Vyjádøení SLEZAN Frýdek - Místek a.s. Závod 4...Poté je tkanina vedena p řes prací oddíly,...

Vyjádřeník žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti

SLEZAN Frýdek - Místek a.s.

V Praze, 9.08.2006

Zadavatel: Krajský úřad Moravskoslezský kraj

Odbor životního prostředí a zemědělství

28. října 117, 702 18 Ostrava

IČ: 70 89 06 92

Kontakt: [email protected]

[email protected]

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek pro agenturní činnosti

Kodaňská 10, 100 10 Praha 10

IČ: 45 24 91 30

Kontakt: [email protected], 267 225 232

Č.j.: 7463/CEN/06

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti

Kontrolovala: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení AIP

Vypracovala: Ing. Slávka Šepeľová

Archivní výtisk č. 1

© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

Obsah 1 Předmět vyjádření ............................................................................................................................ 4

1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení.................................................................................... 4

1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností .................................................................................... 4

2 Stanovisko k žádosti.......................................................................................................................... 9

3 Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. ........................ 10

3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring......... 10

3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti ..................................................... 13

3.3 Podmínky pro nakládání s odpady .............................................................................................. 14

3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí .................. 15

3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie ............................................................. 16

3.6 Opatření pro předcházení haváriím............................................................................................. 16

3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka ........................... 17

3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů)........................................................................................................ 17

3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku ....................................................................................... 18

3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení.............................................. 18

3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení.......................................... 19

3.12 Ostatní podmínky ........................................................................................................................ 19

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení...................................................... 20

5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)............................................................... 24

5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT........................................................................ 24

5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF ....................................................................... 24

5.3 Souhrnné porovnání s BAT......................................................................................................... 24

6 Odůvodnění stanoviska k žádosti .................................................................................................. 29

7 Seznam zkratek a legislativy .......................................................................................................... 30


4

1 Předmět vyjádření

1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Závod 04 - Úprava tkanin

Provozovatel zařízení SLEZAN Frýdek - Místek a.s. Na Příkopě 1221 738 15 Frýdek-Místek

IČ 45 19 33 71

Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

6.2. Závody na předpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.

Umístění zařízení kraj: Moravskoslezský obec: Frýdek-Místek katastrální území: Místek parcelní čísla: 3145/8, 3164/6, 3167/1-6, 3171, 3172, 3173, 3176 - 3178, 3180/1, 3181, 3183/1-11, 3187, 3189/1-14, 3189/16/17, 3190, 3191.

1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Společnost SLEZAN Frýdek - Místek a.s., závod 04 - Úpravna tkanin (dále jen „Závod 04 - Úpravna tkanin“) s celkovou projektovanou kapacitou provozů cca 65 t/den upravuje režné bavlněné, polyesterové a viskózové textilní tkaniny nebo jejich směsi.

Tkalcovna je určena pro tkaní plošných tkanin. Ve tkalcovně se provádí navádění, šlichtování, tkaní, postřihování, čištění, měření a skládání. Tkalcovna se skládá z vlastní tkalcovny (jehlové a skřipcové), z čistírny tkanin, ze skladu režných tkanin, ze skladu šlichtovacích osnov, z navádírny, z paprskárny a z příručního skladu hořlavých kapalin.

V úpravně tkanin jsou upravovány režné bavlněné, polyesterové, viskózové a lněné textilní tkaniny nebo jejich směsi. Jedná se o režné tkaniny utkané v provozu tkalcovny nebo o režné tkaniny dovezené od jiných producentů. Při úpravě se provádějí tyto operace: napařování, řezání kordů, odšlichtování, praní, bělení, barvení, sušení, napínání, srážení, balení, skladování a expedice.

Pro vytápění výrobních a obslužných provozů a pro otop nevýrobních objektů závodu je součástí výrobního celku kotelna, ve které se spaluje černouhelný prach.

a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Úpravna tkanin - v provozu úpravny tkanin jsou upravovány režné bavlněné, polyesterové a viskózové textilní tkaniny nebo jejich směsi. Při úpravě se provádějí tyto operace: paření, řezání cordů, praní a kartáčování, opalování a odšlichtování, vyvářka a bělení, barvení, praní, finální úpravy (sušení, napínání, srážení), adjustace, balení a skladování.

Pařící stroj CO.MA.R je určen pro paření tkanin. Tkanina je vedena přes část, kde je ve volném stavu pařena přímou parou za účelem vysrážení tkaniny. Paří se především vlasové tkaniny (kordy) před řezáním. Příkon páry je 0,1 - 0,5 t/h.

Řezací stroje WEST POINT (5 ks) slouží k řezání vlasových tkanin před následnou úpravou. Zde dochází k řezání vlasového útku režných napařených tkanin. Jedná se o mechanickou


5

operaci, případné prachové částice a zbytky vláken jsou odsávány do společného sběrného místa, tj. otevřený látkový filtr.

Širokoprací stroj TEXTIMA typ 6227 Robur slouží jako protiproudá pračka pro praní tkanin jako mezioperační stupeň. Prací lázeň se na zvolenou teplotu ohřívá párou, kondenzát se nevrací. Před linkou je suché kartáčování a za linkou je umístněno zařízení pro podélné i příčné mokré kartáčování vlasových tkanin s odsáváním nečistot do tkaninových filtrů (společných i pro brousící stroje).

Operace předúpravy (opalování, odšlichtování nebo studené bílení) jsou zkombinovány do jednoho stupně a provádějí se v opalovacím stroji Osthoff-Senge typ Universal 94. Maximální příkon hořáků je 2 x 200 kW při využití plné šířky opalované látky 3 000 mm. Vlastní hořáky jsou vybaveny chlazením vodou. Spaliny jsou odtahovány vzduchotechnikou na střechu budovy, kde jsou přes výduch vypouštěny do ovzduší. Na výstupu ze stroje může být tkanina naklocována odšlichtovací nebo peroxidovou bělicí lázní. Odšlichtovací lázeň je vyhřívána parou.

Pro zpracování látek, které mají být na výstupu bílé nebo předbílené pro barvení, slouží bělící linka Küsters typ WB 1800. Tkanina nejprve prochází pracím oddílem a následně se nanáší lázeň s obsahem peroxidu vodíku. Z lázně jde tkanina přes ždímací štěrbinu Flexnip (řízený nános lázně) do pařáku. V pařáku se nechají chemikálie na tkaninu působit předepsanou dobu. Poté je tkanina vedena přes prací oddíly, do bubnové sušičky, která je vyhřívána párou. Spotřeba vody je 7 - 25 m3/h v závislosti od hmotnosti a jakosti tkaniny. Teplo vzniknuté při provozu se rekuperuje jen částečně. Ohřáté prací vody odtékají do kanalizace přes výměníky, ve kterých se předehřívá vstupní voda do stroje.

Nespojitý barvící a bělicí stroj Jigger Henriksen typ 1200/3200 slouží k praní, předúpravě a barvení tkanin. Přebytek lázně v tkanině je odstraňován pomocí štěrbiny a vakuové pumpy. Lázeň se odlučuje od vzduchu v cyklonu a vrací se zpět do procesu. Okruh barvící lázně je uzavřený. Teplota lázně (80 - 90 °C) je udržována pomocí páry. Spotřeba páry je na úrovni 400 kg/h.

Barvící a fixační stroj typ Monforts slouží k barvení tkanin pomocí kontaktního suchého tepla. Stroj se skládá ze čtyř funkčních celků. Prvním je nanášení barvící lázně, dalším je infrakomora, kde dochází k rychlému ohřátí tkaniny, následuje kontaktní bubnové sušení pomocí páry. V další části stroje dochází k fixaci barviva na tkaninu kontaktním teplem na bubnech vyhřívaných zemním plynem a následně další fixační bezkontaktní část vyhřívaná elektrickou energii. Teplota ve fixační části je do 210 °C. Spaliny ze spalování zemního plynu jsou odváděny nad střechu budovy a přes výduch vypouštěny do ovzduší. Výstup tkaniny přes chladící válec. Ohřev barvící lázně a ohřev sušicích bubnů se provádí párou. Celková spotřeba páry je 500 kg/h pro lázeň a 300 kg/h pro sušení. Infrafixace má instalovaný výkon je 200 kW, elektrické sušení má instalovaný výkon je 400 kW a 8 x 40 kW (8 ks hořáků na zemní plyn). Vlhký, ohřátý vzduch se odsává na střechu haly, teplo se nevyužívá.

