· Web viewodstavení výrobny, i když není poškozena. U výroben spalujících plyn znamená...

V Praze dne 26. dubna 2018

Čj.: MPO 29835/2018

Typový plán

Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Schvaluje:Ing. Tomáš Hünerministr průmyslu a obchodu

Základní část...............................................................................................................................3l. Popis krizové situace (dále jen „KS“)..............................................................................31.1 Stručná charakteristika KS...........................................................................................3

1.2 Předpokládaný územní a časový rozsah působení KS..............................................41.3 Příčiny vzniku KS.....................................................................................................51.4 Možnosti predikce a indikátory vzniku a rozvoje KS..............................................71.5 Popis skutečností nasvědčujících, že vzniklá situace je krizová..............................71.6 Popis skutečností způsobujících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit............................................................................................................81.7 Popis indikátorů a skutečností nasvědčujících, že vzniklá situace přestává být krizová.................................................................................................................................81.8 Výčet předpokládaných sekundárních událostí, které mohou vzniknout jako důsledek KS a událostí, které se mohou vyskytovat současně či kumulovaně a ovlivňovat řešení KS.............................................................................................................................81.9 Přehled v minulosti řešených KS..............................................................................9

2. Následky KS..................................................................................................................112.1 Dopady na životy a zdraví osob.............................................................................122.2 Dopady na životní prostředí...................................................................................122.3 Ekonomické dopady...............................................................................................122.4 Společenské dopady...............................................................................................132.5 Mezinárodní dopady...............................................................................................132.6 Dopady na kritickou infrastrukturu........................................................................13

Operativní část..........................................................................................................................143. Zásady pro řešení KS.....................................................................................................14

3.1 Podmínky (předpoklady) pro řešení KS.................................................................143.2 Obecné principy pro řešení KS...............................................................................143.3 Základní činnosti při řešení KS..............................................................................163.4 Věcně příslušné orgány podílející se na řešení KS.................................................163.5 Specifické instituty, které je možné využít pro řešení KS......................................193.6 Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování............................................................................................................213.7 Okolnosti omezující řešení KS...............................................................................22

4. Opatření pro řešení KS...................................................................................................224.1 Předcházení stavu nouze v elektroenergetice.........................................................224.2 Stav nouze v elektroenergetice...............................................................................244.3 Stav nouze v elektroenergetice s vyhlášením krizového stavu...............................264.4 Požadavky na mimořádné síly a prostředky...........................................................284.5 Požadavky na mimořádné zdroje............................................................................284.6 Problematika monitoringu KS................................................................................284.7 Výčet odborných variant řešení KS a podílu odpovědných subjektů.....................28

5. Karty opatření pro řešení KS......................................................................................30Pomocná část............................................................................................................................40

6. Další dokumenty související s řešením KS....................................................................407. Identifikační údaje zpracovatele typového plánu..........................................................40

7.1 Název a adresa zpracovatele typového plánu.........................................................407.2 Názvy a adresy subjektů, které poskytly zpracovateli součinnost..........................407.3 Kontaktní údaje na pracovníky, odpovědné za zpracování jednotlivých částí typového plánu..................................................................................................................417.4 Záznam o aktualizacích..........................................................................................42

2

Základní částl. Popis krizové situace (dále jen „KS“)

Typový plán „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“ je dokument, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále také „MPO“), ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty, stanovilo typové postupy, zásady a opatření pro řešení této krizové situace, která je identifikována v „Analýze hrozeb pro Českou republiku“ jako nebezpečí s nepřijatelným rizikem, pro které lze předpokládat vyhlášení krizového stavu.

1.1 Stručná charakteristika KS

Při reálném riziku narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu provádí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy opatření a činnosti pro předcházení stavu nouze v elektroenergetice. Při narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu vyhlašuje pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy nebo pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy stav nouze v elektroenergetice. K tomuto stavu dochází při významném a náhlém nedostatku elektrické energie nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. U konečných spotřebitelů dochází ke vzniku a rozvoji krizové situace a k ohrožení chráněných zájmů státu.

Vzniklé krizové situace řeší provozovatelé přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. V případě rozsáhlé havárie nemusejí být reálné možnosti provozovatelů daného systému schopny zajistit okamžité obnovení provozu nebo si mohou vyžádat odstavení systému a způsobit tak krizovou situaci v zásobování odběratelů elektrickou energií. Vzniklá mimořádná událost může vytvářet zvýšené riziko vzniku sekundárních krizových situací (bod 1.8) a ve značném rozsahu ohrožovat životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Oprávněným orgánem může být vyhlášen některý z krizových stavů a orgány státní správy mohou s pomocí integrovaného záchranného systému (dále také „IZS“) realizovat krizová opatření.

Elektrizační soustava je celostátně plošný systém s vysokou mírou vazeb na elektroenergetické soustavy okolních států, který je velmi citlivý na správnou funkci a požadovanou interakci jeho jednotlivých prvků, které na sebe úzce navazují a vzájemně se ovlivňují. Tento systém se skládá z:

a) výrobní části produkující elektřinu v různých výrobnách elektřiny,b) přenosové soustavy vedení a zařízení (rozvoden – transformoven) 400 kV,

220 kV, a vybraných vedení a zařízení 110 kV,c) distribučních soustav vysokého napětí 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 35 kV

a 110 kV,d) distribučních soustav nízkého napětí 0,4/0,23 kV,e) technických dispečinků hierarchicky uspořádaných k řízení celé soustavy,f) spotřební části - zákazníků, kteří užívají elektřinu ve svém odběrném místě.

Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze ve významném množství skladovat, musí být soustavně udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Elektrizační soustava jako celek musí kontinuálně zabezpečovat rovnováhu v čase se měnící velikosti spotřeby a výroby elektřiny. Tuto rovnováhu zajišťuje trh s elektřinou a v reálném čase provozovatelé přenosové soustavy.

Existují události, které v závislosti na své závažnosti, rozsahu zasaženého území a četnosti výskytu, mohou způsobit poškození nebo ztrátu funkce některého či několika prvků a vést k haváriím regionálního nebo celostátního charakteru, které v extrémním případě mohou postihnout i systém kontinuálního propojení.

3

Ze světa jsou známy události, jejichž důsledkem byl totální výpadek elektrizační soustavy.

1.2 Předpokládaný územní a časový rozsah působení KS

Pokud by příčinou výpadku byla pouze lokální porucha (ztráta několika málo prvků či rozvoden), pak by se jednalo o krátkodobý výpadek a obnova napájení koncových odběratelů by byla možná v řádu minut až hodin. V tomto případě by se nejspíše jednalo o lokální výpadek v části města nebo území a ve většině případů by nebylo nutné přijímat krizová opatření ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Celosystémovou disproporci mezi výrobou a spotřebou elektřiny (tj. neschopnost dostát mezinárodním závazkům, vyplývajícím z uskutečněných obchodů s elektřinou) nebo výpadek dodávek způsobený přetížením, frekvenčním či napěťovým kolapsem, lze ve většině případů považovat za střednědobý výpadek s dobou obnovy provozu soustavy v řádu hodin až desítek hodin. Naopak vyřazení z provozu resp. poškození značné části kritické infrastruktury extrémními přírodními událostmi nebo následkem masivního teroristického útoku by mohlo znamenat obnovení dodávek v trvání několika dnů až týdnů (do doby realizace náhradního řešení, kterým může být výstavba náhradního vedení v místě poškození nebo přeprava a instalace rezervních transformátorů do postižených rozvoden).

Od příčiny se odvíjí i rychlost znovuobnovení dodávek elektrické energie. Pokud dojde k rozsáhlému fyzickému poškození infrastruktury, bude čas obnovy přímo úměrný rozsahu poškození (v řádu dnů až týdnů v případě válečných událostí nebo planetárních katastrof).

