Využití didaktického potenciálu textu knihy Harry …...na konkrétní text knihy Harry Potter a...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Využití didaktického potenciálu textu knihy Harry Potter

a Kámen mudrců při tvorbě pracovních listů

Vypracovala: Mgr. Dita Vomelová

Vedoucí práce: Mgr. Iva Mrkvičková, Ph.D.

České Budějovice 2017

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Ivě Mrkvičkové, Ph.D. za odborné vedení,

dobré rady, vstřícnost a trpělivost při konzultacích nad závěrečnou prací.

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

literatury a pramenů uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění

souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě

elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované

Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a

to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační

práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s

uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a

oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž

souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz, provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a

systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 9. 12. 2017 ………………………………………………

Podpis

Anotace

Závěrečná práce se zaměřuje na didaktický potenciál psaného textu a vytváření

pracovních listů ke knize Harry Potter a Kámen mudrců pro žáky pátých tříd.

Teoretická část se zaměřuje na pojem čtenářská gramotnost, rozebírá didaktický

potenciál textu z obecného hlediska a zamýšlí se nad hledisky konkrétní knihy. Část

textu pojednává o životě a díle autorky. Praktická část přináší návrhy jednotlivých

lekcí a pracovních listů. Práce je ověřena v praxi v pátém ročníku na základní škole.

Klíčová slova: čtenářská gramotnost, didaktický potenciál, čtenářské lekce, pracovní

listy, J. K. Rowlingová

Annotation

The final thesis is aimed at the educational potential of written text and creation of

worksheets to the book of Harry Potter and the Philosopher's Stone for pupils of

fifth classes. The theoretical part is engaged in the term of reading literacy, analyses

the educational potential of text from a general point of view and reflects on

perspectives of the book. A part of the text deals with the life of the author. The

practical part brings drafts of single lessons and worksheets. The work was verified

in practice in a fifth class of a primary school.

Key words: reading literacy, educational potential, reading lessons, worksheets, J.

K. Rowling

Obsah

1. Úvod ............................................................................................................ 7

2. Čtenářská gramotnost .................................................................................... 10

3. J. K. Rowlingová ............................................................................................. 15

4. Didaktický potenciál psaného textu ................................................................ 17

4.1 Didaktický potenciál knihy Harry Potter a Kámen mudrců .................................... 17

5. Lekce 1 ........................................................................................................... 20

5.1 Obecná východiska .............................................................................................. 20

5.2 Návrh průběhu lekce 1 (Kapitola: Chlapec, který zůstal naživu) ............................. 20

5.3 Pracovní list pro žáky ........................................................................................... 23

6. Lekce 2 ........................................................................................................... 24


6.2 Návrh průběhu lekce 2 (Kapitola: Sklo, které zmizelo) .......................................... 24


7. Lekce 3 ........................................................................................................... 28


7.2 Návrh průběhu lekce 3 (Kapitola: Dopis od nikoho) .............................................. 28


8. Lekce 4 ........................................................................................................... 31


8.2 Návrh průběhu lekce 4 (Kapitola: Klíčník) ............................................................. 31


9. Lekce 5 ........................................................................................................... 34

9. 1 Obecná východiska ............................................................................................. 34

9.2 Návrh průběhu lekce 5 (Kapitola: Učitel lektvarů) ................................................. 34


10. Reflexe ......................................................................................................... 37

11. Závěr ............................................................................................................ 40

Seznam použitých zdrojů a pramenů .................................................................. 43

Elektronické zdroje ............................................................................................. 43

Přílohy .............................................................................................................. 45

Příloha Lekce 1 ......................................................................................................... 45

Příloha lekce 2 ......................................................................................................... 51

Příloha Lekce 3 ......................................................................................................... 57

Příloha Lekce 4 ......................................................................................................... 59

Příloha Lekce 5 ......................................................................................................... 65

7

1. Úvod

Hlavním cílem této práce je vytvoření pěti lekcí – čtenářských dílen a k nim

pracovních listů pro žáky pátého ročníku. Lekce by měly být postaveny tak, aby je

mohl využít kterýkoli jiný učitel pro svoji výuku. Předpokládám, že žáci pátého

ročníku už jsou dobří čtenáři, kteří nejen přečtou delší text, ale zároveň

přiměřenému textu rozumí a jsou schopni s ním pracovat a přemýšlet o něm.

Myslím si, že má-li jít učitel žákům příkladem, vytvořit pro ně atraktivní

pracovní list, má-li jim sám příklady k úkolům modelovat, měl by vybrat atraktivní

knihu. Pro mě jako učitele je ten správný text Harry Potter a Kámen mudrců od J. K.

Rowlingové. O autorce se píše jako o ženě, která probudila v dětech chuť ke čtení.

Neprobudila ji jen v dětech, ale i v dospělých. Sama jsem se nechala pohltit

ohromnou fantazií a strhujícím příběhem malého chlapce. Pro příklad nemusím

chodit daleko, protože i můj syn se ve svých deseti letech konečně díky jejímu Harry

Potterovi rozečetl. Autorku upřímně a otevřeně obdivuji. Právě pro toto všechno

jsem se rozhodla vytvořit pracovní listy a lekce na téma Harry Potter. Od prvního

vydání sice uběhlo již dvacet let, přesto si myslím, že je to stále aktuální příběh,

který může žáky motivovat jak ke čtení, tak k přemýšlení.

Druhá kapitola je věnovaná čtenářské gramotnosti, která je v dnešní době

hodně diskutovaná, vzniká hodně materiálů a projektů na její podporu. Jako učitelka

na prvním stupni vidím, že čtení a psaní je základ nejen pro další vzdělání, ale pro

celkovou orientaci v životě. Čtením a psaním se u člověka rozvíjí i další důležité

složky osobnosti, které mohou být mnohdy důležitější než znalosti. Hezky vystihuje

čtení Hana Košťálová: „Čtení je složitá myšlenková činnost, čtení je myšlení. A naučit

se myslet, to dá práci a chce to čas.“1 Podle výzkumů PIRLS z roku 2000, který

sledoval žáky 4. tříd „byla v České republice nejnižší obliba čtení ze všech 35

1 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého

žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935

8

zúčastněných zemí.“ (Kramplová, I., Potužníková, E., 2005, str. 29) Poslední dobu se

rozvoj čtenářské gramotnosti stal běžnou součástí výuky, proto se domnívám,

že v této oblasti došlo k určitému posunu.

V následující třetí kapitole se věnuji osobnosti J. K. Rowlingové a knize Harry

Potter a Kámen mudrců, kterou jsem si pro tuto práci vybrala. Tuto knihu jsem

nevyužila poprvé, před dvěma lety jsem vytvářela pracovní listy k Daltonské výuce

pro pátý ročník. Kniha měla u žáků úspěch, proto jsem se rozhodla ji použít i pro

tuto práci. Další důvod je také v tom, že z dnešního pohledu nových informací už

bych tyto pracovní listy nepoužila, měla jsem potřebu je celé přepracovat. Listy byly

hodně zaměřené na vyhledávání v textu, ale já myslím, že v pátém ročníku je už čas

se zaměřit i na přemýšlení o textu.

Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na didaktický potenciál textu obecně a také

na konkrétní text knihy Harry Potter a Kámen mudrců. Zamýšlím se nad tím, co

může kniha zhruba desetiletému žákovi přinést, jak ho může posunout dál, jak může

žák chápat poselství knihy.

Praktickými návrhy lekcí jsem se zabývala v lekcích pět až devět. Každá lekce

se skládá z obecných východisek, ze kterých jsem vycházela, a z konkrétního návrhu

dané lekce. Součástí návrhu průběhu lekce je hlavní cíl, přibližuji roli učitele

a popisuji drobné mini lekce, objasňuji aktivity pro žáky - úkoly. Texty a pracovní

listy ke každé lekci jsou v příloze. U každé lekce je návrh zakončení hodiny

a mezipředmětová návaznost, která se většinou vztahuje k výtvarné nebo pracovní

výchově. Původně jsem totiž vystudovala výtvarnou výchovu, proto vidím tuto

návaznost vždy jako jednu z prvních. Z vlastních zkušeností vím, že právě tato

návaznost žáky baví. Před dvěma lety jsme se nechali ve výtvarné výchově

inspirovat Harry Potterem a vyráběli či kreslili jsme sovy na různý způsob, to vše

jsme završili vlastním ušitím polštářku ve tvaru sovy. O všem jsme pak napsali

do školního časopisu, což byla další dimenze celé práce.

9

Součástí příloh, desáté lekce, jsou texty a pracovní listy, které jsem ve výuce

použila. Návrhy pracovních listů jsou spíš nástin, protože nepovažuji za důležitou

formu pracovního listu, za důležité považuji spíš proces celé lekce - vlastní

přemýšlení žáků a jejich vlastní text.

Poslední kapitolou je reflexe, kde jsem zhodnotila, co se v práci povedlo, čím

pro mě byla přínosná a nastínila možnosti, jak práci vylepšit.

10

2. Čtenářská gramotnost

Rozvíjení čtenářské gramotnosti je v současné době velmi důležité. Schopnost

porozumět čteným textům nás provází celým životem. U čtení nejde jen

o schopnost spojovat písmena do slabik, slov či vět, jde o komplexní činnost,

do které se zapojuje mnoho složek osobnosti. Dochází postupně k rozvíjení celé

osobnosti člověka, rozvíjí se řeč, stejně jako koncentrace, pozornost, paměť,

myšlení, usuzování, kritické myšlení, představivost spolu s fantazií, celková

komunikace, vytváření závěrů a vlastních názorů, které si umí jedinec obhájit.

Vystihující je podle mého názoru jednoduchá formulace Ivy Tomáškové: „Samotné

čtení zvyšuje sebevědomí, touhu po vyšším vzdělání a uplatnění se v životě; je

to velmi důležitá činnost pro prožití kvalitního života. V dnešním prostředí se bez

čtení neobejdeme, používáme ho na každém kroku a všude kolem nás je prostředí,

které vyžaduje dovednost čtení.“ (Tomášková, I., 2015, str. 11) Je jasné, že čtenářská

gramotnost, která stačila před sto, dvě stě a více lety, už dnes nestačí. Je mnoho

autorů a mnoho různých definic, které se snaží co nejpřesněji vystihnout,

co všechno obnáší dnešní pojetí čtenářské gramotnosti a jaké všechny aspekty jsou

její součástí. Velmi výstižně se to uvádí v příručce, kterou vydala Česká školní

inspekce: „Čtení je prostředek i nástroj lidské kultury, nikoli jenom jedna z technik

k získávání informací, a proto obsahuje mnoho zjevných i skrytých složek – nejen

znalosti a dovednosti, ale také postoje, hodnoty a zkušenosti.“2 Výchovný ústav

pedagogický se dívá na čtenářskou gramotnost z pohledu celého života člověka,

a to jako na záležitost proměnnou, která se dotýká i sociálních kontextů člověka:

„Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející se vybavenost člověka

vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými

pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.“3

2 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého

žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935 3 Šlapal, Košťálová, H., Hausenblas, O.: Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Http://www.kvic.cz/ [online].

Nový Jičín: Nový Jičín: Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, 2012

[cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gramotnosti

11

Vztah ke čtení se začíná vyvíjet již v útlém věku, hlavně prostřednictvím rodičů

– ať už jejich předčítáním či samotným vztahem ke knihám a čtení. Pravidelným

předčítáním rodiče dětem rozvíjí znalosti, představivost, slovní zásobu, dokonce

také výrazně stimulují mozek a vytváří v nich významný emoční náboj, který se pak

zpětně odráží v silné vazbě rodičů a dětí. V dětech se pak pevně buduje pocit

bezpečí a také rituálu, který je pak ukotvujícím bodem v jeho pozdější vlastní četbě.

Známý psycholog Zdeněk Matějček poukazuje na to, že „z posluchače se může stát

čtenář; věk 6 – 10 let. S prvním školním rokem nesmí rodiče s předčítáním přestat.

Je chybou přestat s čtením. Dětské čtení je ještě namáhavé. Je to luštění znaků,

které zatím nedávají smysl, je to k uzoufání. Se skutečným čtením to zatím nemá

mnoho společného. S rodičovským čtením lze přestat, až když dítě začne čtení bavit.

Kdy dokáže v přeslabikovaném najít smysl.“ (Matějček, Z., 2004, str. 7)

Role čtenářské gramotnosti ve vztahu ke škole je v současné době velmi

aktuální. Probíhá mnoho výzkumů, vznikají nejrůznější doporučení a postupy, jak

vylepšit čtenářskou gramotnost ve školách, učitelé mají možnost jezdit na semináře

na toto téma. Z výzkumů a z šetření České školní inspekce vyplývá, že učitelé v této

oblasti mají potíže. Hodiny čtení často probíhají formou výkladu, žáci nemají

dostatečný prostor pro vlastní názory a přemýšlení a často se čte jen z čítanek pro

daný ročník.4 Na toto téma se píše také v Gramotnosti ve vzdělání, což je příručka

pro učitele, kde se pojednává o učitelích, kteří moc nesledují vývoj v této oblasti

a pro ně: „ může být čtenářská gramotnost jevem redukovaným na pouhé čtení

s doslovným porozuměním, na vyhledávání informací nebo na reprodukci

základního děje. To může vést k tomu, že učitelé si neosvojují metodiku potřebnou

pro systematické a cílené rozvíjení čtenářské gramotnosti, protože se často

domnívají, že stačí, když žákům občas zadají čtení z čítanky nebo z učebnice.“

(Altmanová J., 2010, str. 9) Myslím, že takových učitelů je ještě mnoho a v tomto

tématu je potřeba osvěta.