Termosolační linka TERMEX - barvení tkanin, kde je využívána technologie suchého bezkontaktního tepla do 225 oC. V první části stroje je nanášení barvící lázně, dalším stupněm je infrakomora, kde dochází k ohřátí tkaniny, následuje bezkontaktní sušení vyhřívané parou a následuje fixační část vyhřívaná elektrickou energii. Spotřeba páry je 1 t/h, instalovaný elektrický příkon je 490 kW. Výstup tkaniny přes chladící válec.

Dvouválcový barvící foulard Küsters typ 222.11 je určen k barvení tkanin pro bavlnu, viskózu, směsi BA/PES a len, technologií reaktivními barvivy za studena s odležením. Instalovaný elektrický příkon je 16,6 kW. Odpadní prací vody jsou vypouštěny do kanalizace.

Dvouválcový barvící foulard Küsters typ 222.52 slouží k impregnaci tkanin.


6

Barvící linka Küsters typ WB 1800 je zařízení pro barvení tkanin s fixací barviva přímou parou a následným praním. Na tkaninu je nanášena barvící lázeň, fixace barviva je v komoře vyhřívané přímou parou na 98 oC a následně je tkanina vedena přes 7 pracích oddílů. Kromě barvení se používá jako pračka po barvení na foulardu Küsters. Teplota lázně v pracích vanách je v rozmezí 20 - 90 °C. Maximální spotřeba prací vody je 23 m3/h. Spotřeba páry je 2,5 t/h, instalovaný elektrický příkon je 95 kW. Teplo je u tohoto stroje částečně rekuperováno. Odpadní prací vody jsou vedeny přes rekuperátor a je předehřívána vstupní voda do stroje.

Bubnový sušicí stroj, napínací a sušící rámy TOTEX typ 4580.3 (1 ks), typ 4575.1 (1 ks), typ 4580.35 (2 ks), typ 4580.3 (1 ks) a Brückner typ SPHT-FLOW VN 18/6 slouží k sušení tkanin. Nanášecí zařízení se ždímadlem na vstupu napínacích a sušicích rámů umožňuje nanášet, sušit a fixovat různé finální úpravy tkanin. Bubnový sušicí stroj a rámy TOTEX jsou vyhřívány párou. Rám Brückner je vyhříván zemním plynem (spaliny jsou odváděny na střechu budovy). Ohřátý vzduch je foukán tryskami z obou stran na tkaninu. Část vzduchu je společně s odpařenou vlhkostí (a spalinami) odsávána a vyfukována na střechu budovy. Instalovaný výkon plynových hořáků je 12 x 150 kW. Spotřeba páry je na úrovni 1,5 - 2 t/h. Odpadní teplo ze sušících a fixačních rámů se nevyužívá. U některých fixačních rámů jsou umístněny komory s elektrickým ohřevem vzduchu pro dosažení vyšší teploty nutné pro správnou fixaci tkaniny.

Kartáčovací stroj mezioperační - suché kartáčování vlasových tkanin s odsáváním bavlněného prachu (zachytávání bavlněného prachu v otevřeném látkovém filtru s odvodem vyčištěné vzdušniny do pracovního prostředí).

Kondenzační stroj Brückner typ KOMA 20/2 je určen k fixaci tkanin a úprav jako speciální stroj pro fixaci. Fixace je bezkontaktní a stroj je vytápěn 2 ks plynových hořáků o výkonu 150 kW a 300 kW. Spaliny jsou odtahovány na střechu budovy a přes výduch vypouštěny do ovzduší.

Kontinuální širokoprací zařízení Küsters je určeno k mezioperačnímu praní tkanin po odšlichtování, studeném bílení, barvení a demineralizaci. Konstrukční uspořádání stroje umožňuje použití stroje pro louhování tkanin. Voda v pracích oddílech je ohřívána párou na teplotu 20 - 90 oC, odpadní voda je vedena přes rekuperační část, kde je předehřívána vstupní voda do stroje. Po rekuperaci je odpadní voda vypouštěna do kanalizace.

Naklepávací stroj TAMBLER BIANCALANI AIRO QUATRO BP4XGVCE pro mechanické zpracování, změkčování a sušení tkanin diskontinuálne v provazci se 4 úpravárenskými kanály. Tambler je vybaven plynovým hořákem v rozsahu 40 - 812 kW. Spaliny ze spalování zemního plynu jsou odtahovány přes mokrý a suchý odlučovač mimo budovu. Spaliny nepřicházejí do kontaktu s výrobkem.

Srážecí stroj Monforts MONFORTEX (2 ks), je určen k podélnému srážení tkanin. V průběhu procesu je tkanina vlhčena buď napařováním nebo vodní mlhou. Vlastní srážení probíhá na gumovém pásu a následně je tkanina sušena na ocelovém válci velkého průměru vyhřívaném párou. Spotřeba páry při provozu je 0,5 t/h, při nahřívání je to 1 t/h.

Adjustace hotových tkanin je prováděna buď rolováním na papírové trubice nebo v metrovém ložení a následně jsou jednotlivé kusy nebo celé palety baleny do polyetylénové folie (balící stroj DESCO, balící stroj EMIT).

Projektovaná kapacita úpravny tkanin je uváděna jako projektovaná kapacita opalovacího stroje Oshoff-Senge typ Universal 94, přes který prochází 99 % zpracovávaných tkanin. Výrobcem stroje je uváděná maximální denní kapacita opalovacího stroje 64,8 t tkaniny/den (pro tkaninu o gramáží 200 g/m2 ).


7

b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Jehlová tkalcovna - slouží na tkaní plošných tkanin z dovážených bavlněných přízí nebo umělých vláken (39 ks tkalcovských stavů Sulzer typ G6100 a 9 ks tkalcovských stavů Sulzer typ G6200).

Projektovaná kapacita jehlové tkalcovny je maximálně 276 480 m tkaniny/den.

Skřipcová tkalcovna - slouží na tkaní plošných tkanin z dovážených bavlněných přízí nebo umělých vláken. V tkalcovně se nachází 90 ks tkalcovských stavů Sulzer, postřihovací stroj, 2 ks soukacích strojů, 3 ks snovadel, varna šlichty a 2 ks šlichtovacích strojů. V prostoru skřipcové tkalcovny se nachází příruční sklad hořlavých kapalin. Ve skladu jsou skladovány hořlavé kapaliny I. - IV. třídy nebezpečnosti v původních kovových nebo plastových obalech v maximálním množství 1 000 litrů (oleje) a 200 litrů (hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti. Podlaha příručního skladu hořlavých kapalin je betonová a sklad je vybaven ocelovými vanami s rošty. Vedle šlichtovacích strojů je vymezený prostor pro ukládání šlichtovacích prostředků. Kapalné chemikálie se skladují v sudech, pevné chemikálie v papírových obalech na paletách.

Projektovaná kapacita skřipcové tkalcovny je maximálně 432 000 m tkaniny/den.

Redukční stanice páry s turbínou typ PCPL 700 - jedná se o jednotělesovou protitlakovou turbínu s dvouvěncovým rychlostním stupněm. Rotor turbíny je spojen s asynchronním trojfázovým generátorem přes pevný převod. Vyrobená elektrická energie se spotřebovává výhradně v provozovnách Závodu 04.

Elektrický příkon asynchronního generátoru je 200 kW.

Kotelna - jedná se o uhelní kotelnu se třemi parními roštovými kotli K1 - K3. Jako palivo se používá černouhelný prach. Kotelna slouží pro energetické potřeby Závodu 04 (technologie, ohřev TUV, ústřední topení v topné sezoně). Kotle jsou vybaveny řetězovými rošty s pohazovači paliva. Vyrobená pára je z kotlů napojena do společného rozdělovače. Z tohoto rozdělovače je zásobována úpravna vody a parní napáječky, expanzní parní turbína a přes tlakovou redukci další rozdělovač, ze kterého jsou napojeny externí spotřebiče páry vyžadující nižší parametry páry. Teplo odluhu a odkalu kotlů se využívá na předehřev napájecí vody. Odluh a odkal jsou potom svedeny do vychlazovací jímky, z které jsou vypouštěny do kanalizace. Spaliny z kotlů jsou odtahovány kouřovody přes multicyklónové odlučovače typu BMM 6x5 (slouží k předčištění spalin, pro každý kotel po jednom multicyklónovém odlučovači) do látkového filtru BEATH (K2 a K3) nebo látkového filtru ZEOS (K1) a následně vypouštěny do ovzduší zděným komínem.

Uhlí je skladováno na částečně zastřešené skládce uhlí vedle kotelny. Do zauhlovacích bunkrů je dopravováno pásovým dopravníkem. Výška komínu je 80 m.

