Vyhodnoceni koncepce MS CR MSK 150609 fin · ROP Regionální opera ční program SEA posuzování...

VYHODNOCENÍ KONCEPCE

DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ,

VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

„Aktualizace Marketingové strategie

rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji

pro léta 2009-2013

aktualizace s výhledem do roku 2015“

OSTRAVA

ČERVEN 2009

Vyhodnocení koncepce SEA – Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v MSK

Ing. Bohumil Sulek, CSc.

R-08-29 2

OBSAH Strana

1 ÚVOD................................................................................................................................7 1.1 Východiska .................................................................................................................7 1.2 Předmět posouzení a vymezení území........................................................................8 1.3 Zpracovatel Koncepce ................................................................................................8 1.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti .........9

2 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ...............11 2.1 Obsah koncepce ........................................................................................................11 2.2 Cíle Marketingové strategie......................................................................................12 2.2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu.................................................................................18 2.3. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry .....................................................................................20

3 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD ĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE...........................................................................................................................24

3.1 Úvod..........................................................................................................................24 3.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území..............................24 Chráněná krajinná oblast Beskydy....................................................................................32 Chráněná krajinná oblast Jeseníky....................................................................................33 Chráněná krajinná oblast Poodří ......................................................................................33 3.3 Vývoj životního prostředí bez provedení Koncepce.................................................52

4. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN Ě ZASAŽENY.....................53 5. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLA STEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ............................................55

5.1 Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí ........................................................................................55 5.2 Současné problémy v oblasti veřejného zdraví.........................................................57

6. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP ŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA P ŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ...................................................................................................................................61

6.1. Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů.......61 6.2. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP..............................63 6.3. Sada referenčních cílů životního prostředí ...............................................................65 6.4. Referenční cíle veřejného zdraví ..............................................................................66

7. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVO TNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................................................................................................67

7.1 Hodnocení Marketingové strategie jako celku .........................................................67 7.2 Hodnocení vize Marketingové strategie ...................................................................68 7.3 Hodnocení vlivů prioritních os, priorit a opatření ....................................................69 7.4 Hodnocení vlivů aktivit Akčního plánu....................................................................76 7.5 Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví................80



R-08-29 3

8. PLÁNOVANÁ OPAT ŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................................................................................................81 9. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, V ČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉM Ů PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJ Ů ..........................................................83

9.1 Výběr zkoumaných variant .......................................................................................83 9.2 Popis provedení posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí .............................83 9.3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů..................................................84

10. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL Ů (INDIKÁTORY) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ .........................................................................85

10.1 Monitorování vlivů realizace Marketingové strategie na životní prostředí ..............85 10.2 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí.......85

11. POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV Ů ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE...........................................................................................................................88

11.1 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce ...........................................................................................................88 11.2 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů ........88

12. STANOVENÍ INDIKÁTOR Ů (KRITÉRIÍ) PRO VÝB ĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ............................................................................................................................90

12.1 Environmentální hodnocení projektů........................................................................90 12.2 Environmentální kritéria pro výběr projektů ............................................................91 12.3 Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví............................92

13. VLIVY KONCEPCE NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ..........................................................92 14. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ Ů ...................................94 15. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁD ŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ...............105 16. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 114

Cíle Marketingové strategie.............................................................................................116 17. SEZNAM ZPRACOVATEL Ů VYHODNOCENÍ KONCEPCE ............................120 18. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD Ů .....................................................................121 PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Mapa dotčeného území – turistické oblasti MSK Příloha č. 2: Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody Příloha č. 3: Závěry zjišťovacího řízení Příloha č. 4: Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Příloha č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na zdraví Příloha č. 6: Vyhodnocení opatření prioritní osy 1, 2 a 3 Příloha č. 7: Vyhodnocení aktivit prioritní osy 3



R-08-29 4

Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod CR cestovní ruch ČR Česká republika EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí ES Evropská společenství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast IČ identifikační číslo KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MSK Moravskoslezský kraj MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, tvořena evropsky

významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NNO nestátní neziskové organizace NOX oxidy dusíku OR odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PM10 suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol) REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SUR Strategie udržitelného rozvoje ČR SWOT analýza Formalizace analytických výstupů: Analýza silných a slabých stránek,

hrozeb a příležitostí TZL tuhé znečišťující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ŽP životní prostředí



R-08-29 5

Název koncepce: Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015

Předkladatel: Moravskoslezský kraj ul. 28. října 117

702 18 Ostrava

IČ: 70890692 Oprávněný zástupce předkladatele:

Ing. Jaroslav Palas

hejtman Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj

ul. 28. října 117

702 18 Ostrava

Tel.: 595 622 440

E-mail: [email protected] Kontaktní osoba:

Ing. Petra Chovanioková Vedoucí odboru Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu ul. 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 316 E-mail: [email protected]

Oprávněný zástupce zpracovatele:


Na Pláni 2863/9, 150 00 Praha 5

Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 17.7.2011 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 45129/ENV/06 vydaným MŽP dne 28.6.2006.

e-mail: [email protected]

telefon: 602 353 194



R-08-29 6

Řešitelský tým (v abecedním pořadí):

Bc. Tereza Aubrechtová

RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 630/3242/04)

Barbora Budayová

RNDr. Radim Misiaček

Ing. Iva Palatová

MUDr. Magdalena Wantochová, autorizovaná osoba dle vyhl. MZd ČR č. 353/2004 Sb. (odborná způsobilost k posuzování vlivů na veřejné zdraví č. 9/2005)

Ing. Dana Žampachová



R-08-29 7

1 ÚVOD 1.1 Východiska Předložené Vyhodnocení koncepce vlivu „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě § 10e - §10f zákona ČR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, především v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle § 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne 24.4.2009, pod č.j. 31131/ENV/09. Na základě žádosti předkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody – KÚ Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje a AOPK – správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří. Uvedená stanoviska nevyloučila vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2), a proto byl vyhodnocen vliv „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ (dále též Marketingová strategie nebo Koncepce)1 také na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vliv na EVL a ptačí oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle § 45i citovaného zákona a dokument je součástí přílohy č. 4 Vyhodnocení. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen osobou, autorizovanou dle vyhl. MZd č. 353/2004 a je součástí přílohy č. 5 Vyhodnocení. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP) metodika SEA pro Strukturální fondy EU „Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007 – 2013“. K obsahu Vyhodnocení přispěla také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno Závěrem zjišťovacího řízení a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení předkladatelem koncepce; dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupně průběžné verze Marketingové strategie s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje je verze ze dne 5.6.2009. Oproti předchozí verzi, zpracované v době oznámení Koncepce, byla v jejím návrhu z března 2009 pozměněna struktura, aniž došlo k významným obsahovým změnám. Marketingová strategie byla na základě pověření předkladatele zpracována Agenturou pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu § 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ze dne 20. února 2001, v platném znění.

1 Koncepce ve smyslu § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění,



R-08-29 8

Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce v době jeho zpracování známy. 1.2 Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, aktualizace s výhledem do roku 2015“ zahrnující především území Moravskoslezského kraje. Oblastí působení strategie jsou turistické oblasti Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko, Těšínské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko a Beskydy – Valašsko v hranicích Moravskoslezského kraje. Pro potřeby Marketingové strategie bylo přihlédnuto k přesahům oblastí Jeseníky a Beskydy-Valašsko a strategie nadále počítá s:

• přirozenou spádovostí turistických atraktivit v Olomouckém a Zlínském kraji, které budou pro účely marketingu ve strategii zahrnuty,

• přirozenými vazbami aktérů v Jeseníkách a Beskydech přes hranice kraje, včetně jejich společného řízení cestovního ruchu napříč kraji,

• existujícími značkami (např. Jeseníky), které propagují atraktivní oblasti ve dvou krajích,

• připravovanými projekty v nejbližších spádových oblastech mimo Moravskoslezský kraj, které mohou být po jejich dokončení - a tedy vzniku nových atraktivit - přitažlivé pro návštěvníky Moravskoslezského kraje.

Výčet územně-správních celků, které mohou být Koncepcí dotčeny tedy tvoří (ve výše uvedeném rozsahu):

• Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě Doplněný částmi

• Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci • Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně

Z uvedeného důvodu jsou v charakteristikách životního prostředí, Naturovém posudku a dalších hodnoceních popsána podrobněji také území CHKO Beskydy a Jeseníky (bez ohledu na hranice Moravskoslezského kraje). 1.3 Zpracovatel Koncepce Zpracovatelem Marketingové strategie je na základě pověření předkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dále jen zpracovatel Koncepce). Koncepce vznikala ve spolupráci s aktéry cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji.



R-08-29 9

1.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení Koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. 1.4.1. Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení Koncepce ve smyslu § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, bylo

příslušnému úřadu předloženo předkladatelem v březnu 2009. Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, § 10c) citovaného zákona2 zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne 24.3.2009 bylo oznámení zveřejněno na úřední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle § 10d) citovaného zákona.

2. Na základě vyjádření, doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán 24.4.2009

Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných § 2, § 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl Závěr zjišťovacího řízení zveřejněn.

3. Dne 15.6.2009 byla MŽP ČR předložena Koncepce včetně Vyhodnocení ve smyslu § 10f)

citovaného zákona. 1.4.2. Vybrané fakultativní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. S aktéry cestovního ruchu, jimž by měla strategie především sloužit, tedy se zástupci

orgánů veřejné správy, partnery Moravskoslezského kraje, odborníky a podnikateli v oblasti cestovního ruchu byla celá koncepce přípravy strategie diskutována v rámci čtyř workshopů, semináře Customer Insight a poradního sboru. Do procesu aktualizace marketingové strategie se v rámci uvedených workshopů a semináře zapojilo 90 aktérů, informace o průběhu workshopů byly prostřednictvím elektronické komunikace rozesílány téměř 250 aktérům.

2. Při zpracování Vyhodnocení byly využity také podněty z úvodního semináře ke zpracování

SEA, který proběhl v rámci jednání se zástupci klíčových aktérů v prostorách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje za účasti více než 50ti zástupců sféry cestovního ruchu v kraji. Na semináři byly poskytnuty informace o proceduře SEA i možnostech zapojení veřejnosti do projednávání. Účastníci byli informováni o kontaktních adresách a telefonních číslech, na něž mohli zasílat své podněty k problematice posuzování vlivů na ŽP. Uvedený dobrovolný postup předcházel dalším obligatorním krokům zapojení veřejnosti v rámci procedury SEA.

2 Není-li uvedeno jinak, je zákonem vždy míněn zákon ČR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném

znění



R-08-29 10

1.4.3. Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění Koncepce, včetně Vyhodnocení a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným

správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům dle § 10f), odstavec 2 citovaného zákona.

2. Shromažďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a

veřejnosti po celou dobu zveřejnění Koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu Koncepce dle § 10f), odstavec 4 citovaného zákona 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu Koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle § 10g), odstavec 1 citovaného zákona.

1.4.4. Plánované fakultativní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Podpora účasti veřejnosti při projednávání Koncepce i Vyhodnocení



R-08-29 11

2 OBSAH A CÍLE KONCEPCE , JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 2.1 Obsah koncepce „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ je základním dokumentem pro marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Jejím cílem je podpora a rozvoj nástrojů, umožňujících rozvoj cestovního ruchu, jako jednoho z alternativních směrů rozvoje Moravskoslezského kraje oproti předchozímu a částečně i stávajícímu rozvoji, založenému především na rozvoji průmyslu s odpovídajícími negativními dopady na stav životního prostředí. Koncepce tedy není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu (budování infrastruktury), ale je především souhrnem marketingových nástrojů, které rozvoj cestovního ruchu budou podporovat. Koncepce navazuje na původní dokumenty Marketingové strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji s dřívějšími časovými horizonty - Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko na léta 2002-2004 a na léta 2005-2008 a odráží změny, vyplývající z nových přístupů k rozvoji cestovního ruchu na nejbližší čtyřleté období (a další dvouletý výhled).

Marketingová strategie se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část Analýza Moravskoslezského kraje jako destinace Analýza trendů v cestovním ruchu Analýza poptávky Analýza nabídky Organizace cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Analýza konkurence – Pozice ČR mezi vybranými zeměmi Evropy Syntéza SWOT analýza Prioritní osy cestovního ruchu Prioritní osa 1 Spolupráce Prioritní osa 2 Marketing Prioritní osa 3 Realizační předpoklady CR Návrhová část Návrhová část Vize Strategie

Strategická opatření prioritní osy 1 Spolupráce Strategická opatření prioritní osy 2 Marketing Strategická opatření prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR

Akční plán

Investiční příležitosti



R-08-29 12

2.2 Cíle Marketingové strategie Návrh Marketingové strategie je ve své návrhové části členěn na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování operačních programů. Zpracovatel a předkladatel Marketingové strategie stanovili vizi rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, priority a prioritní osy, které jsou naplňovány prostřednictvím opatření a konkrétních aktivit, příkladmo uvedených v Akčním plánu prioritních os. 2.2.1. Prioritní osy Formalizace závěrů analytické části ve formě SWOT analýzy identifikovala, které oblasti v rozvoji cestovního ruchu jsou pro Moravskoslezský kraj silnými stránkami a příležitostmi, a která slabými místy a hrozbami. Na uvedeném základě zpracovatelé navrhli 3 prioritní osy Marketingové strategie:

• Spolupráce • Marketing • Realizační předpoklady cestovního ruchu

Tyto prioritní osy obsahují priority dle níže uvedeného schématu

MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

1. prioritní osa Spolupráce

2. prioritní osa Marketing

3. prioritní osa Realizační předpoklady CR

1. priorita

Management destinace 1. priorita Domácí klientela 1. priorita


2. priorita Zahrani ční klientela 2. priorita

TO Jeseníky

3. priorita TO Opavské Slezsko

4. priorita TO Ostravsko

5. priorita TO Těšínské Slezsko

6. priorita

TO Pood ří – Moravské Krava řsko

7. priorita TO Beskydy - Valašsko



R-08-29 13

2.2.1.1. Prioritní osa Spolupráce Tato prioritní osa popisuje význam spolupráce pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Kooperace a koordinace činností zásadních pro management destinace může značným způsobem přispět k rychlejšímu rozvoji cestovního ruchu. Lze říci, že právě počet spolupracujících subjektů, délka spolupráce, počet společně realizovaných aktivit a další obdobné aspekty jsou jedny z nejdůležitějších měřítek, která odlišují úspěšné destinace od těch ostatních. Harmonická spolupráce v destinaci mezi aktéry je důležitým předpokladem pro úspěšné vytváření turistických produktů, propagaci, zlepšování image, koncepce rozvoje a dalších kroky v destinačním managementu. Stěžejní pro spolupráci je, aby veřejný sektor vytvořil rámcové podmínky rozvoje. Regionální či lokální veřejná správa by měla stanovit kritéria spolupráce a principy pro realizaci rozvoje cestovního ruchu s tím, že by měl být zachován princip subsidiarity. To znamená, že by kompetence měly být přeneseny pokud možno až na nejnižší možnou úroveň. Z toho důvodu by měl veřejný sektor vyvíjet snahu o aktivní zapojení podnikatelů a regionálních institucí. Prioritní osa Spolupráce obsahuje 1 prioritu: Management destinace. Tato Priorita obsahuje následující opatření:

Prioritní osa Opatření

Udržení systému spolupráce mezi MSK a jeho partnery včetně jejich financování

Kvalitní práce partnerů KLACR, o. s. a DMMS, o.p.s.

Fungování poradního sboru

Fungování společností destinačního managementu v TO Spolupráce mezi aktéry uvnitř TO Napojení TO Jeseníky na společnost destinačního managementu v Olomouckém kraji (Sdružení CR Jeseníky) Spojení managementu destinace MSK s cestovními kancelářemi

Spolupráce MSK se Zlínským a Olomouckým krajem

Spolupráce KLACR, o. s. S poskytovateli služeb v CR

Vzdělávání aktérů a zaměstnanců v CR prostřednictvím DMMS, o.p.s.

Zajišťování statistických dat MSK z CzT a ČSÚ

Zajištění komunikace s polskými a slovenskými partnery

Spolupráce

Podpora společností destinačního managementu v TO

2.2.1.2. Prioritní osa Marketing Uvedená prioritní osa je založena na realizačních předpokladech kraje a v rámci marketingového mixu identifikovala produkt (první P). Vůči domácí klientele se jedná o:

• Aktivní vyžití (cykloturistika, pěší turistika, lyžování, golf, hippoturistika apod.) • Poznávání, kultura a zábava • Odpočinek, relaxace, lázeňství • Firemní klientela (podmínky pro incentivu a kongresovou turistiku) • Zážitky • Nákupy jako doplňková aktivita



R-08-29 14

Vůči zahraniční klientele se jedná o: • Atraktivity v oblasti poznávání (světoznámé osobnosti, významné památky) • Aktivní dovolená a současně relaxace (cykloturistika, golf, lázeňství) • Kvalitní vyžití v oblasti zábavy a kultury (Stodolní, kulturní akce)

V rámci marketingového mixu strategie nemůže řešit druhé P – cenu, která je záležitostí přímo poskytovatelů služeb, kteří si na základě různých přístupů o ceně rozhodují sami. Aktéři cestovního ruchu mohou zajišťovat třetí a čtvrté P (místo – distribuci – a podobu propagace). Na základě získaných poznatků je v prioritě doporučeno rozdělení na 2 základní cílové skupiny: domácí a zahraniční klientelu. U každé z cílových skupin je uveden návrh opatření v oblastech nástroje komunikace, obsah propagace a využití trendů. Prioritní osa Marketing obsahuje 2 priority: Domácí klientela a zahraniční klientela Priorita Domácí klientela obsahuje následující opatření:


Propagace prostřednictvím internetu

Propagace prostřednictvím propagačních materiálů

Propagace prostřednictvím CK

Propagace prostřednictvím veletrhů cestovního ruchu

Propagace prostřednictvím médií

Využití trendů v propagaci – GPS navigace, možnosti internetu

Komunikace stěžejních konkurenčních výhod

Komunikace možností pro firmy – incentiva a kongresová turistika

Komunikace zážitkové turistiky

Komunikace možností kultury a zábavy

Komunikace možností nákupů

Komunikace kvalitních ubytovacích zařízení – penziony, hotely *** a více

Komunikace dopravní dostupnosti s individuální dopravou

Komunikace pozitivního vztahu Čechů k MSK a vůli po návratu

Komunikace konkurenčních výhod letní sezóny

Komunikace cenové dostupnosti oproti zahraničí

Komunikace blízkosti a propojenosti s Polskem a Slovenskem

Komunikace 7 a více denních pobytů

Komunikace kvalitních možností v zimě

Komunikace dobrého ŽP, kvalitních silnic a služeb

Komunikace produktů teritoriálního marketingu

Využití corporate design manuálu

Zavedení on-line prodeje produktů včetně customizovaného přístupu

Marketing

Vytvoření balíčků v cestovním ruchu

Priorita Zahraniční klientela obsahuje následující opatření:



R-08-29 15


Komunikace s cílovými trhy: SK, PL, DE, AT, NL, LT, LV, UK, RU

Propagace prostřednictvím internetu

Propagace prostřednictvím propagačních materiálů

Propagace prostřednictvím CK

Propagace prostřednictvím veletrhů cestovního ruchu

Propagace prostřednictvím médií

Využití trendů v propagaci – GPS navigace, možnosti internetu

Komunikace příslušnosti MSK k přátelské České republice

Komunikace polohy uprostřed Evropy

Komunikace blízkosti významných atraktivit evropského měřítka (Unesco)

Komunikace hlavních konkurenčních výhod a krásné přírody jako „obalu“

Komunikace českého piva

Komunikace dopravní dostupnosti letadlem, autem i vlakem

Komunikace možnosti ubytování v penzionech a hotelech*** a více

Komunikace 7 a více denních pobytů

Komunikace léta jako optimální doby pro návštěvu MSK

Komunikace MSK jako alternativu k Praze, Maďarsku, Rakousku a Slovensku

Komunikace jazykové vybavenosti

Komunikace s Poláky s obsahem blízkosti MSK

Komunikace s mladými Poláky a Slováky s obsahem možností aktivního vyžití

Komunikace se Slováky s obsahem lyžování pro nenáročné

Využití corporate design manuálu

Zavedení on-line prodeje produktů včetně customizovaného přístupu

Marketing

Vytvoření balíčků v cestovním ruchu

2.2.1.3. Prioritní osa Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Třetí osa rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji obsahuje opatření na zlepšení dopravní dostupnosti a konkrétních atraktivit a služeb v cestovním ruchu – tedy realizačních předpokladů. Na jedné straně je cílem této prioritní osy podpořit silné stránky a příležitosti v oblasti realizačních předpokladů (konkurenční výhody) a najít možnosti jejich dalšího využití a posílení, na druhé potom identifikovat slabé stránky a ohrožení, které je možné eliminovat v rámci různých opatření a priorit. Zdrojem financování aktivit by měly být operační programy, které mají pro období 2007 – 2013 určeny pro rozvoj cestovního ruchu alokace finančních zdrojů v řádu několika stovek milionů korun. Z uvedeného důvodu jsou jednotlivá opatření relativně obsáhlá. V sedmi hlavních kapitolách (6 turistických oblastí a samotný Moravskoslezský kraj) je uveden souhrn opatření, která jsou dle provedených analýz stěžejní v dalším rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Ta jsou dále rozpracována v návrhové části. Turistické oblasti (TO) a Moravskoslezský kraj: 1. Moravskoslezský kraj 2. TO Jeseníky 3. TO Opavské Slezsko



R-08-29 16

4. TO Ostravsko 5. TO Těšínské Slezsko 6. TO Poodří – Moravské Kravařsko 7. TO Beskydy - Valašsko Priorita Moravskoslezský kraj obsahuje následující opatření:

Prioritní osa Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury – letiště Mošnov, rozvoj sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic, parkovišť u atraktivit

Rozvoj půjčoven aut a kol

Rozvoj dopravní obslužnosti atraktivit

Rozvoj navigačních systémů k atraktivitám

Rozvoj atraktivit poznávací turistiky

Rozvoj golfových hřišť a doprovodných produktů

Výstavba nových cyklostezek

Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury

Rozvoj lyžařských areálů – výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras

Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních

Rozvoj kulturních zařízení a akcí

Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a vice

Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku

Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky

Rozvoj zážitkové turistiky

Realizační předpoklady CR

Rozvoj možností pro aktivní pobyt – např. vodácké turistiky

Priorita turistické oblasti Jeseníky obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic



Rozvoj atraktivit poznávací turistiky


Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních


Rozvoj oblastí Slezská Harta, Osoblažsko a lokality Jánské Koupele

Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více


Rozvoj možností pro aktivní pobyt



R-08-29 17

Priorita turistické oblasti Opavské Slezsko obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic s důrazem na I/11

Rozvoj atraktivit využitelných v letní sezóně

Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – pohraniční opevnění, SZMO, Hradec n. M.





Rozvoj atraktivit CR ve městě Opava Rozvoj zážitkové turistiky

Rozvoj možností pro aktivní pobyt

Rozvoj možností pro relaxaci/wellness



Priorita turistické oblasti Ostravsko obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní obslužnosti atraktivit a letiště Mošnov Rozvoj dopravní infrastruktury – rozvoj a rekonstrukce sítě dálnic, rychlostních silnic, silnic, ulic a parkovišť u atraktivit Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt

Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku

Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – technické památky, ZOO, muzea

Rozvoj možností v oblasti lázeňství – Sanatoria Klímkovice


Rozvoj kulturních zařízení a akcí, podpora Ostrava HMK 2015

Priorita turistické oblasti Těšínské Slezsko obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic s důrazem na I/11

Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a lázeňství – termální prameny



Rozvoj kulturních zařízení a akcí – folklórní tradice

Rozvoj atraktivit poznávací turist. – muzea, archeopark Chotěbuz, zámek Fryštát

Rozvoj a výstavba golfových hřišť a doprovodných produktů




Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu



R-08-29 18

Priorita turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní infrastruktury – včetně souvislosti s dostavbou dálnice D 1

Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky včetně rybolovu

Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – zámky, odkaz osobností


Rozvoj možností pro relaxaci/wellness

Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt – HeiPark, sportovní areály



Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu

Priorita turistické oblasti Beskydy – Valašsko obsahuje následující opatření:


Rozvoj dopravní infrastruktury – včetně souvislosti s dostavbou r.s. R 48 Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více – s důrazem na oblasti Žermanické přehrady a Hukvald Rozvoj lyžařských areálů – výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – MPR (včetně podpory zařazení do Unesco), folklórní tradice, teritoriální marketing

Podpora zájmu investorů

Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt – sportovní areály, Žermanická př.





Rozvoj možností pro relaxaci/wellness – Čeladná, ubytovací zařízení

Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu – Lysá hora, Krásná, Čeladná, Ostravice, Frýdlant n. O., Pustevny – Radhošť


Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku – ubytovací zařízení

2.2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji je dle Marketingové strategie založen na následujících vizích: Generální vize rozvoje Moravskoslezský kraj je destinací, která disponuje pestrou škálou atraktivit a služeb, z nichž řada představuje konkurenční výhody. Rozvoj atraktivit, za současné optimální komunikace a organizace řízení cestovního ruchu, může znamenat celkový vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví



R-08-29 19

Rozšířená vize rozvoje Při naplňování tří hlavních prioritních os je reálné podpořit vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví. Hlavními měřitelnými cíli by měl být pozitivní rozvoj následujících indikátorů:

• Meziroční růst návštěvnosti o 5 % a jeho udržení; • Loajalita návštěvníků – index CLI – minimálně 80% a udržení této hranice; • Spokojenost návštěvníků – min. 80 % návštěvníků je spokojeno s návštěvou regionu; • Zvýšení průměrné doby pobytu návštěvníků o 2 dny (cíl na období do roku 2013).

Marketingová strategie navrhuje kromě tématické podpory také územní podporu cestovního ruchu. Navzdory stanovení prioritních os, priorit a opatření navrhuje investice do takových lokalit v regionu, jejichž podpora povede k vytvoření významných konkurenčních výhod. Díky investici může dojít k vytvoření významných atraktivit, které mohou odlišit Moravskoslezský kraj a zvýšit jeho konkurenceschopnost v oblasti cestovního ruchu. Marketingová strategie předpokládá podporu aktivit a projektů, které povedou k významnému odlišení oblasti, případně jejichž realizace povede k dosažení určité kvalitativní úrovně lokality v cestovním ruchu. Výstupem je návrh tří prioritních lokalit, které mohou pro připravené projekty využít vyhrazené prostředky z ROP Moravskoslezsko. Jedná se o:

• Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka • Území obcí Ostravice a Staré Hamry • Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov

Sekundárně se jedná o následující lokality: • Území měst a obcí Kopřivnice, Štramberk, Hukvaldy • Území správního obvodu obcí s rozšířenou působností Karviná a Orlová • Území správního obvodu obcí s pověřeným OÚ Osoblaha a Město Albrechtice • Území města a obce Hradec nad Moravicí a Raduň • Území turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko • Území obcí Leskovec n. M., Razová, Roudno, Nová Pláň, Bílčice, Mezina

Podpora a její způsob u tří uvedených prioritních lokalit má být explicitně specifikována Úřadem regionální rady Regionu soudržnosti Moravskoslezsko v rámci podmínek pro čerpání finanční podpory. Marketingová strategie doporučuje využít systému Integrovaných plánů rozvoje území s následnou specifikací projektů a alokací do daných prioritních oblastí. Marketingová strategie v této souvislosti dále uvádí i seznam projektů dále specifikovaných v Akčním plánu, které doporučuje zahrnout do rámce finanční podpory prioritních oblastí.

