Vývoj v oblasti elektronických knih a elektronického papíru

UacuteSTAV INFORMAČNIacuteCH STUDIIacute A KNIHOVNICTVIacute FF UK V PRAZE

Mgr Jakub Němec

Vyacutevoj v oblasti elektronickyacutech knih a elektronickeacuteho papiacuteru

Verze 10

Praha

Listopad 2007

Němec Jakub Vyacutevoj v oblasti elektronickyacutech knih a elektronickeacuteho papiacuteru 2

UacuteVOD

Elektronickeacute knihy byacutevajiacute často označovaacuteny jako technologie budoucnosti Ještě na přelomu tisiacuteciletiacute bylo mnohyacutemi odborniacuteky předpoviacutedaacuteno že elektronickeacute knihy čekaacute obrovskyacute boom a že jsou dny knih tištěnyacutech teacuteměř sečteny Boom se ovšem nekonal Ať již to bylo způsobeno nesmyslnou cenovou politikou vydavatelů a prodejců probleacutemy v oblasti autorskyacutech praacutev nebo konzervativnostiacute uživatelů elektronickeacute knihy se zatiacutem nestaly masově rozšiacuteřenyacutemi

A přitom nabiacutezejiacute mnoheacute vyacutehody kteryacutem tištěneacute publikace nemohou konkurovat Elektronickeacute knihy plně využiacutevajiacute možnosti hypertextu propojujiacute text s obrazovyacutemi zvukovyacutemi a multimediaacutelniacutemi prvky disponujiacute v podstatě neomezenou paměťovou kapacitou a jejich publikovaacuteniacute je rychlejšiacute a zaacuteroveň levnějšiacute

1 HISTORIE ELEKTRONICKYacuteCH KNIH

Termiacuten elektronickaacute kniha je běžně užiacutevaacuten ve dvou vyacuteznamech Jako elektronickaacute kniha byacutevaacute označovaacuteno hardwaroveacute zařiacutezeniacute ktereacute je speciaacutelně konstruovaneacute pro čteniacute souborů s obsahem odpoviacutedajiacuteciacutem pojmu kniha (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm) Takoveacute zařiacutezeniacute byacutevaacute takeacute přesněji označovaacuteno jako tzv hardwarovyacute e-book reader tedy zařiacutezeniacute pro čteniacute elektronickyacutech knih

Druhyacutem přesnějšiacutem a častěji užiacutevanyacutem vyacuteznamem tohoto pojmu je vniacutemaacuteniacute elektronickeacute knihy jako souboru dat se specifickyacutem obsahem Elektronickou knihu lze v tomto přiacutepadě definovat jako autorskeacute diacutelo slovesneacute nebo odborneacute uloženeacute na datoveacutem nosiči (viz httpgiszcuczstudiumMaterialy_textpublikovanihtml)

Datovyacute soubor označovanyacute jako elektronickaacute kniha může byacutet vytvořen v různyacutech dokumentovyacutech formaacutetech Pro prohliacuteženiacute obsahu takoveacuteho dokumentu může byacutet rovněž použito velkeacute množstviacute technickyacutech prostředků ndash od osobniacutech počiacutetačů přes speciaacutelniacute čteciacute zařiacutezeniacute nebo PDA (personal digital assistants ndash kapesniacute počiacutetač podobnyacute přenosneacutemu PC) až po mobilniacute telefony Pro čteniacute elektronickyacutech knih v tomto druheacutem vyacuteznamu mohou rovněž sloužit speciaacutelniacute softwaroveacute e-book readery

Nedaacute se stanovit konkreacutetniacute datum nebo udaacutelost kteraacute staacutela na počaacutetku vyacutevoje elektronickyacutech knih Někdo tak může označit už rok 1444 kdy Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk někdo rok 1945 a fiktivniacute zařiacutezeniacute Memex vizionaacuteřskyacute sen Vannevara Bushe Memex měl vytvořit jakousi elektronickou encyklopedii tiacutem že by byl elektronicky připojenyacute do knihovny a zobrazoval by knihy a filmy z knihovny a takeacute automaticky sledoval odkazy a zaacuteroveň vytvaacuteřel odkazy vlastniacute Podle Bushovyacutech představ měl Memex napodobovat lidskeacute uvažovaacuteniacute a staacutet se jakyacutemsi pomocnyacutem mozkem člověka

Za dalšiacute krok k elektronickeacute knize pak lze považovat Dynabook I ten byl fiktivniacute nikoli reaacutelnyacute Zrodil se v hlavě mladeacuteho americkeacuteho studenta jmeacutenem Alan Kay kteryacute později vyacuterazně ovlivnil rozvoj osobniacutech počiacutetačů Podle Kaye měl byacutet Dynabook přenosnyacutem interaktivniacutem osobniacutem počiacutetačem kteryacute by byl přiacutestupnyacute stejně jednoduše jako obyčejnaacute kniha Mladyacute vizionaacuteř tak předpověděl to co se za paacuter desetiletiacute stalo skutečnostiacute ndash notebooky PDA a takeacute elektronickeacute knihy Nakonec to byl praacutevě Kay kdo svůj sen proměnil v realitu ndash když v roce 1994 pomohl na svět Apple Newton MessagePadu prvniacutemu PDA světa (viz httpwwwariadneacukissue29wilson)

Toto zařiacutezeniacute nebylo sice vyacutehradně určeno ke čteniacute elektronickyacutech knih ale postupně byly pro něj a jeho naacutestupce (původniacute model Newton MessagePad 100 nahradily v průběhu let 1994 ndash 1998 modely Newton MessagePad 110 120 2000 130 a 2100) vytvořeny stovky elektronickyacutech knih ve speciaacutelniacutem NewtonBook formaacutetu

Na svou dobu velmi dobře vybavenyacute Newton MessagePad 100 kteryacute původně staacutel 500 USD měl rozměry 185 x 115 x 19 cm vaacutežil 400 g byl vybaven procesorem o velikosti 32 bitů a frekvenci 20 MHz Z paměti přiacutestroje o velikosti 640 kB se dalo pro uklaacutedaacuteniacute dat použiacutet pouhyacutech 150 kB Jeho černobiacutelyacute displej měl rozlišeniacute 336 x 240 Dal se k němu připojit modem i externiacute paměťovaacute karta Dotykovyacute displej přiacutestroje se ovlaacutedal elektronickou tužkou Tou bylo takeacute možneacute zapisovat do paměti přiacutestroje bdquoručněldquo psaneacute poznaacutemky (viz httpmo5commusee-machines-newton100html)

Posledniacute Newton MessagePad byl vyroben v roce 1997 o rok později už trh patřil menšiacutem a technicky vyspělejšiacutem přiacutestrojům PalmPilot a Handspring Visor A takeacute specializovanyacutem elektronickyacutem čtečkaacutem Rocker eBook a SoftBook

Co se hardwarovyacutech čteček elektronickyacutech knih tyacuteče nelze nezmiacutenit ani dalšiacute dvě firmy ktereacute se takeacute nesmazatelně zapsaly do historie e-book readerů Prvniacute z nich je Franklin Electronic Publishers Tato firma vstoupila na trh v roce 1986 s technicky jednoduchyacutem přenosnyacutem přiacutestrojem kteryacute obsahoval elektronickyacute slovniacutek a byl schopen zobrazovat pouze jeden řaacutedek textu Třemi řaacutedky naviacutec už disponoval jeho naacutestupce přiacutestroj Electronic Pocket Bible Ten byl rozklaacutedaciacute jednu čaacutest tvořil displej druhou klaacutevesnice a celeacute zařiacutezeniacute vypadalo trochu jako většiacute vědeckaacute kalkulačka

Předchůdce dnešniacutech e-book readerů vyraacuteběla na počaacutetku devadesaacutetyacutech let takeacute firma Sony Přiacutestroj se jmenoval Data Discman přehraacuteval hudebniacute CD a dokaacutezal takeacute zobrazovat elektronickeacute knihy z CD-ROM Pro přiacutestroj kteryacute staacutel 550 USD existovalo jen několik praktickyacutech titulů ndash Comptonrsquos Concise Encyclopaedia Wellness Encyclopaedia a Passportrsquos World Travel Translator Šlo tedy spiacuteše o klasickyacute přehraacutevač hudebniacutech CD Firma Sony sice prodaacutevala i The Sony Electronic Book Authoring System software určenyacute k tvorbě elektronickyacutech knih pro Data Discman vzhledem k jeho opravdu vysokeacute ceně (9000 USD) však bylo pomociacute něho vytvořeno jen několik novyacutech knih

Protože se Sony Data Discman kvůli maleacutemu displeji a špatneacutemu rozlišeniacute přiacuteliš neujal přichaacuteziacute firma Sony (a po niacute i Franklin Electronic Publishers) s přiacutestrojem nazvanyacutem jednoduše Bookman Ten měl většiacute obrazovku než jeho předchůdce byl však poměrně těžkyacute ndash vaacutežil teacuteměř jeden kilogram Do přiacutestroje se zasunovaly kazety ktereacute obsahovaly různeacute praktickeacute elektronickeacute přiacuteručky ndash napřiacuteklad slovniacuteky ciziacutech jazyků nebo sbiacuterky citaacutetů Cena těchto kazet se pohybovala mezi dvaceti a osmdesaacuteti dolary (viz httpwwwariadneacukissue29wilson)

Bookman od Sony na trhu neuspěl a byl postupně stažen z prodeje Ovšem Franklin Electronic Publishers s Bookmanem do jisteacute miacutery prorazil Přiacutestroj se dalšiacute leacuteta vyviacutejel a měnil a v dnešniacute době jsou populaacuterniacute jeho bdquonaacutestupcildquo z řady eBookMan (viz httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html) Ty už však vypadajiacute zcela jinak než původniacute Bookman z počaacutetku 90 let Jak velkyacutemi změnami prošly hardwaroveacute e-book readery za posledniacutech patnaacutect let je nejleacutepe vidět na srovnaacuteniacute dvou vyacuteše zmiacuteněnyacutech předchůdců čteček elektronickyacutech knih od Sony a nejmodernějšiacute čtečky elektronickyacutech knih současnosti Sony Readeru od stejneacute firmy

Zatiacutemco u hardwarovyacutech e-book readerů lze alespoň odhadovat kdy začal jejich vyacutevoj u textů zapsanyacutech v elektronickyacutech souborech ani u specializovanyacutech softwarovyacutech e-book readerů se takoveacuteho data dopaacutetrat v podstatě nelze Vždyť elektronickou knihou může byacutet i jednoduchyacute text uloženyacute ve formaacutetu TXT Popsat historii elektronickyacutech knih jako elektronickyacutech souborů by tedy znamenalo popsat celou prehistorii a historii počiacutetačů A to si tato praacutece za ciacutel neklade

Co se tyacuteče shromažďovaacuteniacute elektronickyacutech textů zmiacuteniacutem jedineacute podle mě nejzaacutesadnějšiacute datum uplynulyacutech desetiletiacute Tiacutem byl rok 1971 ve ktereacutem Michael S Hart založil projekt Gutenberg nejstaršiacute archiv elektronickyacutech knih

2 VYacuteHODY A NEVYacuteHODY ELEKTRONICKEacuteHO PUBLIKOVAacuteNIacute

Elektronickeacute publikovaacuteniacute můžeme definovat jako přiacutepravu tvorbu zachyceniacute transformaci uklaacutedaacuteniacute a diseminaci dokumentů směřujiacuteciacute k jejich zpřiacutestupněniacute v elektronickeacute podobě Produktem elektronickeacuteho publikovaacuteniacute je elektronickaacute publikace neboli dokument zpřiacutestupněnyacute v elektronickeacute formě určiteacutemu okruhu uživatel

(viz httpgiszcuczstudiumMaterialy_textpublikovanihtml)

Za elektronickou publikaci tedy lze považovat v podstatě jakyacutekoli dokument zpřiacutestupněnyacute uživatelům v elektronickeacute podobě Z toho je zřejmeacute jak širokaacute je škaacutela elektronicky publikovatelnyacutech dokumentů mezi něž patřiacute jak weboveacute straacutenky zvukoveacute obrazoveacute či audiovizuaacutelniacute zaacuteznamy tak i databaacuteze nebo elektronickeacute časopisy Z praktickyacutech důvodů se v člaacutenku zaměřiacutem jen na dokumenty textoveacute a tradičniacutemu publikovaacuteniacute nejbližšiacute tedy na elektronickeacute knihy

Elektronickyacute dokument nabiacuteziacute v mnoha směrech většiacute uživatelskyacute komfort než dokument tištěnyacute Může napřiacuteklad obsahovat navigačniacute vyhledaacutevaciacute nebo hypertextoveacute prvky diacuteky nimž lze elektronickeacute publikace nebo jejich čaacutesti logicky provaacutezat s jinyacutemi souvisejiacuteciacutemi dokumenty nebo čaacutestmi těchto dokumentů Vzaacutejemneacute propojeniacute elektronickyacutech dokumentů (nejen textovyacutech ale i obrazovyacutech zvukovyacutech či multimediaacutelniacutech) značně rozšiřuje možnosti čtenaacuteře (viz httpgiszcuczstudiumMaterialy_textpublikovanihtml)

Hypertextoveacute odkazy v elektronickeacute publikaci však nesloužiacute jen k propojeniacute s jinyacutemi dokumenty či multimediaacutelniacutemi prvky Mohou takeacute odkazovat na souvisejiacuteciacute miacutesta v textu vlastniacute publikace Hypertextoveacute odkazy tohoto typu nahrazujiacute (a svyacutemi možnostmi i překonaacutevajiacute) takoveacute prvky tištěnyacutech publikaciacute jako jsou rejstřiacutek poznaacutemka pod čarou nebo autorskyacute odkaz na souvisejiacuteciacute materiaacutely (doporučenaacute literatura)

Jsou-li hypertextoveacute odkazy použity vhodně a je-li jejich systeacutem přehlednyacute a logickyacute mohou bezpochyby zjednodušit a zrychlit uživatelovu praacuteci s dokumentem V opačneacutem přiacutepadě však mohou naopak znesnadňovat orientaci v textu nebo (v přiacutepadě odkazů na jineacute dokumenty) čtenaacuteře nutit k pracneacutemu a komplikovaneacutemu vyhledaacutevaacuteniacute s nejistyacutem koncem

Použitiacute hypertextu v podstatě simuluje to co se běžně odehraacutevaacute v lidskeacutem mozku při řešeniacute nějakeacuteho probleacutemu logickeacute spojovaacuteniacute a asociace odviacutejejiacuteciacute se od zaacutekladniacuteho teacutematu (viz httpwwwikaroscznode314) Z toho je zřejmeacute že stejnaacute elektronickaacute publikace může byacutet různyacutemi uživateli čtena pochopena a interpretovaacutena rozdiacutelnyacutem způsobem Každyacutem čteniacutem elektronickeacuteho dokumentu tak vlastně vznikaacute dokument novyacute ojedinělyacute formovanyacute čtenaacuteřem

Pozitivem elektronickeacuteho publikovaacuteniacute je takeacute možnost zpětnyacutech zaacutesahů do textu Vydavatel totiž může obsah elektronickeacute publikace libovolně měnit i po jejiacutem oficiaacutelniacutem vydaacuteniacute což u tištěnyacutech publikaciacute umožňuje jedině dalšiacute vydaacuteniacute Zpětně lze opravovat napřiacuteklad překlepy gramatickeacute chyby či formaacutelniacute nepřesnosti (viz httpwwwikaroscznode314) Zpětnyacutemi opravami lze takeacute odkazovat na prameny ktereacute byly vydaacuteny později než publikace samotnaacute Tato metoda tzv perspektivniacutech referenciacute umožňuje napřiacuteklad v elektronickeacute knize vydaneacute v roce 2002 odkazovat na knihy a člaacutenky vydaneacute v letech 2003 až 2005 (viz httpwwwvkolczobzory20003_05htm)

Zpětneacute zaacutesahy do textu mohou byacutet ale zaacuteroveň i velkyacutem rizikem elektronickeacuteho publikovaacuteniacute Autor korektor či přiacutemo vydavatel může totiž nejen opravovat překlepy a chyby ale takeacute upravit některeacute formulace citace či odkazy nebo dokonce přiacutemo změnit celeacute vyzněniacute textu Může tak učinit změniacute-li na problematiku naacutezor ale třeba i pod tlakem veřejnosti politiků nebo soukromyacutech subjektů I z tohoto důvodu vniacutemajiacute někteřiacute uživateleacute elektronickeacute publikovaacuteniacute jako meacuteně důvěryhodneacute

Ještě nebezpečnějšiacute je podle meacuteho naacutezoru skutečnost že vydavatel nemaacute povinnost uživatele na tyto změny upozornit Dva uživateleacute tak mohou s hodinovyacutem odstupem čiacutest identicky popsanyacute dokument se zcela rozdiacutelnyacutem obsahem Je snadneacute představit si nebezpečneacute dopady takovyacutech uacuteprav textů ať už jde o dokumenty politickeacute nebo třeba o statistickaacute data Existujiacute sice i softwaroveacute prostředky ktereacute umožňujiacute jednoznačně určit datum a původce posledniacuteho zaacutesahu do elektronickeacuteho dokumentu většina uživatelů k nim ale buď nemaacute přiacutestup nebo je neumiacute použiacutevat

Absence tisku v procesu publikovaacuteniacute je zaacutesadniacute vyacutehodou nejen pro časopisy a informačniacute servery v prostřediacute internetu ktereacute by bez toho nemohly v podstatě ani existovat ale rovněž pro vydavatele elektronickyacutech knih U tištěnyacutech publikaciacute hraje při kalkulaci naacutekladů vydavatele zaacutesadniacute roli cena za jejich vytištěniacute Elektronickeacute publikovaacuteniacute je tedy levnějšiacute o naacuteklady za papiacuter a za tisk Přestože i přiacuteprava tištěnyacutech publikaciacute probiacutehaacute většinou elektronicky musiacute vydavateleacute publikaciacute elektronickyacutech často investovat většiacute množstviacute peněz do softwaru než vydavateleacute publikaciacute tištěnyacutech Tyto vyacutedaje jsou však ve srovnaacuteniacute s ušetřenyacutemi naacuteklady za papiacuter a tisk minimaacutelniacute

