Jedna diskuse nadšených amatérů ; po čase je z toho zajímavé (po)čtení. Význam éteru pro současnou fyziku ( autor Milan Petřík ) na NP …zdroj http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou- fyziku-fc7-/p_veda.asp?c=A071226_204822_p_veda_wag Ukázka výběru toho co řekl od 8.2.2008 do 8.3.2008 pan Milan Petřík ( a přidal jsem tam i mé reakce ) Z coho je zlozeny eter?: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.24.xxx Datum: 08.03.2008 00:08 Všechny vícečásticové systémy se chovají podobně, ať je tvoří houbovitá struktura temné hmoty, fluktuace v kondenzující páře, síť neuronů, hranice států nebo třeba fyzikální teorie. Každá ta vrstva hmoty je vlastně tvořená něčím jiným a její chování určují matematické zákony pravděpodobnosti. Můj současný pohled je, že éter je tvořen sám sebou, tvoří je divergující síť gradientů , které jsou do sebe zanořeny jako větve stromu, kde nám budoucností splývá s minulostí a slovo "tvořit" splývá s "být tvořen". Kompletní pohled to samozřejmě zdaleka není. Filozofické dosahy éteru jsou poměrně rozsáhlý - ukazuje se např. že na maximální chaos se můžeme dívat také jako na projev nejvyšší možné inteligence. Ukazuje se také, že mezi kauzálním a nekauzálních chápáním světa je nepřekročitelná propast - čim lepší a logičtější model vesmíru vymyslíme, o to nesmyslnější (z kauzálního hlediska) se bude opírat. Začalo to BigBang modelem, který funguje dobře, jen se nesmíme ptát, co to vlastně bouchlo a končí to éterovým modelem, který vnáší představu prostředí, tvořeného nekonečnou hustotou energie a hmoty. Ukazuje se tak, že když si vymyslíme dokonalý model spontanní evoluce, bude v konečném důsledku požadovat takové množství energie a hmoty, že může být jedině stvořena. A v mnoha jiných ohledech koncept éteru ukazuje, o co se vlastně opírají naše archetypální představy Boha. Ale to by bylo na delší metafyzickou diskusi a k tomu já moc netíhnu. Co se duality a bipolarity týče, ta je v konceptu éteru imanenentě obsažena jako atemporální komponenta každé reality, která je atemporální právě proto, že je výslednici nejmenšího počtu rovnováh, čili dvou. Systém dvou politických stran, nebo dvou teorií (QM+GR) nebo dvou lipidických membrán je nejstabilnější fáze, takže tvoří základ každé úrovně kauzální reality.. Každá dualita ovšem nutně přechází dřív či později v multilateralitu, která je nutně nestabilní.
Transcript
Jedna diskuse nadšených amatérů ; po čase je z toho zajímavé (po)čtení.
Význam éteru pro současnou fyziku ( autor Milan Petřík )na NP …zdroj http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou-fyziku-fc7-/p_veda.asp?c=A071226_204822_p_veda_wag
Ukázka výběru toho co řekl od 8.2.2008 do 8.3.2008 pan Milan Petřík ( a přidal jsem tam i mé reakce )
Z coho je zlozeny eter?: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.24.xxx Datum: 08.03.2008 00:08
Všechny vícečásticové systémy se chovají podobně, ať je tvoří houbovitá struktura temné hmoty, fluktuace v kondenzující páře, síť neuronů, hranice států nebo třeba fyzikální teorie. Každá ta vrstva hmoty je vlastně tvořená něčím jiným a její chování určují matematické zákony pravděpodobnosti. Můj současný pohled je, že éter je tvořen sám sebou, tvoří je divergující síť gradientů, které jsou do sebe zanořeny jako větve stromu, kde nám budoucností splývá s minulostí a slovo "tvořit" splývá s "být tvořen". Kompletní pohled to samozřejmě zdaleka není.
Filozofické dosahy éteru jsou poměrně rozsáhlý - ukazuje se např. že na maximální chaos se můžeme dívat také jako na projev nejvyšší možné inteligence. Ukazuje se také, že mezi kauzálním a nekauzálních chápáním světa je nepřekročitelná propast - čim lepší a logičtější model vesmíru vymyslíme, o to nesmyslnější (z kauzálního hlediska) se bude opírat. Začalo to BigBang modelem, který funguje dobře, jen se nesmíme ptát, co to vlastně bouchlo a končí to éterovým modelem, který vnáší představu prostředí, tvořeného nekonečnou hustotou energie a hmoty. Ukazuje se tak, že když si vymyslíme dokonalý model spontanní evoluce, bude v konečném důsledku požadovat takové množství energie a hmoty, že může být jedině stvořena. A v mnoha jiných ohledech koncept éteru ukazuje, o co se vlastně opírají naše archetypální představy Boha. Ale to by bylo na delší metafyzickou diskusi a k tomu já moc netíhnu.
Co se duality a bipolarity týče, ta je v konceptu éteru imanenentě obsažena jako atemporální komponenta každé reality, která je atemporální právě proto, že je výslednici nejmenšího počtu rovnováh, čili dvou. Systém dvou politických stran, nebo dvou teorií (QM+GR) nebo dvou lipidických membrán je nejstabilnější fáze, takže tvoří základ každé úrovně kauzální reality.. Každá dualita ovšem nutně přechází dřív či později v multilateralitu, která je nutně nestabilní.
Myslím, že éterová teorie ve svých důsledcích přechází do jakési iluzívní podoby, kde nám splývá realita s našimi představami. Zdá se totiž, že koncept éteru jako pole nekonečně hustých částic je svým způsobem samogenerativní: při pohledu přes pěnu se nám obrazy a odrazy jednotlivých objektů mnohonásobně tříští a v konečném důsledku pak pěna vypadá, jako by byla tvořena mnohem větším množstvím mnohem menších částic s mnohem větší energií, než skutečně je. I poměrně řídká pěna vypadá jako sněhobílá vrstva složená z mnoha částic, protože v ní každá vlna energie cestuje několikrát a pokaždé se trochu jinak rozvětví. Takže je docela možné, že ten zdánlivě nekonečný počet částic tvořících vakuum je znamenitě redukovanej tím, že energie která nám běhá pod nosem obíhá vesmír mnohokrát za sebou a recykluje se tak. I další extrapolace éterové teorie je možné interpretovat antropocentricky, jako projekce našich představ.
Poměrně hodně může éterová teorie přispět do teorie vědomí a poznání, už tím, že
slouží i jako teorie teorií, které jsou v ní považovány za stejné kauzální gradienty inerciální reality, jako každé jiné fluktuace. Z éterové teorie vyplývá řada analogií, popisujících např. biologickou a monetární evoluci jako fázové přeměny hmoty, sociální transformace jako fázové transformace inerciální hmoty, sekty a totalitární společnosti jako bosonový kondenzát ve stavu nízké energie apod. Vnáší prostě do společenských a humanitních věd fyzikální model založený na Newtonově mechanice. Na druhé straně, tím že je ta analogie dvoucestná se můžeme z vývoje živé hmoty, nebo společnosti či vědeckých teorií poučit i o obecných zákonitostech hmoty.
Chtěl bych ale předeslat, že přes iluzívní charakter extrapolací éterové teorie z ničeho nevyplývá, že by hmota měla být tvořená informací a ne naopak. Myslím tedy, že i této oblasti je fyzika teorii informací jednoznačně nadřazena - přinejmenší do doby, než někdo jednoznačně dokáže, že se informace může šířit bez hmoty a ne naopak.
Ensteinova ŠTR je model reality jako každý jiný, tedy zanedbává některé souvislosti, zatímco vyzdvihuje jiné. V rámci svých předpokladů funguje stejně jako jiné teorie. Je nutno si uvědomit, že speciální teorie relativity má své limity i v rámci obecné teorie relativity (proto nakonec byla OTR zavedena), proto bych ji vůbec neřešil, když už devadesát let existuje obecnější verze. A tím spíš bych na tomto místě neřešil ani její filosofické interpretace.
Je nutné si uvědomit že éterová teorie je teorie rekruzívně pluralistická, na každou otázku nabízí nejméně dvě duální odpovědi, které se vztahují ke dvěma perspektivám pozorování. V éterové teorii jsou konceptuální diskuse o relevanci té které interpretace zbytečné, protože obě perspektivy jsou stejně relevantní. Éterová teorie nabízí pro koncept pohybu duální výklad, založený na vzájemné reciprocitě vnější a vnitřní perspektivy. Protože vesmír je potenciálně nekonečný zevnitř i zvenku, je představa absolutního pohybu opodstatněná stejně jako představa relativního pohybu. Každý vesmír má svůj nekonečný vnějšek a svoje nekonečně hluboké černé díry, které jsou pravděpodobně navzájem propojeny konceptem éterové pěny. Čili jsme současně vně i uvnitř svého vesmíru, tedy každý pohyb je současně relativní i absolutní a nemá smysl to z obecného hlediska řešit.
Podle éterové teorie (a jiná se v této diskusi neřeší) je pohybem kauzální změna hustoty éterové pěny, čili stav, kdy se hustota éterové pěny mění plynule z místa na místo v čase. Jelikož naše vnímání je posunuto na vnímání kauzálních skutečností (díky fluktuaci kauzality v jisté části vesmíru existujeme a žijeme), zdá se nám nekauzální změny méně pravděpodobné, ve skutečnosti je spíše ignorujeme. Éterová teorie nijak nepreferuje kauzální změny hustoty éteru oproti těm nekauzálním, kdy se jakoby hmota vynoří z ničeho, pouze je převádí do oběcnějšího kazuálního rámce.
Zjednodušeně řečeno, pokud se i v obyčejné kondenzující páře může vynořit kapka sama od sebe jen proto, že záměrně ignorujeme existenci páry, pak není nic divného ani na tom, že se najednou vypaří a vynoří o kus dál - je to z hlediska širšího vnímání kauzality ve vesmíru stejně, ne-li více pravděpodobné, jako že se rozpustí a zkondenzuje ve dvou místech tak těsně blízko u sebe, že tuto fázovou změnu vnímáme jako přesun těžiště kapky v místě, čili deterministický pohyb.
Základní aspekty chování éteru jsou docela obecné a lze je demonstrovat na libovolném typu hmoty. Voda je jen zástupný příklad chování široké škály kapalin.
Každý plyn/tekutina při kondenzaci tvoří fluktuace hustoty, které při vzrůstající
hustotě a tlaku přecházejí na houbovité "struny" podobné pěně. Každá pěna při vložení energie (protřepávání) houstne, dokud se nepřemění v novou tekutinu složenou z malých bublinek. Vlnění v každém nehomogenním systému se soustřeďuje na gradienty hustoty a současně se jimi rozptyluje. Povrch každé kapaliny se vlní a vlnění přechází s rostoucí frekvencí (klesající vlnovou délkou) z longitudinálního na transversální charakter vlnění a zase zpět. atd.
Chování éteru lze snadno odvodit, pokud budeme toto chování extrapolovat na nekonečně vysokou hustotu hmoty a energie takového prostředí a sledovat fázové přeměny, které přitom probíhají. Éterová teorie prověří, zda klasické fyzice rozumíte neformálně, nebo jen kombinujete vzorečky, Já se např. v chování částicového prostředí vyznám a dokážu najít reálné příklady na většinu aspektů jeho chování. Ten, kdo chování hmoty tak dobře nezná ale éterová teorie zdaleka tak názorná připadat nemusí. Éterová teorie je vlastně teorií inerciálního chaosu, tedy tak hustého a náhodného systému, že z něj vnímáme jen organizované shluky. Jejich geometrie je pak určena geometrií fluktuací hmotného prostředí. Chování superkritické páry je jen pomůcka, jak si formování takových fluktuací představit, protože je ve skutečnosti velmi složité.
Z obecného hlediska zřejmě éter ani není hmotný, jeho inerciální chování je důsledek ostrovů kauzality náhodného prostředí a ty vnímáme jen proto, že my sami jsme vysoce organizovanými kauzálními fluktuacemi. Celý model evidentně poskytuje hodně prostoru pro další precizování a rozvoj. Některé dílčí aspekty éterové teorie rozebárají strunová teorie, zabývající se fluktuacemi tvořícími částice, nečásticová fyzika, konstrukční teorie, procesní fyzika a řada dalších.
Záleží, v jaké fázi se vynoříte. Fluktuace v plynech jsou buclaté bloby a jsou smýkány sousedícími molekulami sem a tam. Když se však zahustí, jejich kladné zakřivení se změní na záporné a celý systém se podobá pěně. Fluktuace takového prostředí se podobají žmolkům hustší pěny, podél pěny se šíří vlněním téměř bez odporu a současně ji tím v daném místě zahušťují.
Chování takových fluktuací je mnohem cílevědomější. Např. jsou spontánně přitahovány ostatními místy husté pěny (gradientem její hustoty, který funguje jako gravitační pole) a slejzají se do něj jako baktérie za potravou nebo zlatokopové na Aljašku. Samy o sobě jsou kvantované a jeden od druhé se liší málo jako biologické druhy, ale agregáty takových fluktuací ze svého prostředí aktivně hustší místa vychytávají. Chovají se prostě jako živé organismy, nepříliš odlišné od jiných forem života. Pak je rozdíl mezi člověkem a takovou fluktuací pouze kvantitativní.
Zajímavé je, že tento princip je rekurzívní, to znamená systém takových inteligentních částic může sám o sobě tvořit fluktuace, které se samy chovají jako inteligentní částice, tzv. memy a žijí svým vlastním životem. Dobře je to vidět na vývoji genů nebo fyzikálních teorií, které se jako takové inteligentní memy chovají. Celé je to ovšem stále na pozadí řízeno gradientem hustoty energie, protože je to vše inerciální fyzika. I když jdete koupit své dívce květinu, v konečném důsledku jde o utilitární počin - snažíte se agregovat své geny v kauzálním prostoru s vysokým počtem skrytých dimenzí. Vaše chování se může zdát pozorovatelům které tyto skryté interakce nevnímají jako zcela chaotické a nekauzální a nechápou ho (...copak se živíte květinami?), podobně jako se nám jeví chaotické částic tvořících vakuum nebo pohyb baktérií.
Éterová teorie tedy vrhá nový pohled na to, čemu říkáme vědomí a
Konkurenčních teorií existuje velmi mnoho, ve skutečnosti se ale všechny více-či méně odchylují od původního konceptu tak, jak byl původně postulován Descartesem, tedy jako hmotné částicové prostředí.
Současné chápání éteru je takové, že relativitě odporuje a proto snad nejuznávanější současná teorie éteru dneška, tzv. Einsteinova teorie éteru éteru považuje éter za její negaci. Základní úvaha je zhruba taková: pokud z obecné teorie relativity vyplývá, že rychlost světla je všude izotropní (což není pravda, ale takové je prostě současné chápání této teorie) a éter teorii relativity popírá, pak by éterem mělo být vlastně vektorové pole, jehož základní vlastností je, že bezezbytku splňuje Galileovu transformaci. A z vlastností transformací vektorových veličin pak lze pro takové prostředí předpovídat jeho vlastnosti. Je to vlastně duální, nicméně ryze formální pohled na relativitu, který vyplývá z předpokladu, že invariance rychlosti světla je nějakým způsobem izotropně narušena. A protože se ukazuje, že ta invariance rychlosti světla skutečně narušená je, resp. jí tak lze vysvětlit některé jevy, související s expanzí vesmíru, má teorie Eisteinova éteru jistý racionální základ a proto se o jí zabývá čím dál širší skupina sice formálně, ale alternativně uvažujících vědců.
Krom toho existuje nepřeberný počet různých dílčích éterových teorií, které od konceptu hmotného prostředí více či méně abstrahují a aspoň částečné shody s experimentem dosahují tím, že éteru přisuzují různé, více či méně uměle vykonstruované vlastnosti. Taková je i "Elektrická Teorie Hmoty" Olivera Lodge z roku 1904, která je snad ze všech éterových teorií "Vlnové teorii éteru" nejblíže. Předpokládá totiž, že éter je tvořen velmi hustou hmotou, která má výrazně elektrické vlastnosti tím, že se skládá z kladně nabitých a záporných částic. Do určité míry je tento pohled správný, jen částice s kladným či záporným nábojem nahražují v mý teorie kladné či záporné zakřivení fluktuací éteru.
Pro éterovou teorii sou vakanty dutiny éterový pěny, resp. gradienty éteru se zápornou křivostí. Éterová teorie se neopírá o abstraktní pojmy vnesené to teorie zvenčí, jako je "náboj" nebo "vakant", ale snadno představitelný reálný pojmy jako gradient hustoty hmoty a fluktuace hustoty se zápornou křivostí. Naopak koncept náboje a vakance vysvětluje. Jinak je ovšem ten sémantickej rozdíl nepatrnej, koneckonců Lodge byl éterista. To co mi ale na jeho pohledu vadí je, že přisuzuje éteru elektrickou vlastnosti, aniž rozumí podstatě elektrický vlastnosti. Něco jako když strunaři zakládaj svoji teorii na kvantovejch strunách a teorii relativity, aniž rozumí byť jen v nejmenším, proč a jak funguje kvantovka a relativita. Taková teorie se pak nikdy nemůže stát TOE, ani kdyby hrozně moc chtěla, protože je založená na dosud nevysvětlených teoriích.
Takový přístup není v historii lidského poznání nic nového, už primitivní národy uměly řadu věcí: připravovat slitiny a krásné barvy - aniž ale rozuměli podstatě toho s čím pracují. Strunoví teoretici jsou taky takoví moderní divoši - radují se, že jim teorie funguje, ale nestarají se o to, proč tomu tak je a jak fungují její základy. Nutně tedy docházíme k tomu, že teorii všeho musíme postavit na artefaktech, jevech a souvislostech, který jsou pro nás naprosto jednoznačně jasný a nepřipouštějí jakýkoliv duální výklad. Jinými slovy, že TOE se bude
opírat o střed našeho kauzálního časoprostoru.
Strunová teorie takovou teorií není, protože se opírá o dvě teorie, které jsou naší logice a intuici značně vzdáleny a samy dosud čekají na logickou a induitivní interpretaci. Dokonce ani časoprostorová teorie pana Navrátila takovou teorií není, protože my ani nerozumíme rozdílu mezi časem a prostorem (až éterová teorie pro oba pojmy nabízí společný výklad).
Zdá se, že pro moderní vědu je nejtežší poznat, že něčemu vlastně nerozumí, ačkoliv s tím zcela běžně pracuje. Pokud na tom ovšem hodlá založit TOE, měla by tomu rozumět naprosto dokonale
To co popisujete je vlastně Diracovo pole částic a antičástic s opačným nábojem. V té teorii je ovšem velmi mnoho logických skoků. Např. když říkáte, že tím, že okolí vyvádím z neutrálních poloh, že je materializuji - dokázal byste přesně popsat mechanismus takové materializace? Nejlépe ilustrovat na nějakém reálném příkladu - jinak vám mohu věřit, že to tak funguje, ale taky nemusím.
Vaší představě rozumím a dokonce si i dovedu představit několik jevů převzatých z Diracových modelů, na které by se dala nafitovat - hlavní problém mám s konceptem stabilní základní mřížky, která ve vaší teorii definuje časoprostorovou škálu. Naprosto nechápu, proč by měl éter tvořit právě tuhou krystalickou mřížku, když se může současně chovat jako plyn či kapalina či jako jakákoliv jiná látková forma (a libovolně mezi těmito stavy přecházet) a proč by měl být limitován rozměrovou škálou nějaké mřížkové konstanty.
Na rozbor všech možných alternativních teorií zde není prostor. Pokud jste přesvědčen, že vaše teorie je nosná, napište o ní vlastní článek a můžeme se pak o ní v diskusi pod článkem pobavit. Zde jste OT.