2.2.3. Akční plán Akční plán, zařazený do Marketingové strategie, představuje souhrn připravovaných projektů a aktivit, které by měly vést k naplnění prioritních os, opatření a cílů marketingové strategie3. Dle zpracovatelů Marketingové strategie jejich potřeba vychází z provedené SWOT analýzy a návrhové části. Akční plán je analogicky členěn dle tří prioritních os a dále podle 3 Dle názoru zpracovatele vyhodnocení se jedná o aktivity, tedy projekty a skupiny projektů, odpovídající charakteru opatření. Jejich výčet tedy nemůže být taxativní, nýbrž pouze příkladmý.



R-08-29 20

jednotlivých priorit. Dle Marketingové strategie by se k podpoře projektů a aktivit mělo přihlížet dle stanovených opatření, které v sobě obsahují oblasti rozvoje cestovního ruchu nutné k prioritní podpoře. Základní členění akčního plánu je následující:

• Akční plán prioritní osy 1 Spolupráce Zařazeno 10 aktivit

• Akční plán prioritní osy 2 Marketing Zahrnuto 40 aktivit

• Akční plán prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Zahrnuto 339 aktivit Z toho: - pro 1. Moravskoslezský kraj 5, - pro 2. Turistická oblast Jeseníky 70, - pro 3. Turistická oblast Opavské Slezsko 18, - pro 4. Turistická oblast Ostravsko 86, - pro 5. Turistická oblast Těšínské Slezsko 44, - pro 6. Turistická oblast Poodří - Moravské Kravařsko 49, - pro 7. Turistická oblast Beskydy - Valašsko 67.

2.2.4. Investiční příležitosti V části Investiční příležitosti uvádí Marketingová strategie 10 příkladů investičních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, včetně stručného popisu a fotodokumentace.

2.2.5. Přílohová část V přílohách je mimo jiné zařazen seznam účastníků workshopů.

2.3. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

V této kapitole jsou uvedeny hlavní relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provádění Marketingové strategie i dopad na podporované území. Jedná se o koncepce, vztahující se k problematice životního prostředí, které byly při přípravě koncepce vzaty v úvahu, a jejichž cíle byly zohledněny v návrhu opatření. Tyto koncepce byly vzaty v úvahu při samotném posuzování vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Opatření a aktivity navrhované v rámci Marketingové strategie cestovního ruchu by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů. Jedná se jak o další krajské dokumenty, tak i dokumenty na národní úrovni. Vzhledem k charakteru očekávaného financování záměrů ze



R-08-29 21

strukturálních fondů je účelné provázat Marketingovou strategii také s cíli vybraných operačních programů, především ROP NUTS II Moravskoslezsko.

Vazby Marketingové strategie s relevantními dokumenty jsou shrnuty v kapitole č. 6 Vyhodnocení.

Aktivity (projekty), uvedené v Marketingové strategii a tedy touto strategií podporované, je nutno chápat jen jako příklady možných aktivit, které budou nepochybně doplňovat také další aktivity, implementované v rámci jiných koncepčních dokumentů. Uvedením záměru v Marketingové strategii a posouzením strategie v procesu SEA nemůže vzniknout nárok na financování (ani na schválení) záměru v návrhovém horizontu koncepce. Projekty budou podléhat standardním podmínkám při podání žádosti o financování z různých zdrojů (dle podmínek jednotlivých zdrojů financování) a budou muset být – podle svého charakteru – posuzovány i z hlediska jejich vlivů na životní prostředí

Klíčovými dokumenty, s nimiž by měla být Marketingová strategie v souladu jsou především:

• Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (porovnání souladu mimo jiné vyžádáno v rámci připomínek k oznámení koncepce)

• Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (porovnání souladu vyžádáno v rámci připomínek k oznámení koncepce)

• Státní politika životního prostředí CR, 2004 – 2010

• Regionální operační program NUTS-II Moravskoslezsko 2007-2013

Marketingová strategie má přímý či nepřímý vztah k následujícím strategickým dokumentům, které zpracovatel vyhodnocení vzal v odpovídajícím rozsahu v úvahu:

• Strategie udržitelného rozvoje CR, 2004 (v současné době probíhá aktualizace SUR, včetně projednání aktualizace s veřejností), proto nebyla tato strategie zařazena mezi klíčové koncepce

• Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005

• Státní program ochrany přírody a krajiny

• Plán hlavních povodí ČR

• Koncepce státní politiky cestovního ruchu

• Národní program snižování emisí České republiky

• Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

• Politika územního rozvoje ČR 2008

• Program rozvoje venkova 2007 – 2013

• Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013



R-08-29 22

• Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy

• Akční program zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP), 1998

• Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva CR – Zdraví pro

všechny v 21.století („program ZDRAVÍ 21“), 2002

Z národních programů

• Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje 2005-2008 - v současné době probíhá zpracování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje, včetně souvisejícího programu (akčního plánu) s dokončením v roce 2009 (probíhá procedura SEA – návrh oznámení, červen 2009), proto nebyl tento program zařazen mezi klíčové koncepce

• Program snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (v současné době dokončen návrh aktualizace, probíhá procedura SEA)

• Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje

• Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

• Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

• Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje

• Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

V obecné úrovni lze konstatovat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních, ale částečně i potenciálních negativních vlivu priorit a opatření Marketingové strategie s vlivy ostatních strategických dokumentů. V konkrétní rovině, to ale znamená, že při realizaci konkrétních projektů musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektu působit následující postupy:

1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií pro výběr projektů, ať už standardních pro konkrétní použité finanční zdroje (ROP), další operační programy a jiné standardní zdroje financování, nebo v ostatních případech (financování předkladatelem) použitých z této dokumentace (viz kap. č. 12).

2. Důsledné využití procedur posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní

3. Důsledné využití procedury posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb. v těch případech, kdy je jeho aplikace relevantní.



R-08-29 23

3. Důsledné uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování), tam, kde projekty nebudou podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění.

Smyslem posuzování vlivu strategických dokumentu i konkrétních projektů realizovaných v jejich rámci přitom je maximalizovat jejich pozitivní a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.



R-08-29 24

3 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD ĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

3.1 Úvod Zpracovatel Vyhodnocení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí (viz seznam podkladů v kap. 18). Dle názoru zpracovatele jsou údaje dostatečným podkladem pro zpracování Vyhodnocení v rozsahu, požadovaném citovaným zákonem č. 100/2001 Sb. Dále je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí podporovaného území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí Koncepce (prioritní osy, priority, opatření) na vývoj životního prostředí (viz kap. 6 tohoto vyhodnocení). 3.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území Bez ohledu na skutečnost, že se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem je narůstající znečištění ovzduší. K němu dále přistupuje poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, např. na severozápadě Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji ČR), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, resp. dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: 5 427 km2. Počet obyvatel: 1 249 897 3.2.1 Ovzduší Přestože se míra znečištění ovzduší v zájmovém území v minulých letech poměrně výrazně zlepšila a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, SO2, oxidy dusíku, CO, prach atd.) se snížily, stále výrazně převyšují průměr EU. Zásadním problémem se v posledních letech stává opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým a prachem (PM10) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku rostoucí intenzity automobilové dopravy.



R-08-29 25

Moravskoslezský kraj patří – společně s Ústeckým, Středočeským krajem a hlavním městem Praha – mezi regiony s nejvíce zatíženým ovzduším v ČR. Podstatný je především negativní trend produkce škodlivin, který v posledních letech limituje vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v důsledku útlumu některých výrob a opatření na zdrojích u největších znečišťovatelů. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že MSK produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 krajů ČR), současně je nejvýznamnějším původcem oxidu uhelnatého a druhým největším původcem oxidů dusíku a těkavých organických látek mezi kraji ČR. Je naprosto zřejmé, že stav ovzduší, především v jádrové části ostravsko-karvinské aglomerace, je v současné době klíčovým problémem životního prostředí Moravskoslezského kraje. Vzhledem k zaměření koncepce na rozvoj cestovního ruchu je sice znečištění ovzduší z hlediska potenciálních střetů až za významem problematiky ochrany přírody, nicméně závažnost uvedeného faktoru vyžaduje v rámci Vyhodnocení detailní posouzení. Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu ve vybraných částech kraje, na straně druhé je tato situace limitující pro některé z aktivit, které cestovní ruch ať už přímo nebo sekundárně přináší, a které by mohly mít vliv na další zhoršení situace (např. problematiku související dopravy, ad.). 3.2.1.1 Emisní situace

Obdobně jako v celé České republice dochází i v Moravskoslezském kraji k ústupu od původní převažující škodliviny (oxid siřičitý) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Kraj je velmi nerovnoměrně emisně zatížen. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. Mezi významné provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňující kvalitu ovzduší v kraji, patří například ArcelorMittal Ostrava a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Dalkia Česká republika, a. s., OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., Biocel Paskov a.s., ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Podstatným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách TZL, PM10, PM2,5 i PAU průměry České republiky. V meziročním srovnání došlo k nárůstu emisí tuhých znečišťujících látek o 17% oproti roku 2006 (lokální topeniště, emise z dopravy), k mírnému nárůstu (3%) došlo také v případě SO2. K výraznějšímu poklesu došlo u amoniaku (11%). Z trendu emisí plyne, že nebude problém splnit krajské emisní stropy do roku 2010 pro NH3 a VOC, problematické naopak bude splnění emisních stropů pro SO2 a NOx (obměna energetických zdrojů nastane až po uvedeném termínu).



R-08-29 26

Tabulka: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2007

Kategorie zdroj ů TZL SO2 NOx CO VOC NH3

t / rok % T / rok % t / rok % t / rok % t / rok % t / rok %

Zvlášt ě velké a velké zdroje 4 254,4 52,9 28 452,2 92,6 22 604,7 69,8 157 107,8 84,4 2 045,1 13,7 1 095,6 29,8

Střední zdroje 693,7 7,8 606,1 2,2 543,8 1,4 465,6 0,3 419,2 1,6 533,0 25,0

Malé zdroje 1 988,3 14,2 1 498,2 5,1 739,2 2,4 5 265,4 3,4 11 896,4 61,5 1 445,0 39,8

CELKEM stac. Zdroje 6 936,4 74,9 30 556,6 99,9 23 887,7 73,6 162 838,9 88,1 14 360,7 76,8 3 073,6 94,6 Mobilní zdroje 2 166,0 25,1 46,4 0,1 8 220,3 26,4 17 848,2 11,9 4 150,8 23,2 197,4 5,4

CELKEM 9 102,4 100,0 30 603,0 100,0 32 108,0 100,0 180 687,1 100,0 18 511,5 100,0 3 271,0 100,0

Z výše uvedené tabulky je zřejmý, a očekávaný, významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého (téměř 93%, resp. téměř 85% uvedených druhů emisí), a také v případě tuhých znečišťujících látek (přes 50%). Zásadní je však také dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší (tedy včetně lokálních topenišť), v případě produkce těkavých organických látek (více než 60% veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v jádrové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především průmysl, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy v letech 2001-2005 zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou všechny rychlostní komunikace, zatížené úseky silnic I. tříd a komunikace v centrech měst. Dalším, doposud nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací.

3.2.1.2. Imisní situace

Koncentrace škodlivin v ovzduší je mj. závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji k významnému nárůstu koncentrace suspendovaných částic PM10 a obdobně i k nárůstu koncentrace oxidů dusíku (viz níže graf, přinášející navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v ČR, zdroj ČHMÚ):



R-08-29 27



R-08-29 28

Moravskoslezský kraj je vzhledem ke své homogenitě největší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Ta v roce 2007 zaujímala 51% rozlohy kraje, což je sice zlepšení oproti předchozímu roku (65% kraje), ale zhoršení oprozi roku 2005 (45,5% území kraje). Příčinou zhoršeného imisního stavu jsou kromě vysoké produkce emisí ze všech typů zdrojů (včetně malých zdrojů – lokálních topenišť a dopravy) častý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší – především při inverzních stavech v chladných částech roku. Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10, a to nejen v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2007 byl denní imisní limit koncentrací PM10 překročen na 20 stanicích z 21. Překročení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Největší počet překročení hodnoty 50 ug.m-3 byl dosažen na stanici Ostrava – Bartovice (202 x oproti 172 x v roce 2006), Bohumín (129x), Český Těšín (121x), ad. Roční emisní limit 40 ug.m-3 byl překročen na 11 stanicích z 25 a nejvíce byl překračován také ve výše uvedených okresech. Nejvyšší hodnota byla naměřena v Ostravě-Bartovicích (64 ug.m-3,více než v roce 2006). Srovnání v rámci ČR je v níže uvedeném obrázku (zdroj ČHMÚ).

V Moravskoslezském kraji byly také překračovány imisní limity pro suspendované částice PM2,5 ve výši 25 ug.m-3 (cílový limit podle směrnice ES 2008/50/EC), v rámci ČR jsou lokality v MSK jediné, kde k překračování tohoto limitu dochází (např. na lokalitě Bohumín bylo naměřeno 35,9 ug.m-3), vysoké hodnoty byly také naměřeny v Ostravě-Zábřehu, Ostravě-Přívoze a v Třinci-Kosmos. Uvedené částice jsou považovány za nejhorší z hlediska vlivů na lidské zdraví. Překročeny byly také hodnoty limitu imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, kdy na lokalitě Ostrava-Bartovice byly opět naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR i benzenu, kdy lokality v Ostravě-Přívoze jsou také v rámci ČR jediné, kde došlo



R-08-29 29

k překročení (viz obrázek níže, zdroj ČHMÚ). Další podrobné údaje jsou uvedeny v příloze č. 5: Vliv na lidské zdraví. Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Pokud by měl být cestovní ruch spojen s rekreací, sportem a podobnou fyzickou námahou, měl by měl být realizován mimo městskou aglomeraci a v místech, kde jsou koncentrace částic, benzo(a)pyrenu a kovů nízké. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech, kde se odehrává, nebo může odehrávat cestovní ruch a rekreace v zimní sezóně mimo ostravské konurbium byla použita data z vybraných stanic. V roce 2007 koncentrace PM10 na Bílém kříži, Návsí u Jablunkova, Čeladné a Červené u Opavy v ročním aritmetickém průměru nepřekračují roční imisní limit. I na Bílém kříži však dochází k nikoli nadpočetnému překračování denních limitů PM10 až na 117 ug/m3. Návsí u Jablunkova limitní počet denních průměrných limitních hodnot vysoce překračuje.

Vzhledem k podmínkám rozptylu však v roce 2007 byly imisní koncentrace v MSK celkově nižší (až na výjimky některých stanic), než v předchozím roce a odpovídaly zhruba hodnotám roku 2000. Níže uvedená mapa uvádí území s překročením imisního limitu v ČR pro ochranu zdraví, 2007 (zdroj: ČHMÚ).



R-08-29 30

3.2.2. Hluk Společně s dopady narůstající intenzity dopravy v oblasti znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem) se projevuje i nárůst hlukové zátěže. Jednou z příčin nárůstu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a také chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný, zejména při srovnání se situací v nedávné minulosti. K této situaci přispívá neustálý nárůst silniční dopravy. Přestože meziročně (2007-2006) se množství přepravených osob a zboží v MSK po železnici nezměnilo, množství osob a zboží přepraveného po silnici narostlo o více než 10%, takže v současné době převyšuje 4x objem přepravy po železnici. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje dotčených hlukem (hodnota Ln 60 dB pro rušení spánku) dle uveřejněných údajů žije ve velkých městech Moravskoslezského kraje – Frýdek-Místek (3279 obyvatel), Opava (5529 obyvatel), Havířov (5379 obyvatel). Celodenně (ukazatel Ldvn 70 dB) je hlukem z dopravy dotčeno v uvedených městech - Frýdek-Místek (2 623 obyvatel), Opava (4 811 obyvatel), Havířov (4 898 obyvatel). V aglomeraci Ostrava žije nad mezní hodnotou Ln pro silniční dopravu 33 300 obyvatel a Ldvn 27 800 osob. Strategické hlukové mapy, z nichž jsou údaje čerpány, byly vypracovány na základě směrnice 2002/49/ES pro aglomerace s počtem obyvatel na d 250 000 a pro hlavní komunikace s dopravní intenzitou nad 6 mil. vozidel/rok. Pro další města dosud nejsou strategické hlukové mapy dokončeny.



R-08-29 31

3.2.3. Příroda a krajina

Vzhledem k zaměření Koncepce lze očekávat střety především s chráněnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny.

Přes obecné vnímání regionu Moravskoslezsko jako území se silně poškozeným životním prostředím, leží na území regionu řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území – CHKO Poodří a dále části CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 17% rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ od roku 2007 doplňovalo 143 maloplošných zvláště chráněných území.

V Moravskoslezském kraji stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za příčinu vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje.

Moravskoslezský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu „Koncepci strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje“, který analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období 10 let. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody a zvyšujícím se dotačním prostředkům se situace v kraji postupně zlepšuje. Je prováděn management v maloplošných zvláště chráněných územích (biotechnické zásahy na území přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP) jako je pravidelné kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu, apod. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, např. v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. Dalším relativně novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby stožárových staveb, především větrných elektráren v exponovaných lokalitách. V následující tabulce a mapce je uveden přehled chráněných území Moravskoslezského kraje.

Tabulka: Zvláště chráněná území 2007 (zdroj KÚ MSK)

Kategorie Celkem (počet) Rozloha (ha)

Národní park (NP) 0 0

Chráněná krajinná oblast (CHKO) 3 93982

Národní přírodní rezervace (NPR) 10 1988,43

Národní přírodní památka (NPP) 7 388,54

Přírodní rezervace (PR) 70 3431,81

Přírodní památka (PP) 55 414,37

Přírodní park 5 69630



R-08-29 32

Velkoplošná zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy, která je po Šumavě druhou největší chráněnou krajinnou oblastí v ČR, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 116 000 ha. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Podnebí Beskyd určuje jejich nadmořská výška a poloha v místě střetů oceánického a kontinentálního klimatu. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5°C má nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7°C. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž např. Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532 mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům ČR. Lesy pokrývají asi 70 % území, jejich druhová skladba byla vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Přírodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to především květnaté bučiny i zbytky suťových lesů. Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích zůstaly přírodní horské smrčiny. Většina významných pralesů a část dalších typických beskydských porostů je chráněná v rezervacích.

Při utváření beskydské krajiny se výrazně projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvláště významně se projevil vliv středověké valašské kolonizace s pasekářským způsobem hospodaření, v jehož důsledku došlo k vytvoření hodnotné a esteticky vyvážené kulturní krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými políčky.



R-08-29 33

Oblast je významná především pro hnízdění ptačích druhů vázaných na přírodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná původní populace puštíka bělavého (Strix uralensis) v ČR, hnízdí zde také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí například početnou populaci chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Největší populace v ČR zde tvoří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). CHKO Beskydy plní důležitou funkci z hlediska tzv. Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) z hlediska výskytu velkých šelem – vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos).

Pro přilehlou průmyslovou oblast Ostravska představují Beskydy významnou rekreační oblast, což se projevuje v návštěvnosti atraktivních oblastí. Chráněná krajinná oblast Jeseníky

CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše 74 000 ha. Území dominuje nejvyšší moravský masív – Hrubý Jeseník. Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Z klimatického hlediska patří Jeseníky mezi chladnější oblasti s vysokými srážkami a vysokou délkou trvání sněhové pokrývky (v hřebenové části pohoří zpravidla od poloviny října až do konce května), což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty a další související aktivity cestovního ruchu. Pro provozování zimních sportů byla vybudována nezbytná infrastruktura (např. lyžařské areály u Ovčárny pod Petrovými kameny a u Červenohorského sedla), která – společně s vysokou koncentrací návštěvnosti (místní i časovou) – způsobuje potenciální střety s požadavky na ochranu přírody a krajiny. Lesní porosty pokrývají území oblasti téměř z 80 procent. Jde převážně o smrčiny, které z velké části nahradily původní bukojedlové porosty. Převažují smrkové monokultury a jen místy zůstaly zachovány původní jedlobučiny a přirozené smrčiny. Horní hranice lesa probíhá v nadmořské výšce 1 300 m, nad ní je rozsahem nevelké, ale přírodovědecky velmi hodnotné přirozené bezlesí – horské hole, které jsou dokladem zalednění. Kleč je zde nepůvodní dřevinou a její nepřítomnost v původní vegetaci je jedním z důvodů velkého druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v ČR. Ve vrcholových partiích jsou četná vrchoviště, rašeliniště, prameniště a prudce tekoucí bystřiny. Oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a druhy horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde pěvuška podhorní (Prunella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozšíření je v ČR značně omezené. Kritická situace nastala u tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) – asi přežívá několik jedinců, došlo také k rychlému snížení počtu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Očekává se návrat a hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Zvláštní pozornost zasluhuje ojedinělý výskyt kulíka hnědého (Charadrius morinellus) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica). V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO.

Chráněná krajinná oblast Poodří

Jedná se o území zachovalé údolní nivy Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění,



R-08-29 34

značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 v plošné výměře 8 150 ha a v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsaarské konvence (rozloha mezinárodně významného mokřadu 5 450 ha). Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. V rámci územního systému ekologické stability je severní část CHKO nadregionálním biocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. CHKO je významná především pro vodní a bažinné ptáky jak v době hnízdění, tak i při tahu. Na několika místech se vyskytuje bukáč velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bahňáků je nejhojnějším hnízdním druhem čejka chocholatá (Vanellus vanellus), z méně častých břehouš černoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus).

Hlavní hospodářskou činností je zemědělství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb.

Maloplošná zvláště chráněná území mají rozlohu 6 555 ha. V roce 2007 se počet MZCHÚ zvýšil o jednu, a to NPP Skalická Morávka. V současné době je tedy evidováno 10 MZCHÚ v kategorii NPR, 7 v kategorii NPP, 70 v kategorii PR a 56 v kategorii PP. Z tohoto počtu je 78 ZCHÚ umístěno ve volné krajině ve správě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, na 52 z nich KÚ MSK financoval management. Dále se na území kraje nachází 5 přírodních parků, které zajišťují územní ochranu přírody na obecné úrovni. Seznam všech maloplošných ZCHÚ je uveden v analytické části Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje.



R-08-29 35

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Přírodní parky V Moravskoslezském kraji byly vyhlášeny následující přírodní parky:

• Přírodní park Sovinecko (na území přírodního parku leží NPP Rešovské vodopády) • Přírodní park Údolí Bystřice (na území leží PP Kamenné proudy a PR Hrubovodské

sutě) • Přírodní park Oderské vrchy • Přírodní park Podbeskydí (nejcenější částí parku NPP Šipka) • Přírodní park Moravice

Významné krajinné prvky V Moravskoslezském kraji je registrováno více než 2150 VKP (Zdroj: KOPK MSK), nejvíce v kompetenci pověřených obecních úřadů Odry, Fulnek a Nový Jičín (dohromady více než 50 % všech VKP na území MSK). Z výše uvedeného plyne, že rozmístění registrovaných VKP na území MSK je nerovnoměrné, což vyplývá z různého postupu při jejich vyhlašování.



R-08-29 36

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je:

• uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny • zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich

prostorové oddělení • podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny • uchování významných krajinných fenoménů

Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. V ÚPD VÚC na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v ÚPD obcí až do úrovně lokálních ÚSES. Péče o zvláště chráněné živočichy V kraji působí 2 záchranné stanice pro hendikepované živočichy (Bartošovice nad Odrou a Stránské – ve druhém případě specializace na dravce a sovy), které se věnují také EVVO. Jen samotná stanice v Bartošovicích přijme ročně 700-1100 hendikepovaných zvířat a 55% jich po doléčení vypustí zpět do přírody. Od roku 2003 kraj financuje také záchranné transfery živočichů (v roce 2007 proveden transfer na území 11 obcí, počet přenesených jedinců 15 523).



R-08-29 37

Invazní druhy V Moravskoslezském kraji se – podobně jako v celé republice šíří invazní druhy živočichů a rostlin. V této souvislosti je vhodné zmínit také probíhající projekt „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“, který je nejvýznamnějším projektem řešícím likvidaci invazních druhů v České republice. Cílem projektu, který získal finanční podporu z Programu Life-Nature EU, je nejen revitalizace původních porostů v povodí, kde je soustředěno několik chráněných území, a které je zasaženo invazním druhem – křídlatkou, ale také získat vědecké i praktické poznatky pro likvidaci uvedeného druhu. Natura 2000 Ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000 se také může dostávat do potenciálního konfliktu s rozvojem cestovního ruchu, a to mimo jiné i vzhledem k tomu, že jsou do ní zahrnuta i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Vlivy na území soustavy Natura 2000 proto tvoří (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů ochrany přírody) významnou součást Vyhodnocení. V celkovém přehledu přinášíme standardní přehled území soustavy Natura 2000 v MSK. Na území Moravskoslezského kraje se nachází celkem 41 evropsky významných lokalit (EVL). Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území Moravskoslezského kraje zařazeno nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. celkem 43 EVL. Do evropského seznamu bylo na základě sdělení MŽP ČR č. 81/2008 Sb. zařazeno 41 EVL. Dvě evropsky významné lokality – Lom u Marburku a Žermanický lom nebyly na základě sdělení MŽP ČR č. 82/2008 Sb. do evropského seznamu zařazeny. V další části textu je tedy řešeno 41 EVL. Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území Moravskoslezského kraje jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (tzv. druhové lokality), zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné druhy rostlin jsou předmětem ochrany pouze ojediněle: Praděd, Beskydy, Skalské rašeliniště. Z „druhových“ lokalit je větší část tvořena lokalitami vodních a podmáčených biotopů (rybníky, tůně, vodní toky, mokřady). Celkem se jedná o 24 EVL, ve kterých jsou předmětem ochrany živočichové (ojediněle rostliny) vázaní na vodní prostředí (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá, dále vranka obecná, vydra říční a další). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny „druhové“ evropsky významné lokality v biotopech bývalých důlních děl (celkem devět EVL), jejichž předmětem ochrany jsou netopýři. Další skupinou „druhových lokalit“ jsou EVL u nichž jsou jediným či jedním z několika předmětů ochrany zástupci hmyzu, konkrétně lesní druhy brouků vázané na trouchnivějící dřevo starých stromů v alejích, parcích a lesích (zejména páchník hnědý) – 6 lokalit, případně luční druhy (modrásek bahenní, přástevník kostivalový) – 3 lokality. Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany pouze v šesti EVL (Beskydy, Poodří, Niva Morávky, Sovinec, Praděd, Meandry Dolní Odry), jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality. Nejčastěji zastoupeným typem stanoviště jsou shodně luční, lesní, mokřadní a lužní stanoviště (po pěti EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve dvou EVL), a na závěr shodně po jedné EVL jeskyně, křoviny, horská (alpinská) stanoviště. Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy společně jsou předmětem ochrany pouze v EVL Beskydy, Poodří, Praděd a Meandry Dolní Odry.