4 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935

12

Dalším úskalím jsou také metody využívané k podpoře čtenářské gramotnosti,

které učitelé znají, ale neumí je správně použít. Naštěstí vzniká v tomto směru silná

podpora, existuje mnoho zdrojů, jak se sebevzdělávat a je mnoho nadšených

učitelů, kteří se o své poznatky v oblasti praxe se čtenářskou gramotnosti podělí.

Učitelé mají možnost absolvovat různé kurzy, prázdninové školy, číst časopisy

a příručky zaměřené na toto téma.

Je důležité zmínit, že rozvíjení čtenářské gramotnosti je záležitost dlouhodobá,

zkušený pedagog vyučuje formou postupných metodických kroků. Doporučuje se,

aby čtenářská gramotnost prostupovala všemi předměty ve škole, doporučuje se,

aby učitelé jedné školy pracovali jako tým. „Důležité je, že pokud žáci zvládnou

určitý krok nebo metodu v předmětu jednoho z vyučujících, mohou další vyučující

ve škole již se žáky využívat metodu k tomu, aby rozvíjela jejich čtenářské

dovednosti v porozumění textu, a už ji nemusejí nacvičovat. Žáci nástroj ovládli.

Velmi pomáhá, pokud se žáci s metodami seznámí již na prvním stupni a začnou

zpracovávat přiměřeně náročné texty s jejich pomocí.“5

Ve vztahu k této práci, je předpokladem budování pozitivního vztahu k četbě

čtenáře na prvním stupni základní školy nepochybně výběr textu, který by ho měl

zaujmout, vzbudit v něm emoce, zvědavost, aby byl dostatečně motivován k další

četbě. Základním předpokladem pro rozvíjení čtenářské gramotnosti dětí v tomto

věku je určitě potěšení z četby a potřeba číst. Kromě radosti a zážitků ze čtení je

velkou motivací také vědomí, že čtení pomáhá s řešením problémů každého

čtenáře, získává odpovědi na různé otázky, učí se rozumět světu atd., o své

myšlenky a postřehy se může podělit s ostatními spolužáky.

Text by měl být tedy vhodný věkově, přiměřený čtenářským schopnostem,

vhodný informativní a estetickou úrovní. Velkou roli v tomto má samozřejmě učitel,

který texty pro četbu do výuky vybírá, informuje o nových knihách, motivuje žáky

k četbě, volí vhodné metody při práci s textem. „Pokud chceme, aby se žáci dobrali

5 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010, [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935

13

i náročnější četby, musíme v nich nejprve vzbudit potřebu a chuť číst. K tomu

nejlépe poslouží jakákoli kniha, text, který žáka zaujme. Teprve u žáka, který čte,

můžeme rozvíjet jeho čtenářské návyky a dovednosti a usměrňovat jeho

preference.“6 Z citace vyplývá, že by měl učitel ze začátku podporovat jakýkoli

náznak chuti k četbě, i když sám není úplně přesvědčený o kvalitě. Zároveň může

sledovat, k čemu žák v tomto směru tíhne a později vybrat vhodnější text, který

zájmu žáka odpovídá. Důležité je, aby i sám učitel měl k textu vztah, žáci si toho

nejen všimnou, ale nechají se ovlivnit, když vidí, že učitel text chápe, líbí se mu,

prožívá ho se zaujetím nebo třeba souhlasí s některými myšlenkami. Děti, které

čtou, se lépe učí. „Děti, které čtou, se lépe učí. Chceme-li, aby se učil každý žák

naplno, naučme děti včas číst. Ve škole k tomu potřebují hodně dobrých knih,

dostatek času na čtení, čtoucí kamarády kolem sebe a pečujícího učitele.“ 7

Z praktického hlediska probíhá výuka, která se zabývá čtenářskou gramotností

zpravidla formou čtenářských dílen, tak, že si žáci donesou či vyberou vlastní knihu -

text, který během dílny čtou. V následující části hodiny žáci s tímto textem pracují

podle pokynů učitele. Další možností, a tu jsem vybrala pro tuto práci, je realizace

čtenářské gramotnosti formou čtenářských lekcí. Rozdíl je v tom, že všichni žáci čtou

a pracují se stejným textem, který jim vybere učitel. Může to mít určité nevýhody

jako například příliš dlouhý text pro slabší čtenáře nebo naopak text příliš

jednoduchý pro ty zdatnější. Dalším úskalím může být výběr textu, který se nemusí

líbit všem žákům, ale o těchto úskalích jsem se zmínila už výše. Čtenářská dílna

a čtenářská lekce mají jednu společnou věc, a tou je průběh a náplň hodiny. V první

části probíhá mini lekce, další část je věnovaná samostatné četbě, plnění úkolů

a sdílení vlastních názorů, nakonec hodnocení hodiny. Schopnost žáků „vyjadřovat

6 Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935

7 Kritická gramotnost o praxi, textech a kontextech: Ročník 3 - speciál

2017. Https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/ [online]. Praha: 2017 © Pomáháme

školám k úspěchu, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-

uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost

14

své pocity z přečteného textu, vyjadřovat své dojmy z četby a zaznamenávat je,

volně reprodukovat text podle svých schopností, tvořit vlastní literární text na dané

téma“ patří k cílům RVP. (Jeřábek, J., Tupý, J., 2007, str. 23, 24)

15

3. J. K. Rowlingová

Autorka se narodila na konci července v roce 1965 v Yate ve Velké Británii.

Pod silným vlivem rodičů si vybrala jako vysokoškolské zaměření studium

francouzštiny, což údajně považuje za svoji životní chybu. Poté se odstěhovala

do Portugalska, kde vyučovala angličtinu. Zde se také vdala a narodila se jí první

dcera. Po rozchodu s manželem se odstěhovala s dcerou zpět do Velké Británie.

O sedm let později se znovu vdala a díky tomu se jí splnilo životní přání – mít tři

děti. Notoricky známé je, že kostra příběhu první knihy vznikla cestou vlakem

z Manchesteru do Londýna. Trvalo ještě pět let, než knihu skutečně napsala a pak

čekala rok, než se našlo vydavatelství, které ji vytisklo. Často je zmiňováno, že

autorka napsala první díl Harryho Pottera v době, kdy neměla finanční prostředky

a žila velmi prostě. Z životopisů je však možné vyčíst, že spisovatelka v sobě měla

vypravěčský potenciál a velkou fantazii už odmalička, vymýšlela si příběhy a ostatní

děti a sestra ji rády poslouchaly. Inspirace k Harry Potterovi vyšla zřejmě také

z dětství, kdy si hrávala s kamarády a se sestrou na čaroděje, zajímavé je, že jeden

z kamarádů se jmenoval příjmením Potter. Vlastní citát, který má autorka na svých

oficiálních českých stránkách faceboooku, se mi velmi líbí a připadá mi ve vztahu

k příběhu Harry Pottera naprosto výstižný: „Fantazie je schopnost vcítit se

do člověka, se kterým nesdílíte žádné zkušenosti.“ Podle množství prodaných

výtisků se dá soudit, že tato schopnost autorce rozhodně nechybí, dalo by se říct, že

autorka pomáhá rozvíjet fantazii a citlivost čtenářů.

První díl Harry Potter a Kámen mudrců vyšel v Anglii v nakladatelství

Bloomsburry v roce 1997, v českém překladu vyšla kniha v nakladatelství Albatros

v roce 1998. První díl měl obrovský ohlas, autorka napsala ještě dalších šest dílů

a tři doplňkové knihy. Kniha byla přeložena do 35 jazyků, v roce 2000 se začal psát

scénář ke stejnojmennému film. Ve stejném roce vyšel český překlad prvního dílu,

do češtiny překládal Vladimír Medek, kromě třetího dílu, který přeložil jeho bratr

Pavel Medek.

Hlavním hrdinou tohoto fantasy románu je malý čaroděj Harry Potter, který

do svých 11 let žil u strýce a tety, kteří mu zatajili pravdu nejen o něm samotném,

16

ale hlavně o jeho rodičích. Jeho dětství bylo smutné, teta a strýc ho neměli rádi.

V jedenácti letech ale prožívá hlavní hrdina zásadní zlom svého života – zjistí, že je

čaroděj, přes protest tety a strýce začne studovat na Škole čar a kouzel

v Bradavicích a také se dozvídá, že je ve světě čarodějů velmi slavný proto, že přežil

smrtící zaklínadlo zlého čaroděje lorda Voldemorta. Díky tomu má od malička

na čele jizvu ve tvaru blesku. Ve škole si najde přátele Rona Weasleyho a Hermionu

Grangerovou, s nimiž zažívá různá dobrodružství. S pomocí těchto přátel se mu

podaří zachránit před krádeží Kámen mudrců a odvrátí tím návrat zlého čaroděje

lorda Voldemorta.

Hlavní potenciál knihy vidím v nesmírné fantazii, autorka dokáže vtáhnout

do příběhu malého i velkého čtenáře, a napínavý boj dobra proti zlu.

Během této práce jsem dala přednost českému vydání z roku 2015, které

ilustroval Jim Kay. Ilustrace jsou kromě autorovy fantazie inspirované i filmem,

kniha je oproti předešlému vydání větší, text je zajímavě řazený - do sloupců, kniha

tím získala na popularitě.

17

4. Didaktický potenciál psaného textu

Hlavní roli v této oblasti hraje učitel, který by měl vybrat správný text

vzhledem k aktuálnosti, k zájmům, k věku, k typu a úrovni čtenářů a citlivě zvolit

budoucí práci s textem. Učitel by se měl zamyslet nad tím, jaké je poselství textu,

čím může text obohatit žáka, jaká je hlavní myšlenka, v čem je text pro žáka

přínosný, kde by mohlo pro žáky nastat úskalí, jaké dovednosti bude text u žáků

rozvíjet, zda není příliš náročný nebo naopak jednoduchý.8

Hlavními složkami didaktického potenciálu jsou smysl textu a autorský záměr,

vztah mezi čtenářem a textem, žánr a způsob autorova podání, forma, jazykové

a umělecké prostředky. Významný způsob, jak toto všechno podpořit, je vytváření

pracovních listů, které přímo korespondují se čteným textem. Pedagog má možnost

využít nejrůznější vyučovací metody. Jednotlivé úkoly pracovních listů mohu

zahrnovat samostatnou práci, ale také aktivity ve dvojicích či větších skupinách.

Mohou být zaměřené nejen na čtenářské dovednosti, ale i na vyhledávání a práci

s informacemi, usuzování, předvídání či hodnocení textu. Velký důraz je pak kladen

na to, aby učitel dokázal přiblížit žákům, co je jejich úkolem. Učitel modeluje

na vlastním příkladu možnosti řešení, způsoby argumentace, vyhledávání určitých

informací a podobně.

4.1 Didaktický potenciál knihy Harry Potter a Kámen mudrců

Pokud se zamyslíme nad didaktickým potenciálem této knihy, musíme vyjít

z několika výše uvedených rovin, které se zabývají smyslem a autorským záměrem,

vztahem textu a čtenáře, žánrem textu a způsobem autorova podání, ve vztahu

k porozumění pak také formou a jazykovými prostředky.

8 Bártová, K. odborná garantka projektu: Dopis v láhvi 1: Metodická podpora v projektu Školní čtenářský klub:

inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti. Http://new.ctenarskekluby.cz/[online]. Praha:

„Školní čtenářský klub: inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti“, reg. č.

CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000018, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:

http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/dopisy/dopisvlahvi1117.pdf

18

Smysl textu a autorský záměr

Boj dobra a zla je silným nábojem většiny pohádek a příběhů, nechybí ani

ve fantasy románu o malém čaroději. Spisovatelka ukazuje v příběhu jak výhody

dobra, tak i zla, zobrazuje, že není těžké přestoupit z jedné strany na druhou. Hlavní

hrdina příběhu někdy překračuje pravidla a vlastně před nimi nemá velký respekt,

ale ve své podstatě má v sobě naprogramované dobro a za ním celou cestu jde.

Autorka tak nenápadně ponouká dětského čtenáře ke správnému chování. Žák má

prostor přemýšlet, na kterou stranu by se připojil on sám a jak taková rozhodnutí

může aplikovat v běžném životě a co mu to přinese. Učitel může navést žáky

k přemýšlení nad rozhodováním, které přináší každodenní život a nad hrdinstvím

stát si za svým názorem a rozhodnutím.

Čtenář a text

Obsah textu může být pro žáka aktuální, protože se odehrává ve smyšleném

světě, který je však paralelní s dnešním světem. Život Harryho do jeho 11 let může

být žákům blízký, životu dnešních dětí je dost podobný a zároveň je může oslovit

i to, co se stalo potom, protože: co když by se to mohlo stát i jim? Příběh přechází

z běžného reálu do úplné fantazie a zároveň se to vše děje v jednom okamžiku, jen

v přísném utajení. Tato fakta mohou v žácích vyvolat mnoho otázek a podle mého

názoru mají velký potenciál motivovat k další četbě. Dalším významným atributem

je nesmírná fantazie, s kterou autorka líčí svět čar a kouzel, vše je vymyšlené

do nejmenších detailů, což je dalším významným potenciálem knihy schopným

pohltit a inspirovat nejen mladého čtenáře.

Zajímavou možností je také sledování, jak koresponduje kniha s filmem. Žáci

mohou hledat místa, která jsou ve filmu vypuštěná a přemýšlet proč, či jak by to oni

sami jako režiséři vymysleli.

