Vysoká škola ekonomická v Praze

Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa

VYHODNOCENÍ REALIZACE

PROGRAMU REALITY

Z OPERAČNÍHO PROGRAMU

PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ

diplomová práce

Autor: Zuzana Jirkovcová

Vedoucí práce: Ing. Marek Jetmar, Ph.D.

Rok: 2008

2

3

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci pod názvem „Vyhodnocení realizace

programu Reality z Operačního programu průmysl a podnikání“ vypracovala

samostatně a s použitím uvedené literatury.

…………………..

Zuzana Jirkovcová

V Praze, dne 15. 8. 2008

4

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Markovi

Jetmarovi, Ph.D. za cenné rady a náměty při jejím zpracování.

5

Anotace

Předmětem této diplomové práce je vyhodnocení realizace programu podpory Reality,

který realizuje opatření Rozvoj podnikatelské infrastruktury Operačního programu

průmysl a podnikání v programovacím období 2004–2006. Cílem práce je zhodnotit

využití podpory a dosažení cílů stanovených pro program Reality.

Teoretická část práce se věnuje nástrojům regionální politiky a jejich teoretickému

základu v teoriích regionálního rozvoje a některých ekonomických teoriích. Dále je

blíže vysvětlen program Reality, jeho pravidla a požadavky a je uveden do souvislosti

s teoretickými principy nástrojů regionální politiky, které v sobě aplikuje. V rámci

analýzy programu Reality jsou specifikovány podpořené projekty tak, aby bylo zřejmé,

jaké projekty a jací žadatelé byli podpořeni a jaká byla přidělená dotace. Analýza se

zaměřuje na zhodnocení programu Reality na základě ekonomických, sociálních a

environmentálních dopadů realizovaných projektů. Podpořené projekty a jejich

nejdůležitější dopady jsou dále předmětem regionální analýzy.

Annotation

Subject of my diploma thesis is evaluation of implementation of aid programme Real

Estates. The aid programme implements priority axis Development of Business

Infrastructure of Operational Programme Industry and Enterprise in the period 2004–

2006. Aim of this paper is to evaluate the use of subsidies and the achievement of goals

of the programme Real Estates.

The theoretical part deals with regional policy instruments and its basis in theories of

regional development and economical theories. Afterwards the programme Real Estates

is explicated as well as it´s rules and requirements. The programme is put in context

with theoretical principles of regional policy instruments, which are applied in the

programme. Within the analysis of the programme, there are subsidised projects clearly

specified as to what projects and which applicants were subsidised and how much the

aid was. The core analysis surveys economical, social and environmental impacts of the

projects generally and in part regionally.

6

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 8

1. Nástroje regionální politiky a jejich teoretická východiska.............................. 11

1.1 Regionální politika a regionální problémy ..................................................... 11

1.2 Tradiční nástroje regionální politiky............................................................... 12

1.2.1 Relokace pracovních sil .......................................................................... 13

1.2.2 Relokace kapitálu.................................................................................... 14

1.2.3 Fiskální politika ...................................................................................... 15

1.2.4 Monetární politika................................................................................... 15

1.2.5 Zahraničněobchodní politika .................................................................. 16

1.2.6 Administrativní nástroje ......................................................................... 17

1.2.7 Institucionální nástroje............................................................................ 18

1.3 Současné nástroje regionální politiky............................................................. 20

1.3.1 Podpora malých a středních podniků...................................................... 20

1.3.2 Podpora šíření inovací ............................................................................ 21

1.3.3 Podnikatelské zóny ................................................................................. 23

1.3.4 Decentralizace a „lokalizace“ regionální politiky .................................. 23

1.4 Klasifikace nástrojů regionální politiky.......................................................... 24

2. Program Reality.................................................................................................... 26

2.1 Operační program průmysl a podnikání ......................................................... 26

2.2 Charakteristika programu Reality................................................................... 27

2.2.1 Podporované subjekty a typy projektů.................................................... 28

2.2.2 Uznatelné náklady a výše podpory ......................................................... 29

2.2.3 Způsob předkládání a proplácení projektů.............................................. 30

2.3 Program Reality jako aplikace nástrojů regionální politiky ........................... 31

3. Analýza programu Reality................................................................................... 34

3.1 Vymezení zkoumaných ukazatelů .................................................................. 34

3.1.1 Monitorovací ukazatele........................................................................... 35

3.1.2 Propojenost cílů programu s monitorovacími ukazateli ......................... 39

3.2 Vyhodnocení realizace programu ................................................................... 42

3.2.1 Využití podpory ...................................................................................... 42

3.2.2 Ekonomický rozvoj................................................................................. 45

3.2.3 Sociální rozvoj ........................................................................................ 51

3.2.4 Environmentální rozvoj ..........................................................................57

7

3.3 Regionální analýza.......................................................................................... 64

3.3.1 Podpořené projekty a výše dotace .......................................................... 64

3.3.2 Přidaná hodnota ...................................................................................... 68

3.3.3 Nově vytvořená pracovní místa .............................................................. 70

3.3.4 Vybudované podnikatelské prostory a investičně připravené plochy .... 73

3.4 Vyhodnocení dosažení cílů stanovených v programu Reality a v OPPP ....... 78

Závěr .............................................................................................................................. 81

Přílohy............................................................................................................................ 88

Seznam literatury a dalších pramenů ......................................................................... 94

Seznam tabulek, grafů a obrázků................................................................................ 98

Seznam příloh................................................................................................................ 99

Přehled zkratek ........................................................................................................... 100

Summary...................................................................................................................... 101

Keywords ..................................................................................................................... 102

Kódy JEL..................................................................................................................... 102

8

Úvod

Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie jsou od vstupu České republiky do

Evropské unie v květnu 2004 jedním z hlavních témat, která se v souvislosti

s Evropskou unií objevují. Pro Českou republiku je to obrovský zdroj peněz, který je

jedinečnou příležitostí, jak zlepšit potenciál ČR.

Zkrácené programovací období let 2004–2006, v němž Česká republika čerpá

prostředky ze strukturálních fondů poprvé, se blíží ke konci, a tak přichází na řadu

hodnocení, k čemu přerozdělené peněžní prostředky přispěly a jak s nimi bylo naloženo.

Předmětem této práce je vyhodnocení realizace programu podpory Reality (dále jen

program nebo program Reality). Diplomovou práci na toto téma jsem si vybrala z toho

důvodu, že při studiu zároveň pracuji v Agentuře pro podporu podnikání CzechInvest

jako projektový manažer programu Nemovitosti. Program Nemovitosti je nástupcem

programu Reality pro programovací období 2007–2013. Je proto pro mě přínosné

porovnávat, jak byly zkušenosti s programem Reality reflektovány v novém

programovacím období.

Program Reality představuje poslední článek soustavy implementace regionální politiky

Evropské unie, tj. politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a je financován

z hlavního strukturálního fondu – Evropského fondu pro regionální rozvoj. Evropský

fond pro regionální rozvoj je zaměřený na investice do zaostávajících regionů a na

program Reality z něj bylo vyčleněno cca 2,9 miliardy Kč. Program realizuje opatření

Rozvoj podnikatelské infrastruktury Operačního programu průmysl a podnikání v

programovacím období 2004–2006. Jeho prostřednictvím je podporována výstavba,

rozvoj a rekonstrukce nemovitostí, které slouží k podnikání v oblasti zpracovatelského

průmyslu, strategických služeb a technologických center nebo pro účely vědecko-

technických parků a inovačních firem.

Cílem práce je zhodnotit využití podpory a dosažení stanovených cílů programu

Reality. Analýza má prokázat hypotézu, že podpora z programu Reality přispěla

k rychlejšímu rozvoji území České republiky. Cílem regionální analýzy je zjistit, jak se

jednotlivé dopady programu lišily ve sledovaných regionech se zaměřením na regiony

9

hospodářsky slabé a strukturálně postižené. Program bude hodnocen pomocí vybraných

statistických dat o realizovaných projektech a monitorovacích ukazatelů, které jsou za

program sledovány. Monitorovací ukazatele jsou nastaveny v programových

dokumentech k vyhodnocení účinnosti programu vzhledem ke stanoveným cílům.

Zhodnocení programu Reality v této práci je prvním uceleným zhodnocením programu,

neboť program se teprve blíží ke svému uzavření, které je stanoveno na konec září

2008. Dílčí hodnocení již byla prováděna např. ve výročních zprávách programu Reality

a Operačního programu průmysl a podnikání. Přínosné bude tedy porovnání této práce

s hodnocením programu Reality ze strany poskytovatele podpory Ministerstva průmyslu

a obchodu ČR, až bude zpracováno.

V práci vycházím z literatury, která se zabývá problematikou regionální politiky a jejích

nástrojů. Dalším důležitým zdrojem jsou dokumenty Operačního programu průmysl a

podnikání a samotný program Reality. Zdrojem dat pro prováděnou analýzu je

Informační systém operačních programů (dále jen ISOP), což je mimo jiné i databáze

jednotlivých projektů operačního programu. Z této databáze jsou čerpána souhrnná

statistická data a monitorovací indikátory za program Reality. Při studiu těchto

podkladů jsem používala zejména metodu popisnou, metodu analýzy a syntézy a

metodu komparace.

Teoretická část práce se věnuje nejprve úvodu do problematiky regionální politiky a

regionálních problémů, které jsou cílem zásahů nástrojů regionální politiky. Dále jsou

charakterizovány nástroje regionální politiky a jsou rozděleny na nástroje tradiční a

současné podle stejnojmenných přístupů k regionální politice, které tyto nástroje

zavedly. Jednotlivé nástroje jsou pak sledovány z pohledu teorií regionálního rozvoje a

nejdůležitějších ekonomických teorií, které jsou pro ně teoretickým základem.

Ve druhé kapitole je přiblížen Operační program průmysl a podnikání a především

program podpory Reality. Jsou popsány podporované typy projektů, je specifikována

výše dotace a subjekty, které na ni mají nárok a je vysvětlen proces přijímání,

hodnocení a proplácení projektů. Kromě toho je zkoumáno, do jaké míry program

Reality aplikuje teoretické přístupy k nástrojům regionální politiky.

10

Třetí kapitola je samotné vyhodnocení realizace programu Reality. Vymezuje

zkoumané ukazatele a dává je do souvislosti s cíli stanovenými pro program Reality.

Předmětem analýzy jsou monitorovací ukazatele a statistická data týkající se realizace

programu. Ukazatele jsou analyzovány s cílem zhodnotit využití podpory a dopady na

rozvoj v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Nejdůležitější ukazatele jsou

dále analyzovány regionálně, což si klade za cíl zjistit, zda program přispěl

k rovnoměrnému rozvoji ČR a přitom se blíže zaměřit na regiony hospodářsky slabé a

strukturálně postižené. Výsledky analýzy jsou závěrem shrnuty a je vyhodnoceno

naplnění cílů programu Reality.

11

1. Nástroje regionální politiky a jejich teoretická východiska

Nástroje regionální politiky se cíleně používají od 30. let 20. století, kdy byla ve Velké

Británii přijata první opatření na zmírnění ekonomických a sociálních problémů

v regionech nejvíce dotčených velkou hospodářskou krizí [Kol. autorů, 2004].

V průběhu doby se přístupy a používání nástrojů regionální politiky měnily

v souvislosti s vývojem politicko-ekonomickým a s vývojem převažujících

ekonomických teorií a z nich vycházejících teorií regionálního rozvoje.

V této kapitole je definována a krátce zdůvodněna regionální politika, jsou popsány

nástroje regionální politiky a u každého z nich je chronologicky nastíněn jeho původ

v teoriích regionálního rozvoje a nejdůležitějších ekonomických teoriích.

1.1 Regionální politika a regionální problémy

Regionální politika je jedním z nástrojů hospodářské politiky, která se prostřednictvím

veřejného sektoru snaží ovlivňovat hospodářské procesy v územních částech státu.

Důvody tohoto ovlivňování jsou různé a dají se shrnout do motivů ekonomických,

sociálních, ekologických a politických. Společným důvodem těchto motivů jsou

regionální problémy a problémové regiony, které jsou hlavním cílem regionální

politiky. [Wokoun, Mates, 2006]

Neexistuje definice regionální politiky, která by byla všeobecně uznávaná [Kol. autorů,

2004]. Definic existuje celá řada, některé z nich zdůrazňují vyrovnávání

meziregionálních rozdílů, jiné se zaměřují spíše na optimální rozmístění ekonomických

zdrojů a aktivit. Všechny však mají společnou snahu o ekonomický růst regionů. Zde

jsou uvedeny dvě definice, které dobře vystihují oba přístupy.

Podle Velké ekonomické encyklopedie je regionální politika definována jako „soubor

cílů, opatření a nástrojů vedoucí ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické

úrovni jednotlivých regionů“. [Žák a kol., 2002]

12

Vanhove a Klaassen definují regionální politiku jako „všechny veřejné intervence

vedoucí ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive

pokoušející se napravovat určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky ve smyslu

dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního

rozdělení ekonomických efektů“. [Wokoun, Mates, 2006, s. 112]

Obecným důvodem zásahů regionální politiky jsou regionální problémy, které

způsobují meziregionální rozdíly ve vztahu k regionům, které „problémy“ nemají.

Regionální problémy způsobuje celá řada faktorů ekonomické i neekonomické povahy.

Za hlavní faktory jsou považovány relativně nízká mobilita pracovní síly a kapitálu,

geografická odlehlost a nedostatečné přírodní zdroje. Dalšími významnými faktory jsou

nevyhovující ekonomická struktura regionu, institucionální faktor (zejména

centralizující tendence) a psychologické faktory. „K nerovnoměrnému regionálnímu

rozvoji přispívají i sekundární faktory jako například vnější ekonomika (technická,

finanční a infrastrukturální), demografická situace (nižší úroveň vzdělanosti), rigidita

nákladů a cen, široký rozsah regionální uniformity mezd pro určité kvalifikační skupiny,

regionální diference v inovacích a celá řada dalších faktorů nejrůznější povahy.“

[Wokoun, Mates, 2006, s. 110]

Koncentrace těchto faktorů vede ke vzniku tzv. problémových regionů, které lze

rozdělit na regiony s upadajícími či stagnujícími základními odvětvími, regiony

s nedostatečným využitím vlastních zdrojů a regiony nedostatečně vybavené přírodními

zdroji. Tyto regiony a jejich podpora jsou hlavním cílem regionální politiky a jejích

nástrojů. [Wokoun, Mates, 2006]

1.2 Tradiční nástroje regionální politiky

Tradiční přístup ke klasifikaci nástrojů regionální politiky rozlišuje nástroje

mikroekonomické, makroekonomické a ostatní. [Kol. autorů, 2004]

Mikroekonomické nástroje působí na rozhodování ekonomických subjektů o jejich

lokalizaci, jde o nástroje relokace pracovních sil a kapitálu za pomoci účelově

poskytnutých subvencí. [Žák, 2006]

13

Makroekonomické nástroje se používají pro účely regionální politiky pouze omezeně,

protože jejich hlavním cílem je udržování inflace v přiměřených mezích a vyrovnaná

platební bilance [Wokoun, Mates, 2006]. Makroekonomické nástroje umožňují

prostřednictvím vhodně nastavených parametrů příznivě ovlivňovat mikroekonomickou

sféru. Mezi makroekonomické nástroje patří fiskální, monetární a zahraničněobchodní

politika. [Blažek, 1993]

Ostatní nástroje zahrnují administrativní a institucionální nástroje a bývají používány

spíše jen zřídka [Wokoun, Mates], neboť jde v zásadě o nástroje zasahující do práv

ekonomických subjektů.

1.2.1 Relokace pracovních sil

Nástroj relokace pracovních sil se většinou zaměřuje na přilákání pracovních sil do

regionu tvorbou nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci místních pracovních sil

na požadovanou profesi. Dalším možným způsobem, který podporuje opačný směr

migrace, je podpora emigrace obyvatel z regionu prostřednictvím finanční pomoci při

stěhování, výkupu nemovitostí či pomoci s nákupem nového bydlení. [Kol. autorů,

2004]

Nástroj relokace pracovních sil má svůj původ v neoklasické ekonomii. Jednosektorový

model G. H. Bortse a J. L. Steina (60. léta 20. století) vysvětluje regionální růst jako

funkci práce, kapitálu a technologického pokroku. Z krátkodobého hlediska regionální

růst ovlivňuje migrace obyvatel a pohyb kapitálu a z dlouhodobého hlediska působí

populační růst, růst kapitálu a technologický pokrok. Zjednodušující předpoklady

neoklasické teorie, které vedou k přirozené tendenci k tržní rovnováze, byly časem na

základě reálných výsledků v praxi pozměněny o existenci tržních poruch. Tržní porucha

byla připisována nižší mobilitě pracovních sil než kapitálu [Blažek, Uhlíř, 2002].

Zatímco přesun kapitálu do oblastí s lepšími příležitostmi probíhá rychle, obyvatelstvo

je ve své lokalitě vázáno. Z toho nadále vyplynula i doporučení regionální politiky

s cílem napomoci tržní rovnováze prostřednictvím mobilizace pracovní síly. [Wokoun,

Mates, 2006]

14

1.2.2 Relokace kapitálu

Relokace kapitálu ve svém důsledku podporuje tvorbu nových pracovních míst stejně

jako nástroj relokace pracovních sil. K tomu slouží podpora již zavedených podniků či

přilákání nových podniků. Prostředkem k relokaci kapitálu bývají nejrůznější subvence

a daňové úlevy. Etablované podniky jsou podporovány k dalšímu růstu např. dotacemi

na nově vytvořené pracovní místo [Wokoun, Mates, 2006]. Přilákání nových firem do

regionu se děje zejména prostřednictvím investičních pobídek, usnadněním získání

pozemků, poskytováním kvalitní infrastruktury a služeb a v neposlední řadě

informováním o regionu a jeho propagací. [Blažek, 1993]

Nástroj relokace kapitálu je inspirován lokalizačními teoriemi, které se snažily

o vysvětlení rozhodování jednotlivých firem o své lokalizaci v závislosti na

lokalizačních faktorech, na rozhodování ostatních firem a na dalších subjektivních

příčinách rozhodování firem [Viturka, 2007]. Regiony se tak při lákání nových firem

snaží ovlivnit takové lokalizační faktory, jako jsou dostatek kvalifikované pracovní síly,

výhodná cena pozemků, kvalita infrastruktury, přítomnost vědecko-výzkumné činnosti

v regionu, kvalitní životní prostředí atd. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Nástroj relokace kapitálu byl doporučován keynesiánsky založenými teoriemi, které

jsou označovány jako teorie skupiny jádro-periferie. Teorie růstových pólů (F. Perroux,

J. Boudevill, 50. a 60. léta 20. století) připisovala regionální růst hnacím odvětvím (tj.

rychle se rozvíjející a inovační firmy), která napomáhají růstu hnaných odvětví díky

vzájemnému propojení dodavatelsko-odběratelskými vztahy. S růstem potřebných

vstupů a realizovaných výstupů hnacích odvětví roste poptávka po výrobcích a službách

hnaných odvětví. Klaasenova teorie implantace (60. léta 20. století) z toho vyvozuje

jako nástroj řešení problémů zaostávajících regionů lokalizaci významné ekonomické

aktivity do těchto regionů. Institucionální přístupy (zejména teorie výrobních okrsků

z přelomu 70. a 80. let 20. století) dále upozorňují na nutnost propojit lokalizované

hnací odvětví s místními subjekty. Zdůrazňují, že teprve toto „zakořenění“ v sítích

kontaktů má vliv na rozvoj místních firem. [Viturka, 2007]

15

1.2.3 Fiskální politika

Fiskální politika má podobu přerozdělování finančních prostředků prostřednictvím

státního rozpočtu. Toto přerozdělení má za cíl zmírnění nerovností vzniklých

působením tržního mechanismu, a to jak mezi ekonomickými subjekty, tak mezi

regiony. Na jedné straně působí daně, odvody a poplatky odváděné ekonomickými

subjekty a na druhé straně transfery a další výdaje veřejných rozpočtů v jejich prospěch.

Ekonomické subjekty s vyššími příjmy přispívají do státního rozpočtu více než subjekty

s nižšími příjmy, nízkopříjmové subjekty navíc získají více prostředků z rozpočtu

prostřednictvím sociálních transferů. Konkrétní podoba využití fiskální politiky pro

regionální rozvoj může být např. zvýhodnění firem z určitého regionu při zadávání

státních zakázek nebo přechodně snížená sazba daní v podporovaných regionech. [Kol.

autorů, 2004]

Fiskální politika patřila mezi hlavní nástroje regionální politiky keynesiánských

ekonomických směrů (50. léta až polovina 70. let 20. století). Redistribuce veřejných

zdrojů měla za cíl vyrovnání regionálních nerovností způsobených nerovnovážným

rozvojem. Prostřednictvím státních výdajů byly podporovány např. firmy expandující

v zaostalých regionech [Blažek, Uhlíř, 2002]. Důvodem pro masivní využívání

veřejných výdajů byl Keynesův objev multiplikátoru a názor, že ekonomika sama není

schopna vytvářet dostatečnou poptávku, která by umožňovala plné využití všech

ekonomických zdrojů. Podle teorie regionálního multiplikátoru dochází zvýšenými

výdaji do daného regionu k několikanásobnému zvýšení spotřeby1 a potažmo

regionálního produktu2. [Wokoun, Mates, 2006]

1.2.4 Monetární politika

Monetární politika má velmi omezené možnosti z hlediska podpory jednotlivých

regionů, neboť prvotně ovlivňuje inflaci prostřednictvím působení na množství peněz

v ekonomice. Jako nástroj regionální politiky má podobu usnadnění přístupu k úvěrům

1 Realizované výdaje jsou totiž zároveň příjmem někoho jiného a část těchto příjmů bude utracena na spotřebu, která bude opět dalším příjmem. [Samuelson, Nordhaus, 2007] 2 Hrubý regionální produkt se dá vyjádřit analogicky s hrubým domácím produktem jako součet hodnoty regionální spotřeby, hrubých regionálních investic, regionálních „vládních“ nákupů statků a služeb a čistých vývozů vyprodukovaných v regionu. [Samuelson, Nordhaus, 2007]

16

ve vybraných regionech prostřednictvím nižší úrokové míry, delších lhůt splatnosti

apod. Regionální dopady jsou však velmi slabé z důvodu přesunu finančních prostředků

mimo podporovaný region. [Kol. autorů, 2004]

Monetární politika v pojetí J. M. Keynese nabízí dvě alternativy a těmi jsou buď

zvýšení nabídky peněz centrální bankou vedoucí k poklesu nezaměstnanosti a růstu

inflace, nebo snížení nabídky peněz a s ním růst nezaměstnanosti a pokles inflace.

Vývoj těchto dvou inverzních proměnných inflace a nezaměstnanosti se dá vyjádřit

známou Phillipsovou křivkou. [Pospíšil, 2000] S kritikou Phillipsovy křivky, která

předpokládá zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností, přišel liberalistický ekonom

M. Friedman (konec 60. let 20. století). Dokázal, že tato zaměnitelnost je pouze

krátkodobá a po čase dochází kvůli inflačnímu očekávání k posunu celé křivky tak, že

dojde ke zvýšení inflace i nezaměstnanosti [Holman, 2005]. Od poloviny 70. let je proto

monetární politika používána výhradně jako nástroj boje s inflací. [Žák, 2006]

1.2.5 Zahraničněobchodní politika

Zahraničněobchodní politika má podobu opatření omezujících dovoz a realizuje se

nejčastěji cly a kvótami na dovážené zboží. Regionální dopady protekcionismu se

projevují zprostředkovaně v regionech s vyšší koncentrací podporovaného odvětví

[Wokoun, Mates, 2006]. Opačný přístup – volný obchod – je však považován i

v regionálních přístupech za efektivnější a pro všechny zúčastněné přínosnější

[Samuelson, Nordhaus, 2007]. Nástroj regionální politiky tak představuje i podpora

exportních odvětví v problémových regionech. [Viturka, 2007]

Protekcionismus vychází z argumentů zvýhodnění směnných relací ve prospěch země,

která cla uvalila, další argument je ochrana začínajících odvětví a nakonec clo jako

nástroj zvyšování zaměstnanosti v chráněných odvětvích. Regionální implikace mají

pouze druhé dva argumenty, a to prostřednictvím zvýšených projevů v oblastech s vyšší

koncentrací chráněných odvětví. Podpora začínajících odvětví podle ekonoma A.

Hamiltona (90. léta 18. století) má za cíl ochránit tato odvětví před zahraniční

konkurencí. Zahraniční konkurence by totiž tato odvětví „smetla“ dříve, než by se

stačila dostat na srovnatelnou úroveň. Toto opatření má být pouze přechodné do doby,

než podporované odvětví dosáhne efektivity vyspělých odvětví (zvýší produktivitu,

17

sníží náklady a zvýší kvalitu výrobků). Druhý argument zvýšení zaměstnanosti pomocí

protekcionismu se projevuje v chráněném domácím odvětví díky zvýšené poptávce po

domácí produkci, což vede firmy k rozšiřování výroby a najímání nových pracovníků.