R-08-29 38

Plošně nejrozsáhlejší EVL jsou Beskydy (CZ0724089) - 120 387 ha. Uvedená lokalita zároveň obsahuje největší počet předmětů ochrany (typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů) v Moravskoslezském kraji, včetně prioritních druhů. Významné jsou zejména šelmy (vlk obecný, medvěd hnědý), pro něž jsou Beskydy jedinou EVL na našem území, kde tyto druhy požívají ochranu EU prostřednictvím evropsky významné lokality. Mezi další plošně rozsáhlé patří následující EVL: Praděd (CZ0714077) - 6071 ha, Poodří (CZ0814092) - 5235 ha, Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha. V Moravskoslezském kraji se dále nacházejí 4 ptačí oblasti: Beskydy, Jeseníky, Poodří a Heřmanský stav – Poolší. Ptačí oblast Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky (CZ0711017) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 599/2004 Sb. na ploše 52 228,12 ha. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelné

části území obcí (§3 nařízení Vlády ČR): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní

vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití.

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast Beskydy: Ptačí oblast Beskydy (CZ0811022) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše 41 702 ha a pokrývá zhruba jednu třetinu její plochy. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop (§1 nařízení Vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí (§3 odst. 1 nařízení Vlády ČR):

a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od 15.3. do 15.7. ve vzdálenosti menší než 200 metrů od známých obsazených hnízd čápa černého,



R-08-29 39

b) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od období od 1.2. do 15.6. ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka bělavého,

c) v době od 15.3. do 31.7. provádět mýtní a předmýtní těžby v porostních skupinách s méně než 50% zastoupením smrku, starších 80ti let, a všech lesních porostech starších 130 let,

d) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy, e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, f) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých

hnízd čápa černého nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka bělavého.

V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR):

a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, resp. těžby, u kterých dojde k jejich přesunu

b) provádět mýtní nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících zlomů

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast Poodří: Ptačí oblast Poodří (CZ0811020) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 25/2005 Sb. na ploše 8043 ha. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a území tvoří úzký pruh podél řeky Odry. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků: bukač velký (Botaurus stellaris ), kopřivka obecná (Anas streperaa), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták pochop (Circus aeruginosus ) a jejich biotop (§1 nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí (§3 nařízení Vlády ČR): a) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody,

která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, b) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, c) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1.4. do 31.7., kromě vlastníků a

nájemců pozemků, d) měnit výši vodní hladiny v době od 1.4. do 31.7. o více než 20 cm v časovém úseku

kratším než 14 dní na rybnících Velký Okluk, Kotvice a Horní Bartošovický, e) při obhospodařování rybníků používat hnojiva a biocidy, f) odstraňovat litorální porosty, g) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy, h) provádět činnosti vykonávané správci toků při zásazích do břehů a břehových porostů,

s výjimkou zásahů v havarijní situaci, kdy bezprostředně hrozí škody na majetku či bezpečnosti a zdraví osob

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR).



R-08-29 40

Detaily týkající se předmětů ochrany jednotlivých evropsky významných lokalit a ptačích oblastí jsou uvedeny v Příloze 1 a Příloze 2. Podrobné informace o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech v Moravskoslezském kraji lze nalézt v příslušných nařízeních Vlády ČR a jeho přílohách, případně z informačních zdrojů AOPK ČR a MŽP ČR. 3.2.4. Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže patří (nejen) v Moravskoslezském kraji k nejzávažnějším problémům životního prostředí. Na druhé straně vzhledem k jejich charakteru nedochází ve většině případů k přímé interakci s rozvojem (infrastruktury) cestovního ruchu. Jedná se především o uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Společně s Ústeckým krajem patří MSK mezi kraje, v nichž je tento problém dominantní, především v průmyslových jádrech a aglomeracích. Sanace kontaminace horninového prostředí probíhala v posledních letech především v lokalitách Ostrava - Koksovna Šverma (OKD a. s.), Koksovna Karolina (OKD, a. s.), Ostrava - Radvanice, OKD Bastro, Bruntál (ALFA Plastik a. s.), Opava Komárov (IVAX CR a. s.), Frenštát pod Radhoštěm (Siemens Elektromotory, s. r. o.), Moravský Beroun (Granitol a.s.), Horní Suchá - plnírna propan-butanu - PRIMAPLYN s. r. o. - odstranění SEZ, ad.

Nejvýznamnější lokality, jejichž sanace je po dlouhé přípravě aktuálně připravována jsou laguny Ostramo (DIAMO s. p.), OKD a. s. (koksovny ČSA a Trojice, lokality jednotlivých dolů), Severomoravská plynárenská a. s. (lokality po celém kraji), Severomoravská energetika a. s. (lokality po celém kraji), Mittal Steel a. s, Válcovny plechu a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., Autopal s. r. o. (Nový Jičín a Rychvald), lokality čerpacích stanic pohonných hmot a další.

Specifickým problémem území s bývalou i současnou hlubinnou těžbou černé uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod.

3.2.5. Odpady Produkce a nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji jsou ovlivněny vysokou hodnotou zalidnění a množstvím průmyslových podniků v kraji. Odpadové hospodářství lze charakterizovat velkým množstvím průmyslových odpadů, odpadů z obalů a komunálního odpadu. Celková produkce odpadů na obyvatele se v kraji v posledních letech (s výjimkou roku 2006) snižuje. Struktura produkce průmyslových odpadů v regionu Moravskoslezsko odpovídá struktuře průmyslové výroby. Významná část produkce odpadů připadá na anorganické odpady z tepelných procesů a odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí – tedy odpady z koksochemie. Ve vybraných částech kraje probíhá řada asanačně rekultivačních staveb, v jejichž rámci jsou využívány certifikované vedlejší energetické produkty, což snižuje celkový objem průmyslových odpadů. Tímto způsobem však zdaleka nedochází k tak významnému snížení produkce průmyslových odpadů, jako



R-08-29 41

například v Ústeckém kraji, kde došlo v polovině dekády k poklesu objemu průmyslových odpadů na cca ½ oproti předchozím létům. V regionu existuje funkční systém nakládání s komunálními odpady, jejichž třídění obyvateli se postupně úspěšně rozvíjí (v roce 2007 byla výtěžnost vytříděného odpadu na obyvatele cca 2x větší, než v roce 2004). Velké množství komunálních odpadů se však v regionu nadále skládkuje (rozdíl oproti snižujícímu se podílu skládkování u průmyslových odpadů) s dopady nejen na jednotlivé složky ŽP, ale také se tímto způsobem zabraňuje jejich dalšímu využití. Proto se v současné době mimo jiné připravuje výstavba integrovaného střediska zneškodňování odpadů, které má sloužit pro celý region. Jeho součástí budou i technologie na energetické využití komunálního odpadu s přímým dopadem na snižování objemu spotřebovaných fosilních paliv. Vzhledem k legislativním změnám, ke kterým došlo v posledním desetiletém období je obtížné porovnávat vývoj produkce a nakládání s odpady v jednotlivých letech a časových řadách. Nejvýznamnějšími producenty odpadů, ať z hlediska množství nebo nebezpečnosti, jsou podnikatelské subjekty umístěné v průmyslových areálech na ostravsku, karvinsku a třinecku. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů tak i pro odstraňování komunálních odpadů. Kromě skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady. Mezi ně patří zejména spalovna nebezpečných odpadů (10 kt/rok) provozovaná společností SPOVO a.s. v Ostravě, zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků provozované ŽDB GROUP a.s. v Bohumíně a dotřiďovací linky společností Nehlsen Třinec, s. r. o. a Frýdecká skládka a. s. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, kterou provozuje OZO Ostrava s. r. o. K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady patří stále množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a malé množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Dalším problémem je rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields.

Tabulka: Produkce a nakládání s odpadem v MSK (kt), zdroj KÚ MSK

2006

O N

Produkce odpadu celkem 5 798 319

Úprava nebo využití odpadu 5 381,7 185,2

Odstranění skládkováním 624,6 20,3

Odstranění spalováním 0,2 17,2

V roce 2007 došlo ke snížení produkce odpadů na 4 801 ktun, z toho nebezpečného na 302 kt. Z tohoto množství činilo množství komunálního odpadu 449 kt (+ 12 kt odpad z čištění měst), z toho nebezpečného 2 kt.



R-08-29 42

Tabulka: Provozované skládky odpadů, zdroj KÚ MSK

2006

Počet provozovaných skládek celkem 25

v tom: - skládky skupiny S – IO 3

- skládky skupiny S – OO 13

- skládky skupiny S – NO 6

Víceskupinové S – OO + S – NO 1

Víceskupinové S – IO + S – NO 2

3.2.6. Voda 3.2.6.1. Jakost povrchových vod Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně poklesl v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod počet profilů s nejhoršími třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění.

V kraji je sledováno 27 profilů na tocích Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Olešná, Stonávka, Zlatá Opavice a Černý potok.

Ve skupině ukazatelů A dosahovaly IV. a V. třídy nejčastěji AOX. IV. a V. třídu dosahoval také veškerý fosfor na Černém potoce, Hvozdnici, Jičínce a Lubině. Odra byla na horním toku hodnocena převážně I. a II. třídou. Dolní tok Odry byl hodnocen o něco hůře, převážně III. t řídou v ukazatelích kyslíkového režimu. Olše měla celkově dobré hodnocení kromě profilu v jejím ústí, kde vykazovala dlouhodobě vysoké hodnoty tří ukazatelů. Pět ukazatelů ve IV. třídě a AOX v V. třídě vykazovala Ostravice v Ostravě. Nejčistšími toky v kraji byly Moravice a Opavice nad Krnovem, dále horní části toků Lučiny, Opavy, Olše a Ostravice.

Graf: Zastoupení měřících profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A–D v %, 2006, zdroj KÚ MSK



R-08-29 43

46%

7%22%

37%

22%22%

4%

54%

67%

26%

44%

7%4%

15%

22%

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

A (27) B (13) C (27) D (27)I II III IV V

Zdroj: ČHMÚ

Skupiny ukazatelů A – „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ B – „Specifické organické látky“ C – „Kovy a metaloidy“ D – „Mikrobiologické a biologické ukazatele“

Popisky osy X uvádí v závorce konkrétní počet profilů měření jakosti vod se sledováním dané skupiny látek. Třídy jakosti podle ČSN 75 7221 I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda

Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Části území Moravskoslezského kraje náleží do Chráněných oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Jeseníky, které byly vyhlášeny nařízením vlády č. 40/1978 Sb., a kde se zakazuje, mimo jiné, zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a nelesní pozemky, provádět zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, ad. To je důležité vést v patrnosti také v souvislosti s potenciálními vlivy podporovaných projektů Marketingové strategie CR.



R-08-29 44

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje

3.2.6.2. Vodní hospodářství Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem 95 %. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN 75 7111. Spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá (v roce 2007 oproti roku 2006 o 3,2 mil. m3 na 90,2 mil. m3. Nebyly zaznamenány žádné zdravotní problémy z konzumace pitné vody v důsledku kontaminace. U malých, převážně obecních vodovodů, byly ze 149 provedených kontrol zjištěny závažnější nedostatky v jakosti vody v 7 případech, a to především v mikrobiologických ukazatelích. Podobně i případech některých veřejných studní byla zjištěna nevyhovující jakost v mikrobiologických ukazatelích. Ve všech případech byl vydán zákaz používání vody k pitným účelům do doby odstranění závady a provozovatelům byly uloženy finanční pokuty.



R-08-29 45

Graf: Zásobování pitnou vodou a připojení na kanalizaci v Moravskoslezském kraji, zdroj KÚ MSK

50 55 60 65 70 75 80 85 90 95

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

%

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu Podíl obyvatel napojených na kanalizaci přerušovaně – průměr ČR

3.2.6.3. Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví je KHS povinna vydat zákaz koupání. Zákaz se zveřejňuje na úřední desce KHS, na úřední desce místně příslušné obce s rozšířenou působností a všech obcí tvořících její správní obvod. Tab.: Koupaliště ve volné přírodě – vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2008 (Zdroj: KHS MSK)



R-08-29 46

V rámci Moravskoslezského kraje byla kvalita vody sledována na 24 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejméně 1x za 14 dní v období od konce května do začátku měsíce září. Podrobnější údaje o aktuální situaci, včetně posledního odběru v roce 2009 jsou uvedeny v příloze č. 5: Vlivy koncepce na zdraví. 3.2.6.4 Odpadní vody Průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji mají zajištěno čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dominantní podíl na znečištění vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Na kanalizaci je napojeno menší procento obyvatel regionu, než činí průměr ČR. K této skutečnosti přispívá charakter slezské (rozptýlené) výstavby v části regionu, který neumožňuje ekonomicky srovnatelné napojování obyvatel na kanalizaci, jako v některých jiných regionech. Převážná část obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad 10 000 EO mají vybudovanou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické ČOV. Počet obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou dosahoval v roce 2007 70,4% z celkového počtu obyvatel kraje, čištěno bylo 92,1%



R-08-29 47

odkanalizovaných odpadních vod. Nejvýznamnější akcí v roce 2007 bylo uvedení do provozu ČOV ve Frýdlantě nad Ostravicí. Pro splnění platné legislativy pro oblast odpadních vod je do roku 2010 potřeba (vzhledem k ukončení přechodného období pro Směrnici Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod) zajistit především: – úpravy 6ti ČOV v aglomeracích nad 10.000 ekvivalentních obyvatel (EO); tyto úpravy

jsou v různém stadiu pokračující přípravy – řádnou likvidaci splaškových vod u přibližně 30 obcí a městských částí

nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), – přiměřený způsob čištění odpadních vod v obcích menších než 2.000 EO (včetně

dokončení evidence zdrojů a uvedení vypouštění vod do souladu s platnou legislativou).

Tabulka: Vypouštěné odpadní vody (mil. m3), zdroj KÚ MSK

2006

Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových 114,4

Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací 76,1

z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) 70,4

Odpadní vody čištěné na ČOV (vč. srážkových vod) 107,0

Tabulka: Obyvatelé napojení na veřejnou kanalizaci (tis. obyvatel), zdroj KÚ MSK

2006

Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 973,8

z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV 845,2

3.2.7. Půda Stejně jako v předchozích letech dochází nadále k poklesu výměry zemědělské půdy (v roce 2007 o 585 ha) a snižuje se také procento jejího zornění (v současnosti 32% rozlohy kraje). Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Části zemědělské půdy byly zatravněny a převedeny na trvalé travní porosty, pozitivním trendem je i nárůst výměry lesní půdy a vodních ploch. Celková výměra zemědělské půdy v Moravskoslezském kraji představovala více než 270 tisíc ha, z toho výměra orné půdy téměř 175 tisíc ha, výměra trvalých travních porostů dosahuje téměř 85 tisíc ha. Nadále přetrvává existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny a snižováním hodnoty krajinného rázu V Moravskoslezském kraji hospodaří v současném období ekologickým způsobem 107 právnických a fyzických osob s oprávněním k podnikání a řada z nich prochází režimem přechodného období (vzrůst v roce 2007 o 36 podniků, 5. místo v ČR). Největší počet ekologických podnikatelů (téměř 40 subjektů) je evidováno v okrese Bruntál, který patří i z hlediska výměr, na kterých je tento druh zemědělské činnosti provozován na přední místo v kraji. Ekologické hospodaření využívá v kraji cca více než 1/3 výměry trvalých travních porostů. Se započtením orné půdy lze konstatovat, že ekologický způsob hospodaření je v kraji provozován na více než 11 % výměry zemědělské půdy.



R-08-29 48

3.2.8. Lesy

Lesnatost Moravskoslezského kraje mírně přesahuje 35,5% rozlohy kraje (šestá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR), v roce 2007 rozloha lesních pozemků vzrostla o 35 ha. 14% rozlohy lesů tvořily lesy zvláštního určení. Průběh povětrnostních podmínek na území kraje v posledních letech byl velmi nevyrovnaný, zmínit lze zejména různorodý charakter zimních období. Výše nahodilých těžeb v důsledku poškození lesů abiotickými vlivy v roce 2007 činila 630 000 m3 dřeva (pátá nejvyšší hodnota v ČR), oproti 393 680 m3 dřeva v roce 2006. Pokud se týká biotických škodlivých činitelů, poškození lesních porostů podkorním hmyzem vzrostlo ve smrkových porostech. Těžba smrkového kůrovcového dřeva v roce 2007 byla evidována v rozsahu 393 680 m3. Nejvážnější fytopatologický problém v lesních porostech představují dřevokazné houby, na jehličnanech především václavka. Kalamitní chřadnutí a odumírání smrkových porostů v důsledku napadení václavkou smrkovou pokračovalo na severní Moravě a ve Slezsku i v posledních letech. Na druhém místě ze všech krajů byl MSK v roce 2007 z hlediska postižení suchem (103 000 m3).

Tabulka: Výměry lesní půdy (ha) a lesnatost (%), zdroj KÚ MSK

z toho lesnatost (%) Výměra celkem (ha)

půda mimo les

Plocha PUPFL

porostní půda

Bezlesí atp.

PUPFL porostní půda

542 701 349 636 193 065 186 439 6 626 35,6 34,4

3.2.9. Kulturní památky Na území Moravskoslezského kraje se nachází značné množství kulturních památek. Ochrana kulturních památek a ochrana památkově hodnotných souborů či celků je základním principem památkové péče. Souhrnný přehled kulturních památek a památkově chráněných území v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje (zdroj KÚ MSK)

Okres NKP MPR VPR MPZ VPZ OP Celkový počet rejstř. čísel nemovitých

Celkový počet movitých

Bruntál 1 - 1 2 5 6 424 1236

Frýdek-Místek 1 - - 3 1 6 319 381

Karviná 1 - - 1 - 4 122 209

Nový Jičín 2 3 - 4 - 2 529 483

Opava 3 - 1 4 - 11 338 723

Ostrava 3 - - 4 - 7 272 233

Celkem 11 3 2 18 6 36 2004 3265



R-08-29 49

Přehled Národních kulturních památek v Moravskoslezském kraji

• Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích • Památník J. A. Komenského ve Fulneku • Zámek Hradec nad Moravicí • Zámek Bruntál • Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě • Důl Michal v Ostravě • Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě • Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích • Památník Rudé armády v Ostravě • Památník partyzánského hnutí "Noční přechod" v Morávce

Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem tři městské památkové rezervace, dvě vesnické památkové rezervace, 18 městských památkových zón a tři vesnické památkové zóny.

Tabulka a mapa – zdroj KÚ MSK

Městské památkové rezervace:

Nový Jičín Příbor Štramberk

Vesnické památkové rezervace:

Heřmanovice Lipina

Městské památkové zóny:

Bílovec Frýdek-Místek - Místek Opava

Bruntál Fulnek Ostrava – Moravská Ostrava

Brušperk Hlučín Ostrava – Poruba

Budišov nad Budišovkou Hradec nad Moravicí Ostrava – Přívoz

Frenštát pod Radhoštěm Karviná Ostrava – Vítkovice

Frýdek-Místek - Frýdek Odry Rýmařov

Vesnické památkové zóny:

Karlova Studánka Komorní Lhotka Malá Morávka

Petroviče Piskořov Stará Ves – Žďárský potok



R-08-29 50

3.2.10. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pro Moravskoslezský kraj je zpracována Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, která prochází pravidelnou aktualizací (naposledy v roce 2007). Je zaměřena na všechny cílové skupiny v rámci regionu, především veřejnost, NNO, podnikatele, veřejnou správu, ad. Význam EVVO spočívá především v tom, že je – v případě některých problémů ŽP – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, částečně také ochrany přírody, problematiky nakládání s komunálním odpadem, ale také podpory úspor spotřeby energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou součástí dalších opatření.

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území (hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí):

Příroda a krajina (hlavní potenciální střety) � velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek,

průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb � tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany � narušování krajinného rázu stožárovými stavbami (např. větrné elektrárny) � narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny � šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, � zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000



R-08-29 51

Ovzduší (klíčový problém ŽP Moravskoslezského kraje – nejhorší situace v rámci ČR) � znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů, predevším suspendovanými částicemi frakce

PM10, oxidy dusíku, oxidem siřičitým a přízemním ozónem, způsobené koncentrací zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (hutě a koksovny, energetika),

� znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti

� emise z dopravy, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10 , ale i oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí

Hluk � hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou

dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda � zajištění odkanalizování a čištění odpadních vod u aglomerací nad 2 000 EO pro splnění

odloženého naplnění Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, a to zejména pro svou velkou finanční náročnost,

� nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV, který vede ke znečištění vodních toků

Půda � existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny a snižováním

estetiky krajinného rázu � pokračující úbytek zemědělské půdy Horninové prostředí, staré ekologické zátěže � sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje

pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel (např. prameniště Nová Ves Ostrava),

� zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů,

� devastace poddolovaných území, nedostatečné odstraňování a náprava škod, � staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení Odpadové hospodářství � rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů � nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů � neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů � rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vytříděného odpadu



R-08-29 52

3.3 Vývoj životního prostředí bez provedení Koncepce Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK v Moravskoslezském kraji na léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 byla projednáváná s řadou klíčových aktérů cestovního ruchu po relativně dlouhé období (viz také Úvod vyhodnocení). Výsledkem projednávání je předložení koncepce v jediné variantě. Krome navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která znamená zachování stávajícího stavu, bez realizace Marketingové strategie. V takovém případě by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může Marketingová strategie ovlivnit jen zprostředkovaně. Nelze totiž předpokládat implementaci všech téměř 400 aktivit (projektů) do konce výhledového horizontu Koncepce. A to především z toho důvodu, že implementace je závislá na financování z různých zdrojů, např. strukturálních fondů EU a zařazení aktivit (projektů) do seznamu záměrů Koncepce nemá jiný dopad, než zvýhodnění uvedených záměrů oproti jiným konkurenčním záměrům jednotlivých zdrojů financování. V takovém případě tedy dojde nikoliv k realizaci projektu, uvedeného v Koncepci, ale projektu jiného, bez možnosti odhadu, který z nich bude mít větší vliv na životní prostředí a jak se tato skutečnost projeví ve vývoji stavu životního prostředí v kraji. V hypotetickém a v běžném životě nereálném případě – tedy v případě, že by nebyl realizován žádný z projektů, uvedený v seznamu aktivit Marketingové strategie, resp. že nebudou podporovány žádné marketingové aktivity zaměřené na podporu cestovního ruchu (taková situace však nemůže nastat, neboť realizace většiny záměrů nezávisí na jejich zařazení do Marketingové strategie), ubíral by se vývoj stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji pravděpodobně níže uvedeným směrem: 1. Redukovaly by se ekonomické aktivity, zaměřené na rozvoj cestovního ruchu 2. Aktivity v oblasti CR by se prosazovaly živelně bez koordinace veřejné správy

v závislosti pouze na zájmech a finančních možnostech investorů 3. Ekonomický vývoj kraje by se dále rozvíjel více směrem zaměřeným na zemědělství,

průmysl a služby (bez cestovního ruchu) 4. Došlo by k většímu tlaku na znečišťování ovzduší na úkor snížení tlaku na cenné, resp.

chráněné části přírody, a dále také k pravděpodobný změnám v zaměstnanosti (další koncentrace obyvatel v jádrových částech kraje na úkor oblastí okrajových, resp. obecně jinak znevýhodněných).



R-08-29 53

4. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN Ě ZASAŽENY

Prioritní osy „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ se týkají celého dotčeného území Moravskoslezského kraje s přesahem do krajů Zlínského a Olomouckého (turistické oblasti Beskydy-Valašsko a Jeseníky), tak jak je uvedeno v kapitole č. 1.2. Předmět posouzení a v příloze č. 1 vyhodnocení. Je tedy možno předpokládat potenciální vliv opatření koncepce na celé dotčené území. Dopady realizace Marketingové strategie se však mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých opatření, ale také podle citlivosti lokalit, potenciálně dotčených projekty, jimž příslušné opatření tvoří rámec. Tuto problematiku řeší důsledné uplatňování environmentálních kritérií pro výběr projektů (viz kapitola 12) a vzhledem k tomu, že pomocí těchto environmentálních kritérií budou eliminovány (nebudou podpořeny) projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, neměly by být realizací Koncepce žádné oblasti významně (negativně) zasaženy. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je potřebné vyhodnocovat potenciální dopady projektů potenciálně navrhovaných k podpoře v rámci Marketingové strategie z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti:

• Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o území zvláště chráněných území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, případně další cenná přírodní území, která nejsou vyhlášena jako zvláště chráněná (přírodní parky, prvky ÚSES, VKP, ad.). Lokality významné z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v tomto textu uvedeny v kapitole 3.2.4, informace o lokalitách soustavy Natura 2000 jsou doplněny v citované kapitole 3.2.4 a v příloze č. 4 tohoto vyhodnocení. Vymezení těchto území je důležité zejména z hlediska jejich potenciálního ohrožení především aktivitami (projekty, které jsou součástí 3. prioritní osy. V podstatě se jedná především o turistické oblasti Beskydy-Valašsko, Jeseníky (zde s myšlenkou na uchování nejcennějšího jádra horstva pro vyhlášení Národního parku) a Poodří-Moravské Kravařsko. Uvedené tvrzení se ale týká částí všech vymezených turistických oblastí.

• Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí.

Z analýzy stavu životního prostředí dotčené oblasti vyplynulo, že postižení některých složek životního prostředí, především koncentrací škodlivin v ovzduší v jádrové a východní části MSK, dosahují nejvyšších hodnot v rámci celé České republiky. V této souvislosti lze tedy považovat vybrané oblasti ostravska a karvinska za území, v němž je potřeba věnovat pozornost jak negativním, tak především případným pozitivním dopadům Koncepce. A také limitům, které současný stav životního prostředí pro rozvoj cestovního ruchu přináší ve smyslu blokování jeho přirozeného či aktivně podpořeného rozvoje (finanční ztráty podpory cestovního ruchu v důsledku omezených možností dosahování cílů (image oblasti). V této souvislosti je potřeba dále uvést, že image znečištěného prostředí může v myšlení cílových skupin získat převahu. A to jak



R-08-29 54

v podobě – „průmyslový kraj se špatným životním prostředím“ ovlivňující cestovní ruch i v nezasažených částech horských oblastí, tak také naopak (méně pravděpodobně). Je však nezbytné uvést, že kromě citovaných environmentálních kritérií pro výběr potenciálních projektů, je další pojistkou provádění záměrů v oblastech, které by mohly být jeho realizací významně zasaženy, také samostatné posouzení vlivů projektů (záměrů) na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění nebo podle stavebního zákona v těch případech, kdy navržený projekt citovanému zákonu nepodléhá.



R-08-29 55

5. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ , KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ

PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM

PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1 Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním

významem pro životní prostředí NATURA 2000 Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významně ovlivnit některou z lokalit soustavy Natura 2000 (území evropsky významné lokality nebo ptačí oblast), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Možnost významného vlivu Marketingové strategie na lokality soustavy Natura 2000 byla posouzena orgány ochrany přírody. Oznámení koncepce bylo prostřednictvím předkladatele zasláno orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k jejím vlivům na území soustavy Natura 2000 podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jednalo se o stanoviska těchto orgánů ochrany přírody:

• Správa CHKO Beskydy (ze dne 13.11.2008, č.j.: 6530/BE/2008) • Správa CHKO Jeseníky (ze dne 10.11.2008, č.j.: 3297/JS/2008) • Správa CHKO Poodří (ze dne 10.11.2008, č.j.: 1872/PO/2008) • Krajský úřad Moravskoslezského kraje (ze dne 4.12.2008, č.j.: MSK 179108/2008) • Krajský úřad Zlínského kraje (ze dne 13.11.2008, č.j.: KUZL 73923/2008) • Krajský úřad Olomouckého kraje (ze dne 11.11.2008, č.j.:

KUOK/106190/2008/OŽPZ/7311).