Žánr textu a autorovo podání

Vzhledem k tomu, že se v knize objevují nadpřirozené jevy, řadíme knihu

žánrově mezi fantasy román s prvky pohádky. Pohádky jsou pro žáky pátých tříd

ještě obvykle nejznámějším žánrem, se kterým mají přirozeně nejvíce zkušeností,

19

ale „ve věku 10 – 14 let pohádky vystřídají příběhy. Dítě začíná vyhledávat mužské

a ženské vzory. Čte příběhy o čarodějnickém učni, foglarovky, červenou knihovnu.

Spojuje je jedno: děj utíká, byť je povrchní. Po desátých narozeninách začínají děti

chápat vtip, anekdotu. Je na cestě stát se čtenářem.“ (Matějček, Z., 2004, str. 7)

Žáky může oslovit především tajemno, které prostupuje celou knihu, nejdříve

se vine kolem malého Harryho, když pak Harry vchází do kouzelnického světa,

odkrývají se další tajemství. Silné napětí knihy vyplývá z boje dobra proti zlu, příběh

je líčen srozumitelným humorem, který může být žákům sympatický. Celou

dynamiku ještě podtrhují nečekané zvraty a překvapení. Žáci mohou všechny tyto

věci sledovat a reagovat na ně vlastním názorem.

Dalším atributem doplňujícím čtenářský zážitek jsou také ilustrace od Jima

Kaye, které jsou inspirované částečně filmem.

Forma a jazykové prostředky ve vztahu k porozumění

Autorka využívá metafor, které jsou však pro žáky jednoduché a zjevné.

Vyprávění je protknuto přímou řečí, která se v příběhu objevuje velmi často.

Většinou je přímá řeč spisovná, ale občas je i nespisovná, což knize dodává

na autentičnosti. Jednotlivé postavy jsou v příběhu dobře popsány, pro žáka pátého

ročníku by mohly být snadno čitelné. Nabízí se tedy možnost didakticky využít popis

postav. Například k procvičení a rozlišení charakteristiky třeba ve vztahu k sobě

samému nebo jako důvod k diskuzi nad určitými postavami ve vztahu k reálnému

světu. Žák si může klást otázku, zda je někomu z příběhu něčím podobný, může

se zamýšlet nad charakteristikou lidí, se kterými se potkává v běžném životě

a porovnávat je s postavami z příběhu. Nejzásadnějšími částmi příběhu jsou místa,

kde se hlavní hrdina setkává se zlem, učí se je postupně rozlišovat a bojovat s ním.

Dalšími důležitými motivy je líčení okamžiků, kdy je svět dětí konfrontován

se světem dospělých.

20

5. Lekce 1

5.1 Obecná východiska

Hlavní myšlenkou této lekce je seznámit žáky s novým projektem několika

budoucích hodin čtení. Příběh je většinou dětem známý, jde o to si připomenout

hlavní postavy a okolnosti úplného začátku příběhu. Základem je motivovat žáky

k práci v dalších lekcích, seznámit je s hlavními postavami (popř. připomenout jim

je) a navést je k zamyšlení nad jejich charakteristikou.

Žáci v pátém ročníku nejsou moc zvyklí, že by jim učitel předčítal, může to pro

ně být zajímavá změna, přičemž učitel má možnost svou modelací hlasu zvýraznit

dramatičnost příběhu. Žáci zase mohou při poslechu rozvinout svoji představivost,

kterou pak mohou využít ve výtvarné výchově – ke každé lekci bude nabídnuta

možnost navazující aktivity pro výtvarnou výchovu či praktické činnosti.

V první části lekce jsou vybrány úryvky ze samého začátku knihy, aby se žáci

mohli ponořit do příběhu, záměrně jsou však vypuštěny všechny identifikační body,

jako jsou jména lidí a ulic, aby hádání příběhu nebylo příliš lehké. V druhé části lekce

už žáci vědí, o jaký příběh jde, proto je vybrán úryvek, který žákům připomene

okolnosti samotného začátku příběhu.

Záměrem úryvků je také druhá rovina, která popisuje jednotlivé osoby – žáci

mohu přemýšlet, představovat si jednotlivé postavy. Na to pak navazuje jednoduchý

úkol, kdy žáci přiřazují charakteristiku k postavě. Úkol není záměrně složitý, vede

k zamyšlení nad jednotlivými postavami, jejich charakteristikou a také nad kladnými

a zápornými postavami.

Závěr všech lekcí je možné spojit s krátkou ukázkou z filmu, žáci mohou

sledovat rozdíly mezi knihou a filmovým zpracováním.

5.2 Návrh průběhu lekce 1 (Kapitola: Chlapec, který zůstal naživu)

Cíl lekce

Hlavním cílem je motivovat žáky k práci v dalších lekcích. Příběh je většinou

dětem známý, jde o to si připomenout hlavní postavy a okolnosti úplného začátku

21

příběhu. Žák pracuje s charakteristikou jednotlivých postav, dělá si vlastní představu

o jednotlivých postavách. Rozlišuje kladné a záporné postavy.

Seznámení dětí s tím, co je čeká několik následujících hodin čtení: čtenářské

dílny, čtení, psaní, povídání a také třeba pár minut u filmu.

Instrukce pro učitele

První úryvek

Učitel čte z knihy několik úryvků, děti pohodlně sedí a snaží se poznat, o jaký

příběh jde. Následuje povídání učitele s žáky – kdo zná příběh, knihu či film? O čem

je? Komu se líbí? Jak se jmenuje hlavní hrdina? Kde a kdy se příběh odehrává?

Druhý úryvek

Čte opět učitel, žáci poslouchají a připomínají si, jak celý příběh malého hrdiny

začal. Následuje povídání o úryvku. Žáci zaznamenávají své názory na to, zda bylo

správné nechat malého Harryho u mudlů? Která postava jim je zatím

nejsympatičtější? O svých názorech pak společně diskutují.

Aktivity pro žáky

Kdo je kdo?

Učitel rozestaví po třídě ustřižené úryvky s charakteristikou postav – beze

jmen. Na tabuli připevní nebo napíše jména postav. Žáci doplňují ve své tabulce

číslo charakteristiky ke jménu.

Jakmile budou žáci hotovi, učitel přiřadí k charakteristikám správná jména

a společně zjistí, jak to bylo správně.

V případě pár volných minut je možné pustit ukázku ze začátku filmu.

Závěrečné hodnocení

Žáci sdělí, jak se jim hodina líbila, zda je toto téma zajímá a může jim přinést

něco nového a zda se těší na další lekci.

22

Návaznost na jiné předměty

Na tuto lekci může učitel navázat v hodině VV – žáci mohou ztvárnit portrét

jedné z postav podle vlastní fantazie (kresbou, malbou, koláží).

23

5.3 Pracovní list pro žáky

Poslouchej první úryvek.

Poznáváš, o kterou knihu jde?

Kdo ji naspal a kdo je hlavním hrdinou?

Pokud knihu znáš, líbí se ti tento příběh?

Poslouchej druhý úryvek.

Bylo podle tebe správné nechat Harryho u

tety a strýce?

Která postava kromě Harryho je ti

sympatická?

Úkol – kdo je kdo? Přečti si charakteristiky a

doplň ke jménům čísla

odpovídající jejich

charakteristice.

Harry Potter

Dudley Paní Dursleyová Pan Dursley

Albus Brumbál Profesorka McGonagallová Hagrid

24

6. Lekce 2


V druhé lekci se otvírá prostor pro žáky, začnou být sami aktivní. Důležitým

bodem, než začnou číst, je sestavení jednoduchých pravidel pro práci v následujících

hodinách. Aktivita vypadá banálně, ale i žáci pátých tříd si potřebují ujasnit pravidla

čtení a nemají problém je pak dodržovat. Tato aktivita se velmi osvědčila.

(Altmanová, 2011, str. 22, 27)

Záměrně je vybrán úryvek, který napovídá o hlavních postavách, jaké jsou ať

už navenek nebo uvnitř. U čtení úryvku není důležité, aby byl přečten celý -

pomalejší čtenáři nemusí dočíst. Důležitější částí je pracovní list, kde žáci mají

přemýšlet nad charakteristikou dvou hlavních postav, porovnat je a postřehnout

souvislost s vlastní povahou a také se zamyslet nad tím, co si jednotlivé postavy

myslí, jak se asi cítí a proč. Žáci by se měli po přečtení celého textu vracet

k jednotlivým částem textu a přemýšlet nad jeho obsahem, aby mohli reagovat

v pracovním listu.

6.2 Návrh průběhu lekce 2 (Kapitola: Sklo, které zmizelo)

Cíl lekce

Práce s charakteristikou postav, zaměření na vztahy mezi postavami, postřehnutí

vztahů mezi hlavními postavami prvních kapitol.

Jednoduchá charakteristika postav dvou chlapců a rozdílů mezi nimi.

Sebereflexe prostřednictvím porovnání svých vlastností s vlastnostmi dvou hlavních

hrdinů.


Sestavení pravidel čtení

25

Co nás ruší při psaní? Učitel společně se žáky sestaví jednoduché body

(pravidla) pohodlného a klidného čtení při jednotlivých lekcích. (Př. Pohodlné

sezení; ticho - bez povídání; nenutit se, když to nejde …)

Charakteristika

Učitel krátce povídá s žáky o tom, co všechno zahrnuje charakteristika postav.

Aktivity pro žáky

Žáci dostanou pracovní listy, pohodlně si sednou a začnou pracovat. Jakmile

přečtou text, budou vypracovávat úkoly. Maximální doba čtení by měla být 15 min –

pokud někdo nestihne dočíst, nevadí.

Poslední úkol v pracovním listu je pro děti, které skončily dřív, aby se nenudily.

Je možné pustit ukázku z filmu. (Sekvence filmu ze zoo: 0:04:00 – 0:08:12.)


Učitel hovoří s žáky o tom, jak se jim četlo. Zda jsou pravidla pro čtení

správně sestavená, vyzve žáky, aby přečetli některé své názory z pracovního listu.

Žáci zhodnotí celou lekci.


Žáci mohou na motivy přečteného textu nakreslit komiks, sami mohou

dokreslit, jak se situace vyvíjela dál v zoo.

26


Pohodlně si sedni, přečti si následující text a vypracuj úkoly.

Úkoly:

1. Četlo se ti dobře? Co se ti na úryvku líbilo a co se ti nelíbilo?

_________________________________________________

_________________________________________________

_________________________________________________

_________________________________________________

_________________________________________________

2. Napiš, jak bys popsal (charakterizoval) Harryho a jak Dudleyho a to jak

napohled, tak i uvnitř:

Harry Dudley

- je …

- má…

- nosí…

- …………

3. Napiš 5 rozdílů mezi Harrym a jeho bratrancem Dudleym.

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

4. Jsi někomu z nich něčím podobný?

____________________________________________________

____________________________________________________

27

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

5. Myslíš, že se teta a strýc chovají k Harrymu správně? Proč se tak asi chovají?

Co si asi o Harrym myslí?

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

____________________________________________________

6. Malý úkol pro rychlé děti, (aby se nenudily):

Skládej česká slova z těchto písmen – můžeš použít libovolný počet, ale

každé jen jednou. Například RYDLA, DARY… Já jich našla 16. Kolik ty?

H A R R Y D U D L E Y

28

7. Lekce 3


Úryvek této lekce je krátký, vybraný tak, aby byl dějově i myšlenkově pestrý.

Důležité je, aby žáci četli pozorně a vnímali jakoukoli spojitost s jejich vlastním

životem, stejnou myšlenku, stejné chování, vzpomínku na něco z jejich vlastního

života. Větu nebo část textu, která je takto osloví, si zapíší. Na technice Poslední

slovo patří mně, je velmi cenné, že žáci mají odhadovat, proč si jejich spolužák

vybral konkrétní část textu. Žáci se nejen učí formulovat svoje myšlenky a pocity, ale

také se vzájemně více poznávají. Pro mnohé žáky vyžaduje tato aktivita velkou

osobní odvahu, aby mohli předstoupit před ostatní žáky a vysvětlit svůj názor.

Pokud žáci nejsou zvyklí takto pracovat, je potřeba k takové hodině přistupovat

citlivě.

7.2 Návrh průběhu lekce 3 (Kapitola: Dopis od nikoho)

Cíl lekce

Hledání souvislostí – já a text. Prezentace vlastních názorů před ostatními spolužáky

a respektování názorů ostatních.


Technika: Poslední slovo patří mně

Vysvětlení

Učitel nejdříve vysvětlí, nejlépe na vlastním příkladu, jak probíhá technika -

Poslední slovo patří mně.

Aktivity pro žáky

Četba textu a vyplnění pracovního listu

29

Žáci si přečtou text a při tom si vypíší jednu větu nebo část textu, který je

nejvíc zaujal, připomněl jim například něco z vlastního života, naštval je, nerozuměli

mu a tak podobně.

Poslední slovo patří mně

Jakmile všichni dočtou a dopíšou, sednou si nejlépe například na koberec

do kruhu. Postupně budou někteří z nich vyvoláni k tomu, aby přečetli svůj zápisek.

Ostatní děti se budou moci volně vyjádřit k tomu, proč si asi dotyčný vybral právě

tento výpisek. V jejich odpovědích by se měl odrazit vlastní názor spolu s tím, co

o svém spolužákovi ví. Nakonec dostane žák – poslední slovo - možnost vysvětlit,

proč si výpisek vybral.

Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu: 0:08:13 – 0:12:27.


Na závěr lekce může učitel s žáky vyhodnotit, v čem je pro ně tato technika

zajímavá a přínosná. Co je na názorech ostatních překvapilo?


Učitel může navázat aktivitami ve výtvarné či pracovní výchově: žáci mohou

například navrhnout a vytvořit pozvánky a k nim obálky na oslavu vlastních

narozenin. K výrobě pozvánek se také mohu naučit vyrobit vlastní ruční papír.

30


Vypiš větu nebo část textu, který tě

zaujal, připomněl ti něco z tvého života

nebo tě třeba naštvala a tak podobně.

Napiš, proč sis vypsal právě toto?

Překvapili tě názory či odpovědi tvých

spolužáků? Co se ti na této lekci líbilo?

31

8. Lekce 4


Hlavním tématem této lekce je písemná komunikace mezi dvěma spolužáky.

Každý z nich si přečte svůj text. V prvním textu se Harrymu odhaluje celý jeho život,

v jednom okamžiku zjišťuje pravdu o sobě a svých rodičích. V druhém textu vstupuje

do světa čarodějů, který je pro něj úplně nový, a chystá se na studium ve škole

v Bradavicích. Jakmile si žák přečte svůj text, má napsat krátký dopis, ve kterém

popíše hlavní události děje. Může připsat vlastní názory, poznámky, vlastní řešení,

zamyšlení a tak podobně. V dnešní době nejsou děti zvyklé psát dopisy, možná je

lepší jim jejich úkol přirovnat spíš ke komunikaci na sociální síti. Když oba žáci napíší

dopisy, vzájemně si je vymění a přečtou. Měli by napsat reakci, odpověď a dopis

vrátit jeho pisateli, tak jak na zmíněných sociálních sítích. Tento úkol je o procítění

příběhu, náhlém zvratu života během několika hodin a o podpoře vlastního úsudku

čtenáře, stejně jako o podpoře spolupráce mezi spolužáky.

8.2 Návrh průběhu lekce 4 (Kapitola: Klíčník)

Cíl lekce

Žák zaznamenává hlavní sdělení textu a vyjadřuje své dojmy z četby.

Procvičování slohového útvaru – dopis. Prohlubování spolupráce mezi žáky.


Učitel si s žáky připomene, jak takový dopis pro kamaráda vypadá (oslovení,

neformálnost, vlastní myšlenky, otázky…) Učitel vysvětlí princip lekce – žák bude

psát reakci na přečtený úryvek formou dopisu. Dva žáci v lavici si dopisy vymění

a napíšou do nich vlastní reakci. Učitel může modelovat příklady – zamyšlení nad

některými momenty textu a naznačit odpovědi.

32

Aktivity pro žáky

V této kapitole si žáci vyzkouší psát dopis spolužákovi. V každé levici budou

dva různé texty. Každý žák si přečte svůj text, který dostal a pak zkusí napsat dopis

kamarádovi, kde sdělí to nejdůležitější, o čem byl jeho text a obohatí o svůj názor

(co si o tom myslí). V rámci jedné lavice si pak žáci dopisy vymění a napíší na ně

odpovědi – reakce. Nakonec si dopisy vrátí a přečtou si odpovědi svých spolužáků.

Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu.


Na závěr hodiny žáci krátce zhodnotí, jak se jim psal dopis, jak byli spokojeni

s odpovědí od spolužáka. Budou-li chtít, mohu své dopisy přečíst.


Hodinu je možné rozvést v následující hodině slohu – žáci mohu číst své

dopisy, povídat si o účelu dopisů – dříve a dnes.

Ve výtvarné výchově mohou žáci zkusit ilustrovat svůj dopis běžnou ilustrací,

přiřadit mu barevné ladění (barvu nálady) nebo například nakreslit děj formou

komiksu, což je u žáků v tomto věku oblíbené.

33


Úkol:

Napiš dopis spolužákovi/spolužačce, kde mu sdělíš to nejdůležitější z toho,

co jsi právě přečetl. Můžeš připsat svoje názory, komentáře, řešení nebo se třeba

zeptat na jeho názor.

Dopis a úkol od sebe odstřihni. Dopis můžeš i přizdobit, ilustrovat, změnit jeho

tvar, speciálně poskládat….

Až oba svoje dopisy dopíšete, vyměňte si je a odepište si.

Ahoj …………………

34

9. Lekce 5

9. 1 Obecná východiska

Stejně jako předešlá lekce je i tato o spolupráci spolužáků, nejde však jen

o dva spolužáky, ale zaměřuje se na větší skupinu, která se má domluvit na několika

společných bodech (představách) a ty pak prezentovat před celou třídou. Diskuze

bude probíhat na téma ideální učitel. Žáci si nejdříve přečtou úryvek, který je

o učitelích z Bradavické školy, pak si každý sám napíše v bodech, jaký by měl podle

něj být ideální učitel. Práce bude postupovat systémem řeka, kdy se nejdříve

domluví na stejných bodech žáci v jedné lavici, poté se spojí tři lavice – 6 žáků –

a pokusí se také domluvit na společných bodech, které pak sepíší a představí celé

třídě. Žáci se při těchto aktivitách učí respektovat názory ostatních, učí se dělat

kompromisy, vzájemně spolupracovat a obhájit si své společné názory. Co se týká

děje samotné knihy, žáci se seznámí s novými kladnými i zápornými postavami a učí

se rozlišovat charakterové vlastnosti osob ve vztahu k sobě samým.

9.2 Návrh průběhu lekce 5 (Kapitola: Učitel lektvarů)

Cíl lekce

Žáci se pokusí být samostatnými mysliteli, mohou se dívat na věci z různých

úhlů pohledu. Učí se pracovat ve skupině – domluvit se na společném konsenzu

a prezentovat jej.


Na začátku hodiny by měl učitel s žáky krátce připomenout pravidla práce

ve skupině a vysvětlí systém řeka (Svůj názor sepíše na začátku jeden žák, dva žáci

se dohodnou na pěti stejných vlastnostech, které posléze budou prezentovat vetší

skupině – po šesti, jejímž úkolem bude dojít ke společnému konsenzu a ten pak

představí ostatním.)

35

Aktivity pro žáky

V této lekci si každý žák nejdříve přečte text a pak se pokusí vytvořit vlastní

názor na to, jaký by měl být ideální učitel, názor sepíše do několika bodů. Po té se

pokusí domluvit dva žáci v jedné lavici na společných bodech, opět je sepíší.

Nakonec se spojí šest žáků do jedné skupiny, kde zformulují a sepíší společnou ideu.

Každá skupina nakonec předstoupí před ostatní a pokusí se představit společný

názor na ideálního učitele.

Hodinu je možné opět zakončit krátkou ukázkou z filmu.


Každá skupina při svém výstupu zhodnotí, jak se jim společně pracovalo a co je

na práci zaujalo, ať už pozitivně či negativně.


Ve výtvarné výchově by mohli žáci malovat portrét svého oblíbeného učitele,

kterého by si předem vyfotili s jeho svolením na tablet či telefon.

V rámci pracovní výchovy si mohu vytvořit lucerničku, když nakonec všechny

lucerny vyrovnají vedle sebe, bude to jako v hlavní síni v Bradavicích

36


Úkol:

Popřemýšlej a sepiš si, jaké ideální vlastnosti by podle tebe měl mít učitel.

Zjisti, co napsal tvůj spolužák v lavici – napište, co máte společného. Vytvořte

skupiny po šesti (spojte tři lavice) a zkuste se domluvit a pomocí vašich zápisků

vytvořit několik bodů, jaký by měl podle vás být ideální učitel. Každá skupina

nakonec předstoupí a představí svoji ideu ostatním.

Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít ideální učitel?

37

10. Reflexe

Pro svoji práci jsem si vybrala žáky prvního stupně ve věku páté třídy (10, 11

let). Vzhledem k tomu, že tento školní rok učím první třídu, kde se děti teprve učí

číst, domluvila jsem se s kolegyní – třídní učitelkou 5. C, že si u ní ve třídě svoji práci

ověřím. Tato třída je výběrová, je to jazyková třída, je tu předpoklad dobré práce

i výsledků. Mé očekávání se naplnilo, žáky hodiny bavily, těšili se na ně, úkoly

chápali dobře a s výsledky jednotlivých lekcí jsem byla spokojená. Je vidět, že příběh

Harryho Pottera jim má stále co říct, i když ho většinou několikrát viděli a někteří

i četli.

První lekce byla uváděcí, žáci vůbec nevěděli, o co půjde. Během mé četby

rychle uhodli, o jaký příběh půjde. Většina žáků příběh Harry Pottera dobře zná

hlavně z filmu, z 28 dětí asi 8 dětí četlo i knihu. Žáci vydrželi klidně poslouchat,

předčítání učitelem pro ně bylo nezvyklé a velmi je to zaujalo. Není divu, vždyť se

ukázalo, „že proces rozvíjení čtenářství začíná už u soustředění na poslech čtené /

vyprávěné pohádky v mateřské škole a doma. I malé děti dovedou v textu hledat,

když o něm vyprávějí, styl pohádky provokuje jejich fantazii a paměť a ve spojení

s kresbou, zpěvem, hrou a pohybem se buduje jejich zkušenost s textem.“9 Aktivitu

s kartičkami, kdy měli žáci uhodnout, ke které postavě patří charakteristika, měli

rychle hotovou a většinou ji měli správně. Tři žáci příběh moc neznali, proto jim

aktivita trvala déle a neměli ji správně. Nakonec jsme společně celý příběh rozebrali,

žáci aktivně spolupracovali. K velkému nadšení žáků nám zbylo 5 minut, kdy jsme

mohli zhlédnout začátek filmu.

9 Havlínová, H.: Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti: Nápadník pro učitele 1. a 2. ročníků základní

školy. Https://clanky.rvp.cz [online]. 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:

https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/21535/ROZVIJENI-POCATECNI-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI.html/

38

Celkově byli žáci nadšení výběrem knihy a byli zvědaví na aktivity v příští lekci.

Zpětně mohu říct, že žáci označili tuto hodinu jako nejlepší, líbilo se jim, jak chodili

po třídě a zjišťovali, která charakteristika patří k určité postavě.

Na začátku druhé lekce jsme si společně stanovili pravidla pro tyto hodiny.

Překvapilo mě, jak to žáci přijali, ochotně pravidla vymysleli a souhlasili s nimi,

s jejich dodržováním neměli problém, brali to vážně. Úkolem druhé lekce bylo

přečíst text a vyplnit pracovní list, kde se měli zamyslet nad charakteristikou

a srovnáním určitých postav, nad tím, co si kdo asi myslí a cítí. Měli také přemýšlet,

zda mají s některou postavou společné vlastnosti. Žáci pochopili zadání, pracovali

samostatně. Nejvíce se jim líbila poslední aktivita, úkol navíc. V některých

pracovních listech byly zajímavé myšlenky. Nejvíce dělalo žákům potíž srovnat sebe

s jinými postavami a najít podobnost. Naopak velmi dobře jim šlo charakterizovat

postavy Harryho a Dudleyho a najít mezi nimi rozdíly. Při otázce, co žákům na práci

vadilo, často odpověděli, že je zbytečné psát, co si myslí Harry o Dursleyových a co si

myslí Dursleyovi o Harrym. Proto jsem v konečné podobě jednu otázku z pracovního

listu vyjmula. Celkově byla tato lekce pro žáky nejméně populární. Domnívám se,

že důvodem je častá práce s pracovními listy ve výuce, kdy mají žáci vyplňovat

či hledat údaje z textu, což je aktivita zaměřená na pozornost při čtení, ale nikoli

na tvořivost. Myslím si, že jim toto pracovní list z lekce 2 podvědomě připomněl.

Ve třetí lekci jsme zkoušeli pro žáky úplně novou aktivitu: Poslední slovo patří

mně. Osmi žákům se nepodařilo napsat nic, některým se moc nechtělo a někteří

to nedokázali. Ostatní žáci brali práci zodpovědně, většina z nich neměla potíže

přečíst svoji větu. Diskuze nad vybranými větami byla živá, žáci se zapojovali bez

potíží. Myslím, že aktivita žáky zaujala a příště by s ní dokázali pracovat všichni.

Na tuto lekci si museli žáci víc než dva týdny počkat a podle slov paní učitelky

už se na práci moc těšili. Třída měla ten den celkem náročný a já se s nimi potkala až

šestou hodinu, na žácích byla znát únava, ale i tak se pustili do práce, která

se povedla. Nejdříve bylo vidět, že žáky odrazuje celkem dlouhý text, rychle se však

začetli a psaní dopisů pro ně byla nakonec zábava. Nejvíce je bavilo zdobení dopisů

– stříhali a kreslili, někteří dokonce skládali dopisy do zajímavých tvarů. Jedna dívka

39

mi odevzdala dopis ve tvaru lodičky. Obsahově byly dopisy přiměřené věku, žáci

si psali zajímavé vzkazy hlavně na téma Harry a jeho nevlastní rodina. Z celé třídy

se aktivně nezapojil jeden žák. Žáci hodnotili tuto hodinu jako přínosnou

a zajímavou, rádi by si někdy vyzkoušeli něco podobného i s jiným textem. Sama

za sebe jsem s touto lekcí byla spokojená. Oceňuji hlavně tvořivost žáků při

písemném projevu a také úpravu samotného dopisu. Původně jsem měla obavy

z délky textu, který budou muset žáci přečíst, ale nakonec s tím nebyl žádný

problém. Myslím, že žáci ze třídy, která není výběrová, by text tak rychle nepřečetli

a bylo by potřeba jej zkrátit. Děti, se kterými jsem pracovala, během 15 minut text

bez potíží přečetly.

