VYSOKÉ TATRY - Horydoly.cz · 2012. 3. 25. · TATRY LAVINY NA KAŽDÉM KROKU SVĚT OUTDOOROVÉHO...

www.horydoly.cz ročník IV číslo 19 únor 2008 cena 20 Kčoutdoor magazín

SARDINIELETEM SVùTEMSARDINIELETEM SVùTEM

LEZENÍ POLEDOPÁDECHV MALTATALU

VYSOKÉTATRYVYSOKÉTATRY

LAVINYLAVINYNA KAŽDÉM KROKUNA KAŽDÉM KROKU

SVĚTSVĚTOUTDOOROVÉHO

VYBAVENÍOUTDOOROVÉHO

VYBAVENÍ

TEST:DĚTSKÉ

NOSÍTKODEUTER

TEST:DĚTSKÉ

NOSÍTKODEUTER

Doma v pfiírodû

www.sportkoncept.cz [email protected]

4 HORYDOLY

yrostla ve Vysok˘ch Tatrách uÏ roku 1863 jako prvníhorská chata. Dnes k ní dojdeme za pouh˘ch pût minutod horní stanice lanovky na Hrebienok. Tady se scháze-

li legendární hor‰tí vÛdci a vyráÏeli na Lomnick˘ ‰tít. Po do-konãení komfortní chaty Kamzík v tûsné blízkosti její v˘-znam znaãnû upadl. Jednu dobu slouÏila dokonce jako pouh˘

sklad paliva. Zmrtv˘chvstání jí pfiipravil aÏ vysokohorsk˘nosiã Peter Petras v roce 1997. Pfiemûnil zfiícenou stavbu naútulné místeãko, kde si mÛÏete dát nejlep‰í bylinkov˘ ãaj vTatrách a obhlédnout pfiedmûty z historie tatransk˘ch vÛdcÛ a nosiãÛ. V péãi o náv‰tûvníky velehor se s panem Petrasemstfiídá jeho manÏelka a syn. ■

VHISTORICKÁ RAINEROVA CHATA

NA VLASTNÍ OČI

Text a foto: René Kujan

OHLASY

HORYDOLY 5

Je to sice drsné. Ale pravda. Ale taky je pravda, Ïe pomoci mÛÏe kaÏd˘. Tfieba for-mou adopce. Tûch pár tisícovek roãnû nikoho nezabije, hlavnû ty s pfiíjmy nad 250000. Ti jsou, ov‰em, bohuÏel nejsobeãtûj‰í. Radûji sv˘m konzumním Ïivotem spí‰e ktakov˘m jevÛm, jako je práce dûtí, de facto napomáhají. TakÏe se v‰ichni prosím za-myslete!!! Honza

Tak adopce zrovna podle mne vÛbec ne-pomÛÏe. Ano, pomÛÏe desítkám, stovkámmoÏná tisícÛm dûtem, ale co dal‰ím mi-lionÛm? Podle jakého klíãe vyberete typro adopci a ty pro ulici? Co má podlemû v˘znam, jsou napfi. akce "postavte‰kolu v xxx", kdy se pomoc dostává celékomunitû (vesnici) dûti/lidi a ne jen ‰Èast-n˘m jednotlivcÛm. Kromû toho já osobnûrád pomÛÏu chud˘m zemím, ale zrovnaIndie je bohatá zemû, ale rozvrstvenákastovním systémem. Pochybuju ov‰em,Ïe my máme právo jim radit zvenku, comají dûlat, to si musí vyfie‰it oni, pokudchtûjí. Aã to zní stra‰nû cynicky, ale napfi.vysoká úmrtnost trochu reguluje ohrom-nou porodnost a pfielidnûnost. Planeta

má pouze omezené zdroje, je potfieba omezit porodnost, aby se mohla zv˘‰it kvalitaÏivota, samozfiejmû zabránit, aby úzká skupina mamonila bohatství a vykofiisÈovalaostatní. TMa

"Adopce" je pokus pomoci jednomu konkrétnímu ãlovûku. Nic víc a nic míÀ. MoÏnátím i rodinû, vesnici. Je to pomoc konkrétní a tedy dobrá. Také jde ãekat na to, aÏ nû-koho, nebo rovnou mne, napadne, jak vyfie‰it rovnou v‰echny problémy svûta a pfiile-hl˘ch vesmírÛ. Já to vzdal, asi fakt svût nespasím. :-) MÛÏu pomoct konkrétnímu ãlo-vûku. Nic víc, ale taky nic míÀ. On záchranáfi, lékafi... také nezachraÀuje celé lidstvo,neodstraÀuje pfiíãiny nehod, nemocí, ale jen se snaÏí. Ono, pfiiznejme si to, pokud nû-kdo pomÛÏe nám, jen nám, taky nebudeme ohrnovat frÀák, Ïe nespasil rovnouv‰echny. Jestli si za to... a kdo... a velké filosofické nadhledy nechám jin˘m. DoufámÏe je, ony, ty, filosofick˘ nadhled neopustí, i kdyÏ si tfieba odfiou své koleno a neboztratí mobil. :-) Dag

Já si zase myslím, Ïe ten, kdo pomáhá se srdcem na dlani, je‰tû nemusí pomáhat sku-teãnû úãinnû. Nechci se pou‰tût na tenk˘ led, ale z morálního hlediska je pomoc"ãlovûku v nouzi" jistû správná, ov‰em v praxi mÛÏe zpÛsobit spí‰e ‰kodu, napfiíkladsociální napûtí, závist, nespravedlnost, pokud je provedena neohrabanû. Tok

dybych nevěděl, co mám napsáno v občance, tvrdil bych vám, že jsemse ve Vysokých Tatrách narodil. Byly

mi čtyři roky, když mě máma čapla, naba-lila kufry a unesla mne, malého chlapečka s ještě nevytříbeným světonázorem, mezistíny hor, na podhorské paseky, do pichlavénáruče vonících borovic, k zrcadlům ples,mezi Divé veže, Čierne štíty, Medené lávky a Priečne sedlá. A vidíte, jak to dopadlo. Z těch zážitků jsem se nevzpamatoval do-dnes.Let přibývalo a my jezdili každý rok. Červe-nec nebo srpen patřil po dlouhou dobupevně do našeho programu a s ním i ne-jmenší velehory na světě. Celoroční úsporypravidelně krvácely u bratří Slováků. A nutno říci, že radostně. S nadšením. Na vysoké škole jsem vstoupil do horolezec-kého oddílu a s ním se po dlouhé době vrá-til, odkud jsem přišel. Následovaly letní izimní výstupy, poznávání dalších chat i cha-tárov. Tatranský spár nezaváhal. Mohutnýmstiskem se chopil mého srdečního svalu a užho nepustil. A já mohl začít splácet. Čapnuljsem mámu, sbalil batohy a unesl ji na Hre-bienok. Radost sršící z našich očí vedlajedny okolojdoucí k domněnce, že se v našem případě jedná o milenecký pár s ažúchylným věkovým odstupem. Není tomutak. TANAP je náš společný milenec i mi-lenka...Díky, Stvořiteli. Díky, mami. A vy, čtenáři, si vychutnejte hlavní téma věnované právětěmto kapesním velehorám.

KVELEHORY DO KAPSY

Co si myslíte...UM¤ELA BY HLADY BEZ PRÁCE? HORYDOLY (LEDEN)

René Kujan, editor

VODOTùSNÉ POUZDRO OTTERBOXHORYDOLY (LISTOPAD)Sympatická vûciãka :o) Akorát ne-souhlasím s tvrzením, Ïe americkáfirma pfiiná‰í i americké (drahé)ceny... vÏdyÈ USA je ráj, co se naku-pování takov˘ch a podobn˘ch vûci-ãek t˘ká!!! V‰e daleko levnûj‰í neÏu nás...to je jediná v˘tka. Daniel

OBSAH

6 HORYDOLY

NA VLASTNÍ OâI: Rainerova chata............................................... 4

OHLASY: Co si myslí čtenáři ............................................................. 5

AKTUALITY: Ze světa outdooru .................................................... 8

PRÁVù TEë: Meruňková dieta v Karakoramu..................... 10

REGION: Chata U Zeleného plesa ...............................................12

HOROLEZECTVÍ: Dubkeho lávka na Stredohrot .............. 18

Pù·Í TURISTIKA: Pět polských ples........................................20

HOROLEZECTVÍ: Motykův komín na Černý štít ............... 22

P¤EHLED: Tatranské chaty v Polsku........................................ 24

FOTOGRAFIE: Panorama ze Slavkovského štítu.............. 26

CESTOVÁNÍ: Sardinie letem světem....................................... 28

LEDOPÁDY: Lezení po ledu v Maltatalu ....................................... 30

ROZHOVOR: Horský vůdce Martin Glantschnig ................... 32

SVùT OUTDOOROVÉHO VYBAVENÍ: Novinky na trhu.... 34

NA VLASTNÍ KÒÎI: Jak se bránit lavinám ........................... 36

TEST: Dětské nosítko Deuter Kid Comfort ............................ 40

KNIHY: Tři horolezecké bible..........................................................42

NA DVOU KOLECH: Z cyklistického světa ................................... 43

JEÎKOVY VOâI: Přepouštěcí ventil...........................................44

TADY JE KRAKONO·OVO: Zprávy z nejvyšších

českých hor................................................................... 46

OUTDOOR EXPRESS: Cestovní a out-

doorový byznys ................................... 48

STORY Z TITULKY: Bivak

v Malé Fatře........................ 50

CHATA U ZELENÉHOPLESA12

VYSOKÉTATRY(str. 4-27)

30LEZENÍ PO LEDUV MALTATALU

HORYDOLY 7

Horydoly - outdoor magazín, ãíslo 19, ÚNOR 2008 (IV.), ISSN: 1802-0089. Periodicita: mûsíãník, Vydavatel: Turek Media, s.r.o. Adresa redakce: SnûÏenková 6, 106 00 Praha 10 E-mail: [email protected]. ·éfredaktor: Jakub Turek, [email protected], mobil: +420 728 892 898, Skype: jakub_turek, ICQ: 344-733-643. Editor: René Kujan, [email protected]. Korektury: HanaKloubová.Na ãísle spolupracovali: David Gladi‰ (Hedvábnástezka.cz), Klára Kroupová (Svazek mûst a obcí Krkono‰e), Jaroslav Böhm (Studiobohm.cz), Ale‰ Juchelka, Ondfiej Bílek, Libor Bolda(v‰ichni tfii Tatry.cz), Hana Suchá.Grafika: Markéta Weberová, [email protected]. Obchodní fieditel: Ondfiej Turek, [email protected], mobil: +420 608 733 888, Skype: oturekpraha,ICQ: 91-916-149. Pfiedplatné: 199 Kã - zv˘hodnûné roãní pfiedplatné. Objednávky: SEND Pfiedplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, SMS: 605 202 115, E-mail: [email protected], www.send.cz. Fotografie na titulní stranû: Kuba Turek

32HORSK¯ VÒDCE MAR-TIN GLANTSCHNIG28SARDINIE

LETEM SVùTEM

36JAK SE BRÁNIT LAVINÁM

PùT POLSK¯CHPLES20

TATRANSKÉ CHATY V POLSKU24

AKTUALITY

snow collection

sunhelmet.cz

www.sportkoncept.cz [email protected]

2007–2008

INZERCE

HOLANDSKÝ „LEDOBOREC“Wim Hof, zvaný ledový muž, je už ně-jakou dobu znám svými neuvěřitelný-mi kousky. Fyzikální zákony pro něj,zdá se, neplatí. Coby horolezec se po-kusil vystoupat na nejvyšší horu pla-nety Mount Everest pouze v trenýr-kách. Kapituloval až ve výšce téměřsedm a půl tisíc metrů nad mořem.Stoprocentním úspěchem byl koruno-ván jeho pokus o zaběhnutí půlmara-tónu za polárním kruhem při teplotěmínus 35 °C. To vše naboso a pouzev trenýrkách. Svým posledním kous-kem Hof vylepšil svůj starší světovýrekord – zasypán v kádi ledovou drtíaž po krk a za přísného dohledu léka-řů se udržel při životě celou hodinu advanáct minut. Ani poté se nezdál o

nic méně živý než předtím. Běžnémusmrtelníkovi stačí, aby se pod ním vzimě na rybníce prolomil led. Vnitřníorgány do deseti minut kolabují. Ta-jemství svého úspěchu vysvětluje Ho-lanďan tím, že pronikl do tajných tan-trických praktik, které mu umožňujínaprosto kontrolovat svoji tělesnouteplotu. Text: René Kujan

TURISTÉ PADALI Z CHOPKUPětatřicetiletý muž a jeho padesátile-tý kolega se zranili při pokusu o zdo-lání túry z Chopku na Ďumbier. Jedenturista uklouzl na zledovatělém po-vrchu; následoval zhruba čtyřistame-trový pád. Druhý z mužů se zranil přinásledném pokusu o pomoc. Záchra-náři se nejprve snažili využít vrtulník.Ten však kvůli silnému větru musel

vzdát pokusy o nalétnutí nad inkrimi-nované místo. Nakonec bylo potřebasáhnout k pozemní operaci. V silnýchporyvech větru a při sněžení se donáročné akce nakonec zapojilo čtr-náct záchranářů. Jednomu z turistůbyla ošetřena zlomenina krčku ste-henní kosti, druhý vyvázl s mnoha od-řeninami. Text: (kü)

SHAUN WHITE STÁLE NA ŠPIČCELetos se konal již dvanáctý ročník ce-losvětově známého závodu X-Games,

který je neoficiálníolympiádou ex-trémních sportů.Do kanadskéhoAspenu se vednech 24. - 27.

ledna sjela světová snowboardovášpička. Ani letos však nekraloval to-muto prestižnímu závodu nikdo jinýnež Shaun White jezdící ve stáji Oakley. Navzdory mladému věku jeShaun freestylovou legendou. Jehoskvělé výsledky hovoří za vše – bronz ve SlopeStyle a zlato v SuperPi-pe. Nikdo jiný v historii závodu nebylschopen vyhrát celkem dvanáct medailí. Text: Kryštof Šabacký. Foto: GSMA

JAKO MERESJEVČeský skialpinista se po zranění nohyve Vysokých Tatrách plazil pustinoupro pomoc jako legendární sovětskéletecké eso. Nemusel se však lopotitcelých osmnáct dnů jako jeho velkýpředobraz. Už po čtyřech hodináchtrápení ukončila skupina turistů, kte-ří jej nalezli nedaleko Popradskéhoplesa. Zkušený skialpinista, který sipřes léto přivydělává jako horský no-sič na Chatě pod Rysy, u sebe nemělani mobilní telefon. Záchranáři naChatě u Popradského plesa stabilizo-vali stav lyžaře a odvezli ho do ne-mocnice v Popradě. Text: (kü)

ČEŠI SI UŽÍVAJÍPrůměrný Čech v loňském roce utra-til za zahraniční dovolenou čtrnáct apůl tisíce korun. Cestovní kancelářesi mnou ruce – loni se jim podařiloprodat přes dva milióny zájezdů. Le-tos očekávají obchodníci další růstzhruba o pět procent. Poprvé by takprůměrná útrata za dovolenou v za-hraničí měla překročit magickou hra-nici patnácti tisíc korun. Naše životníúroveň roste, a tak mnoho turistů po-ptává stále kvalitnější služby a touží

TATRY: VICHŘICE OPĚT ŘÁDILASilná vichřice způsobila ve Vysokých Tatrách vyvrácení několika tisíc stromů. Zdaleka však nedosáhla síly ničivé-ho živlu z roku 2004. Vítr na Lomnickém štítu dosahoval podle informací Slovenského hydrometeorologického ús-tavu rychlosti v průměru 19 m/s, ale maximální nárazy větru, které zaznamenali, měly rychlost až 39,2 m/s (ví-ce než 141 km/h). Při odklízení následků zasahovali na komunikacích hasiči. Padající stromy zasáhly čtyři projíž-dějící automobily. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Zlámané stromy způsobily dočasné uzavření hraničního přechoduMakov do České republiky. Text a foto: René Kujan

navštívit stále exotičtější destinace.Roste i větší zájem o zájezdy „all in-clusive“, tedy lidově řečeno se všímvšudy. Loni stála Čechy dovolená zahranicemi celkem 60 miliard korun.Mezi populární cíle především star-ších turistů patří také Slovensko.Text: (kü)

SMRT POTÁPĚČE V ITALSKÉJESKYNIČeský speleopotápěč se utopil v jes-kyni Elefante Bianco v severní Itálii.Podle serveru Adrex se jednalo o zku-šeného potápěče z Kroměříže, kterýse společně se dvěma kolegy vydal dojeskyně. Na této lokalitě se nepotápě-li poprvé. V průběhu ponoru prý došlou postiženého ke komplikacím a roz-hodl se pro sólo návrat na hladinu,kam ale nedorazil. Tělo bylo nalezenopo dvou dnech 15. ledna. Text: (red)

SMUTEČNÍ CYKLOJÍZDA Přede dvěma lety tragicky zahynulpropagátor městské cyklistiky JanBouchal. V Praze při jízdě na kole z

práce domů nedal přednost projíždějí-címu autu a to jej srazilo. Sedmnác-tého ledna odstartovala další smuteč-ní cyklojízda k uctění jeho památky.Ačkoliv křižovatka Nábřeží kapitána

Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů, kdek nehodě Jana Bouchala došlo, patřímezi nejnebezpečnější, dodnes neníadekvátně upravena. Za dva roky odnehody Jana Bouchala se nábřežníkřižovatce změnil režim semaforů azačala příprava bezpečnostního audi-tu. Při přecházení ale musí chodecdodnes třikrát čekat na zelenou, pro-tože auta přijíždějí z různých směrů asemafory nejsou dobře seřízené. Pře-konat třicet čtyři metry širokou silni-ci na nábřeží může trvat i několik mi-nut. Text: Martin Komárek. Foto: (kt)

ŠVÝCAŘI LYŽUJÍ V HELMÁCH

Přilby na snow-board a lyže

nosí ve Švýcar-sku 52 % lidí. Po-dle svého průzku-mu v sezóně2006/2007 přímo

na sjezdových tratích to oznámilatamní společnost Beratungstelle fürUnfallverhütung (Poradenské středis-ko úrazové prevence). Zajímavé je vě-kové rozvrstvení uživatelů helem. Spo-lečnost BfU sleduje používání helemna sjezdových tratích od sezóny2002/2003, kdy napočítala jen 16 %jejich uživatelů. V následujících letechse tento poměr rychle zvedal na 30 %,poté 42 % a zatím naposledy v minulésezóně na zmíněných 52 %. Text: (red)

SLOVENSKÝ PROPAD NA LEDUPrvní díl Světového poháru v ledovémlezení dopadl pro české i slovenskébarvy katastrofálně. V italském ValDaone se nikdo z reprezentantů ne-

dostal do finále. Silva Rajfová dolezlana dvanáctém místě a Lucka Hrozováskončila čtrnáctá. Mezi muži skončiliv kvalifikaci Juraj Švingál, Gabo Čmá-rik i Jiří Pelikán. Druhý závod poháruv rumunském Bustreni dopadl pročeské barvy o něco lépe. Jita Mázlováskončila ve finále osmá, Lucka Hrozo-vá sice zaklepala na jeho brány, aledobyla nepostupové deváté místo.Stanislav Hovanec ukončil závody vsemifinále na osmnáctém místě. Slo-váci propadli a nedostali se ani z kva-lifikace. "V Rumunsku se lezl stejnějako v Itálii pouze drytooling. Ani jed-nou se nemuselo seknout do ledu,"hodnotí Libor Hroza z pražského le-zeckého centra Mammut. "Cesty bylyvelice převislé a silové." Text: (kt)

REJDAŘI A BETONÁŘI PRO JEZ NA LABI

Po dolním Labi se loni dalo plout 180dní v roce. Provozovatelé lodní dopra-vy se ale domnívají, že podle meziná-rodní úmluvy mají právo na celoročnísplavnost. Po ministerstvu dopravychtějí dvě a půl miliardy korun. Prýjako kompenzaci za špatnou splav-nost Labe. Ve skutečnosti jde o něcojiného. Rejdaři chtějí stavbu novéhovelkého jezu v Dolním Žlebu. Onen jezbyl původně plánovaný jako dva jezynad sebou a každý měl mít rozměrymalé přehrady. Proti oběma hlasitě

protestovali ekologičtí aktivisté i od-borníci a také zelené orgány státnísprávy, protože dolní Labe je součástíevropsky chráněné sítě Natura 2000a patří do Národního parku ČeskéŠvýcarsko. Zároveň je to jeden z málaneregulovaných veletoků v Evropě.

