká by rádi zrekonstruovali původní halu. Investice na přestavbu by si zasloužilo i další ze středisek, kde jsou ustájení býci na výkrm a mladý skot.

Text a foto:Ing. Marcela Pařilová, Ph.D., MBA


V Nahořanech se chovu skotu věnují naplno Nahořany leží v Královehradeckém kraji nedaleko Nového Města nad Metují. Středisko živočišné výroby, které patří společnosti Nahořanská a.s., je v katastru obce Městec. Právě tady jsme se sešli s hlavním zootechnikem Otakarem Truněčkem, abychom nahlédli pod pokličku jejich hospodářství a především chovu dojnic českého strakatého plemene.

Transformace původního zemědělského družstva dala v polovině roku 1999 vzniknout dnešní Nahořanské a.s. Celkem obhospodařují 2400 hektarů především pronajaté půdy v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Pokud jde o rostlinnou výrobu, pěstují zde obilí, řepku, cukrovku, rostliny pro výrobu krmiv pro dobytek a trochu netradičně také len a svazenku. Ještě v loňském roce se zabývali také pěstováním zeleniny, ovšem od toho ustoupili a letos vysadili v omezeném množství pouze zelí na krouhání a kapustu. Stádo 410 českých strakatých dojnic je ustájeno ve dvou halách. Přibližně dvě třetiny dojnic jsou ve stáji, která je vzdušná, komfortní s volným stlaným boxovým ustájením. Tato hala vznikla rekonstrukcí původní haly. V hale, která na rekonstrukci zatím čeká je zbývající část dojnic, jalovice, vysokobřezí a suchostojné krávy. V roce 2004 byla zrekonstruovaná další z hal, která v současnosti slouží částečně jako porodna se společnými volnými stlanými kotci a jsou zde i kotce skupinové kotce pro telata.

Mléčná užitkovost Dojnice s obou hal se dojí v rybinové dojírně DeLaval o počtu stání 2x10. Dojírna je v místě instalovaná již více než 15 let, ovšem vzhledem k údržbě a evidentně šetrnému zacházení vypadá stáje zachovale. I když by si podle slov Otakara Truněčka novou dojírnu již zasloužili jak dojiči, tak i samotná zvířata. Zvýšil by se tak nejen komfort obsluhy a dojnic, ale zkrátila by se i doba dojení. Vše je ale samozřejmě otázkou financí. Dojnice dojí nahořanští dvakrát denně v intervalu 13 a 11 hodin. Při užitkovosti 7330 kg mléka je obsah pevných složek v mléce následující: 4,05 % tuku a 3,48 % bílkovin. Přes Mlékařské odbytové družstvo Podorlicko dodává Nahořanská a.s. mléko do opočenské mlékárny. Od loňského prosince cena plynule klesá a momentálně se pohybuje okolo 7,23 Kč, což je pod výrobními náklady (bez odečtených dotací). Nezbývá než doufat, že se tento nepříznivý trend obrátí a cena se dostane opět alespoň nad 8,50 Kč za litr. Počet somatických buněk v mléce se dlouhodobě držel v rozmezí 170 – 180 000 v jednom mililitru mléka. Ovšem poslední dva měsíce se vyšplhal až na 240 000. Pravděpodobně je to dle slov zootechnika dáno horší kvalitou zkrmované siláže. Otázka kvality a především množství krmiva z letošní sklizně, teď pana Truněčka trápí asi nejvíce. Porosty vojtěšky byly letos řídké a výnos z nich je o 20-30q na hektar nižší oproti loňskému roku. Jak to bude s výnosem u kukuřičné siláže, se teprve uvidí.

Výživa s VVS Spolupráce Nahořanské a.s. a VVS Verměřovice se datuje od května 2010. Poradenství v oblasti výživy se v Nahořanech věnuje MVDr. Martin Matějíček. Významnou roli při přechodu od původní krmivářské společnosti k VVS sehrál fakt, že VVS je česká firma, má příznivé ceny a dodává minerální směsi na míru potřebám odběratelů.

Nahořanští zootechnici si chválí pomoc automatickéhopřihrnovače krmení

V Nahořanech dojí ve více než 15 leté rybinové

dojírně. Zatím stále slouží dobře.

Většina dojených krav je ustájena ve zrekonstruované hale.


Bez živočišné výroby to není zemědělství Živočišná výroba je základem vyspělého a fungujícího zemědělství. O tom je přesvědčen také ředitel podniku Kladrubská, a. s., kde se podařilo v chovu 1000 krav snížit náklady na krmiva ze 4 Kč na 2,47 Kč na litr prodaného mléka.

Kladrubská a. s. se nachází na Rokycansku, jak již název napovídá, její sídlo je v Kladrubech – Vojenicích. Jak potvrdil Ing. František Klíma, předseda představenstva a ředitel společnosti:„...kraj je to krásný, ale pracovní síla do zemědělství se zde těžko shání.“ Podnik se začal formovat v této podobě již v roce 1976, kdy se vytvořilo větší družstvo z pěti místních JZD. V té době obhospodařovalo 5700 ha, 1640 krav a několik set prasnic základního stáda. V roce 1990 se z důvodu restitucí rozloha družstva zmenšila na 4500 ha, v roce 1992 a 1998 došlo k transformacím. Ve finále a po nákupu sousedního soukromého podniku obdělává dnešní akciová společnost 4820 ha orné půdy a 658 ha luk a pastvin, chová přes 1000 holštýnských krav. „Prasata se nám podařilo opustit již v roce 1998, kdy výroba vepřového byla mnohem rentabilnější, než je tomu dnes. Jenže být specialista na řepku, vepřové, mléko podle mého názoru opravdu nejde. Malovýroba ve velkém je základní problém našeho zemědělství, a to v tržním hospodářství neobstojí. Po návštěvě zahraničních, zejména amerických farem jsem se utvrdil v tom, že v zemědělství je nutné se soustředit pouze na několik produktů a ty dělat dobře. Takže rozhodnutí prasata nechovat se nám vyplatilo – filosofie byla jasná: Bez prasat podnik bude, bez krav nikoli,“ vysvětlil ředitel. Podobně to František Klíma vidí také s výkrmem býků, kterému se společnost věnovala ještě do roku 2005. Dnes se býčci jako mladá telata prodávají. Stádo dojeného skotu se od roku 1995 převádí na holštýnské plemeno, současné stavy jsou kolem 1000 krav ve třech stájích s kapacitou 550, 300 a 180 zvířat. „Co nás tedy živí? Výroba mléka zajišťuje 50 až 60 % tržeb a přispívá k dobrému cash-flow. Mléko spolu s řepkou a pšenicí pak tvoří 85 až 90 % tržeb. Další plodiny jsou ječmen jarní a ozimý, a pícniny – vojtěška a kukuřice, kterou jsme dříve vyráběli také na zrno, dnes už pouze silážní. Pokud jde o řepku, na níž se specializujeme, jsme schopni celou její úrodu uskladnit. Prodáváme ji od ledna do května – žádné smlouvy, čekáme, domluvíme obchod, postupně prodáme. Investice do skladování řepky a obilí se již bohatě vrátila,“ vysvětlil ředitel společnosti.

Je třeba najít dialog mezi zootechniky a poradci „S výsledky mléčné produkce stále nemůžeme být spokojeni, i když ke zlepšování dochází.“ Průměrná denní dodávka za červen 2012 byla 23,16 kg na jednu ustájenou krávu. Na farmě Lhotka u Radnic je dojivost 8092 kg (3,65 % T, 3,36 % B), v Hlohovicích 8143 kg (3,66 % T, 3,32 % B) a farma Skomelno 9749 kg (3,49 % T, 3,32 % B). „Co se týče výživy dojnic, za posledních patnáct let jsme vystřídali téměř všechny poradenské firmy a dodavatele výživových doplňků v republice. Je třeba říci, že zdaleka ne vše závisí pouze na poradci, role poradců se většinou přeceňuje. Zcela zásadní je samotná práce lidí v podniku a v prvé řadě práce hlavního zootechnika. Důsledný a kvalitní zootechnik je základ dobré spolupráce, a to nejen z hlediska výživy dojnic. Po řadě výměn v této funkci, kdy jsme na lidi zřejmě neměli štěstí, si myslím, že pod vedením hlavního zootechnika Jana Gasiora holštýnský chov bude růst,“ sdělil nám František Klíma.

Jeho novým partnerem je výživářský poradce Ing. Antonín Lopatář z firmy Milkprogres a produkty české společnosti VVS Verměřovice. Ten pro Kladrubskou a. s. začal po delší odmlce provádět poradenský servis od března roku 2010. „Kladrubská je typický český zemědělský podnik. Ředitel si vybral naše služby, protože nebyl spokojen s náklady zejména nakoupených krmiv na litr mléka. V roce 2010 byla tato hodnota kolem 4 Kč/l a v květnu 2012 podnik dosáhl 2,47 Kč na litr mléka v průměru za všechny farmy. Základem krmné dávky je kvalitní kukuřičná a vojtěšková siláž. Ideál je poměr 2/3 kukuřice a třetina vojtěšky. Kukuřice má vyšší obsah veškerých stravitelných živin, vojtěšková siláž má vyšší podíl rozpustného dusíku, což není při vyšších dávkách vojtěšky úplně jednoduché vybilancovat, aby se nezvyšovala koncentrace močoviny v mléce a zároveň se nemusel používat draze nakupovaný by-pass protein. Loni se podařilo vytvořit kvalitní siláže, hlavně díky tomu, že píce je sklízena v optimální dobu. Podnik disponuje dvěma silážními linkami a to je dobré. V době mého nástupu dodával podnik denně 16 500 kg mléka od 1020 dojnic, dnes je denní dodávka 22 900 kg pouze od 990 krav. Často se chovatelé dívají na celkový počet krav na farmě, ale neuvažují, kolik jich vlastně dojí? Kdy je čas některé krávy vyřadit? Odpovědi na podobné otázky nám dává náš software vyvinutý na základě Cornelského systému, normy NRC 2001, doplněný dalšími rovnicemi publikovanými převážně v Journal of Dairy Science. Kromě sestavování krmných dávek nám slouží také k vyhodnocení, jak ekonomicky krmíme. Další program pak využíváme k analýze, ve kterých oblastech máme v podniku rezervy. Ze zootechnických ukazatelů zatím program vyhodnocuje oblast reprodukce, subklinických mastitid, počtu zvířat v chovu, krmení a ostatní faktory prostředí, připravujeme ještě faktor končetiny. Pro chovatele a poradce to slouží pro vyhodnocení, jak se jednotlivé faktory podílí na zvýšené nebo snížené produkci mléka, a určuje, na kterou oblast je třeba se zaměřit.

Jedna z modernějších stájí na farmě Lhotka

Ing. Antonín Lopatář (vlevo) a Jan Gasior hodnotí krmivojako kvalitní, ale úroveň welfare je třeba zlepšit

Připařovací program sestavuje ředitel Kromě záliby v cestování a létání letadlem má ředitel František Klíma ještě dalšího koníčka. Přestože je původní profesí mechanizátor, zajímá se o genetiku holštýnského skotu a s tím související připařovací program. ,,Používáme program WMS od firmy Select Sires. Ve spolupráci s firmami MTS, CRV a Genoservis má v oblibě především špičkovou americkou genetiku. „Protože testanti nepřinesli to, co jsme očekávali, používáme pouze prověřené býky. Chceme komplexní vlastnosti – hlavními kritérii jsou kg bílkovin a složky, důležitý je také typ a fitness. K čemu by byla užitkovost, když by kráva měla vemeno až na zem,“ podotýká František Klíma.

