Teorie prava

Studenti PF UK

Vypracovane otazky ke zkousce

2011

Tento text vznikl jako prıprava na ustnı zkousku z predmetu Teorie prava, vyucovaneho na pravnicke fakulteUK. Text vytvorili sami studenti prvnıho rocnıku, nemusı tedy byt i pres veskere korektury zcela spravny a autorineprebırajı zadnou odpovednost za vysledek zkousky. Texty byly vytvoreny na wiki studentu PF UK http://ius.tulacek.eu/.

Soubor vygenerovan: 8.12.2011, 17:34

2

Obsah

1 Otazky 71.1 Pojem prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71.2 Pravo objektivnı a subjektivnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Pravo objektivnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7Pravo subjektivnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Co bylo prvnı? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1.3 Pravo a pravnı vedomı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Prameny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1.4 Pravo pozitivnı a pravo prirozene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Prirozenopravnı prıstup (jusnaturalismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Pravnı pozitivismus (juspozitivismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Pravnı normativismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.5 Pravnı normativita; obecne a specificke atributy pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Pravnı normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Obecne znaky (spolecne s ostatnımi normami) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Specificke rysy pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Metanormativnı casti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Jine formy jazykovych vyrazu (nez norma) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.6 Struktura pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15hypoteza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16sankce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Normy kondicialnı a klasifikace jejich strukturalnıch elementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.7 Druhy hypotez, dispozic a sankcı pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Mıra abstraktnosti formulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Kumulativnost nebo alternativnost formulace (vlastnı konstrukce) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Uplnost ci neuplnost vymezenı (vyctu) hypotezy, dispozice, sankce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.8 Klasifikace pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Kriterium pravnı sıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Kriterium povahy regulativnıho pusobenı normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.9 Pusobnost pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20Vecna pusobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20Prostorova pusobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Osobnı pusobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Casova pusobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.10 Retroaktivnı pusobenı pravnıch norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Retroaktivita v pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Prava retroaktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Neprava retroaktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.11 Pravnı principy v soudobem pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Typy pravnıch principu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Zakladnı charakteristicke rysy pravnıch principu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Funkce pravnıch principu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Prameny pravnıch principu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Zakladnı pravnı principy dle jednotlivych pravnıch odvetvı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Obecne principy pravnıho radu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.12 Pravnı principy a pravnı normy - shodne rysy a rozdıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Shodne rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Rozdıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.13 Pojem a druhy pramenu prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Trojı vyznam pojmu prameny prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Druhy pramenu prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.14 Klasifikace normativnıch pravnıch aktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3

OBSAH OBSAH

Pravnı predpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Predpisy, ktere nejsou prameny prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Klasifikace pravnıch predpisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

1.15 Pravnı sıla obecne zavaznych normativnıch pravnıch aktu, jejich platnost a ucinnost . . . . . . . . . 30Pravnı sıla a prvotnost, nebo odvozenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Normativnı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Mezinarodnı pravo x vnitrostatnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Platnost a ucinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.16 Pravnı precedenty; Soudcovske pravo; Vyznam soudnı judikatury v kontinentalnım pravu . . . . . . 32Doktrına rule of precedent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Soudcovske pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.17 Normativnı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Normativnı pravnı smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Kolektivnı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.18 Obycejove pravo; pravnı obyceje a zvyklosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Pravnı obyceje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Zvyklost = uzance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

1.19 Prameny prava Ceske republiky; vnitrnı predpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Pravnı predpisy / normativnı pravnı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Mezinarodnı smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Specificky urcite nalezy Ustavnıho soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Smlouva o pristoupenı CR k EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Prameny evropskeho prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Vnitrnı predpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

1.20 Pravnı jazyk a nalezitosti pravnı terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Pravnı jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Nalezitosti pravnı terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Legislativnı technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38Vztah pojmu pravnı predpis a pravnı norma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

1.21 Kontinentalnı typ pravnı kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381.22 Angloamericky typ pravnı kultury; pojem common law, rozdıly mezi pravem anglickym a pravem USA 39

Rozdıly mezi VB a USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

1.23 System prava; jednota prava, kriteria clenenı prava na pravnı odvetvı, pravnı instituty . . . . . . . . 39Pravnı institut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

1.24 System prava Ceske republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41PRAVNI ODVETVI x PRAVNI INSTITUT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41CLENENI PRAVA NA PRAVNI ODVETVI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

1.25 Pravo soukrome a pravo verejne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42Teorie zduvodnujıcı rozdelenı na pravo verejne a soukrome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42Soukrome pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42Verejne pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

1.26 Pravo hmotne a procesnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43hmotne pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43procesnı pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43ustavnı pravo - hmotne, nebo procesnı? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43= Zdroje = . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

1.27 Pravo mezinarodnı a pravo vnitrostatnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Mezinarodnı pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Ceska republika a mezinarodnı pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45Jine zeme a mezinarodnı pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

1.28 Pravo Evropske unie a jeho vztah k vnitrostatnımu pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Evropske pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Vztah prava EU a vnitrostatnıho prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

1.29 Prameny evropskeho prava, tvorba prava v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Rozhodujıcı organy EU/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

1.30 Subjektivnı prava a pravnı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481.31 Klasifikace subjektivnıch prav; pravnı naroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Druhy subjektivnıch prav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49Pravnı naroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1.32 Pravnı subjektivita a subjekty prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50Fyzicke osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Pravnicke osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

1.33 Pravnicke osoby jako subjekty prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

4

OBSAH OBSAH

1.34 Fyzicka osoba jako subjekt prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531.35 Druhy pravnı zpusobilosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Druhy pravnı zpusobilosti: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53Statnı organy a pravnı zpusobilost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

1.36 Pravnı tituly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551.37 Klasifikace pravnıch skutecnostı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Pravnı skutecnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Delenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 druhy pravnıch skutecnostı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

1.38 Pravnı jednanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56Pravnı ukony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56Individualnı pravnı akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

1.39 Pravnı udalosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57Typicke prıklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

1.40 Pojem interpretace prava, Relace primarnıho objektu a sekundarnıch objektu interpretace . . . . . . 581.41 Klasifikace vysledku interpretace z hlediska jejich zavaznosti a vyznamnosti . . . . . . . . . . . . . . 581.42 Metodologicke direktivy interpretace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Gerloch, Boguzsak: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Ustavnı soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Vykladove cıle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

1.43 Pouzitı jazykoveho vykladu v pravnı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Model trı oblastı pojmu Philipa Hecka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

1.44 Pouzitı logickeho vykladu v pravnı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 611.45 Pouzitı systematickeho vykladu v pravnı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 621.46 Pouzitı historickeho a teleologickeho vykladu v pravnı interpretaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Historicky vyklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62Teleologicky (teleologicko- axiologicky) vyklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63Komparativnı (srovnavacı) vyklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

1.47 Vyklad adekvatnı, restriktivnı a extenzivnı; aplikace prava podle analogie a extenzivnı vyklad (rozdıly,prıpustnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63Aplikace prava podle analogie a extenzivnı vyklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

1.48 Zaklady pravnı argumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64Dve roviny argumentace v pravu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64Metody interpretace v pravnı argumentaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

1.49 Subjektivnı a objektivnı pravnı odpovednost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 651.50 Klasifikace deliktu a pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Pravnı odpovednost v komplexu socialnıch odpovednostnıch vztahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66Pojem pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Sankcnı postihy pri porusenı pravnı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Funkce pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Klasifikace pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Trıdenı pravnıch deliktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Soukromopravnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Verejnopravnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69Trestny cin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69Prestupek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69Spravnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69Disciplinarnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70Ustavnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70Mezinarodnepravnı delikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

1.51 Prvky zavineneho porusenı pravnı povinnosti a zaklady pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . 70Pravnı odpovednost v komplexu socialnıch odpovednostnıch vztahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70Pojem pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Sankcnı postihy pri porusenı pravnı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Funkce pravnı odpovednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Prvky zavineneho porusenı pravnı povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

1.52 Zavinenı a jeho formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74Druhy zavinenı: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74Souvislost zavinenı a pravnı odpovednostı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

1.53 Aplikace prava organy verejne moci. Uvazenı pri aplikaci prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7553. Pojem aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75Ruzne druhy procesu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75Delenı aktu prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5

OBSAH OBSAH

Stadia procesu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 751.54 Druhy procesu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 781.55 Akty aplikace prava a jejich klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Ucinnost aktu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Pravnı moc aktu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Vykonatelnost aktu aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Druhy aktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

1.56 Konstitutivnı a deklaratornı akty aplikace prava; osvedcenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Konstitutivnı a deklaratornı akty aplikace prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

1.57 Pravnı stat a vlada prava - shodne rysy a rozdıly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81Rozdıly mezi kontinentalnım (pravnı stat) a angloamerickym (rule of law) systemem prava . . . . . 81Pravnı stat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82Vlada prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

1.58 Soudoby demokraticky pravnı stat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Pravnı stat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Soudoby demokraticky pravnı stat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

1.59 Legalita a legitimita v soudobem pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Legalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Legitimita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

1.60 Pravnı zaruky zakonnosti a ustavnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85Zakonnost = legalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85Ustavnost = konstitucionalismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 851. Pravnı zaruky zakonnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 862. Spravnı kontrola (dozor a dohled) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 873. Rozhodovanı sporu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 884. Donucenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

1.61 Vznik a vyvoj koncepce zakladnıch prav a svobod – lidskych prav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 891.62 Zakladnı prava a svobody a jejich vyznam v demokratickem pravnım state; kolize zakladnıch prav a

svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 901.63 Klasifikace zakladnıch prav a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

1. Podle generacı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 902. Podle subjektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 913. Podle povahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 914. Podle ucelu upravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 915. Podle oblasti, druhu, resp. podle zarazeni v Listine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

1.64 Pravo a spolecnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Mozne delenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Minulost a soucasnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Koncepce puvodu prava ve spolecnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Pravo pusobı ve spolecnosti vıce zpusoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Moc a pravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Kontinuita a diskontinuita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93Efektivita prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

1.65 Hodnoty, ucely a zajmy v pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93Pravo a svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94Pravo a rovnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94Pravo a jistota + Pravo a spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

1.66 Spravedlnost a pravnı jistota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Pravo a spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Pravnı jistota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

1.67 Efektivnost prava a zpusoby jejıho zjist’ovanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97Koncepce efektivnosti prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

1.68 Mezery v pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Mezery v pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Analogie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

1.69 Pravo a cas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Ucinnost pravnıho predpisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Problematika retroaktivity v pravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Cas jako pravnı skutecnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

6

Kapitola 1

Otazky

1.1. Pojem prava

• Pojem pravo nelze jednoznacne vymezit, protoze se jedna o multidimenzionalnı fenomen, o vıcevyznamovy(polysemnı) vyraz

• Pro pojem pravo neexistuje jedna definice, pokud chceme pravo definovat, musıme definovat vsechny jehoroviny (aspekty)

– Normativnı rovina - pravo je specificky system pravidel, ktera regulujı chovanı lidı ve spolecnosti– Socialnı rovina - pravo je system spolecenskych vztahu, ktere ovlivnujı obsah pravnıch norem regulujıcıch

spolecenske chovanı, a take vysledek normativnı regulace.– Axiologicka rovina - pravo je prostredkem pro prosazovanı a naplnovanı hodnot, ktere jsou predmetem

pravnı upravy– Mocenska rovina - pravo je prostredkem realizace verejne moci, vnitrostatnı i mezinarodnı politiky statu– Informacnı rovina - pravo je nositelem informacı pro adresaty pravnıch norem

* Gerloch., A., Teorie Prava, 2. Rozsırene vydanı, str. 15; * Gerlochovy prednasky

1.2. Pravo objektivnı a subjektivnı

• Pravo ma dualnı charakter – typicky antagonismus (protikladnost - napr. verejne a soukrome, hmotne aprocesnı, vnitrostatnı a mezinarodnı, prirozene a pozitivnı, tez objektivnı a subjektivnı)

Pravo objektivnı1

• Pravo v normativnım smyslu, tj. souhrn pravnıch norem jako obecne zavaznych pravidel chovanıstanovenych ci uznanych statem (resp. mezinarodnım spolecenstvım statu).

• Pravnı normy se vyznacujı formalnı urcitostı, jsou obsazeny v oficialnıch, statem (ci staty) uznanych prame-nech prava. Takto vymezene pravo je objektivnım pozitivnım pravem.

• Pojem ”objektivnı pravo” nelze chapat v tom smyslu, ze vznika nezavisle na lidske vuli. Vzhledem k tomu, zepravnı normy vznikajı jako produkt lidske spolecnosti, jsou vzdy, vıce ci mene, poznamenany tez subjektivnımmomentem tvurce prava. Zaroven vsak jednou vytvorena soustava pravidel chovanı (pravnı normy) se oddelujeod sveho tvurce a pusobı na nem do znacne mıry nezavisle. To platı zvlaste v podmınkach systemu rozdelenestatnı moci, ktera se projevuje i ve vztahu k tvorbe prava. Klıcovy vyznam ma pritom relativnı stabilita prava.Stabilnı pravnı uprava v rade prıpadu prezıva sveho normotvurce, nenı zavisla na svem tvurci (v soucasnostizejmena prıslusnem statnım organu, zejmena organu verejne moci vcetne mezinarodnıch institucı), nezrıdkaprezıva i po zmene statnıho rezimu a dokonce i statu, s jehoz existencı byla puvodne spjata.

• Pravo jako system norem lze tak chapat vskutku jako urcitou cast objektivnı reality, do nız jednotlive pravnısubjekty (lide a jimi vytvarene pravnicke osoby, ale i mocenske instituce - organy verejne moci) vstupujı.Pravo predstavuje soucast spolecenskeho prostredı, v nemz zijı a pusobı.

• Vyznamnou soucastı takto chapaneho objektivnıho prava jsou rovnez pravnı principy. Prestoze se od pravnıchnorem odlisujı, a to jak mırou obecnosti, tak i specifickym vyznamem a zpusobem pouzitı v pravnım systemu,majı nicmene s pravnımi normami nektere spolecne rysy. Jsou jimi predevsım preskriptivnost jejich charakteru,tj. pusobı rovnez regulativne (nezrıdka se oznacujı za obecne regulativnı ideje), jakoz i nezbytne uznanı ze

7

1.3. PRAVO A PRAVNI VEDOMI KAPITOLA 1. OTAZKY

strany statu, resp. spolecenstvı statu, nebot’ jinak by nemely pravne zavazny charakter. Proto se nezda bytpotrebne ve vymezenı objektivnıho prava explicitne uvadet vedle norem tez principy.

Pravo subjektivnı2

• Moznost chovanı, zarucenou pravnım subjektum objektivnım pravem. Nakolik tato moznost chovanıje statne mocensky uznana a zarucena, predstavuje subjektivnı pozitivnı pravo. Struktura subjektivnıho pravazahrnuje jak samotnou moznost chovanı, tak tomu odpovıdajıcı pravnı povinnost jineho pravnıho subjektu.Pravnı povinnost je mozno vymezit jako nutnost chovat se urcitym zpusobem pod hrozbou sankce.

• Vyznamny je rozdıl mezi subjektivnım pravem a vlastnım chovanım v jeho mezıch, ktere se oznacuje jakovykon prava.

• viz. 30

Co bylo prvnı?3

• Na tuto otazku existujı dva ruzne pohledy– Pravnı pozitivismus rıka, ze subjektivnı pravo vychazı z objektivnıho– Prirozenopravnı teorie rıka, ze objektivnı pravo vychazı se subjektivnıho

* Gerloch A.: Teorie prava (2.vydanı), str. 15-17

1.3. Pravo a pravnı vedomı

• pravnı vedomı je odraz pozitivnıho prava ve vedomı cloveka (pak jde o INDIVIDUALNI pravnı vedomı),skupiny (SKUPINOVE) nebo cele spolecnosti

• prezentacı pravnıho vedomı navenek jsou nazory, postoje a chovanı lidı ve vztahu k platnemu pravu• rozlisujeme:

1. pravnı vedomı de lege lata = podle platneho zakona (urcuje, co je v souladu s platnym pravem a coprotipravnı; odrazı platne pravo ve vedomı lidı)

– na otazku, co je pravo, nelze odpovedet uvahou, ale podle zakonu2. pravnı vedomı de lege ferenda = pravnı vedomı o tom, jake by pravo melo byt

– je to pravne-sociologicke vedomı, hodnocenı prava z hlediska spravnosti a spravedlnosti

• tyto dve roviny nelze smesovat - prvnı rovina je APLIKACNI = aplikujeme platne zakony X druha smerujedo oblasti LEGISLATIVNI = tvorba zakonu

• Lze spolecensky relevantnı pravnı vedomı ztotoznit s verejnym mınenım?– verejne mınenı = souhrn individualnıch/skupinovych nazoru na pravo (lze zkoumat dotaznıky apod.)– pravnı vedomı = to, jak chapou pravo ti, co o nem rozhodujı– objektivnı pravo – take nenı totozne– nejsou totozne, ale mohou se mısit – konfrontace problematickych otazek (napr. trest smrti)

Prameny:4

• A. Gerloch - Teorie prava, 4. upravene vydanı (str. 23 - 25)• prednaskychybı prameny

1.4. Pravo pozitivnı a pravo prirozene

pozit.jpg ΩΩ˙Γpozit.jpgGraphicfile(typejpg)

• 4 stezejnı metodologicke prıstupy k pravu (4 zakladnı myslenkove smery):– Teorie prirozeneho prava– Pravnı pozitivismus– Sociologicko pravnı koncepce– Psychologicky prıstup k pravu

8

1.4. PRAVO POZITIVNI A PRAVO PRIROZENE KAPITOLA 1. OTAZKY

Prirozenopravnı prıstup (jusnaturalismus)5

• Vychazı z pravnıho dualismu – predstava, ze existuje pravo vytvorene statem a pravo prirozene, existujıcınezavisle na statu, nezavisle a nemenne, nadrazene pozitivnımu

• Dulezita je legitimita – ospravedlnitelnost prava• Vyvojove stupne prirozenopravnı teorie:

1. Teologicky zaklad prirozeneho prava (ius divinum, lex aeterna) – pravo je vyrazem bozı vule– Nejstarsı koncepce prirozeneho prava– Teorie poddanske smlouvy – mezi Bohem a lidmi; lide jsou si rovni pouze pred Bohem, v realnem

svete – prirozena nerovnost; kazdy clovek plnı bozı poslanı– Koreny uz v antickem Recku– Platon – v dıle Ustava zduraznuje prirozenost rozdelenı lidı na stavy– Aristoteles – clovek = od prırody bytost politicka (zoon physei politikon) – to vede k vytvarenı

rodin a obcı (polis)∗ I Aristoteles uznava prirozenou nerovnost – ale nerovnost musı byt ”primerena“ →∗ ideal – polis se silnou strednı vrstvou

– Cicero – ”vsechny narody a v kazde dobe ovlada jediny, vecny a nemenny zakon“∗ Naplnenım prirozeneho prava ma byt ius civile i ius gentium

– Ulpianus – ”prirozene pravo je spolecne vsem zivym tvorum a lidem“– Z myslenek Platona a Aristotela vychazı stredoveka krest’anska teologie – zdroj prirozeneho prava v

Bohu– Sv. Augustin – dılo De civitate dei (Bozı stat)

∗ vecne bozı pravo urcuje hranice pro svetske pravo, ale svetske pravo dovoluje vıc nez Bozı pravo– co Bozı pravo nezakazuje a svetske pravo nezakazalo je dovoleno

– Sv. Tomas Akvinsky – zakladatel tomismu, dılo Suma teologicka∗ 3 druhy zakonu:(a) Zakon vecny (lex aeterna/lex divina)(b) Zakon prirozeny (lex naturalis)(c) Zakon lidsky (lex humana)· Mezi nimi - hierarchie, nizsı v souladu s vyssım, nespravedlivy zakon nenı zakon

2. Naturalisticka koncepce (ius naturae) – vznika v 16. stoletı– Deisticky prıstup – Buh stvoril svet, ale do jeho chodu jiz nezasahuje– Prirozene pravo existuje i bez bozı vule – v prırode platı nemenne a vseobecne platne zakony

3. Racionalisticka koncepce (ius rationale) – 17. a hlavne 18. stoletı (osvıcenstvı)– Zakladnı principy prava jsou poznatelne a zduvodnitelne rozumem– Teorie spolecenske smlouvy – legitimizacnı zaklad statu – moc statu pochazı z lidu– Myslenka svobody cloveka a rovnopravnosti– Ideovy zdroj burzoaznıch revolucı– Hugo Grotius – prelom 16. a 17. stoletı

∗ Problematika mezinarodnıho prava – dılo O pravu valecnem a mırovem∗ Mezinarodnı pravo (ius gentium) je prostoupeno radou prirozenopravnıch principu

– Thomas Hobbes – dılo Leviathan∗ Prirozeny stav – clovek cloveku vlkem → spolecenska smlouva → lide se vzdajı sve suverenity

ve prospech vladce (nenı tu delba moci)∗ Podle Hobbese nemuze existovat nespravedlivy zakon – ”autorita a ne pravda tvorı zakon“

– John Locke – dılo Druhe pojednanı o vlade∗ Na rozdıl od Hobbese neztotoznuje spolecnost a stat∗ Prirozeny stav = idealnı stav svobody a rovnosti, spolecenska smlouva uzavrena pro zajistenı

ochrany vlastnictvı (zivot, svoboda, majetek), zıskanı univerzalnıho zakona (predem danehopravidla), zıskanı nestranneho soudce, schopnost vynucenı prava

– Jean Jacques Rousseau – dılo O puvodu a zakladech nerovnosti mezi lidmi, O spolecenske smlouveneboli o zasadach statnıho prava∗ Prirozeny stav – idealnı, neexistovalo soukrome vlastnictvı ani statnı moc∗ Clovek je od prırody dobry, zlym ho udelaly instituce civilizovane spolecnosti∗ Kritizuje soukrome vlastnictvı∗ Odmıta zastupitelskou demokracii (ale pochybuje, zda prıma demokracie je mozna)∗ Pojem spolecneho blaha a obecne vule

9

1.4. PRAVO POZITIVNI A PRAVO PRIROZENE KAPITOLA 1. OTAZKY

– Charles Luis de Montesquie – dılo O duchu zakonu∗ Zakony kazdeho naroda podle nej musı odpovıdat geografickym podmınkam, hospodarske situaci,

nabozenstvı a mravnım zvyklostem naroda∗ Kritizuje absolutismus (Perske listy) – pozaduje delbu moci

– Historickopravnı skola – Nemecko, 1. polovina 19. stol.∗ Kritika racionalisticke koncepce∗ Zduraznenı historicke determinovanosti a omezenosti prava∗ Dulezita role ducha naroda - pravo je produktem dejin, vznika v narodnım vedomı, s narodem

se vyvıjı, zdokonaluje, ale i retarduje nebo zanika

Pravnı pozitivismus (juspozitivismus)6

• Zabyva se studiem platneho prava• Pravnı monismus – pravo tvorı jen ty normy, ktere stat uzna za zavazne a ktere stat vynucuje• Duraz na legalitu – soulad s pravem• Legalismus = ciste formalisticky prıstup prava nerespektujıcı jeho axiologicky a teleologicky rozmer – kritika

takovehoto prıstupu od konce 19. stol. a hlavne pak po 2. svetove valce• Koreny pravne pozitivistickeho prıstupu k pravu uz v 11. – 12. stol. – skola glosatoru – studujı nove objevena

digesta a delajı si z nich poznamky• Po nich – komentatori – zpracovavajı ty poznamky, zobecnujı• 19. stol. – 3 zakladnı smery pravnıho pozitivismu:

– Francouzska skola pravnı exegeze, rakouska skola pravnı exegeze– Pravnı pozitivismus v Nemecku– Pravnı pozitivismus ve Velke Britanii

• Francouzska skola pravnı exegeze

– Stezejnı vyznam – Code civil (1804)– Hlavnı myslenky – nezadatelna prava je treba sepsat do kodexu; predstava uplnosti pravnıho radu; soudce

musı vzdy rozhodnout (nesmı odeprıt spravedlnost)– Nekolik etap:

∗ Vychozı idea – ztotoznenı prava se zakonem∗ Princip delby moci – dusledne rozlisena moc zakonodarna a vykonna∗ Predstava o uplnosti pravnıho systemu – co nenı zakazano, je dovoleno – striktnı pravnı pozitivismus

odmıta mezery v pravu∗ Rozvoj pravnı dogmatiky – nauka o tom, jak zachazet s pravnımi texty podle urc. zasad a inter-

pretacnıch pravidel∗ Nehodnotovy prıstup k pravu

• Rakousky pozitivismus

– Obdoba francouzskeho, zasadnı dılo – ABGB (1811)– Podstatne mensı vyznam nez francouzska skola

• Nemecky pozitivismus

– Stavı na recepci rımskeho prava – Nemci se povazovali za dedice Rıma– Historickopravnı skola:– 1. pol. 19. stol. – doba sebeuvedomovanı si nemeckeho naroda, touha po sjedncenı– Hlavnı predstavitel – Friedrich Carl von Savigny

∗ Dılo: Pravnicke ucenı o metode, Dejiny rımskeho prava ve stredoveku . . .∗ Zavislost prava na narodu, tvurce prava ”duch naroda“ (projevuje se v pravu, jazyce, obycejıch a

statu naroda)∗ Pravo = produkt historickeho vyvoje∗ Odpor ke kodifikacım – nahradit je chce pojmovym aparatem∗ Savigny rozlisuje:

1. obycejove pravo – bezprostrednı projev pravnıho vedomı naroda2. vedecke pravo – vysledek cinnosti pravnı vedy

∗ Zakonodarstvı a kodifikace – zachycenı zasad, ktere vznikly historickym vyvojem naroda∗ Savigny je autorem klasicke teorie interpretace prava –jeho klasifikace pravnıch metod je stale

pouzıvana– Vlastnı pravnı pozitivismus v Nemecku:

∗ Karl Magnus Bergbohm – dılo Pravnı veda a pravnı filosofie

10

1.5. PRAVNI NORMATIVITA; OBECNE A SPECIFICKE ATRIBUTY PRAVNICH NOREMKAPITOLA 1. OTAZKY

· Z pravnı vedy vylucuje hodnotıcı uvahy∗ Rozvoj pozitivisticke teorie pravnıho statu – stat = vylucny tvurce prava, pravem je sam vazan, ale

pravnı normy muze predepsanym zpusobem menit = formalnı pojetı pravnıho statu∗ Georg Jellinek – dılo Vseobecna statoveda, System subjektivnıch verejnych prav

· pojem normativnı sıla fakticity = co jest, ma byt· Pravnı normy = normy vnejsıho chovanı mezi lidmi, normy pochazejıcı od uznane vnejsı autority,

jejichz zavaznost je zarucena vnejsı mocı· Vztah mezi pravem a moralkou – pravo je minimem moralky· Teorie pravnıho statu – stat musı byt vazan pravem

∗ Rudolf von Jhering – dılo Duch rımskeho prava, Ucel v pravu· Pravo = zaruka zivotnıch podmınek spolecnosti, zalozena na donucovacı moci statu· Tvurce sociologickeho pravnıho pozitivismu

• Anglicky pozitivismus

– 3 etapy1. Empiricky pozitivismus – Blackstone2. Analyticky pravnı pozitivismus – Bentham, Austin3. Nastupci Austina

– Jeremy Bentham∗ Zakladatel analytickeho smeru∗ Pravo = projev vule suverennıho vladce∗ Podstatou prava – pravnı imperativ – prıkaz, zakaz – dovolenı urc. chovanı, dovolenı opaku chovanı∗ Motivacnı sıla imperativu – odmeny a tresty∗ Princip uzitecnosti (utilitarity) – pravo je rozumne tehdy, kdyz je uzitecne, uzitecne je tehdy, kdyz

dosahuje urcite cıle – bezpecnost, hojnost, rovnost. . .– John Austin

∗ Delı pravo na 3 skupiny:1. bozske pravo – urcene lidem od Boha2. vrchnostenska pravidla3. prava pozitivnı moralky – nevyplyvajı z politicke vrchnosti

∗ Pravnı veda studuje pouze vrchnostenska pravidla∗ Pravo stojı na rozkazu, povinnosti, suverennı moci a sankci∗ Jurisprudence neuvazuje nad tım, jestli je pravo dobre - Zavazuje i pravo, ktere je v rozporu s

bozskym pravem∗ 2 skupiny rozkazu:

1. Law, rules – zavazujı k urc. chovanı obecne2. Particular commands – zavazujı k urc. chovanı individualne – nepatrı do prava

Pravnı normativismus7

• Dnes prevlada nazor, ze jde o pokracovanı a dovrsenı pozitivismu• Snaha definovat pravo bez hodnotovych predpokladu,• Zkouma jake pravo je, ne jake ma byt – oddelenı sveta ”metı“ (sollen) a bytı (sein)• Predchudci normativismu – Kant – rozlisenı metı a bytı; novokantovci – Stammler• Vıdenska skola – Kelsen, Merkl, Verdross• Brnenska skola – Weyr, Sedlacek, Englis• Hans Kelsen – dılo: Ryzı pravnı veda, Vseobecna teorie norem

– 2 aspekty prava – staticky = soubor platnych norem, dynamicky = tvorba a aplikace prava– Pyramida norem (subordinace norem):

1. Konstituce, ustava2. Obecne normy a obyceje3. Individualnı soudnı rozhodnutı, rozhodnutı administrativnıch organu∗ Mezinarodnı pravo stojı nad pravem vnitrostatnım

* Ales Gerloch – Teorie prava (5. vydanı) ; * tabulka – teorka statnice (pro rok 2009) od Dianky (vakobobri)

11

1.5. PRAVNI NORMATIVITA; OBECNE A SPECIFICKE ATRIBUTY PRAVNICH NOREMKAPITOLA 1. OTAZKY

1.5. Pravnı normativita; obecne a specificke atributy pravnıchnorem

Pravnı normy8

• obecne zavazna pravidla lidskeho chovanı, stanovena (nebo uznana) statem (popr. mezinarodnım spolecenstvımstatu) a vynucovana statnı mocı, resp. od statu odvozenou verejnou mocı (popr. mocı mezinarodnıch institucı)

• je to druh norem, ve spolecnosti je rada norem X pravnı jsou asi tım nejdulezitejsım normativnım systemem,vztah prava a ostatnıch norm. systemu se vyvıjı/jel, v modernı spolecnosti se snizuje rozsah pusobenı urcitychmimopravnıch systemu, napr. sekularizace prava (v zapadnım svete se pravo oddelilo od cırkve), s tım pracujeiusnaturalismus, dnes se pravnı, moralnı a nabozenske normy odlisujı (nespadajı pod jeden system, ale jsouzde podobne rysy)

• rozlisujeme normy:– s hodnotovym vyznamem – pravo, moralka, nabozenske normy; zakladem normativnı regulace je zhod-

nocenı urcite potreby (vysledkem je hodnota), hodnota ma jak objektivnı stranku (potrebnost), taksubjektivnı (ocenenı urcite potreby), hodnota muze byt materialnı (voda) nebo duchovnı (svoboda),vztah mezi potrebou a hodnotou je neprımo umerny, z hodnot pak vychazejı ideje (abstraktnı pojmy)

– ”technickeho“ charakteru – pravopisna pravidla, hernı a sportovnı pravidla, upravujı technicke nalezitosti,postupy atd.

• pravo je univerzalnım normativnım systemem (muze do sebe zahrnout i jine normativnı systemy), zıskajı-linepravnı normy statem stanovenou formu pramene prava → stavajı se pravnımi normami

• jednotliva pravnı norma nemuze byt pochopena izolovane→ smysl nabyva az jako cast systemu prava• pravnı norma reguluje urcite vztahy ve spolecnosti, je zavazna → stanovı subjektum prava a povinnosti (jak

se majı chovat), nenı zcela totozna s textem pravnıho predpisu (napr. jedna pravnı norma muze byt obsazenave vıce ustanovenıch zakona)

Obecne znaky (spolecne s ostatnımi normami)9

• Preskriptivnı charakter (regulativnı, to, co ma byt) → kazda norma reguluje chovanı adresatu (podstatounormativnosti je regulativnı charakter podle predstav normotvurce, ci byla vytvorena spontanne), pusobı dobudoucnosti

– opakem je deskriptivnı charakter jinych jevu (napr. vyroku, ktere stanovujı, ze neco je/bylo)– tento charakter je urcen skutecnym vyznamem jazykoveho vyrazu (nerozhoduje jeho forma), napr. usta-

novenı Ustavy CR ”hlavnım mestem CR je Praha“ ma deskriptivnı formu, presto ma normativnı cha-rakter (spravne formulacne ma byt, ze se Praha stanovuje hl. mestem CR /prikazuje se, ze hl. mestemma byt Praha)

– zpusoby regulace nazyvame mody = modality normativnosti, kterymi lze ovlivnovat chovanı adresatu,rozdelujeme je na:1. objektivnı mody (z hlediska normotvurce):

∗ prıkaz (co musı byt)∗ zakaz (co nesmı byt)∗ dovolenı (co smı byt) urciteho chovanı – slaba modalita

2. subjektivnı mody (z hlediska adresata normy):∗ opravnenı – moznost subjektu chovat se urcitym zpusobem∗ povinnosti – nutnost chovat se stanovenym zpusobem∗ predmetem subjekt. prav a povinnostı je vzdy nejake chovanı

• z prıkazu a zakazu (= silne modality) plyne povinnost urciteho chovanı → nutnost chovat se urcitym zpusobempod hrozbou sankce (norma prikazujıcı/zakazujıcı bez uvedenych sankcı by byla imperfektnı)

• z dovolenı (= slaba modalita) plyne opravnenı → moznost chovat se zpusobem, ktery je tou normou vymezen(z objektivnıho prava vyplyvajı prava subjektivnı), nenı spojeno se sankcı, zakonne dovolenı je pravnı dovolenı,nektere veci jsou dovoleny pravnı normou, ale nemusı byt dovoleny etickou normou apod.

• prıkaz a zakaz se vzajemne vylucujı → neslucitelnost normativnıch modalit X jsou vsak vzajemne zamenitelnenegacı pozadovaneho chovanı (zakazuje se krast = prikazuje se nekrast)

• prıkaz smeruje k aktivnımu = komisivnımu chovanı (konat, facere), ze zakazu plyne povinnost nekonat (nonfacere) ci neco strpet → pasivnı = omisivnı chovanı (lze pouzıvat pouze prıkazy nebo pouze zakazy pri uzitınegace)

12

1.5. PRAVNI NORMATIVITA; OBECNE A SPECIFICKE ATRIBUTY PRAVNICH NOREMKAPITOLA 1. OTAZKY

• pro tradicnı systemy jsou typicke prıkazy (Desatero prikazanı), v modernıch statech se uzıva hlavne zakaz• klıcovou modalitou jsou dnes pro modernı systemy zakazy (prıkazy prevedeny na zakazy) a dovolenı → je

dovoleno jen to, co je prikazano, NEBO je zakazano jen to, co nenı dovoleno• logicky ctverec modalit – vedle prıkazu, zakazu a dovolenı je jeste nedovolenı, existujı vztahy mezi jednotlivymi

objektivnımi mody, bud’ je to jednostranna implikace → z prıkazu plyne dovolenı, ze zakazu zas nedovolenı;nebo kontravalence (vzajemna neslucitelnost, napr. prıkaz urciteho chovanı je neslucitelny s nedovolenım tehozchovanı)

•• 2 zasady (politicko-pravnı vymezenı regulace):

– Zasada legalnı licence (= zakonneho dovolenı)∗ pravne je dovoleno vse, co pravo nezakazuje – prostor svobody (vychazı se z toho, ze jedinec si

uvedomuje, ze jeho svoboda je omezena svobodou druhych a verejnym zajmem) → z mlcenı zakonalze vyvodit dovolenı

∗ predpoklada se, ze bude jen minimum zakazu !!∗ stacı jedina modalita – modalita zakazu (z toho plyne implicitnı dovolenı, takze muze jıt i o chovanı

praeter legem, nesmı byt vsak contra legem)∗ klıcova pro soukrome pravo∗ v CR je ustavnı zasadou

– Zasada enumerativnosti verejnopravnıch pretenzı (pozadavku)∗ je dovoleno jen to, co je vyslovne stanoveno∗ enumerativnı = uplny vycet∗ pretenze = moznost zasahovat∗ je stanovena uplna mıra zasahovanı statu∗ zakladnı je zde modalita prıkazu a explicitnıho dovolenı (povolenı – je zadoucım chovanım, proto se

povoluje, casto omezeno doprovodnymi zakazy – napr. volit do Parlamentu CR muze kazdy, kdo jeobcanem CR starsım 18 let vcetne)

∗ prostor svobody mozno vyplnit autonomnı tvorbou (napr. uzavıranı smluv)∗ prostor svobody dan moznostı – nemusıme vyvıjet jakoukoliv dalsı aktivitu∗ trojı charakter:

1. vymezenı druhu organu verejne moci a jeho pusobnosti (stanoven rozsah a pusobnost)2. vymezenı procesnı pusobnosti (jake zajmy hajı)3. rozhodovanı nikoli volnou uvahou, nybrz vazano hmotnym pravem

∗ zvlastnı je normativnı system teologicky (podstatou jsou prıkazy, NE zakazy) – Desatero prikazanı(existuje zakladnı bozı autorita, ktera prikazuje i zakazuje urcite chovanı) ⇒ zakladem jsou povin-nosti (proto prikazanı)

Specificke rysy pravnıch norem10

• temi se odlisujı od ostatnıch normativnıch systemu• pravnı normy nejsou zcela shodne s jednotlivymi ustanovenımi zakona ci jinych pramenu prava• jejich atributy:

1. Obecnost (vs. jedinecnost)– pravo platı zasadne pro vsechny subjekty na uzemı statu– tykajı se druhove urcenych subjektu (prıpadu) – nemajı subjektivnı charakter → opravnenı, povin-

nosti a sankce jsou stanoveny tez obecne (ne ad hoc!!)– zasady rovnosti pred zakonem, pravnı norma by se nemela tykat jedinecneho prıpadu, upravovat

rovnost urciteho subjektu– teprve aplikacı normy na konkretnı prıpad se dosahuje jedinecnosti (rozsudkem soudu, smlouvou),

v zakonıku prace je upravena druhove pracovnı smlouva, koho se tyka, jak ji lze uzavrıt → obecnepravidlo, ktere je pote aplikovano na mnohe prıpady

13

1.5. PRAVNI NORMATIVITA; OBECNE A SPECIFICKE ATRIBUTY PRAVNICH NOREMKAPITOLA 1. OTAZKY

– usnesenı Ustavnıho soudu CR c. 318/2009 Sb. → pravnı normy nesmı byt jedinecne, slo o zrusenıpredcasnych voleb (zrusen navrh na zkracenı pateho volebnıho obdobı PS), jde jen o konkretnı normu

– vymezenı okruhu subjektu danych norem se ruznı → normy se mohou tykat kazdeho, nejcasteji jevsak okruh specifikovan, napr. obcane, norma muze upravovat pravomoce jedinecne osoby, napr.prezidenta, presto tato norma jedinecna nenı, protoze takove upravy jeho pravomocı jsou platne provsechny prezidenty

2. Formalnı urcitost– stat uznava normy v urcite pravnı forme, touto formou se rozumı pramen prava– pravnı norma je takova norma, ktera je vyjadrena ve formalnım pramenu prava (statem uznanem),

napr. v zakone, pravnım precedentu– jde o urcenı, co je pravnı normou a co uz nikoliv, z pramenu prava poznavame pravnı pravidla

3. Specificka zavaznost– je-li norma vyjadrena jako pravnı, je zavazna pro vsechny typove urcene prıpady → pravnı norma

je zavazne pravidlo chovanı (stanovuje opravnenı a povinnosti)– pravidlo vzdy musı byt zavazne, kazda norma, ktera je tımto pravidlem, je zavazna– tato zavaznost je odlisna, autonomnı pravidla – clovek si je vytvarı sam, napr. obycej, odsouzenı

verejnym mınenım x heteronomnı pravidlo – vytvoreno mimo vuli adresata (statem, ci statemuznano), spojenı pravnıch norem se statem jakozto univerzalnı spolecensko-pravnı institucı a au-toritou

– kvazi normy – soucasti pr. radu, ktere zavazne nestanovı prava a povinnosti, napr. doporucujıcınormy

4. Specificka vynutitelnost– spojena se statnımi institucemi (soudy, spravnı urady, policie, ty majı za ukol sancionovanı, resp.

zabezpecenı vynucenı pr. normy), pokud norma stanovı povinnost, tak ma stanovit i sankci pro jejınedodrzenı (jinak se jedna o imperfektnı normu, nenı-li sankce a. implicitnı ci vyjadrena v jinem pr.predpisu nebo b. sice explicitnı je, ale je obtızne pouzitelna), pokud stat normu uzna, mel by tezzajistit jejı vynucenı

– sankce dane statem → nejen vnejsı donucenı (X u nas vsak mala mıra interiorizace prava)– pravo je tedy nastrojem donucenı, tj. hrozby nasilı (az pouzitı samotneho nasilı)– donucenı se v pravnım state uplatnuje az v prıpade porusenı prava, podmınky a zpusob donucenı

majı byt stanoveny pravnımi normami → princip zakonnosti

Metanormativnı casti11

• nenormativnı formy nemajı byt v normativnım systemu, jsou cizorodym prvkem, pokud se objevujı, musı mıtpresne dany ucel (vazba na normy)

• existujı druhotne, nemajı normativnı charakter

– preambule = slavnostnı uvozujıcı ustanovenı pr. predpisu – spolecensko-politicke prohlasenı (nemanormativnı charakter), vyjadruje cıle dokumentu (a zaklad. ideje), muze byt vyuzita pri interpretacivlastnıho normativnıho textu (vysvetluje umysl zakonodarce), nezalezı na jejım umıstenı (nad ci vlevood zakona, ci pod zakonem jako jeho soucast)

– definice = vymezenı urcitych pojmu – legalnı definice jsou druhem definic, ktere jsou vyjadreny vzakone, samy o sobe nejsou normou (nemajı preskriptivnı charakter), rada pojmu ma neurcity vyznama definice slouzı k jejich objasnenı (vytvarı je pravnı veda) → zıskavajı sekundarne normativnı vyznampri pouzitı v urcite pravnı norme (az tehdy jsou s nimi spojeny pravnı dusledky)∗ patrı sem i explikace = vycty urcitych znaku zakonnych pojmu, vyklad∗ dale i vymezenı pr. pojmu soudy (US, Nejvyssım soudem)

– odkazy = legislativnı zkratky (druh taxativnı zkratky) – zakon souvisı s jinymi prameny prava a nor-motvurce na ne chce odkazat (pomoc pri orientaci) → samy o sobe nemajı normativnı vyznam, a to anizprostredkovane, odkazujı na ustanovenı v textu pravnıho predpisu ci pod carou

– pravnı principy = vudcı zasady (spolu s pr. normami spadajı pod platne objektivnı pravo), na nichzstojı pravnı system → majı preskriptivnı charakter (lze vyvodit zaver, ze jsou to pouze specificke pravnınormy), ale tez deskriptivnı → odlisujı se od pravnıch norem:∗ jsou abstraktnejsı a obecnejsı nez PN – neplynou z nich konkretnı prava a povinnosti pro finalnı

recipienty, * stanovujı nejobecnejsı pravnı postupy, kterymi se normy (a jejich aplikace) rıdı, jsouzavazne pro normotvurce → vychodiska celeho normativnıho systemu (jsou to tzv. obecne regulativnıideje), majı tedy interpretacnı a aplikacnı vyznam → temito principy argumentujı soudy i jineorgany pri resenı komplikovanych pr. prıpadu (hlavne US, posuzuje se konzistentnost pr. upravy s

14

1.6. STRUKTURA PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

pr. principy), existujı i principy mezinarodnıho a evropskeho prava (vylozeny judikaturou mezinar.soudu, Mezinarodnım soudnım dvorem, Evropskym soudem pro lidska prava, Evropskym soudnımdvorem a Soudem prvnıho stupne)

∗ mohou mıt kontradiktornı charakter → vzajemne se nevylucujı, a tak mohou pusobit i proti sobe(X norma nemuze soucasne neco prikazovat i zakazovat), vyvazujı se a pomerujı mezi sebou → tzv.metoda vyvazovanı (relativnı preference jednoho principu pred druhym pro dany prıpad), popr.metoda specifikace (omezenı platnosti principu pro urcite prıpady, casto totiz principy srovnavajıruzne hodnoty, coz pro tyto prıpady nenı vhodne)

∗ rozlisujeme tradicnı principy (pr. nenı soudce bez zalobce, smlouvy je nutno dodrzovat) a prin-cipy modernıho prava (pr. neznalost zakona neomlouva, zasada legalnı licence), dalsı clenenı je nauniverzalnı principy a principy platne jen v urcitych pravnıch odvetvıch (v trestnım pravu zasadapresumpce neviny, nenı trestu/viny bez zakona), pote na hmotnepravnı (zasada legalnı licence) aprocesnepravnı principy (nikdo nesmı byt soudcem ve vlastnı veci)

• nakolik se vsak majı vyskytovat v normativnım systemu tyto casti ?? → chybne je nadmerne uzıvanı definic,odkazu (matoucı), principu (jadro je ve vlastnıch pramenech, NE v principech), nedobre jsou hodnotıcı vety(nemajı regulativnı charakter), axiologicky charakter ma zustat v pozadı → nepovazujeme je za pravo, pokudnejsou spojeny s urcitymi zakazy ci prıkazy (napr. ”nekdo se zaslouzil o stat“ nema normativnı vyznam Xje-li dodano, ze to ma byt nekde vytesano, stava se to prıkazem, a tudız normou)

Jine formy jazykovych vyrazu (nez norma)12

• deonticka logika = logika normativnıch vet - pracuje s myslenkovymi vytvory, ktere nejsou vypoved’mi, aleobsahujı vyzvy k urcitemu chovanı, uvadejı, jake zpusoby chovanı jsou prıpustne a jake ne; studuje vztahy mezijazykovymi vyrazy vyjadrujıcımi prıkazy, zakazy a povolenı, od ostatnıch obecnych idejı lze normy (normativnıvety) odlisit jazykovym zpusobem vyjadrenı jejich vyznamu, za pomocı formulacı smı byt, je dovoleno, mabyt atd.