Pokud se celá přenosová soustava, její část nebo významná oblast elektrizační soustavy ocitne bez napětí, dochází k tzv. blackoutu, který znamená rozsáhlé narušení dodávek elektrické energie pro velké množství zákazníků. Evropská legislativa – nařízení 2017/1485 definuje blackout takto:

Přenosová soustava se nachází ve stavu blackoutu, je-li naplněno alespoň jedno z následujících kritérií:

a) v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy došlo ke ztrátě více než 50% odběratelů;

b) v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy zcela chybí napětí po dobu nejméně tří minut, což vede ke spuštění plánu obnovy.

Příčinou může být významný výpadek přenosových a výrobních zařízení, který vede k následnému frekvenčnímu kolapsu. Při vzniku této situace by bylo nezbytné vyhlásit krizový stav a realizovat krizová opatření a stav nouze v elektroenergetice dle §54 zákona č 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Z hlediska ústřední koordinace náleží úkoly související s redukcí rizika blackoutu Ministerstvu průmyslu a obchodu.

K výpadku v řádu několika málo hodin v minulosti došlo také na území hl. m. Prahy. Při velkoplošném výpadku na celém území státu by velmi pravděpodobně byla postižena celá střední Evropa a i určitá část západní Evropy. Propojenost elektrizačních soustav jednotlivých států a jejich synchronní provoz významně přispívá k robustnosti celého propojeného systému, ale v případě velmi vážných provozních poruch je zároveň potenciálně náchylný k šíření krizových situací do České republiky ze sousedních, resp. jiných států synchronně propojeného Kontinentálního systému.

4

1.3 Příčiny vzniku KS

Příčinou vzniku krizové situace může být výpadek jednoho ze subsystému energetické soustavy.

1.3.1.1 Energetické zdroje:Typy současných hlavních výroben elektřiny:

- jaderné elektrárny,- elektrárny spalující pevná, plynná a kapalná paliva,- elektrárny vodní,- a další elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie.

Vlivy na jejich odstavení:- přímé poškození určitého výrobního zařízení (z důvodu technické poruchy, vady

materiálu, zanedbání údržby, živelní události, teroristického útoku, války),- chybné funkce řídicího systému,- nevhodný dispečerský zásah nebo manipulace (selhání lidského činitele),- rozpad elektrické sítě výrobnou napájené,- nedostatek paliva nebo jiných provozních hmot.

Každá výrobna má určité technologické uzly, jejichž vyřazení z provozu má za následek odstavení zdroje z provozu na dlouhou dobu. Vyřazení ostatních technologických zařízení způsobí jen přechodné obtíže.

Nejvíce odolné proti účinkům pohrom, včetně teroristických útoků, jsou jaderné elektrárny. Větší poškození hlavního výrobního bloku nebo odpojení od vnějšího napájení (teroristickým útokem nebo působením živlů) však může elektrárnu odstavit z provozu na dlouhou dobu nebo dokonce trvale. Nepředvídané vyřazení jaderné elektrárny z provozu může být příčinou rozsáhlejších výpadků elektrizační soustavy.

Elektrárny na fosilní paliva jsou z hlediska zranitelnosti vlastní technologie srovnatelné, avšak značně rozdílné mohou být důsledky některých druhů poškození. Např. poškození určitých uzlů výrobny spalující kapalná paliva může být spojeno s rozsáhlým požárem a ekologickou havárií, u výrobny spalující plyn může dojít k požáru případně výbuchu s následnou úplnou devastací výrobny. Relativně nejmenší poškození lze očekávat u výroben spalujících pevná paliva.

Vodní elektrárny akumulačního nebo průtočného typu jsou z důvodu bezpečnosti při povodni vyřazeny z činnosti. Postup je koordinován se správci vodních toků.

Všechny parní (uhelné i jaderné) elektrárny potřebují ke svému chlazení vodu, buď průtočnou do kondenzace, nebo do chladicích věží na doplnění odpařené vody. Všechny elektrárny tohoto typu jsou proto poměrně blízko dostatečného zdroje vody, což je zpravidla řeka nebo je vybudována vodní nádrž na blízké řece a vodní přivaděč do elektrárny. V blízkosti vodních toků jsou na území s malým rozdílem výšky pouze dvě elektrárny – Mělník a Prunéřov. Citlivost elektráren na zatopení z hlediska dlouhodobých důsledků není veliká. Citlivé jsou v této části motory a ovládací a ochranná zařízení. U jaderných elektráren je však možné zmínit riziko výpadku dodávek chladící vody do lokality, která by však měla být do fáze dochlazení nahrazena ze zdrojů v dané lokalitě.

Při úvahách o zranitelnosti systému je třeba zvažovat i problematiku zajištění paliva a výše jeho zásob. Z tohoto hlediska jsou nejméně postižitelné jaderné elektrárny a nepalivové elektrárny využívající energie z obnovitelných zdrojů. Elektrárny na pevná a kapalná paliva udržují, z ekonomických důvodů, zásobu paliva jen ve výši zabezpečující jejich provoz na několik dní (pro zimní období týdnů). Přerušení přepravních tras může mít za následek

5

odstavení výrobny, i když není poškozena. U výroben spalujících plyn znamená přerušení přepravní cesty prakticky okamžité odstavení zdroje.

Specifickou otázkou je opětovné uvedení odstaveného výrobního zařízení do provozu, a to zejména v případě, že k odstavení došlo v důsledku rozpadu elektroenergetického systému a nepodařil se přechod výrobny elektřiny na vlastní spotřebu.

1.3.1.2 Přenosové a distribuční soustavy

Vlivy na jejich odstavení:- přímé poškození určitého prvku vedení,- chybné funkce řídicího systému nebo automaticky působících ochran,- nevhodný dispečerský zásah nebo chybná manipulace (chybné působení techniky,

poškození, selhání lidského činitele),- nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou v systému přesahující určitou mez.

Závažnější než vlastní poškození přenosového vedení přenosového a distribučních systémů je skutečnost, že následkem nevyrovnané bilance mezi výrobou a spotřebou elektrické energie může dojít k rozpadu soustavy jako celku, tedy i odstavení výroben elektřiny. Obnova provozu celého systému je relativně složitou záležitostí.

Přenosové soustavyVenkovní vedení působením povodní nejsou ohrožena s výjimkou odplavení půdy

v okolí základů podpěrných stožárů. K tomuto došlo při povodních v roce 2002 na vedení u dálnice D8 u Veltrus. Důsledek patří do kategorie, která je plně kompenzována propojením systému vedení tak, aby výpadek kteréhokoliv vedení neznamenal přerušení chodu soustavy. Přenosová soustava je koncipována a realizována tak, aby nedošlo k jejímu rozpadu, resp. k přerušení dodávky elektřiny v případě vyřazení z provozu jednoho prvku soustavy (kritérium n-1), v některých případech vyhoví i kritériu n-2 (vyřazení 2 prvků soustavy). Obtíže působí silný vítr o rychlosti větší než 100 km/hod., který může způsobit pád stožárů vedení a dlouhodobé přerušení provozuschopnosti přenosového vedení (vichřice 2003, vedení přenosové soustavy u elektrárny Prunéřov). Podobné účinky mohou mít i sesuvy půdy, které jsou ale v trasách vedení přenosové soustavy málo pravděpodobné. Vážným rizikem je tvorba námrazy na vedení vlivem kombinace deště a nízkých teplot a jejím důsledkem je stržení lan pod tíhou ledu.