Když žáci zjistili, že pátá lekce bude probíhat formou skupinové práce, byli

rádi, protože ve skupinách pracují často a baví je to. Téma úkolu je rovněž zaujalo,

proto začali číst hned, jak dostali text. Žáci pracovali velice hezky samostatně,

ve dvojicích, i ve skupinách, neměli potíže skupiny vytvořit, domluvit se

a prezentovat svůj názor. Většina skupin si zvolila zástupce, který mluvil

o společných bodech. V jedné skupině mluvili dva žáci, kteří se vzájemně

doplňovali. Pracovní list vyplňovali ve skupině tak, že jeden psal a ostatní diktovali,

na čem se shodli. Našla se i jedna skupina, kde každý žák napsal své dva

nejdůležitější body. Myšlenky žáků byly zajímavé, některé byly vtipné, některé byly

spíš přání, jako například méně úkolů, ale našly se i myšlenky hlubší. Žáci se většinou

shodli, že učitel by měl být hodný, milý, štědrý, občas přísný, vtipný, chytrý

a vynalézavý, spravedlivý. Mezi nejzajímavější body patřilo, že by to měl být muž

nebo že by je měl umět utěšit. Naopak by učitel neměl kritizovat a nadřazovat se

a neměl by chodit do hodin pozdě. Žákům se tato lekce velmi líbila, někteří dokonce

přehodnotili svůj původní názor, že byla nejlepší první lekce a říkali, že nejlepší byla

tato lekce. S touto lekcí jsem byla velmi spokojená, myslím, že splnila všechny cíle

i očekávání, a to, co žáci vymysleli, byl příjemný bonus navíc. Z pedagogického

hlediska by bylo vzhledem k většímu počtu žáků ve třídě lepší naplánovat lekci

na víc než jednu vyučovací hodinu. V závěru lekce jsme museli hodně zrychlit, aby

mohly promluvit všechny skupiny.

40

11. Závěr

Cílem práce bylo vytvořit pět lekcí čtení a psaní zaměřené na didaktický

potenciál textu a cílené na žáky pátých tříd. Lekce jsem vytvořila a vyzkoušela

ve výběrové třídě pátého ročníku školy, kde pracuji. Tato třída nebyla zvyklá

pracovat v hodinách českého jazyka tímto způsobem, žáky tato forma práce velmi

bavila, na práci se těšili a pracovali s chutí. Téma Harry Potter je nadchlo i přes to, že

příběh znali, většina viděla film a 8 dětí knihu četlo. Pravděpodobně nejúspěšnější

byla první lekce, kdy jsem jim četla a oni pak procházeli po třídě a dávali k sobě

charakteristiky. Vysvětluji si to tak, že na předčítání učitele nejsou žáci zvyklí a bylo

to pro ně nové. Aktivita, kdy se mohli pohybovat volně po třídě, pro ně byla také

zajímavá a nezvyklá, kompletování charakteristik pro ně bylo zábavné a nebylo

těžké. Z mého pohledu to byla pouze motivační hodina a z pohledu čtenářské

gramotnosti nebyla stěžejní. Žáci také velmi ocenili poslední pátou lekci, kde

pracovali ve skupinách, takovou práci mají rádi a jsou na ni zvyklí a také se jim velmi

líbilo přemýšlet o ideálním učiteli.

Úkoly se postupně v jednotlivých lekcích ztěžovaly a vyžadovaly větší

soustředění a větší aktivitu žáků. Ve dvou lekcích pracovali žáci samostatně a v další

třech už museli vzájemně spolupracovat. Spolupráce jim nedělala potíže. Nejtěžší

pro ně bylo, když museli ve třetí lekci nejdříve přečíst napsanou větu a pak projevit

vlastní názor před ostatními. Kdybych učila v této třídě pravidelně, zaměřila bych se

více právě na podobné aktivity, abych je s žáky procvičila.

Podle mého názoru byla nejzajímavější poslední lekce, kdy museli žáci

pracovat jak sami, tak ve dvojicích i ve větších skupinách. Myslím, že tato lekce byla

pro žáky po všech stránkách nejpřínosnější, dozvěděla jsem se něco nového nejen

o tom, jak žáci pracují, ale také o tom, co si myslí, a jako pedagog jsem dostala

cennou zpětnou vazbu.

Myslím si, že práce splnila moje očekávání zejména v tom, že žáci

prostřednictvím textu, který jsem vybrala, byli dostatečně motivovaní k práci,

přemýšlení nad textem i nad sebou samými, žáky práce bavila, těšili se na ni

41

a v rámci výuky českého jazyka poznali nové možnosti a způsoby výuky. Podle

výsledků hodnotím úkoly určené žákům jako přiměřené věku. Velmi jsem také

ocenila přístup žáků, kteří pod vedením cizího učitele aktivně pracovali a přitom

nebyli hodnoceni známkou, jedinou odměnou jim byla možnost občas zhlédnout pár

minut z filmu.

Minusy této práce vidím hlavně v tom, že třídu, ve které jsem práci

ověřovala, běžně neučím, neznala jsem dobře způsob ani tempo práce, individuální

potřeby jednotlivých žáků. Přesto, že mě hodiny bavily a přinášely mi pozitivní

zpětnou vazbu, z hlediska čtenářské gramotnosti považuji za velice důležitou

návaznost na dlouhodobou práci učitele českého jazyka a literatury, a to se v pěti

lekcích nedalo uskutečnit. Pevně však věřím, že lekce jsou vypracované tak, aby

s nimi mohli pracovat jiní kolegové.

Pokud někdy využiji tyto lekce ke své práci, chtěla bych určitě navázat i dílnou

psaní, kdy by byli žáci postupně vedeni k tvorbě vlastních textů. Taková činnost by

sice vyžadovala větší časovou dotaci během týdne, ale jsem přesvědčená, že to má

velký smysl. Myslím, že mě v tom může podpořit mnoho odborníků, např. J.

Altmanová: „Čtenářství a míra čtenářské gramotnosti dětí je jedním z významných

faktorů určujících jejich úspěšnost ve studiu – zdatní dětští čtenáři jsou ve studiu

úspěšnější než ti, které čtení minulo.“ (Altmanová, 2011, str. 6)

V úvodu jsem se zmínila o pracovních listech, které jsem vytvářela před dvěma

lety pro Daltonskou výuku. Ráda bych ještě srovnala daltonské pracovní listy s těmi

nově vytvořenými. Listy pro Dalton byly určeny pro práci s textem, hodně se v nich

vyhledávalo, podtrhávalo, odpovídalo na otázky, kreslilo. Listy byly sestaveny

pro celkově čtenářsky podprůměrnou třídu, která potřebovala podpořit dovednost

čtení. Žáci byli nadšeni tématem, které je sice motivovalo, ale po několika lekcích je

přestalo vyplňování listů bavit. Žáci v hodinách nesdíleli, málo spolupracovali a málo

přemýšleli nad textem. Nové pracovní listy jsou naopak mnohem delší, jsou

sestaveny pro zdatnější čtenáře, žáci v nich více přemýšlejí o textu i o sobě samých,

více aktivně spolupracují s ostatními, více sdílejí a každá hodina je jiná. V tomto

vidím posun. Pracovní listy jsou mnohem jednodušší a dávají tak větší prostor

42

žákům. Původně jsem chtěla nové pracovní listy nějak zajímavě ozvláštnit, aby byly

pro žáky atraktivní. Nejdříve jsem je chtěla zpracovat barevně, ale jejich tisk je pak

finančně velmi náročný. Další myšlenkou bylo obohatit je vlastní kresbou, ale

nakonec jsem je nechala co nejjednodušší, myslím si, že to dává žákům největší

prostor pro jejich vlastní tvorbu a myšlenky.

Harry Potter a Kámen mudrců se mi jako text pro pátý ročník osvědčil stejně

jako vytvořené pracovní listy. Věřím, že jednotlivé lekce jsou metodicky zpracovány

tak, aby je mohl použít i jiný učitel.

Velkým přínosem této práce pro mne z pohledu učitele bylo množství

materiálů, které jsem přečetla. Díky nim se mi rozšířily obzory a získala jsem ještě

větší chuť se v oboru čtenářské gramotnosti nejen zapojovat, využívat ji, ale i dále

vzdělávat.

43

Seznam použitých zdrojů a pramenů

ALTMANOVÁ, Jitka a kol., Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka.

Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další

vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. ISBN 978-80-86856-

98-8.

ALTMANOVÁ, Jitka, FALTÝN, Jaroslav, Katarína NEMČÍKOVÁ a Eva ZELENDOVÁ,

ed. Gramotnosti ve vzdělávání: [příručka pro učitele. V Praze: Výzkumný ústav

pedagogický, 2010. ISBN 978-80-87000-41-0.

ČERNÁ, Olga. Čtení není žádná nuda: náměty k rozvíjení čtenářské gramotnosti

a radosti ze čtení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0720-7.

JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan, ed. Rámcový vzdělávací program pro základní

vzdělávání: pracovní verze pro potřeby pilotních škol. V Praze: Výzkumný ústav

pedagogický v Praze, 2002.

KRAMPLOVÁ, Iveta a Eva POTUŽNÍKOVÁ. Jak (se) učí číst. Praha: Ústav pro

informace ve vzdělávání, 2005. ISBN 80-211-0486-4.

MATĚJČEK, Zdeněk. Vývoj dítěte s čtení. In: Wildová, R. Čtením ke vzdělání. Praha:

Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-36-7

ROWLINGOVÁ, J., K. Harry Potter a Kámen mudrců. Vydání 8. Praha: Albatros, 2015.

ISBN 978-80-00-04039-4.

TOMÁŠKOVÁ, Iva. Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole. Vydání

1. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0790-0.

Elektronické zdroje

Šlapal, Košťálová, H., Hausenblas, O.: Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské

gramotnosti. Http://www.kvic.cz/ [online]. Nový Jičín: Nový Jičín: Krajské zařízení

pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín,

2012 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:

44

http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gra

motnosti

Košťálová, H. a spol.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého

žáka. Https://digifolio.rvp.cz[online]. Praha: Česká školní inspekce, 2010 [cit. 2017-

12-01]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935

Bártová, K. odborná garantka projektu: Dopis v láhvi 1: Metodická podpora v

projektu Školní čtenářský klub: inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové

gramotnosti. Http://new.ctenarskekluby.cz/[online]. Praha: „Školní čtenářský klub:

inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti“, reg. č.

CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000018, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:


Kritická gramotnost o praxi, textech a kontextech: Ročník 3 - speciál

2017. Https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/ [online].

Praha: 2017 © Pomáháme školám k úspěchu, 2017 [cit. 2017-12-01]. Dostupné z:

https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-

uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost

Havlínová, H.: Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti: Nápadník pro učitele 1. a

2. ročníků základní školy. Https://clanky.rvp.cz [online]. 2017 [cit. 2017-12-01].

Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/21535/ROZVIJENI-POCATECNI-

CTENARSKE-GRAMOTNOSTI.html/

http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gramotnosti

http://www.kvic.cz/aktualita/2370/Metodika_rozvoje_ctenarstvi_a_ctenarske_gramotnosti

https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935


https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost

https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost

45

Přílohy

Příloha Lekce 1

Kapitola: Chlapec, který zůstal na živu

Text str. 9:

„Pan a paní z domu číslo čtyři v určité ulici vždycky prohlašovali, že jsou naprosto

normální. Byli opravdu poslední, od koho byste čekali, že se zaplete do něčeho

podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.

Pan byl ředitelem firmy jménem Grunnings, která vyráběla vrtačky. Byl to vysoký,

tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý knír. Paní byla

vysoká blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí velice hodilo,

poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se děje u sousedů. Měli

malého synka a podle jejich názoru to byl nejúžasnější chlapec na světě.

Tito lidé měli všecko, co si přáli, přesto však měli i své tajemství a ze všeho nejvíc se

báli, aby ho někdo neodhalil.“

Text str. 11:

„Hned na kraji města mu však vrtačky vytlačilo z mysli něco jiného. Jak vězel

v dopravní zácpě, která tu byla každý den, nemohl si nevšimnout, že na ulici je

spousta podivně oblečených lidí. Měli na sobě dlouhé pláště!“

Text str. 13:

„Jak zajížděl na příjezdovou cestu k číslu čtyři, první, co uviděl – a to mu věru

nezlepšilo náladu - byla mourovatá kočka, kterou zahlédla toho dne ráno. Teď

seděla na zídce jeho zahrady. Byl si jist, že je to stejná kočka, měla tytéž skvrny

kolem očí.

„Všššc!“ sykl na ni nahlas.

46

Kočka se ani nepohnula, jenom se na něj přísně podívala. Pán chvilku uvažoval, jestli

se kočky takhle chovají normálně. Zatímco se nutil ke klidu, otevřel si domovní

dveře, ještě pořád nehodlal nic říct manželce.“

Text str. 15:

„Na rohu, který kočka celou tu dobu pozorovala, se vynořil jakýsi muž, zjevil se tak

náhle a potichu, až byste si mohli myslet, že snad vyrostl ze země. Kočka zavrtěla

ocasem a zorničky se jí zúžily.