Jmenovitý výkon kotelny je 3 x 8,8 MW, tj. 26,4 MW.

Úpravna vody - zajišťuje dodávky filtrované vody pro potřeby technologií úpravny tkanin a současně pro kotelnu. Kapacita úpravny vody je 2000 m3/den. Voda je do úpravny dopravována z čerpací jímky 3 ks čerpadly (160 m3/h) do dopravního potrubí rozděleného na dvě samostatné větve pískové filtrace. První větev je osazena 3 ks dvouvrstvovými pískovými filtry s ručním ovládáním a 3 ks jemnými svíčkovými filtry s automatickým ovládáním. Voda z první větve je čerpána do akumulační nádrže o objemu 400 m3. Druhá větev je osazena 4 ks pískovými filtry a 2 ks jemnými svíčkovými filtry. Druhá větev je zcela automatizovaná. Voda je pak dále dopravována do akumulační nádrže o objemu 400 m3. Filtry se perou tlakovým vzduchem a posléze vodou. Voda z praní filtrů se vypouští do kanalizace.


8

Kompresorová stanice – slouží na výrobu tlakového vzduchu pro potřeby technologie pomocí dvou šroubových kompresorů typu GA 75 o jmenovitém výkonu 174 l/s (626,4 m3/h), max. výstupní tlak 1,0 MPa. Chladící vzduch, který chladí jak vyrobený stlačený vzduch, tak olej kompresoru, je odváděn v letním období do volného prostoru, v zimním období je částečně vracen do prostoru kompresorovny pro temperování.

Rozvod zemního plynu - v areálu jsou dva systémy rozvodu zemního plynu. Přípojka NTL zemního plynu slouží jako přívod zemního plynu do jídelny a pro podnikovou zkušebnu. Přípojka STL zemního plynu slouží pro technologické účely.

Trafostanice - s napěťovým přívodem 22/0,525 kV. Transformace napětí se uskutečňuje T1 a T2 (každý o výkonu 1 600 s napěťovým převodem 22/0,4/0,23 kV) a transformátory T3 a T4 (každý o výkonu 1 600 kVA).

c) Přímo spojené činnosti

Skladování chemikálií - je samostatný objekt a je tvořen třemi celky: sklad hořlavých kapalin, zděný sklad ostatních chemikálií a plechový sklad ostatních chemikálií.

Sklad hořlavých kapalin je vybaven nepropustnou podlahou vyspádovanou do záchytné jímky, ve skladu se skladují hořlavé kapaliny všech tříd nebezpečnosti, hořlavé kapaliny jsou skladovány v kovových sudech 0,2 m3,

Zděný sklad ostatních chemikálií je vybavený nepropustnou podlahou vyspádovanou do záchytné jímky, ve skladu se skladují chemikálie potřebné pro úpravu textilu v kovových nebo plastových sudech 0,05 - 0,1 m3, plastových kontejnerech a nádobách 0,02 - 1 m3 a v papírových pytlích 50 kg. Nacházejí se tu také dva kovové zásobníky 17 m3 na skladování hydroxidu sodného (50 % NaOH), sklad je vybaven havarijní jímkou, NaOH se do provozu úpravny dopravuje potrubními rozvody přímo ze skladu,

Plechový sklad ostatních chemikálií je vybavený nepropustnou podlahou vyspádovanou do záchytné jímky, ve skladu se skladují chemikálie potřebné pro úpravu textilu v kovových nebo plastových sudech 0,05 - 0,1 m3, plastových kontejnerech a nádobách 0,02 - 1 m3 a v papírových pytlích 50 kg. Peroxid vodíku (50 % H2O2) je skladovaný ve dvou zásobnících z nerez oceli o objemu 18 m3 (sklad je vybaven havarijní jímkou), ze zásobníku se H2O2 stáčí do plastových přepravních kontejnerů 1 m3, které jsou dopravovány na provoz úpravny.

Skladování hotových výrobků - skladování výrobků před expedicí k zákazníkovi.

Sklad MTZ - skladování náhradních dílů a režijního materiálu v samostatném objektu.

Omezování emisí do ovzduší - emise jsou eliminovány instalací odlučovacích zařízení (viz kap. 1.2 a) a b) vyjádření).

Nakládání s odpadními vodami - odpadní vody z technologie zušlechťování jsou bez čistění vypouštěny do veřejné kanalizace města Frýdek-Místek a čištěny na MěČOV. Do barevných odpadních vod (prací a oplachové odpadní vody) je přidáván flokulant, aby zbytky barviv nebyly v rozpustné formě a byly separovatelné. Alkalické odpadní vody jsou před vypouštěním do kanalizace neutralizovány.

Nakládání s produkovanými odpady - třídění, shromažďování, zajištění bezpečného využití, anebo předání odpadů externím oprávněným osobám.

Monitoring - monitorování, resp. měření množství znečišťujících látek.


9

2 Stanovisko k žádosti

Na základě Vašeho požadavku, č.j. MSK 105321/2006, ze dne 20.06.2006, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti SLEZAN Frýdek - Místek a.s. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.


10

3 Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb.

Níže navrhované závazné podmínky pro provoz zařízení vycházejí z:

� požadavků § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb.,

� požadavků ostatní související legislativy, jejíž seznam je uveden v kapitole 8 vyjádření,

� údajů obsažených v předložené žádosti o vydání integrovaného povolení, včetně příloh,

� připomínek účastníků řízení a příslušných správních úřadů,

� referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro textilní průmysl (07/2003),

� referenčního dokumentu o obecných principech monitorování (07/2003).

Není-li uvedeno jinak, platí termín plnění navržených podmínek provozu od data nabytí právní moci integrovaného povolení.

3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring

3.1.1 Ovzduší

a) Dodržovat navržené emisní limity u středních zdrojů znečišťování ovzduší dle tabulky 1.

Tabulka 1 Emisní zdroje a navržený závazný emisní limit

Emisní zdroj (technologický)

Látka nebo ukazatel

Zákonný emisní limit (mg/m 3)

Hmotnostní tok (kg/h)

Návrh závazného limitu (mg/m 3)

NOx (1) 500 > 10 250

SZZO: Kondenzační pec Brückner KOMA 20/2

Napínací a sušící rám Brückner VN 18/6

CO (1) 800 > 5 400

(1) dle bodu 6.2. přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění, a dle bodů 1 přílohy č. 1 vyhlášky č. 356/2002 Sb., v platném znění

Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek. NOx jako NO2.

Poznámka: Čísla zdrojů znečišťování ovzduší budou upřesněny na ústním jednání o žádosti.

V technologických zdrojích probíhá přímý procesní ohřev. Z tohoto důvodu byly navrženy zpřísněné obecné emisní limity.

Zpřísněné emisní limity NOx a CO jsou navrženy bez závislostí na hmotnostním toku.

Vzhledem k tomu, že v provozu bylo u SZZO provedeno prozatím jedno měření (viz příloha č. VII žádosti o vydání IP), doporučujeme zpřísnění emisních limitů o polovinu nižší než ukládá česká legislativa.


11

b) Dodržovat navržené emisní limity u středních zdrojů znečišťování ovzduší dle tabulky 2.





Hmotnostní tok (kg/h)


TZL (1) 200 150

< 2,5 > 2,5

120

NOx (1) 500 > 10 250

CO (1) 800 > 5 400

SO2 (1) 2 500 > 20 800

SZZO: Opalovací stroj Osthoff Senge U-80

Tambler BIANCALANI TOC (1) 50 nestanoveno 50

(1) dle bodu 1 přílohy č. 1 vyhlášky č. 356/2002 Sb., v platném znění

Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek. NOx jako NO2.

Poznámka: Organické látky (OC) jsou vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC).

Čísla zdrojů znečišťování ovzduší budou upřesněny na ústním jednání o žádosti.

V technologických zdrojích probíhá přímý procesní ohřev. Z tohoto důvodu byly navrženy zpřísněné obecné emisní limity.

Zpřísněné emisní limity TZL, NOx a CO jsou navrženy bez závislostí na hmotnostním toku.

Doporučené zpřísnění emisních limitů (než ukládá česká legislativa) vychází ze skutečnosti, že zařízení upravuje různě druhy přírodních nebo syntetických materiálů. Každý z nich má při tepelném opracování jiné charakteristické vlastnosti.

c) Dodržovat navržené emisní limity u středního zdroje znečišťování ovzduší dle tabulky 3.






NOx (1) 200 200

CO (1) 100 100

SZZO: Termofixační stroj Monforts SO2

(1) 35 viz poznámka

(1) dle bodu 1.1.4 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v platném znění

Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), s referenčním obsahem kyslíku 3 %. NOx jako NO2.

