Vypracováno v rámci projektu „Zavádění ŠVP na gymnázium – projekt
GOTIKA“CZ.1.07/1.1.10/03.0007
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
Stavitelé Matyáš Rejsek a Benedikt RejtRozdíl mezi gotikou vrcholovou a pozdní
Narozen 1450 nebo 1445 nebo 1449 v Prostějově Zemřel 1.července 1506 v Kutné Hoře Uložen ve chrámu sv.Barbory Český sochař,stavitel,člen kamenického
cechu,bakalář svobodných umění Od roku 1470 působil jako správce Týnské školy na
Starém Městě Z jeho staveb je to především chrám sv. Barbory v
Kutné Hoře, kde se projevil jako tvůrčí architekt a navázal směle na mistra Jana, syna Petra Parléře, a na Petra Parléře.
Matyáš Rejsek
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – pokračování v letech 1489 až do smrti 1506. Stavba byla zahájena již roku 1388 pravděpodobně Janem Parléřem, synem Petra Parléře.
Prašná brána 1477-1483 za vlády krále Vladislava Jagellonského, dokončení až po roce 1592
Při pruském obléhání Prahy roku 1757 původní Rejskova výzdoba na Prašné bráně značně utrpěla a roku 1799 byla sejmuta. Obnoveno 1878-1886.
Matyáš REJSEK - DÍLO
Baldachýn v pražském kostele Panny Marie před Týnem
Kazatelny v kostele sv.Vavřince v Kaňku u Kutné Hory a v kostele sv.Bartoloměje v Rakovníku• Několik domů v Praze a Kutné Hoře• Socha Rolanda (Bruncvíka) na Karlově mostě• Kamenná kašna v Kutné Hoře
MATYÁŠ REJSEK – DALŠÍ DÍLO
Zvaný též Rieth,Ried,Reyd,Rotta,Reta,Beneš z Loun (zemřel v Lounech).
1454-1536 Český fortifikační stavitel a architekt, projektant
německého původu. Povolán králem Vladislavem II. ze sousedního Saska.
Činný převážně v Čechách, od roku 1489. Znalec techniky budování pevností. S jeho jménem je spjata velkorysá přestavba
Pražského hradu (věž Daliborka a hradby se střeleckým ochozem lemující Zlatou uličku).
Benedikt Rejt z Pístova
V jeho díle se poprvé objevily renesanční prvky
Pražský hrad – věž Daliborka, hradby, Vladislavský sál, jezdecké schody, Ludvíkovo křídlo, projekt na dostavbu katedrály sv.Víta
Čechy – renesanční palác na Blatné, návrh kostela sv.Mikuláše v Lounech, opevnění hradů Švihov a Blatná
Pokračování stavby chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře (od roku 1512).
Benedikt REJT - DÍLO
Kolektiv autorů-Encyklopedie Larousse – umění a literatura
Kolektiv autorů-Dějiny českých zemí v obrazech
POCHE, Emanuel: Encyklopedie českého výtvarného umění,Praha,Academia,1975
VLČEK,Pavel a kol.-Encyklopedie architektů, stavitelů,zedníků a kameníků v Čechách, Academia, Praha 2004
SEZNAM LITERATURY
Tři základní období gotické architektury: raná gotika, vrcholná gotika, pozdní gotika
Nejvýznamnější stavby jsou svázány s činností královské (dvorní) huti, s činností předních šlechtických rodů (Rožmberkové, Pernštejnové) a se stavebními podniky nově zakládaných měst.
Zpočátku byly významné vlivy cisterciáckých staveb a klasické francouzské gotiky, postupně vlivy umění saského a podunajského.
Gotická architektura v česku
Kolem roku 1290 jsou dosavadní hmotné stavby vystřídány stavbami s výrazným vertikalismem a hloubkovým rytmem. Okna se rozšiřují, dříve oblé laloky kružeb se zaostřují. Opěráky dosahují nahoru až k hlavní římse.
Střední Evropa se stává centrem stavitelství cisterciáckého řádu (klášter ve Vyšším Brodě, Zlatá Koruna, Sedlec u Kutné Hory, Zbraslav a Staré Brno).
Hrady (Bezděz,Kokořín), kostely.
Nástup české vrcholné gotiky za václava II.
Portály, plaménkové kružby, nové klenební vzorce. Mizí bazilikální stavby, rozšíření staveb síňových.
Petr Parléř - budování nové katedrály na pražském hradě, Karlův most, Staroměstská mostecká věž, zahájení stavby katedrály v Kutné Hoře.
Další stavby – pražské městské kostely, mimopražské městské kostely, klášterní stavby. Kostely byly trojlodní, dvoulodní a jednolodní, se síťovou klenbou. Hrady, domy.
Vrcholná gotika v době Karla a václava IV.
Rozkvět stavební činnosti za vlády Jagellonců. Vladislav II.Jagellonský se pustil do dostavby neobývaného pražského hradu – audienční síň, Stará sněmovna, Ludvíkovo křídlo, Jezdecké schody, Vladislavský sál s krouženou klenbou. Od roku 1512 dostavba chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře.Další stavby: kamenné domy, kašna v Kutné Hoře, obranné systémy hradů Švihov, Rabí a Blatná.
V čele hradní huti významní umělci z německých zemí, jako Hans Spiess a Benedikt Ried.
Pozdní gotika v Čechách
Sjednocení kostelního prostoru Složité klenby – hvězdová, sítová,sklípková či
diamantová Plynulé rytmické obrazce. Významní představitelé: Matěj Rejsek,
Benedikt Ried, Hanuš Spiess – např. hrad Křivoklát, Pražský hrad, Antonín Pilgram – např. portál brněnské radnice, Jakub Heilmann – např. děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.
Charakteristické prvky pozdní České gotické architektury
BENEŠOVSKÁ, Klára, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české. Architektura. Praha 2009
ISBN 978-80-7432-001-9
MACEK,Josef: Jagellonský věk v českých zemích ISBN 80-200-0629-X
STAŇKOVÁ,Jaroslava, VODĚRA,Svatopluk: Praha gotická a barokní, Praha – Academia, 2009
ISBN 80-200-0866-7
Seznam použité literatury