Vyjádøení TATRA, a.s. - mzp.cz · CENIA, česká informa ční agentura životního prost ředí...

CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení

TATRA, a.s.

V Praze, 26.6.2009

Zadavatel: Krajský úřad – Moravskoslezský kraj

Odbor životního prostředí a zemědělství

28. října 117, 702 18 Ostrava

IČ: 70 69 60 692 Kontakt: [email protected], 595622222

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek technické ochrany životního prostředí

Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10

IČ: 45 24 91 30

Kontakt: [email protected], 267225232

Č.j.: /CEN/09

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí

Kontroloval: Mgr. Jan Kolář, vedoucí oddělení IPPC a EIA

Odborný garant: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D.

Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D.

Archivní výtisk č. 1 © CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2009

Obsah 1. IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZA ŘÍZENÍ ................................................. 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 4

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 .............................. 6 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 ............... 8 2.3. Přímo spojené činnosti ............................................................................................. 11

3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI .......................................................................................... 12 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZA ŘÍZENÍ ............................................. 13

4.1. Ovzduší..................................................................................................................... 13 4.2. Voda ......................................................................................................................... 24 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření........................................................................... 25 4.4. Nakládání s odpady .................................................................................................. 26 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti ..................................................... 26 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí............................................... 26 4.7. Hospodárné využití surovin a energie...................................................................... 27 4.8. Opatření pro předcházení haváriím .......................................................................... 27 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu .................... 27 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního

prostředí jako celku .................................................................................................. 27 4.11. Další podmínky ........................................................................................................ 28 4.12. Kontrola a monitorování .......................................................................................... 28 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení .......................... 28

5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ .................... 28 6. STANOVENÍ BAT...................................................................................................... 32 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT.................................................................................. 36

7.1. Použití nízkoodpadové technologie ......................................................................... 36 7.2. Použití látek méně nebezpečných ............................................................................ 37 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek ................................................................. 37 7.4. Srovnatelné procesy ................................................................................................. 37 7.5. Technický pokrok..................................................................................................... 37 7.6. Charakter, účinky a množství emisí ......................................................................... 37 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu......................................................................... 39 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT............................................................................... 39 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich

energetická účinnost ................................................................................................. 39 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí

a rizik s nimi spojených na minimum ...................................................................... 39 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí ........................................ 39

8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY .............................................................................. 40 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 41

4

1. Identifika ční údaje provozovatele zařízení

Název zařízení: TATRA, a.s.

Provozovatel zařízení: TATRA, a.s.

Adresa sídla: Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice

Adresa umístění zařízení: Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice

IČ: 45 19 34 44

Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.:

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3. 6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 250 tun za rok.

Druh žádosti: Zařízení, pro které bylo požádáno o stavební povolení do 31.12.2002, ale pro které nebylo stavební povolení vydáno před 1.1.2003.

Umístění zařízení:

Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Nový Jičín Obec: Kopřivnice Katastrální území: Kopřivnice (669393) Parcelní č.: Objekt 414 – Lakovny: 1909/99 Objekt 415 – Montáž vozidel: 1909/100 Objekt 320/1 – Třískové hospodářství: 1909/73, 1909/101 Objekt 330 – Plynová kotelna, obrobna motor. a převod. dílů, kalírna: 1909/69 Objekt 340 – Obrobna motor. dílů, zkušebna motorů: 1909/61, 1909/62, 1909/63 Objekt 370 – Obrobna podvozkových dílů: 1909/57 Objekt 380 – Lakovna repase: 1909/107 Objekt 418/1 – Čerpací stanice: 1909/150 Objekt 240 – Výroba prototypů, zkušebna převod. a podvozkových dílů: 1909/67 Objekt 606/13 – Zkušebna motorů: 1909/96 Objekt 615 – Dynamická zkušebna: 1909/184 Objekt 519 – Termická opalovna: 1909/269

Poznámka: Doporučujeme změnit název zařízení tak, aby vystihoval průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., které jsou v zařízení prováděny (např. „Lakovny“).

2. Údaje o zařízení

Společnost TATRA, a.s. provozuje výrobní technologie zaměřené na výrobu a montáž nákladních automobilů. Výrobní program tvoří těžká terénní a silniční vozidla (sklápěče, návěsové tahače a podvozky), vojenská a speciální vozidla (těžké závěsové tahače, valníky

5

a podvozky), nástavby jiných výrobců (autodomíchavače, betonpumpy, cisterny, hasičské nástavby, jeřáby, komunální technika, lesovozy, nosiče kontejnerů, skříňové nástavby, speciální nástavby, valníkové a sklápěcí plošiny, zemědělské nástavby).

Výrobní technologie obsahují následující procesy:

Montáž vozidel zahrnuje postupnou kompletaci celého vozidla z agregátů, podskupin a dílů přicházejících z ostatních montážních linek (rámy, podvozky, kabiny, motory a jiné), z výrobních dílen, zásobovacích center a kooperací. Výrobní středisko předává kompletní vozidla k zajíždění a prodeji. Montáž vozidel je možno rozdělit na tři základní části: − montáž podvozků, včetně kompletace kol a montáže podskupin, − výbavu rámu, − karosování vozidel.

Lakovny technologicky navazují na jednotlivá montážní pracoviště a linky. V lakovnách se používají převážně vodouředitelné nátěrové systémy s nízkým obsahem organických rozpouštědel. Rozpouštědlové nátěrové systémy se používají zejména pro speciální aplikace např. pro vojenská vozidla. Technologický úsek lakovny se skládá z pracovišť: − lakovny rámů, koreb, náprav a podvozkových dílů, − pracoviště nanášení práškových nátěrových hmot, − lakovna kabin.

Poznámka: Současná kapacita lakovny kabin nedosahuje limitu pro zařazení zařízení do kategorie 6.7. dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. V důsledku předpokládaného navýšení výroby automobilů na 5000 ks/rok se předpokládá navýšení spotřeby organických rozpouštědel nad 200 t/rok, kterým je naplněn limit pro zařazení posuzovaného zařízení do výše uvedené kategorie. K navýšení produkce bylo zpracováno v 01/2008 oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (viz příloha č. 18 – 03 žádosti) a doloženo vypořádáním závěrů zjišťovacího řízení (viz příloha č. 18 – 04 žádosti). Lakovna kabin při procesech povrchové úpravy (chemická předúprava a elektrolytické základování elektroforézou) překračuje limitní hodnotu obsahu aktivních lázní (30 m3, skutečnost 64 m3) pro zařazení zařízení do kategorie 2.6. dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ale IP pro toto zařízení nebylo dříve vydáno.

Výroba a montáž převodů zahrnuje výrobní dílnu, obsahující zařízení charakteru třískového opracování. Výrobní náplň sestává z výroby ozubení a ozubených dílů pro převody, přídavné převody a motory. Strojní park tvoří universální a jednoúčelové stroje na výrobu ozubení jak před kalením, tak i po kalení. Montáž převodů a přídavných převodů se provádí na synchronizovaných linkách.

Výroba a montáž motorů zahrnuje skupinu pracovišť třískového opracování na universálních a jednoúčelových obráběcích strojích (výroba ojnic, vík motorů, motorových skříní, válců a hlav válců, klikových hřídelí, atd.). Vlastní montáž motorů představuje kompletaci jednotlivých podskupin motorů, prováděnou na lisech a přípravcích, postupnou montáž celých motorů na vozíčcích posouvaných po kolejích. Hotové motory jsou předávány ke zkoušení motorů (brzda motorů) a repase motorů. Hotové motory jsou převáženy na hlavní montáž vozidel.

Kalírna je pracovištěm vybaveným technologií pro tepelné zpracování a odkujnění materiálu, rovnání kusů a měření tvrdosti.

Výroba a montáž náprav zahrnuje strojní obrábění podvozkových a nápravových dílců (brzdové bubny, skříně náprav, otočné čepy, výkyvné vidle, rozvidlené čepy). Strojní park

6

tvoří univerzální a jednoúčelové stroje, nově pak obráběcí centra. Kompletace jednotlivých podskupin náprav je prováděna na lisech a přípravcích, postupná montáž celých náprav je prováděna na vozíčcích posouvaných po kolejích.

Vývojová pracoviště společnosti TATRA, a.s. jsou svým technickým vybavením na stejné úrovni jako v kterékoli jiné světové automobilce. Vzhledem k charakteru svých výrobků disponuje automobilka zařízením ke zkoušení všech hlavních funkčních celků vozidla, např. náprav, motorů, převodů a kabin. Experimentální pracoviště dynamické zkušebny umožňuje standardně provádět řadu náročných únavových a životnostních zkoušek. TATRA, a.s. má v areálu k dispozici vlastní zkušební polygon, zahrnující rychlostní, sklápěčový, terénní a svahový okruh, který slouží k urychlování zkoušek životnosti a spolehlivosti jednotlivých dílů, agregátů i kompletních nákladních a speciálních vozidel.

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1

• Lakovna kabin s projektovanou kapacitou objemu aktivních lázní chemické předúpravy kabin 64 m3 a roční spotřebou organických rozpouštědel 74,7 t/rok (nad 200 t/rok v důsledku předpokládaného navýšení výroby automobilů na 5000 ks/rok). Linku je možno rozdělit na dvě základní části: A. první část (linka D 9) zahrnuje chemickou předúpravu kabin, elektrolytické

základování kabin, nanášení tlumící vrstvy a tmelení. B. druhá část (linka D 12) zahrnuje nanášení plniče, nanášení emailu a konečné úpravy

povrchu kabin.

Chemická předúprava kabin zahrnuje 4 komory s postřikovými rámy, s tryskami a otočnými rameny. V nich jsou postupně prováděny postřikem procesy: − Odmašťování (v lázni o objemu 9 m3, použito alkalického prostředku Ridoline 1372

při teplotě 45 – 55 oC). − Aktivace (v lázni o objemu 6 m3, použito prostředku Fixodine 6220 IT při teplotě

30 až 40 oC). − Fosfátování (v lázni o objemu 9 m3, použito zinečnatého fosfátu prostředku Granodine

4355 IT při teplotě 40 – 50 oC). Za procesy jsou prováděny mezioperační vodní oplachy, za fosfátováním demineralizovanou vodou. Výpary z lázní jsou bez čištění odsávány a vypouštěny do ovzduší.

Sušení po chemické předúpravě je prováděno v konvekční sušárně skříňové konstrukce INFRAROT, vytápěné zemním plynem (přímý procesní ohřev) hořákem o tepelném výkonu 245 kWt. Spaliny z pece jsou vypouštěny do ovzduší. Vysušená nafosfátovaná kabina je poté ochlazena na okolní teplotu v chladícím tunelu.

Elektrolytické základování (elektroforéza) je sestaveno z pracovního tunelu a z máčecí vany s příslušenstvím. Komora s máčecí vanou je odsávána, vzdušina vypouštěna bez čištění do ovzduší. Objem elektroforézní vany je 55 m3. Pro elektrolytické základování se používá anaforézní barva S 2203/0110 s obsahem těkavých látek do 5 %. Za elektrolytickým základováním následuje ruční oplach demineralizovanou vodou.

Vypalování po elektrolytickém základování probíhá v konvekční sušárně skříňové konstrukce INFRAROT, která je vytápěná zemním plynem s instalovaným hořákem DǛRR, který kromě ohřevu cirkulujícího vzduchu zajišťuje termické čištění odsávaného vzduchu – termické spalování (přímý procesní ohřev), tepelný výkon hořáku je 875 kWt. Za vypalovací pecí následuje ochlazovací tunel.