[Samuelson, Nordhaus, 2007]

Regionální teorie uvažují nástroj zahraničněobchodní politiky i jinak než jako její

restrikci. Rozšíření výše zmíněného neoklasického jednosektorového modelu na

dvousektorový uvažuje navíc existenci více (různě produktivních) sektorů a více (různě

specializovaných) regionů provázaných obchodem. Na základě tohoto rozšíření modelu

jsou doplněny faktory růstu práce, kapitálu a technologického pokroku o přesun

výrobních faktorů (směrem k produktivnějším) mezi sektory a regiony a o export

produktů [Blažek, Uhlíř, 2002]. Export je tedy už neoklasicisty považován za faktor

regionálního růstu, a jeho podpora tak může být považována za nástroj regionální

politiky.

Další teorií zabývající se zahraničněobchodní politikou je keynesiánsky založená teorie

exportní základny D. C. Northa (50. léta 20. století). Teorie rozlišuje sektor exportní a

sektor doplňkový, který pouze zabezpečuje fungování exportního sektoru. Regiony se

specializují na výrobu exportních produktů, ve kterých mají oproti jiným regionům

konkurenční výhodu. Poptávka po exportním produktu je určována mimo region a je

rozhodující pro rozvoj regionu, kde je produkt vyráběn. Podpora exportních odvětví

(o jejichž produkty je zájem) v problémových regionech vede k jejich rozvoji. [Viturka,

2007]

1.2.6 Administrativní nástroje

Regulační a administrativní opatření jsou tvrdými nástroji, neboť povolují nebo zakazují

určité chování. Účinky regulačních a administrativních nástrojů jsou vesměs brzdící a

málo stimulující. Jde například o zakazování lokalizace dalších firem v přetížených

nebo ekologicky a kulturně hodnotných regionech, administrativní opatření směřující

k zabránění rozvoje podniků v určitých odvětvích prostřednictvím vydávání licencí.

[Maier, Tödtling, 1998]

18

Administrativní nástroje regionální politiky se začaly hojně užívat v keynesiánském

období. Byly využívány zejména v souvislosti s lokalizací hnacích odvětví do

zaostávajících regionů a se snížením přetíženosti infrastruktury v aglomeracích, což

mělo být podpořeno zákazem expanze firem v přetížených aglomeracích. Analogickým

administrativním nástrojem, který měl snížit nezaměstnanost a nastartovat rozvoj

v zaostalých regionech, byla relokace státních podniků a institucí do zaostávajících

regionů. [Blažek, Uhlíř, 2002]

1.2.7 Institucionální nástroje

Mezi institucionální nástroje regionálního rozvoje patří zejména regionální rozvojové

agentury. Jejich činnost spočívá ve vytváření regionálních programů a plánů,

poskytování služeb pro podnikatelské subjekty, vzdělávací a školicí aktivity a v dnešní

době i příprava a realizace programů Evropské unie. [Kol. autorů, 2004] Za

institucionální nástroje se dají považovat i nejrůznější sdružení podniků, vědecko-

výzkumné instituce3 a klastry, ačkoli nejde o instituce veřejného sektoru. Nástrojem

jejich podpory jsou např. dotace nebo poskytnutí vhodných prostor.

Mezi prvními si role institucí na regionální rozvoj všimla teorie nerovnoměrného

rozvoje A. Hirschmana (součást teorií jádro-periferie, přelom 50. a 60. let 20. století).

Vyzdvihuje potřebu mobilizace vnitřních zdrojů právě pomocí rozvojových institucí.

Teorie nerovnoměrného rozvoje zdůrazňuje roli rozvojových agentur a strategií

regionálního rozvoje, které mají objevit skryté nebo špatně využívané vnitřní zdroje

regionu a nastavit mechanismy jejich využívání. [Viturka, 2007]

Institucionální nástroje v pojetí institucí soukromého sektoru zdůrazňují zejména

institucionální teorie regionálního rozvoje, mezi které patří teorie výrobních okrsků a

teorie učících se regionů.

Institucionální teorie výrobních okrsků (A. Bagnasco, G. Becattini, S. Brusco, přelom

70. a 80. let 20. století) vychází z analýzy regionů v Itálii, které zaznamenaly výrazný

hospodářský růst založený na velkém podílu malých firem a jejich vzájemné spolupráci

3 Vědecko-výzkumné instituce jsou zároveň součástí dále uvedeného současného nástroje regionální politiky – podpory šíření inovací.

19

a sdružování. Významnou úlohu v úspěchu těchto malých firem hrála také jejich

flexibilita a konkurenceschopnost založená na inovacích. Z hlediska institucí byly pro

tyto malé firmy důležité nejrůznější sdružení firem a podpůrné instituce, které

zvýhodňují postavení na trhu jinak zanedbatelných subjektů (např. díky společnému

nákupu ve velkém za výhodnějších podmínek). [Blažek, Uhlíř, 2002]

Teorie učících se regionů (Lundvall, Maskell, 90. léta 20. století) se zabývá hledáním

příčin, které podněcují a udržují schopnost regionů vytvářet nové znalosti a

využívat inovace v praxi. Učící se regiony jsou podle A. Malmberga charakterizovány:

ekonomickou konfigurací regionu (existence více podobně zaměřených firem, které si

prostřednictvím nejrůznějších interakcí vyměňují nové myšlenky), technologickou

infrastrukturou (existence výzkumných institucí, které jsou v kontaktu s podnikatelskou

sférou) a kulturou a institucemi regionu. Kultura a instituce regionu jsou vždy velmi

specifické a nedá se určit jejich ideální podoba. Instituce by však měly napomáhat

rozvíjení vztahů mezi sebou a firmami stejně tak jako mezi firmami samotnými.

Největší význam pro inovace mají podle teorie učících se regionů instituce na podporu

učení, vědy a výzkumu, které jsou zároveň zprostředkovatelem kontaktů mezi aktéry v

regionech. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Vlivu institucí (ve formě klastrů) na konkurenční výhodu firem si všímala také nová

ekonomická geografie. Nová ekonomická geografie v podání M. Portera (přelom 80. a

90. let 20. století) zdůrazňuje koncept klastrů jako „geografické soustředění vzájemně

provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a dalších

institucí“ [Viturka, 2007, s. 11]. Klastry pro jednotlivé firmy představují úspory

plynoucí z geografické blízkosti a specializace, a tím zdroj konkurenceschopnosti a

růstu.

Pojetí institucionálních nástrojů z hlediska institucionálních teorií a nové ekonomické

geografie (sdružení podniků, vědecko-výzkumné instituce a klastry) by bylo podle

mého názoru vhodnější řadit k současným nástrojům regionální politiky uvedeným

v následující kapitole. Nevztahuje se na ně totiž níže uvedená kritika a jejich teoretický

základ je současný, neboť se objevil až s institucionálními přístupy a s novou

ekonomickou geografií.

20

1.3 Současné nástroje regionální politiky

Kromě tradičních přístupů regionální politiky (a tradičních nástrojů regionální politiky)

jsou vyčleňovány také současné přístupy a s nimi i současné nástroje regionální

politiky. Za ty se považuje podpora malých a středních firem, podpora šíření inovací,

podpora vzniku podnikatelských zón [Blažek, 1993] a decentralizační opatření a

„lokalizace4“ regionální politiky. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Současné přístupy k regionální politice vytýkají předchozím přístupům jednostranné

zaměření na podporu průmyslu, který významně ztrácí podíl na hrubém domácím

produktu (dále jen HDP) i zaměstnanosti. Další kritizovanou oblastí je soustředění na

přilákání podnikatelských aktivit odjinud místo snahy o podporu aktivit místních

podnikatelských subjektů. Nakonec kritika tradiční regionální politiky směřuje proti

vynakládání prostředků na investiční záměry, které by byly uskutečněny i bez

poskytnutí finanční pomoci, což je jedno z kritérií efektivnosti regionální politiky.

[Blažek, 1993]

1.3.1 Podpora malých a středních podniků

Podpora malých a středních podniků5 (dále jen MSP) v rámci současného přístupu

vychází z významu MSP pro regionální rozvoj [Blažek, 1993]. MSP vytváří a udržují

konkurenční prostředí v ekonomice a jsou tak protipólem monopolů. Významná je

jejich flexibilita a adaptabilita na požadavky zákazníků, která je zdrojem konkurenční

výhody. Vytvořené efekty zůstávají v daném regionu a státu, neboť MSP bývají

vlastněny domácími subjekty. Podpora MSP nabývá buď podoby informační (regionální

poradenská a informační centra, podnikatelská a inovační centra, hospodářská komora,

atd.) nebo finanční (zvýhodněné půjčky, záruky, dotace) [Veber, Srpová a kol., 2005].

Cílem informační podpory je pomoc zejména začínajícím podnikatelům, ale i pomoc

v nejrůznějších situacích v průběhu celého životního cyklu podniku. Cílem finanční

podpory je usnadnění přístupu podniků ke kapitálu.

4 Pojem lokalizace je míněn ve smyslu učinit lokální. 5 Malé a střední podniky jsou podle definice Evropské komise (dále jen EK) podniky zaměstnávající méně než 250 osob, jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. EUR nebo jejichž roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR. [Nařízení EK č. 70/2001 ve znění Nařízení EK č. 364/2004, o podpoře malého a středního podnikání]

21

Postavení malých firem vzhledem k velkým firmám rozpracoval ve své neomarxistické

teorii mezoekonomiky S. Holland (70. léta 20. století). Mezoekonomika jako zvláštní

sektor ekonomiky je podle Hollanda tvořena velkými podniky, které díky své

dominantní pozici mohou využívat lobbování a jiné specifické nástroje boje

s konkurencí. Mezi velkými a malými podniky tak probíhá nerovná soutěž; např.

v oblasti možnosti financování a implementace výzkumu a vývoje mají velké firmy

jednoznačně navrch. Možnost řešení situace vidí však spíše v zasahování do činnosti

velkých firem než v podpoře malých. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Institucionální teorie výrobních okrsků (A. Bagnasco, G. Becattini, S. Brusco, přelom

70. a 80. let 20. století) se začala intenzivně zaobírat malými firmami a jejich

významem pro rozvoj regionů. Podle této teorie jsou právě malé firmy, které spolu úzce

spolupracují, zdrojem regionálního růstu. Soustavy malých podniků (výrobní okrsky) za

svůj úspěch vděčí pružnější reakci na poptávku a úsporám z rozsahu realizovaným díky

spolupráci a specializaci. [Blažek, Uhlíř, 2002]

K podpoře MSP přispěla zejména práce D. L. Birche (konec 80. let 20. století), který se

snažil prokázat, že MSP přispívají významnou měrou ke zvyšování zaměstnanosti a

tvorbě inovací. Výsledky jiných prací toto tvrzení zmírňují a upozorňují na obrovskou

heterogenitu těchto firem, co se týče jejich dynamiky růstu, tvorby inovací (většinou jde

pouze o jednoduché nápady) a podílu na vytváření nových pracovních míst. Z těchto

studií vyplývá doporučení podporovat ty MSP, jež se vyznačují růstovým potenciálem,

za který bývá považována exportní schopnost. [Blažek, Uhlíř, 2002]

1.3.2 Podpora šíření inovací

Podpora šíření inovací, např. zakládání vědeckých parků6 a technologických center7, má

za cíl „stimulování výzkumu a rychlou aplikaci jeho výsledků do praxe“. [Blažek, 1993,

s. 139]

6 „V ědecké parky představují komplex vědecko-výzkumných, projekčních, konstrukčních, výrobních a ostatních organizací, které se podílejí na inovačním podnikání, umístěných zpravidla v blízkosti vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR.“ [Hezina, 2005, s. 4] 7 „Technologická centra se zabývají inovačními aktivitami přinášejícími vylepšení výrobků a technologií využívaných ve výrobě.“ [CzechInvest, definice pojmu technologická centra]

22

Inovacemi se začal podrobněji zabývat ekonom J. A. Schumpeter (2. desetiletí

20. století). Inovace chápe jako „zavádění nových technologií, nových metod prodeje,

odhalování nových výrobních zdrojů, objevování nových trhů a zejména uvádění

nových výrobků na trh“ [Holman, 2005, s. 273]. Inovace a z nich plynoucí

podnikatelské zisky (které mají pouze dočasnou povahu) jsou hnací silou

hospodářského růstu. Hlavním aktérem hospodářského růstu je podnikatel – inovátor,

který zaplňuje svými inovacemi mezery na trhu. [tamtéž]

Význam technologií resp. inovací je zmiňován v rámci jednosektorového modelu

neoklasické teorie (60. léta 20. století). Spolu s prací a kapitálem je technologický

pokrok podnětem regionálního růstu. Později se vznikem růstového účetnictví byla

díky ekonometrickým modelům popsána, jako chybějící prvek hospodářského růstu,

produktivita práce. Produktivita práce byla přisouzena právě technologiím, které

zahrnují vědomostní a lidský kapitál, investice do výzkumu, apod. Oba tyto modely

však technologický pokrok považují za exogenní a blíže nevysvětlený faktor. [Blažek,

Uhlíř, 2002]

Institucionální teorie učících se regionů (90. léta 20. století) považuje za hlavní faktory

konkurenceschopnosti a hospodářského růstu znalosti a schopnost učení a jejich

uplatnění prostřednictvím vytváření a šíření inovací. Pro inovace a schopnost učení jsou

důležité vztahy mezi firmou a jejím okolím a vzájemná výměna nových myšlenek.

Proto se doporučují zvýšené veřejné investice do vzdělávání a výzkumu, zakládání

vědecko-technických parků, inovačních center a další regionální podpůrné

infrastruktury. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Nová teorie růstu (vycházející z neoklasické a neoliberální ekonomie, 90. léta

20. století) vnímá technologický pokrok jako endogenní faktor, který je iniciován

investicemi. Snaha firem inovovat vychází z motivace dosáhnout dočasného

monopolního postavení na trhu. Avšak vzhledem k tomu, že inovace se snadno šíří i do

podniků, které žádné investice na jejich vynalezení neinvestovaly, nemůže tvůrce

inovace využít celý její výnos. Vznikají tak pozitivní externality. To znamená, že firmy

vynakládají méně prostředků na inovace, než je celospolečensky žádoucí [Maier,

Tödtling, 1998]. Vyplývající doporučení je vyplnit společensky nedostatečné investice

do inovací veřejnými prostředky.

23

1.3.3 Podnikatelské zóny

Podnikatelské zóny jsou částečně deregulované oblasti, kam se soustředí firmy, kterým

je nabízeno osvobození od některých daní nebo cel, zjednodušení administrativního

řízení (např. zjednodušení územního plánování a stavebního řízení), vybavení

technickou infrastrukturou a některé další úlevy. [Blažek, 1993]

Takováto deregulační opatření jsou ovlivněna liberálními směry, které se snaží státní

zásahy do ekonomiky co nejvíce omezit. S návrhem deregulovaných podnikatelských

zón jako tzv. malých Hongkongů přišel P. Hall (70. léta 20. století). Jde vlastně o pokus,

jaký by byl ekonomický vývoj bez zásahů státu. Na základě zkušeností ve Velké

Británii však nejsou přínosy takové, jaké byly očekávány. Většina firem se totiž do

podnikatelských zón přestěhovala pouze v rámci regionu a firem založených díky

existenci podnikatelských zón bylo jen 10 %. Jejich nepopiratelným přínosem je však

oživení zchátralých částí měst, ve kterých byly podnikatelské zóny umístěny. [Blažek,

Uhlíř, 2002]

1.3.4 Decentralizace a „lokalizace“ regionální politiky

Růst významu regionálních orgánů v rámci regionální politiky a při podpoře

regionálního rozvoje představuje „decentralizace rozhodování o poskytování regionální

pomoci na orgány regionální samosprávy“ [Blažek, 1993, s. 140]. Význam

decentralizovaného rozhodování spočívá v pružnějším a citlivějším reagování na

specifické podmínky daného regionu. Projevem decentralizace je také spolupráce

veřejného a soukromého sektoru8 jako nový nástroj regionální politiky. V souvislosti

s decentralizací dochází ke spolupráci centrálních vlád a subjektů regionálního a

lokálního rozvoje. Znamená to snahu o propojení tzv. bottom-up (zdola nahoru) a top-

down (shora dolů) přístupu. Toto propojení umožňuje sloučit lokální a regionální

iniciativy s koncepcemi definovanými na centrální úrovni. Účelem propojení obou

přístupů je přizpůsobit opatření regionální politiky konkrétním podmínkám daného

regionu. Konkrétní podoba nástrojů regionálních orgánů je např. zpracování

regionálních rozvojových programů, společné podniky soukromého a veřejného 8 Spolupráce veřejného a soukromého sektoru vznikla „za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb“. Jejím přínosem je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace významných infrastrukturních projektů. [Oficiální web ČR]

24

sektoru, podpora místních podnikatelů a napomáhání vzniku firem za pomoci

poradenství, rekvalifikačních programů či zvýhodněných poskytnutí budov a pozemků.

[Blažek, 1993]

Význam lokálních iniciativ pro rozvoj regionu vyplynul z „diskuse o lokalitách“

(80. léta 20. století), která proběhla ve Velké Británii v souvislosti s řešením projektu

s názvem Proměny systému sídel a regionů. Projekt se snažil objasnit rozdílné reakce

regionů na procesy globalizace a restrukturalizace. Výzkumy potvrdily, že rozvoj

regionů zásadně ovlivňují rozhodující místní aktéři (místní samospráva i podnikatelé)

tím, jak se chopí nových příležitostí. [Blažek, Uhlíř, 2002]

Decentralizovat státní intervence na regiony a směřovat podporu na místní potenciál

doporučuje nová ekonomická geografie (přelom 80. a 90. let 20. století) inspirovaná

neoliberální ekonomií, která se v zásadě staví k zásahům státu do ekonomiky

rezervovaně. Hlavní argumenty pro decentralizaci kompetencí jsou lepší znalost potřeb

a možností rozvoje a vyšší zodpovědnost daná větší možností kontroly ze strany

občanů. [Blažek, Uhlíř, 2002]

1.4 Klasifikace nástrojů regionální politiky

V rámci kapitoly Nástroje regionální politiky a jejich teoretická východiska byly

popsány a teoreticky vymezeny tradiční a současné nástroje regionální politiky.

Klasifikaci tradičních nástrojů regionální politiky jsem přebrala z publikace Kolektivu

autorů [2004]. Tato publikace totiž nad rámec nástrojů mikroekonomických a

makroekonomických, které odpovídají dělení dle Blažka [1993] i Blažka a Uhlíře

[2002], uvádí ostatní (administrativní a institucionální) nástroje regionální politiky.

Členění současných nástrojů jsem převzala a sloučila z publikací Blažka [1993] a

Blažka a Uhlíře [2002]. Sloučení nástrojů decentralizace a lokalizace regionální

politiky, které publikace Blažka a Uhlíře [2002] uvádí zvlášť, v jeden nástroj jsem

provedla z důvodu jejich logické souvislosti a proto, že teorie regionálního rozvoje se

jimi zabývají zpravidla neodděleně.

Podle mého názoru je neopodstatněné uvádět jako nástroj regionální politiky monetární

politiku. Použití tohoto nástroje pro regionální účely je totiž omezené a jeho dopady na

25

rozvoj regionů jsou velmi slabé. Monetární politika navíc není ani předmětem teorií

regionálního rozvoje, ze kterých jsem při hledání teoretických východisek monetární

politiky čerpala.

Další úpravu oproti zavedeným přístupům ke klasifikaci nástrojů regionální politiky

bych provedla zařazením institucionálních nástrojů mezi současné nástroje regionální

politiky. Jak jsem uvedla, nevztahuje se na ně kritika tradičních nástrojů regionální

politiky, kterými se současné nástroje vymezují. Navíc jejich teoretický základ

v teoriích regionálního rozvoje sice pochází z přelomu 50. a 60. let 20. století, ale jejich

hlavní rozpracování bylo provedeno až v 80. a 90. letech 20. století.

26

2. Program Reality

Operační program průmysl a podnikání (dále jen OPPP) a z něj vycházející Program

Reality jsou nástrojem pro naplnění Cíle 1 politiky hospodářské a sociální soudržnosti

EU: Podpora zaostávajících regionů. Zdrojem financování je Evropský fond pro

regionální rozvoj (dále jen ERDF), který je zaměřený na investice podporující rozvoj a

strukturální změny zaostávajících regionů. Regiony, které jsou vymezeny jako

zaostávající, jsou regiony soudržnosti (NUTS9 2) s HDP na obyvatele nižším než 75 %

průměru členských zemí EU [Nařízení Rady 1260/1999]. V ČR tyto regiony představují

celé území republiky kromě hlavního města Prahy a právě tyto regiony mají nárok na

podporu z OPPP, respektive z programu Reality.

2.1 Operační program průmysl a podnikání

Operační program průmysl a podnikání je základní programový dokument politiky

hospodářské a sociální soudržnosti sektoru průmyslu a vychází z cílů a strategií

průmyslové politiky ČR [BusinessInfo.cz – OPPP]. Je definován v Národním

rozvojovém plánu10 (dále jen NRP) 1. prioritní osou – posílení konkurenceschopnosti

průmyslu a podnikatelských služeb. OPPP je zaměřený na rozvoj konkurenceschopnosti

českého průmyslu se zaměřením na odvětví, která procházejí restrukturalizací.

„Základním posláním operačního programu je přispět jeho realizací k zachování a

dalšímu rozvoji konkurenceschopného a efektivně vyrábějícího průmyslového sektoru

v České republice. Vedle svých ekonomických cílů OPPP zohledňuje samozřejmě

i rovinu regionální, sociální, rovných příležitostí a aspekty environmentální.“ [NRP,

s. 159]

OPPP stanovil tři základní priority:

• Priorita 1: Rozvoj podnikatelského prostředí,

• Priorita 2: Rozvoj konkurenceschopnosti podniků,

• Priorita 3: Technická pomoc.

9 Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, tj. klasifikace územních statistických jednotek. 10 Národní rozvojový plán je základním programovým dokumentem pro poskytování podpory v rámci Cíle 1 strukturální politiky EU. [Potluka a kol., 2003]

27

Dokument OPPP blíže specifikuje stanovené priority na jednotlivé operační cíle, resp.

opatření. Opatření 1.2: Rozvoj podnikatelské infrastruktury, které rozpracovává

Prioritu 1, je realizováno programem podpory Reality. Jeho cílem je „regenerace,

výstavba a rozvoj v oblasti podnikatelských nemovitostí a znovuoživení stávajících

průmyslových zón“ [OPPP, s. 69]. Konkrétně definované cíle Opatření 1.2 v OPPP

jsou:

• „lepší dostupnost podnikatelských nemovitostí, zejména pro MSP,

• intenzivnější využití stávajících průmyslových zón (včetně tzv. brownfields11)“.

[OPPP, s. 81]

2.2 Charakteristika programu Reality

Cílem programu Reality, který realizuje zmíněné Opatření 1.2: Rozvoj podnikatelské

infrastruktury, Priority 1: Rozvoj podnikatelského prostředí OPPP 2004–2006, je:

• „vznik kvalitního a fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí,

• zlepšení podnikatelského prostředí v ČR prostřednictvím podpory investic do

moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním

potenciálem,

• rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů

prostřednictvím zvýšení jejich atraktivnosti pro tuzemské i zahraniční investory a

odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny,

• zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých

zahraničních investic,

• zlepšení životního prostředí“. [Program Reality, s. 1]

Finanční alokace programu Reality byla stanovena v Programovém dodatku OPPP12 na

89 994 656 EUR, tj. téměř 2,9 miliardy Kč ke dni spuštění programu (1. 7. 2004).

V roce 2006 však došlo k realokaci ve prospěch 2. priority OPPP a finanční prostředky 11 Brownfields je „území, které v současnosti není dostatečně efektivně využíváno a které lze využít pro podporovaný podnik pouze za podmínky realizace projektu regenerace. Jedná se o území, které je nebo bylo trvale zastavěno, nebo které je postižené těžbou nerostných surovin, skladováním odpadů nebo využíváním pro vojenské účely“. [Program Reality, s. 2] 12 „Programový dodatek definuje základní principy pro provádění jednotlivých priorit OPPP a slouží pro obecnou informovanost o realizaci pomoci ze strukturálních fondů EU.“ [Programový dodatek OPPP,s. 2]

28

pro program Reality byly sníženy na 76 102 656 Eur, tj. 2,1 miliardy Kč ke konci roku

2006. [Výroční zpráva OPPP za rok 2006]

Správcem programu (tj. poskytovatelem podpory) je Ministerstvo průmyslu a obchodu

ČR (dále jen MPO) a implementační agenturou je příspěvková organizace MPO

Agentura pro podporu podnikání CzechInvest (dále jen CzechInvest).