Poznámka: Číslo zdroje znečišťování ovzduší bude upřesněno na ústním jednání o žádosti.

V technologickém zdroji probíhá nepřímý procesní ohřev. Z tohoto důvodu byly navržený specifické emisní limity.

Měření SO2 se na základě § 9 odst. 6 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v platném znění, neprovádí.

Navržené emisní limity vychází z Vyjádření KÚ MSK, OŽPZ, ze dne 20.07.2006.


12

d) Dodržovat navržené emisní limity u stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší dle tabulky 4.

Tabulka 4 Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity

Emisní zdroj (spalovací) Látka nebo ukazatel

Zákonný emisní limit (mg/m3)


TZL (1) 150 100

SO2 (1) 2 500 1 800

NOx (1) 650 500

VZZO: Kotelna: kotel K1 (zdroj č. 001) kotel K2 (zdroj č. 002) kotel K3 (zdroj č. 003) CO (1) 400 400

(1) dle bodu 1.1.1 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v platném znění

Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), s referenčním obsahem kyslíku 6 %. NOx jako NO2.

Poznámka: Vzhledem k výsledkům měření (viz příloha č. VII žádosti o vydání IP), jsou navrženy emisní limity přísnější, než ukládá česká legislativa.

Navržené emisní limity vychází z Vyjádření KÚ MSK, OŽPZ, ze dne 20.07.2006.

3.1.2 Voda

Poznámka:

V rámci řízení o vydání IP bude nahrazováno dle § 48 zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, povolení k odběru povrchové vody z Hodoňovického náhonu, který slouží pro technologické účely (Rozhodnutí OkÚ Frýdek-Místek, RŽP, č.j. RŽ-1625/02/Ši/231.2, ze dne 26.08.2002).

Pitná voda sloužící pro zásobování provozu pitnou vodou, pro sociální, pro technologické a pro hasební účely je dodávána z městského rozvodu SmVaK Ostrava a.s. na základě smlouvy (viz příloha č. X žádosti o vydání IP).

Odpadní voda (splaškové, dešťové a průmyslové odpadové vody) jsou svedeny závodní kanalizací do stokové sítě města Frýdek-Místek a obce Sviadnov a dále na MěČOV.

a) Dodržovat limity pro odběr podzemní vody uvedené v tabulce 5.

Tabulka 5 Limity pro odb ěr povrchových vod

Zdroj odb ěru Množství

Odběr povrchové vody z Hodoňovického náhonu, v hydrologickém pořadí povodí č. 2-03-01-027/1, v říčním km 2,01.

průměrné - 52,4 l/s maximální - 73,4 l/s denní - max. 4 580 m3/den měsíční - max. 137 500 m3/měs. roční - max. 1 650 000 m3/rok

Poznámka: Vzhledem k tomu, že odběr povrchové vody z vodního toku Ostravice (ř. km 31,151) do náhonu od jezu Hodoňovice se řídí Manipulačním řádem vodohospodářské soustavy povodí Odry (dále jen „MŘ VHS PO“), který byl schválen Magistrátem města Ostravy, č.j. OVP/1479/99/Val/Vk, ze dne 12.05.1999, a je závislý na velikosti průtoku v řece Ostravici, je nutno rovněž respektovat pravidla manipulací na jezu dle platného MŘ VHS PO.


13

Navržené limity vychází z Rozhodnutí OkÚ Frýdek-Místek, RŽP, č.j. ŽP-1625/02/Ši/231.2, ze dne 26.08.2002.

b) Dodržovat limity pro vypouštění odpadní vody (splaškové, dešťové a průmyslové odpadní vody) z provozu Závodu 04 - Úpravna tkanin do stokové sítě města Frýdek-Místek uvedené v tabulce 6.

Tabulka 6 Limity pro vypouštění odpadních vod do stokové sítě

Množství Emisní limit

Ukazatel prům. (mg/l) max. (mg/l) t/rok

BSK5 800 1 300 528,096 CHSKCr 1 700 2 800 1 122,204

spektrální absorpční koeficient (m-1)

Barva - α1 (436 nm) 100

Barva - α2 (525 nm) 80

roční - 660 120 m3/rok

Barva - α3 (620 nm) 70

Poznámka: Navržené limity vychází z Kanalizačního řádu stokové sítě města Frýdek-Místek (01/2004).

3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření

a) Hluk

1. Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., v platném znění.

b) Vibrace

Poznámka: Provoz Závod 04 - Úprava tkanin neprovozuje zařízení, které by způsobovalo vibrace o hodnotách a frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů.

c) Neionizující záření

Poznámka: Stanovení emisního limitu pro neionizující záření není relevantní. V závodě se nenachází zařízení, které by bylo zdrojem neionizujícího záření s dosahem mimo areál.

3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti

a) Předložit povolovacímu úřadu „Plán postupu sanace zařízení“ podléhající schválení všemi dotčenými orgány.


14

Poznámka:

„Plán postupu sanace zařízení“ bude předložen v termínu do 3 měsíců před uzavřením provozu.

„Plán postupu sanace zařízení“ musí respektovat následující principy:

• Využití, případně odstranění, veškerých závadných látek, odpadů a zbytků surovin v souladu s platnou legislativou.

• Demontáž technologického zařízení, jeho prodej, případně odstranění. • Odpojení od veškerých inženýrských sítí a zaslepení přípojek. • Asanace budov, vytřídění využitelných odpadů (kovy, dřevo, plasty), využití, případně

odstranění, stavebních sutí. • Demontáž oplocení a biologická rekultivace pozemku (zatravnění a osázení dřevinami

vhodné druhové skladby).

3.3 Podmínky pro nakládání s odpady a) Vydat souhlas k nakládání (shromažďování a předávání osobě oprávněné)

s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), v rozsahu dle Seznamu nebezpečných odpadů (viz tabulka 7).

Tabulka 7 Seznam nebezpečných odpadů Kat. číslo Název odpadu

04 02 16* Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky

07 01 04* Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy

08 01 11* Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

13 02 08* Jiné motorové, převodové a mazací oleje

13 05 07* Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

14 06 03* Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

15 01 02 Plastové obaly (1)

15 01 04 Kovové obaly (1)

15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

16 01 04* Autovraky

16 01 07* Olejové filtry

16 05 06* Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 07* Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 08* Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 06 01* Olověné akumulátory

16 06 02* Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

17 06 01* Izolační materiál s obsahem azbestu

17 06 03* Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

20 01 23* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky

20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 (2)


15

(1) Pokud nebudou vyloučené nebezpečné vlastnosti oprávněnou osobou. (2) Nebezpečné součástky z elektrického a elektronického příslušenství mohou zahrnovat

akumulátory a baterie uvedené v podskupině 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd.

Poznámka: Navržený seznam nebezpečných odpadů vychází z Rozhodnutí KÚ MSK, OŽPZ, č.j. 12503/2005/ŽPZ/Pul/0002, ze dne 04.07.2005, z Rozhodnutí KÚ MSK, OŽPZ, č.j. ŽPZ/4482/05/PU, ze dne 09.05.2005, z Rozhodnutí KÚ MSK, OŽPZ, č.j. ŽPZ/295/05/PU, ze dne 23.01.2005 a z Rozhodnutí KÚ MSK, OŽPZ, č.j. ŽPZ/9208/03/PU, ze dne 04.11.2003.

Provozovatel bude s odpady nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění a dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., v platném znění.

Hospodaření s odpady se bude řídit Plánem odpadového hospodářství, který byl zpracován provozem Závod 04 - Úpravna tkanin.

Nebezpečné odpady jsou odděleně shromažďovány a soustřeďovány v označených shromažďovacích prostředcích, splňujících technické požadavky příslušných právních předpisů, tj. místa shromažďování jsou vybavena identifikačními listy. Počet, druh a rozmístění nádob vychází z množství vznikajících odpadů a z prostorových možností na jednotlivých provozech. Je respektován dostatečný odstup od výrobních strojů a zachován dostatečný prostor na manipulaci.

Sběr určených druhů odpadů se provádí do označených odpadových kontejnerů umístěných na vyhrazených místech.

Provozovatel má souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů kategorie „O“ (ostatní): 04 02 21 Odpady z nezpracovaných textilních vláken; 04 02 22 Odpady ze zpracovaných textilních vláken; 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly; 15 01 03 Dřevené obaly; 15 01 06 Směsné obaly; 15 02 03 Absorpční činidla, filtrační materiály a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02; 20 01 01 Papír a lepenka; 20 01 11 Textilní materiály, 20 01 39 Plasty (viz Rozhodnutí KÚ MSK, OŽPZ, č.j. ŽPZ/10944/04/HJ, ze dne 04.01.2005).