Text: (kt), foto: (has)

INZERCE

NA TRAKTŮRKU SE NESPĚCHÁNeobvyklou cestu celým Švédskemzakončil Kjell Fundin. Zdolal 1700km. Jeho trasa vedla ze severní Ha-parandy na jih do Ystadu. Jako do-

pravní prostředek si zvolil zahradnítraktor Viking T6. Rychlostí zhruba10 km/h se devětapadesátiletýKjell na svém traktoru pohyboval poasfaltových silnicích, štěrkovýchcestách i širokými švédskými pláně-mi. "V mnoha částech země mi lidéstojící u krajnic fandili a povzbuzo-vali. Několik losů nevěřícně kroutilohlavami, když jsem projížděl okolo.Byl to velmi intenzivní a speciálnízážitek ve všech směrech,"vzpomí-ná Kjell. Dokonce ani sněžná bouřenemohla putování zastavit, jeho za-hradní traktor zdolal všechny ná-strahy. Románový hrdina Julesa Verna WillyFog absolvoval cestu kolem světaza 80 dní. Kjellu Fundinovi na puto-vání Švédskem stačilo jen 46 dní.Text: Kryštof Šabacký. Foto: GSMA

10 HORYDOLY

PRÁVĚ TEĎ

byvatelé údolí Hunza v pákistánském Kara-koramu jsou vyhlášení horští vůdci a nosiči.Víme proč. Za své výkony vděčí nejspíš me-

ruňkové dietě. Meruňkám se totiž ve zdejších údolíchdaří a jsou hlavní součástí stravy. Nejde jen o meruň-kový džem a meruňkovici (pálenou samozřejmě tajně).Jídlo můžete začít meruňkovou polévkou, pokračovatplackami vařenými s rozmačkanými jádry meruněk ajako zákusek si dát třeba "čokoládu" vyráběnou rov-něž z jader meruněk. Vše se logicky dělá na meruňko-vém oleji. Sám jsem takové menu vyzkoušel. Jak todopadlo? Následující den jsem menší trek k Ultar-ským loukám šel jen polovinu obvyklého času. Na lou-kách jsem pak tvrdě usnul a probudilo mě burácení pa-dajících ledovcových sérakův dáli. Střevní běhavka při-šla až za dva dny.. ■

OText a foto: David Gladiš

MERU≈KOVÁ DIETA TAJN¯ RECEPT HORALÒ KARAKORAMU

David Gladiš je vydavatelem cestovatelského serveru HedvabnaStezka.cz a zřizovatelem Expedičního fondu. Fond podporuje cestovatelské, horolezecké, vodácké a další expedice a humanitární či výzkumné projekty.

Hlasujte a sledujte nominace na www.outdoorawards.cz.

OUTDOOR AWARDS 2008WWW.OUTDOORAWARDS.CZ

Odborná a čtenářská anketa Outdoor Awards 2008 o nejlepší výrobek a značku v oblasti rekreačních a spor-tovníchaktivit v přírodě. V anketě pořádané časopisem a internetovým portálem Horydoly hlasují odborní porotci o ne-jlepších výrobcích určených pro jednotlivé outdoorové aktivity, čtenáři pak mohou hlasovat o nejoblíbenější outdoorové značce. Letošní ročník ankety byl vyhlášen 14. února na mezinárodním veletrhu vybavení pro zimní a outdoorové sporty S1 a potrvá do 6. května, kdy budou vyhlášeny výsledky.

➧ nejoblíbenější outdoorová značka➧ nejlepší outdoorový výrobek roku➧ cyklistika➧ horolezectví + vysokohorská turistika

➧ lyžování + aktivity na sněhu➧ turistika a cestování➧ vodní turistika + divoká voda➧ rodinné outdoorové aktivity

VYHLÁŠENÉ KATEGORIE:

REGION

estli chcete zaÏít horolezec-tví alpsk˘ch rozmûrÛ ve Vy-sok˘ch Tatrách, zajeìte nachatu U Zeleného plesa. Bu-dete si moci vybrat dlouhé

extrémní v˘stupy ve skále, klasickéhfiebenovky, snûhové Ïlaby a roz-manité skialpinistické túry. Brnãal-ka, jak se familiárnû fiíká chatû U

Zeleného plesa (1545 m n.m.), stojíve fantastickém koutû hor. Z okenjídelny se díváme na ãerné skálynejvy‰‰í tatranské stûny KeÏmar-ského ‰títu, z ubytovacích pokojÛ jev˘hled na ledové srázy Svi‰Èovky aod dvefií vidíme svûtl˘ vápencov˘hfieben Beliansk˘ch Tater. Nabízímenûkolik nejkrásnûj‰ích túr.

12 HORYDOLY

Text a foto: Kuba Turek

12 Chata U Zeleného plesa18 Dubkeho lávka na Stredohrot20 Dolina Pěti polských ples22 Motykův komín na Černý štít24 Horské chaty v Polsku26 Panorama ze Slavkovského štítu

TÉMA:Vysoké Tatry

J

HORYDOLY 13

FANTASTICKÁ BRNČÁLKADlouhé Měděné lávkyPrvní, nejlep‰í, nejkrásnûj‰í v˘stup – tojsou Mûdûné lávky na Lomnick˘ ‰tít. âe-ká vás více neÏ kilometr pfiev˘‰ení v se-verní stûnû s obtíÏností lezení II. V̆ stup jenavíc exponovan˘ a nabízí neskuteãné po-hledy na pfiírodní kulisy. "Zajímav˘ v˘-stup v nesrovnatelné skalní scenérii," tvrdío Mûdûn˘ch lávkách KroutilÛv prÛvodce.

Beru lyÏe a vyráÏím na Lomniãák. Stopupfies Mûdûnou dolinu do snûhového kotlena zaãátku lávek ‰lapou spolu se mnoutfii kamarádi. Poté se louãíme, kamarádijsou doleva na U‰atou vûÏ, já mífiím do-prava na Horní lávku. "Dolní lávkuznám, tak zkusím Horní," furiantsky fií-kám sám sobû. Na lyÏafiské boty pfiipí-nám maãky a traverzuji po lávce. Není to

Ïádná rampa, ale pouze skalní pás, kter˘se nakonec zuÏuje na li‰tu pod pfievisem."Tady je to trojkové místo," dochází mi,kdyÏ nemohu dopfiedu ani dozadu, naho-ru ani dolÛ. Stojím na pfiedních hrotechmaãek, drÏím se omrzl˘ch chytÛ a lyÏepfiipoutané na batohu se zaklínily do pfie-visu. Deset metrÛ mû stojí pÛl hodinystrachu. Z U‰atého sedla na mû mávají

REGION

pfiátelé a sledují, co se mnou bude. Spad-nu nebo ne? "Pfiechod tohoto místa jetûÏk˘, lámav˘ a exponovan˘," ãtu si vprÛvodci je‰tû teì s nepfiíjemn˘m poci-tem okolo Ïaludku.Dál uÏ to jde rychle. Brodím se snûhemna vrchol Lomnického ‰títu (2632), vbufetu si dávám limonádu s tatrankou aslaÀuji do Poslední ‰trbiny. Po cestû ne-chávám nûkolik smyãek. Nechci risko-vat uklouznutí pfii slézání, protoÏe jsemtu sám.Z Poslední ‰trbiny vede sice prudk˘, aledostateãnû vysnûÏen˘ Ïlab. AÏ ke skalní-mu prahu lze jet na lyÏích pfieskakova-n˘mi oblouky, potom opatrnû se‰lapatdeset metrÛ po ledu a skále a závûreãnédva metry zpola seskoãit a zpola se‰oup-nout. Sjezd aÏ na chatu je sice pûkn˘, alebolí z nûho nohy a po proÏitém dni ho uÏmoc nevnímám. ■

14 HORYDOLY

V Levém Ypsilonu je vÏdy zima,vede severní stûnou

JahÀací ‰tít, Kozí ‰tít,Pfiední a Zadní Jatka...kdo se tady má vyznat?

REGION

16 HORYDOLY

Dlouhá zasnûÏená rampa zvanáNûmeck˘ Ïebfiík pokraãuje dopravaMûdûn˘mi lávkami aÏ na Lomnick˘ ‰tít

Dlouhé Měděné lávkyPřejdeme zamrzlou hladinu jezera a vy-stoupáme skrze úzké a hluboké hrdlona sněhová pole Velké Zmrzlé doliny.Odbočíme doleva do Měděné doliny a vúbočí Lomnického štítu uvidíme dvědlouhé souběžné zasněžené rampy. Za-čínají vlevo ve sněhovém kotli a táhnouse několik set metrů doprava. Jdemepo spodní z nich až na nejvyšší místopřipomínající sedélko. Pokud mámejistý krok, můžeme až sem dojít bezjištění jen s mačkami a cepínem. Tadyse navážeme na lano a přelezeme ko-mínkem na horní lávku. Po ní jdemepár desítek metrů doprava k rokli, kte-rá se na závěr zužuje v komín. Pomůženám řetěz ve spáře, která odbočujedoprava do štítové plotnovité stěnyLomnického štítu, jež nás dovede navrchol vpravo od hvězdárny. Obvyklýčas zimního výstupu je 5 hodin.

Hřeben Žerucho-vých veží Dlouhá hřebenovka není příliš ex-

ponovaná ani nevede v obtížném te-rénu. Nabízí však mohutné výhledydo okolních dolin a na BelianskéTatry. Z Nižné Žeruchové kotlinkyvylezeme lehkým žlabem na Žeru-chovou priehybu. Pokračujeme ši-rokým travnatým hřebenem. Oblé-záme zprava dva strmé výšvihy azávěrečný hřebínek, až se dostane-me na Východní Žeruchovou vežu.Prudce sestoupíme nebo slanímeostrou hranou do Předního Žeru-chového sedla. Pár metrů podvrcholem Východní Žeruchové vežeční ostrý skalní zobák, na který lzezavěsit slaňovací smyčku. Po Širo-kém hřebeni pokračujeme na Zá-padní Žeruchovou vežu, krátce se-stoupíme do Zadního Žeruchovéhosedla a za chvíli jsme na Kozím ští-tě (2116). Výstup trvá podle sněho-vých podmínek přibližně 3 hodiny,pokud se příliš nejistíme. Na túruje vhodné vzít sněžnice kvůli přís-tupu hlubokým sněhem.

Populární Jahňací štít Nejoblíbenější horolezecká túra naJahňací štít je v současné době zaká-zaná podle návštěvního řádu Tatran-ského národního parku. Přesto sečasto chodí v zimě a především v lé-tě. Za dobrých podmínek ji zvládnouzkušení turisté, ale nelze ji podceňo-vat. Poslední mrtvý na jejím kontěbyl v roce 2004 učitel, který se zřítilpo jarním sněhu z nejtěžšího místavýstupu. Z Kopského sedla jdeme a částečnělezeme travnatým hřebenem přesJahňací hrb až do míst, kde se zdví-há vrcholová kopule. Tam odbočímedoprava po výrazné lávce do severnístěny. Stěnou mezi kameny vylezemetěsně vlevo od vrcholu. Pokud pokra-čujeme stále po hřebeni, je lezení oněco obtížnější. Doba výstupu je 2 hodiny. Počítejmeovšem nejméně další dvě hodiny napřístup do Kopského sedla. Vyplatí

se jít na lyžích. Sestup vede lehkýmlezením po trase letní turistickéznačky do Červené dolinky a potékrásným lyžařským sjezdem.

Levý Ypsilon"Takýchto cest máme už dnes viac akodost a čo je najhoršie, dostávajú sanám do horolezeckých sprievodcov.Pretože nechcem nikoho urazit, uvedi-em napríklad cestu, ktorej som sa zú-častnil pri jej prvolezení. Ide o výstupMalým Kežmarským štítom S-stenouod Stanislavského "Y" naľavo hore dokotla na Nemecký rebrík," píše seznačným pohrdáním v časopise Horo-lezec č. 6/1956 Karol Bocek. "Tátocesta je nelogická. Nemá praktickéhovýznamu." Známý prvovýstupce KarolBocek se v případě svého Ypsilonu mý-lil. Dnes je to oblíbená cesta pětkovéobtížnosti vhodná především na zimnípřelezy. Vede v severní stěně MaléhoKežmarského štítu a horolezce lze po-zorovat z její terasy. ■

LEKI

phot

o: S

NOW

ride/

Víte

k Lu

dvik

[email protected] www.sportkoncept.cz

– lifestyle

s jistotou

rider: robin kaleta

place: les Diableres

INZ

ER

CE

Hfieben z Kozího na JahÀací‰tít lze zvládnout s lyÏemi

na zádech

HOROLEZECTVÍ

nes se Dubkeho cesty po-vaÏují za lehké a jsou ob-líbené pfiedev‰ím na zim-ní lezení. Chceme vás na-lákat na Dubkeho lávku

masívem Stredohrotu. Proã na ni vy-razit? ProtoÏe je to krajinovû krásnátúra. Pod tímto oznaãením se v tatran-sk˘ch prÛvodcích ãasto skr˘vá hnus-ná, vlhká, rozbitá, lámavá, orientaãnûnároãná a nebezpeãná cesta nízké ob-tíÏnosti. Ani Dubke v létû neopl˘váhorolezeck˘mi vnadami. Proto sepouÏívá pfiedev‰ím pro sestup ze Stre-dohrotu.V zimû je to ov‰em jiné. Dubkeholávka je kombinovaná trasa na ãistémsnûhu i ve skalnatém terénu. Nejvût‰íatrakcí je ostr˘ skalní hfiebínek, kter˘spadá na obû strany prudce do dolinya horolezec po nûm balancuje jako naostfií noÏe.Ve skále se dá obstojnû jistit vklínûncia smyãkami, sníh není pfiíli‰ strm˘ amaãky v nûm obvykle dobfie drÏí.Pfii lezení máme jako na dlani dolinuPûti spi‰sk˘ch ples s Téryho chatouuprostfied. Z vrcholku potom vidíme ido Velké Studené doliny ke Zbojnickéchatû. Nemluvû o v˘hledu na velikányGerlach, Lomnick˘ ‰tít, Rysy, Vyso-kou a mnohé dal‰í.

Ne nadarmo byl Prostredn˘ ‰tít neboliStredohrot pojmenován. LeÏí upro-stfied kruhového rozhledu po velkéãásti Vysok˘ch Tater. Jenom pro zají-mavost: Stredohrot, sedlo Za Pro-stredn˘m i Îlutá vûÏ jiÏ byly sjety nalyÏích.

PRVOVÝSTUPHlavní ãást cesty vylezli Ernest Dubkea Johann Franz st. (vÛdce) 11. ãervna1905. Dal‰í kousky mají na svûdomí"známé firmy" Birkenmajer, Téry aStill v prvním desetiletí 20. století. Jo-han Franz st. zemfiel v 76 letech navrcholku Stredohrotu.

18 HORYDOLY

Text: Kuba Turek. Foto: Radek Nejedlo a Kuba Turek

D

Hornouhersk˘ Nûmec Ernest Dubke a je-ho slovensk˘ vÛdce Johann Franz star‰íbyli na zaãátku dvacátého století veVysok˘ch Tatrách peãení vafiení. FranzzÛstal se sv˘mi dvaaãtyfiiceti v˘stupy na panenské vrcholy nepfiekonan˘m pr-vov˘stupcem a Dubke po sobû nechalspoustu pûkn˘ch horolezeck˘ch smûrÛ.

DUBKEHO LÁVKA

Lehká skalní stûna vyÏaduje v zimû hodnû opatrnosti

HORYDOLY 19

OBTÍŽNOSTSkalní úseky mají obtíÏnost 2, traverzsamotnou Dubkeho lávkou je o stupeÀlehãí. Ve snûhu se tam v‰ak jistí jeniluzornû a pfii tom hrozí nebezpeãí la-vin. âas: 3 hodiny z dolinky Pod Sedi-elkom.

