+ All Categories
Home > Documents > Využití molekulární cytogenetiky pro analýzu dynamiky ...

Využití molekulární cytogenetiky pro analýzu dynamiky ...

Date post: 27-Mar-2022
Category:
Upload: others
View: 6 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
41
Využití molekulární cytogenetiky pro analýzu dynamiky genomu a evoluce pohlavních chromozómů u nižších obratlovců Alexandr Sember Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v.v.i, Liběchov
Transcript

Využití molekulární cytogenetiky pro analýzu

dynamiky genomu a evoluce pohlavních

chromozómů u nižších obratlovců

Alexandr Sember

Ústav živočišné fyziologie a genetiky, AV ČR, v.v.i, Liběchov

Cytogenetika v post-genomové době

Laboratoř genetiky ryb

Cytogenetika, evoluce a biodiverzita

74 ?

Diploid individuals: 2n=50

Gynogeneze u sekavců rodu Cobitis

Lamatsch & Stock 2009. in: Lost sex, Springer

Evoluční dynamika genomů nižších obratlovců

Hemiklonální

reprodukce u

vodních skokanů

druhového

komplexu

Pelophylax

Evoluce

pohlavních

chromozómů

neotropických

sladkovodních ryb

Karyotypové

změny a dynamika

repetitivních

sekvencí u

diploidních a

polyploidních

sekavcovitých ryb

(Cobitoidea)Metody

FISH CGH WCP

Evoluční dynamika genomů nižších obratlovců

Hemiklonální

reprodukce u

vodních skokanů

druhového

komplexu

Pelophylax

Evoluce

pohlavních

chromozómů

neotropických

sladkovodních ryb

Karyotypové

změny a dynamika

repetitivních

sekvencí u

diploidních a

polyploidních

sekavcovitých ryb

(Cobitoidea)

Cyprinoidea

Cobitoidea

10(11) čeledí,

přes 1000 druhů

Fylogenetický strom podle:

Bohlen & Šlechtová 2009, Ichthyol

Explor Freshw. 20: 157–162.

Kottelat 2012, Raffles Bull Zool.

26(Suppl):1–199.

CypriniformesAcanthocobitis botia

Schistura fasciolata

Schistura pridii

S. pulchra

Ch. macracanthus

Cyprinoidea

Cobitoidea

10(11) čeledí,

přes 1000 druhů

Fylogenetický strom podle:

Bohlen & Šlechtová 2009, Ichthyol

Explor Freshw. 20: 157–162.

Kottelat 2012, Raffles Bull Zool.

26(Suppl):1–199.

CypriniformesAcanthocobitis botia

Schistura fasciolata

Schistura pridii

S. pulchra

Ch. macracanthus

Cíle:

❖Ověřit potenciál karyotypových změn jako

evoluční síly v pozadí enormní diverzifikace

mřenek (Nemacheilidae)

❖Studovat dynamiku repetitivních sekvencí

diploidních a tetraploidních sekavek

❖Analyzovat původ endemické sekavky

´Botia´zebra

Nemachelidae: dynamika na sub-chromozómové úrovni

Sember et al. 2015, BMC Evol Biol. 15:251.

Nemachelidae: dynamika na sub-chromozómové úrovni

Sember et al. 2015, BMC Evol Biol. 15:251.

1620

18

6

4

2-5

16

16

5S

28S

5S rRNA - kódující oblast

L1-2_DR non-LTR/Tx1 retrotranspozón

Botiinae (2n = 4x = 100)

Leptobotiinae (2n = 50)

Botiidae: diverzifikace spjatá s polyploidií (?)

Bohlen et al. 2016, PLoS One 11: e0159311.

Vyjímečný překryv areálu Botiinae a

Leptobotiinae: sympatrické druhy v

čínských řekách – např. v řece Li

Morfologická data

Vs.

Alozymová,

cytogenetická,

molekulárně-

fylogenetická data

‘Botia’ zebra

zřejmě není hybrid

S. pulchra a L.

guilinensis

Spu SzeLgu

Lgu

Spu Sze Lgu

Sze

Spu

Bohlen et al. 2016, PLoS One 11: e0159311.