S výjimkou Krajského úřadu Olomouckého kraje všechny ostatní orgány ochrany přírody a krajiny svým stanoviskem dle §45i ZOPK nevyloučily významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000. Z výše uvedených orgánů státní správy uvedla konkrétní potenciálně problémové aspekty koncepce ve vztahu k ochraně EVL a PO Správa CHKO Beskydy, jež zmiňuje, že „lze předpokládat, že nevhodným umístěním pólů rozvoje a jejich produktových zaměření (např. lyžování, paragliding, adrenalin apod.) do exponovaných lokalit z pohledu ochrany přírody může daná koncepce výše uvedené lokality významně negativně ovlivnit“. Další potenciálně problémové aspekty koncepce zmínil Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jež uvádí zejména následující potenciálně kolizní projekty a investiční příležitosti: „cyklostezku k Rešovským vodopádům – EVL Sovinec; Weissuhunův náhon, Hradec nad Moravicí – Žimrovice – EVL Údolí Moravice; Sportovně rekreační areál Hlučínské jezero – EVL Jilešovice – Děhylov; Rekreační areál Koblovská jezera – výstavba kempu a rekreačního areálu – PO Heřmanský stav – Odra – Poolší“. Kopie jednotlivých stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i ZOPK byly přílohou oznámení koncepce a jsou součástí přílohy č. 3 vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že 5 ze 6ti orgánů ochrany přírody a krajiny svým stanoviskem nevyloučilo potenciálně významný vliv Koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, byla Koncepce dále podrobena hodnocení vlivů dle § 45i) výše citovaného zákona. Toto hodnocení je součástí procesu SEA a je přílohou č. 4 Vyhodnocení.



R-08-29 56

Jak vyplývá z rozboru obsahu hodnocené koncepce, provedeného v kap. 2.1 Naturového posudku (viz příl. č. 2 Vyhodnocení), realizace některých aktivit (projektů) navržených v akčním plánu (část D koncepce) může ovlivnit lokality Natura 2000. Akční plán přináší z celé koncepce sice nejpodrobnější, ale přesto velmi strohé a obecné, informace o konkrétních aktivitách a jejich případných prostorových průmětech. Jedná se o aktivity navržené ve všech 3 prioritních osách: Prioritní osa 1: Spolupráce, Prioritní osa 2: Marketing, Prioritní osa 3: Realizační předpoklady cestovního ruchu. U některých aktivit navržených ve výše uvedených prioritních osách akčního plánu lze odvodit konkrétní ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000. Ostatní části hodnocené koncepce přináší analýzu stávajícího stavu na poli cestovního ruchu v MSK, syntézu získaných informací, návrh obecněji pojatých vizí a strategií, jež nepřinášejí riziko konkrétních negativních dopadů na lokality soustavy Natura 2000. Z výše uvedených důvodů byla pozornost naturového hodnocení dle § 45i ZOPK zaměřena především na vyhodnocení akčního plánu (část D koncepce). Jako konkrétní metodu pro vyhodnocení vlivů koncepce na lokality Natura 2000 autor naturového hodnocení zvolil tabelární bodové vyhodnocení v Koncepci navržených, potenciálně problémových aktivit, s doprovodným komentářem. Významnost vlivů byla hodnocena podle stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR. Pro některé aktivity, uvedené v hodnocené koncepci, nebylo možné na základě dostupných informací o těchto záměrech (zejména z důvodu nejasné prostorové lokalizace navržené aktivity a neznalosti jejího rozsahu) určit významnost vlivu, a proto byl těmto opatřením přiřazen symbol „?“.. U takových projektů tak může dojít jak k nulovému, tak k negativnímu ovlivnění konkrétních EVL/PO, resp. jejich předmětů ochrany. Přitom není vyloučeno, že při podrobném hodnocení vlivů na EVL/PO na základě podrobných údajů o aktivitě bude její vliv vyhodnocen jako významně negativní. V případě každé takové aktivity proto musí být její možné vlivy podrobně vyhodnoceny v procesu dalšího posuzování záměru dle §45i ZOPK, případně v rámci posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. V rámci hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, bylo zjištěno, že z celkového počtu téměř 400 aktivit (projektů), navržených ve třech prioritních osách akčního plánu, lze očekávat u naprosté většiny aktivit nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. V případě 40 navržených aktivit ve všech třech prioritních osách bylo konstatováno, že míru jejich negativního vlivu nelze za současné situace dostečně přesně vyhodnotit (nedostatečná podrobnost podkladových dat k posouzení), přičemž u těchto aktivit byl konstatován možný negativní vliv na EVL a/nebo PO (? dle stupnice hodnocení, 0 až -2). V rámci jednotlivých prioritních os je situace následující:

• V rámci Prioritní osy 1 - Spolupráce byl konstatován u všech předložených aktivit nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

• V rámci Prioritní osy 2 - Marketing byl konstatován u všech předložených aktivit nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

• V případě Prioritní osy 3 - Realizační předpoklady CR byl konstatován nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti u naprosté většiny navržených aktivit. Možný negativní vliv na EVL a/nebo PO (? dle stupnice hodnocení, 0 až -2) byl konstatován u 40 navržených aktivit.



R-08-29 57

Struktura možného ovlivnění evropsky významných lokalit či ptačích oblastí realizací aktivit navržených v 7 turistických oblastech (prioritách) v rámci prioritní osy 3 odpovídá předpokladům, vyjádřeným výše v tomto vyhodnocení. Nejvíce aktivit s možným negativním vlivem na EVL/PO bylo zjištěno v turistické oblasti Jeseníky (19) a Beskydy-Valašsko (10). Dohromady tak tvoří 70% problematických aktivit z hlediska ochrany naturových lokalit. Aktivitám ve výše uvedených oblastech tak musí být věnována zvláštní pozornost při posuzování podporovaných projektů. Významný negativní vliv (-2 dle stupnice hodnocení) nebyl a priori konstatován u žádné z navržených aktivit. U těch navržených aktivit, u nichž bylo konstatováno, že nelze za současné situace přesně vyhodnotit míru jejich vlivu na EVL a PO (z důvodu nedostatečné podrobnosti podkladových dat k posouzení), nicméně zároveň u těchto aktivit byl konstatován možný negativní vliv na EVL a PO je nezbytné přenést povinnost podrobného hodnocení vlivu dle § 45i ZOPK do fáze potenciálního projednávání konkrétních záměrů. Riziko možného negativního vlivu u těchto 40 aktivit bylo konstatováno vzhledem k tomu, že daná aktivita (projekt) je buď situována přímo do lokality soustavy Natura 2000, nebo její bezprostřední blízkosti a zároveň lze potenciálně očekávat možné riziko negativního ovlivnění předmětů ochrany EVL/PO, respektive jejich biotopů (nejčastěji v důsledku nutných stavebních aktivit, zvýšené intenzity využívání území apod.). Další eventualitou byly aktivity u kterých zcela chybí informace o jejich přesnější lokalizaci, přičemž nelze vyloučit jejich zasazení do lokalit Natura 2000. Autor naturového posudku závěrem konstatuje, že na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 5.2 Současné problémy v oblasti veřejného zdraví Zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji žilo v roce 2007 1 249 897 obyvatel, z toho 611 825 mužů. 76 % obyvatel žije ve městech a populační hustota je 230 obyvatel /km2. Střední délka života pro muže byla v Moravskoslezském kraji 72,31, pro ženy 79,27 a má stoupající trend.V roce 2007 se narodilo živě 13 373 dětí. 7,11 % narozených dětí nebylo donošených, tj. vážilo méně, než 2 500 gramů. Kojenecká úmrtnost v kraji byla a je velice nízká – 2,84 promile. 85630 dětí bylo dispenzarizováno pro chronická onemocnění, z toho 14 837 pro onemocnění dýchacích cest.

Tab.1: Počet zemřelých v MSK 2007 (Zdroj: UZIS) zemřelí kardiovaskulární n. nádory dýchací cesty Muži 6588 2927 1085 398 ženy 6080 3453 1408 272 Celkem 12668 6380 2493 670

Zdraví obyvatel regionu bylo a je předmětem zkoumání environmentálních vědců, kteří hledají vztahy znečištěného ovzduší a změn na zdraví na úrovni od klinických nálezů (astma, bronchitidy u dětí, respirační onemocnění, atypické mykobakteriózy) až molekulárních změn. Vztahy mezi stavem životního prostředí a zdravím obyvatel byly nalezeny jak v projektu



R-08-29 58

Slezsko (Silesia) v letech 1993-1997, tak jsou nacházeny i v současném výzkumu České akademie věd, vedeného Dr. Šrámem, Dr.Sc. Ovzduší Znečištění ovzduší může ovlivnit zdraví člověka. V Moravskoslezském kraji přes významnou ekologizaci v devadesátých letech přetrvává znečištění částicemi prachu, vyjádřené jako PM10 a PM2,5. S ním jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, reprezentované benzo(a)pyrenem. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic. V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm a považují se za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. V Moravskoslezském kraji překračují částice PM2,5 cílový roční imisní limit 25 ug/m3, daný směrnicí ES 2008/50.

Tab.: Roční průměry PM2,5 v NMSK 2007 (Zdroj ČHMÚ)

Bohumín 35,9

Veřňovice 35

Ova Přívoz 33,2

Ova Zábřeh 29,5

Třinec-Kosmos 26,4

S uvedeným znečištění souvisejí významná zdravotní rizika pro obyvatele, kteří zde trvale žijí, nebo dlouhodobě pobývají, délka expozice znečištění riziko vyznané ovlivňuje.

Tab: Pravd ěpodobný zdravotní dopad zne čištění částicemi

Roční

průměr nárůst úmrtnosti z PM2,5

ug/m3 celková kardiovaskul. nádory plic

Bohumín 35,9 21,54 43,08 50,26

Veřňovice 35 21 42 49

Ostrava Přívoz 33,2 19,92 39,84 46,48

Ostrava Zábřeh 29,5 17,7 35,4 41,3

Třinec-Kosmos 26,4 15,84 31,68 36,96

Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Uvedené determinanty hovoří o tom, že cestovní ruch, pokud by měl být spojen s rekreací, sportem a podobnou fyzickou námahou, by měl být realizován mimo městskou aglomeraci a v místech, kde jsou koncentrace částic, benzo(a)pyrenu a kovů nízké. K překračování limitů dochází i v oblastech, které jsou významnými z hlediska sportovních aktivit cestovního ruchu. Například na stanici Bílý Kříž dochází k méně četnému překračování denních limitů PM10 až na hodnoty 117 ug/m3. V Čeladné byly denní hodnoty překračovány (2006) kromě zimních měsíců i v květnu a září.



R-08-29 59

Tab.: Kvalita ovzduší (pr ůměrné ro ční koncemtrace PM 10) v rekrea čních lokalitách MSK 2007 .(Zdroj ČHMÚ)

lokalita roč.ar.pr. 1.čtvrletí 4.čtrvrletí poč.den.překr.

Bílý kříž 12,8 15,7 15,9 4

Čeladná 24,9 22,3 19,7 32

Návsí u Jablunkova 31,6 chybí 42,6 39

Červená 18,6 19,1 15,9 5

Tab.7: Kvalita ovzduší (pr ůměrné ro ční koncemtrace PM 10) v rekrea čních

lokalitách MSK 2006(Zdroj ČHMÚ)

lokalita roč.ar.pr. 1.čtvrletí 4.čtrvrletí poč.den.překr.

Čeladná 30,8 50,9 23,6 48

Návsí u Jablunkova 41,1 60,9 36,1 81

Dílčí závěr: Znečištění ovzduší může být aktivitám cestovního ruchu zaměřeným na aktivní odpočinek, pohyb venku, sportovní aktivity, apod. kontraproduktivní, a to nejvíce v zimních měsících. I v letních měsících může docházet, i když méně než v zimě, k překračování denních limitních hodnot PM10 a to i v místech, které se zdroji znečištění nesousedí a jsou daleko od komunikací s intenzivní dopravou. Znečištění ovzduší je zjevné, což může být klienty cestovního ruchu vnímáno negativně. Proto je řešení kvality ovzduší zásadní podmínkou pro realizaci Marketingové strategie strategie. Voda V případě pitné vody nebyly zaznamenány žádné zdravotní problémy z konzumace pitné vody v důsledku kontaminace. U malých, převážně obecních vodovodů, byly téměř ze 150 provedených kontrol v roce 2007 zjištěny závažnější nedostatky v jakosti vody pouze v 7 případech, a to především v mikrobiologických ukazatelích. Podobně i případech některých veřejných studní byla zjištěna nevyhovující jakost v mikrobiologických ukazatelích. Z hlediska cestovního ruchu důležitá kvalita vody ke koupání, je včetně nejvýznamnějších koupališť a vodních ploch, podrobně popsána v příloze č. 5 Vlivy na zdraví. Dílčí závěr: Koupaliště ve volné přírodě i koupací místa v Moravskoslezském kraji jsou pravidelně sledována Krajskou hygienickou stanici a výsledky slouží k aktuálním zásahům, které mohou znamenat i zakázat koupání, pokud to kvalita vody nedovoluje. Kvalita vody odpovídá teplotě vody, nadmořské výšce nádrže, průtoku vody, obsahu kyslíku a živin, pH, obsahu stopových prvků, obsahu vápníku a železa aj. Sledováním kvality a prevencí se předejde toxickým a alergickým dermatitidám, zažívacím potížím, orgánovým postižením z expozice toxickým řasám rodů Microcystis, Anabaena a Aphanizomenon. Při realizaci aktivit cestovního ruchu je nutné s tím počítat a podporovat alternativní nabídku aktivit oproti koupání. Nejlepším koupalištěm je Poruba, nejlepší koupací místa lze najít u Žermanického vodního díla. Další vhodná místa z hlediska kvality vody jsou Tvrdkov, Svobodné Heřmanice, Žermanice, Odry, Opava - Stříbrné jezero. Za příznivých podmínek se lze koupat i ve všech dalších nádržích.



R-08-29 60

V zájmovém území Marketingové strategie se nacházejí zdroje minerálních vod a lázeňská centra, která mohou pozitivně rozvíjet stávající zdraví, doléčovat a činit chronická onemocnění únosnými. Půda Kontaminace městských půd kovy a absence hodnocení vlivů na zdraví při zacházení s odpady představuje možnost nových zdravotních rizik. Kontaminované půdy se nacházejí v lokalitách bývalých (brownfields) i dosud provozovaných průmyslových zařízení. Některé z těchto lokalit jsou předmětem dlouhotrvajících sanací odstraňujících zdravotní rizika zejména pro pitnou vodu. Hluk Posouzení vlivů Marketingové strategie na veřejné zdraví nevyžaduje specifickou hlukovou mapu na rozdíl od posouzení dopravních a průmyslových staveb. Popis hlukové situace je podán v kapitole 3.2.2. Vyhodnocení. Závěry z posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou uvedeny v kapitole č. 13 a příloze č. 5 tohoto Vyhodnocení.



R-08-29 61

6. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP ŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA P ŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

V této kapitole je uveden výběr hlavních cílů dalších koncepčních materiálů, které byly využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí Marketingové strategie. Vzhledem k tomu, že jako hlavní problematické oblasti z hlediska realizace Marketingové strategie byly v analytické části identifikovány ochrana přírody a krajiny a znečištění ovzduší, byly pro stanovení cílů vybrány cíle především takto zaměřených dokumentů. V případě Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší MSK bylo využití cílů z těchto dokumentů požadováno i v rámci vyjádření orgánů veřejné správy k oznámení Koncepce. 6.1. Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Ve stručném přehledu koncepčních materiálů jsou uvedeny především ty cíle, které jsou relevantní k obsahu a posouzení Marketingové strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje. Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (aktualizace 2006) Relevantní cíle:

a) Obecná územní a druhová ochrana – ochrana mokřadů, obnova vodního režimu v krajině,

b) Zvláštní územní a druhová ochrana c) Lesnictví – zvýšení lesnatosti d) Zemědělství – ekologicky šetrné zemědělství

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší (nařízení MSK, březen 2009) Relevantní specifické cíle: a) Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); b) Snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; c) Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; d) dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak.



R-08-29 62

Největší problém kvality ovzduší Moravskoslezského kraje pak představuje překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a benzen a překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a arsen. Prioritními znečišťujícími látkami jsou pro účely Programového dodatku následující prioritní znečišťující látky: - tuhé znečišťující látky (s důrazem na jemné částice, velikostní frakce PM10), - oxidy dusíku, - těkavé organické látky, - oxid siřičitý. Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 Relevantní prioritní oblasti a cíle: 1.Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3. Životní prostředí a kvalita života 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů rizik Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Relevantní (vybraná) témata: Cestovní ruch – pozitivní vliv: rozvoj, který stabilizuje ráz a funkce místní krajiny a má udržitelný

charakter, – negativní vliv: prostorová, kvalitativní a sociální degradace krajiny, popřípadě urychlení

degradace Státní program ochrany přírody a krajiny Cíle ve vybraných sektorech: Turistika a rekreace - Podporovat rozvoj šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky zaměřené na poznávání a prožívání přírodních i krajinných krás



R-08-29 63

- Využívat ekoturistiku k ekologické výchově veřejnosti, ke zvýšení zahraničního cestovního ruchu i mimo tradičně navštěvovaná místa a k vytváření nových pracovních příležitostí pro místní obyvatele, zejména ve velkoplošných chráněných územích - Stimulovat zakládání a provoz tzv. rekreace na statku spojené s ekologickou osvětou - Zajišťovat trvalé podmínky pro pěší a cyklistickou přístupnost krajiny Cíle v oblasti veřejného zdraví jsou podrobně popsány v příloze č. 5: Vlivy na veřejné zdraví. Při zpracování SEA Marketingové strategie byly výše uvedené cíle koncepčních materiálů přiměřeně využity při stanovení referenčních cílů životního prostředí a při vlastním vyhodnocení vlivů dokumentu na životní prostředí a veřejné zdraví. 6.2. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů Koncepce s požadavky na ochranu životního prostředí tvoří referenční cíle ochrany životního prostředí. Referenční cíle především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé prioritní osy a priority ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální4. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace Marketingové strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru potenciálních projektů, které jsou součástí rámce Koncepce. Obvykle se pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů pro konkrétní strategický dokument postupuje tím způsobem, že se vychází především z cílů a priorit komunitárních a národních koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah (např. Koncepce v oblasti životního prostředí, apod.). Dalším zdrojem pro formulaci referenčního hodnotícího rámce zpravidla jsou analýza stavu ŽP dotčeného území a identifikace významných problémů v oblasti životního prostředí. V případě posuzované Marketingové strategie byly pro stanovení referenčních cílů životního prostředí významně využity především regionální koncepce v oblasti životního prostředí, dále dokumenty, doporučené k uvedenému účelu dotčenými orgány veřejné správy v rámci připomínek k oznámení koncepce (viz Závěr zjišťovacího řízení) a cíle ochrany Naturových lokalit (viz Naturový posudek). Tímto způsobem byl identifikován seznam referenčních cílů, u nichž byla nalezena přímá vazba k jednotlivým prioritním osám (prioritám) a akčnímu plánu Marketingové strategie. Při posuzování Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 byl z hlediska využití referenčních cílů životního prostředí zvolen následující postup:

4 Analogie platí i pro referenční cíle ochrany veřejného zdraví



R-08-29 64

1. Vyhodnocení vize Vzhledem k charakteru vize použito pouze slovní hodnocení 2. Hodnocení prioritních os, priorit a opatření Opatření prvních dvou prioritních os, která popisují jednotlivé priority jsou natolik obecná (viz opatření typu „Komunikace“, „Propagace“, „Spolupráce“, „Využití trendů“, ad.), že by téměř veškerá hodnocení došla k závěru, že dopad uvedených opatření je vzhledem k ochraně životního prostředí neutrální, případně jej nelze vyhodnotit. Proto jsou v tomto případě zmíněna a slovně vyhodnocena především ta opatření, která mohou zakládat potenciální problémy z hlediska vlivů na životní prostředí. Třetí prioritní osa Realizační předpoklady cestovního ruchu, uvádí v prioritách 6ti turistických oblastí a prioritě Moravskoslezský kraj téměř 80 opatření, která jsou stále velmi obecná a nelze bez bližší specifikace určit jejich případné dopady na životní prostředí. Jako příklad mohou sloužit opatření typu „Výstavba nových cyklostezek“, „Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky“, „Rozvoj golfových hřišť“, které mohou mít různý dopad na životní prostředí podle svého umístění, formy, objemu a dalších charakteristik. Pouze u některých z nich lze určit převládající negativní či pozitivní dopady. Proto bylo v případě hodnocení opatření této prioritní osy použito - namísto celé sady referenčních cílů životního prostředí – porovnání s hlavními dvěma oblastmi životního prostředí, jejichž význam pro vlivy Marketingové strategie na životní prostředí vyplynul z analýzy. Jedná se o vlivy na přírodu a krajinu, vlivy na ovzduší a vlivy na vodu. 3. Hodnocení akčního plánu Akční plán uvádí celkem 389 aktivit, které naplňují opatření jednotlivých priorit a prioritních os. Obdobně jako v případě opatření i aktivity akčního plánu prvních dvou prioritních os (10 a 40 aktivit) jsou z hlediska vlivů na životní prostředí neutrální nebo nejsou relevantní (aktivity typu „Pravidelná setkání“, „Řízení klastru“, apod.). Akční plán 3. priority Realizační předpoklady cestovního ruchu, který obsahuje 339 aktivit, již zahrnuje některé projekty, které mohou mít potenciálně významný vliv na životní prostředí, byť jde jen o malé procento ze všech uvedených aktivit. V tomto případě jsou aktivity posouzeny vzhledem k celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Doplněn je také přehled vlivů na EVL a ptačí oblasti (viz naturové hodnocení – příl. č. 4 vyhodnocení), neboť aktivity s vlivy na ŽP jsou často i aktivitami s vlivy na naturové lokality. Je však potřeba uvést, že tyto projekty jsou uvedeny pochopitelně jako příklad aktivit příslušného opatření. V marketingové strategii nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobností o jejich přesné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které rozhodují o vlivech na životní prostředí. Pod uvedeným jménem projektu si tedy lze ve vybraných případech představit aktivitu, jejíž dopad na životní prostředí může být značně rozdílný podle charakteru základních údajů a konkrétní lokalizace. O jejich financování (povolení) musí být teprve rozhodnuto na základě standardních procedur územního a stavebního řízení (územního plánování), resp. v části případů nepochybně také na základě posouzení záměru ve smyslu dílu 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V této souvislosti je nezbytné uvést, že zařazení projektů do Marketingové strategie v žádném případě nezakládá nárok jejich schválení ve smyslu příslušných předpisů České republiky. Každý z nich bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru.



R-08-29 65

6.3. Sada referenčních cílů životního prostředí Níže uvedená sada referenčních cílů ochrany životního prostředí, vytvořená způsobem uvedeným v předchozí kapitole, představuje rámec pro hodnocení opatření a aktivit Prioritní osy 3 Realizační předpoklady cestovního ruchu (pro zbývající dvě prioritní osy jsou použity vlivy na dvě klíčové oblasti životního prostředí z hlediska dopadů marketingové strategie – příroda a krajina, ovzduší). Při vyhodnocování 3. prioritní osy je posouzeno, nakolik mohou opatření a aktivity této části Marketingové strategie ovlivnit naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí, tj. zda je ovlivňují pozitivně, negativně či jsou vůči nim neutrální. Tabulka Referenční cíle ochrany životního prostředí

Referenční cíle ochrany životního prostředí pro MS CR MSK

1 Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek – především suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a těkavých organických látek

2 Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, především velikosti PM10 a PM2,5 , pod úroveň platných limitů, především v OZKO

3 Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity. 4 Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny 5 Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) 6 Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných 7 Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem .

8 Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby šetrného cestovního ruchu

9 Podporovat rozvoj šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky



R-08-29 66

6.4. Referenční cíle veřejného zdraví Pro hodnocení vlivů Marketingové strategie na veřejné zdraví byly využity referenční cíle zdravotních a sociálních politik, které byly zohledněny v celkovém hodnocení vlivů Marketingové strategie na veřejné zdraví (viz kap. č. 13 a příloha č. 5 vyhodnocení). Jedná se především o tyto politiky: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století, jehož cíle odpovídají i cílům Národního plánu zdraví a životního prostředí (NEHAP):

1. Spravedlnost ve zdraví 2. Zdravý start do života 3. Zdraví mladých 4. Zdravé stárnutí 5. Zlepšení duševního zdraví 6. Prevence infekčních nemocí 7. Snížení výskytu neinfekčních nemocí 8. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy 9. Zdravé a bezpečné životní prostředí 10. Zdravější životní styl 11. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 12. Zdravé místní životní podmínky ( 4 )Dlouhodobý program zlepšování zdravotního

zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století, Zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří), kde relevantními zásadami jsou: - Mezigenerační vztahy a soudržnost - Zvláštní pozornost věnovaná znevýhodněným a zranitelným skupinám - Genderový přístup - Snižování sociálních a geografických rozdílů (ekvita)



R-08-29 67

7. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVO TNÍ PROSTŘEDÍ

Koncepce, Marketingová strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2013, je předkládána v jedné variantě. 7.1 Hodnocení Marketingové strategie jako celku Při hodnocení vlivů Marketingové strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2013 na životní prostředí je potřeba vzít v úvahu nejen standardní problém, tedy potenciální dopady na ŽP ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ale také vzájemnou interakci stavu životního prostředí a deklarovanou ambicí rozvoje cestovního ruchu. V této souvislosti se jedná především o současnou nevyhovující kvalitu životního prostředí v části Moravskoslezského kraje, která se může stát jedním z limitů rozvoje cestovního ruchu. A to ať už přímo – snížením atraktivity kraje, případně některých jeho lokalit pro cestovní ruch, tak i zprostředkovaně – tedy vývoj image oblasti jako území s nekvalitním (vnímáno „nezdravým“) životním prostředím. A to přesto, že skutečnost je, respektive může být postupně v celém kraji nebo aktuálně v některých jeho částech zcela jiná. Působení tohoto fenoménu je dlouhodobě zřejmé například pro Ostravu, která je vnímána jako „černá“, přestože z jejího území, respektive centra je už řadu let vymístěn těžký průmysl a podíl zeleně na obyvatele převyšuje uvedenou hodnotu v řadě jiných „zelených“ měst v ČR. O to větší překvapení návštěvníků v případě první nebo po delší době opakované návštěvy. Přestože analytická část marketingové strategie popisuje důsledně všechny významné fenomény, mající vliv na cestovní ruch v MSK, uvedené problematice nevěnuje – podle názoru zpracovatelů oznámení – pozornost v takové míře, která by odpovídala jejímu významu. Ve SWOT analýze kraje je sice uvedený problém skryt pod slabou stránkou „Nedobrá image Ostravska“, ale vzhledem k významu pro samotné naplnění strategie by si uvedené riziko zasloužilo vlastní výrok, opřený o příslušnou analytickou část textu – ať už ve formě slabé stránky, nebo spíše ve formě hrozby (typickým podkladem pro výrok může být záměr těžby uhlí v Beskydech, apod.). Současný trend ve vývoji stavu ŽP totiž může do budoucna image kraje dále poškodit – viz v celostátních médiích prezentovaná problematika znečištění ovzduší, při standardním zkreslení formou či následným podáním není již zdaleka neomezena pouze na Ostravu či ostravsko-karvinskou aglomeraci. Samotný cestovní ruch může k uvedené problematice přispět dvojím způsobem. Pozitivně formou udržitelného rozvoje cestovního ruchu s respektem ke stávajícím přírodním hodnotám a tedy i atraktivitám území jako „zdroje“ pro cestovní ruch a podporou všech snah za jejich zachování (samoregulační schopnost aktérů cestovního ruchu bránících se ohrožení svých „zdrojů“, ústící v aktivní podporu zlepšování stavu životního prostředí, respektive ochranu přírody a krajiny v atraktivních turistických oblastech). Negativně pak – ve snaze o maximalizaci ekonomické stránky cestovního ruchu – kontraproduktivním využíváním území do takové míry, která povede ke snížení jeho atraktivity pro cestovní ruch přiměřeného charakteru (viz některé snahy o prosazení záměrů v oblasti zimních sportů, neberoucí v úvahu možnosti přírodního prostředí, zejména ve velkoplošných chráněných územích kraje).



