VY_32_INOVACE_PR Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s různými druh dřevokazného hmyzu Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů, způsob života, ochrana lesa Speciální vzdělávací potřeby – žádné Klíčová slova - hmyz, brouk, kůrovci, lýkožrout, bekyně, klikoroh, požerky, larva Druh učebního materiálu - prezentace Druh interaktivity - výklad Cílová skupina - žák Stupeň a typ vzdělávání - základní vzdělávání – první stupeň – druhé období Typická věková skupina - 9 - 12 let Celková velikost – 4,9 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová.
Transcript
VY_32_INOVACE_PR
Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s různými druh dřevokazného hmyzuAutor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů, způsob života, ochrana lesaSpeciální vzdělávací potřeby – žádnéKlíčová slova - hmyz, brouk, kůrovci, lýkožrout, bekyně, klikoroh, požerky, larvaDruh učebního materiálu - prezentace Druh interaktivity - výklad Cílová skupina - žák Stupeň a typ vzdělávání - základní vzdělávání – první stupeň – druhé období Typická věková skupina - 9 - 12 let Celková velikost – 4,9 MB
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová.
DŘEVOKAZNÝ HMYZ
• Les je biotop plný mnoha druhů hmyzu. Každý přírodní druh má svůj význam v potravním koloběhu. Zdánlivě škodlivý hmyz je důležitou složkou potravy pro jiného živočicha. Proto chráníme v přírodě veškeré živé tvory, ať je to drobný hmyz nebo zástupce z říše savců. Škodit může živočich v případě přemnožení, proto je třeba udržovat v přírodě rovnováhu.
Lýkožrout smrkový• Ve střední Evropě se vyskytuje asi 120 druhů kůrovcovitých.
Patří mezi ně i lýkožrout smrkový. Je to nejhojnější druh lýkožrouta v Evropě. Tady jich je známo 7 druhů.
• Popis: Malý válcovitý brouk, délka těla je 0,4 – 0,6 cm. Barva žlutohnědá až černá, krovky jsou hnědé, ochlupený a má silné nohy. Tykadla má krátká, hlava je skrytý pod širokým štítem. Tvar těla je uzpůsoben pro pohyb brouka ve vyhlodaných chodbách.
11.
10.
5.
• Výskyt: Lýkožrout žije výhradně v jehličnatých nebo smíšených lesích. Při přemnožení může způsobit kalamitu. Zdravý les se ubrání přirozenou cestou, ale oslabený les je odsouzen k zániku. Brouk se vyskytuje v celé Evropě a v severní Asii.
7. Šumava
• Způsob života: Žije pod kůrou, kde také zakládá chodby. Samička nejprve vyhlodá mateřskou chodbičku a tam naklade vajíčka. Vylíhlé larvy se rozlézají do bočních chodbiček a dále vyhlodávají své další. Tak vznikají typické rozvětvené obrazce, nazývané požerky. Larvy jsou bílé, měkké a beznohé. Jak larvy rostou, rozšiřují se chodby. Pak se zakuklí a vylíhlý brouk se kůrou prokouše ven.
Borka smrků je pak děrovaná jako prostřílená broky.
4.
9.
• Potrava: Živí se jedině dřevem a kůrou smrků, někdy borovic a modřínů. Vykousává zásadně nejmladší vrstvy dřevnaté hmoty. Při vyhlodávání může zavléct do dřeva cizopasné houby, které urychlují rozpad dřeva.
6.
Klikoroh borový
• Tento brouk se dožívá neobyčejně vysokého věku (3 – 6 roků). Je to hojný druh se sklonem k přemnožení.
• Popis: Hnědý až hnědočerný brouk se žlutými skvrnami. Velikost těla je 0,8 – 1,3 cm. Patří do čeledi nosatcovitých.
13.
14.
15.
12.
• Výskyt: Žije v jehličnatých lesích od Evropy až po Japonsko. Vzhledem na rozsah škod, které způsobuje patří k nejznámějším nosatcům.
• Způsob života: Samičky kladou vajíčka do čerstvě padlých borovic a smrků. Larvy jsou neškodné, žijí v zemi na tlejících kořenech a pařezech. Avšak před zakuklením si vyhlodává lomenou chodbu v dřevě. Na konci chodby se zakuklí a na jaře se vylíhne dospělý brouk.
• Potrava: Živí se kůrou a kambiem (=vrstva mezi lýkem a dřevem) mladých stromků. Při přemnožení dokáže zničit mladé výsadby borovic a smrků na velké ploše.
16.17.
Bekyně mniška
• Nepatří mezi kůrovcovité, ale její larvy dokážou poškodit žírem jehličnaté stromy.
• Popis: Motýl s délkou křídla 1,8 – 2,6 cm. Samec je menší než samička. Základní barva předního křídla je bílá s velkým počtem černých zubatých příček. Zadní křídlo je tmavě skvrnité. Objevují se i v tmavé černé formě.
18.
• Výskyt: Žije nejvíce ve starých smrkových a borových lesích, někdy i ve smíšených. Najdeme ji v mírné zóně Evropy a Asie, zasahuje až do části Švédska a Finska. Její výskyt v průběhu let je kolísavý.
• Způsob života: Samička naklade kolem 300 vajíček pod kůru stromů. Vylíhlé housenky vylezou do korun stromů a rozlézají se ve větvích a požírají jehličí. Upřednostňují smrk a borovici. Při přemnožení dochází k holožíru. Pak housenky napadají i byliny.
22.
• Zajímavosti: Nejčastěji je zjara napadán smrk. Malé housenky spásají mladé rašící jehličí. Jedna housenka během vývoje spotřebuje
až 1 000 jehlic a další žírem poškozené jehlice odpadají. Smrk odumírá při ztrátě 70 % jehlic, borovice je odolnější, hyne při ztrátě 90 jehlic.
21.
• Opatření: Lesníci sledují každý rok napadení lesních kultur kůrovci i bekyněmi. Využívají se k tomuto účelu feromonové lapáky, podle počtu odchycených jedinců se určí početnost výskytu.
Nemalý význam mají i přirození nepřátelé ( někteří ptáci nebo jiný druh dravého hmyzu). Ti dokážou bez chemických látek ochránit mnoho stromů.