V této ulici takového člověka ještě nikdy neviděli. Byl vysoký, hubený a velice starý,

soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů, dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za

opasek. Na sobě měl dlouhý hábit, purpurový plášť, který vláčel po zemi, a nos měl

velice dlouhý a křivý, jako by ho kdysi měl aspoň dvakrát zlomený.“

Text str. 15:

„To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko.“

Otočil se k mourovaté kočce a chtěl se na ni usmát, ale nebyla tam už. Místo na

kočku se usmíval na dost přísně vyhlížející ženu, která měla na nose hranaté brýle

přesně téhož tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí.

Měla na sobě také plášť, ale smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého

uzlu. Bylo na ní vidět, že je nazlobená.“

Následuje povídání učitele s žáky – kdo zná příběh, knihu či film? O čem je? Komu se

líbí? Jak se jmenuje hlavní hrdina? Kde a kdy se příběh odehrává?

Poslední úryvek – čte učitel – děti opět pohodlně sedí a poslouchají, jak celý příběh

začal.

47

Text str. 18

„Máte úplnou pravdu“ řekl Brumbál velice vážně hleděl přes své půlměsícové brýle.

„To by každému chlapci stačilo poplést hlavu. Slavný ještě dřív, než se naučí chodit

a mluvit! Slavný díky něčemu, co si ani nebude pamatovat! Copak nechápete, oč pro

něj bude lepší, když bude vyrůstat daleko od toho všeho – až do doby, kdy to bude

schopen přijmout?“

Profesorka McGonagallová otevřela ústa, ale pak si to rozmyslela, polkla a řekla:

Ano-ovšem, máte samozřejmě pravdu. Ale jak se sem ten chlapec dostane,

Brumbále?“ Zčista jasna si začala prohlížet jeho plášť, jako by si myslela, že pod ním

Harryho snad schovává.

„Přiveze ho Hagrid.“

„Myslíte – myslíte, že je moudré svěřit Hagridovi něco tak důležitého?“

Svěřil bych Hagridovi svůj vlastní život,“ řekl Brumbál.

„Neříkám, že nemá srdce na pravém místě,“ namítla profesorka McGonagallová

zdráhavě, „ale nechtějte mi tvrdit, že není neopatrný. Má sklon k … co to bylo?“

Ticho kolem nich protrhlo jakési vzdálené burácení a s každým okamžikem sílilo,

zatím co Brumbál a profesorka se rozhlíželi po ulici sem tam, odkud se vynoří světla

nějakého vozidla. Pak už se onen zvuk změnil v hlasitý řev a oba vzhlédli vzhůru, v tu

chvíli se z nebe snesla obrovská motorka a přistála na vozovce před nimi.

Motorka byla obrovská, ovšem proti muži, který na ní rozkročmo seděl, vlastně

úplná nicka. Byl málem dvakrát vyšší než normální lidé a přinejmenším pětkrát širší.

Byl prostě takový hromotluk, že se to ani nepatřilo, a působil divoce – skoro celý

obličej mu zakrývaly štětiny ježatých černých vlasů a vousů, dlaně měl jako víka od

popelnic a jeho nohy v kožených botách připomínaly delfíní mláďata. V obrovských

svalnatých pažích držel malý uzlík.

„Hagrid,“ vydechl Brumbál s úlevou v hlase! „Konečně. A kde jste vzal tu motorku?“

„Pučil jsem si ji, pane profesore,“ vysvětlil obr a opatrně slezl. „Pučil mně ji mladej

Sirius Blek. Takže tady vám ho vezu, pane.“

48

„Neměl jste tam žádné problémy?“

„Ne, pane – dům byl skoro úplně zničenej, ale malýho jsem dostal ven ještě dřív, než

se tam začali hemžit mudlové. Usnul, když jsme letěli nad Bristolem.“

Brumbál a profesorka McGonagallová se shýbli k uzlíčku pokrývek. Uvnitř, takže ho

sotva bylo vidět, ležel malý chlapec a tvrdě spal. Pod čupřinou vlasů černých jako

uhel, která mu spadala do čela, spatřili sečnou ránu podivného tvaru, která ze všeho

nejspíš připomíná blesk.

„Takže tam ho …?“ šeptla profesorka McGonagallová.

„Ano,“ přisvědčil Brumbál. „Ta jizva mu zůstane na celý život.“

„Nemůžete s tím něco udělat, Brumbále?“

„I kdybych mohl, neudělal bych to. Jizvy jsou občas k užitku. Já sám mám nad levým

kolenem jizvu, na které je dokonalý plán londýnského metra. Dejte mi toho

mrňouse, Hagride – bude dobře, když to vyřídíme co nejdřív.“

Brumbál vzal Harryho do náruče a zamířil k domu „Můžu – můžu se s ním rozloučit,

pane?“ zeptal se Hagrid.

Pak sklonil k Harrymu velkou střapatou hlavu a dal mu pusu, při které ho musel

celého poškrábat. Vzápětí zaskučel jako poraněný pes.

„Pssst,“ sykla profesorka McGonagallová, „vzbudíte mudly!“

„Ne-nezlobte se,“ vzlykl Hagrid, vytáhl velký ušpiněný kapesník a zabořil do něj tvář.

„Když já to prostě nesnesu – Lily a James, voba dva po smrti – a chudák Harry, teď

má žít u mudlů -“

„Ano, ano, všechno je to velice smutné, ale ovládejte se, nebo nás objeví,“ vyzvala

ho šeptem profesorka McGonagallová a nejistě ho popleskala po paži, zatímco

Brumbál překročil nízkou zahradní zídku a došel k domovním dveřím. Šetrně položil

Harryho na práh, vytáhl z kapsy pláště dopis, zastrčil ho mezi chlapcovy přikrývky a

vrátil se zpět k ostatním. Dobrou minutu tam všichni tři stáli a dívali se na malý

uzlíček; Hagridovi to cukalo rameny, profesorka McGonagallová zběsile pomrkávala

a jiskřičky, které Brumbálovi obvykle svítili v očích, jako by vyhasly.

49

„Tak to bychom měli,“ řekl Brumbál konečně. „Tady už nemáme co pohledávat.

Můžeme klidně jít a připojit se k oslavám.“

„Jo,“ řekl Hagrid přiškrceným hlasem. „Já odvezu tu motorku zpátky Siriusovi. Brou

noc, paní profesorko – a vám taky, pane profesore.“

Otřel si uslzené oči rukávem kazajky, vyhoupl se na motorku a našlápl ji; stroj se

vznesl s hlasitým řevem do vzduchu a zmizel ve tmě.

„Počítám, že se brzy uvidíme, paní profesorko,“ řekl Brumbál a kývl jí na pozdrav.

Profesorka McGonagallová se místo odpovědi vysmrkala.

Brumbál se otočil a vydal se ulicí zpátky. Na rohu se zastavil a vytáhl stříbrné

Zhasínadlo. Cvakl jím jen jednou, a do pouličních lamp se v okamžení vrátilo dvanáct

svítících koulí; Zobí ulice se naráz rozzářila oranžovým světlem a Brumbál ještě stačil

zahlédnout mourovatou kočku, která právě zahýbala za roh na opačném konci.

Dokázal také rozeznat uzlíček přikrývek na prahu před číslem čtyři.

„Mnoho štěstí, Harry,“ zamumlal. Pak se otočil na podpatku, zašustil pláštěm a byl

pryč.

Potom už opět jen lehký vánek rozechvíval úhledně zastřižené živé ploty v Zobí ulici,

která tu ležela pod inkoustovou oblohou tichá a spořádaná; bylo to poslední místo

na světě, kde byste čekali, že se stane něco ohromujícího. Harry Potter se převrátil

ve svých přikrývkách, ale neprobudil se. Malou ručkou stiskl dopis, který ležel vedle

něj, a spal dál. Nevěděl, že je jiný než ostatní, nevěděl, že je slavný, nevěděl, že za

několik málo hodin ho probdí výkřik paní Dursleyové, až otevře domovní dveře, aby

postavila ven lahve od mléka, ani že příštích několik týdnů ho jeho bratránek Dudley

nepřestane pošťuchovat a štípat…Ani nemohl tušit, že právě v tuto chvíli lidé, kteří

se potajmu sešli po celé zemi, zdvihají sklenky a tlumeným hlasem mu připíjejí: „Na

zdraví Harryho Pottera – chlapce, který zůstal na živu!“

Příloha Lekce 1 – charakteristiky postav

…………………………………………………………………………………………………

50

Pan Dursley

…………………………………………………………………………………………………

1. „Vysoký, tělnatý chlapík, který neměl málem žádný krk, zato měl velice dlouhý

knír.“

…………………………………………………………………………………………………

Paní Dursleyová

…………………………………………………………………………………………………

2. „Byla hubená blondýna a krk měla skoro dvakrát delší než jiní lidé, což se jí

velice hodilo, poněvadž ho celé hodiny natahovala přes plot a slídila, co se

děje u sousedů.“

…………………………………………………………………………………………………

Dudley

…………………………………………………………………………………………………

3. „Malý synek, který byl podle názoru svých rodičů ten nejúžasnější synek.

Když byl starší, vypadal jako světlovlasý hromotluk.“

………………………………………………………………………………………………….

Harry

………………………………………………………………………………………………….

4. „Pod čupřinou vlasů, černých jako uhel, která mu spadala do čela, spatřili

sečnou ránu podivného tvaru, která ze všeho nejspíš připomínala blesk.“

………………………………………………………………………………………………….

Albus Brumbál

………………………………………………………………………………………………….

5. „Byl vysoký, hubený a velice starý, soudě podle jeho stříbrných vlasů a vousů,

dost dlouhých, aby si je mohl zastrčit za opasek. Na sobě měl dlouhý hábit,

purpurový plášť, který vláčel po zemi, a na nohou boty na vysokém podpatku

51

a s přezkami. Modré oči za půlměsícovými brýlemi měl jasné a zářivé a svítily

v nich malé jiskřičky, a nos měl velice dlouhý a křivý, jakoby ho měl kdysi

aspoň dvakrát zlomený.“

………………………………………………………………………………………………….

Profesorka McGonagallová

………………………………………………………………………………………………….

6. „Dost přísně vyhlížející žena, která měla na nose hranaté brýle přesně téhož

tvaru jako skvrny, jež zdobily kočku kolem očí. Měla na sobě také plášť, ale

smaragdově zelený, a černé vlasy stažené do tuhého uzlu.“

…………………………………………………………………………………………………

Hagrid

…………………………………………………………………………………………………

7. „Byl málem dvakrát vyšší než normální lidé a přinejmenším pětkrát širší. Byl

prostě takový hromotluk, že se to ani nepatřilo, a působil divoce – skoro celý

obličej mu zakrývaly štětiny ježatých černých vlasů a vousů, dlaně měl jako

víka od popelnic a jeho nohy v kožených botách připomínaly delfíní

mláďata.“

…………………………………………………………………………………………………

Příloha lekce 2

Kapitola: Sklo, které zmizelo

„Ode dne, kdy se Dursleyovi probudili a našli na prahu přede dveřmi svého synovce,

uplynulo bezmála deset let, Zobí ulice se však skoro vůbec nezměnila. Paprsky

vycházejícího slunce ozářily tytéž upravené předzahrádky a na domovních dveřích u

Dursleyových se v nich zaleskla mosazná číslice čtyři; pak pronikly i do obývacího

pokoje, kde to vypadalo téměř stejně jako tenkrát večer, kdy se pan Dursley díval na

televizi na onu osudnou zprávu o sovách. Jedině fotografie na krbu ukazovaly, kolik

52

času mezitím opravdu uplynulo. Před deseti lety tam byly desítky snímků něčeho, co

vypadalo jako veliký růžový plážový míč, na který někdo nasadil pletené čepičky

s bambulkou v nejrůznějších barvách – jenže Dudley Dursley už nebyl malé dítě, a

fotografie teď ukazovaly světlovlasého hromotluka, jak jede na svém prvním kole,

sedí o pouti na kolotoči a hraje s otcem počítačovou hru, a jak ho matka objímá a

líbá. V celé místnosti se nenašla známka, že by v domě žil ještě nějaký jiný chlapec.

Harry Potter tam nicméně stále byl; v tu chvíli ještě spal, neměl však už spát dlouho.

Teta Petunie totiž byla vzhůru a její ječivý hlas byl první zvuk, který se po ránu

rozlehl domem.

„Vstávat! Vstávat! Hajdy z postele!“

Harry sebou trhl a probudil se. Teta znovu zabušila na dveře.

„Vylez!“ vřískla. Harry ji slyšel, jak jde do kuchyně a staví na sporák pánev. Převrátil

se na záda a ještě si zkusil vybavit sen, který se mu před chvílí zdál. Byl to hezký sen

a byla v něm motorka, která létala.

Měl podivný pocit, že stejný sen se mu zdál už někdy dřív.

Teta znovu stála za dveřmi.

„Už jsi vstal?“ naléhala.

„Skoro,“ řekl Harry.

„Tak sebou pohni, chci, abys mi dal pozor na slaninu. A neopovaž se ji připálit! Na

Dudleyho narozeniny musí být všecko jaksepatří.“

Harry jen zasténal.

„Co jsi říkal?“ vyštěkla na něj teta přes dveře.

„Nic, vůbec nic.“

Dudleyho narozeniny – jak jenom na ně mohl zapomenout? Harry pomalu vylezl

z postele a začal hledat ponožky. Pod postelí nějaké našel, z jedné vyklepal pavouka

a natáhl si je. Na pavouky byl zvyklý, poněvadž v přístěnku pod schody jich bylo

plno, a právě tam spával.