„Jsem kritik současných dotací“ Mléko z Kladrubské a. s. putuje nyní do Německa, ačkoli donedávna bylo zpracováváno v mlékárně NET Kralovice která je v německém vlastnictví. Nyní tato mlékárna provoz v ČR uzavřela a všechno mléko se vozí ke zpracování za hranice. „Nechci to hodnotit ani kladně, ani záporně, každá mince má dvě strany. Fakt je ten, že tuzemské mlékárny nás jako prvovýrobce srážejí. Nejsou schopné vyprodukovat výrobky konkurenceschopné v zahraničí. To se pak promítá i do výkupních cen. Takže uzavření kralovického provozu pro nás není úplně negativní zpráva,“ hodnotí František Klíma a pokračuje v zamyšlení: „Jsem ale velký kritik dotací – dnes se vyplatí zatravnit a nedělat nic. Dokud se dotace budou rozdělovat na plochu, zůstane tady pouze rostlinná výroba a spějeme k rozvojovým zemím.Úroveň vyspělosti zemědělství charakterizuje vyspělost živočišné výroby. Již můj dědeček říkal, že kráva je všechno v zemědělství. A my jako stát jsme ji politicky odpálili. Pokud to má fungovat, nemůžeme všichni dělat vše. V USA jsou např. podniky, kde podíl tržeb z jedné výroby (např. mléka) tvoří 90 %! Při všech problémech, které tu jsou, stále v zemědělství věřím i v jeho dobrou budoucnost. Změna systému dotací bude, ale zásadní, jinak očekávejme ještě větší úbytek živočišnévýroby. Znamenalo by to pro další generace větší závislost na dovozu. Problém zdrojů energie se vyřeší, ale problém potravin včetně jejich kvality nikoli. Nebude kráva, nebude zemědělství – jenže proti živočišné výrobě jsou i samotní zemědělci, neboť samostatnou rostlinnou výrobu provozuje daleko více subjektů. Stačí jen porovnat dvě čísla – 27 000 registrovaných vlastníků v LPISu a 2300 držitelů mléčné kvóty...,“ dodává ředitel a předseda představenstva Kladrubská a. s. František Klíma.

Text a fotoLukáš Rytina

převzato z časopisu Náš chov


Bude třeba investovat do ustájení „Vypadá to, že současná užitkovost je na maximu, které jsou krávy schopné dát za současných podmínek. Limitující faktor v tomto chovu je nyní welfare – úroveň ustájení,“ říká výživář. „Stáje nejsou ideální,“ přiznává hlavní zootechnik Jan Gasior, který nás provedl jednou z nich, kde se právě předělávalo napájení. „Steleme řezanou slámu a vápenný hydrát. Na každé farmě je míchací krmný vůz, krmivo zakládáme dvakrát denně, každou hodinu se snažíme přihrnovat. Pro produkční krávy se míchají tři krmné dávky podle fáze laktace. Spotřeba jádra na jeden litr mléka je 0,33 kg. K přípravě směsí (produkční, porodní, pro jalovice) slouží vlastní míchárna. Suchostojné krávy mají k dispozici výběh, jalovice jsou odchovávány na hluboké podestýlce.“

Jak se tedy zlepšení v podniku dosáhlo? Hlavní zootechnik spolu s výživářem přiblížili, jak se zlepšení ukazatelů živočišné výroby v posledním období dosáhlo: „Výsledky dělá ve spolupráci se zvířaty tým lidí. Hlavní změnou byla téměř kompletní výměna zootechnického a ošetřovacího personálu, což se promítlo do zlepšení ve všech směrech. Do směsné krmné dávky používáme pivovarské mláto, které vychází ekonomicky výhodně. Také řepkový a sójový šrot se podařilo nasmlouvat na dobrou cenu na rok předem. Svůj přinos pro výrobu mléka a zdraví zvířat má také kompletní výměna napáječek, která se nyní dokončuje ve všech stájích. Brakace krav přepočtená na rok je v posledním období 35 %. Už se daří vyřazovat také kvůli užitkovosti. I přesto, že podmínky pro obsluhu telat nejsou ideální (chtělo by to investice), dosahujeme v odchovu dobrých výsledků. Ztráty do věku dvou měsíců jsou 9,5 % včetně mrtvě narozených. Hodně se investuje do plemenného materiálu, ale na to se zeptejte pana ředitele,“ dodal Jan Gasior.

V jednom ze silážních žlabů je uskladněno i mláto

Odchov telat dosahuje dobrých výsledků

Diskuse na farmě v Bohdalově. Praktické řešení teplotních stresů v podniku

Agras Bohdalov, a.s.


Jak vyrábějí mléko Valaši? Valašsko – hornatý kraj ve východní části Moravy – je historicky spojeno s pasteveckým chovem ovcí. Slovem Valach označovali Slované východní Romány, kteří se ve 13. a 14. století přesunuli se svými stády do slovanské části Karpat, později až do Beskyd. Na březích řeky Bečvy a částečně v CHKO Beskydy hospodaří družstvo, které nese slovo „Valašské“ v názvu.

Ve Valašském ZOD, družstvu Zašová nás přivítal prokurista a místopředseda představenstva Ing. Jan Jadrníček: „Jsme klasické družstvo, jsem si vědom, že to není nejlepší právní forma, ale mám pocit, že to u nás i tak funguje. Zanedlouho oslavíme 20 let od založení a žádný rok jsme nevykazovali ztrátu. Hospodaříme v katastru čtyř obcí na výměře 1585 ha, z toho je 825 půdy orné a 760 ha luk a pastvin. Na podhorskou oblast máme poměrně vysoké zornění, ale na orné půdě pěstujeme asi 180 ha pícnin,“ seznámil nás Ing. Jadrníček se základními údaji. V roce 1994 jsme dovezli 150 vysokobřezích jalovic z Německa, které urychlily náš genetický pokrok. Od roku 1992 jsme chovali 500 krav a dnes jich je 615 čistokrevných holštýnek s uzavřeným obratem stáda,“ dokreslil prokurista základní představu o podniku. V posledním výpise z kontroly užitkovosti dosáhly prvotelky ze Zašové 10 008 kg mléka při 4,08 % tuku a 3, 33 % bílkovin. Průměr všech laktací je 11 123 kg při 4, 21 % tuku a 3, 27 % bílkovin.

Je to o lidech... „Nejdůležitější pro podnik je kvalitní zaměstnanec – vždy to je a bude o l idech. Řídím se heslem: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody... V dnešní době, kdy si každý stěžuje na přestárlost zaměstnanců, je průměrný věk v našem družstvu kolem 40 let. To považuji za optimistické. Vždyť jde o vysoce profesionální práci. Traktorista současnosti obsluhuje stroj za sedm nebo osm miliónů, ani pracovník v živočišné výrobě se neobejde bez znalosti počítače. Poskytujeme vyšší platy a s obsazením volného místa celkem nemáme problémy, zaměstnáváme 55 lidí. Už v počátku jsme vytkli cíl provozovat intenzivní zemědělství i přesto, že dnes často vidíme, že se extenzivita vyplácí. To je ale proti naší filozofii. Chceme dokázat hospodařit v zemědělské výrobě s nulovým ziskem a dotace by měly sloužit k investičnímu rozvoji,“ dodává Jan Jadrníček, který se angažuje také ve Svazu chovatelů holštýnského skotu jako místopředseda.

Učit se od nejlepších „Nesouhlasím s filozofií, že podnik si vše dělá sám s využitím vlastních pracovních sil a prostředků. Vše totiž nemůžete vědět nejlíp. Proto se snažíme učit a spolupracovat s nejlepšími. Ve výživářském a veterinárním poradenství dlouhodobě důvěřujeme dr. Osičkovi z firmy Milkprogres, protože mimo jiné sám chová holštýnský skot. Na druhou stranu sebelepší poradce za vás neudělá denní rutinní práci. Mám pocit, že mnoho poradenských firem se učí „za pochodu“, a to jim často dobytek dává, jak se říká, vyžrat. Největší kompromisy se dělají při výrobě objemných krmiv a ztráta užitkovosti je drahá daň za takový kompromis. V podnicích se setkávám s obrovskými třecími plochami mezi agronomy a zootechniky. U nás je naopak zřejmá dobrá vůle spolupracovat, což mě velice těší. V zemědělském podniku podobném našemu by měl i rostlinář pochopit, že má-li se stát „slavným“, nebude to vysokými výnosy obilovin, ale spíše proto, že dokáže nakrmit krávy s užitkovostí přes 11 tis. litrů. Při dnešních cenách sóji dělá jednoznačně rozhodující zisk kvalitní objemné krmení,“ shodují se společně Ing. Jadrníček a poradce MVDr. Václav Osička, který v den naší návštěvy byl přítomen v Zašové.

Slovo má poradce chovu „Poradenství dělám v Zašové od roku 2000, takže podnik dobře znám. Významné je, že družstvo má rozměr stabilního podniku, dosahuje dobré užitkovosti a ví, že mléko má smysl vyrábět,“ uvedl MVDr. Václav Osička. Výsledky mluví samy za sebe: service perioda 125 dní, mezidobí 390 dní a průměrný denní přírůstek telat (věk půl roku až 1 rok) 0,83 kg. „Od ostatních podniků se Zašová odlišuje například tím, že má dvě stáda na dvou farmách, ale přitom se krmí z jednoho centra – jedním krmným vozem, stejná krmná dávka podle stejné receptury. To dává velkou možnost ověřovat receptury a potřeby zvířat – jednoduše lze vyhodnotit, jestli případný jev (problém) souvisí s krmnou dávkou, či nikoliv. Společně s vedoucím živočišné výroby Zdeňkem Fabiánem známe rezervy chovu a pracujeme na nich. Velký posun nastal v ustájení před porodem, kde se rekonstrukce seníku odrazila v podstatném zlepšení welfare této kategorie krav. Za slabší místo tohoto chovu považuji zdraví mléčné žlázy. Zastoupení krav s PSB nad 200 tis. chceme v brzké době srazit pod 25 %. Soustavně sledujeme a řešíme kvalitu objemných krmiv. Z hlediska stavby krmných dávek jsem pod permanentním tlakem cen. Za známku dobré přístupu považuji to, že se v podniku zásadně neřeší cena jednotlivých komponent, ale diskutujeme o celých nákladech na litr mléka, respektive kolik z tržby zůstane po odečtu nákladů na krmiva. Jinými slovy i dražší krmivo, které přinese mléko, do krmné dávky patří a může vylepšit celkovou ekonomiku,“ zhodnotil Václav Osička. To, že je obrat stáda v chovu dobře zvládnutý svědčí i prodej 70 březích jalovic v tomto roce, čímž se podniku vylepšují tržby za mléko. Receptur je celkem osm. Míchají se tři krmné dávky pro produkční krávy, dvě krmné dávky pro období stání na sucho (suchostojné, příprava na porod) a tři krmné dávky pro jalovice (do jednoho roku, nad jeden rok, březí).

Příklad krmné dávky „vrchol laktace – užitkovost 41 litrů“Kukuřičná siláž 24 kgTravní senáž 8 kg Vojtěšková senáž 4 kgSeno 0,4 kgCukrovarské řízky 8 kgMláto 4 kg Vlhké kukuřičné zrno 3,8 kg Sója 2,3 kgŘEŠ 1,6 kgJečmen 3 kgMinerální krmný doplněk MP 2 0,17 kgSůl 0,05 kg Vápenec 0,1 kgSoda 0,3 kgČistý tuk C16 (kyselina palmitová) 0,35 kg

„Zvlášť se věnujeme kategorii příprava na porod, kde doplňujeme krmnou dávku tak, aby DCAD neboli kationt-aniont diference v krmné dávce, odpovídala správnému ovlivňování metabolismu vápníku v tomto období. Za tímto účelem je do krmné dávky zařazován speciální vitamino-minerální doplněk, který pro Milkprogres vyrábí firma VVS Verměřovice, ostatně od stejného dodavatele bereme i další doplňky, zmínil Osička. „Jako prevenci posunutí slezu a nastartování příjmu krmiva se osvědčilo podávat kravám energetický nápoj Rumík. Dlouhodobě je náklad na krmiva na jeden litr prodaného mléka pod 3 Kč, aktuálně 2,95 Kč, “ dodává vedoucí živočišné výroby Zdeněk Fabián.