SESTUP Sestupujeme v˘stupovou trasou. Ze‰trbiny Za Îlutou stûnou lze slanit (vlevé stûnû ve smûru sestupu je nûkolik

star˘ch skob a smyãek). SlaÀuje se ta-ké z vrcholÛ Îluté vûÏe a Stredohrotuna lávku.

VÝSTUPNa lyÏích nebo snûÏnicích jdeme z Té-ryho chaty (2015 m n.m.) do dolinkyPod Sedielkom. Po levé ruce mámekolmou Îlutou stûnu (2169) a za ní úz-kou ‰trbinu Za Îlutou stûnou (cca2100). Do ní vede skalnat˘ Ïlábek.Ze ‰trbiny pokraãujeme doprava po

skalnatém témûfi vodorovném hfiebínkuaÏ na velkou snûhovou terasu protínají-cí celou stûnu Stredohrotu. Po ní stou-páme traverzem stále doprava aÏ nasedlo Za Prostredn˘m. Z nûho vylezeme krátkou skalní stûnouna Îlutou vûÏ (2384). Pokud chcemevylézt na Stredohrot (2440), opustímesnûhovou lávku v její polovinû a leze-me vzhÛru soustavou snûhovo-skalníchkoutÛ aÏ na vrchol..

■

DOPORUČENÉVYBAVENÍ:

batoh 40 l, nepromokavéa teplé oblečení, pevné

kožené nebo plastové po-horky, bivakovací pytel,

turistický cepín a mačky,helma, dvojité lano

50 m, sedací a hrudníúvazek, slaňovací a jistícíbrzda, 4 karabiny, 3 ex-

presky, vklíněnce,smyčky, 2 skalní a 1

ledovcová skoba, čelovka,lékárna, mobil.

1 - Téryho chata stojí v úÏasnéscenérii.

2 - Úvodní skalní hfiebínek dá v zimû horolezcÛm zabrat.

Dubkeho lávka kfiiÏuje zleva do-prava celou stûnu Stredohrotu.

1 2

PĚŠÍ TURISTIKA

20 HORYDOLY

imní a jarní pû‰í turistika veVysok˘ch Tatrách je na Slo-vensku zakázaná. Poláci tytozákazy pfied pár lety zru‰ili.Nechávají na samotn˘ch tu-

ristech, aby posoudili riziko spojené s la-vinami a mraziv˘m poãasím.Proto mÛÏete vyrazit do nejhezãí dolinyv polsk˘ch Tatrách. Pokud je sníh hodnûzmrzl˘ nebo se na cestû vyskytuje led, jevhodné mít s sebou stoupací Ïeleza(maãky nebo aspoÀ nesmeky) a turistic-ké hÛlky.V Dolinû Roztoki je hned nûkolik vel-k˘ch lavinov˘ch drah. Laviny hrozí i v

lese. Sledujte tedy pfied plánovanou túrouaktuální informace o schÛdnosti chodní-kÛ a lavinové situaci, nebo se informujteo podmínkách pfiímo u horské sluÏbyTOPR.Palenica Bia∏czaƒska je známe v˘chozímísto na nûkolik túr v polsk˘ch Tatráchvãetnû v˘stupu do doliny Pićiu StawówPolskich, neboli Pûti polsk˘ch rybníkÛ.Dostanete se sem vozem, autobusem, pfií-padnû pû‰ky ze Slovenska. Od hraniãní-ho pfiechodu Lysá Poºana je to jen pár mi-nut pû‰ky. Po zaplacení vstupu do národ-ního parku pokraãujete po sv˘ch nebo vevoze taÏeném zdatn˘mi valachy po asfal-

tové cestû, která neustále stoupá a vedeaÏ na Morskie Oko. PfiibliÏnû za dvacetminut se dostanete k místu s pûkn˘m v˘-hledem na slovenskou Bielovodskou do-linu. Po pÛlhodinû dojdeme k mostu, podnímÏ po pravé stranû boufií vodopádyzvané Wodogrzmoty Mickiewicza. Zdeje tfieba se rozhodnout zda pokraãovat dá-le na základû aktuální lavinové situace.Pokud se rozhodnete vydat do lÛna hor,hned za mostem odboãíte doprava do le-sa prudce vzhÛru na zelenou znaãku a le-sem stoupáte dále Dolinou Roztoki. Ces-tu zpfiíjemÀuje potok Roztoka, del‰í dobuÏádné v˘hledy nejsou. Stále stoupáte, po-

Z

Mofiské oko je populárníturistick˘ cíl

Za vstup do národníhoparku se v Polsku platí

Se snûhem v Tatráchnutno poãítat cel˘ rok

Na terase chaty u Pûti polsk˘ch ples

HORYDOLY 21

stupnû aÏ nad horní hranici lesa a koneã-nû se otevírají první v˘hledy, ale jsmeje‰tû uzavfieni v údolí.Na rozcestí s ãernou znaãkou pokraãuje-te dále po zelené a postupnû se vám uka-zuje práh Doliny Pićiu Stawów Pol-skich a vodopád Siklawa. Ostfie stoupáteserpentinami nad vodopád ve strmémsvahu. V pfiípadû lavinového nebezpeãítady zvy‰te ostraÏitost! Zde se otevírápohled na Dolinu Pićiu Stawów Pol-skich, kter˘ se postupnû zlep‰uje pohodl-nou cestou k Wielkemu Stawu Polskie-mu. Pfies pleso vidíte aÏ k hraniãnímuhfiebenu se Slovenskem, napravo ãní

Hladk˘ ‰tít, nalevo se zvedá masiv Hru-bého ‰títu.Na rozcestí se musíte rozhodnout. MÛÏe-me pokraãovat po modré znaãce a túru siprodlouÏíme procházkou po dolinû, kteráje úchvatn˘m amfiteátrem vysokohor-ského terénu. Staãí vyjít kousek nad ple-so a otevfie se krásn˘ pohled na hfiebenMiedziane a Opalony Wierch. Zase dá-vejte pozor na laviny, protoÏe svahy jsouv létû travnaté a tedy v zimû nebezpeãné.Cestu si mÛÏete zkrátit po modré znaãcedoleva kolem Przedniho Stawu Polskie-ho aÏ k nádherné chatû Schronisko wDolinie Pićiu Stawów Polskich. ■

KUDY A JAK DLOUHO PŮJDEMEPalenica Białczańska (parkoviště, bus - 984 m n.m.) -Wodogrzmoty Mickiewicza (1100 m - 0:50 h) - rozces-tí s černou značkou (1435 m - 1:30 h) - Wielki StawPolski (1660 m - 0:45 h) - Schronisko w Dolinie Pię-ciu Stawów Polskich (1672 m - 0:10 h) a zpět stejnoucestou (2:30 h). Celkem 5:45 h. Udávané časy jsoupro letní turistiku, v zimě se mohou i několikrát prod-loužit podle množství a kvality sněhu!

PĚT POLSKÝCH RYBNÍKŮ

PĚT POLSKÝCH RYBNÍKŮ

Dolina Pûti polsk˘ch ples patfií k nejkrásnûj‰ím v Tatrách

Text a foto: Aleš JuchelkaText a foto: Aleš Juchelka

HOROLEZECTVÍ

22 HORYDOLY

Kroutilovû horolezeckém prÛ-vodci po Vysok˘ch Tatráchjsme si pfieãetli nenápadnoupoznámku: "V̆ stup jedním

z nejkrásnûj‰ích tatransk˘ch komínÛ."V‰ichni tfii, ale s jin˘mi spolulezci jsmejiÏ stáli na úpatí âerného ‰títu, ale kvÛli‰patn˘m podmínkám jsme komín dosudnevylezli. Teì tedy odkládáme lyÏe, pfievlékámese do lezeckého a vûfiíme v úspûch.Pfii‰li jsme sem ve sloÏení Hoé (v˘bor-n˘ skalní lezec), LukasB (uÏiteãn˘teoretik a technik v˘pravy) a moje ma-liãkost (specialista na trávu, hlubok˘sníh a jiné nechutnosti). Chystáme sena zimní vylezení Motykova komínu.Cestu pûtkové obtíÏnosti vylezlo druÏ-stvo pod Motykov˘m vedením v létûroku 1936. První zimní prÛstup se ode-hrál v roce 1952 zeshora dolÛ. Teprvev roce 1956 dostává komín první zim-ní v˘stup.

PRVNÍ PŘEVIS SNĚHEMKus první délky prohrabávám snûhovoubfieãku, ale podél prvního skalního pfie-visu nakonec tuneluje Hoé. I na druhémkonci lana je to ‰ichta. Balancovat napol‰táfiích snûhu a jemnû se opírat o na-váté pfievûje není nic pfiíjemného. Koutovou délku v poloÏeném komínûlezu zase já. Není moc tûÏká, tak mû nani moji spolulezci pou‰tûjí. Cestou pot-

kávám dvû ohnuté skoby. Samozfiejmûje cvakám, ale sedût, natoÏ pak padatbych do nich nechtûl. Stanovi‰tû budujisystémem nûkolika dlouh˘ch smyãekpod nízk˘m pfievisem.Tady zaãne legrace, usuzuji z toho, Ïeodtud slaÀovalo druÏstvo vedené Luka-semB, protoÏe to na nû bylomoc tûÏké. Na ‰tandu seproto ujímá velení a ukazujeHoému zaledovatûlé malin-katé chyty pod tlustou snû-hovou pefiinou nafoukanouna kolmou stûnu.

DRUHÝ PŘEVIS PO SKÁLEHoé neváhá, sundává ruka-vice a shazuje sníh ze stûny,kam cepíny dosáhnou. Pakzaãne omlacovat led, aÏ vy-ãistí skálu o rozmûrech nû-kolika ãtvereãních metrÛ.Obáváme se, po ãem pole-zeme my druholezci. Hoépustí cepíny, které se muhoupou na zápûstích, zaberea hol˘ma rukama se porvese skálou studenou hodnûpod nulou. Takhle vylezedvanáct pûtkov˘ch metrÛ smaãkami na nohou. Závûrtéto krátké, ale v˘Ïivné dél-ky tvofií Ïlab s hlubok˘m

pra‰anem, do kterého se Hoé ponofií aÏpo lokty. LukasB a já hledáme ‰piãkamina‰ich cepínÛ kaÏd˘ kousek ledu, kter˘nám prvolezec na stûnû nechal. NejtûÏ‰íúsek ov‰em lezeme v duchu ãistéhodrytoolingu - cepíny a maãky se opírajíjen o Ïulu.

JDEME NA VRCHOLDoráÏím poslednídesítky metrÛ veÏlabu. Hrabání snû-hem je vysilující,zvlá‰tû poté, co jsmezdolali tûÏk˘ úsek.Nahofie motáme la-na a jdeme pû‰ky navrchol âerného ‰tí-tu. Na závûr nás ãe-ká i trochu lezeníobtíÏnosti I-II. Mu-síme si to uÏít, jsmepfiece tradicionalis-té. Bez vrcholu bynebyla cesta vyleze-ná. Nazpátek se vra-címe slanûním, alejenom proto, Ïe má-me pod komínemodloÏené lyÏe. Jinakbychom ‰li jedno-du‰‰í trasou po nor-málce. ■

VVÝSTUP: Cesta vede výrazným komínem meziStolarczikovou lávkou stoupající doleva a ram-pou Normální cesty, která traverzuje doprava.První převis překonáme trhlinou v jeho levéčásti, poté se dostaneme do jeskyňky pod dru-hým převisem. Stěnou vlevo po levé straně nad převis a potézpět do komína. Lehčím terénem na východníhřeben a normální cestou na vrchol. V ziměbývá spodní převis zasněžený, stěnka vlevo oddruhého převisu ledovatá. Komín měří 130 me-trů, na vrchol Černého štítu je to dalších 200metrů.

PŘÍSTUP: Od chaty U Zeleného plesa (Brnčal-ky) přejdeme zamrzlé pleso, případně ho obej-deme zleva. Stoupáme zužujícím se žlabem sledopádem zvaným Flaška (lavinézní!) do VelkéZmrzlé doliny. Při nízké sněhové pokrývce mů-žeme Flašku obejít zprava po řetězech. Stře-dem doliny stoupáme pod jihovýchodní stěnuČerného štítu. Až uvidíme výrazný komín, dá-me se svahem přímo k němu. Na přístup v zi-mě doporučujeme lyže. Sestup: Normální cestou Východním hřebenem(I) nebo slaněním komína. V tom případě jenutno obětovat nejméně tři smyčky. 1. slanění– ústí komína, 2. slanění – nad druhým převi-sem, 3. slanění (skoba) – v polovině meziprvním a druhým převisem po pravé straně vesměru výstupu. Slanění je ohrožováno pádemkamení.

VYBAVENÍ NA ZIMNÍ PŘELEZ: Friendy,vklíněnce, smyčky, 2x50 m lano, mohou se ho-dit i skoby a ledovcové skoby. Dále je potřebakompletní výbava na zimní horolezectví včetnělékárničky, čelovky a mobilu.

NEJKRÁSNĚJŠÍ NEJKRÁSNĚJŠÍ KOMÍNKOMÍN

Text a foto: (kt)

Vysoce funkční oblečení bez kompromisů pro turisty, horolezce a lyžaře.

www.schoeffel.com www.sportkoncept.cz

Kvalita je naší vášní

Schronisko na Polanie Chochołowskiej (1146 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°14' 06'' SŠ, 19°47' 23'' VDPrvní značená stezka vznikla v letech1901-1902 na Wołowiec (Volovec), jinak doli-na zůstala dlouho turisty neobjevená. Prvníchata byla otevřena v roce 1933, ale během posledních dnů 2. světové války za velmi dra-matických okolností shořela. V padesátých le-tech (1953) postavil Spolek polských turistů novou budovu, jde o největší chatu v Polsku. Od roku 1955 je zásobována energií z první vodní elektrárny v celých Tatrách.Během své druhé pouti do Ojczyzny se v Doli-nie Chochołowskiej 23.6.1983 zastavil papež Jan Pavel II.➧ výchozí místo pro túry na Grześ (Lúčna), Wolowiec, Kończysty Wierch, StarorobociańskiWierch (Klin)➧ ubytování pro 121 osob, od 25 zlotých

Schronisko na Hali Ornak(1100 m n.m. )

GPS souřadnice (WGS 84): 49°13' 30'' SŠ, 19°51' 00'' VDChatu Ornak vybudovali namísto schroniska naHali Pyszniańskiej, které vypálili za 2. světo-vé války Němci. Dnešní chata stojí na Małe Polanie Ornaczańskiej v Dolině Kościeliskiej, prvně otevřeno bylo dne 8. srpna 1948. Dřevě-ná chata byla navržena v tzv. novozakopan-ském stylu Annou Gorskou. ➧ výchozí místo pro túry na Starorobociań-ski Wierch (Klin), Blyszcz (Blyšť), Ciemniak, Wawoz Krakow, do jeskyní (Jaskyně Mroźna, Raptawicka, Mylna a Smocza Jama) a naSmreczyński Staw➧ ubytování pro 82 osob, od 27 zlotých

Schronisko na Hali Kon-dratowej (1333 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°14' 55'' SŠ, 19°57' 07'' VDNejmenší horská turistická chata na polské straně Tater pojme jen 20 nocležníků. První bou-da tu stála ještě před rokem 1910, zničila ji však lavina. V roce 1913 byla opravena, v ro-

ce 1933 ji hospodáři přestavěli. Důležitou úpravu, kterou je nové křídlo, dělal spolek turis-tů (PTT) v roce 1950. V roce 1953 padla ka-menná lavina z Dlugiego Giewontu a třicetitu-nový kámen se dostal až do jídelny. Další bal-vany prolétly v její blízkosti a jsou rozesety v okolí chaty.➧ výchozí místo pro túru na Giewont, Kopu Kondrackou, Małołączniak a vycházky v DoliněBystrej a Kondratowe➧ ubytování pro 20 osob, od 28 zlotých

Schronisko na Kalatów-kach (1198 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°15' 35'' SŠ, 19°58' 02'' VDHorský hotel PTTK Kalatówki leží na turistic-ké značce vedoucí z Kuźnic na Giewont v doli-ně Bystrej. Vybudovali jej pro potřebu Mistrov-ství světa v klasickém lyžování (FIS) v ro-ce 1938 v rekordně krátké době 150 dní.➧ výchozí místo pro túru na Kasprowy Wierch, Giewont, Kopu Kondrackou a vycházky

v Dolině Bystrej a Kondratowe➧ ubytování pro 86 osob, od 36 zlotých

Schronisko Murowaniec na Hali Gąsienicowej(1500 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°14' 39'' SŠ, 20°00' 26'' VDPastýřskou boudu v dolině koupil v ro-ce 1891 Tatranský spolek, ale ta zájmu turistůnestačila. Novou horskou chatu začali sta-vět v roce 1921. Díky silným žulovým stěnám dostala přezdívku "Murowaniec". Po druhé světové válce se několikrát zmodernizovala, zejména po velkém prosincovém požáru v ro-ce 1963.➧ výchozí místo pro túry na Orla Perć, Svinicu,Kasprowy Wierch➧ ubytování pro 120 osob, od 29 zlotých➧ na Hali Gąsienicowej je také chata pol-ských horolezců (PZA) Betlejemka. Pokud je volné místo (20 lůžek), je zde možnost ubyto-vání za 20 zl.

24 HORYDOLY

PŘEHLED

Text: Aleš Juchelka a Libor Bolda (Tatry.cz). Foto: Aleš Juchelka, Martina Koucká, Libor Bolda (Tatry.cz)

âechÛm více, MoravanÛm ménû zÛstávají ukryty poklady polské strany Vysok˘chTater. Poláci mají opravdu co ukazovat. Navíc sem mohou turisté pfiicházet cel˘rok. Neplatí zde aÏ na tfii malé v˘jimky sezónní uzávûry turistick˘ch chodníkÛ jako na Slovensku. V zimû jsou atraktivní pfiedev‰ím krásné doliny.