Botiidae: pravděpodobně jedna „stará“ polyploidní událost

Sember et al. 2018, PLoS One 13: e0195054

Botiidae: pravděpodobně jedna „stará“ polyploidní událost

Sember et al. 2018, PLoS One 13: e0195054

Evoluční dynamika genomů nižších obratlovců

Hemiklonální

reprodukce u

vodních skokanů

druhového

komplexu

Pelophylax

Evoluce

pohlavních

chromozómů

neotropických

sladkovodních ryb

Karyotypové

změny a dynamika

repetitivních

sekvencí u

diploidních a

polyploidních

sekavcovitých ryb

(Cobitoidea)

Pelophylax esculentus

Pelophylax ridibundus

Pelophylax lessonae

Hybridogeneze u vodních skokanů rodu Pelophylax

Heppich et al. 1982, Theor Appl Genet 61: 101–104.

Tunner & Heppich 1981, Naturwissenschaften 68: 207–208.

Tunner & Heppich-Tunner 1991, Naturwissenschaften 78: 32–34.

❖ hemiklonální reprodukce

❖ parentální druhy: sexuálně

❖ 2n, 3n, RE, LE aj. systémy

❖ Samčí hybr. linie = rarita!

Pelophylax esculentus

Pelophylax ridibundus

Pelophylax lessonae

Hybridogeneze u vodních skokanů rodu PelophylaxCíl:

❖Studovat průběh hybridogeneze u samců P.

esculentus v povodí Odry (RE systém)

Heppich et al. 1982, Theor Appl Genet 61: 101–104.

Tunner & Heppich 1981, Naturwissenschaften 68: 207–208.

Tunner & Heppich-Tunner 1991, Naturwissenschaften 78: 32–34.

❖ hemiklonální reprodukce

❖ parentální druhy: sexuálně

❖ 2n, 3n, RE, LE aj. systémy

❖ Samčí hybr. linie = rarita!

GISH – Genomová in situ hybridizace: Sonda z celogenomové DNA 1 druhu + blokující

DNA 2. druhu na preparáty 2. druhu

CGH - Komparativní genomová hybridizace: podobný protokol, 2 celogenomové sondy

DNA a blokující DNA jednoho druhu

+ blokující/kompetitivní DNA2) Detekce

pohlavních chromozómů

Sember et al., in prep.

Doležálková et al.

2016, BMC Genet.

17:100

1) Analýza

mezidruhových

hybridů/polyploidů

3) Klinická cytogenetika, 4) genomová divergence mezi příbuznými

druhy, 5) původ B chromozómů, 6) genomová eliminace

Komparativní genomová hybridizace

Srovnávané

celogenomové

DNA, různě značené

Absence pre-meiotické eliminace ve studované populaci

P. lessonae P. ridibundus

Symonová R, Sember A, Majtánová Z, Ráb P.

(2015): Characterization of fish genomes by

GISH and CGH. In: Fish Cytogenetic

Techniques (Chondrichthyans and Teleosts),

Eds: Catherine Ozouf-Costaz, Eva Pisano,

Fausto Foresti, Lurdes Foresti de Almeida

Toledo CRC Press, Inc., Enfield, NH 03748,

USA

Popis možností využití metod GISH a CGH

v cytogenetické analýze ryb a optimalizace

protokolu pro analýzu vybraných skupin

paprskoploutvých ryb.