Elektronickeacute publikovaacuteniacute znamenaacute pro vydavatele značnou časovou uacutesporu Z časoveacuteho hlediska se jako podstatneacute jeviacute že vydavatel elektronickyacutech publikaciacute neniacute omezen termiacuteny stanovenyacutemi tiskaacuternou tedy časem určenyacutem k vytištěniacute a kompletaci materiaacutelů Vydaacutevaacuteniacute elektronickyacutech publikaciacute se tiacutem vyacuterazně zrychluje Rovněž distribuce neniacute u elektronickyacutech publikaciacute tak časově naacuteročnaacute jako u publikaciacute papiacuterovyacutech Elektronickeacute publikovaacuteniacute takeacute nabiacuteziacute prakticky neomezenyacute prostor Oproti klasickeacute publikaci může elektronickaacute obsahovat daleko většiacute množstviacute textu obraacutezků nebo grafickyacutech prvků Zaacuteležiacute pak samozřejmě vždy na typu elektronickeacuteho dokumentu (nebo jeho nosiče) kteryacute rozsah limituje

Vyacuteše zmiacuteněnaacute pozitiva však s sebou přinaacutešejiacute i jistaacute rizika Vydavatel tištěnyacutech publikaciacute musiacute vždy pečlivě rozvažovat zda se mu vydaacuteniacute určiteacute publikace finančně vyplatiacute tedy zda zisky pokryjiacute vyacutedaje Pokud se vydavatel elektronickyacutech publikaciacute nechovaacute kriticky může se ziskem vydaacutevat v podstatě vše co se mu dostane pod ruku Uživatel se pak velmi složitě orientuje v zaacuteplavě titulů mnohdy pochybneacute kvality či nuloveacute informačniacute hodnoty

Zatiacutemco u klasickyacutech publikaciacute je rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem uacutespěchu počet prodanyacutech vyacutetisků (tedy širokaacute skupina uživatelů ndash čtenaacuteřů) u publikaciacute elektronickyacutech tomu tak neniacute praacutevě diacuteky ušetřenyacutem naacutekladům za papiacuter a za tisk Tento fakt je laacutekavyacute předevšiacutem pro vydavatele žaacutenrově specifickyacutech a odbornyacutech publikaciacute pro uacutezkyacute okruh čtenaacuteřů nebo pro producenty informaciacute nekomerčniacuteho typu

Negativem elektronickyacutech publikaciacute je i fakt že člověk čte z papiacuteru rychleji než z monitoru počiacutetače nebo čteciacuteho zařiacutezeniacute (v průměru asi o 30 procent) a dokaacuteže se na text vytištěnyacute na papiacuteře i viacutece soustředit Kvalita a rozlišitelnost monitorů a čteciacutech zařiacutezeniacute se neustaacutele zvyšuje a v budoucnu pravděpodobně tento probleacutem zmiziacute Mnoho uživatelů však z tohoto důvodu preferuje tištěneacute materiaacutely přiacutepadně si tiskne všechny materiaacutely elektronickeacute (viz httpwwwvkolczobzory20003_05htm)

Mnoho čtenaacuteřů nedůvěřuje elektronickyacutem publikaciacutem protože pro ně nejsou hmatatelneacute a staacuteleacute Vzhledem k dnešniacutem technickyacutem možnostem jde podle mě spiacuteše o psychickou barieacuteru Člověk si je jistyacute tiacutem že co je na papiacuteře se nesmaže jedniacutem špatnyacutem stiskem nějakeacute klaacutevesy a strach z takoveacuteho nedopatřeniacute je většinou i podpořen nějakou vlastniacute negativniacute zkušenostiacute s vyacutepočetniacute technikou (viz httpwwwikaroscznode314)

3 ZAacuteKLADNIacute FORMAacuteTY ELEKTRONICKYacuteCH KNIH

Velkyacutem probleacutemem elektronickyacutech knih je skutečnost že ne každyacute datovyacute soubor uloženyacute v určiteacutem formaacutetu je čitelnyacute na všech zařiacutezeniacutech kteraacute může miacutet uživatel k dispozici Praacutevě nekompatibilita formaacutetů je jedniacutem z vyacuteznamnyacutech faktorů brzdiacuteciacutech rozvoj elektronickyacutech knih a předevšiacutem pak e-book readerů (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm)

Situace dnes staacutele neniacute ideaacutelniacute je ale meacuteně tristniacute než před několika lety kdy byla specializovanaacute čteciacute zařiacutezeniacute ještě v plenkaacutech Tehdy byl zaacutekazniacutek většinou odkaacutezaacuten na nabiacutedku firmy od ktereacute si e-book reader koupil Na niacute totiž obvykle kvůli nekompatibilitě formaacutetů zaacuteleželo jak širokeacute spektrum elektronickyacutech knih svyacutem zaacutekazniacutekům nabiacutedne Dnešniacute e-book readery podporujiacute už viacutece formaacutetů což uživatele pochopitelně meacuteně omezuje

Vyacuterobci speciaacutelniacutech čteciacutech zařiacutezeniacute vytvaacuteřejiacute z komerčniacutech důvodů takeacute vlastniacute formaacutety ktereacute jsou speciaacutelně určeneacute praacutevě pro jejich přiacutestroje Důvodem byacutevaacute tlak na zaacutekazniacuteky aby kupovali elektronickeacute knihy v tomto bdquoexkluzivniacutemldquo formaacutetu od samotneacuteho vyacuterobce nebo s niacutem spolupracujiacuteciacutech vydavatelstviacute Speciaacutelniacute formaacutety jsou zaacuteroveň jistou (ne však stoprocentniacute) ochranou před nelegaacutelniacutem kopiacuterovaacuteniacutem textů Dalšiacute kategoriiacute je software pro elektronickeacute knihy Jde o speciaacutelniacute programy pro čteniacute elektronickyacutech knih na počiacutetačiacutech a kapesniacutech počiacutetačiacutech PDA Tyto programy použiacutevajiacute jak běžneacute formaacutety tak i formaacutety vlastniacute

Se zaacutekladniacutemi formaacutety elektronickyacutech knih většina uživatelů počiacutetačů naprosto běžně pracuje i při jinyacutech operaciacutech než při čteniacute e-booků knih S formaacutety jako EXE TXT či HTML si poradiacute většina e-book readerů a to i těch nejstaršiacutech Jednoznačně nejuniverzaacutelnějšiacutem formaacutetem je tzv čistyacute text Soubory čisteacuteho textu miacutevajiacute různeacute koncovky Nejčastěji se setkaacuteme s koncovkami TXT nebo RTF

Čistyacute text lze bez probleacutemů prohliacutežet v textovyacutech editorech ale i zaacutekladniacutem softwarem jakeacutehokoli operačniacuteho systeacutemu Jde o soubory s malou velikostiacute což se takeacute jeviacute jako vyacutehoda Nevyacutehody čisteacuteho textu se odviacutejejiacute od jeho jednoduchosti Omezeneacute jsou možnosti praacutece s odstavci stejně jako změny typu velikosti či barvy piacutesma Naviacutec nelze vklaacutedat obraacutezky zvuky či videa Pro producenty elektronickyacutech knih je pak jednoznačně největšiacute nevyacutehodou fakt že soubory tohoto typu prakticky nelze ochraacutenit před nelegaacutelniacutem kopiacuterovaacuteniacutem či nevyžaacutedanyacutemi uacutepravami textů (viacutece informaciacute na adrese httpwwwepmassoccomcomparephp)

Elektronickeacute knihy často pracujiacute takeacute s formaacutetem DOC kteryacute použiacutevaacute program Microsoft Word formaacutetem PDF kteryacute podporuje program Acrobat Reader různyacutemi formaacutety ktereacute primaacuterně sloužiacute uživatelům počiacutetačů k prohliacuteženiacute obraacutezků a fotografiiacute (GIF JPG JPEG a mnoheacute dalšiacute) nebo formaacutetem HTML kteryacute byacutevaacute nejčastěji použiacutevaacuten k vytvaacuteřeniacute souborů pro World Wide Web

4 SOFTWAROVEacute E-BOOK READERY A ELEKTRONICKEacute KNIHY PRO MOBILNIacute TELEFONY

Softwarovyacutech e-book readerů ktereacute sloužiacute ke čteniacute elektronickyacutech knih na různyacutech typech počiacutetačů a PDA bylo - zvlaacuteště v posledniacute době - vyvinuto mnoho Ty nejzaacutekladnějšiacute a nejrozšiacuteřenějšiacute z nich vznikly už v roce 2000 a naprosto zaacutesadně předznamenaly a ovlivnily vyacutevoj v daneacute oblasti Kromě prvně zmiacuteněneacuteho dodnes vznikajiacute noveacute verze těchto programů a přestože se staacutele objevovaly a objevujiacute i noveacute readery praacutevě ty ktereacute v textu zmiňuji určovaly celou dobu hlavniacute trendy

Glassbook Reader vyvinula firma Glassbook na začaacutetku roku 2000 Program byl uživatelsky velmi přiacutevětivyacute a na svou dobu graficky značně vyspělyacute Použiacuteval speciaacutelniacute typ piacutesma kteryacute byl dobře čitelnyacute i bez zoomovaacuteniacute na maleacute obrazovce notebooku Knihy se daly stahovat z webovyacutech straacutenek firmy Glassbook (některeacute z nich byly k dispozici zdarma) a ze straacutenek vydavatelstviacute Barnes and Noble obvykle za ceny podobneacute cenaacutem stejnyacutech titulů v papiacuteroveacutem vydaacuteniacute (viz httpwwwpcworldcomarticleid15295-page1articlehtml)

Formaacutet PDF nepoužiacutevajiacute jen počiacutetače byl i zaacutekladem pro Glassbook Reader Formaacutet pro tento program je velmi podobnyacute tomu originaacutelniacutemu ale je přizpůsoben pro menšiacute displej protože elektronickeacute knihy byly čteny předevšiacutem na LCD

obrazovkaacutech notebooků A firma Adobe kteraacute PDF použiacutevaacute ve všech svyacutech aplikaciacutech firmu Glassbook v srpnu roku 2000 koupila a zaacutehy vyvinula vlastniacute software nazvanyacute ADOBE eBook Reader (viz httpwwwepmassoccomcomparephp)

Glassbook Reader bylo možneacute volně staacutehnout z internetu Za určityacute poplatek (39 dolarů) pak uživatel mohl ziacuteskat i takzvanou verzi Plus kteraacute měla viacutece speciaacutelniacutech funkciacute Tato praxe je běžnaacute nejen u softwarovyacutech e-book readerů ale i u jineacuteho typu programů

ADOBE eBook Reader kteryacute mnoheacute převzal z uacutespěšneacuteho Glassbook Readeru využiacutevaacute speciaacutelniacute technologii CoolType kteraacute vyacuterazně zlepšuje kvalitu zobrazeniacute piacutesma na LCD displejiacutech (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartpdfacrobat_ebook_21html) Prvniacute verzi programu z roku 2000 bylo možneacute staacutehnout z internetu jak v zaacutekladniacute verzi kteraacute byla zdarma tak v registrovaneacute komerčniacute verzi za kterou musel uživatel zaplatit ale kteraacute mu nabiacutedla viacutece funkciacute Jedna průměrně rozsaacutehlaacute (300 straacutenkovaacute) elektronickaacute kniha zabiacuterala ve formaacutetu PDF pro ADOBE eBook Reader přibližně 500 Kb paměti a načiacutetala se z internetu zhruba jednu minutu

Ovlaacutedaciacute prvky tohoto readeru se v zaacutesadě nelišiacute od systeacutemu ovlaacutedaacuteniacute ostatniacutech softwarovyacutech čteček pojďme si je tedy představit bliacuteže Konkreacutetniacute titul se zobraziacute ihned po kliknutiacute na jednu z knižniacutech ikon na zaacutekladniacute pracovniacute ploše readeru V praveacute čaacutesti pracovniacute plochy je umiacutestěno několik dalšiacutech ikon ktereacute umožňujiacute efektivniacute praacuteci s celyacutem programem LIBRARY zobrazuje jmennyacute seznam knih READ otevře knihu na straacutence kterou čtenaacuteř při předchoziacute praacuteci s programem četl jako posledniacute Ikona BOOKSTORE aktivuje připojeniacute na uživatelem nastavenou internetovou straacutenku určiteacuteho knihkupectviacute odkud lze knihy vybrat a za poplatek staacutehnout přiacutemo do Microsoft Readeru

V knize lze určiteacute pasaacuteže zvyacuterazňovat a přidaacutevat poznaacutemky V MENU pak uživatel nalezne kompletniacute seznam vytvořenyacutech poznaacutemek a zvyacuterazněnyacutech miacutest Velkou vyacutehodou je že program umožňuje kliknutiacutem na tato miacutesta přiacutemo z menu přechaacutezet Daacutele se v menu dajiacute naleacutezt detailniacute informace o staženyacutech elektronickyacutech knihaacutech V menu se rovněž nachaacuteziacute volba FIND Ta sloužiacute k vyhledaacutevaacuteniacute zadanyacutech termiacutenů v jednotlivyacutech knihaacutech

Komerčniacute verze ADOBE eBook Readeru nabiacuteziacute i dalšiacute funkce LOOK UP napřiacuteklad vyhledaacute vyacuteznam vyacuterazu podle integrovaneacuteho vyacuteznamoveacuteho slovniacuteku PREFERENCE pak umožňuje napřiacuteklad volbu intenzity podsviacuteceniacute obrazovky

Knihami lze snadno listovat dopředu a dozadu nebo zvolit konkreacutetniacute stranu knihy ADOBE eBook Reader takeacute umožňuje (stejně jako napřiacuteklad Microsoft Word) rozevřiacutet elektronickou knihu tak že jsou zobrazeny současně sudaacute i lichaacute straacutenka Podle potřeby lze použiteacute piacutesmo zaostřovat zmenšovat i zvětšovat Celou obrazovku lze takeacute horizontaacutelně i vertikaacutelně otaacutečet v obou směrech (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm)

Kromě programů ADOBE eBook Reader a Glassbook Reader vznikajiacute v roce 2000 i dalšiacute uacutespěšneacute softwaroveacute e-book readery Patřiacute k nim napřiacuteklad Microsoft Reader kteryacute lze zdarma staacutehnout z oficiaacutelniacutech webovyacutech straacutenek společnosti Microsoft nebo MobiPocket Reader použiacutevajiacuteciacute univerzaacutelniacute formaacutet Open eBook

Praacutevě na tomto softwaru lze dobře ilustrovat univerzaacutelnost novyacutech readerů MobiPocket roku 2006 se totiž od toho z roku 2000 odlišuje jen kosmeticky Změny jsou daacuteny viacutece dobou a možnostmi vyacutepočetniacute techniky než inovaciacute vlastniacuteho programu Novaacute verze dokaacuteže konvertovat všechny dokumenty z programů Microsoft Word Excel PowerPoint a Outlook obsahuje doplňkoveacute aplikace jako kalkulačku nebo kviacutezy a předevšiacutem sloužiacute většiacutemu typu počiacutetačů PDA a některyacutem mobilniacutem telefonům (viz httpwwwpdasoftczmodulesphpname=Newsampfile=articleampsid=211)

Rozšiacuteřilo se tedy hlavně pole působnosti MobiPocketu Ten reprezentuje komplexniacute platformu kteraacute dovoluje elektronickeacute knihy vytvaacuteřet distribuovat a čiacutest na různyacutech zařiacutezeniacutech Sloužiacute tak jak čtenaacuteřům tak vydavatelům Dnes spolupracuje s MobiPocketem přes 250 vydavatelů kteřiacute nabiacutezejiacute svyacutem uživatelům asi 25 tisiacutec elektronickyacutech knih

MobiPocket si jistě mnoheacute z nich ziacuteskal takeacute diacuteky weboveacute technologii MobiPocket eBookbase Ta kontroluje přiacutestup ke knihaacutem vystavenyacutem na internetu na zaacutekladě jedinečneacuteho identifikačniacuteho čiacutesla ktereacute je přiděleno každeacutemu čteciacutemu zařiacutezeniacute Uživatel si musiacute identifikačniacute čiacuteslo registrovat aby mohl vůbec knihy od MobiPocketu nakupovat Tato technologie do značneacute miacutery komplikuje neautorizovaneacute šiacuteřeniacute publikaciacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartpolygrafiemobipockethtmlvote=onampvalue=1)

V posledniacutech několika letech se začiacutenajiacute elektronickeacute knihy možnaacute nejrychleji rozviacutejet na zařiacutezeniacute ktereacute s nimi na prvniacute pohled nemaacute mnoho společneacuteho Pro čteniacute elektronickyacutech knih použiacutevaacute staacutele viacutece lidiacute mobilniacute telefon Jeho displej je sice malyacute a stejně tak je omezena i paměťovaacute kapacita popularita SMS a MMS v dobaacutech e-mailu a World Wide Webu nicmeacuteně naznačuje že to nemusiacute byacutet v očiacutech uživatelů handicap (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafieebooks-ozivajihtml) Vyacutehodou čteniacute elektronickyacutech knih na mobilniacutem telefonu je pochopitelně i fakt že většina lidiacute dnes již nosiacute mobilniacute telefon staacutele u sebe což umožňuje čiacutest elektronickeacute knihy opravdu kdykoli a kdekoli

Typickeacute pro softwaroveacute aplikace umožňujiacuteciacute čteniacute elektronickyacutech knih na mobilniacutech telefonech je vyššiacute ochrana před kopiacuterovaacuteniacutem U většiny takovyacutech aplikaciacute jsou totiž elektronickeacute knihy čitelneacute jen ve speciaacutelniacutem formaacutetu a stahovatelneacute jako součaacutest aplikace jen z internetovyacutech straacutenek vyacuterobce

Většina e-book readerů určenyacutech pro mobilniacute telefony začala vznikat v letech 2003-2004 Handy Book od ruskeacute společnosti Epocware nabiacuteziacute mnoheacute praktickeacute funkce Texty lze čiacutest v celoobraacutezkoveacutem režimu a aplikace si napřiacuteklad takeacute zapamatuje na jakeacutem miacutestě knihy uživatel naposledy skončil se čteniacutem U těch telefonů ktereacute aplikaci podporujiacute nabiacuteziacute Handy Book takteacutež možnost prodlouženeacuteho podsviacuteceniacute displeje (viacutece informaciacute naleznete na adrese httpwwwmobilmaniaczdefaultaspxarticle=1107656)

Mezi nejmodernějšiacute softwaroveacute aplikace pro mobilniacute telefony s nejviacutece funkcemi patřiacute takeacute noveacute verze programu QReader od firmy Symbian Ten umožňuje na vybranyacutech telefonech Nokia čiacutest elektronickeacute knihy ve formaacutetech TXT (čistyacute text) a speciaacutelniacutech formaacutetech PRC a PDB Diacuteky tomuto softwaru se dajiacute elektronickeacute knihy posiacutelat jinyacutem uživatelům napřiacuteklad přes Bluetooth nebo email