53

Když už byl oblečený, sešel předsíní dolů do kuchyně. Stůl málem nebylo vidět, tolik

na něm leželo dárků k Dudleyho narozeninám. Vypadalo to, že Dudley dostal ten

nový počítač, který chtěl, nemluvě o druhém televizoru a závodním kole. Proč

vlastně chtěl závodní kolo, byla pro Harryho záhada poněvadž Dudley byl tlustý jako

bečka a tělesná cvičený nenáviděl – pokud k nim ovšem nepatřilo, že do někoho

mohl bušit pěstmi. Dudleyho oblíbeným cvičným pytlem byl Harry, často se mu ho

ovšem nepodařilo chytit. Harry na to nevypadal, ale uměl utíkat velice rychle.

Možná s tím mělo co dělat to, že žil v tmavém přístěnku, však na svůj věk byl i tak

pořád malý a hubený. Vypadal ještě menší a hubenější, než byl doopravdy,

poněvadž nikdy nenosil nic jiného než odložené šatstvo po Dudleym, a ten byl snad

čtyřikrát silnější než on. Harry byl hubený v obličeji, měl vyčnělá kolena, černé vlasy

a zářivě zelené oči. Nosil kulaté brýle, které držela pohromadě jen spousta izolepy –

tolikrát už od Dudleyho dostal pěstí do nosu.

Jediné, co se Harrymu na jeho vlastním obličeji zamlouvalo, byla velice tenká jizva

na čele, která svým tvarem připomínala blesk. Pokud se pamatoval, měl ji odjakživa,

a první otázku, na kterou si vůbec dokázal vzpomenout, položil tetě Petunii, když se

jí zeptal, jak k té jizvě přišel.

„Při té havárii, kdy zahynuli tvoji rodiče,“ řekla mu tenkrát. „A nech si ty hloupé

otázky.“

Nech si ty hloupé otázky – to byla první zásada, pokud s Dursleyovými chtěl

vycházet v klidu.

Strýc Vernon přišel do kuchyně ve chvíli, kdy Harry obracel slaninu.

„Běž se učesat!“ utrhl se na něj místo ranního pozdravu. Asi tak jednou týdně se

strýc Vernon podíval přes noviny a vykřikl, že Harry potřebuje ostříhat. Harry se

nejspíš dával stříhat častěji než všichni ostatní chlapci z jeho třídy dohromady, ale

nic se tím nezměnilo, poněvadž vlasy mu prostě rostly po celé hlavě jak divé.

Harry už smažil vejce, když do kuchyně přišel i Dudley s matkou. Dudley se velice

podobal strýci Vernonovi. Měl tučný růžový obličej, skoro žádný krk, malá, vodová

modrá očka a husté světlé vlasy, hladce ulíznuté na tupé, sádelnaté hlavě. Teta

54

Petunie často říkala, že Dudley vypadá jako andělíček – Harry zase často tvrdil, že

Dudley vypadá jako čuník s parukou.

Harry přinesl na stůl talíře s vejci a se slaninou, což nebylo nic snadného, tak málo

na něm bylo místa. Dudley si mezitím přepočítával dárky a pak se mu protáhl obličej

„Třicet šest,“ řekl a podíval se na matku a na otce. „To je o dva míň než loni.“

„Drahoušku, ty jsi ale nepočítal dárek od tetičky Marge; vidíš, tady pod tím velikým,

co máš od maminky a od tatínka.“

„Dobrá, tak je jich třicet sedm,“ řekl Dudley a celý zrudl v obličeji.

Harry vytušil, že jeho bratránek je na nejlepší cestě k pořádnému záchvatu vzteku, a

tak začal hltat svou slaninu, jak nejrychleji uměl – to pro případ, že by Dudley

převrhl stůl.

Teta Petunie zřejmě také vycítila nebezpečí, poněvadž spěšně řekla: „A ještě ti

koupíme dva další dárky, až dnes pojedeme do města. Co na to říkáš, zlato? Ještě

dva dárky. Bude to v pořádku?“

Dudley o tom chvilku přemýšlel; vypadalo to, že ho to stojí značnou námahu.

Nakonec řekl pomalu: „Takže jich budu mít třicet…třicet…“

Třicet devět, drahoušku,“ řekla teta Petunie.

„Mhm,“ Dudley se ztěžka posadil a popadl nejbližší balíček. „Pak je to v pořádku.“

Strýc Vernon se spokojeně uchechtl.

„Náš malý dareba chce dostat, co mu patří, zrovna tak jako jeho otec. Jsi pašák,

Dudley,“ a prohrábl mu rukou vlasy.

V tu chvíli zazvonil telefon a teta Petunie ho šla zvednout; Harry a strýc Vernon se

zatím dívali, jak Dudley vybaluje závodní kolo, filmovou kameru, letadlo s dálkovým

ovládáním, šestnáct nových počítačových her video. Právě strhával papír ze zlatých

náramkových hodinek, když se teta Petunie vrátila od telefonu celá rozčílená a

ustaraná.

55

„Špatná zpráva, Vernone,“ oznámila. „Paní Figgová si zlomila nohu. Nemůže si ho –

„ pohodila hlavou směrem k Harrymu – „na dnešek vzít.“

Dudleymu samým zděšením poklesla brada, zato Harrymu poskočilo srdce. Každý

rok jezdili rodiče na Dudleyho narozeniny se svým synáčkem a s některým jeho

kamarádem do města, do zábavních parků, jídelen s hamburgry nebo do kina; a

každý rok nechávali Harryho u paní Figgové, potřeštěné staré dámy, která bydlela o

dvě ulice dál. Harry to tam nenáviděl. Po celém domě to páchlo zelím a paní Figgová

ho nutila, aby si prohlédl fotografie všech koček, které kdy v životě měla.

„Co teď?“ řekla teta Petunie a vztekle zahlížela na Harryho, by si to snad vymyslel

on. Harry věděl, že by mu mělo být líto, jestli si paní Figgová zlomila nohu; nebylo to

však nijak snadné, když si připustil, že uplyne celý rok, než se zase bude muset dívat

na Mindu, Bělunku, pana Tlapku a Chocholku.

„Mohli bychom zavolat Marge,“ navrhl strýc Vernon.

„Nemluv hlouposti, Vernone, víš, že toho kluka nemůže vystát.“

Dursleyovi takhle o Harrym mluvili často, jako kdyby tam vůbec nebyl – nebo spíš

jako kdyby to bylo něco odporného, co jim nerozumí ani slovo, asi jako nějaký

slimák.

„A co ta – jak ona se jmenuje, ta tvoje přítelkyně - Yvonne?“

„Ta je na dovolené na Mallorce,“ odsekla teta Petunie.

„Mohli byste mě prostě nechat tady,“ navrhl Harry s nenadálou nadějí (aspoň

jednou by se mohl v televizi dívat, nač by chtěl, a možná si i vyzkoušet Dudleyho

počítač).

Teta Petunie se zatvářila, jako by právě spolkla citron.

„A až se vrátíme, najít dům v troskách?“ zavrčela.

„Já bych ho přece do povětří nevyhodil,“ ohradil se Harry, ale neposlouchali ho.

„Třeba bychom ho mohli vzít s sebou,“ teta Petunie pomalu, „a nechat ho v autě

před zoo.“

56

„To auto je nové, nemůžeme v něm zůstat sedět sám“.

Dudley se nahlas rozbrečel. Vlastně neplakal doopravdy a bylo to už několik let, co

doopravdy plakal, věděl však, že když zkřiví tvář a začne fňukat, matka pro něj udělá

všecko, co mu na očích uvidí.

„Ty můj Dadloušku, neplač, maminka přece nedovolí, aby ti pokazili narozeniny,“

vykřikla a sevřela ho v náručí.

„Já… já nechci… aby… aby jel s námi!“ vřískal Dudley mezi předstíranými hlasitými

vzlyky. „Když on vždycky všecko pokazí!“ A škvírou mezi matčinými pažemi vrhl na

Harryho ošklivý pohled.

Právě v tu chvíli zazvonil zvonek – „Můj ty bože, už jsou tady!“ vykřikla teta Petunie

zoufale – a za okamžik vešel dovnitř Piers Polkiss, Dudleyho nejlepší kamarád, se

svou matkou. Piers byl vychrtlý chlapec s krysí tváří. Obvykle to byl on, kdy jiným

držel ruce za zády, zatímco je Dudley tloukl. Dudley okamžitě přestal dělat, že pláče.

Půl hodiny na to Harry, ač ještě pořád nemohl uvěřit svému štěstí, seděl s Piersem a

s Dudleym na zadních sedadlech auta pana Dursleyho a poprvé v životě se jel

podívat do zoo.“

57

Příloha Lekce 3

Kapitola: Dopis od nikoho

„Strýc Vernon znovu zůstal doma. Nejdřív spálil všechny dopisy, pak si vzal kladivo a

hřebíky a zatloukl prkny přední i zadní vchod, takže nikdo nemohl ven. Při práci si

broukal Náruč plnou tulipánů a při sebemenším zvuku sebou pokaždé trhl.

V sobotu se strýci Vernonovi začaly věci vymykat z rukou. Dovnitř se dostalo

čtyřiadvacet dopisů Harrymu, stočených a ukrytých po jednom ve dvou tuctech

vajec, které tetě Petunii podal oknem obývacího pokoje jejich mlékař a tvářil se při

tom velice rozpačitě. Zatímco strýc Vernon zuřivě telefonoval na poštu a do

mlékárny a snažil se najít někoho, komu by si mohl stěžovat, teta Petunie dopisy

rozcupovala v kuchyňském mixéru.

„Kdo to proboha zrovna tebe tak naléhavě chce?“ zeptal se Dudley Harryho užasle.

Když v neděli ráno strýc Vernon zasedl k snídani, vypadal dost špatně a unaveně,

přesto však šťastně.

„V neděli pošta nechodí,“ připomněl jim spokojeně, jak si mazal marmeládu na

chleba, „takže dneska žádné zatracené dopisy -“

Ve chvíli, kdy to řekl, přiletělo cosi kuchyňským komínem dolů a zasadilo mu to

pořádnou ránu do zátylku. Vzápětí začaly z ohniště jako kulky vyletovat dopisy;

mohlo jich být třicet nebo čtyřicet. Dursleyovi před nimi uhýbali, Harry však vyskočil

do vzduchu a pokoušel se některý chytit-

„Ven! VEN!“

Strýc Vernon chytil Harryho kolem pasu a vystrčil ho do předsíně. Hned za ním

vyběhli i Dudley a teta Petunie a zakrývali si obličej rukama, a strýc Vernon

přibouchl dveře. Slyšeli, jak se do místnosti ještě pořád valí dopisy a odrážejí se od

stěn a od podlahy.

„Už toho mám dost,“ prohlásil strýc Vernon; snažil se mluvit klidně, ale vytrhával si

při tom z kníru obrovské chomáče vousů. „Koukejte, ať jste během pěti minut

58

připraveni na cestu. Jedeme odtud. Sbalte si jenom něco na sebe. A nechci slyšet ani

slovo.“

S pouhou polovinou kníru vypadal tak hrozivě, že se nikdo neodvážil nic namítat.

Deset minut na to se už dostali zatlučenými dveřmi ven, seděli v autě a řítili se

k dálnici. Dudley na zadním sedadle popotahoval; otec mu vlepil pořádný pohlavek,

aby nezdržoval, když se pokoušel nacpat do svého sportovního pytle televizor, video

a počítač.

A teď jeli a jeli. Dokonce ani teta Petunie se neodvážila zeptat, kam vlastně mají

namířeno. Čas od času strýc Vernon najednou otočil a chvíli jel opačným směrem.

Vůbec nikde se nezastavili na nic k jídlu ani k pití.

Za soumraku už Dudley hlasitě skučel. V životě ještě nezažil tak hrozný den. Měl

hlad, přišel o pět televizních pořadů, které chtěl vidět, a ještě nikdy se mu nestalo,

že by tak dlouho na svém počítači nezlikvidoval nějakého vetřelce z cizích světů.

Nakonec strýc Vernon zastavil…“

59

Příloha Lekce 4

Příloha Lekce 4 – text pro žáka A

Kapitola: Klíčník

Úkol: Napiš dopis spolužákovi/spolužačce, kde mu sdělíš to nejdůležitější z toho, co

jsi právě přečetl. Můžeš připsat svoje názory, komentáře nebo se třeba zeptat na

jeho názor.

Dopis můžeš i přizdobit, ilustrovat, změnit jeho tvar, speciálně poskládat….

„Co přede mnou tajili?“ zeptal se Harry dychtivě.

„PŘESTAŇTE! ZAKAZUJI VÁM TO!“ zaječel strýc Vernon zachvácený hrůzou.

Teta Petunie zděšeně vyjekla.

„Děte se vycpat, voba dva,“ řekl Hagrid.

„Harry, ty jseš totiž – čaroděj.“

V chatrči se rozhostilo úplné ticho. Bylo slyšet jen moře a kvílené větru.

„Cože jsem?“ vydechl Harry.

„No přeci čaroděj,“ řekl Hagrid a posadil se zpátky na pohovku, která zasténala a

prohnula se ještě víc, „a myslím, že budeš zatraceně dobrej, až se v tom kapku

procvičíš. Když měl někdo takovou mámu a tátu, jako ty, co jinýho bys mohl bejt? A

počítám, že je na čase, aby sis ten dopis už konečně přečet.“

Harry natáhl ruku a konečně v ní držel nažloutlou obálku, s adresou napsanou

smaragdově zeleným inkoustem.:

Pan H. Potter

na podlaze

chatrč na útesu

uprostřed moře

Vytáhl z obálky dopis a četl:

60

ŠKOLA ČAR A KOUZEL

V BRADAVICÍCH

Ředitel: Albus Brumbál

(nositel Merlinova řádu první třídy, Veliký Čar., Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější

hlavoun, Mezinárodní sdružení kouzelníků)

Vážený pane Pottere,

S potěšením Vám oznamujeme, že ve škole

Čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.