R-08-29 68

Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Doplnit v textu Marketingové strategie souvislost mezi stavem životního prostředí v Moravskoslezském kraji a rozvojem cestovního ruchu. A to nejen v konkrétních „postižených“ oblastech, ale s ohledem na možné zkreslování informací také přeneseně na jiné (osatní) oblasti kraje. Doplnit SWOT analýzu o slabou stránku limitování rozvoje cestovního ruchu stavem životního prostředí v Moravskoslezském kraji a současně i potenciálními hrozbami dalšího zhoršování pro cestovní ruch, např.:

- další zhoršování znečištění ovzduší a rozšiřování oblasti se zvýšenými koncentracemi znečištění v ovzduší

- překračování limitů i v typicky „turistických“ oblastech (Bílý kříž, Čeladná) - snížení hodnoty přírodních atraktivit území rozšiřováním infrastruktury

cestovního ruchu do citlivých oblastí přírody a krajiny - těžba uhlí v Beskydech - ad.

Doplnit SWOT analýzu o příležitosti: - rozvoj šetrných forem cestovního ruchu - synergie zlepšování kvality životního prostředí v kraji pro život a zdraví

obyvatel a rozvoj cestovního ruchu - zájem aktérů cestovního ruchu na zachování (ochraně) přírodních atraktivit

území jako významného zdroje cestovního ruchu v území

7.2 Hodnocení vize Marketingové strategie Vize rozvoje cestovního ruchu je následující: Generální vize rozvoje Moravskoslezský kraj je destinací, která disponuje pestrou škálou atraktivit a služeb, z nichž řada představuje konkurenční výhody. Rozvoj atraktivit, za současné optimální komunikace a organizace řízení cestovního ruchu, může znamenat celkový vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví Rozšířená vize rozvoje Při naplňování tří hlavních prioritních os je reálné podpořit vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví. Hlavními měřitelnými cíli by měl být pozitivní rozvoj následujících indikátorů:

• Meziroční růst návštěvnosti o 5 % a jeho udržení; • Loajalita návštěvníků – index CLI – minimálně 80% a udržení této hranice; • Spokojenost návštěvníků – min. 80 % návštěvníků je spokojeno s návštěvou regionu; • Zvýšení průměrné doby pobytu návštěvníků o 2 dny (cíl na období do roku 2013).

Z hlediska vlivů Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví není uvedení vize v rozporu s s výše uvedenými referenčními cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Při rozboru jednotlivých částí vize je však nezbytné uvést následující komentář:

- Vzestup cestovního ruchu je potřeba zaměřit především na jeho šetrné formy minimalizující dopady na životní prostředí, především přírodu a krajinu. V takovém případě pak cestovní ruch může působit jako vhodná „konkurenční“ ekonomická



R-08-29 69

aktivita oproti formám rozvoje kraje, směrovaným na další rozvoj průmyslové výroby nebo obchodních služeb se souvisejícími negativními vlivy na životní prostředí (spotřeba surovin a energií, doprava, zábor půdy, zátěž složek životního prostředí).

- Organizace cestovního ruchu ze strany orgánů veřejné správy může být za předpokladu šetrného rozvoje cestovního ruchu obranou před spontánním, nekontrolovaným rozvojem, motivovaným pouze jedním z nezbytých aspektů motivace rozvoje (ziskem).

- Komunikace se všemi cílovými skupinami aktérů cestovního ruchu je důležitou podmínkou optimálního rozvoje.

- Loajalita návštěvníků je důležitá i z hlediska ochrany životního prostředí. Návštěvník, který se vrací, tak činí i z toho důvodu, že nedošlo k degradaci přírodního prostředí a také více dbá o jeho zachování (oproti konzumaci cestovního ruchu formou objevování stále nových míst bez zájmu o další vývoj již navštívené destinace).

- Prodloužení průměrné doby pobytu návštěvníků snižuje nároky na dopravu do a z destinace za předpokladu náhrady více kratších pobytů menším počtem delších.

Potenciálně rizikovým a z hlediska vlivů na životní prostředí negativním faktorem je plánovaný meziroční vzrůst návštěvnosti. Přestože je zřejmé, že se jedná o hlavní předpoklad rozvoje (v tomto případě spíše extenzivního), je důležité dbát na přiměřenou návštěvnost zejména v citlivých oblastech – zvláště chráněná území, území soustavy Natura 2000, ad.). Proto je potřeba diferencovat nárůst návštěvnosti pro jednotlivá území (turistické oblasti). Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Doporučujeme v globální vizi zdůraznit rozvoj zaměřený na šetrné formy cestovního ruchu a v rozšířené vizi doplnit růst návštěvnosti o diferencovaný růst návštěvnosti v závislosti na podmínkách destinací. 7.3 Hodnocení vlivů prioritních os, priorit a opat ření Při hodnocení environmentálních vlivů Koncepce vzal zpracovatel SEA v úvahu také princip předběžné opatrnosti a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít během implementace projektů k nepříznivým vlivům, byla v souladu s tímto principem formulována doporučení, jak těmto nepříznivým vlivům předejít, například způsobem výběru podporovaných projektů. Jak již bylo uvedeno výše, opatření a aktivity akčního plánu v rámci prioritních osy 1 a 2 a opatření v rámci prioritní osy 3 jsou hodnoceny vůči vlivu na dvě hlavní složky životního prostředí, kterým musí být - na základě analýzy – věnována zvláště pozornost (příroda a krajina, ovzduší), zatímco aktivity v rámci prioritní osy 3 Realizační předpoklady cestovního ruchu jsou hodnoceny vůči celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Tedy hodnocením nakolik opatření, respektive aktivity přispívají k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, či zda s nimi nejsou v rozporu. Pro hodnocení byla použita stupnice hodnocení, která je uvedena v následující tabulce



R-08-29 70

Tabulka Stupnice hodnocení vlivů na životní prostředí

Stupnice hodnocení

+ 2 silný pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP,respektive referenční cíl ŽP

+ 1 slabý pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP,respektive referenční cíl ŽP

0 bez vlivu (neutrální dopad)

- 1 slabý negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP,respektive referenční cíl ŽP

- 2 silný negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP,respektive referenční cíl ŽP

X vliv nelze hodnotit Číselné vyjádření hodnocení podle výše uvedené tabulky představuje celkový výsledek systematického hodnocení opatření nebo aktivity, které všude tam, kde to bylo možné a účelné, bralo v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a působení, a to vzhledem k:

a) pozitivnímu nebo negativnímu působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj, b) přímému nebo nepřímému (sekundárnímu) charakteru, c) trvání, pravděpodobnosti, nevratnosti, d) kumulativnímu charakteru a synergickému spolupůsobení jiných vlivů, e) oblasti předpokládaného dopadu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí,

lokální (bodové) nebo plošné dopady, přeshraniční a globální působení apod.) V rámci posuzování byly brány v úvahu vlivy přímé, nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní. Jednotlivá opatření a aktivity byly hodnoceny samostatně pomocí matic a pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnných tabulek, které reprezentují agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA (hodnotící tabulky jednotlivých expertů týmu jsou k dispozici u zpracovatele SEA). Tabulky jsou součástí přílohy č. 6 (Opatření prioritních os 1, 2 a 3) a přílohy č. 7 (aktivity prioritních os 1, 2 a 3). Při hodnocení se postupovalo tak, že vybraní členové týmu zpracovatele SEA provedli vlastní kompletní hodnocení všech matic. Úkolem každého experta bylo samostatně a nezávisle ohodnotit, na základě detailního studia Koncepce, jednotlivé prioritní osy, priority, opatření a aktivity Koncepce vzhledem ke klíčovým oblastem ŽP v Moravskoslezském kraji (opatření), respektive referenčním cílům ochrany životního prostředí (aktivity), uvedeným v hodnotící matici a výsledky svého hodnocení zaznamenat do matice (tabulky). Pokud existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými hodnotiteli, byly sjednoceny v diskusi nad výsledky. Je však třeba zdůraznit, že cílem diskuse nebyla unifikace individuálních názorů expertů na danou problematiku, ale rozbor daného problému a vyjasnění individuálních názorů. Výsledkem diskuse tak mohla být korekce původního expertního hodnocení a do určité míry potlačení subjektivity hodnocení. Na základě hodnocení jednotlivých členů týmu bylo pro každé pole matice zpracováno agregované hodnocení jako aritmetický průměr hodnocení všech členů týmu. Výsledná hodnota pak byla zaokrouhlena na celé číslo a vložena do příslušného pole odpovídající matice agregovaných (výsledných) hodnocení. V případě, že došlo k velkému rozptylu nebo



R-08-29 71

při hodnocení byly indikovány různé hodnoty vlivů (např. z důvodu nejasnosti opatření či aktivity), byl použit také rozptyl hodnocení, např. v rozpětí -1/+1, -1/0, apod.). Hodnocení vlivů jednotlivých prioritních os Koncepce na životní prostředí vychází jak z provedeného zkoumání, tak i z rozsáhlé diskuse týmu posuzovatele k vlivům Marketingové strategie na naplňování cílů ochrany životního prostředí. Obecný popis postupu hodnocení je uveden v kapitole 9 . Jednotlivé prioritní osy obsahují následující priority:


1. prioritní osa

Spolupráce 2. prioritní osa

Marketing 3. prioritní osa


1. priorita




TO Jeseníky




6. priorita


7. priorita TO Beskydy – Valašsko

Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 6, slovní komentář k tabulce níže v tomto textu.



R-08-29 72

Souhrnné vyhodnocení vlivu opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Z tabulky č. 6, v níž jsou vyhodnocena opatření jednotlivých prioritních os je zřejmé, že většina opatření je natolik obecně formulována, že nelze jednoznačně určit jejich potenciální vliv na vybrané oblasti životního prostředí. Za určitých okolností může být vliv pozitivní, za jiných negativní (příkladem je výstavba cyklistické stezky, neboť záleží především na vedení její trasy. V takovém případě je hodnocení uvedeno nikoliv průměrem hodnocení expertů, ale rozpětím (tedy např. -1/0, -1/+1, apod.). Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že odpovědným výběrem projektů, i s ohledem na jejich možné vlivy na životní prostředí, lze projekty s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí eliminovat (nepodpořit). Část opatření také zahrnuje realizační předpoklady Marketingové strategie v podobě, která není v „kompetenci“ tohoto Koncepčního dokumentu a nemůže tedy být ani hodnocena – typickým případem jsou opatření (předpoklady) zaměřená na výstavbu silniční sítě, včetně silnic I/11, I/48, respektive dálnice D1. Uvedené infrastrukturní aktivity jsou v kraji rozestavěny nebo naplánovány bez ohledu na implementaci Marketingové strategie cestovního ruchu, a proto jejich potenciální vliv na životní prostředí nemůže být s hodnocením Marketingové strategie přímo spojován (v takovém případě je hodnocení označeno jako N/A – není relevantní). Z vyhodnocení opatření nicméně vyplývají některé obecné skutečnosti, které jsou popsány v dalším textu. Nejsou v něm rozebírána všechny opatření, pouze ta, která by za jistých okolností mohla podporovat aktivity s významně negativními vlivy na životní prostředí, nebo ta která vyžadují doplňující komentář. Z tabelárně provedeného hodnocení vyplývá, že opatření prioritních os nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a potenciálně silný negativní vliv některého z opatření je mezi desítkami navržených opatření výjimečný. Jak už bylo uvedeno výše, i zde bude záležet na konkrétním provedení a lokalizaci aktivit, které uvedená opatření zakládají a na výběru projektů, který musí vyloučit podporu s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Strategická opatření 1. prioritní osy Spolupráce

Priorita 1: Management destinace Jedná se o opatření, která podporují komunikaci, spolupráci, vzdělávání a řízení oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Kromě opatření, jejichž vliv na životní prostředí nelze vyhodnotit (např. Zajišťování statistických dat), nebo jejichž vliv je neutrální, je u některých opatření uveden potenciálně neutrální až slabý pozitivní vliv (0/+1), neboť lze předpokládat, že koordinovaná, řízená činnost v oblasti cestovního ruchu, zahrnující také komunikace s klíčovými aktéry, může mít pozitivní vliv na míru šetrnosti cestovního ruchu ve srovnání se spontánním vývojem. Celkově lze vliv Prioritní osy č. 1: Management destinace hodnotit převážně jako pozitivní.



R-08-29 73

Strategická opatření 2. prioritní osy Marketing

Priorita 1: Domácí klientela Také v tomto případě se jedná o opatření, která mají převážně neutrální vliv na vybrané složky životního prostředí, případně je nelze vyhodnotit. Za opatření s neutrálním až slabě pozitivním vlivem byla označena ta, jejichž cílem je propagace destinace prostřednictvím Internetu, tištěných materiálů a veletrhů. A to z toho důvodu, že informování turistické veřejnosti nabízí prostor pro posilování forem šetrného turizmu, případně podporu aktivit, které jsou z hlediska šetrného turistického ruchu v kraji co nejvýhodnější. Na druhé straně byl u některých opatření vyhodnocen potenciálně slabý negativní vliv. Jedná se především o některé aktivity spojené s využitím navigace GPS (geocaching, navigace cyklistů pomocí GPS mimo cyklistické či dokonce značené trasy v CHKO, apod.). Propagaci těchto aktivit je nezbytné se vyhnout. Na druhé straně GPS navigace šetří zbytečnou dopravu (vedení nekratší či požadovanou trasou). Doporučení: V rámci opatření využití navigace GPS podpořit geochacing pouze s ohledem na chráněné zájmy přírody a krajiny; eliminovat podporu aktivit využívajících navigace GPS k pohybu (zejména cyklistů) mimo cyklistické trasy, případně značené stezky v CHKO. Priorita 2: Zahrani ční klientela

V případě zahraniční klientely je řada opatření totožná, jako v případě priority č. 1 uvedené prioritní osy. Proto se také v tomto případě jedná o opatření, která mají převážně neutrální vliv na vybrané složky životního prostředí, případně je nelze vyhodnotit. Za opatření s neutrálním až slabě pozitivním vlivem byla analogicky označena ta, jejichž cílem je propagace destinace prostřednictvím Internetu, tištěných materiálů a veletrhů. V komentáři pouze odůvodňujeme možný potenciální slabý negativní vliv spojený s propagací lokalit UNESCO. Vychází z průzkumu části cílové skupiny zaměřené na lokality UNESCO v Evropě a jejich preferencí v oblasti formy dopravy, doby pobytu, konzumace většího počtu vzdálenějších atraktivit v kratší době, ad. Za nejzávažnější z hlediska ŽP považujeme opatření „Komunikace dopravní dostupnosti autem, letadlem, vlakem, která je – pokud se týká individuální dopravy – v rozporu s požadavky na omezení znečišťování ovzduší z dopravy nejen v jádrové části území, ale také v okrajových destinacích (Beskydy, Jeseníky). Z uvedeného důvodu byl indikován potenciální silný negativní vliv. Doporučení: Zvážit způsob propagace lokalit UNESCO s cílem zaujmout cílovou skupinu, která preferuje delší pobyt na úkor objíždění většího množství lokalit UNESCO v Evropě v krátkém časovém úseku. Upravit opatření zaměřené na komunikaci dopravní dostupnosti s cílem preference hromadné dopravy (vlak, autobus). Za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů lze celkově hodnotit vliv Prioritní osy jako převážně neutrální nebo pozitivní. Dalšími předpoklady je respektování doporučení k uvážlivé podpoře GPS navigace pro turistické aktivity, zvážení způsobu propagace lokalit UNESCO s cílem zaujmout vhodnou cílovou skupinu a upravit opatření zaměřené na komunikaci dopravní dostupnosti s cílem preference hromadné dopravy (vlak, autobus).



R-08-29 74

Strategická opatření 3. prioritní osy Realizační předpoklady CR

V případě prioritní osy 3 je několik opatření identických v několika turistických oblastech. Přesto to neznamená, že mají vždy stejné hodnocení, neboť hodnotitelé vzali v úvahu (především v případě vlivů na přírodu a krajinu) zranitelnost různých destinací. V tomto případě se to týká především TO Jeseníky a Beskydy-Valašsko se sílícím civilizačním tlakem na výstavbu infrastruktury, včetně infrastruktury cestovního ruchu. Priorita 1: Moravskoslezský kraj Opatření k rozvoji letiště Mošnov nebylo hodnoceno jako relevantní ze stejného důvodu, jako tomu je v případě realizačních předpokladů silnic I. třídy a dálnic. V uvedeném opatření je indikován potenciálně slabý negativní vliv v souvislosti s výstavbou parkovišť u atraktivit – záleží ovšem na jejich lokalizaci. Ambivalentní je hodnocení autopůjčoven a půjčoven kol, neboť obě části uvedeného opatření mají jiný potenciální vliv na životní prostředí (byť rozvoj autopůjčoven může do jisté míry eliminovat příjezd do oblasti individuální dopravou. V případě opatření zaměřeného na dopravní obslužnost atraktivit je indikován potenciálně silně pozitivní vliv, neboť tak může dojít k omezení individuální automobilové dopravy. V případě rozvoje lyžařských areálů a běžkařských tras může být vliv na chráněné zájmy ŽP velmi rozdílný, proto je uvedené opatření označeno značným rozpětím potenciálních vlivů. Doporučení: Pečlivě zvažovat výstavbu parkovišť u atraktivit nejen z hlediska přímého dopadu vlivu stavby na ŽP, ale v případě parkovišť pro osobní automobily i jejich kapacitu pro eliminaci zvýšení atraktivity pro osobní automobilovou dopravu. Preferovat půjčovny kol oproti půjčovnám automobilů ve společném opatření. Rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů sjezdového lyžování a běžkařských tras na dvě samostatná opatření, neboť jejich vliv na ŽP může být značně rozdílný a při následném schvalování projektů mohou komplikace s povolením sjezdovek brzdit rozvoj běžeckého lyžování. Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky Zejména v TO Jeseníky (a také v TO Beskydy-Valašsko) je otázka výstavby lyžařský areálů zvláště citlivou záležitostí z hlediska ochrany přírody. Proto doporučujeme analogicky jako v případě předchozí priority rozdělit opatření na dvě rozdílná vzhledem k potenciálnímu vlivu na ŽP. Pokud se týká cyklotras, jejich potenciálně silně významný vliv může být závislý na vedení trasy. V případě rozvoje silniční infrastruktury se opět jedná o otázku konkrétní komunikace a porovnání stávající a plánované dopravy (viz posouzení projektů v rámci EIA). Doporučení: Rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů sjezdového lyžování a běžkařských tras na dvě samostatná opatření, neboť jejich vliv na ŽP může být značně rozdílný a při následném schvalování projektů mohou komplikace s povolením sjezdovek brzdit rozvoj běžeckého lyžování. Zvláště významné pro TO Jeseníky. Priorita 3: Turistická oblast Opavské Slezsko Pro rozvoj komunikace I. třídy I/11 platí totéž, co je uvedeno v úvodu této kapitoly. Pro účely hodnocení Marketingové strategie není relevantní. Většina navržených opatření má potenciální mírně nebo silně pozitivní vliv. Mimo jiné i z hlediska menší zranitelnosti přírodních složek území.



R-08-29 75

Priorita 4: Turistická oblast Ostravsko

Pro rozvoj letiště Ostrava – Mošnov a dálniční a silniční sítě platí totéž, co je uvedeno v úvodu této kapitoly. Pro účely hodnocení Marketingové strategie nejsou relevantní. Většina opatření má potenciální neutrální vliv. Upozorňujeme na limity opatření zaměřeného na rozvoj lázeňství v Klimkovicích vzhledem ke znečištění ovzduší v širokém okolí Ostravy (viz Analýza stavu ŽP). Priorita 5: Turistická oblast T ěšínské Slezsko Pro rozvoj silniční sítě s důrazem na komunikaci I. třídy I/11 platí totéž, co je uvedeno v úvodu této kapitoly. Pro účely hodnocení Marketingové strategie není relevantní. Pokud se týká rozvoje lázeňství upozorňujeme na limity opatření zaměřeného na rozvoj lázeňství v oblasti vzhledem ke znečištění ovzduší ve východní částí kraje (viz Analýza stavu ŽP). Doporučení: Rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů sjezdového lyžování a běžkařských tras na dvě samostatná opatření, neboť jejich vliv na ŽP může být značně rozdílný a při následném schvalování projektů mohou komplikace s povolením sjezdovek brzdit rozvoj běžeckého lyžování. Priorita 6: Turistická oblast Pood ří – Moravské Krava řsko

Pro rozvoj silniční sítě s důrazem na dálnici D1 platí totéž, co je uvedeno v úvodu této kapitoly. Pro účely hodnocení Marketingové strategie není relevantní. V případě rozvoje areálu typu Heipark a sportovních areálů je potřeba zvážit jejich umístění z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Jinak má většina opatření potenciálně neutrální charakter. Priorita 7: Turistická oblast Beskydy – Valašsko Pro rozvoj silniční sítě v souvislosti s dostavbou r.s. R 48 platí totéž, co je uvedeno v úvodu této kapitoly. Pro účely hodnocení Marketingové strategie není relevantní. Zejména v TO Beskydy-Valašsko (a také v TO Jeseníky) je otázka výstavby lyžařský areálů zvláště citlivou záležitostí z hlediska ochrany přírody. Proto doporučujeme analogicky jako v případě priority č. 2 rozdělit opatření na dvě rozdílná vzhledem k potenciálnímu vlivu na ŽP. Pokud se týká cyklotras, jejich potenciální vliv je závislý na vedení trasy. V případě výstavby golfových hřišť nelze posoudit jejich vliv, neboť ten závisí na konkrétním umístění hřiště, případně na výstavbě doprovodné infrastruktury. Doporučení: Rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů sjezdového lyžování a běžkařských tras na dvě samostatná opatření, neboť jejich vliv na ŽP může být značně rozdílný a při následném schvalování projektů mohou komplikace s povolením sjezdovek brzdit rozvoj běžeckého lyžování. Za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů lze celkově hodnotit vliv Prioritní osy jako převážně neutrální nebo pozitivní. Dalšími předpoklady jsou:

- pečlivě posuzovat výstavbu parkovišť u přírodních atraktivit z hlediska zamezení podpory individuální automobilové dopravy

- preferovat podporu půjčoven kol oproti půjčovnám automobilů - rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů a rozvoj běžeckých tras - posoudit rozvoj lázeňství z hlediska aktuálního znečištění ovzduší v kraji



R-08-29 76

7.4 Hodnocení vlivů aktivit Ak čního plánu Akční plán Marketingové strategie představuje souhrn připravovaných projektů a aktivit, které by měly vést k naplnění prioritních os, priorit a opatření marketingové strategie5. Dle zpracovatelů Marketingové strategie jejich potřeba vychází z provedené SWOT analýzy a návrhové části. Akční plán je analogicky členěn dle tří prioritních os a dále podle jednotlivých priorit. Dle Marketingové strategie by se k podpoře projektů a aktivit mělo přihlížet dle stanovených opatření, které v sobě obsahují oblasti rozvoje cestovního ruchu nutné k prioritní podpoře. V akčním plánu je zařazeno: 10 aktivit prioritní osy 1 Spolupráce 40 aktivit prioritní osy 2 Marketing 339 aktivit prioritní osy 3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Při vyhodnocování aktivit akčního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví vycházel zpracovatel SEA z posouzení aktivit stanoveným postupem, uvedeným v kap. 6.2. Vyhodnocení, tedy vůči stanoveným referenčním cílům životního prostředí. Obdobně jako v případě opatření, i aktivity akčního plánu prvních dvou prioritních os jsou z hlediska vlivů na životní prostředí neutrální, nebo nejsou relevantní. Akční plán 3. priority Realizační předpoklady cestovního ruchu, který obsahuje 339 aktivit, již zahrnuje některé projekty, které mohou mít potenciálně významný vliv na životní prostředí, byť jde jen o malé procento ze všech uvedených aktivit. Všechny uvedené aktivity prioritní osy 3 byly posouzeny vzhledem k úplné sadě referenčních cílů životního prostředí. V úvahu byly vzaty také výsledky hodnocení vlivů Koncepce na EVL a ptačí oblasti (viz příl. č. 4 vyhodnocení), neboť aktivity s vlivy na ŽP (především přírodní složky) mají nebo mohou mít často vliv i na naturové lokality. Protože téměř 400 aktivit, které figurují ve akčním plánu marketingové strategie by neúměrně protáhlo a znepřehlednilo souhrnné tabulky i text, jsou v tabulce v příloze č. 7 explicitně uvedeny pouze ty aktivity, které mají potenciálně negativní vliv na životní prostředí (referenční cíle životního prostředí), nebo u nichž nelze vliv určit, ale z důvodu předběžné opatrnosti je na aktivitu upozorněno. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář k tabulce níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prostředí Aktivity 1. prioritní osy Spolupráce 10 aktivit, zahrnutých do opatření 1. prioritní osy, zahrnuje především návrhy pravidelných jednání, pracovních setkání, fungování poradních sborů, zajištění spolupráce s místními

5 Dle názoru zpracovatele vyhodnocení se jedná o aktivity, tedy projekty a skupiny projektů, odpovídající charakteru opatření. Jejich výčet tedy nemůže být taxativní, nýbrž pouze příkladmý.



R-08-29 77

partnery, ad. v oblasti managementu cestovního ruchu. Aktivity nemají negativní vliv na referenční cíle životního prostředí. Závěr: Aktivity 1. prioritní osy Spolupráce nemají negativní vliv na životní prostředí. Aktivity 2. prioritní osy Marketing

40 aktivit, zahrnutých do opatření 2. prioritní osy, obsahuje návrhy účasti na veletrzích cestovního ruchu v tuzemsku i zahraničí, tvorbu a distribuci informačních a propagačních materiálů pro podporu cestovního ruchu, pořádání konferencí a prezentačních akcí na téma cestovního ruchu v regionu, propagaci cestovního ruchu regionu prostřednictvím prezentací v odborných časopisech, tisku, pomocí internetu, TV, naplňování databáze nabídky a poskytovatelů služeb v cest. ruchu, vytváření produktových balíčků, apod. Tyto administrativní, propagační a marketingové aktivity nemají negativní vliv na referenční cíle životního prostředí. Závěr: Aktivity 2. prioritní osy Marketing nemají negativní vliv na životní prostředí.