Mezi nadstandardniacute služby ktereacute aplikace nabiacuteziacute patřiacute napřiacuteklad otaacutečeniacute obrazu 5 různyacutech fontů piacutesma zobrazeniacute informace o tom kolik procent textu je již přečteno automatickeacute formaacutetovaacuteniacute snadneacute vyhledaacutevaacuteniacute kliacutečovyacutech slov systeacutem zaacuteložek automatickyacute posun straacutenek nebo volitelneacute barvy textu i pozadiacute Nespornou vyacutehodou je i fakt že Symbian QReader lze staacutehnout z internetu zdarma Na straacutenkaacutech vydavatelstviacute Fictionwise ktereacute se Symbianem spolupracuje je dnes uživatelům k dispozici uacutectyhodnyacutech 25 tisiacutec titulů elektronickyacutech knih v různyacutech formaacutetech (viacutece informaciacute na adrese httpwwwsymbian-freewarecomdownload-qreaderhtml)

V ČR se stal populaacuterniacutem softwarovyacute produkt firmy Bender Software nazvanyacute Eurotel eBook Reader Eurotel eBook Reader spolupracoval od sveacuteho vzniku se třemi partnery kteřiacute zprostředkovaacutevali elektronickeacute knihy Palmknihycz Pismakcz a FantasyPlanetcz společně nabiacutezeli čtenaacuteřům e-books na mobilniacutem telefonu několik tisiacutec knih i samostatnyacutech textů různyacutech žaacutenrů Knihy se stahovaly po čaacutestech a platilo se jen za stahovaacuteniacute samotnyacute e-book reader byl ke staženiacute zdarma (viz httpwwwmobilmaniaczdefaultaspxarticle=1107656)

5 PRVNIacute HARDWAROVEacute E-BOOK READERY

Hardwarovyacutem e-book readerem rozumiacuteme zařiacutezeniacute ktereacute je speciaacutelně konstruovaneacute pro čteniacute textovyacutech souborů Takovyacutech zařiacutezeniacute bylo za posledniacute leacuteta uvedeno na trh mnoho a jejich vyacutevoj byl podobně prudkyacute jako napřiacuteklad vyacutevoj osobniacutech počiacutetačů V teacuteto praacuteci jsou popsaacuteny jen některeacute nejznaacutemějšiacute a podle meacuteho naacutezoru historicky nejzaacutesadnějšiacute hardwaroveacute e-book readery Snažiacutem se přitom klaacutest důraz na detaily v nichž se specializovaneacute čtečky postupně zlepšovaly a staacutele viacutece se tak podobaly klasickeacute papiacuteroveacute knize

Prvniacute dvě specializovanaacute zařiacutezeniacute pro čteniacute elektronickyacutech knih kteraacute byla určena pro širšiacute veřejnost vznikla v roce 1998 Obě se začala prodaacutevat koncem roku 1998 a obě byla určena pro americkyacute trh Tato zařiacutezeniacute firem Nuvo Media a SoftBook Press si sice nebyla přiacuteliš fyzicky podobnaacute a nebyla ani určena pro stejnou skupinu uživatelů obě však jako prvniacute poskytovala uživatelům to co dělaacute e-book reader e-book readerem tedy umožňovala prohliacutežet elektronickeacute knihy na speciaacutelniacutem čteciacutem přiacutestroji (viz httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html)

Prvniacutem z těchto e-book readerů je Rocket eBook kteryacute vyvinula firma Nuvo Media Rocket eBook maacute rozměry 127 x 178 x 38 cm vaacutežiacute 624 gramů a jeho černobiacutelyacute dotykovyacute displej disponuje rozlišeniacutem 480 x 320 pixelů a uacutehlopřiacutečku 165 cm Pro ovlaacutedaacuteniacute přiacutestroje sloužiacute kromě dotykoveacuteho displeje ještě dvě ovlaacutedaciacute tlačiacutetka Původniacute cena teacuteto čtečky s integrovanou pamětiacute 4 MB byla 500 dolarů o rok později už ovšem přiacutestroj staacutel jen 200 dolarů Verze Pro nabiacutezela paměť o velikosti 16 MB (asi 16 000 stran textu) Přiacutestroj byl speciaacutelně tvarovaacuten pro snadneacute drženiacute (jeho spodniacute čaacutest byla širšiacute) a diacuteky jeho symetričnosti se stejně snadno ovlaacutedal levaacutekům i pravaacutekům

Baterie přiacutestroje by měla vydržet 20 hodin se zapnutyacutem podsvětleniacutem a až 40 hodin bez podsviacuteceniacute Baterie je integrovanaacute a nelze ji tedy měnit Rocket eBook byl podobně jako nejstaršiacute počiacutetače vybaven takeacute integrovanyacutem reproduktorem kteryacute upozorňoval uživatele na chyby Dokaacutezal takeacute přehraacutet soubory ve formaacutetu WAV Šlo takeacute samozřejmě přizpůsobovat velikost piacutesma (viz httpwwwatpmcom605rocketebookshtml)

Investory ve firmě Nuvo Media kteraacute Rocket eBook vyvinula byla v roce 1998 i vyacuteznamnaacute vydavatelstviacute BarnesampNoble a Bertelsman a praacutevě s nimi Nuvo Media od počaacutetku na sveacutem projektu čtečky elektronickyacutech knih spolupracovala Již v době uvedeniacute přiacutestroje na trh tak bylo uživatelům k dispozici 168 titulů pro Rocket eBook (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html)

Probleacutemem byla cena samotnyacutech titulů Většina elektronich knih byla levnějšiacute o pouhyacutech 20 procent což vzhledem k niacutezkyacutem naacutekladům na publikaci překvapuje Čtenaacuteř investujiacuteciacute nemalou čaacutestku do pořiacutezeniacute samotneacute čtečky mohl v nabiacutedce vydavatelům naleacutezt dokonce i tituly u nichž byla elektronickaacute verze dražšiacute než verze papiacuterovaacute (viz httpwwwatpmcom605rocketebookshtml)

Firma Nuvo Media kladla při vyacutevoji Rocker eBooku velkyacute důraz na zabezpečeniacute elektronickyacutech knih bdquosvyacutechldquo vydavatelů Ty bylo nejprve nutneacute staacutehnout do PC poteacute počiacutetač s Rocker eBookem propojit a elektronickeacute knihy do něj přesunout Diacuteky zabezpečeniacute nešly knihy na osobniacutem počiacutetači prohliacutežet PC sloužilo pouze jako lepšiacute knihovnička Před stahovaacuteniacutem knihy od vydavatele se nejprve muselo odeslat jedinečneacute čiacuteslo přiacuteslušneacuteho Rocket eBooku ktereacute bylo použito pro zašifrovaacuteniacute knihy Staženaacute kniha šla použiacutevat pouze na jednom zařiacutezeniacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html)

Ve stejneacute době jako Rocker eBook se začala prodaacutevat i čtečka SoftBook od firmy SoftBook Press Narozdiacutel od Rocket eBooku kteryacute se orientoval na běžneacute uživatele vsadil Soft Book Press na podnikovou sfeacuteru Kromě čteniacute elektronickyacutech knih čtečka umožňovala takeacute převaacutedět firemniacute dokumenty manuaacutely a technickou dokumentaci z počiacutetače Ani společnost SoftBook Press však neignorovala běžneacute americkeacute čtenaacuteře a spolupracovala napřiacuteklad s vydavatelstviacutemi Random House New York Times nebo Simon amp Schuster

SoftBook měl rozměry 216 x 28 x 254 cm a byl i na svou dobu skutečně těžkyacute ndash vaacutežil 13 kg Jeho černobiacutelyacute displej měl rozlišeniacute pouze 72 dpi Zajiacutemavostiacute byl modem o rychlosti 336 kbs přes kteryacute se knihy stahovaly - přiacutestroj nejen že nevyžadoval PC on ho vůbec nedokaacutezal použiacutevat (viz httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html) I tento přiacutestroj postupně zlevňoval jeho počaacutetečniacute cena však byla ještě vyššiacute než u Rocker eBooku ndash 600 dolarů (viz httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html)

SoftBook měl zaacutekladniacute paměť (tu bylo možneacute pomociacute paměťoveacute karty až zdesetinaacutesobit) o velikosti 8 MB což představuje asi 5000 stran textu Dokaacutezal pracovat s několika formaacutety napřiacuteklad HTML nebo s čistyacutem textem dal se do něj převeacutest i text z aplikace Microsoft Word Knihy se daly stahovat z internetu přes analogovou telefonniacute linku tedy vytaacutečeneacute spojeniacute pouze z USA a Kanady

SoftBook byl tedy většiacute než Rocket eBook nabiacutezel ovšem i o dost většiacute displej Podobně jako Rocket eBook měl tento přiacutestroj na praveacute straně dvě kruhovaacute rolovaciacute tlačiacutetka kteryacutemi bylo možneacute nastavit jas a kontrast displeje Přestože displej SoftBooku byl speciaacutelně uzpůsoben pro graficky naacuteročnějšiacute aplikace nešlo z něj čiacutest tak snadno jako z obrazovky konkurenčniacuteho zařiacutezeniacute od Nuvo Media SoftBook byl stejně jako Rocket eBook vybaven integrovanyacutem reproduktorem kteryacute upozorňoval uživatele na chyby

Oba readery se takeacute navzaacutejem značně podobaly v nabiacutedce ikon na displeji SoftBook nabiacutezel tři volby na zaacutekladniacute obrazovce ndash MENU Programmable shortcut button (k programovaacuteniacute programovatelnyacutech zkratek) a Bookshelf button (pro praacuteci se staženyacutemi knihami) Nejzajiacutemavějšiacute je u SoftBooku nabiacutedka MENU kteraacute se měnila podle toho jak uživatel s readerem praacutevě pracoval Když četl elektronickou knihu nabiacutezely se možnosti jako Find (pro vyhledaacuteniacute vyacuterazu) nebo Page (pro vyacuteběr strany) Nachaacutezel-li se uživatel v sekci Bookshelf (spraacuteva staženyacutech knih a praacutece s nimi) MENU mu nabiacutedlo položky Info (detailniacute informace o staženyacutech knihaacutech) a Preferences (možnosti praacutece s knihami) V sekci Bookstore (ta se inicializovala po připojeniacute do internetoveacuteho obchodu) posloužilo MENU nabiacutedkami Directory (pro praacuteci s adresaacuteři) a Disconnect (pro odpojeniacute z virtuaacutelniacuteho obchodu) V každeacutem moacutedu pak MENU zobrazovalo zaacutekladniacute volby jako Off (pro vypnutiacute přiacutestroje) a Battery indicator (informujiacuteciacute o tom nakolik je přiacutestroj nabityacute)

Baterie vydržela SoftBooku 3-5 hodin podle podsviacuteceniacute displeje a deacutelky použiacutevaacuteniacute modemu Jejiacute zpětneacute nabitiacute pak trvalo zhruba hodinu Baterie byla vyměnitelnaacute nabiacutezela se tedy možnost (zvlaacuteště pro praacuteci v tereacutenu) koupit si bateriiacute viacutec a použiacutevat je střiacutedavě Displej SoftBooku byl dotykovyacute Prstem nebo tužkou mohl uživatel v dokumentech kreslit a vymazaacutevat stejně jako v zaacutekladniacutech grafickyacutech aplikaciacutech osobniacutech počiacutetačů Stejnyacutem způsobem bylo možneacute takeacute označovat zvyacuterazňovat nebo vymazaacutevat čaacutesti textu (viz httpwwwatpmcom605softbookreadershtml)

Pouť obou průkopnickyacutech firem skončila v roce 2000 NuvoMedia i SoftBook Press v tomto roce zakoupila stejnaacute společnost ndash Gemstar kteraacute začala produkovat sveacute vlastniacute e-book readery (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01html) Na trhu se na začaacutetku 21 stoletiacute objevily stovky specializovanyacutech hardwarovyacutech e-book readerů od desiacutetek různyacutech firem Mezi nejuacutespěšnějšiacute patřily čtečky Gemstar REB 1100 Everybook EB Reader nebo GoReader

6 MODERNIacute TECHNOLOGIE A E-BOOK READERY KTEREacute JE VYUŽIacuteVAJIacute

Elektronickyacute inkoust a elektronickyacute papiacuter způsobily revoluci v oblasti e-book readerů Noveacute přiacutestroje ktereacute tyto technologie použiacutevajiacute jsou podle mne tiacutem nejlepšiacutem co může dnes speciaacutelniacute elektronickeacute čteciacute zařiacutezeniacute nabiacutednout Srovnaacuteme-li tyto přiacutestroje s readery z roku 2000 zjistiacuteme jak obrovskyacute kus cesty urazily hardwaroveacute e-book readery za pouhou polovinu jedneacute dekaacutedy

Přestože ani moderniacute e-book readery zatiacutem ještě nevyužiacutevajiacute všech vyacutehod technologie elektronickeacuteho papiacuteru jejich displeje působiacute ohromujiacuteciacutem dojmem proto nakolik jsou podobneacute klasickeacutemu papiacuteru A diacuteky tomu že jsou moderniacute čtečky elektronickyacutech knih opravdu tenkeacute je iluze papiacuteru ještě dokonalejšiacute Z posledniacute doby takeacute pochaacuteziacute mnoho inovativniacutech naacutepadů k praacuteci s elektronickyacutemi knihami Z diacutelny Panasonicu napřiacuteklad naacutevrh instalovat v budoucnu do velkyacutech knihkupectviacute samoobslužneacute kiosky dovolujiacuteciacute uživatelům stahovaacuteniacute elektronickyacutech publikaciacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartpolygrafiemobipockethtmlvote=onampvalue=1)

Technologie elektronickeacuteho inkoustu je zaacutesadniacute pro osloveniacute čtenaacuteřů hardwarovyacutemi e-book readery a nejen jimi Přinaacutešiacute čtenaacuteři několik nezpochybnitelnyacutech vyacutehod ve srovnaacuteniacute se čteniacutem z monitoru počiacutetače Čteniacute z e-book readeru kteryacute využiacutevaacute technologii elektronickeacuteho inkoustu nenamaacutehaacute oči tak jako čteniacute z obrazovky počiacutetače nebo staršiacutech typů e-book readerů

Naviacutec se spotřeba LCD obrazovek u notebooků a počiacutetačů při čteniacute elektronickyacutech knih kvůli neustaacuteleacutemu podsviacuteceniacute ktereacute spotřebovaacutevaacute hodně energie negativně podepisuje na vyacutedrži těchto zařiacutezeniacute Neniacute-li notebook připojen do siacutetě vydržiacute v provozniacutem stavu jen několik hodin což je pro čteniacute elektronickyacutech knih zcela nevhodneacute Elektronickyacute inkoust pracuje na odlišneacutem principu Zařiacutezeniacute ktereacute tuto technologii použiacutevaacute spotřebovaacutevaacute energii jen na překresleniacute obrazu nikoli na jeho udržovaacuteniacute Jinyacutemi slovy nemusiacute body neustaacutele podsvětlovat (a tedy obnovovat) jako napřiacuteklad monitor počiacutetače (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm)

Technologie jejiacutemž autorem je Joseph Jacobson z firmy E Ink funguje na principu mikrokapsliacute ktereacute obsahujiacute biacuteleacute čaacutestice v černeacutem oleji Podle toho jakyacute elektrickyacute naacuteboj na jednotliveacute kapsle působiacute buď biacuteleacute čaacutestice zůstanou v horniacute čaacutesti oleje (pro zobrazeniacute biacuteleacuteho bodu) nebo se usadiacute v dolniacute čaacutesti kapsle (pro zobrazeniacute černeacuteho bodu) (viacutece informaciacute na adrese httpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=)

Černou a biacutelou ale zobrazovaciacute schopnosti elektronickeacuteho inkoustu nekončiacute Každyacute jednotlivyacute bod obrazovky (jejich počet zaacutevisiacute na grafickeacutem rozlišeniacute e-readeru) může totiž zobrazit i několik stupňů šedeacuteho pigmentu Šedaacute barva sloužiacute k vyhlazovaacuteniacute okrajů jednotlivyacutech piacutesmen I když obrazovka s elektronickyacutem inkoustem neniacute barevnaacute a překresluje se relativně pomalu jejiacute obrovskou vyacutehodou je již zmiacuteněnaacute dlouhaacute vyacutedrž Jakmile je obraz překreslen do bodů což trvaacute několik desetin vteřiny přiacutestroj již žaacutednou energii nevydaacutevaacute Dosahuje pak vyacutedrže několika tisiacutec překresleniacute bez časovyacutech limitů (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm)

Elektronickyacute papiacuter je elektronickeacute zobrazovaciacute zařiacutezeniacute ktereacute maacute některeacute vlastnosti papiacuteru Tato technologie je uacutezce provaacutezaacutena s technologiiacute elektronickeacuteho inkoustu Elektronickyacute papiacuter na prvniacute pohled vypadaacute teacuteměř stejně jako papiacuter skutečnyacute A maacute i mnoheacute vyacutehody klasickeacuteho papiacuteru Některeacute typy elektronickeacuteho papiacuteru lze složit či zmačkat aniž by se změnila kvalita zobrazovaneacuteho textu Elektronickyacute papiacuter takeacute nabiacuteziacute podobnyacute komfort jako papiacuter klasickyacute v tom že text na něm zaznamenanyacute je čitelnyacute i z teacuteměř nuloveacuteho uacutehlu (viz httpnewsbbccouk1hitechnology4586800stm)

Elektronickyacute papiacuter neniacute novou technologiiacute Jejiacute počaacutetky lze datovat až do poloviny sedmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute kdy ve vyacutezkumneacutem středisku PARC společnosti Xerox začal projekt Gyricon V jeho raacutemci byl Nickem Sheridonem a jeho tyacutemem vyvinut prvniacute prototyp elektronickeacuteho papiacuteru tehdy plastoveacuteho archu složeneacuteho z velmi malyacutech obarvenyacutech kuliček jejichž otaacutečeniacutem vlivem elektrickeacuteho proudu se vytvaacuteřiacute obraz (viacutece informaciacute na adrese httpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2670ampbuxus_svettisku=df43b4ac88f52a167d06dd174a992ff7) Vyacuteslednyacute produkt Sheridonova baacutedaacuteniacute pak byl nazvaacuten SmartPaper (viacutece informaciacute na adrese httpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=)