• vyrok – je opakem norem, muze byt pravdivy ci nepravdivy, norma tento charakter nema (nelze rıci, jestlije pravdiva), ptame se, jestli je platna ci ne, napr. v prostorach fakulty se nekourı – vyrok X v prostorachfakulty je zakazano/se nesmı kourit – norma; vyrok o norme – vyrok je pravda, ze platı norma ta a ta, napr.je pravda, ze je zakazano kourit v prostorach fakulty

• idea – neplynou z nı konkretnı opravnenı a povinnosti, majı abstraktnı povahu, vychazı z hodnot (hodnota= hodnocenı urcite potreby, muze byt materialnı, ci duchovnı), napr. je zadoucı, aby se v prostorach fakultynekourilo

• hodnotıcı veta – s hodnocenım nespojena zadna sankce, proto by se musela pojit s normou, zakon je nositelempravnıch norem, pokud je neobsahuje, vytvarı klamavy dojem, ze bude cosi vyzadovat (hodnoty majı velkouroli, ale relativizujı tvrzenı), pokud je vybavena sankcı, muze se dostat az do rozporu s ustavnım pravem statu(pokud obsahuje ony hodnotıcı vety), napr. je spravne, ze je zakazano kourit v prostorach fakulty, Zakon ozasluhach 1930 – ”TGM se zaslouzil o stat“, tato hodnotıcı veta se stala soucastı normy, pote inspirace prodruhy zakon, ale ani v jednom prıpade tato veta nedava povinnost nemoci tvrdit opak

•

* ucebnice A. Gerlocha 4. vydanı (str. 28 – 38); * ucebnice J. Boguszaka, J. Capka a A. Gerlocha (str. 26 - 9,82, 103 - 7); * prednaska (tusım tretı v poradı); * otazka z minulych let, zpracovana Hankou V.

1.6. Struktura pravnıch norem

• trichotomicka (podmınena veta): hypoteza-dispozice-sankce (sankce nastava v prıpade nedodrzenı dispozice)• tetrachomicka o dvou castech: hypoteza-dispozice, nedodrzenı dispozice-sankce

hypoteza13

• podmınky realizace normy• podm. za nichz nastane dispozice poprıpade sankce• podm. kt. musı nastat, aby norma pusobila a mohla se uplatnit na jednotlive prıpady• napr. okruh adresatu, casova pusobnost, . . .

15

1.6. STRUKTURA PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

dispozice14

• vlastnı pravidlo chovanı• jadro normy- nemuze u normy absentovat!• jednotlive zadoucı modality chovanı, tj. z hlediska normotvurce prıkaz, zakaz, dovolenı a z hlediska adresata

opravnenı a povinnost

sankce15

• ujma za porusenı pravnıch povinnostı stanovenych v dispozici pravnı normy• imperfektnı norma= norma bez sankce• druhy sankcı:

– absolutne urcite- stanoven druh trestu i jeho vyse– relativne urcite- stanoven druh trest a jeho vyse v urcitem rozmezı– neurcite- nestanoven ani druh trestu, ani jeho vyse

Normy kondicialnı a klasifikace jejich strukturalnıch elementu16

• normy s klasickou trichotomickou strukturou = kondicionalnı

1. mıra abstraktnosti formulace strukturalnıch castı pravnı normy

• relativne abstraktnı formulace hypotezy, dispozice, sankce– vetsı prostor pro uvazenı soudu a dalsıch organu verejne moci aplikujıcıch normy– nemuze byt prılis siroka ci vubec zcela vagnı, (kde je pravo neurcite, tam nenı prava)

zakon c. 99/1963 Sb., obcansky soudnı rad, ve zneni pozdejsıch predpisuVyloucenı soudcu §14(1) Soudci jsou vylouceni z projednavanı a rozhodovanı veci, jestlize se zretelem na jejich pomer k veci, k

ucastnıkum nebo k jejich zastupcum lze mıt pochybnost o jejich nepodjatosti.

– relativne konkretnı formulace hypotezy, dispozice, sankce∗ nevytvarı prostor pro uvazenı pri aplikaci∗ vyssı mıra pravnı jistoty pro adresaty norem

vyhlaska MVc. 25/1998 Sb. o vnejsım oznacenı policie a prokazovanı prıslusnostı k policii§2 Zpusob vnejsıho oznacenı policistu(1) Policiste, kterı nosı sluzebnı stejnokroj 92, jsou na rukave stejnokroje oznaceni rukavovym znakem policie,

ktery tvorı velky statnı znak Ceske republiky se slovem ” POLICIE v bılem oramovanı na podklade tmavomodrebarvy, (dale jen ” rukavovy znak). Vzor rukavoveho znaku je vyobrazen v prıloze c. l obr. 1.

1. kumulativnost nebo alternativnost formulace strukturalnıch castı pravnı normy

• kumulativnı charakter formulace hypotezy, dispozice a sankce– musı byt splneny vsechny podmınky, splneny vsechny povinnosti, vyuzita vsechna opravnenı nebo

udeleny vsechny sankce– spojka ”a a obdobne, napr., jakoz i, ”i, ”rovnez ve vyznamu slucovacım

zakon c. 140/1961 Sb., trestnı zakon, ve znenı pozdejsıch predpisu§32(1) Jestlize pachatel spachal trestny cin ve stavu zmensene prıcetnosti, ktery si, a to ani z nedbalosti, neprivodil

vlivem navykove latky, prihledne soud k teto okolnosti pri stanovenı druhu trestu a jeho vymery.

– alternativnı charakter hypotezy, dispozice, sankce∗ stacı, aby byla splnena i jen jedna povinnost, vyuzito i jen jedno z opravnenı, ulozena jedna ze sankcı∗ spojka ”neboa obdobne (”anebo)

zakon c. 40/1964 Sb., obcansky zakonık, ve znenı pozdejsıch predpisuDrzba §129(1) Drzitelem je ten, kdo s vecı naklada jako s vlastnı nebo kdo vykonava pravo pro sebe.

16

1.7. DRUHY HYPOTEZ, DISPOZIC A SANKCI PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

1. uplnosti ci neuplnosti vymezenı hypotezy, dispozice, sankce

• taxativnı vycet– uplny, uzavreny vycet– nelze prihlednout k jinym nez uvedenym podmınkam, nelze ukladat jine nez uvedene sankce– vycet pravnıch povinnostı a sankcı, taxativnı musı byt vymezenı pusobnosti organu verejne moci

zakon c. 111/1998 Sb., o vysokych skolach, ve znenı pozdejsıch predpisu§25 Organy fakulty(1) Samospravnymi akademickymi organy fakulty jsou a) akademicky senat fakulty, b) dekan, c) vedecka rada

fakulty, d) disciplinarnı komise fakulty. (2) Dalsım organem fakulty je tajemnık.

– demonstrativnı vycet∗ prıkladny vycet∗ prostor pro uvazenı pro soudy a dalsı organy verejne moci aplikujıcı pravnı normy∗ obraty typu ”zejmena, ”naprıklad, ”jine okolnosti”∗ v recentnım pravnım state nelze demonstrativne stanovit pravnı povinnosti a sankce za jejich ne-

dodrzenı

zakon c. 199/1994 Sb., o zadavanı verejnych zakazek, ve znenı pozdejsıch predpisu§2f Dalsı predpoklady pro plnenı verejne zakazky(1) Dalsımi predpoklady pro plnenı verejne zakazky jsou naprıklad: a) technicke a materialnı vybavenı k

plnenı verejne zakazky, b) pocet zamestnancu odbornych profesı rozhodnych pro plnenı verejne zakazky, c) prehledvyznamnych zakazek uskutecnenych uchazecem v poslednıch letech s uvedenım objednatele, poprıpade kupujıcıho,mısta a doby plnenı.

uvedena tri hlediska lze kombinovat* GERLOCH, Ales.Teorie prava.5.vyd.Plzen:Ales Cenek,2009, s.36-47

1.7. Druhy hypotez, dispozic a sankcı pravnıch norem

• klasifikaci strukturalnıch elementu kondicionalnıch pravnıch norem lze provest podle trı kriteriı:

Mıra abstraktnosti formulace17

• relativne abstraktnı hypotezy, dispozice, sankce

– zakonodarce jimi vytvarı vetsı prostor pro uvazenı soudu a dalsıch organu aplikujıcıch pravo– vyhodny pri vyssı variabilite prıpadu; pruznejsı - zmenı-li se socialnı realita, konkretnı pravo se muze

stat mrtvym– v modernım demokratickem pravu by se nemely vyskytovat abstraktnı sankce typu ”soud potresta dle

uvazenı“ - platı zasada Ubi ius incertum, ibi ius nullum (kde je pravo neurcite, tam nenı prava)

– pr.:

• relativne konkretnı hypotezy, dispozice, sankce

– formulace je velmi konkretnı, obsahuje napr. cıslovky– nevytvarı prostor pro uvazenı pri aplikaci– vyssı mıra pravnı jistoty pro adresaty norem

17

1.7. DRUHY HYPOTEZ, DISPOZIC A SANKCI PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

– pr.:

Kumulativnost nebo alternativnost formulace (vlastnı konstrukce)18

• kumulativnı charakter formulace hypotezy, dispozice, sankce

– konstruovany jako konjunkce podmınek - musı byt splneny vsechny podmınky nebo povinnosti, vyuzitavsechna opravnenı nebo udeleny vsechny sankce

– pouzıvajı se spojky ”a“, ”jakoz i“, ”i“, ”rovnez“ ve vyznamu slucovacım

– pr.:

• alternativnı charakter formulace hypotezy, dispozice, sankce

– konstruovany jako disjunkce podmınek– stacı splnit alespon jednu podmınku– pouzıva se spojka ”nebo“ a obdobne (”anebo“)

– pr.:

Uplnost ci neuplnost vymezenı (vyctu) hypotezy, dispozice, sankce19

• taxativnı vycet (uplny, uzavreny)

– nelze prihlednout k jinym nez uvedenym podmınkam, nelze ukladat jine nez uvedene sankce,. . .– dulezity pro vycet pravnıch povinnostı, sankcı nebo vymezenı pusobnosti organu verejne moci (kompe-

tencnı normy)

18

1.8. KLASIFIKACE PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

– pr.:

• demonstrativnı vycet (prıkladny)

– vytvarı prostor pro uvazenı pro soudy a dalsı organy verejne moci aplikujıcı pravnı normy– casto pouzıvane zakonodarcem u hypotez, kdy organ aplikujıcı pravo muze prihlednout i k jinym podmınkam,

resp. okolnostem, nez jsou uvedeny v zakone– v modernım pravnım state nelze demonstrativne stanovit pravnı povinnosti a sankce– pouzıvajı se obraty typu ”zejmena“, ”naprıklad“, ”jine okolnosti“

– pr.:

* Gerloch A.: Teorie prava (4. upr. vyd.), 200 str. 39 - 50; * vlastnı vypisky ze seminare Teorie prava I. doc.Marsalka

1.8. Klasifikace pravnıch norem

Kriterium pravnı sıly20

• Pravnı sıla – vlastnost, ktera spocıva v relevanci vztahu mezi normami, coz odpovıda jejich postavenı vhierarchii norem – jedna se o delenı dle pramenu prava

• Normy z tohoto hlediska delıme na: ustavnı, zakonne a podzakonne, pricemz platı, ze norma nizsı pravnı sılynesmı odporovat norme vyssı pravnı sıly a norma muze byt menena nebo rusena pouze normou stejne nebovyssı pravnı sıly

• Normami vsech stupnu jsou vazany vsechny fyzicke a pravnicke osoby a organy verejne spravy. Zakonnyminormami a normami vyssı pravnı sıly jsou vazany soudy, ktere mohou samy rozhodovat o tom, zda jsoupodzakonne normy v souladu s normami zakonnymi. Zakonodarce se rıdı zakonnymi a normami vyssı pravnısıly, zakonne normy muze sam menit a rusit.

• Ustavnı uroven predstavuje zaklad pravnımu radu a ustavnı normy jsou zavazne pro vsechny subjekty. US jevazan pouze ustavnımi normami a prameny prava, ktere jsou na stejne urovni. Nalezy US majı sılu zakona.US smı, pokud je to ustavou dovoleno, rusit zakony nebo podzakonne predpisy – postavenı negativnıhozakonodarce.

• Ustavnı normy jsou prijımany ustavodarcem, a mohou se lisit dle mıry rigidity.

19

1.9. PUSOBNOST PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

Kriterium povahy regulativnıho pusobenı normy21

• Normy s klasickou strukturou

– Pravnı normy zavazujıcı a opravnujıcı∗ Opravnujıcı – stanovı vyslovne pouze opravnenı∗ Zavazujıcı – explicitne stanovı pouze povinnosti (ve forme prıkazu ci zakazu), implicitne z nich lze

vyvodit odpovıdajıcı opravnenı nebo povinnost jineho subjektu– Pravnı normy dispozitivnı a kogentnı (kategoricke)

∗ Pro kogentnı normy je typicka oblast verejneho prava, vcetne prava procesnıho, v pravu soukromemstanovı limity smluvnı autonomie ucastnıku soukromopravnıch vztahu

∗ Dispozitivnı – normy bud’ vubec nestanovı vlastnı pravidlo chovanı, nebo je stanovı jen subsidiarne anechavajı na adresatech, aby si je stanovili sami, jestlize tak neucinı, tak se uzije pravidlo stanovenev norme

∗ Kogentnı – imperativne stanovı pravidlo chovanı, prava a povinnosti, neponechavajı prostor pro vuliadresata

• Zvlastnı normy

– Najdeme mezi nimi normy, ktere nemajı klasickou trichotomickou (tetrachomickou) strukturu, tj. kondi-cionalnı povahu

– Blanketove normy∗ Neobsahuje vlastnı pravidlo chovanı, nybrz ve sve dispozici zmocnuje prıslusny statnı organ nebo

nestatnı organ verejne moci k vydanı provadecıho predpisu, kde bude teprve stanovena vlastnı nor-mativnı uprava

∗ Zmocnenı probıha v relaci ustavnı zakon – zakon nebo zakon – odvozeny podzakonny pravnı predpis,zakon – pravnı predpis (resp. i vnitrnı predpis) samostatne instituce (napr. krajske zastupitelstvo)

∗ Na jejich zaklade probıhajı extenze exekutivy do legislativy∗ Odvozene podzakonne predpisy lze vyplnit pouze jednanım secundum et intra legem (na zaklade a

v mezıch zakona)– Koliznı normy

∗ Tvorı napln mezinarodnıho prava soukromeho a stanovı hranicnı ukazatele, jimiz jsou urceny normy,podle nichz se resı soukromopravnı vztahy s cizım prvkem

∗ Soucastı vnitrostatnıho pravnıho radu, ale casto odkazujı na pravnı rad jineho statu∗ V poslednıch desetiletıch jsou nahrazovany prımymi normami v dvoustrannych ci vıcestrannych

mezinarodnıch smlouvach– Kompetencnı normy

∗ Stanovı kompetence, tj. vymezujı rozsah pravomocı a pusobnosti organu verejne moci∗ Nalezneme je napr. v ustavach statu a v kompetencnıch zakonech

– Teleologicke normy∗ Nemajı klasickou logickou strukturu, necharakterizujı normativne zadoucı chovanı, pouze vytycujı

zadoucı cıle, aniz by normovaly zpusob, jak k cıli dospet∗ Vyznamnou roli hrajı v pravu Evropskych spolecenstvı (resp. EU) ve forme smernic, ktere stanovı,

jake cıle majı clenske staty dosahnout– Doporucujıcı normy

∗ Lze oznacit jako kvazinormy, nestanovı totiz zavazne pravidlo chovanı, ale jen doporucenı zadoucıhochovanı.

∗ Blızı se jim prıpady vzorovych stanov, ktere se pouzijı subsidiarne pro upravu pravnıch pomeruurcitych pravnickych osob, PO muze upravit pravnı pomery projevem sve vule v rozsahu zakonnychpodmınek, pricemz muze vyuzıt i urcita ustanovenı vzorovych stanov

* A. Gerloch, Teorie prava, 4. vydanı, str. 50 - 68

1.9. Pusobnost pravnıch norem

• Vymezenı rozsahu aplikace a realizace pravnı normy

Vecna pusobnost22

20

1.9. PUSOBNOST PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

• Tyka se skutkove charakteristiky prıpadu, ktere pravnı norma (jejich souhrn, tedy pravnı institut) upravuje.Je dana predmetem, na ktery pusobı (vecnou problematikou, ktera je normou upravena)

• Dle vecne pusobnosti normy delıme na

1. Obecne (s obecnou pusobnostı): vztahujı se na vetsı pocet stejnych prıpadu2. Specialnı (se zvlastnı pusobnostı): upravujı odlisne vecne shodnou problematiku

• Pro predpisy stejne pravnı sıly platı: specialnı norma ma prednost pred obecnou, pokud vsak v urcite proble-matice nenı zvlastnı uprava, pouzijeme pravnı normu obecnou (princip subsidiarity)

• Normativnı komplexy

1. Pravnı institut – nizsı komplex norem, ktere ve svem souhrnu upravujı jeden urcity druh spolecenskehovztahu

2. Pravnı odvetvı – vyssı komplex - soubor pravnıch norem upravujıcı souhrn souvisejıcıch spolecenskychvztahu

Prostorova pusobnost23

• Stanovenı rozsahu, v jakem se norma pouzije se zretelem k mıstu• Vychazı z teritorialnı pusobnosti organu verejne moci a rozlisujeme

1. Pravnı normy s celostatnı pusobnostı (napr. ve forme zakona)2. Lokalnı pravnı normy (napr. obecne zavazne vyhlasky obce)

• Soudobe pravo stojı na principu teritoriality, ktery platı primarne. Oproti nemu stojı princip personality.Podle principu teritoriality pusobı pravo na vsechny osoby na uzemı statu, pod jehoz jurisdikcı se nachazejı.

• Princip teritoriality je modifikovan principem personality napr.:

– u FO – institut statnıho obcanstvı, obcane se musı rıdit i za hranicemi statu pravnım radem svehodomovskeho statu, muze pritom dojıt ke kolizi s pravnım radem statu, na jehoz uzemı se nachazejı, cozresı jednak koliznı normy, nebo mezinarodnı smlouvy

– u PO – moznou dohodou na volbe soukromeho prava, to neplatı u verejneho prava (napr. placenı danı)

• mimo stat pusobı jeho pravo zejmena

– na obcana statu, ktery vycestoval za hranice statu– pri koliznı uprave– na zaklade mezinarodnı smlouvy– v oblasti trestnıho prava pri posuzovanı trestnosti cinu spachaneho v cizine za podmınek stanovenych

trestnım zakonem

Osobnı pusobnost24

• Zalozena na principu rovnosti pred zakonem a spocıva v druhovem vymezenı pravnıch subjektu v hypotezepravnı normy

• Dve oblasti1. Oblast zavaznosti pravnı normy pro cizı statnı prıslusnıky a pro vlastnı statnı obcany v cizine2. Vymezenı rozsahu subjektu v hypoteze pravnı normy (kriterium zde muze byt napr. statnı obcanstvı),

recentnı pravnı uprava vychazı ze zakazu diskriminace

• Radıme sem i problematiku imunity a exempce – jejich rozsah je dan predevsım postavenım osoby a je stanovenv normach mezinarodnıho, ale i vnitrostatnıho prava

• Typy imunity

– Absolutnı – hlava statu (prezident muze byt souzen pouze za velezradu), diplomatictı zastupci (diplomatmuze byt vyhosten jako persona non grata), clenove zakonodarneho sboru (nepostizitelnı za hlasovanı vkomore)

– Relativnı – clenove zakonodarneho sboru (moznost postihu je omezena na disciplinarnı odpovednost,trestnı stıhanı je mozne pouze se souhlasem komory), soudci US (obdobne upraveno jako u clenuzakonodarneho sboru)

• Exempce: vynetı z pusobnosti prıslusnych organu, v nekterych prıpadech muze rozhodnout o protipravnımjednanı jiny organ nez v obecnem rezimu

• Cizinci s cizineckym rezimem: majı vsechna prava a povinnosti s vyjimkou tech, ktera jsou priznana obcanumstatu na zaklade obcanstvı. Oproti obcanum zde mohou byt i urcita omezenı (napr. ve svobode pohybu).Cizincum s trvalym pobytem lze priznat i nektera, ktera majı jinak jen obcane statu.

21

1.10. RETROAKTIVNI PUSOBENI PRAVNICH NOREM KAPITOLA 1. OTAZKY

Casova pusobnost25

• Souvisı jednak s platnostı a ucinnostı pravnıho predpisu, jednak s moznostı retroaktivity a s otazkou inter-temporality pravnı normy (prechodnych ustanovenı pravnıho predpisu).

• Vymezuje dobu, po kterou pravnı norma existuje, tj. je soucastı pravnıho radu• Casova posloupnost vzniku pravnı normy: na pocatku stojı pravnı norma schvalena, platnou se stava okamzikem,

kdy byly v procesu novotvorby splneny vsechny povinne nalezitosti, zejmena byla vydana prıslusnym organemv mezıch jeho pravomocı a byla predepsanym zpusobem publikovana (jedna se o pozitivne pravnı kriteria plat-nosti normy)

• Historicky se objevily dve zakladnı formy publikace

1. Materialnı – historicky starsı forma, napr. ”vybubnovanı“ a seznamenı s obsahem2. Formalnı – zverejnenı v urednı sbırce ci jinym zakonem predpokladanym zpusobem

• Casova pusobnost normy se nekryje s platnostı pravnı normy. Platnost zacına vclenenım normy do pravnıhoradu (publikacı) a koncı jejım vyrazenım z pravnıho radu (vyslovnou derogacı). Casova pusobnost souvisı spouzıvanım normy na konkretnı prıpady, s jejı realizacı a aplikacı.

* Teorie prava, A. Gerloch, 4. vydanı, str. 68 - 73; * Teorie prava, J. Boguszak, J. Capek, A. Gerloch, 2. vydanı,str. 90 - 94

1.10. Retroaktivnı pusobenı pravnıch norem

Retroaktivita v pravu26

• neprıpustnost zpetne ucinnosti – zasada lex retro non agit (zakon nepusobı nazpet) – pripisuje se TheodesiuI.

• splyva s teorii tzv. nabytych prav (iura quaesita) nenı prıpustne, aby prava nekym podle zakona nabyta mubyla dodatecne a se zpetnou ucinnostı pozdejsım zakonem odnata

• ”nabyte pravo“ – jakkoli pravnı stav, ktery je nekomu ku prospechu• retroaktivita = zpetna ucinnost zakona nebo jineho pravnıho predpisu, resp. zpetna casova pusobnost pravnı

normy• zasadnım zpusobem zasahuje do pravnı jistoty (kterou by mely disponovat vsechny subjekty prava)• ma totiz za nasledek, ze v case, kdyz subjekt pravne relevantne kona, nemuze znat, jake pravnı dusledky jeho

chovanı vyvola podle budoucıho retroaktivnıho pravnıho predpisu retroaktivita tak ma za dusledek vysokouentropii (pravnı nejistotu) a je v rozporu s principem ochrany duvery obcana v pravo

• retroaktivita vsak muze vyplyvat z politicke nezbytnosti• problematika zpetne pusobnosti pravnı normy ma sve pravne-filozoficke i pravne-politicke aspekty• v CR nenı vyslovny zakaz retroaktivity pro vsechna pravnı odvetvı

– explicitne platı pouze pro trestnı pravo hmotne (LZPS cl. 40 odst. 6 + § 1 TZ), ale je zasadnımpozadavkem pravnı politiky a lze jej vyvodit z principu demokratickeho pravnıho statu (princip pravnıjistoty, princip ochrany nabytych prav)

– pripoustı se 2 vyjimky:1. kdyz je to ve prospech pravnıho subjektu (in favorem) – srov. LZPS cl. 40 odst. 62. v prıpade zavaznych zlocinu z hlediska mezinarodnıho prava

• vyjimecne ji pripoustı mezinarodnı smlouvy o lidskych pravech v prıpadech velmi zavazne trestne cinnosti,ktera by nebyla trestna podle vnitrostatnıho prava, ale byla by v rozporu s pravnımi normami a principymezinarodnıho prava, uznavanymi mezinarodnım spolecenstvım (napr. valecne zlociny, zlociny proti lidskosti,zlocin genocidia)

• srov. mezinarodnı smlouvy o lidskych pravech, napr. Mezinarodnı pakt o obcanskych a politickych pravech(120/1976 Sb.), Evropska umluva na ochranu zakladnıch prav a svobod (209/1992 Sb.)

• rozlisuji se dva druhy retroaktivity:

1. prava retroaktivita2. neprava retroaktivita

Prava retroaktivita27

• ucinnost pravnıho predpisu zacne drıve nez jeho platnost

22

1.11. PRAVNI PRINCIPY V SOUDOBEM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

• vytvorı se pravnı fikce, ze pravnı predpis byl ucinny uz v dobe, kdy jeste neexistoval• pozdejsıho zakona se pouzije i na prıpady (pravnı skutecnosti), ktere se staly jiz v minulosti• zpetne se menı pravnı pomery podle v soucasnosti platne a ucinne pravnı upravy se posuzuji pravnı vztahy,

pravnı skutecnosti i pravnı chovani a jednani, ktere se uskutecnily drıve nova uprava tedy menı pravnınasledky, ktere podle prava nastaly prede dnem jejı platnosti

Neprava retroaktivita28

• je dusledkem zmen v pravnım radu, souvisı s ochranou nabytych prav a s problematikou zasahu do techtoprav

• nejde o zpetnou casovou pusobnost v pravem slova smyslu• nezasahuje do minulosti, ale resı casovy stret dvou pravnıch norem• vznik a platnost pravnıch vztahu, pravnıch skutecnosti a pravnıho chovani podle ”starych“ norem• obsah pravnıch vztahu (tj. pravnı nasledky vznikle po ucinnosti noveho zakona) podle ”novych“ norem• pri zmene pravnı upravy musı byt vznik pravnıch vztahu posuzovan vzdy podle zakonu a jinych pramenu

prava, ucinnych v dobe jejich vzniku• rozsah techto pravnıch vztahu (tj. subjektivnıch prav a povinnosti) by vsak mel byt v zasade shodny pro

vsechny pravnı subjekty a musı se (s urcitymi vyjimkami) menit s ucinnosti novych zakonu a jinych pramenuprava

• z hlediska principu pravnı jistoty pravo zahrnuje i element predvıdatelnosti pravnı upravy• u neprave retroaktivity tedy jde o stret principu pravnı jistoty a principu rovnopravnosti (rovnosti pred

zakonem), resp. o vyvazovanı formalnı a materialnı spravedlnosti v pravu• pr.: vznik manzelstvı se posuzuje podle norem platnych v den uzavrenı manzelstvı, prava a povinnosti manzelu

jsou ovsem upravena platnym zakonem o rodine a obcanskym zakonıkem• prıklad retroaktivity

– zavedenı skolneho:∗ prava retroaktivita: skolne musı zaplatit vsichni, i kdyz jiz skolu davno absolvovali∗ neprava retroaktivita: skolne musı zaplatit vsichni, kterı jeste studujı ale jen za nastavajıcı obdobı

(ne za minulost)∗ bez retroaktivity: skolne musı zaplatit jen ti, kterı zahajı studium az po ucinnosti nove pravnı upravy

– tzv. retrospektivnı pusobeni pravnı upravy – kdyz skutecnost z minulosti se stane pravnı skutecnostirozhodnou pro urcite vztahy vznikle az po ucinnosti zakona

chybı prameny

1.11. Pravnı principy v soudobem pravu

• pravnı principy = urcita pravidla, jez jsou soucastı pravnıho radu, prıpadne jednotlivych pravnıch odvetvı• byly utvareny jiz klasickymi rımskymi pravnıky → od teto doby prosly dlouhym historicko-spolecenskym

vyvojem• v dnesnı dobe jejich existence spjata zejmena se soudobym pravnım statem, at’ jiz jsou nebo nejsou vyslovne

vyjadrena v platnych pravnıch normach.

Typy pravnıch principu29

• pravnı principy nalezame ve trech zakladnıch podobach:

1. pozitivnı pravnı principy - normy, ktere jsou vyslovne formulovane v textu pozitivnıho prava (zakonnaustanovenı, dalsı normy, ktere jsou konstruovane na zaklade urcitych atributu, jez nesou jednotliva zakonnaustanovenı, a ktera majı rozhodujıcı ulohu v urcitem normativnım aktu, v jednom z odvetvı systemu pravaprıpadne v celem systemu)

2. implicitnı pravnı principy (tedy neprımo vyjadrene) - pravidla vyjadrena jako predpoklady ci dusledkyzakonnych ustanovenı nebo norem (napr. ”pacta sunt servanda“)

3. extrasystemove principy prava - dulezitou ulohu pri aplikaci prava, popr. jako smernice interpretace prava.Tato pravidla lze nalezt i ve spolecenskem prostredı zejmena v podobe aspektu moralky, mravu ci politiky.

• Existujı vsak jeste dalsı principy, ktere nelze povazovat uplne jako pravidla, nebot’ se jedna pouze o nazvyvypovıdajıcı o podstatnych znacıch urciteho pravnıho institutu ci pravnı upravy (napr. smluvnı svoboda,objektivnı pravda atp.) - lze sem zahrnout take principy konstrukce prava (ucely sledovane zakonodarcem pritvorbe prava a nasledne dalsımi subjekty pri aplikaci prava)

23

1.11. PRAVNI PRINCIPY V SOUDOBEM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

Zakladnı charakteristicke rysy pravnıch principu30

• pravidla spolecna pravu v ruznych zemıch - pravidla spolecna pro pravnı rady ruznych typu pravnıkultury (typicky spolecny znak pravnıch principu)

• zaklad pravnıho radu, pravnıho statu - ale nevazou se zcela absolutne na platne pravnı normy (tım bybyla oslabena jejich funkce spolecne s prıpadnymi zmenami pravnıch norem)

• vysokym stupen obecnosti - takto lze vymezit pravnı principy jako relativne abstraktnı normativnı vetyurcitym zpusobem vyjadrujıcı obsah pravnıho radu

Funkce pravnıch principu31

• nejdulezitejsım ucelem je jejich role v legislativnım procesu a dale v procesu interpretace ci aplikace prava(pravnı principy rozsirujı argumentacnı prostor, vyplnujı mezery v zakone nebo obsahove naplnujı neurcitepravnı pojmy)

• vysoky stupen obecnosti pravnıch principu casto vede k velmi subjektivnı uvaze daneho organu (napr. soudce)- pri interpretaci pravnıho predpisu je nekdy soud povinen odchylit se od jednoznacneho textu a zamerit sena ucel a smysl zakona s ohledem na relevantnı pravnı principy a to zejmena v prıpadech, kdy by text zakonazjevne vedl k absurdnım a zrejme iracionalnım situacım ⇒ Ustavnı soud CR prohlasil, ze soud nenı vyslovnevazan doslovnym znenım zakonneho ustanovenı, ale smı a dokonce musı se od nej odchylit v prıpade, kdy tovyzaduje ze zavaznych duvodu smysl ci ucel zakona, systematicka souvislost nebo nektery z principu

– je vsak nutne se v techto prıpadech vyvarovat libovule a rozhodnutı soudu se musı zakladat na racionalnıargumentaci - ucel a smysl zakona nelze pritom hledat jen ve slovech a vetach pravnıho predpisu, nebot’v pravnım predpisu jsou a musı byt vzdy obsazeny i principy uznavane demokratickymi pravnımi staty

• pri interpretaci ci aplikaci prava je tedy nutne brat v potaz moznost uplatnenı pravnıch principu, ovsemsoucasne s ohledem na stupen obecnosti. Je tedy zadoucı rozlisovat principy vztahujıcı se k celemu rozsahuurciteho pravnıho radu a principy, ktere jsou platne pouze pro urcite odvetvı prava nebo pravnıho institutu.

– existujı tedy napr. principy pusobıcı v ramci civilnıho prava procesnıho a take principy, vztahujıcı sek trestnımu rızenı, pricemz v jednom a temze prıpade si mohou pri aplikaci navzajem odporovat, alevzhledem ke jejich rozlisenı na * principy spadajıcı pod urcite odvetvı prava je nelze oznacit jako principy,ktere kolidujı.

• soucasnym trendem je rozvoj pravnıch principu zejmena na mezinarodnı urovni ⇒ v ramci Komise pro ev-ropske smluvnı pravo, ktera je tvorena skupinou nezavislych pravnıku i akademiku, vznikly Principy ev-ropskeho smluvnıho prava (European principles of contract law)

– Komise se na zaklade analyzy jednotlivych pravnıch radu clenskych statu a jejich nasledne komparacepokusila nalezt urcite spolecne znaky, a to zejmena v oblasti soukromopravnı → cılem bylo ukazat, zenenı do budoucna nemozne mıt spolecny evropsky kodex soukromeho prava

– samotne Principy jsou pak formulovany jako kratka zakladnı pravidla doprovazena komentarem, vekterem je mj. objasnen i umysl jeho tvurcu a odkaz na upravu v jednotlivych pravnıch radech. TytoPrincipy lze vyuzıt predevsım jako podklad pro argumentaci tykajıcı se moznosti vzniku vytvorenı jed-notneho kodexu

Prameny pravnıch principu32

1. pravnı normy (legislativa)2. rozhodovanı soudu (judikatura)3. vysledky vedecke prace (jurisprudence)4. zdroje prirozeneho prava, jako napr. vıra, rozum, moralka, prirozenost atd.

• toto rozlisenı pramenu pravnıch principu je dulezite zejmena s ohledem na urcenı jejich zavaznosti, resp.pravnı nezavaznosti.

– podle striktne pozitivisticke koncepce jsou pravne zavazne a soucasne pravne relevantnı jen ty principy,ktere lze dovodit z legislativy, prıpadne ze soudnıch rozsudku (zejmena v zemıch, kde je rozhodujıcımpramenem prava soudnı judikatura).

– nekterymi jinymi prıstupy a koncepcemi je vsak toto striktnı stanovisko zmekcovano - ackoliv pravnıprincipy sice nejsou pravne zavazne a soudce nelze postihnout za jejich nedodrzenı, i presto jsou pravnerelevantnı a na zakladne toho se stavajı soucastı pravnıho radu.

24

1.11. PRAVNI PRINCIPY V SOUDOBEM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

• nektere pravnı principy, ktere jsou aktualnı v soudobem pravnım state, byly formulovany jiz rımskou jurispru-dencı - jedna se zejmena o principy soukromeho prava a dodnes se odrazejı v legislative i v jurisdikci.

• v 18. stoletı pak s prıchodem konstitucionalismu vznikajı dalsı vseobecne uznavane a rozsırene principy, jakonapr. ”co nenı zakonem zakazano, je dovoleno“, ale i dalsı mnohem obecnejsı principy, ku prıkladu suverenitalidu, delba moci, existence ustavnıho soudnictvı, lidska prava a svobody

– takove pravnı zasady nalezneme v uvodnıch ustanovenıch zakonu, jejich hlav, v tzv. generalnıch klau-zulıch, prıpadne v ruznych kodexech.

