Výsledky Ankety AZ k Evropskému týdnu trvale udržitelného rozvoje 2015

Zpracovala Kateřina Vojtíšková

Alternativa Zdola, z.s.

září 2015

obsah

1. úvodní informace o výzkumu2. struktura dotázaných – kdopak to mluví?3. hodnotové orientace4. chování v každodenním životě5. hlavní oblasti udržitelnosti6. největší problémy pro trvalou udržitelnost7. možná řešení současných problémů8. vážená osobnost / organizace9. co BY SE MĚLO u/dělat10. co SAMI lidé u/dělají11. 2015: Velký rok pro UR – nové globální cíle12. shrnutí

1. úvodní informace o výzkumu

Anketa běžela online od 27. 5. 2015 do 26. 6. 2015. Celkem ji vyplnilo 300 respondentů. Délka vyplnění: polovina respondentů jej vyplnila do 15 minut.

Smysl ankety: ‐ hlavní – zjistit, nakolik jsou si lidé vědomi souvislostí, hranic, příčin, možností a kolik čeho jsou ochotni vynaložit či obětovat. Jak si jsou vědomi toho, že nejde „jen“ o ochranu životního prostředí, nýbrž o celý způsob života jedince a společnosti a hodnotové nastavení.‐ vedlejší – účast AZ na týdnu udržitelného rozvoje.

„Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ (Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991, str. 47).Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Je postaven na sociálním, ekonomickém a environmentálním pilíři.

„Trvale udržitelný způsob života je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“ (Vavroušek, 1994)

1. Struktura dotázaných

Největší účast na anketě byla u lidí ve věku 60‐69 a 30‐39 let, nejmenší zastoupení měli lidé mladší 19 let. 

29 % – vědělo o konání Evropského týdne udržitelného rozvoje.

55 % – znalo Alternativu Zdola či její aktivity.

68 % – rozlišovalo mezi trvale udržitelným rozvojem a trvale udržitelným životem.

5 10 15 20 25

19 let a méně

20‐29 let

30‐39 let

40‐49 let

50‐59 let

60‐69 let

70 let a více

Struktura respondentů podle věku

2. struktura dotázaných

0 20 40 60

vysokoškolské

střední s maturitou

střední bez maturity

základní

Struktura respondentů podle dosaženého vzdělání

0 20 40

Zaměstnanec/zaměstnankyně

OSVČ/živnostník

Student/ka

V důchodu

Nezaměstaný/á

Rodič/pečující osoba

Podnikatel/ka se zaměstnanci

Polik/politička

Jiná/kombinace více

Struktura respondentů podle ekonomického postavení

3. hodnotové orientace

1. Mír2. Rodina3. Příroda/životní prostředí4. Přátele a známí5. Práce

VěkLidé nad 60 let výše než mladší astřední generace umístili mír (1,0),práci (1,4) a politiku (1,7).Mladší generace do 39 let hodnotilajako důležitější seberealizaci (1,5) avolný čas (1,6).GenderMuži hodnotili důležitěji než ženy:politiku a práci.Ženy řadily výše než muži rodinu,přátele a známé, seberealizaci anáboženství.BydlištěLidé z Prahy řadili výše politiku (2)

Mír; 1,1

Rodina; 1,2

Příroda; 1,3Přátelé a známí; 1,6

Práce; 1,6

Seberealizace, osobní růst; 1,7

Volný čas; 1,9

Ekonomický úspěch, majetek; 2,7

Politika; 2,2

Náboženství, víra; 3,3

1

2

3

4

Jak je ve vašem životě důležité … ?Škála 1 = velmi důležité, 4 = zcela nedůležité10 variant

4. chování v každodenním životě

Nejčastěji respondenti:1. minimalizují a třídí odpady – pravidelně 85 %respondentů, vůbec 2 %;2.. využívají šetrnější dopravu a energie –pravidelně 56 %, vůbec 3 %;3. zajímají o témata související s udržitelností,diskutují o nich – pravidelně 42 %, vůbec 5 %.Nejméně/vůbec:1. Polovina nikdy nebyla dobrovolníkem v nějakéorganizaci či iniciativě (občas 17 %);2. 2/5 finančně dosud nepřispěli na ochranuživotního prostředí, sociální pomoc (občas 44 %);3. Více než pětina (22 %) se dosud neúčastnilazlepšování prostředí v místě, kde žije (občas 48 %).