Jinak myslím, že Dirac na základě úvah o elektronu se zápornou energií objevil pozitron, takže si nemyslím, že by zrovna jeho přístup neměl fyzikální smysl. Jak jsem už ale řekl, nehodlám zde obhajovat alternativní teorie, i když na každé je leccoss zajímavého, co se dá éterovou teorií interpretovat, protože k tomu tato debata není určena. To bychom tady mohli za chvíli probírat nesmrtelnost chrousta a diskuse by se rozbředla do ztracena.
Mě zajímají modely, které pro popis přírody pokud možno žádné předpoklady (mřížky, vakance) neobsahují. Čili můžeme se tu bavit o mřížce a vakancích pěny, tvořené částicemi, tvořenými fluktuacemi hustoty další pěny, atd. Takový model vyžaduje jen prostředí, lokálně splňující vlnovou rovnici. Určitý aspekt chování takového prostředí bude vysvětlovat a popisovat určitou třídu jevů - nic více, nic méně se od něj nedá čekat.
Éterová teorie koncept mřížky nevyvrací, naopak jeho vznik vysvětluje fázovými přechody éteru, protože koncept pěny má sám o sobě chování mřížky. V kontextu vlnové teorie éteru však jde o koncept dílčí a stěží bych ho připisoval éteru jako takovému. Ten žádnou mřížku z definicie insintricky neobsahuje, při kondenzaci jeho částic se mohou v určitém rozsahu poměru hustot energie a hmoty tvořit houbovité fluktuace, které vlastnosti mřížky mají. Jak ale vidíte,
nemám zrovna na tomto chování žádnou potřebu stavět obecný model éteru.
Moje chápání současného systému fyzikálních teorií je, že všechny nějakým způsobem mapují determinismus pole zcela náhodných fluktuací, které se nám jeví deterministické proto, že nějaký determinismus v chaosu vždycky nějaký je. Z toho mj. vyplývá, že kteroukoliv teorií lze nahradit jinou za předpokladu, že se učiní implicitní a rekurzívní. Takže např. kvantová mechanika IMO začne fungovat jako éterová teorie jakmile začneme předpokládat, že každá kvantová vlna je složena z dalších kvantových vln. Teorie relativity se začne chovat jako éterová v okamžiku kdy časoprostor začneme považovat za systém gravitačních vln (geonů) atd. Zajímavé je, že relativita a kkvantovka jsou teorie vůči sobě duální v čase a jsou kauzálně posunuté o půlfázi, takže z relativity vyplývá, že se vesmír hroutí a z kvantovky že expanduje. To proto, že se opírají o kauzálně nesymetrický základ, zatímco éterová teorie je symetrická a vesmír v podstatě považuje za stacionární útvar jehož změny v čase jsou iluzívní a tím větší, čím se vzdalují od našeho časoprostorového rámce.
Jinými slovy, čím budeme koukat dál (zmenšovat si ho, čili hledět do minulosti), tím vic se nám vesmír bude zdát expandující, čím si ho budeme víc zvětšovat v mikroměřítku (čili koukat do jeho budoucnosti), tím víc se nám bude zdát kolabující. Je to v podstatě důsledek toho, že vesmír pozorujeme přes soubor časoprostorových fluktuací a jejich účinky se násobí asi jako když pozorujeme pěnu přes pěnu. Kdyby tam ovšem ty fluktuace nebyly, tak nebudeme mít co pozorovat, ergo náš pohled na realitu je principiálně divergentní jak v prostoru, tak v čase. Takže se nám dřív či později rozpadne na soubor dalších vesmírů a jejich historií a budoucností.
To že ten chaos vnímáme hmotný, kvantový či časoprostorový, takový či makový je důsledek toho že do něj projektujeme svoje více či méně lokální perspektivy a zkušenosti. V konečné perspektivě zřejmě půjde o chaos bez jakýchkoliv atributů.
Je zřejmé, že pokud náhodný chaos mapujeme tím, že na něj projektujeme svoje lokální perspektivy, je výsledná chyba takového odhadu vždy tím větší, čím vzdálenější, méně probádaný aspekt chování přitom použijeme. Tzn. když se budeme chtít snažit popsat celý vesmír kvantově, pravděpodobně si nabijeme pusu, protože kvantově mechanické chování není moc dobře prozkoumané a neznáme jeho limity. To samé, pokud použijeme relativistické chování.
Newtonova mechanika je probádána a ověřena velice dobře a hlavně pro její lokální chování máme teoreticky dobře zdůvodněný model, založený na difůzním, gradienty řízeném přenosu energie a hmoty. To je lokální chování chaotických fluktuací a my velmi dobře víme, že takto se každý rozsáhlý soubor částic chová, rozumíme mu. Kvantově mechanickému nebo relativistickému chování rozumíme mnohem méně lidi (vlastně tepre éterová teorie pro toto pochopení nabídla rámec). Proto se domnívám, že éterová teorie má šanci popisovat vesmír přesněji, než kterákoliv z existujících teorií, postavených na relativitě nebo kvantové mechanice.
Tím není řečeno, že kombinace relativity a kvantové mechaniky neposlouží fyzice téměř stejně dobře, musíme ale přesně znát chování každého z postulátů obou teorií a vědět, zda si vzájemně v nějaké oblasti
energií neprotiřečí. To je obecné riziko míchání různých kombinací teorií, které sice může model zpřesnit, současně ho ale zatíží větší nejistotou, pokud se parametry obou teorií nepohodnou. V konečném důsledku si tedy myslím, že je vždy lepší používat pro obecný popis reality obecnější, zato však jednodušší model než náhodné kombinace více teorií, zvlášť těch, jejichž kauzální báze není dobře probádána.
Éter je v podstatě aristotelovská idea, abstractum, je nekonečně hustý a horký a nemá žádnou strukturu a jeho existenci nelze z principu dokázat, pouze extrapolovat. Vakuum je jedna z mnoha do sebe vnořených fází éteru - má také obrovskou hustotu a teplotu, ale ne nekonečně vysokou a má strukturu rekurzívní pěny. Co se jeho vysoké teploty týče, to co dokážeme vnímat jsou pouze rozdíly teplot a jim odpovídající tok energie. I povrch roztaveného železa může být zrcadlově hladký a klidný, takže se bytostem které na něm dokážou žít může jevit jako zcela studené.
Celý zdánlivý paradox je samozřejmě velmi prostý: pokud budeme žít jako jemné fluktuace v nitru husté hvězdy, pak její teplota pro nás nebude hrát žádnou roli, budeme prakticky stejně žhaví jako ten vnitřek a jako rozdíly teplot budeme vnímat pouze rozdíly teplot uvnitř hvězdy. Svoji teplotu nebudeme mít kam sálat, proto ji nebudeme vnímat jako tok energie. Stejně jako hustotu energie éterová teorie relativizuje pojem hustoty hmoty. Vakuum se nám jeví jako nekonečně řídké, přesto, resp. právě proto, že je nekonečně husté.
Fluktuace éteru ve vakuu nevnímáme, protože vlastně šíření energie zprostředkovávají. Energie by se jinak v chaotickém prostředí nemohla šířit na dálku. V podstatě je tomu tak, že z nekonečné masy éteru selektujeme fluktuace, které šíří energii kauzálně a ty pak používáme k pozorování ostatních fluktuací. Díky deterministicky založenému pozorování máme pak tendenci chaotické jevy v éteru vnímat mnohem kauzálněji, než skutečně jsou - např. nepravidelné bloby hustoty éteru v takové perspektivě vypadají jako pravidelně kulaté planety.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 04.03.2008 14:24
Pane Petříku, máte nějaké své vlastní vysvětlení na to proč Vaši "v š e é t e r t e o r i i" nikdo nebere vážně ?? a téměř nikdo nečte ? Pokuste se mi racionálně a přísněhluboce odpovědně vysvětlit svou verzi >proč jí nikdo nechce přijmout, číst< ..?..?..? Proč ? Prosím o to "vlastní" vysvětlení, protože to "jejich" vysvětlení já znám.
Z čeho tak usuzujete? Článek o éteru má velmi dobrou čtenost a i počet příspěvků v diskusi (když odečtu ty svoje) je docela přiměřený, když to porovnám s ostatními články v sekci věda. Na éterové teorii není vcelku co rozporovat, takže ji ani nikdo nijak zvlášť nenamítá.
Moderní teorie v poslední době stále častěji spekulují s představou, že vesmír tvoří gigantická černá díra. Je tato představa reálná? Ano, ale museli bychom změnit současný pohled na černé díry. Ten je vlastně
velice primitivní - tvoří ho bodová singularita, obklopená tzv. horizontem událostí.
Podle éterové teorie je tento pohled velmi zjednodušený a to dokonce i v rámci samotné teorie relativity. Ta se tomto případě opírá o Schwartzildův časově ustáleným model, takový by se ale musel vyvíjet delší dobu, než je životnost našeho vesmíru. Daleko realističtější pohled na černou díru je, že jde v podstatě o klasickou hvězdu, jen je u ní chaotický charakter vakua díky jeho vysoké hustotě výraznější. Je tvořená velmi hustou hmotou, jejíž komponenty tvoří velmi malé částice axiony a neutrina. Současně je velmi žhavá, tato teplota pomáhá částicím překonávat gravitační tlak. V tak husté hmotě ale i velmi malé fluktuace představují velké rozdíly hustoty a proto na sebe působí také. Vysoká hustota hmoty současně extrémně zpomaluje šíření energie. Díky tomu fluktuace tvoří do značné míry stabilní částice, vegetující ve vlastním rozlehlém prostoru. Je to prostě jakýsi samostatný vesmír, jen trochu primitivnější než náš. Za určitých podmínek takový vesmír může obsahovat další dceřinné černé díry/vesmíry, čímž se vlastně blíží tomu Schwartzildovu modelu, jen ten počet singularit v něm bude mnohem větší.
Stejně tak i náš vesmír může tvořit ostrov (vlastně náhodně vzniklou fluktuaci) v nějakém ještě větším vesmíru. Pohled éterové teorie je takový, že jde vesměs o zcela náhodné artefakty, ovšem pozorovací perspektivou vymodelované tak, že je vnímáme jako složité deterministicky se chovající útvary. Čili pokud vám tento pohled zanechal v hlavě chaos, tak je to vlastně docela realistický obraz vesmíru.
Takový pohled je duální pohledu zvenku, který na vesmír nahlíží jako na vysoce organizovaný, negentropický útvar, tvořený stojatou vlnou v časoprostoru o nekonečně vysokém počtu dimenzí
Z pohledu éterové teorie je situace poměrně přehledná: geony jako model částic z vln časoprostoru je skutečně realistický model částic a Wheeler (a s ním i pan Navrátil) mají tedy pravdu. K tomu aby časoprostorový model vesmíru fungoval je nutné jej učinit rekuzívním a v jistém smyslu implicitní: časoprostor se vlní proto, že je tvořen dalšími časoprostory, které kondenzují (kompaktifikují) právě tak, jak to činí hmota. Konceptu hmoty je tedy v tomto ohledu poměrně obtížné se zbavit, jakýkoliv mě známý model éteru (i ten stochastický, složený z náhodně se srážejících částic) předjímá její principy. Domnívám se, že je to důsledek antropocentrického vnímání reality, kterou vnímáme a chápeme jako hmotnou, protože jsme založeni stejně a jinak bychom ji ani vnímat nemohli.
Gravitace je podle éterové teorie projevem obecné interakce, tzv. supergravitace, která podobně jako tzv. Casimirova síla vzniká jako důsledek stínícího efektu (srv. Le-Sageho teorii gravitace). Každá fluktuace hmotného prostředí stíní šíření energie kolem sebe a to vytváří přitažlivou sílu na středních vzdálenosti (nepřímo úměrnou počtu dimenzí v prostoru, ve kterém se uplatňuje, zmenšenému o jedničku), která je vystřídána odpudivou na vzdálenostech větších a menších. V případě složených fluktuací jsou i stínící efekty mezi nimi složitější, závislost na vzdálenosti nabývá charakteru neceločíselných exponentů a síly vykazují čím dál tím víc směrově orientovaný, nelinární charakter (polarizaci).
Gravitace je tedy speciálním projevem supergravitace ve třírozměrném prostoru a na geony můžeme nahlížet jako na částice hmoty, tvořené supergravitačními vlnami. Jsou kompaktifikované na malé rozměry, tvoří je clustery ještě menších částic, jejichž interakce se sčítají a tvoří to, co nazýváme elektromagnetickou a jadernou sílu. Proti nim stojí gravitace na velké rozměrové škále (přitažlivá) a slabá jaderná sila (odpudivá) na malé rozměrové škále.
Jak známo, původní Wheelerova hypotéza se nedokázala vyrovnat s faktem, že
geonům, jakožto balíkům vln časoprostoru nic nebrání, aby se zhroutily do singularity. Dnes víme, že k tomuto hroucení skutečně dochází, pokud celý Vesmír budeme považovat za geon, že je limitované pouze rychlostí světla a všechny částice ve vesmíru kolabují spolu s vesmírem, čímž si udržují přechodně svoji velikost vůči ostatním objektům ve vesmíru. Proto se nám zdá, že se hmota nehroutí, jelikož kolabujeme spolu s ní.
K tomuto vnitřnímu pohledu je duální přístup kvantové mechaniky, ze které naopak vyplývá, že každá hmotná částice expanduje a rozplývá se ve vakuu. I zde lze opět říci, že tento model je správný, pokud vezmeme v úvahu, že je fraktálně rekurzívní a že tedy na celý vesmír můžeme nahlížet jako na obrovskou částici, která se rozplývá ve vakuu příslušného "hypervesmíru". A že tedy všechny částice expandují spolu s vesmírem, což umožňuje nám, kterým se v tomto vesmíru vyskytují nahlížet jako na pseudostacionární objekty.
Je zřejmě dost pravděpodobné, že expanze vesmíru lze vysvětlit jako gradient hustoty nebo důsledek zrychlujícího se pohybu částic éteru směrem od nás, čili jako důsledek sčítání energie a hustoty částic při pozorování skrz ně samé, podobně jako se při pozorování objektů přes pěnu, mlhy nebo zvlněné sklo tyto objekty zdají čím dál fragmentovanější a divočeji se pohybující, čím jsou od nás více vzdáleny.
Čím tedy budeme náš pohled extrapolovat, tím víc interpretací bude zřejmě pro popis chaosu možné použít. Důležité je si tuto skutečnost uvědomit včas a neztrácet čas a energii půtkami mezi různými teoriemi, které jen odrážejí různou perspektivu pohledu na jednu a tu samou záležitost - napak se snažit je spojovat.
Vývoj matematického modelu takového vesmíru je zcela samostatná kategorie, ale některé kroky již byly učiněny - např. v modelech vakua pomocí Liových transformačních grup, popisující nejtěsnější možné uspořádání částic-odpudivých sil v hyperprostoru.
Éter nemá žádnou vnitřní strukturu - naopak, na rozdíl od prostoru a času je zcela neuspořádaný a amorfní. Časoprostor je naproti tomu podle vlnové teorie vždy tvořen orientovaným a uspořádaným gradientem hustoty éteru.
Např. časoprostor má určitý pevně daný počet dimenzí prostoru a času, éter jich má nekonečně mnoho, resp. žádné - podle toho, z kterého pohledu jej popisujete..
Přesně tak. Ale jedna zákonitost zde přece zbývá - a ta vyplývá z toho, že my jsme jen malá součást většího celku. Vesmír je tak nutně vždycky větší než my sami. Díky tomu jej nevnímáme jako zcela náhodný, ale tzv. růžový, nebo-li Gaussovský šum, protože malá fluktuace nemůže interagovat se všemi fluktuacemi stejně pravděpodobně.
Samozřejmě to nijak formálně doloženo nemám, ale myslím si, že veškerá pozorovatelná kauzalita ve vesmíru vyplývá z prostého faktu, že jsme součástí většího celku. Proto se náš obraz vesmíru rozostřuje, čím dále jej sledujeme v prostoru i čase - přechází na kvantový chaos., resp. éter s nekonečnou hustotou energie a hmoty. V konečném důsledku tedy vesmír vypadá tak jak vypadá proto, že jej ani jiný vidět nemůžeme.
Samozřejmě, čím víc zblízka se vesmíru věnujeme, tím více pro nás vystávají
jednotlivé zákonitosti, asi tak, jako když pozorujeme mraky, začínáme v nich vidět geometrické tvary a různá zvířátka. To že se mě éter jeví hmotný je jen důsledkem toho, že i já jsem hmotný a jinak bych s tím jeho chaosem interagovat nemohl. Ve skutečnosti vesmír může být tvořen i naprosto nehmotným chaosem, jen si nedovedu představit, jak bychom takový vesmír mohli vnímat aspoň jako chaotický, když bychom s ním nemohli interagovat vůbec. Můj pohled na éter je tedy směsí pozitivistických, antropocentrických i objektivistických principů a nezdá se, že by na první pohled nějaký z nich převažoval.
Jakmile mi někdo do tohoto pohledu vnese nějaký hlubší postřeh, jsem připraven se ihned postavit na jeho stranu, zatím se mi to ale jeví tak, že vesmír je zcela náhodný a každý v té náhodnosti vidí její určitý aspekt, na kterém staví svoje další představy. Streit zná skaláry, tak bájí o skalárách, Navrátil zná časoprostor, tak prosazuje časoprostor a já znám kondenzující páru a pěnu.
Naprosto nemá smysl se ptát, čí pohled je obecnější nebo lepší, rozhoduje jen kdo s tím svým pohledem dokáže odvodit širší oblast jevů názorněji, jednodušeji a jednoznačněji.
Teorie éteru má přesto před ostatními teoriemi založenými na formálních konstruktech několik výhod. Předně to není teorie nová, její původní nositelé jsou dávno po smrti, takže je akceptovatelná všemi stranami. Dále se neopírá o žádné abstraktní či odvozené pozitivistické konstrukce. Opírá se o to, co lidstvo důvěrně zná o několik tisíciletí - o koncept hmoty. Koncept hmoty se opírá se o čtyři vzájemně duální eličiny jako o čtyři Aristotelovské živly (oheň, země, vzduch a gradient vodní hladiny), svázané vlnovou rovnici: energie, hmotnost, prostor a čas. Vazba mezi nimi tvoří ten mystický element páty.
Na tomto principu lze postavit obecnou teorii vesmíru, kde kterákoliv z veličin je vysvětlena zbývajícími. Všiměte si, že zatímco vlnová rovnice je nejednodušší možný vztah mezi největším počtem fundamentálních veličin, platí jen lokálně, pro male amplitudy energie či krátké časové intervaly. Jinak je vždy narušena. Jakmile je vzdálenost větší, přestává matematický popis reality fungovat a je nutno zavést rovnice složitější.
Pro ještě obecnější pohled můžeme využít toho, že vlnová rovnice je speciálním případem difůzních rovnováh mezi gradienty inerciálního chaosu, popsaného náhodným Brownovým pohybem (šumem), v případě že se v něm vytvoří tzv. fázové rozhraní. Rovnice difůze je jednodušší a přimo vede na gradientový charakter interakcí a vlnové rovnice. Nicméně koncept inerciální difůze předpokládá existenci nějakého N-rozměrného prostoru a vzájemně se srážejících částic, tvořených inerciálními gradienty, čili fermiony - obsahuje tedy právě tolik skrytých předpokladů o systému, jako vlnová rovnice samotná. Takže je otázka, zda model vesmíru založený na inerciálním chaosu (jiný pozorovat neumíme) je skutečně zjednodušení konceptu éteru, nebo jen jiným pohledem na tutéž realitu.
Jsou vlny důsledkem spousty chaotických fluktuací - nebo jsou samy fluktuace nutně tvořeny vlnovými balíky? Podle éterové teorie se oba modely jen alternují, ale žádný nepřevažuje.
To samé je s platností matematiky i "v makru", kde se vlastnosti a interakce jednotlvých komponent navzájem zprůměrují natolik, že je nutné použít mnohem složitější matematiku.