• vhodnym zdrojem relevantnıch pravnıch principu je i judikatura Ustavnıho soudu a vysledky prace pravnıchteoretiku

Zakladnı pravnı principy dle jednotlivych pravnıch odvetvı

Obcanske pravo hmotne 33

• pacta sunt servanda – smlouvy se musı dodrzovat• neminem laedere – neskodit druhemu• iura vigilantibus scripta sunt – zakony jsou psany pro bdele• semel heres, semper heres – jednou dedicem, navzdy dedicem• nemo turpitudinem suam allegare potest – nikdo nemuze mıt prospech ze sve vlastnı nepoctivosti• nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet – nikdo nemuze prevest na jineho vıce prav, nez

sam ma• princip ochrany a zasadnı nedotknutelnosti vlastnickeho prava• volenti non fit iniuria – tomu, kdo souhlası, se nedeje krivda

Obchodnı pravo

• v obchodnım pravu (jakozto v soukromopravnım odvetvı) nalezneme vetsinu obecnych principu obcanskehoprava; hranice mezi temito dvema pravnımi odvetvımi nejsou pevne dany a casto se stırajı. Mimo to sempatrı dalsı obecne pravnı principy, jako napr.:

• princip formalnı a materialnı publicity obchodnıho rejstrıku• princip povinneho zapisu dulezitych udaju do obchodnıho rejstrıku• princip smluvnı volnosti• princip poctivosti v obchodnıch jednanıch

Pracovnı pravo

• princip ochrany prav zamestnancu• princip zakonem stanovene minimalnı mzdy• princip vypovedi jen z duvodu taxativne vymezenych v zakone• princip prava na uspokojive pracovnı podmınky• princip rovneho zachazenı a zakazu diskriminace

Rodinne pravo

• princip formalnosti manzelske smlouvy• princip vyzivovacı povinnosti• princip monogamie• princip dobrovolnosti pri uzavıranı manzelstvı• princip rovnosti muze a zeny v manzelstvı• princip blaha dıtete• princip vzajemne pomoci a solidarity

Ustavnı pravo

• princip omezene statnı moci• princip delby moci• princip pravnıho statu• princip vlady vetsiny• princip nezadatelnych a nezcizitelnych zakladnıch lidskych prav a obcanskych svobod• princip ochrany mensin• princip politickeho pluralismu• princip unitarnıho statu• princip samospravy• princip svobody podnikanı a ochrany vlastnictvı• princip socialnıho statu

Spravnı pravo

25

1.12. PRAVNI PRINCIPY A PRAVNI NORMY - SHODNE RYSY A ROZDILY KAPITOLA 1. OTAZKY

• princip vynutitelnosti spravnıch aktu• princip soudnı kontroly spravy• princip objektivnı odpovednosti statu za nezakonna rozhodnutı a nespravny urednı postup• princip rozhodovanı v souladu s verejnym zajmem• princip primerenosti• princip predvıdatelnosti jednanı spravy

Trestnı pravo hmotne a procesnı

• princip nezavislosti a nestrannosti soudu a soudcu• princip zakonneho soudu a soudce• iura novit curia – soud zna pravo• audiatur et altera pars – budiz slysena i druha strana• iudex ius dicit inter partes – soudce naleza pravo mezi stranami sporu• princip presumpce neviny• princip primerenosti• princip vyhradne soudnıho rozhodovanı o vine a trestu za trestne ciny• princip prava obvineneho odeprıt vypoved’• ne bis in idem – ne dvakrat v jedne veci• zasada verejnosti• zasada ustnosti

Obecne principy pravnıho radu34

• ignoratia iuris non excusat – neznalost zakona neomlouva• lex posterior derogat priori – zakon pozdejsı rusı zakon drıvejsı• in dubio pro reo – v pochybnostech ve prospech obzalovaneho• lex retro non agit – zakon nepusobı zpetne• lex specialis derogat generali – specialnı uprava rusı pravnı upravu obecnou• lex superior derogat inferiori – zakon vyssı pravnı sıly rusı zakon nizsı pravnı sıly• nemo ultra posse obligatur – nemoznemu nenı nikdo zavazan• nullum crimen, nulla poena sine lege – nenı zlocinu, nenı trestu bez zakona• pacta sunt servanda – smlouvy se musı dodrzovat• neminem leadere – neskodit jinemu

* Boguszak, J., Capek, J., Gerloch, A.: Teorie prava. Praha, 2004. ; * Knapp, V.: Teorie prava. Praha, 1995. ;* Urfus, V.: Historicke zaklady novodobeho prava soukromeho. Praha, 1994.; * Wintr, J.: Charakteristicke principyprava a pravnıch odvetvı. Praha, 2002 (rigoroznı prace).; *

1.12. Pravnı principy a pravnı normy - shodne rysy a rozdıly

• Pravnı principy

– = obecne, abstraktnı regulativnı ideje; vudcı zasady, na kterych stojı pravnı system vcelku a jednotlivapravnı odvetvı

• Pravnı normy

– = obecne zavazna pravidla lidskeho chovanı, stanovena nebo uznana statem, jejichz porusenı stat sank-cionuje

Shodne rysy35

• preskriptivnı charakter (stanovujı neco, co ma byt, smeruje do budoucnosti)• delenı na hmotne-pravnı (zasada legalnı licence) a procesne-pravnı (nemo iudex in causa sua)

Rozdıly36

• pravnı principy

– jsou vyssı mıry obecnosti nez normy – stanovujı pravnı postup, kterym se normy rıdı a nevyplyvajı znich bezprostredne prava a povinnosti

26

1.13. POJEM A DRUHY PRAMENU PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

– mohou mıt kontradiktornı charakter – pokud nejsou slucitelne, pouzıva se metoda vyvazovanı (proporci-onality) nebo specifikace (omezenı platnosti principu pro urcite prıpady, napr. prıpad v USA, kdy dediczavrazdil zustavitele, aby zıskal majetek, ale neexistovala jeste pravnı norma, ktera by to zakazovala,uprednostnil se tedy princip, ze nikdo nemuze mıt prospech ze sveho protipravnıho jednanı pred zasadoulegalnı licence – prıklad ze seminare Tryzny)

– jsou v podstate nezrusitelne, zatımco pravnı normy se rusı, vznikajı a zanikajı– jsou vychodiskem pravnıch norem, orientujı normotvurce

* GERLOCH, Ales – Teorie prava, 4. upravene vydanı, Plzen 2007, str. 34 – 36; * prednasky

1.13. Pojem a druhy pramenu prava

Trojı vyznam pojmu prameny prava37

• ve formalnım smyslu - vnejsı forma pravnıch norem• v materialnım smyslu - zdroj obsahu techto norem, napr. stav dane spolecnosti, statu a politickeho rezimu,

jejı tradice a zvyklosti, technologicka, ekonomicka a kulturnı uroven (= spolecenskohistoricky kontext, vekterem pravo vznika)

• zdroj poznanı prava

Druhy pramenu prava38

• jsou historicky promenlive (zacatkem 19. stoletı se dotvarı kontinentalnı pravnı system, proces kodifikacı,opoustenı od nepsanych pramenu) a v soucasnosti spojeny s odlisnymi typy pravnı kultury

• ve formalnım smyslu – 4 zakladnı prameny prava:

– pravnı predpis (rozhodnutı organu verejne moci, ktere obsahuje pravnı normy jako predem dana pra-vidla chovanı)

– soudnı precedens (druh judikatu, ktery je prvnım resenım daneho prıpadu, dosud pravem neupra-veneho, zavaznym pro obdobne prıpady v budoucnosti, 1.16)

– normativnı pravnı smlouva (druh smlouvy obsahujıcı pravnı normy jako obecne zavazna pravidlachovanı, 1.17)

– pravnı obycej (nejstarsı pramen prava, pravidlo vznikle spontanne na zaklade dlouhodobe tradice aobecne akceptace verejnosti a statem)

– + jine prameny prava – subsidiarnı pravnı normy uznavane jak v angloamerickem typu pravnı kultury,tak v pravu mezinarodnım, slouzı zejmena jako prameny pro tvorbu soudnıch rozhodnutı precedentnıpovahy∗ odborna literatura, communis opinio doctorum (spolecne mınenı ucencu)∗ rozum (ratio)∗ spravedlnost (equita)∗ pravnı principy

• soustava pramenu prava = pravnı rad• rozdıly mezi prameny prava – zda jsou pravidla chovanı dana spontanne nebo imperativne, vytvarena auto-

ritativne nebo konsensualne, apriorne nebo ex post

* GERLOCH, Ales – Teorie prava, 4. upravene vydanı, Plzen 2007, str. 74 – 82; * prednasky

1.14. Klasifikace normativnıch pravnıch aktu

Pravnı predpisy39

• = obecne zavazne normativnı pravnı akty• pravnı predpisy = vysledky cinnosti organu verejne moci (nejcasteji legislativnıho procesu), ktere obsahuji

pravnı normy

– nemusı mıt nutne psanou formu (napr. vyhlaseni nouze prostrednictvım TV)

27

1.14. KLASIFIKACE NORMATIVNICH PRAVNICH AKTU KAPITOLA 1. OTAZKY

• jsou to predem dana pravidla chovani

– apriornı zpusob tvorby prava typicky pro kontinentalnı TPK (ale objevuje se ve vsech trech TPK)– pravnı predpisy jsou prijımany zakonodarnymi sbory (je fajn vedet o legislativnım procesu, viz ustavnı

pravo)– prip. na zaklade zakonneho zmocneni i organy moci vykonne a organy uzemnı samospravy

• normotvorny proces (legislativnı proces) je regulovan pravnımi normami ( legislativnı procesnı pravo – ustava,jednacı rady zakonodarnych sboru, prip. zakony tykajıcı se uzemnı samospravy, vyhlasovanı pravnıch predpisuetc.)

– vyhoda – prehlednost a dostupnost; nevyhoda – mensi pruznost

• typicka je hierarchicka vystavba na zaklade pravnı sily• kodexy (zakonıky) upravujı ucelene pravnı problematiku urciteho pravnıho odvetvı

– vyhoda – prehlednost, systematicnost, nerozpornost urciteho pravnıho odvetvi– nevyhoda – tzv. neprıma novelizace kodexu pomocı zasady lex specialis– v kazdem typu pravnı kultury existujı minimalne ctyri kodexy (obcansky zakonık, obcansky soudnı rad,

trestnı zakonık, trestnı rad)

Predpisy, ktere nejsou prameny prava40

• individualnı pravnı akty

– nejsou prameny prava– jde pouze o aplikace obecne zavaznych normativnıch pravnıch aktu na konkretnı prıpady– napr.: judikatura, rozsudek, trestnı prıkaz, platebnı rozkaz, spravnı rozhodnutı v konkretnı veci apod.

• internı normativnı akty

– nejsou prameny prava, ale majı normativnı charakter (tvorı parapravnı system)– jsou zavazne jen pro toho, kdo je na zaklade zakona ucastnıkem urciteho vztahu, ktereho se tykajı– napr.: smernice, instrukce, statuty, organizacnı a pracovnı rady, pokyny

Klasifikace pravnıch predpisu41

• Podle toho, kdo ma pravomoc je vydavat

– Parlament, poprıpade Senat Parlamentu∗ zakonodarne akty – tj. zakony + ustavnı zakony + zakonna opatreni Senatu ( prvotnı, originarnı

prameny prava)∗ prijımanı beznych zakonu je ohraniceno Ustavou i mezinarodnımi smlouvami∗ nekdy je Ustavou vyzadovana uprava ustavnım zakonem (srov. napr. Ustava cl. 9 odst. 1, cl. 2 odst.

2, cl. 100 odst. 3, cl. 11)∗ ustavnı zakon vsak muze podrobnejsı upravu odkazat na bezny zakon

– urcite organy vykonne moci

∗ rozhodnuti prezidenta republiky vydavana v mezıch jeho pusobnosti stanovene Ustavou∗ provadecı predpisy – tj. narızeni vlady a pravnı predpisy ministerstev a jinych spravnıch uradu∗ jedna se o akty odvozene od zakonu∗ nektere veci jsou vsak ustavne-pravnımi normami vyhrazeny k uprave vylucne zakonem, takze ani

podrobnosti nemohou byt upravovany normativnımi akty nizsı pravnı sıly (srov. LZPS cl. 4 odst.3), netyka se to vsak LZPS cl. 4 odst. 1.

– urcite organy uzemnıch samospravnych celku∗ obecne zavazne vyhlasky uzemnıch samospravnych celku

• Podle toho, zda jsou prvotnı nebo odvozene

– primarnı (originarnı) pravnı predpisy∗ zakony∗ zakonna opatreni Senatu prijımana na navrh vlady v dobe, kdy je PS rozpustena (nutna dodatecna

ratihabice PS)· maji povahu vyjimecneho, nouzoveho pramene prava

28

1.14. KLASIFIKACE NORMATIVNICH PRAVNICH AKTU KAPITOLA 1. OTAZKY

· pouze ve vecech, ktere nesnesou odkladu· ne ve vecech Ustavy, statnıho rozpoctu, statnıho zaverecneho uctu, volebnıho zakona ani urcitych

mezinarodnıch smluv· vyhradne na navrh vlady· bez moznosti prez. veta· podpisy:· predseda Senatu· prezident republiky· predseda vlady

∗ platne dekrety prezidenta CSR prijate v ramci jeho dekretalnı pravomoci v dobe nesvobody (1940-1945)

· ratihabovane Prozatımnım Narodnım shromazdenım CSR jako zakony v roce 1946∗ obecne zavazne vyhlasky v samostatne pusobnosti obci a kraju (patri mezi podzakonne pravnı

predpisy)· obecne zavazne vyhlasky kraje· samostatna pusobnost kraje je vymezena v zakone o krajıch· lze jimi ukladat povinnosti fyzickym a pravnickym osobam, jen stanovı-li tak zakon· nesmeji byt v rozporu se zakony· vydava je zastupitelstvo kraje· obecne zavazne vyhlasky obce· samostatna pusobnost obce je vymezena v zakone o obcıch, popr. ve zvlastnıch zakonech· nesmeji byt v rozporu se zakony· vydava je zastupitelstvo obce· mohou obsahovat novou pravnı upravu, lze jimi v mezıch stanovene kompetence upravovat i

vztahy dosud neupravene zadnymi jinymi predpisy (praeter legem)· pravomoc je vydavat majı v demokratickych statech v zasade pouze organy verejne moci volene

obcany (zastupitelske sbory), prip. prımo lid (referendum)– sekundarnı (derivativnı, odvozene) pravnı predpisy

∗ narızeni vlady

· jen k provedenı urciteho zakona a v jeho mezıch (nenı nutno vyslovneho zmocnenı – srov.Ustava cl. 78 a cl. 79 odst. 3)

· k prijetı je treba souhlasu vsech clenu vlady· podepisuje predseda vlady a prıslusny clen vlady· vyhlasuji se ve Sbırce zakonu

∗ rozhodnutı prezidenta republiky obecne normativnı povahy

· majı obecnou povahu, avsak prezident v zasade nenı organem povolanym k tvorbe pravnıchnorem nejde o normativnı akty v beznem smyslu (nejsou odvozeny od beznych zakonu, nybrzjsou vydavana v mezıch pusobnosti, stanovenych Ustavou)

· napr. udelenı amnestie – Ustava cl. 63 odst. 1 pısm. j) 1)

∗ pravnı predpisy ministerstev a jinych spravnıch uradu (s celostatnı i lokalnı pusobnosti) ”vyhlasky“

· na zaklade a v mezıch zakona, jestlize ministerstvo nebo jiny spravnı urad jsou k tomu zakonemzmocneny

· narızeni krajskych a obecnıch rad (v prenesene pusobnosti)

∗ narızenı kraje

· jsou vydavana, pokud je k tomu kraj ad hoc zmocnen zakonem ( odvozene, provadecı predpisy)· spadajı mezi pravnı predpisy spravnıch uradu· vydava je rada kraje a rıdı se pri tom zakony a pravnımi predpisy vydanymi na zaklade zakona· podmınkou jejich platnosti je vyhlaseni ve Vestnıku kraje

∗ narızenı obce

· jsou vydavana, pokud je k tomu obec ad hoc zmocnena zakonem ( odvozene, provadecıpredpisy)

· vydava je rada obce a rıdı se pri tom zakony a pravnımi predpisy vydanymi na zaklade zakona

29

1.15. PRAVNI SILA OBECNE ZAVAZNYCH NORMATIVNICH PRAVNICH AKTU, JEJICH PLATNOST AUCINNOST KAPITOLA 1. OTAZKY

· rady mest Brno, Ostrava a Plzen vydavajı narızenı obce tez v prıpadech, kdy je k jejichvydavanı zmocnen okresnı urad

· podmınkou jejich platnosti je vyhlasenı, tj. vyvesenı na urednı desce obecnıho uradu po dobu15 dnu

∗ nesmejı odporovat prvotnım normativnım aktum, od nichz jsou odvozeny, majı nizsı pravnı sılu nezony a slouzı jen k podrobnejsı pravnı uprave vecı zasadne upravenych prvotnımi normativnımi akty

∗ vydavajı se v mezıch primarnıch normativnıch aktu (secundum et intra legem), v rozsahu zakonnehozmocnenı

∗ jedna se o extenzi exekutivy do legislativy na zaklade blanketove normy obsazene v zakone

· tzv. delegovane zakonodarstvı, tj. prenesenı zakonodarne moci na organy moci vykonne

∗ neustavnı derivacı by bylo:

· zakon zcela blanketnı povahy (zmocnenı k vydanı provadecıho pravnıho predpisu ma totizstanovit predmetne meze delegace)

· terciarnı normotvorba (odvozenı provadecıho predpisu od jineho provadecıho predpisu)· napr. odvozenı vyhlasky ministerstva od narızenı vlady· srov. Ustava cl. 2 odst. 3 a cl. 79 odst. 3

• Podle stupne pravnı sıly

– ustava a ustavnı zakony

∗ ustava = komplexnı uprava zakonodarnych vztahu, resp. kodifikace ustavnıho prava∗ rozlisujeme rigidnı a flexibilnı Ustavy (rigidita je spjata s vyssı pravnı silou)∗ vyssı pravnı sıla Ustavy (resp. ustavnıch zakonu) je predpokladem zavedenı ustavnıho soudnictvı

(prezkoumavanı souladu zakonu s ustavnımi zakony ze strany soudnı moci)∗ pozor na odlisenı – ustavnı pravo z obsahoveho hlediska (tj. v materialnım smyslu) zahrnuje

vsechny pravnı normy, ktere upravujı zaklady organizace statnı moci a zakladnı subjektivnı prava,resp. normy, ktere jsou zakladem ci vychodiskem celeho pravnıho systemu (zvlaste pak normy, ktereurcujı, jak se tvorı pravo) to uz ale nesouvisı s pravnı silou (k ustavnımu pravu tak patri napr. iJR, ktere jsou jen zakony)

– zakony– podzakonne predpisy

• Vztah pojmu pravnı predpis a pravnı norma

– pravnı predpis a pravnı norma se obsahove i rozsahem kryjı

∗ tato situace je vyjimecna, ale mozna

– pravnı predpis obsahuje vıce pravnıch norem (obvykly stav)

∗ jde o pravnı normy sdruzene dle systemovych a logickych kriteriı do kodexu, zakonu a podzakonnychpravnıch predpisu

– jedna pravnı norma je obsazena ve sve celistvosti ve vıce pravnıch predpisech

∗ nektera cast trojclenne logicke struktury pravnıch norem (hypoteza-dispozice-sankce) je obsazenav jinem pravnım predpisu

∗ obvykle byva odloucena sankce, napr. vydanım zvlastnıho zakona (trestnı nebo prestupkovy zakon)

* Vypracovane statnicove otazky z roku 2010 (+ kontrola s ucebnicı)

1.15. Pravnı sıla obecne zavaznych normativnıch pravnıch aktu,jejich platnost a ucinnost

Pravnı sıla a prvotnost, nebo odvozenost42

30

1.15. PRAVNI SILA OBECNE ZAVAZNYCH NORMATIVNICH PRAVNICH AKTU, JEJICH PLATNOST AUCINNOST KAPITOLA 1. OTAZKY

• Normativnı akt nizsıho stupne pravnı sıly nesmı odporovat normativnımu aktu vyssıho stupne pravnı sıly• Normativnı akt smı byt zmenen, nebo zrusen pouze normativnım aktem tehoz, ci vyssıho stupne pravnı sıly• Odvozene normativnı akty nesmejı odporovat prvotnım normativnım aktum, od nichz jsou odvozeny• Sekundarnı normativnı akty slouzı jen k podrobnejsı uprave vztahu jiz zasadne upravenych onemi prvotnımi

normativnımi akty (uprava secundum et intra legem)• Prvotnı normativnı akty naproti tomu mohou obsahovat novou pravnı upravu, nebo upravovat (v ramci

stanovene kompetence) i vztahy doposud neupravene ( uprava praeter legem)

Normativnı akty43

• Ustavnı zakony jsou zvlastnım druhem zakonu a zpravidla se pritom odlisujı od ostatnıch (obycejnych) zakonui vyssım stupnem pravnı sıly.

• Ve federacıch zakony federace a zakony clenskych statu nemajı navzajem ruzne stupne pravnı sıly, jsou alenizsıho stupne, nez federalnı ustavnı zakon.

• Ustava je typ ustavnıho zakona, u nas ma nejvyssı pravnı sılu.• Vyssı pravnı sıly jsou zakonodarne akty vydavane parlamentem (senatem).• Nizsı pravnı sıly jsou: narızenı vlady, pravnı predpisy ministerstev a jinych spravnıch uradu, narızenı obcı a

kraju (v prenesene pus.), obecne zavazne vyhlasky obcı/kraju

Mezinarodnı pravo x vnitrostatnı44

• Mezinarodnı pravo ma upravovat vztahy mezi staty

– je vecı toho ktereho statu zvazit, jestli jsou potreba opatrenı uvnitr statu, aby podlehala mezinarodnepravnımu rezimu.

– Kdyz nedojde k teto transformaci je potreba rıdit se normami vnitrostatnıho prava i kdyby odporovalymezinarodnımu (toto je klasicke, neboli dualisticke pojetı).

– Pak je ale situace, kdy se mezinarodnepravnı normy dotykajı nejen statu a vztahu mezi nimi, ale ipravnickych a fyzickych osob – z cehoz lze vyvozovat povinnost statu, pri odporu vnitrostatnıch noremje prizpusobit, s cımz souvisı pojetı nadrazenosti mezinarodnıho prava, vyssı pravnı sıly jeho pramenunad pravem narodnım (to tak nejak mırı k monistickemu pojetı = splynutı vnitro- a mezinarodnıhoprava, coz teda asi nenı uplne zadoucı, protoze suverenita a spol.).

– Dojde-li k rozporu mezi normativnım aktem stejneho stupne pravnı sıly, drzı se organ aplikujıcı pravonormy vyhlasene pozdeji, pokud drıvejsı norma nenı zvlastnı oproti obecne pozdejsı. Pokud se zcelaVYJMECNE vyskytne logicky rozpor mezi dvema normami tehoz normativnıho aktu, tak je takovyrozpor mozno odstranit toliko novelizacı.

Platnost a ucinnost45

• Souvisı s casovou pusobnostı pravnıch norem, taky s tım souvisı retroaktivita (ale nevım nakolik to je relevantnık teto otazce)

• Norma je nejprve schvalena, pak platna (kdyz je patricny zpusobem publikovana), pak ucinna• Publikace:

– materialnı (historicky, treba vybubnovanı)– formalnı (sbırka, vestnık EU, urednı deska, zarazenı do sbırky mezinarodnıch smluv)

• Platnost zacına promulgacı (publikace predepsanym zpusobem) a koncı vyslovnou derogacı (vyrazenı z pravnıhoradu), nebo novelizacı.

• Ucinnost je presne ohranicena

– doba, kdy norma nabyla ucinnosti nemusı spadat za jedno s dobou, kdy nabyla platnosti, naopak zpra-vidla je stanoven pocatek ucinnosti az po urcitem case od okamziku, kdy nabyla pravnı platnosti.

– Ryze prakticke duvody, pokud nenı datum vyslovne urceno, nabyvajı normy vyhlasene ve sbırce ucinnost15. den po vyhlasenı.

– Muze nabyvat ucinnosti i postupne.

• Derogacnı klauzule = zanik platnosti normy vyslovne ustanoven v novem normativnım aktu• Generalnı derogacnı ustanovenı – vseobecne vyslovuje, ze rusı vsechny pravnı normy, jez odporujı ustanovenı

noveho normativnıho aktu nabyvajıcıho platnosti

31

1.16. PRAVNI PRECEDENTY; SOUDCOVSKE PRAVO; VYZNAM SOUDNI JUDIKATURY VKONTINENTALNIM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

• Derogacnı ustanovenı s taxativnım vyctem (vsech zrusenych normativnıch aktu)• Legisvakance, Vacatio Legis, Legisvakacnı lhuta – obdobı mezi vstoupenım v platnost a nabytım ucinnosti• Jiz zmınena problematika retroaktivity

* Boguszak, Capek, Gerloch - teorka

1.16. Pravnı precedenty; Soudcovske pravo; Vyznam soudnıjudikatury v kontinentalnım pravu

• Druh judikatu, ktery je prvnım resenım daneho prıpadu, dosud pravem neupraveneho. Je zavazny pro obdobneprıpady do budoucnosti.

• Je to vlastne individualnı pravnı akt, resı konkretnı prıpad (ma kasuistickou povahu). Vzorovy charakterzıskava az dalsım uzıvanım.

• Je to formalne zavazny pramen prava v angloamerickem typu pravnı kultury (judge made law, case law) a vmezinarodnım pravu. V kontinentalnım typu pravnı kultury nejsou rozhodnutı vyssıch soudu formalne obecnezavazna a vymahatelna, ale klıcove judikaty mohou mıt quasiprecedencnı vyznam.

• Velky vyznam majı v komunitarnım pravu (Evropsky soudnı dvur, Soud prvnıho stupne). Jen nektera z techtorozhodnutı ale obsahujı obecne zavazna pravnı pravidla. Ve vetsine prıpadu mluvıme pouze o dotvarenı prava.

• Dve charakteristiky:

– originalnost– formalnı obecna zavaznost

• Kazdy nizsı soud se musı rıdit rozhodnutım soudu vyssıho. Precedent by mel byt zavazny i pro ten soud, kteryje sam vydal.

• Plus: pruzny model prava (mezera v pravu de lege ferenda)• Mınus: nizsı mıra pravnı jistoty, mensı predvıdatelnost prava.

Doktrına rule of precedent46

• Soudy je vytvarejı podle pravnıch principu, prıpadne podle pravnıch obyceju. Duraz se klade na racionalnostrozhodnutı a presvedcivost oduvodnenı (z hlediska spravedlnosti; ratio a equita).

• Oduvodnenı rozhodnutı ma dve casti:

– ratio decidendi

∗ ma charakter precedentu∗ normativnı veta pouzitelna na dalsı obdobne prıpady

– obiter dictum

∗ nema obecnou zavaznost∗ tyka se jedinecneho prıpadu∗ presto muze mıt zasadnı vliv, zejmena pokud je napsan vyznamnym soudcem

• Zasada stare decisis znamena, ze precedent je aplikovan na vsechny podobne prıpady a nemuze byt bezduvodnemenen (ani soudem, ktery jej vydal)

– ⇒ stabilita prava

• Menit precedent je mozne

– jestlize se podstatne zmenily podmınky od dob, kdy byl prijat (rebus sic stantibus)– nebo metodou distinkcı

∗ pokud prıpad ma odlisne znaky∗ Na jeden prıpad vetsinou existuje vıce precedentu, soudce hleda, ktery je nejspıse pouzitelny.∗ Pokud nenajde, vytvorı precedent novy.

• Vyjimecne muze soud, ktery precedent prijal, jej uplne vyloucit z uzıvanı (overruling).

32

1.17. NORMATIVNI SMLOUVY KAPITOLA 1. OTAZKY

Soudcovske pravo47

• Nelze ztotoznit pouze s precedenty.• Krom precedentu v oblasti angloamerickeho a mezinarodnıho prava jsou to i

– quasiprecedenty vytvorene v kontinentalnım typu pravnı kultury (vyssımi soudy podle zakonu a norma-tivnıch pravnıch smluv)

– rozhodnutı soudu (ustavnıch, spravnıch) normativnı povahy, kterymi zasahujı do pravnıho radu z hle-diska ustavnosti a legality.

chybı prameny

1.17. Normativnı smlouvy

Smlouva48

– shodny projev vule 2 nebo nekolika subjektu prava– zpravidla pravnı skutecnost– zaklada, menı ci rusı individualnı pravnı vztah – nema obecny, normativnı vyznam

Normativnı pravnı smlouva49

– jeden z pramenu prava (1.13)– druh smlouvy obsahujıcı pravnı normy jako obecne zavazna pravidla chovanı– obsahove blızke pravnı predpisum– x vznikajı na zaklade konsensu (ne na zaklade autoritativnıho rozhodnutı)– upravujı materii obecne a originalne– regulujı zavazne celou skupinu vztahu– hojne uplatnovana jako pramen prava ve feudalnım radu– v soucasnosti nejdulezitejsım pramenem mezinarodnıho prava – nahrazujı drıvejsı upravu obycejoveho

prava– normativnı smlouvy v mezinarodnım pravu

∗ nejvyznamnejsı – Charta OSN∗ v mezinar. pravu pripusteno, aby smluvnı strany mohly mıt jiste vyhrady k nekterym ustanovenım〈- atribut suverenity statu tvorıcı mezinarodnıch spolecenstvı

∗ nektere normy mezinar. prava, obsazene v pravu smluvnım – ius cogens = zavazne pro staty, ktereke smlouvam nepristoupily

∗ v soucasne dobe pro demokraticke staty typicke prebıranı do prava vnitrostatnıho∗ zasadnı vyznam pro pravo EU – cela zakladnı struktura ES a EU vybudovana mezinarodnımi

smlouvami∗ v CR inkorporovany podle cl. 10 Ustavy a souvisejıcıch clanku

Kolektivnı smlouvy50

∗ zvlastnı druh∗ puvodne vznikaly ve Skandinavii – prevzaty do cele Evropy∗ upravujı pracovnı a socialnı podmınky∗ pramenem vnitrostatnıho prava∗ v CR mohou jıt nad ramec zakona – napr. zvyhodnenı oproti zakonne uprave∗ mezi svazy zamestnavatelu a odbory zamestnancu∗ zpusob uzavıranı, obsahove charakteristiky upraveny zakonem∗ pramenem prava - kolektivnı smlouvy vyssıho typu

* Gerloch A.: Teorie prava (5. vydanı, 2009), str. 73-74; * Boguszak J.: Teorie prava, str. 59-60

33

1.18. OBYCEJOVE PRAVO; PRAVNI OBYCEJE A ZVYKLOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

1.18. Obycejove pravo; pravnı obyceje a zvyklosti

Pravnı obyceje51

• Nejstarsım pramenem prava, dnes jen omezeny vyznam• Pravo nepsane, ale casto soukromopravnı sepsanı (tım se omezila pruznost pri vykladu a pouzıvanı, ale zase

se zvysuje pravnı jistota)• Obycej z urcite doby dnes najdeme v pravnı doktrıne, napr. ucebnice obcanskeho prava z tech let nebo

komentar k obcanskemu pravu, casto byl vytvaren pravnickymi fakultami proto byl obcas i akademictejsı asofistikovanejsı

• Znaky obyceje:

– Usus longaevus: zvyk dlouhodobe zazity a uzıvany– Opinio necessitatis: skutecnost, ze jde o zvyk obecne uznavany a je uznan a sankciovan statem– Dostatecna mıra urcitosti– Netvorı se cılevedome: opakovanı cinnosti se vytvorı zvyk a ten je obecne uznavan za spravne resenı

prıpadu– Pusobı ze sebe sameho: jiny pramen prava nerıka, ze ho musıme poslouchat, tım se lisı od zvyklostı

• Dnes platı secundum et intra legem = v mezıch ohranicenych zakonem, nesmı byt v rozporu se zakonem,je jen k ”dointerpretovanı“

• Obycej slabne s 19.stoletı a kodifikacemi obcanskeho prava• V ceskych zemı je od ABGB vylouceno obycej uplatnovat praeter legem=nezavisle na normativnıch aktech

(drıve se takto uplatnoval)• Na Slovensku se pouzıval az do poloviny 20.stoletı• Dnes se pouzıva:

– Velka Britanie: hl. ustavnı pravo– Islamske pravo– Tradicnı pravnı systemy Asie a Afriky– Mezinarodnı pravo verejne: pouzıvan z duvodu chybejıcı zakonodarne moci, nenı vyzadovano dlouhe

uzıvanı, vedomy vznik obyceje, je to rychlejsı a flexibilnejsı (rozhodujıcı je konsensus nebo mlcenı,obycej nevznikne pokud je aktivnı nesouhlas nejakeho statu)

Zvyklost = uzance52

• Slouzı k vyplnenı mezer, je to efektivnı• Napr. ustavnı zvyklost, dobre mravy, obchodnı zvyklosti• Nejsou soucastı pravnıho systemu, ale v nekterych prıpadech jsou s nimi spojeny pravnı dusledky, hl. obchodnı

pravo• Neplatı u nich ”soud zna pravo“, musı se dokazovat skutkova podstata faktu narozdıl od obyceje• Narozdıl od obyceje nepusobı ze sebe sameho

* ucebnice Gerloch, str.80 az 81; * ucebnice Boguszak, Capek, Gerloch, str.50 az 53; * seminare doc. Kuhna

1.19. Prameny prava Ceske republiky; vnitrnı predpisy

• prameny prava CR = pravnı rad = souhrn pramenu prava platnych na uzemı CR

Pravnı predpisy / normativnı pravnı akty53

• Ustava CR, ustavnı zakony

– nejvyssı pravnı sıla– polylegalnı = nekolik ustavnıch dokumentu = ustavnı poradek– pomerne rigidnı – narocnejsı zpusob prijetı a zmen (3/5 vetsina vsech poslancu a 3/5 vetsina prıtomnych

senatoru)– ustavnı poradek viz ucebnice Teorie prava, 4.vydanı, Ales Gerloch – str. 83 a 84

34

1.19. PRAMENY PRAVA CESKE REPUBLIKY; VNITRNI PREDPISY KAPITOLA 1. OTAZKY

• Zakony

– zakonodarna iniciativa: poslanec, skupina poslancu, Senat, zastupitelstvo kraj, vlada (rozpocet)

• Zakonna opatrenı Senatu

– prijata na navrh vlady, pouze je-li rozpustena PS a v neodkladnych vecech– nesmejı upravovat:

∗ ustavu∗ statnı rozpocet∗ statnı zaverecny ucet∗ volebnı zakon∗ mezinarodnı Smlouvy

– podmınkou dalsı platnosti je schvalenı na 1. schuzi PS = ratihabice– prezident zde nema pravo veta

• Dekrety prezidenta republiky CSR

– Benesovy dekrety prijate v letech 1940 – 45 v dobe nesvobody– ratihabovane Prozatımnım Narodnım shromazdenım jako zakony v roce 1946

• Akty moci vykonne (provadecı predpisy, odvozene, sekundarnı)

– rozhodnutı prezidenta obecne povahy (ne na zaklade zakona, ale v mezıch pusobnosti stanovene Ustavou)

∗ amnestie ( milost = individualnı rozhodnutı)∗ rozhodnutı v prenesene pusobnosti sjednavat mez. Smlouvy∗ NE rozkazy jako vrchnıho velitele armady (internı predpis)

– narızenı vlady k provedenı urciteho zakona a v jeho mezıch– vyhlasky ministerstev a jinych ustrednıch spravnıch uradu na zaklade a v mezıch zakona na zaklade

zmocnenı = delegace (secundum et intra legem)– vyhlasovany ve Sbırce zakonu

• Akty organu samospravy• pravnı predpisy obce a kraje ⇒ Vestnık kraje, Urednı deska obecnıho uradu• obecne zavazne vyhlasky kraje/obce (originarnı)

– samostatna pusobnost– v mezıch Zakona o krajıch/Zakon o obcıch

• narızenı kraje/obce (odvozene)

– prenesena pusobnost na zaklade zmocnenı zakonem (pr.udelovanı stavebnıho povolenı)

35

1.19. PRAMENY PRAVA CESKE REPUBLIKY; VNITRNI PREDPISY KAPITOLA 1. OTAZKY

Mezinarodnı smlouvy54

• pramenem ty vyhlasene mezinarodnı smlouvy, jimiz je CR vazana a k jejichz ratifikaci dal parlament souhlas(3/5 vsech poslancu, 3/5 prıtomnych senatoru)

• majı stejnou pravnı sılu jako zakon, krome smluv o lidskych pravech (ty jsou na urovni ustavnıch zakonu)• prednost pred zakonem – je-li smlouva v rozporu se zakonem, pouzije se smlouva = ma aplikacnı prednost

(ale zakon se tım nerusı!)• publikace ve Sbırce mezinarodnıch smluv (do roku 2000 ve Sb.)• nejsou ex post prezkoumatelne US ⇒ soulad s ustavnım poradkem nutno posoudit pred ratifikacı smlouvy

(do rozhodnutı US nemuze byt smlouva ratifikovana)

Specificky urcite nalezy Ustavnıho soudu55

• pouze ta rozhodnutı, jimiz US plnı roli negativnıho zakonodarce (pravnı predpisy s derogacnım ucinkem)• nalezy, jimiz US rozhoduje o zrusenı zakonu a jinych pravnıch predpisu pro rozpor s pramenem prava vyssı

pravnı sıly = abstraktnı kontrola ustavnosti• stejne pravnı sıly jako zakon, vyhlasovano ve Sbırce zakonu• Sbırka nalezu a usnesenı Ustavnıho soudu ⇒ ostatnı rozhodnutı US

Smlouva o pristoupenı CR k EU

Prameny evropskeho prava

Vnitrnı predpisy56

• nejsou pramenem prava, nesmejı byt v rozporu s pravnımi predpisy• internı normativnı akty

– vztahujı se jen na podrızene organy a osoby nebo na zakonem stanovene prıslusnıky urcite verejnopravnıkorporace = nejsou obecne zavazne

36

1.20. PRAVNI JAZYK A NALEZITOSTI PRAVNI TERMINOLOGIE KAPITOLA 1. OTAZKY

– napr. pracovnı rady, smernice, statuty– ve verejne sprave, ve sluzebnıch a ptracovnıch vztazıch– napr. statutarnı VS predpisy

chybı prameny

1.20. Pravnı jazyk a nalezitosti pravnı terminologie

Pravnı jazyk57

• druh obecneho spisovneho jazyka, ktery se uplatnuje v oboru prava a od bezneho jazyka se lisı• rozhodujıcı je jazyk zakonodarce (prejımajı ho soudy, spravnı organy ..)• druhy pravnıho jazyka

– jazyk pravnıch predpisu / zakonodarce / legislativnı– jazyk soudnıho rozhodovanı– jazyk advokatu– jazyk pravnı vedy

• ma byt presny, jasny, jednoznacny• preskriptivnı i deskriptivnı charakter• zvlastnosti pravnıho jazyka

– styl

∗ pravnı jazyk = jazyk ucelovy∗ preskriptivnı vety ⇒ prıkazy, zakazy, dovolenı (striktne dano)∗ deskriptivnı vety ⇒ vymezenı skutkove podstaty norem (vetsı volnost)

– slovnık

∗ specificka terminologie – vztah ke slovum obecneho zakladu

· stejny vyznam (napr. dum, zavet’)· jiny vyznam (napr. narovnanı)· slova, ktera obecny zaklad nepouzıva (napr. neopomenutelny dedic)· slova, ktera pravnı jazyk nepouzıva (napr. prıtel)

Nalezitosti pravnı terminologie58

• jednoznacnost pojmu

– ⇒ kazdy pojem ma jen 1 vyznam, ktery vybere zakonodarce– zakonodarce se musı vyrovnat s neurcitostı pojmu a vymezit presne jejich vyznam

• presnost vyznamu pojmu

– ⇒ pouzıvanı pojmu v presnem normativnım vyznamu– k tomu slouzı definice, taxativnı vycty atd.

• stalost pojmoslovı (konstantnost)

– ⇒ pouzıvanı vzdy jednoho pojmu, ne synonyma!

• srozumitelnost

– ⇒ pravo je informativnı normativnı prostredek urceny verejnosti, nesmı to byt prılis odborne vyrazy

37

1.21. KONTINENTALNI TYP PRAVNI KULTURY KAPITOLA 1. OTAZKY

Legislativnı technika59

• cinnost zpusobila dat pravnım normam specifickou formu umoznujıcı presun pravnıch informacı k adresatovipravnı normy

• 2 aspekty vnejsı formy pravnıho predpisu

– jazykova stranka pravnıho predpisu

∗ pravnı jazyk vc. legalnıch definic

– formalnı utrıdenı pravnıho predpisu

∗ vnitrnı clenenı pravnıho predpisu na

· hlavy· clanky· oddıly· casti· §· odstavce· pısmena· body atd.

Vztah pojmu pravnı predpis a pravnı norma60

• pravnı predpis a pravnı norma se obsahove i rozsahem kryjı

– vyjimecne– pravnı predpis obsahuje jen 1 pravnı normu

• pravnı predpis obsahuje vıce pravnıch norem

– bezne– sdruzovanı pravnıch norem dle systemovych a logickych kriteriı do kodexu, zakonu atd.

• jedna pravnı norma je obsazena ve sve celistvosti ve vıce pravnıch predpisech

– napr. ustanovenı o sankcıch v jinem predpisu

* Gerloch A.: Teorie prava, str.107-109; * vypisky predeslych rocnıku

1.21. Kontinentalnı typ pravnı kultury

• vytvoren pod vlivem rımskopravnı tradice a prirozenopravnı teorie (prelom 18. a 19. stoletı)• rozsıren v kontinentalnı Evrope a v modifikovane podobe i v Asii, Africe, Latinske Americe• vyznacny je duraz na psane pravo• zakladnım pramenem prava je zakon• typicke jsou kodifikace prava do velkych celku – kodexu• delenı prava na soukrome a verejne• od 2. sv. v. postupne sblizovanı s angloamerickym typem, coz se projevuje rustem vyznamu soudcovskeho

prava v kontinentalnım systemu• rozlisujeme nekolik subsystemu:

– romansko–germansky okruh (CR)– skandinavsky okruh– vychodoevropsky okruh– balkansky okruh– byvale kolonialnı zeme (kontinentalnı pravo se zde prosazovalo s prihlednutım k mıstnım tradicım – tzv.

westernizace tradicnıho prava)

chybı prameny

38

1.22. ANGLOAMERICKY TYP PRAVNI KULTURY; POJEM COMMON LAW, ROZDILY MEZI PRAVEMANGLICKYM A PRAVEM USA KAPITOLA 1. OTAZKY

1.22. Angloamericky typ pravnı kultury; pojem common law,rozdıly mezi pravem anglickym a pravem USA

• Rozsıren zejmena ve Velke Britanii, USA, Kanade, Australii a Novem Zelandu, v pozmenene podobe i jinde.• Vznikl ve stredoveke Anglii, zejmena na zaklade common law a equity.• Od 2. svetove valky probıha sblizovanı s kontinentalnım typem.• Common law:

– v sirsım smyslu - oznacenı pro angloam. typ pravnı kultury vubec– v uzsım smyslu - obecne pravo tvorene soudnımi precedenty a obycejovym pravem ve VB– v nejuzsım smyslu - jeden ze dvou systemu soudcovskeho prava (vedle equity) ve VB

• Vedle common law ma vyznam i statute law, tvorene zakony a dalsımi pravnımi predpisy.

Rozdıly mezi VB a USA61

• Dane predevsım tım, ze po prohlasenı nezavislosti se vyvoj ubıral jinym smerem.• USA vychazı ze psane ustavy, pravnı obyceje nejsou pramenem prava, vytvarenı common law je ovlivneno

federativnım systemem.• Ve VB nemuze soudnı precedens odporovat zakonu (doktrına suverenity parlametu), zatımco v USA muze

Nejvyssı soud (take Nejvyssı soudy clenskych statu, popr. i jine) odmıtnout aplikaci zakona pro jeho neustavnosta toto rozhodnutı ma precedencnı charakter.

Znaky62

• Mnohost pramenu prava = psane pravo (statute law, legislation) + soudnı precedenty (judge made law, caselaw), ve VB navıc pravnı literatura a obyceje

• Absence delenı prava na soukrome a verejne• Odlisna pravnı terminologie a pravnı instituce od kontinentalnıho typu• Odlisnosti v pojetı legality (koncepce rule of law, vlady prava), v kontinentalnım typu je to doktrına pravnıho

statu, vychazejıcıho ze zakona.• Zatımco u kontinentalnıho typu soudci pravo nalezajı mezi stranami (inter partes), pouze US pusobı erga

omnes (vuci vsem) v ramci abstraktnı kontroly ustavnosti, v angloamerickem typu nalezajı soudci pravo avyssı soudy mohou pravo tvorit (pusobı erga omnes)

• Nenı zalozen na recepci RP.

chybı prameny

1.23. System prava; jednota prava, kriteria clenenı prava na pravnıodvetvı, pravnı instituty

• Pravo = jeden ze socialnıch systemu vyznacujıcı se jednotou a zaroven vnitrnı diferenciacı• Jednotıcı faktor: pravo je specificky normativnı system odlisny od norem moralnıch, politickych, nabozenskych

apod.• Doplnujıcı jednotıcı faktory: pravnı principy (pravnı zasady), meziodvetvove pravnı instituty – souhrn norem,

ktere upravujı urcity druh spolecenskeho vztahu, pricemz integrujıcı funkci plnı ty z nich, ktere se uplatnujıve vıce pravnıch odvetvıch (napr. institut vlastnickeho prava)

• Predstavuje usporadanı pravnıch norem do celku a jeho rozdelenı na casti (pravnı odvetvı, pravnı instituty apravnı normy:

• Strukturalizovan na pravnı odvetvı dle trı kategoriı: predmetu, metody a ucelu pravnı upravy• Podle metody pravnı upravy

– Soukrome x verejne

∗ Zajmova teorie

· Vychazı z teze od Ulpiana· Soukrome pravo se tyka zajmu jednotlivych osob a verejne zajmu statu

39

1.23. SYSTEM PRAVA; JEDNOTA PRAVA, KRITERIA CLENENI PRAVA NA PRAVNI ODVETVI,PRAVNI INSTITUTY KAPITOLA 1. OTAZKY

· Dnes neobstojı zejmena dıky koncepci delby moci a lidskych prav

∗ Subordinancnı teorie (19.st.)