Evoluční dynamika genomů nižších obratlovců

Hemiklonální

reprodukce u

vodních skokanů

druhového

komplexu

Pelophylax

Evoluce

pohlavních

chromozómů

neotropických

sladkovodních ryb

Karyotypové

změny a dynamika

repetitivních

sekvencí u

diploidních a

polyploidních

sekavcovitých ryb

(Cobitoidea)

❖ nejbohatší sladkovodní ichtyofauna (cca 45% z celkového druhového

bohatství; cca 20-25% všech ryb)

❖ 17 řádů, přibližně 5 160 druhů

❖ převážně recentní diverzifikace (3-10 Mya; DNA barcoding; Pereira et al.,

2013, BMC Genet. 14:20)

❖ bohatá geologická historie, členitost vodních toků, překážky, izolované

populace

❖ Kryptické druhy, druhové komplexy❖ Apareiodon affinis

❖ Astyanax altiparanae

❖ Astyanax scabripinnis

❖ Bunocephalus corracoideus

❖ Erythrinus erythrinus

❖ Erythrinus erythrinus

❖ Geophagus brasiliensis

❖ Gymnotus carapo

❖ Iheringichthys labrosus

❖ Imparfinis spp.

❖ Piabina argentea

❖ Serrasalmus rhombeus

❖ Synbranchus marmoratus

Neotropická ichtyofauna, druhové komplexy

Řád Čeleď Druh

Systém pohlavních

chromozómů Zdroj

Clupeiformes Clupeidae Brevorita aurea ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Brum et al. 1992

Cypriniformes Parodontidae Apareiodon affinis ♂ZZ/ ♀zW1W2 Moreira-Filho et al. 1980, de Jesus et al. 1999

Gymnotiformes Hypopomidae Brachypopomus gauderio ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Almeida-Toledo et al. 2000

Brachyhypopomus pinnicaudatus ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Cardoso et al. 2015

Brachyhypopomus n. sp. FLAV ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Cardoso et al. 2015

Gymnotidae Gymnotus bahianus ♂XY1Y2/♀XX Almeida et al. 2015

Gymnotus carapo ♂XY/♀XX Milhomem et al. 2008

Gymnotus coropinae ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Silva et al. 2014

Gymnotus pantanal ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Margarido et al. 2007

Gymnotus sp. ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 da Silva and Margarido 2005

Sternopygidae Eigenmannia aff. trilineata ♂ZZ/♀Z0 Araya-Jaime et al. 2017

Eigenmanni trilineata ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Fernandes et al. 2010

Eigenmannia sp. B ♂XY/♀XX Silva et al. 2015

Eigenmannia sp.2 ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Almeida-Toledo et al. 1984, 2001

Eigenmannia virescens ♂XY/♀XX Almeida-Toledo et al. 2001

Eigenmannia virescens ♂ZZ/♀ZW Almeida-Toledo et al. 2002, Silva et al. 2009

Characiformes Anostomidae Leporinus elongatus ♂Z1Z1Z2Z2/ ♀Z1W1Z2W2 Parise-Maltempi et al. 2007

Leporinus (9 druhů) ♂ZZ/♀ZW Oliveira et al. 2009

Crenuchidae Characidium (5 druhů) ♂ZZ/♀ZW Machado et al. 2011

Erythrinidae Hoplias malabaricus (D) ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Bertollo et al. 1997

Hoplias malabaricus (G) ♂XY1Y2/♀XX Bertollo et al. 2000

Erythrinus erythrinus (B-D) ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Bertollo et al. 2004

Triportheidae Triportheus (11 druhů) ♂ZZ/♀ZW Bertollo and Cavallaro 1992,Sanchez and

Jorge 1999, Artoni and Bertollo 2002, Yano

et al. 2017

Perciformes Coryphaenidae Coryphaena equielis * ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Soares et al. 2014

Gobiidae Awaous strigatus ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Oliveira and Almeida Toledo 2006

Pleuronectiformes Achiridae Achirus achirus ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Bitencourt et al. 2016

Siluriformes Aspredinidae Bunocephalus coracoideus ♂X1Y1X2Y2/♀X1X1X2X2 Ferreira et al. 2016