Jinými slovy, deterministický matematický popis má svůj smysl jen do určité vzdálenosti od naší aktuální reality (minulost a budoucnout odpovídá vzdálenostem ve vyšších dimenzích časoprostoru rovněž), pak nastupují stochastické a statistické popisy. Ale není do toho nutné plést matematiku, to je jen prostý důsledek sčítání přitažlivých a odpudivých interakcí mezí částicemi v hustě napěchovaném systému, jako je třeba černá díra.
Matematika realitu jen popisuje, ale docela určitě ji nevytváří. Bylo by ostatně směšné předpokládat, že Vesmír vznikl jen díky bytostem, které si ho v nějakém zastrčením koutě vymyslely. Já mohu o vesmíru vykládat dlouho se stejnými závěry, co matematické teorie a přitom je vůbec nepotřebuji. A to je podstata toho náboženského problému mezi mnou a mainstream vědou, která je přesvědčena, že svými rovnicemi realitu pro ostatní lidi spoluvytváří stejně jako druidové, šamani a kněží náboženské éry vývoje lidstva.
Pokud se mi podaří nějakým modelem hmatatelné souvislosti reality lidem vysvětlit bez potřeby matematiky, její potřeba pro lidstvo tím nezanikne, ale ztratí funkce nástroje k ovládání psychiky pro skupinu pozitivistů, kterým jde o vedoucí postavení ve vědě už od dob Einsteina.
Takže např. strunaři už nebudou moci říkat, že struny se chovají proto, že to tak vyplývá z jejich matematiky - budeme si moci jejich tvrzení ověřit i svou představivostí. Zatímco by se mohlo zdát, že by měli mít z takového vysvětlení radost, jejich skutečný vztah k jejich teorii je demaskován tím, jak přezíravě vůči tomuto vysvětlení vystupují. Současná věda nemá ani tak problém s těmi, co říkají něco jiného než ona, ale s těmi, co dokazují totéž jinými postupy, protože tím zpochybňují univerzálnost tzv. "vědeckého přístupu", čili vědeckou teologii.
Podle éterové teorie probíhá kondenzace hmoty tak, že se v hustém částicovitém systému nadělají baňaté fluktuace hustoty a pokud ten systém houstne, tak se neustále zplošťují a přicházejí o dimenze, až se z nich stanou ploché a vláknité objekty propojené na způsob pěny či houby, přes které se šíří absolutní většina uspořádané energie v podobě deterministických vln. Systém se nám tedy změnil z chaotického v deterministický ne snad tím, že by se nějak změnil poměr hmot obou fází (ten stále zůstává 1:1), ale tím, že se na šíření energie a informace na dálku podílí jen deterministicky se chovající fáze. A ta je také současně příčinou kvantově mechanického chování energie i hmoty v tomto prostředí. Jak je toto možné?
Docela jednoduše: šíření energie v pěně tu pěnu současně zahušťuje, podobně jako třepání mýdlovou pěnou v lahvi. Jelikož se energie pěnou šíří rovněž deterministicky, čili ve vlnách, tvoří vlnové balíky, které samy sebe v určitém rozsahu samoregulují na pevný počet stojatých vln, jsou kvantované. Pokud se takový system zahustí tím že vychytává energii ze svého okolí, tvoří vlnové balíky nový soubor částic, a celý řetězec fázových transofrmací se zopakuje.
Přitom v systému jsou současně vždy ty chaotická fáze a pěna současně a plynule na sebe přecházejí. Membrány pěny se rozpuštění v chaotickém vnitřku a mímo ně se už začínají v jejích bublinách formovat nové fluktuace hustoty, čili zárodky nové generace pěny. Podobně i v procesu vývoje živé hmoty i lidského poznání se střídají deterministické a chaotické fáze jako ve vlnách, kdy je lidské poznání určováno spíše matematickou extrapolací dosavadních poznatků (evoluční fáze) a naopak intuicí (creacionistická fáze). To že se nám zdá kreace tak náhlá je optický trik, protože obě fáze koexistují současně a moje názory, stejně jako názory mnoha dalších éteristů pronikají do mainstreamu, zvyklého uvažovat formálně jen
postupně. Mainstream věda je tedy tou pěnovou fází, která organizuje chaos do podoby teorií.
Všiměte si, že teorie relativity začala na začátku minulého stoleti samostatný život jako formalizovaný model éterové teorie (ze které vyplynuly relativistické transformace, dokonce i vztah pro relativistickou aberaci byl odvozen mnohem dříve, ). Einstein tedy zdaleka nevařil z vody a éterová teorie poskytla tedy relativistům důležitá vodítka . Ti éterovou teorii ořezali až na její formální dřeň, nepostřehli ale, že tím současně nepřiměřeně zredukovali její hlubší souvislosti. To se projevilo ve vzrůstajících rozporech mezi teorií relativity a kvantovou mechanikou, která vznikala do určité míry paralelně a nezávisle na relativitě. Relativita by se těžko stala dominantní teorií, kdyby jí v kvantovce nevyvstal významný protivník, ke kterému se přesunula část éteristů (Schrodinger aj.)
Éterová teorie na svého ideového protivníka dosud čeká, lze tedy očekávat, že bude pronikat do vědy postupně a bude nabírat formální přístupy, dokud se pro ni nenajde rovnocenný duální partner, se kterým by mohla vytvářet pseudostabilní membránu. Do té doby bude soupeřit proti všem fraktálně se rozvětvujícím generacím vzájemně duálních formálních teorií (smyčková teorie vs. strunaři, strunaři membránoví vs. strunaři částicoví, atd..).
Pokud házíte zcela náhodně kostkou, jsou skupiny stejných hodů rozmístěny taktéž náhodně, ale s různou pravděpodobností, tvoří ostrovy deterministické reality, které jsou tím řidší, čím déle se opakují. V éteru se jako hmotné projevují opakující se sekvence fluktuací, které jsou svázány nějakou posloupností, čili tvoří gradient.
Ostatně to, co v kondenzující superkritické páře uvidíte jako první jsou právě tyto fluktuace, takže na tomto modelu si můžete snadno představit o čem mluvím a uvědomit si vzájemné souvislosti. Protože inerciální energie se éterem šíří na tím větší vzdálenosti, čím je gradienty méně rozptylována, vyplývá z toho, že se nám jako nejrozlehlejší jeví oblasti fluktuací, které mají charakter jemné nitkovité pěny a jsou pospojovány do vícerozměrné sítě. Zatímco dva rozměry jsou nejpravděpodobnější, má síť charakter pěny a dalším rozměrem na ráně je třírozměrný prostor. Pravděpodobnost výskytu vyšších dimenzí se pak již prudce snižuje, takže se s nimi běžně nesetkáme.
Kdybychom však vesmír mohli pozorovat v mikrovlnném spektru, viděli bychom oblohu protkanou jemnou vibrující sítí, podobně jako fluktuace v kondenzující páře nebo tetelící se vzduch nad táborovým ohněm, takže bychom k těmto souvislostem dospěli mnohem snáze.
Jakékoliv kauzální chování chaotického systému (a tedy i chování emergentní) je podmíněno jeho inerciální povahou. Aby částice chaotického systému mohly tvořit "řád v chaosu" , musí být samy hmotné a navzájem se neprostupovat jako fermiony. Takže chování chaotického systému není nic, co by nešlo odvodit z chování hmotného vícečásticového systému.
To přece musí udělat jen černobíle uvažující lidé, kteří pro popis reality potřebují jen jeden model jako subjekt slepé víry. Racionálně uvažující lidí vidí v souvislostech a protože znají princip korespondence, nevadí jim, když se jeden a tentýž jev popisuje více teoriemi, za předpokladu, že ty teorie spolu vzájemně korespondují. V současné době je éterový model dosud v plenkách, ale již dnes je zřejmé, že umožňuje popsat relativistické i kvantově mechanické jevy jediným modelem, takže přinejmenším z pozitivistického pohledu Occamovy břitvy představuje zjednodušení našeho pohledu na realitu. Samozřejmě je pochopitelné, že ten co byl zvyklý od mládí popisovat relativistické i kvantové jevy rovnicemi založenými na ad-hoc postulátech získá jakousi představivost i v rámci těchto abstraktních modelů, takže mu začnou připadat úplně přirozené, nesmí však ale zapomínat na to, že
A) některé běžné jevy a koncepty lze jimi vysvětlit nepoměrně složitě (existence fotonu, vlnění světla)
B) oba modely jsou založené na velkém počtu jinak nezdůvodněných ad-hoc předpokladů a že
C) ty dva modely jsou navzájem formálně neslučitelné, takže některé z kombinací postulátů se vzájemně vylučují a musí se mezi nimi nějak interpolovat
D) některé hraniční jevy již dnes odporují oběma teoriím (expanze vesmíru a s tím související změny fyzikálních konstant, na kterých jsou obě teorie postaveny). V případě některých jevů je ta inteprolace snadná a vede k dobré shodě s realitou - jako třeba renormalizace v QED - v případě jiných předpovědích (kosmologická konstanta) je ale tatáž renormalizace úplně mimo.
Ve spojení s klasickou éterovou teorií se "vynořilo" těch souvislostí hned několik: Předně jsem si uvědomil, že až doposud nikdo seriózně nestudovat model éteru jako velmi hustého částicového prostředí, všechny stopy téhle myšlenky končí někde v roce 1918, kdy byla odmítnuta i nejzatvrzelejším éteristou té doby,. T.J.J. See, který prohlásil, že je to nesmysl, že by éter takové hustoty člověka "okamžitě rozdrtil".
Dál si nikdo neuvědomil dynamiku rekurzívních fluktuací částic v hustých kondenzujících systémech částic (jako je superkritická pára), kde se tvoří hezké a složité houbovité fluktuace složené z fluktuací. Energie se v takovém prostředí vede převážně po povrchu fluktuací, čili v transversálních vlnách, vyžadovaných teoriemi světla.
Nikdo si také neuvědomil, že teorie založená na transversálních vlnách hmotného prostředí - jako je Maxwellova teorie světla a světlonosného éteru - neodporuje požadavku Lorentzovy symetrie (nakonec, jak by také mohla, když z ní byla Lorentzova symetrie původně odvozena) a že šíření energie po povrchu pěny odpovídá šíření vln po vodní hladině, kde pro malé aplitudy a vlnové délky nezávisí na pohybu prostředí ("éterovém driftu"), resp. jen velmi málo. Jinými slovy, že koncept éteru teorii relativity nejen neodporuje, ale dokonce výborně předjímá.
Současně si nikdo neuvědomil, že tentýž koncept - sice šíření energie v elastické pěně - může vzhledem k nelineárnímu chování pěny (která při vložení energie houstne) vysvětit i ty záhadné kvantově mechanické jevy, kdy se jakoby energie odráží od vlny své vlastní hustoty (pravděpodnostní funkce).
Těch koincidencí je ještě mnohem více (např. některé teorie konvergují k modelům pěnového vakua a současně vesmíru jako černé díry, čili velmi hustého částicového prostředí, tvořícího vakuum), ale toto jsou myslím ty základní souvislosti, které jsem za poslední dva roky sestavil. Není to ještě možná ještě dost na zavedení zcela nové fyziky, ale stačí to na znovuzvážení té fyziky sto let staré.
Je zajímavé, že koncept éteru, který brali za svůj už staří řekové a motala se kolem něj celá fyzika posledních třista let považujete za manipulaci, ale představa šíření světla jako vln nehmotného prostředí (ačkoliv mají zjevné mechanické účinky) za deformaci nepovažujete. Čím to, že naši předci měli tak přirozené cítění pro tak deformované představy? Stejně tak mohu říct, že to vaše váhavé ometání zde je snaha naopak manipulovat se mnou a s ostatními čtenáři. Zřejmě si neuvědomujete, že to vaše obvinění lze totiž chápat zcela symetricky a přitom se neopírá o jediný argument, jen o vaše pocity.
Přitom to, že by éterová teorie jednoduše vysvětlovala jak samotné transversální vlny světla, tak relativistické a kvantové jevy jedním vrzem je vám zřejmě putna, resp. čekáte až vám to potvrdí nějaký chytrák ze Stanfordu, abyste mohl jako obvykle pokývat hlavou: "Copak ti na Západě, to sou hlavy. U nás aby dobré nápady jeden hledat se svíčkou".
Moje postřehy stran éteru nejsou nijak geniální, natož složité - tím zarážející ovšem je, že je za posledních sto let nikdo neotevřel a dávno nezavrhnul. Vaše výhrady bych pochopil, kdyby tyto triviální souvislosti byly už dávno někým zváženy a odsouzeny jako neopodstatnělé, Takto na ně ovšem musíme nahlížet jako na nové poznatky, jejichž zásadnost je přímo úměrná jejich jednoduchosti. Jelikož vědění - jak správně uvádíte - se buduje postupně, tak bych viděl jako docela logické primární pozornost věnovat právě těm jednodušším, fundamentálnějším souvislostem, než rozvádět dalekosáhlé složité extrapolace.
Co se týče těch mých odkazů, vy je sice číst nebudete, protože jste profesionální ignorant, ale lidi, které fyzika zajímá jsou takové odkazy zvyklí číst, tak aspoň nepředjímejte svůj přístup na ty ostatní. Já je neuvádím, abych jimi někomu vytíral zrak nebo ho dokonce přesvědčoval o svém vzdělání, ale proto, aby si každý mohl to co uvádím ověřit. Ale to vás zřejmě ani nenapadlo takto yvažovat.
A proč by neměly být? Jejich existenci přece nic neodporuje a z éterový teorie navíc vyplývá jednoduché vysvětlení:
Vlny se částicovitým prostředím vždy šíří dvěma způsoby. Buďto "přímo skrz" a pak jsou to tzv. podélné (longitudinální vlny). Protože ale každé částicové prostředí obsahuje také fluktuace hustoty (gradienty), vlny se šíří i podél nich, pak jsou to tzv. příčné vlny (transversální). Pokud je ten systém hodně stlačený, šíření energie v podobě příčných vln v systému rychle převládne. Nejde ani tak o to, že té energie v podélných vlnách je celkově míň (celkový objem energie je vždy stejný), než podíl energie v transversálních, ale že energie v příčných vlnách vždycky dosáhne dál. Proto pozorovatel v takovém prostředí má vždy tendenci sledovat šíření energie v příčných vlnách, energii v podélných bude vnímat jako kvantový šum pozadí a bude ji ignorovat.
Pokud dalekodosahová příčná energie narazí na oblast, kde převládají malé kulaté gradienty na úkor houbovitých ("částice"), bude se touto oblastí rozptylovat jako tzv. viditelnou hmotou. Zbytek systému se bude chovat jako víceméně transparentní a kauzálně energii šířící prostředí (vakuum). Myslím, že je to velmi snadno představitelné.
Když budeme částicové prostředí stlačovat a zvyšovat jeho hustotu, budou
kulaté fluktuace hustoty postupně přecházet na houbovité a podobat se pěně, takže podíl energie šířené mimo fluktuace budeme moci zanedbat, protože bude mít jen velmi krátký dosah a patrně nepřeleze několik bublin, protože se bude membránama rozptylovat. Spolu s tím se začnou dít zajimavé věci, protože šíření energie v pěně přestane být lineární - pěna totiž třepáním houstne. S každou vlnou šířící se takovou pěnou se tedy současně šíří blob husté pěny a protože musí být splněna rezonanční podmínka, je velikost blobu svázaná s vlnovou délkou vlny, čili energie je v takovém systému kvantovaná na částice a může se tudíž stát základem nové generace pěny.
Thomase J.J. See - předchůdce vlnové teorie éteru: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.22.xxx Datum: 17.02.2008 03:58
Mezi teoriemi éteru zaujímá významné místovlnová teorie magnetismu (1, 2) a teorie éteru (1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,15,16,17,18) astronoma Thomase J.J. See., který věřil, že všechny síly jsou přenášeny vlnami éteru a stal se tak jakýmsi ideovým předchůdce vlnové teorie éteru. Je tak příkladem známé skutečnosti, že každý koncept má své ideové kořeny nejméně o století dříve.
See se mj. snažil dokázat, že Měsíc vznikl jako planeta zachycením Zemí. Bohužel se stačil zdiskreditovat již dříve svým výkladem gravitačních odchylek ternárními systémy a proto mu bylo zakázáno publikovat v astronomických časopisech, což See velmi těžce nesl. Na autoritě mu nepřidaly ani jeho útoky proti teorii relativity ve 20. letech, které Einstein v zásadě přezíravě ignoroval.
Zatímco mnohé představy T.J.J. See o éteru byly překvapivě prozíravé, v některých bodech se výrazně míjel nejen s vlnovou teorií éteru, ale dokonce i názory svých současníků, jmenovitě Oliverem Josephem Lodge, který v Harper's Magazine roku 1904 poblikoval elektromagnetickou teorii éteru "Electric Theory of Matter". Oliver Lodge správně poukazoval na to, že z mnoha experimentů vyplývá, že amplituda světla je mnohem menší, než jeho vlnová délka a odvozoval z toho, že hustota éteru musí být velmi vysoká, nejméně dvoumilionásobek hustoty olova. Dnes víme, že hustota éteru závisí na tom, kolik skrytých dimenzí do výpočtu zahrneme a jen pro třírozměrný éter vychází jako třetí mocnina Planckovy konstanty na více než 10 E +96 kg/m3!. Nicméně T.J.J. See se zdála i hodnota, kterou Olivera Lodge předpověděl neuvěřitelně vysoká. A na této osudné chybě jeho teorie éteru v podstatě skončila.
obr.: citace
Oliver Lodge již v té době zcela správně namítl, že pokud by měly vlny éteru vysvětlit všechny síly, pak by měly zahrnovat i interakce v atomových jádrech a proto musí být éter mnohem hustší. Jak je vidět, představy éteru se vyvíjely správným směrem, ale skončily na nedostatečné představivosti a shodě hlavních proponentů. Z této diskuse je zřejmé, že původním autorem ústřední myšlenky Vlnové teorie éteru v její současné
Koncept hustého éteru je překvapivě starý a na začátku minulého století se o něm zmiňuje i známá klasická monografie "Magnetism and electricity" E.E. Brooks & A.W.Poyese, vydaná v Londýně 1914, kde se výslovně uvádi:
"We have implicitly assumed the existence of a medium, which is the seat of the phenomena denoted by the terms electric and magnetic lines of force. ... For instance, if the ether is incompressible, as it is usually assumed to be, we are driven, by one line of argument, to the conclusion that it is 2000 million times denser than lead and possesses enormous energy of internal motion. On the other hand, if it is compressible, it may be much rarer than the rarest gas. There is no intrinsic difficulty in either view, but at present no method is known by which we may hope to discriminate between them. The whole subject of the ether is in that state of uncertainty and apparent confusion, which in other branches of science has usually preceded some great advance in knowledge."
Tím víc zaráží přístup tzv. mainstream vědy, která koncept vakua jako částicového prostředí programově ze svých úvah vypouští a dnes se k němu jen zvolna a velmi neochotně vrací v tzv. free - fermion modelech strunové teorie, jako by nebylo na první pohled zjevné, co asi může struny tvořit jiného, než fluktuace částicového prostředí? Někteří fyzici (Will & Nordtvedt 1972, Gasperini 1987, Jacobson & Mattingly 2000) na éter nahlížejí jako na vektorové pole, které se projevuje právě narušením Lorentzovy symetrie, tedy na jakýsi protipól teorie relativity. To je ovšem pohled chybný, protože koncept hmotného prostředí nijak Lorentovy symetrii neimplikuje, jak vyplývá z chování kapilárních vln na vodní hladině.
Rád bych se ještě, stejně naivně, zeptal: Je existence fluktuací empiricky prokázána, nebo jde stále jen o teoretický předpoklad, byť teorií silně podložený?reagovat
Re: Je existence fluktuací empiricky prokázána: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.9.xxx Datum: 17.02.2008 12:31
Ano, projevuje se narušením symetrie v prostoročase, především Lorentzovy symetrie, na které je založena naše generace časoprostoru - a to v oblasti jak velkých, tak krátkých vlnových délek světla.