V provozu Závod 04 - Úpravna tkanin se úprava a zpracování odpadů neprovádí, společnost není provozovatelem zařízení k odstraňování odpadu.

Ostatní odpady od jiných původců nejsou přebírány.

Odstraňování odpadů z výroby, které nelze jinak využít, je řešeno předáním odpadů externím firmám, které mají oprávnění s těmito odpady nakládat.

V zařízení nejsou zřízena a provozována místa pro skladování odpadů.

3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí

3.4.1 Podmínky pro ochranu ovzduší

a) Trvale provádět kontrolu a údržbu všech koncových zařízení na omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší a vést záznamy o výsledcích kontroly a údržby.

b) Technologický proces provozovat tak, aby nebyla překročena povolená maximální koncentrace škodlivin na všech výstupech do ovzduší.

c) V PŘ VZZO pravidelně aktualizovat kontaktní údaje na orgány ochrany ovzduší.


16

3.4.2 Podmínky pro vodní hospodářství

a) Pravidelně aktualizovat bezpečnostní listy používaných chemických látek a chemických přípravků v souladu se zákonem č. 356/2003 Sb., v platném znění, a s vyhláškou č. 231/2004 Sb., v platném znění.

Poznámka: Vyhodnotit účinnost flokulantů pro vysrážení barvy s přihlédnutím k omezené schopnosti stávající technologie MěČOV k odstranění barevného znečištění.

Dodržovat ustanovení § 39 a § 41 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění.

Další podmínky jsou uvedeny v kap. 3.1.2 vyjádření.

3.4.3 Podmínky pro ochranu zdraví člověka

a) Po zrealizování protihlukových opatření provést denní a noční měření hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru v referenčních bodech, které určí KHS MSK, Frýdek-Místek, vzhledem k umístění bytové zástavby a předpokládanému šíření hluku. Měření bude provedeno autorizovaným nebo akreditovaným pracovištěm. Protokol měření hlučnosti následně předat k zhodnocení a posouzení KHS MSK a KÚ MSK, OŽPZ, do 30.06.2007

b) Provést měření hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru v pravidelných dvouročních intervalech. Protokol měření hlučnosti následně předat k zhodnocení a posouzení KHS MSK a KÚ MSK, OŽPZ k 31.12. daného roku.

Poznámka Navržené podmínky vychází z Vyjádření KHS MSK, Ostrava, zn. HOK/OV-6461/213.5/06-002, ze dne 24.07.2006.

3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Poznámka:

Hospodárné využívání paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků.

V roce 2002 - 2005 proběhl ve společnosti energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a dle vyhlášky č. 213/2001 Sb., v platném znění. Navržená ekonomicky návratná opatření vyplývající z výsledků energetického auditu byla částečně realizována. Byl zaveden systém automatického řízení kotlů a využívá se teplo z kondenzátu pro ohřev technologické vody.

V pravidelném ročním hlášení o plnění podmínek IP vyhodnotit závěry energetického auditu včetně harmonogramu jejich plnění.

3.6 Opatření pro předcházení haváriím

a) Mimořádné a havarijní situace zařízení řešit v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy, s cílem zvýšení ochrany zdraví a života zaměstnanců, životního prostředí, zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu pro zajištění plánované výroby a rozvoje společnosti.

b) Plán opatření pro případ havárie a dílčí plány průběžně revidovat a vést o tom záznamy.


17

Poznámka: Plán opatření pro případ havárie (Havarijní plán) zpracovat v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., v platném znění. Bude schválen v rámci řízení o vydání IP.

Pokud může havárie ovlivnit vodní tok, požaduje KÚ MSK, OŽPZ předložení dokladu o projednání havarijního plánu s příslušným správcem vodního toku.

Provozovatel předloží na ústní jednání o žádosti doklad o provedení zařazení zařízení do příslušné skupiny v souladu s § 3 zákona č. 353/1999 Sb., v platném znění.

3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka

a) Zdroje znečišťování ovzduší provozovat v souladu s provozní dokumentací a s PŘ, včetně opatření ke zmírnění průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů.

b) Návrhy na změny v PŘ ZVZZO předkládat ke schválení krajskému úřadu.

c) Zajistit provoz a servis všech zdrojů znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zařízení. Protokoly o servisních prohlídkách uchovávat pro případ kontroly.

Poznámka: Opravit a doplnit PŘ ZVZZO dle Vyjádření ČIŽP, OI Ostrava, zn. 49/IPPC/0602671.02/06/VDP, ze dne 24.07.2006 (viz kap. 4 vyjádření).

Provoz Závod 04 - Úpravna tkanin má zpracován PŘ VZZO, který bude aktualizován a schválen rámci řízení o vydání IP.

3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů)

3.8.1 Ovzduší

a) Provádět monitoring dle tabulky 8.

Tabulka 8 Monitorování zdrojů

Zdroj znečišťování Četnost Monitorování

SZZO: Kondenzační pec Brückner KOMA 20/2 Napínací a sušící rám Brückner VN 18/6

jednorázové měření emisí NOx a CO s četností 1 x za 3 roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření

dle kap. 3.1.1, tab. 1 vyjádření

SZZO: Opalovací stroj Osthoff Senge U-80 Tambler BIANCALANI

jednorázové měření emisí TZL, NOx, CO, SO2 a TOC s četností 1 x za 3 roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření


SZZO: Termofixační stroj Monforts

jednorázové měření emisí NOx a CO s četností 1 x za 3 roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření


VZZO: Kotelna kotel K1 (výduch č. 001) kotel K2 (výduch č. 002) kotel K3 (výduch č. 003)

jednorázové měření emisí TZL, SO2, NOx a CO s četností 1 x za rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření



18

Poznámka: Čísla výduchů ze zdrojů znečišťování ovzduší budou upřesněny na ústním jednání o žádosti.

b) Měření znečišťujících látek do ovzduší u technologických a spalovacích zdrojů provede autorizovaná měřící skupina s autorizací dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

c) Odběry vzorků a stanovení vybraných faktorů zdroje provádět v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění, a vyhláškou č. 356/2002 Sb., v platném znění, ustanoveními odpovídajících ČSN a Příručky jakosti měřící skupiny.

3.8.2 Voda

a) Měřit množství odebírané povrchové vody a množství vypouštěných odpadních vod zařízeními, jejichž správnost měření bude ověřená dle požadavků stanovených zákonem č. 505/1990 Sb., v platném znění.

Poznámka: Výsledky měření zaznamenávat a uchovávat pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly.

b) Měřit jakost povrchových vod z Hodoňovického náhonu, v hydrologickém pořadí povodí č. 2-03-01-027/1, v říčním km 2,01, s četností v souladu s vyhláškou č. 20/2002 Sb., v platném znění.

c) Sledovat jakost vypouštěných odpadních vod (splaškové, dešťové a technologické odpadní vody) dle kap. 3.1.2 podmínka b) z provozu Závodu 04 - Úpravna tkanin do stokové sítě města Frýdek-Místek na odtoku v měrném objektu laboratorním rozborem s četností v souladu s Kanalizačním řádem, typem vzorku A, tj. dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu odebíraných v intervalu 15 minut.

d) Zajistit rozbory vzorků oprávněnou laboratoří dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře.

Poznámka:

Navržené podmínky vychází z Kanalizačního řádu stokové sítě města Frýdek-Místek (01/2004) a ze Stanoviska SmVaK Ostrava, zn. 02253-236/2003, ze dne 27.01.2003.

3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Není stanoveno. Provoz není zdrojem dálkového přenosu znečištění.

3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů:

• dle § 16 odst. 1 písmena e) zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek IP a předávat ji v dohodnutý termín KÚ Moravskoslezský kraj, OŽPZ,


19

• dle § 16 odst. 1 písmena b) zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, ohlásit KÚ Moravskoslezský kraj, OŽPZ, plánovanou změnu zařízení,

• neprodleně hlásit dotčeným orgánům, organizacím a veřejnosti všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,

• v případě překročení prahových hodnot látek vyjmenovaných v nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, v platném znění, splnit ohlašovací povinnost, a dále vést evidenci podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ podle vyhlášky č. 572/2004 Sb., v platném znění.

3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení

3.11.1 EIA - podmínky provozu

Poznámka: Posouzení vlivu zařízení na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, nebylo požadováno.