7

Tmelení a nástřik tlumících hmot – tmely jsou aplikovány ručně stěrkou a po aplikaci probíhá dotmelení dle vizuální kontroly povrchu, popřípadě ještě manuální dostříkání základu tlumící hmotou plastizol – pastovité konzistence, sloužící pro ochranu karosérie proti oděru a klimatickým vlivům. Je používán typ OS/LA-130, obsah těkavých látek je max. 4 %. Jako tmelu (směs syntetických pryskyřic, pigmentů a rozpouštědel) se používají přípravky Standox, příp. Terostat 1-K PUR, obsah těkavých látek je max. 14 %. Vzdušina z pracoviště je odsávána a filtrována přes kazetové filtry s náplní fironu.

Vypalování po nástřiku tlumících hmot probíhá v konvekční sušárně skříňové konstrukce INFRAROT, vytápěné zemním plynem (přímý procesní ohřev). Tepelný výkon hořáku je 245 kWt. Sušení probíhá recirkulovaným vzduchem při teplotě 50 – 200 °C. Za vypalovací pecí následuje ochlazovací tunel. Broušení tmelů po vypalování je prováděno ručně za sucha s odsáváním vzdušiny přes filtrační rošty.

Stříkání plniče je prováděno v kabině sestavené ze čtyř základních celků – vlastní kabiny s vodním odlučováním (vodní pračkou), vzduchotechnického systému kabiny, vodní nádrže a vodního hospodářství. Pro nástřik se používá vodouředitelný plnič F 2001 (kapalná nátěrová hmota obsahující směs syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů, vody a rozpouštědel), s obsahem těkavých organických látek 5 %. Za kabinou nástřiku plniče je kabina pro vytěkání plniče.

Vypalování plniče probíhá v konvekční sušárně skříňové konstrukce INFRAROT, která je vytápěná zemním plynem s instalovaným hořákem DǛRR, který kromě ohřevu cirkulujícího vzduchu zajišťuje termické čištění odsávaného vzduchu – termické spalování (přímý procesní ohřev), tepelný výkon hořáku je 875 kWt. Za vypalovací pecí následuje ochlazovací tunel.

Broušení plniče je prováděno v kabině pro broušení za mokra, popřípadě za sucha. Vzdušina z pracoviště je odsávána, čištěna ve vodní pračce a zpětně zavedena do haly.

Kabina pro opravy (nástřik armatur) je pracovištěm s rozdílným stupněm využití (v závislosti na míře defektů, popřípadě nanášení základů na armatury a na menší součástky). Znečištěný vzduch z kabiny je odváděn přes žaluzie a suché kazetové filtry s náplní firon do ovzduší.

Stříkání emailu je prováděno ve 2 kabinách, které jsou shodného provedení jako kabina nástřiku plniče. Kabiny jsou sestaveny ze čtyř základních celků – vlastní kabiny s vodním odlučováním emisí (vodní pračkou), vzduchotechnického systému kabiny, vodní nádrže a vodního hospodářství. Odsávaná znečištěná vzdušina po přečištění ve vodní pračce je vypouštěna do ovzduší mimo objekt haly. Za kabinami stříkání emailu je kabina pro vytěkání (vytěkací tunely), ze které je vzdušina vypouštěna do ovzduší.

Vypalování emailu probíhá v konvekční sušárně skříňové konstrukce INFRAROT, která je vytápěná zemním plynem s instalovaným hořákem DǛRR, který kromě ohřevu cirkulujícího vzduchu zajišťuje termické čištění odsávaného vzduchu – termické spalování (přímý procesní ohřev), tepelný výkon hořáku je 875 kWt. Za vypalovací pecí následuje ochlazovací tunel.

Kontrolní box (vylepšování, opravy) je posledním pracovištěm linky lakování kabin. V prostoru kabiny probíhá kontrola kvality nátěrů a oprava malých defektů, popřípadě přesměrování kabiny k větší opravě na linku lakování kabin a drobné broušení. Vzdušina z kabiny je odváděna přes kazetové filtry s firony na záchyt aerosolů a pevných látek do ovzduší. Jedná se o pracoviště s nepravidelným provozem.

8

2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1

• Lakovna koreb a rámů s projektovanou kapacitou 210 tis.m2/rok lakovaného povrchu dílců a roční spotřebou organických rozpouštědel 33,44 t/rok, slouží k zajištění předúpravy povrchů koreb a rámů, tmelení, stříkání nátěrových hmot a jejich vypalování. Její součástí jsou následující zařízení:

− Chemická předúprava povrchu zahrnuje jak odmaštění, tak i samotnou fosfatizaci v lázni o objemu 9 m3 (stříkáním) a následně vodní oplach. Vzdušina z lázní je odtahována bez čištění do ovzduší.

− Sušení po chemické předúpravě je prováděno v sušárně INFRAROT, vybavené hořákem na zemní plyn o tepelném výkonu 250 kWt se samostatným odvodem spalin z provozu hořáku do ovzduší (nepřímý ohřev).

− Broušení a tmelení je prováděno v kabině, včetně ochrany dílů proti nástřikům v dalším stupni (maskováním). Ke snižování emisí tuhých látek je kabina vybavena filtračními kazetami (s náplní firon), čištěná vzdušina z kabiny je dále vypouštěna do ovzduší.

− Aplikace nátěrových hmot je prováděna ve dvoukabině pomocí vodouředitelné (vysokosušinové) nátěrové hmoty, nanášené vysokotlakým zařízením bez nutnosti použití dodatečných ředidel. Samotná kabina je sestavená ze čtyř základních celků – vlastní kabiny s vodním odlučováním (vodní pračkou), vzduchotechnického systému kabiny, vodní nádrže a vodního hospodářství.

− Sušení nátěru probíhá v konvekční skříňové sušárně INFRAROT, vytápěné zemním plynem (přímý procesní ohřev) při teplotě 50 – 160 °C (s možností regulace teploty v tomto rozmezí). Tepelný výkon hořáku je 245 kWt. Ze sušárny jsou spaliny odváděny s odpouštěným podílem cirkulačního vzduchu do ovzduší. Za sušárnou následuje ochlazovací tunel.

− Kontrolní (konzervační) box představuje konečné pracoviště linky lakovny koreb a rámů. Na tomto pracovišti probíhá finální kontrola, popřípadě drobné opravy nátěrů a dále konzervace přípravkem DINITROL nástřikem pomocí pistole. Konzervační činidlo slouží jako ochrana proti korozi na exponovaných místech koreb a dílů.

Vzdušina je odsávána a vypouštěna do ovzduší.

• Lakovna těžkých dílů s projektovanou kapacitou 210 tis.m2/rok lakovaného povrchu dílců a roční spotřebou organických rozpouštědel 30,64 t/rok, slouží k zajištění předúpravy povrchů, tmelení, stříkání nátěrových hmot v kabině, sušení (vypalování) v sušárně INFRAROT a konečnou kontrolu a opravu defektů. Jejím obsahem jsou následující zařízení:

− Chemická předúprava povrchu zahrnuje ruční mechanické čištění, ruční alkalické odmaštění a fosfatizaci stříkáním roztokem železnatého fosfátu v lázni o objemu 7 m3 při teplotě 40 – 60 °C, bez odtahu vzdušiny mimo linku.

− Sušení po chemické předúpravě je prováděno v sušárně SOP International, vytápěné hořákem na zemní plyn o tepelném výkonu 120 kWt.

− Aplikace nátěrových hmot, včetně aplikace tmelů, probíhá v určené kabině. Pro stříkání nátěrových hmot se používají vodouředitelné, vysokosušinové nátěrové hmoty, nanášené vysokotlakým zařízením bez nutnosti použití dodatečných ředidel. Samotná kabina dále obsahuje vodní pračku k zachycování přestřiků, vodní nádrž a vodní hospodářství. Podlaha je vybavena rošty, pod rošty je umístěna vana a odlučovací vodní systém.

9

− Vypalování nátěru je provedeno v konvekční sušárně INFRAROT, která je vytápěná zemním plynem hořákem DǛRR, který kromě ohřevu cirkulujícího vzduchu zajišťuje termické čištění odsávaného vzduchu (přímý procesní ohřev). Tepelný výkon hořáku činí 875 kWt. Ze sušárny jsou spaliny odváděny společně s odpouštěným podílem cirkulačního vzduchu do ovzduší. Za sušárnou následuje ochlazovací tunel.

• Lakovna práškových nátěrových hmot s projektovanou kapacitou 90 tis.m2/rok lakovaného povrchu a roční spotřebou práškových plastů 15 t/rok, slouží pro nanášení práškových nátěrových hmot (PNH) a jejich následné vypalování k vytvoření antikorozní vrstvy. Zahrnuje následující zařízení:

− Nanášení a sušení PNH sestává ze stříkací kabiny, mobilní kabiny pro případné ruční nanášení práškových plastů a sušící kabiny. Odsávání přestřiků z kabiny IDEAL LINE štěrbinami uprostřed podlahy v kabině je vedeno přes filtrační zařízení a následně přes cyklon s vyvedením vzdušiny výduchem mimo halu. Vzdušiny z linky GEMA (mobilní stříkací box) jsou vedeny přes filtrační patrony a vraceny po přefiltrování do haly. Zachycené přestřiky jsou zpětně vraceny do procesu lakování. Topným médiem pro ohřev sušící (vypalovací) kabiny je zemní plyn pomocí hořáku (přímý procesní ohřev) o tepelném výkonu 250 kWt. Zplodiny sušení a spaliny jsou z prostoru sušení a vypalování odtahovány společným výduchem do ovzduší.

• Lakovna podvozků se současnou projektovanou kapacitou 30 950.m2/rok lakovaného povrchu dílců a roční spotřebou organických rozpouštědel 3,14 t/rok, v rámci uvažovaného záměru zvýšení výroby vozidel na 5 000 ks/rok dojde k nárůstu projektované kapacity na 92 850 m2/rok lakovaného povrchu a roční spotřeby organických rozpouštědel na 9,20 t/rok. Lakovna podvozků je součástí pracoviště montáže vozidel, která dále zahrnuje výbavu kabin, sedlárnu přes lakovnu podvozků, montáž podvozků až po koncové plnění hotového auta oleji na konci karosování linky. Vlastní lakovna podvozků obsahuje následující procesy:

− Chemická předúprava podvozků, včetně sušení zahrnuje alkalické odmašťování dílců v roztoku alkalického prostředku Star 75 PN a fosfátování v prostředí DURIDINE HP 3802 IT. Sušení povrchu po chemické předúpravě je prováděno v kabině vytápěné zemním plynem.

− Lakování podvozků v kabinách je rozdílné pro vozy k civilnímu a vojenskému účelu. Civilní nátěrový systém je prováděn emailem DUASOLID 50 Ral 7021 s obsahem těkavých látek 17,5 %, s ředidlem Fortuning s obsahem těkavých látek 100 %. Vojenský nátěrový systém je prováděn třísložkovou nátěrovou hmotou na polyuretanové bázi ALEXIT – Decklack 472-22 s obsahem těkavých látek 35 %, s ředidlem ALEXIT Verdunner 901-45 s obsahem těkavých látek 100 %. V podlahové části komory lakovny jsou umístěny hrubé a jemné odváděcí filtry, které zbaví vzduch tuhých znečišťujících látek před odvodem do atmosféry. Lakovna není vybavena koncovým zařízením k omezování emisí VOC.