Text a foto , Lukáš RytinaPřevzato časopisu Náš chov, redakčně kráceno

Prokurista Valašského ZOD, družstva, Zašová

a „hrdý Valach“Ing. Jan Jadrníček

Efektivní řízeníreprodukce skotu

Současná úroveň reprodukce u mléčného skotu je dána interakcí fyziologických možností chovaných plemen a životních podmínek zvířat. Souběh relativně nízké druhově specifické výkonnosti skotu a extrémních nároků na produkci je dokumentován v mnoha publikacích prokazujících současný narůst dojivosti a pokles reprodukčních parametrů u mléčných plemen v posledních letech. Životní podmínky zvířat, které jsou zcela v rukou chovatele, tvořené systémem výživy a ustájení a modulované každodenním

řízením stáda, mohou tento reprodukční limit ještě výrazně snížit. Reprodukční orgány jsou v hierarchii zásobování živinami v organismu na posledním místě, za centrálním nervovým sytémem, endokrinním systémem, somatickou soustavou a mléčnou žlázou. Jakékoli individuální zdravotní problémy, stress různého původu nebo metabolické dysbalance se proto vždy projeví i na reprodukční výkonnosti jednotlivých zvířat. Poruchy reprodukce ve stádě tedy představují vrchol pyramidy, která vychází ze základny tvořené podstatnými nedostatky v zajištění životních potřeb zvířat. To vede ke zvýšení frekvence výskytu jiných onemocnění ve stádě (metabolické poruchy, onemocnění končetin, mastitidy) a to často v subklinické formě. Proto by problematika reprodukce měla být posuzována vždy současně s dalším děním ve stádě, nikoli zcela separátně. Nicméně předmětem tohoto příspěvku je právě úzký pohled na možnosti efektivního řízení reprodukce, které by mělo být nedílnou součástí komplexního managementu stáda. Poruchy reprodukce mají pestrou patogenezi (negativní energetická bilance, minerální dysbalance, jiné metabolické poruchy, teplotní stres, akutní orgánová onemocnění), ale finální reakce organismu je v podstatě uniformní. Je představována poruchami ovulace (ovariální acyklie, ovariální cysty), onemocněním dělohy (akutní metritidy, chronické endometritidy) a zánikem gravidity (embryonální mortalita, aborty). Zevně pozorují chovatelé slabé nebo téměř žádné projevy říje, patologické výtoky (hnisání) a přebíhání krav, to vše v různém období po porodu. Vyskytují-li se tyto stavy často a dlouhobě, nastává výrazné zhoršení reprodukčních parametrů stáda. Podstatné je, že dochází k poklesu počtu zabřezlých krav, zvýšené brakaci jalových krav, poklesu počtu porodů a ve finále i k poklesu stavu krav, protože není dostatek jalovic pro obrat stáda. S tímto problémem se v různé podobě potýká řada farem. Kontrola reprodukčního procesu a řízená reprodukce, která slouží k včasnému odhalení patologických stavů a k včasné inseminaci zdravých krav, tuto situaci sice kauzálně neřeší, nicméně významně snižuje její následky. Kontrola reprodukčního procesu může být v ideálním případě založena pouze na pozorování životních projevů zvířat. Sleduje se průběh porodu, odchod lůžka, celkový stav po porodu, příjem krmiva, charakter výtoku v puerperiu a nástup cyklické pohlavní aktivity. V pozdějším období je pozornost zaměřena na detekci říje, kde jsou v současnosti používány různé metody sledování pohybové aktivity zvířat (aktivometry) nebo například systémy detekující vzeskok jiných zvířat v říji (např. Estrotect) a na diagnostiku gravidity.

Většinou je však potřebné realizovat některou variantu cílené kontroly reprodukčních orgánů. Pod tímto pojmem rozumíme soubor organizačních opatření, diagnostických postupů a terapeutických zákroků založený na principech třístupňové kontroly reprodukce stáda. Cílem je dosáhnout reprodukčně aktivního stavu u většiny krav a omezit výskyt poruch plodnosti.

Podstata třístupňové kontroly reprodukce stáda:

1. stupeň: období porodu a puerperia (průběh porodu, odchod lůžka, celkový zdravotní stav, výtok lochií, involuce dělohy)

2. stupeň: období inseminace (kontrola aktivity vaječníků v období kolem 2 měsíců po porodu, indukce a synchronizace říje)

3. stupeň: kontrola výsledků inseminace (sledování přebíhání, diagnostika gravidity)

První stupeň třístupňové kontroly reprodukce stáda

Týká se období raného a pozdního puerperia, hlavní náplní z pohledu reprodukce je kontrola stavu dělohy. V období bezprostředně po porodu se kromě denního sledování chování zvířat doporučuje měření tělesné teploty. Tímto se odhalí počáteční fáze orgánových onemocnění, jejichž klinické příznaky se ještě plně nerozvinuly. Jedná se hlavně o puerperální metritidy a mastitidy. Doporučuje se měření všech krav denně po dobu 10 dnů po porodu, přijatelnější pro praxi může být měření 3x týdně (Po, Stř, Pá).

Při měření teplot se prohlédnou zevní pohlavní orgány a posoudí se výtok. Lacerace vulvy a perinea se ihned ošetří antibiotických sprejem, tím se významně omezí možnost ascendentní infekce.

Strana 12odborné články

Měření tělesné teploty

Povrchová lacerace vulvy a ošetření


Rovněž další diagnostikované patologické stavy, zejména zadržené lůžko a klinická metritida, se ihned ošetří. V současnosti se více preferuje celkové ošetření antibiotiky (cefalosporiny) a uterotoniky (oxytocin, dinoprost, cloprostenol) než tradiční lokální aplikace antibiotik do dělohy.

Dalším krokem 1. stupně kontroly reprodukce je individuální gynekologické vyšetření krav. Rozhodnutí, zda se bude provádět plošně u všech krav po porodu nebo jen u těch, které na sebe nějak upozorní, záleží na konkrétní situaci v chovu. Je-li na farmě vysoký výskyt zadržených lůžek a puerperálních metritid, je doporučitelný systém vaginálního vyšetření v raném puerperiu (D1 - 7 po porodu) v týdenních intervalech, samozřejmě za dodržení všech zásad hygieny. Za normální situace je plošné vaginální vyšetřování krav v raném puerperiu nežádoucí.

V rámci preventivních programů raného puerperia je stimulována aktivita dělohy. Lze doporučit opakovanou aplikaci uterotonik po porodu (například oxytocin v D1, D2 a následně dinoprost v D7) nebo jiné varianty, které snižují frekvenci výskytu onemocnění dělohy v pozdějším období. Podle konkrétní situace lze doporučit aplikaci vitaminů a minerálních látek nebo perorální suplementaci glukoplastických látek (propylenglykol). Chovatel by měl pečlivě uvážit, zda zařadí do reprodukčního managementu systém vaginálního a rektálního vyšetření krav v období pozdního puerperia (D14 – 21 po porodu). Gynekologické vyšetření v tomto období již neznamená riziko zavlečení infekce do dělohy, navíc jen takto lze odhalit skryté záněty dělohy, které nejsou provázeny zjevným výtokem a vyskytují se často. Proto je jednoznačně doporučujeme. Tento názor je v souladu s doporučením předních zahraničních odbornímů, kteří systémy včasné diagnostiky onemocnění dělohy pokládají za prospěšné (viz „21 doporučení k problematice metritid skotu“, Pfizer, 2008).

Masivní výtok při puerperální metritidě

Antibiotika k celkovému ošetření v raném puerperiu

Fyziologický výtok

Hnisavý výtok, klinická endometritis

Hnilobný výtok, klinická metritis

Na základě posouzení výtoku z krčku vagináním vyšetřením a posouzení náplně v děloze rektálním vyšetřením je kráva zařazena do systému ošetření podle jednoduchého algoritmu:

Krávy s obsahem v děloze jsou ošetřeny aplikací prostaglandinů s uterotonickým efektem bez ohledu na charakter výtoku. Tyto krávy jsou znovu vyšetřeny za týden.

Krávy s patologickým výtokem z krčku a bez obsahu v děloze jsou ošetřeny intrauterinně lokální aplikací antibiotik nebo chemoterapeutik. Krávy takto ošetřené jsou znovu vyšetřeny za 2 týdny.

Krávy s fyziologickým výtokem a bez obsahu v děloze se dále nesledují.

V systému se tedy v týdenních intervalech vyšetřují krávy nové (14 – 21 dnů po porodu), krávy před týdnem ošetřené uterotoniky a krávy před dvěma týdny ošetřené intrauterinně. Pro ošetření dělohy je k dispozici řada preparátů. U lehčích případů postačuje aplikace peroxydu vodíku (3% roztok), u typických endometritid je doporučitelná aplikace rifaximinu nebo cefapirinu (v závislosti na velikosti dělohy). V případě neúspěchu a přechodu do chronicity se používají jodové preparáty, 4% lotagen nebo další chemoterapeutika v kombinaci s prostaglandiny.

Při důsledném dodržování daných pravidel může kráva opustit systém jen jako klinicky vyléčená nebo jako vyřazená. Tento způsob vedení puerperia je sice pracný, ale i u těžších případů vede k vyřešení zánětu dělohy do 30 – 40 dnů po porodu a minimalizuje výskyt chronických endometritid v období inseminace. Počet krav, které pak nejsou inseminovány pro „hnisání“ je zanedbatelný.

Druhý stupeň třístupňové kontroly reprodukce stáda

Týká se období inseminace, hlavní náplní z pohledu reprodukce je kontrola stavu a řízení činnosti vaječníků. Tradičně se vyšetřují nezapuštěné krávy od 50. – 80. dne po porodu v intervalech 1 – 2 týdny. Rektální palpací se zjišťují známky cyklické činnosti vaječníků, diagnostikují se funkční poruchy plodnosti (acyklie, perzistence folikulu, ovariální cysty), provádí se indukce/synchronizace říje a ošetření patologických stavů. K ošetření se téměř výhradně používají preparáty na bázi prostaglandinu F2α (PGF2α, luteolýza) nebo gonadorelinu (GnRH, ovulace, luteinizace) méně často progesteron (přímá substituce funkce žlutého tělíska) a vyjímečně humánní choriový gonadotropin (hCG, ovulace, luteinizace), equinní choriový gonadotropin (eCG) nebo folikulostimulační hormon (FSH, růst folikulů).

Stále více se používají kombinované metody synchronizace říje sestávající ze synchronizace folikulárního vývoje a následné luteolýzy. Z původní metody nazvané Ovsynch (GnRH v libovolné fázi cyklu, za 7 dnů prostaglandin, za 2 dny GnRH, za 24 hodin inseminace) se postupně vyvinula řada modifikací (Cosynch, Heatsynch, Quicksynch, Presynch, 6G6 Ovsynch, Double Ovsynch), které se uplatňují v praxi v různé míře. Hlavním problémem metody Ovsynch je pozitivní ovariální responze na první aplikaci GnRH a následná délka luteální fáze, proto je doporučováno zahájit synchronizaci za přítomnosti žlutého tělíska (CL) v první polovině luteální fáze (5. – 11. den cyklu). Druhá aplikace GnRH se provádí v intervalu 48 – 72 hodin po ošetření prostaglandinem, nejlépe však za 56 hodin. Tento postup zaručuje vysokou míru ovulace do 24 hodin po inseminaci (kolem 90% krav).

Protokol Ovsynch 56 doporučovaný pro praxi:Pondělí (D0) GnRH (start na CL 5. – 11. den cyklu)Pondělí (D7) prostaglandinStředa večer (D9) GnRHČtvrtek ráno (D10) inseminace

Získat krávy v první polovině luteální fáze pro Ovsynch 56 umožňují programy s předsynchronizací (G6G Ovsynch, Presynch, Double Ovsynch) nebo rektální vyšetření v týdenních intervalech. Na základě kombinace rektálního vyšetření (nález znaků typických pro mladé žluté tělísko), předchozí anamnézy (znalost termínu zvýšené aktivity nebo ošetření poruch ovulace) a předchozí inseminace můžeme rozlišit 5 způsobů, jak zahájit Ovsynch 56:

1. Známý termín říje nebo vysoké aktivity (před 5 – 11 dny, nyní CL odpovídající velikosti)2. Odhad stáří CL (typické znaky pro mladé CL)3. Rektální nález po týdnu (předchozí nález bez významných struktur, nyní CL)4. Po ošetření GnRH při acyklii nebo cystách (průkaz CL nebo luteinizace) 5. Jalové krávy po rané diagnostice 26. – 32. den po inseminaci (přítomnost CL)


Prostaglandiny

Léčiva k indukciovulace/luteinizace

Léčiva obsahující progesteron k intravaginální aplikaci

Cefapirin k ošetření dělohy

Peroxyd vodíku k ošetření dělohy

Rifaximin k ošetření dělohy


Ve sporných případech je možné diagnostiku zpřesnit sonografickým vyšetřením. Ovsynch 56 na základě rektálního vyšetření je vždy zahájen jen při průkazu žlutého tělíska, proto je nejpřesnější, ovšem také nejpracnější. Umožňuje však nejen rychlé zapuštění bezproblémových cyklujících krav, které nepodstupují nadbytečná hormonální ošetření, ale i včasnou diagnostiku a okamžitou léčbu krav s poruchami ovulace (ovariální acyklie, ovariální cysty) a jejich inseminaci po prvních známkách pozitivní responze. Navíc je možné diagnostikovat i jiné, méně často se vyskytující patologické stavy, které mnohdy působí subfertilitu nebo úplnou neplodnost. Je na rozhodnutí chovatele, zda zvolí systém inseminace založený převážně na detekci říje, totálně „řízenou reprodukci“ představovanou mnohočetnou aplikací hormonálních preparátů „naslepo“ nebo pracovně náročnější postup kombinující obě metody. Ovsynch 56 na základě rektálního vyšetření respektuje fyziologii ovariální aktivity a současně využívá výhody termínované inseminace následované přesnou ovulací. Úspěšné ukončení 1. a 2. stupně kontroly reprodukce u jednotlivých krav znamená v podstatě uvedení dělohy do fyziologického stavu a provedení inseminace ve správnou dobu. To je ovšem jen prvotní předpoklad pro zabřeznutí. Úspěšnost koncepce je dále ovlivněna řadou faktorů, jako je kvalita inseminační dávky,provedení inseminačního úkonu, kvalita oocytu, embryonální mortalita a aborty (chromozomální aberace, vysoká teplota prostředí, deficience specifických nutrientů, deficience progesteronu, nevhodné děložní prostředí, intoxikace), které jsou často mimo možnosti reprodukčního managementu a musí být řešeny komplexně.