3.12 Ostatní podmínky Nejsou navrženy.


20

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení

• KÚ MSK, OŽPZ, ze dne 20.07.2006 - viz vypořádání, • Povodí Odry, s.p., Ostrava, zn. 7398/923/1/22.9/2006, ze dne 11.07.2006

- viz vypořádání, • ČIŽP, OI Ostrava, zn. 49/IPPC/0602671.02/06/VDP, ze dne 24.07.2006 - viz vypořádání, • KHS MSK, Ostrava, zn. HOK/OV-6461/213.5/06-002, ze dne 24.07.2006

- viz vypořádání, • Magistrát města Frýdku-Místku, OŽPZ, zn. OŽPaZ/4079/2006/Har, ze dne 27.07.2006

- viz vypořádání.

Vypořádání s připomínkami KÚ Moravskoslezský kraj, OŽPZ 1. Ochrana ovzduší

KÚ navrhuje z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, následující závazné podmínky k stanovení emisních limitů a souvisejícího monitoringu pro jmenované zdroje.

Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka

Emisní limit (mg/m3)

Vztažné podmínky

Četnost měření

TZL 100 SO2 1000

NOx (NO2) 500 Kotelna (K1, K2, K3) (VZZO)

CO 400

A při referenčním obsahu kyslíku

6 %

1 x za kalendářní rok

NOx (NO2) 50 Kondenzační pec Brückner (SZZO - přímý ohřev) CO 200

B 1 x za 3

kalendářní roky

NOx (NO2) 50 Napínací a sušící rám Brückner (SZZO - přímý ohřev) CO 200

B 1 x za 3

kalendářní roky

SO2 35

NOx (NO2) 200

Termofixační stroj Monforts (SZZO - spalovací zdroj) CO 100

A při referenčním obsahu kyslíku

3 %

1x za 3 kalendářní roky

SO2 se neměří, emise se zjišťují

bilančně TZL 50

NOx (NO2) 50 Tambler Biancalani (SZZO - přímý ohřev)

CO 200 B

1 x za 3 kalendářní roky

TZL 50 NOx (NO2) 50

Opalovací stroj Osthoff Senge (SZZO - přímý ohřev) CO 200

B 1 x za 3

kalendářní roky

Vztažné podmínky A pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v suchém plynu vztaženou na normální stavové podmínky (101,325 kPa; 293,15 K)

Vztažné podmínky B pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu vztaženou na normální stavové podmínky


21

Částečně zapracováno v kap. 3.1.1 (viz tab. 3 a tab. 4). Vzhledem k tomu, že v provozu bylo u SZZO provedeno prozatím jedno měření (viz příloha č. VII žádosti o vydání IP), doporučujeme zpřísnění emisních limitů o polovinu nižší než ukládá česká legislativa. Doporučené zpřísnění emisních limitů uvedené v tab. 2, vychází ze skutečnosti, že zařízení upravuje různě druhy přírodních nebo syntetických materiálů. Každý z nich má při tepelném opracování jiné charakteristické vlastnosti. U kotlů jsou instalována koncová zařízení pro záchyt TZL, není zavedeno odsiřování spalin. Z tohoto důvodu doporučujeme emisní limit pro SO2 v hodnotě 1 800 mg/m3.

2. Voda

Předložená žádost o vydání IP byla posouzena z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Postupem v řízení o vydání IP bude nahrazeno rozhodnutí vydané podle dřívějších platných předpisů ve vodním hospodářství, tj. rozhodnutí ve věci povolení k odběru povrchových vod, a současně bude schválen havarijní plán. Předmětný havarijní plán požaduje krajský úřad vypracovat, ve smyslu vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pokud může havárie ovlivnit vodní tok, požaduje krajský úřad předložení dokladu o projednání havarijního plánu s příslušným správcem vodního toku.

Zapracováno v kap. 3.6.1., poznámka.

Vypořádání s připomínkami Povodí Odry, s.p., Ostrava 1. Stávající platné povolení k odběru povrchových vod v množství maximálně 1 650 000

m3/rok, 137 500 m3/měs., 73,4 l/s a průměrně 52,4 l/s bylo vydáno OkÚ Frýdek-Místek, OŽP, č.j. RŽ-1625/02/Ši/231.2, ze dne 26.08.2002. Proti vydání IP nemáme námitek za předpokladu, že výše povoleného odběrného množství zůstane i nadále zachována.

Zapracováno v kap. 3.1.2, podmínka a).

Vzhledem k tomu, že odběr povrchové vody z řeky Ostravice do náhonu od jezu Hodoňovice se řídí Manipulačním řádem vodohospodářské soustavy povodí Odry (MŘ VHS PO), který byl schválen Magistrátem města Ostravy, č.j. OVP/1479/99/Val/Vk, ze dne 12.05.1999, a je závislý na velikosti průtoku v řece Ostravici, je nutno rovněž respektovat pravidla manipulací na jezu dle platného MŘ VHS PO.

Zapracováno v kap. 3.1.2, podmínka a) v poznámce.

Vypořádání s připomínkami ČIŽP, OI Ostrava

Z hlediska ochrany ovzduší:

1. V kapitole 6.3 je nesprávně uvedeno, že Závod 04 - úpravna tkanin je kategorizován jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Správně by mělo být uvedeno: Technologická část Závodu 04 - úpravna tkanin je tvořena několika středními zdroji znečišťování ovzduší spalujícími plynné palivo. Jednotlivě jsou kategorizovány a zařazeny podle § 4 zákona o ochraně ovzduší jako stacionární spalovací zdroje popř. stacionární ostatní zdroje (u přímého procesního ohřevu).

Informace


22

2. V kapitole 8.1 je nutné dopočítat technologie i ostatní emise vznikající ze spalování plynného paliva (doporučeno orientačně využití emisních faktorů).

V průběhů řízení o vydání IP nelze doplňovat žádost. Požadované informace budou dopracovány a provozovatel předloží na ústním jednání o žádosti.

3. V kapitole 13.1 je nutné u technologií správně uvést: U zdrojů zařazených podle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. jako přímý procesní ohřev je nutné stanovit podle § 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší povinnosti plnění obecných emisních limitů. U zdrojů spadajících pod nařízení vlády č. 353/2002 Sb. jsou specifické emisní limity dány ze zákona. Informace

4. K provoznímu řádu uvedenému v dokumentaci: - nutno uvést, že se jedná o PŘ dle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší, - chybí vymezení a kategorizace zdroje znečišťování ovzduší podle § 4 zákona o ochraně

ovzduší, - chybí uvedeni platných emisních limitů a způsobu jejich zjišťování, - chybí uvedení čísla a povinnosti hlášení havárií na ČIŽP službu trvale dosažitelnosti

731 405 301.

Zapracováno v kap. 3.7, poznámka.

5. ČIŽP navrhuje vypracování nového aktuálního znění PŘ před vydáním IP.

Zapracováno v kap. 3.7, poznámka.

Z hlediska ochrany vod:

1. V žádosti se uvádí, že odpadní vody z provozu mokré úpravy tkanin spolu se splaškovými vodami jsou odvedeny do veřejné kanalizace ve správě SmVaK a.s. a dále na ČOV ve Sviadnově. Tyto odpadní vody vykazují barevné znečištění, které může být příčinou závadného stavu ve vypouštění odpadních vod z ČOV do vodního toku Ostravice. Za účelem zlepšení stavu začal právní subjekt dávkovat do odpadních vod z praní barevných textilií flokulant pro srážení barvy. Separace kalu od vody však není v místě vzniku odpadních vod zajištěna. ČIŽP doporučuje v rámci probíhajícího řízení stanovit podmínku vyhodnocení účinnosti tohoto opatření s přihlédnutím k omezené schopnosti stávající technologie ČOV k odstranění barevného znečištění.

Zapracováno v kap. 3.4.2, poznámka.

Z hlediska odpadového hospodářství - bez připomínek.

Vypořádání s připomínkami KHS Moravskoslezského kraje, Ostrava

1. Účinnost opatření realizovaných ke zlepšení hlukové situace ve venkovním chráněném prostoru bude ověřena měřením na místě stanoveném územním pracovištěm KHS MSK ve Frýdku-Místku. O výsledcích bude podána zpráva na KHS MSK do 30.06.2007.

Zapracováno v kap. 3.4.3, podmínka a).

2. Hladina hluku v chráněném venkovním prostoru bude měřena v pravidelných dvouročních intervalech a KHS MSK bude podávána zpráva k 31.12. daného roku.

Zapracováno v kap. 3.4.3, podmínky b).