TATRANSKÁ SCHRONISKA

Schronisko w Dolinie PićiuStawów Polskich

Velký výběr lodí a vodáckého materiáluVýkup v hotovosti

www.vodackybazar.cz

Brno, Bratislavská 31, tel./fax: 545 214 430Brno, značková prodejna Gumotex,

Dornych 25a, tel: 543 216 179Olomouc-Slavonín, Kyselovská 57, tel.: 585 418 733

Bratislava, Jasovská 12, tel.: +421 918 455 587

„KDO MAŽE, TEN JEDE”Pravidelné školení na téma:

PŘÍPRAVA, MAZÁNÍA ÚDRŽBA BĚŽEK

Každý lichý čtvrtek, informace na tel.: 545 214 430

Specializované prodejny

BĚH NALYŽÍCH

Kompletní sortimentvybavení do bílé stopy

oblečení, běžky, boty, vázání, vosky, hole, doplňky...

Novinka od Pyranha!EVEREST

Brzy budete mocivyzkoušet v pražskémPyranha test centru Dronte.www.pyranha.cz

Holandská

DRAŽBA LODÍLoď za cenu na kterou si počkáte!

INZ

ER

CE

Schronisko w Dolinie Roztoki (1031 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°14' 01'' SŠ, 20°05' 46'' VDChata byla postavena na Polaně Roztoka v roce1876 u staré cesty na Morskie Oko. V roce 1913Tatranský spolek chatu rozebral a budova byla pos-tavena na vhodnějším místě, nedaleko vodopádů. ➧ výchozí místo pro túry na Morskie Oko, Ry-sy, Dolinu Pięciu Stawów Polskich a vycházky na Rusinowu Polanu➧ ubytování pro 68 osob, od 28 zlotých

Schronisko nad Morskim Okiem (1405 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°12' 05'' SŠ, 20°04' 19'' VDPrvní chata byla u jezera postavena už v ro-ce 1836, v roce 1865 shořela. Dnes můžete býtubytovaní jak v nové (32 míst), tak v památkově chráněné staré budově (43 míst).➧ výchozí místo pro túry na Czarny Staw pod Ry-sami, Rysy, Mengusovské sedlo, Szpiglasowu

Przełęcz a Dolinu Pięciu Stawów Polskich➧ ubytování pro 77 osob, od 37 zlotých

Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów Polskich (1670 m n.m.)

GPS souřadnice (WGS 84): 49°12' 49'' SŠ, 20°03' 00'' VDJedna z prvních chat v této krásné dolině byla umístěna na severozápadním břehu Małeho Sta-wuv roce 1876. Malá kamenná chata nestačila, a proto se v okolí stavěly další. Po požárech za 2. světové války nezbyla žádná. V roce 1948 Spo-lek Polských Tater začal stavět novou chatu na severním břehu Przedniho Stawu. Nejvýše polože-ná chata v Polsku skvěle zapadá do okolního pro-středí, žulové stěny má 90 cm tlusté, střechu dřevěnou a uvnitř najdete vyřezávaný interiér.➧ výchozí místo pro túry na Orla Perć, Szpiglaso-wy Wierch, do Doliny Gasienicowe, na Morskie Oko a Rysy➧ ubytování pro 68 osob, od 25 zlotých

V POLSKU

Schronisko na Hali Kondratowej

V Polsku se platí zlot˘miPolské Tatry jsouideální pro turistiku

Zelená dolina, ãernéskály, bíl˘ sníh

Mohutn˘ a obl˘ Slavkovsk˘ ‰tít (2452 m n.m.) patfií k neprávem opomíjen˘m, turisticky dostupn˘m vrcholÛm ve Vysok˘ch Tatrách. Ve vût‰inû prÛvodcÛ je v˘stup popsán jako velice namáhav˘ a jednotvárn .̆ Namáhav˘ urãitû je, ale ne více, neÏ ostatní vrcholy srovnatelné v˘‰ky. Navíc je z vrcholu vynikající v˘hled. Posuìte sami.

SLAVKOVSKÝ ŠTÍT

Foto: Aleš juchelka

ardinie je druh˘ nejvût‰í os-trov ve Stfiedozemním mofiirozlohou jako Morava s patfií-cí k Itálii. Kvetoucí opuncie jí

dodávají krásu, prÛzraãné mofie ele-ganci, píseãné pláÏe pfiívûtivost. Pravi-delné letecké spojení i charterové letyusnadÀují rozhodování o pfií‰tí dovole-né. Nejen v letní sezonû. Nejvyhlá‰enûj‰í turistickou atrakcíSardinie je Neptunova jeskynû (Grottadi Neptuno). Pfiijedeme k ní po pobfie-

Ïí zálivu Asinara pfies malebné mûs-teãko Castelsardo. V nitru skalnatéhomysu Capo Caccia se nachází jeskynû.V knihách se traduje, Ïe je pfiístupnápouze z mofie, ale není to pravda. Dáse k ní sestoupit také z vrcholu mysu.Po 656 schodech je nutné pfiekonat takv˘‰ku 110 metrÛ.

CO VYTVOŘILA PŘÍRODAVût‰ina náv‰tûvníkÛ jeskynû tedy volícestu v˘letní lodí z mûsta Alghero.

Cesta poskytuje nádherné pohledy na útesy Capo Gallera a Punta Giglio. Na ostrÛvku Isola Foradada vidíme ve skále profil spisovatele Danta Alighieriho. Vystupujeme z lodi do jeskynû pomÛstku na pfiídi. Jeskynû je tvofienanûkolika sály. V jednom jsou varhanyze stalaktitÛ Sala dellórgano, v dal-‰ím pfiíroda vytvofiila kopuli Salladellćupola. Skalní dómy jsou propo-jeny mnoha chodbami a jezírky s

28 HORYDOLY

CESTOVÁNÍ

LETEM SVùTEM PO SARDINIIText a foto: Jaroslav Böhm

SMûsto Alghero

Capo Caccia s Neptunovou jeskyní

útvary ze stalaktitÛ a stalagmitÛ. V‰eje nasvíceno a ozvuãeno.

CO JE DÍLO LIDÍCestou od Neptunovy jeskynû do Ca-gliari, nejvût‰ího mûsta Sardinie, kdeÏije 210 000 z pÛldruhého milionuobyvatel Sardinie, se mÛÏeme sezná-mit s kulturou NuragÛ. Ti Ïili na Sar-dinii v dobû 1800 aÏ 500 let pfi.n.l vestavbách postaven˘ch z obrovsk˘chkamenÛ navr‰en˘ch do komol˘ch ku-

ÏelÛ. Uvnitfi byla jedna nebo vícemístností a spleÈ propojovacích chodeb. Nuragové zfiejmû pfii‰li z Afriky. Je-jich nuragy slouÏily jako obydlí, pan-ská sídla i obranné pevnosti. Byly sta-vûny bez jakéhokoliv pojidla, tedy nasucho, jejich v˘‰ka je i dvacet metrÛ,váha jednoho balvanu okolo sedmitun. NuragÛ se do dne‰ních dnÛ za-chovalo sedm tisíc.

■ [email protected]

… VYSTUP Z ŘADY!IN

ZE

RC

E

Divoká pfiíroda na ostrovû Antick˘ chrám v Tharros

altatal je hluboké údolí vKorutanech schované na jihza hlavním hfiebenem Alp.Z toho vypl˘vají samé v˘-hody pro ledoborce s cepí-

ny v rukou a maãkami na nohou. Neb˘vátu moc snûhu, pfies den je teplo, ale skályjsou vymraÏené, údolí je zalesnûné a stro-my zastiÀují ledopády. V údolí se najdouledopády dlouhé od dvaceti do pûti set me-trÛ, ‰ikmé cviãné ledy i kolmé rampouchy.Návrat vede slanûním od mohutn˘ch stro-mÛ podél ledu. Smí se tu lézt kaÏd˘ rok od1. ledna, protoÏe do té doby se pofiádají lo-vy na kamzíky a vysokou zvûfi. Nabízímenûkolik vybran˘ch bonbónkÛ pro horolez-ce v‰ech v˘koností:

STRANNERBACH WI 4+Kdo tu nelezl sedm aÏ deset délek (podlestavu ledu), jako by ani v Maltatalu ne-byl. Po ránu se na nástupu obvykle tlaãínûkolik druÏstev, ale tyhle v˘pravy serychle roztáhnou po celém mohutném za-mrzlém potoce a navzájem si pfiíli‰ nepfie-káÏejí. Strannerbach je sice urãen zaãá-teãníkÛm, protoÏe jednotlivé ‰ikmé kas-kády od sebe oddûlují chodecké úseky,ale jedná se o impozantní v˘stup. Sestu-puje se slanûním pfiímo dolÛ potokem. Nanûkolika stanovi‰tích jsou borháky, zby-tek se slaÀuje o zamrzlé kfioví.

RECHTER DREIFALTIGKEITS-FALL WI 3Ledopád zastrãen˘ v lese je dobrou volbouna nedûli. Dvû délky s vyrovnanou obtíÏ-ností dûlí luxusní stanovi‰tû na skalnímv˘ãnûlku. V̆ stup i slanûní jsou rychlé.

KLEINER MITTLERER MA-RALMFALL WI 4-Dvoudélkov˘ ‰irok˘ led vhodn˘ na krát-k˘ den.

ALUHOL WI 4·est lehãích i tûÏ‰ích délek zaãíná blízko

od hlavního parkovi‰tû. Ledopád si oblíbiliinstruktofii na horolezecké kurzy. Stanovi‰-tû si buduje kaÏdé druÏstvo na vlastních le-dovcov˘ch skobách a pfiípadnû v Abalako-v˘ch hodinách. Slanûní je moÏné lesem.

GAMSECK WI 4+ A WINTASUN WI 4+Dva podobné trojdélkové ledy vyrovnanéobtíÏnosti. Nad Gamseckem je moÏnépokraãovat dal‰í tfii lehãí délky.

GROSSER MITTLERERMARALMFALL WI 4+âtyfidélkov˘ led v horní ãásti údolí vynikáspí‰e krásou a rozmanitostí lezení, neÏ ob-tíÏností nebo sportovní hodnotou. Je dost

‰irok˘ na to, aby se do nûho bez problémÛve‰ly tfii lezecké dvojky souãasnû. Prvnídélka je poloÏená ledová bariéra, kde nej-lehãí varianta vede zprava a nejtûÏ‰í stfie-dem. Druhá délka je choìák snûhem. Tfietídélka pfiekonává snûhové boule a vlny. Nakonci ãtvrté délky na obfiím ledovém slou-pu je nejtûÏ‰í místo tfii metry pod vrcholemv kolmém ledu. Sestup vede nejprve lesempû‰ky doprava okolo ledopádu a poté sla-nûním pfii jeho pravé stranû podél stromÛ.

COLUMBUS WI 5Padesátimetrová ledová stûna spadá odsilnice do údolí potoka. SlouÏí tedy pfie-váÏnû jako cviãná oblast pro lezení s hor-ním ji‰tûním.

30 HORYDOLY

LEDOPÁDY

V Alpách právû zufiívrcholná ledová se-zona. Pojeìte si zaléztdo jedné z nejlep‰íchledopádov˘ch oblastív Rakousku - do Mal-tatalu. Od hranic vástam auto doveze zanûjaké ãtyfii hodiny.

Kuba Turek. Foto: Kuba Turek a Petr Daniš

M

Columbus slouÏí jakocviãná ledová stûna

HORYDOLY 31

SUPERMAX WI 5-Klasika pro pokroãilé dole v údolí poskytu-je dva rozdílné záÏitky. Relativnû lehké tfiinástupové délky vedou úzk˘m potokem vlese, poslední dvû tûÏké délky pfiekonávají‰irokou zalednûnou stûnu. Nástup do ní ve-de více ãi ménû vylednûn˘m sloupem za-mrzlé vody. Sestup vede nejprve slanûnímvpravo od ledopádu z pfievisl˘ch stromkÛ,poté se jde pû‰ky lesem a na závûr ãeká nû-kolik slanûní lesní strÏí. Poslední stanovi‰tûje na solidním borháku.

SUPERFEUCHT WI 4+Trochu zastrãen˘ led, kter˘ není ze sil-nice vidût. Led tu má vydrÏet dlouhodo jara. Ledopád dostal v prÛvodci ja-ko jedin˘ v údolí nejvy‰‰í poãet hvûz-diãek za krásu lezení.

KATHEDRALE WI 5Legendární led, kter˘ by nebyl zase aÏ tak tûÏk˘, protoÏe je vût‰inou polo-Ïen˘. O jeho nedobytnost se stará jedi-ná délka, která vede po rampouchu ve

volném prostoru spojují-cím dolní a horní ãástledu jako hrdlo pfies˘pa-cích hodin.

■

VRCHOL LEDOVÉ SEZÓNY



DOPRAVA: Po dálnici jedeme do Salzburgu, dále skrze Tauernské tunely (9,50eur/osobní auto) směrem na Villach. Z dálnice sjíždíme na Gmünd a dále do Malty.UBYTOVÁNÍ V PENZIONECH: Hubertus v údolí (www.gaestehaushuber-tus.at) a Wegschederhof na kopci (www.wegscheiderhof.com). Prosíme, nebivakujtepoblíž ledopádů, dělali byste tím ostudu.PRŮVODCE: www.maltatal-alpin.at

Gamseck a Wintasun

Poslední délka Maralmfallu

Delikátní lezení Superfeucht

32 HORYDOLY

ROZHOVOR

fiestoÏe má svoji práci nade v‰e rád, je na‰tvan˘ naãeské turisty. Rozhovor s horsk˘m vÛdcem Marti-nem Glantschnigem vznikl v pfiestávkách freeridové-ho lyÏování nad rodn˘m Heiligenblutem. Bylo tako‰klivû, Ïe jsme se museli absolutnû spolehnout na

jeho znalosti. Skrze mraky nebylo vidût na sníh pod lyÏemi, apfiesto nás bezpeãnû dovedl do údolí. Jaké lyžování je v Korutanech nejpopulárnější? Prvotní jsou samozfiejmû sjezdovky. Mohu doporuãit tfieba Möll-talsk˘ ledovec, Ankogel a samozfiejmû mÛj domácí Heiligenblut.LyÏuje se tu z v˘‰ek okolo tfií tisíc metrÛ. Kromû ‰irok˘ch upra-

PHORSK¯ VÒDCE MARTIN GLANTSCHNIGSE NARODIL A ÎIJE V RAKOUSKÉMMùSTEâKU HEILIGENBLUT. Z POSLEDNÍV¯SPY CIVILIZACE V HORÁCH VYRÁÎÍ SESV¯MI KLIENTY NEJâASTùJI NA GROSS-GLOCKNER A V LÉTù PENDLUJE MEZIMONT BLANKEM A MATTERHORNEM.

JSEM NAŠTVANÝ NA ČESKÉ TURISTY

JSEM NAŠTVANÝ NA ČESKÉ TURISTYText a foto: Kuba Turek

32-33 Rozhovor:Layout 1 2/21/08 11:04 PM Stránka 32

ven˘ch tratí se tu dá lyÏovat i v terénu. Na bûÏkách se u nás mocnejezdí, protoÏe dole v údolích nemíváme moc snûhu a na závo-dy se sníh vyrábí umûle. Národní park Vysoké Taury neomezuje pohyb v terénu? Ne. Proã by to jeho lidé dûlali? Naopak teì se v Heiligenblutubuduje freeride aréna. Nahoru vyjedete lanovkou a dolÛ se spus-títe pomûrnû bezpeãn˘m terénem mimo sjezdovky. Trasy jsouãásteãnû znaãené. Můžete nějakou trasu doporučit? Nejlep‰í je ze Scharecku (2604 m n.m.) podél sjezdovek na Fall-bichl (2200) a odtud rovnou dolÛ aÏ do Heiligenblutu (1301).

Projedete vysokohorskou scenérii, snûhov˘ kotel, lesyi louky. A pfiekonáte hodnû velké pfiev˘‰ení. Jezdí sem také čeští lyžaři? âe‰i k nám jezdí hlavnû v létû. V zimû se vydávají nalyÏích do terénu. Pfiipadají mi nûkdy blázniví. Vyzná-vají totiÏ heslo "No risk – no fun!" To pfiece pfii své práci musíte potvrdit. Je pravda, Ïe bez jistého nebezpeãí nezískáte na horáchÏádné záÏitky. Jsou ov‰em hranice, které nelze pfiekra-ãovat. KdyÏ neznáte cestu, najmete si horského vÛdce.KdyÏ nemáte lavinov˘ vyhledávaã, vypÛjãíte si ho. Ji-nak si koledujete o prÛ‰vih a zadûláváte na problémy ihorské sluÏbû. Znáte nějaký konkrétní případ? No jéje! Tûch by bylo. Tfieba vloni na jafie pfiijeli tfii ãe‰tíhorolezci do Heiligenblutu v dobû, kdy byla kvÛli snûhuje‰tû zavfiená Glocknerská silnice. Tábofiili na parkovi‰ti,kde je nav‰tívili místní ãetníci a ptali se, kam mají namí-

fieno. ¤ekli, Ïe polezou Pallaviciniho Ïlab na Grossglockner. âet-níci je varovali pfied ‰patn˘mi podmínkami. Nedbali toho, do‰lipod Pallaviciniho a pokusili se ho vylézt. V polovinû na nû spad-la lavina a nemohli dál. Zavolali tedy horskou sluÏbu a já jsempro nû musel dolézt. Bylo to pro mne velmi nebezpeãné. Velminebezpeãné! Neříkejte, že Češi jsou horší turisté a horolezci než ostatní národy? KaÏd˘ rok zahynou na Grossglockneru a v jeho bezprostfiednímokolí dva aÏ tfii lidé. AÏ na v˘jimky jsou to v posledních letechâe‰i. Málokdy pfiijde o Ïivot Raku‰an. Îádné mrtvé neevidujemez Polska, Nûmecka, Maìarska ani Itálie. Čím to je? Je nutné fiíci, Ïe klasické Hofmannovû cestû od ledovce Pasterzena vrchol se mezi vÛdci fiíká âeská cesta, kolik va‰ich lidí po níchodí. Je potom jasné, Ïe se musí nûco stát.