Významně může venkovní vedení poškodit teroristický útok, pokud je jeho místo a způsob vhodně naplánován a proveden.

Rozvodny 400 a 220 kV, včetně transformace, patří mezi zařízení, která jsou choulostivá na zatopení vodou nebo na jiná diverzní znečištění izolace. Povodně v roce 1997 i 2002 však potvrdily, že elektrické stanice přenosové soustavy nejsou v zátopových oblastech. Obdobně odolnost rozvoden proti cílenému teroristickému útoku není vždy na dostačené úrovni.Distribuční soustavy

Jsou co do délky nejrozsáhlejší částí elektrizační soustavy. Distribuční soustava vn a nn je, s výjimkou městských kabelových částí, provozována v paprskovitém uspořádání, v některých případech s možností záložního napájení. Poškození jednoho prvku má zpravidla za následek přerušení dodávky v části soustavy. Trvání tohoto přerušení je odvislé od místa a rozsahu poškození zařízení.

Většina vedení je v provedení venkovním na podpěrných bodech (mřížových stožárech, dřevěných, ocelových a betonových sloupech) a poměrně snadno přístupná a snadno zranitelná. Ani kabelová vedení nejsou nijak významně zabezpečena proti rizikům úmyslného poškození, případně poškození vlivem klimatických podmínek. Slabými místy u kabelových

6

vedení jsou i z pohledu vzniku běžných poruch hlavně přechody do nadzemních částí transformoven, rozvodných a pojistkových skříní nadzemních objektů.

Nejcitlivějším a nejzranitelnějším místem kabelového vedení distribuční sítě jsou transformovny a četné propojovací skříně, které jsou umístěny na stěnách budov do výše cca 1 metru nad zemí s přístupností veřejnosti. Ve vztahu k povodním je toto zařízení poměrně snadno opravitelné pomocí očištění od nánosů prostřednictvím čisté vody a vysušením povrchu izolace, což je poměrně rychlý úkol, ale takových míst je zpravidla velmi mnoho.

1.3.1.3 Dispečerské informační a řídicí systémy

Vlivy na jejich narušení:- přímým poškozením určitých prvků systému,- chybnou funkcí prvků systému (zkreslení dat, chybným vyhodnocením dat,

nedostatkem v SW vybavení apod.),- selháním lidského činitele, - úmyslným přetížením systému,- vnějším napadením (kybernetickým útokem).

Systém je tvořen soustavou komunikačních propojení (telefonní spoje, radioreléové spoje, elektronické systémy pro přenos dat, automatiky apod.). Jednotlivé komunikační trasy jsou zálohovány. Poškození jednoho prvku nepředstavuje prakticky žádné riziko. V každém případě však vznik poruchy dispečerského řízení vždy znamená prodloužení doby obnovení dodávky elektřiny. Kolaps celého řídicího systému by měl pro elektroenergetiku význam zcela zásadní.

1.4 Možnosti predikce a indikátory vzniku a rozvoje KS

Popis skutečností indikující vznik KS- vyhlášení předcházení stavu nouze v elektroenergetice,- vznik mimořádné události mající bezprostřední vliv na elektroenergetiku (např.

přerušení dodávek vody, energetických surovin apod.),- vznik mimořádné klimatické situace,- vznik mimořádné bezpečnostní situace (riziko teroristického útoku, kybernetického

útoku), - vznik mimořádné události v elektroenergetice,- nutnost regulovat spotřebu a dodávky elektřiny (předcházení stavu nouze).

Popis skutečnosti bezprostředního ohrožení vzniku KS- závažné poškození části elektrizační soustavy,- vyhlášení předcházení stavu nouze v elektroenergetice,- vyhlášení stavu nouze v elektroenergetice,- omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na části nebo celém území státu,- aktivace integrovaného záchranného systému,- pravděpodobnost vzniku sekundárních krizových situací.

Popis skutečností (činitelů) urychlující průběh, popřípadě zesilující dopady KS- trvání působení příčiny nebo původce krizové situace,- kumulace působení dalších rizik a ohrožení, jakými jsou např. nepříznivé klimatické

podmínky a živelní pohromy,- zimní období,- celostátní rozsah krizové situace, popřípadě i postižení sousedních států,- značný rozsah sil, prostředků a zdrojů potřebných k reakci na krizovou situaci,- vznik sekundárních krizových situací a narušení základních funkcí státu.

7

1.5 Popis skutečností nasvědčujících, že vzniklá situace je krizová

- realizací opatření k předcházení stavu nouze nebylo zabráněno vzniku stavu nouze v energetice,

- překonání a likvidace následků stavu nouze v energetice vyžaduje kapacitně i časově náročná opatření na straně provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny,

- překonání a likvidace následků stavu nouze v energetice není v možnostech provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny,

- omezením nebo přerušením dodávek elektřiny je postižena značná část nebo celé území státu,

- rozsah narušení elektrizační soustavy neumožňuje dodávky elektřiny odběratelům, jejichž zásobování musí být zachováno (prioritním odběratelům),

- reálné nebezpečí vzniku sekundárních krizových situací, ohrožení základních funkcí státu a kritické infrastruktury (dále také „KI“).

1.6 Popis skutečností způsobujících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit

- trvání působení příčiny nebo původce krizové situace,- kumulace působení dalších rizik a ohrožení, jakými jsou např. nepříznivé klimatické

podmínky a živelní pohromy,- celostátní rozsah krizové situace, popřípadě i postižení sousedních států,- navyšování sil, prostředků a zdrojů potřebných k likvidaci následků krizové situace,- probíhající sekundární krizové situace,- narušení základních funkcí státu.

1.7 Popis indikátorů a skutečností nasvědčujících, že vzniklá situace přestává být krizová

- obnovení dodávek elektrické energie odběratelům nejvyššího regulačního stupně, - probíhá postupná obnova provozu elektrizační soustavy,- ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí přestává být urgentní, jsou

zajištěny životní potřeby obyvatelstva, fungování infrastruktury, státní správy a samosprávy,

- provozovatel distribuční soustavy vyhlásil pro vymezené území nebo jeho část ukončení stavu nouze,

- provozovatel přenosové soustavy vyhlásil pro celé území státu ukončení stavu nouze.

1.8 Výčet předpokládaných sekundárních událostí, které mohou vzniknout jako důsledek KS a událostí, které se mohou vyskytovat současně či kumulovaně a ovlivňovat řešení KS

- radiační havárie,- narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu,- narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu,- narušení dodávek plynu velkého rozsahu,- narušení dodávek potravin velkého rozsahu,- narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu,- narušení funkčnosti významných systémů elektronických komunikací,- epidemie – hromadné nákazy osob,- narušení zákonnosti velkého rozsahu,

8

- narušení dodávek tepla,- narušení dopravy (dopravní signalizace, železniční doprava, provoz letišť),- technické nebo technologické havárie,- nedostupnost informačních a komunikačních systémů,- omezení zdravotnické služby, dodávky léčiv a zdravotnického materiálu,- zničení, poškození nebo omezení využití nemovitého a movitého majetku, objektů

chráněných památkovou péčí, muzejních a jiných sbírek, knižních a archivních fondů.

Další události, které mohou vzniknout jako následek KS jsou uvedeny v kapitole 2.

1.9 Přehled v minulosti řešených KS

Krizový stav z důvodu narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu dosud v České republice vyhlášen nebyl. V posledních letech byl vyhlášen pouze jednou celostátní stav nouze vyhlášený provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, a to v červenci 2006. Vyšší četnost kalamitních stavů byla v posledních 15 letech vyhlašována provozovateli distribučních soustav dle jejich interních předpisů. Jestliže v případě stavu nouze vyhlášeného provozovatelem přenosové soustavy byly příčinou technické problémy v soustavě, tak v případě regionálních stavů nouze byly příčiny odlišné. V zásadě se vždy jednalo o důsledky živelních událostí, kdy primární příčinou vyhlášení regionálních stavů nouze byly v zásadě povodně, sněhové kalamity a větrné smrště.