To je reálnej fyzikální jev při kondenzaci hustýho částicovýho prostředí, např. superkritický páry, kdy se nová fáze formuje ve fluktuacích hustoty, který můžou vytvořit novou virtuální fázi, která zase vykazuje fluktuace hustoty.
No -když je zcestnost mých dedukcí naprosto zřejmá, tak zkuste nějakou příkladmo vyvrátit. Zdálky vypadá všechno jasně (dobře nebo špatně) - ale čertovo kopýtko je v detailech. Takhle se tu jen bezzubě ceníte na moje rozumy,
jako řada dalších. Moji kritici neustále oscilují mezi postojem, že z mé teorie nic nevyplývá (pravdivostní hodnota neurčitá) a postojem, že je to zjevná pitomost (pravdivostní hodnota nulová).
Oboje pravda být zjevně nemůže - ale s relevantní argumentací jsem se tu ještě nesetkal. Váš příspěvek je typická ukázka pavědecké pseudoargumentace, opírající se jen o subjektivní pocity. No řekněte není to komedie, kde něco podobného najdete?
Co se pana Streita týče, ten se sice také ohání éterem, ale nevím co si pod tím pojmem vlastně představuje, nikdy jsem se nesetkal se seznamem předpokladů a nějakými testovatelnými předpovědmi, které z nich odvozuje (kromě toho, že "inflace je hloupost"). Pokud se vám jeho teorie líbí, nikdo vám přece nebrání opruzovat pod jeho článkem místo tady. Jste svobodný člověk, ne?
Co "víte" vy nebo já není relevantní (nedá se to dokázat) - podstatné je, co mi tady na místě dokázat můžete. Psychiatr O.Rotter by ti dokázal že si totální magor
Co třeba říkáte na koncept: the universe is a string-net liquid. Má podle vás tahle představa nějaký fyzikální smysl, ze kterého něco vyplývá - nebo je to nedokazatelný blábol? A pokud to fyzikální význam má, jakému fyzikálnímu systému ta představa odpovídá?
To samozřejmě, ale z toho přece nevyplývá, že fluktuace éteru nebo struny a membrány jsou taky tvořené elektrickou plasmou. Víme, že mezi některými artefakty např. quarkgluonovou plasmou nezprostředkují síly fotony, ale gluony. Takže plasmový vesmír asi nebude tím nejobecnějším popisem vesmíru. Geometrie elektromagnetické interakce je poměrně složitá, uplatňují se zde složité jevy spojené s magnetickými siločárami, rekonekci, apod. Fluktuace éteru jsou nepoměrně jednodušší a řízené gradientem hustoty éteru, veškerá složitost jejich interakcí vyplývá z jejich agregace a tvorby složených interakcí.
Novota éterové teorie snad není ani v tom, že předvídá zcela nové jevy (i když se třeba éterová kosmologie od té klasické hodně liší), ale v tom, že dokáže většinu těch nových, často napohled si vzájemně odporujících teorií (relativita-kvantovka, smyčky-struny, inflace-expyrotická kosmologie, apod.) pokrýt jediným, IMO snadno představitelným modelem fluktuací inerciálního prostředí. Ano, a to i včetně té teorie vědomí, což v rámci éterové teorie dokonce není ani nic složitého, jak jsem se již několikrát pokusil popsat.
Je jedna věc vyvíjet různé teorie a hádat se o to, která je lepší a druhá věc je vysvětlit, jak jsou navzájem spojeny, takže to vzájemné hádání je vlastně zbytečné. A to je konečně důvod, proč lidé hledají teorii všeho - z ryze praktických důvodů je přece docela zbytečné se snažit o nějaké propojování dílčích teorií, dokud každý konkrétní případ aspoň jedna z nich pokrývá dobře.
Na druhé straně si nemyslím, že by všechny ty ostatní teorie byly bezvýznamné, dokud se nedobereme shody alespoň s jedním konkrétním modelem - co když právě ten Standardní model s bodovými částicemi je úplně mimo? Je postaven na zhruba dvacítce fyzikálních konstant a tuctech předpokladů, obsažených v postulátech různých teorií, takže lokálně může fungovat velmi dobře a s vysokou přesností, jako každá regrese s vysokým počtem parametrů, ale o podstatě fungování nám říká velmi málo.
Existuje řada dalších, např. velmi podobná Constructal theory a Nečásticová fyzika - všechny teorie slídí jako ohaři kolem škálově invariantních modelů vesmíru, zatím je tomu tak, že si nikdo neuvědomuje, že škálově invariantní geometrie vyplývá z fázových transformací částicové hmoty, čili je obsažena už v původní éterové teorii R. Descartese z roku 1646.
Konceptuální jednoduchost modelování éterovou teorií spočívá v tom, že vezmete dostatečně velký soubor vzájemně se odpuzujících částic a začnete je stlačovat, čímž začnou vznikat složité agregáty agregátů a houbovité fluktuace různých úrovní a nic jiného k tomu modelování nepotřebujete, než dostatečnou výpočetní kapacitu nebo dobré experimentální vybavení na stlačování nabitých částic.
Samozřejmě se může časem ukázat, že sám éter je tvořen něčím obecnějším, nečím nehmotným (a dokonce na to sama éterová teorie ukazuje) - ovšem vlnová rovnice, kterou inerciální systém musí lokálně splňovat je současně zárukou zachování energie a hmoty a nejmenší akce - pokud si vymyslíte jiný model, než inerciální, tyto fundamentální zákony (které přitom prostupují jak kvantovkou, tak relativitou) již splněny nebudou. To už pak bude úplně jiná fyzika, než co známe.
Na strunaře či smyčkaře čekat nemusím, já popisuji už teď jak dospět k jejich strunám, spinové pěně a protosimplexům na základě klasického modelu. Ostatně už dnes některé modely kvantovky a teorie strun konvergují k částicovým modelům a ty lidi za to normálně dostávají granty. Nic nebrání tomu, aby v této oblasti česká věda získala grant a světovou pozici rovněž.
Když někdo prohlásí - a co když jsou částice tvořeny strunami? - a začne čtyřicel let vyvíjet různé matematické modely, aniž se stará o experimentální potvrzení - tak je to normální přístup, který si zasluhuje granty.
Zatímco když někdo řekne - pokud je vakuum tvořeno částicovým systémem, pak se v něm ty houbovité fluktuace hustoty skutečně mohou tvořit a budou tvořit nejen částice, ale i vakuum, takže tímto modelem lze sjednotit jak strunové teorie, tak smyčkové teorie - pak je to evidentně blázen, protože nevyvíjí matematické modely nazdařbůh, ale snaží se nejprve tu fyzikální situaci pochopit.
Tak tomu mám rozumět?
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 17:21
V české kotlině máme 3 skupiny fyziků .
a) „Pravé“ fyziky. ( Ti nevědí kam dřív skočit…granty, CERNy, aj. – No, proč tito zásadně produkují jen a jen česky desítky a stoky článků do vědeckých časopisů a spousty vědeckých učebnic ročně a pouze jen fyzikální pravdy v každé větě a pouze správné teorie…to nevím …a nečiním si právo to posuzovat )
b) Pak tu jsou tři autoři „levé“ fyziky ( víc jich neznám…možná ještě Muladi ) co produkují příšerné patavědecké bláboly ; jsou to :
Navrátil, ten neustále opakuje, že svou vizi HDV pouze navrhuje k zamyšlení, k dialogům a k dořešení matematikou ( a že poté by mohla být průlomem ve fyzice - schizofrenní blud ) ; Streit prohlašuje, že se pouze kosmologií po práci amatérsky baví ; a Petřík, ten se rozhodl přetavit všechny řeči o éteru za 100 let
řečené do své pelemele superslitiny ( a čím víc taví, taví, tím se tavenina „přepaluje“ a začíná smrdět .. ).
c) No pak už tu je/zbyla „pravo-levá“ obrovská a dychtící zdravá masa ( fyziků i jiných chytrých ) nenasytná, nikdy se neunavících pronásledovatelů >třech tří šílených blbečků< ( kterým, jak se sami domnívají, nebylo uděleno právo svobodně do toho mluvit ), a kterým oni už mnoho let ( ač s nezměrnou silou ) ne a né a ne a ne dokázat nátlakem ( verbálním - kecama ) na fórech, bez vědeckých argumentů a občas i urážením, že jen oni sami neblábolí. Naprosto jen oni jsou neomylní, vše jim vnuknul Bůh a tak hovoří jen čistokrevné pravdivé názory i při absenci argumentů, že blábolí ti tři. Jak vidno vzali si na sebe nezáviděnihodný těžký úkol, dlouhodobý úkol, vědecky a pouze vědecky dokázat světu ( a Bohu ) kdo tu je v Čechách pavědec a proč, a strašně škodí vědě, že je nutné ty drzouny svobodomyslné vymést z české kotliny ( stylem >stokrát nic umořilo osla< ).
Když říkáte, že něco smrdí, to je jak když někdo jiný řekne, že je to "patafyzika". Těm, co teorie nevoní (protože to nebyli oni, kdo ji vymysleli) vždy používají stejné pseudoargumenty - ať už jsou to úplní troubové, nebo skvělí matematici. Když jde o éter, jste stejný jako Befemele, tak se už konečně přestaňte divit, že vás pronásleduje. Děláte to taky.
Vaše návrhy o tvorbě hmoty z vln časoprostoru je zbytečné číst, jsou už přes padesát let popsány v řeči matematické - čili naprosto přesně a jednoznačně.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 19:07
Pane Petřík, nepochopil jste ... já jsem ironický a jedovatý k Vám ( bohužel ) jen proto, že Vy jste si s touto kartou začal ; Vy jste první plival na mě, mou HDV jste posmíval a několikrát jste odmítl slušný dialog bez invektiv...já tedy jen oplácím, a dlohodobě, dokud se neomluvíte.
U BEFELEho je to o několik řádů horší ; on je gauner, kterého hledám a jednou posatvím do žaloby až ho vypátrám ( to Vy jste proti němu hodný beránek ) ..., tak s ním mě nespojujte, a zamyslete se ned sebou ( jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá ).
Ale kdepak, vy se snažíte protivníka s jeho teoriemi porazit stejně, jako se on snaží porazit vás. Nemá cenu si tady něco nalhávat, všichni jsme do jisté míry konkurenti. I ten "Befemele" na nás útočí jen a jen proto, že tvoříme konkurenci pro jeho vědu, stejně jako po sobě navzájem (často neurvale) vyjíždějí strunaři a smyčkaři. Je to naprosto přirozený jev a chování fluktuací éteru.
Jakmile totiž v hmotném prostředí vznikne nějaký ten žvaneček, zárodek teorie, získá tím současně povrchové napětí a začne se díky tomu chovat jako kapička rtuti, odpuzující ostatní. Může se s ostatními dříve či později spojit - ale už to nějakou chvíli potrvá. Jakmile tedy z chaotického prostředí všech možných idejí vyloupne nějaká nová teorie či hypotéza, začne se chovat jako živý organismus - začne vyhledávat fluktuace a nápady, které ji mohou podpořit, a současně se začne vymezovat proti konkurenčním nápadům, které by ji mohly ohrozit. Tyto objekty se v Dawkinsově teorii nazývají memy, ale pro mě jsou to prostě fluktuace inerciálního postředí jako každé jiné.
My sami jsme od té chvíle do značné míry jen pasívní nositelé těchto memů - jejich šíření je omezeno našimi možnostmi, ale naše postoje na těch teoriích ot okamžiku jejich vzniku vlastně nezávisí. Zajímavá věc je, že lidé, kteří nějaký názor hájí jej začnou za jistých podmínek obhajovat, i když třeba vede i proto jejich přesvědčení, může je ohrozit na životě nebo se přitom něm měli úplně zesměšnit. Často to pozoruji v internetových diskusích, že určitým stylem diskuse jde protivníka úplně zatlačit do kouta, ale nelze ho přimět, aby svoje představy odvolal.
Podobně jako když budeme protřepávat rtuťové kuličky ve zkumavce: pokud je budeme protřepávat mírně, tak se navzájem spojí. Ale pokud je budeme protřepávat víc, dojde k pravému opaku: nikdy se nespojí a budou se odpuzovat tím víc, čím menší budou mít poloměr. Nakonec intenzívním třepáním vyrobíme rtuťový prach, který se chová, jako by byl tvořen práškovitou látkou.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 22:04
( červeně je moje reakce) Ale kdepak, vy se snažíte protivníka s jeho teoriemi porazit stejně, jako se on snaží porazit vás. Vzpamatujte se, kolem mě jsou desítky a stovky teorií a já s jejich autory nebojuji a už vůbec jedovatě, ironicky a oplácení. Každý ví, že „útočím“ jen do těch co se ke mně chovají ponižováním a urážení, ( Vy, Befel, Petrásek a Hála …a znova od 12/2007 Klimánek ; ; a dost ). Já nebojuji proti jiným teoriím, já obhajuji svou a vynakládám v duelu úsilí o lepší protiargument než ho podává protivník - a jen slušně, pokud je slušný on. Nemá cenu si tady něco nalhávat, máte bludné vidiny všichni jsme do jisté míry konkurenti. Já nejsem na světě proto, abych někomu konkuroval ( ! ), já předkládám svůj nápad lidem jako svůj dar… I ten "Befemele" na nás útočí jen a jen proto, že tvoříme konkurenci pro jeho vědu, nesmysl, on-Befel žádnou nemá a nikdy žádnou nepřednesl. Dokonce ani jeho protiargumenty do Vás a jiným nemají žádnou vědeckou hodnotu… stejně jako po sobě navzájem (často neurvale) vyjíždějí strunaři a smyčkaři.
Duel je souboj. Pokud lidem chcete něco dát. nejprve bych se přesvědčil, zda to už dávno nemají hotové a zda je místo dávání spíš nepřipravujete o čas, který musí věnovat studiu vašich neumělých představ.. Na to jste mi nikdy neodpověděl.
Proč by se měl někdo zabývat vaší hypotézou, když odvozování hmoty z vln časoprostoru bylo provedeno už dávno a na mnohem lepší matematické úrovni? To je zcela legitimní otázka. Jediný lepší protiargument dáte, když proti tomu postavíte matematiku ještě lepší.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 22:50
Opět "já o koze, ty o voze" ...; předchozí má a Vaše řeč byla o chování, tj. ponižování ... čili >vdolky< a Vy do toho pletete >holky< , , a že už má HDV nic neříká ?!, že je už hotová "odkohosi" ?!...a že svým přednesem lidem >kradu< čas. ?! a že prýýý musí všichni mé HDV čas věnovat ?!. Ha-ha-ha. ((( a Vy sám éter píšete pro klokany co mu nemusí věnovat čas, že ? ))) Nikdo jí HDv nestudoval, natož pořádně a já jí ( už 4 roky ) nevnucuji. To říkáte Vy a pouze Vy, že HDV je už vyřešená. Já říkám opak, což je 1:1 -> výrok proti výroku. A navíc velmi hloupě ale optavdu
velmi hloupě blábolíte, říkáte-li že "odvození hmoty z vln" čp bylo ve vědě provedeno...a dokonce matematicky. ( hmota se """"neodvozuje"""" z vln ... blábolíte ) Kdyby to byla pravda, už by toho byla záplava po celém světě.
Věřte tomu nebo ne, ale geon je model hmotných částic z vln časoprostoru a je to model matematický. Je ho po světě plno, stačí zagooglovat a umět anglicky. Ten model byl vyřešen dávno - už padesát let, proto se o něj dnes zajímá jen málo lidí.
To že lidi denně nepíšou a neoslavují, že i císař pán chodil pěšky neznamená, že to nebyla pravda. O chování kohosi tato diskuse není, proto vám nebudu na tyto věci reagovat. Mám právo odpovídat každému, jak budu chtít a na co budu chtít.
Krom toho to dokonce sám linkujete ze svého webu, což mi přijde legrační.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 23:17
Pane Petříku, krotím se silně, abych užil vůči Vám nějakého toho peprnějšího "slovíčka" ... Vy umíte z geonu vymodelovat uhlík ? nebo kyselinu sírovou ? Já v HDV ano ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !!! Kromtoho asi pro oči nevidíte... jděte si pořádně přečíst do Ullmanna "co to je geon" ... teno úúútvar do sebe zakrouceného gravitačního pole zdaleka (!) ještě není pravá kolem nás se povalující látka ( pokud se tento "teoretický" geon -nikde nepozorovaný- za hmotu dá vůůůůbec pokládat ). Opravdu jste k smíchu a vůbec nevíte "co" to je HDV.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 18.02.2008 23:26
(citace) "Věřte tomu nebo ne, ale geon je model hmotných částic z vln časoprostoru" (reakce) to je totální nesmysl co tu říkáte. Přemejšlejte
To je hezké, ale není to argument, přesněji řečeno je to argument na úrovni Befemele. Ten taky nikdy neřekne, co mu přesně vadí, jen začne radit, aby ten druhý "přemejšlel". S Befemeleovými "argumenty" nemůžete vyhrát žádný "duel".
Geon není útvar do sebe zakrouceného gravitačního pole, je to hmotný útvar složený z vln časoprostoru (máte na to na svém webu obrázek). Neříkejte mi, že jste to nevěděl - když to ze svého webu linkujete?
Za hmotu se geon považovat dá - proč ne, sám to na svém webu píšete (geon se chová jako každá jiná hmota). Z vaší hypotézy nelze modelovat nic konkrétního, dokud nemáte odvozenu matematiku a změřené parametry - to přece víte. Legrační je, že sháníte matematika, který by vám za těžké peníze odvodil rovnice pro vlnobalíčkování času a prostoru a pritom na webu bezelstně citujete autory, kteří je už půlstoletí
Jak byste nazval člověka, který nepozná ani svou vlastní hypotézu? Navrhněte nějaké peprnější "slovičko".
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 19.02.2008 09:12
... nemohu si odpustit vyslovit "slovíčko", že jste magor : včera v 23:17 jsem jasně řekl, že >pokud je geon vůbec hmotou, pak není látkou, natož nějakou elementární částicí< jak jste řekl Vy,..takže blábolíte stále dál : "já o koze, ty o voze"
Látka a hmota je přece totéž. Uveďte apoň jeden příklad látky, jež není současně hmotou, a dokažte, že jen neslovíčkaříte. A co je to geon, o tom rozhodl již Wheeler - je to hmotný útvar složený z vln časoprostoru. Může být zcela prťavý a vypadat jako částice - proč ne? Podle jeho matematiky mohou mít geony libovolnou velikost.
A přestaňte už konečně lidem říkat magore. Jakmile se dostanete do úzkých, okamžitě se projeví vaše pravá necivilizovaná povaha a začnete na lidi útočit, stejně jako Befemele. Nejste o nic lepší, krom toho na magora máte papír vy (1, 2), ne já - takže není nic divného na tom, když magor pokládá svoje okolí za magory. Tím že to o lidech prohlašujete svou diagnózu jen potvrzujete.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 19.02.2008 13:05
Perfektní tvrzení, magore...umím najít jak toto "slovíčko" a jiná jemu podobná říkáte právě Vy jiným , nejen mě ( kdysi jako první, ač jsem Vás vyzval ke slušnému dialogu bez "slovíček"..., což jste nepřijal - mám na to důkazy ). Takže podle Vaší vlastní definice, cituji : "A přestaňte už konečně lidem říkat magore. Jakmile se dostanete do úzkých, okamžitě se projeví vaše pravá necivilizovaná povaha a začnete na lidi útočit, ... takže není nic divného na tom, když magor pokládá svoje okolí za magory." (koncec citace, magore)
Vy jste si s oslovením magore a "slovíčky" začal, já s vámi až doteď jednal slušně. Vaše jmenování magorem (1,2) vám budu otírat o čumák kdykoliv si s tím začnete. Je to jen na vás.