· Nadrazenost a podrazenost subjektu· Tam kde jsou subjekty pravnıch vztahu nerovne - verejne pravo. V prıpade rovnosti jde o

soukrome

∗ Organicka teorie

· Dnes uplatnovana teorie· Verejne pravo: pokud jeden z pravnıch subjektu je organ verejne moci, ktery na zaklade

zakona a v jeho mezıch rozhoduje o subjektivnıch pravech a pravnıch povinnostech fyzickycha pravnickych osob

– Soukrome pravo

∗ Dispozitivnı pravnı normy, smluvnı autonomie pravnıch subjektu (vetsinou smluvnı zaklad), prevaznemajetkovy charakter, dispozicnı zasada

∗ Tradicne: obcanske, obchodnı, rodinne, pracovnı, mezinarodnı soukrome a obchodnı pravo∗ V prıpade deliktu je typicka restituce (navracenı v puvodnı stav) a reparace (nahrada majetkove

skody), satisfakce (v prıpade nemajetkove ujmy) – spory rozhoduje organ verejne moci∗ V zasade nemohou byt dany povinnosti bez souhlasu subjektu

– Verejne pravo

∗ Kogentnı pravnı normy, nerovne postavenı subjektu, zasada oficiality a legality∗ Tradicne: ustavnı, spravnı, trestnı, financnı, pravo socialnıho zabezpecenı, vzdy odvetvı prava

procesnıho∗ Mezinarodnı pravo verejne sem nepatrı – nenı soucast vnitrostatnıho prava, je specifickym pravnım

systemem∗ Jeden subjekt ma pravomoc rozhodovat o pravech a povinnostech druheho – prava a povinnosti

vznikajı i proti vuli∗ Nenı typicky smluvnı princip, ale individualnı pravnı akty (rozsudek, nalez, spravnı rozhodnutı)∗ Sankce: represivnı (primerene k charakteru deliktu) a preventivnı (individualnı a generalnı pre-

vence) charakter

– Soukrome a verejne pravo dnes hodne propojeno (smluvnı princip i ve verejnem pravu, kogentnı normyv soukromem)

• Podle predmetu pravnı upravy

– Ustavnı, spravnı trestnı, obcanske – nejdulezitejsı– Dle objektivne druhove rozdılneho charakteru spolecenskych vztahu– Ustavnı pravo je nekdy povazovano za vedoucı odvetvı (upravuje nejdulezitejsı vztahy ve spolecnosti)

• Podle ucelu pravnı upravy

– Hmotne x procesnı– Hmotne

∗ Souhrn pravnıch norem a subjektivnıch prav, ktere smerujı bezprostredne k naplnenı ucelu pravaa jsou smyslem pravnı upravy

– Procesnı

∗ K naplnenı ucelu pravnı upravy slouzı zprostredkovane∗ Uprava postupu organu verejne moci k vytvarenı a ochrane hmotnych prav∗ Procesnı normy stanovı postup pro tvorbu a aplikaci prava

• Mezinarodnı x vnitrostatnı pravo

– Vztah dvou pravnıch systemu (prosadila se dualisticke koncepce) – souvisı to se suverenitou statu apostavenım lidı v pravu vnitrostatnım

– Mezinarodnı pravo

40

1.24. SYSTEM PRAVA CESKE REPUBLIKY KAPITOLA 1. OTAZKY

∗ Upravuje vztahy mezi suverennımi staty a jimi vytvarenymi mezinarodnımi organizacemi (vyjimecnei jednotlivy clovek – mezinarodnı ochrana lidskych prav) – mezinarodnı pravo soukrome upravujespory s cizım prvkem (prameny: zakony, Rım 1 a Rım 2 – narızenı evropske unie)

∗ Obtızne vynutitelne – stat je monopol nasilı (to se rozpada, protoze je privatizovano – viz priva-tizace veznic), nenı donucovacı aparat

∗ Decentralizovany pravnı system zalozeny na souradnosti statu jako tvurcu a adresatu norem∗ Zcasti nepsane, obycejove, prevazne dispozitivnı normy, ale klıcovy vyznam majı normy kogentnı∗ Ohnisko centralizovaneho donucenı – Rada bezpecnosti OSN na zaklade Charty OSN, Mezinarodnı

soudnı dvur, mezinarodnı trestnı soudy (ad hoc), mezinarodnı trestnı soud (Haag, od 1998 -platnost od 2003, Ceska republika ji dosud neratifikovala)

∗ Soucastı vnitrostatnıho po procesu inkorporace∗ CR – cl. 10 – soucastı pravnıho radu jsou vsechny ve Sbırce mezinarodnıch smluv vyhlasene

mezinarodnı smlouvy, jimiz je CR vazana a k nimz dal pred jejich ratifikacı prezidentem republikysouhlas Parlament – nenı potreba zadne dalsı implementace

• Zvlastnı postavenı ma Evropske pravo (komunitarnı pravo)

Pravnı institut

Pravnı konstrukce a jı odpovıdajıcı uceleny soubor pravnıch norem, slouzıcı urcitemu ucelu a zpravidla nesoucı 63

jednoduche popisne oznacenı (napr. vazba, promlcenı nebo nahradnı dorucenı) O pravnım institutu se hovorı tehdy,pokud konstrukce nema obdobu v mimopravnım (realnem) svete – jako pravnı institut se proto neoznacuje vec,nemovitost, dedictvı nebo veritel, protoze vsechny tyto pojmy se pouzıvajı i mimo pravo.

* A. Gerloch (2004): 123-129

1.24. System prava Ceske republiky

vlastne dohromady otazky 23, 25 a 26 system prava = usporadanı prvku urciteho pravnıho radu / pravnıch noremdo celku a rozdelenı na casti (odvetvı → institut → norma) jednota prava = homogenita celku → bezrozpornostpravnıch norem jednotıcımi faktory prava jsou: pravnı principy a meziodvetvove pravnı instituty

PRAVNI ODVETVI x PRAVNI INSTITUT64

• pravnı odvetvı

– vyssı komplex norem upravujıcıch souhrn souvisejıcıch spolecenskych vztahu– napr. ustavnı pravo, obcanske pravo

• pravnı institut

– nizsı komplex norem upravujıcıch urcity druh spolecenskeho vztahu– muze spadat do vıce odvetvı– napr. vlastnictvı (odvetvı ObcP)

CLENENI PRAVA NA PRAVNI ODVETVI65

• podle metody pravnı upravy

– pravo soukrome (viz 25)– pravo verejne (viz 25)

• podle predmetu pravnı upravy

– predevsım kriteria historicka - dle spolecenskych podmınek,vedeckych tradic, stabilizace na pravnickychfakultach. . .

– CR

∗ pravo ustavnı

41

1.25. PRAVO SOUKROME A PRAVO VEREJNE KAPITOLA 1. OTAZKY

∗ spravnı → financnı, socialnıho zabezpecenı, zivotnıho prostredı,∗ pravo obcanske → obchodnı, rodinne, pracovnı, verejneho pojistenı∗ pravo trestnı∗ mezinarodnı pravo verejne/ soukrome (MPV a MPS)

• podle ucelu pravnı upravy

– pravo hmotne (viz 26)– pravo procesnı (viz 26)

* Ucebnice - Ales Gerloch – Teorie prava, 4.vydani; * Prednasky; * Statnicove otazky od alegre (vakobobri)

1.25. Pravo soukrome a pravo verejne

• klasifikace podle kriteria metody pravnı upravy• toto delenı se uplatnuje v kontinentalnım typu pravnı kultury

Teorie zduvodnujıcı rozdelenı na pravo verejne a soukrome66

• Zajmova teorie

– vychazı z rımskopravnı tradice, autorem je rımsky pravnık Ulpianus– soukrome pravo se tyka zajmu jednotlivych osob, verejne pravo se tyka zajmu statu– soudobe pravo tuto teorii neuznava

• Subordinacnı teorie (teorie nadrazenosti a podrazenosti subjektu)

– vznikla v 19. stoletı v navaznosti na zajmovou teorii, obracı ale prıcinu a dusledek– tam, kde je postavenı subjektu nerovne, se jedna o pravo verejne, tam, kde jsou si subjekty rovny, se

jedna o soukrome pravo

• Organicka teorie

– verejnopravnı povahu majı ty pravnı vztahy a je regulujıcı pravnı normy, v nichz jeden ze subjektuje organ verejne moci, ktery na zaklade zakona a v jeho mezıch rozhoduje o pravech a povinnostechfyzickych a pravnickych osob, ostatnı pravnı vztahy a pravnı normy majı soukromopravnı povahu

– zjednodusene o verejne pravo se jedna tehdy, kdyz je jeden ze subjektu organ verejne moci, jsou-li obasubjekty fyzicke nebo pravnicke osoby, jedna se o pravo soukrome

– v soucasnosti se uplatnuje prave tato teorie

Soukrome pravo67

• zalozeno na rovnosti zucastnenych subjektu• prosazujı se dispozitivnı normy, kogentnı normy zde lze najıt, ale ty tvorı limity pravnıch vztahu• ma smluvnı charakter - soukromopravnı vztah vznika na zaklade smlouvy mezi zucastnenymi subjekty, mezi

kterymi musı dojıt ke konsenzu, tedy jeden subjekt nemuze ukladat druhemu povinnosti proti jeho vuli• soukromopravnı vztahy majı prevazne majetkovy charakter• konflikty mezi subjekty resı zpravidla tretı nestranny (organ verejne moci - soud, rozhodce, arbitr) na zaklade

dispozicnı zasady• dispozicnı pravo zalobce (dominus litis) - zalobce v zalobe vymezuje predmet rızenı, do znacne mıry s nım

disponuje, ma moznost zpetvzetı zaloby• v prıpade deliktu soukromopravnı povahy je typicka restituce (obnovenı puvodnıho stavu), reparace (nahrada

skody), resp. satisfakce v prıpade ujmy nemajetkove• charakteristicka je zde umernost mezi deliktem a sankcı za nej• k soukromemu pravu se radı obcanske, obchodnı, rodinne, pracovnı, mezinarodnı soukrome a obchodnı pravo

42

1.26. PRAVO HMOTNE A PROCESNI KAPITOLA 1. OTAZKY

Verejne pravo68

• zalozeno na nerovnosti zucastnenych subjektu - nadrazeny subjekt ma pravomoc rozhodnout o pravech apovinnostech podrazeneho subjektu i proti jeho vuli

• nadrazeny subjekt je organ verejne moci, podrazeny subjekt je fyzicka ci pravnicka osoba• pravnı vztah vznika na zaklade individualnıho pravnıho aktu (rozsudek, nalez apod.), ktery je stanoven

nadrazenym subjektem• ve verejnem pravu se pouzıvajı vylucne kogentnı normy• uplatnujı se zasady oficiality a legality• ochranu pred libovulı mocenskych subjektu poskytuje spravnı a ustavnı soudnictvı - chranı zakonnost, ustavnost,

a zakonne a ustavne zarucena prava podrazeneho subjektu vuci tem, kdo o nich rozhodoval (spravnı organy,stat jako celek)

• mezi deliktem verejnopravnı povahy a sankcı za nej je jen priblizna umernost• k verejnopravnım odvetvım patrı ustavnı, trestnı, spravnı, financnı pravo a pravo socialnıho zabezpecenı• verejnopravnı charakter majı odvetvı prava procesnıho• mezinarodnı pravo verejne nema verejnopravnı charakter, protoze nenı soucastı vnitrostatnıho prava, ale je

specifickym pravnım systemem

* Gerloch, A., Teorie prava, 2. rozsırene vydanı, str. 114 – 116; * Gerlochovy prednasky

1.26. Pravo hmotne a procesnı

• klasifikace prava podle ucelu pravnı upravy• rozdelenı z hlediska funkcı pravnıch uprav ve vzajemnych relacıch pravnıch norem

hmotne pravo69

• souhrn tech pravnıch norem a subj. prav, ktere slouzı k naplnenı ucelu pravnı upravy bezprostredne• stanovı prava a povinnosti, ktere jsou smyslem pravnı upravy

procesnı pravo70

• prostredek k naplnenı vlastnıho ucelu prava• uprava postupu organu verejne moci pri

– rozhodovanı o hmotnepravnıch vztazıch = aplikace prava– tvorbe prava (hmotneho i procesnıho)

• obsahem je tedy vytvarenı a ochrana hmotnych prav• naplnuje ustavnı zasadu, ze u organu verejne moci musı byt zakonem upraven:

(a) zpusob ustavenı (souvisı s organizacı verejne moci)(b) vymezenı pravomoci a pusobnosti(c) jeho rozhodovacı cinnost (procesnı postup)

kodifikace procesnıho prava v zemıch kontinentalnıho typu - obvykle:71

• obcanske rızenı soudnı - obcansky soudnı rad• trestnı rızenı soudnı - trestnı rad• spravnı rızenı - spravnı rad – problem ale: nektere zakony, obsahujıcı hmotne-pravnı upravu• ustanovenı o organizaci justice – zpravidla v ustave n. zvlastnıch zakonech (v CR zakon o soudech a

soudcıch, zakon o ustavnım soudu

ustavnı pravo - hmotne, nebo procesnı?72

• obsahuje hmotne i procesnı pravo• hmotne-pravnı povaha: hlavne ustanovenı deklarujıcı zakladnı prava a svobody• procesne-pravnı povaha: vetsina ostatnıch ustanovenı

43

1.27. PRAVO MEZINARODNI A PRAVO VNITROSTATNI KAPITOLA 1. OTAZKY

= Zdroje =73

• Gerloch A.: Teorie prava (s. 128-9)• Wintruv seminar

chybı prameny

1.27. Pravo mezinarodnı a pravo vnitrostatnı

• Je to zakladnı delenı prava, vztah dvou pravnıch systemu• Ruzne modely pojetı vztahu mezinarodnıho a vnitrostatnıho prava:

– Dualisticka = tradicnı: existence 2, v zasade oddelenych pravnıch systemu, mezinarodnı pravo upravujepouze vztahy mezi staty, narodnı cili vnitrostatnı pravo vztahy mezi subjekty v mezıch jurisdikce urcitehostatu a je vecı statu zvazit, jestli je k plnenı mezinarodnepravnıch zavazku zapotrebı nejakych opatrenıuvnitr statu

∗ Nevyhody: kdyz mezinarodnı zavazek zanikne, vnitrostatnı uprava zustava, system je neprakticky,“nemotorny”

– Monisticka: narodnı pravnı rady jsou jen autonomnı castı svetoveho prava, v zasade jediny a jednotnypravnı rad

∗ Vyhody: kdyz je zrusen zavazek v mezinarodnım pravu, zanikne i ve vnitrostatnım, je to praktictejsı,rozumnejsı, efektivnejsı, pruznejsı

∗ Nevyhody: jestli je v hierarchii vyse vnitrostatnı nebo mezinarodnı

• Od 17.stoletı se prosazuje dualisticka koncepce (souvisı to s teoriı suverenity statu), ve 20.stoletı bylo totovychodisko modifikovano

• Teorie suverenity: suverenita, tj.vysostna moc, nezavislost statnı moci na jakekoliv jine moci jak uvnitr, takvne hranic statnıho uzemı, nenı zadne vyssı moci, jejız akty by jednostranne zavazovaly stat nebo prımosubjekty na uzemı statu

• Z toho plyne, ze mezinarodnı pravo se neutvarı nezavisle na vuli statu, ale podle zasady vzajemne rovnostistatu, jeho zdrojem jsou projevy vule statu

• Je na kazdem statu, aby urcil vztah vnitrostatnıho prava k mezinarodnımu (az na par kogentnıch norem)

Mezinarodnı pravo74

• Historickych vyvoj

– Vyvoj spojen s prirozenopravnım vlivem– Nejdrıv platil princip personality, pak princip teritoriality=dnes– Do konce 19.stoletı ma mezinarodnı pravo jen omezeny vyznam, tj.pravo valky, uznavanı statnı suvere-

nity– Po 1.svetove valce snaha o zakazanı utocne valky, vznik Spolecnosti narodu– Po 2.svetove valce nejvetsı rozvoj, vznik OSN

• upravuje vztahy mezi suverennımi staty a jinymi vytvarenymi mezinarodnımi organizacemi (vyjımecne jed-notlivec nebo nevladnı mezinarodnı organizace)

• decentralizovany pravnı system, kvuli zasade svrchovane rovnosti je vecı jednotlivych statu• staty jsou tvurci a i adresati norem• tvorı ho nepsane obycejove pravo, kodifikace mezinarodnımi smlouvami, partikularnı normy (platı jen mezi

dvema nebo vıce staty, napr.v urcitem regionu)• mezinarodnı obycej je hlavnım pramenem, zavazuje vsechny staty sveta• prevazne dispozitivnı povaha, ale klıcovy vyznam majı kogentnı normy• mezinarodnı odpovednost

– donucovacı opatrenı ma decentralizovanou podobu=je vecı jednotlivych statu– centralizovane donucenı muze uplatnovat Rada bezpecnosti OSN (udrzovanı mıru, Charta OSN)

∗ Rada bezpecnosti rozhoduje o pouzitı sankcı proti clenskym statu OSN∗ Sankce: diplomaticke, ekonomicke, vojenske, politicke

44

1.28. PRAVO EVROPSKE UNIE A JEHO VZTAH K VNITROSTATNIMU PRAVUKAPITOLA 1. OTAZKY

∗ Vuci 5 statum nejdou pouzıt=stalı clenove∗ Mechanismus nenı uplne ucinny∗ Sankce provadı sam stat: prostrednictvım OSN nebo sam∗ V Charte OSN jsou vyjmenovane kogentnı normy: principy souzitı mezinarodnıho spolecenstvı, ty

jsou zavazne pro kazdy stat

– soudnı a arbitraznı organy jako Mezinarodnı soudnı dvur OSN jsou limitovany souhlasem stran s pro-jednanım prıpadu

– moznost ustavenı mezinarodnıho trestnıho soudu ad hoc:– Mezinarodnı trestnı soud: r.1998 zrızen na zaklade rımske smlouvy, sıldo v Haagu, jurisdice: zlocin

genocidy, proti lidskosti, valecne zlociny, zlocin agrese (smlouva platna od r.2003, CR zatım neratifiko-vala)

• normy mezinarodnıho prava zavazujı subjekty mezinarodnıho prava, tj.hlavne staty, ale nejsou samy o sobebezprostredne zavazne uvnitr statu

• soucastı vnitrostatnıho prava se muzou stat na zaklade inkorporace=prevzetı urciteho pramene mezinarodnıhoprava do vnitrostatnıho prava

Ceska republika a mezinarodnı pravo75

• Historicky vyvoj

– od r. 1993: 1.generalnı=inkorporacnı klauzule o prıme zavaznosti a prednosti mezinarodnıch smluv olidskych pravech

– od r.2001, ucinna 2002: rozsırenı generalnı klauzele=Euronovela, cl.10 v dnesnı podobe, vsechny me-zinarodnı smlouvy jsou zavazne a majı aplikacnı prednost pred zakonem

• Podmınky, za kterych je mezinarodnı smlouva soucastı pravnıho radu CR podle cl.10 Ustavy

1. mezinarodnı smlouva je zavazna2. odsouhlasena Parlamentem3. ratifikovana4. vyhlasena predepsanym zpusobem

• V ostatnıch prıpadech musı byt zavazky z mezinarodnıch smluv promıtnuty prostrednictvım zakonu• Prestoze je to oslabenı dualisticke koncepce, je porad na organech statu, zda urcity smluvnı zavazek bude

prijat• CR je hybridnı model: cl.10 Ustavy znacı monisticky system, ale na nevyhlasenou mezinarodnı smlouvu a

smlouvy resortnı je pouzit dualisticky system a ne ke vsem mezinarodnı smlouvam dal Parlament souhlas

– Parlament musı dat souhlas: cl.49 Ustavy, smlouvy prezidentske: vsechny podstatne– Parlament nedava souhlas: smlouvy resortnı: technicke, ty nejsou publikovany ve Sb. mezinarodnıch

smluv

• Vztah mezinarodnı smlouvy a Ustavy:

– Nenı jasne, judikatura ustavnıho soudu se zatım klonı k tomu, ze ma Ustava prednost pred mezinarodnısmlouvou

– Prıpad slovenskych duchodu po rozdelenı CSR: diskriminace, protoze slovenske duchody jsou nizsı aproto se nemuze smlouva aplikovat a cesky stat musı rozdıl doplatit: ustavnı soud shledal mezinarodnısmlouvu protiustavnı a tak ji neaplikoval

Jine zeme a mezinarodnı pravo76

• v Rakousku a Nemecku jsou podle Ustavy zasady a obecna pravidla mezinarodnıho prava prımo soucastvnitrostatnıho prava

• ve Francii se uplatnuje preventivnı prezkoumanı souladu mezinarodnı smlouvy s Ustavou

* ucebnice Gerloch, str.129 az 131; * ucebnice Boguszak, Capek, Gerloch, str.98 az 100; * seminare doc. Kuhna

45

1.28. PRAVO EVROPSKE UNIE A JEHO VZTAH K VNITROSTATNIMU PRAVUKAPITOLA 1. OTAZKY

1.28. Pravo Evropske unie a jeho vztah k vnitrostatnımu pravu

Evropske pravo77

• specificka cast mezinarodnıho prava se stale silnejsımi federativnımi prvky• puvodne vzniklo jako regionalnı mezinarodnı pravo 3 spolecenstev ( EHS+ESUO+EUROATOM) → cıl:

predejıt konfliktum, snaha potrestat vinıky WWII, ale to se ukazalo neucinne, spıs chteli dostat ty statyk sobe nejakou nadnarodnı organizacı

• stale vıc zıskava hybridnı charakter (obsahuje elementy mezinarodnıho i vnitrostatnıho prava)• je to jakysi nadstatnı pravnı system, evropsky pravnı rad

Vztah prava EU a vnitrostatnıho prava78

• cl. 10 Ustavy - vuci pravu EU jsme monisti podle tohto clanku,• 1957 - Rımska smlouva - nenı obycejnou mezinarodnı smlouvou, dava zaklad budoucıho evropskeho prava,

tato smlouva ma supranacionalnı ambice → kazdy stat ma byt k smlouve monisticky zalozeny bez toho, aby semuseli odvolavat na svoje domacı ustavy → zasada prımeho ucinku (toto nevyplynulo ze smlouvy, kteroupodepsaly clenske staty, ale je to interpretace Evropskeho soudnıho dvora /ESD; od 1. 12. 2009 Soudnı dvurEvropske unie/)

• Costa vs. Enel: tento prıpad, ktery resil ESD polozil zaklad principu prednosti evropskeho prava predpravem vnitrostatnım

• evropske pravo ma podmınenou prednost bez toho, aby to bylo prehodnocene domacım US, tuto prednost mado doby, nez narodnı US povı, ze evropske pravo prechazı svoje meze

* Boguszak, Capek, Gerloch - Teorie prava; * Gerloch - Teorie prava; * seminar doc. Kuhna

1.29. Prameny evropskeho prava, tvorba prava v EU

• Evropske komunitarnı pravo je tvoreno dvema urovnemi:

1. primarnı pravo

– mezinarodnı smlouvy uzavırane mezi clenskymi staty v zakladnıch otazkach– smlouvy mezi EU a dalsımi staty– zakladacı smlouvy (vyjadrujı ekonomickou a posleze politickou integraci puvodne 6, dnes 27

clenskych statu)

∗ ekonomicka integrace: v r. 1952 vytvorenı ESUO (Montannı unie); v r. 1957 byly mezistejnymi staty (Fr, SRN, It, Nizozem., Belgie a Lucembursko) prijaty Rımske smlouvy oustavenı EHS a Euratom; sloucenım techto trı mezinar. organizacı vznikla r. 1967 Evropskaspolecenstvı (ES; EC – European Communities)

∗ 11. 1993 vstupuje v platnost Maastrichtska smlouva (Smlouva o EU) – zamerena na vytvorenıhospodarske, menove a politicke unie v te dobe 12 statu; EU nenahradila ES, ale doplnila ho,aniz zıskala pravnı subjektivitu – v pravnı oblasti se to projevuje diferenciacı mezi pravemkomunitarnım (primarnım a sekundarnım) a pravem unijnım (nema bezprostrednı zavaznostv clenskych statech)

∗ Maastrichtska smlouva novelizovana Amsterodamskou a Nicejskou smlouvou; Smlouva zakladajıcıUstavu pro Evropu – navrh evropske ustavnı smlouvy, prijata v cervnu 2004, po neuspechuv referendech Francie a Nizozemska se v ratifikaci nepokracovalo

∗ hovorı se o tzv. chramove strukture: prvnı pilır integrace (v oblasti ekonomicke) doplnen odruhy pilır (spoluprace v oblasti mezinarodnı a bezpecnostnı politiky) a tretı pilır (spolupracev oblasti justice a policie v trestnıch vecech)

– upravuje zejmena rozsah vylucne a spolecne pusobnosti Evropskych spolecenstvı a cinnost jednot-livych institucı ES, resp. EU

2. sekundarnı pravo

46

1.29. PRAMENY EVROPSKEHO PRAVA, TVORBA PRAVA V EU KAPITOLA 1. OTAZKY

– tvorene narızenımi a smernicemi(Evropske rady, Evropske komise za soucinnosti Evropskeho par-lamentu);

– za typicke jsou povazovany tyto formy komunitarnıch pravnıch aktu ES:

∗ Narızenı (Regulation) – prımy ucinek, bezprostrednı zavazanı vsech subjektu∗ Smernice (Directive) – zavazna pro clensky stat, kteremu je urcena, ale pouze co do vysledku

(volba forem a prostredku implementace do narodnıho prava ponechana vnitrostatnım organum)∗ Rozhodnutı (Decision) – z hlediska aplikovatelnosti predstavuje zavazny pravnı akt obdobny

narızenı ES, ale nema obecnou platnost (urcen bud’ vsem statum EU, nebo vybranym)∗ Doporucenı a stanovisko (Recommendation, Opinion) – pravne nezavazne akty Spolecenstvı

(predpokladajı dobrovolne plnenı a nejsou soudne vynutitelne)∗ tzv. akty tretıho pilıre (do prijetı Lisabonske smlouvy majı mezivladnı charakter; formy:

· ramcove rozhodnutı (Framework decision) – ucelem sblizovanı pravnıch predpisu clenskychstatu

· rozhodnutı (Decision) – jiny ucel nez sblizovanı pravnıch predpisu clenskych statu· spolecny postoj (Common Position) – vymezuje prıstup Unie k urcite otazce· umluva (Convention) – nasledne doporucena clenskym statum k prijetı v souladu s

jejich ustavnepravnımi predpisy

3. nemaly vyznam majı i dalsı prameny komunitarnıho prava, zvlaste quasiprecedencnı rozhodnutı Ev-ropskeho soudnıho dvora;

• Pravo unijnı

– jedna se o pravnı vztahy mezi clenskymi staty EU jako suverennımi staty, se zakladem spocıvajıcım vmezinarodnım pravu verejnem; pro oblast policejnı a soudnı spoluprace v trestnıch vecech je pravnımzakladem tohoto prava cl. 34 hlavy VI. Smlouvy o Evropske unii; temito pravnımi akty EU nazyvanymipravnı akty tretıho pilıre jsou ramcova rozhodnutı, spolecne postoje, umluvy a tzv. opatrenı k provadenırozhodnutı a umluv.

Rozhodujıcı organy EU/ES79

1. Evropska rada

• politicka rozhodnutı• uroven hlav statu a predsedu vlad

2. Rada (ministru) EU

• zastupujıcı vlady clenskych statu EU• ministri zahranicnıch vecı, financı a dalsı podle zamerenı• spolurozhoduje o vsech zasadnıch otazkach spolecne politiky, vc. legislativnı cinnosti• rozhoduje konsensualne nebo na zaklade stanovene vetsiny

3. Evropsky parlament

• prımo volenym organem s volebnım obd. 5 let• CR ma 22 poslancu• podılı se na legislativnı cinnosti, schvaluje predsedu a cleny Evropske komise a schvaluje evropsky

rozpocet

4. Evropska komise

• reprezentuje obecny evropsky zajem• rozhodujıcım vykonnym organem ES/EU – provanı vlastnı exekutivnı cinnost v ramci sverene pusobnosti,

kontroluje plnenı rozpoctu a vykon legislativy EU, ma vylucnou zakonodarnou iniciativu a disponujepravomocı zalovat porusovanı komunitarnıho prava u Evropskeho soudnıho dvora

• funkcnı obd. 5 let; kazdy clensky stat ma 1 komisare

5. Evropsky soudnı dvur:

• rozhoduje o zalobach, tykajıcıch se porusovanı primarnıho a sekundarnıho prava ES• dve stezejnı zasady evropskeho prava:

47

1.30. SUBJEKTIVNI PRAVA A PRAVNI POVINNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

– Zasada aplikacnı prednosti prava ES pred narodnım pravem– Zasada bezprostrednıho ucinku prava ES znamena, ze primarnı a sekundarnı pravo je prımo

zavazne ve vztahu k vnitrostatnım subjektum

• uplatnenı obou zasad limitovano zasadou subsidiarity

Smlouva zakladajıcı Ustavu pro Evropu

• (tzv. evropska ustavnı smlouva)• pripravena Konventem v cervnu 2004 v prıpade, ze bude ratifikovana vsemi 25 clenskymi staty, nahradı

stavajıcı primarnı pravo a stane se zakladem pravnıho radu Evropske unie• plus: vetsı prehlednost primarnıho prava a odstranenı tzv. trojpilırove chramove struktury• minus: zesılena integrace, federalizacnı tendence• z pravnıho hlediska se vsak o ustavu ve smyslu zakladnıho zakona nejedna; zustava spolecenstvım statu• Preambule: Evropa je zalozena na humanistickych tradicıch a hodnotach• Cast I: EU jako pravnı subjekt, hodnoty a cıle EU, rozsah pravomoci, pusobnosti a vzajemne vztahy evropskych

institucı, moznost lidove iniciativy• Cast II: Charta zakladnıch prav z Nice• Cast III: charakteristika spolecne politiky EU v ekonomicke, zahranicnı, bezpecnostnı a trestnepravnı oblasti• Cast IV: obecna a zaverecna ustanovenı• Predsednictvı v EU budou vzdy po 18 mesıcu vykonavat 3 clenske staty.• V rozhodovanı Rady EU posılen model vetsinoveho rozhodovanı.

Lisabonska smlouva

• po neuspesnem ratifikacnım procesu ustoupeno od myslenky prijetı ucelene upravy primarnıho prava EU• Lisabonska smlouva (tez Reformnı smlouva) je mezinarodnı smlouva, jejımz cılem je predevsım reformovat

instituce Evropske unie a zajistit jejı efektivnı fungovanı do budoucna• Byla podepsana 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikovana 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince

2009• Lisabonska smlouva obsahuje dva clanky pozmenujıcı

– Smlouvu o Evropske unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu)– Smlouvu o zalozenı Evropskeho spolecenstvı (Smlouvu o ES, Rımskou smlouvu), ta ma byt nove nazvana

Smlouvou o fungovanı Evropske unie

• Dale stanovuje, ze na techto dvou smlouvach je Evropska unie (EU) zalozena, ze nahrazuje Evropske spolecenstvı(ES) a je jeho nastupkynı. Text mandatu take uvadı, ze ”vsechna ustanovenı Mezivladnı konference z roku2004 budou zaclenena do techto dvou smluv“, tedy to ze Ustava EU, kterou tato Konference schvalila, je jejichobsahem

• Evropska unie ma mıt jednotnou pravnı subjektivitu, jak uz navrhovala Ustava EU• Listina zakladnıch prav Evropske unie sice nema byt – na rozdıl od Ustavy EU – castı Lisabonske smlouvy,

ma vsak na zaklade noveho znenı cl. 6 Smlouvy o Evropske unii zıskat ”stejnou pravnı sılu jako Smlouvy“,tzn. pravnı zavaznost, s vyjimkou Velke Britanie, Polska a Ceske republiky.

• Dochazı tez ke zmene vahy jednotlivych statu pri hlasovanı v Rade• Jako kompromis – Velka Britanie zprvu zcela odmıtala Evropskeho ministra zahranicı navrzeneho Ustavou EU

– ma byt tato funkce pojmenovana ”Vysoky predstavitel Unie pro zahranicnı veci a bezpecnostnı politiku“.Na zadost Velke Britanie ma smlouva v oblasti policejnı a justicnı spoluprace v trestnıch vecech nekterymclenum umoznit pokracovat v dalsı praci na urcitem aktu, zatımco jinym umoznı se jı neucastnit

• Oznacenı ”zakon“ EU a ”ramcovy zakon“ EU majı byt vypustena, zustat majı dosavadnı oznacenı ”narızenı“,

”smernice“ a ”rozhodnutı“. Na rozdıl od Ustavy EU neobsahuje Lisabonska smlouva zadnou zmınku o sym-bolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechan byl rovnez pojem ”Ustava“

* TP - Gerloch, TP - Boguszak, Capek, Gerloch; * http://cs.wikipedia.org/wiki/Lisabonsk%C3%A1 smlouva; *seminare doc. Kuhna

1.30. Subjektivnı prava a pravnı povinnosti

• subjektivnı pravo

– rovnez znamena opravnenı– nekdo (subjekt) ma pravo k necemu ci na neco (pravo neco konat, nekonat, obdrzet, pozadovat)

48

1.31. KLASIFIKACE SUBJEKTIVNICH PRAV; PRAVNI NAROKY KAPITOLA 1. OTAZKY

– pravnı moznost subjektu chovat se urcitym zpusobem, moznost je vyjadrena a zarucena objektivnımpravem ⇒ je chranena zpusobem stanovenym v pravnıch normach

– subjekt muze a nemusı sve subjektivnı pravo vykonavat ⇒ moznost volby zpusobu chovanı

• pravnı povinnosti

– = pravnı nutnost chovat se stanovenym zpusobem (povinny subjekt nema moznost volby)– povinnost druhych subjektu nerusit vykon subjektivnıho prava ci neco strpet, dat nebo konat ci nekonat– subjektivnı pravo znamena opravnenı pozadovat plnenı povinnostı druhych subjektu– kazdy subjekt ma povinnost zdrzet se konanı, ktere by prekracovalo meze jeho pravnı svobody, stanovene

objektivnım pravem

• predmet a vykon subjektivnıch prav a povinnostı

– predmet - vzdy nejake chovanı– vykon - spocıva v uvedenem chovanı– pravnı jednanı - zvlastnı druh pravnıho chovanı

∗ jeden ze zpusobu, jımz se subjektivnı prava a povinnosti zakladajı, menı nebo rusı∗ odlisovat vykon rozhodnutı o pravu ci povinnosti!!

• druhy pravnıho chovanı

– dare (dat)– facere (konat)– omittere (zdrzet se chovanı)– pati (strpet)

• proto rozlisujeme

– chovanı aktivnı (komisivnı) - facere, dare– chovanı pasivnı (omisivnı) - non facere (zdrzet se chovanı), pati

• zvlastnım druhem objektu chovanı, ktere je vykonem subjektivnıch prav, jsou hodnoty neoddelitelne od lidskeosobnosti - zivot, zdravı, nedotknutelnost osoby, lidska dustojnost, cest, jmeno ...

* Boguszak - Teorie prava

1.31. Klasifikace subjektivnıch prav; pravnı naroky

Druhy subjektivnıch prav80

• zakladnı trıdenı subjektivnıch prav:

– soukroma a verejna

∗ se soukromymi pravy muze jejich subjekt disponovat (muze je prevest na jiny subjekt)∗ s verejnymi subjektivnımi pravy nemuze jejich subjekt disponovat

– hmotna a procesnı– lidska prava a zakladnı svobody - zvlastnım druhem subjektivnıch prav

∗ lidska prava majı povahu verejnych prav∗ nezadatelna, nezcizitelna∗ 2 rozdılne svobody jedince:

1. paternalisticke pojetı – stat chranı pravnı svobodu jedince nezavisle na jeho vuli, poprıpadei proti jeho vuli

2. liberalisticka koncepce – omezovanı soukromopravnıch svobod jedince jen v nejnutnejsımprıpade

• dalsı vyznamna klasifikace:

49

1.32. PRAVNI SUBJEKTIVITA A SUBJEKTY PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

– relativnı

∗ tomuto pravu odpovıda vzdy povinnost individualne urceneho subjektu nebo urciteho dat ci konat,zdrzet se urciteho konanı nebo strpet urcite konanı opravneneho

– absolutnı

∗ povinnost kterehokoli subjektu neco neurciteho nekonat, totiz nerusit opravneneho ve vykonu jehosubjektivnıho prava

• zvlastnı kategorie subjektivnıch prav:

– zakladnı prava

Pravnı naroky81

• pravnı narok - stadium realizace subjektivnıho prava, ve kterem lze vymahat a vynutit plnenı odpovıdajıcıpravnı povinnosti, behem realizace muze vznikat vıce pravnıch naroku

– stadium pravnıho naroku = ,,dospele“ pravo– uzitı v souvislosti jen s pravem relativnım– pri rusenı absolutnıch prav mohou vznikat pravnı naroky, ale jiz v ramci relativnıch subjektivnıch prav

(vykon absolutnıch prav nelze vynucovat, pokud opravneneho ve vykonu nikdo nerusı)

* Boguszak, Capek, Gerloch (Teorie prava)

1.32. Pravnı subjektivita a subjekty prava

• pravnı subjektivita – zpusobilost mıt prava a pravnı povinnosti• subjekty prava – osoby:

· fyzicke (prirozene)· pravnicke (umele)

• delenı subjektu:

· z hlediska objektivnıho prava· pravotvorne (normotvorne) – stat, popr. i jine verejnopravnı korporace· kontinentalnı system prava· statnı organy, predevsım zakonodarne, ktere mohou delegovat na vykonne organy· subjekty samospravy v zakonnem rozsahu (originalnı normotvorba) x sekundarnı pravnı

predpisy (delegovano statem)· mimo prımou normotvornou cinnost statu - mezinarodnı smlouvy· soudy nejsou tvurci prava (ale v ustavnım a spravnım soudnictvı mohou zasahovat do

pravnıho radu – pozastavit ucinnost zakonu. . . )

· recipienti – realizujıcı pravo

· z hlediska subjektivnıho prava· subjekty zpusobile k pravum a povinnostem + k pravnım ukonum a pravnı odpovednosti· subjekty zpusobile jen k pravum a povinnostem

· z hlediska realizace pravnıch norem· osoby soukrome povahy· verejnopravnı korporace

50

1.32. PRAVNI SUBJEKTIVITA A SUBJEKTY PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

Fyzicke osoby82

• zpusobilost k pravum a povinnostem – neomezitelna zakonem, ma kazdy clovek od narozenı do smrti

· nasciturus pro iam nato habetur – viz rımske pravo (dedicke pravo)· i po smrti platı napr. autorske pravo, ochrana lidske dustojnosti. . .· pravnı subjektivita muze byt vazana na zakonne podmınky (nesmı byt diskriminacnı) – napr.

statnı obcanstvı (pro politicka prava. . . ), vek (pro volebnı pravo. . . ), bezuhonnost, vzdelanıatd.

• zpusobilost k pravnım ukonum – brat na sebe prava a povinnosti vlastnımi pravnımi ukony – viz rımskepravo :-)

· fyzicka osoba je nabyva postupne v zavislosti na rozumovem vyvoji, v plnem rozsahu nabytımzletilosti (v CR 18, popr. 16 let)

· pravnı ukony, ktere jsou primerene rozumovemu vyvoji, jsou platne (napr. koupenı si lızatka)· lze ji omezit, ci uplne odebrat – rozhodnutı soudu z duvodu neprechodne dusevnı poruchy,

stanoven opatrovnık· pravnı ukony mohou plnit za urcitou osobu osoby jine – na zaklade zakonneho (napr. vsemi

detmi oblıbeny podpis zakonneho zastupce :-)) nebo smluvnıho zastoupenı (napr. plna moc)

• deliktnı zpusobilost – zpusobilost nest nasledky vlastnıho protipravnıho jednanı (zp. k pravnı odpovednosti)

· v CR 15 let – pro trestnı a prestupkovou odpovednost· v soukromem pravu take 15 let, ale pro hmotnou odpovednost 18 let· prıcetnost/ neprıcetnost – schopnost/ neschopnost rozeznat, ze jeho jednanı je nebezpecne,

nebo ovladat sve jednanı (dusevnı porucha. . . )

• procesnı zpusobilost – prevazne shodna se zpusobilostı k pravnım ukonum hmotnepravnym, mozne jsou iodchylky (vek atd.)

Pravnicke osoby83

• vytvorem prava – vytvorena zakonem nebo na zaklade zakona registracı (resp. evidencı – u odborovychorg., cırkevnıch pr. os.) prıslusnym organem verejne moci

• vystupuje vlastnım jmenem a na vlastnı odpovednost• prıklady PO vzniklych ex lege jsou verejnopravnı korporace (verejne vysoke skoly, obce a kraje, profesnı

komory, statnı fondy, stat – vznikly za podmınek mezinarodnıho prava)• zrızenı podle zakona je doprovazeno registracnım rızenım:

· podle obchodnıho zakonıku – obchodnı spolecnosti, druzstva. . .· jinych zakonu – politicke strany, cırkve, nadace. . .

• pravnicka osoba je vytvorena na zaklade:

∗ personalnım → korporace (sdruzenı osob, vlastnım jmenem a na vlastnı odpovednost – odlisnaod osob, ktere ji vytvorily) – politicke strany, obchodnı spolecnosti. . .

∗ materialnım → nadace, fondy. . .∗ kombinace – VZP, CT, CRo. . .

• delıme je na:

∗ soukromopravnı povahy∗ verejnopravnı povahy – verejne vysoke skoly, CTK, VZP, CT. . .

• neplatı zde delena pravnı zpusobilost• majı zpusobilost k pravum a povinnostem, pravnım ukonum a pravnı odpovednosti dnem vzniku – zpusobilost

ale omezena predmetem cinnosti• jmenem PO jedna statutarnı organ, v zakonem omezenem rozsahu pak dalsı clenove• mohou byt zastupovany na zaklade smluvnıho ci zakonneho zastoupenı

51

1.33. PRAVNICKE OSOBY JAKO SUBJEKTY PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

Organy verejne moci

= organy verejnopravnıch korporacı (naplnujı verejne zajmy - predevsım stat a samospravne korporace), patrı 84

do pravnickych osob

1. organy statnı (organy moci Z, V, S a jine) – vykonavajı funkce statu2. jine organy verejne moci (napr. uzemnı a zajmova samosprava)

• zasah do prav a povinnostı jinych pravnıch subjektu na zaklade zakona →• zasada enumerativnosti verejnopravnıch pretenzı – pri vykonu striktne vazany zakonem

X

• zasada legalnı licence – fyzicke a ostatnı pravnicke osoby mohou cinit vse, co jim zakon nezakazuje

* Teorie prava (A. Gerloch, 5. upravene vydanı): str. 108 - 111; Poznamka: Az ted’ jsem si vsimla, ze fyzicke apravnicke osoby jsou obsahem jinych otazek, tak alespon mate vzdy 2 zdroje LOL

1.33. Pravnicke osoby jako subjekty prava

• Pravnı subjektivita je zpusobilost mıt subjektivnı prava a pravnı povinnosti• Subjekty prava jako osoby se delı na fyzicke a pravnicke osoby – jsou adresaty pravnıch norem, pricemz platı,

ze rozsah prav a povinnostı je obsazen v objektivnım pravu• Pravnicka osoba je vytvorem prava – umela, fiktivnı osoba• Radıme sem i verejnopravnı korporace, ktere jsou vytvoreny k naplnovanı verejnych zajmu – zejm. stat a

samospravne korporace = organy verejne moci. Delıme je na organy statnı a ostatnı organy verejne moci –jsou vazany zasadou enumerativnosti verejnopravnıch pretenzı

• Pro pravnicke a fyzicke osoby platı zase princip legalnı licence• Pravnicka osoba je zrızena bud’ zakonem, nebo na zaklade zakona registracı prıslusnym organem verejne moci

1. Ex lege:

• Verejnopravnı korporace (instituce)• Obce, kraje, verejne vysoke skoly, komory a nucene profesnı korporace• Nejdulezitejsı verejnopravnı korporace - stat (vznika za podmınek stanovenych normami mezinarodnıho

prava - zejm. uznanı ostatnıch statu)

2. Na zaklade zakona:

• Registrace:

(a) Podle obchodnıho zakonıku – obchodnı spolecnosti, druzstva, statnı podniky (zapis do obchodnıhorejstrıku prıslusnym rejstrıkovym soudem)

(b) Podle jinych zakonu – politicke strany, obcanska sdruzenı, cırkve, nadace, nadacnı fondy, obecneprospesne spolecnosti, . . .