Třetí stupeň třístupňové kontroly reprodukce stáda Jedná se o řízenou reprodukci v období po inseminaci, hlavní náplní je podpora rané embryonální fáze (snížení embryonální mortality), raná diagnostika gravidity a návrat jalových zvířat do reprodukce. Podpora rané embryonální fáze je založena na zvýšení koncentrace progesteronu zajišťující rychlejší vývoj embrya spojený s jeho antiluteolytickou aktivitou nebo na přímém snížení produkce prostaglandinů v kritické fázi rané gravidity. Jedná se především o aplikaci GnRH 5 - 7 dnů (nebo 11 – 14) dnů po inseminaci k vyvolání ovulace dominantního folikulu první (nebo druhé) folikulární vlny. Tím se eliminuje jeho hormonální aktivita (produkce estradiolu) a vznikem sekundárního žlutého tělíska se zvýší koncentrace progesteronu, který působí pozitivně na dělohu. Je možná také přímá substituce progesteronu použitím intravaginálních tělísek, to je však finančně náročnější. Je popsána aplikace látek s protizánětlivým účinkem (flunixin meglumin, meloxicam), které přímo inhibují syntézy PGF2α. Stejně tak obohacení krmné dávky o preparáty s obsahem kyseliny linolové vede ke snížení produkce prostaglandinů v endometriu. Podpora rané embryonální fáze však není dosud široce rozšířená a vyžaduje ještě další ověření v provozních experimentech. Raná diagnostika gravidity je tradičně založena na průkazu kardinálních příznaků gravidity rektální palpací 35. – 40. den po inseminaci. Dnes se častěji provádí sonografická diagnostika gravidity od 25. dne po inseminaci. Sonografie mimo to řeší obtížně diagnostikovatelné stavy (raný metestrus vs. acyklie, luteální útvary s dutinou, diferenciální diagnostika ovariálních cyst, embryonální mortalita, patologické stavy vejcovodů). S organizačních důvodů je vhodné provádět diagnostiku gravidity ve stejný den jako rektální vyšetření v rámci 2. stupně kontroly, synchronizace se u obou skupin krav zahájí současně.

Návrat jalových zvířat do reprodukce po sonografickém vyšetření je realizován na základě přesného nálezu. Je možná predikce říje, přímá nebo termínovaná aplikace prostaglandinu, ale hlavně start synchronizace Ovsynch 56, kdy krávy zjištěné jakové v období 26 – 32 dnů po inseminaci by měly být 5 – 11 dnů po říji (s jistou chybou). Rovněž je možné využít resynchronizační schéma Resynch se zahájením ještě před diagnostikou gravidity. Reprodukční program jako nástroj efektivního řízení reprodukce má být sestaven individuálně pro každou farmu podle konkrétní situace, není třeba vždy využívat všechny zmíněné stupně. Je třeba pamatovat na to, že reprodukční program není totéž co Ovsynch aplikovaný plošně a bez rozmyslu. Sestavení reprodukčního programu by mělo vycházet vždy z podrobného klinického vyšetření reprezentativních skupin krav. Průběh realizace reprodukčního programu by měl být průběžně hodnocen, první známky pozitivního obratu jsou prokázané ovulace po inseminacích a dále vyšší úroveň zabřezávání. Dlouhodobým ukazatelem solidní reprodukce a rozumného přístupu k řízení stáda je však skutečnost, že chovatel produkuje nadbytek březích jalovic, které prodává nebo navyšuje stav krav. Protože reprodukční výkonnost krav je úzce provázána s celkovou úrovní chovu, patří mezi rozhodujícími faktory úspěchu zvládnutý systém výživy (plodiny, mechanizace, sklizeň, konzervace, uskladnění, výpočet a příprava KD, krmná technika), který zajišťuje potřebné množství kvalitního a zdravotně nezávadného krmiva, technologie ustájení a dojení (pohoda zvířat, projevy pohlavní aktivity) a úroveň managementu (teoretické znalosti a schopnost je v praxi realizovat).

Ondřej Bečvář konzultuje chov 4500 ks vysokoužitkových dojnic ve Spojených Arabských Emirátech na farmě Al Rawabi Dairy Farm se šéfem farmy Rami Hamadem a Khaledem Awadem

z Fujairah Feed Factory, partnera VVS.

Na farmě National Dairy Farm v Alainu diskutuje Ondřej Bečvářse šéfem farmy Geraldem Kiernanem a Václav Brynda

s Khaledem Awadem.

Ze zahraničí

nadměrný příjem energie příjem energie restringovaný přídavkem slámypříjem energie restringovaný množstvím krmiva


Správná výživa dojnicv tranzitním obdobíje cestou k farmě ve formě.

Podle Stewarta 2001 celých 25 % z celkové brakace je v období do 60 dnů po otelení. Je to důsledek problematického zvládnutí tranzitního období jak už z pohledu managementu nebo z pohledu výživy.

Tranzitní období – nejobtížnější období laktačního cyklu. Jako tranzitní období se obecně považuje doba 3 týdny před porodem a 3 týdny po porodu. Je to období určující profit celé laktace. Nedostatky ve výživě a managementu snižují vrcholy laktace a tím i užitkovost za celou laktaci.

Přidružující se zdravotní problémy navíc zvyšují náklady chovu a vedou k předčasnému vyřazení zvířat. Všechny tyto eventuality následně ovlivňují reprodukční ukazatele v chovu. V posledních letech se mění pohled na délku tranzitního období a řada studií potvrzuje, že začíná už po zaprahnutí. A suchostojné dojnice jsou v řadě případů tou nejvíce opomíjenou skupinou na farmě. Na počátku změny přístupu k tranzitnímu období byla firma Keenan, která vyrábí krmné vozy. Po zařazení vysokého podílu slámy do krmné dávky, kterou tyto vozy dokázaly nařezat, byly zjištěny famózní výsledky. Po vyhodnocení dat z 277 farem (27000 krav) v Anglii, Irsku, Francii a Švédsku došlo po zařazení tohoto typu krmné dávky k redukci asistovaných porodů o 53 %, poporodních paréz o 76 %, zadržených lůžek o 57 %, dislokací slezů o 85 % a ketóz o 75 %. Co bylo důvodem takového razantního zlepšení? Základním principem je kontrola příjmu energie u krav v období stání na sucho.Graf 1. Kontrolovaný příjem energie před porodem vede k lepšímu metabolickému stavu zvířat po porodu.

Kontrola příjmu energie. Pokud se krávám podává klasická krmná dávka pro suchostojné krávy na bázi senáže, siláže, sena a malého množství koncentrátů jsou krávy schopny přijímat o 40 – 80 % více energie než je potřeba v tomto období. Co se ale stane, dokumentuje studie Nikkaha 2009 viz. Tabulka 1. Z výsledků vyplývá, že u dojnic s vysokým příjmem energie dochází k akumulaci vnitřního tuku, bez viditelných změn tělesné kondice. Po otelení toto zvýšené množství tuku nadměrně zatěžuje játra, snižuje buněčnou imunitu a zvyšuje výskyt metabolických a infekčních onemocnění. Graf 1 ilustruje, jaké dopady má příjem energie před otelením na mobilizaci tělesného tuku a metabolity v krvi po otelení.

Tabulka 1. Vliv příjmu energie na ukládání viscerálního tuku

Ukazatel koncentrace energie ( Mcal/kg) 1,35 1,62příjem sušiny (kg) 10,9 15,7*příjem energie (Mcal/den) 14,7 25,3*počáteční kondice 3,18 3,26konečná kondice 3,55 3,62celkové množství viscerálního tuku (kg) 35,6 59,5*Hodnoty označené * jsou vysoce statisticky průkazné.

kontrolovaný příjemenergie

Tabulka 2.Výskyt onemocnění po porodu při různé úrovni příjmu energiepřed porodem

Onemocněnídislokace slezu 4* 0 0Ketóza 6* 1 1Mastitida 3 2 0Lůžko 5 2 3Metritida 2 1 2onemocnění končetin 3* 1 2krávy > 1 problém 6* 1 2celkový početzdravotních problémů 24* 8 10Hodnoty označené * jsou statisticky vysoce průkazné

nadměrný příjem energie

restrikcepříjmu energie

- sláma

restrikce příjmu energie -

množství krmiva

nadměrnýpříjemenergie


Zabezpečení dostatečného příjmumetabolizovatelného proteinu V minulosti se stanovovala potřeba proteinu jako koncentrace dusíkatých látek v krmné dávce. Později se dusíkaté látky začaly dělit na degradovatelné a nedegradovatelné, ale to stále ještě přesně nepopisovalo potřebu dojnic. Dnes se potřeba stanovuje ve formě metabolizovatelného proteinu, což je skutečně stravitelný mikrobiální, nedegradovatelný a endogenní protein a tento systém se dále zpřesňuje až do potřeby jednotlivých aminokyselin. Metabolizovatelný protein je důležitým zdrojem energie pro rostoucí plod. Tvoří 55 % celkové energetické potřeby. Po otelení, díky sníženému příjmu sušiny, tato zvýšená potřeba přetrvává. Metabolizovatelný protein v prvních týdnech po otelení pokrývá 30 % celkové potřeby energie. Pokud mají po otelení zvířata nedostatek metabolizovatelného proteinu projeví se to nízkým laktačním vrcholem, nadměrnou mobilizací tělesného proteinu s negativními dopady na imunitu zvířat. Zvířata v tranzitním období nejsou schopna pokrýt potřeby tvorbou mikrobiálního proteinu, a proto je důležité zvýšit dotaci by-pass proteinu ze zdrojů s dobrou stravitelností před otelením a první měsíc po otelení. Vyšší úrovní, kterou je možno se zabývat je vybilancování limitujících aminokyselin – lyzinu a metioninu.

Graf 2. Deficit metabolizovatelného proteinu v prvních týdnech po otelení při různé dojivosti různé koncentraci proteinu v KD.

Dalším rizikem, kterému je třeba správnou výživou předcházet je hypokalcémie po porodu. Krávy postižené klinickou hypokalcémií vyprodukují o 14 % méně mléka, mají 2,6 x vyšší riziko ketózy a 2,3 x vyšší riziko dislokace slezu. Jeden případ klinické parézy způsobí chovateli ztrátu okolo 6000 Kč. Klinická hypokalcémie je pouze vrchol ledovce, protože na klasické krmné dávce je větším problémem subklinická hypokalcémie, která postihuje okolo 50 % zvířat na druhé a vyšší laktaci. Ztráta na 1 případ subklinické hypokalcémie se odhaduje na 2500 Kč, takže při 65 % starších krav v chovu je možno celkovou ztrátu odhadnout na 81250 Kč ročně na 100 hlavém stádu. Světově nejuznávanější metodou redukce výskytu hypokalcémií je přidání aniontů do krmné dávky. Anionty snižují riziko hypokalcémie na 15 – 25 % takže na výše uvedeném 100 hlavém stádu zmenšují riziko ztráty o 50000 Kč za rok. Návratnost investice do aniontové diety je možno vyčíslit na úrovni 2,5 : 1.