Váš problém je, že jste v podstatě ješitný trouba a jakmile vás někdo zažene do kouta nějakými argumenty, urazíte se a začnete kolem sebe kopat jako Befemele úplně stejně, jako kdyby vám někdo rovnou řekl, že jste magor. Vy to vnímáte úplně stejně a protože jste hlupák, cítíte se svým okolím (které je vesměs inteligentnější než vy) neustále ponižován. A protože jste současně na své možnosti docela ambiciózní, vyvinula se u vás schizofrenie.
Takže - máte nějaký příklad na rozlišení látky a hmoty, abyste mohl dokázat, že geony nejsou příklad obyčejné hmoty tvořené vlnami časoprostoru? Nebo tu budete zase jenom kňučet, jak jsou ti lidé kolem vás zlí a urážejí vás svými argumenty, které ohrožují samu
podstatu toho, co jste si o sobě za posledních dvacetpět let vysnil?
Rozhodněte se.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 20.02.2008 15:47
(citace) „Takže - máte nějaký příklad na rozlišení látky a hmoty, abyste mohl dokázat, že geony nejsou příklad obyčejné hmoty tvořené vlnami časoprostoru?“
(reakce) : Nemám, látka je hmota a hmota je látka, ale geon není ještě látka je-li vůbec hmotou. Opakuji co Ullmann říká, že : “ Gravitační geon je tedy názorným modelem jakési "hmoty bez hmoty", hmoty utvořené doslova z "prázdnoty" prostoru s vlnící se křivostí….-… Mohutné elektromagnetické nebo gravitační vlny mohou kolem sebe vytvořit tak silné gravitační pole (zakřivit prostoročas), že jím budou trvale nuceny cirkulovat v uzavřeném "gravitačním vlnovodu" - vzniká metastabilní hmotný útvar geon.“
Geon tedy ještě není „látka“ ikdyž se chová jako hmota. Čili pane Petřík, já neslovíčkařím, ale slovíčkaří „oni“. Geonem nemůžete ještě doložit hotovou teorii stavby hmoty-látky…ikdyž už motiv je jasný.
Přesně tak - Dr. Ulmann právě popisuje, jak je možné vyrobit hmotu z vlnícího se časoprostoru, tedy "bez hmoty". Na tento model je odvozena teorie vyšší matematikou už přes padesát let a vy to dobře víte, já to vím a pan Ulmann to dobře ví. Nemáte se na co vymlouvat.
Váš omyl je, že jste tuto tezi převzal a neuvědomil si, že pan Ulmann jasně píše že geon je model hmoty netvořené hmotou, ale vlnami časoprostoru. Vy jste za posledních dvacetpět let k této představě přidal odhadem 300 MB nesmyslů, pamfletů, pomluv a útoků na ostatní lidí ve Word dokumentech a obrázcích, protože jste tragickej případ zaslepenosti vírou v objevnost svejch myšlenek. Ale není tam nic, co by stálo za zmínků pro člověka, který by se chtěl s tímto modelem blíže seznámit - vše podstatné je již dávno přesně a jednoznačně popsáno na webu pana Ulmanna v češtině a na zbytku webu v mnohem podrobnější podobě i v angličtině.
Mezi látkou a hmotou není významový rozdíl, slovíčkaříte sám a nyní se ještě pokoušíte dopustit podvodu tím, že si tu myšlenku přivlastňujete jako vaši původní, ačkoliv vás již několik let upozorňuji na váš "omyl". Můžete začít zase řičet, že to není pravda, že jsem magor - ale to je asi tak všechno co s tím uděláte. Kdybyste sem s vaší hypotézou pořád nelezl, ani slůvkem bych o vás zde nezavadil.
Takže si za to můžete sám - dokud se z této diskuse (která je o jiné teorii) nevypakujete, budu vám to opakovat.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 20.02.2008 17:21
Pane Petřík, lžete, překrucujete (jste k smíchu) a ke svému tvrzení, že lžete, už posedmé, mám v archívu důkazy ( i k tomu, že jsem Vám je přednesl. ) - ... co dodat ?...možná jen rčení : kdo lže, ten i krade. reagovat
Ano, to jsou Befemelovy "argumenty". Ale pro důkazy do estébáckých archivů chodit nemusíte, linkuji je přímo do svých příspěvků.reagovat
Re: Re: lžete, překrucujete (jste k smíchu) : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 20.02.2008 23:58
Důkazy že lžete, ( v daných označených místech ) mám ve svých archívech ( v estébáckých archívech bych možná našel, že mluvíte pravdu )reagovat
Re: Re: Kdyby to byla pravda, už by toho byla záplava po celém světě.: Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 19.02.2008 13:15
(citace Vašich slov) "Věřte tomu nebo ne, ale geon je model hmotných částic z vln časoprostoru a je to model matematický."
(reakce) : Buď jste yyyyy, nebo xxxxx, to si vyberte, ale to co jste řekl, může říci jen magor, nikdo jiný. Anebo o někom krom Vás víte ????? A na výzvu abych tomu věřil, já odpovídám už podruhé že je to nesmysl že by něco takového řekl i Wheeler nebo po něm Ullmann. ( a dokonce, jak jste na jiném míste dodal, že tím pádem-geonem-je hmota vyřešena. ) Ťu-ku-tuk....
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 19.02.2008 21:23
Nejsou přece ani "leví ani praví" fyzikové, ale lidi co umí,studovali ji a profesinálně fyziku produkují, aplikují, bádají v ní, třeba ji i učí . Pane Navrátile vy ani já nejsme fyzikové jsme lidé které fyzika "pouze" zajímá. V tom okamžiku jak se pasujeme na fyzika a začneme poučovat ty profíky jsme pochopitelně podle nich potřeštěnci a nesmíme se kvůli tomu na ně zlobit, mají svým způsobem pravdu. Když člověk má svou profesi, které rozumí tak pochopitelně nestrpí aby mu do ní někdo kecal. Mě osobně vůbec nevadí, když mě specialista na něco, nazve hloupým laikem, jestliže se mu budu plést do řemesla.reagovat
Pane Sam, to že nejsou „praví a leví“ fyzikové, to já vím (jsou jen velmi vzdělaní a málo vzdělaní fyzikové + laikové), ale neví to ti „pravo-leví“ hulváti, ti namísto argumentů ponižují urážením a ukazují jak pouze oni rozumí vědě a jak jí dokonale ovládají. Pane Sam, vím, že nejsem fyzik profesionál (ani Vy, jak říkáte o sobě), ale tento postoj veřejně presentovaný neví-nerespektují ti hulváti „pravo-leví“, kterým já musím čelit už několik let...jen a jen proto, že veřejně a neskrývaně prohlašuji, že věřím své hypotéze, že jednou bude zdokonalena a bude dobrou teorií. Takovou opovážlivost laika totiž „pravo-leví“ nadfyzikové nesnáší a doslova zuří….a mnozí mě-drzouna považují nejen za magora, ale za škodlivého, nepříčetného a nebezpečného magora pro celou společnost. Pak říkáte, cituji : „V tom okamžiku jak se pasujeme na fyzika a začneme poučovat ty profíky jsme pochopitelně podle nich potřeštěnci a nesmíme se kvůli tomu na ně zlobit, mají svým způsobem pravdu.“ Já se od
tohoto výroku distancuji, protože já nikde a nikdy profesionální fyziky nepoučuji. ( ! ) (ukažte příklad kde bych to dělal…nenajdete). Pokud, tak jim pouze vyčítám, jejich neochotu se o mé myšlence bavit s e r i o z n ě ikdyž na první pohled vypadá zcestně. Oni jí odmítají mlčky, nebo bez protiargumentů. Pokud někteří se k argumentům uchýlí (drtívá většina jich jsou právě ti „pravo-leví“) tak argumenty nejdou do hloubky a argumentace je nikoliv dialogem, ale jejich monologem. To věda nedělá. Takže se nepočítám za pošetilce, neb já nepoučuji vědce o tom, že to dělají špatně a nemyslím si to. Já navrhuji pouze nové vize (neprozkoumané, nepotvrzené) a pouze je vyzývám k pozornosti. A tak nevím proč by se za to měli na mě zlobit, jak říkáte. Drtivá většina „pravých“ fyziků se na mě nezlobí ; prokázali to korespondencí, kterou jsem s nimi dlouhá léta vedl jako laik, pouze hypotéze nevěří a nechtějí s ní ztrácet svůj čas. reagovat
"Vaší" hypotéze o tvorbě hmoty z vln časoprostoru není důvod nevěřit, byla rozpracována už dávno mnohem chytřejšími lidmi do matematické podoby, vzniklým útvarům se říká geony a lidí se k té hypotéze průběžně vrací, když dostanou nový nápad.
Aby vás někdo bral vážně, měl byste do té hypotézy vnést něco nového.reagovat
Re: Re: pouze hypotéze nevěří : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 20.02.2008 15:13
(citace) : "Vaší" hypotéze o tvorbě hmoty z vln časoprostoru není důvod nevěřit, byla rozpracována už dávno….“
(reakce) : Pane Petříku Milane, u Vás má jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodu je, že mě posloucháte-čtete ( oproti jiným učeným fyzikům co nečtou, odezírají pár vteřin … ), ale nevýhodou je, že nevnímáte naprosto co říkám, přednáším, předkládám. Copak já někde řekl, že moje hypotéza „staví hmotu z vln“ ????, kde jste ten nesmysl viděl ? Já stavím ( tedy moje HDV staví ) hmotu z „artefaktů“ !! !! !! a těmi jsou veličiny, které mají své dimenze, a staví jí-hmotu pomocí “““děje, realizačním aktem“““ zvaného >vlnění-křivení-vlnobalíčkování<. Takže já nevyrábím hmotu „z vln“ …, to je nesmysl. Vlny samy o sobě neexistují, nemohou vzniknout, vlní se vždy „něco“…, v mém případě to jsou veličiny a jejich dimenze, ty se vlní, vlnobalíčkují. Vlny samy neexistují pokud neexistují veličiny, tj. v tomto vesmíru x-délka a t-čas…; můžete to už konečně po třech letech „odezírání“ pochopit ???reagovat
Re: vlní se vždy „něco“…, v mém případě to jsou veličiny a jejich dimenze: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.9.xxx Datum: 20.02.2008 17:12
Předně, veličina se nemůže vlnit. Veličina je nehmotný beztvarý artefakt, např. objem, délka, nebo čas a může akorát měnit velikost. Dále, veličiny nemají dimenze. Veličina je např. délka a ta nemá žádné dimenze, které by se daly spočítat. Vlnit se může dejme tomu prostor, který dimenze má a právě proto prostor zase není veličina. Jen (si) pletete pojmy.
Podle éterové teorie se časoprostor vlní, protože v něm periodicky probíhají tázové transformace, spojené se vznikem a zánikem gradientů hustoty éteru přes které se šíří přednostně energie, podobně jako se vlní pěna a střídavě se přitom zahušťuje a zřeďuje. To co se vlní jsou tedy gradienty hustoty éteru, ne dimenze nebo veličiny. Slovo artefakt patří do
metafyziky, a fyziku nemusí zajímat, dokud to nenadefinujete fyzikálními veličinami.
Ano, v mém případě máte štěstí, protože vám dopřávám sluchu a o problematiku se zajímám, takže vím která bije. Současně máte smůlu, že své rozumy vykládáte právě zde, čili v diskusi, která je určena odlišnému modelu. Od vás se očekává, že v této diskusi budete debatovat o éterové teorii, stejně jako v diskusi o turbínách nikdo nečeká, že začnete vykládat o srážení mléka a ještě ho drze vydávat za svůj objev.
Jak souvisí geometrodynamická teorie a geony s éterovou teorií jsem již vykládal a plně vystačím s tím, co o tomto konceptu napsali ostatní vědci třicet let před Vámi. Vaše názory k tomu vůbec nepotřebuji, protože ctím zásady vědecké priority. Tvorby hmoty z vln časoprostoru popsal Wheeler v roce 1954 a ten jim neříkal "artefakty" ale geony. A protože ten koncept vymyslel první, tak tomu budu říkat i já.
Máte s tím nějaký problém? Tak běžte vymýšlet trakaře a vydávat je za své objevy někam jinam. Tady nejsou lháři a podvodníci vítáni.
Matematický popis elektromagnetismu na základě éterové teorie samozřejmě jen tak nebude. Osobně mám problém s modelováním jevů, které by šly na počítači simulovat jednodušeji, stačí si představit, jak by se šířily vlny v té superkritické páře, tvořené fluktuacemi fluktuací a jak lze takové fluktuace simulovat pomocí částicových modelů. Není to nic obtížného, já na to ale prostě momentálně nemám čas ani prostředky a nemyslím si, že by z takových modelů vyplývaly fundamentálně jiné závěry a souvislosti, než si dovedu představit v hlavě.
Vezměme si třeba polarizaci světla ve vakuu v okolí gravitujících těles. Při šíření vln pěnou se většina energie šíří membránami tak dlouho, dokud se pěna nestane příliš hustá. Za normálních podmínek je každá membrána tvořená právě dvě gradienty hustoty, které jsou prakticky rovnoběžné, protože mebrána je velmi tenká. V okolí gravitujících těles je ale hustota hmoty a energie vakua vysoká a tedy i hustota vakuové pěny roste.
V případě, že pěna houstne, pak se její membrány začnou rozestupovat protože její bubliny se zakulacují a vlnění se začíná šířit více směry současně, tedy méně deterministickým způsobem. Vodivost pěny v různých směrech se navíc mění podle toho, jak jsou orientovány kmity na rovinu membrán. Pokud se roviny membrán rozestupují a zakřivují, čím dál větší část energie se začíná rozptylovat od původního směru a také rovina jejích kmitů se natáčí. Světlo se stává polarizované a tuto polarizaci lze pozorovat i měřit v silných magnetických a gravitačních polích, kde se hustota energie zvyšuje.
Samozřejmě je možné takovou závislost matematicky modelovat, ale výsledný formální model bude tak složitý, že pravděpodobně bez obrázku stejně nepochopíte, jak byl odvozen. Nemyslím, že by model na základě éterové teorie měl být jednodušší, než na základě nějaké high-level teorie.
Re: všechny pavědcké živly a různí pošukové : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.22.xxx Datum: 16.02.2008 16:41
Ano, máte pravdu, už se tu začínají někteří houfovat. Bohužel, tím že vás označím za pošuka ještě nic nevyvrátím a nedokážu. A přitom bych si to tak přál...reagovat
Pošuk není jen tak někdo..: Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 16.02.2008 22:42
Pošuk je cosi jako invariant o sobě (Invariant an sich :-), zatímco běžný teoretik je přinucen se sklonit před sílou experimentu a změnit teorii, pošuk-badatel toto nedělá, jeho teorie zůstávají neustále platné...:-)
No, zkuste si to na chvíli obrátit - dejme tomu, že částice jsou skutečně fluktuace hustoty v nějakém kondenzujícím prostředí. Vyplývá pro vás z takové představy něco reálného - nějaká fyzikální závislost, třeba?reagovat
Re: běžný teoretik je přinucen se sklonit před sílou experimentu : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.22.xxx Datum: 17.02.2008 01:54
Moc si teoretickou fyziku idealizujete. Jsou teoetici běžní a méně běžní.
Např. strunová teorie je vyvíjena 40 let a dodnes nedisponuje jediným experimentálním důkazem, protože vlastně nepředpovídá nic, co je za současné úrovně technologií testovatelné. Některé varianty strunové teorie (ve skutečnosti jsou jich desítky a mnohdy si vzájemně si odporují, což zjevně nikomu nevadí) předpovídají např. narušení gravitačního zákona na malých vzdálenostech. Toto se experimentálně nepotvrdilo v mezích, které by teorii splňovat měly - nu a karavana strunových teoretiků s klidem táhne dál. Podobně třeba teorietické předpovědi kosmologické konstanty se liší od reality o čtyřicet řádů - no a vzrušuje to někoho?
Vy sám nejspíš o těchto diskrepancích ani nevíte, protože se s nimi strunoví teoretici nijak nechlubí a nikdo jiný jejich výpočtům nerozumí. Jen občas je vytáhnou na světlo jejich názoroví oponenti, zpravidla z řad LQG. Proč si myslíte, že je třeba Luboš Motl na L. Smolina nebo P. Woita tolik nasraný? Protože pouze ti dva jsou dostatečně kvalifikovaní na to, aby dokázal na nesmysly strunových teoretiků poukázat. Ostatní teoretici jsou rádi, že se na výzkumu uživí aspoň pod hlavičkou teorie strun - a zbytku světa je v podstatě jedno, že platí z daní nesmyslné výpočty.reagovat
Re: po včerejším dnu mají všechny pavědcké živly : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.22.xxx Datum: 17.02.2008 01:38
Zbytečně paušalizujete. Konkrétně já jsem zastánce vědecké teorie globálních poruch klimatu a Klause považuji za nekompetentního omezence, který nechápe, že díky konečné rychlosti šíření informac má ekonomie má problém ušéfovat sama sebe, natož aby se mohla stát relevantním arbitrem např. v otázkách ochrany životního prostředí. Podle éterové teorie je vznik hospodářských krizí zapříčiněn stejnými mechanismy, jako periodické fázové transformace vakua. Trh se těžko může kdy stát relevantním kritériem ochrany životního prostředí, protože nezohledňuje náklady ani vývoj cen v budoucnosti.
Takže tržně uvažujícímu ekonomovi je jedno, jestli vymře nějaký druh, který třeba obsahuje lék na rakovinu, když je v současné době pro lidstvo bezcenný. Tím pádem mu je jedno, jestli je planeta zelená nebo modrá, ergo zatopená vodou z roztopených ledovců. Klausova rodina je úzce propojena s palivoenergetickou lobby rabující přírodní zdroje téhle země na úkor životního prostředí, takže se nedivím, že Klaus veřejně vystupuje tak, jak vystupuje. Ale rozhodně bych ho kvůli tomu nevolil.
Patrně observační iluze - abychom mohli realitu vidět, musí být prostředím rozptylována a tento rozptyl je současně intepretován jako hustota energie a hmoty, čím dále se díváme od sebe v prostoru i čase. Něco jako když se dívíme přes zvlněné sklo nebo pěnu - čím dál vidíme, tím se nám realita zdá deformovanější a chaotičtější.
Čím dále se budeme v našich extrapolacích pohybovat od hmatatelné reality, tím více se náš obraz bude rozplývat v chaosu. Můžeme to přirovnat k pohledu do mraků - každý v nich vidí něco jiného: někdo anděla, jiný králíka - ačkoliv jsou to v podstatě jen náhodné tvary. Je nutné si uvědomit, že i pozorování chaosu má své zákonitosti - protože se např. energie šíří převážně povrchovými gradienty, mají se frakttální tvary s rostoucím měříkem tendenci zaoblovat a vzdálenosti (prostor) mezi nimi rostou. To co zblízka vypadá jako Perlinův šum se z této observační perspektivy rozpadne na řadu bodů oddělených rozlehlým prostorem - pozorování chaosu chaosem defomuje měřítka.
Je důležité si uvědomit, že tahle pluralita teorií je zákonitá a je to důsledek pohledu přes pěnu éteru, kde se všechny pohledy postupně rozdvojují a štěpí a navzájem se propojují, takže v dostatečně vzdálené perspektivě zanikají rozdíly mezi observačními perspektivami. Když do akvária umístíme hrneček se žárovkou a zalijeme ho pěnou, po rozsvícení žárovky se bude světlo linout po celém akváriu, bude svítit na hrneček zevnitř i zvenku.
Podobně v dostatečně rozsáhlé perspektivě bude zanikat náš pohled na vesmír zevnitř a zvenku, takže je možné, že vzdálení kvasary jsou vyčnívající povrchy naší generace vesmíru, který jejich prostřednictvím máme takto možnost pozorovat zvenku. Rozhodně nečekám, že v dohledné době nějaký pohled na vesmír převládne, ale éterová teorie má tu výhodu, že se na rozdíl od ostatních teorií opírá o naši bezprostřední zkušenost, umožňuje tedy realitu chápat nejjednodušeji a nabízet největší počet názorných příkladů. Představy a teorie založené na teorii relativity či kvantové mechanice jsou již příliš posunuty směrem do minulosti či do budoucnosti našeho vesmíru, proto jsou nesymetrické a jako takové atemporální.