− Sušení podvozků po lakování je prováděno v sušícím boxu vytápěném hořákem na zemní plyn (bez uvedení výkonu).

− Ohřev zařízení lakovny podvozků je proveden pomocí nízkoemisních hořáků na zemní plyn (nepřímý ohřev) Weishaupt o celkovém tepelném výkonu 1,12 MWt. Zahrnuje: − hořák 1 (tepelný výkon 70 kWt) pro ohřev vody lázní chemické předúpravy, − hořák 2 (tepelný výkon 350 kWt) pro ohřev sušárny po chemické předúpravě, − hořáky 3 a 4 (tepelný výkon 2 x 350 kWt) pro ohřev sušáren lakování a vypalování.

10

• Plynová kotelna o projektovaném tepelném výkonu teplovodního nízkotlakého kotle KT1 typu FRÖLLING Dynatherm FH-N 5000 v hodnotě 5,8 MWt (výkonový rozsah od 400 do5 800 kWt) slouží k vytápění objektů montáže vozidel, dílen a skladů montáže.

• Kalírna je vybavena technologií pro chemicko – tepelné zpracování materiálů, rovnání, čištění a měření veličin TZ. Jednotlivé pece jsou přímo procesně ohřívány plynovými hořáky, převážně v ochranné atmosféře. Strojní zařízení zahrnuje:

− Soubor 4 ks víceúčelových pecí (VÚP) Aichelin je určen pro procesy cementování, kalení, popouštění a žíhání.

− Průběžné cementační a kalící linky AICHELIN III a AICHELIN IV s projektovanými tepelnými výkony po 1,14 MWt slouží pro procesy cementování, kalení a popouštění.

− Karuselová pec AICHELIN s příslušenstvím s projektovaným tepelným výkonem 384 kWt je určena pro kalení dílů náročných na deformace volně nebo na kalících lisech a pro cementaci.

− Zušlechťovací linky SIEMENS I a II slouží pro zušlechťování polotovarů před kalením do oleje, včetně popouštění v ochranné atmosféře nebo kalením do oleje i vody a popouštění v ochranné atmosféře.

− Soubor vozíkových elektrických pecí HV 60/27 a hlubinných šachtových pecí HOA a KPOA slouží pro různé druhy žíhání, popouštění a kalení spojkových hřídelí, cementování vačkových hřídelí, atd.

− Středofrekvenční a vysokofrekvenční kalící stroje jsou určeny pro kalení různých součástí do délky 2 100 mm, kalení drobných součástí motoru a převodovek.

− Kalicí lisy.

− Tryskací stroje TS 2000 (2 ks), TS 1000.2 (1 ks), PT 63C (1 ks), OWT 400/A (1 ks) a tryskací agregát METCO jsou určeny pro tryskání veškeré produkce TZ ocelovými broky nebo ocelovým pískem, dále ke tryskání plechů a různých součástí před povrchovou úpravou. Tryskací zařízení jsou odsávána, vzdušina je čištěna v mokrých odlučovačích.

− Vakuová pec VKNQ slouží ke kalení, popouštění, žíhání nástrojových a rychlořezných ocelí v proudu dusíku ( zápustky, lisovací aj. ). Způsob vytápění pece a její výkon nejsou uvedeny.

− Komorové plynové pece (4 ks) slouží ke kalení dílců v oleji nebo vodě, přímý plynový ohřev pecí hořáky na zemní plyn probíhá bez ochranné atmosféry. Komorové pece jsou tvořeny:

o Kalící žíhací pecí č. 14 (tepelný výkon hořáků 349 kWt)

o Kalící pecí komorovou č. 13 (tepelný výkon hořáků 349 kWt)

o Ohřívací pecí č. 1 (tepelný výkon hořáků 173 kWt) – malý zdroj znečišťování ovzduší

o Ohřívací pecí č. 11 (tepelný výkon hořáků neuveden) – malý zdroj znečišťování ovzduší

− Tvrdoměry a rovnací lisy

• Repase a olejové hospodářství s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel: 1,895 t/rok zahrnuje dokončovací práce na hotovém vozidle TATRA a lakovnu repase. Obsahem zařízení je:

− Kabina broušení tmele je vybavena za účelem snižování emisí tuhých látek filtračními kazetovými filtry s náplní firon, vzdušina z kabiny po filtraci je odváděna

11

do ovzduší.

− Kabina stříkání laků představuje aplikaci různých nátěrových hmot. Vzdušina z kabiny s přestřiky je odsávána přes filtry na záchyt tuhých látek s náplní tkaniny firon a je dále vypouštěna do ovzduší. Za kabinou sušení následuje kabina sušení, vytápěná párou.

• Termická opalovna PVB 80 s projektovanou kapacitou tepelného výkonu hořáků 280 kWt slouží k zajištění odstranění zbytků barev z kovových předmětů jako jsou rošty, závěsy a koše lakoven. V peci nelze vypalovat barvy, které obsahují kovy s nízkým bodem tání a barvy s obsahem PCB látek. Při 2-stupňovém procesu dochází nejprve v pracovní komoře k rozkladu organických složek nátěrových hmot při teplotě 350 až 450 oC, které se pak odvádí do spalovací komory, kde při teplotě min. 1000 °C dojde k dopálení tak, že v odcházejících spalinách je průběžně režimem zajištěn min. obsah kyslíku O2 na 6 %. Spalovací komora je konstruována tak, aby doba zdržení zde byla 2,5 s. Vzdušina z opalovny je vypouštěna do ovzduší.

2.3. Přímo spojené činnosti

• Zařízení pro přípravu demineralizované vody (demistanice) s projektovanou kapacitou zařízení úpravny vody 12 m3/h, tj. 105 120 m3/rok, slouží k přípravě demineralizované vody z vody užitkové pro provoz elektroforézní linky (EC), pro oplachy kovových dílů po odmašťování a fosfátování chemické předúpravy. Zařízení se skládá ze zásobní nádrže užitkové vody, anexového iontoměniče, katexového iontoměniče a pískového filtru.

• Neutralizační stanice lakoven s projektovanou kapacitou zařízení 51,5 m3/h alkalicko – kyselých odpadních vod, slouží čištění vod ze všech lakovacích linek. Odpadními vodami jsou zejména odpadní vody z procesu odmašťování a fosfatizace a lakové vody z vodních clon přestřiků. Neutralizační stanice je řešena formou dvou linek jako průtočné zařízení s řadou dílčích chemických reakcí. Znečišťující látky jsou chemicky převáděny do nerozpustné formy – kalů, které jsou z čištěných vod odstraňovány sedimentací a dále odvodňovány na kalolisu. Odvodněné kaly jsou předávány k odstranění oprávněné osobě ve smyslu zákona o odpadech.

• Montáž motorů, zkušebna motorů jsou pracoviště, na kterých se provádí kompletace motorů, podskupin motorů a následně jejich zkoušení.

• Třískové hospodářství slouží ke shromažďování třísek z obrábění dle druhů za účelem jejich dalšího upravování drcením a odstředěním za účelem odstranění volných olejů a emulzí, které jsou sváděny k dalšímu použití do záchytných van. Odstředěné třísky jsou předávány k hutnické recyklaci.

• Obrobna příčníků a převodových skříní je vybavena obráběcími stroji různých autodílů za účelem jejich další montáže.

• Obrobna převodových dílů + tryskací agregát METCO slouží k obrábění jednotlivých dílů pro automobilový průmysl. Tryskací agregát METCO, určený k otryskávání dílců ocelovým pískem, je vybavena mokrým odlučovačem prachu za účelem snížení emisí TZL do ovzduší.

• Obrobny motorových a podvozkových dílů, montáž náprav jsou vybaveny obráběcími stroji dílů k montáži agregátů (skříní, hlav válců, podvozkových dílů a náprav). Součástí obrobny motorových dílů je ostřírna nástrojů (23 ks brusek). Každá z brusek je odsávána,

12

vzdušina čištěna pomocí centrálního odlučovače DONALDSON a vyvedena mimo halu do ovzduší.

• Vnitropodniková čerpací stanice s projektovanou kapacitou nadzemních dvouplášťových ocelových nádrží na naftu 25 m3 a benzinu 20 m3 slouží k uložení, skladování, výdeji motorové nafty a benzínu pro účely vnitropodnikové dopravy. Funguje jako bezobslužný systém PHM. Veškeré rozvody jsou opatřeny rekuperací par.

• Výroba prototypů a zkušebna převodových podvozkových agregátů slouží jako částečná výroba a montáž funkčních vzorků a prototypů podle zadání konstrukce (zákazníka).

• Technický úsek – zkušebna motorů a vozidel, oddělení měření zahrnuje technické dílčí procesy zkoušek motorů a vozidel.

• Dynamická zkušebna je vybavena zařízením využitelným pouze pro provozování zejména elektrohydraulických zkušebních stavů.

• Skladování a logistika surovin a výrobků. Skladování surovin, meziproduktů a výrobků je soustředěno podle povahy do odpovídajících výrobních objektů. Pro dovoz základních surovin je využívána silniční a železniční doprava. Expedice hotových výrobků je zajišťována železniční a silniční dopravou.

• Vytápění, větrání a vzduchotechnika. K vytápění areálu TATRA a.s. se používá nakupovaná tepelná energie, převážně horká voda a částečně pára, sekundárně pak i teplá voda. Pára i horká voda jsou smluvně dodávány z centrálního zdroje – Teplárny. Teplárna Kopřivnice (CZT) je provozována v souladu se samostatným integrovaným povolením. Pára z centrálního zdroje se především používá pro technologické účely (ohřev van a lázní, ohřev odmašťovacích a oplachových lázní).

• Nakládání s vodami zahrnuje zásobování areálu pitnou a užitkovou vodou, způsoby nakládání s odpadními technologickými, dešťovými a splaškovými vodami.

• Průmyslový rozvod technických plynů zahrnuje dusík, kyslík a corgon. Dusík (dříve EXO atmosféra) slouží v technologickém procesu tepelného zpracování jako ochranná atmosféra v cementačních a kalících pecích kalírny. Kyslík je používán v technologickém procesu žárového nanášení kovu – METCO, umístěném v objektu kalírny. Corgon je směsným plynem CO2 a Ar2, sloužícím v technologickém procesu obloukového svařování jako ochranná atmosféra. Corgon je připravován ve směšovací stanici, do níž jsou přiváděny jednotlivé plyny skladované v samostatných zásobnících CO2 a Ar2 firmy LINDE.

• Odpadové hospodářství zahrnuje systém nakládání s odpady (shromažďování), vzniklými při výrobní činnosti TATRA, a.s., jako původci odpadů, včetně odpadů nebezpečných. Společnost nepřebírá žádné odpady od externích původců, neprovozuje žádné zařízení k úpravě, využívání či odstraňování odpadů.

• Monitoring a měření vlivů zařízení TATRA, a.s., na jednotlivé složky životního prostředí je prováděno subdodavatelsky na základě výběrových řízení.

3. Stanovisko k žádosti

Na základě požadavku, č.j. MSK 78068/2009, ze dne 6.5.2009, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti TATRA, a.s., pro zařízení „TATRA, a.s.“. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.

13

4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení

Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín jejich dosažení od data nabytí právní moci IP.