I v chovech s aniontovou dietou je riziko dále možno snížit dotací vápníku po porodu perorálně ve formě kalciových gelů, které se podávají co nejdříve po otelení preventivně u starších zvířat.

Dotazy a odpovědi pro praxi

D.: Jak mohu kontrolovat příjem energie, když se rozhodnu pro tento systém výživy?

O.: Jedna možnost je restringovat množství krmiva v této skupině podle jejich potřeb. Tato metoda není pro praxi vhodná, protože nemáte kontrolu, zda všechna zvířata přijala dostatečné množství krmiva. Druhá a pro praxi doporučovaná metoda je snížení koncentrace energie v krmné dávce přidáním nařezané, nejlépe pšeničné slámy. Základní podmínkou ovšem je, že sláma musí být nařezaná na délku okolo 5 cm, aby se zabránilo separaci. Někdy se ještě do krmné dávky nutné přidat vodu.

D.: Musím krmit všechna zvířata na sucho stejně?

O.: Je to způsob vhodný zejména pro menší chovy, kdy se zvýší přesnost namíchání krmné dávky, protože se míchá ve voze pro více zvířat. Snižuje to i pracnost, nicméně náklady na krmení jsou o něco vyšší, protože je třeba přidat některé komponenty (anionty, by-pass protein apod.), které potřebují hlavně zvířata 3 týdny před porodem. Pro větší chovy je vhodná klasická varianta dvou krmných dávek s restrikcí energie přídavkem slámy.

D.: Jak mám zvýšit metabolizovatelný protein?

O.: Je vhodné zařadit do krmné dávky dojnic před porodem dobře stravitelný zdroj by-pass proteinu. Jedna z možností je například Aminoplus.

D.: Kolik energie a proteinu zvířata potřebují a která krmiva mám do krmné dávky zařadit?

O.: Hodnoty energie, které se objevují na rozborech objemných krmiv z laboratoře nejsou vhodné pro kalkulaci energie celé krmné dávky, protože nezohledňují změny energetické hodnoty krmiv v důsledku příjmu sušiny a rychlosti pasáže a ani interakce s ostatními krmivy. Milkprogres nutrition manager je námi vyvinutý program, který je plně srovnatelný se zahraničními programy, je aplikovaný na české podmínky a dokáže přesně predikovat obsah energie, metabolizovatelného proteinu a dalších parametrů v kontextu složení celé krmné dávky. Nicméně z pohledu provozu je důležité kvantifikovat skutečný příjem sušiny a hodnotit separaci KD, aby se krmení přizpůsobilo danému chovu. Objemná krmiva, která se do krmné dávky zařazují, by měla mít co nejnižší obsah draslíku, který je hlavním kationtem v krmné dávce.

D.: Které aniontové soli mám zařadit do krmné dávky?

O.: Jedna z možností je MP iont mínus. Je to aniont, který unikátní úpravou nesnižuje chutnost krmné dávky, zabezpečuje dotaci makroprvků, mikroprvků a vitamínů a je možno ho zamíchat přímo do TMR nebo do směsi.


D.: Co mám dělat, když zaprahuji krávy s vysokou kondicí?

O.: Jako první je důležité udělat úpravy v krmných dávkách na středu a konci laktace, aby se zabránilo dalšímu tloustnutí zvířat, ale hlavně řešit přesuny zvířat mezi skupinami podle kondice a ne podle užitkovosti, případně březosti. Pokud jsou již suchostojné krávy v nadměrné kondici je vhodné do krmení před porodem a po porodu zařadit propylenglykol v dávce 200 – 300 g jako glukoplastickou látku a chráněný cholin v dávce 15 – 30 g čistého cholinu jako látku pro tvorbu fosfolipidů, které odvádějí tuk z jater.

D.: Musím krávy po porodu krmit jinou dávkou než krávy na vrcholu laktace?

O.: Není to podmínka, ale určitě je to vhodné, protože zvířata do 30 dnů po otelení mají poměrně rozdílné nároky na výživu hlavně z pohledu dotace energie a proteinu. Krmná dávka by měla obsahovat méně fermentovatelný škrob a vyšší hladiny metabolizovatelného proteinu. U krav po porodu a na vrcholu laktace je rovněž vhodné zabývat se iontovou výživou. Krávy až do 2,5 měsíce po otelení se podle posledních studií nacházejí v negativní bilanci draslíku. Kromě jiného, draslík ve formě uhličitanu pufruje krev a ovlivňuje biohydrogenaci tuků v bachoru takže při zařazení MP iont K do krmné dávky se zvýší příjem sušiny a lze očekávat nárůst užitkovosti až o 1,5 litru a tuku v mléce až o 0,2 %.

Poznámka nakonec

Abyste dobře zvládli tranzitní období, je kromě krmení nutné omezit stres u zvířat. Přeplněné skupiny, časté přesuny mezi skupinami před porodem, vysokobřezí jalovice v jedné skupině se staršími krávami, teplo, nehygienické ustájení, jsou hlavními zdroji stresu, kterým je třeba se pokud možno vyhnout. Důležitý je i přístup managementu. Přetučnělé krávy na konci laktace, kulhající zvířata, vysoký výskyt mastitid a nedostatečný zdravotní monitoring zvířat hlavně po porodu také nepřispívají k dobrým výsledkům chovu. A právě tyto faktory někdy určují, zda farma je, či není ve formě.

Biosuper®jako v peřině

Výhody:Významně snižuje riziko mastitidSnižuje výskyt metritidPředevším u telat snižuje výskytrespiratorních onemocněníSnižuje obsah vlhkostiv podestýlce a stájovém prostředía tím redukuje rozvoj patogenníchmikroorganismůNeutralizuje amoniak

Metrididy a především mastitidy jsou hromadná onemocnění skotu, která mají významný ekono-mický dopad na chovatele dojnic. Produkce mléka se velmi snižuje, klesají dodávky do mlékárny, vznikají vícenáklady za léčení či ztráty na úhynech a brakaci atd. Vedle dodržování správné technologické kázně na dojírně a ve stáji je vhodné snižovat negativní vliv mikrobiál-ních patogenů. Prevence je nejlevnější opatření!

efektivní asanace chovného prostředí

Příklad správně nařezané a zamíchané krmné dávkyv období stání na sucho


Správny postup pri dojenízákladný predpoklad zdravej mliečnej žľazy

Výroba mlieka ako jednej zo základných potravín ľudstva zahŕňa dodržiavanie viacerých technologických a hygienických zásad, ktoré nie sú dôležité len z pohľadu kvality výsledného produktu, ale aj z hľadiska efektivity podniku. Mastitídy, ktoré patria medzi najvýznamnejšie „ekonomické“

ochorenia mliečnych fariem, okrádajú spoľahlivo chovateľa o potrebné finančné zdroje – či už je to v dôsledku zníženej produkcie mlieka, vyraďovania chorých zvierat, nákladov na liečenie, práce naviac, nepoužiteľného mlieka alebo zatriedenia do nižšej kvalitatívnej triedy. Bojovať s týmto ochorením je veľmi ťažké a dosiahnutie úplného víťazstva sa zdá byť utopické. Zápaly mliečnej žľazy sú spôsobené bakteriálnou infekciou, ku ktorej môže dôjsť z rôznych príčin. Preto, ak sa máme zodpovedne zaoberať príliš vysokou hodnotou PSB v bazénovej vzorke mlieka, sme nútení naraz sledovať všetky faktory, ktoré toto číslo ovplyvňujú. Postup pri dojení patrí medzi tie najdôležitejšie vplyvy na zdravotný stav mliečnej žľazy. Absolútne by mal byť podriadený fyziológii spúšťania mlieka a nie zjednodušeniu práce človeka, ako tomu veľakrát býva. Mliečna žľaza patrí medzi apokrinné alveolárne žľazy s vývodným systémom, ktorý sa končí ceckovým kanálikom. Mlieko sa tvorí prestupom látok cez alveolárny epitel. Mliečne alveoly sú pokryté myoepitelovými bunkami, ktorých kontrakciou je mlieko vytláčané do zberného systému. Vo vemene kravy môže byť krátko pred dojením „uskladnených“ aj 20 - 25 litrov mlieka. Len malá časť (približne 20%) z tohto množstva sa nachádza v mliečnej cisterne, odkiaľ je možné mlieko získať dojením. Pre uvoľnenie rozhodujúceho podielu potrebujeme aktívnu spoluprácu hormónu oxytocínu, ktorý je označovaný aj ako hormón šťastia a pohody. Pre zaujímavosť: účinky tohto hormónu sa skúmajú v súvislosti s liečbou autizmu a predpokladá sa, že tento hormón participuje na schopnosti empatie. Pre naše potreby je však dôležité si zapamätať, že tvorba tohto hormónu je pomerne zložitý neurohormonálny reflex a pre jeho ejekciu z hypotalamu je potrebné navodenie tej správnej atmosféry. Naopak, stres tvorbu tohto hormónu blokuje, organizmus totižto nie je schopný naraz produkovať oba hormóny súčasne. Ak tieto fyziologické zákonitosti použijeme pri tvorbe správneho postupu dojenia, tak ešte pred samotným dojením musíme zabezpečiť, aby dojnice vstupovali do dojárne bez akýchkoľvek stresových faktorov. Reflex uvoľnenia oxytocínu do krvného systému dojnice je vždy vyvolaný len stimuláciou epitelu strukov a vemena. Veľakrát sa mylne domnievame, že dojnica, ktorej vyteká mlieko už v čakárni dojárne, je plne pripravená na dojenie a vylúčenie oxytocínu nastalo v dôsledku podmieneného reflexu ako odpoveď na známy stereotyp. V tomto prípade podmienený reflex funguje len na uvoľnenie hladkej svaloviny zvierača struku, ktorý sa relaxuje, no v žiadnom prípade nedochádza k vypudeniu mlieka z mliečnych alveol. Stimulácia a čakací čas po nasadenie dojacej súpravy sú stále nevyhnutné.

Reflex ejekcie mlieka je pomerne zložitý - začína podráždením tlakových a tepelných receptorov na strukoch a vemene, pokračuje nervovými dráhami do hypotalamu, kde sú podráždené supraoptické a paraventrikulárne jadrá, ktoré produkujú samotný hormón. Ten sa viaže na transportnú bielkovinu a je dopravený do hypofýzy, odkiaľ sa dostáva do krvného obehu, aby splnil svoju funkciu až na košíkových myoepitelových bunkách mliečnej alveoly – a pretože tento proces trvá určitú dobu, je potrebné od prvej stimulácie po nasadenie dojacej súpravy dodržať určitý čas. Cisternové mlieko je vydojené v priebehu 15 až 30 sekúnd a pokiaľ je čakacia doba príliš krátka, dochádza k tzv. bimodálnemu dojeniu (určitý čas sa dojnica dojí „na sucho“). Bezpochyby, oxytocín je pre dojenie veľmi dôležitý a vieme, že adrenalín blokuje jeho tvorbu. Musím však pripomenúť, že nie všetky poruchy spúšťania mlieka sú spôsobené hormónom stresu. Asi 3 až 5% dojníc trpí poruchami ejekcie v dôsledku tzv. psychického stresu, ktorého podstatou je vylučovanie endogénnych opiátov a následné obmedzenie tvorby oxytocínu. Príčiny sú častokrát ťažko identifikovateľné, môže to byť napr. výmena niektorej ceckovej gumy z celej štvorice dojacej súpravy a následná reakcia citlivejšieho zvieraťa. Aj keď jednotlivé kroky dojenia sú v jednotlivých chovoch podobné, dá sa povedať, že nie je možné stanoviť univerzálne správny postup. Ten musí rešpektovať nielen dojaciu techniku akou farma disponuje, ale aj úžitkovosť (napr. vysokoúžitkové dojnice sú spravidla na dojenie pripravené skôr, ako tie s nižšou úžitkovosťou), spôsob ustajnenia (čistota vemien) a pod. Nakoľko samotný popis výhod a nevýhod rôznych možností vykonania jednotlivých krokov by rozsahom naplnilo samotnú publikáciu, uvádzam ich len schématicky. Zdravotným stavom mliečnej žľazy sa dopodrobna zaoberali kolegovia z Milkprogres – poradenství s.r.o. na vzdelávacom podujatí „Praktická škola manažmentu mliečnej farmy“, kde som mal možnosť uvedenú problematiku prezentovať. Pokiaľ je mi známe, táto forma preškolovania manažérov fariem bude pokračovať rovnako v Českej republike, ako aj na Slovensku. Na podujatí máte možnosť dozvedieť sa viac napr. aj o exaktnom meraní parametrov, ktoré poukazujú na to, či je postup dojenia nastavený správne, videoprojekciou budú prezentované rôzne systémy dojenia a následne parametre, ktoré boli pri daných postupoch namerané.