Jen do určité míry - pohled na nehomogenity přes nehomogenity nehomogenity zesiluje. Pěny může být malý kousek, ale vzhledem k tomu, jak se po ní energie šíří jako bludištěm jí může být mnohem méně, než nám připadá. To ale neznamená, že ji můžeme z modelu vyloučit úplně. Zdá se, že svůj díl pravdy mohou mít ti, co považují vesmír za iluzi našeho vědomí stejně jako ti, co jej považují za výsledek objektivní reality. To není nic divného, protože oba přístupy jsou duální a éterová teorie je na dualitách založena.
Otázka po počátku je v takovém modelu dosti zavádějící, protože podle éterové teorie má vesmír ne jeden ale hned nekonečně počátků a konců.
Samotný prostoročas ve kterém žijeme je tvořen rovnováhou dvou časových dimenzí, které upalují proti sobě. Můžeme si to představit tak, že je vakuum tvořené povrchy dvou úrovní bublin éteru: jedny se zvětšují, druhé se zmenšují a o kus dále ten proces může probíhat klidně zase obráceně, protože je v zásadě náhodný a rovnovážný. Projevem dvou časových dimenzí je existence antičástic, ale čím dále se vzdalujeme od naší observační perspektivy, tím je štěpení časoprostorů výraznější - náš časoprostor se stává nehomogennější a vícelomný.
To se nejprve projevuje rozptylem gravitačních vln, které díky tomu nelze detektovat na větší vzdálenosti. Pak rozptylem mikrovlnného záření, které se nehomogenitami temné hmoty polarizuje a láme. Postupně tento proces zasahuje i viditelné světlo, což je názorně vidět v okolí černých děr a hustých neutronových hvězd, které lámou a polarizují světlo. Vakuum se v okolí takovýchto rotujících objektů stává dvojlomné, což znamená, že jedna událost může vyvolat více důsledků na různých místech - vesmír se postupně mění v pěnu multiversa. Vrcholí to vznikem dvojího horizontu událostí v rotujících černých děrách, který lze považovat za první membránu nové generace pěny, která směrem dovnitř postupně houstne a mění se na vakuum uvnitř černé díry, zatímco naše vakuová pěna expanduje a rozplývá se.
To by bylo super, ale obávám se, že to s Vámi dopadne stejně jako s dalšími trolly, kteří slíbí, že sem nebudou chodit.
Polarizace mikrovlnného záření vypadá následovně http://images.iop.org/objects/physicsweb/news/12/2/2/cmb.jpg
Dvojlom vakua v magnetickém poli studoval např. PVLAS experiment - samozřejmě v okolí černých děr a magnetarů jsou tyto jevy mnohonásobně výraznější.
Existence vícenásobných horizontů událostí je standardní součástí tzv. Kerrova řešení rotujících černých děr.
Z vašich nevraživých replik je zjevné, že jste o těchto záležitostech v životě neslyšel, takže vás vyprávění o nich intelektuálně uráží - což vám nijak nebrání dávat vaší ignoranci průchod. Je to podobné, jako když pan Navrátil začne tvrdit, že o tvoření hmoty z vlnobalíčků časoprostoru jaktěživo neslyšel, protože o tom nic nečetl. Chápu, že je potom pro vás těžké si dát dohromady jevy, o kterých jste jaktěživo neslyšel, takže pro vás moje výklady musí znít jako večerníček. Ale to jak jistě rád uznáte je váš problém - ne můj.
Současné rovnice pole jsou jen velmi přibližné, modely černých děr rovněž. O pěnových modelech vnitřku černých děr viz např. zde.
“Evidence for a membrane-like behavior of black holes has been known for two decades, in work pioneered by Kip Thorne and his colleagues,” said Cardoso, who came to UM last fall. “This membrane paradigm approach makes calculations easier.”
Jak vidíte, zatímco čeští fyzici o takových modelech ani neví a hlasitě se jim diví, ti na západě už podle nich dva roky počítají svoje modely. To jsou prostě dva různé světy, jako kdybych vykládal divochům o raketové technice.
Z faktu, že modelů černých děr je spousta (gravastary, preonové hvězdy, atd.) a fyzici dodnes nejsou zajedno ani v tom, zda existují tzv. nahé singularity nebo bílé díry.
Mezi experimentální predikce vlnové teorie éteru patří narušení Lorentzovy symetrie v oblasti velmi nízkých a velmi vysokých energií, detekce houbovité struktury vakua a elementárních částic a kosmologie založená na vypařování hmoty z masívních černých děr..
To může zahrnovat velmi různorodé spektrum pozorování: např. fakt, že hmota ve vesmíru je soustředěna do kvasarů tím více, čím dále do minulosti pozorujeme, že i v okolí nejstaších kvasarů nalezneme těžké atomy, ačkoliv kolem nich chybí hvězdy, že se vzhled galaxií s věkem mění od kulovitých přes placaté s jety až po eliptické se studenou černou dírou uprostřed.
Nejjednodušší potvrzení éterové teorie ovšem spočívá v tom, že je schopna vysvětlit relativistické, kvantově mechanické jevy i vlnový charakter světla jediným fyzikálním modelem, založeným na šíření energie v pěně. Zatímco současná fyzika musí kombinovat těch teorií více a způsob jejich kombinování je neurčitý a vede např. k rozptylu v odhadech kosmologické konstanty v rozpětí mnoha desítek řádů.
Přesně tak - vesmír nemá žádný okraj, jsme je uprostřed něj, takže je zákonité, že s odvozováním nezačnu na relativistické, nebo kvantově mechanické škále, ale přesně uprostřed. Dělám to záměrně, aby vzniklá teorie měla co největší dosah. Právě že ta teorie je naturalistická a drží se z přírody odkoukaných jevů, je fyzikální. Kecy o informacích fyzikální nejsou, dokonce i vlnobalíčkování časoprostoru je zbytečně odtažité a abstraktní.
Vysvětlení vesmíru nám leží přímo před nosem, v naší rozměrové škále.
Pokud jsou ty konstrukce povedou na všech rozměrových škálách ke správným předpovědím, pak mě težko bude vadit, že jsou jednoduché - právě naopak. Jsou vyjádřením přesvědčení, že vesmít je ve své podstatě založen na velmi prostých principech.
To co můžeme z reality vidět jsou gradienty hustoty éteru, což jsou jen hustoty dalších gradientů. Jejich hustota vyjadřuje hustotu energie či hmoty v daném místě. Můžeme si to představit jako pěnu složenou z bublin, které jsou vyplněny ještě hustšími bublinami, nebo částice složené z dalších částic, rekurzívně. Neliší se tedy v zásadě od emergentního systému, který vzniká při kondenzaci superkritické páry a který je tvořen fluktuacemi fluktuací.
Vakuum není ekvivalent slova éter, éter je nadřazený pojem všem pojmovým strukturám. Vakuum v každé generaci vesmíru je jedna z mnoha inerciálních fází éteru. Je pravděpodobné, že každá generace vesmíru má vakuum trochu jiné hustoty, a ta se s rostoucí vzdáleností směrem od nás zvyšuje a lze ji extrapolovat na nekonečno. Každá generace vakua se ale chová jako hmota a kondenzací v ní vznikají nové generace vesmírů. Jejich tvorbu lze pochopit jako vznik horizontu událostí při kolapsu vesmíru - v okamžiku, kdy rychlost expanze časoprostoru překročí rychlost světla, dojde k fázové transformaci a od původního vesmíru se oddělí dceřinný vesmír jako černá díra.
Černá díra/dceřinný vesmír je tedy objekt, ve kterém pokračuje kolaps vesmíru rychleji, než se stačí šířit hmota/energie/informace za daných podmínek. Samozřejmě je možné jej intepretovat i libovolným jiným způsobem - např. jako oblast tak vysokého gradientu hustoty vakua, že v něm není splněna podmínka totálního odrazu ani pro vlny, které mají vlnovou délku srovnatelnou s průměrem černé díry. Za zmínku stojí, že se náš vesmír chová jako celkem malá černá díra s vlnovou délkou Hawkingova záření odpovídající teplotě 3K. Předpokládaná doba života takové černé díry je přibližně 150 miliard let, což odpovídá dobře průměru pozorovatelné části vesmíru i předpokládané době rozpadu protonu. Vyplývá z toho, že tzv. mikrovlnné pozadí kosmu je jeho vlastním Hawkingovým zářením, čili že vesmír pozorujeme zevnitř a zvenku současně.
Přesněji řečeno jen někde poblíž povrchu, kde se podmínky dynamicky, ale nepříliš rychle mění - hmota se vypařuje na záření a ne obráceně a kde charakter vakua umožňuje největší komplexitu, nutnou pro vývoj organizované hmoty. I pro černé díry patrně platí podobná antropocentrická kritéria jako pro vývoj života v galaxiích, okolích hvězd a na povrchu těch správných planet.
Při pádu do černé díry se existující generace částic rozpustí na záření, zatímco nová zkondenzuje. Oba procesy mohou probíhat "současně" (s přihlédnutím ke konečné rychlosti šíření energie, samozřejmě) - takže vypařování vzdálených kvasarů a jejich kondenzace na hmotu může být viditelným dozvukem inflace, čili fázové transformace, která naším vesmírem proběhla před cca 10 mld. let. Jelikož je tento vývoj symetrický, měla by nás podobná událost zasáhnout za dalších cca 10 mld let znovu a měli bychom tudíž mezitím odpádlovat pryč. A měli bychom být hodní a tichý jako myšky, což mj. znamená, že bysme se neměli pokusy na urychlovačích pokoušet snažit vyvolávat fázové transformace vakua.
Před časem mě napadlo, že archetypální představa nebe jako gigantického stříbrolesklého baldachýnu, pokrytého obláčky může mít reálný fyzikální základ - povrch černé díry by totiž při pohledu zevnitř měl odrážet světlo jako modrolesklé zrcadlo a současně se přitom vlnit a tvořit bloby a oblaka podobně jako vodní hladina. Zatímco tentýž povrch zvenku vypadá jako temná, rudě žhnoucí díra, odkud není návratu. Takže archetypální představa nebe a pekla může pocházet odněkud z naší velmi dávné zkušenosti. Možná jsme potomky bytostí, kterým se povrchem černé díry nějak podařilo protunelovat. Ale to jsou hodně divoké extrapolace - jaká je současná realita?
V současné době je od nás horizont událostí velmi vzdálen a navíc se rychle vzdaluje a proto obrazy objektů, které se od něj odrážejí vykazují silný rudý posuv. Nicméně některá astronomická pozorování lze interpretovat jako pozorování odrazu vzdálených objektů od vnitřního povrchu naší černé díry. To by znamenalo, že náš vesmír není až tak velký, abychom ho nemohli aspoň v některých směrech přehlédnout.
Za prvé to bez důkazu nemůžete tvrdit. Podle éterové teorie vesmír může být tak absurdní, jak to jen náhodný charakter povoluje. Nehledě na to, že kdybyste se vylíhl jako baktérie uprostřed nějakého termitště, připadal by vám okolní svět ještě mnohem absurdnější.
Za druhé strunové teorie operují s multiverzi, bránovými vesmíry apod. a vedou k ještě divočejším představám. Éterová teorie je významně ořezává např. principem nejmenší akce.
Za třetí zkuste navrhnout pro to pozorování vlastní přijatelnější intepretaci.
Co je na bránových světech sofistikovaného? Struny a brány byly do současných teori zavedeny ad hoc. Éter a "pěnový mustr" zavádím do fyziky právě proto, abych tyto koncepty vysvětlil. Dokud koncept nevysvětlíte, zůstává hypotézou, vytrženou ze souvislostí.
Kolik světla se může vzájemně odrazit rozptýlit od objektů vzdálených deset miliard let? Řekl bych, že vám schází smysl pro fyzikální realitu, když můžete šířit taková vysvětlení.
Z hlediska éterové teorie jsou všechno fluktuace éteru: planety, hvězdy. Ale tím nevysvětlíte specifika toho pozorování. Co dělají hvězdy mimo galaxie? Pokud jsou to fluktuace, proč se nevyskytují v houfech, jako ostatní?
Černá díra je tvořená gradientem hustoty vakua. Když je ten gradient dostatečně výrazný, odráží světlo i tehdy, i když není úplně ostrý. A každá vlnová délka se v něm odráží na jiném poloměru. Jev totálního odrazu je jednosměrný, proto černá díra vypadá z jedné strany jako černá díra, z druhé jako zrcadlo.
Všechno na co přijde oficiální věda to pak Srnka zdůvodní éterem…
Nepochopil jste ten model. Pokud jsme tvořeni vibracimi materiálu černé díry a ta černá díra gravitačně kolabuje jako každá jiná hvězda, zahřívá se tím a frekvence vibrací toho materiálu roste. Díky tomu se my vlastně zmenšujeme spolu s černou dírou, resp. se kolem nás všechno zvětšuje. Čili na chování vesmíru není nic zvláštního - všechny velké objekty expandují a ty malé se hroutí a to tím tychleji, čím víc se liší od ostatních objektů.
Modely vzniku života mě nezajímají, pokud nedokážou zodpovědět ani tak jednoduchou otázku, zda život vznikl v pěně, ledu nebo jílu.
Když trojrozměrná hvězda zkolabuje na polovinu, hustota její energie vzroste osmkrát, ale její rozměr jen dvakrát - obsahuje pak 4x víc vln na jednotku objemu, takže bytosti těmi vlnami tvořenými si snadno můžou
myslet, že jim objem prostoru vymezený k životu vzrostl. A to ve skutečnosti přitom celá hvězda hmotu ztrácí. Vesmírů může být v hyperprostoru hodně - ale nevím, proč by se měly navzájem ovlivňovat víc, než černé díry v naší generaci vesmíru. Můžete vycházet z premisy, že náš vesmír je vlastně docela běžná černá díra, podobně jako naše galaxie a sluneční soustava jsou celkem průměrné objekty a dělat na tom základě všelijaké extrapolace.
Černá díra nemá ostré hranice, ale má povrchový gradient hustoty, který láme světlo a odráží ho dovnitř. Proti Santiagově teorii vědomí nic nemám, ale schází mi testovatelné předpovědi. Můžu si samozřejmě namlouvat, že vesmír vypadá tak jak vypadá, protože ho tak vidím, nebo proto, že ho tak stvořil Bůh - z hlediska kauzality jsou obě teorie stejně tautologické a samovysvětlující, že se mi ani nechce je rozlišovat.
Ale pokud mohu vysvětlit chování vesmíru na příkladu hmatatelného systému, jsem na tom argumentačně mnohem lépe - mám v ruce fyzikální model, který se chová nezávisle na tom, co vidím a cítím a můžu ho extrapolovat, aniž musím řešit, proč všichni lidi vnímají přesně totéž. Nevylučuji, že v nějaké vzdálené perspektivě všechny teorie a výklady světa splynou do jednoho náhodného šumu - ale alespoň pro teď mám v ruce nějaký testovatelný fyzikální model, nejenom víru v neomezenou sílu Boha nebo představivosti mého vědomí.
Krom toho si myslím, že teorie éteru Santiagovu teorii v řadě bodů stejně pokrývá.
Gradient hustoty vakua je v éterové teorii to, co se běžně označuje jako gravitační pole. Kolem hmotných těles vakuová pěna houstne a zpomaluje se zde rychlost šíření světla, resp. se "křiví časoprostor", pokud je pozorovatel sám uvnitř takové deformované oblasti také. Typickým projevem rozdílů v hustotě vakua je gravitační čočkování.
Už i strunoví teoretici vysvětlují, co je to éter...: Autor: ZEPHIR IP: 194.213.42.xxx Datum: 08.02.2008 16:14
Zavilý strunař Luboš Motl přesedlal na éteristu:
LM: Dear Doug, neutrinos and cosmic rays are surely everywhere but they are not a part of the "vacuum": they are not an "aether". Aether is something that is always present in our Universe and cannot be removed, regardless of the effort.
Éter není libovolný pojem, tento termín byl vnesen do fyziky v době, kdy nebylo známé jiné prostředí, než hmotné. Čili éter je hmotné prostředí pro šíření energie, zejména světla. Pokud si někdo představuje hmotné prostředí jak skalární či vektorové pole, je to jeho plné právo, ale není to éter a jenom plete pojmy ve fyzice.
Bez hmotného prostředí, pane Same. Vy na to pořád zapomínáte...
Éter není jen tak libovolné prostředí, to pak můžu říct, že éterem je i spinová síť smyčkové teorie gravitace a budeme hned všichni éteristé. A to jen kvůli pár
Vy právě žádný názor na éter nemáte. Pojem éter byl zaveden pro hmotné prostředí v době, kdy jiné než hmotné prostředí známo nebylo, ale už v té době lidi tušili, že světlo je vlnové povahy (Descartes + Hyughens). Jesli budete mluvit o něčem jiném a nazývat to stejným jménem, budete za blbce stejně jako když budete mluvit o perinaklu a myslet tím Slunce na obloze.
Éter neni "můj", já ten pojem do fyziky nezavedl a nehodlám jej mimo rámec původní definice měnit. Pro mě je to stále hmotné prostředí, složené z částic. Jediné, čím jsem jej upřesnil je předpoklad nekonečné hustoty energie a hmoty těch částic, říkám prostě, že éter je z mé definice nekonečně hustý.
Slovo "pole" má jiný význam, proto se taky nepoužívá jako synonymum éteru. Opět se snažíte míchat pojmy, aniž z toho vyplývá jakákoliv nová testovatelná předpověď.
Tahle debata není o konceptu pole, který je tak vágně definován, že nikdo neví co to vlastně je - ale o éteru, který je definován už 400 let docela přesně: prostředí tvořené částicemi hmoty.
Ano, kdyby éterová teorie nevedla k jednoznačným závěrům, bylo by podle ní možné filosofovat donekonečna. Jenže ona nevede a to se některým mudrlantům nelíbí. Vědci kupodivu nemají zájem o jednoznačné teorie, milují teorie, ve kterých se dá rejpat donekonečna a tahat za to peníze z kapes ostatním. Proto jsou mnozí z nich tak hotoví ze strunové teorie.
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 09.02.2008 22:38
"Vědci kupodivu nemají zájem o jednoznačné teorie"...ani nevíte jak si každý přeje už nějakou jednoznačnost, jenomže příroda není taková a dokonce není buď "ano" nebo "ne", ale chce "obojí" a dokonce současně. V tom je asi její pohyb, jak jej ten p. Navrátil snaží uchopit přes ten "horký brambor", jak jsem už tady četl, on má pravdu, i když ji trochu těžkopádně vyjadřuje.reagovat
Re: Re: Re: se vám něco nehodí tak to zavrhnete: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 22:44
Podle éterové teorie příroda není z principu divergující ani konvergující. Pokud by ovšem např. hmota nerozptylovala energii jako paprsek laseru při průchodu mlhou, my bychom energii neviděli jako hmotu a neměli bychom co studovat. Takže ta divergence vyplývá z našeho selektivního vzorkování uchopitelné reality.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 09:22
Díky pane Sam za pochvalu. Vyčítají mi všichni mou těžkopádnou češtinu, těžkopádné vyjadřování. Vím...lépe to neumím. Zlobí se na mě i můj přítel chemik co je v Anglii a co pro mě HDV překládá ; doslova šílí nad mým slohem, neví jak to přeložit. V tom je ten celý problém, že potřebuji několik spřízněných duší, aby se HDV přepsala do kultivovaného zvukomalebného jazyka. Už 15 let sháním 3 miliony na zaplacení mezd fyzikům. ( já je vydělal v podnikání, ale dlužnící mi je nezaplatili ). Nedaří se. Dokonce se nedaří ani pro přítele sehnat sponzora na jeho vynález : nafta z mastných kyselin novým postupem, unikátní technologií, levnější o 20% než to dělá SETUZA. Nechápu to.