V čem dělají Češi největší chyby? Nejsou zku‰ení a dostateãnû rychlí. ZároveÀ si to neuvûdomují,

nebo pfiíli‰ riskují. Nikdy si nenajmou vÛdce ani nûkoho zku‰e-nûj‰ího, ãasto spí ve stanech mimo chaty a nikdo neví, kde se po-hybují. V jakých místech mají především potíže?Já mám ‰patné zku‰enosti pfiedev‰ím ze Stüdlgratu. KaÏd˘ rokho s klienty absolvuji pfiibliÏnû ãtyfiicetkrát. Vloni jsem z tohotohfiebene dostával tfii ãeská lanová druÏstva. Horsk˘ vÛdce, kter˘se nachází v okolí záchranné akce, totiÏ musí pomáhat horskésluÏbû. Bere mi to hodnû ãasu i nervÛ.Příčiny? Nestihli to. Do‰ly jim síly. Zhor‰ilo se poãasí. ■

HORYDOLY 33

Co píší čtenáři nawww.horydoly.czPETR: Je nepochybné, že češi mnohdy riskují vícnež je zdrávo. Ať už jde o "dobytí" kopce za kaž-dou cenu, v každém počasí, nebo o mnohdy hu-morné vybavení (maskáče a kanady na Glocknerua podobně). Na druhé straně chování některýchhorských vůdců je taky mnohdy, mírně řečenozvláštní. Nekompromisní "předjíždění" v expono-vaných místech a podobně.BOREK: Skrátka ste väčší romantici a väčší doby-vatelia ako my, Slováci. Ste oveľa viac ochotníriskovať a hlavne ak už ste niekde prišli, tak bezohľadu na počasie – ideme! Tak dobre, choďte,riskujte, ale nedivte sa, že niektorí ludia sú z vásmierne povedané konsternovaní. Avšak, jedno jeisté, ste bezvadní turisti, objavitelia, cestovatelia

a húževnatí trampi. Tak už sa neserme a umiera-jme s úsmevom.PAVEL: Prý zaděláváme na problémy horskéslužbě? Od toho tam snad jsou, aby zachraňovaline? A proto platíme pojištění! Tento článek mipřipadá jako reklama na horské vůdce a jejichkšefty. Je mnoho zkušených lidí, kteří chodí dohor nejenom při krásném počasí, a jedině tak sedají získat cenné zkušenosti v extrémních pod-mínkách a stává se, bohužel, že to někdy nevyjde.PETR: Tedy ten názor od čeho tak horská službaje a proč platíme pojištění, je opravdu trapný.Hasiči jsou tu také od hašení a normální člověk sina seníku nesvítí svíčkou a nepřelévá přitom ben-zín z kanystru.VLADIMÍR VRŠOVSKÝ: Pro mne je projev MartinaG. především profesním selháním v oblasti komu-nikace s klienty (i s těmi možnými). Jeho bych sijako vůdce nikdy nevybral a pokud bych v místě

sháněl tuto službu, trval bych u agentury na tom,že právě on to nebude. Profesionál by totiž nikdyveřejně netvrdil, že je naštvaný na Čechy, protožeby se oprávněně obával, že bude nařčen z xenofo-bie. Vytváří totiž atmosféru protičeských nálad.NOVINÁŘ: Když vůdce přežije záchranku, o kterési myslí, že byla nebezpečná, a šel do ní jenomkvůli blbosti tří Čechů, má mlčet o jejich národ-nosti? A když je tahá z průšvihů, má mlčet, ževětšina byli Češi? A má se ještě na ně usmívat?To snad ne.JIRKA: Vůdce není politik, aby musel svoje slovazaobalovat, a když to jako praktik vidí takhle, jenať to řekne.SCHMIEDT: Čech si horského vůdce nevezme,kdyby čert na koze jezdil. Nepotřebuje dobré boty,ani dobré rady. To stojí prachy. Důležité je zdolatkopec bez vůdce a za každého počasí, udělatfotky a domů. Je to ostudné, ale naše.

32-33 Rozhovor:Layout 1 2/21/08 11:05 PM Stránka 33

NOVINKY NA TRHU

34 HORYDOLY

Text: (kt). Foto: Horydoly, GSMA,Petzl, Dynafoit, Cassin

Dynafit ManasluDynafit se snaží balancovat na

hraně mezi skitouringem, skialpi-nismem a freeridingem. Jeho

vlajkovou lodí by se měl stát mo-del lyží Manaslu, který údajně

dobře jede z kopce i do kopce.Vyrábí se v délce 178 cm, pár lyží váží 1450 g, šířka ve špič-

ce/pod botou/patka je122/95/108 mm a rádius

35/21 m. Uvnitř klasické sendvi-čové konstrukce byste našli dře-

vené jádro, laminát a karbon.Skluznice je ze sintrovaného

grafitu. Info: www.dynafit.com

Orientační cena: 14 300 Kč

Cassin OveralpPětatřicetilitrový nebo pětačtyřicetilitrový batoh je určený

především na víkendové túry do hor. Nejvíc ho ocení horolezcia skialpinisté. Batoh má totiž zvláštní kapsu na stoupací železa,upevnění dvou cepínů, poutka pro helmu a počítá s nošenímhorolezeckého lana. Batoh má dva oddělené prostory pro vak

na pití. Letošní model je vyrobený z pevnějších materiálů než loňský.

Info: www.cassin.it Orientační cena: 2700 Kč (45 l)

a 2600 (35 l)

Atomic Poacher SplitLyžařská firma Atomic dělá také něco pro snowboarding.Kromě jiného letos začala vyrábět splitboard, neboli rozří-znutý snowboard. Při stoupání má jeho majitel na nohoudvě široké "lyže" se "skialpinistickým" vázáním a na nichzespoda nalepené stoupací pásy. Na kopci obě lyže spojípomocí onoho vázání, komplet připomíná běžný snowbo-

ard, a vrhne se prašanem do údolí. Vázání dodává Atomic vlastní. Splitboard od atomiku se objeví

v obchodech až v létě.Info: www.atomicsnow.com

Orientační cena: zatím nebyla stanovena

Popisované zboží vybírá redakce nezávisle na výrobcích, dovozcích a prodejcích. Stránka není placenou inzercí. Orientační ceny jsou uvedeny podle aktuálního situace na trhu. Redakční testy si přečtěte na webu www.horydoly.cz/test.

HORYDOLY 35

OŃeill Navjacket Bunda Navjacket v sobě spojuje sys-tém integrovaného navigačního sys-tému GPS a gore-texové bundy doextrémních horských podmínek. Najejí výrobu se spojila oděvní značka

OŃeill s výrobcem navigační elektro-niky MyGuide. Bunda má GPS displejv rukávu a audio systém v kapuci, kte-rý zprostředkovává hlasové instrukce.Stačí zadat požadovanou pozici a Na-vjacket vás povede tam, kam zrovna

potřebujete. U navigace to ale nekon-čí. Displej také odhalí vaši aktuálnírychlost, předpověď počasí, anebo

kolik času vám zbývá do cíle. Lze při-pojit i mobilní telefon a zobrazit 3D

mapy lyžařského střediska. Zajímavoufunkcí je hledání kamaráda. S ní ho

nejen najdete, ale můžete také absol-vovat stejné trasy jako on. V prodeji

se Navjacket objeví po letních prázd-ninách v prodejnách WalkShop.

Info: www.navjacket.comOrientační cena: 36 000 Kč

Petzl UltraRobustní čelová svítilna od známého výrobce slibuje další lahůdku pro milovníky světýlek. Světelný

výkon je 350 lm z šesti LED umístěných v jednom reflektoru. Čelovka nabízí tři stupně výkonu. Nej-mohutnější světelný tok umožňuje vidět předměty až do vzdálenosti 120 metrů, ale za to se dobasvícení pohybuje jen mezi dvěma a čtyřmi hodinami. Ekonomický režim dovoluje svítit až 34 hodin.

Čelovka je vybavena dobíjecím akumulátorem a nabíječkou.Info: www.petzl.com, Orientační cena: 9550 Kč

Salewa Piranha Ice DrytoolNový cepín od Salewy je podle extrémního horolezce Christopha Hainze (na snímku)určený především do ledopádů a mixových stěn střední a nejvyšší obtížnosti. Dá sedržet nejen jednou rukou, ale také oběma a dobře se na jeho rukojeti přehmatává.Nepoužívají kvůli tomu poutka. To je důležité především do terénů s převahou skály

nad ledem, kde se cepíny různě zavěšují, zakliňují a zasekávají.Info: www.salewa.com

Orientační cena: zatím nebyla stanovena

Marker DukeMarker se vloni vrátil na back country scénu. Po legen-

dárním Marker M-tour, jehož výroba skončila už před dvě-ma desítkami let, ale ve skialpinistických stopách je stáleještě vidět, přišel s mohutným vázáním Duke. Letos přibu-

de jeho menší a lehčí bratříček Baron. Jsou určenypředevším na široké prašanové lyže, aby dopravily své

majitele od lanovky pár metrů k nejbližšímu zasněženémužlebu. Na dlouhé túry jsou markery příliš těžké. Za to jsoudost robustní i pro jakkoliv drsné jezdce a sebehorší sně-

hové podmínky. Duke má nastavovací číslo v rozmezí 6-16 DIN, je tedy určen pro jezdce těžké nejméně 60 kg

a vyrábí se jen v šedo-černém designu.Info: www.marker.net

Orientační cena: 8000 Kč

yÏafi‰tí instruktofii ve vyhlá‰e-ném francouzském skiareáluvodí své klienty za pra‰anemna skalnat˘ hfieben Roche Fen-due. Lehãí sjezdy vedou z jeho

úboãí, já si vybírám skalnatou stûnu z je-ho vrcholu do úzkého lavinézního Ïlábku.Není tady moc místa a proto se v‰echnyoblouky musejí skákat. Obávám se lavi-ny, protoÏe jedna men‰í mi pfiejíÏdí pfiespatky lyÏí.

CHYBA V PLÁNÍCHMám to skoro za sebou. Je‰tû nûjak˘chdvacet metrÛ nebezpeãného traverzu avjíÏdím na zasnûÏen˘ hfiebínek. Oddych-nu si, protoÏe z hfiebenu laviny obvyklenepadají. My‰lenkami jsem uÏ na sedle av tom se sníh pode mnou dává zákefinû dopohybu. Metr nade mnou se otvírá pÛlmetru hluboká trhlina a jemn˘ sníh mû ja-ko po klouzaãce odná‰í po skryté zledo-vatûlé spodní vrstvû. Instinktivnû se sna-Ïím udrÏet lyÏe pod sebou, abych se ne-pfievrátil hlavou dolÛ. Hlavou mi bleskne, Ïe jsem udûlal v‰ech-no, abych nebezpeãí po pádu omezil – ro-

36 HORYDOLY

Text a ilustrační foto: Kuba Turek

MŮŽEŠ SI ZA TOSÁM, HLUPÁKU!

NA VLASTNÍ KŮŽI

JEDEN DEN JSEM SE SVEZLS LAVINOU V LA PLAGNE,DRUH¯ DEN V MÉRIBELU.MOHLA ZA TO TROCHUSMÒLA, ALE P¤EDEV·ÍM¤ÁDNÁ DÁVKA MÉ HLOU-POSTI. P¤ESTOÎE JSEM UÎ PODLE JMÉNA NEVù-¤ÍCÍ PES, MùL BYCH DOKONCE ÎIVOTA DùKO-VAT BOHU, ÎE JSEM TO P¤EÎIL.

L

HORYDOLY 37

Travnaté Belianské Tatry pohfibilypod lavinami mnoho lyÏafiÛ

Evropská stupnice lavinového nebez-pečí pracuje s pěti čísly. V lyžař-ských areálech bývají vyvěšovány třidruhy vlajek. Nejmenší ohrožení 1až 2 značí žlutá barva, černo-žlutokostkovaná 3 až 4, černá znamenávelké ohrožení 5. 1. STUPEŇ Sněhová pokrývka je zpevněná astabilní. Nepředpokládá se výskyt la-vin s výjimkou malých sněhových se-suvů. Všeobecně dobré podmínkypro lyžařské túry. Údolní cesty a ob-jekty nejsou ohroženy.2. STUPEŇ Sněhová pokrývka je na ojedinělých

extrémních a strmých svazích jenmírně zpevněná, jinde je dobře zpev-něná. Možný ojedinělý výskyt lavinpři mechanickém zatížení na ex-trémně strmých svazích. Větší sa-movolné laviny se neočekávají. Přizohlednění lokálních extrémních astrmých svahů příznivé podmínkypro túry.3. STUPEŇ Sněhová pokrývka je na mnohýchextrémních svazích jen mírně neboslabě zpevněná. možnost uvolněnílaviny už při malém mechanickémzatížení na extrémně strmých sva-zích. Příležitostně je možný výskyt

malých a středních lavin. Túry vyža-dují velkou opatrnost a znalost po-souzení místní lavinové situace. Jetřeba vyloučit pohyb po všech ex-trémně strmých svazích. Ohroženíúdolních cest středně velkými lavi-nami je ojediněle možné.4. STUPEŇ Sněhová pokrývka je na většině lavi-nových svahů slabě zpevněná. Velkápravděpodobnost uvolnění laviny užpři malém mechanickém zatížení.Možnost výskytu středních a vel-kých lavin. Možnosti túr jsou znač-ně omezené. Pohyb je možný pouzena zabezpečených a vyznačených

trasách. Možnost ohrožení údolníchcest velkými lavinami. Na tradičníchlavinových svazích možné ojediněléohrožení objektů.5. STUPEŇ Sněhová pokrývka je všeobecně sla-bě zpevněná a celkově je velmi ne-stabilní. Možný výskyt velkých lavin ina méně strmých a netradičních la-vinových svazích. Podnikání túr vevysokohorském terénu je všeobecněnemožné. Velká pravděpodobnostzásahů údolních cest velkými lavina-mi i na netradičních lavinových sva-zích. Zvýšená možnost ohrožení ob-jektů a horských stavení či osad. ■

STUPNICE LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ

NA VLASTNÍ KŮŽI

38 HORYDOLY

zepnul jsem si batoh, abych ho mohl sho-dit z ramenou, utáhnul límec a rukávy,aby mi tam nenapadal sníh, hÛlky sejmulze zápûstí, abych je mohl odhodit, a do-mluvil se se tfiemi snowboardisty o pfií-padné vzájemné pomoci. Stejnû by se vemnû krve nedofiezal.Projedu snad padesát metrÛ skalnat˘mkoutem a pfiepadnu desetimetrovou skalnístûnkou do kuloáru. To mû zachraÀuje.Sníh pfiese mû pfiejede jako voda pfies jeza já se zastavuji zavalen˘ jen do pasu. Nicnemám zlomeného, lyÏe aÏ na nûkolikhlubok˘ch vrypÛ jsou v pofiádku a hÛlkystále drÏím v ruce. ·tûstí jsem mûl velké a vím, Ïe se nemusíopakovat. Proto zbytek kuloáru sjíÏdím s

tfiesoucíma nohama a v lyÏafiské poloze"jako na záchodû".

HLOUPOST V MÉRIBELUDruh˘ den lyÏuji nad Méribelem. UmiÀujisi, Ïe zÛstanu na upraven˘ch tratích. Ne-mám s sebou parÈáky. JenÏe mi to nedá.·iroké údolí, kudy vede sjezdovka Mou-flon z témûfi tfiítisícového sedla, láká k v˘-letu do pra‰anu. Jen se trochu svezu pfies pár kopeãkÛ, na-

mlouvám si. Ledovcové údolí tvofií sou-stava krátk˘ch svahÛ. jejich pfiev˘‰ení ne-pfiesahuje sto metrÛ. Pohoda, krájím oblouãky v pra‰anu, pro-kládám je rovinkami na vyd˘chání. Najed-nou sly‰ím zlovûstné prasknutí. Ohlédnu sea nade mnou se odtrhává pÛlmetrovávrstva snûhu. Pode mnou se bûhem vtefiinyláme dosud jednolitá bílá vrstva na kostky. UÏ jsem v tom! Jedu spolu se snûhem,snaÏím se udrÏet rovnováhu, ale po chvil-ce padám na zadek. Lavina na‰tûstí neby-la moc ‰iroká, a tak po zadku vyjíÏdím zhlavního proudu. LeÏím na snûhu, zhlubo-ka d˘chám a nadávám si do debilÛ. StometrÛ podle mnou lavina vytvofiila skorodvoumetrovou bariéru. ■

Už sedmým rokem jezdím párkrátdo roka s partičkou telemarkistůlyžovat do terénu. Krkonoše, Tatry,Fatra. Jak se kdy zadaří se sněhema s časem. Celou dobu hledám prosebe vhodný lavinový vyhledávač.Je to věc nutná, ale bohužel drahá.Patří však do svaté trojice volnéholyžování pípák-sonda-lopata.Znáte to. Věci do 1500 Kč noproblem, věci přes 5000 Kč noway. A tak si vyhledávač půjčuju.Někdy od kamarádů, častěji v půj-čovně. Je to vopruz, je třeba včasrezervovat, mít hotovost na zálohu,v den odjezdu svištět kamsi do půj-čovny, po návratu okamžitě vracet,a tak dále. A tak jsem po objevenízprávy o novém levném Piepsu naHorydoly zajásal a běžel si ho pro-hlédnout do Bartsportu.

PÍPÁK BEZ VYHLEDÁVÁNÍPodobnou možností levně koupitpípák byly a stále jsou zařízení bezvyhledávače. Lákala mne cena, od-radila představa situace, že jsemušetřil, a pak se stane, že jsem je-diný přeživší v lavině, marně pípají-cí a marně hledající své kamarádybez možnosti jim pomoci, protožejsem ušetřil pár tisíc. A tak si dálpůjčuju plnohodnotný přístroj s vy-hledávačem.