Aktivity 3. prioritní osy Realiza ční předpoklady cestovního ruchu Priorita 1: Moravskoslezský kraj Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následující výjimkou: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Beskydská lyžařská magistrála o Studie vodáckých zastávek na řekách Ostravici, Opavě, Odře a Moravici

Závěr: Aktivity priority 1 Moravskoslezský kraj nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou je aktivita uvedená v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Priorita 2: Jeseníky Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Krása a historie, pěšky i na kole Rýmařovskem o Cyklostezka k Rešovským vodopádům o Veřejné tábořiště v Karlově o Cyklostezka a naučná stezka Břidličná – Velká Štáhle - Malá Štáhle - Dolní Moravice – Malá Morávkao Výstavba lyžařského vleku Dolní Moravice – Nová Ves o Multifunkční cyklostezka Nové Pole o Sedačková lanovka Karlov pod Pradědem o Modernizace lyžařského vleku Malá Morávka



R-08-29 78

o Běžecké lyžování v Jeseníkách o Jeseníky na koni o Zefektivnění funkčnosti Sporthotelu Kurzovní o Vybudování zázemí pro turisty v Mnichově o Stavba repliky historické osady a strážního hrádku Drakov o Sportovně rekreační zóna Andělská Hora o Prodloužení úzkorozchodné železnice Třemešná-Osoblaha do Polska o Víceúčelové sportovní zařízení Razová o Odbahnění a revitalizace rybníka Tylov o Kemp a parkoviště u přehrady Slezská Harta o Vybudování parkoviště pro osobní vozidla návštěvníkům NPP Velký Roudný o Rozhledna na Vodárenském vrchu u Bruntálu, včetně restaurace o Rozvoj rekreační oblasti v okolí přehrady Slezská Harta o Zřízení přívozů na nádrži Slezská Harta

Závěr: Aktivity priority 2 Jeseníky nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Priorita 3: Opavské Slezsko Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Weisshunův náhon, Hradec nad Moravicí, Žimrovice o Sportovně-rekreační areál Hlučínské jezero o Regenerace břehů Opavy o Moravice vodním turistům

Závěr: Aktivity priority 3 Opavské Slezsko nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Priorita 4: Ostravsko Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Rekreační areál Koblovská jezera – výstavba kempu a rekreačního areálu o Rekonstrukce Komenského sadu



R-08-29 79

Závěr: Aktivity priority 4 Ostravsko nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Priorita 5: T ěšínské Slezsko Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Rozšíření nabídky atraktivit CR a volnočasových aktivit v Komorní Lhotce o Rozvoj areálu Kempaland Bukovec o Penzion Salajka-Horní Lomná o Bike land Gorolia o Rozvoj Trojmezí (turistická exploatace prostoru Trojmezí) o Příprava využití termálních vod v oblasti Jablunkov – Písek – Bukovec

Závěr: Aktivity priority 5 Těšínské Slezsko nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Priorita 6: Poodří – Moravské Kravařsko Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Cyklostezka „Střecha Evropy“ o Cyklostezka Odra-Morava-Dunaj v MSK o Revitalizace sportovně rekreačního areálu „U Odry“ o Sportovně rekreační areál Jeseník nad Odrou, II. a III. etapa o Rekonstrukce areálu zámku a zámeckého parku v Jeseníku nad Odrou o HEIpark – další rozvoj

Závěr: Aktivity priority 6 Poodří – Moravské Kravařsko nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost.



R-08-29 80

Priorita 7: Beskydy - Valašsko Aktivity zahrnuté do uvedené priority nebudou mít negativní vliv na referenční cíle životního prostředí s následujícími výjimkami: Aktivity, jimž musí být věnována zvýšená pozornost:

o Veřejné běžecké stopy Čeladná – Ostravice o Hotel Spa Wellnes Ostravice o Každoroční sjezd Ostravice a dalších řek Beskyd na jaře o Sportovně rekreační areál Ostravice o Výstavba a rekonstrukce ubytovacích kapacit na Lysé hoře o Revitalizace lokality Horečky – Velký Javorník o Podpůrné investice lokality Pustevny - Radhošť o Cyklotrasy a cyklostezky mikroregionu Frenštátsko o Moderní sportoviště v Trojanovicích o Sportovní areál sáňkařské dráhy včetně zázemí Staré Hamry o Golf-ski areál Ostravice o Lyžařský areál Žár

Závěr: Aktivity priority 7 Beskydy - Valašsko nebudou mít za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů negativní vliv na životní prostředí. Výjimkou jsou aktivity uvedené v seznamu projektů, kterým musí být věnována zvýšená pozornost. Výše uvedených 54 aktivit z 386ti si zaslouží důkladnější pozornost při potenciálním financování a schvalování projektů. 7.5 Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví je provedeno v kapitole č. 13 Vlivy koncepce na veřejné zdraví.



R-08-29 81

8. PLÁNOVANÁ OPAT ŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Charakter Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 neumožňuje vzhledem k nezbytně obecnému charakteru opatření identifikovat případné specifické negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Specifické vlivy bude možno reálně identifikovat až při hodnocení jednotlivých projektů, marketingově podporovaných uvedenou strategií a předkládaných do výběrových řízení při rozhodování o jejich financování. Hlavním cílem hodnocení Koncepce v rámci procedury SEA proto bylo posouzení, zda je v návrhu Marketingové strategie dostatečně integrována environmentální problematika, případně zda neobsahuje návrhy, které by mohly představovat potenciální rizika pro životní prostředí. Tabulková i slovní hodnocení provedená v tomto smyslu jsou uvedena v předcházející kapitole a na jejich základě byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci možných závažných negativních vlivů na životní prostředí, která jsou shrnuta v níže uvedené tabulce. Tato opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci možných závažných negativních vlivů na životní prostředí by byla pouze deklaratorní, pokud by při využívání strategie nebyl zajištěn soulad intervencí s uvedenými požadavky. Tento soulad – a tím i dodržování deklarovaných cílů Marketingové strategie i doporučení SEA, může být zajištěn pouze prostřednictvím důsledného výběru projektů – a to tak, aby vybrané projekty přispívaly jak k naplňování cílů Marketingové strategie, tak k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí i veřejného zdraví. Principy výběru projektů i jeho faktické provádění by mělo za každých okolností zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s negativními vlivy na životní prostředí a naopak, aby podpora byla směřována na ty projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Projektem s pozitivním vlivem na životní prostředí je přitom třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy budou významně větší než jeho případné negativní vlivy. Návrh vlastních environmentálních kritérií (indikátorů) pro podporu projektů, které budou financovány z rozpočtu Moravskoslezského kraje, a který zajistí výše uvedené požadavky, a návrh na jeho začlenění do systému hodnocení a výběru projektů, je uveden v kapitole 12. Vzhledem k tomu, že řada projektů má být financována z dalších zdrojů (např. strukturálních fondů), bude výběr projektů probíhat také podle procedury výběru projektů z těchto zdrojů. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů koncepce na životní prostředí přitom vytvářejí způsob a míru integrace problematiky životního prostředí a jeho ochrany a veřejného zdraví v jednotlivých částech Marketingové strategie. Podrobnější popis jednotlivých plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce je uveden v kapitole 11 tohoto vyhodnocení.



R-08-29 82

Tabulka 8.1 Přehled opatření (doporučení) pro každou prioritní osu

Prioritní osa Priorita Možné negativní vlivy Opatření

1. Spolupráce Management destinace � Priorita má převážně pozitivní vliv � U této priority nejsou navrhována opatření

Domácí klientela

� Priorita má převážně neutrální a pozitivní vlivy. Výjimku tvoří potenciálně negativní dopad využití GPS pro geochaching a motivovaný pohyb cyklistů mimo cyklotrasy a značené stezky v CHKO

� provést u projektů komplexní posouzení potenciálních vlivů na ŽP,

� uvážlivá podpora forem GPS navigace pro potřeby cestovního ruchu

2. Marketing

Zahraniční klientela

� Priorita má převážně neutrální a pozitivní vlivy. Výjimku tvoří opatření zaměřené na komunikaci dopravní dostupnosti včetně individuální automobilové dopravy a potenciální riziko zaměření na cílovou skupinu atraktivní pro lokality UNESCO


� úprava opatření pro podporu dopravní dostupnosti � pečlivé zvážení způsobu propagace lokalit UNESCO

Moravskoslezský kraj Jeseníky

Opavské Slezsko Ostravsko

Opavské Slezsko Poodří – Těšínské Slezsko

3. Realizační předpoklady

cestovního ruchu

Beskydy - Valašsko

� V rámci uvedené prioritní osy bylo evidováno 336 aktivit (projektů). Jejich aktuální popis, lokalizace, vymezení, kapacita a další faktory rozhodující o vlivech na životní prostředí nejsou v Marketingové strategii uvedeny, a tedy neumožňují jejich konkrétní posouzení. Přesto bylo na základě dostupných údajů identifikováno 54 projektů, které vyžadují zvýšenou pozornost při projednávání.


� zaměřit se především na identifikované projekty a podle jejich charakteru provést hodnocení vlivů záměrů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb., případně hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo podle stavebního zákona v případech, pokud výše uvedená posouzení nebudou pro projekty povinná

� v případech, kdy bude o financování projektů rozhodovat předkladatel (většina projektů bude financována z jiných zdrojů), využít návrhu environmentálních kritérií výběru projektů.


Ing. Bohumil Sulek, CSc., červen 2009

R-08-29 83

9. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS , JAK BYLO

POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉM Ů PŘI SHROMAŽ ĎOVÁNÍ

POŽADOVANÝCH ÚDAJ Ů 9.1 Výběr zkoumaných variant „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v MSK pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ je zpracována jednovariantně. V rámci zpracování Koncepce byla při jednáních pracovních skupin i v rámci koordinace přípravy Koncepce řešena dílčí variantní řešení, která po projednání vyústila v jednovariantní předkládaný text Marketingové strategie. Varianty mohou fakticky nastat při realizaci Marketingové strategie, zejména prostřednictvím podpory konkrétních projektů. Je proto nezbytné, aby při výběru projektů byla dostatečně zohledněna environmentální kritéria, a aby systém monitoringu implementace Koncepce obsahoval environmentální indikátory. A to jak při výběru projektů předkladatelem, tak při výběru projektů v rámci rozhodnutí o jejich financování z jiných zdrojů, především strukturálních fondů. 9.2 Popis provedení posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí Vyhodnocení vlivů Marketingové strategie na životní prostředí bylo zpracováno na základě § 10 e-§10 f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu jeho přílohy č. 9. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěrů zjišťovacího řízení podle § 10d) citovaného zákona, vydaných odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne 24.4.2009 pod č.j. 31131/ENV/09. Vyhodnocení využívá také podnětů a připomínek, zaslaných v rámci zjišťovacího řízení i mimo ně. V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen také vliv na veřejné zdraví a dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustava Natura 2000). Vyhodnocení návrhu Koncepce vychází z následujících zdrojů a metodických kroků:

• Analýza stavu životního prostředí dotčeného území, včetně charakteristiky hlavních trendů vývoje

• Analýza relevantních strategických koncepčních rozvojových dokumentů na komunitární, národní i regionální úrovni

• Stanovení referenčního hodnotícího rámce (sada referenčních cílů ochrany životního prostředí), zpracovaná na základě vybraných koncepčních dokumentů (včetně doporučení výběru ze strany orgánů veřejné správy).

• Tabulkového a slovního hodnocení prioritních os, priorit a aktivit Koncepce

• Doporučení a návrhy úprav textu Koncepce na základě výše uvedených kroků

• Návrhu environmentálních kritérií pro výběr podporovaných projektů.

• Návrhu environmentálních indikátorů pro sledování vlivů realizace Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.



R-08-29 84

Hodnocení jednotlivých prioritních os a oblastí podpory bylo provedeno s použitím předem připravené podrobné matice vlivů, ve které byla každá prioritní osa, opatření a aktivity hodnoceny nezávisle každým zúčastněným expertem týmu vzhledem k daným referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Pro praktické použití v matici vlivů bylo verbální hodnocení vlivů jednotlivých prioritních os a opatření na životní prostředí převedeno do numerického indexu. Index označuje odhadovanou velikost pozitivního nebo negativního vlivu na životní prostředí a velikost tohoto vlivu je v matici vlivů vyjádřena číselnou 5-bodovou stupnicí. Každý zúčastněný expert provedl své vlastní hodnocení prioritních os a oblastí podpor z hlediska vlivů na životní prostředí. Všechna hodnocení pak byla sumarizována a zprůměrňována, případně byl použit rozsah vlivu v případech, kdy opatření mohou mít podle konkrétních podmínek (místo, rozsah, atd.) různý dopad z hlediska vlivů na životní prostředí. Použitá stupnice hodnocení vlivů je uvedena v kapitole 7 Závažné vlivy navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. 9.3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů Předkladatel i zpracovatel Koncepce poskytli zpracovateli SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné Marketingové strategie. Základním problémem, který je dostatečně diskutován v příslušných částech Vyhodnocení, je uvedení konkrétních projektů v rámci koncepce při současné absenci podrobných údajů o těchto projektech. Vzhledem k tomu, že se jedná jen o indikativní seznam projektů, jejichž případná realizace dále podléhá standardním procedurám schvalování podle stavebního zákona, ve vybraných případech také v rámci posuzování záměrů dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, respektive 45i, ZOPK, neměla tato skutečnost na výsledné hodnocení žádný zásadní dopad a jeho výsledek neovlivnily.



R-08-29 85

10. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL Ů (INDIKÁTORY ) VLIVU KONCEPCE NA

ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ 10.1 Monitorování vliv ů realizace Marketingové strategie na životní prostředí

Návrh systému monitorování vlivů implementace Vyhodnocení Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, vychází ze skutečnosti, že obsah Koncepce musí být natolik obecný, aby umožnil intervence dané rámcem prioritních os a priorit a opatření. Nástrojem implementace Marketingové strategie budou tedy až jednotlivé projekty, podporované v rámci strategie, jejichž zpracování může mít – dle jejich konkrétního charakteru – značně rozdílné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Navíc při monitorování implementace Koncepce často nelze rozlišit, zda a v jaké míře byl vývoj stavu životního prostředí a zejména veřejného zdraví způsoben intervencemi Koncepce ve srovnání s intervencemi dalších koncepcích dokumentů v dotčeném území, respektive procesy probíhajícími mimo celý systém podpory ze strany MSK (například vlivy strukturálních fondů, programy bilaterální podpory, dynamika “přirozeného vývoje, globální vlivy, apod.). Z tohoto důvodu byl při stanovování environmentálních kritérií přijat systém, který slaďuje monitorování implementace na strategické i projektové úrovni, zajišťuje dodržení souladu mezi cíli Koncepce a dopadem podporovaných projektů a současně v důsledku propojení referenčních cílů, indikátorů a environmentálních kritérií výběru podporovaných projektů umožňuje také praktické postupné sledování dopadů intervencí “zdola”, prostřednictvím agregace dat dopadů projektů. Nastavení systému stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) pro sledování vlivu (monitorování) implementace Koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a environmentálních kritérií lze považovat za jednu z nejdůležitějších součást hodnocení Koncepce v rámci procedury SEA. 10.2 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátor ů) ochrany životního prostředí V rámci zpracování SEA Marketingové strategie byl identifikován výběrový seznam referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a následně z něj byla stanovena základní sada cílů, odpovídající charakteru Koncepce. Potenciální dopady realizace Marketingové strategie jsou odhadovány prostřednictvím posouzení vlivů Koncepce na naplňování těchto cílů (pozitivní, negativní či neutrální). Pro sledování vlivů realizace Marketingové strategie na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví byly navrženy příslušné indikátory. Jejich sledování by mělo být prováděno v celém období platnosti Koncepce a vychází mimo jiné z požadavků ustanovení §10h) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (povinnost předkladatele Koncepce). K tomu, aby bylo možné sledovat vliv Koncepce pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocení projektů, podporovaným v rámci Marketingové strategie. Monitorováním a agregací dat z hodnocení jednotlivých projektů pak



R-08-29 86

bude možné vyhodnotit celkový dopad realizace Koncepce na referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Je však potřeba upozornit, že aktivity (projekty) Koncepce jsou s rozpočtem předkladatele i s jeho kompetencemi při schvalování projektů svázány jen volně. Marketingová strategie má spíše funkci podpory projektů, neboť řada aktivit má být financována z jiných zdrojů (např. ze strukturálních fondů). V těchto případech budou použity systémy environmentálních hodnocení výběru projektů, tak jak byly nastaveny v rámci uvolňování finančních prostředků z těchto fondů. V případě financování z jiných zdrojů – privátní zdroje apod. však nástroj environmentálního hodnocení projektů převezmou standardní procedury hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), nebo procedury územního plánování v těch případech, kdy záměry pod uvedený zákon č. 100/2001 Sb., v platném znění, nespadají. Návrh environmentálních indikátorů V následující tabulce jsou uvedeny navržené monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu Marketingové strategie na životní prostředí, vycházející z referenčních cílů, formulovaných způsobem podrobně popsaným v kapitole č. 6. Tabulka Návrh environmentálních indikátorů

Referenční cíl Indikátor Jednotky/ způsob měření

Definice

Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek – především suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a těkavých organických látek

Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) SO2 c) NOx d) VOC

tis. tun/rok Emise znečišťujících látek za určité časové období

Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, především velikosti PM10 a PM2,5 , pod úroveň platných limitů, především v OZKO

Koncentrace suspendovaných částic v OZKO

ug/m3 Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší

Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity

Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další).

Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny

Míra změny krajinného rázu

počet Počet aktivit, jejichž implementace způsobila



R-08-29 87

Referenční cíl Indikátor Jednotky/ způsob měření Definice

změnu krajinného rázu Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV)

Znečištění povrchových a podzemních vod

Počet Havarijních znečištění povrchových a podzemních vod

Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných

Snížení produkce nebezpečných odpadů

% Snížení produkce nebezpečných odpadů za sledované období (%)

Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem

Hluková zátěž obyvatel

Počet obyvatel

Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročený limitem hluku.

Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby šetrného cestovního ruchu

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Počet projektů

Počet projektů, zahrnujících environmentální vzděláváním výchovu či osvětu pro podporu šetrného cestovního ruchu

Podporovat rozvoj šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky

Ekologicky šetrná turistika

Počet projektů

Počet projektů, ekologicky šetrné turistiky

Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátor ů) ochrany zdraví Monitorovací ukazatele (indikátory) v oblasti veřejného zdraví jsou obsahem přílohy č. 5 vyhodnocení. Je třeba poznamenat, že kromě výše uvedeného se indikátory v oblasti veřejného zdraví částečně prolínají i s environmentálními indikátory (vliv na lidské zdraví prostřednictvím životního prostředí). Navíc není možno řadu indikátoru v oblasti vlivu na zdraví (například indikátory typu: střední délka života pro kraj, incidence nádorových onemocnění nebo incidence kardiovaskulárních chorob) prakticky použít pro jejich nízkou selektivitu (nelze odlišit vliv marketingové strategie od ostatních vlivů) či dlouhodobý charakter jejich vyhodnocování (vlivy lze vyhodnotit až na základe dlouhých časových řad). Z výše uvedených důvodů tedy nejsou monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu koncepce na oblasti veřejného zdraví zpracovatelem SEA doporučovány a jejich případné využití pro doplnění vlastního monitorovacího systému je ponecháno na rozhodnutí předkladatele Marketingové strategie.



R-08-29 88

11. POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV Ů ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE

11.1 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce

Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Marketingové strategie bude - vedle pečlivého a kvalifikovaného výběru podporovaných projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů. Tuto kontrolu by měl provádět předkladatel s využitím možností, které mu role orgánů veřejné správy umožňuje. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace Koncepce je předkladatel na základě požadavků citovaného zákona povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom příslušný úřad, tedy Ministerstvo životního prostředí ČR, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o adekvátní změně Koncepce. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při výběru podporovaných projektů po uložení nápravných opatření, případně zastavení podpory. Popis možných opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Marketingové strategie je uveden v kapitole 8 tohoto vyhodnocení.

11.2 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů

Konkrétní vlivy Marketingové strategie na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou především až v případě realizace touto koncepcí podporovaných projektů. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů Marketingové strategie na životní prostředí proto bude posuzování výběru podporovaných projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. A to podle jejich charakteru buď posouzením v rámci procedury EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, nebo podle stavebního zákona v případech, kdy projekty nebudou citovanému zákonu podléhat. V některých případech budou muset být projekty posouzeny také podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Hlavní doporučení pro eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů v rámci výběrových řízení jsou uvedena níže. Prioritní osa 1: Spolupráce Priorita: Management destinace Vzhledem k charakteru prioritní osy a výše uvedeným hodnocením, z nichž plyne, že prioritní osa nemá negativní vliv na životní prostředí, nejsou navrhována žádná opatření.



R-08-29 89

Prioritní osa 2: Marketing Priorita: Domácí klientela Vzhledem k charakteru priority a výše uvedeným hodnocením, z nichž plyne, že priorita má převážně neutrální a pozitivní vlivy na životní prostředí, nejsou navrhována opatření, kromě nutnosti komplexního posouzení vlivů projektů na životní prostředí. Výjimku tvoří doporučení úpravy jednoho z opatření (používání GPS), aby se snížily potenciální rizika pro přírodu a krajinu při jeho nevhodném využití/výkladu. Prioritní osa 2: Marketing Priorita: Zahrani ční klientela Vzhledem k charakteru priority a výše uvedeným hodnocením, z nichž plyne, že priorita má převážně neutrální a pozitivní vlivy na životní prostředí, nejsou navrhována opatření, kromě nutnosti komplexního posouzení vlivů projektů na životní prostředí. Výjimku tvoří doporučení úpravy opatření, zaměřeného na komunikaci dopravní dostupnosti včetně individuální automobilové dopravy a eliminace potenciálního rizika zaměření na cílovou skupinu, pro níž jsou atraktivní lokality UNESCO (zvážení cílové skupiny v souvislosti s šetrnými formami turistiky). Prioritní osa 3: Realizační předpoklady cestovního ruchu V rámci uvedené prioritní osy bylo evidováno 336 aktivit (projektů). Jejich aktuální popis, lokalizace, vymezení, kapacita a další faktory, rozhodující o vlivech na životní prostředí, nejsou v Marketingové strategii uvedeny, a tedy neumožňují jejich konkrétní posouzení. Přesto bylo na základě dostupných údajů identifikováno 54 projektů, které vyžadují zvýšenou pozornost při projednávání/schvalování. Z výše uvedených důvodů, především vzhledem k rozmanitosti jednotlivých projektů a jejich lokalizaci na celém území kraje, je jediným proveditelným opatřením k potenciální eliminaci rizik pro životní prostředí, komplexní posouzení vlivů projektů na životní prostředí při jejich schvalování. Dále je potřeba se zaměřit především na identifikované projekty (viz kap. 7 vyhodnocení) a podle jejich charakteru provést hodnocení vlivů záměrů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb., případně hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo podle stavebního zákona v případech, pokud výše uvedená posouzení nebudou pro projekty povinná. Dalším nástrojem je aplikace environmentálních kritérií výběru projektů, nicméně vzhledem k tomu, že větší část projektů nebude financována z rozpočtu předkladatele, je tato možnost omezena.



R-08-29 90

12. STANOVENÍ INDIKÁTOR Ů (KRITÉRIÍ) PRO VÝB ĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ

12.1 Environmentální hodnocení projektů Environmentální hodnocení projektů při jejich výběru (rozhodování, zda jejich realizace bude podporována v rámci Marketingové strategie) by mělo být z hlediska vlivů implementace Marketingové strategie na životní prostředí prováděno pomocí environmentálních indikátorů (kritérií) pro výběr projektů. Stanovení environmentálních kritérií výběru projektů a jejich zařazení do systému výběru je z tohoto důvodu jedním z nástrojů souladu evidovaných projektů s deklaratorním charakterem prioritních os a priorit Koncepce. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o schválení (přidělení) finanční dotace konkrétnímu projektu. Hodnocení dle environmentálních kritérií by tedy mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu v rámci výběrového řízení. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí6. Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska životního prostředí. Uvedený nástroj je však oslaben tím, že větší část projektů nebude financována z rozpočtu předkladatele a bude podléhat systémům výběru projektů těch subjektů, které budou projekty financovat (např. z prostředků strukturálních fondů). Část projektů bude navíc financována privátními nositeli záměrů. V těchto případech může environmetální hodnocení projektů podporovaných v rámci Koncepce spolurozhodovat pouze o přidělení podpory, ale nikoliv o realizaci či nerealizaci projektu. Ale i u takových projektů se uplatní jako nástroj výběru projektů procedura posouzení vlivů záměrů na životní prostředí nebo hodnocení v rámci stavebního řízení, tak jak je uvedeno v předchozích kapitolách Vyhodnocení. Kritéria environmentálního hodnocení projektů byla stanovena vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí a indikátorům vlivu Koncepce na životní prostředí (viz výše). Environmentální hodnocení projektů pak má odpovědět na otázku, jakým způsobem může předkládaný projekt ovlivnit životní prostředí ve smyslu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Environmentální hodnocení projektů v rámci jejich přípravy a výběru je navrhováno ve dvou fázích:

• Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů • Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení.

Předprojektové hodnocení (platí pro projekty financované předkladatelem) Je velmi důležité, aby předkladatelé projektů měli možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již před zahájením zpracování projektové žádosti a mohli tak svůj návrh projektu nastavit tak,

6 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prostředí je třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy

významně převažují nad jeho případnými vlivy negativními a současně žádný jeho případný negativní vliv na životní prostředí není nepřijatelný.



R-08-29 91

aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Předprojektové hodnocení tedy bude provádět sám předkladatel. Možnost předprojektového hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace projektů nesplňujících hodnotící kritéria. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí se bude provádět formou slovního hodnocení, to znamená konstatováním pro jednotlivá environmentální kritéria, že projekt na ně má pozitivní/žádný/negativní vliv. Formální environmentální hodnocení při výběru projektů Formální environmentální hodnocení projektu bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro udělení dotace v rámci Koncepce. Tato hodnocení by měla provádět hodnotící komise projektů. Při hodnocení by měly být používány především kvantitativní údaje o možných vlivech projektu na jednotlivá environmentální kritéria. Na základě hodnocení může hodnotitel navrhnout změny či doplnění projektu a/nebo podmínky pro jeho realizaci. V průběhu realizace projektu by pak měla být prováděna kontrola dodržování a naplňování stanovených podmínek. Jejich případné nedodržení v průběhu realizace projektu může vést ke změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. 12.2 Environmentální kritéria pro výb ěr projekt ů Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 6) následující environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení a výběru projektů v rámci Koncepce (platí pro projekty financované předkladatelem). Předkladatel Koncepce přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeb a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Tabulka 12.1 Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů

Referenční cíl Otázky pro hodnocení a výběr projekt ů z hlediska životního prostředí


Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek?


Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrace škodlivn v ovzduší: 1. suspendovaných částic 2. snížení koncentrací v OZKO


Ovlivní projekt negativně krajinný ráz?


Chránit ohniska (hot spots) biodiverzity Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne]



R-08-29 92


Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně.

Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV)

Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? Může projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV?


Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpečných odpadů?

Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem .

Přispěje projekt ke zvýšení či snížení hlukové zátěže? Pokud ano, tak jakou měrou?


Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby šetrného cestovního ruchu?


Přispěje projekt k rozvoji šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky?