GenderŽeny u všech 8 variant odpovědí byly aktivnější.Nejvíce se to projevilo u bojkotu výrobků z etickýchdůvodů, výběru výrobků lokálního/regionálníhopůvodu a finančních příspěvcích na ochranu ŽP.Věk, vzdělání, bydlištěBez významných rozdílů 1,0 2,0 3,0

Minimalizuji odpady, třídím je.

Dobrovolně omezuji spotřebu, využívámšetrnější dopravu, energie.

Zajímám se o témata spojená s trvalouudržitelností, diskutuji o nich.

Nakupuji výrobky místního či regionálníhopůvodu.

Nekupuji některé výrobky či značky zetických důvodů.

 Účastním se zlepšování prostředí v místě,kde žiji (př. úklid).

Jsem dobrovolníkem v obecně prospěšnéorganizaci, iniciativě.

 Finančně přispívám na ochranu životníhoprostředí, sociální pomoc.

Žena

Muž

5. hlavní oblasti udržitelnosti

Průměr velmi důležité zcela nedůležité NEVÍMEkologie a životní prostředí 1,18 83 % 0 %Hospodářství a ekonomika 1,28 75 % 1 %Sociální oblast 1,35 70 % 0 %Kultura a vzdělávání 1,51 56 % 1 %Politika 1,52 62 % 1 %Bezpečnost 1,59 57 % 2 %

6. největší problémy pro trvalou udržitelnost

1,2

1,2

1,3

1,3

1,4

1,4

1,4

1,4

1,5

1,6

1,6

1,6

1,6

1,7

1,7

1,7

1,9

2,2

Nedostatek pitné vody, znečištění…

Války, ozbrojené konflikty, chaos

Přílišná moc peněz, bank a nadnárodních…

Jedy, toxické znečištění půdy, eroze

Kácení deštných lesů

Znečištěné ovzduší, imise, smog

Velmocenská politika

Konzumní způsob života, odcizení přírodě

Vymírání rostlin, živočichů, snižování…

Nedostatek kvalitních potravin,…

Změny klimatu, oteplování, tajfuny, růst…

Průmyslová výroba

Nedostatek vzdělávání, negramotnost

Epidemie, nemoci, nedostatek zdravotní…

Chudoba, bezdomovectví

Nezaměstnanost

Přelidnění, růst populace

Nerovnosti mezi muži a ženami

Jaký problém pro trvalou udržitelnost podle Vás představují

Baterie s 18 položkami, 4 odpovědi důležitostiNejvětší problémy podle respondentů:1.‐2. Voda; války/konflikty;3. Přílišná moc peněz/korporací;4. Toxické znečištění půdy/eroze.Nejmenší problémy z nabízených:1. Nerovnosti mezi muži a ženami (průměr >2);2. Přelidnění, růst populace;3. Nezaměstnanost;4. Chudoba, bezdomovectví.

GenderŽeny kladly větší důraz na problémy s vodou a půdou,kácení deštných lesů, průmyslové výroby nebo inerovnost mezi muži a ženami. Muži považovali za většíproblém než ženy nezaměstnanost.VěkKategorie do 39 let za větší problém než starší generacepovažuje úbytek biodiverzity; dotázaní nad 60 let kladlivětší důraz na války, přílišnou moc peněz a politikuvelmocí, nezaměstnanost, zdrav.péči a bezdomovectví.VzděláníLidé s nižším vzděláním považují za větší problémnezaměstnanost a problémy s půdou.BydlištěBez významných rozdílů