4.1. Ovzduší

Jednotlivá posuzovaná technologická a stacionární spalovací zařízení „TATRA, a.s.“ společnosti TATRA, a.s. jsou provozovatelem v žádosti ve smyslu § 4 odst. (4) a (10) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve smyslu přílohy č. 1, částí II a III nařízení vlády č. 615/2006 Sb., přílohy č. 2 vyhlášky č. 355/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., zařazena do kategorií zdrojů znečišťování ovzduší. Navrhované specifické emisní limity zařízení vycházejí z ustanovení výše uvedených předpisů, dle povahy a podmínek provozu zařízení jsou doplněny o obecné limity dle ustanovení vyhlášky č. 356/2002 Sb. V žádosti byly provozovatelem doloženy následující doklady: − Rozhodnutí KÚ MSK, č.j. MSK 77792/2008, ze dne 9.7.2008, o vymezení obecných

emisních limitů (OEL) kalírny (viz příloha č. 2 – 07 žádosti). − Rozhodnutí KÚ MSK, č.j. MSK 92983/2007, ze dne 17.9.2007, o vymezení OEL

pro termickou opalovnu (viz příloha č. 2 – 08 žádosti). − Rozhodnutí KÚ MSK, č.j. MSK 54674/2007, ze dne 22.8.2007, o souhlasu se změnou

technologie lakování zdroje Lakovna podvozků a schválení PŘ zařízení (viz příloha č. 2 – 09 žádosti).

− Rozhodnutí KÚ MSK, č.j. MSK 41248/2007, ze dne 31.5.2007, o uvedení zdroje Plynová kotelna do trvalého provozu a schválení PŘ zařízení (viz příloha č. 2 – 10 žádosti).

− Provozní řády následujících zdrojů znečišťování ovzduší: 101 Lakovna kabin (viz příloha č. 3 – 01 žádosti) 131 Lakovna koreb a rámů (viz příloha č. 3 – 02 žádosti) 141 Lakovna těžkých dílů (viz příloha č. 3 – 03 žádosti) 151 Lakovna podvozků na zvýšenou kapacitu (viz příloha č. 3 – 05 žádosti) 161 Lakovna práškových nátěrových hmot (viz příloha č. 3 – 04 žádosti) 171 Lakovna repase a 178 Broušení tmele (viz příloha č. 3 – 06 žádosti) 701 Neutralizační stanice lakovny (viz příloha č. 3 – 08 žádosti)

− Roční bilance rozpouštědel TATRA, a.s. (viz příloha č. 11 – 03 žádosti) Ve smyslu ustanovení nařízení vlády č. 615/2006 Sb. a vyhlášky č. 509/2005 Sb. byly pro technologická zařízení lakoven, vzhledem k technologii povrchové úpravy a použitým chemickým látkám, porovnáním s obdobnými zařízeními v ČR a doporučenými hodnotami BAT, stanoveny a navrženy níže uvedené následující závazné podmínky pro specifické a obecné emisní limity znečišťování ovzduší. 1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách.

14

Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro 101 Lakovna kabin

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

(vztažné podmínky)

Četnost měření emisí

TZL 50 5 (vztaž. podmínky C)

H+ 10

(při hmot. toku vyšším než 100 g/h)

5 (vztaž. podmínky B)

129 Chemická předúprava

Fosfátování (9 m3) Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 129) Střední zdroj

znečišťování ovzduší (SZZO)

Zn 5



1 x za 5 kalendářních

roků

NOx jako NO2

500 (pro celkovou

hmot. koncentraci těchto látek)


130 Sušící pec po fosfátování

245 kWt (přímý procesní

ohřev) Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 130) Střední zdroj

znečišťování ovzduší

CO

800 (při hmot. toku

vyšším než 5 kg/hod)



roků

Limitní měrná

výrobní emise VOC

90 g/m2 60 g/m2

101 Elektroforézní základování

(lázeň EC 55 m3) Bez čištění vzdušiny

(výduchy č. 101 a 102)

104 Stříkací box plastizol, tmelení Kazet. filtr firon (výduchy č. 104

a 105) 107 Stříkací box

plnič Vodní clona

(výduchy č. 107 až 110)

114 Stříkací box armatury

Kazet. filtr firon (výduchy č. 114

a 115) Velký zdroj

znečišťování ovzduší (VZZO)

TZL 3 3

(vztaž. podmínky B

1 x za kalendářní rok

15

Limitní měrná výrobní emise

VOC 90 g/m2 60 g/m2

116 Stříkací box emailu EM I Vodní clona


121 Stříkací box emailu EM II Vodní clona


127 Kontrolní box Kazet. filtr firon (výduchy č. 127

a 128) Velký zdroj


TZL 3 3



Vytěkací tunely 111 Plniče

120 Emailu I 125 Emailu II

Bez čištění vzdušiny (výduchy č. 111, 120,

125) Velký zdroj



VOC 90 g/m2 60 g/m2


TZL


2,5 kg/h a menším)

3 (vztaž. podmínky

B)

VOC jako TOC 50

(pro celk. hmot. koncentraci)


B)

NOx jako NO2

500 (pro celkovou



B)

Vypalovací pece (přímé proces. ohřevy)

103 EC lázně (875 kWt)

106 Plastizolu (245 kWt)

112 Plniče (875 kWt) 126 Emailu II

(875 kWt) Dopal. hořáky Dürr

(výduchy č. 103, 106, 112 a 126)

Střední zdroje znečišťování ovzduší

(SZZO)

CO




B)

1 x za 3 kalendářní roky

16

Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro 131 Lakovna koreb a rámů




(mg/m3 )



TZL 50 5

(vztaž. podmínky C)

H+

10 (při hmot. toku

vyšším než 100 g/h)


B)


Fosfátování (9 m3) Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 143)

Střední zdroj znečišťování ovzduší

(SZZO) Zn

5 (při hmot. toku

vyšším než 50 g/h)


B)


roků

SO2 35

(ref. obsah O2 3 %)

nestanoven

NOx jako NO2 200

(ref. obsah O2 3 %)


A)

144 Sušící pec po fosfátování

250 kWt (nepřímý ohřev)

Bez čištění vzdušiny (výduch č. 144)


(SZZO) CO

100 (ref. obsah O2

3 %)


A)


roků


VOC 90 g/m2 60 g/m2

131 Tmelení Kazet. filtr firon (výduchy č. 131

a 132) 133 Stříkací dvojkabina Vodní clona


141 Konzervace Bez čištění

(výduchy č. 141 a 142)

Velký zdroj znečišťování ovzduší

(VZZO)

TZL 3 3



17

TZL




B)

VOC jako TOC 50



B)

NOx jako NO2

500 (pro celkovou



B)

140 Vypalovací pec (245 kWt)

přímý proces. ohřev

(výduch č. 140)


(SZZO)

CO




B)


Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro 145 Lakovna těžkých dílů




(mg/m3 )




VOC 90 g/m2 60 g/m2

145 Stříkací box těžkých dílů Vodní clona


Velký zdroj znečišťování ovzduší

(VZZO)

TZL 3 3



TZL




B)

VOC jako TOC 50



B)

NOx jako NO2

500 (pro celkovou



B)


přímý procesní ohřev Dopal. hořáky Dürr

(výduch č. 149)

Střední zdroj


CO




B)


18

SO2 35

(ref. obsah O2 3 %)

nestanoven

NOx jako NO2 200

(ref. obsah O2 3 %)


A)

004 Ohřev procesních van (nepřímý ohřev)

Bez čištění vzdušiny (výduch č. 004) Střední zdroj

znečišťování ovzduší (SZZO) CO

100 (ref. obsah O2

3 %)


A)


roků

Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro 161 Lakovna PNH




(mg/m3 )



Těkavé organ. látky jako TOC

50 20

(vztaž. podmínky B)

161 Stříkací box PNH

Kazet. filtr, cyklon (výduch č. 161) Střední zdroj


TZL 3 3


1 x za 3 kalendářní

roky

TZL




B)

VOC jako TOC 50



B)

NOx jako NO2

500 (pro celk. hmot.

koncentraci těchto látek)


B)


přímý procesní ohřev hořák Low Nox

(výduch č. 162)

Střední zdroj


CO




B)


roky

19

Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro 151 Lakovna podvozků


Emisní limity podle platné legislativy

(mg/m3 )


(mg/m3 )



TZL 50 5


H+ 10



B)


Fosfátování (objem lázně neuveden)

Bez čištění vzdušiny (výduchy č. 155

a 156) Střední zdroj


Zn 5



B)


roků

Těkavé organické látky jako

TOC

50 50


TZL 3 3


151 Stříkací box podvozků

Filtrační rošty (výduchy č. 151

a 152) Velký zdroj

znečišťování ovzduší (VZZO) Fugitivní

emise 25 % 25 %


TZL 200

(při hmot. toku 2,5 kg/h a menším)


B)

VOC jako TOC

50 (pro celk. hmot.

koncentraci)


B)

NOx jako NO2

500 (pro celk. hmot.

koncentraci těchto látek)


B)

153 Sušící (vypalovací) box

(350 kWt) přímý proces. ohřev

Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 153)


(SZZO) CO




B)


roků

Poznámka: Navrhujeme na ÚJ o žádosti vyřešit rozpor v uvedení zdroje č. 153 Sušící box po lakování podvozků s přímým procesním ohřevem (viz tab. č. 4.1.5.) a současné uvedení plynového hořáku jako zdroje č. 005 Ohřev výpalu (viz tab. č. 4.1.6.) pro nepřímý procesní ohřev sušárny.

20

Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limitů pro 002 Ohřev sušárny podvozků




(mg/m3 )



SO2 35

(ref. obsah O2 3 %)

nestanoven

NOx jako NO2 200

(ref. obsah O2 3 %)


A)

Hořáky ohřevu (nepřímý ohřev)

002 Hořák 1 (ohřev vody) 70 kWt

003 Ohřev sušení po odmaštění

(350 kWt) 004 Ohřev lakování

(350 kWt) 005 Ohřev výpalu

(350 kWt) Bez čištění vzdušiny



(SZZO)

CO 100

(ref. obsah O2 3 %)


A)


roky

Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limitů pro 171 Lakovna repase




(mg/m3 )



Těkavé organické látky jako TOC

50 50


TZL 3 3


171 Odmaštění, tmelení

173 Stříkací box oprav

Kazet. filtry firon (výduchy č. 171

a 173) 177 Sušící box (pára)

(výduch č. 177) Střední zdroje


Fugitivní emise 25 % 25 %


roky

178 Broušení tmele Kazet. filtry firon (výduch č. 153) Střední zdroj


TZL




B)


roky

21

Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limitů pro 001 Plynová kotelna




(mg/m3 )



SO2 35

(ref. obsah O2 3 %)

nestanoven

NOx jako NO2 200

(ref. obsah O2 3 %)


A)

001 Teplovodní kotel KT 1 (5,8 MWt)

(nepřímý ohřev) Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 001) Velký zdroj

znečišťování ovzduší (VZZO) CO

100 (ref. obsah O2

3 %)


A)


Tabulka 4.1.9. Návrh závazných emisních limitů pro 301 Kalírna (plynové žíhací, kalící a cementační pece) s přímým procesním ohřevem; tryskací stroje




(mg/m3 )



NOx jako NO2

500 (pro celkovou



301 Kalící komorová pec č. 13 (349 kWt)

302 Kalící pec žíhací (349 kWt)

303 Průběžná cemen. a kalící pec Aichelin

III (1,14 MW t) 304 Průběžná cemen. a kalící pec Aichelin

IV (1,14 MW t) 305 VÚP Aichelin

(384 kWt) 306 VÚP 2 Aichelin (bez udání výkonu) 307 VÚP 3 Aichelin (bez udání výkonu) 308 VÚP 4 Aichelin (bez udání výkonu) 309 Karuselová pec Aichelin (384 kWt) Bez čištění vzdušiny (výduchy č. 301 až