Schématicky popis jednotlivých krokov dojenia:

1. ODDOJENIE PRVÝCH STREKOV• zbavenie sa reziduálneho najviac kontaminovaného mlieka• kontrola zdravotného stavu vemena

DO MISKY S TMAVÝM DNOM NA ZEM+ lepšia kontrola + rýchlosť+ žiadne patogény na končatiny - patogény na končatiny- zdržiavanie - horšia kontrola


Autor článku spolu s farmárom Jokobom Streiffom pred cca 18 rokmi na pracovnom pobyte vo Švajčiarskych Alpách (Braunwald, 2000 m. n. m.). Prácu pri dojení do kanvy uľahčovala stolička pripevnená opaskom. Nakoľko na vysokohorskom pasienku nebol elektrický prúd, podtlak zabezpečovala výveva poháňaná benzínovým motorom.

Dojenie bez použitia polohovacieho zariadenia je hrubou chybou porovnateľnou s nedostatočnou prípravou dojnice na dojenie alebo nepoužívaním dezinfekcie po dojení.

2. ČISTENIE / PREDDEZINFEKCIA/STIMULÁCIA• zabrániť kontaminácii mlieka• zamedziť prenosu infekcií medzi zvieratami

SUCHÉ MOKRÉ+ rýchlosť + lepšia hygiena+ spotreba materiálu - operácia naviac, rýchlosť- nie dokonalé odstránenie nečistôt - spotreba materiálu - neustále dráždenie ceckov

3. NASADENIE DOJACEJ SÚPRAVY

PRAVIDLÁ• Zamedziť nasávaniu vzduchu (kolísanie podtlaku, kontaminácia mlieka)• Polohovanie – problémom sú nepravidelné vemená, zamedziť zalamovaniu ceckov• Dojacia súprava by mala byť nasadená po určitom čase od prvého kontaktu s vemenom (cca. 50 sekúnd až 2 min., závisí od naplnenosti vemena)

4. SAMOTNÉ DOJENIE, STROJOVÉ DODÁJANIE

PRAVIDLÁ• Strojové dodájanie – pokles prietoku mlieka (spravidla pod 0,2 l/min.) + čakací čas• Pri dojení do konvy prerušiť najskôr podtlak /čerstvo otelené/• Kontrolný bod – kontrola dodojenia (zadržanie mlieka), pohmatom na cisternu

5. DEZINFEKCIA PO DOJENÍ

• Ceckový zvierač sa uzatvára niekoľko desiatok minút (20 až 40 min.)• Bakteriálne infekcie (napr. Streptococcus uberis – výskyt na povrchu kože)

ROZPRAŠOVANÍM PONORENÍM+ odpadá čistenie pohárika dezinfektora + lepšie pokrytie ceckového zvierača- vyššia spotreba dez. prípravku + menšia spotreba dezinfekcie- nedokonalé - denné čistenie pohárika nevyhnutné- možnosť vdýchnutia


Aj keď sa v mnohých dojárňach nachádza polohovacie zariadenie, častokrát ho personál nesprávne používa. Na obrázku je možné vidieť zle polohovanú dojaciu súpravu, polohovacie zariadenie nie je umiestnené pod telom dojnice a mierne dopredu, ale je stočené smerom do chodby dojárne. Dochádza k “priškrteniu” struku a zhoršenému prietoku mlieka, čo môže viesť k predĺženiu času dojenia až k zápalu mliečnej žľazy.

Malou úpravou pozície dojacej súpravy dosiahneme nerušený prietok mlieka zo všetkých štvrtiek. Príklad je z praxe a nepovažujem ho za ojedinelý. Z tohto pohľadu ani dobre nastavená technika a dostatočné vybavenie dojárne nemusia byť kľúčom k úspechu, neustále preškolenia dojičov a ich kontrola stále zohrávajú významnú úlohu v celom systéme.

Odborný seminár“Teľa ako budúca dojnica”

Spoločnosť VVS SK, s.r.o., usporiadala v dňoch 11. – 12. apríla 2012 cyklus odborných seminárov, ktorých hlavnou témou bola budúcnosť každého chovu hovädzieho dobytka – teľatá. To, že táto téma nie je chovateľom ľahostajná, potvrdila aj vysoká účasť návštevníkov seminára

Kolegové ze Slovenska vyprojektovali novou paznehtářskou klec, která u přispívá k většímu komfortu paznehtáře i ošetřovaného zvířete.

Pravidelna kontrola zdravotneho stavu

Hippoclub Lednice manželů Myslíkových se nachází v Valticko- Lednickém areálu a nabízí romantické jízdy v kočárech po zámeckém parku, kde jezdil i kníže Lichtenštejn. Mimo to se můžete ubytovat v jejich penzionu a pochutnat si na vybraných selských specialitách. Petr Myslík s přísedící Petrou Martonfiovou se aktivně věnují vozatajství v této sezoně si mimo jiné vybojovali první místo i na závodech v rakouském Schlosshofu.

18.-19.8. se na pardubickém závodišti uskutečnila Velká pardubická rodinná pouť. Součástí víkendu bylo i osmé kolo soutěže Prorodeo Tour. Rodeo se vyvinulo z rančerské a honácké práce a jeho obliba i na české půdě stále stoupá. Pravidelně se konají akce v Šilkově Mlýně, Pardubicích, na ranči Halter Valley a všude tam prezentuje Premin Irena Plačková.

Premin Promotion Team

V rámci propagace značky Premin byl začátkem roku 2012 ustanoven team několika jezdců, kteří nás reprezentovali v různých jezdeckých disciplínách – parkur (Rudolf Doležal, Jan Zwinger), všestrannost (Adéla Faltusová), dostihy (trenérka Lenka Syslová), spřežení (Petr Myslík a Petra Martonfiová), vytrvalost (Kateřina Kyselá, která měla neskutečnou smůlu, sezona pro ni skončila velmi brzo po závodě CEI** na 120 km ve slovenském Šamoríně (4. místo), kdy si krátce poté zlomila po pádu klíční kost.

Novým ředitelem hřebčince v Písku byl jmenován ing. Karel Kratochvíle (viz foto). VVS Verměřovice je dodavatelem minerálních směsí pro koně chované v tomto státním podniku.

Strana 22zájmové chovy - koně

Pár fríských hřebců s Petrou Pitrovou a Olgou Jehličkovou v sedle při průvodu městem, kterým se zahajoval 19.ročník Svatohubertských slavností v Chlumci nad Cidlinou.


Dostihy - úspěšnou kariéru nastartoval v této sezoně na dostihových kolbištích valach Kendy majitele Ing. Friedmanna a pod vedením trenéra Koplíka. Po jednom vítězství a sérii 11ti dotovaných umístěních v řadě dnes patří mezi českou sprinterskou elitu. S výživou Kendyho od počátku jeho kariéry pomáhá VVS s řadou Premin.

a další...

Skokový pohár České pojišťovny – hlavním sponzorem prestižní vrcholové skokové soutěže Skokového poháru České pojišťovny byla i VVS Verměřovice s produktovou řadou pro koně zn. Premin a Premin Plus. Celkem se uskutečnilo 11 kol včetně finále v Hořovicích. (soutěže : Litomyšl, Ptýrov, Kolín, Ostrava, Opava, Brno, Strakonice, Martinice, , Frenštát p.R., Plzeň a finále v Hořovicích). Celkovým vítězem Skokového poháru pro rok 2012 se stal Martin Matějka s koněm Kar Kar MM.

Ostatní aktivity: Zoo Dvůr Králové n. L, kde se podílíme na krmení nosorožců (Flix, Hepar) a ZOO Olomouc, zde jsme dodavatelem bílkovinné minerální směsi pro spárkatou zvěř.

Pohár SŠZe Přerov – zde sponzorujeme parkurovou soutěž a jsme dodavatelem minerálních doplňků pro koně v jezdec. oddílu při SŠZe Přerov, který vede instruktor jezdectví a vedoucí JO pan Martin Veselský.

Luxusní areál ranče Happy Hour v Krakovanech hostil o víkendu 15. a 16. září Mistrovství České republiky ČJF v Reiningu. Ze sobotních rozjížděk se kvalifikovali do nedělního finále jen ti nejlepší jezdci a koně v několika kategoriích a byl vyhlášen kůň roku. Premin věnoval všem kategoriím minerální přípravky Premin Western a sponzoroval tuto akci i dalšími cenami. Na snímku ve stánku VVS populární herec Saša Rašilov.

Hydrolyzovatelné sacharidy (škroby) Hlavním zdrojem škrobů jsou jadrná krmiva a do menší míry travní porosty a leguminózy. Škrob se skládá z glukózových jednotek, spojených vazbami, které jsou hydrolyzovatelné pankreatickou amylázou v tenkém střevě koně. Uvolněná glukóza se dostává do krevního oběhu a slouží jako primární zdroj pro syntézu ATP nebo se ukládá intracelulárně ve svalech a játrech jako glykogen. Přebytek glukózy se konvertuje na tělesný tuk. Svalový glykogen je využitelný pouze jako zdroj energie pro svalovou práci, zatímco jaterní glykogen přispívá v době potřeby k udržení normální koncentrace glukózy v krevním oběhu. Stravitelnost škrobů v tenkém střevě je dána typem jadrného krmiva (t.j. škrob z ovsa je pro koně stravitelnější než škrob z kukuřice či ječmene)1, množstvím podaného jadrného krmiva na krmení (t.j. se zvyšující se dávkou na krmení se snižuje pre-cekální stravitelnost škrobů)2 a úpravou jadrného krmiva (t.j. tepelná úprava zvyšuje gelatinizaci škrobu a tak jeho stravitelnost). Pokud se ovšem nestrávené škroby objeví v části zažívacího traktu s vysokou mikrobiální koncentrací , stanou se předmětem fermentace a syntézy těkavých mastných kyselin. Rozsah, jakým škroby přispívají k syntéze těkavých mastných kyselin, je dán efektivitou pre-cekální stravitelnosti škrobů. Hydrolýza škrobu na glukózu je pro koně energeticky výhodnější, než fermentace na těkavé mastné kyseliny. Přítomnost nadměrného množství škrobů v tlustém střeve taktéž negativně ovlivňuje střevní mikroflóru. Krmná dávka s vysokým obsahem škrobu (30%; 3,4 g škrobu na kg tělesné hmotnosti na krmení) snižuje koncentraci celulolytických bakterií v céku3. Negativní vliv rapidní fermentace škrobů v tlustém střevě lze detekovat nadměrným snížením pH v kolonu, což představuje riziko pro rozvoj laminitidy či kolik3. Výzkumné práce se shodují na tom, že kapacita tenkého střeva koně pro trávení škrobů je 2 až 3 g škrobu na kg tělesné hmotnosti koně (t.j. zhruba 2 až 3 kg obilovin na 500 kg koně na krmení) 4. Využitelnost sacharidů (glukózy, glykogenu) jako zdroje energie se zvyšuje s rostoucí intenzitou zátěže, pravděpodobně z důvodu zapojení svalových vláken s rychlou kontraktilitou. To znamená, že při vysoké intenzitě zátěže a svalové práci, sacharidy představují hlavní zdroj energie především ze svalového glykogenu. Svalové zásoby glykogenu se tak po krátkodobé intenzivní zátěži sníží o 20 až 35%.5,6 K ještě vyššímu snížení zásob svalového glykogenu o 50 až 75% dojde tehdy, když je zátěž submaximální, ale trvá delší dobu7. Výzkum prokázal, že není rozdíl ve výkonu u koní s normálním obsahem svalového glykogenu v porovnání s mírným snížením o 22% před zátěží8, ale výkonnost se výrazně redukuje u koní se zásobou glykogenu sníženou o 55%9. Z toho důvodu je důležité najít rovnováhu v krmení dostatečného množství jadrných krmiv k podpoře syntézy svalového glykogenu, ale zároveň sacharidy nepřekrmovat a minimalizovat riziko překročení kapacity trávení škrobů v tenkém střevě.