23

Vypořádání s připomínkami Magistrátu města Frýdku-Místku, OŽPZ

1. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, máme připomínku ke kap. 10.10. „Dosavadní nebo uvažovaná opatření k omezení množství nebo využití odpadu“ je v technickém popisu opatření navrhováno energetické zhodnocení odpadu, nebo úprava odpadu na alternativní palivo. Navrhované opatření je možné jen za předpokladu, že výše uvedené využívání odpadů bude prováděno v souladu se zákonem a odpadech a právními předpisy o ochraně ovzduší a o hospodaření energií, a to prostřednictvím oprávněné osoby - provozovatelem schváleného zařízení k využívání odpadů v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Legislativní připomínka

2. Z hlediska ochrany vod - bez připomínek.

3. Z hlediska ochrany ovzduší - bez připomínek.


24

5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)

5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT

Pro srovnání posuzovaného zařízení byl použit referenční dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro textilní průmysl (07/2003) a referenční dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení (05/2005).

5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF Provozovatel ve své žádosti o vydání IP v kapitolách 5.4, 7.1.5, 7.4.6 a 8.9 uvedl dostatečně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami v textilním průmyslu. Zařízení na úpravu režné bavlněné, polyesterové a viskózové textilní tkaniny nebo jejich směsi odpovídá požadavkům BAT.

5.3 Souhrnné porovnání s BAT Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

5.3.1 Použití nízkoodpadové technologie

Zařízení je v dobrém technickém stavu a splňuje standardy pro nízkoodpadovou technologii, tj. minimální produkci odpadu. Provozovatel používá pro úpravu režné bavlněné, polyesterové a viskózové textilní tkaniny nebo jejich směsi zařízení s nízkou produkcí odpadu. Používaná výrobní zařízení jsou na úrovni nezbytné pro dobrou kvalitu výrobků. Příprava vstupních surovin má předepsané parametry a jejich dávkování do procesu je prováděno automatizovaným systémem, což vylučuje předávkování a nevhodné nakládání se surovinami a produkty. Proces výroby je optimalizován za pomoci počítačových automatických řídících systémů.

Hledisko je plněno.

5.3.2 Použití látek méně nebezpečných

Nebezpečné látky (zákon č. 356/2003 Sb., v platném znění) a závadné látky (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění) se ve výrobním procesu používají v míře nezbytně nutné z užitného i ekonomického hlediska. Nakládání s těmito látkami je zabezpečeno v souladu s právními předpisy, zejména jsou vytvořeny podmínky pro vyloučení úniku do životního prostředí.

Spotřeba nebezpečných látek je omezena automatickým dávkováním surovin.

V případě pomocných procesů jsou podporovány látky a přípravky méně nebezpečné, avšak vyhovující z užitného a ekonomického hlediska.

Je nutné dodržovat zásady pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými a závadnými látkami ve smyslu zmíněných zákonů, aby se zamezilo kontaminaci půdy a podzemních vod.



25

5.3.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu

Teplo vzniknuté při provozu bubnové sušičky a barvící linky Küsters se částečně rekuperuje.

Voda v pracích oddílech je ohřívána párou na teplotu 20 - 90 oC, odpadní voda je vedena přes rekuperační část, kde je předehřívána vstupní voda do stroje. Po rekuperaci je odpadní voda vypouštěna do kanalizace.

Lázeň (nespojitý barvící a bělicí stroj Jigger Henriksen) se odlučuje od vzduchu v cyklonu a vrací se zpět do procesu. Okruh barvící lázně je uzavřený.

Pro splnění kritérií BAT je třeba, aby provozovatel průběžně hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziproduktů a odpadů a podle výsledků tyto možnosti využíval.

Nakládání s odpady: produkované odpady jsou tříděny ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), podle druhů a kategorií, vytříděný odpad je shromažďován v určených shromažďovacích prostředcích na dobu nezbytně nutnou a následně předáván externím oprávněným osobám.

Zbytkové koncentráty textilních barviv z barvících linek jsou přečerpávány do uzavřené plastové sběrné nádrže o objemu 26,5 m3. Sběrná nádrž je vybavena čidlem na ochranu před přeplněním. Směsi barviv jsou z nádrže odčerpávány do cisteren a zneškodňovány oprávněnou osobou dle platné legislativy.


5.3.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku

Obdobná výrobní technologie se uplatňuje i v jiných zemích EU.


5.3.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace

Provoz Závod 04 - Úpravna tkanin je vybaven standardní technologií odpovídající současným trendům. Společnost nadále hledá možnosti, jak výrobní proces zmodernizovat.

V roce 01/2006 byl instalován systém automatického dávkování pomocí čerpadel podle vyhodnocení kvality kotelní vody. Využitím progresivních chemických látek pro snížení odluhu a odkalu z kotlů kotelny se dosáhlo snížení tepelných ztrát v kotelní vodě, zlepšení kvality odpadních vod a snížení spotřeby paliva.

5.3.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí

5.3.6.1 Emise do ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší z provozu Závod 04 - Úpravna tkanin jsou:

• bodové technologické zdroje (SZZO): kondenzační pec Brückner (NOx, CO), napínací a sušící rám Brückner (NOx, CO), termofixační stroj Monforts (SO2, NOx, CO), opalovací stroj Osthoff Senge (TZL, NOx, CO, SO2, TOC) a tambler BIANCALANI (TZL, NOx, CO, SO2, TOC),

• bodový spalovací zdroj (VZZO): kotelna - kotel K1 až K3 (TZL, NOx, SO2 a CO), • liniový zdroj: interní manipulace s palivem (uhlí) a externí doprava.

Porovnání emisních parametrů zařízení s parametry BAT bylo správně provedeno v kapitole 8.9 žádosti o vydání IP.


26

Emise do ovzduší plynou ze spalování zemního plynu (bodové technologické zdroje) a ze spalování černého uhlí v kotelně. Spaliny z kotlů jsou čištěny ve třech multicyklónových odlučovačích a ve dvou látkových filtrech (kotel K2 a K3) a v jednom látkovém filtru (kotel K1).


5.3.6.2 Emise do vody

Odpadní vody (dešťové, splaškové a průmyslové odpadní vody) z provozu Závod 04 - Úpravna tkanin jsou svedeny kanalizací do stokové sítě města Frýdek-Místek na základě smlouvy (kanalizační řád) jsou čištěny na MěČOV. Oplachových odpadní vody jsou před vypouštěním do závodní kanalizace upravené přídavkem flokulantů k vysrážení barviv.

Ukazatele znečištění odpadních vod jsou BSK5, CHSKCr a barvy (α1, α2, α3).


5.3.6.3 Emise hluku

Zdrojem hluku je hlavně provoz tkalcoven. Ve směru k nejbližší zástavbě jsou vybudovány protihlukové stěny. Pro snížení hlučnosti ze sání ventilátorů primárního vzduchu do kotelny byly tyto ventilátory opatřeny tlumiči hluku.

Liniový zdroj hluku představuje automobilová doprava, kterou je zajišťována doprava surovin a pomocných látek do závodu a expedice hotových výrobků ze závodu.

Provozovatel má zpracován plán protihlukového opatření, který se dle plánovaných termínu realizuje (viz příloha č. II/11 a č. II/12 žádosti o vydání IP).

V BREF se neuvádí parametr pro hluk a BAT pro snižování hluku.

Hledisko nelze komplexně zhodnotit. Řešeno v kapitole 3.1.3 a v kapitole 3.4.3 vyjádření.

5.3.6.4 Emise vibrací

Zdroje vibrací - nejsou identifikovány.

5.3.6.5 Emise neionizujícího záření

Nejsou identifikovány.

Zdroje neionizujícího záření, jehož pole o hygienicky významných intenzitách by mohlo ovlivňovat prostředí mimo areál společnosti, nejsou známy.

5.3.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu

Kondenzační pec Brückner - 2000

Napínací a sušící rám Brückner - 2000

Termofixační stroj Monforts - 1974

Opalovací stroj Osthoff Senge - 1996

Jehlová tkalcovna - 1994

Skřipcová tkalcovna - 1994

Redukční stanice páry s turbínou - 1994

Kotelna (kotel K1 - K3) - 1976


27

5.3.8 Doba potřebná k zavedení BAT

Zařízení bylo vyprojektováno podle dostupné technologie a odpovídá nejlepším dostupným technikám v textilním průmyslu. Nejlepší dostupná technika je zavedena, zařízení odpovídá požadavkům BAT.


5.3.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Suroviny a pomocné látky jsou používány v míře nezbytně nutné pro výrobní proces. Vstupy do zařízení představují především chemické látky a přípravky.

Pro provoz tkalcovny se jedná hlavně o škroby, škrobové deriváty, textilní pomocné přípravky biologicky odbouratelné a vodu.