Stav nouze v ES ČR – červenec 2006 (celostátní stav nouze)V poslední dekádě července 2006 byly zaznamenány v ČR vysoké teploty a ve vazbě na

to i podstatně vyšší zatížení oproti predikci. Podobná situace byla i v celé Evropě a vedla k významným změnám v rozložení výroby a spotřeby. Oproti typické situaci byly významně nižší exporty Francie a Polska, vyšší exporty Švýcarska a významné exporty z Velké Británie a Skandinávie na kontinent a velké importy do oblasti Německa související též se sníženou dodávkou větrných elektráren. V návaznosti na požár u rozvodny ve Slovinsku došlo k vypnutí některých prvků přenosových soustav, které vyvolaly další vypínání přetíženého vedení mezi Slovinskem a Itálií. Současně došlo oproti plánovaným saldům výměn mezi soustavami k významným vnitrodenním změnám, které byly jak důsledkem neočekávaných změn spotřeby, tak i důsledkem relativně významného množství zobchodované elektřiny v rámci krátkodobých trhů s elektřinou (cena elektřiny dosáhla výše přes 500 EUR/MWh). Výsledkem bylo přerozdělení toků v celé evropské síti provozovatelů přenosových soustav a významné změny ve fyzikálních tocích i na většině vedení naší přenosové soustavy. Pro řízení soustavy však byly v reálu dostupné pouze informace z měřicích a řídicích systémů, když chyběly aktuální informace o událostech v zahraničních soustavách a jejich příčinách, na základě kterých by bylo možno provést predikci dalšího vývoje a analyzovat dopady na českou přenosovou soustavu. Důsledkem bylo i postupné přetěžování vedení V415 v ČR. Aby se zabránilo poškození, bylo vedení cca v 11:15 vypnuto. Tím došlo k přerozdělení toků a po havárii dvou prvků přenosové soustavy (vedení a vazební tlumivka) pak k rozpadu soustavy do ostrovních provozů. Po zhodnocení mimořádnosti situace byl vyhlášen stav nouze. V průběhu postupného obnovování stavu došlo k dalším třem ostrovním provozům. Pro řešení bylo využito jak podpůrných služeb HDO, tak i havarijních dodávek od sousedních systémových operátorů. Řádný provoz soustavy byl obnoven až po 22. hodině a ve 23:00 byl odvolán stav nouze.

9

Přetoky elektřiny z Německa – přelom roku 2014/2015Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS na přelomu roku 2014 a 2015 opakovaně

řešil nápory elektřiny, které byly způsobeny mimo jiné enormní výrobou v německých větrných parcích. Mezi hlavní příčiny problémů patří relativně významný nárůst instalovaného výkonu variabilních obnovitelných zdrojů, odstavování jaderných elektráren v Německu a jednotná německo-rakouská zóna, která se chová, jako by mezi oběma zeměmi nebylo prakticky žádné kapacitní omezení. Nárůst instalovaného výkonu a výroby obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Podle ČEPS byla produkce německých větrných parků na konci loňského roku 30 tisíc MW. Toky mezi Německem a Rakouskem v tomto období činily 7 700 MW, většina ale kvůli chybějícímu vedení „tekla“ přes okolní soustavy. Jen přes Česko směřovalo na jih Evropy okolo 3 400 MW elektřiny. Například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je cca 2 000 MW. Situace by se v tomto ohledu měla do budoucna zlepšit, neboť 17. července 2017 ČEPS plně zprovoznila transformátor s příčnou regulací fáze (tzv. PST) v rozvodně Hradec u Kadaně. PST by měl účinně regulovat toky elektřiny z Německa.

Povodně a regionální stav nouze v ČR – červen 2013

V červnu 2013 povodně zaplavily části distribuční soustavy. V důsledku povodní vyhlásila Pražská energetika stav nouze na svém distribučním území, na kterém došlo k zaplavení některých částí distribučního zařízení, v jejímž důsledku bylo několik tisíc odběrných míst, především z kategorie domácností a podnikatelských subjektů sídlících poblíž vodních toků, které protékají hlavním městem, bez dodávky elektřiny. Energetici v Praze museli odpojit kvůli zalití vodou nebo z preventivních důvodů na 70 distribučních trafostanic. Stav nouze, který vyhlásila i ČEZ Distribuce, se konkrétně týkal čtyř okresů: Mělník, Ústí nad Labem, Litoměřice a Děčín. Stav nouze byl vyhlášen na základě vývoje situace a vývoje prognózy rozsahu povodní a s ohledem na rozsah zaplavování částí zařízení distribuční soustavy a nezbytného vypínání částí distribuční soustavy v zaplavených územích z bezpečnostních důvodů. Obnovení dodávky elektřiny bylo zajišťováno bezprostředně po té, co to umožnil technický stav postižených částí zařízení distribuční soustavy a dále i stav zařízení a vnitřní instalace jednotlivých odpojených objektů.

K totálnímu výpadku dodávek elektrické energie, jak ho známe ze zahraničí, v ČR doposud nedošlo. Vzhledem k poměrně vysokému riziku vzniku této krizové situace je však nutné možnosti jejího vzniku věnovat trvale zvýšenou pozornost.

10

Black-out v jiných zemích příklady

Datum trvání black-outu Země Příčina Bez proudu

(mil. obyvatel)31. 3. 2015 Turecko Odstavení dvou elektráren a

současná údržba na přenosových trasách (nepotvrzeno)

70

26. 10. 2012 Brazílie Požár v rozvodně 53 30. – 31. 7. 2012 Indie Deficit mezi výrobou a

dynamicky rostoucí spotřebou (přetížené vedení), který byl aktuálně umocněn nepříznivými klimatickými podmínkami

670

8. 9. 2011 USA a Mexiko Chyba obsluhy a následný výpadek vedení velmi vysokého napětí

3

11. 3. 2011 Japonsko Odstavení jaderných elektráren, po jejich poškození vlnou tsunami vyvolanou zemětřesením

4,4

28. 1. 2008 Čína Sněhová bouře zničila vedení velmi vysokého napětí

30

11. 11. 2009 Brazílie, Paraguay a Uruguay

Zkrat 3 transformátorů v důsledku velkých dešťů

60

18. 8. 2005 Indonésie (ostrovy Javaa Bali)

Vícenásobná porucha ES, která vyřadila 2700 MW výkonu

100

27. – 28. 9. 2003 Itálie (mimo Sardinie)

Bouřka 56

14. 8. 2003 USA a Kanada Zkrat větvemi stromu a následně špatné řešení těchto iniciačních poruch

50

20. 2. – 27. 3. 1998 Nový Zéland Opakované poruchy na vysokonapěťových kabelech

Průběh black-outů, které ve světě nastaly v uplynulých letech, ukazuje názorně, jak dochází ke kaskádovému a vějířovitému rozvoji krizových situací (domino efekt), které pak mají za následek škody na životech, zdraví a majetku. Zkušenosti, s čím se musela při těchto krizových situacích postižená města vyrovnávat, jsou uvedeny v příloze č. 1 včetně obecných závěrů, které byly zjištěny při některých cvičeních na toto téma v ČR.

2. Následky KSZajišťování ochrany životů a zdraví osob, životního prostředí a majetkových hodnot je

jednou ze základních povinností státu. Důsledky narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu se projeví průřezově ve všech oblastech fungování státu. Jejich výčet vychází z Analýzy hrozeb pro Českou republiku1. Dopady negativně ovlivní zejména ekonomiku

1) Usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 369 k Analýze hrozeb pro Českou republiku.