2.2.1 Podporované subjekty a typy projektů

Program Reality je určen pro:

• obce, svazky obcí, kraje,

• podporované podniky, tj. malé a střední podniky z oboru zpracovatelského

průmyslu (OKEČ 15–3713), strategických služeb nebo technologických center,

vědecko-technické parky a inovační firmy,

• rozvojové společnosti14 neboli developery.

Cestou k dosažení výše zmíněných cílů programu Reality jsou následující typy projektů:

• projekt výstavby zóny – jeho realizací vzniknou nové zainvestované

podnikatelské zóny určené k výstavbě podnikatelských nemovitostí,

• projekt rozvoje zóny – jeho realizací dojde ke zvýšení kvality stávající

podnikatelské zóny, která je již částečně zainvestovaná,

• projekt regenerace zóny – jeho realizací dojde k přeměně brownfields na

podnikatelskou zónu,

• projekt výstavby nájemního objektu – jeho realizací vznikne nový podnikatelský

objekt určený k pronájmu; tento typ projektu omezuje žadatele, pro které je určen,

pouze na obec, svazek obcí a kraj nebo rozvojové společnosti,

13 OKEČ 15 – 37 kromě oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin, některých oborů potravinářské, tabákové a textilní výroby, tj. podpora do oblasti výroby stanovené v Příloze 1 Smlouvy o založení ES. [Program Reality] 14 „Rozvojovou společností se rozumí právnická osoba, jejímž převažujícím předmětem podnikání jsou, nebo v průběhu realizace a po dokončení projektu budou, živnosti přímo související s rozvojem a prodejem nebo pronájmem podnikatelských nemovitostí na území ČR.“ [Program Reality, s. 4]

29

• projekt rekonstrukce objektu – jeho realizací dojde k přeměně nevyužívaného

objektu (území brownfields) na podnikatelský objekt,

• projekt vyhotovení projektové dokumentace – jeho realizací dojde k vytvoření

dokumentace projektové přípravy a projektové dokumentace projektu

podnikatelské nemovitosti.

2.2.2 Uznatelné náklady a výše podpory

Příjemci podpory v programu Reality může být poskytnuta dotace pouze na uznatelné

náklady, kterými jsou: nákup nemovitostí, projektová příprava a projektová

dokumentace, úprava území, demolice, technická a dopravní infrastruktura, stavební

práce, technické zařízení budov, napojení na inženýrské sítě a další související náklady.

Výše dotace se liší dle příjemce. Pro příjemce dotace, kterým je obec, svazek obcí nebo

kraj, činí výše podpory 75 % uznatelných nákladů. Podporovaný podnik nebo developer

dostane podporu ve výši 46 % uznatelných nákladů. Maximální výše podpory běžných

projektů je stanovena u projektu výstavby a rozvoje zóny na 300 Kč za m2, v případě

projektu regenerace zóny na 1200 Kč za m2. Maximální výše podpory projektu

výstavby a rekonstrukce objektu činí 3000 Kč za m2, pokud světlá výška prostoru

nepřesahuje 6 m, v opačném případě je maximální výše podpory stanovena na 1500 Kč

za m2.

V případě projektu výstavby či rekonstrukce podnikatelského objektu určeného

k pronájmu se podpora poskytuje také formou dotace na neobsazené plochy objektu.

Tato dotace se poskytuje po dobu tří let od dokončení objektu, ve výši X procent tržního

nájemného dle následující tabulky:

TABULKA 1: VÝŠE DOTACE NA NEOBSAZENÉ PLOCHY NOVÉHO ČI REKONSTRUOVANÉHO OBJEKTU

Hodnota X

Rok Regiony strukturálně postižené, hospodářsky slabé či s vysoce

nadprůměrnou výší nezaměstnanosti Ostatní regiony

1. 80 % 60 %

2. 40 % 30 %

3. 20 % 15 %

Zdroj: Program Reality

30

2.2.3 Způsob předkládání a proplácení projektů

Žádosti o dotaci do programu Reality byly předkládány ve třech stupních, přičemž

žádost bylo možné předložit v jakémkoli stupni, pokud žádost obsahovala náležitosti

i za předchozí stupeň. Stupně žádostí odrážely množství předkládaných dokumentů.

Každá předložená žádost byla posouzena projektovým manažerem z CzechInvestu

z hlediska formálních náležitostí, přijatelnosti žadatele, nákladů projektu a z odborného

hlediska. Z odborného hlediska byly projekty hodnoceny na základě předem

stanovených kritérií, kterými byla úroveň nezaměstnanosti ve spádové oblasti,

atraktivita a potřebnost projektu, poměrné náklady na projekt, ekonomické hodnocení15

a zkušenosti žadatele.

Po předložení žádosti o dotaci ve druhém stupni byl projekt předložen projektovým

manažerem s návrhem na doporučení nebo nedoporučení hodnotitelské komisi.

Hodnotitelská komise na základě doložených vyhodnocení projektů projekt posoudila a

doporučila či nedoporučila ke schválení. V případě doporučení hodnotitelskou komisí

bylo žadateli vystaveno rozhodnutí o poskytnutí dotace spolu se závaznými

podmínkami a věcnými, časovými a finančními parametry projektu.

Po realizaci projektu, případně etapy projektu, podal žadatel žádost o platbu, na základě

které mu byla proplacena dotace. Po skončení a proplacení projektu má příjemce

podpory povinnost předkládat aktuální data pro hodnocení monitorovacích ukazatelů

přínosů projektu v tzv. monitorovacích zprávách z realizace projektu. Příjemce podpory

tato data předkládá jednou za rok po dobu tří let po vyplacení dotace. Monitorování

slouží k vyhodnocení výsledků a dopadů programu podpory a také celého operačního

programu.

Příjem žádostí do programu Reality byl spuštěn 1. 7. 2004. Příjem byl pozastaven

21. 12. 2005 z důvodu překročení finanční alokace přijatých projektů. Žádosti přijaté po

tomto datu byly přijaty pouze podmínečně do zásobníku náhradních projektů pro případ

neschválení nebo odstoupení již přijatých projektů nebo pro případ navýšení finančních

zdrojů programu. K 15. 11. 2006, kdy byl definitivně zastaven příjem žádostí, byly

15 Ekonomické hodnocení vychází z výstupů hodnotící zprávy o ekonomické situaci žadatele (rating), kde bylo třeba dosáhnout alespoň stanoveného minima počtu bodů.

31

všechny podmínečně přijaté projekty přijaty do standardního způsobu hodnocení

z důvodu odstoupení a vyřazení dostatečného množství projektů.

Ukončení programu Reality je plánováno v souladu pravidlem n+2, které stanoví, že

přidělené prostředky na programovací období 2004–2006 musí být vyčerpány do konce

roku 2008. Proto je stanoven limitní termín pro podání žádosti o platbu na 30. 9. 2008.

2.3 Program Reality jako aplikace nástrojů regionální politiky

Na program Reality se dá nahlížet jako na uplatnění nástrojů a teorií regionálního

rozvoje, které jsou blíže rozvedeny v 1. kapitole: Nástroje regionální politiky a jejich

teoretická východiska. Z tradičních nástrojů se v programu Reality objevují prvky

relokace kapitálu, fiskální politiky, zahraničně obchodní politiky a institucionálních

nástrojů. Současné nástroje regionální politiky jsou v programu zastoupeny všechny, tj.

podpora šíření inovací, podpora MSP, decentralizace a „lokalizace“ regionální politiky

a částečně i budování podnikatelských zón.

Nástroj relokace kapitálu (viz kapitola 1.2.2) je obsažen v cíli programu Reality:

„zvýšení atraktivnosti hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů pro

tuzemské i zahraniční investory“ a „zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci

mezinárodního trhu přímých zahraničních investic“. V podstatě jde o snahu o přilákání

podnikatelských subjektů, čehož má být dosaženo v souladu s lokalizačními teoriemi

zvýšením kvality infrastruktury (tj. podnikatelských nemovitostí), přítomností vědecko-

výzkumné činnosti v regionu a zvýšením kvality životního prostředí.

Program Reality může být chápán také jako aplikace fiskální politiky s regionálními

dopady (viz kapitola 1.2.3). Tím, že je program financován z ERDF, dochází

k přerozdělování finančních prostředků na úrovni rozpočtu EU. Do rozpočtu EU

směřují příspěvky členských zemí stanovené procentem hrubého národního důchodu,

vybraná cla na zemědělské výrobky, celní poplatky a část daně z přidané hodnoty

[Rozpočet EU]. Naproti tomu výdaje programu Reality směřují do regionů s HDP na

obyvatele nižším než 75 % průměru členských zemí EU. Z toho je zřejmá solidarita

bohatších zemí a regionů ve prospěch chudších.

32

Zahraničně obchodní politika (viz kapitola 1.2.5) v podobě podpory exportních odvětví

se v programu projevuje v cíli: „zlepšení podnikatelského prostředí v ČR

prostřednictvím podpory investic do moderních výrobních provozů s velkým exportním

potenciálem“. Exportní potenciál firem jako hnací sílu rozvoje regionů

doporučoval neoklasický dvousektorový model i keynesiánská teorie exportní základny.

Aplikace institucionálních nástrojů je úzce spjata s nástrojem podpory šíření inovací

(viz kapitola 1.2.7 a 1.3.2). Oba tyto nástroje lze spatřovat v určení programu

podnikatelským subjektům z oblasti strategických služeb, technologických center,

vědecko-technických parků a inovačních firem. Inovace a jejich šíření, ať již v pojetí

Schumpetera, institucionálních teorií, nebo nové teorie růstu, jsou hnací silou

hospodářského růstu. V pojetí teorie učících se regionů jsou významné právě instituce

na podporu vědy a výzkumu, které zprostředkovávají kontakty mezi regionálními

aktéry, což je předpokladem šíření inovací. Institucionálních nástroje se navíc

v programu projevují jeho určením pro obce, sdružení obcí a kraje, které mohou

prostřednictvím programu realizovat své strategické plány a rozvojové projekty. To také

doporučuje Hirschmanova teorie nerovnoměrného rozvoje, která vyzdvihuje roli

rozvojových institucí pro mobilizaci vnitřních zdrojů regionu.

Na nástroj podpory MSP (viz kapitola 1.3.1) odkazuje program Reality tím, že je určen

pro podporované podniky splňující kritéria MSP. Podpora MSP, se kterou přišly

zejména institucionální teorie, má přispět k regionálnímu růstu, zdravému

konkurenčnímu prostředí v ekonomice a zvýšení zaměstnanosti.

Program Reality, stejně jako ostatní programy podpory financované ze strukturálních

fondů EU, využívá nástroje decentralizace a lokalizace regionální politiky (viz kapitola

1.3.4). Tento nástroj integruje přístup zdola (bottom-up) s přístupem shora (top-down).

Iniciativa zdola využívá místního potenciálu konkrétních žadatelů, kteří předkládají své

projekty v souladu s cíli a koncepcemi stanovenými shora (v souladu s principem

programování politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU).

Podnikatelské zóny podporované z programu Reality se shodují s podnikatelskými

zónami, které jsou považovány za nástroj regionální politiky (viz kapitola 1.3.3), jen

pokud jsou realizovány a dále pronajímány obcí, sdružením obcí nebo krajem. Tyto

33

subjekty totiž místa v podnikatelské zóně nabízejí zpravidla za nižší než tržní ceny, což

je pro podnikatelské subjekty zvýhodnění, které je má přilákat. Podnikatelské zóny

provozované rozvojovými společnostmi nabízejí přicházejícím firmám vybavení

technickou infrastrukturou za tržní ceny, což je nedostatečné ve srovnání

s podnikatelskými zónami navrženými P. Hallem. Nenabízejí totiž žádné daňové ani

administrativní úlevy, které jsou podstatou podnikatelských zón ve smyslu nástroje

regionální politiky.

34

3. Analýza programu Reality

Předmětem analýzy je zhodnotit využití podpory a dosažení cílů programu Reality.

Ke zhodnocení využití podpory budou použita data za podpořené projekty tak, aby bylo

zřejmé, na jaké projekty prostředky plynuly, jakým žadatelům a do kterých oblastí. Cíle,

kterých má být realizací programu dosaženo, budou sledovány pomocí monitorovacích

indikátorů, které jsou stanoveny v OPPP a v Programovém dodatku OPPP pro

zhodnocení operačního programu, jednotlivých priorit a opatření.

Hypotézou analýzy programu Reality je, že tato podpora přispěla k rychlejšímu rozvoji

území České republiky. Proto, aby mohla být hypotéza dokázána, bude pojem rozvoj

rozdělen v souladu se základními pilíři udržitelného rozvoje na oblast ekonomickou,

sociální a environmentální. V těchto oblastech budou zkoumány výsledky a dopady

programu v souvislosti se stanovenými cíli programu.

Pro zjištění, jak se dopady programu lišily regionálně, budou základní ukazatele za

každou oblast rozvoje analyzovány na úrovni regionů soudržnosti, navíc se zaměřením

na regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené. Úroveň regionů soudržnosti je

vybrána proto, že jde o základní regionální úroveň při vymezování nároku na podporu z

OPPP. Zaměření na regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené jsou součástí

regionální analýzy proto, že jejich podpora je jedním z cílů programu Reality.

3.1 Vymezení zkoumaných ukazatelů

Předmětem analýzy jsou data získaná z informačního systému ISOP, který slouží ke

zpracování agendy poskytování podpory, tj. pro plánování, evidenci, řízení, sledování,

hodnocení a kontrolu projektů ze strany poskytovatele podpory – MPO a implementační

agentury CzechInvest [Případová studie ISOP – Microsoft]. Analyzovaná data jsou

sledována ke dni 30. 6. 2008, což je datum nejnovějších čtvrtletních monitorovacích

indikátorů. Zkoumán je tedy stav tři měsíce před definitivním ukončením programu.

Většina výsledků je však již zřejmá z těchto dat, neboť je zkoumán stav nejen za

ukončené projekty, ale především za projekty, které jsou stále ve fázi realizace.

Výsledky neukončených projektů se totiž mohou projevovat již před ukončením

projektu díky postupnému zapojování vznikajících kapacit do výroby.

35

K analýze jsou použity statistické výstupy dat za jednotlivé projekty programu Reality,

které jsou sloučeny do souhrnných dat. Tato data jsou shromažďována v informačním

systému ISOP během celého procesu přijímání, hodnocení a realizace projektů. Jde

o data popisující charakter podpořených projektů, tj. typy projektů, výši přidělené

dotace, typy žadatelů, místa realizace projektů apod. Dále jsou z informačního systému

ISOP čerpány monitorovací indikátory, které slouží ke sledování a vyhodnocení

účinnosti operačního programu, definovaných priorit a jednotlivých opatření vzhledem

ke stanoveným cílům. Tato data jsou sbírána od příjemců podpory, kteří je předkládají

ve zprávách z realizace projektu a v monitorovacích zprávách po realizaci projektu16.

Monitorovací indikátory jsou k dispozici v agregované formě za všechny projekty.

Některé z nich jsou však dostupné také na úrovni jednotlivých projektů, což bude

sloužit jako podklad k bližšímu hodnocení výsledných hodnot a pro regionální analýzu.

3.1.1 Monitorovací ukazatele

Následující tabulka shrnuje a vysvětluje monitorovací indikátory, které budou

předmětem analýzy. Tyto konkrétní monitorovací ukazatele jsem vybrala proto, že

podle mého názoru vypovídají nejlépe ze všech sledovaných monitorovacích ukazatelů

za program Reality o tom, jak program přispěl k rozvoji území ČR a zároveň pokrývají

všechny cíle programu. Indikátory jsou rozčleněny do vytyčených oblastí rozvoje –

ekonomického, sociálního a environmentálního. Je třeba uvést, že toto rozčlenění je

značně zjednodušující, neboť některé ukazatele by mohly být zařazeny do několika

oblastí najednou. Jde především o ukazatele vybudovaných podnikatelských prostor a

investičně připravených ploch, které jsou řazeny do environmentálních ukazatelů, ačkoli

jde fakticky o navýšení výrobní kapacity, která se projeví zejména v ekonomické sféře.

16 Jde celkem o čtyři typy zpráv: řádné průběžné zprávy z realizace projektu (předkládají se dvakrát ročně v průběhu realizace), mimořádné průběžné zprávy z realizace projektu (předkládají se po ukončení etapy projektu), závěrečná zpráva z realizace projektu (předkládá se po ukončení celého projektu) a monitorovací zprávy po ukončení realizace projektu (předkládají se jednou ročně po dobu tří let po ukončení projektu). [Pokyny pro žadatele a příjemce podpory z OPPP, 2005]

36

TABULKA 2: SLEDOVANÉ UKAZATELE ZA PROGRAM REALITY

Druh ukazatele Název ukazatele Vysvětlení ukazatele

Ekonomický Absolutní nárůst přidané hodnoty z výroby podpořených podniků

Absolutně vyjádřený nárůst přidané hodnoty v posledním uzavřeném účetním období v době ukončení realizace projektu oproti průměru za 3 roky před podáním žádosti o podporu

Ekonomický Procentní nárůst přidané hodnoty z výroby podpořených podniků

Procentní nárůst přidané hodnoty v posledním uzavřeném účetním období v době ukončení realizace projektu oproti průměru za 3 roky před podáním žádosti o podporu

Ekonomický Absolutní zvýšení obratu podpořených firem

Absolutně vyjádřené zvýšení obratu v posledním uzavřeném účetním období v době ukončení realizace projektu oproti průměru za 3 roky před podáním žádosti o podporu

Ekonomický Procentní zvýšení obratu podpořených firem

Procentní zvýšení obratu v posledním uzavřeném účetním období v době ukončení realizace projektu oproti průměru za 3 roky před podáním žádosti o podporu

Ekonomický Počet podpořených MSP Počet příjemců dotace, kteří jsou MSP

Sociální Hrubý počet vytvořených pracovních míst

Nově vytvořená pracovní místa v souvislosti s realizací projektu

Sociální Počet čistých vytvořených pracovních míst

Nově vytvořená pracovní místa v souvislosti s realizací projektu bez pracovních míst, která zanikla v souvislosti s realizací projektu

Sociální

Počet pracovních míst vytvořených v regionech se soustředěnou podporou státu17

Nově vytvořená pracovní místa v souvislosti s realizací projektu v regionech se soustředěnou podporou státu

Sociální Počet žen u nově vytvořených přepočtených pracovních míst

Nově vytvořená pracovní místa v souvislosti s realizací projektu, které obsadily ženy

Sociální Podíl žen u nově vytvořených přepočtených pracovních míst

Podíl nově vytvořených pracovních míst, které obsadily ženy, ku všem nově vytvořeným pracovním místům v souvislosti s realizací projektu

17 Regiony se soustředěnou podporou státu vymezené v usnesení vlády č. 722/2003 jsou následující okresy: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín – strukturálně postižené regiony; Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá – hospodářsky slabé regiony; Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice – regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností.

37

Druh ukazatele Název ukazatele Vysvětlení ukazatele

Environmentální Vybudované podnikatelské prostory a objekty celkem

Rozloha rozvojových a podlahových ploch všech projektů

Environmentální Vybudované podnikatelské prostory a objekty (rekonstruované)

Rozloha rozvojových ploch projektů regenerace zóny a podlahových ploch projektů rekonstrukce objektu

Environmentální Vybudované podnikatelské prostory a objekty (nové)

Rozloha rozvojových ploch projektů výstavby a rozvoje zóny a podlahových ploch projektů výstavby objektu

Environmentální Velikost investičně připravených ploch celkem

Rozloha rozvojových ploch greenfields a brownfields, tj. projektů výstavby, rozvoje a regenerace zóny

Environmentální Velikost investičně připravených ploch – z toho greenfields

Rozloha rozvojových ploch greenfields, tj. projektů výstavby zóny

Environmentální Velikost investičně připravených ploch – z toho brownfields

Rozloha rozvojových ploch brownfields, tj. projektů rozvoje a regenerace zóny

Environmentální Rozsah rekultivace environmentálně poškozených oblastí

Rozloha rozvojové plochy regenerovaných zón, tj. projektů regenerace zóny

Zdroj: vlastní z dat ISOP

Mezi ekonomické ukazatele pro hodnocení rozvoje jsem zařadila ukazatele nárůstu

přidané hodnoty, zvýšení obratu a počtu podpořených MSP. Největší vypovídací

hodnotu má ukazatel nárůstu přidané hodnoty, neboť hodnotí, jak vzrostl přínos firem,

tedy rozdíl mezi hodnotou prodeje vyprodukovaného zboží a hodnotou nákupu

materiálu a služeb sloužících jako vstupy, oproti době před realizací projektu. Indikátor

zvýšení obratu firem naznačuje, jak se za období realizace projektu zvýšil objem peněz,

které firmou procházejí. Svědčí o nárůstu produkce, přidané hodnoty i návratnosti

pohledávek podpořených firem. Počet podpořených MSP vypovídá o tom, jak velká část

subjektů, které využívají výhod dotací z programu, jsou MSP. Pro ekonomický rozvoj

to má význam v tom smyslu, že je rozvoj podněcován subjekty, pro které jsou investice

do vlastních podnikatelských nemovitostí často existenciálně důležité a které by

mnohdy investice bez finanční podpory programu nemohly uskutečnit.

Sociální ukazatele navýšení počtu pracovních míst vypovídají o rozvoji území ČR

proto, že jsou zdrojem snižování nezaměstnanosti a pro jednotlivé zaměstnance pak

38

zdrojem obživy a zvyšování kvality života. Nově vytvořená pracovní místa jsou

sledována nejen hrubě, ale i očištěně bez pracovních míst, která v souvislosti s realizací

projektu zanikla, tj. např. při stěhování firem, kdy nedochází k přechodu všech

zaměstnanců do nového provozu z nejrůznějších důvodů. To je důležité ke zjištění

reálného navýšení pracovních míst. Vytvořená pracovní místa v regionech se

soustředěnou podporou státu vypovídají o snížení nezaměstnanosti a zvýšení životní

úrovně v nejvíce potřebných regionech. Poslední ukazatel sociálního rozvoje – podíl

vytvořených pracovních míst obsazených ženami vypovídá o rovnosti mužů a žen

v přístupu k zaměstnání.

Mezi environmentální ukazatele jsem zařadila ukazatele vybudovaných podnikatelských

prostor a investičně připravených ploch, které jsou rozděleny podle toho, zda jde o nové

či renovované nemovitosti. Vybudované podnikatelské prostory vypovídají o nárůstu

výrobních kapacit firem. Z hlediska životního prostředí je lépe vypovídající dílčí

ukazatel, který sleduje rekonstruované podnikatelské prostory, a to proto, že takto

vzniklé kapacity využívají zastavěných ploch a tím lépe využívají existujícího

potenciálu. Nově vybudované podnikatelské nemovitosti sice zabírají nové plochy,

avšak tak jako v případě rekonstrukcí dochází k šetrnějšímu zacházení se zdroji např.

menší energetickou náročností budov, snížením negativních vlivů dopravy díky

soustředění výroby na jedno místo apod. Velikost investičně připravených ploch

představuje nový potenciál pro vznik podnikatelských objektů na plochách k tomuto

účelu zainvestovaných. Velikost nových investičně připravených ploch je v zásadě

méně šetrná k životnímu prostředí tím, že využívá nové nezabrané plochy. Naproti tomu

rozvoj a regenerace podnikatelských zón využívá již existujících podnikatelských zón

nebo nevyužívaných brownfields pro jejich efektivnější využití, což má jednoznačně

dobrý dopad na životní prostředí.

Z regionálního hlediska budou analyzovány nejdůležitější monitorovací ukazatele tak,

aby byly zastoupeny všechny oblasti rozvoje. Ekonomický rozvoj bude sledován

ukazatelem absolutní přidané hodnoty z výroby u podpořených podniků za poslední

uzavřené účetní období, který je výchozím pro ukazatel absolutního nárůstu přidané

hodnoty podpořených podniků. K dispozici za jednotlivé projekty, resp. regiony je

pouze tento zjednodušený ukazatel, který vypovídá o tom, jaký je stav regionální

konkurenceschopnosti podpořených podniků. Sociální rozvoj jednotlivých regionů bude

39

hodnocen prostřednictvím počtu nově vytvořených pracovních míst. Environmentální

rozvoj regionů přiblíží ukazatele vybudovaných podnikatelských prostor a objektů a

velikost investičně připravených ploch. Ačkoli v tomto pojetí nejde přímo

o environmentální ukazatele, vytvořené kapacity jsou nejdůležitějším výstupem

programu.

Část monitorovacích ukazatelů, které jsou přímým výsledkem Opatření 1.2: Rozvoj

podnikatelské infrastruktury nebo Priority 1: Rozvoj podnikatelského prostředí, má

nastaveny cílové hodnoty, kterých má být realizací programu dosaženo. Cílové hodnoty

byly stanoveny správcem programu odborným odhadem na základě finančního plánu

přidělovaných prostředků a zkušeností s realizací obdobných programů z předvstupního

období. Tyto cílové hodnoty využiji k hodnocení dosaženého stavu ukazatelů.