To je pouze vaše přesvědčení, z ničeho to nevyplývá. Ani koncepce éteru nezavádí pro eter nějakou vnitřní strukturu, z předpokladu, že se éter chová jako hmota však lze takovou strukturu odvodit. Podobně jako v kondenzující páře to bude jakási směska částic s kladnou a zápornou křivostí (čili pěny).
To si fakt asi pletete s kondenzací vodní páry, rozptýlené ve zředěných plynech. Normální nasycená vodní pára pro kondenzaci žádná speciální kondenzační jádra nepotřebuje. Doučte se fyziku.
Ano, v nitru velmi husté hvězdy, která pomalu kolabuje a čeká na své nové gravitační zhroucení. Díky tomu se zahřívá, čili ty malé částice viditelné hmoty zkondenzované uvnitř se spíše vypařují. Ke kondenzaci došlo dávno, když se ta hvězda zhroutila předtím.
Celé je to spíš naše observační iluze, vyplývající z toho, že malý vzorek chaosu vzorkuje ten větší, takže ve vzorku selektivně chybí malé a velké vlnové délky. Proto se nám zdá, že velký objekt vždy expanduje a ty malé dále kolabují. Protože jsme malí, jeví se nám, že se podobně chová vesmír jako celek, ale zde už značně splývá realita s naší observační iluzí. Pokud budeme chtít pochopit vesmír, měli bychom se nejprve naučit chápat vidět chaos z perspektivy jeho libovolně malé části.
To co vidíte chladnout je pouze hmota a já toto pozorování můžu intepretovat tak, že se koule tvořící vesmír smršťuje, zahřívá a ta trocha kondenzátu vysráženého uvnitř se pomalu rozpouští jako máslo na plotně. Vycházím z toho, že právě tohle všechny velké hvězdy dělají. Tím současně vysvětlím, proč mi expanduje v takovém vesmíru prostor. Váš model je k této observační perspektivě duální - popisuje, jak se bude vesmír chovat z pohledu toho sajrajtu vysráženého zevnitř. Ovšem pokud bychom chtěli vesmír pochopit, měli bychom se na něj dívat zvenku.
Já vlastně nedělám nic jiného, než že k popisu vesmíru vně začínám přibírat to, co o něm víme z pozorování uvnitř, čímž jsem okamžitě nejmíň 2x chytřejší, než všichni ostatní.
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 09.02.2008 23:47
"čímž jsem okamžitě nejmíň 2x chytřejší, než všichni ostatní".. no ještě, že tak, to 2x se dá celkem snést ;-)
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 09.02.2008 23:43
"To co vidíte chladnout je pouze hmota"..měříme přeci teploty a to je energie i když je tu známá ekvivalence.
Prosím vás, jak podle vás vlastně vznikly hvězdy?
"Ovšem pokud bychom chtěli vesmír pochopit, měli bychom se na něj dívat zvenku.".. my se na všechno m;žeme dívat zvenku, ne však na vesmír. Zkuste s vžit do "stínové bytosti" aby se uviděla na ploše po které se pohybuje, nemá přeci ten další potřebný rozměr, tak i nám chybí ten další rozměr abychom viděl svůj vesmír zvenku. Vesmír podle standardního modelu stále expanduje což ale značí že se mu "tvoří" jeho prostor, že tomu tak je, se pozoruje pomocí supernov typu II tuším.reagovat
Re: aby se uviděla na ploše po které se pohybuje: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 23:48
Já se vidím pohybovat v prostoru. Vy ne?
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 09.02.2008 23:59
"Já se vidím pohybovat v prostoru. Vy ne?"... to bude důsledek vaší umíněné projekce a přesvědčení, že "všechno" má vnějšek. To byste musel být Bůh a ještě k tomu ten transcendetální co je "mimo" vesmír, což je další nesmysl, když teda Bůh tak by musel být všude i tady, je přeci všudepřítomný z definice...:)reagovat
Re: že "všechno" má vnějšek: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 10.02.2008 00:10
Ano, každá pravda má rub a líc. Kdysi lidi věřili, že je Země placatá. Konečně vy taky tvrdíte, že je vesmír placka. Historie se prostě jen opakuje.
Předně, naučte se mluvit za sebe. Jakmile někdo začne mluvit za ostatní, čuju politika, hájícího svoje privátní zájmy, nikoliv zájmy těch ostatních. Za druhé, éterová teorie předkládá fakta opřená o pozorování stejně jako jiné teorie. Je ještě velmi nová ve své podobě, stejně jako strunová teorie někdy v roce 1967. Abyste ji mohl kritizovat, musel byste k ní nejprve nějak přispět, nebo uvést konkrétní a věcné argumenty proti.
Co je to platný experimentální test? Např. éterová teorie předpovídá šíření světla ve vlnách. Z kvantové mechaniky ani teorie relativity nic takového nevyplývá.
Entropie není proces, nastudujte si aspoň výkladový slovník pojmů, když už ne fyziku. A řád v chaosu jde rozeznat naopak ve velkém měřítku. zblízka nepoznáme nic - až z dálky vyvstanou rozdíly, třeba houbovité fluktuace temné hmoty. Nevím jak uvažujete, ale stejně jako s tou inflací a dalšími sázkami dojdete přesně k opačným závěrům, než standardní fyzika i zdravý rozum. reagovat
Re: Re: Re: se nacházíme v nějakém parním kondenzátoru: Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 09:34
Máte pravdu. I já ve své HDV cítím, že vývoj vesmíru, což je defakto jen vývoj hmoty ( a ta je defakto jen výběrem "stop-stavu" v tom chaosu vlnění a křivení čp ) že vývoj výberu stavů křivostí má nutně nějaký začátek v podobě "počátečního předpisu" který pak ovlivňuje výběrové mantinely v genezi. A pokud se najde pro HDV ona matematická
podoba binárního vyjádření, mohla by se pak najít i ono "pravidlo" pro tento vesmír k jeho vývoji. Já to popisoval v nadnesené představě zpodoby tak, jakovy čp vyráběl "předpisem na křivení čp" pěnu, časoprostorovou pěnu se stálou změnou nespočetných křivostí a ...a vždy v té pěně v nejaký moment vyskočil "stop-stav" křivosti a ten se stal natrvalo "vlnobalíčkem" neměným ( což je elementární částice ) - já takový vlnobalíček určitého křivostního tvaru-stavu nazval "klonem čp" ...ty ostatní křivosti v pěně se měmí a mění a mění a z ní pak vyskočí právě ten "stop-stav" = klon , navěky klon - - elektron je navěky klonem - vlnobalíčkem jisté křivosti.( a puduje vesmírem ... čili vlnobalíček čp putuje v čp jiné křivosti ) Pak je klonem každý další složitější stop-stav toho čp...v tom "pěnovém chaosu".reagovat
Re: vždy v té pěně v nejaký moment vyskočil "stop-stav" křivosti a ten se stal natrvalo "vlnobalíčkem" neměným : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 11:18
Proč by měl vyskakovat a zůstávat neměnnej? Hmota má svá pravidla daný podmínkama rezonance ve vlnové rovnici, není třeba je hádat z chaosu.reagovat
Re: Re: vždy v té pěně v nejaký moment vyskočil "stop-stav" křivosti a ten se stal natrvalo "vlnobalíčkem" neměným : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 12:25
(citace) „Proč by měl vyskakovat a zůstávat neměnnej? Hmota má svá pravidla daný podmínkama rezonance ve vlnové rovnici, není třeba je hádat z chaosu.“
(reakce) : no a v tom to je, že já své vize navrhuji-předkládám, netvrdím a Vy své vize máte už hotový, dokázaný, stoprocentní a od Boha schválený ( i bez matematiky ) a tím pádem už nemáte o čem diskutovat. Ptáte se mě proč by měl být vlnobalíček ( elektron ) jako neměnný stav křivosti ? a ptáte takovým způsobem, jako by jste už sám věděl od Boha přesně jak jinak to je. Ukažte, že se mýlím důkazama a je to. reagovat
Re: Ptáte se mě proč by měl být vlnobalíček ( elektron ) jako neměnný stav křivosti : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 12:52
Ovšem, že se ptám. Teorie je od toho aby odpovídala na otázky. Problém není v tom, že by geometrodynamický koncept vesmíru obsahoval méně informace než éterový, ale v tom, že je nenázorný, protože si nikdo neumí představit, jak čas a prostor spolu interagují. Lidi prostě znají hmotu a její chování mnohem lépe, než čas. V éterové teorii to jsou dva aspekty jednoho artefaktu: gradientu hustoty éteru.
Pojem éteru taky umožňuje jednoznačně říci, jak jsou spolu spojeny hustota hmoty a energie s časem a prostorem vlnovou rovnicí. V teorii času a prostoru tuto závislost nemáte. Že se mýlíte je velmi snadné ukázat - proč by měl elektron vyskočit a zůstat neměnný? Proč by nemohl o kus dále vyskočit jiný elektron s odlišnými vlastnostmi? Proč by nemohly takové elektrony zaniknout?
Z éterové teorie vyplývají odpovědi na tyto otázku snadno: pokud kondenzuje pěna tvořená fluktuacemi hustoty ještě menších částic,
pak hustota energie a hmoty se v pěně nemůže libovolně měnit, protože pěna třepáním houstne. Pokud se v ní začne šířit vlna energie, pak může nabývat jen diskrétních hustot energie v závislosti na rozměru, jako napjatá vícerozměrná struna. Když do takové struny tvořené pěnou vložíte víc energie, pěna se zahustí a vlnová délka vzroste- tím kompenzuje pokles vlnové délky, ke kterému by jinak došlo, kdyby struna byla tvořena materiálem, který na hustotu energie jejích vibrací nijak nereaguje.
Vy těmhle závislostem nijak nerozumíte, s vlnovou rovnicí jste se seznámil před rokem, když jsem vám ji nalinkoval do jedné diskuse a ani se vám nedivím: teorie založená pouze na prostoru a času neumožňuje jednoduše vyjádřit vztah mezi křivostí prostoročasu a hustotou energie, natož si ho jednoduše představit. Takže vám nezbývá, než věřit že se elektron vynořil jako "stop-stav křivosti" a zamrzl. A podle něj se nějak nadělaly další - protože kdybyste měl věrohodně tímhle stylem vysvětlit, proč jsou všechny elektrony stejné, asi byste se pěkně zapotil.reagovat
Mimochodem, i ten chaos musí být hmotný, abychom ho jako chaos mohli vnímat, třeba jako částicový chaos molekul v plynu. Můžete třeba položit ruku na zrnění v televizi, ale jako chaos vám to připadat nebude.
Svět jde popisovat všelijak, ale konceptu hmoty se v jeho popisech jen tak nezbavíme.reagovat
(citace) : "Svět jde popisovat všelijak, ale konceptu hmoty se v jeho popisech jen tak nezbavíme"
(reakce) : stále "ty o koze já o voze". Copak tím, že navrhuji myšlenku , že hmota je realizována vesmírem "z veličin Délka a Čas" křivením jejich dimenzí se vyhýbám konceptu hmoty ???? Stále blábolíte. Já se přeci nechi zbavit popisu hmoty ??? Jak jste na takovou stupidnost přišel ? Já pouze razím cestu tu hmotu popsat v její pravé podstatě a nikoliv v "substitučním tvaru". Když napíši slovo "máma" je to substituční výraz pro hmotu ... a já chci namísto "máma" napsat "pravou rovnici konglomerátů hmotových elementů ze dvou veličin x-dílka a t-čas. Anebo : je hmota z mámy ?, či z chemie ?, či z atomů ?, či z éteru ???? ... cokdyž je z "x" a "t" ( ! ) reagovat
Re: a já chci namísto "máma" napsat "pravou rovnici konglomerátů": Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 13:02
Co chcete nebo ne je zcela nepodstatné. Podstatné je, co vám geometrodynamická teorie umožňuje. Z tvrzení "vesmír je tvořen časem a prostorem" o energii a hmotě nevyplývá vůbec nic. Jak vyjádříte hmotu a energii pomocí času a prostoru?
Mezi nimi může být miliardy možných závislostí, které vaše teorie nepopisuje. Kdežto když řeknu: celý prostor je tvořen hmotou, tak tím říkám: v každém bodě časoprostoru je závislosti mezi hustotou
energie a hmoty a zakřivením času a prostoru stejná, jako ve vlnové rovnici. Příliš jste si popis vesmíru zjednodušil: definoval jste sice správně základní stavební cihly vesmíru, ale zapoměl jste na maltu - popis závislosti toho, jak se vůči sobě navzájem chovají.reagovat
Re: Re: a já chci namísto "máma" napsat "pravou rovnici konglomerátů": Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 13:58
(citace) : Co chcete nebo ne je zcela nepodstatné. Podstatné je, co vám geometrodynamická teorie umožňuje“
(reakce) : Co chce geometrodynamická teorie je zcela nepodstatné. Podstatné je co Vám HDV umožňuje.reagovat
Re: Re: Re: a já chci namísto "máma" napsat "pravou rovnici konglomerátů": Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 14:03
(citace) : Že se mýlíte je velmi snadné ukázat - proč by měl elektron vyskočit a zůstat neměnný? Proč by nemohl o kus dále vyskočit jiný elektron s odlišnými vlastnostmi? Proč by nemohly takové elektrony zaniknout?
(reakce) : Víte proč by měl po Třesku vzniknout z čp vlnobalíček nějaký neměnný ? ( nazvaný později lidmi jako elektron ) ? …no proto, že to říkám, proto, pane Petřík…proto. Kdežto vy říkáte blablabla a když já se Vás mnohokrát zeptal proč by nemohl být éter „jistým křivým stavem čp“ tak co Vy mi na to odpovídáte ? Že se nemám právo ptát. apodobné blboviny jako výmluva.
(citace) : Vy těmhle závislostem nijak nerozumíte, s vlnovou rovnicí jste se seznámil před rokem, když jsem vám ji nalinkoval do jedné diskuse“
(reakce) : To může říci jen slepý trouba…který se nikdy nepodíval na můj web. Stále i nyní je tam odkaz na archív a tam já o vlnových funkcích také mluvím ( už v r. 2000 ) a rozhodně jsem už říkal, že v r. 1983 jsem přečetl Ullmanna krok za krokem a on tam o vlnových rovnicích také mluví…potažmo jsem je musel vidět i na stavební fakultě v matematice ikdyž jsem je příliš neovládal. Takže z vás mluví pošuk…
Re: Re: Re: Re: a já chci namísto "máma" napsat "pravou rovnici konglomerátů": Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 14:06
(citace) : „Problém není v tom, že by geometrodynamický koncept vesmíru obsahoval méně informace než éterový, ale v tom, že je nenázorný, protože si nikdo neumí představit, jak čas a prostor spolu interagují.
(reakce) : Jak to víte, že Vás éterový koncept je názornější než geometrodynamický ? Pošeptal Vám to do ouška Bůh ? Zadruhý : nenázorný je podle Vás proto, že si nikdo neumí představit interakci času a prostoru – to je fakt, ani já ne..a on to někdo někde řekl, že čas a prostor spolu interagují ???? to i já slyším poprvé…
Re: a tam já o vlnových funkcích také mluvím : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 14:11
Vlnová funkce není vlnová rovnice - jen ukazujete, že neznáte ani jedno, ani druhé. Ty pošuky si vyprošuji - mě neprověřoval soudní lékař s kladným výsledkem za to, že jsem lidem vyhrožoval, obtěžoval a posílal jim očíslované obálky (1, 2). Myslíte si, že jste v tomhle příběhu kladná postava?reagovat
Re: Re: a tam já o vlnových funkcích také mluvím : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 16:02
Pane Petřík, kdo z nás dvou mluví jako fyzikální pošuk, posoudí čtenář a především posoudí kdo si nadávkami podobného typu začal ( já bych v invektivách nepokračoval, kdyby jste se býval omluvil za výroky minulé ; a mír jsem nabízel už několikrát – za nabídku jsem dostal opět flusanec, jsou na to důkazy )…; papíry na pošuka rozhodně mám ; a to co vydal soudní znalec, že trpím a), b), c) je předmětem odvolání a bude ( doufám) i předmětem revize posudku…a ..a pokud si myslíte, že „vydírání omluvy“ od grázla dopisama 20,19,18 …01 je pošukství, či dokonce vyhrožování zabitím, pak je to pouze Vaše triviální pomýlenost a rozhodně také Vám to nepřísluší soudit ..a vím, že kdyby Vás, konkrétně Vás, dostal do drápů stejný pseudoznalec, že by jste od něho nevyšel s lepší známkou než já.reagovat
Re: Re: Re: a tam já o vlnových funkcích také mluvím : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 16:04
a) bludem paranoidním – (citace) Východiskem této skupiny bludů je vztahovačnost, která se postupně rozvíjí do bludu vztahovačnosti. Nemocný připisuje věcem a situacím kolem sebe význam ve vztahu k vlastní osobě, vše se mu zdá podezřelé, za jeho zády se proti němu odehrávají akce. Zaprvé bludy nejsou to, co je realitou dokazatelnou a zadruhý podle tohoto kritéria by musel být poblouzněným každý druhý občan ; b) bludem inventorním – (citace) nemocný je přesvědčen, že je vynálezcem, objevil tajemství perpetuu mobile, lék proti rakovině, přístroj pro ovládání lidí apod. U mě nepřipadá v úvahu, já si to nemyslím, já pouze věřím, že HDV se může jednou zdařit. Ale vím, že taky nemusí. Věřit není blud. Pak by jste byl bloudem i vy a kdokoliv okolo. ; c) bludem persekučním – (citace) Při persekučním bludu nemocný vztahuje na sebe, co se kolem něho děje, a domnívá se, že je to proti němu zaměřeno. Cítí se událostmi ohrožen a pronásledován. Plánují se proti němu různé akce na jeho zničení. Ani zde netrpím žádným bludem – fakta jsou fakta a to, že mě po internetu pronásledovala banda grázlů ( poslední 2-3 roky...předtím celý život nikdy ) není fata morgana, je dokazatelné reálně, nikoliv jako blud v mé hlavě, a tak všechna nařčení v posudku… reagovat
Re: To ty vaše částice jsou topologicky otevřené: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 22:34
To je prostě princip supersymetrických částic, které fyzika hodlá dokázat pokusy na urychlovačích. Bubliny v pěně lze považovat za částice se
zápornou křivostí, topologicky otevřené být mohou a nemusí. V éterové teorii se jako částice hmoty projevují jen souvislé variety.
Autor: Sam IP: 80.237.152.xxx Datum: 09.02.2008 22:50
"Bubliny v pěně lze považovat za částice se zápornou křivostí".. podle "vaší" fyziky..:-). Mám otázku, existují podle vás nějaké částice "mimo" ty vaše bubliny a nebo ty bubliny jsou podle nás ostatních částice?reagovat
Re: Re: Re: To ty vaše částice jsou topologicky otevřené: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 22:55
Všechny částice jsou fluktuace éteru - ty mohou být kladné i záporné podle poměru hustoty energie a hmoty, které jsou sice nekonečně velké, ale mohou fluktuovat. Ta místa bohatší na energii jsou jakoby díry v hmotě, nebo horká místa v kondenzující páře. Jsou to vlastně částice negativní energie. Když ty rozdíly dostatečně zvýrazníme, dostaneme vcelku normální pěnu.
V tom bodě je taky významnej point k vysvětlení toho, proč se nám náhodný chaos jeví jako pěna. Energie se totiž rozptyluje náhodným chaosem rozptyluje, souvisle dokáže cestovat jen po gradientech mezi "hranicemi zrn". Čim dál tím víc nabývám pocit, že to co vidíme kolem sebe (mikročástice, větší či menší planety a hvězdy) jsou jen zcela náhodné fluktuace, ovšem deformované do více-či méně pravidelných tvarů touto observační perspektivou.