309) Střední zdroje

znečišťování ovzduší

CO





roků

22

310 Tryskací stroje Mokrý odlučovač

MHA 4 (výduch č. 315)

320 Tryskací agregát METCO

Mokrý odlučovač (výduch č. 320) Střední zdroje


TZL 200

(při hmot. toku 2,5 kg/h a menším)

50 (vztaž. podmínky C)


roky

Tabulka 4.1.10. Návrh závazných emisních limitů pro 501 Ostřírna




(mg/m3 )



501 Brusky (23 ks) Odlučovač Donaldson (spol. výduch č. 501)


(SZZO)

TZL 50 20



roky

23

Tabulka 4.1.11. Návrh závazných emisních limitů pro 801 Termická opalovna PVB 80 (přímý procesní plynový ohřev)




(mg/m3 )



TZL




B)

VOC jako TOC 50



B)

NOx jako NO2

500 (pro celkovou hmot. konc. těchto látek)


B)

CO




B)

Skup. azbestu, Be, Cd, Hg, Tl

0,2 (při hmot. toku

vyšším než 1 g/hod)

0,2 (vztaž. podmínky

B)

Skup. kovů Sn, Cr jiný než Cr6+, Mn,

Cu, Pb, V a Zn

5 (při hmot. toku

vyšším než 50 g/hod)


B)

PCDD/PCDF celkem

0,1 ng/m3 (pro celkovou hmot. konc. těchto látek)

0,1 ng/m3


801 Termická opalovna PVB 80

(280 kWt) přímý proces. ohřev

Bez čištění vzdušiny

(výduch č. 801)


(SZZO)

Chlor a jeho anorg. sloučeniny, včetně Cl2 jako Cl

50 (při hmot. toku

všech ZL vyšším

než 500 g/hod)


B)


roky

Poznámka: − Snížení emisních limitů vychází z posouzení způsobu koncového čištění vzdušiny,

parametrů dané technologie s doporučenými hodnotami BAT, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR a z návrhů žadatele v kap. 13 žádosti.

− Závazné emisní limity nebyly stanoveny u níže uvedených zařízení z důvodů:

– 181 Lepení kabin (SZZO ve smyslu bodu 7.2. vyhlášky č. 509/2005 Sb.) není vybaveno odsáváním vzdušiny (zavedeno do haly), výpočet VOC ke zpoplatnění emisí je prováděn provozovatelem bilančně na základě roční spotřeby lepidel.

– 901 Podniková čerpací stanice a rozvody PHM jsou vybaveny rekuperací par (SZZO ve smyslu přílohy č. 1, bodu 4.8 NV č. 615/2006 Sb.). Emise VOC jsou provozovatelem

24

zpoplatňovány bilančně dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 356/2002 Sb. pomocí emisního faktoru na základě roční spotřeby PHM.

– 701 Neutralizační stanice lakoven není vybavena odsáváním vzdušiny do ovzduší a nelze ji považovat za znečišťující emisní zdroj.

− V průběhu řízení budou schváleny aktualizované Soubory technických provozních parametrů a technickoorganizačních opatření, zpracované dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Provozní řády budou odsouhlaseny OI ČIŽP. V provozních řádech budou zapracovány podmínky IP, provozovatel použije jednotné názvy zdrojů, jejich typy, kapacity zdrojů, evidenční čísla zdrojů, výduchů či komínů.

2) Provozovatel bude provozovat zařízení v souladu s platnými provozními řády.

4.2. Voda

Provozovatel k žádosti předložil následující doklady: – Havarijní řád TATRA, a.s., v náležitostech vyhlášky č. 450/2005 Sb. (viz příloha č. 3 – 07

žádosti). – Smlouva mezi TATRA, a.s. a Severomoravskými vodovody a kanalizacemi Ostrava, a.s.

(SmVaK), č. 24553 o dodávkách pitné vody, ze dne 11.10.2006 (viz příloha č. 16 – 01 žádosti).

– Smlouva mezi TATRA, a.s. a Energetika Kopřivnice, a.s. č. 148/2008 VO-U o dodávce užitkové vody, ze dne 21.2.2007 (viz příloha č. 16 – 02 žádosti).

– Smlouva mezi TATRA, a.s. a KOMTERM, a.s., č. 149/2008 o čištění odpadních vod, ze dne 14.1.2008 (viz příloha č. 16 – 05 žádosti).

Pitná voda, která je využívána pro sociální účely a stravování, je dodávána do primárního rozvodu pitné vody areálu TATRA, a.s. smluvně pomocí veřejného vodovodního řádu SmVaK Ostrava, a.s. a je využívána bez dalších úprav. Z tohoto rozvodu jsou napojeny jednotlivé objekty společnosti TATRA, a.s. i externí subjekty působící v areálu TATRA Kopřivnice. Vlastníkem primárního rozvodu je TATRA, a.s. a provozování provádí na základě smluvního vztahu SmVaK Ostrava, a.s. Průmyslový rozvod užitkové (technologické) vody v areálu TATRA, a.s je napájen vodou z úpravny Lubina přivaděčem DN 400 o délce cca 1 800 m. Majitelem rozvodu je TATRA, a.s. provozovatelem společnost KOMTERM, a.s. Z tohoto primárního rozvodu jsou zásobovány objekty TATRA, a.s. i externích subjektů. Užitková voda je používána na chlazení technologických agregátů, přípravu chemických roztoků a lázní v linkách, na povrchovou úpravu plechů před dalším zpracováním v lakovně, na oplachování technologických van a jako chladící médium v třískovém hospodářství. Nedílnou součástí rozvodu jsou venkovní a vnitřní hydranty k zabezpečení požární ochrany a napájení vnitřního integrovaného hasícího systému lakovny. Pro zajištění rozvodu požární vody slouží čerpací stanice požární vody, pro zajištění rozvodu chladící vody pro lakovny čerpací stanice chladící vody. Technologická voda je využívána i k výrobě horké vody, páry a elektrické energie. Odvod odpadních vod je prováděn jednotnou kanalizací na ČOV ve vlastnictví společnosti KOMTERM, a.s. Jednotná kanalizace odvádí odpadní vody na koncovou mechanicko – chemickou ČOV, vlastněnou a provozovanou společností KOMTERM, a.s., kde jsou odpadní vody vyčištěny a vypouštěny do vodního toku Sýkoreček. Jednotnou kanalizací jsou odváděny následující druhy odpadních vod: – vody z výrobního procesu, které nejsou významně znečištěné, – vody z mycí linky aut z objektu repase, předčištěné na čistící stanici linky,

25

– vody předčištěné na deemulgační stanici, – vody předčištěné na neutralizační stanici lakovny (slouží k předčištění odpadních vod

z předúpravy před lakováním, odpadních vod s obsahem nátěrových hmot a odpadních vod alkalických a kyselých koncentrátů pro přípravu demineralizované vody),

– část splaškových odpadních vod, – část dešťových vod. Dešťová voda z nových provozů vývoje a dynamické zkušebny je svedena částí dešťové kanalizace přímo do potoka Sýkoreček. Splaškové odpadní vody vznikající v sociálním zázemí a kancelářích TATRA, a.s. jsou odvedeny do kanalizace pro veřejnou potřebu města Kopřivnice ve správě SmVaK Ostrava a.s. Odvod zaolejovaných odpadních vod je sveden do deemulgační stanice ve vlastnictví společnosti KOMTERM, a.s. Zde se tyto průmyslové odpadní vody chemicky deemulgací předčišťují a poté jsou vypouštěny do jednotné kanalizace areálu, která odvádí vody k dočištění na ČOV. 1) Provozovatel bude provádět odběr odpadních vod předčištěných na neutralizační stanici

lakoven před vypouštěním do jednotné kanalizace, vedoucí na ČOV společnosti KOMTERM, a.s. T: prostý vzorek, každé 4 hod. (2 x za směnu)

2) Provozovatel bude dodržovat emisní limity 50 mg/l pro tuky a oleje rostlinného a živočišného původu ve splaškových odpadních vodách předčištěných v odlučovačích (2 ks) před vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu města Kopřivnice. T: trvale ve smyslu Kanalizačního řádu

3) Provozovatel bude po dobu 1 roku od nabytí právní moci integrovaného povolení provádět kontrolní monitoring dešťových vod, odváděných do vodního toku Sýkoreček. Odběr vzorků bude proveden 4 x za rok na výpusti dešťové kanalizace do vodního toku. Ve vzorcích bude sledován ukazatel C10 – C40.

4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření

a) Hluk Zdroje hluku jsou popsány v kap. 8.3 žádosti na základě provedených hygienických měření ekvivalentních hladin akustického tlaku za účelem kategorizace profesí na jednotlivých pracovištích. Hluková studie nebo měření identifikovaných zdrojů hluku v obytné zástavbě nebyly k žádosti předloženy. 1) Provozovatel identifikuje zdroje hluku, které mohou ovlivňovat chráněné prostory

a prokáže výpočtem, nebo měřením, dodržení hygienických limitů ve venkovním, resp. vnitřním chráněném prostoru staveb. Výsledek předloží KHS MSK k posouzení. T: do 3 měsíců od nabytí právní moci IP

2) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00) b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy.

26

4.4. Nakládání s odpady

Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Poznámka: − Provozovatel má udělen souhlasy k nakládání s nebezpečnými odpady:

− Rozhodnutím KÚ MSK, č.j. ŽPZ/6756/04/AD, ze dne 5.8.2004, s platností do 31.8.2009 (viz příloha č. 2 – 11 žádosti).

− Rozhodnutím KÚ MSK, č.j. ŽPZ/9492/04/AD, ze dne 2.11.2004, s platností do 30.11.2009 (viz příloha č. 2 – 12 žádosti).

− Rozhodnutím KÚ MSK, č.j. ŽPZ/93747/2008, ze dne 18.6.2008, s platností do 30.6.2013 (viz příloha č. 2 – 13 žádosti).

− Provozovatel má rozhodnutím KÚ MSK, č.j. MSK 42555/2007, ze dne 19.3.2007, udělen souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování 4 druhů nebezpečných odpadů pod katalog. č. 15 01 10 z důvodu jejich smluvního společného odstraňování (směsi) ve spalovně SPOVO, s.r.o., s platností do 31.3.2012 (viz příloha č. 2 – 14 žádosti).

− Provozovatel v příloze žádosti č. 15 – 01 předložil zpracovaný Plán odpadového hospodářství TATRA, a.s., s platností do roku 2011, včetně kladného stanoviska KÚ MSK k POH (viz příloha č. 15 – 04 žádosti).

− Provozovatel v přílohách žádosti č. 15 – 06 až 15 – 08 předložil jmenování odpadového hospodáře společnosti, včetně dokladů o jeho odborné způsobilosti.

− Výše uvedené souhlasy k nakládání s nebezpečnými odpady budou nahrazeny řízením o vydání IP. K ústnímu jednání o žádosti provozovatel může aktualizovat seznam „N“ odpadů pro zařízení TATRA, a.s., které budou zahrnuty do IP.

Závazné podmínky nejsou navrženy.