3.1.2 Propojenost cílů programu s monitorovacími ukazateli

Vyhodnocení naplnění cílů stanovených pro program Reality je cílem prováděné

analýzy, proto je třeba stanovit, které ukazatele budou cíle hodnotit. Z toho důvodu

jsem k jednotlivým cílům přiřadila monitorovací ukazatele, které nejlépe vystihují

stanovené cíle. Míra naplnění cílů je však těžko určitelná, neboť cíle nejsou nijak

kvantifikované. Hodnocení naplnění cílů budu tedy provádět na základě porovnání

ukazatelů s nastavenými cílovými hodnotami a s dalšími porovnatelnými daty.

Přiřazení sledovaných ukazatelů k cílům programu Reality je následující:

• Lepší dostupnost podnikatelských nemovitostí, zejména pro MSP (cíl vychází

z OPPP):

� počet podpořených MSP.

• Intenzivnější využití stávajících průmyslových zón včetně tzv. brownfields (cíl

vychází z OPPP):

� vybudované podnikatelské prostory a objekty (rekonstruované),

� velikost investičně připravených ploch – z toho brownfields.

40

• Rovné příležitosti (horizontální ukazatel18 OPPP):

� podíl žen u nově vytvořených přepočtených pracovních míst.

• Vznik kvalitního a fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí:

� vybudované podnikatelské prostory a objekty celkem,

� velikost investičně připravených ploch.

• Zlepšení podnikatelského prostředí v ČR prostřednictvím podpory investic do

moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním

potenciálem:

� absolutní a procentuální nárůst přidané hodnoty z výroby podpořených

podniků,

� absolutní a procentuální zvýšení obratu podpořených firem,

� vybudované podnikatelské prostory a objekty celkem.

• Rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů

prostřednictvím zvýšení jejich atraktivnosti pro tuzemské i zahraniční investory a

odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny:

� podíl hrubého počtu pracovních míst vytvořených v regionech se

soustředěnou podporou státu19,

� vybudované podnikatelské prostory a objekty celkem v regionech

hospodářsky slabých a strukturálně postižených,

� velikost investičně připravených ploch v regionech hospodářsky slabých a

strukturálně postižených.

18 Horizontální ukazatele jsou ukazatele, které odrážejí plošná opatření realizovaná v rámci všech aktivit podporovaných z finančních prostředků EU. Horizontálními tématy jsou: harmonický, vyvážený a trvale udržitelný rozvoj hospodářských činností, rozvoj zaměstnanosti a lidských zdrojů, ochrana a zlepšování životního prostředí a odstraňování nerovností a prosazování rovnoprávnosti mezi muži a ženami. [Kol. autorů, 2004] 19 Monitorovací indikátor vytvořených pracovních míst je nastaven na sledování všech regionů se soustředěnou podporou státu a kromě regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených zahrnuje regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností.

41

• Zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých

zahraničních investic:

� vybudované podnikatelské prostory a objekty (nové),

� velikost investičně připravených ploch.

• Zlepšení životního prostředí:

� rozsah rekultivace environmentálně poškozených oblastí,

� velikost investičně připravených ploch – z toho brownfields,

� vybudované podnikatelské prostory a objekty (rekonstruované).

Některé ukazatele popisují více cílů zároveň (zejména ukazatel vybudované

podnikatelské prostory a objekty a velikost investičně připravených ploch). Je to proto,

že jsou hlavními výstupy programu a naplňují širší škálu záměrů. Některé cíle naopak

nejsou systémem monitorovacích ukazatelů sledovány, jako je případ horizontálního

ukazatele rovných příležitostí nebo cíle „zlepšení podnikatelského prostředí v ČR

prostřednictvím podpory investic do moderních výrobních provozů s velkým exportním

potenciálem“. Rovné příležitosti se sledují, jen pokud jde o nově vytvořená místa

obsazená ženami, ale chybí ukazatele sledující např. rozdílnost v odměňování mužů a

žen, přístup žen k vyšším pozicím apod. Exportní potenciál podpořených podniků není

vůbec sledován a není pro něj nastaven monitorovací ukazatel v systému monitorování

operačního programu.

42

3.2 Vyhodnocení realizace programu

Program je hodnocen na úrovni celé ČR z hlediska využití podpory a dále z hlediska

ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Využití podpory přibližuje

zastoupení jednotlivých typů projektů podle počtu a výše přidělené dotace.

Ekonomické, sociální a environmentální ukazatele popisují přínos programu Reality k

příslušným oblastem rozvoje a zároveň slouží jako podklad ke zhodnocení naplnění cílů

programu Reality. Pro zhodnocení jednotlivých ukazatelů je použito porovnání s mírou

naplnění cílových hodnot, které jsou pro program stanoveny a dále porovnání

s dostupnými srovnatelnými daty (např. ukazatel nárůstu přidané hodnoty podpořených

podniků je porovnáván s růstem HDP za celou ČR). Na závěr je pomocí výsledků

analyzovaných ukazatelů a regionální analýzy sledováno naplnění jednotlivých cílů

programu Reality.

3.2.1 Využití podpory

V rámci programu Reality bylo k 30. 6. 2008 schváleno celkem 111 projektů za

2,03 miliardy Kč dotace (blíže viz příloha 1: Podpořené projekty podle typu projektu a

žadatele). Z toho bylo již ukončeno a proplaceno 83 projektů, což představuje přesně

75 % projektů. Nejčastějším typem projektu byla rekonstrukce objektu (44 % projektů a

28 % přidělených prostředků). Naopak nejméně žádanými byly projekty typu výstavba

zóny a vyhotovení projektové dokumentace (dále jen PD). Významnost zastoupení

jednotlivých typů projektů je dána poptávkou po nich. Tato poptávka je ovlivněna

velkým množstvím faktorů od počtu subjektů disponujících vhodnými nemovitostmi

k realizaci projektu, přes schopnost financování projektu až po ochotu realizovat projekt

z prostředků strukturálních fondů EU, což s sebou nese určité povinnosti.

Nejčastějšími žadateli byly MSP (65 % projektů a 63 % dotací), oproti tomu nejméně

projektů předložily velké podniky, do jednoho rozvojové společnosti (developeři), které

využily prakticky jen projekt výstavby nájemního objektu. Obce žádaly podporu

nejčastěji na projekt typu rozvoje zóny. Ani jeden projekt z programu Reality nebyl

realizován krajem, ačkoli byl pro ně program také určen. To že nebyl ani jeden projekt

realizován krajem souvisí nejspíše s možnostmi financování a strategií krajů, která

podobné aktivity nepodporuje a ponechává je v pravomoci obcí. Významnost

43

zastoupení jednotlivých typů žadatelů vychází z nastavení programu, který je

koncipován zejména pro MSP. Pro MSP stejně jako pro obce a kraje jsou určeny

všechny typy projektů. Pro obce a kraje však platí podmínka využití objektů vzniklých

rekonstrukcí k pronájmu. Pro velké podniky z oblasti rozvojových společností je

vymezen pouze projekt výstavby nájemního objektu a projekt rekonstrukce objektu

určeného k pronájmu. Následující grafy zobrazují rozložení typů projektů podle počtu

podpořených projektů a podle požadované výše dotace.

GRAF 1: ROZLOŽENÍ TYP Ů PROJEKTŮ PODLE POČTU

7%14%

9%

18%

44%

8%

Výstavba zóny Rozvoj zóny Regenerace zóny

Výstavba objektu Rekonstrukce objektu Vyhotovení PD

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

GRAF 2: ROZLOŽENÍ TYP Ů PROJEKTŮ PODLE VÝŠE DOTACE

7%9%

6%

48%

28%

2%

Výstavba zóny Rozvoj zóny Regenerace zóny

Výstavba objektu Rekonstrukce objektu Vyhotovení PD

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

44

Z obou grafů je zřejmý rozdíl mezi počtem projektů a požadovanou dotací. Zatímco

z celkového počtu 111 projektů převažuje projekt rekonstrukce objektu projekt

výstavby objektu o 26 %, z hlediska výše dotace (celkem 2,03 mld. Kč) naopak projekt

výstavby objektu o 20 % přesahuje projekt rekonstrukce objektu. Projekty výstavby

objektu jsou tedy relativně nejnákladnější. Nejmenší zastoupení z hlediska počtu

projektů mají projekty výstavby zóny, ale jde o velké a nákladné projekty, proto si

v grafu podle výše dotace zachovávají svůj podíl. Různost v poměru zastoupení podle

počtu projektů a podílu na přidělených dotacích je dána průměrnou výší dotace

jednotlivých typů projektů. Ta představuje finanční náročnost jednotlivých typů

projektů a je znázorněna v následující tabulce.

TABULKA 3: FINANČNÍ NÁROČNOST PODLE TYPU PROJEKTU

Typ projektu Průměrná výše dotace na projekt v K č

Výstavba zóny 17 845 250

Rozvoj zóny 11 351 375

Regenerace zóny 12 115 800

Výstavba objektu 48 984 500

Rekonstrukce objektu 11 892 229

Vyhotovení PD 3 953 778 Celkem 18 303 090

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

Finančně nejnáročnější jsou projekty výstavby objektu sloužícího k pronájmu, za které

obdrží žadatel průměrnou dotaci ve výši cca 49 milionů Kč. Nejméně nákladné, jak se

dá předpokládat, jsou projekty vyhotovení PD. Z hlediska četnosti nejvýznamnější

projekt rekonstrukce objektu má zpravidla podprůměrnou dotaci ve výši cca

12 milionů Kč. Finanční náročnost jednotlivých typů projektů je kromě rozsahu

prováděných prací dána zejména velikostí prostor a ploch, které jsou předmětem

projektu. To je mj. předmětem analýzy environmentálního rozvoje, viz kapitola 3.2.4.

Shrnutí

Z analýzy využití podpory vyplývá, že nejvíce podpořených projektů jsou rekonstrukce

objektů. Největší část dotace obdrží projekty typu výstavba nájemního objektu, které

jsou zároveň nejnákladnější. Nejméně podpořených projektů je za typ výstavba zóny.

Nejmenší část dotace připadá na nejméně nákladné projekty vyhotovení projektové

45

dokumentace. Z hlediska výše přidělených dotací je tedy významnější finanční

náročnost jednotlivých typů projektů než jejich početní zastoupení.

3.2.2 Ekonomický rozvoj

Ekonomický rozvoj, kterému přispěl programu Reality, je způsoben zejména

rozšiřováním výroby, optimalizací procesů ve firmě díky vhodnějšímu uspořádání a

návaznosti výroby (např. umístění souvisejících výrob v jedné budově, vede ke snížení

prostojů nutných pro přesun materiálu a výrobků) a v neposlední řadě lepšími

pracovními podmínkami, které zvyšují produktivitu práce.

Ekonomický rozvoj je analyzován ukazateli nárůstu přidané hodnoty, zvýšení obratu a

počtu podpořených MSP. Následující tabulka ukazuje stav těchto ekonomických

ukazatelů k 30. 6. 2008 a cílové hodnoty těch ukazatelů, kterým byla programovými

dokumenty nastavena. Realizované výsledky jsou sledovány odděleně za všech 111

podpořených a 83 ukončených projektů. Blíže se budu zabývat výsledky za všechny

podpořené projekty, které více vypovídají o celkovém dosaženém stavu.

TABULKA 4: UKAZATELE EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Název ukazatele Jednotka Podpořené projekty

Ukončené projekty

Cílová hodnota

Absolutní nárůst přidané hodnoty z výroby podpořených podniků

tis. Kč 4 166 436 4 062 771 –

Procentní nárůst přidané hodnoty z výroby podpořených podniků

% 361 484 10 % ročně

Absolutní zvýšení obratu podpořených firem

tis. Kč 7 014 489 5 411 410 –

Procentní zvýšení obratu podpořených firem

% 100 107 35 %

Počet podpořených MSP počet 72 49 –

Zdroj dat: ISOP k 30. 6. 2008, OPPP, Programový dodatek OPPP

Při bližším sledování těchto dat jsem však narazila na problém jejich nadhodnocení. To

je způsobeno tím, že z databáze se generují data za jednotlivé projekty, ale už se nebere

v úvahu, že některé projekty jsou podány stejným žadatelem. Započítávání údajů za

všechny projekty je zkreslující, protože přidaná hodnota i obrat podniků, které podaly

46

více projektů, vzrostly jen jednou a stejně tak je podpořeno pouze to množství podniků,

které podalo třeba i více projektů zároveň. Jde celkem o nadhodnocení o 21 údajů za

projekty, které jsou podány totožným žadatelem. Proto se pokusím u jednotlivých

ukazatelů přiblížit očištěnou hodnotu. Přesné očištění ukazatelů však není možné

v případě ukazatele nárůstu přidané hodnoty a zvýšení obratu, neboť tato data jsou

dostupná pouze jako agregovaný výstup a ne na úrovni jednotlivých projektů. Data

proto přiblížím pomocí ukazatelů přidané hodnoty a čistého obratu, které jsou dostupné

za jednotlivé projekty.

Nárůst přidané hodnoty

Podle výše uvedené tabulky vzrostla přidaná hodnota20 podpořených podniků

v posledním uzavřeném účetním období od doby podání žádostí o podporu (tj. průměr

tří let před podáním žádosti o podporu) o více než 4 miliardy. To je ovšem zkreslený

údaj. Pro reálnější přiblížení ukazatele použiji ukazatel pouze za přidanou hodnotu

podpořených podniků v posledním uzavřeném účetním období21, který mám k dispozici

na úrovni jednotlivých projektů. Po očištění tohoto ukazatele o nadbytečné hodnoty

zkrátím shodným procentem ukazatel nárůstu přidané hodnoty. Celkový ukazatel

přidané hodnoty dosahuje výše 5,4 mld. Kč, po snížení však dosahuje pouze

2,8 mld. Kč, tj. o celých 47 % méně. Stejně snížený absolutní nárůst přidané hodnoty za

všechny podpořené podniky pak dosahuje pouze 2,2 mld. Kč.

Lépe je zřejmý nárůst přidané hodnoty v procentuálním vyjádření. Za všechny

podpořené projekty představuje neočištěný ukazatel nárůstu přidané hodnoty (oproti

průměru tří let předcházejících době podání žádosti o dotaci) 361 %, za ukončené

projekty dokonce 484 %. Pro přiblížení ukazatele skutečnosti se dá provést jen přibližná

oprava údaje za všechny podpořené podniky tím, že jej snížím o 47 % tak, jak byla

snížena absolutní hodnota ukazatele. Jde samozřejmě o zjednodušení, ve kterém

předpokládám, že podpořené podniky, které podaly více žádostí o podporu, rostly

20 Přidaná hodnota představuje rozdíl mezi cenou vyprodukovaného zboží a cenou vstupů sloužících k jeho výrobě. 21 Přidaná hodnota podpořených podniků v posledním uzavřeném účetním období sice oproti ukazateli nárůstu přidané hodnoty neobsahuje vztažení k období před podáním žádosti o podporu, avšak budu uvažovat zjednodušení, že se hodnota v posledním účetním období mění ve stejném poměru jako v období před podáním žádostí o podporu.

47

v průměru stejným tempem jako ostatní podpořené podniky. Pak vykazuje přidaná

hodnota všech podpořených podniků nárůst už jen o 190 %.

Na úrovni Priority 1: Rozvoj podnikatelského prostředí OPPP, pod kterou spadá

program Reality, je stanovena cílová hodnota pro růst přidané hodnoty na 10 % ročně.

Podpořené podniky z programu Reality zatím za cca 4 roky narostly dohromady

o 190 %. To znamená, že stanovený ukazatel byl překročen již více než čtyřikrát.

Ukazatel absolutního nárůstu přidané hodnoty z výroby u podpořených podniků se dá

použít pro vyjádření podílu HDP, který byl vytvořen podpořenými podniky. Produktová

metoda výpočtu neboli metoda přidané hodnoty totiž počítá HDP v ekonomice jako

součet přidaných hodnot na všech stupních výroby. Přičemž přidaná hodnota je rozdíl

mezi hodnotou prodeje vyprodukovaného zboží a služeb a hodnotou nákupu materiálu a

služeb sloužících jako vstupy [Samuelson, Nordhaus, 2007]. To znamená, že podniky

podpořené z programu Reality pomohly k růstu HDP v průběhu let 2004–2007

o 2,2 miliardy Kč. Mezi léty 2004–2007 vzrostl HDP (pro srovnatelnost oproti průměru

let 2001–200322) o 1087 miliard Kč [ČSÚ – Hlavní makroekonomické ukazatele], v tom

představuje růst podpořených podniků 2 ‰.

Pokud vyjádřím růst HDP v ČR k roku 200723 stejným způsobem jako procentuální

nárůst přidané hodnoty, tempo růstu dosahovalo 44 % (postup výpočtu je uveden

viz příloha 2: Výpočet přírůstku HDP). Z porovnání s procentuálním nárůstem přidané

hodnoty vyplývá, že podpořené podniky rostly více než třikrát rychleji než celá

ekonomika.

K tak významnému nárůstu přidané hodnoty podpořených firem došlo díky rozšíření

výroby do rekonstruovaných objektů a díky zvýšení produktivity práce zefektivněním

výrobních procesů a vhodnější návazností výroby v případech, kdy se výroba do

rekonstruovaných objektů stěhovala z jiného místa. Podpořené rozvojové společnosti,

které realizovaly projekt výstavby nájemního objektu, vykazují významný nárůst 22 Jde o zjednodušení, protože žadatelé předkládali data za 3 roky před podáním žádosti o podporu, což mohlo být v průběhu let 2001–2005 (v listopadu 2006 byl ukončen příjem žádostí o podporu). 23 S vědomím, že jde o zjednodušení, neboť data za přidanou hodnotu jednotlivých projektů jsou z posledního uzavřeného účetního období v době ukončení realizace projektu. Doba ukončení jednotlivých projektů se značně liší a poslední uzavřené účetní období je většinou dřívější než rok 2007, ze kterého počítám HDP.

48

přidané hodnoty přímo díky pronájmu objektů vzniklých v rámci projektu. Projekty

zaměřené na výstavbu, rozvoj a regeneraci zón se odrazí v nárůstu přidané hodnoty

podpořených podniků až později s vybudováním objektů na těchto zónách a s jejich

zapojením do výroby, popř. pronájmem. To jsou situace, kdy podniky zaznamenaly

vyšší růst díky realizaci projektu a obdržení dotace. Přidaná hodnota těchto podniků

však rostla také v souvislosti s rozvojem samotné společnosti, např. díky realizovaným

inovacím. S tím souvisí také nedostatek ukazatele, který snižuje jeho vypovídací

schopnost o přispění programu k ekonomickému rozvoji. Ukazatel totiž zahrnuje i jiné

aspekty, které vedly k růstu přidané hodnoty, než jen realizace projektu v

rámci programu Reality.

Jiný nedostatek ukazatele naopak snižuje jeho hodnotu, a to je fakt, že je započítáván

nárůst přidané hodnoty pouze za podpořené podniky, a není nijak zohledněn přínos

obcí. Takový přínos by mohl být zohledněn jedině nepřímo započtením nárůstu přidané

hodnoty také za společnosti, které využívají nemovitosti obcí podpořené z programu

Reality. To by znamenalo započítat i údaje za podniky působící v pronajatých objektech

developerů vzniklých v rámci projektů výstavby nájemního objektu.

Nárůst přidané hodnoty podpořených podniků vzrostl i přes nadhodnocení v datech

generovaných z databáze více, než se předpokládalo, a rychleji než rostla celá

ekonomika ČR. Přidaná hodnota všech podniků vzrostla oproti době před podáním

žádosti o podporu o 2,2 mld. Kč, což představuje nárůst asi o 190 %. K tomu nesporně

přispěla i podpora z programu Reality, která vedla ke zvýšení výrobních kapacit a

zefektivnění výroby podpořených podniků.

Zvýšení obratu

Zvýšení obratu podpořených firem vypovídá o nárůstu konkurenceschopnosti

prostřednictvím zrychlení koloběhu majetku. Obrat představuje rozsah peněžních

prostředků, které prodělaly cyklus koloběhu majetku, tj. přeměnu hodnoty majetku

z peněžní formy do rozpracované výroby, hotových výrobků, pohledávek atd., jejichž

výsledkem jsou opět peníze. [Kovanicová, 1993]

Podle výše uvedené tabulky vygenerovaných ukazatelů se zvýšil obrat podpořených

firem oproti třem rokům předcházejícím podání žádosti o platbu o 7 miliard Kč, tj.

49

přesně 100% nárůst. V případě ukončených projektů se obrat v těchto podpořených

firmách zvýšil o 5,4 miliardy Kč, což je nárůst o 107 %. Tyto ukazatele však zahrnují

vícenásobné načtení některých hodnot. Pro přiblížení očištěného ukazatele použiji data

za čistou přidanou hodnotu v posledním uzavřeném účetním období všech podpořených

firem, které mám k dispozici za jednotlivé projekty. Když jsou od celkového ukazatele

(ve výši 14,3 mld. Kč) odečteny hodnoty za podniky, které podaly více projektů,

hodnota se sníží na 10,2 mld. Kč. To představuje 71 % z původního ukazatele. Tomu by

mělo přibližně odpovídat nadhodnocení ukazatele zvýšení obratu oproti průměru tří let

před podáním žádosti o podporu všech podpořených podniků. Jeho snížením o 29 %

ukazatel dosahuje cca 5 mld. Kč. Dá se tedy říct, že obrat podpořených firem vzrost za

dobu realizace projektů asi o 71 %.

V programovém dokumentu OPPP na úrovni Priority 1 je stanovena cílová hodnota

ukazatele zvýšení obratu firem, které obdržely finanční podporu na 35 %. Obrat firem

podpořených z programu Reality vzrostl dvakrát tolik, což se dá považovat za

významně rychlejší nárůst, než se předpokládalo.

Ke zvýšení obratu firem pomohly podobné důvody jako v případě nárůstu přidané

hodnoty. Těmi jsou zvýšení výrobních kapacit, zefektivnění výroby či zvýšená

produktivita práce v důsledku realizace projektu z programu Reality, ale i vlastní rozvoj

firmy, který by se uskutečnil i bez realizace projektu. Také jako u předchozího

ukazatele je třeba poukázat na to, že se do výsledků nezapočítává přínos firem, které

působí v pronajatých nemovitostech obcí nebo rozvojových společností. Tyto dva

důvody spolu s nepřesným vyčíslením ukazatele vedou ke zkreslení výsledků.

Obrat podpořených firem vzrostl o 5 mld. Kč, což je důsledkem mj. zvýšení výrobních

kapacit podpořených dotací z programu. Procentní nárůst oproti době před podáním

žádosti o podporu odpovídá 71 %, což je dvakrát více, než se předpokládalo.

Počet podpořených MSP

MSP jsou zásadními subjekty pro zvyšování konkurenceschopnosti průmyslové

produkce a jsou považovány za významný zdroj zaměstnanosti. Jsou to subjekty, pro

které jsou investice do vlastních podnikatelských nemovitostí mnohdy existenciálně

50

důležité a které by investice bez finanční podpory programu často nemohly vůbec

uskutečnit.

Ze 111 podpořených projektů jich 72 bylo podáno MSP (65 %) a 49 z nich je již

ukončeno. MSP jsou tedy převažujícím žadatelem v programu Reality. Do tohoto

výsledku jsou však započítány i MSP, které podaly více projektů. Protože mám

k dispozici data za jednotlivé projekty podle typu žadatele, je možné údaje očistit. Pak

vychází počet podpořených MSP na 56, protože 16 projektů je podáno MSP, které

podaly projektů více. Podíl podpořených MSP na všech podpořených subjektech je však

téměř totožný s neočištěným údajem, a to 64 %.

Významnost zastoupení MSP je dána zejména tím, že především pro ně je program

Reality koncipován a MSP na rozdíl od ostatních subjektů mohou realizovat všechny

typy projektů. Důležitý je však také fakt, že představují nejpočetnější skupinu, ze všech

možných žadatelů v rámci programu, tj. kromě MSP velké podniky, obce a kraje.

Počet podpořených MSP představuje dvě třetiny všech podpořených subjektů, zbytek

připadá na obce a velké podniky. Význam podpořených MSP spočívá v tom, že jsou

považovány za zdroj konkurenceschopnosti, dynamického rozvoje a zaměstnanosti.

Shrnutí

Program Reality přispěl k rychlejšímu ekonomickému rozvoji ČR díky tomu, že

napomohl rozšíření výrobních provozů, zlepšení návaznosti výroby a pracovních

podmínek. Vyčíslení ekonomického přínosu bylo poněkud obtížné kvůli zmíněným

nepřesnostem v započítávání údajů za podniky, který podaly více projektů.

K výsledkům je třeba také podotknout, že nejsou způsobeny pouze samotnou realizací

projektů a následným obdržením dotace, ale i růstem firem, ke kterému by došlo i bez

realizace programu. Další nepřesnost ukazatelů je způsobena tím, že není započítáván

ekonomický přínos obcí, resp. podniků nepřímo podpořených tím, že sídlí v pronajatých

nemovitostech, které vznikly díky realizaci programu.