6. největší problémy pro trvalou udržitelnost

LIDSTVOPLANETA 

ZEMĚVÝROBA A SPOTŘEBA

MOCENSKÉNEROVN

Epidemie, nemoci, nedostatek zdravotní péče 0,7 0,2 0,2 0,0

Nezaměstnanost 0,7 0,1 0,0 0,2

Chudoba, bezdomovectví 0,7 0,2 0,0 0,2

Války, ozbrojené konflikty, chaos 0,7 ‐0,1 0,1 0,1

Nedostatek kvalitních potravin, podvýživa, hlad 0,6 0,3 0,1 0,2

Nedostatek vzdělávání, negramotnost 0,4 0,3 0,1 0,0

Kácení deštných lesů 0,2 0,7 0,2 0,1

Přelidnění, růst populace ‐0,1 0,6 0,0 0,1

Nedostatek pitné vody, znečištění vodních zdrojů 0,3 0,6 0,2 ‐0,2

Změny klimatu, oteplování, tajfuny 0,2 0,6 0,1 0,1

Vymírání rostlin, živočichů, snižování biodiverzity 0,0 0,5 0,4 0,0

Nerovnosti mezi muži a ženami 0,5 0,5 0,0 0,1

Jedy, toxické znečištění půdy, eroze 0,2 0,5 0,5 0,1

Průmyslová výroba 0,0 0,1 0,8 0,2

Znečištěné ovzduší, imise, smog 0,3 0,2 0,7 ‐0,1

Konzumní způsob života, odcizení přírodě ‐0,1 0,3 0,5 0,5

Přílišná moc peněz, bank a nadnár. korporací 0,2 0,0 0,1 0,8

Velmocenská politika 0,4 0,1 0,1 0,7

Položky jsem rozdělila na 4 dimenze(FA, 54 % var), které jsem označila:‐ Problémy lidstva, populace‐ Problémy planety Země, přírody‐ Problémy spojené s výrobou a

spotřebou‐ Mocenské nerovnováhy

Problémy planety Země za o něcodůležitější považovaly ženy, než mužia také věkové kategorie do 39 let.

Mocenské nerovnosti bylyhodnoceny jako důležitější střední azejména nejstarší věkovou kategoriínad 60 let (gender ani vzdělání vhodnocení bez rozdílu).

7. možná řešení současných problémůBaterie s 18 položkami, 4 odpovědi důležitostiNejdůležitější řešení podle respondentů:1. Hospodaření s půdou a vodou;2. Globální ochrana životního prostředí;3. Změna smýšlení lidí, harmonie ve společnosti;4. Objektivní a úplné informace, média.Nejmenší podpora z nabízených:1. Zrovnoprávnění vztahůmezi muži a ženami (>2);2. Náboženská tolerance;3. Více solidarity s nejchudšími zeměmi a obyvateli;4. Demokracie, důraz na lidská práva.

GenderŽeny kladly větší důraz na harmonii ve společnosti,ústup konzumní kultury, šetrné způsoby výroby,péči o znevýhodněné nebo náboženskou toleranci.Muži o něco větší důraz kladli na snížení nerovnostímezi bohatými a chudými.

Vzdělání, bydlištěBez významných rozdílů

1,3

1,3

1,4

1,4

1,5

1,5

1,5

1,6

1,6

1,7

1,7

1,7

1,7

1,8

1,8

1,9

1,9

2,1

 Uvážlivé hospodaření s půdou a vodou

 Globální ochrana životního prostředí

 Změna smýšlení lidí, harmonie ve…

 Objektivní a úplné informace, média

 Efektivní a šetrná energetika, doprava

 Snížení spotřeby, ústup konzumní kultury

 Zajištění všeobecné zdravotní péče

 Šetrné způsoby výroby zboží a služeb

 Snížení nerovností mezi bohatými a…

 Vyšší účast obyvatel na veřejném životě

 Změna životního stylu ‐ více času na blízké

 Kultura a vzdělávání

 Vědecký a technologický pokrok

 Demokracie, důraz na lidská práva

 Péče o znevýhodněné, rozvoj sociální péče

 Více solidarity s nejchudšími zeměmi a…

 Náboženská tolerance

 Zrovnoprávnění vztahů mezi muži a…

Jak důležité jsou pro řešení současných problémů:

7. možná řešení současných problémů

ŠETRNOST SOLIDARITA VZTAHY VĚDĚNÍ

Šetrné způsoby výroby zboží a služeb 0,7 0,1 0,3 0,0

Uvážlivé hospodaření s půdou a vodou 0,7 0,2 0,0 0,1

Efektivní a šetrná energetika, doprava 0,7 0,1 0,1 0,3

Snížení spotřeby, ústup konzumní kultury 0,7 0,0 0,4 ‐0,1

Globální ochrana životního prostředí 0,6 0,2 0,0 0,0

Péče o znevýhodněné, rozvoj sociální péče 0,2 0,7 0,3 0,0

Zajištění všeobecné zdravotní péče 0,1 0,7 0,0 0,4

Zrovnoprávnění vztahů mezi muži a ženami 0,0 0,7 0,3 0,1

Snížení nerovností mezi bohatými a chudými 0,0 0,7 0,1 0,2

Více solidarity s nejchudšími zeměmi a obyvateli 0,4 0,6 0,2 ‐0,2

Demokracie, důraz na lidská práva 0,3 0,5 0,1 0,1

Kultura a vzdělávání 0,3 0,4 0,3 0,2

Změna životního stylu ‐ více času na blízké 0,1 0,2 0,6 0,2

Změna smýšlení lidí, harmonie ve společnosti 0,5 ‐0,1 0,6 ‐0,1

Vyšší účast obyvatel na veřejném životě 0,1 0,4 0,6 0,0

Objektivní a úplné informace, média 0,1 0,2 0,5 0,5

Náboženská tolerance 0,2 0,4 0,5 ‐0,2

Vědecký a technologický pokrok 0,1 0,2 0,0 0,8

Položky jsem rozdělila na 4 dimenze (FA,55 % var), které jsem označila:‐ Šetrnost, skromnost, ochrana ŽP‐ Solidarita, snižování nerovností‐ Změny smýšlení a v kvalitě vztahů‐ Využití vědění a znalostí

„Jedině vzdělanost a moudrost lidí nacelém světě je cesta do budoucna.“

Faktor šetrnosti a ochrany ŽP byl bližšígeneraci do 39 let a ženy.

Naopak, faktor využití vědeckéhopokroku častěji volili lidé ze staršígenerace a muži.

Solidaritu a snižování nerovnostíupřednostňovali více starší respondenti(zejména nad 60 let)

8. vážená osobnost / organizace

„Jmenujte osobnost nebo organizaci, které si VÁŽÍTE pro její práci ve prospěch udržitelnosti“ (textová odpověď,zodpovězeno 222x)

Josef Vavroušek

Ilona ŠvihlíkováJan Keller

Koalice proti palmovému oleji

Hnutí Duha Člověk v tísni KSČM

Lékaři bez hranic  Arnika  UNICEF           Václav Cílek Děti země  Ivan David

Jaroslav Dušek Naďa Johanisová OSN Gándhí Mahátma´OXFAM Naomi Klein Matka Tereza Matka Tereza

Karel Marx STUŽNoam Chomsky

Frank Bold Ne Základnám Vladimír Putin Zelený kruh Albert Schweizer

9. Co by SE MĚLO u/dělat (241 odpovědí)

„Uveďte až 3 věci, které BY SE PODLE VÁS MĚLY přednostně pro trvalou udržitelnost vykonat tak, aby další generace mělyvysokou kvalitu života:Mírová politika• Mírová spolupráce, řešení sporů diplomatickými cestami, ne zbraněmi• Likvidace vojenských paktů, odzbrojování, zničení jaderných zbraní ‐ prostředky věnovat na udržitelnost a odstranění 

chudoby;• Ukončení válek proti zemím, které „nechtějí“ demokracii; • Omezit moc amerického imperialismu – neřešit jeho problémy rozvracením států a kultur.• Omezení/zrušení vlivu soukromých zájmů reprezentovaných silným kapitálovým zázemím/finančním 

průmyslem/kapitálem/nadnárodními korporacemi; monopolů, oligopolů. Solidarita, rovnost• Odstraňování majetkových rozdílů, sociálních nerovností mezi lidmi, regiony, státy, světadíly; přerozdělení majetku;• Rozvojová pomoc ze strany velmocí, spravedlivé rozdělování svět. bohatství; • Základní životní potřeby pro každého; pomoc a podpora třetího světa v místě „konfliktu“, ne pouze pomocí emigrantům• Integrace alterglobalizačního hnutíDemokratizace, právo• Reforma /zrušení WTO a do určité míry i EU a obdobných regionálních uskupení, usnadňujících dálkový obchod• Zvýšení pravomocí obcí a samospráv. Zapojení široké veřejnosti do polit. dění; referenda; síťování občanských iniciativ• Vést „mocné“ k pokoře; psychotesty pro politiky; hmotná odpovědnost politiků a úředníků; změna polit. kultury 

dlouhodobým plánováním udržitelnosti vč. konzultací s odborníky ‐ nadčasově a nadstranicky.• Zvýšení státní suverenity. Omezit globalizaci, posílit postavení a úlohu OSN. Kapitalismus se ziskovou motivací nahradit 

humanističtějším a spravedlivějším systémem, pečujícím o ŽP. • Vymahatelnost práva

