Ústav agrosystémů a bioklimatologie,

Agronomická fakulta,

Mendelova univerzita v Brně

Osnova

- IOR – definice, zásady

- Zpracování půdy a posklizňové zbytky

- Cross compliance (DZES 4-6)

- DZES 4-6 x zásady IOR

- Management posklizňových zbytků

- Závěry

Definice IOR

Definice IOR ze směrnice 2009/128/ES

„Integrovaná ochrana rostlin“ - pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí.

IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy.

Agronomické aspekty jako součást IOR1. zásada z 8 (Vyhláška 205/2012 Sb.)Profesionální uživatel použije k předcházení nebo potlačení výskytu

škodlivých organismů z nepřímých metod ochrany rostlin následující

opatření:

• střídání plodin,

• používání vhodných pěstitelských postupů zejména (1) postup využívající úhorované půdy, která je připravena k setí, (2) doba a hustota výsevu, (3) podsev, (4) šetrné postupy obdělávání půdy, (5) jednocení, nebo (6) přímý výsev,

• případné používání odolných/tolerantních odrůd a standardního/certifikovaného osiva a sadby,

• vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,

• zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení),

• ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných způsobů ochrany rostlin nebo využíváním ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně.

Management posklizňových zbytků Posklizňové zbytky:

- jsou zdrojem energie pro půdní faunu, což usnadňuje "biologické

obdělávání půdy,

- příznivě působí na žížaly, rozmanitost a množství predátorů a jejich

množství v terénu,

- zvyšují organický uhlík, obohacují půdu o živiny a zvyšují její „zdraví“.

- potlačují plevele (mulčování), chrání půdu proti erozi.

Posklizňové zbytky podporují šíření houbových chorob a škůdců.

Management posklizňových zbytků

- používá se k ochraně půdy a vody,

- ovlivňuje strukturu a úrodnost půdy,

- umožňuje dosažení vyvážené bilance OH v půdě,

- umožňuje úsporu pohonných hmot a práce,

- po několika letech využívání vhodného managementu se zvyšují výnosy.

Fotos: FiBL

Dobrá struktura půdy

Více žížal

Tvorba humusu

Lepší hospodaření s vláhou

Více plevelů

Více houbových chorob na následných

plodimách

Lepší dostupnost dusíku

Větší utužení půdy

Více eroze

Vyšší spotřeba pohonných hmot

Vyšší náklady

Přímé setí Setí do pásově

zpracované

půdy

Kypření

radličkovým

kypřičem

Zpracování

půdy

podmítacím

pluhem

Orba pluhem

s páskovou

odhrnovačkou

pokrytí půdy

intenzita zpracování půdy

Intenzita zpracování půdy x pokrytí půdy

Schéma konvenčního a konzervačního zpracování půdy

Půda: J-jílovitá, JH-jílovito-hlinitá, H-hlinitá, HP-hlinito-písčitá

Charakteristiky výše uvedených způsobů zakládání porostů obilnin

Kombinované varianty a zvýšení podílu půdy obhospodařované bez

orby vedou ke zvýšení infekčního potenciálu.

To zároveň zmenšuje rozdíly mezi způsoby zpracování půdy a

komplikuje vytvoření jednoznačných závěrů.

Upraveno podle Dr. Joachim Brunotte a prof. Dr. Ing. Claus Sommer

Bundesforschungsanstalt für Landwirtschaft, Braunschweig, SNR)

Pokryvnost povrchu půdy posklizňovými zbytky

(%), kukuřice – sója, Minnesota

Varianta zpracování

půdy

Průměr Rozpětí

hodnot2004 2005

přímé setí 54 65 30-90

pásové zpracování půdy 45 49 21-69

kypření 30 27 11-54

orba 22 21 4-44

přímé setí pásové zpracování půdy

kypření orba

převzato Hůla

Zapravení posklizňových zbytků do půdy lze ovlivnit volbou strojů a jejich částí

Bezorebné zpra-cování půdy =

problémy při ochraně rostlin ? !

Biotičtí škodliví činitelé při bezorebném zpracování půdyFaktory ovlivňující výskyt: lokalita, střídání plodin, odrůda, počasí, vedení

porostu, mikroklima, biologie patogena, atd.