Přesto podle sledovaných ukazatelů vzrostla přidaná hodnota od doby před realizací

projektů téměř dvakrát, obrat se zvýšil o 71 %, čímž byly v obou případech překročeny

cílové hodnoty. Z porovnání přidané hodnoty podpořených podniků s růstem HDP

51

navíc vyplývá, že podpořené podniky rostly rychleji než celá česká ekonomika

dohromady. 64 % podpořených subjektů jsou MSP, které jsou obrazem dynamicky se

rozvíjejícího průmyslu v ČR.

3.2.3 Sociální rozvoj

Sociální rozvoj v ČR způsobený realizací programu Reality se projevuje zejména

v nově vytvořených pracovních místech, která vedou ke snižování nezaměstnanosti.

Ačkoliv je velice pravděpodobné, že většina nových pracovních míst byla obsazena

zaměstnanci, kteří pouze změnili pracovní místo, opuštěná pracovní místa jsou zdrojem

zaměstnanosti pro další pracovní síly. Navíc změna pracovního místa je většinou

spojena s osobním polepšením, ať již ve formě financí, povýšení či jen zaujetí v práci,

což je také pozitivní výsledek, který se dá zahrnout do sociálního rozvoje.

Analyzovaným ukazatelem sociálního rozvoje je počet vytvořených pracovních míst.

Jde o místa, která vznikla v souvislosti s projektem, tj. nejen pracovní místa vytvořená

podpořenými podniky, ale i místa vytvořená společnostmi podnikajícími v pronajatých

prostorách, které vznikly za pomoci programu. Vedle celkového počtu vytvořených

pracovních míst jsou zkoumána pracovní místa vytvořená v regionech se soustředěnou

podporou státu a nová pracovní místa obsazená ženami. Všechna vytvořená pracovní

místa v následující tabulce jsou sledována jak za ukončené projekty, tak již v průběhu

realizace projektů.

52

TABULKA 5: UKAZATELE SOCIÁLNÍHO ROZVOJE

Název ukazatele Jednotka Podpořené projekty

Ukončené projekty

Cílová hodnota

Hrubý počet vytvořených pracovních míst

počet 5 676,6 2 730,6 4 000

pro Prioritu 1

Počet čistých vytvořených pracovních míst

počet 5 676,6 2 730,6 –

Počet pracovních míst vytvořených v regionech se soustředěnou podporou státu

počet 704,8 681,8 –

Počet žen u nově vytvořených přepočtených pracovních míst

počet 1 758,4 604,4 –

Podíl žen u nově vytvořených přepočtených pracovních míst

% 31,0 22,1 –

Zdroj dat: ISOP k 30. 6. 2008, Programový dodatek OPPP

Vytvořená pracovní místa

Zatím bylo celkem za pomoci programu Reality vytvořeno 5676,6 pracovních míst.

Z toho připadá na ukončené projekty 48 %. Vzhledem k tomu, že je ukončeno již 75 %

projektů, je poměr vytvořených míst výrazně ve prospěch neukončených projektů.

Důvodem jsou víceetapové projekty, jejichž výsledky se projevují již před ukončením

celého projektu, protože část kapacit je již zapojena do výroby.

Na úrovni Priority 1 (tj. dohromady pro programy podpory Prosperita, Reality, Školicí

střediska a Klastry) je stanovená cílová hodnota pro vytvořená hrubá pracovní místa –

4000. Sám program Reality tuto hodnotu již překračuje o 42 %. Odhad tedy patrně

vycházel z výrazně nižších předpokladů.

K tak významnému zvýšení počtu pracovních míst přispěly zejména nové objekty

určené k pronájmu a objekty k pronájmu vystavěné na podnikatelských zónách

vzniklých v rámci programu, které mají zpravidla velké kapacity určené k nastěhování

nových poboček či celých firem. Ke zvýšení zaměstnanosti přispěly také

rekonstruované objekty v majetku firem, v nichž došlo k rozšíření výroby. Hodnoty za

hrubý a čistý počet pracovních míst jsou naprosto shodné. To znamená, že kvůli

realizaci projektů z programu Reality nezaniklo v podpořených podnicích žádné

pracovní místo. To je jednoznačně pozitivní výsledek. Pokud tedy firmy stěhovaly své

výrobny do nových výrobních prostor, stěhovaly se i se svými zaměstnanci.

53

Zajímavé je přepočtení přidělených dotací (2,03 miliardy Kč) na vytvořená pracovní

místa. V současné době jsou náklady na jedno pracovní místo 357 898 Kč, avšak takto

vyjádřené náklady budou klesat s tím, jak budou zbývající projekty ukončovány a

budou vytvářena další pracovní místa24. Pro porovnání, zda je to moc či málo, se nabízí

náklady na vytvořené pracovní místo v rámci investičních pobídek udělených

ministerstvy25 v letech 1998–2003 a v rámci Programu na podporu rozvoje

průmyslových zón realizovaném od roku 1998.

Investiční pobídky byly udělovány ve formě odpuštění daně z příjmu právnických osob,

bezúročné půjčky na zřízení nových pracovních míst až do výše 100 000 Kč na jedno

pracovní místo, bezúročné půjčky na úhradu nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců a

osvobození od povinnosti uhradit dovozní clo na stroje a zařízení. Podpořeným

společnostem byly poskytnuty pobídky ve výši 4,79 miliardy Kč a společnosti se za to

zavázaly vytvořit 11 107 pracovních míst [Prostředky státního rozpočtu vynaložené na

poskytování investičních pobídek, 2004]. Náklady na vytvoření pracovního místa tak

činily 431 260 Kč. Z tohoto porovnání vyplývá lepší poměr nákladů na vytvořená

pracovní místa v souvislosti s realizací programu Reality. Avšak je třeba vzít v úvahu

rozdílnost charakteru obou dotačních programů, které porovnatelnost nákladů značně

snižují.

Program na podporu rozvoje průmyslových zón byl realizován od roku 1998 MPO ve

spolupráci s CzechInvestem. Celková státní dotace programu v letech 1998–2005 činila

5,62 miliardy Kč a podpořené výrobní firmy se zavázaly vytvořit celkem 72 000 nových

pracovních míst [CzechInvest – Průmyslové zóny]. To odpovídá výši dotace na jedno

pracovní místo 78 056 Kč, což je zhruba pětina oproti programu Reality. Nicméně oba

programy sice podporují podobné aktivity, ale jejich výsledky nejsou příliš srovnatelné.

Program na podporu rozvoje průmyslových zón totiž podporoval zpočátku zejména

zvýhodněný převod pozemků ve vlastnictví státu a investiční přípravu průmyslových

zón. Až od roku 2001 program podporoval také regeneraci brownfields, výstavbu

nájemních objektů a akreditace průmyslových zón [Semerák, 2003]. Program Reality

24 Dotační náklady na jedno vytvořené pracovní místo totiž představují poměr všech přidělených dotací k vytvořeným pracovním místům k 30. 6. 2008. 25 Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

54

oproti tomu podporoval zejména rekonstrukce objektů (44 % projektů), které jsou ve

vlastnictví podniků z oblasti zpracovatelského průmyslu a které nemají takový potenciál

vytváření nových pracovních míst jako investoři na průmyslových zónách, kteří

zavádějí nebo rozšiřují výrobu.

Přímé porovnání obou zmíněných dotačních aktivit s programem Reality tedy není

možné, avšak také z těchto výsledků vycházelo stanovení cílových hodnot pro program

Reality. Cílové hodnoty vytvořených pracovních míst jsou značně překročeny, proto

usuzuji, že z tohoto hlediska program významně přispěl k sociálnímu rozvoji.

Celkem bylo tedy zatím díky programu Reality vytvořeno 5677 čistých pracovních

míst, čímž byla výrazně překročena cílová hodnota. Každé takto vtvořené pracovní

místo bylo podpořeno veřejnými výdaji ve výši 357 898 Kč.

Pracovní místa vytvořená v regionech se soustředěnou podporou státu

Regiony se soustředěnou podporou státu jsou regiony strukturálně postižené,

hospodářsky slabé a s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Je to celkem 25 výše

zmíněných okresů a oblastí, které se rozkládají převážně v regionu soudržnosti

Severozápad, Moravskoslezsko a z velké části také v regionu Střední Morava (viz

příloha 3: Regiony se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003).

V těchto regionech bylo vytvořeno celkem 704,8 pracovního místa, což představuje

12,5 % ze všech vytvořených pracovních míst. Vzhledem k tomu, že pro tento

monitorovací ukazatel není stanovena cílová hodnota, použiji jiná porovnatelná data.

Pro porovnání se logicky nabízí velikost regionů se soustředěnou podporou státu

vyjádřená počtem obyvatel a potřebnost nových pracovních míst v těchto regionech

vyjádřená mírou nezaměstnanosti oproti celé ČR bez hlavního města Prahy26. V roce

2004 v těchto regionech žilo 33 % obyvatel a míra nezaměstnanosti zde činila 14,2 %,

zatímco průměrná nezaměstnanost za celou republiku bez hlavního města Prahy byla

9,8 % (detailně viz příloha 4: Míra nezaměstnanosti a počet obyvatel v regionech se

soustředěnou podporou státu). V regionech, kde žije třetina obyvatel ČR a míra

nezaměstnanosti je o polovinu vyšší než ve zbytku ČR (bez regionu hlavního města),

26 Podíl je uváděn k ČR bez hlavního města Prahy, protože dotace z programu Reality směřují do těchto regionů soudržnosti.

55

byla vytvořena pouze osmina všech pracovních míst vzniklých díky programu. Z tohoto

prostého porovnání vyplývá, že program nepřispěl k rozvoji regionů se soustředěnou

podporou státu a vedl k větší diverzifikaci regionů ČR tím, že pomohl k tvorbě

pracovních míst zejména v ostatních regionech.

Vysvětlení relativně malého zastoupení vytvořených pracovních míst v regionech se

soustředěnou podporou státu souvisí se zohledněním realizace projektů v těchto

regionech. V programu bylo místo realizace projektu zohledněno v nároku projektů

realizovaných v těchto regionech na o třetinu vyšší dotaci na neobsazené plochy objektů

určených k pronájmu a dále při bodovém hodnocení projektu, v rámci něhož byla

hodnocena míra nezaměstnanosti ve spádovém území místa realizace projektu.

Z výsledků nově vytvořených pracovních míst však vyplývá, že toto zohlednění nebylo

dostatečné. Avšak zda toto zohlednění bylo opravdu nedostatečné bude zřejmější

z regionální analýzy počtu schválených projektů v těchto regionech a výše přidělené

dotace, která je předmětem kapitoly 3.3.1. Na výsledek má totiž vliv také to, kde byly

realizovány projekty, s největším dopadem na vytvořená pracovní místa, která

významně ovlivní regionální zastoupení, což je blíže rozebráno v rámci regionální

analýzy vytvořených pracovních míst v kapitole 3.3.3.

Celkem bylo v regionech se soustředěnou podporou státu vytvořeno 705 pracovních

míst, tj. 12,5 % všech vytvořených pracovních míst. Z porovnání s počtem obyvatel a

mírou nezaměstnanosti v regionech se soustředěnou podporou státu oproti ostatním

podpořeným regionům vyplývá, že bylo v těchto regionech vytvořeno nedostatečné

množství pracovních míst.

Vytvořená pracovní místa obsazená ženami

Počet nově vytvořených míst, která obsadily ženy, je 1758,4. To odpovídá 31 % všech

vytvořených pracovních míst.

K porovnání ukazatele použiji podíl žen v oblasti zpracovatelského průmyslu, protože

vytvořená pracovní místa v souvislosti s realizací programu Reality většinou mířila

právě do této oblasti (blíže viz příloha 5: Rozdělení podpořených projektů podle

OKEČ). Ve zpracovatelském průmyslu představuje podíl žen k roku 2007 36 % [ČSÚ –

Odvětví činnosti zaměstnaných v NH], což je porovnatelný výsledek s nově

56

vytvořenými pracovními místy obsazenými ženami. Program tedy sice z tohoto pohledu

nepřispěl k vyrovnávání příležitostí pro ženy, avšak ani jim příliš neuškodil. Proto

dopad hodnotím jako neutrální.

Výsledky za pracovní místa obsazená ženami jsou ovlivněny zejména předmětem

realizace projektu, tj. do jakého předmětu činnosti je projekt směřován. Již ze znění

programu je zřejmé, že hlavní oblastí zaměření projektů je zpracovatelský průmysl

(OKEČ 15–37), případně strategické služby nebo technologická centra, vědecko-

technické parky a inovační činnost. Z rozdělení zaměření realizovaných projektů podle

OKEČ (blíže viz příloha 5: Rozdělení podpořených projektů podle OKEČ) se potvrzuje

převaha zaměření projektů na zpracovatelský průmysl. Výsledek je navíc ovlivněn

převahou konkrétních odvětví, ve kterých byla pracovní místa vytvořena, neboť i

v rámci zpracovatelského průmyslu jsou odvětví typická spíše pro muže nebo naopak

pro ženy (např. textilní průmysl). Vzhledem k tomu, že absolutně největší zastoupení a

čtvrtina projektů je zaměřena na OKEČ 28, tj. výroba kovových konstrukcí a

kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), je zřejmé, že nová pracovní místa jsou

obsazená převážně muži.

Příspěvek programu k rovným příležitostem je tedy v zásadě neutrální. 1758 nově

vytvořených pracovních míst obsazených ženami je svým podílem o něco málo nižší,

než je průměr ve zpracovatelském průmyslu. To je způsobeno zejména relativním

zastoupením konkrétních oborů v rámci zpracovatelského průmyslu.

Shrnutí

K rychlejšímu sociálnímu rozvoji ČR přispěl program Reality zejména díky nově

vytvořeným pracovní místům, která napomohla snížení nezaměstnanosti. V případě

počtu vytvořených pracovních míst výsledek předčil očekávání tím, že bylo vytvořeno

5677 pracovních míst, což je více, než je cílová hodnota pro celou Prioritu 1 OPPP.

Naproti tomu se nedá říct, že by program Reality přispěl k rozvoji regionů se

soustředěnou podporou státu. V těchto regionech byla vytvořena pouze osmina všech

nových pracovních míst, ačkoli zde žije třetina obyvatel ČR a míra nezaměstnanosti je

o polovinu vyšší než jinde. 31 % pracovních míst obsazených ženami je v zásadě

neutrální výsledek tím, že jde o srovnatelný průměr s oblastmi zpracovatelského

průmyslu, kde byla pracovní místa vytvořena.

57

Ukazatele sociálního rozvoje rozhodně přispěly k rozvoji ČR jako celku, nepřispěly

však k rozvoji regionů se soustředěnou podporou státu. Ukazatele považuji za dobře

vypovídající o výsledcích, kterých bylo díky realizaci programu dosaženo.

3.2.4 Environmentální rozvoj

K environmentálnímu rozvoji přispěl program Reality v těch případech, kdy byly znovu

a lépe využity již existující objekty a již zabrané nebo dokonce ekologicky

znehodnocené plochy. Tím, že došlo k jejich renovaci a rekultivaci, byly sníženy zábory

nových nenarušených ploch, které mohou být dále využity jinak a ekologičtěji. Nově

vzniklé a rekonstruované objekty jsou navíc šetrnější k životnímu prostředí tím, že jde

o moderní výrobní provozy, které jsou energeticky relativně nenáročné, a že dochází ke

snížení negativních vlivů dopravy díky soustředění výroby na jedno místo.

Environmentální rozvoj je měřen zásadním výstupem programu Reality, a to

vybudovanými, tj. renovovanými a novými, průmyslovými zónami a objekty. Tyto

ukazatele mají kromě environmentálního rozměru také vypovídací schopnost o navýšení

kapacit určených pro zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby i pro přesun

výroby z již nevyhovujících kapacit. V následující tabulce jsou aktuální výsledky

ukazatelů a jejich cílové hodnoty, kterých má být po ukončení realizace programu

dosaženo.

58

TABULKA 6: UKAZATELE ENVIRONMENTÁLNÍHO ROZVOJE

Název ukazatele Jednotka Podpořené projekty

Ukončené projekty

Cílová hodnota

Vybudované podnikatelské prostory a objekty celkem m2 277 649 188 300

72 900

Vybudované podnikatelské prostory a objekty (rekonstruované) m2 155 196 105 413 –

Vybudované podnikatelské prostory a objekty (nové) m2 122 453 82 887 –

Velikost investičně připravených ploch celkem ha 423 210 550

Velikost investičně připravených ploch – z toho greenfields ha 371 176 220

Velikost investičně připravených ploch – z toho brownfields ha 52 34 330

Rozsah rekultivace environmentálně poškozených oblastí ha 52 34 –

Zdroj dat: ISOP k 30. 6. 2008

Vybudované podnikatelské objekty

Hodnota vybudovaných podnikatelských prostor a objektů by měla (podle definice

ukazatele v databázi ISOP) zahrnovat rozlohu rozvojových a podlahových ploch

vytvořených v rámci realizace všech typů projektů. Když se ovšem podíváme do výše

uvedené tabulky, zjistíme, že velikost investičně připravených ploch je téměř dvacetkrát

vyšší, a nemůže být tedy zahrnuta v ukazateli vybudovaných podnikatelských prostor a

objektů. Tento ukazatel by proto měl být definován pouze jako podlahové plochy

vybudované v rámci projektů výstavby a rekonstrukce objektů, které opravdu ukazatel

znázorňuje.

Celkem bylo k 30. 6. 2008 díky programu Reality vybudováno 277 649 m2

podnikatelských objektů, z toho připadá na ukončené projekty 68 %. Stanovená cílová

hodnota vybudovaných podnikatelských objektů (72 900 m2) je tak již téměř čtyřikrát

překročena. Samotné ukončené projekty cílovou hodnotu překračují o 160 %. Bylo tedy

realizováno více projektů zaměřených na rekonstrukci a výstavbu objektů, než se

předpokládalo.

Část vybudovaných podnikatelských prostor, které vznikly rekonstrukcí neefektivně

využívaných objektů, představuje rozlohu 155 196 m2, tj. 56 % všech vybudovaných

59

podnikatelských prostor. Rekonstruované objekty přispívají k environmentálnímu

rozvoji tím, že nezabírají nové pozemky, ale lépe využívají pozemky již zastavěné.

Navíc jsou po rekonstrukci objekty ohleduplnější k životnímu prostředí, jsou

energeticky méně náročné díky zateplení budov a často vedou i ke snížení negativních

vlivů dopravy soustředěním výroby na jedno místo. V neposlední řadě rekonstruované

objekty zlepšují i estetický dojem své lokality. Nově vybudované podnikatelské objekty

sloužící k pronájmu zabírají rozlohu 122 453 m2, tj. 46 % všech vybudovaných

podlahových ploch. Tyto objekty sice zabírají nové pozemky, avšak jde o moderní

stavby, které jsou šetrné k životnímu.

Program Reality tedy rozhodně přispěl k environmentálnímu rozvoji ČR tím, že většina

vybudovaných objektů vznikla rekonstrukcí na již zabraných plochách a všechny

vybudované objekty jsou relativně šetrné k životnímu prostředí.

Z ekonomického hlediska je zajímavé se na ukazatel vybudovaných podnikatelských

prostor podívat z hlediska přidělené dotace. K tomu lépe poslouží dotace přidělená na

jednotku obestavěného prostoru27 (tj. celkem 2 086 171 m3 [ISOP k 30. 6. 2008]),

protože oproti vztažení k podlahovým plochám zohledňuje i výšku budov, která cenu na

m2 výrazně zvyšuje. Náklady veřejných prostředků na vybudované podnikatelské

prostory představují 743 Kč na m3. Tyto náklady však ještě klesnou s ukončením

zbylých projektů a dobudováním objektů28. Přesto se dotační náklady dají považovat za

relativně nízké již nyní vzhledem k tomu, že byl programem stanovený dotační strop

pro běžné projekty ve výši 3000 Kč na m3, resp. 1500 Kč na m3 vybudovaného

prostoru29.

Celkem bylo k 30. 6. 2008 vybudováno 277 649 m2 podlahových ploch

v podnikatelských nemovitostech, čímž došlo k čtyřnásobnému překročení cílové

hodnoty. Z toho 56 % připadá na objekty rekonstruované a 46 % na nové objekty.

27 Obestavěný prostor budovy je součet obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy. [ČSÚ – Obestavěný prostor budovy] 28 Dotační náklady na metr krychlový totiž představují poměr všech přidělených dotací na projekty výstavby a rekonstrukce objektu ku vybudovanému obestavěnému prostoru k 30. 6. 2008. 29 Maximální dotace je stanovena ve výši 3000 Kč/ m3, pokud světlá výška nepřesahuje 6 m, v opačném případě je maximální výše dotace 1500 Kč/ m3.

60

Dotační náklady na takto vybudované podnikatelské prostory představují 743 Kč na m3,

což je pouze polovina oproti předpokládanému maximu. Pozitivní vliv na životní

prostředí spočívá v tom, že ve většině případů nedošlo k novým záborům půd a

vybudované objekty jsou šetrné k životnímu prostředí.

Investičně připravené plochy

Na zainvestovaných zónách realizovaných v rámci projektů výstavby, rozvoje a

regenerace zóny došlo k přípravě území pro výstavbu objektů určených pro oblast

zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, technologických center, vědecko-

technických parků a inovačních firem. To znamená, že na těchto pozemcích byly

provedeny hrubé terénní úpravy, byly přivedeny inženýrské sítě, komunikace, případně

byly odstraněny nepotřebné objekty a ekologické zátěže.

Podle výše uvedené tabulky takto vzniklo celkem 423 ha investičně připravených ploch.

Z toho je již ukončeno celkem 50 % všech podnikatelských zón. Cílová hodnota

investičně připravených ploch je stanovena na 550 ha. V současnosti je tato hodnota

naplněna ze 77 % a dá se očekávat, že se cílové hodnotě ještě přiblíží. Z porovnání

s mírou naplnění cílové hodnoty vybudovaných podnikatelských objektů, která je

několikanásobně překročena, je zřejmé, že původní předpoklad počítal s větším

zastoupením projektů zaměřených na přípravu zón na úkor budování objektů. To se

však nestalo a převážily projekty zaměřené na budování podnikatelských objektů na

úkor přípravy podnikatelských zón.

Než přistoupím k analýze ukazatele investičně připravených ploch rozdělenému na

brownfields a greenfields, je třeba uvést, že se tyto dva ukazatele se z databáze

negenerují tak jak jsou definovány v ISOP. K tomu mě přivedl fakt, že ve výše uvedené

tabulce hodnot za ukazatele environmentálního rozvoje je ukazatel investičně

připravených ploch – brownfields stejný jako ukazatel rekultivace environmentálně

poškozených oblastí. Ukazatel rekultivace poškozených oblastí představuje rozvojové

plochy, které byly vytvořeny regenerací zón. K tomu by měl ukazatel velikost

investičně připravených ploch – brownfields zahrnovat navíc plochy vytvořené

rozvojem zón. To se ale neděje a rozvojové plochy vytvořené v rámci projektů rozvoje

zóny se načítají do ukazatele investičně připravených ploch – greenfields. Jinými slovy

plochy připravené v rámci projektů rozvoje zóny se nezapočítávají mezi brownfields,

61

ale greenfields. To také vede k tomu, že jsou výše uvedené ukazatele totožné, čímž však

ztrácí smysl je sledovat odděleně.

Většina investičně připravených ploch jsou greenfields (kam se řadí projekty výstavby a

rozvoje zóny), a to celkem 371 ha, tj. 88 %. Tím je překročena cílová hodnota

investičně připravených greenfields, která je stanovena na 220 ha. Jenže tato cílová

hodnota je nastavena na pojetí greenfields a brownfields podle původní definice

ukazatelů v databázi ISOP, takže neobsahuje navíc rozlohu zón připravených v rámci

projektů rozvoje zóny. Oprava cílové hodnoty však není možná, protože není známa

samostatná cílová hodnota připravených ploch v rámci projektů rozvoje ani regenerace

zóny, které dohromady tvoří původní ukazatel brownfields. Zřejmé však je, že by cílová

hodnota greenfields měla být vyšší.

Většinu rozvojových ploch, které jsou zahrnuty mezi greenfields, představují projekty

rozvoje zóny (74 %, tj. 276 ha). Projekty rozvoje zóny zvyšují kvalitu již zainvestované

podnikatelské zóny, což znamená např. přivedení nové komunikace či inženýrské sítě

do již existující podnikatelské zóny. Nejde tedy o greenfields30 v pravém slova smyslu,

protože není zabírána nová nezastavěná půda, ale efektivněji využita již zabraná půda,

což je pozitivní příspěvek těchto projektů k environmentálnímu rozvoji. Samotná

výstavba na „zelené louce“ (projekty výstavby zóny) byla provedena na 96 ha, což

z celkových investičně připravených ploch představuje 23 %. V případě takto vzniklých

podnikatelských zón se nedá mluvit o pozitivním vlivu na životní prostředí, neboť

dochází k záborům nové půdy a jejich přeměně na průmyslové zóny. Pozitivní vliv na

životní prostřed se zde dá uvažovat až v budoucnu s výstavbou nových objektů, kam se

nastěhují firmy, které do té doby působily např. v energeticky náročných objektech

nebo na různých místech a takto dojde ke koncentraci všech výrobních procesů, které

byly dříve dislokovány.