Loricariidae Ancistrus dubius ♂XY1Y2/♀XX Oliveira et al. 2008

Ancistrus cf. dubius ♂ZZ/♀ZW nebo ♂XY/♀XX Mariotto et al. 2004, 2006

Ancistrus dolichopterus ♂Z1Z1Z2Z2/ ♀Z1W1Z2W2 Oliveira et al. 2008

Ancistrus n. sp. ♂X0/♀XX Alves et al. 2006

Ancistrus (3 species) ♂ZZ/♀ZW Oliveira et al. 2007, Takagui et al. 2017

Ancistrus (2 species) ♂XY/♀XX Oliveira et al. 2008, 2009, Favarato et al. 2015

Loricariidae Hartia carvalhoi ♂XY1Y2/♀XX Centofante et al. 2006

Hartia punctata ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Blanco et al. 2014

Tetraodontiformes Monacanthidae Stephanolepis seiter * ♂X1X2Y/♀X1X1X2X2 Nirchio and Oliveira 2007

Apareiodon affinis

♂XY/♀XX

♂XY/♀XX

♂XY1Y2/♀XX

♂X1X2Y/♀X1X1X2X2

♂XY1X2Y2/♀X1X1X2X2

♂ZZ/♀ZW

♂ZZ/♀Z0

♂ZZ/ ♀ZW1W2

♂Z1Z1Z2Z2/♀Z1W1Z2W2

~ 65 %

Heteromorfní pohlavní

chromozómy u studovaných

druhů:

❖ 5% Teleostei

❖ 6% neotropických ryb

* = příklady mořských ryb

Pohlavní chromozómy neotropických ryb

❖ tři rody:

❖ Erythrinus

❖ Hoplias

❖ Hoplerythrinus

❖ alespoň 18 popsaných

druhů, výhradně JA

Erythrinidae (Characiformes)

Karyomorfy A, C, F

= širší distribuce

Zejména A a C = široká distribuce,

dosahují Uruguaye a Argentiny

Značná variabilita cytogen. znaků

různých populací v rámci

karyomorfy A

Karyomorfy B, D, G

= endemitní (derivované karyotypy)

Karyomorfa E: pouze jedna lokalita

(Porto Trombetas - rio Trombetas)

Sympatrický výskyt: C/G, E/G, C/F,

A/D, A/C/D,

RADP, DNA barcoding, cytogen.

analýzy = neprobíhá hybridizace

(jediná výjimka, ADD allotriploid)

Bertollo et al. 2000, Chromosome Res. 8: 603–613

Dergam et al. 2002, Genet Mol Biol. 25: 379–387

Pazza a Júlio 2003, Cytologia 68, 159–163

Marques et al. 2013, Neotrop Ichthyol. 11: 459–466

Utsunomia et al. 2014, J Fish Biol. 85: 1682–1692

Hoplias malabaricus: 7 karyotypových forem

27

Cioffi et al., 2011, Genetica 139:1065–1072

Cioffi et al., 2011, BMC Evol Biol. 11:186

Cioffi et al., 2013, Cytogenet Genome Res.

2013;141:186–194

Sondy: X chromozóm (karyomorfa B) + X1 (D)

Chromozómy: Hm ♂ karyomorfa D

= absence homologie pohlavních chromozómů

mezi B+D

Sondy: X chromozóm (karyomorfa

B) + X1 (D)

Chromozómy: ♂ karyomorfa C

= absence homologie mezi B+D

= homologie pohlavních

chromozómů C+D

Sondy: X chromozóm (Hm B) + Y (Ee D)

Chromozómy: Erythrinus erythrinus ♂ karyomorfa D

= absence homologie mezi pohlavními chromozómy

příbuzných druhů

Sondy: X chromozóm (Hm B) + X1

(D) + Y (Ee D)

Chromozómy: Hm ♂ karyomorfa D

= absence homologie mezi B+D

a současně pohlavních

chromozómů E. erythrinus

Federal University of São Carlos, Brazil

Prof. Dr. Marcelo de Bello Cioffi

Prof. Dr. Luiz Antônio Carlos Bertollo

Federal University of São Carlos, Brazil

Prof. Dr. Marcelo de Bello Cioffi

Prof. Dr. Luiz Antônio Carlos Bertollo

Cíle:

❖Identifikovat přítomnost homomorfních

pohlavních chromozómů (karyomorfy A + F)

❖Detekovat pohlavně-specifické oblasti na

nascentních (C), diferencovaných (B) a neo-

pohlavních (D+G) pohlavních chromozómech

❖Objasnit mechanizmus vzniku XY1Y2 u

karyomorfy G

❖Objasnit míru homologie mezi pohlavními

systémy (WCP)

Thomas LiehrJena University Hospital,

Friedrich Schiller

University, Institute of

Human Genetics, Jena,

Německo

CGHMateriál

Malovací sondy (WCP)

de Oliveira et al. 2018 Chromosoma, 127: 115–

128.

Sember et al. 2018, Front Genet 9: 71.

DAPI ♂

Karyomorfa G:

dohromady ♀

Výsledky I: CGH

Sonda: Y chromozóm (karyomorfa F) + Y1 (G)

Chromozómy: ♂+♀ karyomorfa G

= společný původ ze stejného páru autozómů

Sonda: X chromozóm (karyomorfa B) + Y1 (G)

Chromozómy: ♂+♀ karyomorfa G

= absence homologie B vs. G

G: Sonda: X chromozóm (karyomorfa B) + X1 (D)

Chromozómy: ♂ karyomorfa G

= absence homologie B vs. D vs. G

H: Sonda: X + Y1 (karyomorfa G)

Chromozómy: ♂ karyomorfa G

= podpora hypotézy o mechanizmu fúze

Sonda: Y chromozóm (karyomorfa F)

Chromozómy: ♂+♀ karyomorfa G

= homologie + pohlavně-specifická

oblast

Sonda: X1 chromozóm (karyomorfa D) + Y1 (G)

Chromozómy: ♂+♀ karyomorfa G

= absence homologie D vs. G

Výsledky II: Zoo-FISH v rámci druhového

komplexu H. malabaricus

de Oliveira et al. 2018 Chromosoma 127: 115–128.

Výsledky III: Zoo-FISH v

rámci Erythrinidae

Sonda: Y chromozóm

(karyomorfa F)

Chromozómy:

HMA = H. malabaricus

HLAC = H. lacerdae

HUN = Hoplerythrinus

unitaeniatus

ERY = Erythrinus

erythrinus

= absence homologie

mezi pohlavními

chromozómy

Erythrinidae

de Oliveira et al. 2018,

Chromosoma 127: 115–128.

de Oliveira et al. 2018, Chromosoma 127: 115–128.

Evoluční dynamika genomů nižších obratlovců

Hemiklonální

reprodukce u

vodních skokanů

druhového

komplexu

Pelophylax

Evoluce

pohlavních

chromozómů

neotropických

sladkovodních ryb

Karyotypové

změny a dynamika

repetitivních

sekvencí u

diploidních a

polyploidních

sekavcovitých ryb

(Cobitoidea)

Konzervativní ZW:

Characidium, Parodon,

Leporinus,Triportheus

Triportheus signatus

samice, metoda CGH:

samičí specifická oblast

(zelená) na W chromozómu

Yano et al. 2017, Heredity 118: 276–283.

Triportheus: evoluce konzervovaného systému ZZ/ZW

Cíl:❖Analyzovat míru diferenciace

ortologních pohlavních chromozómů

ZW u sesterských druhů tetry rodu

Triportheus

❖ Dynamika genomů v diverzifikované čeledi Nemacheilidae probíhá na sub-

chromozómové úrovni, nekoreluje s fylogenetickou hypotézou a je

výraznější u endemitů.

❖ Pokročilý stav re-diploidizace genomů sekavek čeledi Botiinae, odlišnoá

druhově-specifická dynamika repetitivních sekvencí a odlišný molekulární

drive multigenových rodin (U2 snDNA < 45S rDNA < 5S rDNA).

❖ Endemit Sinibotia zebra není výsledek mezidruhového křížení (morfologická

adaptace, mimikry).

❖ Mechanizmus hybridogeneze/genomové eliminace není uniformní u

různých populací skokana zeleného P. esculentus.