Slimáci

Hraboši

Zaplevelující rostliny

Plevele

Listové choroby

Fusaria

Zavíječ kukuřičný

Choroby pat stébel

MYKOTOXINY (DON) v zrnu pšenice ozimé, Žabčice

Faktory DON ug/kg v zrnu

PředplodinaZpůsob zpracování

půdy2007 2008

Ozimá pšeniceorba pod LOD 54

kypření 240 39

Saflororba 210 5

kypření pod LOD 13

Vojtěška setá

orba 440 38

kypření 350 120

přímé setí 280 44

Kukuřice na siláž

orba 520 860

kypření 1700 1646

přímé setí 1240 1069

Cíl standarduDZES

číslo

GAEC

číslo

Vztah k

IORPoznámka

Ochrana vody před znečištěním pocházejícím ze

zemědělské činnosti a předcházení možnému vzniku

takového znečištění.

1 11 Pozitivní

Pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin je

stanovena ochrannou vzdálenost od břehové

čáry (25 m pro pozemky nad 7o). Kontrola

delegovaná ÚKZÚZ.

Ochrana vody a hospodaření s ní v souladu

s platným právním předpisem tj. zákonem č.

254/2001 S., o vodách a změně některých zákonů,

v platném znění.

2 10 PozitivníZůstává totožné se současným nastavením.

Povinnost přechází z vlastníka na uživatele.

Omezit znečišťování podzemních vod

nebezpečnými látkami a jeho důsledky.3

12 (SMR2)

Pozitivní

Zůstává totožné se současným nastavením.

Do bodu b) je doplněn požadavek na kvalitu

jímek.

Zajištění pokryvu půdy z důvodu omezení působení

vodní eroze a zachování půdní vláhové bilance.4 1 Negativní

Nově koncipované znění s využitím

stávajícího nastavení GAEC 1. Důležitá

problematika v českém zemědělství.

Ochrana půdy před vodní erozí a ochrana

komunikací a dalších staveb před zaplavením nebo

zanesením půdou.

5 2Spíše

negativní

Zůstává totožné se současným nastavením.

V řešení je zařazení čiroku a větrné eroze.

Zvýšit používání hnojiv s vyšším obsahem

organických složek. Ochrana živočichů a půdních

organismů a využití biomasy jiným způsobem než

neproduktivním spálením.

6 3 a 4Spíše

pozitivní

Využití seznamu dusík vážících plodin je

shodné s podmínkami pro EFA´s. Zůstává

totožné s původními požadavky na GAEC 3

a 4.

Krajinné prvky mají řadu pozitivních Společně

s rybníky mají též příznivý vliv na vodní režim

krajiny.

7 6 a 7Spíše

pozitivní

Podmínky zůstávají v nezměněné podobě

dle GAEC 6 a 7. Doplněna dle legislativního

vymezení pouze podmínka zákazu řezů ve

vegetačním období.

Přehled pravidel DZES (GAEC) a jejich vztah k IOR

Vztah standardů DZES 4-6 k posklizňovým zbytkům

• DZES 4 – minimální pokryv půdy (orné půdy se sklonem nad 4o)

- ponechání strniště sklizené plodiny do založení porostu následné plodiny

- podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu jařiny

- ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny

• DZES 5 – minimální úrovně obhospodařované půdy k omezení eroze

- zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná

půdoochranná technologie) - platí podmínka dodržení minimálně 30%

pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu

- podrývání

- strip-till

• DZES 6 – zachování úrovně organických složek půdy

- umožňuje zapravení ponechaných produktů při pěstování rostlin do půdy, které

může být alternativou zapravení organických hnojiv nebo pěstování N-fixujících

plodin na 20 % orné půdy. Nejsou specifikovány technologické postupy.

Zemědělská půda v ČR se sklonem nad 4o

DZES 4

DZES 5: změna pro vymezení erozní ohroženosti

Do 31.12.2018 Od 1.1.2019

11 % 25 % erozně ohrožené půdy M. Mistr: Protierozní ochrana půdy

z pohledu legislativy od roku 2019

DZES 5: REDESIGN - vyhodnocení erozní ohroženosti

M. Mistr: Protierozní ochrana půdy

z pohledu legislativy od roku 2019

Vztah standardů DZES 4-6 k plnění zásad IOR• Plnění standardů DZES je finančně motivováno v rámci

Cross compliance (přímé platby na půdu SAPS 3192 Kč/ha,

Greening 1877 Kč/ha, celkem 5069 Kč/ha v roce 2018)

• K plnění zásad IOR zatím finanční motivace v ČR

neexistuje.