4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti

Tři měsíce před plánovaným ukončením provozu posuzovaného zařízení bude předložen povolovacímu orgánu „Plán postupu ukončení provozu“ podléhající schválení všemi dotčenými orgány.

4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí

Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Všechny bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 231/2004 Sb. a § 23 zákona č. 356/2003 Sb. Podle zákona č. 356/2003 Sb. je třeba označit všechny používané a skladované chemické látky a chemické přípravky. Pověřená osoba nakládající s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech chemických látek. Při periodickém školení obslužného personálu zdůrazňovat i hlediska související s ochranou zdraví a životního prostředí.

27

4.7. Hospodárné využití surovin a energie

Poznámka: Provozovatel naplňuje podmínky vyplývající ze zákonného ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 406/2000 Sb. a § 10 odst. 2 vyhlášky č. 213/2001 Sb. o povinnosti vypracování Energetického auditu pro posuzované zařízení (viz množství vstupů paliv a energií v hodnotě 124 632 GJ/rok, uvedené v kap. 7.4.1 žádosti za rok 2008). Provozovatel předložil v příloze žádosti č. 8 – 01 evidenční list Energetického auditu společnosti TATRA, a.s., z července roku 2001, zahrnující v objektu 414 i Lakovnu. 1) Provozovatel zpracuje termínový plán realizace opatření vyplývajících ze závěrečné

zprávy Energetického auditu a doporučení autorizované osoby, který bude obsahovat mimo úspor energií i možnosti úspor či náhrady surovin a materiálů, které se dotýkají zvýšení úrovně ochrany jednotlivých složek ŽP. T: bude dohodnut na ústním jednání o žádosti

4.8. Opatření pro předcházení haváriím

Poznámka: Provozovatel zpracoval ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti a zařazení objektu nebo zařízení do skupiny „A“ či „B“ (viz p říloha č. 17 – 01 žádosti ze dne 25.2.2009), ze kterého vyplynulo, že objekty zařízení, v nichž jsou umístěny či využívány nebezpečné chemické látky a přípravky, nesplňují podmínky pro limitní množství těchto látek stanovené ve sloupci 1 tabulek I a II dle přílohy č. 1 zákona, součet jejich poměrných množství je menší než 1, nebo se tyto látky v objektu (zařízení) vůbec nevyskytují. Stanovisko KÚ Moravskoslezského kraje, odboru ŽP, k předloženému oznámení nebylo doloženo.


4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu

Poznámka: Podmínky provozování posuzovaného zařízení v situacích odlišných od podmínek běžného provozu jsou obsaženy v provozních řádech a Havarijním plánu TATRA, a.s.


4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Poznámka: V rámci řešení odstranění staré ekologické zátěže v areálu TATRA, a.s. Kopřivnice byla zpracována v roce 2008 aktualizovaná analýza rizika (dále jen „AAR“), která vytipovala k sanaci 6 lokalit – 5 lokalit se zátěží NEL a 1 lokalitu se zátěží ClU. Výsledky analytických stanovení, které byly prováděny v rámci průzkumných prací pro zpracování AAR, prokázaly, že rozsah kontaminace podzemních vod je kvantitativně i kvalitativně rozsáhlejší než kontaminace ropnými látkami ve formě NEL, která je pouze lokální, což by mělo mít vliv na další postup nápravných opatření. Za nejvýhodnější variantu nápravných opatření je v AAR doporučována varianta úplné sanace s odstraněním primárních zdrojů kontaminace.

28

Další postup pro sanaci tohoto dotčeného území není v žádosti uveden.

Dle předložených podkladů o zařízení není v žádosti předpokládán vliv zařízení jako zdroje dálkového přenosu znečištění (viz kap. 3.1 žádosti).


4.11. Další podmínky

Provozovatel v kap. 7.4.5. a 8.7. žádosti o vydání IP uvádí následující závazná plánovaná technická a organizační opatření v oblasti snižování vlivu posuzovaného zařízení na ŽP, úspor surovin a energie:

1) Snížení nákladů na vytápění náhradou horkovodního vytápění z CZT za sálavé panely na zemní plyn s cílem snížení spotřeby tuhých paliv na CZT. T: realizace do 31.12.2010.

2) Primární opatření ke snížení emisí VOC do ovzduší vývojem nátěrových systémů s nižším obsahem VOC pro Lakovnu podvozků (vojenský program). T: zahájení provozních zkoušek v roce 2009

3) Provozovatel v souladu se závěry zjišťovacího řízení, č.j. MSK 70148/2008, ze dne 28.4.2008, předloží variantní řešení instalace zařízení k omezování emisí VOC, popř. změnu nátěrového systému na systém s nižším obsahem VOC, včetně zpracování studie komplexně řešící problematiku snížení emisí VOC u jednotlivých lakoven a dosažení emisních parametrů lakoven a dalších zařízení, odpovídajících nejlepším dostupným technikám (BAT). T: bude projednán na ústním jednání o žádosti

4.12. Kontrola a monitorování

Viz. kapitoly 4.1. a 4.13.

4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení

Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: − předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ Moravskoslezského kraje, odboru

životního prostředí, ke 31. 3. běžného roku,

− ohlásit KÚ Moravskoslezského kraje plánovanou změnu zařízení,

− neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí.

5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení

KÚ MSK, odborem životního prostředí, nám byla doručena vyjádření k žádosti o vydání IP od těchto účastníků řízení: • Krajský ú řad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství,

28. října 117, 702 18 Ostrava, č.j. MSK 103003/2009/Pta, ze dne 10.6.2009.

29

• Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava, zn. HOK/OV- 4481/215.1.4/09-002, ze dne 26.5.2009.

• Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, se sídlem Valchařská 15, 702 00 Ostrava, zn. ČIŽP/49/0908962.002/09/VPL, ze dne 4.6.2009.

• Městský úřad Kopřivnice, odbor životního prostředí, Štefánkova 1163, 741 21 Kopřivnice, č.j. 619/2009/2009/OŽP&26123/2009/Pal, ze dne 11.6.2009 – bez připomínek.

• KOMTERM, a.s., Bělehradská 15, 140 00 Praha 4, č.j. Ř/321/2009, ze dne 11.6.2009. Vypořádání s připomínkami Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále „krajský úřad“), jako příslušný správní úřad ve smyslu § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, podle § 67 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v návaznosti na platné právní předpisy na úseku ochrany životního prostředí, posoudil předloženou žádost o vydání integrovaného povolení společnosti TATRA, a.s. pro zařízení „TATRA, a.s.“ (dále „provozovatel zařízení“). Podle § 9 odst. 1 zákona o integrované prevenci vydává krajský úřad toto vyjádření:

Z hlediska ochrany ovzduší • K záměru navýšení kapacity lakovny podvozků byl vydán závěr zjišťovacího řízení č.j. MSK 70148/2008 ze dne 28.4.2008. V souladu s výše uvedeným požaduje krajský úřad instalaci zařízení k omezování emisí VOC, popř. změnu nátěrového systému na systém s nižším obsahem VOC. V rámci ústního jednání provozovatel zařízení upřesní variantu a termíny realizace odpovídajících opatření.

• Provozovatel zajistí zpracování studie, komplexně řešící problematiku snížení emisí VOC u jednotlivých lakoven a dosažení emisních parametrů lakoven a dalších zařízení, odpovídajících nejlepším dostupným technikám (BAT). Studie bude obsahovat technicko – ekonomické zdůvodnění navrhovaných řešení včetně časového harmonogramu realizace navržených opatření. Studie bude předložena do 31.12.2010.

• S ohledem na reálně dosahované hodnoty navrhuje krajský úřad stanovit emisní limity u vybraných zdrojů a znečišťujících látek dle následující tabulky:

Emisní zdroj Látka nebo

ukazatel Emisní limit

Vztažné podmínky

Četnost měření

Broušení tmele – zdroj č. 178 TZL 20 mg/m3 B 1 x za 3

roky Tryskací zařízení –

zdroj č. 310 TZL 20 mg/m3 C

1 x za 3 roky

Tryskací agr. METCO – zdroj č. 320

TZL 20 mg/m3 C 1 x za 3

roky

Ostřírna – zdroj č. 501 TZL 20 mg/m3 C 1 x za 3

roky Termická opalovna –

zdroj č. 801 TZL 50 mg/m3 B

1 x za 3 roky

Zohledněno v kap. 4.1. a 4.11. vyjádření.

30

Z hlediska nakládání s odpady • Postupem v řízení ve věci vydání integrovaného povolení bude nahrazen souhlas

k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 zákona o odpadech pro nebezpečné odpady specifikované v kapitole 10.1 žádosti. Seznam nebezpečných odpadů je možno před vydáním rozhodnutí aktualizovat.

• Postupem v řízení ve věci vydání integrovaného povolení bude nahrazen souhlas k upuštění od třídění, nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 zákona o odpadech pro nebezpečné odpady, specifikované v kapitole 10.5 žádosti (směs odpadů obalů znečištěných nebezpečnými látkami, zařazená pro potřeby evidence a předání pod kat. č. 15 01 10). Udělení souhlasu bude vázáno na podmínku předání směsi odpadů k odstranění do zařízení pod názvem „Spalovna průmyslových odpadů“ (D10), provozovaného právnickou osobou SPOVO a.s. nebo k odstranění na skládce nebezpečných odpadů (D1), provozované právnickou osobou Van Gansewinkel HBSS s.r.o. v rámci zařízení „Areál na úpravu, odstraňování a využívání odpadů – Povrchová skládka TPO a TKO Horní Benešov“.

Zohledněno v kap. 4.4. vyjádření.

Z hlediska ochrany vod • Provozovatel bude po dobu 1 roku od nabytí právní moci integrovaného povolení

provádět kontrolní monitoring dešťových vod, odváděných do vodního toku Sýkoreček. Odběr vzorků bude proveden 4x za rok na výpusti dešťové kanalizace do vodního toku. Ve vzorcích bude sledován ukazatel C10 – C40.

• Provozovatel nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci integrovaného povolení předloží návrh celkové modernizace a rekonstrukce neutralizační stanice.

Zohledněno v kap. 4.2. vyjádření. Vypořádání s připomínkami Krajské hygienické stanice Ostrava

Na základě podání, které bylo doručeno 12.05.2009, posoudila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (dále KHS MSK), jako dotčený správní úřad ve smyslu § 77, zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a § 9 odst. 1 zák. 76/2002 Sb. o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů, předloženou žádost o vydání integrovaného povolení společnosti TATRA, a.s. pro zařízení „TATRA, a.s.“. Po zhodnocení souladu předložené žádosti s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví, vydává KHS MSK, jako dotčený správní úřad toto vyjádření: s vydáním integrovaného povolení společnosti TATRA, a.s. pro zařízení „TATRA, a.s.“souhlasí s podmínkou: provozovatel identifikuje zdroje hluku, které mohou ovlivňovat chráněné prostory a prokáže výpočtem, nebo měřením, dodržení hygienických limitů ve venkovním resp, vnitřním chráněném prostoru staveb; výsledek předloží KHS MSK do tří měsíců od nabytí právní moci integrovaného povolení. Odůvodnění: Žádost o integrované povolení nehodnotí hlukovou situaci v dané lokalitě, jak požaduje ustanovení vyhlášky č. 554/2002 Sb. V kapitole 8.3 žádosti o vydání integrovaného povolení nejsou identifikovány zdroje hluku, ovlivňující prostředí mimo hranice areálu, přestože součástí zařízení řada zdrojů hluku je (např. odsávání a VZT kalírny, motorárny, lakovny apod.) Z žádosti není zřejmé jak tyto zdroje ovlivňují chráněný venkovní resp. vnitřní prostor staveb a zda jsou dodrženy hygienické limity dané ustanovením § 30 zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve spojení s ustanovením §§ 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vzhledem k této

31

skutečnosti a vzhledem k tomu, že areál sousedí s obytnou zástavbou, je souhlas KHS MSK s vydáním integrovaného povolení podmíněn jak je výše uvedeno.