9. Co by SE MĚLO u/dělat (241 odpovědí)

Vztah člověka k životnímu prostředí:• Celosvětová nadnárodní politika ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů – vody, půdy, nerostných a energetických 

zdrojů. Omezit kácení deštných pralesů, rybolov, těžbu ropy. • Řešení klimatických změn. Náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji, neobnovovat těžbu zbytků uhlí – ponechat je 

k efektivnějšímu využití příštím generacím. Podpora místních obnovitelných zdrojů  energie, zničení reaktorů nad 1MW. • Tlumit expanzi motorismu, přepravy zboží, zefektivnit výrobu.• Ekologicky regulovat průmyslovou výrobu i výrobu potravin. • Plánovitě, citlivě a eticky omezit nekontrolovaný a dramatický růst populace na ZemiOblast smýšlení, poznávání a vzdělávání • V ČR otevřít veřejnou diskusi o nutnosti změny myšlení lidí, za účasti odborníků ze zahraničí (ČR – uzavřená země) • Zkvalitnění poznávání stavu světa přírody a člověka, jeho objektivizace bez zamlčování, cenzury a cíleného zkreslování.• Změna smýšlení: neplýtvat, dát přednost rozvoji, před růstem; z honby po zisku na trvale udrzitelny zivot.• Výchova nové generace ke změně způsobu života objektivním pohledem na dějiny i současnost směrem ke skromnosti, 

omezení konzumu, odpovědnosti za sebe sama i ke spoluodpovědnosti za okolní svět a přírodu, k angažovanosti, solidaritě a ochotě pomáhat, při respektování odlišných národních, kulturních i náboženských hodnot. 

• Vize ideálního člověka jako čestného a pracovitého (ne vekslák či mafián).• Rozvíjení občanských ctností; sebepoznání  a vzdělávání v kritickém myšlení, k preferenci spolupráce místo soutěže a reflexi, 

že lidé kořistnickým obohacováním sobě i přírodě škodí. Zbavit lidstvo lhostejnosti a pocitu nadřazenosti nad jiné bytosti• Podpora získávání vědomostí, VT rozvoje se zaměřením na ekologii ve výrobě i spotřebě. • Média: Stop mediálním masážím, propagandě, cenzuře; omezit reklamu, potlačit díla a programy šířící lacinou a pokleslou 

zábavu, agresivitu či lhostejnost vůči utrpení. • Odstranění zisku jako hnacího motoru rozvoje společnosti, beztřídní společnost

9. Co by SE MĚLO u/dělat (241 odpovědí)

Oblast ekonomiky• Regulace globálního kapitalismu; změna společensko‐ekonomického systému, likvidace monopolů a 

nadnárodních bank, znárodnění bank a klíčového průmyslu. • Reforma (omezení) globálního dálkového obchodu – dopravy, nesmyslných transportů. • Nahrazení kapitalismu zodpovědnou ekonomikou, spravedlivějším systémem. Komunismus, socialistické 

alternativy – s. s lidskou tváří, moderní udržitelný s., s. na družstevních principech.• Podpora lokální ekonomiky – výroby, potravinové soběstačnosti, družstevního podnikání, drobných živností. 

Decentralizace výroby elektřiny. • Snížení počtu pracovních dní na 4 a méně. • Daně: zrušení „daňových rájů“, zamezení odlivu financí do zahraničí. Zvýšení daní pro právnické osoby, daní 

z finančních operací. Zvýšení spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, uhlíková daň v místě těžby.• „Šetrnější“ výroba – méně věcí vyšší kvality s delší životností snížení (ne nadprodukci šmejdů s „kurvítky“.)• Posílení úlohy státu v ekonomice – podpora výroby, zemědělství i tuzemského trhu, správa a čerpání surovinových 

a energetických zdrojů státem. • , likvidace korupce a hazardu. • Větší zásahy státu, zejména v energetice a klíčových odvětvích. Podpora technologií a dopravy s nízkým 

negativním dopadem na ŽP (železnice, MHD). Dotace firmám při ekologicky šetrnějším provozu, zahrnování externalit.