• 2015 přistoupil ÚKZÚZ k revizi kontrolního systému a jeho

adaptaci na specifika RV v ČR

• Je využíván dotazník zaměřený na komplexní pojetí IOR v

návaznosti na související problémy pěstování rostlin

• 9 problémových okruhů IOR – je posuzováno využitím16

otázek. V Průvodci IOR je uvedeno zdůvodnění jejich

důležitosti

(http://eagri.cz/public/web/file/562181/Pruvodce_IOR.pdf)

Plnění zásad IORRedukované zpracování půdy zvyšuje spotřebu herbicidů, fungicidů a

rodenticidů.

Vzniklé problémy jsou spojeny především s otázkami (Průvodce IOR):

1. Jakou formou je zajištěna vyvážená bilance organické hmoty v půdě a

podpořena její biologická aktivita?

2. Jaké formy mechanických opatření jsou využívány pro prevenci

výskytu škodlivých organismů?

4. Jaká protierozní opatření jsou využívána pro podporu IOR?

8. Jakým způsobem je zajištěna dostatečná výživa rostlin a vyrovnaná

bilance živin?

12. Byly využity nechemické metody ochrany?

13. Byly při aplikacích použity přípravky s nízkým rizikem vlivu na necílové

organizmy, lidské zdraví a životní prostředí, nebo byly použity

přípravky v nezbytném rozsahu?

Vztah standardů DZES 4-6 k plnění zásad IOR• U DZES 4-6 je umožněno zapravení pevných organických hnojiv

nebo zbytků rostlin do půdy. Není uvedeno, do jaké hloubky má

být půda zpracovávána a zda má být obracena (orána).

• Požadavek 30% pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky do

vzcházení porostu – splňuje podmínky půdoochranné

technologie pro DZES 5.

• V praxi se zpracovává půda kypřiči do 10 až 40 cm.

• Postupy pro zapravení organické hmoty, především zbytků rostlin by

měly být podrobněji specifikovány a kategorizovány.

• Rozčlenit kypření podle typu stroje (radličkový, talířový, dlátový

kypřič) a hloubky zpracování půdy - zařazení mezi půdoochranné

technologie.

• To by usnadnilo hodnocení plnění zásad IOR a nalezení

přijatelných řešení pro omezení eroze půdy i zatížení pesticidy.

Schéma využité pro volbu způsobu zpracování půdy a zakládání porostu ozimé pšenice a jarního ječmene (šipky naznačují časovou posloupnost kroků)

SOF - střední ochranná funkce (řepka olejná a ostatní obilniny)

NOF - nízká ochranná funkce (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice, čirok)

*předpokládá se plnění požadavku pokrytí 30 % povrchu půdy posklizňovými zbytky

Stručné informace o metodice

Uvažované předplodiny pro ozimou pšenici a jarní ječmen

Míra rizika eroze a neplnění zásad IOR při různé intenzitě zpracování půdy

Vysvětlivky:

Při zpracování půdy jsou uvažovány všechny agronomicky přijatelné a legislativou

neomezené technologie (orba - redukované zpracování půdy včetně pásového -

přímé setí).

Zhodnocení plnění standardů DZES 4–6 podle označení

4 plnění standardu DZES 4, zaměřenému na zachování pokryvu půdy,

5 plnění standardu DZES 5, zaměřenému na protierozní ochran půdy

(5M – MEO, 5S – SEO),

6 plnění standardu DZES 6, zaměřenému na bilanci organické hmoty v půdě.

Zakládání porostů ozimé pšenice po obilninách (11.2.1)

Z hlediska legislativních omezení lze na MEO pozemcích využít jakoukoliv technologii zpracování půdy. Z hlediska omezení

eroze půdy je lepší ponechat posklizňové zbytky na povrchu půdy, ale z hlediska IOR je vhodnější většinu posklizňových

zbytků zapravit do půdy a tím snížit riziko napadení ozimé pšenice houbovými patogeny, přežívajícími na posklizňových

zbytcích (stéblolam, rhizoctonia, fuzária, braničnatky). Požadavky na zapravení většího množství posklizňových zbytků do

půdy splňuje klasická technologie zpracování půdy s využitím orby, a také hlubší kypření radličkovým kypřičem, který je

konstruován na vyšší intenzitu míchání a zapravení rostlinných zbytků do půdy.