Ve zdokonaleniacute elektronickeacuteho papiacuteru hraacutela zaacutesadniacute roli společnost E Ink (tedy elektronickyacute inkoust) Elektronickyacute papiacuter od E Ink je v mnoheacutem podobnyacute tomu kteryacute vyvinul Gyricon Použiacutevaacute ale již naacutedržky s elektronickyacutem inkoustem a přinaacutešiacute jednu zaacutesadniacute inovaci ndash technologiiacute elektronickeacuteho papiacuteru od E Inku lze pokryacutet v podstatě libovolnyacute povrch - plasty kovy ale i papiacuter

Přestože technologie elektronickeacuteho papiacuteru byla objevena již před mnoha lety pokusy o jejiacute komerčniacute prosazeniacute se dlouho nemohly dostat z faacuteze prototypů V posledniacute době se ale situace měniacute Na trh vstoupilo několik vyacuterobců kteřiacute kromě zajiacutemavě vyhliacutežejiacuteciacutech přiacuteslibů poskytujiacute staacutele častěji i v praxi použitelneacute komerčniacute produkty Patřiacute mezi

ně napřiacuteklad firmy Philips Fujitsu Siemens nebo Seiko Kromě e-book readerů tak majiacute velkou šanci na uacutespěch i dalšiacute zařiacutezeniacute využiacutevajiacuteciacute vyacutehod elektronickeacuteho papiacuteru od zobrazovaciacutech panelů až po ultralehkeacute bdquopapiacuteroveacuteldquo hodinky (viz httpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2670ampbuxus_svettisku=df43b4ac88f52a167d06dd174a992ff7)

Již v roce 2004 vyvinula firma Sony předevšiacutem pro japonskyacute trh čteciacute zařiacutezeniacute Sony Librie Na jeho vyacutevoji Sony spolupracovala s firmami Philips Toppan Printing a E Ink Zařiacutezeniacute nebylo určeno pro americkyacute ani evropskyacute trh z důvodu vysokeacute ceny kterou by podle vyacuterobce zaacutekazniacuteci v USA či Evropě nezaplatili (původně staacutelo v přepočtu asi 450 dolarů) a jednalo se tedy spiacuteše o jakousi sondaacutež trhu

Zařiacutezeniacute maacute rozměry 19 x 126 x 13 cm vaacutežiacute 190 gramů je napaacutejeno čtyřmi tužkovyacutemi bateriemi a jeho černobiacutelaacute obrazovka nabiacuteziacute rozlišeniacute 800 x 600 uacutehlopřiacutečku 15 cm a čtyři odlišneacute šedeacute odstiacuteny Přiacutestroj s opravdu vyacutejimečnyacutem designem by měl miacutet vyacutedrž až 10 tisiacutec překresleniacute Kromě textu dokaacuteže displej dobře zobrazit i ilustrace V dolniacute čaacutesti přiacutestroje pod displejem jsou ovlaacutedaciacute tlačiacutetka a klaacutevesnice pro zadaacutevaacuteniacute termiacutenů při vyhledaacutevaacuteniacute v textu (viz httpwwwebookzcuczebook_swnhtm)

Sony Librie maacute interniacute paměť 10 MB (asi 5000 stran textu) pro rozšiacuteřeniacute paměti lze naviacutec použiacutet některou z paměťovyacutech karet Memory Stick ktereacute jsou univerzaacutelniacute pro většinu drobnyacutech elektronickyacutech přiacutestrojů od Sony Diacuteky vestavěneacutemu reproduktoru dokaacuteže Sony Librie texty i čiacutest obsahuje-li tuto funkci elektronickaacute publikace Zařiacutezeniacute zobrazuje knihy ve standardu Broadband eBook kteryacute vychaacuteziacute z XML Majiteleacute Librie majiacute zajištěn přiacutestup ke speciaacutelniacute placeneacute internetoveacute službě pro stahovaacuteniacute elektronickyacutech knih kterou pro ně Sony provozuje (viz httpwwwsonycom)

V roce 2006 přichaacuteziacute Sony na trh s novinkou Sony Reader zařiacutezeniacutem ktereacute vychaacuteziacute z již vyzkoušeneacuteho Sony Librie a rovněž využiacutevaacute technologii elektronickeacuteho inkoustu Sony Reader maacute rozměry 175 x 124 x 13 cm hmotnost 250 gramů umožňuje 7500 překresleniacute na jedno nabitiacute a stejně jako Librie disponuje obrazovkou s rozlišeniacutem 800 times 600 uacutehlopřiacutečkou 15cm a šesti odstiacuteny šedeacute (viz httpnewsbbccouk1hitechnology4586800stm)

Stejně jako u Librie i u Readeru zřiacutedila firma Sony pro jeho uživatele internetovyacute systeacutem pro stahovaacuteniacute elektronickyacutech knih Vychaacuteziacute z již velmi uacutespěšně zavedeneacuteho systeacutemu iTunes kteryacute sloužiacute k internetoveacutemu prodeji hudby ve formaacutetu MP3 Do systeacutemu zasiacutelajiacute sveacute publikace vyacuteznamnaacute nakladatelstviacute napřiacuteklad Penguin Random House a HarperCollins (viz httpwwwpdasoftczmodulesphpname=Newsampfile=articleampsid=1726)

V několika věcech se však Sony Reader od sveacuteho předchůdce přece jen lišiacute Maacute předevšiacutem daleko většiacute interniacute paměť celyacutech 128 MB Naviacutec může Reader použiacutevat kromě klasickyacutech paměťovyacutech karet Memory Stick i karty SD Přiacutestroj rovněž umožňuje zoomovaacuteniacute text lze zvětšit až o 200

Na rozdiacutel od Librie kteraacute byla napaacutejena tužkovyacutemi bateriemi lze Reader dobiacutejet přes USB rozhraniacute (nabiacutejiacute se tedy samotnyacutem připojeniacutem k počiacutetači) nebo nabiacutejeciacute adapteacuter do elektrickeacute zaacutesuvky Reader rovněž dokaacuteže pracovat s viacutece formaacutety než jeho předchůdce Kromě formaacutetů Broadband eBook PDF a JPEG lze Readerem načiacutest i formaacutet MP3 což znamenaacute i možnost přehraacutevaacuteniacute hudby (viz httpwwwsonycom)

Pokud se ze strany uživatelů ozyacutevala kritika k nejpopulaacuternějšiacutemu e-book readeru současnosti - Sony Readeru tyacutekala se nejčastěji maleacute ostrosti obrazu Displej přiacutestroje totiž nesviacutetiacute přiacuteliš intenzivně a kontrast mezi textem a pozadiacutem tak nemusiacute byacutet v horšiacutech světelnyacutech podmiacutenkaacutech zcela vyhovujiacuteciacute Bylo jen otaacutezkou času kdy některyacute vyacuterobce nabiacutedne zaacutejemcům e-book reader kteryacute by tento probleacutem odstranil nebo alespoň zmiacuternil

V polovině roku 2007 vstupuje korejskaacute firma Neolux na trh s přiacutestrojem kteryacute vyvinula ve spolupraacuteci se společnostiacute E Ink Čtečka NUUT NP-601 nabiacuteziacute ve srovnaacuteniacute se Sony Readerem nejen o dvacet procent vyššiacute kontrast ale i dvojnaacutesobnou rychlost obnovovaacuteniacute displeje Přiacutestroj kteryacute lze pořiacutedit za 280 dolarů vaacutežiacute pouhyacutech 178 gramů a umožňuje stejně jako Sony Reader 7500 překresleniacute na jedno nabitiacute Od konkurenčniacuteho readeru se nelišiacute ani displej kteryacute disponuje uacutehlopřiacutečkou 15 cm a rozlišeniacutem 800 x 600 do čtečky NUUT NP-601 se ovšem diacuteky interniacute paměti 512 MB vejde čtyřikraacutet viacutece knih (viz httpwwwtelereadorgblogp=6707)

Stejně jako Sony zřiacutedila i firma Neolux pro uživatele sveacuteho přiacutestroje internetovyacute obchod s elektronickyacutemi knihami V něm si lze v současnosti vybrat z viacutece než 50 tisiacutec titulů předniacutech korejskyacutech vydavatelů Do budoucnosti naviacutec vyacuterobce uvažuje i o prodeji novin časopisů učebnic a různě zaměřenyacutech odbornyacutech textů (viacutece informaciacute na adrese httpelectronicpapercommunicationblog20minutesfrarchive20070616neolux-debuts-nuut-first-e-book-device-with-electronichtml)

7 ARCHIVY E-BOOKS NA INTERNETU

Ne vždy musiacute uživatel kteryacute chce ziacuteskat elektronickou knihu legaacutelniacute cestou platit Existujiacute četneacute archivy a knihovny elektronickyacutech knih ve kteryacutech může čtenaacuteř stahovat či prohliacutežet knihy zdarma Tyto archivy jsou vaacutežnyacutem konkurentem komerčniacutem vydavatelům ale někdy (jako v přiacutepadě Google printu) jsou s nimi provaacutezaacuteny a takeacute nabiacutezejiacute knihy na prodej

Takovyacutechto archivů jsou tisiacutece V teacuteto praacuteci zaměřuji jen na tři z nich ndash na nejstaršiacute projekt Gutenberg s niacutem souvisejiacuteciacute The World eBook Library a velmi rychlyacutem tempem se rozviacutejejiacuteciacute novyacute projekt nazvanyacute Google print Tyto projekty jsou z meacuteho pohledu nejzajiacutemavějšiacute a nejrevolučnějšiacute

Projekt Gutenberg je nejstaršiacutem archivem a producentem elektronickyacutech knih I proto převzal jmeacuteno po slavneacutem vynaacutelezci knihtisku Jeho otcem je Michael S Hart z univerzity v Illinois kteryacute se pomociacute tohoto projektu snažiacute zpřiacutestupňovat knihy v elektronickeacute formě co nejširšiacutemu okruhu uživatelů již od roku 1971

Do projektu Gutenberg se Hart snažil umiacutesťovat hodnotnaacute uměleckaacute diacutela u kteryacutech však zaacuteroveň předpoklaacutedal že budou čtenaacuteři vyhledaacutevaacutena a často užiacutevaacutena Protože nedisponoval velkyacutem množstviacutem financiacute zaměřil se od sameacuteho začaacutetku na knihy u kteryacutech již vypršela autorskaacute praacuteva

Druhyacutem typickyacutem rysem projektu Gutenberg je zpřiacutestupněniacute elektronickyacutech knih v co nejjednoduššiacutem formaacutetu aby si ho mohl prohliacutežet na sveacutem počiacutetači skutečně každyacute Podmiacutenky všeobecneacute dostupnosti elektronickyacutech knih byly v projektu Gutenberg splněny i v posledniacute důležiteacute zaacutesadě Texty si sice uživateleacute kupovali na disketaacutech ale cena byla symbolickaacute v podstatě zanedbatelnaacute Dnes jsou všechny texty k staacutehnutiacute z internetu zcela zdarma Rovněž vyhledaacutevaacuteniacute v databaacutezi projektu Gutenberg bylo od počaacutetku nastaveno předevšiacutem uživatelsky vliacutedně Vyhledaacutevat se vždy dalo podle naacutezvu diacutela jmeacutena autora a podle aktuaacutelnosti zaacuteznamu (viz httpwwwlupaczclankyproject-gutenberg-8211-obdivuhodna-elektronicka-knihovna)

Za prvniacutech 26 let do roku 1997 se v projektu Gutenberg shromaacuteždilo jen 1000 titulů Vyacuteraznyacute růst začal v souvislosti s rozvojem internetu v dalšiacutech letech kdy jejich počet stoupal vždy zhruba o tisiacutec ročně Od roku 2002 pak počet zpřiacutestupněnyacutech knih roste ještě rychleji Dnes lze v raacutemci projektu z internetu zdarma staacutehnout viacutece než 19 tisiacutec knih

Mezi těmito tituly ktereacute jsou většinou uloženy ve formaacutetu čisteacuteho textu a formaacutetu HTML jsou knihy v padesaacuteti jazyciacutech Deset z těchto jazyků je přitom zastoupeno viacutece než padesaacuteti tituly V češtině zatiacutem najdeme jen 2 tituly ndash RUR od Karla Čapka a Cvičeniacute maličkyacutech ve svateacutem naacuteboženstviacute křesťansko-katolickeacutem od Peregrina Obdržaacutelka autora z 19 stoletiacute (viz httpwwwgutenbergorgwikiMain_Page)

Největšiacute kouzlo projektu Gutenberg tkviacute v tom že si jednotliviacute uživateleacute mezi sebou elektronickeacute knihy předaacutevajiacute v nejrůznějšiacutech formaacutetech Tiacutem je splněna zaacutekladniacute myšlenka celeacuteho projektu k textům se totiž skutečně dostane každyacute ať použiacutevaacute jakyacutekoli operačniacute systeacutem a jakeacutekoli programy Jedinyacutem omezeniacutem uživatelů je u většiny děl z projektu Gutenberg pouze požadavek aby nebyla užiacutevaacutena ke komerčniacutem uacutečelům (viz httpwwwlupaczclankyproject-gutenberg-8211-obdivuhodna-elektronicka-knihovna)

Projekt Gutenberg dnes nadaacutele funguje samostatně ale zaacuteroveň se stal spolu s viacutece jak 120 dalšiacutemi archivy elektronickyacutech knih součaacutestiacute ještě většiacuteho projektu Ten se jmenuje The World eBook Library a nabiacuteziacute přes 400 tisiacutec elektronickyacutech knih ve viacutece než 100 jazyciacutech Převažujiacute však znovu anglicky psaneacute texty V češtině je k dispozici 132 titulů (zhruba polovina z nich jsou však diacutela zahraničniacutech autorů přeloženaacute do češtiny)

Zaměřeniacute archivů ktereacute na projektu The World eBook Library participujiacute je vskutku pestreacute Mimo jinyacutech se projektu uacutečastniacute napřiacuteklad knihovny a archivy různyacutech instituciacute (např knihovny NASA Biacuteleacuteho domu CIA) zastoupeny jsou i naacuteboženskeacute knihovny Zajiacutemavyacute je i geografickyacute původ jednotlivyacutech archivů ndash od Čiacuteny přes Maďarsko až po Brasiacutelii Zastoupeny jsou i archivy specializovaneacute na hodnotnaacute uměleckaacute diacutela

The World eBook Library však nenabiacuteziacute jen textoveacute elektronickeacute knihy ale i archivy titulů namluvenyacutech - jako Mp3 Audio eBook Collection a The Sound of Literary Works The World eBook Library naviacutec neshromažďuje jen diacutela tištěnaacute a tak mohou uživateleacute vybiacuterat i ze zdrojů jinyacutech typů dokumentů ndash nalezneme zde archivy jako eMovies Collection nebo ePhotography Collection K dispozici je diacuteky tomu takeacute teacuteměř 70 tisiacutec illustraciacute obraacutezků grafů map a videiacute

Narozdiacutel od projektu Gutenberg neniacute The World eBook Library zcela zdarma poplatky však nejsou vysokeacute Chce-li miacutet uživatel přiacutestup ke všem dokumentům (většina jich je ale stejně k dispozici zdarma) a plně využiacutevat centraacutelniacute katalog musiacute zaplatit 9 dolarů za rok Studenti a zaměstnanci instituciacute ktereacute si služby objednajiacute hromadně ale zaplatiacute pouhyacute jeden dolar (viz httpworldlibrarynet)

Společnost Google rozviacutejiacute svou aktivitu nazvanou Google Print od konce roku 2004 V srpnu 2004 Google oznaacutemil že projekt Google Print by měl postupně prostřednictviacutem internetu poskytnout přiacutestup k prakticky veškereacute tištěneacute produkci kteraacute je dnes na světě k dispozici (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtml)

Součaacutestiacute projektu Google Print je i vyhledaacutevaciacute služba Google Book Search naacutestroj vyhledaacutevaacuteniacute velice podobnyacute tomu kteryacute použiacutevaacute zaacutekladniacute Google pro prohledaacutevaacuteniacute webovyacutech straacutenek Google Book Search hledaacute zadanaacute kliacutečovaacute slova či fraacuteze v naacutezvu v metadatech nebo v samotneacutem textu publikace

Google v raacutemci tohoto projektu spolupracuje mimo jineacute i s knihovnami šesti vyacuteznamnyacutech americkyacutech univerzit daacutele pak s knihovnou britskeacute Oxford University španělskeacute University Complutense of Madrid a se znaacutemou knihovnou The New York Public Library A protože vyacuteznamně spolupracuje i s nesčetnyacutemi vydavateli dajiacute se dnes pomociacute Google Books najiacutet miliony nejrůznějšiacutech knih v mnoha různyacutech jazyciacutech (viz httpbooksgooglecomintlengooglebooksabouthtml)

V roce 2005 otevřela firma Google svůj Google Print i pro evropskeacute knižniacute vydavatele Na projektu tak od teacute doby participujiacute i vydavateleacute z Francie Itaacutelie Německa Nizozemiacute a Španělska To pomaacutehaacute i vyvaacuteženosti Google Printu - přestože v jeho nabiacutedce staacutele převažujiacute anglicky psaneacute tituly začiacutenaacute rapidně narůstat i počet knih v jinyacutech jazyciacutech Na Google Printu už jsou dnes k dispozici knihy ve viacutece než 100 různyacutech jazyciacutech (viacutece informaciacute na adrese httptechnetidnescztec_aktualityaspr=tec_aktualityampc=A050902_165213_tec_aktuality_psp)

V raacutemci Google Print vytvořil Google dalšiacute dva zajiacutemaveacute programy Pomociacute tzv Print Publisher Program mohou aktivně nabiacutezet knihy ze sveacute produkce sami vydavateleacute Ti mohou vydanou knihu poslat do Googlu kde ji naskenujiacute a zařadiacute do indexu Obdobnyacutem způsobem mohou ze svyacutech fondů prostřednictviacutem Googlu nabiacutezet publikace i knihovny pomociacute tzv Print Library Project (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtml)

Kromě zaacutekladniacutech bibliografickyacutech uacutedajů o knize odkazu na straacutenky jejiacuteho vydavatele a odkazu na straacutenky na kteryacutech si může uživatel knihu objednat ktereacute se při vyhledaacutevaacuteniacute v Google Book Search zobraziacute u každeacute publikace může vydavatel zpřiacutestupnit i určitou čaacutest textu ndash od hledaneacuteho termiacutenu v kontextu až po prohliacuteženiacute několika straacutenek knihy (tedy obdobně jako u Search Inside the Book od Amazonu) (viz httpbooksgooglecomintlengooglebooksabouthtml)