V příloze Vám zasíláme

seznam všech potřebných

knih a vybavení.

Školní rok začíná 1. Září.

Očekáváme vaši sovu nejpozději

31. července.

Se srdečným pozdravem

Minerva McGonagallová

zástupkyně ředitele

V Harryho hlavě vybuchlo otázek jako při ohňostroji, a nemohl se rozhodnout,

kterou má vyslovit nejdřív. Za pár okamžiků přece jen vykoktal:“ Co to znamená, že

čekají mou sovu?“

„U všech strašidel, teď jsi mi něco připomněl!“ Plácl se Hagrid do čela tak mocně, že

by to porazilo tažného koně, a z další kapsy kabátu vytáhl sovu – opravdu živou

sovu, která vypadala dost pocuchaně – a taky dlouhý brk a ruličku pergamenu.

S vyplazeným jazykem naškrábal vzkaz, který si Harry přečetl vzhůru nohama:

61

Vážený pane Brumbále,

Dal jsem Harrymu ten dopis. Zejtra s ním pojedu nakoupit, co potřebuje.

Počasí je strašný. Doufám, že se máte dobře.

Hagrid

Potom vzkaz stočil, dal ho sově, která ho stiskla v zobáku, došel ke dveřím a vyhodil

sovu do bouřky venku. Pak se vrátil a posadil se, jakoby to bylo stejně normální jako

povídat si s někým po telefonu.

Harry si uvědomil, že stojí s pusou dokořán, a honem ji zavřel.

„Kde sem to přestal?“ zeptal se Hagrid, ale v tu chvíli se vynořil ze tmy strýc Vernon;

ještě pořád byl popelavě bledý, ale vypadal rozlíceně.

„Harry nikam nepojede,“ prohlásil.

Hegrid jen zamručel.

„To bych rád věděl, jak mu v tom nějakej zatracenej mudla jako ty zabrání,“ řekl.

„Jak jste to říkal?“ zajímal se Harry.

„Mudla,“ vysvětlil Hagrid „tak mezi náma říkáme lidem, co neuměj žádný čáry a

kouzla. A tys měl tu smůlu, žes vyrůstal v rodině těch nejhorších mudlů, jaký jsem

kdy v životě viděl.“

„Když jsme ho vzali k sobě, zařekli jsme se, že s těmi nesmysly skoncujeme,“ řekl

strýc Vernon, „že to z něj dostaneme! Čaroděj, to tak zrovna!“

„Vy jste to věděli?“ zeptal se Harry. „Vy jste věděli, že jsem čaroděj?“

„Věděli!“ vypískla teta Petunie znenadání. „Věděli, samozřejmě jsme to věděli! A jak

bys nebyl, když ta moje zatrápená sestra byla zrovna taková? Ta dostala úplně

stejný dopis, zmizela do té – do té školy – a jezdila domů jen na prázdniny,

s kapsami plnými žabích pulců, a z čajových šálků dělala myši. Já jediná pochopila,

jak to s ní doopravdy je – že není normální! Ale ne, moje matka i otec pořád jen Lily

tohle a Lily tamto, byli pyšní, že mají v rodině čarodějku!“

62

Zarazila se jen na tak dlouho, aby se zhluboka nadechla, a pak soptila dál, jako kdyby

to všecko toužila vykřičet už kolik let.

„Potom se seznámila s tím Potterem, a když vyšli školu, vzali se a měli spolu tebe, a

já jsem samozřejmě věděla, že budeš taky takový, stejně divný, stejně – nenormální,

a potom, když laskavě dovolíš, se dala vyhodit do povětří a tys nám zůstal na krku!“

Příloha Lekce 4 – text pro žáka B

Kapitola: Klíčník

„Příštího dne ráno se Harry probudil časně. I když věděl. Že venku už je světlo. Zůstal

ještě ležet se zavřenýma očima.

„Byl to jen sen“, ujišťoval sám sebe. „Zdálo se mi, že z nebe spadl obr Hagrid a

oznámil mi, že půjdu do čarodějné školy. Až otevřu oči, budu zas u sebe

v přístěnku.“ V tom uslyšel hlasité zaklepání.

„Á, to už teta Petunie bouchá na dveře,“ napadlo Harryho a srdce mu pokleslo. Oči

však ještě pořád neotevřel; byl to tak krásný sen!

Ťuk ťuk.

„Dobrá, dobrá,“ zamumlal Harry. „Vždyť už vstávám.“

Posadil se a spadl z něj Hagridův těžký kabát. Chatrč zaplavovalo sluneční světlo;

bouře už skončila, Hagrid spal na zborcené pohovce a na okno ťukala pařátkem

sova. V zobáčku držela noviny.

Harry s námahou vstal; cítil se tak šťastný, jakoby se v něm nadouval obrovský

balon. Šel přímo k oknu a trhnutím ho otevřel. Sova vlétla dovnitř a upustila noviny

na Hagrida, ale obr se neprobudil. Nato se sova snesla na podlahu a začala útočit na

Hagridův kabát.

„Tohle nedělej.“

Harry se pokusil sovu odehnat, ale ta se po něm prudce ohnala zobákem a

nepřestávala trhat kabát.

63

„Hagride!“ hlasitě zavolal Harry. „Je tu nějaká sova -“

„No tak jí zaplať,“ zamručel Hagrid do pohovky.

„Cože?“

„Chce zaplatit, že přinesla noviny. Podívej se mi do kapes.“

Hagridův kabát jakoby sestával jen ze samých kapes, ve kterých byly svazky klíčů,

broky do vzduchovky, klubka provázku, větrové bonbony, sáčky s čajem… Konečně

Harry vytáhl hrst podivně vyhlížejících mincí.

„Dej jí pět svrčků,“ řekl Hagrid rozespale.

„Svrčků?“

„To jsou ty malý bronzový.“

Harry odpočítal pět malých bronzových mincí a sova natáhla pařátek, aby jí peníze

vložil do malého koženého váčku, který na něm měla přivázaný. Pak vyletěla

otevřeným oknem ven.

Hagrid hlasitě zívl, posadil se a začal se protahovat.

„Nejlíp když vyrazíme, Harry, máme toho dneska spoustu; musíme zaject do

Londýna a koupit ti všecky ty věci do školy.“

Harry převracel kouzelnické mince na dlani a prohlížel si je. Najednou mu napadlo

něco, při čem měl pocit, jako by ten balon štěstí v jeho nitru někdo propíchl.

„Ehm – Hagride?“

„Copak?“ zeptal se Hagrid a natahoval si obrovské vysoké boty.

„Když já nemám žádné peníze – a slyšel jsi včera večer strýce Vernona – abych se

někam šel učit kouzla, to on mi platit nebude.“

„Tak s tím se netrap,“ řekl Hagrid, vstal a poškrábal se na hlavě. „To si myslíš, že ti

rodiče nic nenechali?“

„Ale když jejich dům vyhořel -“

64

„Přeci se nenechávali svoje zlato doma, Harry! Nejdřív ze všeho musíme ke

Gringottovejm – to je kouzelnická banka. Vezmi si párek, nejsou špatný ani

zastudena – a docela bych si dal i kousek i toho tvýho narozeninovýho dortu.“

„Copak kouzelníci mají banky?“

„Jenom tu jednu. U Gringottovejch. Vedou ji skřetové.“

Harrymu upadl kousek uzenky, kterou držel v ruce.

„Skřetové?“

„Jo – takže bys musel bejt na hlavu, kdyby ses ji pokoušel vykrást, to ti říkám. Se

skřetama si nikdy nezačínej, Harry. Gringottovic banka je nejbezpečnější místo na

světě, když si chceš něco spolehlivě uložit – kromě snad Bradavic. A já tam stejně

musím; posílá mě tam Brumbál, zařídit něco pro Bradavice,“ a Hagrid se hrdě

napřímil. „Vobvykle mě posílá zařizovat důležitý věci. Doject pro tebe – vyzvednout

něco u Gringottovejch – poněvadž ví, že se na mě může spolehnout.

„Vzal sis všecko? Tak deme.“

Harry vyšel s Hagridem ven na útes. Obloha teď byla úplně jasná a moře se lesklo ve

sluneční záři. Veslice pronajatá strýcem Vernonem se tam ještě pohupovala; po

bouřce měla na dně spoustu vody.

„Jak ses sem dostal?“ zeptal se Harry a rozhlížel se, kde je ještě jeden člun.

„Přiletěl jsem,“ vysvětlil Hagrid.

„Přiletěl?“

„Jo – ale nazpátek pojedeme tímdletím. Teď když seš se mnou, už žádný kouzla

dělat nesmím.“ Usadil se v loďce, Harry však ještě upřeně hleděl na Hagrida a

pokoušel se představit si ho, jak letí.

„To bude votrava, veslovat takovou dálku,“ řekla Hagrid a zas jednu se na Harryho

podíval úkosem. „Kdybych – ehm – kdybych tu kocábku malinko popohnal, myslíš,

že bys to v Bradavicích nemusel nikomu vykládat?“

„Samozřejmě,“ ujistil ho Harry, nadšený při pomyšlení, že uvidí další kouzlo.“

65

Příloha Lekce 5

Kapitola: Učitel lektvarů

Harry Potter nastoupil do Bradavické školy, kde ho starý klobouk k jeho, velké úlevě,

přiřadil do Nebelvírské koleje. Harry a jeho spolužáci se seznamovali s novými

učiteli…

„Každou středu o půlnoci museli svými dalekohledy zkoumat noční oblohu a učit se

názvy různých hvězd a pohyby planet. Třikrát týdně chodili do skleníků vzadu za

hradem a pod vedením obtloustlé malé čarodějky, profesorky Prýtové, studovali

bylinkářství: učili se, jak zacházet se všemi těmi podivnými rostlinami a houbami, a

dozvídali se, k čemu se jich používá.

Rozhodně nejnudnější ze všech předmětů byly dějiny čar a kouzel, jediný předmět,

na který měli ducha. Profesor Binns byl už opravdu velice starý; jednou usnul před

krbem ve sborovně, a když příštího dne ráno vstal a šel na hodinu, své tělo tam

nechal. Profesor Binns jednotvárně mumlal a žáci si zapisovali jména a data, ovšem

Emerich Zlý a Uric Podivivný se jim pořád pletli dohromady.

Profesor Kratiknot, který je měl učit kouzelné formule, byl maličký hubený

kouzelník, který se vždycky musel postavit na hromádku knih, aby viděl přes stůl. Na

začátku první hodiny si udělal seznam studentů, a když se dostal k Harryho jménu,

vzrušeně zapištěl a zmizel jim z očí.

Profesorka McGonagallová byla zase úplně jiná. Harry měl úplnou pravdu, když říkal,

že by nebylo dobré dostat se s ní do sporu. Byla přísná a chytrá, a sotva se při její

první hodině posadili, řekla jim svoje.

„K přeměňování patří některá z nejsložitějších a nejnebezpečnějších kouzel, kterým

se v Bradavicích budete učit,“ prohlásila. „Každý, kdo by si při mých hodinách chtěl

nějak zahrávat, půjde a už se nevrátí. Berte to jako první a poslední varování.“

Pak proměnila svůj psací stůl v prase a to zase zpátky v psací stůl. Na všechny to

udělalo velký dojem a nemohli se dočkat, kdy začnou také, brzy však zjistili, že ještě

dlouho nebudou měnit kusy nábytku ve zvířata…“

66

„Předmět, na který se všichni těšili, byla obrana proti černé magii, ukázalo se však,

že hodiny profesora Quirrella jsou spíš legrační. V jeho učebně to úporně páchlo

česnekem a všichni tvrdili, že má odehnat upíra, se kterým se Quirrell kdysi setkal

v Rumunsku, a že prý se obává, že se jednoho dne vrátí, aby ho přece dostal. O

svém turbanu jim profesor navykládal, že jej dostal od jistého afrického vladaře

z vděčnosti za to, že ho zbavil oživlého nebožtíka, jenž řádil v jeho říši, studenti tomu

však příliš nevěřili. Když totiž Seamus Finnigan dychtivě požádal, aby jim Quirrell

vypravoval, jak toho zloducha přemohl, profesor se začervenal a začal mluvit o

počasí; navíc si všimli, že turban podivně zapáchá, a Weasleyova dvojčata

prohlašovala, že je také napěchovaný česnekem, takže Quirrell se ochraňuje na

každém kroku.“

„Ano, ovšem,“ řekl tiše. „Harry Potter. Naše nová – hvězda.“

Draco Malfoy a jeho přítelíčkové Crabbe a Goyle si zakryli ústa dlaněmi a hihňali se.

Snape vyvolal poslední jméno a pak se rozhlédl po učebně. Oči měl stejně černé jako

Hagrid, nebylo v nich však vůbec nic z obrovy srdečnosti. Byly studené a prázdné, a

když jste do nich pohlédli, museli jste myslet na temné tunely.“

Date post:	25-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	8 times
Download:	0 times

Využití didaktického potenciálu textu knihy Harry …...na konkrétní text knihy Harry Potter a...

Documents