12 % (tj. 52 ha) připravených zón představují regenerované brownfields (projekty

regenerace zóny). Své cílové hodnoty stanovené na 330 ha proto s největší

pravděpodobností ani nedosáhnou, ale jak bylo zmíněno u cílové hodnoty greenfields,

tato hodnota počítá navíc se zónami připravenými v rámci projektů rozvoje zóny.

30 Greenfields (anglicky – zelená pole) je urbanistický termín označující území, které dosud nebylo zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda nebo jde o ryze přírodní plochy. [Wikipedie]

62

Protože není znám poměr, v jakém by měly být plochy připravené rozvojem a

regenerací zóny, není možné cílové hodnoty správně stanovit. Pozitivní vliv

regenerovaných brownfields na životní prostředí je naprosto zřejmý. Díky jejich

rekultivaci totiž nebyla zabrána dosud nezastavěná půda a tyto nevyužívané zastavěné

plochy, případně plochy postižené těžbou nerostných surovin, skladováním odpadů

nebo využíváním pro vojenské účely najdou nové upotřebení. K environmentálnímu

rozvoji dále přispěl zejména fakt, že v mnoha případech došlo na těchto plochách

k odstranění ekologických zátěží, např. ve formě kontaminovaných půd.

Obecně se za důvody relativně malého zastoupení rozvojových ploch vzniklých

regenerací zón dají považovat jejich omezenost z hlediska počtu a lokalit. Investoři si

proto pro přípravu zóny vyberou raději jednu z mnoha jiných a lépe umístěných lokalit.

Důvodem jsou také relativně vyšší náklady na přípravu zóny její regenerací oproti nové

výstavbě či rozvoji již existující zóny. Lokalizace firem v opuštěných tradičních

oblastech výroby totiž znamená dodatečné výdaje - na rekultivaci, demoliční a další

práce [Jetmar, 2003]. To je také zřejmé z následujícího odstavce.

Dotační náklady na metr čtvereční investičně připravené zóny v rámci programu Reality

vycházejí v průměru na 105 Kč. Tyto náklady budou ještě klesat s tím, jak budou

dokončovány zbývající podnikatelské zóny. Nejvyšší jsou náklady na regenerace zón,

které představují 232 Kč/m2 (v programu je stanovena maximální výše dotace pro tento

typ projektu 1200 Kč/ m2), zatímco průměrné náklady na projekt typu výstavba zóny

jsou 148 Kč/m2 a na projekt typu rozvoj zóny dokonce jen 66 Kč/m2 (pro projekty

výstavby a rozvoje zóny je stanovena maximální výše podpory na 300 Kč/m2).

Z porovnání výsledných hodnot s maximální možnou podporou na m2 se dá usuzovat,

relativně nízká nákladnost podpořených zón z hlediska dotací.

Celkem bylo připraveno 423 ha podnikatelských zón s průměrnými dotačními náklady

105 Kč na m2. Většina zón (65 %) byla připravena v rámci projektů typu rozvoj zóny,

v rámci nichž bylo zkvalitněno 276 ha rozvojových ploch. Nově vystavěno bylo 23 %

zón a na zregenerované brownfields připadá pouze 12 % všech připravených

rozvojových ploch. K environmentálnímu rozvoji přispěly zejména regenerované

brownfields, ale i zóny podpořené v projektech rozvoje zóny. Za pozitivní příspěvek

k environmentálnímu rozvoji se nedají považovat zóny, které vznikly na „zelené louce“.

63

Rekultivace environmentálně poškozených oblastí

Ukazatel rekultivace environmentálně poškozených oblastí je, jak je výše uvedeno,

totožný s investičně připravenými plochami – brownfields. Z tohoto důvodu by bylo

podle mého názoru přínosné změnit ukazatel tak, aby zahrnoval pouze investičně

připravené plochy, které byly rekultivovány odstraněním ekologických zátěží.

V současné chvíli však ukazatel vypovídá jen o již výše uvedeném, a to o tom, že

program napomohl rekultivaci (a v některých případech i k odstranění ekologických

zátěží) 52 ha environmentálně poškozených oblastí. Tyto dříve nevyužívané zastavěné

plochy a plochy postižené těžbou nerostných surovin, skladováním odpadů nebo

využíváním pro vojenské účely budou nadále využity účelněji. To má jednoznačně

pozitivní dopad na environmentální rozvoj.

Shrnutí

Celkem bylo díky programu Reality vybudováno 277 649 m2 podlahových ploch a

připraveno 423 ha podnikatelských zón. Rychlejšího environmentálního rozvoje bylo

dosaženo hlavně díky rekonstrukcím objektů a regeneracím brownfields.

Rekonstruované objekty představují většinu (56 %, tj. 155 196 m2) všech vybudovaných

objektů v rámci programu. Jejich příspěvek k environmentálnímu rozvoji spočívá

v efektivnějším využití již zabraných ploch a přestavbou nevyhovujících objektů na

moderní výrobní provozy, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

K environmentálnímu rozvoji částečně přispěly i nově vybudované objekty o podlahové

ploše 122 453 m2, tím že jde o moderní budovy, šetrné k životnímu prostředí.

Regenerace brownfields představuje pouze asi osminu (52 ha) všech investičně

připravených zón. Rozvojem zóny bylo zkvalitněno 74 % (276 ha) podnikatelských zón

a na „zelené louce“ bylo připraveno 23 % (96 ha) podnikatelských zón. Z toho má

pozitivní vliv na životní prostředí zejména regenerace brownfields, ale i rozvoj již

existujících zón, protože nedochází k záboru nových ploch. Dá se tedy konstatovat, že

program Reality pozitivně přispěl k environmentálnímu rozvoji ČR.

Ukazatele mají dobrou vypovídací schopnost, co se týče environmentálního rozvoje, a

navíc vypovídají o tom, jak vzrostl ekonomický potenciál tím, že se zvýšila, popř.

zrenovovala kapacita výrobních prostor podpořených podniků.

64

3.3 Regionální analýza

Regionální analýza programu Reality se zaměřuje nejprve na obecné regionální

rozložení podpořených projektů a vynaložených veřejných prostředků a dále se

zaměřuje na nejdůležitější ukazatele za ekonomickou, sociální a environmentální oblast

rozvoje. Těmi jsou absolutní přidaná hodnota z výroby u podpořených podniků, počet

nově vytvořených pracovních míst a velikost vybudovaných podnikatelských prostor a

investičně připravených ploch. Cílem regionální analýzy je zjistit, jak se jednotlivé

dopady programu lišily ve sledovaných regionech se zaměřením na hospodářsky slabé a

strukturálně postižené regiony31, jejichž rozvoj je také jedním z cílů programu Reality.

Zohlednění regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených se v programu

projevuje v nároku projektů realizovaných v regionech se soustředěnou podporou státu

na o třetinu vyšší dotaci na neobsazené plochy objektů určených k pronájmu a dále

při bodovém hodnocení projektu, v rámci něhož byla hodnocena míra nezaměstnanosti

ve spádovém území místa realizace projektu. Analýza tedy prokáže, zda bylo toto

zohlednění dostatečné.

Regionální analýza je prováděna na úrovni regionů soudržnosti, protože jde o základní

regionální úroveň pro rozhodování o zařazení regionu pod jednotlivé cíle politiky

hospodářské a sociální soudržnosti EU, resp. pro rozhodování o možnostech čerpání

prostředků z jednotlivých programů podpory.

3.3.1 Podpořené projekty a výše dotace

Pokud se podíváme na podpořené projekty regionálně (blíže viz příloha 6: Podpořené

projekty podle regionů soudržnosti, typu projektu a žadatele), zjistíme, že nejvíce

projektů bylo podáno shodně v regionu soudržnosti Jihozápad a Severovýchod, a to

20 % projektů. Naopak nejméně aktivní byli žadatelé z regionu Severozápad, kde bylo

podáno pouze 5 % projektů. V regionech se soustředěnou podporou státu bylo podáno

27 % všech podpořených projektů [vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008]. Vzhledem

k tomu, že regiony se soustředěnou podporou státu představují 26 % území a 29 %

31 Regiony strukturálně postižené a hospodářsky slabé, vymezené v usnesení vlády č. 722/2003, jsou následující okresy: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín, Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá.

65

obyvatel ČR bez hlavního města Prahy (blíže viz příloha 7: Střední stav obyvatel a

rozloha území v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých), dá se

výsledek považovat za adekvátní. Z toho však také vyplývá, že program není nastaven

ve prospěch regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených, a jejich šance na

úspěch v procesu žádosti o dotaci je srovnatelná s ostatními regiony.

Výše požadované dotace schválených projektů v jednotlivých regionech soudržnosti je

uvedena v následující tabulce.

TABULKA 7: VÝŠE PŘIDĚLENÉ DOTACE PODLE REGION Ů SOUDRŽNOSTI

NUTS 2 Dotace v Kč Severovýchod 233 825 000

Severozápad 44 336 000

Jihozápad 783 758 010

Jihovýchod 167 091 000

Střední Morava 252 632 000

Moravskoslezsko 377 756 000

Střední Čechy 172 245 000

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

Následující obrázek znázorňuje kartogram regionů soudržnosti rozdělený podle výše

požadované dotace všech podpořených projektů. Data jsou rozložena rovnoměrně do tří

intervalů pomocí variačního rozpětí hodnot souboru, což platí i pro všechny dále

uvedené kartogramy.

66

OBRÁZEK 1: KARTOGRAM REGIONÁLNÍCH DISPARIT POŽADOVANÉ VÝŠE DOTA CE V PODPOŘENÝCH PROJEKTECH

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

Zhlédnutím kartogramu je zřejmé, že převažují regiony v nejnižším intervalu výše

dotace, a to do 250 milionů Kč. Jde v zásadě o Čechy (a malou část Moravy z regionu

Jihovýchod) kromě regionu Jihozápad, kam proudí extrémní výše podpory, a to cca

784 milionů Kč. To způsobuje celkem 14 projektů zaměřených na regeneraci území

areálu Škoda v Plzni o celkové požadované dotaci představující 31 % všech

přidělovaných prostředků. Druhý extrém, pouze 44 milionů Kč, směřuje do regionu

Severozápad, kde bylo zároveň podáno nejmenší množství projektů. Důvodem malého

počtu podaných projektů a požadované výše dotace je pravděpodobně fakt, že jde

o nejmenší region soudržnosti z hlediska počtu obyvatel a tedy i počtu ekonomických

subjektů a potenciálních žadatelů. Podle studie MPO na téma Malé využití dotací

z OPPP v Karlovarském kraji [2006] je důvodem malého využití dotací také specifická

struktura ekonomiky s významným zastoupením odvětví těžby surovin, chemického a

zpracovatelského průmyslu, lázeňství a cestovního ruchu. Kromě zpracovatelského

průmyslu jsou tato odvětví zásadně omezena z hlediska možnosti čerpání prostředků

z OPPP, resp. programu Reality. Na Moravě a ve Slezsku vykazuje výše dotace

podpořených projektů střední hodnoty v intervalu od 250 do 499 milionů Kč. Specifický

67

je region Severovýchod, kde bylo podpořeno nejvíce projektů, avšak přidělená dotace je

v nejnižším intervalu hodnot. Znamená to, že finanční náročnost zde podpořených

projektů byla relativně velmi nízká.

Finanční náročnost projektů v jednotlivých regionech soudržnosti, která vychází

z porovnání počtu podpořených projektů a výše obdržené dotace v regionu, je uvedena

v následující tabulce.

TABULKA 8: FINANČNÍ NÁROČNOST PROJEKTŮ V REGIONECH SOUDRŽNOSTI

NUTS 2 Průměrná výše dotace

na projekt v K č Severovýchod 10 166 304

Severozápad 8 867 200

Jihozápad 34 076 435

Jihovýchod 11 935 071

Střední Morava 13 296 421

Moravskoslezsko 19 881 895

Střední Čechy 21 530 625

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

Nejvíce peněz na projekt dostane region Jihozápad, kde za každý projekt dostane

žadatel v průměru 34 milionů Kč. Naopak v průměru nejméně dostane žadatel z regionu

Severozápad, kde obdrží necelých 9 milionů. Přitom průměrná výše dotace na projekt

z programu Reality za ČR je 18 milionů Kč. Důvodem těchto výsledků je velikost

realizovaných projektů, tj. na jak velké ploše a jak velké stavební úpravy budou

prováděny, a koncentrace více nebo méně finančně náročných typů projektů, blíže viz

tabulka 3: Finanční náročnost podle typu projektu.

V regionech hospodářsky slabých a strukturálně postižených byla požadovaná výše

dotace 432 186 000 Kč [vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008], což tvoří 21 % celé

přidělované částky dotací. V porovnání těchto regionů s podílem na rozloze a počtu

obyvatel ČR bez hlavního města Prahy, které tvoří 26 % a 29 %, je výsledek spíše slabý

a dotace mířily naopak spíše do ostatních regionů. To je dáno nikoli nižším počtem

realizovaných projektů, ale nižší finanční náročností projektů, která vychází zejména ze

zastoupení jednotlivých typů realizovaných projektů a jejich velikosti.

68

Shrnutí

Největší množství podpořených projektů i finančně nejnáročnější projekty pocházejí

z regionu soudržnosti Jihozápad. V opačném smyslu vybočující je region Severozápad,

kde bylo podáno nejmenší množství projektů i přidělená část alokovaných prostředků je

nejmenší. Ze zaměření analýzy na počet projektů a výši schválených dotací ve prospěch

regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených vyplývá, že je v těchto

regionech realizováno srovnatelné množství projektů s ostatními regiony o nižší než

průměrné požadované dotaci. To znamená, že zaměření programu ve prospěch těchto

regionů není dostatečné.

3.3.2 Přidaná hodnota

Pro přiblížení, jak program přispěl k ekonomickému rozvoji regionů, je sledována

přidaná hodnota podpořených podniků. Regionální ukazatele za přidanou hodnotu jsou

dostupné pouze za její absolutní hodnotu k poslednímu uzavřenému účetnímu období, a

ne za její nárůst oproti období před podáním žádosti o podporu. Tím je omezena

vypovídací schopnost o změnách způsobených realizací projektů. Díky tomu, že jsou

tato data k dispozici za jednotlivé projekty, mohou být očištěna o vícenásobné

započítávání hodnot za podniky, které podaly více projektů. To nebylo možné s takovou

přesností určit v případě analýzy ukazatele nárůstu přidané hodnoty v podpořených

podnicích v rámci ukazatelů ekonomického rozvoje (viz kapitola 3.3.2). Takto bude

tedy zjištěna reálná ekonomická výkonnost podpořených podniků ke sledovanému datu.

Data za přidanou hodnotu podpořených podniků podle regionů soudržnosti jsou

znázorněna v následující tabulce a kartogramu.

69

TABULKA 9: PŘIDANÁ HODNOTA PODPO ŘENÝCH PODNIK Ů PODLE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI

NUTS 2 Přidaná hodnota v tis. Kč

Severovýchod 400 035

Severozápad 216 455

Jihozápad 592 068

Jihovýchod 292 052

Střední Morava 1 014 357

Moravskoslezsko 167 406

Střední Čechy 127 413 ČR 2 809 786

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

OBRÁZEK 2: KARTOGRAM REGIONÁLNÍHO ROZLOŽENÍ P ŘIDANÉ HODNOTY PODPOŘENÝCH PODNIK Ů

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

Nejvyšší přidaná hodnota ve výši 1 014 357 000 Kč byla vytvořena podpořenými

podniky z programu Reality v regionu Střední Morava. Ačkoli zde bylo podpořeno

pouze 14 projektů, velká většina z nich je realizována právě podpořenými podniky, za

které je přidaná hodnota sledována. Přidaná hodnota podpořených podniků na Střední

Moravě je téměř o 100 % vyšší než ve Středních Čechách, kde je přidaná hodnota

podpořených podniků nejnižší (127 413 000 Kč). Střední hodnoty přidané hodnoty

70

vykazují jen regiony Jihozápad a Severovýchod, což souvisí s tím, že zde bylo podáno

největší množství podpořených projektů. Nejnižší interval přidané hodnoty do

299 mil. Kč má nejčastější zastoupení.

Do budoucna se dá očekávat výrazný nárůst přidané hodnoty zejména v regionu

Jihovýchod, kde je realizováno 14 projektů výstavby nájemních objektů a rekonstrukce

objektu. Nárůst přidané hodnoty se projeví s ukončením projektů a pronájmem všech

výrobních hal.

Ukazatel přidané hodnoty v posledním uzavřeném účetním období vypovídá o stavu

konkurenceschopnosti podpořených podniků v jednotlivých regionech. Avšak vzhledem

k tomu, že je v souboru zastoupeno relativně malé množství subjektů, které se vzájemně

velmi liší, variabilita ukazatele vypovídá zejména o tom, zda byly podpořeny podniky

nebo obce, případně zda spíše větší či menší podniky. Růst ekonomického potenciálu

regionů bude tedy lépe zřejmý z nárůstu výrobních kapacit, který je analyzován dále

v kapitole 3.3.4. Z tohoto důvodu nemá ani smysl analyzovat ukazatel zvlášť za regiony

hospodářsky slabé a strukturálně postižené, protože bychom se nedozvěděli nic o tom,

jak těmto regionům pomohla realizace projektů v rámci programu Reality.

Shrnutí

V regionu soudržnosti Střední Morava se nacházejí podpořené podniky, které vykazují

nejvyšší přidanou hodnotu. Nejnižší přidaná hodnota je vytvářena podpořenými

podniky ve Středních Čechách. Důvody regionální diferenciace jsou zejména v počtu

podpořených podniků, jejich velikosti a stavu realizace projektů.

3.3.3 Nově vytvořená pracovní místa

Nově vytvořená pracovní místa vypovídají o tom, jak program přispěl k sociálnímu

rozvoji regionů. Počet vytvořených pracovních míst v jednotlivých regionech

soudržnosti je zřejmý z následující tabulky a kartogramu.

71

TABULKA 10: VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA PODLE REGION Ů SOUDRŽNOSTI

NUTS 2 Nově vytvořená pracovní místa

Severovýchod 412,8

Severozápad 4,9

Jihozápad 1 149,0

Jihovýchod 3 023,0

Střední Morava 553,9

Moravskoslezsko 430,9

Střední Čechy 102,1

Celkem 5 676,6

Zdroj dat: ISOP k 30. 6. 2008

OBRÁZEK 3: KARTOGRAM REGIONÁLNÍCH DISPARIT VYTVO ŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

Sledovaná data za regiony vykazují velké disparity. Způsobuje je zejména region

Jihovýchod, kde bylo vytvořeno 53 % (3023) všech pracovních míst, a dále region

Jihozápad, kde bylo vytvořeno 20 % (1149) všech pracovních míst. V ostatních

regionech se vytvořilo v průměru 251 nových pracovních míst a jejich rozptyl je od 4,9

v regionu Severozápad až po 553,9 v regionu Střední Morava. Hodnota za region

72

Jihovýchod tedy více než desetkrát převyšuje tyto regiony. Důvodem tak výrazných

rozdílů je několik developerských projektů typu výstavby objektů určených k pronájmu

nebo výstavby zóny, které jsou schopny vytvořit ohromné množství pracovních míst.

Naproti tomu nejčetnější projekty rekonstrukce objektu zaměřené pouze na firmu

žadatele nemají takový potenciál vytvářet nová pracovní místa.

V budoucnu s největší pravděpodobností přibude ještě významné množství pracovních

míst v regionu Jihozápad s pronájmem vybudovaných nájemních hal v rámci

14 projektů v areálu Škoda v Plzni. Jiné tak výrazné navýšení pracovních míst již

vzhledem k velikosti a charakteru neukončených projektů nenastane.

Region Jihovýchod zaznamenal díky realizaci projektů největší nárůst pracovních míst a

dotační náklady na jedno pracovní místo tak tvoří pouze 55 273 Kč. Naopak region

soudržnosti Severozápad, kde bylo vytvořeno pouze necelých 5 pracovních míst,

vykazuje nejvyšší dotační náklady na pracovní místo ve výši 47 719 388 Kč. Toto

porovnání je pouze dokreslující, neboť vytvořená pracovní místa nejsou hlavním

výstupem programu a dotační náklady na ně se tak velmi liší.

Samostatná analýza regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených na tomto

místě prováděna nebude, protože by byla téměř totožná s analýzou počtu nově

vytvořených pracovních míst v regionech se soustředěnou podporou státu

v kapitole 3.2.3. Z této analýzy vyplývá silný nepoměr ve prospěch regionů se

soustředěnou podporou státu, neboť zde bylo vytvořeno pouze 12,5 % všech nových

pracovních míst. Tento nepoměr je však dán zejména realizací několika projektů

lokalizovaných v regionu Jihovýchod a Jihozápad, tedy mimo regiony se soustředěnou

podporou státu, které vytvořily velké množství pracovních míst.

Shrnutí

Regionální variabilita počtu vytvořených pracovních míst je extrémní a dosahuje více

než šestisetnásobku od regionu Severozápad po region Jihovýchod. Vliv na to má

zejména typ realizovaných projektů, charakter podpořeného subjektu a ukončenost

projektů. Přičemž největší přinos z hlediska počtu pracovních míst mají ukončené

projekty výstavby nájemních objektů realizované developery, jejichž největší

koncentrace je právě v regionu Jihovýchod.

73

3.3.4 Vybudované podnikatelské prostory a investičně připravené plochy

Tato kapitola regionálně rozpracovává vybudované podlahové plochy v rámci projektů

výstavby a rekonstrukce objektu a investičně připravené rozvojové plochy v rámci

programů výstavba, rozvoj a regenerace zóny. Vybudované podnikatelské prostory a

investičně připravené plochy jsou sice zařazeny mezi ukazatele environmentálního

rozvoje, avšak v této souhrnné formě, ze které není zřejmé, jaká část ploch vznikla

regenerací, vypovídají spíše o ekonomickém potenciálu, který vznikl díky realizaci

projektů. Ukazatele sledované za všechny podpořené projekty jsou znázorněny

v následující tabulce.

TABULKA 11: VYBUDOVANÉ ROZVOJOVÉ A PODLAHOVÉ PLOCHY V REGIONECH SOUDRŽNOSTI

NUTS 2 Rozvojová plocha v ha

Podlahová plocha v m2

Severovýchod 113 48 692

Severozápad 4 3 092

Jihozápad 67 86 569

Jihovýchod 76 14 725

Střední Morava 107 54 500

Moravskoslezsko 57 33 480

Střední Čechy 0 35 330

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

Vybudované podnikatelské prostory

Následující kartogram regionálně zobrazuje vybudované podnikatelské prostory v rámci

programu Reality.

74

OBRÁZEK 4: KARTOGRAM REGIONÁLNÍCH DISPARIT VYBUDOVANÝCH PODLAHO VÝCH PLOCH

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2007

Většina regionů se nachází ve středním intervalu vybudovaných podlahových ploch,

který zahrnuje vystavěné a rekonstruované podlahové plochy v rozmezí 30 až

59 tisíc m2. Nejvíce vybudovaných podnikatelských prostor je v regionu soudržnosti

Jihozápad, kam také proudil největší podíl dotací. Bylo zde vybudováno 86 569 m2

(31 %) podlahových ploch. Z toho je celých 73 % vybudovaných podlahových ploch

vystavěno v rámci projektů výstavby a rekonstrukce objektů v průmyslové zóně Škoda

Plzeň. Naproti tomu nejméně podnikatelských prostor bylo vybudováno v regionu

Severozápad, kde bylo vybudováno pouze 3092 m2 (1 %) podlahových ploch a vše

v rámci projektu typu rekonstrukce objektu. To souvisí s absolutně nejmenším

zastoupením projektů a přidělených prostředků z programu podpory v rámci všech

regionů.

Když se blíže podíváme na regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené, zjistíme,

že v těchto regionech bylo vytvořeno 45 841 m2 podlahových ploch v rámci

rekonstrukcí a výstavby objektů [vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008]. To

75

odpovídá 17 % všech vybudovaných podnikatelských prostor. Vzhledem k tomu, že

všechny regiony se soustředěnou podporou státu představují 26 % území ČR bez

hlavního města Prahy, výsledek se nedá považovat za dostačující. Ve zbytku ČR bylo

totiž vytvořeno poměrně více podnikatelských objektů než v regionech, na jejichž

podporu se zaměřuje stát. Vzhledem k tomu, že počet projektů realizovaný v těchto

regionech je srovnatelný s ostatními regiony, důvodem je, že relativně menší velikost

projektů.