Vyacuteznamnou součaacutestiacute tohoto projektu firmy Google je i rozsaacutehlaacute kolekce elektronickyacutech knih k volneacutemu staženiacute U těchto publikaciacute Google Book Search nabiacutedne uživateli přiacutemo možnost si celou naskenovanou knihu staacutehnout Google takto přiacutemo nabiacuteziacute přiacutestup k publikaciacutem u nichž již vypršela autorskaacute praacuteva (viacutece informaciacute na adrese httpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2397amp)

Co se ovšem setkalo s velkou kritikou (naacutesledovanou seacuteriiacute žalob) je skutečnost že Google svyacutemi odkazy do depozitaacuteřů knihoven poskytuje uživatelům přiacutestup takeacute k diacutelům ktereacute autorskyacutemi praacutevy staacutele chraacuteněna jsou Někteřiacute vydavateleacute a autoři se takovyacutemi praktikami ciacutetiacute ohroženi

Celyacute projekt Google Print je pro sveacuteho provozovatele vyacutedělečnyacute diacuteky tomu že se spolu s vyacutepisem informaciacute o diacutele zobrazujiacute inzeraacutety ze systeacutemu Google souvisejiacuteciacute teacutematicky s vyhledaacutevanyacutem obsahem (viacutece informaciacute na adrese httpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtml) I tento postup považujiacute někteřiacute kritici Google Printu za neetickyacute

8 VYDAVATELEacute A PRODEJCI ELEKTRONICKYacuteCH KNIH

Nejvyacuterazněji zřejmě na počaacutetku 21 stoletiacute investovalo do elektronickyacutech knih vydavatelstviacute Barnes amp Noble To od prodeje elektronickyacutech knih očekaacutevalo velkeacute zisky trh se však neukaacutezal na změny připravenyacute Vydavatelstviacute ktereacute v roce 2000 pompeacutezně vstoupilo na trh s elektronickyacutemi knihami z něj tak nakonec tiše zmizelo v roce 2003 Tedy ve stejneacutem roce kdy se z trhu s elektronickyacutemi knihami staacutehl i největšiacute vyacuterobce e-book readerů firma Gemstar

Nicmeacuteně elektronickeacute knihy se na trhu neztratily a mnohyacutem vydavatelstviacutem a prodejcům zajišťujiacute solidniacute vedlejšiacute zisky Přestože jsou aktivity vydavatelů a prodejců elektronickyacutech knih často nestaacuteleacute již několik let se jedna firma prodaacutevajiacuteciacute e-books držiacute jednoznačně na špičce pomyslneacuteho žebřiacutečku Tiacutemto největšiacutem prodejcem elektronickyacutech knih dneška je firma Amazon

Amazon je největšiacutem internetovyacutem prodejcem současnosti a nabiacuteziacute i nejširšiacute spektrum prodaacutevaneacuteho zbožiacute Knihy od viacutece než třiceti vydavatelů jsou na Amazonu k maacuteniacute ve formaacutetech PDF HTML a formaacutetu pro Microsoft Reader Amazon dnes nabiacuteziacute přes 170 tisiacutec elektronickyacutech knih a dokumentů Při vyhledaacutevaacuteniacute knih na Amazonu se u knihy kromě klasickyacutech poliacute jako popis titulu cena nebo ohlasy čtenaacuteřů vždy zobraziacute je-li k dispozici i v elektronickeacute formě Probleacutem je

že elektronickeacute knihy nejsou většinou vyacuterazně levnějšiacute než tištěneacute originaacutely a narazil jsem i na takoveacute ktereacute byly dokonce dražšiacute než jejich papiacuterovaacute verze

Amazon vyvinul zajiacutemaveacute pomocneacute naacutestroje ktereacute usnadňujiacute uživateli vyacuteběr elektronickyacutech knih a nabiacutezejiacute mu většiacute uživatelskyacute komfort Jednou z takovyacutech služeb je Search Inside the Book kterou začal Amazon provozovat v roce 2004 Tato služba umožňuje uživatelům internetovyacutech straacutenek wwwamazoncom ziacuteskat přesnějšiacute představu o jednotlivyacutech knihaacutech ktereacute nakladatelstviacute Amazon nabiacuteziacute Pomociacute služby je možneacute vyhledat nejen stručnyacute obsah knihy ale napřiacuteklad takeacute prozkoumat několik ukaacutezkovyacutech straacutenek samotneacute publikace (viz httpwwwamazoncom)

Jednou z nejnovějšiacutech a podle mě i jednou z nejdůležitějšiacutech služeb Amazonu je program Amazon Pages Ten umožňuje uživatelům koupi pouze určiteacute čaacutesti elektronickeacute publikace Je v podstatě jen na uživateli samotneacutem jak velkeacute čaacutesti textu zakoupiacute ndash několik stran ale třeba i několik kapitol Pro vydavatele odborneacute literatury kteřiacute spolupracujiacute s Amazonem i pro jejich zaacutekazniacuteky je služba Amazon Pages skutečně zaacutesadniacute inovaciacute a objevujiacute se spekulace hovořiacuteciacute o tom že něco obdobneacuteho hodlaacute do sveacuteho repertoaacuteru zařadit i Google Print (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtml)

Do vyacuteše zmiacuteněnyacutech inovaciacute nemůže Amazon vydavatelstviacute jejichž knihy prodaacutevaacute nutit Search Inside the Book Amazon Pages a dalšiacute doplňkoveacute služby tedy nejsou uživatelům k dispozici u všech titulů ktereacute Amazon nabiacuteziacute ale jen u těch u kteryacutech se k tomu rozhodli jejich vydavateleacute (viz httpwwwamazoncom)

Největšiacute internetovyacute prodejce současnosti začiacutenaacute pronikat i do oblasti hardwarovyacutech e-book readerů Čtečku s displejem z elektronickeacuteho papiacuteru by podle americkyacutech a britskyacutech meacutediiacute mohl Amazon začiacutet prodaacutevat již v řiacutejnu 2007 (viz httpwwwtydenczrubrikymediaamazon-chce-rozjet-elektronicke-knihy-nabidne-pristroj_21821html)

Zařiacutezeniacute nazvaneacute Kindle maacute rozměry 19 x 135 x 18 cm hmotnost 290 g jeho displej se může pochlubit uacutehlopřiacutečkou 15 cm rozlišeniacutem 800 x 600 a čtyřmi odstiacuteny šedeacute Kindle disponuje vestavěnyacutem reproduktorem a interniacute pamětiacute 256 MB Tu je naviacutec možno ještě rozšiacuteřit externiacutemi paměťovyacutemi kartami SD Přiacutestroj lze dobiacutejet jak přes USB rozhraniacute tak nabiacutejeciacutem adapteacuterem Kindle je naviacutec vybaven dobiacutejeciacute lithiovou bateriiacute Pro pohodlneacute stahovaacuteniacute knih vybavil Amazon svou čtečku i bezdraacutetovyacutem modemem kteryacutem napřiacuteklad Sony Reader nedisponuje (viacutece informaciacute na adrese httpwwwengadgetcom20060911amazon-kindle-meet-amazons-e-book-reader)

Otaacutezkou zůstaacutevaacute jestli uživatele Amazonu neodradiacute od koupi noveacute čtečky jejiacute cena 400 dolarů Na prodejnost přiacutestroje bude miacutet zřejmě velkyacute vliv i to zda Amazon umožniacute stahovat do Kindlu knihy jen ze sveacuteho obchodu nebo ponechaacute uživatelům ve využiacutevaacuteniacute čtečky většiacute volnost (viz httpwwwtydenczrubrikymediaamazon-chce-rozjet-elektronicke-knihy-nabidne-pristroj_21821html)

9 PŘIacuteČINY NEUacuteSPĚCHU ELEKTRONICKYacuteCH KNIH

Důvodů proč se elektronickyacutem knihaacutem zatiacutem nepodařilo prorazit na trhu tak vyacuterazně jak se od nich před několika lety očekaacutevalo je hned několik Zaacutesadniacutem probleacutemem je určitě nesmyslnaacute cenovaacute politika většiny vydavatelů Ceny elektronickyacutech knih jsou u některyacutech z nich skoro stejně vysokeacute jako ceny jejich tištěnyacutech ekvivalentů což čtenaacuteře pochopitelně odrazuje protože pro mnoheacute z nich je praacutevě cena rozhodujiacuteciacutem faktorem při vyacuteběru Lze se setkat i s přiacutepady kdy je kniha v elektronickeacute podobě nabiacutezena stejnyacutem prodejcem za vyššiacute cenu než totožnyacute titul tištěnyacute

Vydavateleacute se takeacute obaacutevajiacute snadneacuteho zneužitiacute autorskeacuteho praacuteva a nelegaacutelniacuteho šiacuteřeniacute publikaciacute Tato obava je podle meacuteho naacutezoru pochopitelnaacute protože elektronickeacute publikace lze chraacutenit proti zneužitiacute jen velmi obtiacutežně I proto že obchod s nimi probiacutehaacute předevšiacutem prostřednictviacutem internetu A tato gigantickaacute celosvětovaacute siacuteť nikomu nepatřiacute a ani za ni jako za celek nikdo neodpoviacutedaacute Vymaacutehaacuteniacute jakeacutehokoli druhu praacuteva je tedy v tomto prostřediacute logicky složitějšiacute

Hardwaroveacute elektronickeacute knihy byacutevajiacute čtenaacuteři často odmiacutetaacuteny kvůli jejich obtiacutežnějšiacute přenosnosti I tento trend se ale začiacutenaacute pomalu obracet Rozměry nejnovějšiacutech modelů jsou už totiž podobneacute rozměrům tištěnyacutech knih a naviacutec jsou čtečky staacutele lehčiacute Ohybatelnyacute elektronickyacute papiacuter pak zřejmě bude znamenat naprosto revolučniacute změnu kteraacute tištěnyacutem knihaacutem (ale i časopisům novinaacutem a dalšiacutem tiskovinaacutem) ubere mnoheacute čtenaacuteře

U softwarovyacutech e-book readerů může byacutet přiacutečinou neuacutespěchu i horšiacute čitelnost textu z displeje počiacutetače Kvalita a rozlišitelnost monitorů se ovšem staacutele zlepšuje Toteacutež platiacute i v oblasti hardwarovyacutech e-book readerů Zvlaacuteště technologie elektronickeacuteho inkoustu a elektronickeacuteho papiacuteru pak rozdiacutely v čitelnosti mezi tištěnyacutemi a elektronickyacutemi knihami prakticky smazaacutevajiacute

10 E-BOOKS A ČESKEacute KNIHOVNICKEacute SYSTEacuteMY

Přestože elektronickeacute knihy nejsou primaacuterně určeny pro půjčovaacuteniacute v knihovnaacutech měly by s nimi knihovny jako s novyacutem progresivniacutem typem dokumentu umět pracovat Knihovny v Českeacute republice v dnešniacute době s elektronickyacutemi knihami nemajiacute teacuteměř žaacutedneacute zkušenosti Vznikajiacute teoretickaacute řešeniacute jak s elektronickyacutemi knihami pracovat ale chybiacute praktickeacute zkušenosti

Abych zjistil jak jsou na zpracovaacuteniacute a zpřiacutestupněniacute elektronickyacutech knih připraveny automatizovaneacute knihovnickeacute systeacutemy využiacutevaneacute českyacutemi knihovnami oslovil jsem několik jejich vyacuterobců Pro ilustraci jsem vybral nejpoužiacutevanějšiacute software ndash Aleph 500 LANius Clavius a Advanced Rapid Library

Důkazem toho že knihovnickeacute systeacutemy s elektronickyacutemi knihami jako s progresivniacutem formaacutetem budoucnosti (alespoň čaacutestečně) počiacutetajiacute je napřiacuteklad celosvětově využiacutevanyacute systeacutem Aleph 500 V současneacute době žaacutednaacute knihovna v ČR kteraacute využiacutevaacute systeacutem Aleph nevlastniacute samostatnou sbiacuterku elektronickyacutech knih v budoucnu by však nemělo nic braacutenit tomu aby si takovou sbiacuterku některaacute knihovna zřiacutedila

I přes absenci speciaacutelniacuteho modulu pro praacuteci s elektronickyacutemi knihami je již dnes možneacute pomociacute Alephu elektronickeacute knihy zpracovat a evidovat na uacuterovni bibliografickyacutech zaacuteznamů Elektronickeacute knihy lze pak stejně jako knihy tištěneacute i vyhledaacutevat pomociacute plneacuteho textu zpřiacutestupňovat a půjčovat uživatelům (viz Vojnar 2006) Z toho je patrneacute že knihovna zde nefunguje ve sveacute tradičniacute roli instituce kteraacute knihy půjčuje jen na určitou dobu Jde tedy o klasickyacute archiv elektronickyacutech knih ve stylu projektu Gutenberg Uživatel si knihu staacutehne čiacutemž se tato staženaacute kopie staacutevaacute jeho vlastnictviacutem

Samostatnou sbiacuterku elektronickyacutech knih nemaacute ani žaacutednaacute z 1500 knihoven použiacutevajiacuteciacutech knihovnickeacute systeacutemy LANius a Clavius V Claviu ale dnes existuje formulaacuteř na elektronickeacute zdroje jako druh dokumentu Ten obsahuje pole pro popis dokumentu včetně jeho technickeacuteho nosiče Podle vyacuterobce lze v přiacutepadě zaacutejmu v budoucnu tento obecnyacute formulaacuteř rozšiacuteřit respektive vytvořit speciaacutelniacute variantu pro elektronickeacute knihy

To je možneacute diacuteky tomu že Clavius je otevřenyacute systeacutem kteryacute je natolik obecnyacute že by měl byacutet schopen pojmout prakticky cokoli co je třeba evidovat Oproti tomu staršiacute systeacutem LANius umožňuje zaacutepis elektronickyacutech dokumentů pouze v omezeneacute miacuteře a nelze tedy u něj počiacutetat ani se speciaacutelniacutemi uacutepravami pro oblast elektronickyacutech knih (viz Šilha 2006)

S elektronickyacutemi dokumenty pryacute bylo počiacutetaacuteno i při tvorbě systeacutemu Advanced Rapid Library kteryacute použiacutevajiacute mnoheacute českeacute i slovenskeacute knihovny Systeacutem je podle jeho tvůrců natolik flexibilniacute aby si jeho spraacutevce v každeacute knihovně mohl nadefinovat vlastniacute podmiacutenky pro poskytovaacuteniacute elektronickyacutech dokumentů Na knihovně pak zaacutevisiacute zda bude elektronickeacute knihy půjčovat formou žaacutedanek tedy tak jako u klasickyacutech dokumentů ktereacute nejsou ve volneacutem vyacuteběru nebo uživatelům nabiacutedne přiacutemyacute přiacutestup k fulltextům (viz Hochmanovaacute 2006)

11 PŘEDPOKLAacuteDANYacute BUDOUCIacute VYacuteVOJ

Přestože se elektronickeacute knihy potyacutekajiacute s mnoha probleacutemy a staacutele neprorazily na trhu tak vyacuterazně jak se ještě před několika lety předpoklaacutedalo čas jejich masivniacuteho celosvětoveacuteho rozšiacuteřeniacute možnaacute přichaacuteziacute praacutevě nyniacute Kombinace technologiiacute elektronickeacuteho inkoustu a elektronickeacuteho papiacuteru totiž může zcela změnit naše ustaacuteleneacute chaacutepaacuteniacute pojmů papiacuterovyacute a elektronickyacute dokument

Tyto technologie mohou z elektronickeacute knihy udělat pojem kteryacute již nebude předmětem zaacutejmu jen odborneacute veřejnosti a fanoušků technickyacutech novinek ale stane se běžnou součaacutestiacute života každeacuteho z naacutes Zaacuteležiacute ale i na cenoveacute politice producentů elektronickyacutech knih Pokud jejich cena vyacuterazně klesne a už se nebude jen kosmeticky odlišovat od cen knih tištěnyacutech bude vyacutevoj v teacuteto oblasti rychlejšiacute A podle meacuteho naacutezoru na tom nakonec vydělajiacute i sami vydavateleacute a prodejci elektronickyacutech knih

Softwaroveacute e-book readery nemohou patrně v naacutesledujiacuteciacutech letech přineacutest žaacutednou revolučniacute novinku protože jsou limitovaneacute možnostmi osobniacutech počiacutetačů notebooků PDA a mobilniacutech telefonů Budoucnost elektronickyacutech knih proto podle meacuteho naacutezoru třiacuteme v hardwarovyacutech e-book readerech respektive v co nejmenšiacutech zařiacutezeniacutech kteraacute budou využiacutevat technologie elektronickeacuteho inkoustu a elektronickeacuteho papiacuteru

Bude-li zařiacutezeniacute velkeacute jako jedinyacute list papiacuteru bude-li možneacute ho sklaacutedat a ohyacutebat jako papiacuter nebude-li těžkeacute a přitom umožniacute čiacutest elektronickeacute knihy časopisy noviny prohliacutežet internetoveacute straacutenky nebo třeba zadaacutevat finančniacute transakce mnoho lidiacute určitě zapomene na svůj konzervativizmus a takoveacute zařiacutezeniacute začne použiacutevat namiacutesto tištěnyacutech materiaacutelů

Snaha vyacuterobců e-book readerů o co nejmenšiacute a nejlehčiacute přiacutestroje s co největšiacute vyacutedržiacute zavedla některeacute vyacutevojaacuteře před mnoha lety k zajiacutemaveacutemu naacutepadu Protože elektronickyacute papiacuter v teacute nejdokonalejšiacute podobě tedy tak tenkyacute a lehkyacute jako obyčejnyacute list papiacuteru je staacutele daleko od strojoveacute vyacuteroby a regaacutely obchodů v nejbližšiacutech několika letech ještě nezaplniacute pokusily se některeacute firmy sveacute přiacutestroje s využitiacutem ohybatelnosti elektronickeacuteho papiacuteru alespoň zmenšit

Hned několik vyacuteznamnyacutech firem tak v současnosti pracuje na vyacutevoji čteček elektronickyacutech knih jejichž zaacutekladem jsou multifunkčniacute rolovatelneacute displeje využiacutevajiacuteciacute technologii elektronickeacuteho papiacuteru Vyacutehody takoveacuteho přiacutestroje jsou zřejmeacute ndash je opravdu mobilniacute a přitom netrpiacute žaacutednyacutem handicapem ve srovnaacuteniacute se svyacutemi rozměrnějšiacutemi konkurenty Zaacuteroveň neustaacutele dochaacuteziacute k pokrokům ve vyacutevoji barevneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru Ten může uživatelům čteček elektronickyacutech knih poskytnout většiacute komfort a vstup do světa barevnyacutech komiksů obraacutezků a fotografiiacute neniacute však vyviacutejen primaacuterně pro displeje e-book readerů