PŘEPÍNÁNÍ NENÍ INTUITIVNÍNový Pieps Freeride takovou situa-

ci řeší – umí vyhledávat. Jenže tomá zase háček Každý pípák se za-píná už v chatě, nejlépe rovnou vlyžárně ještě před odchodem natúru. Zapnutí má Pieps Freeride v poho-dě. Klapne se klapkou a pípák pí-pá. Jednoduché, pěkné, blbuvzdor-né. Pak předpokládejme, že dojde(nedej bože) k lavinovému neštěstí. V následující panice a hrůze se vy-hrabete z pod sněhu a promrzlýmarukama vylovíte z pod bundy a mi-kiny pípák (nosí se nejlépe přímona těle – není mu zima a lavinavám ho nestrhne) a opakovanýmtrojnásobným stisknutím tlačítkaskrytého pod gumovou krytkoupřepnete na vyhledávání. No půjdeto v rukavicích ztuha, ale ... OK. Pípáky po pádu laviny musí pře-pnout na vyhledávání všichni mo-mentálně přeživší zachránci, jinaknebude v éteru slyšet pípání obětí.Jenže při vyhledávání vstupujete nanebezpečný svah ohrožený pádemdalších lavin a měli byste být na něpřipraveni. Většina pípáků, kteréjsem při lyžování nebo při lavino-vém tréninku měl v ruce, to řešítak, že přepnutí na vyhledávání seděje povytažením něčeho ven z tělapípáku. Při další lavině pak jedno-duše úderem dlaně (nebo čehoko-liv jiného) pípák opět aktivujetea on vás opět chrání. A to je ten háček. U PiepsuFreeride je opětovného za-pnutí režimu vysílání (pí-

pání) dosaženo třívteřinovým drže-ním stejného tlačítka. Jde to ztuhaa pocitově to je dlouho. Nevím, na sněhu jsem to nezkoušel, ale není to nic intuitivního, rychlého a vhodného do paniky.

KOUPÍM SI PIEPSFREERIDE?Odtud pochází patrně název nazna-čující vhodnost spíše pro freeride -tedy jízdu mimo bezpečný prostorsjezdovky, ale stále ještě ve stře-disku se všemi těmi skipatrolami vdosahu. Spíše než pro skialp - tedyjízdu daleko od skiareálů, kde pře-žití v lavině závisí pouze na samo-záchraně družstva. Nevím, je levný, umí všechno, alemá zabudovanou vlastnost odlišují-cí ho od jeho dražších soukmenov-ců. Zatím nevím, zda je dostatečněbezpečný. V internetových obcho-dech stojí 3675 korun. ■

Při vstupu do terénu ohrožovaného lavi-nami musí mít u sebe každý lyžař, horo-lezec nebo turista svatou lavinou trojici.Kdo zapomene byť jedinou součástku,ohrožuje život nejen svůj, ale i svých ka-marádů.

LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČJednoduchý vysílač a přijímač na meziná-rodní frekvenci 457 kHz. Všichni členovédružstva ho mají zapnutý na vysílání a vpřípadě zásahu laviny si nepostihnutí čle-nové přepnou na příjem a podle síly sig-nálu, která se zobrazuje zvukově, světel-ně či digitálně hledají zasypané. Práci stímto přístrojem je nutné si předem dob-ře procvičit! Obecně se mu říká pípáknebo pieps.

LAVINOVÁ SONDALehká skládací tyčka, která se dá nosit vbatohu či je připevněna na něm. Používáse při dohledávání zasypaného.

SNĚHOVÁ LOPATAZpravidla skládací lopatka je vyrobená zlehkých kovů nebo z pevných plastů. Přizásahu lavinou, nebo pro provedení lavi-nové sondy je zcela nezbytná. Holýma ru-kama z upěchovaného sněhu nikomu ne-pomůžeme. ■

SVATÁTROJICE

Pády na snûhu je potfieba trénovat

KONEâNù LEVN¯ LAVINOV¯ VYHLEDÁVAâ

Text: Ladislav Bláha

aÏd˘ rok zahyne ve Vysok˘chTatrách kolem dvaceti lidí, polo-vinu lze pfiipsat na vrub lavinám.Podobné procento vychází i hor-

ské sluÏbû v Chamonix, protoÏe v masivuMont Blanku roãnû zemfiou tfii aÏ ãtyfiistovky lidí a laviny jich mají na svûdomínejménû dvû stovky. Rakouské stfiediskolavinové prevence odhaduje, Ïe v AlpáchjiÏ zahynulo tfiicet aÏ ãtyfiicet tisíc sportov-

cÛ na následky lavinov˘ch ne‰tûstí. Staãí jeden ‰patn˘ krok, a masa snûhu sepohne. JenÏe jak poznat, Ïe je zasnûÏen˘terén tûhotn˘ lavinou, kdyÏ je jich nûko-lik druhÛ a kaÏdá vzniká jinak? Nikdy sinemÛÏeme b˘t stoprocentnû jisti! Jakosmutné pfiíklady mohou slouÏit právûfrancouzské Chamonix nebo rakousk˘Pitztal, kde mají laviny v nedávné dobûna svûdomí mnoho desítek mrtv˘ch. Ma-sy snûhu tam totiÏ smetly domy, které by-ly postaveny podle nejmodernûj‰ích vû-deck˘ch poznatkÛ a dlouholet˘ch pozoro-vání lavinov˘ch drah, a pfiesto je sníhzasáhl plnou silou.

PRAŠAN Mechanizmus vzniku prachové laviny jejednoduch˘: padá nov˘ such˘ sníh a na-

jednou je ho tolik, Ïe se neudrÏí na svahua spadne. Laviny obvykle padají Ïlaby aúdolími, ale v˘jimkou nejsou ani celé utr-Ïené svahy. Nejvût‰í nebezpeãí hrozí zavelkého mrazu na závûtrn˘ch svazích.Sníh se totiÏ ukládá na druhé stranû hfie-benÛ, neÏ jaké jsou vystaveny vûtru. Îenûco není v pofiádku, poznáte napfiíkladpodle toho, Ïe ze svisl˘ch skal se sypoudlouhé jazyky ãerstvého snûhu. Znamená

to, Ïe plo‰inky, kde se sníh aÏ dosuddrÏel, jsou pfieplnûné. To samé se brzystane i s velk˘mi plo‰inami a nakonec icel˘mi údolími. Prachová lavina se doká-Ïe valit rychlostí aÏ 300 km/h a nejde jítedy na lyÏích ujet. Pokud se v‰ak udrÏítena jejím povrchu, máte ‰anci, Ïe se z nípo dojezdu vyhrabete. Problém je ov‰emv okamÏiku, kdy jste více neÏ metr podpovrchem. Sice se hrabete ven, ale nemá-te, kam odhraban˘ sníh ukládat.

DESKY Poté, co napadne ãerstv˘ sníh, zaãne sisedat a jednotlivé vloãky se spojují dokrystalÛ, a ty zase do celistv˘ch desek.Je jedno, zda-li je velk˘ mráz, nebo tep-lo. Deskové laviny jsou nejzákefinûj‰í,protoÏe nelze dost dobfie odhadnout, zda

spadnou, ãi nikoliv. Snûhové desky setvofií podle toho, jak umrzaly jednotlivévrstvy snûhu, zda se nûkde uvnitfi nevy-tvofiila jinovatka, nebo nûkde není vlhk˘sníh, po kterém by cel˘ svah odklouzaldo údolí. Jejich rychlost je sedmdesát aÏsto tfiicet kilometrÛ za hodinu. Trochujistoty mÛÏe dodat tak zvaná norskásonda, coÏ je jáma vykopaná snûhem aÏna hlínu. Na její kolmé stûnû mÛÏeme

prohlédnout v‰echny snûhové vrstvy,zda jsou navzájem spojené. Pokud ne,rychle pryã.

BRUTÁLNÍ SÍLA Brutální síla lavin se projevuje v plné na-hotû na jafie. Nûkolikametrové vrstvy tûÏ-kého mokrého snûhu obnaÏují srázy aÏ naskálu. Rvou s sebou kamení, trávu i stro-my. Obvykle vznikají díky odtrÏení ob-rovsk˘ch pfievûjí, které narostly bûhemcelé zimy. Pokud se drÏíme dál od navá-t˘ch hfiebenÛ a neprocházíme pfiímo podohroÏen˘mi svahy, nemusíme se obvyklejarních lavin bát. Jsou ov‰em známy pfií-pady, kdy taková lavina zasypala celéúdolí, silnici nebo lesní samotu. Pfiím˘zásah základovou lavinou nemá nikdo‰anci pfieÏít. .■

HORYDOLY 39

LAVINY ČÍHAJÍ NA KAŽDÉM KROKU

SNùHOVÉMASE, KTERÁSE NA NÁS VALÍ, UNIKNEME JEN NÁHODOU.

K

SMUTNÁ STATISTIKA➧ 8 % lidí zahyne již při

samotném pádu laviny➧ 92 % zasypaných umírá

do 20 minut (lékařiudávají, že mozkovébuňky odumírají po 5minutách bez přísunukyslíku). Nejrychleji a tím i nejúčinnějimůžete pomoci zasy-paným kamarádům vysami.

➧ 95 % lavin uvolníneopatrní lidé

Text: (kü). Foto: (kt) a ISPO

TEST

40 HORYDOLY


eutrovské nosítko Kid ComfortIII pfiedstavuje zatím nejvy‰‰ímodel z fiady dûtsk˘ch krosni-ãek. Jeho jméno je pfiíznaãné –

poskytuje luxus komfortu na cestáchpro no‰ené i nositele. S nûmeckou pre-cizností vypolstrované popruhy s pfií-davn˘mi oãky na drobnosti (samozfiej-mostí je snadno upravovateln˘ systémv˘‰kového nastavení), ‰irok˘, pohodln˘bederák s oboustrann˘m utahování pfie-zky... to je mnoÏství drobností, kter˘mise v˘robce snaÏí usnadnit vá‰ nelehk˘údûl odpovûdné osoby. Na pravé stranûbederáku najdete kapsiãku na zip, doníÏ se pohodlnû vejde mobil i s kapesní-kem. Vlevo se ukr˘vá nenápadná kapsana such˘ zip s podivn˘m kusem umûléhmoty kovového lesku. PÛvodnû se ma-minky domnívaly, Ïe je outdoorovézrcátko urãeno pfiedev‰ím pro jejich ne-odmyslitelnou potfiebu naná‰et si na no-sík make-up tûsnû pod vrcholem jihonû-meckého Watzmanna – to v‰e ve visu zajednu paÏi. Otcové (motoristi) mají dáv-no jasno. Je to zpûtné zrcátko! Hodí sepfii pfiedjíÏdûní na víceproud˘ch turistic-k˘ch komunikacích, ale hlavnû tak mÛ-Ïete kdykoli zkontrolovat své robû, aniÏbyste krosniãku museli sundávat ze zad.

RODIČOVSKÁ ČÁSTPfiední, rodiãovsk˘ systém doplÀují ba-

lanãní popruhy na ramenou i na bedernímpásu a mohutné drÏadlo vpfiedu (na zádovéstranû) i vzadu (na zádové stranû dítûte),které oceníte zvlá‰tû pfii nasazování nosítkanebo pfii manipulaci s obsazenou krosniã-kou v niÏ‰ích v˘‰kách nad zemí. Aãkoli jesystém pomûrnû stabilní, v˘robce nedopo-ruãuje ponechávat zabezpeãené robátko bezdozoru! Mal˘ kaskadér si mÛÏe najít zpÛ-sob, jak se i s dobfie postaven˘m nosítkempodívat stfiemhlav do údolí!

DĚTSKÁ ČÁSTKomfortnû vypol‰táfiované posezení s na-stavitelnou v˘‰kou sedátka i ramenních po-pruhÛ doplÀuje sen kaÏdého spolujezdcepfii dopravní nehodû – pûtibodov˘ pás (spo-ny jsou ve Ïluté reflexní barvû). Ze zadníãásti dûtského systému vybíhají z obou

stran jakési polstrované u‰i, jeÏ outdooráã-kovi poskytují levo-pravou stabilitu a oporupfii pochrupávání. Pfiední pol‰táfiek pro opí-rání hlaviãky dostává ze strany dûtí asi nej-více zabrat. Zaãasto b˘vá zhusta oslintán ãizneãi‰tûn pozÛstatky kaloricky vydatné po-travy nebo zbytkovou suspenzí mrkvové‰Èávy. Proto jej v˘robce opatfiil praktick˘midruky. Ty dovolují jeho jednoduché sejmutía uloÏení na zaslouÏen˘ odpoãinek do praã-ky. Proti de‰ti, stejnû jako proti slunciochrání malého turistu dÛmyslná stfií‰ka in-tegrovaná do dûtského zádového systému.V pfiípadû potfieby rodiã rozepne zip s dvû-ma protibûÏn˘mi jezdci, natáhne stfií‰kutvaru obrovského k‰iltu a zafixuje ji dvûmagumiãkami po stranách pfiedního pol‰táfiku.

VERDIKTKrosniãku jsme testovali v mûstsk˘chpodmínkách i v nehostinn˘ch horách pfiichození, bûÏkování a na snûÏnicích. Zarodiãovskou polovinu testujících dávámepût hvûzdiãek. Na ná‰ dotaz: „Co tomufiíkáte?“ zamumlala potomkovská polovi-na testujících radostnû nûco jako „autdól“a prstíãkem nad‰enû ukazovala dopfiedu anahoru, jako by nám chtûla fiíci: „VzhÛru,pfiátelé, dal‰í dobrodruÏství ãekají! A ne-zapomeÀte na krteãka! do kapsy“ Je moÏ-né vysvûtlovat si to jako pûtihvûzdiãkov˘ortel?!

■

D DùTSKÁ NOSÍTKA JSOUPOÎEHNÁNÍM SHÒRY –ALESPO≈ PRO RODIâE.

TI PAK MOHOU SVÉBEZBRANNÉ RATOLESTI

P¤ES JEJICH ODPORVLÁâET S SEBOU POHORÁCH I ÚDOLÍCH.

TEST: DEUTER KID COMFORT IIIMohutné kapsy na zádech

BûÏná nosítkaneposkytují mnoho

pohodlí

DÛkladnû pol-strovaná zádarodiã ocení

Maximální pohodlía ochrana

Internet: www.deuter.com

OBJEDNEJTE SI ČASOPIS ZDARMA!

Jedinečná příležitost pro vás a vaše kamarády

OBJEDNEJTE SI ČASOPIS ZDARMA!

Jedinečná příležitost pro vás a vaše kamarády

Nejbližší číslo časopisu Horydoly poštou domů ZDARMA získá každý,kdo pošle na e-mail: [email protected] nebo mobil 608 733888 zprávu ve tvaru "ZDARMA jmeno prijmeni ulice psc mesto"(SMS za běžný tarif do sítě Vodafone). Zároveň s čerstvým ča-sopisem vám nezávazně zašleme složenku na roční předplatnéměsíčníku Horydoly v ceně 199 Kč.

Pište na e-mail [email protected]

nebo posílejte SMS na 608 733 888

Pište na e-mail [email protected]

nebo posílejte SMS na 608 733 888

PŘEDPLATNÉ SE VYPLATÍ!

Přímé objednávky ročního předplatného ve výší 199 Kč přijímá SEND Předplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4. E-mail: [email protected], SMS: 605 202 115, tel.: 225985225, fax.: 225 341 425. www.send.cz

Poukázku na slevu ve výši 200 korun je možné uplatnit v případě nákupu nad 1.000 Kč v internetovém obchodě Bartsport z rodiny Internet Mall. Poukázka bude předplatiteli zaslána okamžitě po připsání předplatného na účet Horydoly.

Každý nový předplatitel časopisu Horydoly získá zároveň s platbou ve výši 199 Kč za předplatnékredit 200 korun na nákup zboží v největším sportovním internetovém obchodě Bartsport.

NEVÁHEJTE, OBJEDNEJTE SI PŘEDPLATNÉ VE VÝŠI 199 KČ A SLEVA V BARTSPORTU VE VÝŠI 200 KČ JE VAŠE!

KNIHY

42 HORYDOLY

Na pfielomu roku vy‰ly tfii zásadní horolezecké knihy. První je uãebnice,druhá v˘pravn˘ popis expedice a tfietí fotograficko-poetická pocitovka.Podrobné kritiky najdete na www.horydoly.cz/recenze.

T¤I HOROLEZECKÉ KNIHYHOROLEZECKÁ ABECEDA ★★★Horolezeckou abecedu od Tomáš Kubláka, TomášeFranka a spol. si musíte koupit. Učebnice horole-zectví totiž v Česku už dvacet let nevyšla a jinánež Abeceda není na obzoru. Nic podstatného v ní

nechybí, každý šplhač vjakémkoliv lezeckém obo-ru v ní najde všechnypodstatné informace.Při studování Horolezec-ké abecedy ovšem u násv redakci Horydoly ne-vládlo žádné nadšení.Učebnice horolezectvítotiž jakoby ustrnulahluboko v minulosti. Jenudná, pomalá a málo

atraktivní. Informace v ní jsou ukryté, je nutné sek nim poctivě prokousat a autoři to čtenářům ne-ulehčují. Velká výtka směřuje ke grafice. Je prostě straš-ná. Text je zalomen tak odpudivě, bezinvenčně av tak velkých masách písmenek, že to zcela od-povídá dlouhému, roztahanému a ukecanému ob-sahu. Černobílé instruktážní kresby jsou neuměléa místy až dětinské. Barevné snímky vložené dočernobílých stránek působí také jako pěst naoko. Zájemce o studium horolezeckých technikby očekával fotografie zachycující popsaná téma-ta v praxi, případě technické snímky vybavení. Kvidění je ovšem jen pár amatérských fotek z leze-ní nižších stupňů obtížnosti a nic neříkajícíchpřírodních záběrů. Praha, Epocha 2007. Orientační cena 600 Kč.

TŘETÍ EVEREST ★★Když Pavel Bém představoval knihu Třetí Everestna tiskové konferenci, tahal z kartónového obalujeden dárek za druhým. Jako dar bude zřejmě

sloužit i většina výtisků.Máte známého horolez-ce? Kupte mu ji. Udělá-te mu tím radost.Radost nad dárkem jeasi tak to jediné, co au-toři knihy Třetí Everestposkytnuli trochu ná-ročnějšímu čtenáři. Cotedy za své peníze do-

stanete? V obálce knihy je zabudovaný himálajskýkámen. Do knihy jsou vložené modlitební praporkya vlepené Buddhovy listy. V krabici najdete tibet-ský lampión. Mapu Everestu od National Geograp-hic. Dévédéčko s filmem Okno do nebe o Bémověvýstupu na nejvyšší horu planety. Film je nudný, nevidíme fascinující záběry, zajíma-vé akce, vrcholné výkony i obyčejné filmařské ře-meslo. Především střihač zoufale chyběl. Nebo šeldo hospody. Podobné je to i s knihou. Je upovída-ná. Stejně jako její spoluautor Rudolf Švaříček a vposlední době i politik Pavel Bém. Text i fotky se odehrávají na obvyklém půdorysu.Přečetli jsme něco o motivaci, přípravě, cestě dozákladního tábora, lezení nahoru, vítězství a cestěnazpátek. Na fotkách jsme viděli usměvavé domo-rodce, zasněžené hory a členy Bémovy horolezec-ké expedice na cestě, v restauraci, na letišti, vdružném hovoru a pár fotek z výstupu na samotnýEverest. Brno, Livingstone 2007. Orientační cena 1170 Kč.