Investičně připravené plochy

Následující kartogram regionálně zobrazuje investičně připravené plochy vybudované

v rámci programu Reality.

OBRÁZEK 5: KARTOGRAM REGIONÁLNÍCH DISPARIT VYBUDOVANÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2007

Kartogram investičně připravených ploch zobrazuje nejvíce připravených

podnikatelských zón v regionech soudržnosti Severovýchod a Střední Morava. Bylo zde

vybudováno 113 a 107 hektarů zanivestovaných podnikatelských zón. Druhý extrém

jsou Střední Čechy, kde nebyla vybudována žádná podnikatelská zóna, a region

Severozápad se 4 hektary regenerovaných podnikatelských zón. V ostatních regionech

76

bylo vybudováno mezi 40 a 79 hektary investičně připravených ploch. Nejvíce

připravených podnikatelských zón v regionu Severovýchod souvisí s největším

množstvím projektů podaných z tohoto regionu a také s rozvojovým potenciálem

regionu v souvislosti se zprovozněním nového úseku dálnice z Prahy do Hradce

Králové. Úsek zhruba od Poděbrad (konkrétně Libice nad Cidlinou) do Hradce Králové

byl totiž zprovozněn v průběhu roku 2006 [Ceskedalnice.cz]. Velké množství investičně

připravených zón z regionu Střední Morava souvisí s největší připravenou zónou

v rámci celého programu Reality, která byla realizována v okresu Zlín. Jde o projekt

rozvoje zóny v areálu bývalých strojíren o rozloze 87 ha realizovaný organizací

s majetkovou účastí města Slavičín. V případě Středočeského regionu, kde nebyla

vytvořena žádná zóna, se dá usuzovat, že je v tomto regionu potenciál vhodných

pozemků již značně omezen z důvodu výhodné polohy vzhledem k metropoli. Tato

výhodnost polohy vedla k tomu, že zde byly průmyslové zóny realizovány již

v minulosti. Nízké zastoupení připravených podnikatelských ploch v regionu

Severozápad souvisí s již zmiňovaným nedostatkem projektů z tohoto regionu.

V regionech hospodářsky slabých a strukturálně postižených bylo vytvořeno 65 ha

zanivestovaných podnikatelských zón [vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008]. To

představuje 15 % všech vybudovaných podnikatelských zón. Vzhledem k tomu, že

všechny regiony se soustředěnou podporou státu představují 26 % území ČR, výsledek

dosahuje velmi podprůměrné hodnoty. Znamená to, že v regionech hospodářsky slabých

a strukturálně postižených bylo podpořeno méně podnikatelských zón než ve zbytku

ČR.

Shrnutí

Region Jihozápad je nejvýznamnější z hlediska vybudovaných podnikatelských ploch

i jejich nejvyšší dotační nákladnosti. Bylo zde vybudováno 31 % všech podnikatelských

objektů. Nejméně jich bylo vybudováno v regionu Severozápad, pouze 1 %. Nevíce

vybudovaných podnikatelských zón je v regionu Severovýchod, kde bylo zainvestováno

27 % všech rozvojových ploch. Žádná rozvojová plocha podnikatelských zón nebyla

vytvořena v regionu soudržnosti Střední Čechy. Důvody těchto rozdílů se dají shrnout

do rozvojového potenciálu regionu.

77

Co se týče regionů strukturálně postižených a hospodářsky slabých, jejich rozvoj byl

oproti zbytku ČR pomalejší v obou sledovaných parametrech. Projekty zaměřené na

výstavbu a rekonstrukci objektů stejně tak jako na přípravu zón upřednostňovaly spíše

ostatní regiony na úkor regionů strukturálně postižených a hospodářsky slabých.

78

3.4 Vyhodnocení dosažení cílů stanovených v programu Reality a v OPPP

V předchozích dvou kapitolách byly analyzovány ukazatele, které slouží k vyhodnocení

využití podpory a dosažení stanovených cílů. Nyní přejdeme k vyhodnocení naplnění

jednotlivých cílů.

Lepší dostupnost podnikatelských nemovitostí, zejména pro MSP

Cíle bylo dosaženo díky tomu, že podniky, které získaly podporu na výstavbu, rozvoj a

rekonstrukci podnikatelských nemovitostí, jsou zhruba ze dvou třetin MSP. Dostupnost

podnikatelských nemovitostí pro MSP se zvýšila také v souvislosti s pronájmem

nemovitostí realizovaných developery a obcemi těmto subjektům. Program byl tedy

z hlediska dosažení tohoto cíle vhodně nastaven, neboť většina podpořených

podnikatelských nemovitostí je vlastněna MSP a ostatní podpořené nemovitosti mají

MSP možnost si pronajmout.

Intenzivnější využití stávajících průmyslových zón včetně tzv. brownfields

K naplnění cíle došlo zvláště díky realizaci rekonstrukcí podnikatelských objektů a

regenerací brownfields, které budou nadále intenzivněji využívány. Rekonstrukce

objektů představují 56 % všech vybudovaných podnikatelských objektů. Investičně

připravené zóny, které využívají brownfields, tvoří sice jen 12 % všech investičně

připravených zón, avšak k intenzivnějšímu využití stávajících průmyslových zón

přispívá také jejich kvalitativní zlepšení díky realizovaným projektům rozvoje zóny.

Tyto projekty zkvalitnily celkem 65 % všech investičně připravených ploch, takže

k intenzivnějšímu využití stávajících průmyslových zón tak program přispěl na 77 %

investičně připravených ploch.

Rovné příležitosti

Horizontální ukazatel rovných příležitostí byl realizací programu dosažen

prostřednictvím vytvořených pracovních míst, které obsadily ženy. Protože jde

o pracovní místa převážně ve zpracovatelském průmyslu, kde převažují mužská

pracovní místa, je 31 % nových pracovních míst obsazených ženami přiměřený

výsledek. Dá se proto říct, že program Reality má na rovné příležitosti neutrální vliv.

Jiné ukazatele vyjadřující rovnost příležitostí, jako je zařazení žen na stupni hierarchie

79

řízení nebo disproporce finančního ohodnocení žen, nejsou v rámci monitorovacího

systému OPPP sledovány.

Vznik kvalitního a fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí

Vznik kvalitního a fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí je zajištěn zejména

vznikem nových podnikatelských nemovitostí určených k pronájmu, jejichž rozloha

představuje 122 453 m2. Rekonstruované objekty o rozloze 155 196 m2, které vznikly

v rámci programu, vstoupí na trh, a tak přispějí k rozvoji trhu podnikatelských

nemovitostí až po pěti letech po ukončení realizace projektu. Do té doby nesmí příjemce

podpory objekt převést ani pronajmout ve prospěch třetích osob. Ke vzniku kvalitního a

fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí přispělo také celkem 423 ha investičně

připravených ploch, které jsou připravené k výstavbě nových průmyslových objektů.

Zlepšení podnikatelského prostředí v ČR prostřednictvím podpory investic do

moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním

potenciálem

Investice z programu Reality přispěly k výstavbě a modernizaci 277 649 m2

podnikatelských objektů. To se již projevilo v nárůstu přidané hodnoty podpořených

firem, která stoupla oproti průměru tří let před podáním žádosti o podporu o více než

2 miliardy, což představuje nárůst o 190 %. Zda program přispěl také exportnímu

potenciálu firem, není možné z monitorovacích ukazatelů určit.

Rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturáln ě postižených regionů

prostřednictvím zvýšení jejich atraktivnosti pro tuzemské i zahraniční investory a

odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny

K rychlejšímu rozvoji hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů program

Reality nepřispěl. Počet podpořených projektů sice alespoň odpovídá počtu podaných

projektů v ostatních regionech, ale ostatní sledované ukazatele (výše přidělených dotací,

počet nově vytvořených pracovních míst, velikost vybudovaných podnikatelských

prostor a velikost investičně připravených loch) vykazují podprůměrné výsledky.

Zvýšení atraktivnosti pro investory a odstranění negativních následků restrukturalizace

se v regionech hospodářsky slabých a strukturálně postižených projevilo v menší míře

než v ostatních regionech ČR.

80

Zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých

zahraničních investic

K větší konkurenceschopnosti ČR na trhu přímých zahraničních investic přispěly

vybudované podnikatelské objekty a zóny, neboť tak vznikly kapacity, kam mohou

investoři směrovat novou výrobu. Bylo vybudováno 277 649 m2 podnikatelských

objektů určených k pronájmu a investičně připraveno 423 ha podnikatelských zón. Je

tedy snížena pravděpodobnost, že investor dá přednost jiné zemi před ČR z důvodu

nedostatku rozvojových průmyslových ploch.

Zlepšení životního prostředí

Životní prostředí se zlepšilo zejména na 52 ha rekultivovaných environmentálně

poškozených ploch a 155 196 m2 rekonstruovaných objektů, které efektivněji využily

již zastavěné území a jsou nyní šetrnější k životnímu prostředí. Ke zlepšení životního

prostředí přispěly i investičně připravené plochy připravené v rámci projektů rozvoje

zóny, neboť díky nim došlo k efektivnějšímu využití již zastavěných pozemků.

Pozitivní vliv na životní prostředí mají také nově vybudované podnikatelské

nemovitosti, které sice zabraly nové plochy, ale jde o energeticky méně náročné

budovy, ve kterých může být soustředěna výroba, která by jinak musela být odloučena,

což by zatěžovalo životní prostředí negativními vlivy dopravy.

81

Závěr

Cílem práce bylo zhodnotit využití podpory a dosažení stanovených cílů programu

Reality. Analýza měla prokázat hypotézu, že podpora z programu Reality přispěla

k rychlejšímu rozvoji území České republiky. Regionální analýza navíc měla zjistit, jak

se jednotlivé dopady programu lišily ve sledovaných regionech se zaměřením na

hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony.

Analýza byla rozdělena na celkové vyhodnocení realizace programu a na regionální

analýzu na úrovni regionů soudržnosti. Analýza zaměřená na vyhodnocení realizace

programu se zabývala využitím podpory a přínosem realizace programu k rozvoji území

ČR v oblasti ekonomické, sociální a environmentální.

Analýza využití podpory ukazuje, že největší část ze 111 realizovaných projektů byla

zaměřena na rekonstrukci objektů. To je důsledkem zaměření programu zejména

na MSP oblasti zpracovatelského průmyslu, pro které je nejatraktivnější právě tento typ

projektu. Největší část přidělených dotací však směřovala na projekty typu výstavba

objektu určeného k pronájmu, které také vycházejí jako finančně nejnáročnější. Jsou to

projekty realizované výhradně developery, což předurčuje, že jde o rozsáhlé a nákladné

komplexy.

Analýza ekonomických ukazatelů se zabývala ukazateli nárůstu přidané hodnoty

z výroby podpořených podniků, zvýšení obratu a počtu podpořených MSP. Z analýzy

ukazatele nárůstu přidané hodnoty vyplývá významný nárůst přidané hodnoty

podpořených podniků od doby před realizací projektu z programu Reality. Významnost

tohoto nárůstu je potvrzena v porovnání se stanovenou cílovou hodnotou ukazatele

i v porovnání s analogickým vyjádřením růstu HDP v celé ČR. Důvody nárůstu přidané

hodnoty v podpořených podnicích souvisejí s realizací projektů z programu Reality,

díky nimž došlo ke zvýšení produktivity práce a rozšíření výroby do rekonstruovaných

objektů, dále k pronájmu objektů vybudovaných developery a po dokončení výstavby

objektů na připravených zónách také k pronájmu nebo zapojení do výroby těchto

objektů. Další důvody nárůstu přidané hodnoty podpořených podniků už nutně

nesouvisí s realizací projektů. Těmito důvody jsou vlastní rozvoj společností stejně tak

jako ekonomický růst daného odvětví a celé ČR. Ukazatel zvýšení obratu podpořených

82

firem dosahuje také vyšších hodnot, než se předpokládalo ve stanovených cílových

hodnotách. Obecně se za důvody dá považovat stejně jako u předchozího ukazatele

pronájem vybudovaných objektů rozvojovými společnostmi, zvýšení výrobních kapacit,

zvýšená produktivita práce nebo zefektivnění výroby podpořených podniků v důsledku

realizace projektů, ale i vlastní rozvoj firmy, růst odvětví i celé ČR, ke kterým by došlo

i bez realizace projektů z programu Reality. Většina podpořených žadatelů jsou MSP.

To znamená, že výše uvedené ekonomické přínosy, které jsou projevem růstu

konkurenceschopnosti a dynamického rozvoje ČR, jsou realizovány z velké části právě

těmito subjekty.

Sociální rozvoj, ke kterému přispěl program Reality, je analyzován ukazatelem

vytvořených pracovních míst v souvislosti s realizací projektů, který je kromě

celkového vyjádření sledován v regionech se soustředěnou podporou státu a za

vytvořená místa obsazená ženami. Celkem program přispěl k vytvoření 5677

pracovních míst, což je více než se očekávalo v rámci celé Priority 1. Zdrojem tak

výrazného nárůstu jsou zejména nové objekty developerů a objekty následně vystavěné

na podnikatelských zónách vzniklých za podpory z programu, které jsou určené

k pronájmu. Z porovnání programu Reality prostřednictvím dotačních nákladů na jedno

vytvořené pracovní místo (ve výši 357 898 Kč) s investičními pobídkami udělenými

ministerstvy v letech 1998–2003 a s Programem na podporu rozvoje průmyslových zón

realizovaném od roku 1998 vzešly nejednoznačné závěry, které jsou způsobeny

rozdílností zaměření jednotlivých programů. Pracovní místa, která byla vytvořena

v regionech se soustředěnou podporou státu, jsou z hlediska zastoupení těchto regionů v

celé ČR a jejich významně vyšší míry nezaměstnanosti nedostatečná. Je to způsobeno

několika zmíněnými developerskými projekty lokalizovanými mimo regiony se

soustředěnou podporou státu, které vytvořily obrovské množství pracovních míst. Tím

napomohly z hlediska zaměstnanosti k větší diverzifikaci regionů ČR. Vytvořená

pracovní místa obsazená ženami odpovídají svým zastoupením situaci v odvětví

zpracovatelského průmyslu, kde byla realizována většina projektů.

Sledované environmentální ukazatele vypovídají kromě přispění programu ke zlepšení

životního prostředí také o nárůstu kapacit určených pro výrobu v oblasti

zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, technologických center, vědecko-

technických parků a inovací. Nové a rekonstruované objekty vybudované díky

83

programu Reality představují 277 649 m2 podlahové plochy, čímž značně překračují

svou cílovou hodnotu. Tyto objekty prospívají životnímu prostředí tím, že jde o

moderní a ekologicky šetrné stavby. Většina objektů vznikla rekonstrukcí, což znamená,

že nebyly zabrány nové plochy, ale lépe využity i esteticky upraveny již zastavěné

pozemky. Celková rozloha investičně připravených ploch je 423 ha, čímž ještě nebyla

dosažena cílová hodnota. Důvodem je původní předpoklad většího podílu projektů

zaměřených na přípravu zóny místo zaměření projektů na výstavbu a rekonstrukci

objektu, které ve skutečnosti převládly. Největší část těchto ploch vznikla rozvojem

zóny a naopak nejmenší část vznikla regenerací brownfields. Jejich pozitivní vliv na

environmentální rozvoj spočívá v efektivnějším využití již zabraných ploch, regenerace

brownfields navíc předpokládá, že původní plochy jsou nevyužívané, případně

postižené těžbou nerostných surovin, skladováním odpadů nebo využíváním pro

vojenské účely. Zóny vystavěné na „zelené louce“, jejichž vliv na životní prostředí se

zatím dá hodnotit pouze negativně, představují asi čtvrtinu rozlohy všech zón. Důvody

rozložení zastoupení jednotlivých způsobů přípravy zón souvisí s existencí a

dostupností vhodných ploch, rozvojovým potenciálem regionů a samozřejmě také

s finanční náročností, která je značně v neprospěch regenerace brownfields. Všechny

vzniklé kapacity v rámci vybudovaných objektů a zón byly realizovány s dotačními

náklady, které jsou významně nižší než stanovené maximální hranice. Ukazatel

rekultivace environmentálně poškozených oblastí říká, že program napomohl

k rekultivaci a v některých případech i odstranění ekologických zátěží na 52 ha

environmentálně poškozených oblastí.

Z analýzy vyhodnocení realizace programu vyplývá, že program přispěl k rychlejšímu

rozvoji území ČR ve všech sledovaných oblastech rozvoje, čímž byla potvrzena

hypotéza stanovená v úvodu práce. V ekonomické oblasti byl přínos programu sledován

ukazateli nárůstu přidané hodnoty, zvýšení obratu a počtu podpořených MSP. Přidaná

hodnota i obrat podpořených podniků podstatně vzrostly, což je z velké většiny přínos

MSP, které představují většinu žadatelů podpořených z programu. Sociálnímu rozvoji

ČR přispělo celkem 5677 nových pracovních míst vzniklých v souvislosti s realizací

projektů. Jako podstatný nedostatek se dá označit, že z hlediska počtu vytvořených

pracovních míst program nepřispěl k rozvoji regionů se soustředěnou podporou státu.

Environmentální rozvoj je výsledkem zejména většiny podnikatelských objektů, které

vznikly rekonstrukcí, a velké většiny podnikatelských zón, které vznikly rozvojem nebo

84

regenerací brownfields. Díky nim jsou nyní efektivněji využity již zastavěné plochy a

odstraněny ekologické zátěže.

Regionální analýza programu Reality se zaměřila na množství a výši dotace

podpořených projektů, přidanou hodnotu podpořených podniků, počet nově

vytvořených pracovních míst a velikost vybudovaných objektů a investičně

připravených ploch v jednotlivých regionech soudržnosti. Jsou to nejvýznamnější

ukazatele ze všech analyzovaných oblastí rozvoje. Regionální analýza se navíc blíže

zaměřila na regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené, jejichž rychlejší rozvoj

je jedním z cílů programu Reality.

Co se týče počtu podpořených projektů, nejvíce jich bylo podáno v regionu soudržnosti

Jihozápad a Severovýchod. Jihozápad je zároveň regionem, kam proudilo absolutně

největší množství dotací. V regionu Jihozápad je důvodem významné množství projektů

zaměřených na nákladnou regeneraci území areálu Škoda v Plzni. Opačný extrém

představuje region Severozápad, kde bylo podáno nejméně projektů a těmto projektům

byla přidělena absolutně nejnižší výše dotace. To je ovlivněno jednak absolutní

velikostí regionu a tedy i počtem ekonomických subjektů a jednak specifickou

strukturou ekonomiky. Regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené podaly

srovnatelné množství projektů s ostatními regiony, avšak výše přidělených dotací do

těchto regionů je relativně nižší. To je dáno zejména nižší finanční náročností projektů,

která vychází ze zastoupení jednotlivých typů realizovaných projektů a jejich velikostí.

Přidaná hodnota z výroby vytvořená podpořenými podniky byla nejvyšší v regionu

Střední Morava. To je způsobeno zejména tím, že velká většina projektů z tohoto

regionu je realizována podpořenými podniky (a ne obcemi), za které je přidaná hodnota

sledována. Ukazatel tedy o konkurenceschopnosti podpořených podniků vypovídá jen

omezeně a vypovídá spíše o tom, zda byly podpořeny více podniky než obce, případně

zda spíše větší či menší podniky. Proto nebyl ukazatel ani sledován zvlášť za regiony

hospodářsky slabé a strukturálně postižené.

Ukazatel nově vytvořených pracovních míst vykazuje velké regionální disparity, které

jsou způsobeny zejména regionem Jihovýchod, kde byla vytvořena více než polovina

všech nových pracovních míst. Důvodem je několik developerských projektů

85

zaměřených na výstavbu nájemních objektů nebo výstavbu zón, které jsou schopny

vytvořit ohromné množství pracovních míst. Naproti tomu v regionu Severozápad bylo

vytvořeno minimální množství pracovních míst, což je způsobeno již zmíněnou

skutečností, že zde bylo podáno nejméně projektů a také typem realizovaných projektů,

které mají malý potenciál tvorby pracovních míst. Příspěvek regionů se soustředěnou

podporou státu k vytvoření nových pracovních míst je velmi slabý. To je dáno zejména

koncentrací většiny nových pracovních míst do regionu Jihovýchod.

Vybudované podnikatelské prostory jsou koncentrovány hlavně v regionu Jihozápad,

což souvisí s výstavbou a rekonstrukcí objektů v průmyslové zóně Škoda Plzeň.

Nejméně vybudovaných objektů se nachází v regionu Severozápad, a to je opět dáno

malým množstvím projektů pocházejících z tohoto regionu. Regiony hospodářsky slabé

a strukturálně postižené vykazují podprůměrnou velikost vybudovaných podlahových

ploch oproti ostatním regionům ČR. To je zapříčiněno mj. koncentrací třetiny

vybudovaných podnikatelských prostor do regionu Jihozápad.

Nejvíce investičně připravených ploch se nachází v regionu Severovýchod, což souvisí

s největším množstvím projektů podaných v tomto regionu a také s rozvojovým

potenciálem regionu, který se rozvinul v souvislosti se zprovozněním dálnice z Prahy do

Hradce Králové v roce 2006. Žádná investičně připravená plocha nevznikla ve

Středních Čechách a jako příčina se dá uvést výhodná poloha tohoto regionu, který

obklopuje region hlavního města Prahy. To má za následek, že v těchto místech byly

průmyslové zóny lokalizovány již v minulosti a nyní jsou volné kapacity již značně

omezené. V regionech hospodářsky slabých a strukturálně postižených byla realizována

jen malá část investičně připravených ploch, která svým podílem neodpovídá zastoupení

těchto regionů v ČR. To znamená, že ani z tohoto hlediska nepřispěl program Reality

k rychlejšímu rozvoji regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených.

Z regionální analýzy vyplynula vysoce nadprůměrná podpora regionu soudržnosti

Jihozápad, která se projevuje v počtu podpořených projektů, výši přidělené dotace,

rozloze vybudovaných podnikatelských objektů a částečně i počtu vytvořených

pracovních míst. To je způsobeno 14 projekty zaměřenými na regeneraci území areálu

Škoda v Plzni prostřednictvím výstavby a rekonstrukce objektů určených k pronájmu.

Nadprůměrných výsledků dosahuje ještě region Severovýchod, kde bylo taktéž

86

podpořeno největší množství projektů, což se odrazilo zejména v největší rozloze

investičně připravených podnikatelských zón v tomto regionu. Naproti tomu regionem,

k jehož rozvoji program přispěl nejméně, je region Severozápad. Tento region vykazuje

nejnižší hodnoty téměř ve všech sledovaných ukazatelích. Za prvotní příčinu tohoto

stavu se dá považovat absolutně nejmenší velikost regionu a tím i nejnižší počet

ekonomických subjektů, kteří jsou potenciálními žadateli. Důvodem je také specifická

struktura ekonomiky, která má za následek omezenou možnost čerpání dotací

z programu Reality.

Z analýzy regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených vyplývá, že ačkoli je

rychlejší rozvoj těchto regionů jedním z cílů programu Reality, realizace programu

k jejich rychlejšímu rozvoji nepřispěla. Regiony hospodářsky slabé a strukturálně

postižené jsou srovnatelné s ostatními regiony jen, co se týče počtu podpořených

projektů. V ostatních sledovaných ukazatelích jsou regiony hospodářsky slabé a

strukturálně postižené výrazně podprůměrné. Mezi důvody těchto výsledků patří mimo

jiné to, že nejvýznamnější projekty, které nejvíce přispěly k tvorbě pracovních míst a

navýšení výrobních kapacit, pocházejí z jiných regionů než hospodářsky slabých či

strukturálně postižených. Závěrem této části analýzy tedy je, že zaměření programu ve

prospěch regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených nebylo dostatečné.

Zohlednění těchto regionů bylo prováděno při bodovém hodnocení projektů, kde 30 %

bodů představovala úroveň nezaměstnanosti ve spádovém území místa realizace

projektu. Ta ze třetiny zahrnovala také příslušnost lokality k regionům se soustředěnou

podporou státu. Doporučením k nápravě by mohlo tedy být větší bodové upřednostnění

regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených při bodovém hodnocení

projektů, které by zvyšovalo šanci na úspěch projektů z dotčených regionů.

K naplnění cílů stanovených pro program Reality došlo v sedmi z osmi případů.

Jediným nenaplněným cílem programu je již zmiňovaný rozvoj hospodářsky slabých a

strukturálně postižených regionů. Program měl přispět ke zvýšení atraktivnosti těchto

regionů pro tuzemské i zahraniční investory a k odstranění negativních následků

restrukturalizace průmyslové výrobní základny. Avšak z analyzovaných výsledků

programu vyplývá, že program prospěl více jiným regionům než právě regionům

hospodářsky slabým a strukturálně postiženým.