11

státu, plnění mezinárodních závazků a dohod, výrobu a služby, životy, zdraví a běžný život obyvatelstva včetně narušení životního prostředí.

2.1 Dopady na životy a zdraví osob

- přímé ohrožení života a zdraví provozního personálu výroben elektrické energie,- přímé ohrožení života a zdraví pracovníků likvidujících následky poškození

elektrizační soustavy,- přímé ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku radiační havárie, výbuchu

nebo požáru,- ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku omezení nebo přerušení dodávek

elektrické energie (zdravotnická zařízení, ústavy sociální péče, vytápění apod.),- ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku vzniku sekundárních krizových

situací (např. riziko vzniku epidemií, narušení dodávek potravin a pitné vody, narušení činnosti informačních a komunikačních systémů, narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu apod.).

2.2 Dopady na životní prostředí

- riziko znečištění životního prostředí (ovzduší, vody, půdy) ve výrobnách elektřiny (především ve výrobnách spalujících kapalná paliva) a úložištích energetických surovin a v jejich bezprostředním okolí,

- riziko radiační havárie s dlouhodobými až trvalými následky pro životní prostředí, život a zdraví obyvatelstva,

- riziko poškození životního prostředí v důsledku vzniku sekundárních krizových situací (odpadové hospodářství, kanalizace – čistírny odpadních vod apod.).

2.3 Ekonomické dopady

- riziko vážného narušení až úplného ochromení národního hospodářství (dlouhodobý pokles produkčních a vývozních schopností ekonomiky) s významnými ekonomickými ztrátami v bankovním a finančním sektoru, průmyslu, zemědělství a službách,

- riziko zničení, poškození nebo omezení využití (např. vyřazením z provozu) nemovitého a movitého majetku,

- riziko poškození nebo zničení objektů chráněných památkovou péči a dalších historicky, kulturně nebo jinak významných objektů, muzejních a jiných sbírek, knižních a archivních fondů.

Přibližný odhad ekonomických ztrát při Black-outu

Území Roční období Doba trvání Náklady Celá ČR Zima 24 hodin 878 milionů EURCelá ČR Léto 24 hodin 697 milionů EURKraj Zima 24 hodin 76 milionů EUR až 151 milionů EUR*Kraj Léto 24 hodin 71 milionů EUR až 143 milionů EUR*

* Rozdíly ekonomických ztrát v jednotlivých krajích se liší podle velikosti území, infrastruktury, počtu obyvatel apod.

12

2.4 Společenské dopady

- riziko velmi vážných sociálních a zdravotních dopadů na běžný život obyvatelstva,- riziko rychlého nárůstu nezaměstnanosti v důsledku vynucené redukce

hospodářských činností, snížení kapacitních možností a značných ekonomických ztrát hospodářských subjektů,

- riziko omezení nebo nemožnost zajištění základních sociálních služeb obyvatelstvu,- riziko významného poklesu životní úrovně obyvatelstva v důsledku

pravděpodobného hospodářského otřesu (škody na majetku, ztráta zaměstnání, inflace apod.),

- riziko vážného narušení veřejného pořádku a bezpečnosti.

2.5 Mezinárodní dopady

- riziko omezení nebo nemožnost plnění mezinárodních smluvních závazků,- riziko omezení nebo nemožnost plnění spojeneckých závazků v rámci NATO,- riziko omezení nebo nemožnost plnění hospodářských a obchodních závazků se

zahraničím na úrovni podnikatelských subjektů,- nutnost vyžádání a organizování humanitární pomoci.

2.6 Dopady na kritickou infrastrukturu

Kritická infrastruktura je zásobována elektřinou prioritně, její prvky tudíž nejsou zahrnuty do regulačních ani vypínacích plánů provozovatele přenosové soustavy.

V případě, že z objektivních důvodů není možno zásobování prvků kritické infrastruktury a prioritních odběratelů elektrickou energií zajistit, je řešením pouze využití vlastních náhradních zdrojů elektrické energie těchto subjektů (např. dieselagregáty). Na základě provedených cvičení zaměřených na řešení blackoutu však bylo prokázáno, že zajištění náhradními zdroji (stacionární, mobilní) je v současné době nevyhovující.

Pro případ krizových situací a mimořádných událostí eviduje Správa státních hmotných rezerv na základě požadavku Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu v systému pohotovostních zásob elektrocentrály o různém výkonu.

13

Operativní část3. Zásady pro řešení KS3.1 Podmínky (předpoklady) pro řešení KS

Bez fungujících výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav nelze zajistit dodávku elektřiny jejím spotřebitelům. Pokud nastanou v některé z výroben elektřiny nebo soustav mimořádné stavy, je nutné mít nadefinováno, jak se tyto stavy řeší a jaká má kdo z účastníků trhu s elektřinou v tomto stavu práva a povinnosti. V energetické legislativě (např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, nařízení Komise (EU) 2017/1485 a 2017/2196) jsou kodifikovány nástroje pro řešení nedostatku elektřiny nebo ohrožení elektrizační soustavy, zajištění její bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Energetická legislativa zná dva mimořádné stavy, jimiž jsou stav nouze a předcházení stavu nouze.

Realizace krizových opatření odpovědnými orgány je právně podmíněna vyhlášením stavu nouze v elektroenergetice, případně v ostatních energetických odvětvích, nebo vyhlášením krizového stavu v závislosti na rozsahu a charakteru krizové situace.

Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Činnosti předcházející stavu nouze a za stavu nouze jsou vymezeny vyhláškou č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu.

V souvislosti s předcházením stavu nouze v elektroenergetice a při jeho řešení může provozovatel přenosové soustavy v nezbytném rozsahu omezit nebo přerušit dodávku elektřiny odběratelům, změnit nebo přerušit dodávku elektřiny z výroben a regulovat zahraniční dovoz a vývoz elektřiny.

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny. Současně je při stavu nouze a při předcházení stavu nouze vyloučeno právo na náhradu škody a ušlého zisku.

Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou, kdy jsou vyhlášeny z důvodu smogové situace podle zvláštních předpisů, mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší.

Cílem prováděných opatření je co nejrychlejší obnovení dodávek elektrické energie všem odběratelům v plném rozsahu.

Většina opatření zakotvených v právních předpisech se zaměřuje na situaci, kdy ke stavu blackoutu již došlo a směřuje zejména ke zmírnění jeho následků a zajištění základních životních potřeb obyvatelstva. Zajištění odolnosti elektrizační soustavy a její návrat do provozuschopného stavu po výpadku je ponecháno z velké části na jejích provozovatelích a probíhá s minimálními zásahy státních orgánů. Evropská legislativa, zejm. nařízení Komise (EU) 2017/2196 stanoví minimální náležitosti plánů obrany a obnovy pro provozovatele soustavy.

V souladu s předmětnou právní úpravou řeší plánovací dokumenty např. také zhodnocení dopadu hrozby na provoz subjektu, jeho přípravná a reakční opatření (např. pořízení dieselagregátů a zásob pohonných hmot) a kalkulují také s četnými kaskádovými efekty, které by tato mimořádná událost způsobila.

Klíčové dokumenty řešící problematiku blackoutu:• Typový plán „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“;• Státní energetická koncepce České republiky;

14

• Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030;• Havarijní plán provozovatelů přenosové a distribučních soustav.