12.3 Indikátory (kritéria) podpory projekt ů v oblasti veřejného zdraví Na základe identifikace možných vlivů Marketingové strategie na veřejné zdraví v rámci realizace projektů podporovaných z rozpočtu předkladatele, byl navržen soubor kritérií pro jejich výběr. Stejně jako v případě indikátorů v oblasti veřejného zdraví pro hodnocení (monitorování) Marketingové strategie nejsou zpracovatelem SEA doporučovány žádné konkrétní indikátory a případné využití vybraných kritérií je ponecháno na rozhodnutí předkladatele Koncepce podle typu předkládaných projektů a podmínek výběrového řízení. Kritéria pro výběr projektů v oblasti veřejného zdraví jsou obsahem přílohy č. 5.

13. VLIVY KONCEPCE NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ



R-08-29 93

Hlavní relevantní strategické dokumenty, které byly použity pro stanovení referenčních cílů ochrany veřejného zdraví (relevantních cílů prevence a podpory zdraví) k hodnocení na mezinárodní, národní a regionální úrovni jsou následující:

� Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století

� Národní program pro zdraví a životní prostředí (NEHAP) � Zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve

stáří), V rámci hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví byl posouzen vliv prioritních os a opatření ve vztahu k cílům programu Zdraví pro 21. století, jehož některé cíle se shodují s cíli Národního programu pro zdraví a životní prostředí (NEHAP) a se zásadami Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří). Podrobné výsledky hodnocení vlivu opatření Marketingové strategie na referenční cíle ochrany veřejného zdraví jsou uvedeny v příloze č. 5. Závěry hodnocení vlivů Koncepce na ochranu veřejného zdraví se promítly do následujících doporučení: Prioritní osa 1: Spolupráce Doporučení: Do pracovní skupiny pro implementaci Marketingové strategie by měli být zařazeni odborníci, kteří kontrolují subjekty, zainteresované v cestovním ruchu, protože mezi členy pracovní skupiny nejsou instituce, chránící životní prostředí a zdraví. Prioritní osa 2: Marketing Priorita Domácí klientela Doporučení: V rámci cestovního ruchu nepodporovat rozvoj heren a existenci hracích automatů uvnitř rekreačních zařízení. Podpořit místní obchůdky v blízkosti rekreačních zařízení a míst, kde se rekreace odehrává, s místně charakteristickými výrobky, včetně produktů zdravé výživy. Prioritní osa 2: Marketing Priorita Zahrani ční klientela Doporučení: Zaměřit se na aktivity využitelné i pro seniory. Například doplnit plánovaná golfová hřiště novými možnostmi fyzických aktivit i pro ostatní skupiny populace, které podpoří fyzickou a duševní aktivitu a budou pro ně přístupné a dostupné (např. petang, ad.). Prioritní osa 3: Realizační předpoklady cestovního ruchu Konkrétní doporučení pro vybraná opatření 3. prioritní osy jsou uvedena v příloze č. 5.



R-08-29 94

14. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ Ů Předmětem tohoto vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je „Aktualizace marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013“, aktualizace do roku 2015, zahrnující území Moravskoslezského kraje a území turistických oblastí Jeseníky a Beskydy-Valašsko v Olomouckém a Zlínském kraji. Mapa dotčeného území je přílohou č. 1. Uvedená „Aktualizace marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013“ (dále také Marketingová strategie, případně Koncepce) je základním dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na uvedené období. Jejím cílem je podpora a rozvoj nástrojů, umožňujících rozvoj cestovního ruchu, jako jednoho z alternativních směrů rozvoje Moravskoslezského kraje oproti předchozímu a částečně i stávajícímu rozvoji, založenému především na rozvoji průmyslu s odpovídajícími negativními dopady na stav životního prostředí. Koncepce tedy není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu (budování infrastruktury), ale je především souhrnem marketingových nástrojů, které rozvoj cestovního ruchu budou podporovat. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle zákona ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Procedura posouzení Koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. První kapitolou vyhodnocení je úvod. Druhá kapitola vyhodnocení pojednává o obsahu a cílech Marketingové strategie a jejich vztazích k jiným koncepcím. Návrh Koncepce je ve své návrhové části členěn na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování strategických dokumentů. Zpracovatel a předkladatel Marketingové strategie stanovili prioritní osy a priority, které jsou naplňovány prostřednictvím opatření a konkrétními aktivitami (skupinami projektů, projekty) podporovanými v rámci implementace Koncepce. Marketingová strategie se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část Analýza Moravskoslezského kraje jako destinace Analýza trendů v cestovním ruchu Analýza poptávky Analýza nabídky Organizace cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Analýza konkurence – Pozice ČR mezi vybranými zeměmi Evropy Syntéza SWOT analýza



R-08-29 95

Prioritní osy cestovního ruchu Prioritní osa 1 Spolupráce Prioritní osa 2 Marketing Prioritní osa 3 Realizační předpoklady CR Návrhová část Návrhová část Vize Strategie


Akční plán Akční plán prioritní osy 1 Spolupráce Akční plán prioritní osy 2 Marketing Akční plán prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Investiční příležitosti Prioritní osy Marketingové strategie se skládají z následujících priorit a opatření:


1. prioritní osa Spolupráce

2. prioritní osa Marketing

3. prioritní osa Realizační předpoklady CR

1. priorita




TO Jeseníky




6. priorita





R-08-29 96

Třetí kapitola vyhodnocení podává informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobném vývoji bez provedení koncepce. V kapitole jsou popsány základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území ve všech relevantních sektorech životního prostředí:

• Ovzduší (emisní situace, imisní situace) • Příroda a krajina, včetně lokalit soustavy Natura 2000 • Voda (zásobování obyvatelstva pitnou vodou, odvádění odpadních vod, jakost

povrchových vod, jakost podzemních vod, atd.) • Odpady • Půda • Les • Staré ekologické zátěže.

Ve třetí kapitole jsou rovněž uvedeny stávající problémy životního prostředí v dotčeném území (viz níže seřazeno hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí):

Příroda a krajina (hlavní potenciální střety) � velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek,

průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb � tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany � narušování krajinného rázu stožárovými stavbami (např. větrné elektrárny) � narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny � šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, � zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 Ovzduší (klíčový problém ŽP Moravskoslezského kraje – nejhorší situace v rámci ČR) � znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů, predevším suspendovanými částicemi frakce

PM10, oxidy dusíku, oxidem siřičitým a přízemním ozónem, způsobené koncentrací zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (hutě a koksovny, energetika),

� znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti

� emise z dopravy, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10 , ale i oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí

Hluk � hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou

dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda � zajištění odkanalizování a čištění odpadních vod u aglomerací nad 2 000 EO pro splnění

odloženého naplnění Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, a to zejména pro svou velkou finanční náročnost,

� nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV, který vede ke znečištění vodních toků



R-08-29 97

Půda � existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny a snižováním

estetiky krajinného rázu � pokračující úbytek zemědělské půdy Horninové prostředí, staré ekologické zátěže � sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje

pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel (např. prameniště Nová Ves Ostrava),

� zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů,

� devastace poddolovaných území, nedostatečné odstraňování a náprava škod, � staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení Odpadové hospodářství � rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů � nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů � neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů � rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vytříděného odpadu. Čtvrtá kapitola vyhodnocení uvádí charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. V souvislosti s tím je třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je potřebné zvlášť důsledně vyhodnocovat potenciální dopady projektů podporovaných Marketingovou strategií z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí. Jedná se konkrétně o následující oblasti:

• Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o oblasti velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

• Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí. Jedná se o jádrovou a východní část zájmového území, kde koncentrace škodlivin v ovzduší dosahují nejvyšších hodnot v rámci České republiky.

V páté kapitole vyhodnocení jsou diskutovány současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro realizaci Marketingové strategie. Jedná se o současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí, kterým jsou zejména území soustavy Natura 2000. Protože na základě stanovisek orgánů ochrany přírody a krajiny nelze vyloučit významný vliv Koncepce na území soustavy Natura 2000, byla Koncepce dále podrobena vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které tvoří příl. č. 4 Vyhodnocení. V kapitole 5 jsou rovněž popsány hlavní současné problémy v oblasti veřejného zdraví:



R-08-29 98

V šesté kapitole vyhodnocení jsou stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí, které tvoří základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů Marketingové strategie s požadavky na ochranu životní prostředí. Referenční cíle, uvedené v následující tabulce, především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé prioritní osy, opatření, ale především aktivity ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální. Tabulka Referenční cíle ochrany životního prostředí

Referenční cíle ochrany životního prostředí pro MS CR MSK

1 Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek – především suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a těkavých organických látek

2 Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, především velikosti PM10 a PM2,5 , pod úroveň platných limitů, především v OZKO

3 Chránit ohniska („hot-spots“) biodiverzity. 4 Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny 5 Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) 6 Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných 7 Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem .

8 Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby šetrného cestovního ruchu

9 Podporovat rozvoj šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky

V kapitole jsou rovněž formulovány cíle ochrany veřejného zdraví, ale vzhledem k charakteru posuzování jsou tyto cíle považovány za doplňkové, zejména vzhledem k velmi omezeným možnostem stanovit a zejména vyhodnotit u některých cílů během doby trvání realizace Marketingové strategie průkazné indikátory její implementace. Vlastní vyhodnocení vlivu Marketingové strategie na životní prostředí obsahuje kapitola 7 vyhodnocení. Hodnocení je provedeno ve třech úrovních (celkové hodnocení Koncepce, hodnocení prioritních os a opatření a hodnocení aktivit) a jeho výsledky je možno shrnout následovně: Celkové hodnocení Z hlediska vlivů Marketingové strategie na životní prostředí a veřejné zdraví je důležitá vzájemná interakce stavu životního prostředí s deklarovanou ambicí rozvoje cestovního ruchu. V této souvislosti se jedná především o současnou nevyhovující kvalitu životního prostředí v části Moravskoslezského kraje, která se může stát jedním z limitů rozvoje cestovního ruchu. A to ať už přímo – snížením atraktivity kraje, případně některých jeho lokalit pro cestovní ruch, tak i zprostředkovaně – tedy vývoj image oblasti jako území s nekvalitním (vnímáno „nezdravým“) životním prostředím. A to přesto, že skutečnost je, respektive může být postupně v celém kraji nebo aktuálně v některých jeho částech zcela jiná. V souladu s výše uvedenou skutečností zpracovatel SEA doporučil předkladateli Koncepce doplnit SWOT analýzu o slabou stránku limitování rozvoje cestovního ruchu stavem životního prostředí v Moravskoslezském kraji a současně i potenciálními hrozbami dalšího zhoršování pro cestovní ruch, např.:



R-08-29 99

- další zhoršování znečištění ovzduší a rozšiřování oblasti se zvýšenými koncentracemi znečištění v ovzduší

- překračování limitů i v typicky „turistických“ oblastech (Bílý kříž, Čeladná) - snížení hodnoty přírodních atraktivit území rozšiřováním infrastruktury

cestovního ruchu do citlivých oblastí přírody a krajiny - těžba uhlí v Beskydech - ad.

Doplnit SWOT analýzu o příležitosti: - rozvoj šetrných forem cestovního ruchu - synergie zlepšování kvality životního prostředí v kraji pro život a zdraví

obyvatel a rozvoj cestovního ruchu - zájem aktérů cestovního ruchu na zachování (ochraně) přírodních atraktivit

území jako významného zdroje cestovního ruchu v území Vyhodnocení vize V rámci vyhodnocení vize zpracovatel SEA doporučil zdůraznit rozvoj zaměřený na šetrné formy cestovního ruchu a v rozšířené vizi doplnit růst návštěvnosti pouze o diferencovaný růst v závislosti na podmínkách destinací. Vyhodnocení prioritních os a opatření Vliv prioritní osy č. 1 Spolupráce lze celkově hodnotit převážně jako pozitivní. Vliv obou priorit prioritní osy č. 2 Marketing lze za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů celkově hodnotit jako převážně neutrální nebo pozitivní. Dalšími předpoklady je respektování doporučení k uvážlivé podpoře GPS navigace pro turistické aktivity, zvážení způsobu propagace lokalit UNESCO s cílem zaujmout vhodnou cílovou skupinu a upravit opatření zaměřené na komunikaci dopravní dostupnosti s cílem preference hromadné dopravy (vlak, autobus). Vliv všech sedmi priorit prioritní osy č. 3 Realizační předpoklady cestovního ruchu lze za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů celkově hodnotit jako převážně neutrální nebo pozitivní. Dalšími předpoklady jsou:

- pečlivě posuzovat výstavbu parkovišť u přírodních atraktivit z hlediska zamezení podpory individuální automobilové dopravy

- preferovat podporu půjčoven kol oproti půjčovnám automobilů - rozdělit opatření zaměřené na rozvoj lyžařských areálů pro sjezdové lyžování a rozvoj

běžeckých tras - posoudit rozvoj lázeňství z hlediska aktuálního znečištění ovzduší v kraji

Z tabelárně provedeného hodnocení vyplývá, že opatření prioritních os nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a potenciálně silný negativní vliv některé z aktivit v rámci opatření je mezi desítkami navržených aktivit výjimečný. Zde však bude záležet na konkrétním provedení a lokalizaci aktivit, které uvedená opatření zakládají a na výběru projektů, který musí vyloučit podporu projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 6, slovní komentář v textu kapitoly.



R-08-29 100

Vyhodnocení aktivit V akčním plánu je zařazeno: 10 aktivit prioritní osy 1 Spolupráce 40 aktivit prioritní osy 2 Marketing 339 aktivit prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Při vyhodnocování aktivit akčního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví vycházel zpracovatel SEA z posouzení aktivit postupem, uvedeným v kap. 6.2. Vyhodnocení, vůči stanoveným referenčním cílům životního prostředí. Obdobně jako v případě opatření i aktivity akčního plánu prvních dvou prioritních os jsou z hlediska vlivů na životní prostředí neutrální, nebo nejsou relevantní. Akční plán 3. priority Realizační předpoklady cestovního ruchu, který obsahuje 339 aktivit již zahrnuje některé projekty, které mohou mít potenciálně významný vliv na životní prostředí, byť jde jen o malé procento ze všech uvedených aktivit. V tomto případě jsou aktivity posouzeny vzhledem k celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Doplněn je také přehled vlivů na EVL a ptačí oblasti (viz naturové hodnocení – příl. č. 4 vyhodnocení). Tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář v textu kapitoly. Většina aktivit jednotlivých priority nemá negativní vliv na životní prostředí za předpokladu kvalitního a odpovědného výběru projektů. Zvláštní pozornost musí být věnována 54 projektům, které jsou v hodnocení explicitně jmenovány. V osmé kapitole vyhodnocení jsou navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí. Charakter Marketingové strategie, jako koncepčního materiálu, neumožňuje vzhledem k nezbytně obecnému charakteru opatření identifikovat specifické vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Ty bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých projektů, podporovaných v rámci Marketingové strategie v rámci procedur územního a stavebního řízení, v některých případech také posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, případně naturového hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Hlavním cílem hodnocení Marketingové strategie v rámci procedury SEA proto bylo posouzení, zda je v návrhu Koncepce dostatečně integrována environmentální problematika, případně zda neobsahuje návrhy, které by mohly představovat potenciální rizika pro životní prostředí. Na základě tohoto hodnocení byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci možných závažných negativních vlivů na životní prostředí. V deváté kapitole vyhodnocení je uvedena posuzovaná varianta a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů. Z hlediska zkoumaných variant je možno konstatovat, že hodnocená Marketingová strategie je vázána k předmětnému území, a proto byla v rámci přípravy řešena v jedné variantě umístění. Nicméně je třeba zdůraznit, že hodnocená verze Marketingové strategie je výsledkem zvažování a hodnocení řady různých pracovních variant, které byly v průběhu přípravy Koncepce projednávány. Program proto reflektuje zhodnocení potřeb dotčeného území z hlediska cestovního ruchu.



R-08-29 101

Vyhodnocení vlivů Marketingové strategie na životní prostředí bylo zpracováno na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a vychází ze Závěrů zjišťovacího řízení podle § 10d) citovaného zákona. Vyhodnocení využívá také podnětů, připomínek a doporučení zaslaných v rámci zjišťovacího řízení i mimo ně. V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustava Natura 2000). Zpracovatel i předkladatel Marketingové strategie poskytli zpracovateli SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné Koncepce. V desáté kapitole vyhodnocení jsou navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu Marketingové strategie na životní prostředí. Pro sledování vlivů implementace Koncepce na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví byly navrženy příslušné indikátory, které jsou uvedeny v následující tabulce. K tomu, aby bylo možno sledovat vliv Marketingové strategie na životní prostředí pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocení projektů, podporovaných Marketingovou strategií. Tabulka Návrh environmentálních indikátorů

Referenční cíl Indikátor Jednotky/ způsob měření

Definice


Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) SO2 c) NOx d) VOC

tis. tun/rok Emise znečišťujících látek za určité časové období


Koncentrace suspendovaných částic v OZKO

ug/m3 Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší


Rozloha ohnisek biodiverzity

%

Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další).


Míra změny krajinného rázu

počet Počet aktivit, jejichž implementace způsobila změnu krajinného rázu

Chránit povrchové a Znečištění Počet Havarijních znečištění



R-08-29 102

Referenční cíl Indikátor Jednotky/ způsob měření Definice

podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV)

povrchových a podzemních vod

povrchových a podzemních vod


Snížení produkce nebezpečných odpadů

% Snížení produkce nebezpečných odpadů za sledované období (%)

Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem

Hluková zátěž obyvatel

Počet obyvatel

Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročený limitem hluku.


Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Počet projektů

Počet projektů, zahrnujících environmentální vzděláváním výchovu či osvětu pro podporu šetrného cestovního ruchu


Ekologicky šetrná turistika

Počet projektů

Počet projektů, ekologicky šetrné turistiky

V jedenácté kapitole vyhodnocení je uveden stručný popis opatření navrhovaných k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Koncepce. Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Marketingové strategie bude - vedle kvalifikovaného výběru projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů, podporovaných v rámci Marketingové strategie. Tato kontrola bude prováděna mimo jiné pomocí monitorovacích ukazatelů navržených v kapitole 10 tohoto vyhodnocení. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během implementace Koncepce je předkladatel - na základě požadavků citovaného zákona - povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom příslušný úřad, tedy Ministerstvo životního prostředí ČR, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o adekvátní změně Koncepce. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při realizaci projektů, přes uložení nápravných opatření, až po zastavení finanční pomoci (týká se pochopitelně jen projektů financovaných z rozpočtu předkladatele). V kapitole 11 jsou rovněž uvedena opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů potenciálních projektů, protože konkrétní vlivy Marketingové strategie na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou až v případě realizace konkrétních projektů, podporovaných v jeho rámci. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů Koncepce na životní prostředí proto bude posuzování konkrétních projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rámci standardních procedur územního a stavebního řízení, procedury posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na ŽP, u vybraných projektů a v rámci případných výběrových řízení, dojde-li ke (spolu)financování ze strany předkladatele.



R-08-29 103

Dvanáctá kapitola vyhodnocení popisuje navržené indikátory (kritéria) pro výběr projektů. Environmentální hodnocení projektů při jejich výběru (rozhodování, zda budou podpořeny uvedenou Marketingovou strategií) by mělo být z hlediska vlivů implementace Koncepce prováděno pomocí environmentálních indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o podpoře konkrétního projektu. Hodnocení dle environmentálních kritérií by tedy mělo být součástí souhrnného hodnocení konkrétního projektu nejen v rámci standardních procedur (dle stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na ŽP), ale také v rámci přípravy podmínek výběrových řízení při (spolu) financování projektů. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí7. Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska životního prostředí. Část projektů bude financována privátními nositeli záměrů. V těchto případech může environmetální hodnocení projektů podporovaných v rámci Koncepce spolurozhodovat pouze o přidělení podpory, ale nikoliv o realizaci či nerealizaci projektu. Ale i u takových projektů se uplatní jako nástroj výběru projektů procedura posouzení vlivů záměrů na životní prostředí nebo hodnocení v rámci stavebního řízení, tak jak je uvedeno v předchozích kapitolách Vyhodnocení. Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce Tato kritéria by měla být začleněna do systému podpory projektů v rámci Marketingové strategie. Předkladatel programu přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeba a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Tabulka Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů



Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek?


Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrace škodlivn v ovzduší: 1. suspendovaných částic 2. snížení koncentrací v OZKO


Ovlivní projekt negativně krajinný ráz?


Chránit ohniska (hot spots) biodiverzity Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne]

7 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prostředí, je třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy

významně převažují nad jeho případnými vlivy negativními a současně žádný jeho případný negativní vliv na životní prostředí není nepřijatelný.



R-08-29 104


Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně.

Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV)

Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? Může projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV?


Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpečných odpadů?

Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem .

Přispěje projekt ke zvýšení či snížení hlukové zátěže? Pokud ano, tak jakou měrou?


Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby šetrného cestovního ruchu?


Přispěje projekt k rozvoji šetrné (ekologicky únosné) turistiky, zejména ekoturistiky?

Ve třinácté kapitole vyhodnocení jsou posouzeny vlivy Marketingové strategie na veřejné zdraví. V uvedené kapitole a zejména v příloze č. 5 Koncepce jsou uvedena doporučení, směřující k tomu, aby Koncepce měla co nejmenší dopad na veřejné zdraví.



R-08-29 105

15. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁD ŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Zpracovateli vyhodnocení byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí ČR, odboru posuzování vlivů na životní prostředí, předána následující vyjádření obdržená ve smyslu § 10 c, odstavec 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Ve vypořádání jsou také uvedena vyjádření obdržená v rámci procedury účasti veřejnosti (získaná na veřejném pracovním semináři a obdržená na Internetovou adresu týmu zpracovatele). Odbor posuzování vlivů na ŽP MŽ ČR obdržel celkem 18 vyjádření, 13 z nich obsahovalo připomínky, vztahujících se k Oznámení koncepce (Marketingové strategie), která byla využita jako podklad pro vydání závěru zjišťovacího řízení. Další vyjádření bylo zasláno zpracovateli na základě semináře, v němž byla prezentována procedura SEA. Přehled připomínek je zachycen v níže uvedené tabulce.

Odesilatel vyjádření Kontaktní adresa

Č.j.: Ze dne

Ministerstvo životního prostředí odbor péče o krajinu

Vršovická 65, 100 10 Praha 10

1189/610/08 18929/ENV/09

17.03.2009

Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod


758/740/09 26.03.2009

Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší


959/820/09 02.04.2009

Ministerstvo životního prostředí odbor odpadů,


700/ENV/CZ 23.04.2009

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava

HOK/OV-2367/215.1.2/09 30.03.2009

Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Ostravě

Korejská 12, 702 00 Ostrava

NPÚ-381/1297/2009 03.04.2009

Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky AOPK

Šumperská 93, 790 01 Jeseník

691/JS/09 31.03.2009

Statutární město Karviná Náměstek primátora

Fryštátská 72/1, 733 01 Karviná-

Fryštát MMK/50369/2009 08.04.2009

Město Bohumín Masarykova 158, 735 81 Bohumín

Mubo/ZPS/2009/549/KI 03.04.2009

Magistrát města Opavy odbor životního prostředí

Horní nám. 69, 746 26 Opava

MMOP 28089/2009/ZIPR-HrJ 02.04.2009



R-08-29 106

Odesilatel vyjádření Kontaktní adresa

Č.j.: Ze dne

oddělení ochrany přírody a krajiny Magistrát města Frýdku-Místku odbor životního prostředí a zemědělství

Radniční 1148, 738 22 Frýdek-

Místek OŽPaZ/01777/2009/Har/246 10.04.2009

Městský úřad Bruntál odbor životního prostředí a zemědělství

Nádražní 20, 792 01 Bruntál

OZP/22383-09/513-2009/pzd 04.04.2009

Městský úřad Bruntál Odbor životního prostředí a zemědělství

Nádražní 20, 792 01 Bruntál

OZP/22383-09/513-2009/skr 23.03.2009

Městský úřad Český Těšín odbor výstavby a životního prostředí

Nám. ČSA 1/1, 737 01 Český

Těšín MUCT/9412/2009 14.04.2009

ČIŽP, oblastní inspektorát Ostrava

Valchařská 15 702 00 Ostrava

ČIŽP/49/IPP/0905069.002/09/VMJ 9.4.2008 (překlep)

Podstata příslušného vyjádření a vypořádání zpracovatele vyhodnocení koncepce V následujícím přehledu jsou postupně uvedeny podstatné relevantní údaje z vyjádření podaných ke zveřejněnému oznámení a jejich vypořádání zpracovatelem vyhodnocení. Ministerstvo životního prostředí odbor péče o krajinu Při realizaci „Strategie“ požaduje dodržovat všechny relevantní právní předpisy na ochranu životního prostředí tak, aby nedošlo k ohrožení ani oslabení ekologické stability předmětného území, a to zejména v oblasti prvků systému ekologické stability území, krajinného rázu a VKP. Návrhy posuzovat v rámci procesu E.I.A. od počátku fáze jejich přípravy. Vypořádání připomínek: Dodržování všech relevantních předpisů, byť vyplývá z legislativy ČR, je uvedeno v závěrečném doporučení Koncepce a bude zdůrazněno při zapracovávání připomínek ze stanoviska MŽP do finální verze Koncepce. Nutnost posuzování všech projektů, které spadají pod zákon č. 100/2001 Sb. (EIA) je uvedeno v řadě kapitol Koncepce, stejně jako nezbytnost posoudit projekty podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., pokud to jejich charakter vyžaduje.. Ministerstvo životního prostředí , odbor ochrany vod (připomínka č. 7 ZZŘ) V předložené koncepci záměru není uvedeno, že posuzované území Moravskoslezského kraje se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Jeseníky a Beskydy. Na základě posouzení předložené koncepce „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2009 – 20013“, podmiňuje odbor ochrany



R-08-29 107

vod svůj souhlas se záměrem dodržením požadavků ochrany vod. Zároveň také žádá, aby v následují dokumentaci bylo doplněno, že zájmové území je situováno v CHOPAV Jeseníky a Beskydy. Vypořádání připomínek: Dodržování všech relevantních předpisů v oblasti ochrany vod je uvedeno v závěrečném doporučení Koncepce a bude zdůrazněno při zapracovávání připomínek ze stanoviska MŽP do finální verze Koncepce. Problematika CHOPAV byla doplněna v přiměřeném rozsahu do textu Analýzy stavu ŽP. Problematika ochrany vod se stala součástí sady referenčních cílů ochrany ŽP. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší (připomínka č. 1 ZZŘ) Požaduje, aby byly při naplňování cílů výše uvedené koncepce zohledněny cíle a opatření uvedené v Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Vypořádání připomínek: Cíle Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší byly podkladem pro stanovení referenčních cílů ŽP. Kvalita ovzduší je považována za jeden ze dvou největších problémů ŽP kraje relevantních k posuzované Koncepci. Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů (připomínka č. 12 ZZŘ) Na straně 24 je uvedeno, že v roce 2006 klesla v Moravskoslezském kraji celková produkce odpadů o cca 176 kt. Dle Statistické ročenky ŽP naopak došlo v roce 2006 k nárůstu celkové produkce odpadů v MSK oproti roku 2005 z 5 285 tis. t na 5798 tis. t. K oznámení koncepce nemá odbor odpadů další připomínky. Vypořádání připomínek: Překlep byl odstraněn. Mezi léty 2006 a 2005 se v MSK zvýšila produkce odpadů. Produkce naopak poklesla až meziročně mezi léta 2007 a 2006. Údaje byly opraveny. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (připomínka č. 2 a 3 ZZŘ) Krajská hygienická stanice MSK doporučuje, aby v procesu zjišťovacího řízení byl materiál doplněn:

1. v kapitole C.3 Základní charakteristiky stavu ŽP – HLUK, o podrobnější charakteristiku současné hlukové situace související se stávající dopravní zátěží a posouzení vlivu koncepce na tuto hlukovou situaci.