Vláknina Vláknina je důležitým zdrojem energie a je nezastupitelnou součástí diety koně. Hlavními zdroji vlákniny v objemných krmivech jsou celulóza, hemicelulóza a pektin, které slouží jako substrát pro mikrobiální fermentaci v zažívacím traktu. Mikrobiální produkce těkavých mastných kyselin v samotném céku byla vyčíslena na 30% energetické potřeby pro záchov10 a další těkavé mastné kyseliny jsou produkovány v kolonu. Odhady ukazují, že koně na krmé dávce založené na seně vytěží 80% denní energie z těkavých mastných kyselin11. Primární těkavou mastnou kyselinou v zažívacím traktu koně je acetát, který je využitelný jako přímý zdroj energie, po něm následují propionát a butyrát. Acetát, který není využit jako přímý zdroj energie se přemění na dlouhořetězcové mastné kyseliny nebo na tukovou tkáň. Propionát produkovaný bakteriální mikroflórou je využit ke glukoneogenezi v játrech, a tak významně přispívá u udržení normální hladiny krevního cukru (glukózy) až do výše 61% u koní na krmné dávce založené


Zdroje energiepro sportovního koně

Energii lze definovat jako kapaciatu těla nebo systému vykonat práci. Energie jako taková se neřadí mezi živiny, ale uvolňuje se při jejich katabolismu. Přímým zdrojem chemické energie pro tělesné buňky je ATP (adenosintrifosfát). Buňky získávají ATP katabolismem tří živin obsahujících energii, mezi něž patří sacharidy (škroby a vláknina), tuky a bílkoviny. Za normálních okolností jsou hlavím zdrojem energie pro koně sacharidy (svalový glykoken,

plazmatická glukóza), tuky (tuk ve svalové tkáni, plazmatické triglyceridy, volné mastné kyseliny), ketolátky a svalové zásoby ATP a fosfokreatinu. Bílkoviny (aminokyseliny) jako zdroj energie jsou v těle koně využívány zcela minimálně, avšak během onemocnění nebo hladovění představuje katabolismus tělních bílkovin významný zdroj energie. Vývoj koně lze stopovat až do doby před šedesáti milióny lety s prvními doklady o zdomácnění před šesti tisíciletími. Zkrocením koně lidé získali možnost rychlého pohybu při šíření civilizace, pro válečné potřeby, práci v zemědělství, dopravu, a v ne poslední řadě k rozvoji jezdecké kultury a sportu. Evoluce zažívacího traktu koně a fyziologie příjmu potravy jsou založeny na frekventním příjmu travin a rostlinné hmoty s vysokým obsahem vlákniny a s nízkým obsahem škrobu. Moderní chov koní je relativně vzdálen od tohoto evolučního modelu. Zvýšené nutriční i energetické požadavky sportovních koní se nedají docílit pouhým krmením objených krmiv a tyto kategorie koní současně vyžadují příjem energetických krmiv (jadrných krmiv, tuků). Přístup k senu a pastvě je navíc časově omezen. Tato krmná praxe, na kterou zažívací trakt koně není evolučně adaptován, může pak vést k řadě zdravotních problémů. Podobně jako jiná monogastrická zvířata, kůň vylučuje enzymy, které hydrolyzují škroby, tuky a bílkoviny na úrovni tenkého střeva. Tlusté střevo, s obrovskou objemovou kapacitou 80-90 litrů, pak tráví velké množství vlákniny z rostlinné biomasy. Tlusté střevo obsahuje milióny symbiotických bakterií a protozoí (mikrobů), které efektivně fermentují rostlinnou vlákninu svými enzymy, za uvolňování těkavých mastných kyselin, které představují významný zdroj energie pro hostitele. Mikobiální enzymy jsou klíčové pro uvolnění energie z rostlinné vlákniny, jelikož trávící trakt koně podobné enzymy nevylučuje. Zdravá a vybalancovaná mikroflóra v tlustém střevě se pozitivně odráží na dobrém celkovém zdravotním stavu koně a podílí se na syntéze některých vitamínů. I přesto, že těkavé mastné kyseliny z rostlinné vlákniny jsou pro koně evolučně nejpřirozenějším zdrojem enegie, nejsou vždy dostačující pro sportovní kategorie koní se zvýšenými energetickými požadavky. Sportovní koně potřebují energeticky koncentrovanou krmnou dávku s podílem škrobů a tuků pro maximální výkon, ale pouze v množství, které výrazně nenaruší normální trávící funkci mikrobiální populace v tlustém střevě. Energetické substráty v krmné dávce se rozdělují na: 1) hydrolyzovatelné sacharidy (t.j. škroby), 2) vlákninu (t.j. celulóza, hemicelulóza, pektin), 3) tuky a 4) bílkoviny.


na objemném krmivu12. Využití butyrátu u koní nebylo ve větším rozsahu studováno, ale butyrát je pravděpodobně utilizován jako zdroj energie pro kolonocyty. Množství produkovaného acetátu a propionátu se mění v závislosti na složení krmné dávky. Se zvyšujícím se množstvím jadrných krmiv (t.j. škrobu) se snižuje produkce acetátu a zvyšuje produkce propionátu. Trávení a metabolismus vlákniny v tlustém střevě koně vyprodukuje dostatek energie pro záchov, ale nestačí pro kategorie koní se zvýšenou zátěží. Z tohoto důvodu je třeba krmnou dávku doplnit o koncentrované zdroje energie, jako jsou jadrná krmiva a tuky, ale zároveň respektovat fyziologickou potřebu koně pro vlákninu.

Tuky Tělesný tuk představuje hlavní zásobárnu energie v těle. Volné mastné kyseliny cirkulující v krevním oběhu pak patří mezi významné přímé zdroje energie. Zdrojem volných mastných kyselin jsou triglyceridy (tuky) v krmivu. Mastné kyseliny se také uvolňují z intracelulárních zásob či z tělesné tukové tkáně. Endogenní intramuskulární triglyceridy pravděpodobně hrají důležitou roli jako zdroj energie u trénovaných jedinců. Tuky v dietě dále umožňují absorpci v tuku rozpustných vitamínů a jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin linolové a alfa-linolenové. Trávení tuků probíhá v tenkém střevě a koně jsou schopni adaptace na vysoké dávky rostlinných olejů (až 15% kukuřičného oleje v krmné dávce). Tato adaptace trávicího traktu na vysokou koncentraci tuků trvá v rozmezí 4 až 14 dnů13. Náhlé a vysoké dávky tuků však mohou uniknout trávení a způsobit průjem a vitelně mastný trus (steatorrhea). Humánní a murinní studie prokázaly, že strava s vysokým obsahem tuků vede k adaptaci svalové tkáně a ke zvýšené oxidaci mastných kyselin jako zdroj energie. Důkaz o podobné adaptaci metabolismu směrem k větší utilizaci mastných kyselin u koní existuje, ale výsledky výzkumu nejsou zcela jednoznačné . V současné době tak neexistuje koncensus o optimálním množství tuků v krmné dávce sportovních koní, jelikož studie prokazují variabilní a mnohdy protikladné výsledky vlivu tuků na metabolismus a sportovní výkon koně. Hypotézy jsou založeny na tom, že zvýšení tuku v krmné dávce vede ke zlepšení atletického výkonu koně. Pro takto zvýšený výkon existuje několik teoretických vysvětlení: 1) krmná dávka s vysokým obsahem tuku zvyšuje energetickou hodnotu sušiny, čímž se snižuje příjem krmiva a váha zažívacího traktu; 2) snížení produkce tělesného tepla po krmení a při zátěži14; 3) snižení degradace svalového glykogenu při zátěži5;) zvýšení výkonu při sprintu jako následek zvýšené anaerobní glykolýzy4;) a snižení acidémie při intenzivní zátěži11. Vyvodit jednoznačný závěr o vlivu tuků na koncentraci svalového glykogenu z výsledků současných studií je obtížné z následujících důvodů:

Krmná dávka se zvýšeným obsahem tuku1. snižuje koncentraci svalového glykogenu15.2. nemá vliv na koncentraci svalového glykogenu16.3. šetří nebo zvyšuje koncentraci svalového glykogenu17, 18, 19. 4. nemá efekt na koncentraci svalového glykogenu po zátěži20, 19.5. má efekt na využití glykogenu20, 19.6. nemá efekt na využití glykogenu17.

Variablitu těchto výsledků lze částečně vysvětlit rozdílnou kompozicí krmné dávky, rozdílem v délce podávání tuků, v rozdílné technice a analýze odběru svalové tkáně, rozdílem v plemenech, věku a trénovanosti koní v těchto studiích. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že v současné době tak nelze vyvodit jednoznačné doporučení pro dávku tuků v krmné dávce sportovních koní pro ovlivnění svalového glykogenu.

BílkovinyPodíl využití bílkovin jako zdroje energie pro koně během sportovní zátěže není znám, avšak některé studie naznačují, že katabolismus tělních bílkovin může sloužit jako alternativní zdroj . Sportovní zátěž mírně zvyšuje požadavky na příjem bílkovin v krmné dávce pro svalový anabolismus and regeneraci poškozené svalové tkáně. Nadměrný příjem bílkovin je na druhou stranu nežádoucí, jelikož zvyšuje kumulaci močoviny v krevní plazmě a tím zvyšuje produkci moče a vyloučených tekutin. Někteří autoři taktéž spekulují o tom, že nadměrné množství dietní bílkoviny snižuje koncentraci svalového glykogenu, snižuje pH krve během sprintu a zvyšuje vylučování kalcia. Překrmování bílkovinou taktéž zatěžuje prostředí nadměrným vylučováním dusíku. Z těchto důvodu lze doporučit úzkou kontrolu koncentrace bílkovin v krmné dávce sportovních koní a zajištění optimálního příjmu dle publikovaných nutričních požadavků pro danou kategorii koně11.

SouhrnZvýšené nutriční nároky sportovního koně a vysoké energetické požadavky jsou v rozporu s evoluční dietou koně. Z tohoto důvodu je důležité najít optimální rovnováhu energetických substrátů pro udržení zdraví, kondice a výkonnosti koně. Cíle krmné dávky k optimalizaci energie pro sportovního koně jsou následující: 1) krmit dostatečné množství hydrolyzovatelných sacharidů pro podporu syntézy svalového glykogenu a pro zvýšení energetické denzity krmné dávky; zároveň se však vyhnout překrmování škrobů, které může překročit trávící kapacitu tenkého střeva, a tak negativně narušit fermentaci v tlustém střevě; 2) optimalizovat obsah tuku krmné dávky pro podporu energetického metabolismu při zátěži, ale vyhnout se nadměrnému množství tuků, které může narušit trávení v tlustém střevě; 3) vždy zajistit dostatek vlákniny v krmné dávce pro udržení optimální fermentace v tlustém střevě, syntézu těkavých mastných kyselin a podporu zdravé mikrobiální flóry; a 4) zajistit optimální příjem bílkoviny pro anabolismus a regeneraci tkání po zátěži, ale nezatěžovat organismus a prostředí dusíkatými látkami.