• Vytváření více pracovních příležitostí. Obnovit podnikání v duchu Tomáše Bati• Ukončení záborů kvalitní zemědělské půdy pro sklady, supermarkety, továrny.

10. co SAMI lidé u/dělají (244 odpovědí)

Šetrný životní styl, skromnost, ochrana ŽP‐ Odpady – třídit/minimalizovat/recyklovat, ekologicky likvidovat, kompostovat‐ Spotřeba – „rozumná“, škála omezení: vegetariánství/veganství; nepoužívat/nekupovat výrobky s

PO/GMO/testované na zvířatech/ze zvířat z velkochovu; neplýtvat, nepoužívat igelit/jednorázové předměty; jezditméně autem, šetřit energiemi

‐ Neplýtvat pitnou vodou, návrat vody do malého vodního cyklu‐ Zdravý životní styl, bydlení v souladu s přírodou, izolace domu, starost o životní prostředí v místě bydliště‐ Sázet stromy, chov včel, pěstování, chování drobných zvířat, produkce vlastních potravin‐ Ochrana přírody a krajiny, podpořit zamezení kácení deštných pralesů, zasadit se o přijetí legislativy (zákon o půdě)‐ Vynadat gaunerům, co zbytečně ničí nějakou část ŽP‐ Zákaz zvířat v cirkusech, testování na zvířatech, ochrana kožešinových zvířat

Solidarita, boj s nerovnostmi, kultura, vzdělávání‐ Spojování občanů pro boj s rentiéry‐ Pomoc sociálně slabým, bezdomovcům, solidarita s chudšími, podpora sociálně znevýhodněných‐ Rovnost mezi národy‐ Snížení rozdílu mezi chudými a bohatými, boj s chudodbou, snížit rasovou nerovnost (vč. Romů x majority)‐ Regulace globálního kapitalismu, zavést ekonomickou demokracii‐ Solidární podpora občanským iniciativám‐ Založení občanského spolku poskytujcího kvalitní sociální služby‐ Vychovávat potomky k angažovanosti ve prospěch soc. spravedlivé společnosti (levicovost)

10. co SAMI lidé u/dělají pro UR (244 odpovědí)

Změny smýšlení a v kvalitě vztahů‐ Podpora lokální ekonomiky, malochovatelů, ekofarmářů, místní potravinová komunita‐ Koordinace místního komunitního centra, komunitní bydlení, sdílení zdrojů, Podíl na komunitním plánování v obci,‐ Zkrášlovat prostředí‐ Rodina a výchova potomků – k úctě k druhým, úcta k přírodě, krajině, zvířatům‐ Chovat se slušně, snižovat konflikty mezi lidmi, láska k bližnímu‐ Péče o vztahy: k sobě (sebepoznání, sebeúcta), k druhým (rodina, komunita, lokální obchod), k přírodě (pochopení

provázanosti‐ Participace – angažovat se, zapojit občany tam, kde žiju, podpora vyšší účasti obyvatel na veřejném životě; přímá

demokracie

Vědění, objektivita informování‐ Osvěta, informování o situaci jinde, environmentální vzdělávání, vést lidi k odpovědnosti, propagace veganství‐ Inspirovat vlastním příkladem‐ Rozvoj skutečné vzdělanosti, aby pochopili odkaz minulosti a svoje závazky pro budoucnost lidstva‐ Územní plánování z konceptu smart city‐ Snaha o objektivní zpravodajství, podporuji skutečnou informovanost, ne jednostranné informaceJiné‐ Vychovat 2 až 3 děti x nemnožím se‐ Teoretické rozpracování nového systému‐ Podpořit konkrétní politické subjekty/osobnosti (př. prezidenta Zemana) vs. bojovat proti nim (př. ODS, ČSSD, TOP09, ANO)‐ Vybudovat antikapitalistickou organizaci nezatíženou rasistickými a nacionalistickými předsudky, havlismem a

antikomunismem

11. 2015: Velký rok pro UR – nové globální cíle

Z 8 cílůmilénia k 17 novým rozvojovým cílům TUR do roku 2030:

1: Skoncovat s chudobou2: Skoncovat s hladem, zajistit potravinovou bezpečnost a zlepšit výživu, podporovat udržitelné zemědělství3: Zajistit zdraví a podporovat kvalitu života pro všechny věkové kategorie4: Zajistit inkluzivní a kvalitní vzdělávání pro každého a podporovat celoživotní učení5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit všechny ženy a dívky6: Zajistit přístup k vodě a základní hygieně pro všechny7: Zajistit přístup k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro každého8: Podpořit inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, zaměstnanost a důstojnou práci pro každého9: Vystavět odolnou infrastrukturu, podpořit udržitelnou industrializaci a pečovat o inovace10: Snížit nerovnost uvnitř i mezi zeměmi11: Učinit města inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná12: Zajistit udržitelné spotřební a výrobní vzorce13: Neodkladně bojovat s klimatickou změnou a jejími dopady14: Uchovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje15: Udržitelně zacházet s lesy, bojovat s desertifikací a zvrátit degradaci půdy, zastavit ztrátu biodiverzity16: Podporovat spravedlivé, mírumilovné a inkluzivní společenství17: Revitalizovat globální partnerství pro udržitelný rozvoj

Shrnutí12. shrnutí

AZ uvítala obnovení činnosti Rady vlády pro udržitelný rozvoj a zapojení do celoevropské iniciativy Evropský týden udržitelného rozvoje. Iniciativa nebyla známa více než 2/3 respondentům ankety, kteří nejsou zcela běžnou populací. V následujících letech by se týdnu mělo dostat větší publicity.Anketa zachycuje především názory osob, které buď sympatizují s AZ, případně jsou nějak napojeny v sociálních sítí sympatizantů, byť AZ neznají. Šlo o osoby většinou nadprůměrně angažované, s vyšším dosaženým vzděláním, více zastoupení byli obyvatelé hlavního města. Z ankety nelze usuzovat na postoje široké veřejnosti.Rozdíly v odpovědích se daly identifikovat podle generačního zařazení nebo podle genderu, dosažené vzdělání až na výjimky rozdíl v odpovědích nevysvětlovalo.Respondenti identifikovali jako základní oblasti UR – ekologii, ekonomiku a sociální oblast, které jsou tradičně považované za „pilíře“. Prvenství má životní prostředí, zatímco kultura, politika a bezpečnost byly považovány za méně důležité. Nejběžněji respondenti svým chováním k udržitelnosti přispívají soukromými aktivitami (domovní odpad, doprava, informování), méně se zapojovali do činnosti organizací (dobrovolnictví, finanční podpora) nebo práce v obci. Všechny z nabídnutých 18 problémů považovali za velmi nebo dosti důležité. Největší důležitost přikládaly problémům souvisejícím s hospodařením s přírodními zdroji – vodou a půdou, znečišťování ovzduší, kácení deštných lesů, ale také válečným konfliktům a přílišné moci korporací a bank.

Shrnutí12. shrnutí

Hodnotové zaměření a postoje ukazují na výraznou snahu většiny dotázaných vyhýbat se konzumnímu a hédonistickému způsobu života, vyznávat alternativní hodnoty ve smyslu J. Vavrouška:Vědomí sounáležitosti s přírodou, Důraz na vědomou skromnost (př. uvědomělé spotřebitelství); slušnost, respekt a úctu, spravedlivost.Zájem o duchovní růst, sebepoznání, vzdělávání, stát se vzorem pro okolí (v prvé řadě v rodině, bydlišti a na pracovišti) a pěstovat dobré vztahy, solidární, ochota pomáhat a spolupracovat. 

V anketě se silně objevuje reflexe negativních dopadů lidské činnosti či přímo kapitalismu a vlivu nadnárodního kapitálu na ŽP a lidské zdraví a s tím související snaha šířit osvětu, informovat ostatní. Méně již se lidé hlásí k přímé snaze o systematické změny v politické či hospodářské oblasti (protiválečné hnutí, ).

Celkově anketa naznačila, že značná část respondentů dává přednost (min. deklarativně):ROZVOJ  >  růstSPOLUPRÁCE  > soutěžKVALITA ŽIVOTA >  úroveň spotřeby

A co byste doporučili Vy svým současníkům, aby další generace měly vysokou kvalitu života?

Děkuji za pozornost

Děkuji za pozornost

% nárůstu podílu příjmu nejbohatšího 1 % mezi 1980 a 2012(Oxfam 2014)

Tabulka Koncentrace globálního bohatství