2. v kapitole C.3 Základní charakteristiky stavu ŽP – VODA, o uvedení potenciálu rekreačního využití povrchových vod (kapacity a kvalita koupacích oblastí)

3. v kapitole D Předpokládané vlivy na ŽP a veřejné zdraví, rozpracovat závěry SWOT analýzy s uvedením posouzení dopadu na zdraví lidí (pozitivní, negativní –



R-08-29 108

socioekonomické dopady, zdravotní stav aj.) s možností upřesnění dle jednotlivých oblastí cestovního ruchu v kraji.

Vypořádání připomínek: Ad 1: Problematika hluku byla zapracována do příslušné kapitoly Analýza ŽP Moravskoslezského kraje. Ad 2: Problematika rekreačního potenciálu povrchových vod (kapacita a kvalita koupacích oblastí) byla zapracována do kapitoly Analýza ŽP Moravskoslezského kraje a je podrobně rozpracována v kap. 5 Vyhodnocení – Vlivy na zdraví. Ad 3: Dopady na zdraví lidí byly rozpracovány na návrhovou část Koncepce, především v rámci přílohy č. 5 Vyhodnocení – Vlivy na zdraví. Závěry posouzení vlivů na zdraví jsou uvedeny v příslušných kapitolách vyhodnocení. Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Ostravě (připomínka č. 13 ZZŘ) Doporučuje zaměřit se i na dopady do oblasti kulturního dědictví. Vypořádání připomínek: Analytická část koncepce byla doplněna o podrobnou charakteristiku ochrany kulturních památek a při hodnocení aktivit byla otázka kulturního dědictví vzata v úvahu. Vzhledem k obecnému charakteru opatření a toho, že aktivity nejsou specifikovány, nelze v této fázi vyhodnotit vliv Koncepce na kulturní dědictví s výjimkou toho, že kulturní dědictví je považováno za jeden z významných zdrojů cestovního ruchu a Koncepce věnuje památkám významnou pozornost. Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Ve svém stanovisku Správa CHKO Jeseníky nevyloučila významný vliv koncepce na Ptačí oblast Jeseníky a evropsky významné lokality. Nelze uspokojivě analyzovat a předpokládat vlivy koncepce na ŽP, jako je tomu u tohoto oznámení, bez současného rozlišení charakteru území. Vlivy koncepce a příslušná opatření k jich eliminaci budou jiné, než lze očekávat v průmyslové zóně Ostravy. Z hlediska analýzy a předpokládaných vlivů posuzujeme oznámení jako odtažité, nekonkrétní a nedostatečné. Není možné vyhovět požadavku MŽP na konkretizaci vlivů na předměty ochrany na území CHKO Jeseníky. Nejmenuje žádné konkrétní projekty, vycházející z koncepce, na které by bylo možné konkrétně reagovat. Dokumentace EIA by měla ze všech hledisek konkrétně posoudit vliv koncepce. Vypořádání připomínek: Oznámení bylo zpracováno v souladu s přílohou č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. a nemohlo do něho být zakomponováno hodnocení projektů, neboť v době oznámení nebyly projekty identifikovány v plném rozsahu. Oznámení vyžaduje uvedení osnovy Koncepce, což bylo splněno, obdobně jako uvedení informací o stavu ŽP v Moravskoslezském kraji.



R-08-29 109

Dokumentace SEA posuzuje vliv koncepce v závislosti na konkretizaci údajů, v koncepci uvedených (aktivity nejsou podrobně specifikovány tak, aby umožnily hlubší posouzení – není uvedena lokalizace, kapacity, objemy, apod.) a v souladu s metodikou hodnocení. Ve vyhodnocení je uvedeno téměř 20 aktivit, na něž zpracovatel SEA a naturového posudku upozorňují a vyžadují jejich pečlivé a důsledné posouzení, budou-li se realizovat. Statutární město Karviná Náměstek primátora Statutární město Karviná požaduje pokračovat v procesu posuzování vlivu na ŽP a při vyhodnocení koncepce zohlednit a zapracovat do dokumentace následující:

- využití rekultivovaných území (Louky, Darkov, Doly) pro rekreační využití, - zapojení kulturních a technických památek v Karviné-Doly pro kulturu, poznání a

zábavu, - zapojení přírodních oblastí v Karviné – Staré Město pro cykloturistiku, kulturu,

poznání a zábavu. Vypořádání připomínek: Výše uvedené návrhy budou doporučeny předkladateli Koncepce, neboť jsou v souladu referenčními cíli ŽP. Město Bohumín (připomínka č. 6 ZZŘ) Zaslaný materiál je pro praktické vyjádření špatně prezentovatelný. Z materiálu není zřejmé, co je konkrétně předmětem koncepce (které lokality, jaká zařízení…). K předloženému znění nemá žádné zásadní připomínky. Pro úplnost ve výčtu Ptačích oblastí na území MSK schází uvést i Ptačí oblast „Heřmanský stav, Odra, Poolší“. K požadovaným vyjádřením, týkajících se doporučeného, uvádí: Ad 1) doporučení zaměřit vyhodnocení na ochranu přírody a krajiny (i s důrazem na krajinný ráz), na dopravní dostupnost a obslužnost (i z pohledu nárůstu znečištění ovzduší – jak z dopravních prostředků, tak sekundární prašností), na hlukovou zátěž. Ad 2) varianty uvádět jen vyjímečně – prioritní je varianta nejšetrnější k ŽP. Měla by ale zajistit splnění cílů koncepce. Vypořádání připomínek: V dokumentu oznámení nebyly uvedeny aktivity (projekty), neboť v době oznámení nebyly projekty identifikovány v plném rozsahu, včetně jejich lokalizace. Oznámení vyžaduje v uvedené fázi uvedení osnovy Koncepce, což bylo splněno. V rámci vyhodnocení jsou hodnoceny priority, opatření i aktivity. Aktivity (projekty) v koncepci uvedené nejsou podrobně specifikovány tak, aby umožnily hlubší posouzení – není uvedena lokalizace, kapacity, objemy, apod.). proto je nezbytným krokem posouzení vlivů záměrů na životní prostředí v rámci procedur EIA, resp. naturového hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo v rámci řízení podle stavebního zákona.



R-08-29 110

Magistrát města Opavy odbor životního prostředí oddělení ochrany přírody a krajiny Koncepce neuvádí konkrétní záměry, ale zřejmě nedojde k negativnímu dopadu na zemědělskou půdu. Z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem nemáme k předložené dokumentaci podstatné připomínky. Nepředpokládají významný vliv předmětné koncepce na nakládání s odpady. Nepředpokládají významný vliv předmětné koncepce na zájmy ochrany ovzduší. Z hlediska zájmů chráněných lesním zákonem nejsou k předložené dokumentaci podstatné připomínky. Lze pravděpodobně předpokládat ohrožení zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Požadují analýzu interakce marketingové strategie s koncepcí strategie ochrany přírody MSK a uvedení rozporů do souladu s touto koncepcí ochrany přírody. Vypořádání připomínek: Cíle Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK byly základem pro formulaci referenčních cílů ŽP a byly použity k vyhodnocení Koncepce. Magistrát města Frýdku-Místku odbor životního prostředí a zemědělství Předložená koncepce neobsahuje charakteristiku jednotlivých projektů, které budou na základě koncepce realizované. Bez připomínek, pokud budou zachovány ÚSES, nebude narušen krajinný ráz a nebude docházet k poškozování či ničení významných krajinných prvků. Jaký dopad bude mít marketingová strategie v MSK na produkci odpadů a nakládání s nimi je nutné posuzovat v případě konkrétních projektů realizovaných v rámci strategie. Bez připomínek, pokud lesy budou i nadále plnit všechny ekologické, společenské i hospodářské funkce, a to jak produkční tak mimoprodukční, bez ohledu na to, kdo je jeho vlastníkem. Vypořádání připomínek: V dokumentu oznámení nebyly uvedeny aktivity (projekty), neboť v době oznámení nebyly projekty identifikovány v plném rozsahu, včetně jejich lokalizace. Požadavky na respektování chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny jsou součástí vyhodnocení. Městský úřad Bruntál odbor životního prostředí a zemědělství (připomínka č. 14 ZZŘ) Odpadové hospodářství, vodoprávní úřad, ochrana ovzduší – bez připomínek. Ochrana zemědělského půdního fondu, státní správa lesů – nemá k záměru věcných připomínek. Státní správa myslivosti – zájmy chráněné zákonem budou dotčeny, jelikož každá činnost odehrávající se v přírodě má dopad na životní podmínky zvěře a výkonu práva myslivosti, který je považován za veřejný zájem. Doporučení zaměřit se na aspekt rizika negativní změny krajinného rázu, jako důsledku neúměrné urbanizace volné krajiny, v souvislosti s rekreačním využíváním okolí vodní nádrže Slezská Harta.



R-08-29 111

Vypořádání připomínek: Problematice aktivit v oblasti Slezské Harty byla věnována ve Vyhodnocení dostatečná pozornost a relevantní aktivity byly identifikovány jako aktivity rizikové s nutností dalšího důsledného posouzení v případě, že budou navrženy k realizaci. Aktivity (projekty) v koncepci uvedené nejsou podrobně specifikovány tak, aby umožnily hlubší posouzení – není uvedena lokalizace, kapacity, objemy, apod.). Proto je nezbytným krokem posouzení vlivů záměrů na životní prostředí v rámci procedur EIA, resp. naturového hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo v rámci řízení podle stavebního zákona. Městský úřad Český Těšín odbor výstavby a životního prostředí Požaduje aby byly hodnoceny následující vlivy:

1) Na všechny vodní toky, tj. včetně drobných a to z hlediska ovlivnění koryt, čistoty vod, vodní faunu a jejich migrační prostupnosti, nejen pro ryby, pokud je součástí strategie i výstavba nových komunikací.

2) Zájmové území je zatíženo nadměrnou produkcí škodlivin. Doporučuji zkvalitnit životní prostředí městského regionu, kde se soustředí největší počet obyvatelstva, např. vybudování nových atraktivních parků a jejich intenzivní dlouhodobá údržba, dále naučných stezek, cyklostezek. Příspěvek na vybudování střešních zahrad (intenzivních nebo extenzivních), pohledově exponovaných.

3) Zahrnout do koncepce náklady na dotace pro nákup i provoz techniky na komunikace a zpevněné plochy za účelem snížení sekundární prašnosti ve městě (v rámci výstaveb nových komunikací, profesionálně navrženou výsadbu a dosadbu zeleně)

Vypořádání připomínek: Ad 1) Podmínka byla respektována v rámci doporučení pro posuzování projektů v případě, že budou realizovány. Aktivity (projekty) v koncepci uvedené nejsou podrobně specifikovány tak, aby umožnily hlubší posouzení – není uvedena lokalizace, kapacity, objemy, apod.). Proto je nezbytným krokem posouzení vlivů záměrů na životní prostředí v rámci procedur EIA, resp. naturového hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo v rámci řízení podle stavebního zákona. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava Požaduje 1) Aby Koncepce byla zpracována variantně v takových bodech (strategických opatřeních), které se týkají vlastního praktického (např. stavebního) ovlivnění krajiny v jednotlivých mikroregionech. Důvodem je zabránit, aby krajina zatížená dalšími stavbami neztratila svoji atraktivitu pro šetrný cestovní ruch. 2) Hodnotné lokality by neměly být cestovním ruchem vůbec zatěžovány a měly by být v Koncepci striktně vyjmenovány 3) Upozorňuje na nesprávně uvedený název ArcelorMittal Ostrava, a.s., chybné neuvedení nevymístěné koksovny z centra města, opomenutí dopadu termicky aktivních hořících důlních odvalů a nutnost jejich sanace a vlivu velkých plošných rekultivačních prací na znečištění ovzduší. 4) Požaduje pro zmírnění dopadů z dopravy vhodně kombinovat omezení individuální automobilové dopravy a dostupné hromadné dopravy.



R-08-29 112

Vypořádání připomínek: Ad 1) Koncepce pokrývá všechny turistické oblasti Moravskoslezského kraje. Opatření jsou formulována natolik široce, že jejich rámec umožňuje variantní rozvoj na základě výběru projektů z téměř 400 aktivit, zařazených v Koncepci. Jejich následný výběr (viz doporučení šetrných forem CR, identifikace aktivit s potenciálně negativním vlivem na ŽP, ad. nahrazuje variantní řešení Koncepce. Ad 2) Koncepce není zpracována formou negativního vymezení území. Naopak navržené aktivity musí projít del svého charakteru posouzením dle zákona č. 100/2001 Sb., § 45i zákona č. 114/1992 Sb., nebo procedurami dle stavebního zákona, aby bylo rozhodnuto, zda se v konkrétním území mohou realizovat. Koncepce neobsahuje podrobné informace o záměrech, např. o jejich přesné lokalizaci. Ad 3) Úpravy byly provedeny dle návrhu Ad 4) Zpracovatel SEA požadoval ve svém doporučení k úpravě opatření v podstatě totéž a s názorem ČIŽP se ztotožňuje. Připomínky ze Závěru zjišťovacího řízení, výše nevypořádané: Připomínka č. 4: vyhodnotit, zda se Koncepce zabývá snížením sekundární prašnosti ve městě, výsadbou chodníků či jejich renovací, výsadbou zeleně ve městě. Vypořádání: Koncepce primárně neřeší snížení sekundární prašnosti, její cíl je od uvedených aktivit vzdálený. Z opatření a aktivit však plyne, že některé aktivity jsou minimálně n výsadbu či rekonstrukce zeleně zaměřeny – například rekonstrukce Komenského sadů v Ostravě (není blíže specifikováno), rekonstrukce sportovních a kulturních center, ad. Připomínka č. 5: vyhodnotit jak Marketingová strategie zohledňuje ochranu ZCHÚ, EVL, PO, zranitelných biotopů, ZCHD,a d. Vypořádání: Vyhodnocení vlivů na chráněné, resp. cenné části přírody a krajiny bylo hlavní složkou hodnocení. Viz hodnocení vlivů Koncepce na EVL a ptačí oblasti (příl. č. 4) a rčení referenčních cílů ŽP v oblasti ochrany přírody. Připomínka č. 8 a 9: Vyhodnotit vliv na vodní toky, vodní režim v krajině a další zájmy chráněné zákonem o vodách. Vyhodnotit možné znečištění vod. Vypořádání: Problematika vody patřila mezi 3 hlavní oblasti ŽP s nimiž byla vyhodnocena všechna opatření Koncepce. Vzhledem k obecné podobě opatření nemohlo být vyhodnocení tak detailní, jak je požadováno.



R-08-29 113

Připomínka č. 11: vyhodnotit jakým způsobem Koncepce řeší vybudování nových parků, naučných stezek a cyklostezek. Vypořádání: Je vyhodnoceno v rámci hodnocení opatření a aktivit. Uvedené záměry jsou součástí aktivit Koncepce



R-08-29 114

16. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

Na základě stávajících výstupů vyhodnocení vlivů Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 na životní prostředí lze konstatovat, že nebyly identifikovány takové negativní vlivy této Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, ať už se týká celkového vyhodnocení koncepce, tak i vyhodnocení její vize, prioritních os, priorit a opatření, které by znemožňovaly její schválení. Je však potřeba zdůraznit, že vzhledem k míře obecnosti Marketingové strategie, zejména rozsahu informací o 386 aktivitách (projektech) uvedených v Koncepci, bude možné specifické vlivy na jednotlivé složky životního prostředí stanovit až při hodnocení (výběru) projektů ucházejících se o podporu v rámci Koncepce a při dalším posouzení vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí před jejich realizací. Vzhledem k tomu, že specifikace projektů není součástí Marketingové strategie (není uvedena jejich přesná lokalizace, kapacity, rozsah a další faktory, které jsou k vyhodnocení nezbytné), bude potřeba věnovat důkladnou pozornost jejich vyhodnocení v rámci výběrových řízení na získání podpory i v rámci standardních procedur dle stavebního zákona, ve vybraných případech dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), resp. posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. V rámci Vyhodnocení však přes výše uvedené bylo na základě porovnání projektů uvedených v Koncepci s referenčními cíli ochrany životního prostředí a výstupy naturového hodnocení identifikováno 54 projektů, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Dalším důležitým prvkem Vyhodnocení Marketingové strategie je návrh environmentálních kritérií pro následné vyhodnocení projektů, jejichž využití by mělo být další pojistkou, aby implementace Koncepce neměla negativní vlivy na životní prostředí. Návrh stanoviska: Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.



R-08-29 115

Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice

V Praze, dne: ………. 2006 Č.j.: …………….

STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE

AKTUALIZACE MARKETINGOVÉ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO LÉTA 2009-2013,

AKTUALIZACE S VÝHLEDEM DO ROKU 2015

podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),

ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel koncepce: Moravskoslezský kraj Zpracovatelé posouzení: Ing. Bohumil Sulek, CSc., autorizovaná osoba dle zákona č.

100/2001 Sb., v platném znění RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (Natura 2000)

MUDr. Magdalena Wantochová, autorizovaná osoba dle vyhl. MZd ČR č. 353/2004 Sb. RNDr. Radim Misiaček Ing. Iva Palatová Ing. Dana Žampachová Bc. Tereza Aubrechtová Barbora Budayová

Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo předkladatelem koncepce v březnu 2009. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 13.3.2009 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Na základě vyjádření doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán dne 24.4.2009 Závěr zjišťovacího řízení, který mimo jiné stanovil obsah a rozsah vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných §§ 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad rámec zákona, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. Dne 15.6.2009 byla MŽP ČR předložena koncepce „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013“, aktualizace



R-08-29 116

s výhledem do roku 2015 (dále také Marketingová strategie), včetně Vyhodnocení ve smyslu § 10f) citovaného zákona. Postup zpracování koncepce byl projednáván s aktéry cestovního ruchu na jednáních pracovních skupin pro přípravu Marketingové strategie na jejich setkáních v průběhu roku 2008 a 2009, procedura posuzování vlivů na životní prostředí, včetně informace o možnostech vznášet připomínky k připravované koncepci i jejímu posuzování, byla prezentována na workshopu zastoupeným aktérům v cestovním ruchu. Stručný popis koncepce: Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015“ je základním dokumentem pro marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Jejím cílem je podpora a rozvoj nástrojů, umožňujících rozvoj cestovního ruchu, jako jednoho z alternativních směrů rozvoje Moravskoslezského kraje oproti předchozímu a částečně i stávajícímu rozvoji, založenému především na rozvoji průmyslu s odpovídajícími negativními dopady na stav životního prostředí. Koncepce tedy není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu (budování infrastruktury), ale je především souhrnem marketingových nástrojů, které rozvoj cestovního ruchu budou podporovat. Marketingová strategie se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část Syntéza Návrhová část Vize Strategie


Akční plán Akční plán prioritní osy 1 Spolupráce Akční plán prioritní osy 2 Marketing Akční plán prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Investiční příležitosti Cíle Marketingové strategie Návrh Marketingové strategie je ve své návrhové části členěn na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování operačních programů. Zpracovatel a předkladatel Marketingové strategie stanovili vizi rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, priority a prioritní osy, které jsou naplňovány prostřednictvím opatření a konkrétními aktivitami, příkladmo uvedenými v Akčním plánu jednotlivých prioritních os.



R-08-29 117

Formalizace závěrů analytické části ve formě SWOT analýzy identifikovala, které oblasti v rozvoji cestovního ruchu jsou pro Moravskoslezský kraj silnými stránkami a příležitostmi, a která slabými místy a hrozbami. Na uvedeném základě zpracovatelé navrhli 3 prioritních osy Marketingové strategie:



1. prioritní osa

Spolupráce 2. prioritní osa

Marketing 3. prioritní osa


1. priorita




TO Jeseníky




6. priorita



Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 na životní prostředí bylo provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. a v souladu s požadavky Závěru zjišťovacího řízení. Posuzování bylo prováděno převážně průběžně se zpracováním koncepce, k posouzení byla využita metoda referenčních cílů ochrany životního prostředí, to znamená porovnávání možného vlivu prioritních os, priorit, opatření a aktivit Marketingové strategie na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí.



R-08-29 118

Součástí posouzení Marketingové strategie bylo hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany dle §§ 45h) a i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a posouzení vlivů Koncepce na zdraví. Závěry posouzení: Na základě návrhu koncepce, oznámení a vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, závěru zjišťovacího řízení a vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a veřejného projednání

v y d á v á Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

s o u h l a s n é s t a n o v i s k o

k návrhu koncepce

Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013,

aktualizace s výhledem do roku 2015

Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 se vydává při dodržení následujících podmínek: A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. V rámci sledování dopadů realizace Aktualizace Marketingové strategie rozvoje

cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, monitorovat vlivy její realizace na životní prostředí, to znamená zejména:

• zapracovat navržené environmentální indikátory do celkového systému sledování dopadů realizace Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013

• pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu, to znamená průběžné vlivy realizace Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 na životní prostředí a veřejné zdraví

• navázat systém monitoringu na rozhodování o podpoře výběru projektů, financovaných z rozpočtu předkladatele, s využitím environmentálních kritérií

• zajistit dostatečnou informovanost investorů o environmentální problematice a o možných vazbách projektů na životní prostředí, především o nezbytnosti podrobit jejich přípravu posouzením vlivů na životní prostředí podle zákona č.



R-08-29 119

100/2001 Sb., v platném znění, případně hodnocením na EVL a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, v těch případech, kdy uvedeným povinnostem podporované projekty podléhají

• při hodnocení vlivů projektů na životní prostředí soustředit pozornost především na ty projekty, které byly identifikovány v rámci SEA Marketingové strategie (viz příl. č. 7 vyhodnocení) a posouzení vlivů na EVL a ptačí oblasti (příloha č. 4 vyhodnocení).

2. Při podpoře jednotlivých projektů zohlednit doporučení pro snížení jejich potenciálních

negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, která byla navržena v rámci SEA Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, aktualizace s výhledem do roku 2015.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 1. Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském

kraji pro léta 2009 – 2013 nebude mít významný negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

C. Doporučení

1. Podporovat naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, vztahujících se k Aktualizaci Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013

2. Zapracovat úpravu SWOT analýzy, vize a opatření, tak jak byly doporučeny zpracovatelem SEA (viz kap. č. 7 vyhodnocení).

Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

Ing. Jaroslava H o n o v á ředitelka odboru

posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC



R-08-29 120

17. SEZNAM ZPRACOVATEL Ů VYHODNOCENÍ KONCEPCE Toto vyhodnocení koncepce bylo zpracováno v souladu s § 10c) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, kolektivem autorů pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je odborně způsobilou osobou oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle téhož zákona. Zhotovitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 2863/9,

150 00 Praha 5 Odpovědný řešitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc.

Autorizovaná osoba ve smyslu § 19 odstavec 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Osvědčení o odborné způsobilosti č. 11038/1710/OHRV/93 vydané MŽP dne 13.6.1995. Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku do 17.7.2011 vydané MŽP dne 28.6.2006 pod č.j.: 45129/ENV/06.

Řešitelé (v abecedním pořadí):

Bc. Tereza Aubrechtová

RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Barbora Budayová

RNDr. Radim Misiaček

Ing. Iva Palatová

MUDr. Magdalena Wantochová, autorizovaná osoba dle vyhl. MZd ČR č. 353/2004 Sb.

Ing. Dana Žampachová

Rozdělovník: 1 - 2 Ministerstvo životního prostředí

3 Moravskoslezský kraj (předkladatel)

4 Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (zpracovatel koncepce)

5 Ing. Bohumil Sulek, CSc. (autorizovaná osoba) Datum zpracování: 15. června 2009



R-08-29 121

18. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLAD Ů

Základní podklady

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění zákona č. 93/2004 Sb.)

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, vydaná MŽP, 2004

Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975

Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995

Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha.

Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991

Hejný, S. et Slavík, B.: Květena ČSR 1: 103-121. MŽP, Praha 1988

Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992

Internetové stránky MŽP, Moravskoslezského kraje, ČHMÚ, ČSÚ, ad.

Právní předpisy týkající se životního prostředí a ochrany zdraví obyvatel, normy a metodické pokyny MŽP.

Ročenka – Stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji v roce 2007, MŽP

Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu populace České republiky „Zdraví pro všechny v 21. století, Ministerstvo zdravotnictví, 2002

Akční plán zdraví a životní prostředí České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, 1998

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004,2005, ČHMÚ, ÚOČO, 2005-2007

COM (2005) Zelená kniha: Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob, Komise Evropských společenství, 2005

Communication from the Commission to the Council, the European Parlament and the European Economic and Social Committee. A European Environment and Health Strategy

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002 kterým se přijímá Akční program společenství v oblasti veřejného zdraví (2003 – 2008), Off. Journ, L 271, 09/20/2002, p .0001 - 0012

Children´s and Environment Action Plan for Europe, WHO Europe, EUR/04/5046267/7, 25 June 2004

European Charter on Environment and Health, WHO, Reg. Office for Europe, Copenhagen 1988

Decission No 1786/2002/EC The European Parliament and of the Council of 23 September 2002, Off. Journ., of the EC, 9.10.2002 adopting a programme of Community action in the Field of Public Health (2003 – 2008)

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007, MPSV, 2003



R-08-29 122

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel v Moravskoslezském kraji.

Hodnocení vlivů na zdraví -Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životní prostředí, MŽP, MZ, SZÚ, 2006

Zdravotnická ročenka České republiky 2004, ÚZIS ČR 2005

Kristin Aunan.: Exposure - Response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, CICERO, University Oslo, ISSN – 4562

Fact sheet EURO/04/05, Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005

“Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”.

Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR.

Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4.

Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1.

Polák P., Saxa A. (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s.

Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000).

Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: http://stanoviste.natura2000.cz , http://ptaci.natura2000.cz, http://www.mzp.cz,

Další podklady

Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na obyvatelstvo. EIA č. 2/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.

Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996.

Macháček M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na přírodu a krajinu. EIA č.3/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.

Maňák J., Obršál. Z., Šára M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na ovzduší a klima. EIA č.4/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.


Ing. Bohumil Sulek, CSc., červen 2006 R-08-29

Ing. Bohumil Sulek, CSc. Příloha č. 1 VYHODNOCENÍ : Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 Č. úkolu.: R-08-29 Odpovědný řešitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc.

MAPA DOTČENÉHO ÚZEMÍ




STANOVISKA DOT ČENÝCH ORGÁNŮ OCHRANY PŘÍRODY




ZÁVĚRY ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ




POSOUZENÍ VLIV Ů KONCEPCE NA EVL A PO SOUSTAVY NATURA 2000




HODNOCENÍ VLIV Ů KONCEPCE NA ZDRAVÍ




VYHODNOCENÍ OPAT ŘENÍ PRIORITNÍ OSY 1, 2 A 3




VYHODNOCENÍ AKTIVIT PRIORITNÍ OSY 3

Date post:	17-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Vyhodnoceni koncepce MS CR MSK 150609 fin · ROP Regionální opera ční program SEA posuzování...

Documents