Vypořádání s připomínkami České inspekce životního prostředí Ostrava

Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava (dále „ČIŽP“) k předložené žádosti o vydání integrovaného povolení (dále „žádost“) pro zařízení „TATRA, a.s.“, provozovatel zařízení „TATRA, a.s.“, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice, IČ 45193444, (dále „zařízení“) má připomínky uvedené dále v textu. Předmětem žádosti jsou technologická zařízení určená pro výrobu nákladních automobilů. Výrobní prostory TATRA, a.s. jsou soustředěny v centrální části průmyslového areálu. Lakovací linky a související zařízení jsou soustředěny do objektů 414 a 415. Žádost o vydání integrovaného povolení zahrnuje mimo lakovny i všechny související činnosti provozované TATRA a.s.

Z hlediska ochrany ovzduší má ČIŽP následující připomínky k žádosti : 1. ČIŽP upozorňuje na to, že nátěrové hmoty používané na zdrojích, které nemají

nainstalováno zařízení ke snižování emisí VOC, tj. lakovna koreb a rámů, lakovna podvozků a lakovna repase, musí splňovat podmínky uvedené v příloze č. 14 vyhlášky č. 355/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., což znamená, že produkty uvedených nátěrových systémů musí být zařazeny do některé z podkategorií uvedených v části I. přílohy č. 14 vyhlášky č. 355/2002 Sb., a obsah VOC nesmí překračovat prahové hodnoty stanovené v části II. přílohy č. 14 výše citované vyhlášky. V některých bezpečnostních listech produktů používaných nátěrových systémů na výše jmenovaných zařízeních nejsou uvedeny max. obsahy VOC nebo podkategorie produktů a tudíž nelze jednoznačně určit, zda se tyto produkty mohou používat v zařízeních bez záchytu VOC. ČIŽP požaduje doložit na ústním jednání max. obsah VOC a podkategorie produktů používaných na zařízeních provozovatele.

2. Kap. 5.1.2 – obj. 330/5 – Kalírna Kontrolou autorizovaných měření emisí bylo zjištěno překročení hodnoty emisního limitu a překročení hodnoty 120 % emisního limitu CO (Protokol o autorizovaném měření emisí č. M/1999/2007/30 ze dne 17.1.2008) u plynové pece VÚP 4 Aichelin (11578/2). Při porovnání jednotlivých koncentrací CO zjištěných během celkové doby ČIŽP konstatuje, že došlo u jedné hodnoty CO ke skokovému téměř dvojnásobnému zvýšení koncentrace CO. Tuto zjištěnou skutečnost je nutno vyjasnit v rámci ústního projednávání žádosti. Vzhledem k tomu, že plynová kalicí pec VÚP 4 je zaústěna do výduchu č. 307 společně s kalicí plynovou pecí VÚP 3 Aichelin (11578/2), doporučujeme projednat s provozovatelem, zda by nebylo vhodnější posuzovat obě zařízení v rámci dodržování emisních limitů jako jeden zdroj znečišťování ovzduší. Pokud by obě zařízení byla posuzována jako jeden zdroj, ČIŽP upozorňuje na možnost změny kategorie zdroje ze středního na velký vzhledem k jeho celkovému výkonu, který dle předložené dokumentace nelze jednoznačně stanovit (v předložené dokumentaci není jednoznačně uveden výkon jednotlivých kalicích pecí).

3. Kontrolou autorizovaných měření bylo zjištěno překročení hodnoty emisního limitu a překročení hodnoty 120 % emisního limitu NOx (Protokol o autorizovaném měření emisí č. M/1999/2007/26 ze dne 23.1.2008) u zkušebního boxu č. 420 ve zkušebně motorů II. ČIŽP požaduje stanovit emisní limity pro tento zdroj dle kap. 2 B přílohy č. 4 NV č. 146/2007 Sb.

32

4. K navrženým emisním limitům včetně snížení emisních limitů u přímých procesních ohřevu u zdrojů č. 101, 129,131,143,145 a161 ČIŽP nemá připomínky.


Z hlediska ostatních složek ochrany životního prostředí nemá ČIŽP připomínky. Vypořádání s připomínkami KOMTERM, a.s.

V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 Zákona o integrované prevenci zasíláme níže uvedené vyjádření:

− U objektu 330/4 a 340 (stránky č. 52, 54 žádosti) požadujeme upřesnit v odstavci Nakládání s chladícími a řeznými emulzemi funkci přepadu záchytných jímek odpadní vody z technologických praček z titulu provozních stavů (havarijní nebo běžný provoz).

− V textu je nezbytné (např. str. č. 63 – 64 žádosti) doplnit provozovatele inženýrských sítí vodovodů a kanalizace a vlastníka úpravny vody Lubina a opravit chybně uvedený text užívání technologické vody společností KOMTERM v energocentru.

− Vlastnictví koncové ČOV a Deemulgační stanice s následnou neutralizací je vysvětleno pouze v části Nakládání s vodami (str. 63 – 64 žádosti). Toto upřesnit v celém textu žádosti (např. i v popisu u objektů lakoven).

− Požadujeme předkládat výstupy z monitoringu odpadních vod vypouštěných do jednotné kanalizace na koncovou ČOV a do průmyslové kanalizace na Deemulgační stanici s následnou neutralizací v četnosti nejméně 1 x za čtvrtletí v ukazatelích dle integrovaného povolení KOMTERM. Ve smyslu tohoto požadavku bude rozšířen monitoring odpadních vod včetně návrhu emisních limitů.

− Pro zařízení „Energetika“ vydané právnické osobě KOMTERM, a.s. je v platnosti integrované povolení č.j: MSK 24911/2007 ze dne 28.2.2007 s následnými změnami č. 1 až 3, které stanoví limity pro vypouštění odpadních vod z koncové mechanicko-chemické ČOV, jejichž plnění bude vyžadováno přeneseně i při hodnocení kvality vypouštěných odpadních vod, které jsou předmětem žádosti o integrované povolení společnosti TATRA, a.s.. Obdobně bude vyžadováno splnění požadavků na kvalitu průmyslových odpadních vod vypouštěných z neutralizační stanice lakoven a dalších objektů průmyslovou kanalizací na Deemulgační stanici s následnou neutralizací ve vlastnictví KOMTERM, a.s. v souladu s požadavky provozního řádu tohoto zařízení.

− V Havarijním plánu společnosti TATRA, a.s. požadujeme v části 11. Popis postupu po vzniku havárie, dále Ohlašovna požárů kontaktuje dle potřeby následující instituce, doplnit Směnového mistra firmy KOMTERM, a.s. provozovna Kopřivnice, tel. 3129.


6. Stanovení BAT

Zpracovatel uvedl v kapitole 5.4. žádosti souhrnné posouzení parametrů zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Posouzení BAT bylo vypracováno v rozsáhlé úplnosti věcně a obsahově správně s použitím níže uvedených BREFů: • Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů

a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, ze srpna 2005. • Referenční dokument BAT pro Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů, systémy

managementu v chemickém průmyslu, překlad originálu z únoru 2002. • Referenční dokument povrchová úprava používající organická rozpouštědla – konečný

návrh listopad 2006.

33

Za účelem posouzení parametrů zařízení uvádíme pro přehled v níže uvedené tabulce pouze podstatné části hodnocení.

6.1. Plnění jednotlivých vybraných ukazatelů BAT

Předmět porovnání Technologické nebo technické řešení v zařízení Nejlepší dostupná technika

Porovnání a zdůvodnění

rozdílů

Řízení použitých surovin

V lakovnách společnosti TATRA, a.s. je využíváno

odmašťování vodnými alkalickými roztoky, základní antikorozní ochrana je prováděna

fosfátováním, elektrolyticky nanášeným vodou

rozpustným nátěrovým systémem s obsahem těkavých látek do 5%.

Dále následuje nanášení tmelů (14 %VOC), plniče (5 %VOC) a vysokosušinový

nebo rozpouštědlový vrchní lak. Emise VOC z nanášení

látek s obsahem VOC jsou minimalizovány

dopalováním.

BAT je minimalizace environmentálního vlivu

emisí tím, že použité suroviny mají nejnižší

možné environmentální vlivy. Je to zvláště důležité

při náhradách, nebo při změně procesů nebo

dodavatelů.

V souladu s BAT.

Použití méně nebezpečných látek

Primárně se používají vodou ředitelné a vysokosušinové

nátěrové systémy s minimálním obsahem

organických rozpouštědel. Pro vojenský program

se používají rozpouštědlové nátěrové systémy, ale

ve spolupráci s dodavatelem probíhá vývoj nových nátěrových systémů

s nižším obsahem VOC.

BAT je snížení emisí rozpouštědla tím,

že se vybírají techniky bezrozpouštědlové nebo

s nízkým obsahem rozpouštědla jak je uvedeno

v obecně použitelných oddílech BREF.

V souladu s BAT.

34

Emise VOC z rozpouštědel

Ve vypalovacích / sušících pecích vzdušina obsahující

VOC z vytěkaných rozpouštědel cirkuluje.

Pouze část vzdušiny z pecí je odtahována a používána

jako spalovací vzduch pro plynové hořáky.

Odpadní teplo vzniklé v důsledku termické oxidace VOC je využito pro ohřev

sušícího vzduchu. Dopalovací hořáky DǛRR zajišťují ohřev cirkulujícího

vzduchu pro vypalovací pece a zároveň slouží k termickému čištění odsávaného vzduchu

(snižování množství emisí těkavých organických látek), jsou instalovány na těchto zařízeních:

• vypalovací pec elektrolyt. základování

• vypalovací pec plniče • vypalovací pec emailu

Některé méně významné výduchy nejsou vybaveny

systémem termické oxidace VOC v odpadním plynu.

Pro rozpouštědla je BAT využívající jednu nebo

kombinaci z: • minimalizaci emisí

u zdroje • regenerací rozpouštědel

z emisí v odpadních plynech

• rozklad rozpouštědel v odpadních plynech

• zpětné získávání tepla vznikajícího při rozkladu VOC

• minimalizace použité energie pro odsávání a rozkládání VOC.

V souladu s BAT částečně.

Bilance rozpouštědel

Bilance rozpouštědel je prováděna v rámci provozní evidence a vyhodnocována za kalendářní rok

dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

BAT představuje pravidelné výpočty bilancí

rozpouštědel, jejichž účelem je prokázat soulad

se směrnicemi nebo environmentálními

povoleními, jsou obvykle sestavovány ročně.

V souladu s BAT.

35

Emise pevných látek

K minimalizaci emisí pevných částic ze stříkacích

kabin jsou instalovány vodní pračky, které

umožňují snížení emisí TZL, částečně i VOC:

− v kabině stříkání plniče − v kabině stříkání emailu

I a stříkání emailu II Filtrační jednotky (kazet.

filtry s tkaninou firon) slouží pro záchyt přestřiků v kabinách a nebo záchyt materiálů z broušení. Tyto jednotky jsou instalovány:

• v kabině stříkání plastizolu

• v kabině stříkacího boxu oprav (event. armatury)

• v kontrolním boxu Tyto filtrační jednotky

umožňují záchyt tuhých znečišťujících látek,

popřípadě záchyt aerosolů. Z autorizovaného měření

emisí plyne, že koncentrace TZL je nižší než 3 mg/m3.