Podle některyacutech odborniacuteků se ohybatelneacuteho barevneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru kteryacute bude lehkyacute a čitelnyacute teacuteměř z nuloveacuteho uacutehlu (a bude tak miacutet všechny zaacutesadniacute vlastnosti papiacuteru bdquoklasickeacuteholdquo) dočkaacuteme již v horizontu pěti let Je možneacute že praacutevě to bude historickyacutem mezniacutekem kdy se elektronickyacute papiacuter stane masově užiacutevanyacutem

Největšiacute uacutespěch ve vyacutevoji čteček s rolovatelnyacutemi displeji slaviacute firma Polymer Vision odnož nizozemskeacuteho koncernu Philips Firma Polymer Vision by měla po dvou letech představovaacuteniacute prototypů na různyacutech světovyacutech vyacutestavaacutech konečně jako prvniacute uveacutest na (zatiacutem jen italskyacute) trh koncem roku 2007 rolovatelnyacute e-book reader Readius Z přiacutestroje kteryacute neniacute většiacute (10 x 56 x 21 cm) ani těžšiacute (150 g) než průměrnyacute mobilniacute telefon může uživatel jednoduše vytaacutehnout displej s uacutehlopřiacutečkou 127 cm

Displej nabiacuteziacute zobrazeniacute šestnaacutecti odstiacutenů šedeacute a rozlišeniacute 320 x 240 Celyacute přiacutestroj pak niacutezkou spotřebu energie při obnovovaacuteniacute (baterie by měla při aktivniacutem použiacutevaacuteniacute přiacutestroje vydržet 10 dniacute přesnyacute počet překresleniacute ovšem vyacuterobce neuvaacutediacute) Jedno překresleniacute by mělo trvat maximaacutelně jednu vteřinu (viz httpwwwpolymervisioncom) Ve srovnaacuteniacute se Sony Readerem kteryacute je staacutele považovaacuten za nejlepšiacute e-book reader současnosti se Readius držiacute dobře A přestože je vyacuterazně menšiacute i lehčiacute nabiacuteziacute jeho displej podobnou kvalitu ndash ztraacuteciacute vlastně jen v rozlišeniacute

Readius ovšem narozdiacutel od svyacutech předchůdců funguje teacuteměř jako osobniacute počiacutetač Kromě možnosti čiacutest textoveacute soubory a poslouchat hudbu či audio knihy v několika formaacutetech totiž přiacutestroj s integrovanou pamětiacute 4 GB nabiacuteziacute i možnost bezdraacutetoveacuteho připojeniacute k internetu pomociacute technologiiacute WiFi 3G a dalšiacutech Uživatel tak může do sveacuteho Readiusu stahovat knihy i v přiacutepadě že zrovna nesediacute u počiacutetače Majitelům přiacutestroje je k dispozici i emailovyacute klient a čtečka kanaacutelů Rich Site Summary Ty umožňujiacute rozesiacutelaacuteniacute aktuaacutelniacutech zpraacutev z internetu V praxi to znamenaacute že Readius nabiacuteziacute čteniacute emailů novin zpraacutev nebo map a navigaciacute (viz httpnewsbbccouk2hitechnology6345869stm)

Mnoheacute společnosti zase vsadily předevšiacutem na vyacutevoj co nejkvalitnějšiacuteho barevneacuteho zobrazeniacute na elektronickeacutem papiacuteře Na barevnyacutech bdquopapiacuterovyacutechldquo displejiacutech se pracuje napřiacuteklad v laboratořiacutech firem E Ink Fujitsu Xerox a Hewlett-Packard (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafieenewshtml) Dnes jsou znaacutemy dva odlišneacute postupy s jejichž pomociacute lze proměnit elektronickyacute papiacuter v barevneacute meacutedium Ten jednoduššiacute spočiacutevaacute v pokrytiacute černobiacuteleacuteho elektronickeacuteho papiacuteru tenkyacutem optickyacutem filtrem Takto upravenyacute povrch umožňuje že se každyacute bod displeje může zobrazit ve třech zaacutekladniacutech barvaacutech - modreacute žluteacute a zeleneacute

Druhyacute způsob umožňujiacuteciacute mnohem propracovanějšiacute barevneacute zobrazeniacute na elektronickeacutem papiacuteře představila v roce 2005 společnost Fujitsu Pro svůj e-papiacuter použila filmovyacute substraacutet kteryacute dokaacuteže zobrazovat i uchovaacutevat barevnyacute obraz Ten je tvořen třemi zaacutekladniacutemi barevnyacutemi vrstvami (červenaacute modraacute a zelenaacute) Elektrickeacute energie je přitom stejně jako v předešlyacutech přiacutepadech potřeba pouze při změně zobrazeniacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=) Podle Fujitsu může byacutet spotřeba takoveacuteho elektronickeacuteho papiacuteru až tisiacuteckraacutet nižšiacute než u jinyacutech zobrazovaciacutech zařiacutezeniacute Oproti bdquoklasickyacutemldquo displejům naviacutec elektronickyacute papiacuter od teacuteto japonskeacute firmy neměniacute barvu dokonce ani při ohnutiacute nebo stisknutiacute displeje (viz httpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=)

Jedniacutem ze zaacutesadniacutech mezniacuteků na poli vyacutevoje barevneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru se stal květen roku 2007 kdy jihokorejskaacute firma LG Philips a francouzskaacute společnost Nemoptic představily jen několik dniacute po sobě velmi podobneacute plně funkčniacute prototypy barevneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru formaacutetu A4

Ohybatelnyacute barevnyacute elektronickyacute papiacuter od LG Philips byl představen veřejnosti rok poteacute co stejnaacute společnost uvedla černobiacutelou variantu elektronickeacuteho papiacuteru velikosti A4 Papiacuter maacute aktivniacute displej s uacutehlopřiacutečkou 36 cm a dokaacuteže zobrazovat 4096 barev Zařiacutezeniacute je jedinečneacute předevšiacutem svou tenkostiacute a čitelnostiacute Elektronickyacute papiacuter maacute totiž tloušťku pouze 03 milimetru a lze z něho čiacutest až do uacutehlu 180 stupňů Tištěnou straacutenku tak připomiacutenaacute teacuteměř dokonale Aby byl elektronickyacute papiacuter dostatečně ohebnyacute neniacute jeho zaacutekladniacutem materiaacutelem sklo ale kovovaacute foacutelie Ta takeacute elektronickeacutemu

papiacuteru umožňuje bezprobleacutemoveacute obnoveniacute původniacuteho tvaru i po několikanaacutesobneacutem ohyacutebaacuteniacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwtechworldcommobilitynewsindexcfmnewsID=8831amp pagtype=all)

Pouheacute dva dny poteacute co firma LG Philips představila veřejnosti svoji verzi barevneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru velikosti A4 přichaacuteziacute s podobnyacutem zařiacutezeniacutem i Nemoptic E-paper teacuteto společnosti byl nazvaacuten Nemotec Jeho displej by měl disponovat rozlišeniacutem až 2340 x 1650 a stejně jako displej konkurenčniacuteho vyacuterobku bude překresleniacute obrazu trvat necelou sekundu Podle dostupnyacutech technickyacutech informaciacute jsou tedy barevneacute elektronickeacute papiacutery z laboratořiacute obou společnostiacute prakticky totožneacute

Oba by takeacute mohly ve stejneacutem termiacutenu vstoupit na trh Firmy LG Philips i Nemoptic totiž naznačily že se posouvajiacute od vyacutevoje k vyacuterobě a ke koncoveacutemu uživateli by tak produkty mohly doputovat již v roce 2008 (viz httpwwwdailytechcomFlexible+Color+EPaper+Coming+Soonarticle7300htm) Časy kdy bude elektronickaacute kniha připomiacutenat obyčejnyacute list papiacuteru se zřejmě bliacutežiacute Stejně jako doba kdy se vyacuterobky obsahujiacuteciacute elektronickyacute papiacuter stanou běžnyacutemi denniacutemi pomůckami každeacuteho z naacutes

12 KOMERČNIacute A PRŮMYSLOVEacute VYUŽITIacute ELEKTRONICKEacuteHO PAPIacuteRU

Technologie elektronickeacuteho papiacuteru neniacute uacutezce spojena pouze s oblastmi elektronickyacutech knih a elektronickeacuteho publikovaacuteniacute Masivniacute využitiacute elektronickeacuteho papiacuteru se v přiacuteštiacutech letech daacute očekaacutevat v obchodniacute sfeacuteře v reklamě ve vyacutevoji běžnyacutech spotřebičů jako jsou napřiacuteklad mobilniacute telefony ve vojenskeacute technice či ve zdravotnictviacute

Potenciaacutel elektronickeacuteho papiacuteru na světoveacutem trhu je obrovskyacute Podle nezaacutevislyacutech expertů z analyticko-konzultačniacute společnosti IDTechEx by mohl obchod s vyacuterobky využiacutevajiacuteciacutemi tento typ elektroniky dosaacutehnout celosvětoveacuteho obratu 3 miliard dolarů v roce 2009 30 miliard dolarů v roce 2015 a až 250 miliard dolarů o deset let později (viz httpwwwdexignercomdesign_news6619html)

V prodeji už dnes jsou napřiacuteklad na baacutezi elektronickeacuteho papiacuteru vyrobeneacute jednoducheacute černobiacuteleacute zobrazovaciacute panely použitelneacute napřiacuteklad ke sledovaacuteniacute stavu pacientů nebo pro zobrazovaacuteniacute on-line předpovědi počasiacute Obrovskeacute možnosti nabiacuteziacute elektronickyacute papiacuter i v obaloveacutem průmyslu Zbožiacute zabaleneacute do elektronickeacuteho papiacuteru se staacutevaacute atraktivnějšiacutem Obal totiž může zobrazovat v interakci s uživatelem nejen statickeacute informace ale i jednoduššiacute animace a videosekvence Vyacuterobniacute naacuteklady takovyacutech obalovyacutech materiaacutelů přitom nejsou nijak zaacutevratneacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2670ampbuxus_svettisku=df43b4ac88f52a167d06dd174a992ff7)

Miniaturniacute displeje z elektronickeacuteho papiacuteru mohou poskytnout zaacutekazniacutekům viacutece informaciacute o nabiacutezenyacutech vyacuterobciacutech zvyacutešit bezpečnost jejich použitiacute (napřiacuteklad u leacutečiv) sloužit jako ochranneacute prvky nebo naacutehrada čaacuteroveacuteho koacutedu Aby displej z elektronickeacuteho papiacuteru poskytoval informace co nejdelšiacute dobu lze dokonce do obalu zabudovat i miniaturniacute zdroj energie (viz httplogistikaihnedcz2-21455970-B00000_d-eb)

Nejen obchody letiště naacutedražiacute uacuteřady nebo nemocnice by v nejbližšiacute době mohly zaplavit mnoheacute užitečneacute pomůcky s displeji z elektronickeacuteho papiacuteru Za pomoci teacuteto technologie lze totiž velmi efektivně vyraacutebět napřiacuteklad bannery (typu SLEVA AKCE privaacutetniacute značky) regaacutelovniacuteky regaacuteloveacute lišty cenovky stojaacutenky na pult mincovniacuteky podložky pod myš informačniacute systeacutemy informačniacute tabule součaacutesti pevnyacutech nebo kartonovyacutech stojanů atp (viacutece informaciacute na adrese httpistrategieczscriptsdetailphpid=262952)

Vzhledem k tomu že budoucnost přinese s největšiacute pravděpodobnostiacute i možnost vyraacutebět velkoplošneacute barevneacute elektronickeacute papiacutery lze počiacutetat s tiacutem že tuto technologii využijiacute napřiacuteklad provozovateleacute pouličniacutech reklam a billboardů Někteřiacute vyacutevojaacuteři počiacutetajiacute i s možnostiacute aplikovat elektronickyacute papiacuter jako součaacutest stěn domů a bytů naacutebytku nebo třeba laviček v parku Elektronickyacute papiacuter by tak mohl sloužit jako nosič reklamy i jako estetickyacute doplněk

Jedniacutem z vyacuterobců kteřiacute se v posledniacutech letech snažiacute prorazit na trhu s vyacuterobky z elektronickeacuteho papiacuteru je japonskaacute firma Fujitsu Ta v roce 2007 vyhlaacutesila že se pokoušiacute vyvinout zajiacutemavyacute vyacuterobek z elektronickeacuteho papiacuteru kteryacute by byl určen hlavně pro supermarkety Jednaacute se o ohebneacute bdquopapiacuteroveacuteldquo foacutelie zobrazujiacuteciacute uacutedaje o nabiacutezeneacutem zbožiacute a jeho ceně Displej takoveacuteho zařiacutezeniacute by bylo možneacute snadno bezdraacutetově aktualizovat odpadla by jakaacutekoliv potřeba fyzickeacute manipulace a na rozdiacutel od jinyacutech technologiiacute by tyto cenovky nevyžadovaly napaacutejeniacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwlupaczclankytvurci-elektronickeho-papiru-se-o-noviny-nezajimaji-zatim)

Vyacuteroba plně funkčniacutech cenovek z elektronickeacuteho papiacuteru by mohla začiacutet již v roce 2008 Kromě regaacutelů v supermarketech budou vyacuterobky společnosti Fujitsu možnaacute brzy zdobit i nejednu kancelaacuteř Tato firma totiž zkoušiacute ohebneacute bdquopapiacuteroveacuteldquo

displeje využiacutet i pro tablet PC (notebooky s dotykovyacutem displejem) Přenosnyacute počiacutetač s displejem z elektronickeacuteho papiacuteru od Fujitsu uacutedajně vydržiacute fungovat až 50 hodin na jedineacute nabitiacute

Staacutele přetrvaacutevajiacuteciacutem probleacutemem jinak kvalitniacutech displejů z elektronickeacuteho papiacuteru od Fujitsu je rychlost obnoveniacute Dosud představenyacutem vzorkům s uacutehlopřiacutečkou 203 cm a 305 cm ktereacute disponujiacute rozlišeniacutem 768 x 1024 trvaacute překresleniacute obrazu s 8 barvami asi 2 sekundy překresleniacute obrazu s 4096 barvami pak přibližně 10 sekund Za konkurenčniacutemi vzorky od firem LG Philips a Nemoptic tak displeje Fujitsu zatiacutem silně pokulhaacutevajiacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwcomputerworldczcwnsfide_papir_fujitsu_2007)

Největšiacutem probleacutemem elektronickeacuteho papiacuteru je dnes cena jeho vyacuteroby Aby byly miniaturniacute displeje z elektronickeacuteho papiacuteru cenově dostupneacute pro masovyacute trh (někde pod hranici jednoho eurocentu za kus) je nutneacute zavedeniacute jejich vyacuteroby metodou tisku do roliacute Požadavky na tisk elektronickeacuteho papiacuteru jsou ale mnohem vyššiacute než u klasickyacutech rastrovyacutech metod Vyacuteroba e-paperu vyžaduje přesnost o desaacutetou mocninu vyššiacute než klasickeacute tiskařskeacute postupy Dnes ještě tisk levneacuteho elektronickeacuteho papiacuteru do roliacute neniacute možnyacute vyacutevoj v teacuteto oblasti ale pokračuje a je tak zřejmě jen otaacutezkou několika let kdy padne i tato barieacutera (viz httplogistikaihnedcz2-21455970-B00000_d-eb)

Elektronickyacute papiacuter postupně pronikaacute i do oblasti běžneacute spotřebniacute elektroniky Japonskaacute firma Seiko s pomociacute displejů z elektronickeacuteho papiacuteru vyrobila již několik seacuteriiacute naacuteramkovyacutech hodinek Ty prvniacute vyvinuteacute ve spolupraacuteci s firmou E Ink byly uvedeny na japonskyacute trh v lednu roku 2006 Miniaturniacute displej o rozměrech 256 x 785 cm kteryacute je zasazenyacute přiacutemo do raacutemu hodinek je argonomicky ohnutyacute tak aby kopiacuteroval tvar lidskeacute ruky (viacutece informaciacute na adrese httptechonnikkeibpcojpenglishNEWS_EN20051201111270)

Ze stejneacuteho důvodu využila elektronickyacute papiacuter od firmy E Ink napřiacuteklad i společnost Motorola kteraacute jiacutem vybavila svůj ultratenkyacute telefon Motofone Diacuteky využitiacute elektronickeacuteho papiacuteru je tloušťka Motofonu pouhyacutech 09 cm Displej je naviacutec bez podsviacuteceniacute dobře čitelnyacute teacuteměř z nuloveacuteho uacutehlu a to i pod ostryacutem slunečniacutem světlem nebo ve velmi tmaveacute miacutestnosti (viz httpwwwmobilisedcomaucontentview708109)

13 ELEKTRONICKYacute PAPIacuteR JAKO ZPRAVODAJSKYacute PROSTŘEDEK

Zatiacutemco využitiacute elektronickeacuteho papiacuteru v obaloveacutem průmyslu nebo při vyacuterobě hodinek a mobilniacutech telefonů dnes již funguje v praxi a maacute před sebou zřejmě obrovskyacute rozvoj v nejbližšiacute budoucnosti je zavaacuteděniacute elektronickeacuteho bdquopapiacuteroveacuteholdquo meacutedia vydavateli novin a časopisů paradoxně teprve v plenkaacutech

Zaacutejem o elektronickyacute papiacuter mezi vydavateli bude ale zřejmě stoupat uacuteměrně k postupneacutemu vyacutevoji elektronickeacuteho papiacuteru a e-book readerů tuto technologii využiacutevajiacuteciacutech Nejdůležitějšiacute pro masoveacute uplatněniacute elektronickeacuteho papiacuteru v oblasti novin a časopisů podle mne bude zda vydavateleacute nabiacutednou uživatelům co nejširšiacute a nejzajiacutemavějšiacute spektrum funkciacute a možnostiacute ktereacute bdquoobyčejnyacuteldquo papiacuter nenabiacuteziacute Zaacuteroveň by měl elektronickyacute papiacuter z uživatelskeacuteho hlediska co nejviacutece připomiacutenat ten klasickyacute a respektovat čtenaacuteřskeacute naacutevyky ktereacute jsou v lidech hluboce zakořeněny Jedině tak lze podle meacuteho naacutezoru přilaacutekat k noveacutemu meacutediu i konzervativnějšiacute čaacutest uživatelů