❖ Nezávislý původ a různá dynamika pohlavních chromozómů druhového

komplexu H. malabaricus (platí i ve vztahu k příbuzným druhům).

❖ Konvergence systémů XY (karyomorfa F) a XY1Y2 (kar. G) z karyotypu

společného předka (tandemová fúze)

❖ Podpora hypotézy pokročilé reproduktivní izolace a samostatných druhů

Závěry

❖ Výskyt asociovaných bloků rDNA/“teomere-like“ sekvencí zasluhuje větší

pozornost. (funkce?)

❖ Společný původ, avšak odlišná dynamika systému ZZ/ZW u tetry rodu

Triportheus; absence korelace s fylogenetickou hypotézou.

❖ Dynamika genomů v diverzifikované čeledi Nemacheilidae probíhá na sub-

chromozómové úrovni, nekoreluje s fylogenetickou hypotézou a je

výraznější u endemitů.

❖ Pokročilý stav re-diploidizace genomů sekavek čeledi Botiinae, odlišnoá

druhově-specifická dynamika repetitivních sekvencí a odlišný molekulární

drive multigenových rodin (U2 snDNA < 45S rDNA < 5S rDNA).

❖ Endemit Sinibotia zebra není výsledek mezidruhového křížení (morfologická

adaptace, mimikry).

❖ Mechanizmus hybridogeneze/genomové eliminace není uniformní u

různých populací skokana zeleného P. esculentus.

❖ Nezávislý původ a různá dynamika pohlavních chromozómů druhového

komplexu H. malabaricus (platí i ve vztahu k příbuzným druhům).

❖ Konvergence systémů XY (karyomorfa F) a XY1Y2 (kar. G) z karyotypu

společného předka (tandemová fúze)

❖ Podpora hypotézy pokročilé reproduktivní izolace a samostatných druhů

Závěry

❖ Výskyt asociovaných bloků rDNA/“teomere-like“ sekvencí zasluhuje větší

pozornost. (funkce?)

❖ Společný původ, avšak odlišná dynamika systému ZZ/ZW u tetry rodu

Triportheus; absence korelace s fylogenetickou hypotézou.

Take home message:

❖Prezentované práce (8 publikací + 1

kapitola v knize) demonstrují značný

potenciál metod molekulární

cytogenetiky v současném výzkumu.

❖Metody jsou efektivní zejména pokud:❖ je zacíleno na vhodné

evoluční/ekologické/taxonomické

téma

❖ jsou data kombinována s

výsledky jiných biologických

disciplín

Bohlen J Choleva L Janko K Rábová M

Šlechta V Šlechtová V Pelikánová ŠŠlechtová V

Pokorná M Symonová R Doležálková M Majtánová Z Šejnohová P

Altmanová M

Petr Ráb

Granty:

GAČR, projekty č. 206/08/0637, 523/08/0824, P506/11/P596, 13-37277S,

14-02940S, GAUK 43-251468, RVO: 67985904, Conselho Nacional de

Desenvolvimento Científico e Tecnológico - CNPq (Proc. nos

304992/2015-1, 306896/2014-1 a 152105/2016-6), Fundação de Amparo

à Pesquisa do Estado de São Paulo- FAPESP (Proc. No 2016/21411-7)

EXCELLENCE CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000460 OP RDE .

Thomas LiehrJena University Hospital, Friedrich

Schiller University, Institute of Human

Genetics, Jena, Germany

Vladimir TrifonovInstitute of Molecular and Cellular

Biology SB RAS, Novosibirsk,

Russia

Terumi Hatanaka, Geovanna Malimpensa,

Ezequiel Aguiar de Oliveira, Cassia Yano,

Felipe Barby, Marcelo Cioffi, Pedro

Carvalho, Renáta Moraes, Piau, Luiz

Antonio Carlos Bertollo, Natália Freitas

Orlando Moreira-Filho

Děkuji za pozornost

[email protected]

[email protected]


Recommended