• Nekdy je registrace nahrazena evidencı (odborove organizace, cırkevnı pravnicke osoby)

3. Korporace – personalnı zaklad. Sdruzenı osob, ktera vystupujı vlastnım jmenem a s vlastnı pravnı od-povednostı, odlisnou od osob, ktere ji vytvorily (obchodnı spolecnosti, politicke strany, druzstva, obcanskasdruzenı, . . . )

• Nadace (nadacnı fondy, fondy) – materialnı zaklad, ucelova sdruzenı majetku• Kombinace obou (pr. Vseobecna zdravotnı pojist’ovna)• Pravnicke osoby delıme na soukromopravnı a verejnopravnı (vytvoreny k naplnovanı urciteho verejneho zajmu)• Neplatı zde delena pravnı zpusobilost (okamzikem vzniku ma zpusobilost k pravum a povinnostem, k pravnım

ukonum a pravnı odpovednosti) – je omezena predmetem jejı cinnosti• Jmenem PO jednajı statutarnı organy (ve vsech vecech), jejı clenove a zamestnanci (v zakonem stanovenych

vecech)• Mohou za nı jednat i jine osoby na zaklade zakonneho ci smluvnıho zastoupenı

* Gerloch A.: Teorie prava (? vydanı), str. 117-122

52

1.34. FYZICKA OSOBA JAKO SUBJEKT PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

1.34. Fyzicka osoba jako subjekt prava

• Pravnı subjektivita je zpusobilost mıt subjektivnı prava a pravnı povinnosti• Subjekty prava jako osoby se delı na fyzicke a pravnicke osoby – jsou adresaty pravnıch norem, pricemz platı,

ze rozsah prav a povinnostı je obsazen v objektivnım pravu• Fyzicka neboli take prirozena osoba – pravnı subjektivita je nezadatelnym komponentem jejıho pravnıho

postavenı, ale zpusobilost k pravnımu jednanı (tj. takove jednanı, se kterym pravo spojuje vznik zmenu nebozanik vztahu) a zpusobilost nest nasledky protipravnıho jednanı je vazana na splnenı zakonnych podmınek

1. Zpusobilost k pravum a povinnostem (=pravnı subjektivita)

• Vznika narozenım a koncı smrtı• Urcite aspekty pravnı subjektivity mohou byt promıtnuty i pred okamzik vzniku fyzicke osoby – nasci-

turus (nenarozeny je povazovan za jiz narozeneho, narodı-li se zivy) napr. dedicke pravo.• Nektere platı i po smrti (oblast autorskych prav, dusevnı vlastnictvı, ochrana lidske dustojnosti,. . . )• Muze byt take vazana na splnenı zakonnych podmınek, ktere nesmı byt diskriminacnı (tj. pro kazdou

osobu splnitelne)

(a) Statnı obcanstvı – politicka, socialnı, . . . prava(b) Vek – volebnı pravo (aktivnı i pasivnı)(c) Vzdelanı, kvalifikace

2. Zpusobilost k pravnım ukonum

• Brat na sebe prava a povinnosti vlastnımi pravnımi ukony• K nabyvanı dochazı postupne (rozumove a volnı vyspıvanı), v plnem rozsahu pri dosazenı zletilosti (CR

– 18 let, prıpadne nizsı min. vsak 16 uzavrenım manzelstvı)• Muze byt omezena ci jı muze byt osoba zbavena (rozhodnutı soudu – dusevnı porucha, kt. nenı prechodna)

- ustanoven opatrovnık.• Pravnı ukony za fyzicke osoby mohou provadet i osoby jednajıcı na zaklade zakonneho ci smluvnıho

zastoupenı

3. Deliktnı zpusobilost (=k pravnı odpovednosti)

• Zpusobilost nest nasledky vlastnıho protipravnıho jednanı (CR – 15 – trestnı i prestupkova odpovednost)• Pro trestnı pravo je klıcova prıcetnost (neprıcetnost vylucuje trestnı odpovednost)

4. Procesnı zpusobilost

• Prakticky shodna s podmınkami ke zpusobilosti k pravnım ukonum hmotnepravnım (presto muzou bytv procesnıch predpisech stanoveny odchylky)

• Procesnı muze mıt i osoba co nema zpusobilost hmotnepravnı!

* Gerloch A.: Teorie prava (? vydanı), str. 117-122

1.35. Druhy pravnı zpusobilosti

Aby osoba mohla byt subjektem pravnıho vztahu, musı mıt pravnı subjektivitu. Pravnı subjektivita = zpusobilostmıt subjektivnı prava a povinnosti. Dnes – rovnost pred zakonem = zpusobilost mıt subjektivnı prava a povinnostima u vsech fyzickych osob stejne poodmınky, zacına obvykle narozenım a koncı smrtı (existuje presah: nasciturusnebo ochrana osobnosti i po smrti).

Druhy pravnı zpusobilosti:85

1. zpusobilost k pravum a povinnostem = pravnı subjektivita2. zpusobilost k pravnımu jednanı3. zpusobilost k protipravnımu jednanı (deliktnı zpusobilost)4. procesnı zpusobilost

53

1.35. DRUHY PRAVNI ZPUSOBILOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

1)zpusobilost k pravum a povinnostem = pravnı subjektivita86

• moznost mıt prava a povinnosti, pokud nastanou pravem predvıdane okolnosti (= splnenı zakonnych podmınek)• nektera prava ma vsak automaticky kazdy• neomezena a neomezitelna

2)zpusobilost k pravnımu jednanı87

• schopnost vlastnım jednanım nabyvat prav a plnit povinnosti• u fyzickych osob:

– v plnem rozsahu se nabyva zletilostı, v CR dovrsenım 18 let nebo uzavrenım manzelstvı se souhlasemsoudu, min. v 16 letech

– zpusobilost muze byt ze zakonnych duvodu rozhodnutım soudu omezena nebo jı muze byt osoba zbavenauplne, v tom prıpade za ne jednajı zastupci nebo soudem urcenı opatrovnıci

• u pravnickych osob:

– zavisı na jejich charakteru a predmetu cinnosti– jmenem pravnicke osoby jedna v plnem rozsahu jejı statutarnı organ, jinak tez jejı clenove nebo zamestnanci

3)zpusobilost k protipravnımu jednanı = deliktnı zpusobilost88

• schopnost nest pravnı odpovednost za delikty• u fyzickych osob:

– zavisı na zakonem stanovene vekove hranici a dusevnım stavu v dobe spachanı deliktu

• pravnicka osoba:

– nese samostatne pravnı odpovednost za delikty soukromopravnı povahy a za spravnı delikty– trestnı odpovednost nebo disciplinarnı odpovednost nese fyzicka osoba, ktera za ni jednala

4)procesnı zpusobilost89

• moznost cinit samostatne procesnı pravnı ukony a samostatne jednat v rızenı pred soudy, spravnımi urady ajinymi organy verejne moci (napr. podat zalobu)

• prekryva se zpusobilostı k pravnım jednanım a nekdy nebyva dokonce uvadena samostatne

Statnı organy a pravnı zpusobilost

Statnı organy a organy verejne moci nejsou vymezeny pravnı zpusobilostı, ale pravomocı a kompetencı stanovenou 90v prıslusnych zakonnych normach.

• pravomoc = prostredky k zabezpecenı vecne pusobnosti organu• pusobnost (kompetence) = okruh vztahu, v nichz je realizovana pravomoc

Organy verejne moci vystupujı mimo stanovenou pravomoc a pusobnost jako bezne pravnicke osoby (napr. pracovnıa vlastnicke vztahy).

Zdroje

Gerloch A.: Teorie prava, 4. vydanı (str. 172 - 176) chybı prameny 91

54

1.36. PRAVNI TITULY KAPITOLA 1. OTAZKY

1.36. Pravnı tituly

= pravnı duvod vzniku, zmeny, nebo zaniku (dale pouze vzniku) pravnıho vztahu, tj. subjektivnıch prav a pravnıchpovinnostı

• Dva druhy

– Pravnı norma

∗ V nekterych prıpadech sama pravnım titulem∗ Neexistuje-li pravnı norma, nemuze mıt zadna okolnost pravnı vyznam∗ V hypoteze se stanovı okruh subjektu a okolnostı, ktere musı nastat, aby doslo ke vzniku pravnıho

vztahu

– Pravnı skutecnosti

∗ Existence normy zpravidla nestacı, musı nastat okolnost, se kterou norma vznik pravnıho vztahuspojuje

∗ Konkretnı predpoklad∗ Delıme zaprve podle toho, zda jsou v souladu nebo v rozporu s objektivnım pravem, zadruhe podle

toho, zda jsou projevem vule, nebo nastavajı mimovolne:

(a) Pravnı jednanı - projevem vule v souladu s normami prava (vıce viz c. 38)(b) Protipravnı jednanı (delikt) - projevem vule v rozporu s normami prava(c) Pravnı udalost - mimovolnı skutecnost v souladu s normami prava (viz c. 39)(d) Protipravnı stav - mimovolnı, v rozporu

∗ Delikty - podle charakteru jednanı subjektu delıme na:

· Komisivnı - aktivnı cinnosti delikventa, porucenı zakazu· Omisivnı - necinnost, ktera je porusovanım norem prava, aktu aplikace prava nebo dohody-

/smlouvy, porusenı prıkazu

∗ Protipravnı stavy - stav objektivne nastaly v rozporu s pravem, vede ke vzniku ci hrozbeskodliveho nasledku; pravnım nasledkem je vznik tzv. objektivnı odpovednosti, ktera se pricıtanekomu, kdo stav nezavinil; zivelnı pohromy

• Vznik pravnıho vztahu:

– Ex lege (ze zakona) - zrıdka, napr. vlastnicke pravo k nemovitostem, v nichz sıdlı Poslanecka snemovna– Na zaklade pravnı skutecnosti - predvıdana v pravnı norme, casteji

• Jine skutecnosti, ktere nemajı charakter pravnıch skutecnostı (nejsou pravnımi tituly)

– Pravne relevantnı - pravo s nimi spojuje urcite dusledky, ne ovsem bezprostrednı vznik pravnıho vztahu,napr. zkouska na vysoke skole, svedecka vypoved’

– Pravne irelevantnı - pravo s nimi nespojuje zadne pravnı dusledky

* Teorie prava, A. Gerloch, 5. vydanı, str. 143- 149

1.37. Klasifikace pravnıch skutecnostı

Pravnı skutecnost92

• okolnost s nız pravnı norma spojuje vznik, zanik nebo zmenu pravnıho vztahu• spocıvajı v pravne relevantnım jednanım, fyzicke a pravnicke osoby• (pravnı nebo protipravnı jednanı) a mimovolne nastale okolnosti (pravnı udalost nebo protipravnı stav)

Delenı93

1. zda jsou v rozporu ci nejsou s objektivnım pravem2. zda jsou projevem vule nebo nastavajı samovolne

55

1.38. PRAVNI JEDNANI KAPITOLA 1. OTAZKY

4 druhy pravnıch skutecnostı94

1. pravnı jednanı (pravnı ukony, individualnı pravnı akty)2. protipravnı jednanı3. pravnı udalost4. protipravnı stav

* ucebnice

1.38. Pravnı jednanı

= projev vule urciteho pravnıho subjektu (fyzicka ci pravnicka osoba nebo organ verejne moci), smerujıcı ke vzniku,zmene nebo zaniku pravnıho vztahu (tech prav a povinnostı, ktere s nimi normy prava spojujı), jenz je v souladus pravem (musı se opırat o pravnı normu, normativnı upravu = smlouva, zavet’, zaloba)

• Pravnı ukony• Individualnı pravnı akty

Pravnı ukony95

• jsou projevem vule fyzicke ci pravnicke osoby → smeruje ke vzniku, zmene nebo zaniku subjektivnıch prav apravnıch povinnostı

• ty pravnı ukony, ktere nesplnujı zakonem stanovene obsahove a formalnı nalezitosti, jsou neplatne (napr. pokudpravnı ukon ucinı ten, kdo nema pravnı zpusobilost; pokud svym obsahem odporuje zakonu, ci ho obchazı; pokudbyl ucinen nesvobodne a nevazne)

• delenı pravnıch ukonu na jednostranne, dvoustranne a vıcestranne

– jednostranne – jednostrannym projevem vule fyzicke ci pravnicke osoby, ktere vedou ke vzniku, zmenenebo zaniku subjektivnıho prava nebo pravnı povinnosti (zavet’, zaloba, vyhlasenı verejne souteze,verejny prıslib)

– dvoustranne a vıcestranne – vznikajı konsensualne, tj. shodnym projevem vule dvou ci vıce subjektu,nejcastejsı je smlouva

∗ smlouva sestava ze dvou jednostrannych pravnıch ukonu (oferta = nabıdka, akceptace = prijetı)∗ smlouva vznika v okamziku souhlasu vule obou stran ⇒ nemuze vzniknout proti vuli (bez vule)

jedne kazde ze smluvnıch stran∗ obe strany musı mıt stejnou dispozicnı moznost (mohou byt omezeny zakonnymi duvody, stano-

venymi kogentnı)∗ smlouvy se vyskytujı predevsım v soukromopravnıch vztazıch, existujı vsak i verejnopravnı (staty

jako subjekty mezinarodnıho prava)∗ smluvnı svoboda – smluvnı strany si samy dohodnou opravnenı, povinnosti, event. sankce za ne-

splnenı povinnostı, rozsah sml.svobody je dan dispozitivnı formou pravnı upravy a jejı limity sta-novı kategoricka ustanovenı norem, tyto limity nemohou strany prekrocit pod hrozbou neplatnostismlouvy

• jednostranne pravnı ukony se delı na hmotnepravnı a procesnı

– hmotnepravnı povahy – zavet’, jednostranne ukoncenı pravnıho vztahu (odstoupenı od smlouvy, vypoved’z pracovnıho pomeru ci najemnıho vztahu), vyhlasenı verejne souteze, verejny prıslib, apod.

– procesnı povahy – zaloba, odvolanı, zpetvzetı zaloby

• delenı dvoustrannych (vıcestrannych) ukonu podle formy

– verbalnı (ustnı) – napr. uzavrenı manzelstvı– literarnı (pısemne) – napr. prodej nebo darovanı nemovitosti– konkludentnı (mlcky cinene) – oferta a akceptace provedene vlastnım jednanım (koupe zbozı)

56

1.39. PRAVNI UDALOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

Individualnı pravnı akty96

• projev vule organu verejne moci (= zakonem vytvorena instituce, ktera rozhoduje o pravech a povinnostechjinych subjektu, napr. parlament, vlada, ministerstva, soudy, statnı zastupitelstvı, organy samospravy)

• vysledek procesu aplikace prava• platı presumpce spravnosti – pokud nenı dokazan opak, je akt platny, i kdyz je vadny (pro pravnı ukony to

neplatı)• eventualnı vady jsou prezkoumatelne na zaklade opravnych prostredku• vyjimecne muze byt akt nicotny, zejmena pokud byl ucinen nekym, kdo nenı organem verejne moci, nebo po-

kud byla prekrocena pravomoc organu (nikoliv kompetence), event. pro zcela zjevnou neustavnost ci nezakonnostaktu; nicotne akty povazujeme za paakty

• charakter jednostrannosti (rozhodujı autoritativne)• delenı:

– konstitutivnı (jsou pravnımi skutecnostmi v hmotnepravnım smyslu - pusobı ex nunc – ”od nynı“, a jsoupravnımi skutecnostmi v procesnepravnım smyslu), konstituujı nove pravnı pomery, napr. rozsudek vtrestnı veci, rozhodnutı o prijetı na VS, o udelenı statnıho obcanstvı atd. V soukromopravnıch vztazıchjsou to jen nektera rozhodnutı (napr. rozsudek o rozvodu manzelstvı, o osvojenı, adopci, zbavenı pravnızpusobilosti k pravnım ukonum). V procesnepravnım smyslu zakladajı napr. pravo podat odvolanı.

– deklaratornı (nejsou pravnımi skutecnostmi v hmotnepravnım smyslu - pusobı ex tunc – ”od tehdy“,ale jsou pravnımi skutecnostmi v procesnepravnım smyslu), oficialne deklarujı pravnı pomery, ale ne-zakladajı je, nemajı tudız povahu pravnı skutecnosti v hmotnepravnım smyslu. V procesnepravnımsmyslu vsak napr. zakladajı pravo na vykon exekuce.

* Gerloch A.: Teorie prava (5.vydanı), str. 145-147; * Boguszak, Capek, Gerloch: Teorie prava (2. vydanı), str.128-131

1.39. Pravnı udalosti

= objektivne nastale udalosti (okolnosti, skutecnosti), ktere jsou v souladu s objektivnım platnym pravem (normamiprava)

• mimovolnı pravnı skutecnosti, ktere nastavajı objektivne (bez projevu vule ucastnıku pravnıho vztahu, aleexistuje vule normotvurce, aby pravnı nasledky byly s pravnı udalostı spojeny)

• nasledky – vznik, zmena, zanik pravnıho vztahu, tj. opravnenı a povinnosti

Typicke prıklady97

• narozenı nebo smrt fyzicke osoby

– souvisı s tım jejich zpusobilost k pravum a povinnostem– narozenım vznika pravo na ochranu zivota, na ochranu zdrava, na rodicovskou peci, na statnı obcanstvı– smrtı zanikajı pravnı vztahy jako manzelstvı, pracovnepravnı vztah, clenstvı v politicke strane, mandat

poslance ci senatora, apod.

• dosazenı urciteho veku

– zpravidla jde jen o jednu z podmınek ke zpusobilosti mıt prava a povinnosti (volebnı pravo)

• uplynutı casove udalosti

– je pravnı udalostı, pokud je tak predvıdano v pravnı norme, ktera s uplynutım lhuty spojuje urcitenasledky:

∗ promlcenı = zanik vymahatelnosti prav a povinnostı (typicky v obcanskem a obchodnım pravu),pravo sice trva, ale nejde se jej dovolat u soudu; promlceny vztah trva pouze v podobe naturalnıobligace, tj. plnenı povinne osoby z promlceneho zavazku bude stale v souladu s objektivnımpozitivnım pravem

∗ prekluze = uplny zanik prav a povinnostı (napr. pravo na uplatnenı radneho opravneho prostredkuproti nepravomocnemu rozhodnutı organu verejne moci preluduje – zanika -, nebyl-li opravnyprostredek podan v zakonem stanovene lhute)

57

1.40. POJEM INTERPRETACE PRAVA, RELACE PRIMARNIHO OBJEKTU A SEKUNDARNICHOBJEKTU INTERPRETACE KAPITOLA 1. OTAZKY

∗ vydrzenı prav a povinnostı – po uplynutı casove lhuty vznikajı prava a povinnosti (napr. vlastnickepravo k veci, za splnenı dalsıch zakonnych podmınek)

• pojistne udalosti

– zpravidla jsou vazany na existenci jine pravnı skutecnosti, pojistne smlouvy– prıpad slozene pravnı skutecnosti – je-li nekdo pojisten, tak nastane-li udalost predvıdana v pojistne

smlouve (pozar, povoden, apod.), pak pro pojist’ovnu a pro pojisteneho je to pravnı udalost, z nız plyneplnenı podmınek

– (jina slozena pravnı skutecnost – namitka promlcenı – promlcenı je pravnı udalost, namitka je jedno-stranny pravnı ukon)

* Gerloch A.: Teorie prava (5.vydanı), str. 148; * pojistne udalosti-statnicove otazky od Zuzky V.

1.40. Pojem interpretace prava, Relace primarnıho objektu asekundarnıch objektu interpretace

• interpretace prava

– vyklad prava – tj. pravnıho textu, smluv a jinych pravnıch ukonu– proces stojıcı mezi tvorbou a aplikacı prava

• funkce interpretace

1. funkce HEURISTICKA (resp. hermeneuticka)

– interpretace je integralnı slozkou procesu poznanı, obvykle byva povazovana za jeho slozku finalnı

2. funkce MOCENSKOORGANIZACNI

– urcite instituce jsou vybaveny v urcitem, pravnımi normami danem, rozsahu pravomocı podavatzavazny vyklad normativnıch pravnıch textu (a tım nasledne sjednocovat aplikacnı praxi)

3. funkce ARGUMENTACNI

– interpretace je podstatnou slozkou argumentace (jde o mıru presvedcivosti argumentu)

• relace primarnıho objektu a sekundarnıch objektu interpretace

1. PRIMARNI OBJEKT interpretace = psane pravo (tj. normativnı pravnı text - zakony, normativnıpravnı smlouvy, etc.)

2. SEKUNDARNI OBJEKTY interpretace = pravem chranene a zprostredkovane hodnoty, pr. prin-cipy, soudnı judikatura, doktrına, tradice aj.

• normotvurce by mel predvıdat, jakym zpusobem bude jım vytvoreny normativnı text vykladan (tj. stanovitargumentacnı prostor pro interpretaci provadenou pri aplikaci LEGE ARTIS – tj. podle zakona, zasad vedy,umenı jak se patrı)

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (5. vydanı; str. 126-136); * Wintruv seminar

1.41. Klasifikace vysledku interpretace z hlediska jejich zavaznosti avyznamnosti

• formalnı zavaznost je v kontinentalnım typu pr. kultury vzdy zalozena psanym pravem (zakon, mez. smlouvaaj.) a musı byt spojena s moznostı sankce a donucenı

• formalnı zavaznost je spojena s mocenskoorganizacnı funkcı interpretace• zavaznost a relevantnost interpretacnıch zaveru se urcuje podle toho, kdo vyklad provadı:

1. soud (procesnı zavaznost):

58

1.42. METODOLOGICKE DIREKTIVY INTERPRETACE PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

– procesnı zavaznost je typicka pri aplikaci prava, kdy pravnı nazor organu aplikujıcıho pravo je vdane veci zavazny

– jedna se tez o vyklad obsazeny v oduvodnenı rozhodnutı organu vyssı instance – tj. instancnızavaznost (zvlaste v ramci kasace; vzdy jen ad hoc)

2. normotvurce (zavaznost v kompetencnım smyslu):

– nebyva spojena s procesy aplikace prava– typicky se jedna o legalnı vyklad a dalsı typy tzv. autentickeho vykladu, ktery je zavazne ex post

provaden normotvurcem– z hlediska demokratickeho postulatu delby moci se nepovazuje za vhodnou formu

3. doktrinalnı vyklad:

– tj. vyklad soukromych (fyzickych i pravnickych osob)– je nezavazny, ale relevantnı (na zaklade autority vykladajıcıho)

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (5. vydanı; str. 126-136); * Wintruv seminar

1.42. Metodologicke direktivy interpretace prava

Gerloch, Boguzsak:98

• Pomocı interpretace lze vyplnovat mezery v pravnım radu de lege lata, nikoliv vsak de lege ferenda (tımby byla prekrocena hranice mezi vykladem a tvorbou prava)

• Dve skupiny metod interpretace:

– Standardnı- nezbytna soucast interpretace: vyklad jazykovy (ot. 43), logicky (ot. 44), systema-ticky (ot. 45)

– Nadstandardnı- doplnkova funkce: vyklad historicky, teleologicky, komparativnı (ot. 45)

∗ Souhrnne byva nazyvano jako Argumentace e ratione legis (smyslech, duchem, ucelem zakona)-prekracuje samotny vyklad textu. Zavery nesmı byt ve zjevnem rozporu s textem a vysledkystandardnıch metod, pokud se ma jednat o interpretaci. (Pokud je zaver v urcitem rozporu svysledkem, dosazenym standardnımi metodami, nejedna se o vyklad, ale o dotvarenı prava)

Ustavnı soud

vymezuje, kdy je vhodne k dotvarenı prava pristoupit: 99

Pl.US-st 1/96 ze dne 21.05.1996 (Advokatnı prımus v rızenı pred Ustavnım soudem). . . vazanost soudu zakonem neznamena bezpodmınecne nutnost doslovneho vykladu aplikovaneho ustanovenı, 100

nybrz zaroven vazanost smyslem a ucelem zakona. V prıpade konfliktu mezi doslovnym znenım zakona a jeho smys-lem a ucelem je dulezite stanovit podmınky priority vykladu e ratione legis pred vykladem jazykovym, podmınky, jezby mely predstavovat barieru mozne libovule pri aplikaci prava. (. . . ) V prıpade aplikace pravnıho ustanovenı nutnoprvotne vychazet z jeho doslovneho znenı. Pouze za podmınky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umoznujıcı napr.vıce interpretacı), jakoz i rozporu doslovneho znenı daneho ustanovenı s jeho smyslem a ucelem, o jejichz jedno-znacnosti a vylucnosti nenı jakakoli pochybnost, lze uprednostnit vyklad e ratione legis pred vykladem jazykovym.

Pl.US 33/97 ze dne 17.12.1997 (Suspenzivnı veto prezidenta republiky - pocıtanı lhuty podle cl. 50 odst. 1Ustavy)

Jazykovy vyklad predstavuje pouze prvotnı priblızenı se k aplikovane pravnı norme. Je pouze vychodiskem pro 101

objasnenı a ujasnenı si jejıho smyslu a ucelu (k cemuz slouzı i rada dalsıch postupu, jako logicky a systematickyvyklad, vyklad e ratione legis atd.). Mechanicka aplikace abstrahujıcı, resp. neuvedomujıcı si, a to bud’ umyslne,nebo v dusledku nevzdelanosti, smysl a ucel pravnı normy, cinı z prava nastroj odcizenı a absurdity.

(v obou prııpadech zpravodaj Pavel Hollander)

• V prıpade jednoznacneho rozporu teleologickeho a jazykoveho vykladu tak ma prednost vyklad teleologicky(pokud ten je jednoznacny) a je tak mozny i vyklad contra verba legis (v rozporu s dikcı zakona)- tedydotvarenı prava (k tomu take v ot. 43)

• Zaroven se nadstandardnı metody uplatnı v prıpade nejednoznacnosti textu

59

1.43. POUZITI JAZYKOVEHO VYKLADU V PRAVNI INTERPRETACI KAPITOLA 1. OTAZKY

Vykladove cıle102

• Pohled na metodologii pravnıho vykladu lze postavit na tom, jaky je cıl vykladu. Napr. F. Melzer rozlisujevykladovy cıl:

– Subjektivne historicky: cılem vykladu je zjistit zamer historickeho zakonodarce

∗ Tomu odpovıda predevsım metoda historickeho vykladu∗ ”= intencionalismus, intencionalnı originalismus“

– Objektivne historicky: cılem vykladu je zjistit, jaky ucel hrala pravnı norma v dobe, kdy byla vydana,jak ji cetl tehdejsı adresat.

∗ Vyuzıva se metoda historickeho vykladu, jazykoveho vykladu (je ovsem nutno brat v potaz vyznamslov v dobe vydanı zakona)

– Subjektivne recentnı: cılem vykladu je zjistit, jaky vyznam by norme prikladal historicky zakonodarce,kdyby zil dnes a znal soucasny pravnı stav, stav spolecnost (nekterı autori prosazujı tento vykladovy cılnapr. ve vztahu k americke ustave)

∗ = ”intencionalnı kontrafakualismus“

– Objektivne recentnı: cılem vykladu je zjistit, jak rozumı norme dnesnı adresati, jakou roli dnes hrajeve spolecnosti

∗ Otazkou zustava, zda v ramci objektivne recentnıho vykladoveho cıle davat prednost vykladujazykovemu (a dalsım standardnım vykladovym metodam, celkove tedy formalne systematickymargumentum), nebo teleologickemu vykladu

• Na tom, ktery cıl je treba vykladem sledovat, nepanuje zcela jasna shoda. V ceskem pravnım prostredı jsounejsilnejsı subjektivne historicky a objektivne recentnı vykladovy cıl:

– Subjektivne historicky- je podlozen argumenty delby moci a demokratickeho principu– Objektivne recentnı- argumenty pravnı jistoty a vyvoje pravnıho radu ve spolecnosti

• ⇒ ve vysledku se vsak v Cechach dava prednost spıse objektivne recentnımu vykladovemu cıli

* Gerloch, Teorie Prava, 4. Vydanı, str. 146; * Seminar doc. Kuhna; * Sobek, T., Argumenty teorie prava; *Melzer, F., Metodologie nalezanı prava. Uvod do pravnı argumentace; * Nalus.cz

1.43. Pouzitı jazykoveho vykladu v pravnı interpretaci

• Jazykova= gramaticko- semanticka metoda-

– dospıva k zakladnım poznatkum o smyslu jednotlivych slov (semanticky vyklad)– zkouma vyznam slov ve spojenı s jinymi (gramaticky vyklad)– zkouma slozenı vety (syntakticky vyklad)

• k jazykovemu vykladu pri interpretaci pravnıch textu pristupujeme jako k prvnımu (prıcinou je samozrejmefakt, ze pravo je komunikovano prave jazykem). Naopak jaka metoda bude pouzita jako dalsı jiz jednoznacnenenı

• pravnı jazyk se od bezneho jazyka lisı. Smyslem pravnıho jazyka je jeho porozumenı ze strany adresatu.Specifika pravnıho jazyka:

– snaha o objektivitu, neosobnost (cılem je sdelnost, srozumitelnost)– pouzıvanı ryze pravnıch pojmu, ktere obecna cestina nezna (fyzicka osoba apod.). Vysledkem je mensı

srozumitelnost pro adresaty, ovsem zaroven snazsı domluva mezi pravnıky a predevsım jasnost pravnıhojazyka

– odlisny vyznam nekterych pojmu obecne cestiny v pravnı cestine (napr. ”vec“)– latinske vyrazy– co nejpresnejsı definice vyznamu slov

60

1.44. POUZITI LOGICKEHO VYKLADU V PRAVNI INTERPRETACI KAPITOLA 1. OTAZKY

Model trı oblastı pojmu Philipa Hecka:103

• Pri interpretaci a aplikaci prava se snazıme subsumovat konkretnı prıpad pod obecnou normu. Norma jekomunikovana textem zakona. Pri subsumpci pak resıme otazku, co pod normu jeste spada a co ne. Jazykovymvykladem textu dojdeme k modelu, v nemz vznikajı tri oblasti pojmu pouziteho v norme:

– Jadro pojmu- do nej spada to, co by pod dany pojem podradil kazdy prıslusnık jazykoveho prostredı– Neurcita oblast pojmu (Hart: ”polostın neurcitosti pojmu“)- to, co by nekdo pod urcity pojem

podradil a nekdo ne– Oblast mimo rozsah pojmu- to, co by nikdo pod dany pojem nesubsumoval

• Cım jednoznacnejsı je jazykovy vyklad, tım mensı je neurcita oblast pojmu• Ktere pojmy z neurcite oblasti pouzıt a ktere ne, se rozhodujeme pomocı dalsıch vykladovych metod.

– Pokud se rozhodneme zaradit i pojmy obsazene v neurcite oblasti pomerne vzdalene od jadra pojmu,jedna se o extenzivnı vyklad

– Pokud naopak nezaradıme ani pojmy relativne blızke jadru pojmu, obsazene v neurcite oblasti, jednase o vyklad restriktivnı

• Stava se i to, ze se soudy odchylı z neurcite oblasti pojmu. Pak se nejedna o interpretaci, ale o dotvarenı prava(to je nutno odlisovat predevsım tam, kde je dotvarenı neprıpustne!) lze rozlisit dva typy dotvarenı prava:

– Analogie- urcita norma je pouzita i pro prıpady, ktere evidentne nespadajı do prostoru urceneho jazy-kovym vykladem, ktere se pohybujı v oblasti mimo rozsah pojmu

– Teleologicka redukce- na prıpady, ktere spadajı do jadra pojmu a norma se na ne podle jazykovehovykladu jasne vztahuje, nenı norma aplikovana a to z duvodu teleologickych

• Je nutne si uvedomit, ze se jedna pouze o model. Existence jednoznacne hranice nejsirsıho mozneho jazykovehovyznamu je do jiste mıry fikce. Kde je tato hranice bude vzdy sporne (proto je obtızne odlisit analogii odextenzivnıho vykladu a teleologickou redukci od restriktivnıho vykladu)

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (4. vydanı; str. 147); * seminare- Kuhn, Urban; * Melzer, F.,Metodologie nalezanı prava. Uvod do pravnı argumentace

1.44. Pouzitı logickeho vykladu v pravnı interpretaci

• standardnı metoda interpretace – nezbytna soucast interpretace jakehokoliv pravnıho textu• tato metoda se zameruje na logickou strukturu textu• vyuzıvajı se pravidla tradicnı formalnı logiky, ktera se opırajı o zakladnı Aristotelovy zakony• pri logickem vykladu se pouzıvajı nejcasteji tyto argumenty:

1. argumentum A CONTRARIO (dukaz z opaku)

• vylucuje, aby byla platna negace platne normy

2. argumentum PER ELIMINATIONEM (dukaz vyloucenım)

• uplatnuje se pri taxativnı formulaci hypotez, dispozic a sankcı (je-li neco urceno pro nektery z prvkumnoziny, neplatı to pro ostatnı)

3. argumentum PER ANALOGIAM / A SIMILI (podle podobnosti)

• platı-li neco pro urcitou skutecnost, platı totez pro skutecnost podobnou (zvazuje se skutkova podstata;musı se posoudit, zda analogie nenı v danem prıpade zakazana)

• 2 podoby analogie:

(a) per analogiam LEGIS – analogie zakona; spocıva v pouzitı urciteho ustanovenı zakona nebojineho pravnıho predpisu na prıpad jım vyslovne neupraveny, ale obdobny

(b) per analogiam IURIS – analogie prava je postup zcela vyjimecny; v tomto prıpade neexistujepodobna pravnı norma vubec; pravnımi normami neupraveny prıpad se posoudı podle pravnıchprincipu prıslusneho pravnıho odvetvı nebo podle obecnych pravnıch principu

61

1.45. POUZITI SYSTEMATICKEHO VYKLADU V PRAVNI INTERPRETACI KAPITOLA 1. OTAZKY

4. argumentum A FORTIORI (dukaz sıly / vyznamu)

• nenı ciste logicky argument, obsahuje i axiologicke elementy• 2 podoby:

(a) od mensıho k vetsımu (a minori ad maius) – pr. je-li nekdo vazan zakonem, je vazan i ustavnımzakonem

(b) od vetsıho k mensımu (a maiori ad minus) – pr. podle Listiny zakl. prav a svobod je moznenucene omezenı vlastnickeho prava ve verejnem zajmu, na zaklade zakona a za nahradu – platı-lito pro vlastnıka, tım spıse to platı pro drzitele

5. argumentum AD ABSURDUM (dedukce do absurdnıch zaveru)

• uplatnuje se subsidiarne – pokud dospejeme na zaklade 2 argumentu k ruznym vysledkum

6. argumentum A SILENTIO LEGIS (mlcenı zakona)

• zakon neco neupravuje, tudız platı zasada legalnı licence

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (5. vydanı; str. 126-136); * Wintruv seminar

1.45. Pouzitı systematickeho vykladu v pravnı interpretaci

• standardnı metoda interpretace – nezbytna soucast interpretace jakehokoliv pravnıho textu• jedna se o vyklad zalozeny na posouzenı jazykoveho a logickeho kontextu• normativnı pravnı text je treba vykladat v kontextu pravnıho radu jako celku• je nezbytne srovnavat prıslusna ustanovenı v hierarchii pravnıch predpisu podle pravnı sıly• k systematickemu vykladu radıme tez interpretacnı derogacnı pravidla:

1. norma VYSSI pr. sıly rusı normu NIZSI pr. sıly2. norma ZVLASTNI pozdeji vydana rusı drıvejsı normu OBECNOU3. norma POZDEJSI rusı normu DRIVEJSI

• systematicky vyklad tedy vychazı z metody srovnavacı• v dusledku systematickeho vykladu je eventualne mozny:

1. RESTRIKTIVNI vyklad (zuzujıcı) – postup mene casty2. EXTENZIVNI vyklad (rozsirujıcı) – postup mene casty3. ADEKVATNI vyklad (doslovny) – prevazuje; smysl urciteho ustanovenı interpretovaneho textu se

nezmenı ani pri zohlednenı jeho kontextu

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (5. vydanı; str. 126-136); * Wintruv seminar

1.46. Pouzitı historickeho a teleologickeho vykladu v pravnıinterpretaci

Historicky vyklad104

• (resp. subjektivne historicky vyklad)- cılem je zjistenı umyslu zakonodarce, ucel, cıl, ktery prijetım zakonasledoval

• Roli hrajı: obecna ustanovenı zakona, preambule, dobove dokumenty (napr. zapisy z jednanı PS) a predevsımduvodove zpravy k prijetı

• casto se zameruje na analyzu dokumentu, ktere provazely vznik vykladaneho textu• vyznam historickeho vykladu je nizsı u starsıch zakonu (u nich je naopak vhodnejsı teleologicky prıstup)• argumenty pro vyuzitı historickeho vykladu jsou predevsım demokraticky princip (reprezentace lidu zakonodarcem)

a princip delby moci.• Argumenty proti jeho prılisnemu preferovanı jsou pak pravnı jistota a pozadavek hodnotove bezrozpornosti

pravnıho radu. Vzhledem k tomu, ze zakonodarcem je parlament, je problematicky i predpoklad jeho jednotnevule

62

1.47. VYKLAD ADEKVATNI, RESTRIKTIVNI A EXTENZIVNI; APLIKACE PRAVA PODLE ANALOGIEA EXTENZIVNI VYKLAD (ROZDILY, PRIPUSTNOST) KAPITOLA 1. OTAZKY

• V nasich podmınkach: zdrojem pro historicky vyklad jsou predevsım duvodove zpravy k prijetı zakona.Problem je, ze duvodovou zprvu tvorı navrhovatel (vetsinou vlada), ovsem behem projednavanı ve snemovnedochazı k prijetı rady pozmenovacıch navrhu (mnohdy jen minimalne zduvodnenych), s nimiz duvodova zpravanepocıta

• nekterı autori pak hovorı jeste o objektivne historickem vykladu- jeho cılem je zjistit, jak bylo v dobe vydanızakona zakonu rozumeno jeho adresaty

• v prıpade prımeho rozporu textu zakona se zamerem zakonodarce se tento rozpor resı ve prospech textu

Teleologicky (teleologicko- axiologicky) vyklad105

• zvazuje objektivnı ucel a smysl pravnı upravy vzhledem k socialnımu a politickemu kontextu v dobeaplikace- podmınkam, v nichz se uprava realizuje (= zvazuje se, jaky ucel uprava plnı v soucasne spolecnosti).Tri argumentacnı okruhy:

i. pravnı principy,ii. hodnoty, k jejichz naplnenı a ochrane pravo smeruje (finalnı cıle prava). Nekdy se o hodno-

tovych uvahach v interpretaci hovorı take jako o axiologickem vykladuiii. lidska prava

• Jhering: ”ucel je tvurce veskereho prava. Neexistuje zadna pravnı veta, ktera by neslouzila zadnemu ucelu“• Metoda pomerovanı na zaklade principu proporcionality• Vyhodou je prizpusobenı se menıcım se spolecenskym podmınkam• Pro rozhodovanı pravnıch otazek se v ramci teleologickeho vykladu casto pouzijı take mimopravnı argumenty

(smysl majı vsechny argumenty, ktere mohou vest ke zjistenı ucelu, jaky norma ve spolecnosti plnı)• Role teleologickeho vykladu oproti historickemu je posılena s rostoucım casem od vydanı pravnı normy a

zaroven po vyraznych spolecenskych zmenach (v CR je vuci normam vydanym pred rokem 89 legitimnejsıteleologicky, nez historicky vyklad)

• Spornou otazkou je, zda muze mıt teleologicky vyklad prednost pred jazykovym, tedy zda je mozne dotvarenıprava (viz otazka 42)

Komparativnı (srovnavacı) vyklad106

• zohlednenı pravnı upravy stejne veci ve srovnatelnych pravnıch radech jinych zemı. Srovnavacı vyklad je castynapr. u ESLP ci ESD

• Ma pouze podpurny (subsidiarnı) vyznam• Typicky srovnanı s pravnımi rady Nemecka, Rakouska, Slovenska• Silnejsı vyznam ma pri interpretaci mezinarodnıho prava (vychazı se ze stejneho textu) a v ustavnım pravu

(zakladnı prava jsou univerzalnı)

pro otazky c.40-46; * A. Gerloch – Teorie prava (5. vydanı; str. 126-136); * Wintruv seminar

1.47. Vyklad adekvatnı, restriktivnı a extenzivnı; aplikace pravapodle analogie a extenzivnı vyklad (rozdıly, prıpustnost)

• Adekvatnı (doslovny) – smysl urciteho ustanovenı interpretovaneho textu se nezmenı ani pri zohlednenı kon-textu. Pr. Poslanecka snemovna ma 200 clenu. → o adekvatnım vykladu mluvıme u cısel. (Trestne odpovednaje osoba starsı 15 let)

• Restriktivnı (zuzujıcı) –jde o vyklad, kdy smysl (rozsah) pravnı normy je uzsı, nez by se zdalo z izolovanezkoumaneho textu pravnı normy. Pr. Ustava cl. 62: Prezident jmenuje ze soudcu predsedu a mıstopredsedyNejvyssıho soudu. US rozhodl, ze jmenovat predsedu a mıstopredsedy Nejvyssıho soudu muze pouze ze soudcuNejvyssıho soudu!! → restriktivnı vyklad.

• Extenzivnı (rozsirujıcı) – smysl (rozsah) pravnı normy byl zjisten sirsı, nez by vyplyvalo z doslovneho textunormativnıho aktu. Pr.TC porusenı domovnı svobody: ”Kdo vnikne do domu ci bytu nekoho jineho. . . “ Duma byt je budova, domovnı svoboda – soukromı (muze krome domu a bytu byt i zahrada pokud je radneoplocena).

63

1.48. ZAKLADY PRAVNI ARGUMENTACE KAPITOLA 1. OTAZKY

Aplikace prava podle analogie a extenzivnı vyklad

Analogie – Statnı organ vyjimecne pri rozhodovanı individualnıho prıpadu muze zjistit, ze normativnı akt na takovy 107prıpad nepamatuje. V nekterych pravnıch odvetvı je dovoleno rozhodnutı veci na zaklade aplikace prava podleanalogie. Pouzije se pravnı normy, ktera predvıda prıpad nejpodobnejsı. V trestnım pravu je zakazana analogiev neprospech obzalovaneho! Ve verejnem pravu nelze pouzıt vubec. Organy delajı jen co zakon vyslovne dovolı.Postup analogie ma vyplnovat ”mezery v pravu“. X Extenzivnı vyklad: V trestnım pravu prıpustny. Stojı naprotianalogii. Ma urcite meze.

Pr. TC porusenı domovnı svobody: ”Kdo vnikne do domu ci bytu nekoho jineho. . . “ (trestnı pravo)

• Analogie – dum, byt → kulna, garaz. . . . ZAKAZANO!• Extenzivnı v. – dum, byt → ale i obydleny atelier, dostatecne oplocena zahrada apod.