3.2 Obecné principy pro řešení KS

Při normálním provozním stavu platí základní stupeň Regulačního plánu, kdy se nesnižuje odebíraný výkon, provozní stav elektrizační soustavy je normální s vyrovnanou výkonovou bilancí, potřebnou výkonovou rezervou, zajištěným požadovaným objemem a strukturou podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy a zajištěným přenosem elektřiny při dodržení bezpečnostních a spolehlivostních kritérií.

Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze vyhlášeného provozovatelem přenosové soustavy řídí provozovatel přenosové soustavy činnosti k odstranění příčin vzniklé situace.

Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze vyhlášeného provozovatelem distribuční soustavy řídí provozovatel distribuční soustavy činnosti k odstranění příčin vzniklé situace.

Předcházení stavu nouzeV situacích, kdy hrozí reálné riziko vzniku stavu nouze, může provozovatel přenosové

soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy vyhlásit výstražný stupeň, který je součástí regulačního plánu. Při vyhlášení výstražného stupně se nesnižuje odebíraný výkon. Důvodem pro jeho vyhlášení je neplnění kritérií spolehlivosti v elektrizační soustavě z důvodů bilančních, přenosových nebo jiných a jsou možná omezení přenosových nebo distribučních kapacit nebo poskytovaných služeb přenosové soustavy nebo distribučních soustav. V tomto období je nutné věnovat zvýšenou pozornost při sledování prostředků informujících o energetické situaci a prostředků sloužících pro vyhlašování regulačních stupňů.

Regulace spotřeby elektřiny a změny dodávek jsou prováděny automaticky podle frekvenčního plánu, technickým dispečinkem příslušného provozovatele soustavy nebo manuálním omezením odebíraného výkonu. Snížení výkonu následuje zpravidla do 1 hodiny od vyhlášení příslušného regulačního stupně, v řádu minut od vyhlášení příslušného vypínacího stupně a okamžitě při aktivaci opatření frekvenčního plánu (systémové automatické frekvenční odlehčování). Při řešení stavu nouze je postupováno podle havarijního plánu, který zpracovává každý subjekt dle vyhlášky č. 80/2010 Sb.

Stav nouzeVeškerá omezení spotřeby elektřiny nebo změny dodávek elektřiny při stavu nouze řídí

technický dispečink provozovatele přenosové soustavy nebo technický dispečink provozovatele distribuční soustavy.

Při řešení stavu nouze postupují provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy a výrobce elektřiny podle svého havarijního plánu, jehož náležitosti a způsob zpracování jsou uvedeny v příloze č. 4 vyhlášky č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu.

Stav nouze je zpravidla vyhlašován a odvoláván předem. V případě rychlého rozpadu elektrizační soustavy může být stav nouze vyhlášen dodatečně.

15

3.3 Základní činnosti při řešení KS

- aktivace orgánů krizového řízení,- monitorování a analyzování situace a realizování odpovídajících krizových opatření

(vlastních i smluvních),- zajištění sil, prostředků a zdrojů pro řešení krizové situace,- zajištění zásobování odběratelů dle daného regulačního stupně elektrickou energií

jejich náhradními zdroji (vč. doplňování PHM),- provedení nezbytných oprav elektroenergetických zařízení,- obnovení dodávek elektrické energie,- analyzování příčin vzniku krizové situace a realizování opatření ke zvýšení

odolnosti elektrizační soustavy.

3.4 Věcně příslušné orgány podílející se na řešení KS

Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav- zajišťují spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy a distribučních

soustav,- provozovatel přenosové soustavy odpovídá za zajištění systémových služeb pro

elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,- likvidaci následků stavu nouze v elektrizační soustavě řídí provozovatel přenosové

soustavy (zákon č. 458/2000 Sb., § 54, odst. 3c),- likvidaci následků stavu nouze na určité části území státu řídí příslušní

provozovatelé distribučních soustav (zákon č. 458/2000 Sb., § 54, odst. 4c),- při odstraňování následků stavu nouze se postupuje podle havarijních plánů

provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav (vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu, příloha č. 4).

Výrobci elektřiny- poskytují podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy,- řídí se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, a to v souladu s dispečerským řádem.

Operátor trhuNa základě § 20a zákona č. 458/2000 Sb. plní kromě jiného následující úkoly:

- organizuje krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energií,

- vyhodnocuje odchylky za celé území ČR a toto vyhodnocení předává provozovateli přenosové soustavy,

- zpracovává a zveřejňuje měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou,- zpracovává a předává MPO, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli

přenosové soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny,

- zajišťuje a poskytuje účastníkům trhu s elektřinou skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny a další nezbytné informace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu- zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká

republika vázána nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,

16

- ve spolupráci s Ministerstvem financí realizuje finanční podporu při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby,

- aktualizace seznamů prioritních odběratelů pro postupné připojování při obnově dodávek elektrické energie.

Ministerstva a ostatní ústřední správní úřady - přijímají krizová opatření a zabezpečují součinnost k řešení sekundárních krizových

situací, které vznikly v souvislosti s narušením dodávek elektrické energie velkého rozsahu.

Krajské úřady- v součinnosti s provozovateli distribučních soustav vyhodnocují průběh narušení

dodávek velkého rozsahu, identifikují jejich předpokládaný dopad na území kraje, stanovují priority subjektů zásobovaných elektrickou energií, realizují krizová opatření, navrhují hejtmanovi vyhlášení stavu nebezpečí, případně požadavek k vyhlášení nouzového stavu vládou ČR.

Obce s rozšířenou působností- plní úkoly v součinnosti s krajskými úřady, realizují krizová opatření na území obce

s rozšířenou působností.Energetický regulační úřad

- rozhoduje o udělení, změně nebo zrušení licence,- rozhoduje o uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,- rozhoduje o uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické

zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence včetně rozhodnutí o věcném břemeni,

- schvaluje Pravidla provozování přenosové soustavy a distribučních soustav v elektroenergetice, která musí obsahovat základní podmínky pro užívání elektrizační soustavy, provozní předpisy včetně údržby, pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy, havarijní plány a havarijní zásoby, pravidla předávání dat a informací nezbytných pro spolehlivý provoz a rozvoj elektrizační soustavy.

Státní energetická inspekce- kontroluje dodržování zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích,- kontroluje dodržování zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,- spolupracuje s MPO při monitorování vývoje krizové situace a sledování postupu

provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny při řešení následků stavu nouze v elektroenergetice.

17

18

3.5 Specifické instituty, které je možné využít pro řešení KS

3.5.1 Regulační stupně

Zákazníci jsou zařazeni do regulačních stupňů:

- v regulačním stupni č. 1 jsou zařazeni všichni zákazníci, u nichž je prováděno ovládání vybraných spotřebičů pomocí hromadného dálkového ovládání, popřípadě prostřednictvím jiného technického systému pro řízení velikosti spotřeby,

- v regulačním stupni č. 2 jsou zařazeni zákazníci odebírající elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím vyšším než 1 kV s hodnotou rezervovaného příkonu do 100 kW a zákazníci odebírající elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím do 1 kV s hodnotou jističe před elektroměrem nižší než 200 A,

- v regulačních stupních č. 3 a 5 jsou zařazeni zákazníci odebírající elektřinu ze zařízení přenosové soustavy nebo ze zařízení distribučních soustav s napětím vyšším než 1 kV a s hodnotou rezervovaného příkonu 1 MW a vyšší,

- v regulačních stupních č. 4 a 6 jsou zařazeni zákazníci odebírající elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím vyšším než 1 kV a s hodnotou rezervovaného příkonu od 100 kW včetně do 1 MW a zákazníci odebírající elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím do 1 kV s hodnotou jističe před elektroměrem 200 A a vyšší,

- v regulačním stupni č. 7 jsou zařazeni všichni zákazníci.Stupeň základní, výstražný a informace o využití regulačního stupně č. 1 jsou

oznamovány a odvolávány provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovateli distribučních soustav prostřednictvím technických dispečinků a v hromadných sdělovacích prostředcích v pravidelných časově vymezených nebo mimořádných relacích.