LEZENÍ V SASKU ★★★Kniha Jaroslava Maršíka složená z textů psanýchpůvodně jako internetový seriál oslavuje pískovco-vé lezení v Sasku. Publikace je to výpravná. Vyda-vatelství najalo pro obrazový doprovod odborníkana fotografování lezců Pavla Žofku. Jenže co bylookouzlující na webu, vypadá v papírové podobě po-někud omšele, mnohomluvně a nezáživně.

Víme... kniha Lezení v Sasku je po dlouhé doběregionální horolezecká publikace vysoké kvality.Jenže nelze pominout, že Němci vydávají takovéknihy jako na běžícím pásu. Mají tedy větší zkuše-nosti a jejich špičkové publikace jsou tedy lepší.Jestli chcete koupit reprezentativní fotografickoupublikaci o lezení v nejlepší pís-kovcové oblasti světa, jste sMaršíkem vedle. Využili bystehorolezecký průvodce, neboaspoň popis nejhezčích lahůd-kových cest v Sasku? Maršíkvás nanejvýš odkáže na skuteč-nou průvodcovskou literaturupsanou německy. Pokud bystepotřebovali návod na lezení v německé části Labských pís-kovců, jste o něco blíž realitě. Maršík vám trochupomůže. Rádi byste získali vhled do myšlení fana-tických lezců, kteří přelézají těžké prásky na pís-ku? Jaroslav Maršík vás ve svém světě tradičníhostylu odvážných výstupů zorientuje. Praha, Freytag und Bernd 2007. Orientační cena 898 Kč.

Verdikt Horydoly ★ zhola zbytečná publikace★★ je dobře, že něco takového vůbec vyšlo★★★ za ty peníze to stojí★★★★ výborná a poučná publikace★★★★★ to musíte mít

Text: (kt). Foto: Václav Holič

NA DVOUKOLECHNA DVOUKOLECH

Biker přesvědčoval lesníkyPředseda České Mountainbikové Asocia-ce Tomáš Kvasnička besedoval zde sestudenty a učiteli Střední lesnické školyv Hranicích. Pomohl budoucím lesníkůmnahlédnout do problematiky rekreace vlesích. Kvasnička seznámil přítomné snázory ČeMBy na právo na krajinu azmínil podmínky budování a údržby ste-zek. Trendem dnes při budování cyklos-tezek v Česku jsou bohužel vyasfaltova-né cyklodálnice. Vznikají bez koncepce,jsou neekologické a staví bariéru mezicyklisty a přírodní zážitky. Oproti tomusingltrek, se kterým do Česka přícházíČeMBA, je jedním z ekologických řešenípodpory cyklistky s nevelkým zásahemdo přírody. Dotazy z publika často pou-kazovaly na obavu z bezohledných arychle jedoucích bikerů. "Stezka svýmcharakterem neumožňuje příliš rychloujízdu. Maximum je tak 25 km/hod., op-timum asi patnáct. To ale bikerům stačík tomu, aby se na technicky zajímavémsingletracku vyřádili,“ odpovídal TomášKvasnička. Asociace má necelých tisícčlenů. Text: Tomáš Gladiš. Foto: (kt)

Ibis MojoZnačku Ibis založil roku 1981 Scot Ni-col. Po dvaceti letech Nicol firmu pro-dal, aby se dostala z krize a mohl ji pakznovu oživit. Teď je Ibis zpět ve velkémstylu! Nabízí něco nového, neokoukané-ho, extra... Rám se 14 centimetry zdvihuje vyroben z karbonu formou monoco-que, tedy z jednoho kusu. K "pletení"byla použita karbonová vlákna označova-ná jako T700. Systém pružení nazvaný

DW-link vytváří pomocí dvou hliníkovýchramínek virtuální čep. Stejný systémvyužívá i další americká kultovka IronHorse. Zajímavostí jsou ložiska, kteránejsou nalisována do rámu, ale do ramí-nek. Jejich případná výměna je tak věcpoměrně jednoduchá. Tvarování tohotokarbonového rámu není dost dobře po-psatelné. Stejný a pravidelný úhel jesnad nemožné najít. Stejně tak jakodelší úsek rovné trubky. Jelikož Ibis nepatří mezi obyčejná kola amá punc exkluzivity, je i na jeho majiteli,jak si ho postaví nebo nechá postavit kobrazu svému. U českého dovozce 93 95je možné koupit samostatný rám Mojo stlumičem Fox RP23 za 55 500 korun anebo si nechat bike svých snů po odbor-né konzultaci rovnou sestavit. Výrobce:www.ibiscycles.comDovozce: www.9395bikes.com Text: Petr Bureš. Foto: Jan Němec

Katalog kol na internetuNa serveru MTBS.cz je dispozici katalogjízdních kol. Je v něm zatím 1806 le-tošních modelů kol od 42 značek. Každýbicykl je představený fotografií, tech-

nickými údaji a cenou. Novinkou je od-lišení dámských modelů zvláštní ikonou."Mnoho firem přichází se speciálnímidesigny pro ženy. Proto jsme se rozhodlipřidat do specifikací i údaj o tom, zda-lije kolo určené našim něžným polo-vičkám," uvádí Petr Bureš z MTBS.cz.

Text a foto: (kt)

INZERCE

oÏná jste také kdysi vyzkou‰eli turistick˘ plynov˘vafiiã s bajonetov˘m uzávûrem. Mûl asi jednu je-dinou v˘hodu – osud pouÏit˘ch kartu‰í vás nemu-sel trápit. Hodily se vskutku jen na to jediné – ho-dit do ko‰e. Standardní vafiiãe, které se na‰roubují

na plynovou bombiãku (kartu‰i) nás staví do ponûkud jiné si-tuace. S pfiib˘vajícím poãtem v˘sadkÛ do pusté a neobydlenépfiírody se v komofie mnoÏí prázdné bomby a odkudsi z prachuvyvstává nerudovská otázka kam s nimi? Drobn˘ ‰kudlil Cimr-man na‰eptává cosi o neekonomiãnosti nerecyklace. Zelené tlu-koucí srdce dÛraznû Ïádá ekologick˘ pfiístup. ¤e‰ení je nasnadû.Ventil! A jelikoÏ si ho v obchodû nekoupíte, nezbude nic jinéhoneÏ si jej vyrobit. Pokud doma nemáte zrovna kovoobrabûãsk˘soustruh ãi jiné zafiízení na v˘robu pfiesn˘ch vnitfiních závitÛ dokovov˘ch materiálÛ, existuje i jiné fie‰ení, neÏ si dál jen lámathlavu. Ná‰ model „V̆ bu‰ná Irma“ navzdory v‰em úvahám a fy-zikálním zákonÛm slouÏí nejedno léto.

ČERNÉ ŘEMESLOPostup je vcelku jednoduch˘. Pilkou na Ïelezo ufiízneme ho-fiák z vafiiãe. ¤ez zbrousíme. Na vzniklou trubiãku nasadíme

tlakovou hadici. Práci nám usnadní nahfiátí zpracovávanéhokonce plastové hadice v nádobû s horkou vodou. Následnûstáhneme spoj kovovou objímkou. Zahfiejeme druh˘ konechadice a ‰roubovit˘m pohybem jej nasadíme na uÏ‰í v˘stupredukce. Spoj opût stáhneme objímkou. Pfiepou‰tûcí ventil jehotov.DoplÀování plynov˘ch kartu‰í provádíme z dvoukilogramovéPB bomby, kterou koupíte u kdejaké benzínové pumpy, nebona vesnici pfiímo v samoobsluze. Nejsnáze jde plnûní, kdyÏbombu zavûsíme na vhodné místo. Její ventil s nasazen˘mpfiepou‰tûcím ventilem tak smûfiuje dolÛ a zkapalnûné plynyse mohou volnû pfiemísÈovat. Na druh˘ konec pfiepou‰tûcíhozafiízení nasadíme prázdnou kartu‰i a uvolníme regulaãní ko-leãko b˘valého vafiiãe. Pfiepou‰tûní zaãíná. Jeho prÛbûh kon-trolujeme vizuálnû (pokud k v˘robû ventilu zvolíme prÛhled-nou hadici) a poslechem. Doporuãujeme nenaplÀovat kartu‰ena 100 % pÛvodního objemu, ale o nûco ménû. Pfiesnou gra-

JEŽKOVY VOČI

44 HORYDOLY

NOVÁ KARTU·E K PLYNOVÉMU VA¤IâISTOJÍ POMùRNù DOST. NA DRUHOUSTRANU P¤I·ITÍ PRSTÒ UTRÎEN¯CHV¯BUCHEM MOÎNÁ JE·Tù VÍCE. ZVLÁ·-Tù NYNÍ, KDY NA·E ZDRAVOTNICTVÍBIâUJE REFORMA ZA REFORMOU.


M

CO BUDEME POTŘEBOVAT:➜ VAŘIČ VAR IIREDUKCI NA PB BOMBY➜ VAR➜ 2X HADICOVÁ OBJÍMKA ➜ 10 CM TLAKOVÉZAHRADNÍ HADICE (VNĚJŠÍPRŮMĚR 15 MM, VNITŘNÍ10 MM)➜ KŘÍŽOVÝ ŠROUBOVÁK➜ OSTRÝ NŮŽ➜ PILKU NA ŽELEZO➜ NÁDOBU S HORKOUVODOU

VENTIL

JEŽKOVYVOČI!PŘEPOUŠTĚCÍ

NÁKLADY:vařič VAR II 540,-redukce 69,- objímky 20,-hadice 20,-celkem 649,-

máÏ mÛÏeme kontrolovat pomocí váhy. Pfiepou‰tûní prová-díme vÏdy na dobfie vûtraném místû. Nejlépe venku, napfi.na balkónû. Po ukonãení plnûní postavíme PB bombu nazem a je‰tû pfied od‰roubováním uzavfieného ventilu ne-cháme natéct zbytky kapalného plynu zpût do bomby. Za-bráníme tak zbyteãn˘m ztrátám plynu.

SEDM SET KORUNNáklady na v˘robu pfiepou‰tûcího ventilu by nemûly pfie-sáhnout sedm set korun. PusÈme se do jednoduché matema-tiky: Dvoukilová náplÀ propan-butanové bomby bude státcca 100 korun. Z této náplnû obnovíme pfiibliÏnû deset ma-l˘ch (á 200 g / 1120,- Kã) nebo pût velk˘ch (á 400 g / 930,-Kã) kartu‰í. Úspora tedy obná‰í pfiibliÏnû 300, resp. 100korun jiÏ u první náplnû pfii odeãtení v‰ech pofiizovacíchnákladÛ (pfiepou‰tûcí ventil + náplÀ PB bomby). Ve‰kerédal‰í útraty bude pfiedstavovat nová náplÀ bomby za 100korun. V dal‰ích kolech dosáhneme úspor kolem 1000 Kã.Jde tedy o investici více neÏ rychle vratnou.

DALŠÍ MOŽNOSTIPokud máte doma star˘ model tuzemského vafiiãe VAR1,staãí na jeho spodní díl nasadit redukci na velkou PBbombu. V˘robce to tehdy dokonce doporuãoval. Po zásahuúfiadÛ od toho v‰ak kvÛli bezpeãnosti upustil. Redukci vámza pár stovek korun udûlá na soustruhu kaÏd˘ zku‰enûj‰ízámeãník. O nûco obtíÏnûj‰í je v˘roba vlastního kovového pfiepou‰-tûcího ventilu. Vypadá podobnû jako samotn˘ vafiiã, alemísto hofiáku je dal‰í závit k na‰roubování na bombu. Anitakov˘ kousek není pro zámeãníky problém. Nechávají siho ãasto vyrábût tfieba skautské nebo horolezecké oddíly.Pfii nûkolikakusové sérii cena za jeden spadne pod tisíckorun.

POZOR: V konvenãních plynov˘ch bombách je jiná smûs plynÛ neÏby bylo Ïádoucí pro turistické úãely. Lépe sice hofií, aletaké jednodu‰eji vybuchuje, protoÏe je v ní více propanuna úkor butanu. Dávejte tedy pozor pfiedev‰ím v hork˘chnevûtran˘ch prostorech, napfiíklad za sklem automobilu,doma v kuchyni, nebo prostû jenom venku na slunci. PfiestoÏe propan-butan je pomûrnû bezpeãn˘ plyn, ze kte-rého se nikdo neotráví a pfii úniku do volného prostoru ne-hrozí v˘buch, je nutné dodrÏovat pfii práci s ním základníbezpeãnostní pravidla: 1) Bombiãku pfied naplnûním vÏdyprohlédnûte, jakékoliv po‰kození znamená jediné – vy-hoìte ji. 2) Hmotnost nové náplnû musí b˘t vÏdy niÏ‰í,neÏ originální. 3) Pfii prácivûtrejte. 4) Nekufite, ne-vafite, nepouÏívejte oheÀ. 5)Bombiãky skladujte mimoobytné prostory. 6) Jakáko-liv pochybnost musí vést kpfieru‰ení vafiení, naplÀo-vání a skladování do doby,neÏ je problém vûrohodnûvyfie‰en. ■

MÁTE VLASTNÍ NÁPADY, JAK ZAPOJIT ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY DO OUTDOOROVÉHO BĚSNĚNÍ?PODĚLTE SE S OSTATNÍMINA ADRESE [email protected]. PUBLIKOVANÉ PŘÍSPĚVKYBUDOU HONOROVÁNY.

�VAROVÁNÍ:Redakce nenese žádnou zodpovědnost za případné materiální škody, zraněníči ztráty na životech v souvislosti s napodobováním návodů popsaných v této rubrice!

INZ

ER

CE

46 HORYDOLY

ZIMOBUSY JEZDÍ DVAKRÁT

TÝDNĚ

➜ Pod názvem Zimobusy jezdí kaž-dou středu a neděli autobusové spojepod celými Krkonošemi. Poslední jízda

bude až o Velikonocích. Dopravní sys-tém spojuje jednotlivé oblasti a umo-žňuje lyžařům - běžcům projet na ly-žích Krkonoše s návratem zpět do vý-chozího místa. Linky lze využít i k pěšíturistické návštěvě regionu. Na auto-busových zastávkách jsou instaloványplechové tabule s mapkou a jízdními

řády. Jízdní řády jsou na webuwww.krkonose.eu.

Text: Dáša Palátková. Foto: (kt)

VÝUKA LYŽOVÁNÍ ZDARMA

U příležitosti 15. výročí založení Aso-ciace profesionálních učitelů lyžováníje možné v sobotu 15. března u člen-ských lyžařských škol APUL absolvovatzdarma lyžařskou, nebo snowboardo-vou výuku. Učitelé budou k dispozici vdobě 10-12 a 14-16 hodin.

Text: (kt)

LYŽAŘ SE ZABIL

V HARRACHOVĚ

Český sjezdař se zabil na červené sjez-dovce ve skiareálu Harrachov - Rýžo-viště. Neštěstí se stalo v neděli 10.února odpoledne poblíž Liberecké cha-ty. Pětačtyřicetiletý muž jel podélokraje sjezdovky, na namrzlém sněhu

ztratil nad lyžemi kontrolu a vylétl mi-mo trať do lesa. Narazil do stromu a ktomu se napíchl na mohutnou větev.Na těžká zranění hlavy a páteře zem-řel. Neměl přilbu. Text: (red)

NEJSTARŠÍ A NEJHEZČÍBOUDA V POLSKÝCHKRKONOŠÍCH

Bouda Samotnia v Krkonoších patříbezpochybně k nejhezčím boudám v

Polsku. Je to tedy prvotřídní tip na pě-ší výlet nebo túru na sněžnicích. Bou-da stojí uprostřed ledovcového karu sdvě stě metrů vysokými stěnami nadledovcovým jezerem Maly Staw. Jižpřed čtyřmi sty lety nabízela ubytovánípasákům koz a později se přidal chovpstruhů. První zvěsti o přístřeškustrážce hlídajícího ryby v Malém Sta-wu před pytláky pocházejí z roku1670. V roce 1861 byla upravena pro

TADY JEKRAKONOŠOVO!TADY JEKRAKONOŠOVO!

KRKONOŠE

www.bartsport.cz

Bartsport Brno (po-pá 9.30–18.30)

Bašty 8 602 00 Brnotel.: +420 542 211 995

Bartsport Praha (po-pá 10:00–19:00)

Sokolská 19120 00 Praha 2tel.: +420 234 703 220

Bartsport je součástí nákupní galerie mall.cz

Akce platí do vyprodání zásob. Více informací nawww.bartsport.cz

Ke každé přilbě

permanentka zdarma!

NEJVĚTŠÍE-SHOP V ČR

x297mm_permice_zdarma.indd 1 12.12.2007 10:06:

INZ

ER

CE

potřeby turistů. Současnou podobu získala Samotnia po přestavbě v roce1934. Je označována za vůbec nejstarší boudu ve Slezsku.

Text: Klára Kroupová

HARRACHOV MÁ STAVEBNÍ UZÁVĚRU

Harrachovská radnice vyhlásila stavební uzávěru do schválení územníhoplánu. To může být až roku 2012. Nelze tedy stavět žádnou větší budovu.Důvodem je nekontrolovatelný růst počtu apartmánových bytů v obci. Zestejného důvodu platí stavební uzávěra také ve Špindlerově Mlýně a Rokyt-nici nad Jizerou. Text: (red)

V internetovém deníku Horydoly.cz vyšelskialpinistický průvodce po sjezdařskýchterénech v Krkonoších. Všechny popsanétrasy vedou svahy, které sjíždějí generacelyžařů už celé století. Dnes je však pohybmimo značené cesty na české straněKrkonošského národního parku zakázaný,a lyžaři jsou tedy pro ochranáře lovnouzvěří. K článku se rozvířila velká diskuse.Vybíráme nejdůležitější argumenty. Článek najdete na www.horydoly.cz/vy-psat.php?id=10877.