* TP Gerloch; * TP Boguszak; * Seminare s Ondrejkovou

1.48. Zaklady pravnı argumentace

Argumentace= ”uvadenı duvodu pro urcite tvrzenı“

Dve roviny argumentace v pravu:108

1. Skutkova (quaestiones facti)- Cılem je zjistenı skutkoveho stavu (co se stalo- napr. kdo, kdy, jak, procspachal trestny cin, kolik bylo pachatelu, kdo je dluznıkem. . . ).

• Pouzitı dukaznıch prostredku (////)

– Vypovedi, listinne dukazy, znalecke posudky, predmety dolicne, ohledanı na mıste cinu, rekon-strukce trestnıho cinu. . .

– Usnadnenı pravnımi fikcemi, axiomy a domnenkami

• Casto argumentum ex exemplo- argumentace typickymi prıpady, ktere lze s prıslusnymi zmenami(”mutatis mutandis“) vztahnout na dany skutkovy stav

• induktivnı postup (zavery z faktickych poznatku)

2. Pravnı (quaestiones iuris)- subsumpce (podrazenı) skutkoveho stavu pod pravnı normu/y.

• Deduktivnı postup• Argumentuje se:

– Textem zakona ci jinym normativnım textem (= argumentum ex lege)– Standardnımi interpretacnımi metodami– Nadstandardnımi interpretacnımi metodami

• Argumentace pomocı interpretacnıch metod vsak je omezena zakonodarcem⇒ nelze jıt nad ramec zakona

– Napr. zasada nullum crimen sine lege

3. V angloamerickem soudnım procesu je na pravnı argumentaci kladen vetsı duraz, nez v evropskem

• Jednou z 3 funkcı pravnı interpretace je funkce argumentacnı- Instituce podavajıcı zavazny vyklad musı vyuzıti tuto rovinu a podavat konstantnı a presvedcivou argumentaci svych rozhodnutı, dıky ktere je nejen autoritouformalnı, ale i autoritou prirozenou

– Hrozbou je v soudnı argumentaci pouha argumentace ”ex autoritate“ nebo extremne ”ad baculum“(silou)

64

1.49. SUBJEKTIVNI A OBJEKTIVNI PRAVNI ODPOVEDNOST KAPITOLA 1. OTAZKY

Metody interpretace v pravnı argumentaci

(podrobneji ot. , , , , ): 109

• Standardnı metody interpretce

– Jazykova= gramaticko- semanticka metoda (semanticky, gramaticky a syntakticky vyklad)– Logicky vyklad- Zamerenı na logickou strukturu textu, vyuzitı zakladnıch pravidel logiky

∗ Dukaz z opaku, dukaz vyloucenım, vyklad podle podobnosti, dukaz sıly, vyznamu. . .

– Metoda systematickeho vykladu- vyklad zalozeny na posouzenı logickeho a jazykoveho kontextu(napr. vyklad normy v kontextu pravnıho radu).

∗ Restriktivnı nebo extenzivnı

• Nadstandardnı metody interpretace

– Historicky vyklad- zamerenı na umysl zakonodarce– Teleologicky (teleologicko- axiologicky) vyklad- zvazuje ucel pravnı upravy vzhledem k socialnımu

a politickemu kontextu v dobe aplikace. Zohlednenı pravnıch principu, cılu prava, lidskych prav– Komparativnı (srovnavacı) vyklad- srovnavanı domacı upravy s upravou obdobnych pravnıch in-

stitutu v jinych zemıch

Gerloch A.: Teorie prava (4.vydanı), str 141-2 + 146-152

1.49. Subjektivnı a objektivnı pravnı odpovednost

• Otazka subjektivnı odpovednosti je kunstruovana na principu zavinenı (odpovednost za zavinenı)• Zavinenı vsak nenı jedinou slozkou deliktu, mluvı se o 4 prvcıch zavineneho porusenı:

– Objektivnı stranka deliktu

∗ Zakladem kazdeho deliktu je urcite jednanı (=projev vule ve vnejsım svete), ktere zpusobuje urcitynasledek, coz je spojeno se vznikem pravnı odpovednosti

∗ Mezi jednanım a nasledkem musı byt prokazana prıcinna souvislost (kauzalnı nexus), takze subjektmuze byt cinen odpovednym za delikt pouze v prıpade, ze jeho urcite jednanı prımo vyvolalo urcitynasledek (uvazujeme ve stavu umele izolace jevu)

∗ Dulezite jsou okolnosti vylucujıcı protipravnı jednanı - napr. nutna obrana, krajnı nouze, pravona odpor vuci statu ve smyslu cl. 23 Listiny zakladnıch prav a svobod

– Objekt deliktu

∗ Je pravem chraneny zajem (=jevy a spolecenske vztahy), na ktery delikvent utocı (napr. zdravı,zivot, majetek)

∗ Rozlisujeme verejny a soukromy zajem - utok na verejny zajem vede vzdy k verejnopravnımucharakteru deliktu

– Subjekt deliktu

∗ Je ten, kdo se dopustı porusenı pravnı povinnosti a kteremu soucasne pravo priznava zpusobilostk protipravnımu jednanı (pravnı teorie pro ne vyzaduje tzv. relativnı svobodu vule)

∗ Musıme posuzovat 2 kategorie:

· Zda muze byt nositelem pravnı odpovednosti jen FO nebo i PO (napr. trestnı odpovednosta odpovednost za prestupky u nas nesou jen FO, jine druhy odpovednosti mohou nest i PO)

· U FO musı byt splneny 2 podmınky, aby mohla nest odpovednost:

1. Vek (napr. 15 let u trestnı odpovednosti) - pokud nenı podmınka splnena, muze event.nest odpovednost nekdo jiny (zakonny zastupce), nebo pravnı odpovednost nelze vy-vodit (moznost ochranne vychovy)

2. Psychicky stav v dobe spachanı deliktu - zda je delikvent schopen rozpoznat nasledkyjednanı a zda je schopen jednanı ovladnout; prıcetnost

65

1.50. KLASIFIKACE DELIKTU A PRAVNI ODPOVEDNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

∗ Subjektivnı stranka deliktu

· 3 prvky: motiv (dlouhodoba pozitivnı ci negativnı orientace), pohnutka (momentalnı podnetjednanı), zavinenı (vnitrnı psychicky vztah delikventa k jednanı a nasledku)

· U zavinenı zkoumame 2 slozky: vedomı a vuli· Druhy zavinenı:· Jednanı umyslne (dolus)

1. Prımy umysl (dolus directus) - delikvent chtel zpusobit skodlivy nasledek a bylo to jehocılem (napr. loupezna vrazda)

2. Neprımy umysl (dolus eventualit) - delikvent vedel, ze muze zpusobit skodlivy nasledek,a byl s nasledkem srozumen, i kdyz to nebyl jeho cıl (napr. usmrcenı pri zapalenı domu,kdyz cılem bylo zharstvı a ne vrazda)

· Nedbalostnı jednanı (culpa)

1. Vedoma (hruba) nedbalost (culpa lata) - delikvent vedel, ze muze zpusobit skodlivynasledek a neprimerene spolehal, ze nasledek nenastane (napr. zabitı chodce pri ne-dodrzenı rychlosti)

2. Nevedoma (lehka) nedbalost (culpa levis) - delikvent nevedel, ze muze zpusobit skodlivynasledek, ackoliv to vedet mel a mohl (napr. nakazenı infikovanou jehlou studentkouzdr. skoly na praxi); neznalost zakona neomlouva (- neplatı u parapravnıch norem)

• SUBJEKTIVNI PRAVNI ODPOVEDNOST predpoklada vzdy zavinene porusenı pravnı povinnosti (=od-povednost za zavinenı)

• OBJEKTIVNI ODPOVEDNOST byva nazyvana odpovednost za protipravnı stav, za vysledek

– Jejım predpokladem tedy nenı zavinenı– Nese ji ten, kdo tento stav nezavinil– Liberace - ma zmırnit prılisnou tvrdost; subjekt prokaze, ze i kdyby vyvinul veskere usilı, skodlivy

nasledek by stejne nastal (zejmena pri vis maior - vyssı moci - napr. povodne, zemetresenı)– Absolutnı objektivnı zodpovednost - bez moznosti liberace; subjekt pak nese odpovednost i za vis maior

* Gerloch, Teorie prava, 4. upravovane vydanı, str. 197 - 202

1.50. Klasifikace deliktu a pravnı odpovednosti

Pravnı odpovednost v komplexu socialnıch odpovednostnıch vztahu110

• Urcitym jednanım mohou byt poruseny ruzne druhy socialnıch norem, tım padem nastane vıce druhu od-povednosti

• Odpovednost lze rozeznavat na vıce urovnıch:• Pravnı odpovednost - pokud se jedna o porusenı pravnıch povinnostı

– Politicka odpovednost - za vykon politicke funkce– Ustavnı odpovednost - typicka politicko-pravnı odpovednost (tedy smıseneho charakteru), napr. duvera

Snemovny vlade

66

1.50. KLASIFIKACE DELIKTU A PRAVNI ODPOVEDNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

– Moralnı odpovednost - rozlisujeme vnitrnı dimenzi (otazka svedomı) a vnejsı rovinu (sankcı je odsouzenıverejnym mınenım)

• Z toho vyplyva, ze:

– Pravnı odpovednost je pouze jednım z druhu odpovednosti ve spolecnosti– Zakladem pro diferencovanı pravnı a mimopravnı odpovednosti je sam pojem prava, jeho obsah i rozsah

i znaky, ktere pravo odlisujı od jinych normativnıch systemu pusobıcıch ve spolecnosti– Pravnı odpovednost je jednou ze zakladnıch forem realizace prava– Pravnı odpovednost muze byt zalozena pouze pravnımi normami, vytvarejıcımi urcity system vztahu a

vazeb v horizontalnı a vertikalnı linii• Za obecny znak odpovednosti je povazovana sankce, ktera predstavuje povinnost snest ujmu, nastane-li

skutecnost predpokladana urcitou socialnı normou

Pojem pravnı odpovednosti111

• Zvlastnı forma pravnıho vztahu, ve kterem dochazı na zaklade porusenı pravnı povinnosti ke vzniku novepravnı povinnosti sankcnı povahy

• Ke vzniku pravnı odpovednosti dochazı na zaklade schematu: existuje primarnı pravnı povinnost → dochazık porusenı primarnı pravnı povinnosti → vznika sekundarnı pravnı povinnost sankcnı povahy

• 2 koncepce pravnı odpovednosti (lisı se v tom, zda spojujı pravnı odpovednost se vznikem druhotne-sekundarnıpovinnosti, nebo s jakoukoliv sankcı za porusenı pravnı povinnosti):

– Povinnost strpet za porusenı povinnosti nasledky, stanovene pravnımi normami v ramci odpovednostnıhopravnıho pomeru

– Uplatnenı neprıznivych pravnıch nasledku, stanovenych pravnı normou, vuci tomu, kdo porusil pravnıpovinnost

• Pojem pravnı odpovednosti zahrnuje:

– Predvıdane neprıznive pravnı nasledky– Prvek statnıho donucenı– Donucenı neprıme - hrozba sankce (vznik pravnı odpovednosti)– Donucenı prıme - nucene splnenı pravnı povinnosti (zejmena ve forme exekuce)

• Pravnımi skutecnostmi, jimiz vznika pravnı odpovednost, jsou protipravnı jednanı a protipravnı stav

– 2 druhy protipravnıho jednanı:

1. Komisivnı - ten, kdo porusil pravidlo chovanı a jednanı, se choval, jak nemel, tj. porusil zakazurciteho chovanı

2. Omisivnı - ten, kdo porusil pravnı pravidlo chovanı a jednanı, se nechoval, jak mel, tj. porusilprıkaz urciteho chovanı

• Pravnı nasledky porusenı pravnı povinnosti vzdy smerujı k dvema zakladnım cılum:

– Obsahujı preventivnı moment - cılem je minimalizovat prıpady porusenı pravnı povinnosti– Pokud jiz k porusenı pravnı povinnosti doslo, smerujı k naprave nezadoucıho stavu v zavislosti na

konkretnım prıpadu

Sankcnı postihy pri porusenı pravnı povinnosti112

• Trvanı primarnı povinnosti a moznost vynutit ji pravem predvıdanym a upravenym zpusobem

– Zasada ne bis in idem (=ne dvakrat, ne znovu) - subjekt nemuze byt dvakrat souzen pro stejnou vec(napr. odeprel vojenskou sluzbu, byl postizen, nemuze dostat trest znovu)

– Musıme ale odlisit primarnı povinnost, ta trva i po porusenı povinnosti a u vetsiny prıpadu je vymaha-telna

• Vznik sekundarnı povinnosti (sankce)

– Tızivy nasledek, protoze se subjekt nechoval v souladu s platnym pravem– U soukromopravnıch deliktu se klade duraz na vymahanı primarnıch povinnostı– U verejnopravnıch deliktu je dulezitejsı pravnı postih

• Jine nasledky:

– Neplatnost pravnıho ukonu– Zanik prava

67

1.50. KLASIFIKACE DELIKTU A PRAVNI ODPOVEDNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

Funkce pravnı odpovednosti113

• Reparacnı (kompenzacnı) - zejmena u majetkove pravnı odpovednosti; dvojı forma: naturalnı restituce neboodskodnenı (reparace)

• Satisfakcnı - zejmena oblast prava na ochranu osobnosti (napr. omluva v tisku)• Preventivnı - cılem je predchazenı vzniku situacı porusenı pravnı povinnosti• Represivnı - obsahem je ujma; typicke pro trestnepravnı odpovednost• Dalsı funkce - napr. signalizacnı - lze zıskavat statisticke udaje

Klasifikace pravnı odpovednosti114

• V soukromopravnı oblasti vznika vztah mezi poskozenym a delikventem

– Napr. odpovednost za skodu, z prodlenı, z bezduvodneho obohacenı, za vadu veci

• Ve verejnopravnı oblasti jsou tradicnı tyto druhy pravnı odpovednosti:

– Trestnı– Spravnı (administrativnı) - odpovednost za spravnı delikty

• Disciplinarnı - odpovednost za porusenı disciplıny v ramci internıch vztahu (casto i za porusenı parapravnıchpredpisu); neplatı zde zasada ne bis in idem

• Netypicke druhy pravne politicke odpovednosti:

– Ustavnı - upravena normami ustavnıho prava– Mezinarodnepravnı - mezi staty (rozhoduje Mezinarodnı soudnı dvur v Haagu v ramci OSN), statu vuci

FO nebo PO pri porusenı mezinarodnıch umluv o zakladnıch pravech a svobodach (napr. Evropsky soudlidskych prav ve Strasburku), fyzicke osoby za zlociny podle mezinarodnıho prava (Mezinarodnı trestnıtribunal se sıdlem v Haagu)

Trıdenı pravnıch deliktu115

• Pravnı delikt = porusenı ci nesplnenı pravnı povinnosti

– Netvorı homogennı skupinu, lze je strukturovat na:

∗ Trestne ciny∗ Spravnı delikty∗ Disciplinarnı delikty∗ Ustavnı delikty∗ Mezinarodnepravnı delikty∗ Delikty z porusenı povinnostı upravenych soukromopravnı metodou upravy

Soukromopravnı delikty116

• Druhy s. deliktu jsou obsazeny v obcanskem nebo obchodnım zakonıku, zakonıku prace a v dalsıch zakonech• Od verejnopravnıch deliktu se lisı hlavne zpusobem ochrany objektu, ktery delikvent ohrozuje nebo vuci nemuz

pusobı skodlive, a tomu odpovıdajıcı povahou a zpusobem realizace donucenı• Vznika zde paritnı vztah pravnı odpovednosti mezi delikventem na strane jedne a tou FO nebo PO, jız vznikla

delikventovym jednanım ujma na jejıch pravem chranenych zajmech, (poskozenym) na strane druhe• Domahanı se postihu delikventu je v dispozici poskozeneho, probıha vsak prostrednictvım tretıho subjektu

(soud, rozhodce, arbitr)• Jedna se prevazne o delikty majetkopravnıho charakteru - zpusobenı skody, prodlenı pri plnenı dluhu, bezduvodne

obohacenı• Take sankce je typicky majetkove a smeruje k reparaci (kompenzaci, odskodnenı) nebo k restituci (obnove

naruseneho stavu)

68

1.50. KLASIFIKACE DELIKTU A PRAVNI ODPOVEDNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

Verejnopravnı delikty117

• Vznika zde odpovednostnı vztah delikventa vuci subjektu, kterym nenı poskozeny; je jım stat, resp. jinaverejnopravnı korporace

• Majetkovy charakter deliktu nenı tak vyrazny, ale v tomto smeru nenı rozlisenı od soukromopravnıch deliktunijak jednoduche

• Na prvnım mıste stojı represivnı sankce = postih delikventa, zaroven vsak pusobı preventivne (je to jednakindividualnı prevence vuci delikventovi, ale take generalnı prevence, ktera je spojena s obecnym pusobenımna verejne mınenı spolecnosti)

• Na rozdıl od soukromopravnıch deliktu zde nenı promlcenı spojeno s aktivnı cinnostı poskozeneho; promlcenızde znamena zanik moznosti delikventa postihnout ze strany verejne moci

• Patrı sem zejmena: trestny cin, prestupky a jine spravnı delikty, disciplinarnı delikty• Dale sem lze zaradit: ustavnı delikty, mezinarodnepravnı delikty

Trestny cin118

• Jednanı pro spolecnost nebezpecne (materialnı stranka deliktu), jehoz znaky jsou uvedeny v zakone (formalnıstranka deliktu)

• Stupen nebezpecnosti musı byt u trestneho cinu vyssı nez nepatrny, u mladistvych (od 15 do 18 let) vyssı nezmaly

• K trestnosti cinu je treba zavinenı ve forme umyslu, nestanove-li zakon vyslovne, ze stacı zavinenı z nedbalosti• Rozdıl mezi TC a prestupkem je ve spolecenske zavaznosti; je nutne posoudit, zda je delikt nebezpecny, ci

”pouze“ skodlivy• Trestne ciny nalezneme v trestnım zakone; o trestnych cinech rozhodujı soudy; za trestny cin lze udelit mj.

trest odnetı svobody; u trestnych cinu hovorıme o sankcıch jako o trestech; kontradiktornı rızenı (spor stran- zalobce vs. zalovany - ktery rozhoduje nekdo tretı)

• Urychlenı trestnıho rızenı v CR: trestnı prıkaz, ktery obdrzı obzalovany, pokud souhlası s trestem, nemusıprobehnout ustnı rızenı

• V trestnım rızenı platı nekolik zakladnıch zasad:

– Nullum crimen, nulla poena, nullus procesus criminalis sine lege (=nenı TC, nenı trestu, nenı trestnıhoprocesu bez zakona)

– O vine a trestu rozhoduje pouze soud (nulla poena sine culpa)– Nenı zde pripustena objektivnı odpovednost– Nenı pripustena prava retroaktivita v neprospech (je tedy mozna pouze ve prospech) delikventa, tj.

pachatel

Prestupek119

• Jednanı pro spolecnost skodlive (nedosahuje intenzity nebezpecnosti), ktere nenı TC a jehoz znaky jsouuvedeny v zakone

• Prestupky jsou uvedeny v prestupkovem zakone, o prestupcıch rozhodujı spravnı urady• Za prestupek nelze udelit trest odnetı svobody, u prestupku hovorıme o sankcıch jako o opatrenıch• U prestupku neplatı zasada kontradiktornıho rızenı, kontradiktornı charakter ma trestnı rızenı pred soudem,

protoze az soud muze udelit trest• Nemohou byt zalozeny na objektivnı odpovednosti

Spravnı delikty120

• Sankce za ne ukladajı spravnı urady, jsou vymezeny v prestupkovem zakone a jinych zakonech spravnıhoprava

• Je zde odpovednost nejen FO, ale i PO• Mohou byt zalozeny na objektivnı zodpovednosti (nejsou vzdy zalozeny na prokazanı viny)• Dajı se rozlisit na:

– Prestupky– Spravnı delikty FO, u nichz se vyzaduje zavinenı– Spravnı delikty FO a PO, u nichz se zavinenı nevyzaduje– Spravnı disciplinarnı delikty– Spravnı poradkove delikty

69

1.51. PRVKY ZAVINENEHO PORUSENI PRAVNI POVINNOSTI A ZAKLADY PRAVNI ODPOVEDNOSTIKAPITOLA 1. OTAZKY

Disciplinarnı delikty121

• Jsou hranicnı povahy mezi soukromopravnımi a verejnopravnımi delikty• Jednanı porusujıcı zvysenou disciplınu v urcitych oblastech spolecenskeho zivota (napr. porusenı disciplıny

poslancu senatoru, soudcu, vojaku, advokatu, studentu. . . )• Nemusı spocıvat jen v porusenı pravnım norem, ale i norem, ktera jsou obsazeny v parapravnıch aktech• Disciplinarnı (karnou) odpovednost lze vyvodit jen za porusenı disciplıny, pokud stale trva vztah, ve kterem

se zvysena odpovednost vyzaduje• Nejzavaznejsı sankcı je ztrata pozice, dale napomenutı, verejna dutka, financnı postih• Nejedna se jen o typickou odpovednost vuci statu, napr. advokat je postizen advokatnı komorou, lekar

lekarskou. . .• Disciplinarnı odpovednost nelze uplatnit, zanikl-li vztah, v nemz je zvysena disciplına vyzadovana

Ustavnı delikty122

• Uplatnuje se prevazne objektivnı odpovednost (tj. nejde o odpovednost za protipravnı jednanı)• Je to odpovednost pravne-politicka• Napr. velezrada prezidenta republiky (jeho jednanı proti svrchovanosti a uzemnı celistvosti statu a jeho demo-

kratickym zakladum) - o zalobe podane Senatem by rozhodoval Ustavnı soud, sankce spocıva v zaniku funkceprezidenta republiky a nezpusobilosti ji znovu nabyt

Mezinarodnepravnı delikty123

• Delikty statu, ale i jednotlivcu podle mezinarodnıho prava• Odpovednost vyvozujı a sankce ukladajı organy mezinarodnıch organizacı (zejmena OSN ve smyslu Charty

OSN a dalsıch mezinarodnıch pravnıch dokumentu)• Jejich soucastı jsou i mezinarodnı trestne ciny

* Gerloch, A., Teorie prava, 4. upravene vydanı, str. 178 - 197

1.51. Prvky zavineneho porusenı pravnı povinnosti a zakladypravnı odpovednosti

Pravnı odpovednost v komplexu socialnıch odpovednostnıch vztahu124

• Urcitym jednanım mohou byt poruseny ruzne druhy socialnıch norem → existuje vıce druhu odpovednosti →ruzne druhy sankcı za porusenı techto ruznych druhu norem

• Urovne odpovednosti:

– Pravnı odpovednost – porusenı pravnıch povinnostı– Politicka odpovednost – za vykon politicke funkce– Ustavnı odpovednost – smıseneho charakteru (politicko-pravnı odpovednost) – napr. duvera Poslanecke

snemovny vlade– Moralnı odpovednost – rozlisujeme vnitrnı dimenzi (svedomı) a vnejsı rovinu (sankce = odsouzenı

verejnostı)

• Lze tedy vyvodit, ze:

1. pravnı odpovednost = pouze jeden z druhu odpovednosti2. odlisenı pravnı a mimopravnı odpovednosti – na zaklade samotneho pojmu prava (obsah, rozsah i znaky,

ktere pravo odlisujı od jinych normativnıch systemu pusobıcıch ve spolecnosti)3. pravnı odpovednost = jedna ze zakladnıch forem realizace prava4. pravnı odpovednost muze byt zalozena pouze pravnımi normami, ktere vytvarı urcity system vztahu a

vazeb v horizontalnı a vertikalnı linii

• Obecny znak odpovednosti = sankce – predstavuje povinnost snest ujmu, kdyz nastane skutecnost predvıdanaurcitou socialnı normou

70

1.51. PRVKY ZAVINENEHO PORUSENI PRAVNI POVINNOSTI A ZAKLADY PRAVNI ODPOVEDNOSTIKAPITOLA 1. OTAZKY

Pojem pravnı odpovednosti125

• Pravnı odpovednost = zvlastnı forma pravnıho vztahu, ve kterem dochazı na zaklade porusenı pravnı povin-nosti ke vzniku nove pravnı povinnosti sankcnı povahy

primarnı pravnı povinnost → porusenı primarnı povinnosti → sekundarnı pravnı

• 2 koncepce pravnı odpovednosti:

1. povinnost strpet za porusenı povinnosti nasledky, ktere jsou stanovene pravnımi normami v ramci od-povednostnıho pravnıho pomeru

2. uplatnenı neprıznivych pravnıch nasledku stanovenych pravnı normou vuci tomu, kdo porusil pravnıpovinnost

– odlisenı: dle toho, zda spojujı pravnı odpovednost jen se vznikem sekundarnı povinnosti, nebo s jakou-koliv sankcı za porusenı pravnı povinnosti

• obsah pojmu pravnı odpovednosti:

1. predvıdane neprıznive pravnı nasledky

– kdo nedodrzı pravnı povinnost, bude zatızen predvıdanymi pravnımi nasledky konkretnı povahy

2. prvek statnıho donucenı

∗ excelentnı znak pravnı normy, odlisuje ji od jinych druhu, systemu norem

· donucenı neprıme – hrozba sankce (vznika pravnı odpovednost)· donucenı prıme – nucene splnenı pravnı povinnosti (zejm. ve forme exekuce)

• pravnı skutecnosti, kterymi vznika pravnı odpovednost:

1. protipravnı jednanı (porusenı pravnı povinnosti)

– komisivnı – porusenı zakazu urciteho chovanı (kdo porusil pravnı pravidlo chovanı a jednanı sechoval jak nemel)

– omisivnı – porusenı prıkazu urciteho chovanı (kdo porusil pravnı pravidlo chovanı a jednanı senechoval jak mel)

2. protipravnı stav

• pravnı nasledky porusenı pravnı povinnost – 2 zakladnı cıle:

1. obsahujı preventivnı moment – cılem je minimalizovat prıpady porusenı pravnı povinnosti (generalnıa individualnı prevence)

2. k naprave nezadoucıho stavu, pokud jiz k porusenı pravnı povinnosti doslo

Sankcnı postihy pri porusenı pravnı povinnosti126

1. trvanı puvodnı (primarnı) povinnosti a moznost vynutit ji pravem predvıdanym a upravenymzpusobem

• zasada ne bis in idem (ne dvakrat, ne znovu) – subjekt nemuze byt dvakrat souzen pro stejnou vec(napr. odeprel vojenskou sluzbu, byl postizen, nemuze dostat trest znovu)

• primarnı povinnost vsak trva i po porusenı povinnost a vetsinou je vymahatelna

2. vznik nove (sekundarnı) povinnosti (sankce, ktera tvorı obsah pravnı odpovednosti)

• sekundarnı povinnost = tızivy nasledek, je vysledkem toho, ze se subjekt prava nechoval v souladu splatnym pravem

• u soukromopravnıch deliktu – vetsı duraz na vymahanı primarnı povinnosti• u verejnopravnıch deliktu – dulezitejsı sankcnı postih

3. jine nasledky porusenı pravnı povinnosti

• neplatnost pravnıho ukonu = sankce za to, ze pravnı ukon nenı v souladu se zakonem• zanik prava – toto pravo spjato s porusenou povinnostı (napr. najemnı vztah – pri neplnenı povinnostı

najemnıka moznost zaniku najemnıho prava)

71

1.51. PRVKY ZAVINENEHO PORUSENI PRAVNI POVINNOSTI A ZAKLADY PRAVNI ODPOVEDNOSTIKAPITOLA 1. OTAZKY

Funkce pravnı odpovednosti127

1. reparacnı (kompenzacnı)

• zejm. u majetkove pravnı odpovednosti• muze mıt dvojı formu: naturalnı restituce, odskodnenı (reparace)

2. satisfakcnı

• napr. v oblasti prava na ochranu osobnosti• uzıva se institut zadostiucinenı ve vhodne forme(napr. omluva v tisku, popr. i primerena financnı

nahrada)

3. preventivnı

• cıl = predchazet vzniku situacı porusenı pravnı povinnosti• preventivnı moment obsahujı v urcite podobe i vsechny ostatnı funkce

4. represivnı

• obsah = ujma, ktera vznika tomu, kdo porusil pravnı povinnost• typicka pro trestnepravnı odpovednost a dalsı druhy verejnopravnı odpovednosti

5. dalsı

• napr. signalizacnı – z poctu porusenı pravnıch povinnostı v konkretnı oblasti v ruznych casovych usecıchlze zıskavat statisticke aj.

Prvky zavineneho porusenı pravnı povinnosti128

• prvky zavineneho porusenı pravnı povinnost = stranky deliktu a jeho nasledky• 4 prvky zavineneho porusenı:

1. Objekt deliktu

– pravem chraneny zajem proti nemuz smeruje protipravnı jednanı a chovanı (napr. zivot, zdravı,majetek, ustavnı zrızenı atd.)

– rozlisujeme verejny a soukromy zajem: utok na verejnopravnı zajem → verejnopravnı charakterdeliktu

∗ jednım jednanım muze byt zpusobeno nekolik deliktu

2. Subjekt deliktu

– ten, kdo se dopustı porusenı pravnı povinnosti a pravo mu soucasne priznava zpusobilost k pro-tipravnımu jednanı

– tyto subjekty musı mıt relativnı svobodu vule = musı byt zpusobile volit pravu odpovıdajıcıvariantu sveho chovanı

– je treba rozlisovat mezi pravnım postavenım osob fyzickych a osob pravnickych

(a) fyzicke osoby

∗ musı byt splneny dve podmınky, aby mohla nest odpovednost:

· vek· nenı-li podmınka veku splnena, muze event. odpovednost nest nekdo jiny (napr.

zakonny zastupce), nebo pravnı odpovednost nelze vyvodit (moznost ochrannevychovy)

· psychicky stav v dobe spachanı deliktu· zda je delikvent schopen rozpoznat nasledky jednanı· zda je schopen ovladnout jednanı

· prıcetnost (vlastnı trestnımu pravu) – osoba neprıcetna nemuze byt odpovednaza sve jednanı (moznost ochranne lecby)

72

1.51. PRVKY ZAVINENEHO PORUSENI PRAVNI POVINNOSTI A ZAKLADY PRAVNI ODPOVEDNOSTIKAPITOLA 1. OTAZKY

(b) pravnicke osoby

∗ nemajı zpusobilost k trestnı odpovednosti a k odpovednosti za prestupky∗ nesou vsak odpovednost za soukromopravnı delikty, mohou nest i odpovednost spravnı

(napr. za spravnı delikty proti ochrane cistoty vod)∗ verejnopravnı korporace: zalezı na tom, jak je odpovednost konstituovana (napr. exis-

tuje odpovednost za skodu zpusobenou nezakonnym rozhodnutım ci nespravnym urednımpostupem organu verejne moci)

3. Objektivnı stranka deliktu

– ty prvky protipravnıho a spolecensky skodliveho jednanı, ktere je charakterizujı jako urcity aktnavenek projeveneho chovanı

– zakladnı prvky objektivnı stranky porusenı povinnosti:

(a) jednanı jako akt volnıho, a to protipravnıho jednanı

∗ protipravnı jednanı = projev lidske vule ve vnejsım svete, je-li v rozporu s pravem(contra legem)

∗ takove jednanı zahrnuje jak fyzickou(vnejsı), tak psychickou (vnitrnı) stranku – nelzeje oddelit, pravo nikdy nepovazuje za jednanı pouhou myslenku (predstavu moznehojednanı), ani vuli neprojevenou vnejsım aktem smerujıcım k jejich uskutecnenı

(b) skodlivy nasledek takoveho jednanı

∗ jednanı ad a) zpusobı urcity skodlivy nasledek, coz je spojeno se vznikem pravnı od-povednosti

∗ = porusenı ci ohrozenı pravem chranenych spolecenskych hodnot, vztahu, zajmu∗ delikt vzdy zpusobuje spolecnosti nebo jejım obcanum (nebo i jinym subjektum) nejaky

negativnı nasledek (materialnı ci nematerialnı ujmu)

(c) prıcinna souvislost mezi jednanım a nasledkem (kauzalnı nexus)

∗ urcity subjekt muze byt cinen odpovednym za delikt pouze v prıpade, ze jeho jednanıurcity nasledek prımo vyvolalo

∗ nenı-li zjistena prıcinna souvislost mezi protipravnım jednanım a nasledkem, je pravnıodpovednost za zkoumany nasledek zpravidla vyloucena

(d) dulezite okolnosti vylucujıcı trestnost (napr. nutna obrana, krajnı nouze, dovolene pouzitızbrane,. . . )

4. Subjektivnı stranka deliktu

– zahrnuje vnitrnı znaky, ktere se tykajı dusevnıho zivota delikventa– vymezena tremi prvky:

(a) motiv – dlouhodoba pozitivnı ci negativnı orientace delikventa (polehcujıcı x pritezujıcı)(b) pohnutka – momentalnı podnet jednanı(c) zavinenı – vnitrnı psychicky stav delikventa k jednanı a nasledku

– zkoumame dve slozky:

(a) vedomı – musı si byt sveho jednanı vedom(b) vuli – slozitejsı – jaky byl jeho skutecny psychicky stav k jednanı a nasledku (napr. vı, ze se

dopoustı cinnosti, ktera ma znaky deliktu, ale nenı schopen jednanı ovladnout – reflexivnıpohyb, zavazna dusevnı porucha ci nemoc)

– druhy zavinenı:

∗ umysl – dolus

· prımy (zly umysl) – dolus directus (dolus malus)· delikvent vı, ze to, co cinı, je protipravnı a ze muze skodlivy nasledek zpusobit, a chce

jej zpusobit

73

1.52. ZAVINENI A JEHO FORMY KAPITOLA 1. OTAZKY

· neprımy – dolus eventualis· delikvent vı, ze se dopoustı deliktu, a pro prıpad, ze s tak stane, je s nasledkem srozumen

(napr. pri rvacce nechce protivnıka zabıt, ale pouzıva takove chvaty, ktere zabıt mohou)

∗ nedbalost – culpa

· vedoma (hruba) nedbalost – culpa lata· delikvent vı, ze se dopoustı deliktu a neprimerene (bez primerenych duvodu) se spoleha

na to, ze se nasledek nestane (spoleha-li se primerene, nemuze byt odpovedny)

· nevedoma (lehka) nedbalost – culpa levis· delikvent nevı, ze se dopustil deliktu, ackoliv to vedet mel a mohl· uplatnuje se zasada neznalost zakona neomlouva (tyka se obecne prıstupnych pravnıch

norem, ktere musı byt publikovany)· X parapravnı normy (obsazeny ve vnitrnıch predpisech) – u nich tento princip neplatı

– musı se dokazat, ze se delikvent k jeho dodrzovanı zavazal· porusenı norem, ktere souvisı s vykonem odborne cinnosti – uzıva se postup lege ar-

tis – porusenı tohoto postupu ma casto za nasledek disciplinarnı, event. jinou pravnıodpovednost

* Gerloch, A.: Teorie prava, 5. upravene vydanı, str. 159 – 162 a 176 – 179; * Boguszak, J., Capek, J., Gerloch,A.: Teorie prava, ASPI, 2003, str. 172 – 175 (jen poslednı cast – Prvky zavineneho porusenı pravnı povinnosti)

1.52. Zavinenı a jeho formy

Zavinenı spada do subjektivnı stranky deliktu (spolu s motivem a pohnutkou). Je to vnitrnı psychicky vztahdelikventa k jednanı a nasledku. Klıcove pro zkoumanı zavinenı jsou 2 slozky: vedomı a vule.

• Delikvent si musı byt sveho jednanı vedom.• Vule – slozitejsı zkoumanı – je to psychicky vztah k jednanı a nasledku.

Druhy zavinenı:

1) jednanı umyslne – dolus

prımy (zly) umysl – dolus directus (dolus malus) 129

• Delikvent vı, ze to, co cinı je protipravnı a ze muze skodlivy nasledek zpusobit a zpusobit jej chce.

neprımy umysl – dolus eventualis

• Delikvent vı, ze se dopoustı deliktu, a pro prıpad, ze se k nemu dojde, je s nasledkem srozumen.

2) nedbalostnı jednanı – culpa

vedoma (hruba) nedbalost – culpa lata 130

• Delikvent vı, ze se dopoustı deliktu, a neprimerene spoleha na to, ze nasledek nenastane; spoleha- liprimerene, nemuze byt za nasledek odpovedny.

nevedoma nedbalost – culpa lavis

• Delikvent nevı, ze se dopoustı deliktu, ackoliv to vedet mel a mohl.• Zde se uplatnuje zasada neznalost zakona neomlouva, ta ale neplatı u vnitrnıch predpisu – k jejich

dodrzovanı se delikvent musı zavazat. Nasledek pak je disciplinarnı, ale mozno i pravnı.

Souvislost zavinenı a pravnı odpovednostı131

• Subjektivnı pravnı odpovednost (tez odpovednost za zavinenı) predpoklada vzdy zavinene porusenıpravnı povinnosti.

• Oproti tomu objektivnı odpovednost je odpovednost za protipravnı stav (vysledek). Zavinenı nenı predpokladem.

74

1.53. APLIKACE PRAVA ORGANY VEREJNE MOCI. UVAZENI PRI APLIKACI PRAVAKAPITOLA 1. OTAZKY

Zdroje

Gerloch A.: Teorie prava, 4. vydanı, str. 199 - 201 132chybı prameny

1.53. Aplikace prava organy verejne moci. Uvazenı pri aplikaciprava

53. Pojem aplikace prava133

• Aplikace prava= ”kvalifikovana forma realizace prava uskutecnovana organy verejne moci, pri nız dochazı ksubsumpci konkretnı skutkove podstaty pod prıslusnou abstraktnı pravnı podstatu“

• Vysledkem procesu aplikace prava jsou akty aplikace prava (organy verejne moci, predevsım soudy a spravnıurady v nich podle zakona rozhodujı o pravech a povinnostech osob)

• V procesu aplikace prava je nutno zodpovedet dva druhy otazek: skutkove a pravnı

Ruzne druhy procesu aplikace prava

(viz ot. 1.54) 134

• Obcanske soudnı rızenı• Trestnı rızenı.• Spravnı rızenı• Nektere typy rızenı pred US• Zvlastnı typy rızenı- napr. insolvencnı rızenı, soudnı rızenı spravnı. . .

O proces aplikace prava nejde v techto prıpadech:

• Nerozhoduje organ verejne moci (napr. uzavıranı smluv, sepsanı zaveti atd.)• Tvorba prava a abstraktnı kontrola ustavnosti organy verejne moci• Rıdıcı cinnost organu verejne moci (v ramci subordinace)• Prezkum zakonnosti rozhodnutı (v uzsım slova smyslu), kde je prezkoumavana pravnı, nikoliv fakticka otazka

Delenı aktu prava

(viz ot. 1.55 a 1.56) 135

• Konstitutivnı x deklaratornı:• Rozhodnutı ve veci same x procesnı rozhodnutı

Stadia procesu aplikace prava

1. Zjist’ovanı skutkoveho stavu136

• Probıha dokazovanım (nenı- li skutecnost nahlızena bezprostredne)

Dokazovanı137

• Platı zasada volneho hodnocenı dukazu organem aplikujıcım pravo. Verohodnost a dukaznı hodnotadukazu je dana ve vztahu k jednotlivym prıpadum

– Opakem je zasada formalnıho hodnocenı dukazu, podle nız je predem stanovena hierarchie dukazu

• Dokazovanı usnadnujı pravnı domnenky a fikce:

– Pravnı domnenky

∗ Zalozeny na obecne zivotnı zkusenosti. Napr. otcovstvı pri narozenı dıtete v dane lhute∗ Vyvratitelne (je mozny dukaz opaku) x nevyvratitelne (ty jsou zcela vyjimecne)

– Pravnı fikce

75

1.53. APLIKACE PRAVA ORGANY VEREJNE MOCI. UVAZENI PRI APLIKACI PRAVAKAPITOLA 1. OTAZKY

∗ Vychazı umele vytvoreneho skutkoveho predpokladu∗ Vetsinou legislativne- technicky zaklad. Napr. urcenı poloviny mesıce nebo fikce dorucenı pısemnosti,

kterou adresat odmıtl prijmout∗ Vyvratit lze jen ve vyjimecnych prıpadech, kdy to zakon dovoluje

• Typicky pouzıvane dukaznı prostredky:

– Vypovedi- ucastnıku (= ti, kterı jsou zainteresovani na vysledku rızenı), svedku– Listinne dukazy. Verejne (pro nez platı presumpce spravnosti) a soukrome (napr. dopisy apod.)– Znalecky posudek v odbornych aspektech prıpadu– Dolicne predmety, ohledanı mısta cinu, rekonstrukce trestneho cinu

• Nenı treba dokazovat pravnı predpisy a dalsı prameny prava publikovane ve Sbırce zakonu, Urednım vestnıkuEU a Sbırce mezinarodnıch smluv

– Platı zasada ”soud zna pravo“ (iura novit curia)

• Pouze mezi verejne listiny se ale pocıtajı- a tedy je treba dokazovat:

– Lokalnı pravnı predpisy (napr. vyhlasky obcı)– Parapravnı normy- vnitrnı predpisy (statuty, stanovy apod.)– Pravnı predpisy jinych statu

Rozdıly mezi druhy rızenı ve zjist’ovanı skutkove podstaty:==Trestnı rızenı== 138

• Zasada objektivnı (materialnı) pravdy- nelze pouzıt nezakonne dukazy, vina musı byt prokazana jedno-znacne a nepochybne (⇒ zasada in dubio pro reo, souvislost s presumpcı neviny)

• Zasada legality- prıslusne organy cinne v trestnım rızenı jsou povinny stıhat kazdou trestnou cinnost, o nızse dozvedı. Dukaznı bremeno nese stat

==Civilnı rızenı:==

• prvky zasady formalnı pravdy- vysledek procesu zavisı na dodrzenı formalnıch nalezitostı, postacuje urcitapravdepodobnost, ze prokazane je pravdou

• neplatı zde presumpce neviny ani zasada in dubio pro reo• narozdıl od trestnıho procesu jsou mozne:

– rozsudek pro uznanı- zalovany priznal vinu v plnem rozsahu (⇒ vetsinou nenı treba provadet dukaznırızenı)

– rozsudek pro zmeskanı- zalovany bez radne omluvy zmeskal prvnı statnı ⇒ je vyhoveno zalobe

• dukaznı bremeno nese zalobce• zalobce je panem sporu (”dominus litis“)- disponuje zalobou i v prubehu rızenı• zasada projednacı- soud prihlızı jen k dukazum, navrzenym stranami (nemusı ale provest vsechny)

==Spravnı rızenı:==

• Duraz na objektivnı pravdu• Neplatı zasada in dubio pro reo• Organ rızenı provadı z urednı povinnosti• Prevazne pısemny charakter• Rozdıly, mezi jednotlivymi typy rızenı

2. Resenı pravnıch otazek139

• Otazka, ktere normy aplikovat na danou skutkovou podstatu, posouzenı jejich platnosti a ucinnosti a inter-pretace.