Regulační stupně č. 2 až 7 jsou vyhlašovány a odvolávány provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovateli distribučních soustav prostřednictvím technických dispečinků a v hromadných sdělovacích prostředcích v pravidelných časově vymezených nebo mimořádných relacích.

19

Vypínací doby pro snížení výkonu při jednotlivých regulačních stupních

Regulační stupeň

Způsob snížení hodnoty výkonu odebíraného z elektrizační soustavy

Čas, kdy dojde ke snížení výkonu odebíraného z elektrizační soustavy po vyhlášení regulačního stupně

1.

Vypínáním a blokováním zapnutí vybraných spotřebičů ovládaných pomocí hromadného dálkového ovládání, popřípadě prostřednictvím jiného technického systému pro řízení velikosti spotřeby

Není stanoveno

2. Použitím technických prostředků provozovatele soustavy

Do 1 hodiny po vyhlášení regulačního stupně, pokud není stanovena doba delší

3.Snížení hodnoty výkonu podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 80/2010 bod III. odst. 3

Do 30 minut po vyhlášení regulačního stupně


Do 1 hodiny po vyhlášení regulačního stupně, pokud není stanovena doba delší.


Do 1 hodiny po vyhlášení regulačního stupně


Do 2 hodin po vyhlášení regulačního stupně, pokud není stanovena doba delší

7.

Snížení hodnoty výkonu odebíraného z elektrizační soustavy u všech zákazníků na hodnotu bezpečnostního minima

Do 1 hodiny po vyhlášení regulačního stupně. U odběrného zařízení, kde nelze do jedné hodiny snížit hodnotu odebíraného výkonu na bezpečnostní minimum, je stanoven časový posun v hodinách jako čas nezbytný pro snížení odběru na hodnotu bezpečnostního minima*.

*Bezpečnostním minimem se rozumí nejnižší hodnota odebíraného výkonu, která je po ukončení výroby nezbytně nutná pro zajištění bezpečnosti technologie odběrného zařízení, vlivu na okolní prostředí a obsluhujících pracovníků.

U zákazníků odebírajících elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím vyšším než 1 kV s hodnotou rezervovaného příkonu 1 MW a vyšším je navíc vyhlášení a odvolání regulačních stupňů č. 3, 5 a 7 uskutečňováno technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy prostřednictvím technických dispečinků provozovatelů distribučních soustav, nebo technickými dispečinky provozovatelů distribučních soustav přímo dle zásad dispečerského řízení, a to telefonicky, SMS, elektronicky, faxem, případně jiným srovnatelným a se zákazníky oboustranně odsouhlaseným prostředkem.

3.5.2 Vypínací plán

20

Vypnutí zařízení zákazníků podle vypínacího plánu a jeho opětné zapnutí provádí technický dispečink příslušného provozovatele soustavy v souladu se zásadami dispečerského řízení. Vypínání se uskutečňuje po vyhlášení vypínacích stupňů č. 21 až 30, případně operativním vypnutím částí zařízení přenosové soustavy, nebo distribuční soustavy v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy. V jednotlivých vypínacích stupních je stanovena procentní velikost vypínaného výkonu vztažená k hodnotě ročního maxima zatížení distribuční soustavy za období posledních 12 měsíců.

3.5.3 Frekvenční plán

Cílem použití frekvenčního plánu je včasnými, automatickými zásahy do provozu elektrizační soustavy omezit vznik velkých systémových poruch, vrátit a udržet kmitočet elektrizační soustavy po vzniku poruchy v hodnotách, při nichž není ohroženo technické zařízení výrobců elektřiny a zákazníků a vytvořit podmínky pro rychlý návrat kmitočtu elektrizační soustavy do rozmezí hodnoty 49,8–50,2 Hz.

V případech, kdy po vyčerpání opatření na straně výrobců elektřiny a omezování spotřeby na straně zákazníků pro udržení kmitočtu elektrizační soustavy se jeho hodnota dále odchyluje, je cílem frekvenčního plánu zachovat rozhodující bloky výroben elektřiny v provozu pro vlastní spotřebu, a tím vytvořit podmínky pro urychlení obnovy napětí a normálního provozu elektrizační soustavy.

3.5.4 Havarijní plán

Havarijní plán obsahuje údaje o držiteli licence, o zařízeních, kterých se týká, datum zpracování, datum schválení, datum nabytí účinnosti, dobu platnosti, údaje o osobě zpracovatele, údaje o osobě schvalujícího a jejich podpisy.

Havarijní plán obsahuje seznam dokumentů, které ho tvoří s udáním místa jejich uložení. Jednotlivé dokumenty jsou označeny, číslovány a osoby v nich uvedené jsou zapsány jménem, příjmením a funkcí.

Všechna řešení uvedená v havarijním plánu respektují místní situaci, zvyklosti a organizační strukturu.

3.6 Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování

- V případě předcházení stavu nouze provozovatel přenosové soustavy pro celé území státu oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy.

- V případě předcházení stavu nouze provozovatel distribuční soustavy pro vymezené území nebo jeho část oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jedné hodiny po zahájení činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy.

- Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy.

21

- Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy.

- Informace, kterou provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav předávají Ministerstvu průmyslu a obchodu obsahuje datum a čas vzniku mimořádné události, místo jejího vzniku, příčinu mimořádné události a popis jejího vývoje v krizovou situaci, údaje o jejím rozsahu, postiženém území, o omezení spotřeby a výroby elektřiny, způsob řešení krizové situace a přijatá opatření, zhodnocení možností a odhad času pro její překonání.

- Postup provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny při likvidaci následků krizové situace sleduje MPO a obchodu ve spolupráci se Státní energetickou inspekcí.

3.7 Okolnosti omezující řešení KS

Právní omezeníSkutečnosti právního charakteru, které mohou narušit schopnosti a možnosti

odpovědných orgánů řešit KS, nejsou známy.Mezinárodní omezení

Skutečnosti mezinárodně-politického charakteru, které mohou narušit schopnosti a možnosti odpovědných orgánů řešit KS, nejsou známy.

Vnitrostátní omezeníPřekážky vnitrostátního charakteru, které mohou narušit schopnost a možnosti

odpovědných orgánů řešit KS, nejsou známy.

4. Opatření pro řešení KS4.1 Předcházení stavu nouze v elektroenergetice

Činnosti při reálném riziku narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav- analyzují situaci vzniklou v elektrizační soustavě (výrobny elektřiny, přenosová

soustava, distribuční soustavy),- určují příčinu, charakter, rozsah, důsledky a možný vývoj narušení elektrizační

soustavy,- při neplnění kritérií spolehlivosti v elektrizační soustavě rozhodují o vyhlášení

výstražného stupně,- v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím technických dispečinků

v pravidelných časově vymezených nebo mimořádných relacích informují o vyhlášení výstražného stupně a využívání regulačních stupňů,

- nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností prováděných při reálném riziku vzniku stavu nouze neprodleně podávají informaci o této situaci Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

- přijímají bezodkladná opatření s cílem odvrátit stav nouze v elektroenergetice a stabilizovat situaci (včetně regulace tuzemských a exportních dodávek) s prioritním zásobováním elektřinou určených odběratelů

- automaticky podle frekvenčního plánu,- technickým dispečinkem příslušného provozovatele soustavy:

22

- podle regulačního stupně č. 1,- podle vypínacího plánu,- operativním vypnutím částí zařízení v rozsahu nezbytném pro vyrovnání

výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy,- použitím volných výrobních kapacit,- omezením dodávaného výkonu,

- vyhodnocují odezvu realizovaných opatření a rozhodují o dalším postupu a opatřeních,

- plní operativní úkoly ve své působnosti.Ministerstvo průmyslu a obchodu

- odbor bezpečnosti a krizového řízení a obchodu ve spolupráci s odborem elektroenergetiky a teplárenství Ministerstva průmyslu a obchodu analyzuje informace obdržené od provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav,

- při vyhodnocování situace přihlíží především k následujícím skutečnostem:- zda opatření realizovaná provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli

distribučních soustav a výrobci elektřiny k odvrácení stavu nouze v elektroenergetice budou dostatečná, jak dlouho budou trvat a jejich dopad na odběratele,

- jak velké území státu je prováděnými opatřeními postiženo a predikce vývoje možného vyhlášení stavu nouze s předpokládaným rozsahem přerušení dodávek elektrické energie.