PAVEL: Rád bych se zeptal autora článku,jestli se nestydí sám před sebou. To námtu přírodu chcete už úplně zničit? A ne-stydíte se navádět malé děti, aby porušo-valy, co je zakázané? Jak jim to vysvětlu-jete? Že je ten zákaz blbost? Z toho asipochopí, že je na každém z nás posoudit,jaký zákaz, normu či zákon dodržovat bu-deme a co už ne. Přiznávám, že sám takénedodržují veškerá nařízení, a často pře-spávám v horách, kde se nesmí. Ale sleh-nutá tráva je něco jiného, než to co posobě necháváte vy. A ještě dáte návod os-tatním. Bravo!BOB: Je otázka, zda by ubylo vzácnýchkytek, kdyby ochranáři nechránili horyvůbec. Čímž nemyslím, že by se směly vrezervacích stavět domy, či by si tam lidimohli zajezdit na louce hummerem. Mys-lím zcela volný pohyb pěších, lyžařů a cy-klistů. Podle mě by se nezměnilo praktic-ky nic. 99 procent lyžařů by zůstalo nasjezdovkách, 99 procent pěších na zna-čených cestách, 80 procent cyklistů naasfaltu. A pohyb těch "volných" lyžařů byse na flóře a fauně neprojevil absolutněnijak, pěších prakticky taky ne, snad jenbikeři by si vyjezdili pár singletracků.Myslím si proto, že takzvaná ochrana ná-rodního parku prostřednictvím všemo-žných zákazů je zcela samoúčelná. Úplněby stačila stavební uzávěra a zákaz vjez-du motorových vozidel.ŘEP: Zákaz třeba není rozumný, ale jed-nou je to zakázané a mělo by se to re-spektovat - dokud se zákaz nezruší. A po-

kud někomu zákaz připadá jako nesmysl,má se snažit o osvětu a jeho zrušení.SCHMIEDT: Ve Francii, ale i v Anglii,Skotsku, Finsku, Švédsku, atd. je přírodavíce zachovaná, přestože se tam lidé pro-hánějí na lyžích, kolech i pěšky. Lidi ne-vadí, ale komín elektrárny ČEZ v Poříčí uTrutnova, to je humus.PETRA NYPLOVÁ: Obávám se zběsiléhopřívalu skialpinistů. Sama jsem v Krkono-ších na skialpech několikrát byla. Pokudse to ale stane oblíbenou veřejnou zába-vou, pak to bude pro přírodu opravdu ne-udržitelná záležitost.ROMAN ČAPKA: Ochranářům v zásaděnevadí občasní pěšáci, co bez poskvrnyprojdou krajinou. Problémem jsou ná-sledné nájezdy zhruba podle tohoto sché-matu: 1. osamělý skialper vyznačí stezku,zadek stažený strachy, 2. projede partalidí, opatrně se rozhlížejících, 3. provalíse lyžařský kurs vedený praštěným tělo-cvikářem, 4. stopa vyznačená trusem,slupkami od banánů, obaly od tyčinekMars, 5. korzující davy, 6. starousedlícižádají horskou boudu a vlek, 7. nedejbožeto dostanou, 8. osamělý skialper jde zna-čit jinou stezku.PETRA ŠŤASTNÁ: Průjezd jednotlivého(uvědomělého) skialpinisty přírodou toliknevadí, ale dnes to nejsou jen skialpinisti,ale i snowboardisti, freeridisti a telemar-kisti a pak spousta podobných skupin. Vybyste tu chtěli masy –istů a –istek (je to„in“ a je to přece jen adrenalin), co by sisem chodilo odjezdit své začátky? MISE: Co mi vadí je třeba to, že když jsemnahoře, tak je ze Špindlu slyšet hlasitá hud-ba a hlášení ze závodů, navečer a v noci ob-rovské světelné znečištění, ale na tom osví-cené diskuze nic nezmění. Tak doufám, žese stále ještě budeme navzájem (skialpinis-ti) nahoře zdravit a že stále ještě dokážemes některými ochranáři slušně pokecatMICHAL ŠEDÝ: Včera jsem krásně polyžo-val v Labáku s dětmi, viděl jsem lezce naledech, potkal pár skialpinistů, pár běžcůa žádného ochranáře. Doufám, že tak to-mu bude i nadále.

CO PÍŠÍ ČTENÁŘI NA WWW.HORYDOLY.CZ

DISKUSE – LYŽOVÁNÍ V TERÉNU

CESTOVNÍ PRŮMYSL A OUTDOOROVÝ BYZNYS

48 HORYDOLY

Outdoor Exp www.horydoly.cz/outdoorexpress

0.-23.2. veletrh Sport Prague – Praha21.-24.2. veletrh BIT – Miláno23.-24.2. Šumavský skimaraton – Zadov24.-26.2 veletrh ISPO - Peking28.2.-1.3. veletrh Geos - Praha10.3. solidární akce Vlajka pro Tibet19.-22.3. veletrh MITT - Moskva 1.-2.3. běžky Bieg Piastow - Jakuszyce2.-4.3. veletrh Swisspo - Zürich5.-9.3. veletrh ITB - Berlín6.-9.3. veletrh For Travel - Praha7.3. skialp Sella Ronda – Arabba8.3. Vodácký den - Choceň10.3. vlajka pro Tibet9.-15.3. Arktické hry - Yellowknife13.-15.3. veletrh Infotour – HradecKrálové13.-15.3. veletrh Globe - Řím13.-16.3. skialpinistický závod PierraMenta - Beaufort13.-16.3. veletrh Šport - Bratislava13.-16.3. veletrh Salon du Tourisme -Paříž13.-16.3. veletrh Lodě a karavany –Praha 15.-16.3. Cestovatelský festival - Praha15.3. APUL vyučuje zdarma lyžování vcelém Česku19-22.3. veletrh MITT – Moskva29.3. valná hromada Českéhohorolezeckého svazu

KALENDÁŘ 2008 – ÚNOR/BŘEZENKALENDÁŘ 2008 – ÚNOR/BŘEZEN

OČEKÁVÁME4.-6.4. konec vlekařské sezóny Ski Lift Cup -Harrachov4.-6.4. veletr Dovolená - Ostrava9.-11.4. veletrh Alpitec - Bolzano16.4. začátek pstruhové sezóny - Česko22.-24.4. veletrh IMEX - Frankfurt24.-27.4. veletrh Svět knihy – Praha25.4. valná hromada Svazu provozovatelůlanovek a vleků – Nové Město na Moravě1.5. setkání seakajakářů - Mělník 1.-4.5. Bikefestival - Garda6.-9.5. veletrh ATM - Dubaj11.5. Prague International Marathon – Praha16.6. otevření turistických chodníků –Vysoké Tatry21.6. Adrenalin Cup – Ostravice3.-6.7. Outdoor Games - Interlaken4.-7.8. veletrh Eurobike - Friedrichshafen7.-10.8. veletrh Outdoor Retailer – Salt Lake City17.-19.9. veletrh Šport Línia – BanskáBystrica18.-21.9. veletrh IFMA – Kolín nad Rýnem30.9.-1.10. veletrh Intermountain –Špindlerův Mlýn11.10. Krumlovský vodácký maraton – Vyšší Brod25.10.-2.11. veletrh Hanseboot – Hamburg6.-9.11. veletrh Sport Life - Brno

Kalendář outdoorových akcí najdete na www.horydoly.cz.

BEZPEČNOSTNÍ

TELEMARKOVÉ VÁZÁNÍ

Rotefella se už léta věnuje výrobě a vý-voji telemarkových vázání. Jeho vlajkovoulodí se má stát bezpečnostní model NTN.Výrobce ho představil na veletrhu ISPO vMnichově. Cena zatím nebyla zveřejněna.

LYŽE NA PŘÍŠTÍ SEZÓNU

Na největším sportovním veletrhu ISPOWinter v Mnichově představily lyžařskéfirmy svoji produkci na příští zimu. Dy-nastar ukazoval nejlepší a nejdivočejšíobrázky zespoda na skluznicích. Jekonec s černou nebo poloprůhlednoubílou plochou. Na skluznice se malují

ornamenty, alemůžete si do-přát i polonahou

slečnu. Rossignol vymyslel trik, jakběhem pár vteřin změnit prašanové spe-ciály na sjezdovkové lyže. Namontovalna ně zeshora drátěné táhlo. Když holyžař utáhne, zvedne špičku lyže a můževyrazit do terénu. Na sjezdovce zastaví,táhlo povolí a lyže dostane profil nor-málního sjezdovkového modelu.Haganse pokouší oslovit zákazníky, kteří po-třebují lyže jen jako dopravní prostře-dek. Zkracuje je, zjednodušuje vázánípro obyčejné pohorky a místo stoupa-cích pásů ordinuje šupiny osvědčené naběžkách.

HUDY ZTRATIL ICEBREAKER

Hudysport přišel o výhradní zastoupeníspodního prádla značky Icebreaker. Odnynějška ho v Česku prodává BranislavAdamec. "Situace je v tomto ohleduproblematická, ale v současné doběprodáváme celou kolekci Icebreaker v

HORYDOLY 49

ressnašich obchodech," uvedl proHorydoly výkonný ředitel Hudy-sportu Ondřej Johanovský. Napřímý dotaz, zda je Hudysportstále výhradním dovozcem, od-povědět Ondřej Johanovský zá-

porně. Branislav Adamec odešel od Hudysportu zpozice marketingového manažera v minulém roce.V minulosti zastupoval například značky Schöffel aGore-tex. Icebreaker soupeří na českém i evrop-ském trhu se značkou Devold. Oba výrobci šijífunkční prádlo z přírodní vlny.

FRIEDRICHSHAFEN SE BUDE KONAT

Na veletrhu ISPO v Mnichově se rozhodovalo o pře-žití veletrhu Outdoor ve Friedrichshafenu. Po něko-likadenním mlčení ohlásila organizace EuropeanOutdoor Group (EOG), že i nadále bude podporovatFriedrichshafenský veletrh. Tajné hlasování členůEOG mělo proběhnout v předvečer veletrhu ISPO,ale jeho výsledky byly zveřejněny až v poslední denjeho konání. Byla protažena smlouva na dalších pětlet do roku 2013. Letošní veletrh Outdoor Friedri-chshafen se bude konat 17.-20. července 2008.

ELEGANTNÍ BARVY PRO LYŽAŘE

Sportovní oblečení má stále blíže k lifestylovýmoděvům. Konstatovali to organizátoři veletrhu ISPOWinter 2008. Celkový look lyžařských oděvů sebude hodně inspirovat přírodou. Naruší ho jen třpy-tivé barvy především na zipech, švech, taškách akabelkách. U elegantních modelů se budou občaspoužívat pastelové barvy, ale především černá abílá. Do toho přijdou čerstvé tóny modré a napří-klad lehká královská žlutá, kombinované s teplouhnědou a nachovou. Modely pro mladé nabídnou

mnoho variant zelené, především jedovaté tóny ajablečnou zeleň. Freerideři by měli oproti této se-zóně ještě zvýraznit svůj příklon k městskému oble-čení. Barvám bude dominovat khaki, olivová a béž-ová často kombinované s měkkou žlutou.

ČESKÉ DRÁHY PRODÁVAJÍ LETENKY

Letenky nízkonákladového přepravce Skyeurope za-čaly prodávat České dráhy. Snaží se tak navázat naneúspěšný prodej letenek Českých aerolinií. Le-tenky budou dostupné jen na 22 velkých nádražích.

REKLAMA LESŮ JE PRÝ ETICKÁ

Několik členů České mountainbikové asociace podalokoncem loňského roku stížnost k Radě pro reklamuna inzerát, kterou otiskly Lesy České republiky. Připa-dalo jim, že státní akciová společnost straší lidi, abynejezdili po lese na kole, aniž by měla oporu v zákoně.Rada pro reklamu rozhodla ve prospěch Lesů Českérepubliky. "Outdoorová reklama s.p. Lesy ČR nebylashledána jako neetická. Sdělení, které tato reklamapoužívá, není možné pokládat za šíření mylných a po-plašných zpráv," rozhodla arbitrážní komise.Používejte značené cyklostezkyJízda lesem na kole provětráplíce lépe než cvičení v Sokole,jízda mimo cyklostezkuprovětrá vaši peněženku.

SKIALPINIZMUS NA GYMNÁZIU

28. januára sa uskutočnilo stretnutie prednostu Krajského škol-ského úradu Topolského, riaditeľa OŠG Benačku a prezidentky Slo-venske skialpinistickej asociácie Belicovej. Predmentom stretnu-tia bolo prerokovanie možnosti zaradenia skialpinizmu ako študij-ného odboru v rámci gymnázia v Banskej Bystrici. Škola záujem ozaradenie tohto sportu privitala. Uchádzači si možu podávat pri-hlášky štandartným sposobom do 15.2.2008, pričom sú možné iprestupy z inych základných resp. stredných škol. V príprave budú

kondičné súčasti, zjazdové i bežecké súčasti a špeciálnu čast zameranú na skialpinizmus bude za-strešovat Slovenská skialpinistická asociácia.

Outdoor Express připravila redakce Horydoly. Foto: Horydoly, Clutex

K čemu slouží desetmiliónů?V listopadu a prosinci projížděly českýmiměsty stovky tramvají propagující webovéstránky www.kudyznudy.cz. Kampaň pro-běhla také v tisku, rozhlasu a na billboar-dech. Platila ji vládní agentura na podporucestovního ruchu CzechTourism. Požádalijsme její tiskovou mluvčí Karin Šeligovou opodrobnosti.Kolik celá akce stojí? Dá se finančně vyjádřitjejí přínos?Rozpočet podzimní kampaně byl 9 600 000Kč a zahrnuje výrobu i všechny produkční ná-klady a pronájmy ploch. Přínosem kampaněje nejen udržení image České republiky jakoturistické destinace i v době mimo hlavní se-zónu, ale přede-vším jde o podporupodnikatelskýchsubjektů. Cze-chTourism tímtonepřímo podporujerozvoj podnikatel-ských aktivit.CzechTourismusnení schopen vy-číslit peníze, které získá od daňových poplat-níků na tuto kampaň?Pokud to dokážete vyčíslit, udělejte to. Nezlobte se - ale jsou to moje peníze z mýchdaní, a tak bych očekával, že víte, proč mi jeberete a vkládáte do nějakého projektu.Takhle přece funguje jakákoliv firma.Pokud jde o podnikatele, máte pravdu. Cze-chTourism je však příspěvkovou organizací anevykazuje zisk. Pomocí kampaní láká zahra-niční i české turisty k cestám po České re-publice, a ti pak utrácejí u našich podnika-telů - cestovních kanceláří, cestovních agen-tur, hotelů, restaurací, zábavních podniků atak dále. Od kampaní se očekává růst počtuturistů o 2 až 3 procenta a vypočítat by se todalo jen velmi přibližně podle jejich průměr-ných útrat. Taková přibližná a nekorektní číslazveřejňovat nebudeme.

STORY Z TITULKY

ezení po zamrzl˘ch vodopádech jehorolezeckou disciplínou, ve kterénejvíce záleÏí na kvalitû vybavení.

âím lezete del‰í, tûÏ‰í a kolmûj‰í ledy, tímvíce vám pomohou moderní cepíny, maã-ky a ledové ‰rouby. KaÏd˘ch deset tisíckorun investovan˘ch do v˘bavy vámumoÏní lézt o jeden stupeÀ tûÏ‰í cesty. Po-suìte sami.Na ledy ve stupni WI2 staãí rekreaãnímuhorolezci dva turistické cepíny po tisícov-ce, fiemínkové maãky za dva tisíce koruna nûjak˘ch pût ‰est rusk˘ch ‰roubÛ na za-ji‰tûní, kaÏd˘ bratru za ãtyfii sta korun.Celkem to dá ‰est tisíc korun. Nepoãítámesamozfiejmû bûÏné horolezecké vybavení

jako lana, úvaz-ky, pfiilby, kara-biny a dal‰í nez-bytnosti – to má kaÏd˘doma.Del‰í úseky ledu WI3 vy-Ïadují dva slu‰né ledovécepíny, kaÏd˘ za pût tisíckorun a pár dal‰ích rus-k˘ch ‰roubÛ. Jejich vrtánísice odãerpá hodnû síly alezec si bude muset odse-dávat do zaseknut˘ch ce-pínÛ, ale to se dá pfieÏít.Dal‰í investice umoÏÀují vstoupit do fií‰estupÀÛ WI4 a WI5. V̆ mûna maãek bude

nutná, protoÏe speciálnívertikální hroty na rychloupínacíchmodelech vjedou do ledu jako pomásle. Poãítejte s pûti tisíci koruna-mi. V‰echny ‰rouby vymûníme zamodely renomovan˘ch znaãek. Je-den stojí pfies tisíc korun. P.S.: Hanka na titulním stránce Ho-rydoly leze desetidélkov˘ zamrzl˘potok Strannerbach WI2-3 v mekcerakouského ledového lezení Malta-

talu. Více o tamním ledovém ráji jste simohli pfieãíst na stranách 30 a 31. ■

INZERCE

www.horydoly.cz ročník IV číslo 19 únor 2008 cena 20 Kčoutdoor magazín

SARDINIELETEM SVùTEMSARDINIELETEM SVùTEM

LEZENÍ POLEDOPÁDECHV MALTATALU

VYSOKÉTATRYVYSOKÉTATRY

LAVINYLAVINYNA KAŽDÉM KROKUNA KAŽDÉM KROKU

SVĚTSVĚTOUTDOOROVÉHO

VYBAVENÍOUTDOOROVÉHO

VYBAVENÍ

TEST:DĚTSKÉ

NOSÍTKODEUTER

TEST:DĚTSKÉ

NOSÍTKODEUTER

L Text a foto: (kt)

Peníze u leduPeníze u ledu

CE_zavazadla_prava_final.indd 1 10.1.2008 10:49:12

KIA pro_cee’d

pro_radost pro_potěšení z jízdy

www.kiamotors.cz

Date post:	08-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

VYSOKÉ TATRY - Horydoly.cz · 2012. 3. 25. · TATRY LAVINY NA KAŽDÉM KROKU SVĚT OUTDOOROVÉHO...

Documents