87

Co se týče zvolených ukazatelů pro sledování dopadů projektů, v zásadě se dá říct, že

ukazatele dobře vystihují zvolené oblasti rozvoje a odrážejí cíle programu. Nedostatky

ukazatelů se objevily v některých případech tam, kde byl ukazatel generován

z informačního systému automaticky. Problém byl zvláště se započítáváním hodnot

ekonomických ukazatelů vícekrát za podniky, které podaly více projektů, a také s jinou

definicí ukazatele v systému oproti skutečnému výsledku ukazatele. Vícenásobné

započtení hodnot bylo třeba za určitých zjednodušení očistit s pomocí statistických

výstupů z databáze za jednotlivé realizované projekty. Tímto očištěním byl v případě

nárůstu přidané hodnoty generovaný ukazatel snížen téměř na polovinu a v případě

ukazatele zvýšení obratu téměř o třetinu. Aby v budoucnu nedocházelo ke zkreslení

výsledků a dopadů programu i celého operačního programu, by bylo vhodné nedostatek

zapracovat do algoritmu generování ukazatele z databáze ISOP. Dalším nedostatkem

ukazatelů pro účely prováděné regionální analýzy bylo chybějící regionální členění

některých ukazatelů. Musela jsem proto v jednom případě ukazatel nahradit jiným,

který však neměl dostatečnou vypovídací schopnost.

Provedená analýza programu Reality je prvním uceleným zhodnocením programu.

Proto by tato práce mohla být zdrojem pro stanovování priorit a cílových hodnot

programu Nemovitosti v novém programovacím období, případně podkladem souhrnné

evaluace Operačního programu průmysl a podnikání, která bude zpracována k ukončení

realizace všech programů podpory. Analýza v této práci je prováděna k 30. 6. 2008,

tedy tři měsíce před ukončením programu. Pro sledování finálních dopadů po ukončení

realizace všech projektů postačí aktualizovat tato data, ale zásadní výstupy programu

jsou zřejmé již nyní.

88

Přílohy

PŘÍLOHA 1: PODPOŘENÉ PROJEKTY PODLE TYPU PROJEKTU A ŽADATELE

Počet Dotace v Kč Počet Dotace v Kč Počet Dotace v Kč Počet Dotace v KčVýstavba 2 55 347 000 0 0 6 87 415 0008 142 762 000Rozvoj 2 6 446 000 0 0 14 175 176 00016 181 622 000Regenerace 7 68 873 000 0 0 3 52 285 00010 121 158 000Výstavba 11 638 053 000 8 314 139 000 1 27 498 00020 979 690 000Rekonstrukce 46 490 148 000 1 68 706 000 1 11 973 00048 570 827 000

PD Vyhotovení 4 17 835 000 1 2 879 000 4 14 870 0009 35 584 000Celkem 0 72 1 276 702 000 10 385 724 000 29 369 217 000 1112 031 643 000

Celkem

PZ

MSP

Objekt

Velký podnik Municipalita

Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

PŘÍLOHA 2: VÝPOČET PŘÍRŮSTKU HDP

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007HDP v mld. Kč 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 215,6 3 551,4

Průměr let 2001-2003 2 465Rozdíl roku 2007 a průměru let 2001-2003 1 087Procentní přírůstek 44,1%

Zdroj: vlastní výpočty z dat ČSÚ – Hlavní makroekonomické ukazatele

89

PŘÍLOHA 3: REGIONY SE SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU STÁTU PODLE USNESENÍ VLÁDY

Č. 722/2003

Zdroj: vlastní na základě Usnesení vlády č. 722/2003

90

PŘÍLOHA 4: M ÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI A POČET OBYVATEL V REGIONECH SE

SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU STÁTU

Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2004

Počet obyvatel k 31. 12. 2004

Rakovník 7,26 54 226

Tachov 8,99 51 375

Český Krumlov 10,17 59 955

Vyškov 10,36 87 023

Ústí n. Labem 12,04 117 502

Svitavy 12,39 102 004

Nový Jičín 12,58 159 281

Šumperk 12,63 125 510

Přerov 12,73 134 291

Litoměřice 13,00 114 825

Třebíč 13,76 116 922

Frýdek - Místek 14,33 226 971

Znojmo 14,57 114 171

Hodonín 14,74 157 883

Děčín 14,89 133 684

Louny 15,08 85 786

Chomutov 16,48 124 882

Teplice 16,59 127 257

Ostrava - město 16,65 312 080

Bruntál 17,50 103 954

Jeseník 18,31 42 082

Karviná 19,59 275 823

Most 22,71 116 683 Celkem 14,23 2 944 170 ČR bez Prahy 9,83 9 041 306 Podíl — 33 %

Zdroj: vlastní výpočty z dat ČSÚ – Okresy ČR za rok 2004

91

PŘÍLOHA 5: ROZDĚLENÍ PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ PODLE OKEČ

OKEČ projektů Počet žadatelů

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 4

17 Výroba textilií a textilních výrobků 3

18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 1

20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků 4

21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 1

24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 3

25 Výroba pryžových a plastových výrobků 8

26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 2

27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 4

28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 28

29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 13

30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 2

31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 3

32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 1

34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 3

35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 3

36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 2

37 Recyklace druhotných surovin 1

45 Stavebnictví 5

70 Činnosti v oblasti nemovitostí 9

73 Výzkum a vývoj 1

74 Ostatní podnikatelské činnosti 1

75 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 2

Neurčeno 7

Zdroj: vlastní z dat ISOP k 30. 6. 2008

92

PŘÍLOHA 6: PODPOŘENÉ PROJEKTY PODLE REGION Ů SOUDRŽNOSTI, TYPU PROJEKTU A

ŽADATELE

Počet Dotace v Kč Počet Dotace v Kč Počet Dotace v Kč Počet Dotace v Kč

Výstavba 0 0 0 0 2 14 330 000 2 14 330 000Rozvoj 0 0 0 0 6 83 565 000 6 83 565 000Regenerace 2 21 753 000 0 0 0 02 21 753 000Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rekonstrukce 11 113 012 000 0 0 0 011 113 012 000

PD Vyhotovení 1 667 000 0 0 1 498 000 2 1 165 00014 135 432 000 0 0 9 98 393 000 23 233 825 000

Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rozvoj 0 0 0 0 0 0 0 0Regenerace 2 25 642 000 0 0 0 02 25 642 000Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rekonstrukce 3 18 694 000 0 0 0 03 18 694 000

PD Vyhotovení 0 0 0 0 0 0 0 05 44 336 000 0 0 0 0 5 44 336 000

Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rozvoj 0 0 0 0 4 16 484 000 4 16 484 006Regenerace 0 0 0 0 0 0 0 0Výstavba 7 318 104 000 8 314 139 000 0 015 632 243 000Rekonstrukce 3 66 325 000 1 68 706 000 0 04 135 031 004

PD Vyhotovení 0 0 0 0 0 0 0 010 384 429 000 9 382 845 000 4 16 484 000 23 783 758 010

Výstavba 1 40 393 000 0 0 2 35 100 0003 75 493 000Rozvoj 1 4 947 000 0 0 2 14 952 000 3 19 899 000Regenerace 1 2 566 000 0 0 0 01 2 566 000Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rekonstrukce 6 66 254 000 0 0 0 06 66 254 000

PD Vyhotovení 1 2 879 000 0 0 0 0 1 2 879 00010 117 039 000 0 0 4 50 052 000 14 167 091 000

Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rozvoj 1 1 499 000 0 0 1 1 994 000 2 3 493 000Regenerace 1 6 195 000 0 0 1 35 449 0002 41 644 000Výstavba 1 97 140 000 0 0 0 0 1 97 140 000Rekonstrukce 14 110 355 000 0 0 0 014 110 355 000

PD Vyhotovení 0 0 0 0 0 0 0 017 215 189 000 0 0 2 37 443 000 19 252 632 000

Výstavba 1 14 954 000 0 0 2 37 985 0003 52 939 000Rozvoj 0 0 0 0 1 58 181 000 1 58 181 000Regenerace 1 12 717 000 0 0 2 16 836 0003 29 553 000Výstavba 1 119 136 000 0 0 1 27 498 0002 146 634 000Rekonstrukce 5 67 622 000 0 0 1 11 973 0006 79 595 000

PD Vyhotovení 2 7 989 000 0 0 2 2 865 0004 10 854 00010 222 418 000 0 0 9 155 338 000 19 377 756 000

Výstavba 0 0 0 0 0 0 0 0Rozvoj 0 0 0 0 0 0 0 0Regenerace 0 0 0 0 0 0 0 0Výstavba 2 103 673 000 0 0 0 0 2 103 673 000Rekonstrukce 4 47 886 000 0 0 0 04 47 886 000

PD Vyhotovení 1 9 179 000 0 0 1 11 507 0002 20 686 0007 160 738 000 0 0 1 11 507 000 8 172 245 000

Severovýchod

Severozápad

PZ

Celkem

PZ

Objekt

MSP Velký podnik Municipalita

Objekt

JihozápadCelkem

Celkem

Jihovýchod

PZ

Objekt

PZ

Objekt

Celkem

Objekt

CelkemMoravskoslezsko

CelkemStřední Morava

PZ

PZ

Objekt

CelkemStřední Čechy

PZ

Objekt

Celkem Zdroj: vlastní výpočty z dat ISOP k 30. 6. 2008

93

PŘÍLOHA 7: STŘEDNÍ STAV OBYVATEL A ROZLOHA ÚZEMÍ V REGIONECH STRU KTURÁLN Ě POSTIŽENÝCH A HOSPODÁŘSKY SLABÝCH

Střední stav obyvatel roku 2004

Celková výměra území v ha k roku 2004

Rakovník 54 226 93 032

Český Krumlov 59 955 161 506

Tachov 51 375 137 866

Chomutov 124 882 93 534

Louny 85 786 111 775

Most 116 683 46 715

Teplice 127 257 46 923

Svitavy 102 004 133 467

Třebíč 116 922 151 880

Hodonín 157 883 108 637

Vyškov 87 023 88 873

Znojmo 114 171 163 709

Jeseník 42 082 71 897

Přerov 134 291 84 474

Šumperk 125 510 131 557

Bruntál 103 954 165 705

Frýdek-Místek 226 971 127 274

Karviná 275 823 34 723

Nový Jičín 159 281 91 772

Ostrava-město 312 080 21 422 Celkem 2 578 159 2 066 741 ČR bez Prahy 9 041 306 7 886 838 Podíl 29 % 26 %

Zdroj: vlastní výpočty z dat ČSÚ – Okresy ČR za rok 2004

94

Seznam literatury a dalších pramenů

Literatura:

• BLAŽEK, Jiří – UHLÍŘ, David: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika,

klasifikace, Praha, Karolinum 2002, 212 s., ISBN 80-246-0384-5

• HOLMAN, Robert a kol.: Dějiny ekonomického myšlení, 3. vydání, Praha,

C. H. Beck 2005, 550 s., ISBN 80-7179-380-9

• Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 4. vydání, Plzeň, Aleš

Čeněk 2004, 448 s., ISBN 80-86473-80-3

• KOVANICOVÁ, Dana: Abeceda účetních znalostí pro každého, Praha, Trizonia

1993, 312 s., ISBN 80-85573-09-1

• MAIER, Gunther – TÖDTLING, Franz: Regionálna a urbanistická ekonomika 2 –

Regionálny rozvoj a regionálna politika, Bratislava, Elita 1998, 320 s., ISBN 80-

8044-049-2

• NOHLEN, Dieter – NUSCHELER, Franz: Handbuch der Dritten Welt:

Grundprobleme, Theorien, Strategien, 1992, in: MAIER, Gunther – TÖDTLING,

Franz: Regionálna a urbanistická ekonomika 2 – Regionálny rozvoj a regionálna

politika, Bratislava, Elita 1998, s. 39–41, ISBN 80-8044-049-2

• POTLUKA, Oto a kol.: Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, Praha, Ireas

2003, 200 s., ISBN 80-86684-02-4

• SAMUELSON, Paul, A. – NORDHAUS, William, D.: Ekonomie, 18. vydání,

Praha, NS Svoboda 2007, 782 s.

• VEBER, Jaromír – SRPOVÁ, Jitka a kol.: Podnikání malé a střední firmy, Praha,

Grada 2005, 304 s., ISBN 80-247-1069-2

• VITURKA, Milan: Regionální ekonomie a politika II, Brno, Masarykova univerzita

2007, 130 s., ISBN 978-80-210-4478-4

• WOKOUN, René – MATES, Pavel, (eds.): Management regionální politiky a

reforma veřejné správy, Praha, Linde Praha 2006, 352 s., ISBN 80-7201-547-8

• ŽÁK, Milan: Hospodářská politika, Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu

2006, 212 s., ISBN 80-86730-04-2

95

• ŽÁK, Milan a kol.: Velká ekonomická encyklopedie, 2. vydání, Praha, Linde Praha

2002, 888 s., ISBN 80-7201-172-3

Další zdroje:

• BLAŽEK, Jiří: Regionální vývoj a regionální politika: hlavní přístupy v zemích

západní Evropy. In: L. Sýkora: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné

geografii, 1. vydání, Praha, PřF UK 1993, 202 s., citace 6.2008, přístup z internetu:

http://geography.upol.cz/soubory/lide/tousek/KGG_RPRR_01.pdf

• BLAŽEK, Jiří: Teorie regionálního vývoje: je na obzoru nové paradigma, či jde

o pohyb v kruhu?, Geografie – Sborník ČGS, č. 3/1999, s. 141–159.

• BusinessInfo.cz – OPPP (online), citace 22. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/oppp/1001067/

• Ceskedalnice.cz (online), citace 16. 8. 2008, přístup z internetu:

http://www.ceskedalnice.cz/d11.htm

• ČSÚ – Hlavní makroekonomické ukazatele (online), citace 30. 7. 2008, přístup

z internetu:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/39739319.

xls

• ČSÚ – Obestavěný prostor budovy (online), citace 6. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/obestaveny_prostor_budovy

• ČSÚ - Odvětví činnosti zaměstnaných v NH (online), citace 30. 6. 2008, přístup

z internetu:

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/9400300C74/$File/310308083.xls

• ČSÚ – Okresy ČR za rok 2004 (online), citace 30. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/1303-05-za_rok_2004

• CzechInvest, definice pojmu technologická centra (online), citace 7. 6. 2008, přístup

z internetu: http://www.czechinvest.org/centra-a-sluzby

• CzechInvest – Průmyslové zóny (online), citace 16. 8. 2008, přístup z internetu:

http://www.czechinvest.org/pz

96

• HEZINA, Miloslav: Rozvoj vědecko-technických parků v ČR (online), mezinárodní

konference Inovace: jediná účinná cesta k úspěchu v globální ekonomice, Praha,

Soukromá vysoká škola ekonomických studií 2005, 8 s., citace 7. 6. 2008, přístup

z internetu: http://www.svses.cz/skola/akce/konf/inovace05/texty/hezina.pdf

• ISOP, Informační systém operačního programu ISOP++ Průmysl, verze 1. 04. 05,

(databáze on-line), citace duben-září 2008, přístup z internetu:

http://isop.czechinvest.org/isop%5Foppp/default.aspx

• JETMAR, Marek: Brownfields: Šance nebo průšvih (online), Development News,

Wagner Press, 8–9/2003, citace 6. 9. 2008, přístup z internetu:

http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=13585&sec=10019&lang=cz

• Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji (studie příčin), závěrečná

hodnotící zpráva (online), Praha, MPO 2006, 244 s., citace 16. 8. 2008, přístup

z internetu: http://www.mpo.cz/dokument26056.html

• Národní rozvojový plán 2004–2006 (online), Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj

ČR 2003, 244 s., citace 6. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.esfcr.cz/files/clanky/1285/NRP_2004-6.pdf

• Nařízení Rady 1260/1999, o obecných ustanoveních strukturálních fondů (online),

Brusel, Rada Evropské unie 1999, citace 6. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=173

• Oficiální web České republiky, Partnerství veřejného a soukromého sektoru

(online), citace 12. 6. 2008, přístup z internetu: http://www.czech.cz/cz/ekonomika-

podnikani-veda/investicni-poradce/partnerstvi-verejneho-a-soukromeho-sektoru/

• Operační program průmysl a podnikání (online), Praha, MPO 2003, 143 s., citace

17. 5. 2008, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument6345.html

• POSPÍŠIL, Richard: Kvantitativní teorie peněz, monetární politika a regulační

opatření centrální banky (online), Acta Universitatis Palackianae Olomucensis,

Iuridica 2, 2000, s. 177–185, citace 16. 5. 2008, přístup z internetu:

http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Iuridica2/Iuridica2_21.pdf

• Pokyny pro žadatele a příjemce podpory z OPPP, Praha, MPO 2005, 80 s.

97

• Program Reality (online), Praha, MPO 2004, 23 s., citace 7. 5. 2008, přístup

z internetu: http://www.mpo.cz/dokument21675.html

• Programový dodatek OPPP (online), Praha, MPO 2004, 124 s., citace 21. 7. 2008,

přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument6629.html

• Prostředky státního rozpočtu vynaložené na poskytování investičních pobídek,

Věstník nejvyššího kontrolního úřadu 2004, s. 303–310, citace 30. 6. 2008, přístup

z internetu: http://www.nku.cz/kon-zavery/K03030.pdf

• Případová studie ISOP – Microsoft (online), citace 30. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.microsoft.com/cze/casestudies/isop.mspx

• Rozpočet EU – Často kladené dotazy: rozpočet a finanční perspektivy (online),

Praha, Informační centrum EU, 3 s., citace 21. 7. 2008, přístup z internetu:

http://www.evropska-

unie.cz/download/cz/informacni_listy/EUaMy/Rozpocet_EU.pdf

• SEMERÁK, Ivo: Analýza rozvoje průmyslových zón v ČR, Praha, CzechInvest

2003, 7 s.

• Usnesení vlády č. 722/2003, o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na

období let 2004 až 2006

• Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na léta 2004–2006 (online),

citace 8. 8. 2008, přístup z internetu:

http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2004/BK_REk/Tabulky_REk_kalinska.doc?fakulta=641

0;obdobi=9;kod=BK_REk

• Výroční zpráva OPPP za rok 2006 (online), Praha, MPO 2007, 105 s., citace

21. 7. 2008, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/zprava32711.html

• Wikipedie (online), citace 7. 8. 2008, přístup z internetu: http://cs.wikipedia.org

98

Seznam tabulek, grafů a obrázků

Tabulka 1: Výše dotace na neobsazené plochy nového či rekonstruovaného objektu ... 29

Tabulka 2: Sledované ukazatele za program Reality...................................................... 36

Tabulka 3: Finanční náročnost podle typu projektu ....................................................... 44

Tabulka 4: Ukazatele ekonomického rozvoje................................................................. 45

Tabulka 5: Ukazatele sociálního rozvoje........................................................................ 52

Tabulka 6: Ukazatele environmentálního rozvoje .......................................................... 58

Tabulka 7: Výše přidělené dotace podle regionů soudržnosti ........................................ 65

Tabulka 8: Finanční náročnost projektů v regionech soudržnosti .................................. 67

Tabulka 9: Přidaná hodnota podpořených podniků podle regionů soudržnosti.............. 69

Tabulka 10: Vytvořená pracovní místa podle regionů soudržnosti ................................ 71

Tabulka 11: Vybudované rozvojové a podlahové plochy v regionech soudržnosti ....... 73

Graf 1: Rozložení typů projektů podle počtu................................................................. 43

Graf 2: Rozložení typů projektů podle výše dotace....................................................... 43

Obrázek 1: Kartogram regionálních disparit požadované výše dotace v podpořených

projektech........................................................................................................................ 66

Obrázek 2: Kartogram regionálního rozložení přidané hodnoty podpořených podniků 69

Obrázek 3: Kartogram regionálních disparit vytvořených pracovních míst................... 71

Obrázek 4: Kartogram regionálních disparit vybudovaných podlahových ploch .......... 74

Obrázek 5: Kartogram regionálních disparit vybudovaných rozvojových ploch ........... 75

99

Seznam příloh

Příloha 1: Podpořené projekty podle typu projektu a žadatele ....................................... 88

Příloha 2: Výpočet přírůstku HDP.................................................................................. 88

Příloha 3: Regiony se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003 89

Příloha 4: Míra nezaměstnanosti a počet obyvatel v regionech se soustředěnou podporou

státu................................................................................................................................. 90

Příloha 5: Rozdělení podpořených projektů podle OKEČ.............................................. 91

Příloha 6: Podpořené projekty podle regionů soudržnosti, typu projektu a žadatele ..... 92

Příloha 7: Střední stav obyvatel a rozloha území v regionech strukturálně postižených a

hospodářsky slabých ....................................................................................................... 93

100

Přehled zkratek

ČR .............................................................................................................Česká republika

ČSÚ.................................................................................................Český statistický úřad

CzechInvest............................................... Agentura pro podporu podnikání CzechInvest

EK ...........................................................................................................Evropská komise

ERDF ....................................................................... Evropský fond pro regionální rozvoj

ES....................................................................................................Evropské společenství

EU ................................................................................................................Evropská unie

HDP ............................................................................................... Hrubý domácí produkt

ISOP...................................................................Informační systém operačních programů

MPO....................................................................... Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MSP ...............................................................................................Malé a střední podniky

NH....................................................................................................Národní hospodářství

NRP.............................................................................................. Národní rozvojový plán

NUTS...................................................... Nomenklatura územních statistických jednotek

OKEČ........................................................Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OPPP....................................................................Operační program průmysl a podnikání

PD ...............................................................................................Projektová dokumentace

SME ....................................................................................Small and Medium Enterprise

101

Summary

Subject of my diploma thesis was evaluation of implementation of aid programme Real

Estates. The aid programme implements priority axis Development of Business

Infrastructure of Operational Programme Industry and Enterprise in the period 2004–

2006. Aim of this paper was to evaluate the use of subsidies and the achievement of

goals of the programme Real Estates.

The hypothesis, which was testified, was that the aid of the programme Real Estates

contributed to faster development of territory of the Czech Republic. The analysis

approved the hypothesis in all analysed field – economical, social and environmental.

Economical indicators were: growth of addend value, rising of turnover and the number

of subsidized small and medium enterprises (SME). Addend value as well as turnover

grew significantly, which is mostly contribution of the SME, which are the main

applicants of the programme. 5677 new working places created in connection with

realization of projects helped the social development. On the contrary the programme in

the point of view of new working places didn’t help the development of regions, which

are structurally affected, economically weak or have an above-average rate of

unemployment. The environmental development is result of the majority of business

facilities, which were reconstructed as well as the large majority of business parks,

which grew up by development or regeneration of Brownfield. Thank to them the areas

are used more effectively and there are ecological pollutions removed.

The regional analysis of the most important indicators of economical, social and

environmental insights demonstrated that the development was unbalanced especially to

the benefit of region Jihozápad and at the expense of region Severozápad. The regional

analysis also showed that, even if development of regions structurally affected and

economically weak in one of aims of the programme Real Estates, realization of the

programme didn’t contribute to their faster development. It is also the only aim of the

programme, which wasn’t achieved.

102

Keywords

• Subsidy

• Structural funds

• Instruments of regional policy

• Aid programme Real Estates

Kódy JEL

• R110 - Regional Economic Activity: Growth, Development, and Changes

• R580 - Regional Development Policy

• H220 - Taxation and Subsidies: Incidence

• O180 - Economic Development: Regional, Urban, and Rural Analyse

103

Centrum informačních a knihovnických služeb

KNIHOVNA VŠE

ZÁZNAM o DIPLOMOVÉ PRÁCI

AUTOR Zuzana Jirkovcová

NÁZEV DP Vyhodnocení realizace programu Reality z Operačního programu průmysl a podnikání

FAKULTA Národohospodářská OBOR Regionalistika a veřejná správa

ROK OBHAJOBY 2008 POČET STRAN 103 POČET PŘÍLOH 7 VEDOUCÍ DP Ing. Marek Jetmar, Ph.D.

ANOTACE Předmětem této diplomové práce je vyhodnocení realizace programu podpory Reality, který realizuje opatření Rozvoj podnikatelské infrastruktury Operačního programu průmysl a podnikání v programovacím období 2004–2006. Cílem práce je zhodnotit využití podpory a dosažení cílů stanovených pro program Reality. Teoretická část práce se věnuje nástrojům regionální politiky a jejich teoretickému základu v teoriích regionálního rozvoje a některých ekonomických teoriích. Dále je blíže vysvětlen program Reality, jeho pravidla a požadavky a je uveden do souvislosti s teoretickými principy nástrojů regionální politiky, které v sobě aplikuje. V rámci analýzy programu Reality jsou specifikovány podpořené projekty tak, aby bylo zřejmé, jaké projekty a jací žadatelé byli podpořeni a jaká byla přislíbená dotace. Analýza se zaměřuje na zhodnocení programu Reality na základě ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů realizovaných projektů. Podpořené projekty a jejich nejdůležitější dopady jsou dále předmětem regionální analýzy.

KLÍČOVÁ SLOVA dotace, strukturální fondy, nástroje regionální politiky, program Reality, Operační program průmysl a podnikání

MÍSTO ULOŽENÍ SIGNATURA