• Za urcitych podmınek pouzitı analogie v civilnım rızenı (platı zde zasada legalnı licence a zasada zakazuodmıtnutı spravedlnosti) u mezer v pravu de lege lata. Postupuje se nasledovne:

1. Zjistenı situace, ktera pravem nenı resena a nekdo se v nı domaha spravedlnosti2. Uvaha, zda existuje podobna uprava3. Uvaha, zda je dana mezera v pravu relevantnı (zda se nejedna o vec, jiz zakonodarce vubec upravit

nechtel)

76

1.53. APLIKACE PRAVA ORGANY VEREJNE MOCI. UVAZENI PRI APLIKACI PRAVAKAPITOLA 1. OTAZKY

4. Uvaha, zda nenı analogie zakazana (napr. v trestnım rızenı podle zasad ”nenı zlocinu/trestu bez zakona“)

• Od pouzitı analogie je treba odlisit systematicky vyklad- extenzivnı nebo restriktivnı vyklad zakona v urcitemkontextu

• Vznik pravnıho vztahu vzdy posuzovan podle predpisu ucinnych v jeho dobe.• Rozpory v pravnım radu reseny podle zasad:

1. Lex superior derogat inferiori2. Lex posterior derogat priori3. Lex specialit derogat generali

• Soudce je vazan zakony a muze je vykladat. Spravnı organy jsou ovsem vazany vnitrnımi predpisy a jsoupovinny prihlızet k rozhodnutı vyssıch soudu

3. Rozhodnutı ve veci140

• Vydanı aktu aplikace prava (napr. rozsudek, platebnı rozkaz, trestnı prıkaz). Akt aplikace prava obsashuje:

1. Vyrok (enunciat)- vlastnı rozhodnutı

– V zalobe byva vyrok soudu navrzen presne tak, jak navrhovatel chce, aby soud rozhodnul.– Takovy navrh vyroku se nazyva petit.

2. Oduvodnenı3. Poucenı o opravnych prostredcıch

• Pro akty prava platı presumpce spravnosti (i akt vadny je ucinny, funguje jako bezvadny). Pokud je pravnıakt nicotny (”paakt“), tak ovsem pravne neexistuje, nenabude ucinnosti, pravnı moci, ani platnosti. Typickeprıklady:

– Akt je vydany organem, ktery k nemu nemel pravomoc (nebo vubec nebyl organem verejne moci)– Akt je zjevne neustavnı nebo nelegalnı

Ucinnost, pravnı moc, vykonatelnostAkt aplikace prava nabyva postupne ucinnosti, pravnı moci a vykonatelnosti: 141

==Ucinnost== = schopnost vyvolat zamyslene nasledky• Vadne akty lze napadnout radnymi odvolacımi prostredky. Pokud projde odvolacı lhuta, odvolanı je neprıpustne,

nebo je odvolacım organem zamıtnuto, akt nabyva pravnı moci• Odvolacı lhuta bezı od okamziku dorucenı aktu a ma prekluzivnı (propadny) charakter• Dva ucinky uzitı opravneho prostredku:

• Devolutivnı- presun rozhodnutı na vyssı instanci (vyjimkou autoremedura, kdy o odvolanı znovu rozhoduje stejnyorgan) • Suspensivnı- odklad zavaznosti aktu prava

==Pravnı moc== pravomocny akt prava je zavazny (materialnı stranka pravnı moci) a nezmenitelny(formalnı stranka pravnı moci)

• Prekazka litispendence- nelze zahajit rızenı k veci, k nız jiz rızenı probıha• Prekazka Rei iudicatae (prekazka veci pravomocne rozhodnute)= O pravomocne rozhodnute veci (res iudi-

cata) nelze znovu jednat (ne bis idem). Vyjimky:

– zjistenı zakladnıch vad z hlediska skutkoveho stavu (napr. nove skutecnosti)– zjistenı zavaznych pravnıch vad

• Proti pravomocnym aktum lze podat mimoradny opravny prostredek, je- li splnena jedna z vyjimek. Mimoradneopravne prostredky jsou:

– Apelace opravny organ prezkoumava jak skutkovou tak pravnı stranku veci a rozhodnutı muze potvrdit,zmenit nebo zrusit

– Kasace- opravny organ prezkoumava jen pravnı stranku, vec muze vratit nizsı instanci k dalsımu rızenıa novemu rozhodnutı

– Revize- opravny organ prezkoumava pravnı stranku, ovsem na rozdıl od kasace je rozsah prezkoumanısirsı, nez navrhuje strana, podavajıcı opravny prostredek. Muze byt rozhodnuto o zrusenı rozhodnutı avracenı k nizsı instanci nebo rovnou vydano nove rozhodnutı

==Vykonatelnost== = moznost vynucenı povinnosti exekuce• Nastava po nabytı pravnı moci a uplynutı lhuty k dobrovolnemu plnenı povinnosti, vyjimkou je predbezna

vykonatelnost

* Gerloch A.: Teorie prava (4.vydanı), str 203-214

77

1.54. DRUHY PROCESU APLIKACE PRAVA KAPITOLA 1. OTAZKY

1.54. Druhy procesu aplikace prava

• obcanske soudnı rızenı

– upravuje obcansky soudnı rad– kontradiktornı rızenı– nalezacı– odvolacı– dovolacı– exekucnı rızenı

• trestnı rızenı

– upravuje trestnı rad– nekolik stadiı:

1. prıpravne rızenı

∗ obvinenı pachatele∗ vysetrovanı∗ shromazd’ovanı dukazu

2. sestavenı obzaloby

∗ statnı zastupce

3. rozhodovanı soudu

∗ hlavnı lıcenı

4. odvolacı rızenı (popr. dovolanı)5. exekuce

• spravnı rızenı

– spravnı rad (i specialnı zakonne predpisy)– rozhodujı spravnı organy

∗ stavebnı rızenı∗ celnı∗ prestupkove...

• nektere typy rızenı pred Ustavnım soudem

– naprıklad:

∗ rozhodovanı o velezrade prezidenta∗ ustavnı stıznosti∗ platnost voleb...

• zvlastnı typy rızenı

– rızenı o konkurzu vyrovnanı– soudnı rızenı spravnı. . .

• o proces aplikace prava nejde:

– nerozhoduje organ verejne moci– proces aplikace prava x proces tvorby prava– vydavanı internıch predpisu

* ucebnice

78

1.55. AKTY APLIKACE PRAVA A JEJICH KLASIFIKACE KAPITOLA 1. OTAZKY

1.55. Akty aplikace prava a jejich klasifikace

• ruzne typy

– rozsudek– rozhodnutı– rozkaz– prıkaz– opatrenı– vymer

• obsahuje:

– vyrok– oduvodnenı– poucenı o opravnych prostredcıch

• aktem nenı osvedcenı - verejna listina

– ridicsky prukaz– obcansky prukaz– index– vysvedcenı...

Ucinnost aktu aplikace prava142

• schopnost vyvolat zamyslene nasledky• presumpce spravnosti (i vadny akt je ucinny)• existujı i nicotne pravnı akty (neucinne)

– akt vyda organ, ktery nenı organem verejne moci nebo nema prıslusnou pravomoc– akt je zjevne neustavnı nebo nelegalnı– pravne tedy neexistuje

• presumpce spravnosti verejnopravnıch aktu

– vadne akty lze napadnout opravnymi prostredky– pokud je akt potvrzen nabude pravnı moci

Pravnı moc aktu aplikace prava143

• jestlize akt nabude pravnı moc, je nezmenitelny a zavazny• nastava, pokud nelze vyuzıt radny opravny prostredek• opravny prostredek ma dva ucinky:

– devolutivnı - presun rozhodnutı na vyssı pravnı instanci– suspenzivnı - odklad jeho zavaznosti

1. apelace

– opravny organ zkouma skutkovou i pravnı stranku a muze rozhodnutı zmenit, potvrdit nebo zrusit

2. kasace

– zkouma pouze pravnı stranku– pokud zjistı vadu, vratı vec k organu nizsı instance k novemu rozhodnutı

3. revize

– zkouma pouze pravnı stranku, ale rozsah prezkoumanı je sirsı– muze zrusit, vratit nebo vydat zcela nove rozhodnutı

4. res iudicatae

79

1.56. KONSTITUTIVNI A DEKLARATORNI AKTY APLIKACE PRAVA; OSVEDCENIKAPITOLA 1. OTAZKY

– vec pravomocne rozhodnuta– lze o ni jednat pouze:

∗ jsou-li zjisteny zakladnı vady z hlediska skutkoveho stavu∗ nebo jsou-li zjisteny zavazne pravnı vady → mimoradne opravne prostredky

5. litispendence

– prekazka zahajeneho procesu– zapocate rızenı nenı mozne zapocıt u jineho soudu

Vykonatelnost aktu aplikace prava144

• donucenı ke splnenı povinnosti ulozene v aktu

Druhy aktu145

• Mozne rozdelenı

– Kostitutivnı akt

∗ procesnı i hmotnepravnı dusledky∗ je pravnı skutecnostı∗ rozsudky soudu o trestnıch vecech, v obc. rızenı (rozsudek o osvojenı. . . ), spravnı urady∗ pusobı ex nunc = od nynı∗ tvorı pravo

– Deklaratornı akt

∗ pouze prohlasuje∗ nestanovı nova prava ci povinnosti∗ napr. rozsudek o urcenı otcovstvı∗ vyznamny v procesnım pravu∗ pusobı ex tunc = od tehdy

• nebo

– Rozhodnutı ve veci same

∗ meritornı∗ vydanı je smyslem samotneho rızenı

– Rozhodnutı procesnı

∗ formalnı∗ upravuje samotne rızenı (odrocenı jednanı,pripustenı zmeny zaloby. . . )

* ucebnice

1.56. Konstitutivnı a deklaratornı akty aplikace prava; osvedcenı

• Aplikace prava = kvalifikovana forma realizace prava uskutecnovana organy verejne moci, pri nız dochazı kpodrazenı konkretnı skutkove podstaty pod prıslusnou abstraktnı pravnı podstatu vyjadrenou v pravnı norme

• Proces aplikace prava ma tri stadia:

– Fakticke (skutkove) otazky - quaestiones facti - zjist’uje se prımym vnımanım a dokazovanım– Pravnı otazky - quaestiones iuris - podle jake pravnı normy (pravnıch norem) se prıpad posoudı– Rozhodnutı ve veci, tj. vydanı aktu aplikace prava

• Vysledkem procesu aplikace prava jsou akty aplikace prava, ve kterych soudy, spravnı urady a jine organyverejne moci rozhodujı o subjektivnıch pravech a pravnıch povinnostech fyzickych a pravnickych osob

• Akt aplikace prava obsahuje:

80

1.57. PRAVNI STAT A VLADA PRAVA - SHODNE RYSY A ROZDILY KAPITOLA 1. OTAZKY

– Vyrok (petit, enunciat)- vlastnı rozhodnutı– Oduvodnenı– Poucenı o opravnych prostredcıch

• Postupne pravnı akt nabyva: (vıce viz otazka c. 55)

– Ucinnost = schopnost vyvolat zamyslene nasledky– Pravnı moc = kdyz nabude akt pravnı moc, je zavazny a nezmenitelny– Vykonatelnost = moznost vynucenı povinnosti, tedy okamzik, kdy lze pristoupit k donucenı ke splnenı

povinnosti ulozene v aktu, k exekuci

Konstitutivnı a deklaratornı akty aplikace prava146

• Konstitutivnı akt

– Ma procesnı i hmotne pravnı dusledky, spocıvajıcı ve vzniku, zmene, nebo zaniku subjektivnıch prav apovinnostı, v tomto smyslu je pravnı skutecnostı

– Pusobı ex nunc (od nynı)– Napr. rozsudky soudu v trestnıch vecech, vetsina rozhodnutı spravnıch uradu, nektere rozsudky v

obcanskem soudnım rızenı (rozsudek o rozvodu manzelstvı, o osvojenı), kde ovsem prevladajı aktydeklaratornı

• Deklaratornı akt

– Akt, ktery nestanovı nova subjektivnı prava a pravnı povinnosti, pouze prohlasuje– Ma pouze procesnı dusledky, v rovine prava hmotneho nenı pravnı skutecnostı– Pusobı ex tunc (od tehdy)– Napr. rozsudek soudu o urcenı otcovstvı- deklaratorne prohlasuje otcovstvı, ktere vsak vzniklo jiz naro-

zenım

• Osvedcenı

– Nenı aktem aplikace prava, nenı vysledkem sporu o existenci pravnıho vztahu– Ma charakter verejne listiny nikoliv povahu verejnopravnıch aktu– Vydavajı je k tomu urcene instituce, nemusı mıt povahu organu verejne moci– Napr. index, vysvedcenı, OP

* Teorie prava, A. Gerloch, 5. vydanı, str. 181- 191

1.57. Pravnı stat a vlada prava - shodne rysy a rozdıly

Rozdıly mezi kontinentalnım (pravnı stat) a angloamerickym (rule of law) systememprava

147

1. rozdıly v pramenech prava

• ovlivnuje to dalsı tri rozdıly• KS - zakon• AS - preferujı se precedenty, platı mnohost pramenu prava

2. rozdıl v postavenı soudcu z hlediska tvorby prava

• KS - soudci pravo nalezajı mezi stranami (inter pares), netvorı ho, pouze Ustavnı soudy pusobı vucivsem (erga omnes) v ramci abstraktnı kontroly ustavnosti

• AS - soudci nalezajı pravo a vyssı soudy mohou pravo tvorit (pusobı erga omnes)

3. rozdıl v pravnıch institucıch

• v pravnı terminologii a celkovem chapanı prava a v delenı prava• KS - soukrome x verejne, je zalozeno na recepci rımskeho prava• AS - nerozlisuje pravo soukrome a verejne

81

1.57. PRAVNI STAT A VLADA PRAVA - SHODNE RYSY A ROZDILY KAPITOLA 1. OTAZKY

4. rozdıl v pojetı pravnıho statu

• vazanost statnı moci pravem, respektovanı pravnıho ramce resenı spolecenskych konfliktu → to jespolecne pro obe idee

• v pojetı zakonnosti

– KS - vychazı ze zakona, vysledkem je doktrina pravnıho statu– AS - prosazena vlada prava (rule of law)

Pravnı stat148

• Takovy stat, v nemz je vykon statnı moci omezen zakonem, vychazı z myslenky dominance (svrchovanosti,primatu) zakona

• Organy verejne moci smejı cinit jen to, co jim zakon vyslovne dovoluje, zatımco obcan smı cinit vse, co zakonvyslovne nezakazuje

• primat prava nad statem, stat (respektive statnı organy) vazany pravem• pritom tvurcem prava pomocı zakonu je stat, zakony (a ustavy) potom ztelesnujı suverenitu• stat jako suverenni normotvurce nenı formalne nicım vazan (zadnymi pravidly, obyceji ktere by mely vyssı

pravnı sılu nez zakon a ustava) → proto se uprednostnuje interpretace vazanosti nikoli statu, ale statnıchorganu

• uplatnenı legality, ktera je spojena s demokratickym charakterem statu• Principy pravnıho statu

– Zakladnı znaky (principy) pravnıho statu, tak jak jsou v soucasnosti obecne prijımany lze pro nazornostvymezit takto:

– Vazanost statu pravem

∗ Stat je nejen puvodcem pravnıch norem, ale i jejich adresatem. To znamena, ze je sam vazanustavou, ustavnımi zakony, zakony a dalsımi pravnımi akty. Soucasne je vazan i akty mezinarodnıhoprava obecne povahy nebo temi, ktere uznal. V neposlednı rade se uvadı vazanost statu demokra-tickymi principy.

– Delba moci

∗ Moc ve state je rozdelena na zakonodarnou, vykonnou a soudnı. Kazda ma presne vymezenoupusobnost a k jejımu naplnovanı sverene kompetence, pricemz existujı urcite kontrolnı a garancnımechanismy jejichz ukolem je zabrani prekracovanı pusobnosti a neprimerene kumulaci moci. Vliterature se bezne hovorı o systemu vzajemnych garancı a brzd.

– Omezena moc

∗ Stat muze zasahovat a svoji moc uplatnovat jen v prıpadech a zpusobem predem stanovenym.

– Suverenita lidu

∗ Obcan je nadrazen statu coz se projevuje jednak v moznosti v projevu vule pri personalnımustavovanı moci zakonodarne, poprıpade v moznosti prımeho projevu vule lidu. Suverenita liduse soucasne projevuje v zakotvenı zakladnıch prav a svobod cloveka a obcana v ustavnım zakone,jehoz soucastı je i samostatna a vyslovna garance zakladnıch prav mensin.

– Soudnı ochrana

∗ Kazdemu ma byt dana moznost domahat se svych prav a opravnenych zajmu u nezavisleho anestranneho soudu jehoz rozhodnutı ma byt prezkoumatelne soudem vyssı instance.

– Jednotlive principy, tak jak byly vyse vymezeny tvorı jeden funkcnı celek. Nelze tedy uvazovat o relevancizvoleneho poradı. Jednotlive znaky budou podrobneji popsany a srovnany s Ustavou Ceske republiky aListinou zakladnıch prav a svobod v samostatnych clancıch.

• Kladen duraz na zakon protoze:

1. zakon je prijıman zakonodarnym sborem, ktery je volen lidem, je k prijımanı zakonu legitimovan2. na zakonech postaveny pravnı rad je prehlednejsı, nez ten, ktery vychazı z mnohosti pramenu prava a

je zde zduraznen princip pravnı jistoty3. zakon je progresivnı prostredek potrebne zmeny spolecenskych pomeru

82

1.58. SOUDOBY DEMOKRATICKY PRAVNI STAT KAPITOLA 1. OTAZKY

4. v zakone je predem mozne rıci, co je dobre a co spatne, tedy vytvorit idealnı normatinı svet

• Konstrukcnı problem - je tvurce prava sam vazan zakonem?

– platne zakony jsou platne i pro neho, zavaznost zcasti moralne-politicka, nejen pravnı– zmena zakona je mozna zase jen pri nedodrzenı nejake zakonem stanovene procedury, zakonodarce je

vazan procesnımi normami– pozdeji se vyvıjı jeste moznoat vazat zakonodarce ustavnımi predpisy

Vlada prava149

• uvedene 4 duvody proc by mel byt kladen duraz na zakon se neprosadily v oblasti angloamerickeho prava,ten v mnohem vychazı z jinych vychodisek

• angloamericky svet - plny neustalych stretu zajmu, ktere se projevujı i v pravu• ideal spravneho a spravedliveho se hleda neustale v dynamice spolecenskych vztahu → dynamicke pojetı

spravedlnosti• preferuje nezasahovanı do prav a svobod pred legalitou• duraz na zasadu spravedliveho procesu pri zasazıch do prav• rovnost lidı pred zakonem• duraz na tradici - literatura, obyceje• platne pravo stojı nad statem, nenı vytvorem statu - prevaha precedentu, prıp. pravnıch obyceju, nejsou

zamernou cinnostı statnıch organu, nybrz jako dusledek dlouhodobe a zivelne se formujıcıho masoveho chovanıa odpovıdajıcıho pravnıho vedomı

• statnı moc uznava ta ci ona obycejova praviidla za pravne zavazna tım, ze je statnı organy aplikujı priindividualnım rozhodovanı a ze pri jejich porusenı poskytujı ochranu, resp. pouzıvajı donucovacıch prostredku

• precedent - jako prameny prava jsou sice vysledkem cinnosti statnıch organu, nejsou vsak generalne vyjadrenouvulı organu ztelesnujıcıho statnı suverenitu, vznikajı na zaklade individualnıch rozhodnutı soudcu

• soudy - tvorba prava ex post, predem je dano jen relativne malo pravidel (je mozne apriori rıci co je dobre aco ne?) → relativne nizka mıra pravnı jistoty

• otazka - jake je realne postavenı soudce? Nakolik je nezavisly? Nakolik je prostrednıkem prosazovanı poli-tickych zajmu?

– i pres pomerne velkou volnost pri judikovanı nemuze rozhodnout mimo ustavu (ve VB rozhodovat protizakonu), nestojı zcela nad statem

– kazdy ma pravo na spravedlivy proces (due process law)– zaveden a siroce uplatnovan porotnı system - na jeho zaklade by melo rozhodovat nejlepsı svedomı a

vedomı clenu poroty, coz funguje jako jedna ze zaruk, ktera ma chranit obcana proti statu

• koncepce vazanosti statu prostrednictvım common law (obecnym pravem) ve VB abstraktne vzato neposkytujevetsı pravnı jistotu nez KS

• Parlament ve VB nenı vazan rigidnı ustavou → muze menit prostrednictvım statute law (zakony) prava vzniklena zaklade precedentu

• VB x USA

– ve Velke Britanii daleko spontannejsı proces– v USA dulezita myslenkova idealnı konstrukce, predstava idealnıho usporadanı - suverennı lid, ktery si

dava Ustavu

* TP Gerloch, 2.vydanı, 106, 194-196; * TP Boguszak, str. 215; * ; *

1.58. Soudoby demokraticky pravnı stat

Pravnı stat150

• stat, ktery je vazan pravem (primat prava nad statem)• pravem jsou vazany i organy verejne moci• roviny pravnıho statu (ktere by mely byt v souladu)

– formalnı smysl - stat, ve kterem se uplatnuje legalita (i vuci organum verejne moci)– materialnı smysl - stat, ve kterem se uplatnuje legalita + demokraticky charakter statu = legitimita

83

1.59. LEGALITA A LEGITIMITA V SOUDOBEM PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

Soudoby demokraticky pravnı stat151

• nenı chapan pouze ve formalnım, ale i materialnım (demokratickem) smyslu

– reakce na krizi pravnıho statu v dusledku totalitnıch rezimu, WWII– doplnenı pozadavku legality o kriterium legitimity

• zakladnı rysy materialnıho pojetı pravnıho statu

– vazanost statu pravem

∗ soudobe pravo vychazı ze trı legitimizacnıch zdroju (nutnost vsech trı)

1. vule lidu2. hodnotova orientace - vychazı hlavne z hodnot svobody a rovnosti, dulezitost nezadatelnych

prav a jejich uznanı3. princip legality (zakonnosti) - pr. normy se musı dodrzovat v procesu jejich tvorby i aplikace

– lidska prava

∗ nejdulezitejsı subjektivnı prava ustavne zarucena∗ atributy zakladnıch prav a svobod:

· nezadatelnost - nepovazujı se za vytvor statnı moci, stat je ale musı uznat pro zıskanı pozi-tivnepravnıho charakteru

· nezrusitelnost - nelze je statem platne zrusit· nezcizitelnost - kogentnı povaha, vzdanı se jich ze strany nositele bez pravnıho vyznamu· nepromlcitelnost - trvale vymahatelna

∗ omezena pouze zakonem, pokud je to nezbytne pro vykon jinych prav nebo z duvodu verejnehozajmu

∗ stojı ve stredu koncepce recentnıho demokratickeho pravnıho statu∗ zakon nenı jednoznacny, je vykladan ve prospech techto prav = zasada in dubio pro libertate

– delba moci

∗ zasada nezavislosti mocı a zasada rovnovahy mocı a system brzd∗ soudoby demokraticky stat muze byt jen decentralizovany (uzemnı samosprava, hospodarska s.,

zajmova s.)∗ soudobe demokraticke staty jsou tezko predstavitelne bez vazeb na nadstatnı instituce a na me-

zinarodnı pravo → stale∗ sılıcı tendence omezenı suverennı statnı moci (clenstvı v mezinarodnı organizacıch, prijetı me-

zinarodnıch pravnıch∗ zavazku, recepce norem mezinarodnıho prava do vnitrostatnıho, clenstvı v uniıch a jinych formach

spolecenstvı statu)

– demokraticky charakter statu

∗ soucasny pravnı stat nemuze byt nedemokraticky a demokraticky stat nemuze mıt jinou formunez pravnı

∗ nutnost organickeho sepetı predchozıch trı aspektu∗ lidska prava a jejich ochrana (ve state i na mezinarodnı urovni), pluralitnı soutez politickych sil,

volby, cinnost zastupitelskych sboru, formy prıme a participativnı demokracie

* Gerloch, TP 5.vydanı, str. 194, 195, 198 - 203

1.59. Legalita a legitimita v soudobem pravu

Legalita152

• zakonnost, vseobecna zavaznost zakony• dva zakladnı pozadavky

84

1.60. PRAVNI ZARUKY ZAKONNOSTI A USTAVNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

– pozadavek tvorby prava - relevantnı spolecenske vztahy majı byt regulovany pravem– aby bylo pravo zachovano - statnı moc ma jeho realizaci zabezpecit

• zakonnost stricto sensu - pouhe zachovanı platneho prava• zakonnost jako vlada zakona - stat reguluje i sam sebe• soudoby pravnı stat je legitimovan nejen legalitou, ale i naplnovanım zasady suverenity lidu i koncepcı lidskych

prav• pravnı stat - stat, ve kterem se uplatnuje legalita (puvodnı formalnı pojetı pravnıho statu), resp. stat, ve

kterem se metoda legality nedılne spojuje s jeho demokratickym charakterem (soudobe materialnı pojetıpravnıho statu)

Legitimita153

• ospravedlnitelnost, oduvodnenı urc. postupu a jeho vysledku• klade duraz na ospravedlnitelnost samotneho platneho prava• kriterium = spravedlnost• legitimita prava jako celku X legitimita konkretnıho pravnıho rozhodnutı

modernı pravo vychazı ze trı legitimizacnıch kriteriı, kterymi jsou:

• legitimita legalitou

– pro pravnı pozitivismus: co bylo legalnı bylo i legitimnı (dnes take nelze ustoupit od tohoto kriteria)

• legitimita hodnotami, lidskymi pravy

– svobodou, jistotou, rovnostı, spravedlnostı atd.

• legitimita vulı lidu (jako tvurce prava)• mechanismy pro obnovenı legitimity (obnovenı spravedlnosti) → souvisı s pravnımi zarukami ustavnosti a

zakonnosti (legality)• pokud je dlouhodobe a vyrazne porusovana legitimita prava vcelku → moznost odporu proti statnı moci

* Gerloch, TP 5. vydanı, str. 195, 254

1.60. Pravnı zaruky zakonnosti a ustavnosti

Zakonnost = legalita154

• vseobecna vazanost zakony (pravem)• existujı 2 pozadavky → 1. relevantnı vztahy musı byt regulovany pravem a 2. pravo musı byt zachovano• v demokratickem pravnım state ma 2 roviny → 1. aplikacnı – kazdy je povinen dodrzovat pravo (pod hrozbou

sankce pri jeho nedodrzenı), 2. legislativnı – vydanı pr. normy muze byt uskutecneno jen v mezıch stanovenychzakonem, subjektem stanovenym zakonem a ve forme stanovene zakonem (v CR je tımto zakonem ustavnızakon)

• uplatnena, pokud statnı moc zabezpecuje pravnı regulaci vztahu a realizaci prava• legalnı jsou vztahy, ktere jsou v souladu s platnym pravem• zakl. prameny principu zakonnosti v CR jsou cl. 2 odst. 3 Ustavy a cl. 2 odst. 2 Listiny

Ustavnost = konstitucionalismus155

• vseobecna vazanost zakony + soulad zakonu s ustavou• oznacuje bezvyjimecnou vladu ustavy, resp. vladu lidu prostrednictvım demokraticke ustavy• v CR je podle cl. 83 Ustavy organem ochrany ustavnosti Ustavnı soud, provadı ji bud’ jako abstraktnı kontrolu

ustavnosti (posuzuje abstraktnı pravnı predpisy z hlediska jejich souladu s ustavnım poradkem, jeste neexistujekonkretnı spor), nebo jako kontrolu konkretnı = incidentnı (rozhoduje o ustavnıch stıznostech jednotlivcu vkonkretnıch prıpadech, setrı, zda v nich nedoslo k porusenı ustavnıho poradku)

• ochranu ustavnosti muze vykonavat:

85

1.60. PRAVNI ZARUKY ZAKONNOSTI A USTAVNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

1. organ nesoudnıho typu – napr. parlament, dnes jen vyjimecne (Francie a Ustavnı rada)2. organ soudnıho typu – 3 alternativy:

(a) obecne soudy – difuznı soudnictvı v USA(b) specializovane soudy – soudy, ktere stojı mimo soustavu obecnych soudu, typicke pro Evropu,

kontrola je zde provadena: a) PREVENTIVNE = ex ante → posuzuje navrhy zakonu z hlediskasouladu s ustavnım poradkem, napr. Francie, b) NASLEDNE = ex post → posuzuje zakony, ktereuz byly prijaty a vyhlaseny (nejcastejsı typ), c) KOMBINACI a+b – Belgie, Kanada

(c) kombinace i.+ii.

1. Pravnı zaruky zakonnosti156

• v sirokem smyslu – jsou to pravnı formy cinnosti statnıch organu, zpusobile zabezpecit tvorbu prava a jehorealizaci, v CR jsou to tedy normativnı pravnı akty, individualnı (nenormativnı) pr. akty (cili akty aplikaceprava)

• v uzsım smyslu

– jsou to pravnımi normami upravene zpusoby zabezpecenı realizace prava stat. organy, smerujıcı protiporusovanı prava, je jimi tedy zabezpecovana zavaznost normativnıch pravnıch aktu, aktu aplikace pravai pravnıch ukonu

– jsou to

1. zrusenı nebo zmena nezakonnych verejnopravnıch aktu a neplatnost nezakonnych soukromopravnıchukonu

2. kontrola, dozor a dohled3. rozhodovanı sporu4. donucenı

– tyto pr. zaruky se realizujı

1. nasledkem sameho nedodrzenı pravnıch norem (napr. neplatnost nezakonnych pravnıch ukonu)2. teprve vydanım aktu statnıch organu (napr. zrusenı nezakonnych pravnıch aktu)

– funkce techto zaruk

1. preventivnı2. kompenzacnı (patrı mezi nasledne zaruky zakonnosti)3. represivnı (taktez)

Presumpce (predpoklad) spravnosti verejnopravnıch aktu

• uplatnuje se, pokud jde o verejnopravnı akty jak normativnı, tak individualnı• pravnı vady (napr. obsahovy rozpor s pravnım aktem vyssıho stupne pr. sıly) samy o sobe nezakladajı neplat-

nost pravnıho aktu → k neplatnosti takoveho vadneho aktu je treba noveho prıslusneho pr. aktu zmocnenehoorganu

• vadny (i nezakonny), ale platny akt ma tytez pravnı ucinky jako pravnı akt bezvadny !!• u individualnıch pr. aktu je jiz prekonano rozlisovanı na vady materialnı (vychazelo se z nepravdiveho zjistenı

skutkove podstaty prıpadu, jsou pravnımi vadami rozhodnutı → organ, ktery rozhodoval, mel zjistit objektivnıpravdu a z nı vychazet, pokud tak neucinil → rozhodnutı je porusenım prava, tedy pravne vadne) a vady pravnı= formalnı (chybne pravnı posouzenı pri subsumpci, tj. podrazenı kauzalnı skutkove podstaty normativnıskutkove podstate)

Akty vadne a nicotne

• podmınkou platnosti je, ze pravnı akt jako takovy skutecne vznikl, tj. ma prıslusne specificke nalezitosti pr.aktu X jinak nejde o akt pravnı, ale z pravnıho hlediska nicotny = paakt

• akt musı byt vydan organem, ktery ma pravomoc akt prıslusneho druhu vydat• nicotny (pravne irelevantnı) → byl-li akt vydany nekym, kdo nema pravomoc vydavat dane akty, nemuze mıt

zadne ucinky verejnopravnıho aktu, muze vsak mıt ucinky obdobne jako neplatny soukromopravnı ukon• rozlisenı pravomoci a pusobnosti ma prakticky vyznam → nedostatek pravomoci ma zasadne jine pravnı

dusledky nez prekrocenı kompetence, vyznamne pro odlisenı nicotnych od vadnych pr. aktu• prekrocenı kompetence je jednou z vad platnych aktu → je platny, pokud nenı pro tuto vadu zrusen nebo

zmenen – uplatnuje se predpoklad spravnosti X nedostatek pravomoce cinı akt paaktem

86

1.60. PRAVNI ZARUKY ZAKONNOSTI A USTAVNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

• predpoklad spravnosti pr. aktu statnıch organu je nezbytny pro fungovanı zakonnosti → zajist’uje efektivnostpr.aktu, stanovenı neplatnosti vadnych pr. aktu by neodpovıdalo jejich povaze a ucelu → kazdy je povinense rıdit radne vyhlasenym normativnım (ci pravomocnym individualnım pr.) aktem statnıho organu i tehdy,je-li tento akt v rozporu s pravnı normou, s nız ma byt v souladu (rozhoduje akt vyssı pravnı sıly) !!

• soud ma zvlastnı postavenı → je vazan pouze zakonem, ma tedy pravomoc neaplikovat predpis nizsı pr. sıly,pokud shleda jeho nesoulad se zakonem, to se vsak vztahuje jen k individualnımu prıpadu, proto se jehorozhodnutım nemenı platnost predpisu (zrusit jej muze Ustavnı soud)

• resena ne/zavaznost vadnych individualnıch pr. aktu, ktere patrı do spravnı nebo soudnı pravomoce (rozdelenıpravomocı mezi spravu a justici vsak nenı dusledne provedeno, rozhodujıcı je justice), soud muze tedy po-suzovat, zda tento akt byl vydan kompetentnım organem a nepredpoklada se spravnost v tomto soudnımrozhodovanı (na rozdıl od rozhodovanı ostatnıch organu)

• u internıch instrukcı → jsou-li v rozporu s pr. predpisy, tak ve vztazıch, ktere jsou regulovany zakonıkemprace, nenı plnenı stanovene temito instrukcemi pravnı povinnostı

Zrusenı ci zmena nezakonnych verejnopravnıch aktu

• aby se uplatnila zakonnost, musı existovat zaruky zrusenı nezakonnych pr. aktu → prıslusny vyssı organ mapravomoc zrusit nezakonny akt organu nizsıho, za podmınek a postupu stanovenych procesnımi normami(verejna sprava, soustava soudu)

• podle konkretnı upravy muze jıt namısto zrusenı event. o zmenu = odstranenı vad aktu• u aktu aplikace prava – procesnı pravidla stanovujı pravidla napravy jejich vad• zasada → normativnı akt smı byt zmenen nebo zrusen normativnım aktem tehoz ci vyssıho stupne pr. sıly

Zaruky pravnı jistoty

• vyzaduje jistou stabilitu verejnopravnıch aktu – proto rozsudky tım, ze nabudou pravnı moci, takze protinim nelze podat odvolanı, jsou nezmenitelne (zrusit je lze jen vyjimecne → v rızenı zahajenem po podanımimoradnych opravnych prostredku, a to za urcitych podmınek)

→ Neplatnost nezakonnych soukromopravnıch ukonu

• pravomoc vydavat verejnopravnı akty majı pouze organy verejne moci → specifickym znakem verejnoprav.aktu je predpoklad spravnosti X presumpce spravnosti se ALE neuplatnuje u soukromopravnıch ukonu, knimz majı zpusobilost ruzne subjekty (napr. ukony obcanskopravnı, pracovnepravnı)

• ukon, pokud je vadny, je tedy zasadne neplatny uz od zacatku !!

→ Ukony neplatne a nicotne

• neplatny – nema zadne pr. ucinky anebo ma jine pr. ucinky, nez by mel ukon bezvadny• nicotny – odlisuje se od neplatneho, vubec nema nalezitosti pr. ukonu → tedy jako ukon vubec nevznikl a je

z pr. hlediska bezvyznamny, nema nikdy zadne pr.ucinky• hmotnepravnı ukon – rozhodnutı o neplatnosti vadneho ukonu, vydane soudem v prıpade sporu, ma jen

deklaratornı charakter → neplatnost se jen konstatuje• procesnı ukon ucastnıku rızenı (nutno odlisit od procesnıch ukonu soudu/spravnıho organu = verejnopravnı

akty aplikace prava) – v zasade totez

Jine pravnı zaruky

• kontrola, dozor a dohled, rozhodovanı sporu a donucenı jsou odlisne a zaroven souvisejıcı a doplnujıcı sedruhy zaruk zakonnosti → lisı se od sebe zpravidla zpusobem zajistenı napravy zavad, shodujı se zpusobemproverovanı urciteho chovanı z hlediska zakonnosti

2. Spravnı kontrola (dozor a dohled)157

• zpusobem zajistenı napravy je a. zavazny pokyn k odstranenı nedostatku, b. uplatnenı urcite sankce, nebo c.obojı

• od ostatnıch zaruk se lisı → jejım predmetem je nejen zakonnost, ale i ucelnost (v mezıch zakonnosti, napr.hospodarnost)

• vnitrnı spravnı kontrola – vuci administrativne podrızenym organum, organizacım a pracovnıkum → tatokontrola je povinnostı vsech organu verejne spravy, predmetem je veskera cinnost podrızenych, ma opravnenıi rıdit (nejen kontrolovat), kazdy organ tak odpovıda za plnenı ukolu v oboru, ktery rıdı

• vnejsı – vuci organum a osobam, ktere jinak nejsou podrızene kontrolujıcım organum → ty nejsou po-vinny proverovat veskerou cinnost a u vsech organu a osob, majı v tomto smeru uvazenı, vykonavajı jina usecıch financnı spravy, obchodu, zemedelstvı a potravinarstvı, energetiky, zivotnıho prostredı, hygieny,jaderne bezpecnosti, silnicnıho provozu. . .

87

1.60. PRAVNI ZARUKY ZAKONNOSTI A USTAVNOSTI KAPITOLA 1. OTAZKY

• zvlastnı je uprava dozoru nad vykonem samostatne pusobnosti obcı nebo kraju (odlisna od dozoru nadvykonem jejich prenesene pusobnosti)

Specificke druhy dozoru ci kontroly

• k ochrane fyzickych i pravnickych osob pred nespravnym jednanım spravnıch uradu pusobı verejny ochranceprav = ombudsman – nema sice narizovacı nebo rozhodovacı pravomoc ve veci same, ale ma pravomociprocesnı povahy (k zjistenı spravneho skutkoveho a pr. stavu, k vytvorenı tlaku na zjednanı napravy atd.)

• zvlastnı nezavisly urad pusobı pro ochranu osobnıch udaju• pro kontrolu hospodarenı se statnım majetkem a plnenı statnıho rozpoctu → zrızen zvlastnı nezavisly organ

(v CR Nejvyssı kontrolnı urad)• statnı zastupce → dozor nad zachovavanım zakonnosti v prıpravnem trestnım rızenı (vydava zavazne pokyny

k vysetrenı trestnych cinu, pravomoce vuci vysetrovateli, policejnımu organu)

3. Rozhodovanı sporu158

• pri rozhodovanı sporu je zpusobem zajistenı zakonnosti autoritativnı zjistenı existujıcıho pr. stavu nebo sta-novenı vzniku, zmeny ci zaniku pr. vztahu mezi subjekty sobe rovnymi

• v CR je to svereno soustave soudu se specifickou upravou prezkoumavanı zakonnosti spravnıch rozhodnutı,pro ustavnı soudnictvı je zrızen zvlastnı soud → Ustavnı soud (ma vyhradnı pravo k jeho vykonu)

• soudnı rızenı se zahajuje na navrh (ne z iniciativy soudu, jako u spravnıho rızenı), ve spornem rızenı vystupujezalobce a zalovany, jsou si rovni

• soudy dale ukladajı tresty za trestne ciny, rızenı se zahajuje na navrh statnıho zastupce jako statnıho zalobce,ulozenı trestu a vykon soudnıho rozhodnutı spada jiz mezi druhy donucenı postihujıcıho porusitele pr. normy

4. Donucenı159

• pri donucenı jde bud’ o realizaci sankcı → donucenı neprıme, nebo o nucene splnenı pravnı normy → donucenıprıme

• uplatnuje se ve vztazıch vzniklych porusenım prava (deliktem) a postihuje toho, kdo pravnı normu porusil(delikventa)

• Neprıme

– uskutecneno stanovenım sankcı v pr. normach a realizacı sankce pri porusenı pr. povinnosti, na ktere jesankce stanovena

– sankce = soucast pr. normy, stanovı ujmu, ktera ma postihnout toho, kdo je odpovedny za porusenıpr.normy

– druhy sankcı:

(a) soukromopravnı – zavazek k nahrade skody, je rovna ekvivalentu, nebo casti hmotne ujmyzpusobene delikventem

(b) verejnopravnı – tresty za trestne ciny, sankce za prestupky, karna rızenı, ekvivalen nenı

– podle zpusobu realizace:

(a) sankce nastupujıcı jiz samotnym porusenım prava – delikventovi vznika nova pr. povinnost(zavazek) a tomu, kdo utrpel ujmu vznika opravnenı pozadovat splnenı onoho zavazku de-likventa → hl. soukromopravnı sankce

(b) sankce, k jejichz realizaci je po deliktu zapotrebı aktu aplikace sankce statnım organem →verejnopravnı

• Prıme

– donucenı exekucı → za nasledek ma bezprostrednı nucene splnenı– existence povinnosti, jejız splnenı se ma vynutit, musı byt evidentnı a nesporna → predpokladem je

individualnı pr. akt (rozhodnutı) statnıho organu, jde tedy pri exekuci o vykon rozhodnutı– s tım je spjat pojem pr. odpovednost = odpovednost za porusenı prava – povinnost nest dusledky tohoto

porusenı, z hlediska pr. jistoty je dulezite vymezenı podmınek odpovednosti– odpovednost predpoklada zavinene protipravnı jednanı→ subjektivnı odpovednost je pravidlem (vylucne

v trest. pravu), nekdy objektivnı odpovednost→ predmetem nenı zavinenı (napr. odpovednost zamestnancezamestnancum za skodu zpusobenou pracovnım urazem)

88

1.61. VZNIK A VYVOJ KONCEPCE ZAKLADNICH PRAV A SVOBOD – LIDSKYCH PRAVKAPITOLA 1. OTAZKY

– pri objektivnı odpovednosti je nutno identifikovat objekt, kteremu se ma pricıtat odpovednost, musıbyt zjistena objektivnı stranka (udalost), kt. vyvolala skodu, dale zpusobenı skody a nakonec prıcinnasouvislost mezi nimi, zakon pak stanovı, komu vznika odpovednostnı povinnost

* ucebnice J. Boguszaka, J. Capka a A. Gerlocha (str. 176, 231 – 241); * otazka z minulych let, autorka HankaV.; * Ustavnı pravo a statoveda I. dıl, Vaclav Pavlıcek a kolektiv (XIII. kapitola); * wikipedie – odtud jsou castecneuvodnı 2 definice, ktere jsou de facto citacemi z Teorie prava (Viktor Knapp) a Pravnickeho slovnıku ; Pozn.: uvodnıdefinice jsou spıse orientacnı, takze bych je vıce nepitvala, u zkousky maximalne lehce zmınila, podstatne jsou onypr. zaruky, tedy u ustavnosti ty druhy soudu a vse od tohoto bodu dale

1.61. Vznik a vyvoj koncepce zakladnıch prav a svobod – lidskychprav

• zarodky lidskych prav lze zaznamenat uz u sofistu, stoiku, ale i v pramenech stredovekeho prava (MagnaCharta Libertatum)

• nelze presne urcit pocatek vzniku koncepce lidskych prav, ale muzeme nalezt historicke prıciny konsensu olidskych pravech, jejich pozitivnı upravu

• vyvoj zakladnıch lidskych prav a svobod v uzsım smyslu byl podmınen hlavne zamezenım moznosti dluznıhootroctvı; pravo na zivot – nemame povinnost zıt

• lidska prava se zacınajı objevovat na prelomu 18. A 19. stoletı – jde predevsım o subjektivnı, zakladnı amaterialnı prava – pravo na zivot, pravo na soukromy majetek, pravo na soukromı

• behem 19. stoletı a na zacatku 20. stoletı se rozsirujı politicka prava – zvetsuje se pocet lidı participujıcıch napolitice (napr. volebnı pravo – rusenı cenzu pro aktivnı i pasivnı volebnı pravo)

• po 1. svetove valce se zduraznujı hlavne prava narodnostnıch mensin1

– uplatnuje se pravo na sebeurcenı, zarucenı prav mensin zijıcıch na cizım uzemı– snaha o zabranenı obcanskych valek a konfliktu (Nemci v Ceskoslovensku, Mad’ari na Slovensku...)– zduraznujı se take prava slabsıch jedincu ve spolecnosti (upravujı se prava zen, detı, duchodcu...)