Je nepochybneacute že pro vydavatele novin je z mnoha důvodů elektronickyacute papiacuter velkou vyacutezvou Oproti bdquostatickyacutemldquo knihaacutem totiž mohou noviny obsahovat aktuaacutelniacute pohybliveacute obraacutezky Ještě zajiacutemavějšiacute je pak reklamniacute potenciaacutel elektronickyacutech novin či časopisů S jejich pomociacute bude totiž možneacute reklamu ještě přesněji zaciacutelit a personalizovat Při masivnějšiacutem rozšiacuteřeniacutem pak nemalou roli hraje i možnost uacutespor za tištěniacute papiacuteroveacuteho vydaacuteniacute (viacutece informaciacute na adrese httpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=)

Dalšiacute velkou vyacutehodou novin na elektronickeacutem papiacuteře je kromě mobility i možnost měnit zasiacutelaacuteniacute lokaacutelniacuteho zpravodajstviacute podle toho v jakeacute oblasti se uživatel praacutevě nachaacuteziacute Čtenaacuteřům elektronickyacutech novin by mohlo vyacuterazně ulehčit život napřiacuteklad ciacuteleneacute lokaacutelniacute rozesiacutelaacuteniacute předpovědi počasiacute nebo dopravniacuteho zpravodajstviacute (viz httpwww21stoleticzviewphpcisloclanku=2006012003)

Bylo jen otaacutezkou času kdy se některyacute vydavatel novin pokusiacute konfrontovat teoretickeacute poznatky o elektronickeacutem papiacuteru s naacutezory svyacutech čtenaacuteřů Jako prvniacute se do testovaacuteniacute elektronickyacutech novin bdquov tereacutenuldquo překvapivě nepustil žaacutednyacute z velkyacutech vydavatelskyacutech domů v USA či Japonsku ale belgickyacute vydavatel Trustmedia Testovaacuteniacute se v roce 2006 zuacutečastnili čtenaacuteři vlaacutemskeacuteho ekonomickeacuteho deniacuteku De Tijd s naacutekladem 75 tisiacutec vyacutetisků (ve všedniacute dny) (viz httpwwwtrustmediaws)

Z pěti set čtenaacuteřů kteřiacute projevili zaacutejem zuacutečastnit se testovaacuteniacute elektronickyacutech novin jich bylo k finaacutelniacutemu vyacutezkumu vybraacuteno dvě stě Ti pak podrobili třiacuteměsiacutečniacutemu zkoumaacuteniacute noviny v e-book readeru využiacutevajiacuteciacutem technologii elektronickeacuteho papiacuteru Experiment probiacutehal v přirozeneacutem prostřediacute uživatelů a použiacutevanaacute čtečka iLiad jim byla pro uacutečely

experimentu věnovaacutena Data ziacuteskanaacute od těchto bdquopokusnyacutechldquo uživatelů nakonec vyhodnotili mediaacutelniacute experti z belgickyacutech univerzit

Některeacute poznatky tohoto vyacutezkumu jsou velmi zajiacutemaveacute a ukazujiacute jak by mohly vypadat noviny na elektronickeacutem papiacuteře v budoucnosti Je takeacute vysoce pravděpodobneacute že by testovaniacute uživateleacute reagovali na (pro ně do teacute doby neznaacutemou) technologii leacutepe kdyby jim byl miacutesto rozměrneacute čtečky předložen jen několik mikromilimetrů tenkyacute bdquopapiacuterovyacuteldquo displej Praacutevě tak totiž zřejmě budou v horizontu několika let elektronickeacute noviny vypadat Přesto vyzniacutevajiacute vyacutesledky vyacutezkumu pro přiacuteznivce elektronickeacuteho papiacuteru optimisticky

Testovanyacute e-book reader iLiad od nizozemskeacute společnosti iRex Technologies se přiacuteliš nelišiacute od nejnovějšiacutech čteček na baacutezi elektronickeacuteho papiacuteru z diacutelen firem Sony a Panasonic Zařiacutezeniacute maacute rozměry 217 x 155 x 16 cm a vaacutežiacute 389 gramů Jeho dotykovyacute displej s uacutehlopřiacutečkou 206 cm a rozlišeniacutem 1024 x 768 dokaacuteže zobrazit 16 odstiacutenů šedeacute Reader iLiad si poradiacute s mnoha formaacutety (napřiacuteklad PDF HTML TXT JPG a Mobipocket) podporuje bezdraacutetoveacute WiFi připojeniacute a přehraacutevaacuteniacute hudebniacutech souborů Uživateli je k dispozici interniacute paměť 128 MB kterou lze rozšiacuteřit externiacutemi paměťovyacutemi kartami Kromě dotykoveacuteho displeje lze přiacutestroj ovlaacutedat i pomociacute několika klaacuteves (viz httpwwwirextechnologiesnl)

Přestože většina uživatelů shledala použiacutevaacuteniacute hardwaroveacute čtečky naacuteročnějšiacute než čteniacute klasickyacutech papiacuterovyacutech novin s formaacutetem vaacutehou a designem přiacutestroje byla většina z nich spokojenaacute (58) nebo velmi spokojenaacute (12) Neutraacutelně přiacutestroj zhodnotilo 18 dotaacutezanyacutech nespokojeno bylo jen 12 z nich Jen nepatrně hůře dopadl displej čtečky S jeho kvalitou bylo spokojeno 56 a velmi spokojeno 9 dotaacutezanyacutech Neutraacutelně displej zhodnotilo 22 testovanyacutech uživatelů nespokojeno s jeho kvalitou bylo 10 a velmi nespokojeno pak 3 z nich

Z těchto čiacutesel sice vyplyacutevaacute že elektronickyacute papiacuter jako meacutedium uživatele přitahuje vyacutesledky jsou ale zřejmě značně ovlivněny tiacutem že si belgičtiacute vědci do pokusneacuteho vzorku vybrali předevšiacutem technicky zdatnějšiacute jedince Nicmeacuteně i mezi dvěma stovkami uživatelů se objevilo k čtečce iLiad několik vyacutehrad Mnohyacutem se neliacutebila předevšiacutem rychlost přiacutestroje Stěžovali si na jeho pomaleacute startovaacuteniacute stejně jako na složitou navigaci kteraacute je rušila od čteniacute Kritice neušla ani v průměru pouze čtyřhodinovaacute vyacutedrž baterie Z mnoha důvodů se některyacutem uživatelům zdaacutelo matouciacute i ovlaacutedaacuteniacute přiacutestroje

Čtenaacuteři novin by podle vyacutesledků průzkumu přiviacutetali přiacutestroj zaměřenyacute předevšiacutem na čteniacute novin a teprve okrajově na čteniacute elektronickyacutech knih a jinyacutech typů dokumentů Takovyacute reader by měl byacutet schopnyacute pojmout velkeacute množstviacute titulů novin a časopisů S tiacutem ale zatiacutem vydavateleacute přiacuteliš nepočiacutetali v jejich dosavadniacutech naacutevrziacutech figuruje spiacuteše snaha nabiacutednout majitelům zařiacutezeniacute na baacutezi elektronickeacuteho papiacuteru jen bdquosvůjldquo titul přiacutepadně tituly

Vědci kteřiacute vyacutezkum vyhodnocovali došli k zaacutevěru že vydavateleacute mohou zvolit jeden ze čtyř zaacutekladniacutech modelů placeniacute Uživateleacute mohou platit za každeacute jednotliveacute vydaacuteniacute novin nebo časopisu zvlaacutešť mohou si jednoraacutezovou platbou formou předplatneacuteho zajistit dlouhodobyacute odběr titulu nebo svyacutem přihlaacutešeniacutem ziacuteskat přiacutestup ke stahovaacuteniacute limitovaneacuteho počtu hned několika různyacutech titulů Čtvrtyacutem modelem placeniacute by mohlo byacutet zpoplatněniacute přiacutestupu k jednotlivyacutem člaacutenkům

Celyacute pokus dopadl poměrně přiacuteznivě pro De Tijd i iLiad Teacuteměř polovina (49) respondentů totiž uvedla že by o koupi uživatelsky plně funkčniacuteho hardwaroveacuteho e-book readeru uvažovala Mnoziacute testovaniacute uživateleacute by čtečku ocenili předevšiacutem při cestaacutech na dovolenou diacuteky možnosti stahovat domaacuteciacute periodika v zahraničiacute ale i kvůli niacutezkeacute hmotnosti (viz httpwwwebf-euorgdocumentspresentation_epaper_EBF_0510200620-20nicopdf)

Viacutetanou změnou by se elektronickeacute noviny mohly staacutet takeacute pro inzerenty Čtenaacuteř by totiž po stisknutiacute tlačiacutetka nebo aktivniacuteho odkazu na dotykoveacutem displeji mohl byacutet přesměrovaacuten přiacutemo na weboveacute straacutenky inzerujiacuteciacute firmy Obrovskeacute možnosti poskytuje i ciacutelenaacute reklama Tu by meacutedium (čtečka displej) mohlo uživateli zasiacutelat automaticky napřiacuteklad na zaacutekladě toho jakeacute člaacutenky a teacutemata si v novinaacutech vybiacuteraacute Přiacutestroj by mohl informace o naacutevyciacutech zaacutejmech a celkoveacute charakteristice sveacuteho uživatele použiacutet i při vyhledaacutevaacuteniacute v pracovniacutech či seznamovaciacutech inzeraacutetech nebo při vyacuteběru z nabiacutedky internetovyacutech realitniacutech

De Tijd nezůstal na poli zkušebniacuteho provozu novin na elektronickeacutem papiacuteře dlouho saacutem K testovaacuteniacute elektronickeacuteho papiacuteru čtenaacuteři přistoupil i francouzskyacute deniacutek Les Echos s naacutekladem 140 tisiacutec vyacutetisků denně Les Echos je součaacutestiacute vyacuteznamneacute mediaacutelniacute skupiny Pearson kteraacute působiacute ve viacutece než šedesaacuteti zemiacutech světa a vydaacutevaacute vyacuteznamnyacute deniacutek Financial Times Pod křiacutedla skupiny Pearson patřiacute i mnohaacute slovutnaacute knižniacute vydavatelstviacute napřiacuteklad Penguin Dorling Kindersley nebo Longman (viz httpwwwpearsoncom)

Praacutevě uacutečast zaacutestupce vyacuteznamneacute mediaacutelniacute skupiny Pearson na vydaacutevaacuteniacute novin na elektronickeacutem papiacuteře by mohla ostatniacute vydavatelstviacute novin i knih teacuteto skupiny dohnat k rychlejšiacutemu zavedeniacute noveacute technologie Na rozdiacutel od deniacuteku De Tijd naviacutec u Les Echos neskončilo koketovaacuteniacute s elektronickyacutem papiacuterem jen ve zkušebniacute faacutezi

Deniacutek Les Echos v roce 2006 upřednostnil jinyacute přiacutestup k vyacutezkumu čtenaacuteřskyacutech potřeb než De Tijd Vydavatel totiž nabiacutedl pěti stovkaacutech svyacutech čtenaacuteřů e-book reader s možnostiacute stahovat nikoli obdobu tištěnyacutech novin (jako tomu bylo u De Tijd) ale člaacutenky upraveneacute pro vhodnou praacuteci s bdquopapiacuterovyacutemldquo displejem Takovaacute verze elektronickyacutech novin se podobaacute dnešniacutem internetovyacutem deniacutekům (viz httpwwwihtcomarticles20060423businessepapers24php)

Vyacutezkum potvrdil zaacutejem čtenaacuteřů a tak deniacutek Les Echos přešel v zaacuteřiacute 2007 ze zkušebniacute faacuteze do ostreacuteho provozu Předchoziacute měsiacutece věnovalo vydavatelstviacute přiacutepravě formaacutetu novin na elektronickeacutem papiacuteře a hledaacuteniacutem vhodneacuteho přiacutestroje Odborniacuteci v Les Echos totiž nebyli spokojeni s prototypem přiacutestroje iLiad (stejnyacutem jakyacute byl použit i při vyacutezkumu deniacuteku De Tijd) testovanyacutem v roce 2006 Uživateleacute přiacutestroji často vyčiacutetali malyacute pro formaacutet novin nevyhovujiacuteciacute displej a pomaleacute načiacutetaacuteniacute

Vydavatel Les Echos nechtěl čekat na změny ktereacute sliacutebila firma iRex Technologies vykonat na sveacute čtečce iLiad a raději se obraacutetil na konkurenci Vyacutesledkem je reader od francouzskeacute společnosti Ganaxa v ceně kolem 200 dolarů (zhruba polovina ceny původniacuteho iLiadu) Mezitiacutem provedli kyacuteženeacute změny i vyacutevojaacuteři v iRex Technologies a vydavatel Les Echos s nimi byl natolik spokojenyacute že se rozhodl nabiacutednout uživatelům čtečky obě (viacutece informaciacute na adrese httpwwwspectrumieeeorgfeb074884)

Les Echos nabiacuteziacute svyacutem uživatelům plnohodnotnyacute deniacutek s aktualizaciacute každou hodinu od 7 do 21 hodin (zjevnaacute podoba s internetovyacutemi deniacuteky) kteryacute lze stahovat bez komunikace s počiacutetačem pomociacute technologie WiFi (pouze u čtečky iLiad) nebo přes USB rozhraniacute z počiacutetače (viz httpwwweinkcompressreleasesirex_091207pdf) Ročniacute předplatneacute e-paperoveacuteho Les Echos vyjde na 649 euro pro čtečku Ganaxa a 769 euro pro reader iLiad Kromě čtečky a předplatneacuteho deniacuteku ziacuteskajiacute uživateleacute zdarma i pravidelně aktualizovaneacute burzovniacute přehledy pravidelně rozesiacutelaneacute zpraacutevy francouzskeacute agentury AFP a několik elektronickyacutech knih (viz httpwwwlesechosfr)

Les Echos ale nedržiacute ve vydaacutevaacuteniacute novin na elektronickeacutem papiacuteře světovyacute primaacutet Jako prvniacute totiž začal koncem řiacutejna 2006 vychaacutezet na tomto meacutediu lokaacutelniacute čiacutenskyacute deniacutek The Yantai Daily I v tomto přiacutepadě byla použita pro zobrazeniacute novin speciaacutelně upravenaacute čtečka iLiad (viz httpwwwirextechnologiesnl)

Testovaacuteniacute novin a časopisů na elektronickeacutem papiacuteře v posledniacute době uskutečnilo hned několik vyacuteznamnyacutech titulů napřiacuteklad americkeacute The New York Times a Seattle Post-Intelligencer italskaacute La Republica nebo francouzskyacute Le Monde Jako mnohem podstatnějšiacute než tyto izolovaneacute pokusy se mi ale jeviacute velkyacute nadnaacuterodniacute projekt kteryacute začal již v roce 2005

Velkyacutem přiacutenosem pro rychleacute rozšiacuteřeniacute novin na elektronickeacutem papiacuteře by se mohl staacutet projekt eNews 2008 Organizaacutetorem zajiacutemaveacute iniciativy je v Německu siacutedliacuteciacute organizace Ifra kteraacute sdružuje přes 3000 členů (předevšiacutem vydavatelů a provozovatelů tiskaacuteren) ve viacutece než 70 zemiacutech

Ciacutelem dlouhodobeacuteho projektu kteryacute probiacutehaacute mezi roky 2005 až 2008 maacute byacutet zmapovaacuteniacute obchodniacutech přiacuteležitostiacute vychaacutezejiacuteciacutech z možnostiacute technologie elektronickeacuteho papiacuteru Vydavateleacute ciacutetiacute možnost velkyacutech zisků předevšiacutem ve vytvořeniacute novyacutech kanaacutelů pro on-line inzerci kteraacute může byacutet naviacutec přesně šitaacute na miacuteru konkreacutetniacutem uživatelům (viz httpwwwgrafikaczartpolygrafieenewshtml)

Dalekosaacutehleacute možnosti elektronickeacuteho papiacuteru spolu se zaacuteštitou renomovaneacute organizace Ifra zajistily projektu eNews 2008 aktivniacute spoluacutečast vyacuteznamnyacutech vydavatelů z celeacuteho světa Patřiacute mezi ně znaacutemeacute New York Times Company (USA) Prisa ComEl Paiacutes (Španělsko) Telegraph Group (Velkaacute Britaacutenie) Yomiuri Shimbun (Japonsko) Frankfunter Rundschau (Německo) Libeacuteration (Francie) Tribune Interactive (USA) nebo Westdeutsche Allgemeine Zeitung (Německo)

Kromě 23 vydavatelů ze 13 zemiacute se projektu uacutečastniacute takeacute dalšiacute členoveacute Ifra mezi nimi i dva vyacuterobci hardwarovyacutech e-book readerů - nizozemskaacute firma iRex Technologies a britskaacute společnost Plastic Logic Společnaacute uacutečast a spolupraacutece vyacuteznamnyacutech vydavatelů a vyacuterobců naznačuje možnou budouciacute spolupraacuteci konkurentů v zaacutejmu zvyacutešeniacute naacutekladu elektronickyacutech novin a z toho plynouciacutech vyššiacutech zisků pro obě skupiny Projekt eNews 2008 by tak podle mne mohl byacutet inkubaacutetorem silneacuteho e-paper lobby

Projekt eNews 2008 neniacute jeden uzavřenyacute vyacutezkum ale zaštiťujiacuteciacute program pro mnoheacute vyacutezkumneacute iniciativy jednotlivyacutech uacutečastniacuteků V několika zemiacutech na různyacutech kontinentech tak během třiacute let dojde k řadě vyacutezkumů v oblastech e-book readerů čtenaacuteřskyacutech potřeb a zaacutejmu inzerentů V raacutemci eNews 2008 se uskutečniacute takeacute řada seminaacuteřů a setkaacuteniacute zaacutestupců zuacutečastněnyacutech vydavatelů Vyacuteslednaacute studie projektu eNews 2008 by se mohla staacutet zaacutekladniacutem kamenem budouciacuteho bdquoelektronickeacuteho byznysu s novinamildquo

Přestože projekt skončiacute až v roce 2008 iniciuje Ifra již nyniacute jeho dalšiacute dvě sesterskeacute iniciativy Třiacuteletyacute projekt eNews 2010 proběhne v letech 2007 až 2010 a většina pracovniacutech setkaacuteniacute v jeho raacutemci se uskutečniacute v Evropě Ve stejneacutem obdobiacute

organizuje Ifra takeacute projekt eNews Asia Ten se bude soustředit na zmapovaacuteniacute obchodniacutech přiacuteležitosti souvisejiacuteciacute s technologiiacute elektronickeacuteho papiacuteru v oblasti jihovyacutechodniacute Asie (viz httpwwwifracom)