My - jako lidstvo- se neustále pachtíme za skrytými zákonitostmi vesmíru . a přitom jsme si vlastně nikdy nepoložili otázku, jak by vesmír vypadal, kdyby část zcela náhodného chaosu pozorovala ten zbytek. Něco jako kdybychom se převtělili do jední z těch mnoha náhodných fluktuací v kondenzující páře - jak by asi tak mohla "vidět" svoje okolí?
To ale přece funguje i na hladině vody: když do sebe strčí dvě vlnky, tak se změní poloha obou. Kdybyste někdy skutečně zkusil měřit a pozorovat situaci na hladině vody pomocí vlnek na hladině vody, aspoň v duchu, přestal byste o tom takhle bájit.
Naše odlišná zkušenost není daná tím, že se na vlny na hladině díváme "makroskopicky", "nerelativisticky" či jakkoliv jinak, ale prostým důsledkem faktu, že je nepozorujeme týmiž vlnami, kterými jsou tvořeny. Když se na vlny vody budeme dívat vlnami světla, dostaneme jiný obraz na realitu, stejně jako když se přestaneme na šíření světla dívat vlnami světla.
Není k tomu třeba žádnou filozofii a zavádění nenewtonovské fyziky: prostě měníte podmínky a provedení experimentu, tak dostanete jiný vysledek. Když do pozorování zahrnete dva druhy vln místo jednoho, proč byste měl vidět to samé?
Jonathan Swift: "Když se na světě objeví opravdový génius, poznáto ho podle toho, že se proti němu spiknou všichni hlupáci."
Nemyslím si, že jsem génius, ale dokud někdo moje představy nevyvrátí, nemám s nějakým vyštipováním problém - naopak mě v duchu výše uvedené teze utvrzuje v tom, že postupuji správně. Má to tedy zcela kontraproduktivní efekt.
Jinak, než vyvracením názorů totiž blbce od génia nerozeznáte.
Éterová teorie se opírá o koncept hmoty, se kterým se lidstvo seznámilo mnohem dříve, než s koncepty prostoru a času. Díky tomu člověk chování hmoty intuitivně chápe a dokáže si je představit mnohem snáze, než třeba chování časoprostoru. Příznačný pro vaše nápady je, že neodvozují žádné testovatelné předpovědí nenapadnutelným logickým způsobem, čili jsou vlastně zbytečné, i kdyby byly správné. To se týká i představ pana Navrátila, který omílá dokola geometrodynamické teorie z 50. let. Ty jsou pro popis éteru skutečně relevantní, ale bez složité matematiky z nich nic testovatelného neodvodíte. A na složitou matematiku jednoduše nemáme - takže jsme na tom zhruba stejně, jako se sázkami pan Streita.
Pokud mě chcete o svých nápadech přesvědčit, napište někam (ale sem ne, tato diskuse je o éteru, ne o nesmrtelnosti chrousta) odvození nějaké testovatelné předpovědi krok po kroku tak, aby nebylo možné žádný krok vysvětlovat tak či onak a nalinkujte ho sem. Žádné další blbosti, poznámky z diskuse, vybarvené textíky, apod. Naučte se zkrátka psát logicky. Ukázka toho co mám na mysli:
Teorie éteru je založená na představě hmotného prostředí s nekonečně vysokou hustotou hmoty a energie současně. Takové prostředí odpovídá nekonečně hustému systému částic s jednotkovou hmotností a nekonečně vysokou teplotou, kterou lze přiblížit horkou kondenzující párou. V takové páře se tvoří houbovité fluktuace hustoty, které mají chování pěny. Pěna při vložení energie houstne, každá vlna se v ní šíří jako vlnový balík, nebo-li částice. Z tohoto chování vyplývá vlnově-částicová dualita, kterou popisuje kvantová mechanika.
Jak vidíte, uvedený příklad vychází z postulátů teorie, z ničeho jiného. Z postulátů odvozuje speciální situaci (stav pěny hustého částicového systému) a ze stavu pěny odvozuje speciální aspekt jejího chování (vlnově-část. dualitu) posloupností čistých implikací. Takže když třeba někdo začne tvrdit, že inflace nikdy nebyla, zajímá mě pouze, z čeho a jak to lze odvodit.
Re: Re: Pluralita lidského poznání a kompetetivita teorií: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 19:59
Jinými slovy, pokud chcete, aby se vašimi teoriemi nekdo zabýval, musíte lidem dát
A) seznam postulátů (čili výchozích předpokladů, o nichž se v rámci teorie už dále nediskutuje) B) několik příkladů nových testovatelných předpovědí, co lze z takových předpokladů odvodit buďto logickými, nebo matematickými operacemi pro jejich konkrétní speciální a zcela jednoznačné případy.
Teorie je jen seznam předpokladů a návod pro ostatní lidi, jak z nich odvodit další závěry - není to prostor pro vaše filosofie. Pokud po vás lidi nedokážou vaše odvození sami zopakovat, zreprodukovat, pak je pro ně vaše teorie zbytečná - nepotřebují ji. Čili mě nezajímá, co si o čem myslíte, ale jak svoje tvrzení můžete zdůvodnit tak, abych si to mohl odvodit sám. Teorie je návod na odvozování z
pevné sady předpokladů - nic více, nic méně.
A to se týká nejen pozitivních tvrzení: ("z předpokladu, že vesmír je tvořen pouze časem a prostorem vyplývá, že hmota je tvořena vlnobalíčky" - JAK a PROČ?!?) ale i negativních tvrzení (Streit: "inflace je špatně", Peter: "éterová teorie je špatně").
Pokud svoje tvrzení nezdůvodníte naprosto jednoznačně a logicky, lidi se vám dřív či později za taková tvrzení začnou smát do obličeje (v tom lepším případě), v tom horším vás prohlásí za dementní, neracionálně uvažující cvoky, protože je chaotismus vašeho uvažování irituje a svými názory připravujete o čas a učíte je demagogickému, propagandistickému stylu myšlení. Podmínky to jsou pravda tvrdé - ale platí jak pro strunaře, tak pro pana Navrátila stejně. Např. i strunaři musí mít pevný seznam svých postulátů, jinak jejich teorie nikdo nebude brát vážně. Musí být v každém okamžiku jasné, co do teorie patří a co už ne.
Pokud např. pan Navrátil nevysvětlí, jak "z předpokladu, že vesmír je tvořen pouze časem a prostorem vyplývá, že hmota je tvořena vlnobalíčky", pak veškeré další úvahy jsou ve skutečnosti založeny na dvou teoriích:
1) vesmír je tvořen pouze časem a prostorem
2) veškerá hmota je tvořena vlnobalíčky
Popisuje pak tedy hned dvě teorie, ne jen jednu. A to samé platí o každém dalším tvrzení, které si do teorie přidáte a jednoznačně nezdůvodníte. Každé takové tvrzení vám zvětšuje počet teorií, se kterými se právě zabýváte o jedničku.
a) HDV ještě není teorie, je to hypotéza a hypotéza je vždy jen návrh-vize....až to bude teorie, já vám dám den předtím vědět.
b) já neřekl, že vesmír je tvořen pouze časem a prostorem - vymýšlíte si ( ! ) nebo blouzníte, já řekl, že hmota je realizována z dimenzí veličiny, která se jmenuje "Délka" ( má mnoho dimenzí ) a veličina "Čas" ( má mnoho dimenzí ) ...a... řekl jsem, že vyšší počty dimenzí jsou už zabudovány jen ve hmotě v podobě vlnobálíčku z čp coby lokálních vlnobalíčku toho čp z toho čp...a ...a neřekl jsem že, veškerá hmota je tvořena vlnobalíčky, ale řekl jsem, že : veškerá hmota je tvořena vlnobalíčky z dimenzí veličin , což je zatracený rozdíl
Pan Navrátil mj. neudrží souvislou myšlenku déle, než jednu větu. Podvědomě o tom ví a tak se svými oponenty debatuje tak, že vpisuje svoje polemiky přímo mezi jejich věty. Jinak by sám po dvou větách nevěděl, na co vlastně reaguje. Nicméně, je to svým způsobem také génius, řada jeho formulací je zcela přesných a správných (jako třeba ta o střídání symetrií se nesymetriemi), ale on sám nedokáže popsat, jak k nim logicky došel. Jeho uvažování jsou nesouvislé záblesky prozření,
něco jako odlesky na hladině vody.
Je to jako když vám prosvítajícími žaluziemi do pokoje probleskue obraz stromu: vy ho nikdy nevidíte v celku, přesto si můžete být jistý, že tam ten strom je. Proto tady Navrátila zpovídám, ne že by mě jeho představy mohli dát něco jiného - ale zajímá mě způsob funkce neuronů v jeho mozku.reagovat
Re: Re: seno pro Srnku: Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 09.02.2008 22:22
Pane, jsem na to sám už 27 let ... dialog vedu sám se sebou a to je špatně. Nelze oživit vize bez lidského dialogu myslících lidí...já dialog vedu "s fluidem" a tak jsem rozdvojená osoba, sobě argumentuji sobě vyvracím sobě stavím sobě bourám...pak se nedivte, že vyrábím "umělé dialogy"...já nejsem pravý fyzik a nedokáži z HDV sestavit teorii natož kompletní od A do Z. Vy všichni jen máte rady a rady a rady, jak mám, co mám, kdy mám, kde mám, ale žádnou pomoc. Co tedy po mě vlastně chcete ??????? Samozřejmě vím že mám své texty přehlceny duplicitami a že se 100x opakuji než poposunu své myšlení o kousek dál. To jinak nejde než sám sebe opakovat a opakovat než mě napadne něco nového, nějaký posun... HDV je něco tak vyjímečně nového , že já laik-nefyzik to jinak bez pomoci jiných neumím. Pochopíte to ? Kromtoho jsem už velmi vysílený ( chováním zlých lidí )
Re: HDV je něco tak vyjímečně nového : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 22:26
Nesmysl, teorie pracující pouze s prostoročasem jako rozšíření teorie relativity zde již byly dávno před vámi. Teorie relativity sama o sobě není nic jiného, než teorie zakřivení časoprostoru. Už J.A.Wheeler vyslovil předpoklad, že všechna hmota je tvořena jen vlnami časoprostoru. Akorád jim neříkal vlnobalíčky, ale geony - to je celý rozdíl.
Jste vysílený z prázdného mlácení prázdné slámy.
Re: Re: HDV je něco tak vyjímečně nového : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 09.02.2008 22:45
Pane Petřík, lžete, překrucujete, závidíte, a nevíte vlastně co mluvíte....jste nekoncepčí. Postavte už konečně tu teorii éteru na vedecký základ ( především matematikou ) a pak se fyzikové k tobě obrátí čelem.
Re: Postavte už konečně tu teorii éteru na vedecký základ : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.34.xxx Datum: 09.02.2008 23:19
Teorie éteru je postavená na vědecký základ předpokladem prostředí s nekonečně vysokou hustotou energie a hmoty v nekonečném počtu dimenzí prostoru a času, mezi nimiž v každém čase a místě lokálně platí vlnová rovnice, aby byla splněna definice hmotného prostředí.
To je matematický základ vlnové teorie éteru a z něj můžete začít odvozovat co je vám libo. Stejný výsledek by měla poskytnout částicová simulace nekonečně velkého počtu hmotných částic, namačkaných do nekonečně malého prostoru - to je částicová algebra duální diferenciálnímu počtu.
Re: Re: HDV je něco tak vyjímečně nového : Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 14:20
Navrátil řekl : HDV je něco tak vyjímečně nového ….
Petřík řekl : Nesmysl, teorie pracující pouze s prostoročasem jako rozšíření teorie relativity zde již byly dávno před vámi. Teorie relativity sama o sobě není nic jiného, než teorie zakřivení časoprostoru…
(reakce) : Jenže teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou, ale neřešila, nebyla použita-využita k výkladu stavby hmoty ze dvou veličin tím křivením jejich dimenzí. To tu nebylo a můžete si křičet do éteru jak chcete, překřičet to nejde…ale ukázat protidůkazy na to čekám 3 roky. ( prázdnou slámu tedy mlátíte sám )
Re: teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 14:29
Geometrodynamická teorie není teorie relativity, ale teorie o tvoření hmoty vlnami prostoročasu. Důkazy o tom existují od roku 1954 - i n ačeském webu a včetně obrázků.
Re: Re: teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 16:42
Takže závěr je, že jste celý život lidem jen na obtíž - když se budou chtít podívat na rovnice tvoření hmoty z vlnobalíčků, mohou si přečíst publikace staré padesát let a dozví se to mnohem lépe a bez urážek o pošucích. To je výsledek, co?reagovat
Re: Re: Re: teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou: Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 17:20
Opakuji :
Pane Petřík, kdo z nás dvou mluví jako pošuk, posoudí čtenář a především posoudí kdo si nadávkami podobného typu začal ( já bych v invektivách nepokračoval, kdyby jste se omluvil za výroky minulé ; a mír jsem nabízel už několikrát – za nabídku jsem dostal opět flusanec, jsou na to důkazy )…; papíry na pošuka rozhodně mám ; a to co vydal soudní znalec, že trpím a), b), c) je předmětem odvolání a bude ( doufám) i předmětem revize posudku…a ..a pokud si myslíte, že „vydírání omluvy“ od grázla dopisama 20,19,18 …01 je pošukství, či dokonce vyhrožování zabitím, pak je to pouze Vaše triviální pomýlenost a rozhodně také Vám to nepřísluší soudit ..a vím, že kdyby Vás, konkrétně Vás, dostal do drápů stejný pseudoznalec, že by jste od něho nevyšel s lepší známkou než já.
...a dodám : proč blábolíte nesmysly, že já jsem lidem na obtíž ... to stejné by jste musel být i Vy ; já v civilu mám bohatý příjemný život a naopak mě mnoho lidí kolem mě potřebuje. takže Vaše řeč je pouze urážením a tak se nedivtě že Vám příště zase řeku blbečko nebo podobné slovíčko - oplácím už 2,5 roku. Mír odmítáte.reagovat
Re: a tak se nedivtě že Vám příště zase řeku blbečko : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 17:28
Tak se nedivte, že vám budu otírat o nos, jaký jste trouba, že zkoušíte vynalézat to, co už je padesát let dokonale vymyšleno. Já z vás mám
Ovšem když někdo řekne, že HDV je naprosto nová, tak to je zjevná lež, kterou budu namítat stejně, jako když někdo řekne, že slunce je zelené a s vámi to nemá co dělat. Ostatně tohle tady může tvrdit kdokoliv, fórum je anonymní.reagovat
Re: Re: a tak se nedivtě že Vám příště zase řeku blbečko : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 17:48
Rozdíl mezi námi dvěma je v tom, že vy mi to můžete říct, ale já vám to mohu dokázat.
Takže pokud si na mě budete otvírat pusu, schytáte to ještě víc. Já se s vámi nepotřebuji tahat po soudech, jako pan Petrásek, jsem totiž zvyklý si to s blbci vyřídit na místě.
A lidi vás na internetu nepronásledují - to je jen vaše utkvělá představa. To vy naopak je otravujete svýma trakařema, kudy chodí. Já vás přece do téhle diskuse nezval - to vy sem pořád lezete.
Běžte diagnostikovat do své diskuze, tahle by měla být o něčem jiném. To že jste alternativec mě nezajímá - mě zajímá, co z toho jste schopen doložit, potvrdit nebo vyvrátit. To platí pro strunaře stejně, jako pro mě nebo pro vás.reagovat
Re: Re: teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou: Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 10.02.2008 17:08
Pane Petřík, Vy záměrně lžete, je to nekorektní. Už jsem Vám před 2,5 lety řekl a ukázal podklady, kdy jsem já HDV zahájil ( 1981), kdy jsem podal na Patentovém úřadu přihlášku ( 1982 ), a že jsem komunikoval s Ullmannem už v r. 1982-83 o HDV a kde on mě za myšlenku HDV osobně pochválil, ale nebyl ochotný jí se mnou rozpracovávat, kdy Ullmann završil první vydání své knížky - r. 1983 a kde tam ještě o geonu nemluvil. Geon popisuje až v dodatku B z r. 1986 ( ten mi poslal v r. 1986 ) …a to ho popisuje navíc nesměle takto : Hypotetický geon je však jen určitým extrémním příkladem konstrukce hmotného objektu z geometrie prostoročasu; fakticky každá gravitační vlna popsaná svým Isaacsonovým tenzorem nelokální energie-hybnosti (viz §2.8) je takovou "hmotou bez hmoty", složenou z "vakua" chápaného v obvyklém smyslu. Mé rozpracování HDV ke dnešku je značné, Ullmannovo však žádné.reagovat
Re: Re: Re: teorie relativity jakožto křivení čp tu sice byla přede mnou: Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 17:16
Nechápu, co do toho pletete pana Ullmana?
Já říkám, že pokud si budu chtít přečíst o teorii tvorby hmoty vlnobalíčkováním časoprostoru i s dokonalou matematikou, mohu si přečíst publikaci z roku 1954. Že jste se tím začal zabývat v roce 81 nikoho nezajímá - to je váš problém. Měl jste si nejprve provést rešerši a neotravovat lidi objevováním trakařů. Tak se to nornálně ve vědě dělá, že když někdo začne studovat nějaký problém, první co udělá, že si přečte
VŠECHNO, co o tom vymysleli ostatní. A když je trouba a neumí číst (anglicky, německy) - tak ať se to napřed naučí - nebo do vědy neplete.
Co vám na tom není jasného? Když řeknu, že jsem právě objevil dynamit, protože si neumím přečíst, kdo ho vymyslel přede mnou - bude ze mě slavný vynálezce nebo idiot?reagovat
Re: kdy jsem podal na Patentovém úřadu přihlášku : Autor: ZEPHIR IP: 85.160.12.xxx Datum: 10.02.2008 17:24
Vaši patentovou přihlášku nikdo nikdy neviděl. A i kdyby, v té době už plných pětatřicet let ta teorie byla dokonale hotová a odvozená, i s veškerou matematikou a schválená recenzním řízením, vytištěná a svázaná v časopise. Pan Ullman s tím nemá co dělat, ten to jen třicet let potom přeložil do češtiny, podobně jako desítky jiných prací.
Autor: Navrátil Josef IP: 89.102.43.xxx Datum: 07.02.2008 23:12
Každý slušný mírumilovný názor je vítán a názory potřebujeme. (cirace): "Pak treba i odmlceni ma velkou silu a rekne vic, nez neustale verklikove reakce pana Petrika "za kazdou cenu". (reakce) : Pokud by jste byl svědkem dlouhodobé komunikace malé skupinky stálých frekventatntů, pak by jste zjistil, že já neoplácím nějakou neadekvátností tj. >strašnou< agresivitou. Jsem někdy jedovatý, nekdy normální, někdy dokoce i vstřícný ( a dokonce i pochváím toho co mi ponížením ublížil ) a hrubý jen vyjímečně a ...a především pouze tam kde hrubost předcházela a mířila do mě. Přiznat navíc musím, že bývám dlouhodobě k někomu ironický ( mírně ) ikdyž se zdá, že on už nerejpe či neuráží ... ale měl by si uvědomit proč. Neomluvil se když to byl on co urazil první a dost.
No, každý má mít míru svědomí a odvahy k přiznání svých chyb. ( já to několikrát udělal .., oni nikdy ). reagovat
Zkuste uvést nějaký případ symetrie a antisymetrie, jestli vám lze věřit, že jste to od někud neopsal. Tvrdíte, že je to obecný princip vesmíru, tak snad aspoň jeden příklad zvládnete.
Pokud ne, je to jasné.
Mlceti zlato...: Autor: Peter IP: 213.195.224.xxx Datum: 08.02.2008 10:09
Když nemáte co říct, tak docela určitě. Jenom předvádím, jak pan Navrátil celý život vykládá o něčem, co vůbec netuší, co je a čeká, že to ostatní lidi