• po 2. svetove valce se uprednostnuje zarucenı lidskych prav mezinarodnı, nadnarodnı vseobecnou smlouvou

– prava mensin nebyla zarucena obecne, ale pouze na smlouvach jednotlivych statu se Spolecnostı narodu2

• Vseobecna deklarace lidskych prav, OSN, 1948 – na zaklade teto deklarace byly vypracovany dva zakladnıdokumenty v oblasti lidskych prav:

– Mezinarodnı pakt o obcanskych a politickych pravech (c. 120/1966 Sb.)– Mezinarodnı pakt o hospodarskych, socialnıch a kulturnıch pravech (v tehdejsı CSSR vyhl. pod c.

120/1976 Sb.)

• Mezinarodnı smlouvy o lidskych pravech jsou bezprostredne zavaznym vnitrostatnım pramenem prava a majıveliky vyznam vedle ustavnı upravy lidskych prav

• Zakladnı lidska prava jsou chranena obecnymi soudy• Vznikem Rady Evropy a podepsanım Umluvy o ochrane lidskych prava a zakladnıch svobod je mozna i

mezinarodnı soudnı ochrana lidskych prav u Evropskeho soudu pro lidska prava ve Strasburku (po vycerpanıvsech moznostı ochrany ve state a po uplynutı 6 mesıcu od vynesenı poslednıho pravomocneho rozsudku veveci)

• Nezavisla soudnı moc zabezpecuje ochranu prav jednotlivce, ale take s ohledem na verejne blaho• Rozhodovanı soudu v oblasti ochrany lidskych prav ma kvaziprecedencnı smysl – zajist’uje vetsı jistotu• Vyvoj zakladnıch prav je podmınen spolecenskym konsensem – system techto prav nenı presne uzavreny, ale

je neprıpustne zmensovat rozsah prav dosazenych mezinarodnı a spolecenskou shodou• Konsensus = chapanı lidskych prav neutralne, bez ohledu na ideologie• Dodrzovanı lidskych prav je dnes podstatnym znakem demokratickych statu – u principu majorizace zajist’ujı

lidska prava ochranu jednotlivce pred mocı vetsiny – lidska prava omezujı suverenitu lidu suverenitou jedince3

* Boguszak: Teorie prava; * Kuklık, Petras: Nadnarodnı integrace v Evrope1op. cit. Kuklık, Petras2op. cit. Kuklık, Petras3op. cit. Boguszak

89

1.62. ZAKLADNI PRAVA A SVOBODY A JEJICH VYZNAM V DEMOKRATICKEM PRAVNIM STATE;KOLIZE ZAKLADNICH PRAV A SVOBOD KAPITOLA 1. OTAZKY

1.62. Zakladnı prava a svobody a jejich vyznam v demokratickempravnım state; kolize zakladnıch prav a svobod

• zakladnı lidska prava jsou zvlastnım druhem subjektivnıch prav• Lidskymi pravy a svobodami myslıme prava v uzsım smyslu (nejsou to prava politicka ci mensinova)• Lidska prava podlehajı verejnopravnımu rezimu (povaha verejnych prav ve vztahu k verejne moci)• Lidska prava jsou chapana jako nadpozitivnı – nejsou zrusitelna statem, ten je ma pouze garantovat a chranit

(bud’ nezasahovanım do techto prav, nebo jejich aktivnım zarucenım)• Lidska prava jsou chapana jako prirozena ve smyslu jejich nezrusitelnosti, univerzalnosti a nezadatelnosti –

clovek se jich nemuze vzdat ani projevem vule• Lidskym pravum jsou pricıtany 4 atributy:

1. nezadatelnost - tato prava se nepovazujı za vytvor statnı moci, stat je vsak, chce-li byt pravnı statem,musı uznat, aby zıskaly pozitivne pravnı charakter

2. nezrusitelnost - stat je nemuze platne zrusit (potlacovanı lidskych prav je ilegitimnı a protiustavnı –tedy ilegalnı)

3. nezcizitelnost - majı kogentnı (verejnopravnı) povahu, vzdanı se jich ze strany jejich nositele nema pravnıvyznam, prenesenı prava na jineho je neplatne,

4. nepromlcitelnost -jsou trvale vymahatelna, plynutı casu na tom nic nemenı.

• Mezi zakladnı lidska prava se dnes pocıtajı i znaky demokratickeho pravnıho a socialnıho statu – principdelby moci (nezavisla soudnı moc – zarucenı prav), princip majorizace (rozhoduje vetsina s ohledem na pravamensin, jednotlivce a s ohledem na verejne blaho)

• V poslednı dobe se jako znak demokratickeho statu uvadı i socialnı prava – jsou zarucena statem na principusolidarity – majı zarucit zivotnı minimum vsem obcanum statu, ale zahrnujı i kulturnı zajistenı, rovnostprılezitostı, vzdelanı

• Lidska prava zasahujı do interpretace prava – pokud je vyklad zakona nejasny, priklonıme se k vysvetlenı,ktere stranı temto pravum

• Stat ma povinnost zachovavat tato prava, muze je omezit zakonem ve vseobecny prospech nebo pro moznostplnenı jinych prav

• Problemem lidskych prav je v dnesnı dobe kolize mezi mezinarodnı upravou lidskych prav a vnitrostatnıustavnı (poprıpade zakonnou) upravou

• Obecne se dajı rozlisit 4 typy reakcı ustav na uzavırane mezinarodnı smlouvy o lidskych pravech:

1. Ustavy, resp. domacı pravnı rady se venujı v ruzne mıre pravnı sıle jednotlivych pramenu mezinarodnıhoprava, pricemz smlouvy o lidskych pravech nezminujı jako samostatnou kategorii. Tem je priznavanastejna pravnı sıla jako je priznavana vsem mezinarodnım smlouvam. Lze rıci, ze z formy pramene pravadovozujı dulezitost obsahu.

2. Nektere ustavy zminujı smlouvy o lidskych pravech jako samostatnou kategorii, ktere priznavajı jinou(vyssı) pravnı sılu nez ostatnım mezinarodnım smlouvam a dalsım pramenum mezinarodnıho prava.Zda se, ze tyto ustavy kladou duraz vıce na obsah smluv nez na formu v podobe pramenu prava.

3. Ustavnı normativnı prıkaz k pravnı sıle mezinarodnıch smluv o lidskych pravech je modifikovan judika-turou ustavnıch soudu.

4. Nektere ustavy k prijımanı mezinarodnıho prava v domacım pravnım radu zcela mlcı a otazka pravnı sılyjednotlivych pramenu mezinarodnıho prava vcetne mezinarodnıch smluv o lidskych pravech je resenasoudnı judikaturou.4

– Otazkou je tedy pravnı sıla mezinarodnıch smluv a jejich dodrzovanı na urovni statu

* WAGNEROVA, Eliska. Jine pravo [online]. 2007-11-14 [cit. 2011-03-08]. Pravnı sıla mezinarodnıch smluv olidskych pravech v domacım pravnım radu. Dostupne z WWW: 〈http://jinepravo.blogspot.com/2007/11/prvn-sla-mezinrodnch-smluv-o-lidskch.html〉.

1.63. Klasifikace zakladnıch prav a svobod

• Delenı zakladnıch lidskych prav a svobod je mozne z vıce pohledu

1. Podle generacı160

4op. cit. E. Wagnerova

90

1.63. KLASIFIKACE ZAKLADNICH PRAV A SVOBOD KAPITOLA 1. OTAZKY

• prvnı generace

– proklamovana jiz v 18. stoletı– jsou to typicka individualnı prava

∗ napr. pravo na zivot∗ osobnı svobodu∗ vlastnicke pravo∗ pravo na soukromı

• druhe generace

– politicka prava– plne, tj. bez drıvejsıch omezenı– byla prijata az na prelomu 19. stoletı - napr. volebnı pravo

• tretı generace

– socialnı, hospodarska a kulturnı prava– rozsahleji prosazovana od 20. - 30. let 20. stoletı, a zvlaste po 2. svetove valce– napr. Evropska socialnı charta

• ctvrte generace

– uznano napr.

∗ pravo na prıznive zivotnı prostredı∗ ochrana pred zneuzitım informacı∗ ochrana osobnı integrity∗ a dalsı

– od 70. let 20. stoletı.

2. Podle subjektu161

• vsem × pouze obcanum × pouze slabym subjektum• kolektivnı × individualnı

3. Podle povahy162

• absolutnı

– to jsou naprıklad zakladnı prava a svobody– ty majı povahu absolutnıch subjektivnıch prav verejneho charakteru– stat ma povinnost nezasahovat do techto prav (non facere)5

• relativnı

– napr. socialnı prava

∗ jejich meze jsou urcovany zakony a podzakonnymi predpisy∗ majı povahu relativnıch subjektivnıch prav verejneho charakteru – presne stanovene povinnosti

statu vuci tem, kterym nalezı socialnı prava (dare, facere)6

4. Podle ucelu upravy163

• hmotnepravnı × procesnepravnı

91

1.64. PRAVO A SPOLECNOST KAPITOLA 1. OTAZKY

5. Podle oblasti, druhu, resp. podle zarazeni v Listine164

• zakladnı lidska prava – osobnı nedotknutelnost a duchovnı svobody (hlava druha, oddıl prvnı)• politicka prava (hlava druha, oddıl druhy)• prava narodnostnıch a etnickych mensin (hlava tretı)• hospodarska, socialnı a kulturnı prava (hlava ctvrta)• pravo na soudnı a jinou pravnı ochranu (hlava pata)

* Boguszak: Teorie prava

1.64. Pravo a spolecnost

Pravo165

• 1.1• rada definic• mutidimenzionalnı fenomen• soubor platnych pravnıch norem

Mozne delenı166

• subjektivnı/objektivnı• pozitivnı/prirozene• vnitrostatnı/mezinarodnı• verejne/soukrome• Spolecnost nemuze bez radu a pravidel existovat.• Jednım ze zakladnıch pozadavku na pravo je jeho stabilita a potreba pravnı jistoty.• Smyslem prava nenı jen sama jeho existence, ale jeho pusobenı na spolecnost a plnenı vytycenych cılu. Pravo

slouzı jako jeden ze zakladnıch prostredku regulace a stabilizace lidske spolecnosti. Pri vytvarenı pravnıchnorem je treba myslet i na sankce za jejich neplnenı.

Minulost a soucasnost167

• V minulosti normativnı systemy fungovaly ruku v ruce (nabozenstvı, moralka a pravo).V soucasne spolecnostise snizuje rozsah nepravnıch normativnıch systemu a dochazı k extenzi pravnı regulace. To v mnoha smerechvede ke sporum mezi pravem a moralkou a spory mezi konservatismem a modernım radikalnım liberalismem.

• 1.18

Koncepce puvodu prava ve spolecnosti168

1. Prirozenopravnı - pravo je prirozeny system usporadanı spolecnosti2. Sociologicka - pravo je regulativnı system, ktere se postupne utvarı z lidske potreby

Pravo pusobı ve spolecnosti vıce zpusoby169

1. preventivne2. prostrednictvım pravnıch sankcı za porusenı prava (”regulace chybami“)

Moc a pravo170

• Max Weber: moc → schopnost vnutit jinemu svoji vuli• V tomto prıpade pusobı pravo sekundarne.

5op. cit. Boguszak6op. cit. Boguszak

92

1.65. HODNOTY, UCELY A ZAJMY V PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

• verejna - stat/verejnopravnı korporace• soukroma - v rodine/zamestnanı/socialnıch vazbach• duchovnı - schopnost pusobit na vedomı lidı• politicka - bezprostrednı hrozba nasilım• ekonomicka - pusobenı pomoci ekonomickych vazeb

Kontinuita a diskontinuita171

• kontinuita - stabilita prava• diskontinuita - narusenı pravnıho radu• materialnı kontinuita - kontinuita na hodnotovych zakladech prava• materialnı diskontinuita - hodnotovy posun → zmena Ustavy• formalnı kontinuita - kontinuita v pramenech prava, nedochazı k nahlym zmenam• Kdyz se pravo stane bezpravım, nenı spravne na toto pravo navazovat!

Efektivita prava172

1. cılove vysledkove pojetı - efektivnost je zjist’ovana relacı mezi cıli pravnı upravy a dosahovanymi vysledkypravnı regulace

2. nakladove vysledkovı pojetı - efektivnost charakterizuje pomer mezi dosazenymi vysledky a naklady3. funkcnı pojetı - efektivnost se chape jako mıra, v nız se uskutecnujı funkcnı moznosti prava

• Tyto prvky majı kontradiktornı, ale i komplementarnı prvky. Je treba vychazet ze systemoveho pojetıefektivnosti spolecenskeho pusobenı prava

• 1.67

* Teorie prava: Ales Gerloch, str. 290 - 291; * Teorie prava: Viktor Knapp, str. 29 - 39; * Pravo a spolecnost:Pavel Marsalek; * http://www.vakobobri.cz/e107 files/public/teorka - statnice zuz.pdf

1.65. Hodnoty, ucely a zajmy v pravu

• Axiologicka dimenze prava= otazka, jak pravo odrazı hodnoty, obsazene ve spolecnosti (axiologie= veda ohodnotach a hodnocenı)

• Gerloch: ”hodnoty lze chapat jako subjektivne ocenene potreby. V pravu vystupujı jako konecne ucely,tedy takove ucely, ktere jiz nelze pojmout jako prostredky k dosahovanı jinych ucelu.“ Naopak slouzı jakoabstraktnı hlediska pro volbu ucelum (me osobne se tahle definice moc nezda)

• Boguszak: ”za hodnoty oznacujeme jevy, jez lide povazujı za zakladnı blaha, jichz je treba dosahovatci je uchovavat a chranit “

• Hodnoty majı:

– Objektivnı prvek= hodnota vazana na urcitou potrebu (Gerloch)– Subjektivnı prvek= vysledek subjektivnıho hodnocenı potreby

• Hodnoty se v case promenujı• potreba= ”aktualnı stav nedostatku neceho“ ⇒ do jiste mıry platı neprıma umernost mezi hodnotami a

potrebami- v cele hodnotoveho zebrıcku cloveka, spolecnosti atd. byvajı momentalne neuspokojene potreby.Hodnotovy zebrıcek vsak vznika v spolecnosti pusobenım vıce faktoru

• Materialnı x duchovnı hodnoty

– Materialnı hodnoty: lidsky zivot, zdravı, majetek, zivotnı prostredı, kulturnı pamatky. . .

∗ = Hodnoty, ktere se odrazejı v zakladnıch lidskych pravech a svobodach

– Duchovnı hodnoty: svoboda, rovnost, jistota, spravedlnost (vyzadujıcı vyvazenı predchozıch trı)

∗ = zjednodusene zaroven vychozı ideje prava (od dob VFR), ktere jsou dale prevadeny na pravnıprincipy

• V pravu se odrazejı hodnoty, ktere jsou uznavany spolecnostı jako celkem- pravo je tak prostredkem kdosazenı hodnot, na ktere je politika statu orientovana

93

1.65. HODNOTY, UCELY A ZAJMY V PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

– ⇒ pri vzniku norem a jejich posuzovanı z hlediska jejich ucelnosti je tak soucastı i posouzenı otazky,nakolik smerujı k cılove hodnote

• Vzdy je zasadnı otazka mezı ingerence prava v zajist’ovanı hodnot- do jake mıry ma pravo do zajist’ovanıhodnot zasahovat. V soudobych pravnıch statech tyto meze tvorı zakladnı lidska prava a svobody

• Hodnoty a vztahy mezi nimi jsou nutne relativnı, mezi jednotlivymi staty najdeme mnohe rozdıly• Mezi hodnotami nastavajı konflikty. Preferovat urcitou hodnotu byva mozne jen na ukor jine hodnoty. Prefe-

rence muze byt v demokratickem pravnım state jen relativnı, nelze nekterou z hodnot zcela zanedbat

– Naopak nahlızenı na urcitou hodnotu jako na absolutnı (= v jejım zajmu lze prehlednout vsechny ostatnı)by bylo zdrojem fundamentalismu, extremismu, netolerance

– Otazka resenı konfliktu hodnot ve vysledku casto zustava otazkou interpretace prava, nikoliv legislativy

Pravo a svoboda

svoboda= moznost volnıho rozhodnutı, volnıho jednanı cloveka 173

• Clovek je primarne svobodny, ovsem omezeny mimopravne, objektivne, fakticky:

– Biologickymi a fyzikalnımi zakonitostmi– Jednou ucinenymi rozhodnutımi, ktere ovlivnujı dalsı zivot cloveka

• Dalsı limity svobody cloveka jsou pak podstatou normativity a pravnı regulace, jedna se o pravnı omezenı:

– Hranice svobody cloveka ve svobodach druhych lidı:

∗ V pravnım radu jsou svobody vyjadreny subjektivnımi pravy. Dochazı vsak ke kolizi osobnıchprav s osobnımi pravy jinych

∗ Urcite pravo muze byt omezeno jen v zakonnem rozsahu. Otazkou je vzdy nalezenı mıryomezenı jednoho prava k ochrane jineho prava

– Omezenı svobody ve verejnem zajmu:

∗ Tento zajem ma byt ovsem vymezen blıze (verejny poradek, verejne zdravı, verejna bezpecnost,bezpecnost zivotnıho prostredı)

∗ Zasah do osobnı svobody jen v nezbytne nutnem rozsahu∗ Pri omezenı osobnıho zajmu v zajmu verejnem musı byt dodrzeny zakonem urcene postupy. Jed-

notlivec musı mıt moznost soudnı ochrany∗ I verejny zajem finalne smeruje ke splnenı individualnıch zajmu∗ Vzajemna kolize verejnych zajmu se resı jejich vyvazovanım

• Svoboda muze byt nadale omezena i jinymi pravidly- nabozenskymi, etickymi, pusobenım socialnı (ekono-micke, politicke, kulturnı) reality

Pravo a rovnost174

• Souvislost se svobodou- omezenı svobody musı platit pro vsechny stejne (⇒ princip rovnosti pred zakonem)• Roli hraje pravnı jistota⇒ jsou- li vsichni stejne omezeni, nemuze byt postizen, kdo se chova dovolene. Ten,

jehoz zakonem garantovana svoboda je omezena, se pak muze domoci ochrany• Rovnost socialnı x rovnost pravnı (odpovıda )

– Pravo musı prihlızet k prirozene biologicke a socialnı nerovnosti, nemuze vychazet jen z formalnı rov-nosti ⇒ politicke otazky handicapu, privilegiı, diskriminace (handicapovanemu da pravo vıce prav, abyhandicap zmırnilo. Pokud je handicap objektivne dany a obecne prijımany, pak se nejedna o privilegium)

• (rozdelenı podle naseho US) Pravo musı chranit:

– Neakcesorickou rovnost principialne vylucujıcı diskriminaci ve vztahu k urcitym standardum (narodnost,rasa, majetek, vyznanı, politicke presvedcenı), vyloucenı libovule zakonodarce pri danem rozhodovanı)

– Akcesorickou rovnost vazanou na lidska prava a svobody (akcesoricka nerovnost zaklada porusenınektereho z lidskych prav ci svobod)

94

1.66. SPRAVEDLNOST A PRAVNI JISTOTA KAPITOLA 1. OTAZKY

Pravo a jistota + Pravo a spravedlnost

viz 175

* Gerloch, 280-283; * Boguszak 274- 277; * //Pl.US 7/03, 512/2004 Sb.//

1.66. Spravedlnost a pravnı jistota

Pravo a spravedlnost

”hodnota spravedlnosti nema ciste racionalnı zaklad, ma tez intuitivnı charakter.“ Co je obsahem spravedlnosti je 176predmetem sporu

Formalne pravnı spravedlnost177

• (na jejım obsahu panuje v zasade shoda)• = ”za stejnych podmınek rovna prava a povinnosti“• ⇒ zaklad nestranneho soudcovskeho rozhodovanı, zasada de similibus idem est iudicandum= ”o obdobnych

prıpadech se ma rozhodovat obdobne.“• Souvislost s rovnostı pred zakonem. Splnenı formalnı spravedlnosti vsak stale nic nerıka o obsahu zakona (pred

kterym platı rovnost)• Formalnı spravedlnost zıskava smysl jen tehdy, uplatnuje- li se ve vztahu k dalsım hodnotam obsazenym v

pravnım radu

Komutativnı a distributivnı spravedlnost178

• zakladnı rozdelenı, ze ktereho vychazejı mnoha dalsı, autorem Aristoteles• Komutativnı (zarovnavacı, diortoticka, retribucnı) spravedlnost- udrzovanı rovnovazneho stavu a

prıpadne obnovovanı, odcinovanı prıpadnych nespravedlnostı

– Nebere v potaz vlastnosti jedincu, jedna se o stanovenı volne souteze– ”idealnı model vztahu na trhu“ ⇒ princip pro soukromopravnı metodu regulace

• Distributivnı (rozdelovacı) spravedlnost- rozdelovanı hodnot- statku podle stejneho merıtka

– Prihlızı k vlastnostem subjektu, mezi nimiz se prerozdeluje– Mnohem vıce, nez komutativnı spravedlnost prochazela jejı predstava historickym vyvojem– Vychodisko pro socialnı spravedlnost– Korece a doplnenı dusledku trznıho mechanismu

• Jiz Aristoteles si byl zaroven vedom toho, ze je treba mezi obema dimenzemi hledat rovnovahu (podobnesoucasnost: nelze zcela zrusit trznı mechanismy, ani socialnı stat)

Dalsı definice pojmu spravedlnosti179

• Ulpianus, Tomas Akvinsky- spravedlnost je pevna, trvala vule, priznavat kazdemu, co mu pravem nalezı.Ve starovekem Rıme z toho plynou tri zasady zivota:

1. Neminem laedere= nikomu neskodit (ma vztah k pojmu komutativnı spravedlnosti)2. Honeste vivere= pocestne zıt3. Suum cuique tribuere= kazdemu dat, co jeho jest (ma vztah k distributivnı spravedlnosti)

• H. L. Hart- ”stejne prıpady se majı posuzovat stejne, rozdılne rozdılne“ ⇒ zasadnı je procesnı strankaspravedlnosti (na substancialnı stranku se rezignuje)

• J. Rawls- dve dimenze spravedlnosti

– Kazda osoba ma mıt stejne pravo na co nejsirsı system zakladnıch svobod, ktere jsou slucitelne sesvobodami pro jine lidi

– Socialnı a ekonomicke nerovnosti majı byt upraveny tak, aby 1) se u obou dalo rozumne ocekavat, zebudou k prospechu kohokoliv a 2) byly spjaty s pozicemi a urady prıstupnymi pro vsechny

95

1.66. SPRAVEDLNOST A PRAVNI JISTOTA KAPITOLA 1. OTAZKY

• R. Nozick (libertanisticka narokova teorie)- zakladem spravedlnosti je otazka opravnenosti vlastnickehoprava, ktera spocıva v:

– spravedlivem nabytı vlastnictvı– spravedlivem prevodu vlastnictvı– spravedlive naprave v prıpade porusenı nektere z predchozıch zasad

• F. A. von Hayek (neoliberal, odpurce socialnı spravedlnosti). Za spravedlive lze oznacovat pouze lidskechovanı ci jeho pravidla (spontannı trznı rad tak stojı mimo kategorie spravedlnosti ci nespravedlnosti, protozenema vlastnosti zive bytosti). Distributivnı spravedlnost je pak v rozporu s vladou zakona a svobodou, kterouma pravnı stat zabezpecit

Gerloch: Vztah pravnı a socialnı rovnosti180

• R. Jhering- pravo smeruje ke zmırnenı nerovnosti, je tu proto, aby silnejsı nemohli vsechno. Proto nemuzebyt zalozeno jen na formalnı rovnosti

• Resenı zavisı take na spolecenskem vedomı (=soucasny nazor: spravedlnost nenı dana apriorne, ale historicky).Nektera vychodiska vsak ve vyvoji pretrvavajı:

– Obnovenı rovnovazneho stavu- napr. vztah mezi deliktem a sankcı. Typicke pro komutativnı sprave-dlnost, teoreticky bez vztahu k socialnım aspektum (v praxi se promıtnou, napr. muze dojıt ke zmırnenınahrady skody)

– Distributivnı spravedlnost- rozdelovanı podle stejneho merıtka. Vsichni nemusı nutne dostat stejne,to by znamenalo rozdelenı podle kriteria vysledku, dalsı mozna kriteria jsou:

∗ Vykon∗ Socialnı tav∗ Prılezitost∗ Oduvodnene potreby∗ Poradı

• Komutativnı a distributivnı spravedlnost je tak treba oddelit. Kriterium redistribuce vznika spolecenskymkonsenzem. V obdobnych prıpadech je treba postupovat obdobne

Gerloch: Formalnı a obsahove pojetı spravedlnosti (x Boguszak)181

• Aby melo toto rozdelenı smysl, vnımame formalnı spravedlnost jako ”zakonnou spravedlnost“, i tak do sebepojıma urcita obsahova kriteria

• Formalnı spravedlnost na principu legality- dodrzenı zakonem stanoveneho postupu. Spravedlive = zakonne• Obsahova spravedlnost- to, co za spravedlive prijıma spolecnost

Pravnı jistota182

• Jeden ze zakladu demokratickeho pravnıho statu• Boguszak: Stav, za ktereho lze predvıdat a spolehat, ze rozhodnutı prıslusnych organu v individualnıch

prıpadech budou odpovıdat spravedlnosti ve formalnım smyslu (v obdobnych prıpadech bude rozhodovanoobdobne a v rozdılnych rozdılne)

• Gerloch: Atributy pravnı jistoty- pet postulatu, ktere ma z hlediska pravnı jistoty naplnovat pravnı stat:

– Jistota, ze bude tvoreno dobre pravo– Jistota, ze nikdo nebude bez zakonnych duvodu omezen ve svych pravech– Jistota, ze bude setreno nabytych prav– Jistota, ze se kazdy domuze svych prav– Jistota, ze bude spravedlive postizen kazdy, kdo pravo porusuje

• Co je dobre pravo? Vıce odpovedı na tuto otazku. Ty jsou vsak omezeny zakladnımi principy demokra-tickeho pravnıho statu a stezejnım normativne-hodnotovym vychodiskem prava: ”lide jsou svobodni a rovniv dustojnosti a pravech“

– Formalnı aspekty dobreho prava- napr. bezmezerovitost, nerozpornost, konzistentnost– Dobre pravo je stabilnı (nutny zaklad pravnı jistoty). Stabilita ustavnepravnı, stabilita zakonu i stabilita

vykladu prava

96

1.67. EFEKTIVNOST PRAVA A ZPUSOBY JEJIHO ZJISTOVANI KAPITOLA 1. OTAZKY

• Kvalita prava podminuje i naplnovanı dalsıch atributu pravnı jistoty (obecne jednotlive atributy vzajemnetvorı ”spojene nadoby“)

• rozhodovanı ve verejne sprave: Ius summum saepe summa est iniuria. - ”Nejvyssı pravo je casto nejvetsınespravedlnost“ ⇒ konflikt v prıpadech, kdy norma nemuze apriori predvıdat dokonale.

– Podrobna uprava neponechavajıcı prostor k uvazenı zajist’uje nejvyssı pravnı jistotu, ale ve vysledkumuze vest k nespravedlnosti

– x moznost sirsı uvazenı pravnı jistotu oslabuje– ⇒ potreba hledanı spravne mıry pro prostor uvazenı organy verejne moci v pravnıch normach– Prave zde je nutny kazuisticky vyklad, provadeny predevsım soudy

Gerloch str. 283- 286; Boguszak str. 277-284

1.67. Efektivnost prava a zpusoby jejıho zjist’ovanı

• Myslenka zkoumat pusobenı prava nenı ve spolecnosti nova.• Jedna vec je obecne uznanı teze o regulativnım pusobenı prava a neco jineho snaha o relativne exaktnı

postavenı otazky mıry efektivnosti tohoto pusobenı, kriteriı hodnocenı dosahovanych efektu a vyzkum faktoru,ktere ji ovlivnujı.

Koncepce efektivnosti prava183

• V odborne literature byly zduvodneny tri zakladnı koncepce efektivnosti prava:

(a) Cılove vysledkove pojetı - efektivnost pravnıch norem je zjist’ovana relacı mezi cıli pravnıupravy a dosahovanymi vysledky pravnı regulace; v dalsım vyvoji je toto pojetı dale zpresnovanoa modifikovano v otazce relacı mezi cıli navzajem a cıli a potrebami spolecenskeho rozvoje.

(b) Nakladove vysledkove pojetı - efektivnost charakterizuje jako pomer mezi dosazenymi vysledkypusobenı pravnıch norem a naklady, ktere byly k dosazenı vysledku vynalozeny; toto pojetı, nej-blizsı chapanı efektivnosti v ekonomicke teorii, vychazı z sirokeho pojetı nakladu a vedle ma-terialnıch nakladu sem zahrnuje i vydaje lidske energie a casu;

(c) Funkcnı pojetı - efektivnost se chape jako mıra, v nız se uskutecnujı funkcnı moznosti prava aklade se otazka podmınek a okolnostı, za nichz se tyto funkcnı moznosti naplnujı.

• Kriticka analyza uvedenych koncepcı, ktere vedle kontradiktornıch (znamena protikladny, rozporny, vzajemnesi odporujıcı ) majı i prvky komplementarnı (znamena doplnujıcı se, zapadajıcı do sebe), ukazala, ze nelzepredlozit relativne jednoduchy model merenı efektivnosti prava, ktery by byl univerzalne pouzitelny. K tomutozaveru vedou dva duvody:

(a) Relevantnı vysledky muze vyzkum efektivnosti prava prinest jen pri zohlednenı vsech relacı vsystemu spolecenskych cılu, zajmu, hodnot a potreb a v systemu spolecenskych faktoru, kteredosahovane vysledky ovlivnujı a limitujı.

(b) Relevantnı vysledky lze dosahnout jen u vedomı diferencovaneho prıstupu v ramci uvedenychsystemovych vazeb; to vyplyva z rozdılnych metod pravnı regulace a jejich ucelne kombinace.

• Tyto poznatky vedly k zaveru, ze je treba vychazet ze systemoveho pojetı efektivnosti spolecenskeho pusobenıprava. V tomto pojetı je efektivnost komplexnı pojem obsahujıcı relace cıle a vysledku, cılu a potreb, vysledkua nakladu. Mıra efektivnosti pusobenı pravnıch norem ve spolecnosti je pritom ovlivnovana pestrym vejırempravnıch a dalsıch socialnıch faktoru.

• Systemove pojetı efektivnosti umoznuje na jedne strane strukturalizaci na dılcı vyzkumy efektivnosti jed-notlivych subsystemu prava (napr vyzkum kvality legislativnı cinnosti rezultujıcı v kvalite pravnıch norem,vyzkum urovne pravnıho vedomı adresatu pravnıch norem, vyzkum nakladu spojenych s aplikacı urcitehozakona atd.). Na druhe strane propojuje i tyto dılcı pohledy do sirsıch socialnıch vazeb a souvislostı. Muzemetedy hovorit tez o socialne pravnım pojetı efektivnosti.

* Gerloch A.: Teorie prava (2.vydanı), str. 269-270 (V Boguzsakovi je naprosto identicky text na stranach 309a 310)

97

1.68. MEZERY V PRAVU KAPITOLA 1. OTAZKY

1.68. Mezery v pravu

Mezery v pravu184

• Neuplnost platneho pravnıho radu spocıvajıcı v tom, ze pro urcite spolecenske vztahy neexistuje konkretnınormativnı ustanovenı

• Mluvıme o mezerach v pravu v rovine de lege lata a de lege ferenda• Mezery v pravu de lege ferenda = prıpady, kdy urcita pravnı otazka nenı pravnım radem upravena, ac by

podle toho, kdo o mezere mluvı upravena byt mela. Jedna se spıse o politickou otazku, nikoliv o faktickoumezeru v pravu

• Mezery v pravu de lege lata = pravnı fikce, ze mezery v pravu de lege lata neexistujı, protoze pokud byexistovaly, jednalo by se o nesmyslny konkretnı prıpad, ktery by nemohl byt rozhodnut.

• Mezery v pravu v. soukrome pravu – platı zasada legalnı licence – vse co nenı zakazano je dovoleno• Mezery v pravu v. verejne pravo - dovoleno je jen to, co je prikazano• de lege lata nelze mluvit o mezerach v pravu, protoze uvedene zasady vyplnujı cely system prava• Pokud se objevı nejaka pravnı otazka, kterou pravnı rad neresı, je nutne najıt zpusob jak rozhodnout – tım

je pouzitı analogie pri aplikaci prava.

Analogie185

• Analogie = myslenkovy proces, kterym se vyplnujı mezery v pravu. Pri aplikaci prava dochazı k tomu, ze napravem neupraveny spolecensky vztah se pouzije jine, avsak platne pravnı normy ci obecne platneho principu.

• Soud ci jiny aplikacnı organ nevytvarı novou pravnı normu, ale na zaklade platneho prava vytvarı pravidlopro dany prıpad.

• Rozlisujeme

– Analogia legis (analogie zakona) – na skutkovou podstatu zakonem neresenou se aplikuje pravnı norma,ktera je obdobna (analogicka) a se skutkovou podstatou co nejpodobnejsı.

– Analogia juris (analogie prava) – jestlize nenı mozne postupovat podle analogie zakona, pripoustı sepouzitı obecnych pravnıch principu, ktere jsou v urcitem pravnım systemu vyjadreny, ci na kterychtento system spocıva

• Analogie je neprıpustna tam, kde jsou skutkove podstaty v pravnı norme taxativne vypocıtany. Naopak jeprıpustna tam, kde je uveden prıkladmy (demonstrativnı) vyklad

• Analogie je typicka zejmena pro obcanske pravo.• V trestnım pravu se nepripoustı!!! Platı princip nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege• O analogii mluvıme rovnez v souvislosti s interpretacı prava a metodami vykladu – analogia legis a analogia

iuris.

* Ales Gerloch – Teorie prava s. 138 – 141 (pouzito starsı vydanı); * Viktor Knapp – Teorie prava, s. 172, 173

1.69. Pravo a cas

Je treba rozlisovat

1. Schvalenı pravnı normy - norma pote realne existuje, ale nevyvolava pravnı ucinky2. Platnost normy nastava v okamziku, kdy byly splneny urcite formalnı nalezitosti (v CR norma vstupuje v

platnost okamzikem publikace - vyhlasenı)

• Norma, ktera je platna, je soucastı pravnıho radu• Historicky dve zakladnı formy publikace

– Materialnı - starsı forma - napr. ”vybubnovanı“ a seznamenı s obsahem– Formalnı - soucasnost - zverejnenı v urednı sbırce

3. Ucinnost - samotna casova pusobnost normy- muze se od platnosti lisit

98

1.69. PRAVO A CAS KAPITOLA 1. OTAZKY

Ucinnost pravnıho predpisu186

• ”moznost zpusobit nasledky s prijetım normy vymezene, tj. jeho aplikovatelnost na normou upravene pravnıvztahy“

• Ucinnost pravnıho predpisu nemuze nastat drıve, nezli jeho platnost (jednalo by se o pravou retroaktivitu)• Stanovenı ucinnosti mozno dvema zpusoby:

– Vazane na cas - tri moznosti:

(a) ucinnost se kryje s platnostı (u nas vyjimecne - mozno jen vyzaduje-li to nalehavy obecnyzajem)

(b) ucinnost stanovena specialnım ustanovenım(c) pouzito generalnı ustanovenı v Ustave ci publikacnı norme (v CR §3 odst. 3 zakona 309/1999

o Sbırce zakonu a Sbırce mezinarodnıch smluv, podle nehoz ucinnost nastava 15. dnem ponabytı platnosti → vyhlasenı - nenı-li stanovena pozdejsı ucinnost)

– Vazane na vznik jinych pravnıch skutecnostı (napr. prijetı jineho predpisu, volby apod.)

• Legisvakacnı lhuta (vacatio legis) - mezi okamzikem platnosti a ucinnosti. Smyslem je cas pro seznamenıadresatu s obsahem normy a provedenı nutnych technickych opatrenı

– Legisvakacnı lhutu nemajı mezinarodnı smlouvy– Okamzite vykonatelne jsou take nalezy US, kterymi se rusı zakon nebo jeho cast, pokud US nestanovı

jinou lhutu

• I po zaniku platnosti bude norma aplikovana (vznik pravnıch vztahu se musı posuzovat podle pravnı upravy,platne v dobe jejich vzniku). Derogaci tak nelze zcela jednoznacne ztotoznit se zanikem ucinnosti

• Muze nastat stav, kdy formalne platna norma je nadale neucinna (obsolentnı) - odpadl-li predmet pravnıupravy nebo se zasadne zmenily okolnosti a normu jiz aplikovat nelze

• Intertemporalita - pravnı predpisy vetsinou obsahujı intertemporalnı normu - ustanovenı, vysvetlujıcı jak resitkonflikt stare a nove normy (”prechodna a zaverecna ustanovenı“)

Problematika retroaktivity v pravu187

• Retroaktivita = zpetna ucinnost, zpetna pusobnost pravnıho predpisu resp. zpetna casova pusobnost pravnınormy

• Zasada lex retro non agit - ”zakon nepusobı nazpet“ (pripisovana Theodesiovi I.). Zpetna pusobnost byzasahovala do pravnı jistoty, narusovala ochranu nabytych prav (iura quaesita). Bezne ta je, ze pravnı normaupravuje jen pravnı vztahy, ktere vznikly po dni, kdy vstoupila v ucinnost

– Pl. US 21/96: ”U retroaktivity prave platı zasada obecne neprıpustnosti, ze ktere existujı striktne ome-zene vyjimky prıpustnosti, u retroaktivity neprave platı naopak zasada obecne prıpustnosti, ze ktereexistujı vyjimky jejı neprıpustnosti

• Zduvodnenı neprıpustnosti retroaktivity (Knapp): Pravnı norma jiz ze sve podstaty pusobı pro futuro. Pusobına lidskou vuli a stanovı, co ma byt. Nemuze tedy stanovit, ze neco byt melo (clovek svou vulı nemuze ovlivnitminulost). Retroaktivnı pravnı norma by vazne narusovala pravnı jistotu.

• Prava retroaktivita - ucinnost zakona zacne drıve, nez jeho platnost = pro prıpady z minulosti se pouzijepozdejsıho pravnıho predpisu. Nova uprava zmenı pravnı nasledky, ktere podle prava nastaly jiz pred dnemjejı platnosti. Mozno pouze ve prospech subjektivnıch prav a pravnıho postavenı subjektu, jichz se zakon tyka

– v neprospech adresata jen v naprosto vyjimecnych prıpadech podle mezinarodnıch smluv o LP - zlocinyproti lidskosti, valecne zlociny, zlocin genocidy

– Ustavnı soud pravou retroaktivitu definuje jako zasah do jiz nabytych (hmotnych) prav

• Neprava retroaktivita - vznik a platnost pravnıch vztahu, pravnıch skutecnostı a pravnıho chovanı seposuzuje podle drıve platnych norem, ale obsah pravnıho jednanı- prava a povinnosti- podle nove normy (odokamziku jejı ucinnosti dale)

– zmena sice ovlivnuje pravnı vztahy vznikle v minulosti, ale pusobı pouze do budoucna (pro futuro)

99

1.69. PRAVO A CAS KAPITOLA 1. OTAZKY

– Jiste narusenı predvıdatelnosti pravnı upravy; Stretava se zde princip pravnı jistoty a legitimnıhoocekavanı adresatu norem s principem rovnopravnosti → vyvazovanı formalnı a materialnı spravedl-nosti

– Napr. situace, kdy by bylo zavedeno skolne, ktere by od urciteho okamziku zacali platit i studentistudujıcı skolu, kterı jej do te doby platit nemuseli.

– V obcanskem pravu nenı tento jev tak neobvykly (napr. v prıpade manzelstvı funguje dokonce pravaretroaktivita - teprve od roku 92 je mozne uzavrıt manzelstvı v kostele, i manzelstvı uzavrena taktodrıve se dnes ale uznavajı)

• Retrospektivnı pusobenı pravnı normy ( retroaktivita) – skutecnost, ktera se stala drıve v minulosti, sestane pravnı skutecnostı rozhodnou pro urcite vztahy, ktere vzniknou az po ucinnosti zakona

Cas jako pravnı skutecnost188

• Pokud je to predvıdano pravnı normou, je uplynutı casove lhuty pravnı udalostı. Nasledky toho mohoubyt:

– promlcenı - zanik vymahatelnosti prav a povinnostı. Pravo trva, nelze se ho vsak dovolat u soudu,vznese- li obzalovany namitku promlcenı. Vztah zustava pouze jako naturalnı obligace (pokud by doslok plnenı zavazku dobrovolne, je to v souladu s pravem)

– prekluze – uplny zanik prav a povinnostı - napr. projde-li odvolacı lhuta, zcela zanika pravo na odvolanı– vydrzenı prav a povinnostı - vznik prav a povinnostı po uplynutı lhuty

• pravnı udalostı je take dosazenı urciteho veku, s nımz je bezprostredne spojen vznik prav• Lze rozlisit: Lhuty hmotnepravnı (po uplynutı zanika/ vznika hmotne pravo ci povinnost) a procesnepravnı

(limitujı predevsım trvanı urcitych procesnıch prav, jako napr. pravo na podanı opravnych prostredku)• Organy, ktere majı rozhodovacı pravomoc jsou lhutami vazany mene, prıpadne nebyva dodrzovanı lhut,

kterymi vazany jsou praxi dostatecne zajisteno

* Gerloch: 72, 73; 94- 101; 103; 165; * Boguzsak: 90- 92; 131-132; * Knapp: 80-83

100