Tam, kde jsou emise pevných částic spojeny se stříkáním nátěrových

hmot, BAT je snížení emisí použitím jednoho nebo obou

následující způsobů: • výrobní techniky • koncové techniky

Je možné dosáhnout následujících úrovní: 3 mg/m3 nebo méně u nových zařízeních

(např. při vytváření povlaků na automobilech, za použití nových skrubrů ve spojení s venturiho separací částic).

V souladu s BAT.

36

Použití a recyklace oplachové vody

V procesech předúpravy (odmašťování a fosfátování) a elektrolytickém nanášení

barvy jsou zařazeny dvoustupňové kaskádové

oplachy. • Oplachové a procesní

kapaliny v procesu cirkulují. Kvalita oplachových vod se kontinuálně sleduje a po překročení nastavených parametrů je znečištěná oplachová voda vypuštěna na neutralizační stanici.

• Regenerace nebo filtrace oplachových vod se neprovádí.

BAT je použití surovin a vody pro techniky

zpracování na bázi vody: • kaskádový

(vícestupňový) oplach, viz Oddíl 20.4.1.3 BREF - Po technologických krocích odmašťování, fosfátování a elektrolytickém povlakování následuje oplach, který odstraní na povrchu ulpělý přebytek lázně. Pro minimalizaci spotřeby vody se používá oplachová kaskáda, s více než jednou nádrží pro oplach. Směr průtoku vody z nádrže do nádrže je opačný oproti toku upravovaného materiálu. Postupné ředění roztoku zlepšuje oplach a snižuje množství vody potřebné k dosažení požadovaného zředění znečisťujících látek na povrchu.

• regenerace surovin a / nebo vody za použití technik, jako jsou − iontoměniče − membránová

separace nebo jiné koncentrační techniky

• použití kontrolních opatření k minimalizaci použitých oplachových vod.

V souladu s BAT.

7. Souhrnné hodnocení BAT

7.1. Použití nízkoodpadové technologie

Společnost TATRA, a.s. je zaměřena na komplexní výrobu a montáž nákladních automobilů. Výrobní program tvoří těžká terénní a silniční vozidla, a to jak pro civilní, tak i pro vojenské účely. Součástí výroby jsou mj. technologie chemické předúpravy povrchu dílů, sušení, elektrolytické nanášení základu, tmelení, lakování a vypalování laků. Při těchto procesech je dbáno na minimalizaci odpadů. Společnost nedisponuje zařízeními na úpravu, využívání či odstraňování odpadů, do procesů nepřijímá žádné odpady od externích původců. Veškeré

37

odpady z vlastní výrobní činnosti jsou smluvně předávány osobám ze zákona o odpadech oprávněným k jejich sběru, využívání či odstraňování.

Hledisko je plněno.

7.2. Použití látek méně nebezpečných

Nebezpečné chemické látky a přípravky podle zákona č. 356/2003 Sb. a závadné látky dle zákona č. 254/2001 Sb. jsou používány v nezbytně nutné míře z užitného a ekonomického hlediska pro provoz jednotlivých technologií. Provozovatel používá převážně vodouředitelné nátěrové hmoty s minimálním obsahem ředidel. Pouze pro vrchní lak vozidel k vojenským účelům jsou použity vrchní laky s vysokým obsahem organických ředidel. I pro tyto laky společnost vyvíjí a připravuje provozní zkoušky nových laků se sníženým obsahem VOC.


7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek

Provozovatel využívá všechny vstupní suroviny v maximální možné míře optimalizací jejich spotřeby a jejím pravidelným sledováním, která je pravidelně kontrolována a vyhodnocována. Odpadní přestřiky z kabin nanášení PNH, zachycované na filtrech a v cyklonu jsou vraceny zpět do procesu. Veškeré vznikající využitelné odpady jsou předávány oprávněné osobě k využití.


7.4. Srovnatelné procesy

Technologie výroby nákladních automobilů v TATRA, a.s. je na velmi dobré úrovni srovnatelné s technologiemi provozovanými v České republice i v Evropě. Referenční dokument nejlepších dostupných technik (BREF) stanoví jako jedno z hlavních kritérií pro výrobu automobilů úroveň výrobních emisí VOC a předpokládá používání nízkoemisních vodouředitelných nátěrových hmot. Jako hodnota dosažitelná BAT je uváděno rozmezí 10 až 35 mg/m3, posuzovaná Lakovna kabin při současné kapacitě dosahuje hodnot 23 – 28 mg/m3. Hledisko je plněno.

7.5. Technický pokrok

Použité technické řešení zaměřené na standardy správné výrobní praxe splňuje hledisko technického pokroku, které bylo zohledňováno při rekonstrukcích a modernizaci zařízení.


7.6. Charakter, účinky a množství emisí

a) Emise do ovzduší

Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je zařízení TATRA, a.s. především potencionálním zdrojem emisí VOC z lakovacích procesů. Tyto emise jsou minimalizovány použitím nízkorozpouštědlových nátěrových systémů a koncových zařízení pro termické dopalování

38

organických látek ve vypalovacích pecích po lakování použitím hořáků Dürr s recyklací a dopalováním spalin obsahujících VOC. Pro primární snižování emisí tuhých látek a sekundárně i částečně VOC, jsou instalovány mokré (hladinové) a suché odlučovače (kazetové filtry s náplní firon). I když doporučenou hodnotu BAT pro emise VOC (10 – 35 mg/m3) posuzovaná Lakovna kabin při současné kapacitě dodržuje (skutečnost 23 – 28 mg/m3), méně příznivé jsou níže uvedené hodnoty měrných výrobních emisí všech lakoven.

Tabulka 7.6.1 Porovnání stanovených hodnot měrných výrobních emisí VOC lakoven TATRA, a.s. (rok 2008) s doporučenými hodnotami BAT

Látka nebo ukazatel Parametr BAT (g/m2)

Parametr zařízení (g/m2) Zdůvodnění rozdílů

Lakovna kabin Měrná výrobní emise VOC 10 – 55 73,2 Nevyhovuje BAT

Lakovna koreb a rámů Měrná výrobní emise VOC 15 – 50 96,36 Nevyhovuje BAT

Lakovna těžkých dílů Měrná výrobní emise VOC 15 – 50 86,94 Nevyhovuje BAT

Lakovna podvozků Měrná výrobní emise VOC 15 – 50 136,33 Nevyhovuje BAT

Lakovna PNH Měrná výrobní emise VOC 15 – 50 2,404 Vyhovuje BAT

Lakovna repase Měrná výrobní emise VOC 15 – 50 377,4 Nevyhovuje BAT

Lakovny celkem – průměr Měrná výrobní emise VOC 128,8 Nevyhovuje BAT

Na základě tohoto tabulkového porovnání lze konstatovat, že parametr měrných výrobních emisí VOC v lakovnách, pravděpodobně vlivem vysoké spotřeby nátěrových hmot na lakované plochy, nevyhovuje doporučeným hodnotám BAT. b) Emise do vody

Odvod znečištěných odpadních vod ze zařízení TATRA, a.s. je prováděn jednotnou kanalizací na ČOV ve vlastnictví společnosti KOMTERM, a.s. Jednotná kanalizace odvádí odpadní vody na koncovou mechanicko – chemickou ČOV, vlastněnou a provozovanou společností KOMTERM, a.s., kde jsou odpadní vody vyčištěny a vypouštěny do vodního toku Sýkoreček. Odvod zaolejovaných odpadních vod je sveden do deemulgační stanice, rovněž ve vlastnictví společnosti KOMTERM, a.s. Zde se tyto průmyslové odpadní vody chemicky deemulgací předčišťují a poté jsou vypouštěny do jednotné kanalizace areálu, která odvádí vody ještě k dočištění na ČOV.

Hledisko nelze zhodnotit. c) Emise hluku

Hledisko nelze zohlednit. d) Emise vibrací – nejsou relevantní.

e) Emise neionizujícího záření – nejsou relevantní.

39

7.7. Datum uvedení zařízení do provozu

Lakovna kabin…………………………. březen 1983 Lakovna koreb a rámů…………………. srpen 1979, postupně modernizována Lakovna těžkých dílů………………….. srpen 1979, poslední úprava v roce 2000 Lakovna PNH………………………….. říjen 2000

7.8. Doba potřebná k zavedení BAT

Zařízení je provozováno na úrovni blízké současné nejlepší dostupné techniky výroby automobilů.

7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Hlavní suroviny tvoří především nátěrové hmoty a chemické prostředky pro povrchovou úpravu dílů nákladních vozidel. Suroviny jsou používány v množství nezbytně nutném pro výrobní proces, jejich předávkování není možné, vedlo by ke znehodnocení jednotlivých technologických procesů a zvýšení nákladů na výrobu. Spotřeba surovin a energií je zaznamenávána, kontrolována a pravidelně vyhodnocována.

Hledisko nelze posoudit.

7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum

Technologie je provozována tak, aby byly minimalizovány její negativní vlivy na životní prostředí. Jedná se například o následující opatření:

– použití vodouředitelných barev s nízkými obsahy VOC. – snížení emisí TZL a částečně VOC pomocí filtračních zařízení na suché a mokré bázi,

nízkoemisních a dopalovacích plynových hořáků. – použití kataforézy pro povrchové nanášení laku v Lakovně kabin. – spotřeba pouze nezbytně nutného množství chemikálií v procesech je pod stálou

kontrolou. – předávání odpadu z výroby externí firmě oprávněné k jejich převzetí a následnému

způsobu nakládání.


7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí

Výskyt havárií je minimalizován realizací postupů uvedených v Havarijním plánu, v provozních řádech jednotlivých zařízení, periodickým školením pracovníků. Provoz zařízení nespadá pod účinnost zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.


40

8. Seznam použité legislativy

Dokument Číslo Název

zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

zákon 59/2006 Sb.

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií

nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

nařízení vlády 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády 146/2007 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku

vyhláška 355/2002 Sb.

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu


kterou se mění vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu


kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

41


kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

9. Seznam použitých zkratek

BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BMS Building Management Systém – Centrální systém pro monitoring chodu

zařízení BREF Referenční dokument uvádějící BAT ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod DEMI voda Demineralizovaná voda EIA Posuzování vlivů na životní prostředí EL Emisní limit EMAS Schéma eko-managementu a auditu EMS Systém environmentálního managementu EU Evropská unie HP Havarijní plán ILNO Identifikační list nebezpečného odpadu IP Integrované povolení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje KHS MSK Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje k. ú. Katastrální území MěÚ Městský úřad MZZO Malý zdroj znečišťování ovzduší MŽP Ministerstvo životního prostředí N Nebezpečný odpad O Odpad kategorie „Ostatní“ OEL Obecný emisní limit p.č. Parcelní číslo POH Plán odpadového hospodářství SZZO Střední zdroj znečišťování ovzduší VZT Vzduchotechnické zařízení VZZO Velký zdroj znečišťování ovzduší ZVZZO Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší

Date post:	01-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	letuong
View:	224 times
Download:	0 times

Vyjádøení TATRA, a.s. - mzp.cz · CENIA, česká informa ční agentura životního prost ředí...

Documents