Do provozu úpravny vstupují bělící činidla, barviva (kypová, reaktivní, disperzní, sirná) a pigmenty, 50 % peroxid vodíku, 50 % hydroxid sodný, 99 % kyselina octová, 75 % kyselina fosforečná, soda kalcinovaná, vodní sklo, chlornan sodný, ostatní textilní pomocná činidla, zemní plyn a voda.

Dalšími vstupy jsou černé uhlí - hruboprach (provoz kotelny), chemické látky pro přípravu demineralizované vody pro kotelnu (úpravna vody), převodové, motorové a mazací oleje, chemické látky pro čištění technologických zařízení, voda a elektrická energie.

Provozovatel eviduje a vyhodnocuje spotřebu paliva, energie a médií ve zdrojích, rozvodech a spotřebičích i ztráty energií. Důsledně bilancuje všechny spotřeby surovin a energií za účelem dosažení jejich optimální spotřeby.

Pitná voda je dodávána na základě smlouvy se SmVaK Ostrava a.s. Používá se jako pitná voda a pro sociální, pro technologické a pro požární účely.

Povrchová voda čerpaná z Hodoňovického náhonu slouží jako průmyslová voda pro technologické účely.

Elektrická energie je nakupovaná z distribuční sítě a využívá se v technologickém procesu a pro osvětlení.

Zemní plyn je dodáván z distribuční sítě. Používá se pro technologické účely.


5.3.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum

K minimalizaci emisí jsou instalována koncová zařízení na záchyt emisí znečišťujících látek (viz kap. 1.2 a) a b) vyjádření).

Požadavek prevence je obecně splněn striktním dodržováním technologického postupu a vytvořením vhodných podmínek pro výrobu. Zároveň dochází k úspoře některých vstupních surovin a pomocných medií a materiálů a tím i k předcházení vzniku a omezení emisí a dalších vlivů na ŽP.

Opatření vedoucí k omezení dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum jsou použití nejmodernějších technologií, které splňují BAT (rekuperace odpadního tepla) a použití nezbytně nutného množství chemikálií.

Doposud provedená opatření k omezení emisí do vod:

• instalace podzemní uzavřené skladovací nádrže s čidlem proti přeplnění, která slouží na skladování odpadních koncentrátů textilních barviv z barvících foulardů (koncentráty


28

textilních barviv jsou potrubím dopravovány do nádrže, a dále je s nimi nakládáno jako s nebezpečným odpadem),

• jímání zaolejovaného kondenzátu z kompresorů do kontejnerů a jeho zneškodnění jako nebezpečný odpade.

Společnost se ve svých cílech EMS zavázala snižovat množství produkovaných odpadů až o 20 % do roku 2010. Dohled nad správným nakládáním s odpady vykonává oprávněný odpadový hospodář.

Veškeré sklady surovin, pomocných materiálů a dalších látek jsou dle charakteru skladovaného materiálu zabezpečeny nehořlavou a nepropustnou podlahou se záchytnou jímkou, čímž se zamezí úniku chemikálií do podzemních vod.

Se shromážděným tříděným nebezpečným odpadem bude nakládat externí oprávněná osoba.


5.3.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí

Provozovatel provede zařazení zařízení v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb., v platném znění (viz kap. 3.6 vyjádření).

Pro případ řešení havárie bude k dispozici havarijní plán (viz kap. 3.6 vyjádření).

Hledisko bude plněno.

V provozu Závod 04 - Úprava tkanin nejsou identifikovány žádné zdroje rizik s dopadem na okolí, zařízení je provozováno v souladu s vnitropodnikovými předpisy.

Skladování chemických látek a přípravků odpovídá požadavkům zákona č. 356/2003 Sb., v platném znění, chemikálie jsou zabezpečeny proti úniku do životního prostředí.

Jsou přijata opatření k prevenci havárií a minimalizaci následků na okolí.

Zařízení obsluhují osoby k tomu oprávněné a řádně zaškolené. Pracovníci obsluh jsou pravidelně seznámeni se základními povinnostmi v ochraně ovzduší. Jsou obeznámeni se Souborem PŘ VZZO a Provozní evidencí v rozsahu daném jejich pracovní náplní.

Pro výrobní provoz jsou k dispozici další provozní řády (PŘ nakládání s obaly, PŘ nakládání s odpady, Místní řád příručního skladu hořlavých kapalin - 02/152, PŘ příručního skladu barev úpravny, Místní řád skladu hotových výrobků úpravny, PŘ skladu chemikálií, Místní řád skladu MTZ, Místní provozní řád skladu příze a tkanin, Místní řád skladu režných tkanin úpravny, Místní provozní řád pro ukládání šlichtovacích prostředků ve vymezeném prostoru střediska 02/152, Požární řád čistírny a skladu tkanin, Požární řád pro příruční sklad hořlavých kapalin provozu tkalcovna, Provozní předpis úpravny užitkové vody pro technologické účely, čistírny a skladu tkanin, Požární řád pro provoz kotelny, Požární řád pro provoz úpravny, Požární řád tkalcovny 02/152, Požární řád čistírny a skladu tkanin a Požární řád pro příruční sklad hořlavých kapalin provozu tkalcovna).

Z hlediska prevence v ochraně životního prostředí a bezpečnosti je běžný provoz zařízení zajišťován pravidelnou údržbou a striktním prověřováním dodržování provozních postupů a předpisů. Uvedená zásada platí i pro najíždění, odstavování a provoz za mimořádných podmínek.

Společnost má zaveden a certifikován systém řízení jakosti dle normy ČSN ISO 9001 a systém enviromentálního řízení ISO 14 000 (viz příloha VI žádosti o vydání IP).



29

6 Odůvodnění stanoviska k žádosti

Stanovisko k žádosti, uvedené v části 2 vyjádření, vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy.

Na základě přezkoumání porovnání s nejlepšími dostupnými technikami provedeném v žádosti o vydání integrovaného povolení pro společnost SLEZAN Frýdek - Místek a.s., konstatujeme, že porovnání bylo provedeno věcně správně a technologická i koncová zařízení, která jsou předmětem žádosti, splňují kritéria BAT.

Předložená žádost o vydání integrovaného povolení odpovídá rozsahem a obsahem informací požadavkům vyhlášky č. 554/2002 Sb., v platném znění.

Z výše uvedených důvodů doporučujeme vydat integrované povolení s uvedenými navrženými závaznými podmínkami provozu. Integrovaným povolením budou nahrazena všechna stanoviska a rozhodnutí složkových orgánů v souladu se zákonem č. 76/2002 Sb., v platném znění.

„Návrh vyjádření“ byl projednán s provozovatelem dne 08.08.2006.


30

7 Seznam zkratek a legislativy Zkratky BAT - nejlepší dostupná technika BREF - referenční dokument nejlepší dostupné techniky ČIŽP OI - Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát EIA - proces posuzování vlivů na životní prostředí IP - integrované povolení IRZ - integrovaný registr znečišťování KHS - Krajská hygienická stanice KÚ - Krajský úřad MěČOV - městská čistírna odpadních vod MěÚ - Městský úřad MSK - Moravskoslezský kraj MTZ - materiální a technické zabezpečení NO - nebezpečný odpad NTL - nízkotlaký OkÚ - okresní úřad OŽP - odbor životního prostředí OŽPZ - odbor životního prostředí a zemědělství PŘ - provozní řád RŽP - referát životního prostředí SmVaK - Severomoravské vodovody a kanalizace STL - středotlaký SZZO - střední zdroj znečišťování ovzduší TUV - teplá užitková voda VZZO - velký zdroj znečišťování ovzduší ŽP - životní prostředí

Legislativa

Dokument Číslo Název

nařízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, v platném znění.

nařízení vlády 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, v platném znění.

nařízení vlády 61/2003 Sb.

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění.

nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování, v platném znění

nařízení vlády 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění.

vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, v platném znění.

vyhláška 356/2002 Sb.

kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky


31

autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečištění ovzduší a podmínky jejich uplatnění, v platném znění.

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění

vyhláška 450/2005 Sb.

o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsob a rozsah hlášení havárií, jeho zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, v platném znění.

vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, v platném znění.

vyhláška 572/2004 Sb. kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování, v platném znění.

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.).

zákon 254/2001 Sb. zákon o vodách a o změně některých zákonu (vodní zákon), v platném znění.

zákon 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, v platném znění.

zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění.

zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií, v platném znění.

zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění.

zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.

Date post:	05-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Vyjádøení SLEZAN Frýdek - Místek a.s. Závod 4...Poté je tkanina vedena p řes prací oddíly,...

Documents