ZAacuteVĚR

Historie elektronickyacutech knih je dlouhaacute pouze několik desetiletiacute dynamičnost však vyacutevoji v teacuteto oblasti rozhodně nechybiacute Od sedmdesaacutetyacutech let kdy Michael S Hart otec legendaacuterniacuteho projektu Gutenberg bojoval s nedostatečnou kapacitou tehdy použiacutevanyacutech disket přes polovinu devadesaacutetyacutech let kdy jeho projekt obsahoval necelou tisiacutecovku elektronickyacutech knih až k dnešniacutem milionům titulů v archivech Google Print a The World eBook Library

Od dob kdy teacuteměř všechny elektronickeacute texty byly uloženy ve formaacutetu TXT a internet byl teacuteměř neznaacutemyacutem pojmem přes prvniacute specializovaneacute softwaroveacute e-book readery z přelomu tisiacuteciletiacute až po dnešniacute rozmach čteniacute elektronickyacutech knih v mobilniacutech telefonech

Od konce druheacute světoveacute vaacutelky a fiktivniacuteho zařiacutezeniacute Memex vizionaacuteřskeacuteho snu Vannevara Bushe přes těžkaacute a rozměrnaacute čteciacute zařiacutezeniacute konce devadesaacutetyacutech let až k nejmodernějšiacutem technologiiacutem ktereacute umožňujiacute vyraacutebět elektronickyacute papiacuter prakticky nerozeznatelnyacute od toho tradičniacuteho

Zdaacute se že noveacute vpravdě revolučniacute technologie posledniacutech let nakonec prudkyacute vyacutevoj v oblasti elektronickyacutech knih přece jen nastartujiacute Technologie elektronickeacuteho papiacuteru maacute přitom potenciaacutel způsobit velkeacute změny nejen v oblasti vydaacutevaacuteniacute knih a periodik ale i na poli obchodniacutech aplikaciacute spotřebniacute elektroniky nebo obaloveacute techniky

SoftBook

Prvniacute model hardwaroveacute čtečky Softbook Reader z roku 1998

Zdroj

KOČIČKA Pavel eKnihy čteciacute zařiacutezeniacute neboli e-book readers Grafika On-line [online] 2002-01-07 [cit 2006-11-05]

Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartsazbaeknihy02htmlgt

Sony Reader

Zřejmě nejpopulaacuternějšiacute čtečka současnosti kteraacute využiacutevaacute technologiiacute elektronickeacuteho papiacuteru a

elektronickeacuteho inkoustu

Zdroj

BENDA Petr Sony Reader ndash konečně knižniacute iPod PDA Soft [online] 2006-01-07 [cit 2006-08-25] Dostupnyacute

z WWW lthttpwwwpdasoftczmodulesphpname=Newsampfile=articleampsid=1726gt

Čtečka iLiad

E-book reader od nizozemskeacute firmy iRex Technologies se stal populaacuterniacutem předevšiacutem mezi

vydavateli novin Praacutevě na teacuteto čtečce se uskutečnil uživatelskyacute vyacutezkum deniacuteku De Tijd Na

iLiadu takeacute začaly vychaacutezet prvniacute e-paperoveacute noviny světa čiacutenskyacute deniacutek The Yantai Daily

Zdroj

lthttpwwwmobiletopsoftcomimagesnewsirex_iliadjpggt

Ohebnyacute elektronickyacute papiacuter

Elektronickyacute papiacuter lze ohyacutebat aniž by to sniacutežilo kvalitu zobrazeniacute Tento prototyp vyrobila společnost Plastic Logic

Zdroj

KREJČIacute Richard E-paper bliacutežiacute se revoluce Svět tisku [online] 2006 roč 3 č 6 [cit 2006-10-29] Dostupnyacute z

WWW lthttpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2670ampbuxus_svettisku

=df43b4ac88f52a167d06dd174a992ff7gt

Rolovatelnyacute displej z elektronickeacuteho papiacuteru

Ve vyacutevoji multifunkčniacutech rolovatelnyacutech displejů využiacutevajiacuteciacutech technologii elektronickeacuteho papiacuteru je nejdaacutele firma Polymer Vision z jejiacutež laboratořiacute pochaacuteziacute i tento prototyp

Zdroj

KREJČIacute Richard Digitaacutelniacute noviny brzkyacute naacutestup převratneacute technologie Grafika On-line [online] 2006-06-21 [cit 2007-

09-10] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafieenewshtmlgt

Hodinky firmy Seiko

Displej z elektronickeacuteho papiacuteru je zasazen přiacutemo do raacutemu hodinek

Zdroj

OTANI Takuya Seiko Watch to Finally Launch E-paper Wristwatch Tech On [online] 2005-12-01 [cit 2007-08-29]

Dostupnyacute z WWW lthttptechonnikkeibpcojpenglishNEWS_EN20051201111270gt

Elektronickaacute kniha na displeji mobilniacuteho telefonu

Elektronickaacute kniha v e-book readeru Handy Book na displeji mobilniacuteho telefonu Menu na

obraacutezku vlevo samotnyacute text knihy pak na obraacutezku vpravo

Zdroj

VAGNER Martin Čteme knihy v mobilu MobilManiacz [online] 2004-07-02 [cit 2006-11-03] Dostupnyacute z WWW

lthttpmobilmaniaczkapesniAraspARI=107656ampCHID=2ampEXPS=ampEXPAgt

Google Print

Takhle vypadaacute vyhledaacutevaacuteniacute elektronickyacutech knih pomociacute služby Google Book Search kteraacute je

součaacutestiacute projektu Google Print

Zdroj

KREJČIacute Richard Google Amazon Microsoft novyacute přiacutestup k online distribuci knih Grafika On-line [online] 2005-

11-18 [cit 2006-08-22] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtmlgt

Amazon

Pomociacute služby Search Inside the Book je možneacute prozkoumat několik ukaacutezkovyacutech straacutenek publikace

Zdroj

KREJČIacute Richard Google Amazon Microsoft novyacute přiacutestup k online distribuci knih Grafika On-line [online] 2005-11-18

[cit 2006-08-22] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtmlgt

SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJŮ Amazon Amazon [online] [cit 2006-08-28] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwamazoncomgt

BABKA Stanislav eKnihy uacutevodniacute informace Grafika On-line [online] 2001-11-13 [cit 2006-08-22] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartsazbaeknihy01htmlgt

BENDA Petr Sony Reader ndash konečně knižniacute iPod PDA Soft [online] 2006-01-07 [cit 2006-08-25] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwpdasoftczmodulesphpname=Newsampfile=articleampsid=1726gt

BLOCK Ryan Amazon Kindle meet Amazons e-book reader Engadged [online] 2006-09-11 [cit 2007-09-17] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwengadgetcom20060911amazon-kindle-meet-amazons-e-book-readergt

BROERSMA Matthew LG Philips launches paper-thin colour A4 display Techworld [online] 2007-05-14 [cit 2007-09-15] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwtechworldcommobilitynewsindexcfmnewsID=8831amp pagtype=allgt

CARVAJAL Doreen Newspapers worldwide are testing e-devices International Herald Tribune [online] 2006-04-24 [cit 2007-09-29] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwihtcomarticles20060423businessepapers24phpgt

DUBOIS Phillippe L Apple Newton MessagePad 100 MO5COM [online] [cit 2006-11-02] Dostupnyacute z WWW lthttpmo5commusee-machines-newton100htmlgt

eBook Formats Compared ePulication Marketing Associates [on-line] [cit 2005-10-08] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwepmassoccomcomparephpgt

Elektronickeacute publikovaacuteniacute Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni [on-line] [cit 2006-08-29] Dostupnyacute z WWW lthttpgiszcuczstudiumMaterialy_textpublikovanihtmlgt

Google Book Search Google [online] [cit 2006-11-01] Dostupnyacute z WWW lthttpbooksgooglecomintlengooglebooksabouthtmlgt

GOSLING Adam Motorola Uses e-Paper In Phone Display Mobilised [online] 2006-12-01 [cit 2007-09-15] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwmobilisedcomaucontentview708109gt

GOUTHRO Liane Turn Your Notebook Into a Novel PC World [online] 2000-02-15 [cit 2006-10-28] Dostupnyacute z WWW lthttppcworldcomarticleid15295-page1articlehtmlgt

HANDL Jan Projekt Gutenberg ndash obdivuhodnaacute elektronickaacute knihovna Lupa [online] 2004-09-09 [cit 2006-10-20] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwlupaczclankyproject-gutenberg-8211-obdivuhodna-elektronicka-knihovnagt

HERMIDA Alfred Sony Reader targets book lovers BBC [online] 2006-01-06 [cit 2006-08-25] Dostupnyacute z WWW lthttpnewsbbccouk1hitechnology4586800stmgt

HOCHMANOVAacute Monika Re dotazy [on-line] Massage to Jakub NĚMEC 2006-11-27 [cit 2006-11-28]

HOLČIacuteK Tomaacuteš Sony Librieacute ndash elektronickyacute inkoust do komerčniacuteho nasazeniacute Živě [online] 2004-03-26 [cit 2006-08-25] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwebookzcuczebook_swnhtmgt

HOOD Marlowe E-Newspapers Digital Deliverance IEEE Spectrum [online] February 2007 [cit 2007-09-29] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwspectrumieeeorgfeb074884gt

HOUSER Pavel Tvůrci elektronickeacuteho papiacuteru se o noviny nezajiacutemajiacute Zatiacutem Lupa [online] 2007-06-19 [cit 2007-09-17] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwlupaczclankytvurci-elektronickeho-papiru-se-o-noviny-nezajimaji-zatimgt

CHVATIK Daniel Review Rocket eBook Pro About This Particular Mackintosh [online] 2000 roč 6 č 5 [cit 2006-08-24] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwatpmcom605rocketebookshtmlgt

CHVATIK Daniel Review SoftBook Reader About This Particular Mackintosh [online] 2000 roč 6 č 5 [cit 2006-08-24] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwatpmcom605softbookreadershtmlgt

Ifra Ifra [online] [cit 2007-09-30] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwifracomgt

Ifra eNews Initiative 2005-2008 ndash Executive Brief Ifra [online] 2006-07-04 [cit 2007-09-30] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwifracomwebsitewebsitensfACBF49EB3513C7C3C125722B005C713A$FILE20060704_eNews2008_ExecExternalpdfgt

iRex Technologies iRex Technologies [online] [cit 2007-09-29] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwirextechnologiesnlgt

JANDA Martin Papiacuter kteryacute řekne vše 21stoletiacute [online] 2006-01-20 [cit 2007-09-27] Dostupnyacute z WWW lthttpwww21stoleticzviewphpcisloclanku=2006012003gt

JEDLIČKOVAacute Petra Elektronickeacute publikovaacuteniacute Ikaros [online] 1999 roč 3 č 3 [cit 2006-08-21] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwikaroscznode314gt

Jednoraacutezovaacute elektronika pro inteligentniacute obaly iHNed [online] 2007-06-26 [cit 2007-09-16] Dostupnyacute z WWW lthttplogistikaihnedcz2-21455970-B00000_d-ebgt

KATOLICKYacute Arnošt E-Book E-knihy Ebooks Stav a perspektivy Hodnoceniacute AKA Monitor [online] 2001-07-27 [cit2006-08-14] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwebookzcuczebook_swnhtmgt

KHUDHUR Patrik Začne elektronickyacute papiacuter konečně vydělaacutevat Computerworld [online] 2007-05-21 [cit 2007-09-01] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwcomputerworldczcwnsfide_papir_fujitsu_2007gt

KREJČIacute Richard Digitaacutelniacute noviny brzkyacute naacutestup převratneacute technologie Grafika On-line [online] 2006-06-21 [cit 2007-09-10] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafieenewshtmlgt

KREJČIacute Richard Google Amazon Microsoft novyacute přiacutestup k online distribuci knih Grafika On-line [online] 2005-11-18 [cit 2006-08-22] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafiegoammihtmlgt

KREJČIacute Richard E-paper bliacutežiacute se revoluce Svět tisku [online] 2006 roč 3 č 6 [cit 2006-10-29] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2670ampbuxus_svettisku=df43b4ac88f52a167d06dd174a992ff7gt

KREJČIacute Richard Elektronickeacute knihy opět ožiacutevajiacute Svět tisku [online] 2006 roč 3 č 2 [cit 2006-08-21] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwsvettiskuczbuxusgenerate_pagephppage_id=2397ampgt

KREJČIacute Richard Mobipocket aneb jak vydělat na elektronickyacutech knihaacutech Grafika On-line [online] 2006-03-01 [cit 2006-10-28] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafiemobipockethtmlvote=onampvalue=1gt

KREJČIacute Richard Trh s elektronickyacutemi knihami ožiacutevaacute Grafika On-line [online] 2005-01-26 [cit 2006-10-30] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpolygrafieebooks-ozivajihtmlgt

LEacuteR Martin Novaacute verze Acrobat eBook Readeru Grafika On-line [online] 2001-04-30 [cit 2006-10-28] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgrafikaczartpdfacrobat_ebook_21htmlgt

Les Echos Les Echos [online] [cit 2007-09-27] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwlesechosfrgt

Les Echos first French electronic newspaper edition daily on iRex iLiad E Ink [online] 2007-09-12 [cit 2007-09-27] Dostupnyacute z WWW lthttpwwweinkcompressreleasesirex_091207pdfgt

Life is Flexible New Flexible Display Concepts from Plastic Logic Dexigner [online] 2006-06-17 [cit 2007-09-14] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwdexignercomdesign_news6619htmlgt

MUTT Joseacute A Mari Tisk versus internet Knihovniacute obzor [online] 2000 roč 8 č 3 [cit 2006-09-01] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwvkolczobzory20003_05htmgt

NeoLux Debuts NUUT First E-Book Device with Electronic Paper Screen in Korea 20minutes [online] 2007-06-16 [cit 2007-08-10] Dostupnyacute z WWW lthttpelectronicpapercommunicationblog20minutesfrarchive20070616neolux-debuts-nuut-first-e-book-device-with-electronichtmlgt

NĚMEC Jan Guttenberg by se divil Profit [online] 2007-06-25 [cit 2007-09-29] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwprofitczarchivphpiEd=200726ampiArt=24057ampiSearch=gt

NGUYEN Tuan Flexible Color E-Paper Coming Soon DailyTech [online] 2007-05-16 [cit 2007-09-17] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwdailytechcomFlexible+Color+EPaper+Coming+Soonarticle7300htmgt

NOVOSAD Pavel Revoluce v POS materiaacutelech - elektronickyacute papiacuter na českeacutem trhu Strategie [online] 2006-08-21 [cit 2007-08-31] Dostupnyacute z WWW lthttpistrategieczscriptsdetailphpid=262952gt

OTANI Takuya Seiko Watch to Finally Launch E-paper Wristwatch Tech On [online] 2005-12-01 [cit 2007-08-29] Dostupnyacute z WWW lthttptechonnikkeibpcojpenglishNEWS_EN20051201111270gt

Pearson Pearson [online] [cit 2007-09-24] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwpearsoncomgt

Polymer Vision Polymer Vision [online] [cit 2007-09-09] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwpolymervisioncomgt

Project Gutenberg Project Gutenberg [online] [cit 2006-11-05] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwgutenbergorgwikiMain_Pagegt

QReader Symbian freeware [online] 2006-10-14 [cit 2006-11-05] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwsymbian-freewarecomdownload-qreaderhtmlgt

ROTHMAN David New e-book readerwith brighter screen suggests that Sony Reader will offer the same improvement TeleRead [online] 2007-06-14 [cit 2007-08-10] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwtelereadorgblogp=6707gt

Scrollable displays set to debut BBC [online] 2007-02-09 [cit 2007-09-09] Dostupnyacute z WWW lthttpnewsbbccouk2hitechnology6345869stmgt

SCHROEDER Daniela Belgian newspaper to become first bdquopaperlessldquo daily Monsters and Critics [online] 2006-02-08 [cit 2007-09-25] Dostupnyacute z WWW lthttptechmonstersandcriticscomfeaturesarticle_1095798phpBelgian_newspaper_to_become_first_paperless_dailygt

Sony Sony [online] [cit 2006-08-25] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwsonycomgt

ŠILHA Jiřiacute Odpoved na upresneny dotaz [on-line] Massage to Jakub NĚMEC 2006-11-23 [cit 2006-11-24]

ŠKOPEK Pavel Google rozšiřuje svůj projekt digitaacutelniacute knihovny iDNES [online] 2005-09-02 [cit 2006-10-05] Dostupnyacute z WWW lthttptechnetidnescztec_aktualityaspr=tec_aktualityampc=A050902_165213_tec_aktuality_pspgt

Trustmedia Trustmedia [online] [cit 2007-10-27] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwtrustmediawsgt

VAGNER Martin Čteme knihy v mobilu MobilManiacz [online] 2004-07-02 [cit 2006-11-03] Dostupnyacute z WWW lthttpmobilmaniaczkapesniAraspARI=107656ampCHID=2ampEXPS=ampEXPAgt

VERPLANCKE Nico The mobile digital newspaper European Booksellers Federation [online] 2006-10-05 [cit 2007-09-25] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwebf-euorgdocumentspresentation_epaper_EBF_0510200620-20nicopdfgt

VOJNAR Martin Odpoved na Vas dotaz [on-line] Massage to Jakub NĚMEC 2006-11-23 [cit 2006-11-24]

WILSON Ruth Evolution of Portable Electronic Books Ariadne [online] 2001 roč 7 č 29 [cit 2006-11-04] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwariadneacukissue29wilsongt

World eBook Library World eBook Library [online] [cit 2006-10-30] Dostupnyacute z WWW lthttpworldlibrarynetgt

ZADRAŽIL Luděk Amazon chce rozjet elektronickeacute knihy nabiacutedne přiacutestroj Tyacuteden [online] 2007-09-10 [cit 2007-09-17] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwtydenczrubrikymediaamazon-chce-rozjet-elektronicke-knihy-nabidne-pristroj_21821htmlgt

ŽIVNYacute Pavel MobiPocket Reader - Čtěte knihy elektronicky PDA Soft [online] 2004-05-25 [cit 2006-10-21] Dostupnyacute z WWW lthttpwwwpdasoftczmodulesphpname=Newsampfile=articleampsid=211gt

Page 2: Vývoj v oblasti elektronických knih a elektronického papíru