Vytyčovací sítě
Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost.Mezi tyto sítě patří:
• polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou• troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový
pořad s příčným provázáním
Výhody: Přizpůsobení terénu
Nevýhody: Při zničení jakéhokoliv bodu jej nelze obnovit v původním místě se stejnou přesností => narušena homogenita systému
Vytyčovací sítě
Přesnost ovlivňuje: přímý tvar PP stejně dlouhé strany způsob orientace vysoká přesnost měřených veličin
Hodnocení přesnosti PP: teoreticky
− střední chyba souřadnicová mx,y− střední chyba rozdílu souřadnic mΔx,Δy dvou
sousedních bodů prakticky
− mezní odchylka úhlová− mezní odchylka polohová
met
Pmet
Vytyčovací sítě
− mezní odchylka úhlová
…počet vrcholů…stř. ch. vrcholových úhlů…stř. ch. směrníku orientačního směru
− mezní odchylka polohová
…konstanty podle třídy přesnosti…součet délek stan
mmnmet .2.2 2
21 kdkPmet
nmm
21,kkd
Vytyčovací sítě
Typy polygonových pořadů: jednostranně orientovaný (volný)
• zpřesnění – více nezávislých orientací vetknutý (vsunutý) oboustranně orientovaný
jsou přesnější než polygonové pořady měřené prvky:
− úhly (nutno určit rozměr z měření 1 nebo 2 základen− délky (nutno určit orientaci)− úhly i délky
Vytyčovací sítě
Typy trojúhelníkových řetězců: úhlově měřené řetězce
• délka stran bývá ~300 m• přesnost úhlového měření 1 mgon (10cc)
+x
+y A=1B 23
456
CA,
1
45 4
22
C
Vytyčovací sítě
Postup výpočtu:1) Úhlové vyrovnání jednotlivých trojúhelníků2) Výpočet délek v 1. trojúhelníku3) Postupný výpočet délek ve všech trojúhelnících4) Výpočet dvou PP A-1-2-3-B, A-4-5-6-B5) Souřadnicové vyrovnání obou pořadů mezi body A, B
u volných pořadů nutné změřit velmi přesně 2 základny (začátek, konec) u oboustranně měřených trojúhelníkových řetězců není
nutné velmi přesné určení základny, protože souřadnicovým vyrovnáním se celý řetězec roztáhne nebo zkrátí a změní se délkové měřítko
Vytyčovací sítě
Vytyčovací přímky, které je tvoří, jsou rovnoběžné se směrem zástavby
• pravoúhelníková
• polygonální
• výchozí
Vytyčovací sítě
• Body sítě jsou voleny tak, aby nebyly ohroženy výstavbou.
• Podle projektu se volí síť tak hustá, aby umožňovala vytyčení v určité třídě přesnosti.
• Body prostorové skladby objektu musí být umožněno vytyčit ze dvou a více bodů sítě.
• Používá se těžká stabilizace (hloubka = 1,20 m).
• Objekty na ploše bývají většinou rovnoběžné => stejný směr výstavby.
1 m 1 ,2 m
0,04 m
Zabetonováno
Vytyčovací sítě
• Přímky svírají obecný úhel.
• Používá se pro plošnou zástavbu ve specifických podmínkách.
• Vytyčovací síť pro stavby, kde není možný stejný směr zástavby.
Vytyčovací sítě
• Síť s neklasickým způsobem vytyčení (vzd. pro vytyčení bodu > 50 m)
• Klasický způsob – veškeré podklady máme připraveny předem
PS
• Metoda přechodných stanovisek
− nemáme žádné podklady, pouze souřadnice objektu a sítě
− na místě určíme souřadnice PS a vytyčovací prvky objektu
− pro určení PS stačí min. počet bodů (4-5), nejlépe trvale stabilizovaných, souř. se určí z nejméně 2 nezávislých kombinací určení polohy PS (protínání z délek a úhlů)
− nutné vhodné přístrojové vybavení a zařízení pro výpočet geodetických úloh (totální stanice, přenosný PC)
Vytyčovací sítě
Rozlišujeme - HB … hlavní bod stavby- CHB … charakteristický bod stavby
• Vytyčení prostorové polohy− realizace polohy vzhledem k okolí− vytyčení a stabilizace HB, CHB, hlavní polohové čáry (HPC)− vytyčení a stabilizace hlavního výškového bodu (HVB)Vytyčení prostorové polohy se provádí na základě vytyčovacího výkresu, kde je použito ortogonální vytyčení, tzn. že na výkresu jsou uvedeny vytyčovací kóty -> výhoda – rozměry objektů se dají získat sčítáním a odčítáním.
• Podrobné vytyčení− vytyčení tvaru a rozměru objektu ve směru vodorovném i svislém− vytyčení základové konstrukce, půdorysné osnovy (osy nosných stěn),
půdorysné osnovy ve vyšších podlažích (vytyčení svislic), výškové osnovy a konstrukčních výšek.
Vytyčovací sítě
• použití v přehledném území s malými převýšeními do 30-40 m• pentagon + pásmo• ve vytyčovací přímce nesmí být překážka ve viditelnosti• musí být volný prostor v místě pat kolmic• náročná na prostor• vytyčovací prvky – staničení, kolmice
• přesnější a ekonomičtější než ortogonální• stačí jeden bod vytyčovací sítě + dvě orientace• nutný volný sektor výhledu v rozsahu objektu• vytyčovací prvky – úhel, délka• musíme přepočítat ortogonální vyt. prvky z vytyčovacího výkresu• vhodné použití elektronického měření délek
Vytyčovací sítě
• výhodné, nepoužívá se měření délek • složitá realizace -> navádění figuranta ze dvou směrů, u větších
vzdáleností (> 100 m) třeba vysílačky• měření současně dvěma teodolity• poměrně přesná na větší vzdálenosti
• vytyčuje se ze stanoviska, které není stabilizováno, jeho poloha a vytyčovací prvky se počítají přímo v terénu
• výhody – přesnost a velký dosah• využití ke kontrolním zaměřením
• vybudování soustavy hlavních výškových bodů – HVB (relativní výšky nebo Bpv)
• při vytyčení objektu se nivelací přenese výška z HVB na vytyčovaný bod (lavička, ryska,..)
Vytyčovací sítě
Po každém vytyčení se vypracuje vytyčovací protokol - zápis, jehož součástí je:• datum• kdo vytyčoval• podle čeho vytyčováno (vyt. výkres č. …)• způsob stabilizace vytyčených bodů• seznam souřadnic bodů a jejich výšek • jména předávajících a přejímacích pracovníků• předávací protokol• schematický náčrt
− schematický = není v měřítku, ale zachovává tvar objektů
− vytyčovaný objekt− pravoúhlé vyt. kóty− rozměry objektu− základní výška objektu
(±0 … zpravidla úroveň 1. NP)• (použité body vytyčovací sítě)
HVB2
HVB1
PB 12
PB 11
40,50
52,95 9,20
±0=233,90
6,40
12,45
11,70
11,70
20,90
18,10
4,85
7,60