Reference:1. Kienzle E, Radicke S, Wilke W, Landes E, Meyer H. Preileal starch digestion in relation to source and preparationn of starch. Pferdeheilkunde. 1992:103-106.2. Potter G, Arnold F, Householder D, Hansen D, Bowen K. Digestion of starch in the small or large intestine of the equine. Pferdeheilkunde. 1992:109-111.3. Medina B, Girard ID, Jacotot E, Julliand V. Effect of a preparation of Saccharomyces cerevisiae on microbial profiles and fermentation patterns in the large intestine of horses fed a high fiber or a high starch diet. J Anim Sci. Oct 2002;80(10):2600-2609.4. Radicke S, Kienzle E, Meyer H. Preileal apparent digestibility of oats and cornstarch and consequences for cecal metabolism. Paper presented at: 12th Equine Nutr Physiol Soc Symp1991; Calgary, Alberta.5. Harris RC, Marlin DJ, Snow DH. Metabolic response to maximal exercise of 800 and 2,000 m in the thoroughbred horse. J Appl Physiol. Jul 1987;63(1):12-19.6. Lindholm A, Bjerneld H, Saltin B. Glycogen depletion pattern in muscle fibres of trotting horses. Acta Physiol Scand. Feb 1974;90(2):475-484.7. Snow DH, Kerr MG, Nimmo MA, Abbott EM. Alterations in blood, sweat, urine and muscle composition during prolonged exercise in the horse. Vet Rec. Apr 17 1982;110(16):377-384.8. Davie AJ, Evans DL, Hodgson DR, Rose RJ. Effects of glycogen depletion on high intensity exercise performance and glycogen utilisation. Pferdeheilkunde. 1996;12:482-484.9. Lacombe VA, Hinchcliff KW, Geor R, Luderdale MA. Exercise that induces substantial muscel glycogen depletion impairs subsequent aerobic capacity. Equine Vet J Suppl. 1999;30:293-297.10. Glinsky MJ, Smith RM, Spires HR, Davis CL. Measurement of volatile fatty acid production rates in the cecum of the pony. J Anim Sci. Jun 1976;42(6):1465-1470.11. National Research Council, Nutrient Requirements of Horses. 6th ed. Washington, D.C.: The National Academies Press; 2007.12. Simmons HA, Ford EJ. Gluconeogenesis from propionate produced in the colon of the horse. Br Vet J. Jul-Aug 1991;147(4):340-345.13. Kronfeld DS, Holland JL, Rich GA, et al. Fat digestibility in Equus caballus follows increasing first-order kinetics. J Anim Sci. Jun 2004;82(6):1773-1780.14. Kronfeld DS. Dietary fat affects heat production and other variables of equine performance, under hot and humid conditions. Equine Vet J Suppl. Jul 1996(22):24-34.15. Pagan JD, Burger I, Jackson SG. 1995. The long term effects of feeding fat to 2-year-old thoroughbreds in training. Equine Vet. J. 18(Suppl.):343–4816. Eaton MD, Hodgson DR, Evans DL, Bryden WL, Rose RJ. 1995. Effect of diet containing supplementary fat on the capacity for high intensity exercise. Equine Vet. J. 18(Suppl.):353–5617. Harkins JD, Morris GS, Tulby RT, Nelson AG, Kammerling SG. 1992. Effect of added fat on racing performance in thoroughbred horses. J. Equine Vet. Sci. 12:123–2918. Meyers MC, Potter GD, Evans JW, Greene LW, Crouse SF. 1987. Physiologic and metabolic responses of exercising horses fed added dietary fat. J. Equine Vet. Sci. 9:218–2319. Oldham SL, Potter GD, Evans JW, Smith SB, Taylor TS, Barnes SW. 1990. Storage and mobilisation of muscle glycogen in exercising horses fed a fat supplemented diet. J. Equine Vet. Sci. 10:353–5920. Hughes SJ, Potter GD, Greene LW, Odorn TW, Murray-Gerzik M. 1995. Adaption of thoroughbred horses in training to a fat supplemented diet. Equine Vet. J. 18(Suppl.):349–52

- Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. přednáší o Principech výživy srnčí zvěře na semináři pro myslivecké hospodáře ve Žďáře nad Sázavou 16.3.2012. V popředí na fotografii Ing. Zdeněk Vala, PhD., akademický vědecko-výzkumný pracovník, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, dále Doc. Ing. Josef Feuereisel, PhD., místopředseda Ústřední hodnotitelské komise trofejí a předseda Komise pro spolupráci se zahraničím ČMMJ a pan Oldřich Sedlář, jednatel OMS ČMMJ ve Žďáře nad Sázavou.

Prezentace Ing. Ondřeje Faltuse z VVS Verměřovice s.r.o. o krmivech “Premin” pro spárkatou zvěř na konferenci “Optimalizace chovu a výživy srnčí zvěře” konané ve spolupráci s Ústavem ochrany lesa a myslivosti, Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně v rámci mezinárodního veletrhu Silva Regina 3.4.2012 v Brně. U stolku Ing. Zdeněk Vala, PhD.

Pan Jiří Hanák diskutuje s myslivci na stánku VVS na Mysliveckém veletrhu NATURY VIVA 2012 v Lysé nad Labem.

Strana 26zájmové chovy - spárkatá

Propagace správného způsobu přikrmování spárkaté

zvěře v praxi Na svých cestách po republice při prezentacích našich krmiv pro spárkatou zvěř se setkávám s různými názory myslivců na přikrmování zvěře a také s různými praktikami vlastního přikrmování. V červencovém čísle Časopisu Myslivost si čtenáři mohli přečíst článek o principech přikrmování spárkaté zvěře od prof. Jiřího Zelenky. Ti, kdo tento článek

nečetli by si ho měli přečíst a ti kteří ano, by si ho měli přečíst ještě jednou. Dodržování správných principů přikrmování spárkaté zvěře je mnohdy důležitější, než vlastní výživná hodnota používaných krmiv. I nejlepší krmiva nebudou využita, když na ně mikroflora bachoru přežvýkaté spárkaté zvěře nebude navyknuta nebo dokonce mohou uškodit. Z tohoto důvodu na našich seminářích věnujeme důležitou část právě tématu správného způsobu přikrmování. Jedním ze základních principů naší práce ve firmě VVS Verměřovice s.r.o. kde pracuji, je servis ve smyslu poradenství ve výživě zvířat, který je neoddělitelnou součástí při nabídce krmiv značky „Premin“. Stejným způsobem se snažíme pracovati v sektoru krmiv pro spárkatou zvěř, kterému se v posledních letech více věnujeme. O tom, že nastolená cesta propagace způsobu přikrmování je správná, mne utvrzují naši klienti - myslivci. Mám mnoho informací přímo od mysliveckých hospodářů z celé republiky, kteří již ve svých honitbách používají naše krmiva o zvýšení chovné a trofejové hodnoty spárkaté zvěře. Přikrmování spárkaté zvěře není jednoduchou záležitostí. Skloubit v praxi správný princip přikrmování a zajistit dostatek financí na vhodná krmiva na celou krmnou sezonu nebývá vždy jednoduché. Ve většině případů se rozhodnou pro změnu ve způsobu přikrmování a také vyzkoušení minerálních nebo doplňkových krmiv jeden či dva nadšení myslivci z mysliveckého sdružení a platí to z vlastní kapsy. Členská základna často není ochotna cokoliv měnit ze zaběhnutých kolejí nebo nechce dát více financí do krmiv. Až po dvou či třech letech, kdy začínají být vidět rozdíly ve kvalitě zvěře z úseků nadšenců, se myslivecká sdružení rozhodnou vzít si vzor ze svých kolegů. Jak mohu poslední dobou pozorovat, celá myslivecká sdružení mění doposud méně vhodné způsoby přikrmování. Často je to novou generací mysliveckých hospodářů, která se vzdělává, sleduje nové trendy a hledá nové cesty práce. Doufám, že začátek příštího nájemného období, bude impulsem pro myslivce, kteří mají snahu zvýšit chovnou a trofejovou kvalitu spárkaté zvěře. Na závěr bych rád popřál všem myslivcům hodně síly a nadšení při jejich práci v honitbách.

Strana 27zájmové chovy - spárkatá

Ing. Ondřej Faltus prezentuje výrobky VVS Verměřovice pro spárkatou zvěř na semináři v rámci Chovatelské výstavy trofejí, organizované Obvodnou poľovníckou komorou v Bratislavě. Na fotografii je zachycen Ing. Miroslav Hasa, predseda komise pro poľovníctvo a ŽP OPK Bratislava.

Fotky z fotopastí

Reference:1. Kienzle E, Radicke S, Wilke W, Landes E, Meyer H. Preileal starch digestion in relation to source and preparationn of starch. Pferdeheilkunde. 1992:103-106.2. Potter G, Arnold F, Householder D, Hansen D, Bowen K. Digestion of starch in the small or large intestine of the equine. Pferdeheilkunde. 1992:109-111.3. Medina B, Girard ID, Jacotot E, Julliand V. Effect of a preparation of Saccharomyces cerevisiae on microbial profiles and fermentation patterns in the large intestine of horses fed a high fiber or a high starch diet. J Anim Sci. Oct 2002;80(10):2600-2609.4. Radicke S, Kienzle E, Meyer H. Preileal apparent digestibility of oats and cornstarch and consequences for cecal metabolism. Paper presented at: 12th Equine Nutr Physiol Soc Symp1991; Calgary, Alberta.5. Harris RC, Marlin DJ, Snow DH. Metabolic response to maximal exercise of 800 and 2,000 m in the thoroughbred horse. J Appl Physiol. Jul 1987;63(1):12-19.6. Lindholm A, Bjerneld H, Saltin B. Glycogen depletion pattern in muscle fibres of trotting horses. Acta Physiol Scand. Feb 1974;90(2):475-484.7. Snow DH, Kerr MG, Nimmo MA, Abbott EM. Alterations in blood, sweat, urine and muscle composition during prolonged exercise in the horse. Vet Rec. Apr 17 1982;110(16):377-384.8. Davie AJ, Evans DL, Hodgson DR, Rose RJ. Effects of glycogen depletion on high intensity exercise performance and glycogen utilisation. Pferdeheilkunde. 1996;12:482-484.9. Lacombe VA, Hinchcliff KW, Geor R, Luderdale MA. Exercise that induces substantial muscel glycogen depletion impairs subsequent aerobic capacity. Equine Vet J Suppl. 1999;30:293-297.10. Glinsky MJ, Smith RM, Spires HR, Davis CL. Measurement of volatile fatty acid production rates in the cecum of the pony. J Anim Sci. Jun 1976;42(6):1465-1470.11. National Research Council, Nutrient Requirements of Horses. 6th ed. Washington, D.C.: The National Academies Press; 2007.12. Simmons HA, Ford EJ. Gluconeogenesis from propionate produced in the colon of the horse. Br Vet J. Jul-Aug 1991;147(4):340-345.13. Kronfeld DS, Holland JL, Rich GA, et al. Fat digestibility in Equus caballus follows increasing first-order kinetics. J Anim Sci. Jun 2004;82(6):1773-1780.14. Kronfeld DS. Dietary fat affects heat production and other variables of equine performance, under hot and humid conditions. Equine Vet J Suppl. Jul 1996(22):24-34.15. Pagan JD, Burger I, Jackson SG. 1995. The long term effects of feeding fat to 2-year-old thoroughbreds in training. Equine Vet. J. 18(Suppl.):343–4816. Eaton MD, Hodgson DR, Evans DL, Bryden WL, Rose RJ. 1995. Effect of diet containing supplementary fat on the capacity for high intensity exercise. Equine Vet. J. 18(Suppl.):353–5617. Harkins JD, Morris GS, Tulby RT, Nelson AG, Kammerling SG. 1992. Effect of added fat on racing performance in thoroughbred horses. J. Equine Vet. Sci. 12:123–2918. Meyers MC, Potter GD, Evans JW, Greene LW, Crouse SF. 1987. Physiologic and metabolic responses of exercising horses fed added dietary fat. J. Equine Vet. Sci. 9:218–2319. Oldham SL, Potter GD, Evans JW, Smith SB, Taylor TS, Barnes SW. 1990. Storage and mobilisation of muscle glycogen in exercising horses fed a fat supplemented diet. J. Equine Vet. Sci. 10:353–5920. Hughes SJ, Potter GD, Greene LW, Odorn TW, Murray-Gerzik M. 1995. Adaption of thoroughbred horses in training to a fat supplemented diet. Equine Vet. J. 18(Suppl.):349–52 21. Pagan JD, Burger I, Jackson SG. 1995. The long term effects of feeding fat to 2-year-old thoroughbreds in training. Equine Vet. J. 18(Suppl.):343–4822. Hambleton PL, Slade LM, Hamar DW, Kienholz EW, Lewis LD. 1980. Dietary fat and exercise conditioning effect on metabolic parameters in the horse. J Anim Sci 51: 1330-133923. Pagan JD, Geor RJ, Harris PA, Hoekstra K, Gardner S, Hudson C, Prince A. 2002. Effects of fat adaptation on glucose kinetics and substrate oxidation during low-intensity exercise. Equine Vet J Suppl 34: 33-38

Jelen v Oboře Hedvika

Zajíc u krmelce zachycený fotopastí

Srnčí zvěř u krmelce zachycená fotopastí

Magazín VVS Info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o., Krmivářská 225, 561 52 Verměřovice Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2012 dáno do tisku 19. 10. 2012, MK ČR E 17828

efektivní konzervace VVS

Date post:	30-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	ondrej-marek
View:	230 times
Download:	2 times

VVS Info 2012

Documents