Na SEO pozemcích je již výběr možností zpracování půdy pro ozimou pšenici omezený legislativou (DZES 5). Je třeba použít

půdoochranou technologii, která zajistí 30% pokrytí povrchu půdy posklizňovými zbytky. Po provedení podmítky lze pro další

zpracování půdy zvolit kypření, podrývání nebo přímé setí. Orbu lze použít při splnění podmínky zapravení tuhých organických

nebo tuhých statkových hnojiv v minimální dávce 25 t/ha.

Otázkou je, zda půdoochrannou funkci splní hlubší kypření. Při sklizni slámy pravděpodobně nebude zajištěno 30% pokrytí

povrchu půdy posklizňovými zbytky. Při ponechání slámy na pozemku v případě vyššího výnosu zrna i slámy předplodiny

(ozimé obilniny) lze dosáhnout potřebné pokrytí povrchu půdy i částečně vyřešit otázku přenosu chorob na posklizňových

zbytcích. Pokud chceme dosáhnout 30% pokrytí půdy posklizňovými zbytky při setí ozimé pšenice po ozimém ječmeni, měla

by být zvolena nižší intenzita zpracování půdy. Ozimý ječmen se sklízí až o měsíc dříve než ostatní obilniny, jeho posklizňové

zbytky jsou dříve rozkládány.

Jarní ječmen po kukuřici zrnové 11.3.4

Po kukuřici na zrno je pěstování jarního ječmene velice obtížné. Kukuřice na zrno zanechává velké

množství posklizňových zbytků (8–12 t/ha) s širokým poměrem C:N (80–90:1). Posklizňové zbytky

kukuřice se obtížně rozkládají a tento proces může vstupovat termínově do vegetačního období

jarního ječmene. Při mineralizaci posklizňových zbytků se spotřebovává velké množství vody a

uvolňuje velké množství dusíku. Tyto okolnosti zasahují do tvorby výnosu a kvality zrna jarního

ječmene. Technologie zpracování půdy by měly podporovat rychlou mineralizaci.

Na SEO pozemcích by se kukuřice neměla pěstovat. Na MEO pozemcích kde lze volit jakékoliv

zpracování půdy. Výše uvedená kritéria splňuje orba a hlubší kypření. Po sklizni zrnové kukuřice by

mělo následovat mulčovaní, zajišťující rozřezání posklizňových zbytků a usnadňující jejich zapravení

do půdy a rozklad. Po mulčování by mělo být provedeno mělké kypření s částečným zapravením

rostlinných zbytků. Navazující hlubší zpracování půdy (orba, hlubší kypření) zajistí dostatečné

zapravení zbytků rostlin do půdy.

Závěry Zvyšuje se podíl půdy obhospodařované bez orby. To vede ke zvýšení

potenciálu (pravděpodobnosti) výskytu a šíření škodlivých organismů.

Zmenšují se rozdíly mezi způsoby zpracování půdy což komplikuje vytvoření

jednoznačných závěrů.

Požadavek 30% pokrytí povrchu půdy posklizňovými zbytky je v praxi obtížně

uchopitelný.

Potřeba větší specifikace zapravení organické hmoty u DZEZU 4-6, především

rozdílu v hloubce kypření.

To by usnadnilo hodnocení plnění IOR a nalezení přijatelných řešení pro omezení

erozního ohrožení půdy i zatížení prostředí pesticidy.

Metodika podporuje promyšlené používání pesticidů uplatňováním správných

zásad agrotechniky vhodnými postupy zpracování půdy a managementu

posklizňových zbytků.

Navržené postupy zohledňují:

- nová pravidla na omezení půdní eroze DZES 5 platná od 1. 1. 2019 a s tím spojený

tzv. Redesign půdních bloků v LPIS,

- kontroverzní vztah standardů DZES 4-6 a zásad IOR daných vyhláškou 205/2012 Sb.

Děkuji Vám za

pozornost

http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/metodiky_pro_praxi/P

oskliznove%20zbytky_Kren.pdf