Územní samosprávné celky- analyzují informace obdržené od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele

distribuční soustavy,- při vyhodnocování situace přihlížejí především k následujícím skutečnostem:

- jak dlouho budou opatření k předcházení stavu nouze trvat a jejich dopad na odběratele,

- jak velké území správního obvodu je prováděnými opatřeními postiženo,- k možnému vyhlášení stavu nouze s předpokládaným rozsahem přerušení

dodávek elektrické energie ve svém správním obvodu,- v součinnosti s provozovateli distribuční soustavy vyhodnocují úspěšnost

prováděných opatření na další vývoj,- kontrolují připravenost nezbytných technických a organizačních opatření pro

zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,- kontrolují připravenost krizových opatření k realizaci:

- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi orgány krizového řízení prostředky nezávislými na dodávkách elektřiny,

- monitorování funkčnosti náhradních zdrojů elektrické energie u klíčových prioritních odběratelů,

- použití prostředků a dosažitelnosti odborně způsobilých osob k přepravě a distribuci pohonných hmot a k práci s elektrickými zařízeními (náhradními zdroji energie),

- navazují součinnost s čerpacími stanicemi pohonných hmot, které budou schopny zabezpečit jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně s dalšími distributory),

- připravují další opatření pro řešení krizové situace podle krizového plánu,

23

- v součinnosti s technickými dispečinky aktualizují seznamy prioritních odběratelů připojených přímo k přenosové soustavě nebo připojených k distribučním soustavám,

- průběžně aktualizují seznamy prioritních odběratelů připojených přímo k přenosové soustavě nebo připojených k distribučním soustavám2.

4.2 Stav nouze v elektroenergetice

Činnosti při narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav

Podle plánů regulace spotřeby a dodávek elektrické energie realizují technické, organizační a jiná opatření, včetně opatření týkajících se dispečerského či automatického řízení soustavy:

- vyhlašují stav nouze při selhání opatření k předcházení stavu nouze, kdy následně došlo k významnému a náhlému nedostatku elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části,

- pro celé území státu, vymezené území nebo jeho část vyhlašují přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamují Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

- informace, kterou předávají Ministerstvu průmyslu a obchodu, obsahuje datum a čas vzniku mimořádné události, místo jejího vzniku, příčinu mimořádné události a popis jejího vývoje v krizovou situaci, údaje o jejím rozsahu, postiženém území, o omezení spotřeby a výroby elektřiny, způsob řešení krizové situace a přijatá opatření, zhodnocení možností a odhad času pro její překonání,

- neprodleně přistupují k likvidaci příčin a následků stavu nouze,- zajišťují bezpečný provoz elektrizační soustavy s ohledem na stav narušení

a prováděné záchranné a likvidační práce,- omezují spotřebu elektřiny a mění dodávky elektřiny:

- automaticky podle frekvenčního plánu,- podle vypínacího plánu,- podle regulačního plánu v rozsahu regulačních stupňů č. 1 až č. 7,- operativním vypnutím částí zařízení v rozsahu nezbytném pro vyrovnání

výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy,- použitím volných výrobních kapacit,- omezením dodávaného výkonu,

- průběžně vyhodnocují vývoj situace a postup při likvidaci stavu nouze,- provozovatel přenosové soustavy využívá disponibilní zdroje potřebné k obnově

napětí a řídí postupnou obnovu provozu elektrizační soustavy,- v případě potřeby mohou vyžadovat potřebnou součinnost prostřednictvím

Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo územních správních úřadů,- plní operativní úkoly ve své působnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu- odbor bezpečnosti a krizového řízení ve spolupráci s odborem elektroenergetiky

a teplárenství Ministerstva průmyslu a obchodu analyzuje informace obdržené od provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav,

2) Po schválení Národního programu energetické odolnosti bude v souladu s přijatými závěry uvedené opatření upřesněno a zapracováno do karet opatření „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“.

24

- při vyhodnocování situace přihlíží především k následujícím skutečnostem:- zda je překonání a likvidace následků stavu nouze plně v možnostech

provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny,

- jak dlouho bude trvat likvidace následků stavu nouze,- jak velké území státu je postiženo,- v jakém rozsahu jsou omezeny nebo přerušeny dodávky elektrické energie,

- odbor bezpečnosti a krizového řízení ve spolupráci s odborem elektroenergetiky a teplárenství zpracovává informaci pro ministra s návrhem na svolání Krizového štábu Ministerstva průmyslu a obchodu a vytvoření odborné pracovní skupiny pro přijímání krizových opatření v reakci na stav nouze v elektroenergetice,

- odborná pracovní skupina:- vyhodnocuje politické, právní, odborné a ekonomické důsledky a zároveň

předpoklady řešení krizové situace,- navrhuje nezbytná technická a organizační opatření pro zajištění chodu

ministerstva a plnění úkolů vyplývajících z jeho působnosti,- s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav

projednává potřebnou součinnost státních orgánů a možnosti zkrácení doby likvidace následků stavu nouze,

- sleduje postup provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektřiny při likvidaci následků stavu nouze,

- předkládá Krizovému štábu Ministerstva průmyslu a obchodu komplexní informaci o krizové situaci a návrh plánu jejího řešení,

- po projednání a vyhodnocení informace a návrhu plánu jejího řešení Krizovým štábem Ministerstva průmyslu a obchodu je informována vláda a v nezbytném případě Ústřední krizový štáb (není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nouze je vládě předložen návrh na vyhlášení nouzového stavu).

Územní samosprávné celky- analyzují informace obdržené od provozovatele distribuční soustavy,- při vyhodnocování situace přihlížejí především k následujícím skutečnostem:

- jak dlouho bude trvat likvidace následků stavu nouze,- jak velké území správního obvodu je postiženo,- v jakém rozsahu jsou omezeny nebo přerušeny dodávky elektrické energie,

- vyhodnocují důsledky a předpoklady řešení krizové situace,- aktivují nezbytná technická a organizační opatření pro zajištění chodu úřadu

a orgánů krizového řízení,- aktivují krizová opatření:


- využití prostředků a odborně způsobilých osob k přepravě a distribuci pohonných hmot a k práci s elektrickými zařízeními (náhradními zdroji energie),

- podpora zajištění funkčnosti náhradních zdrojů elektrické energie u klíčových prioritních odběratelů,

- koordinují odběr pohonných hmot u čerpacích stanic, které budou zabezpečovat jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně u dalších distributorů),

- realizují další opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav,

25

- s provozovatelem distribuční soustavy projednávají potřebnou součinnost (integrovaný záchranný systém) a možnosti zkrácení doby likvidace následků stavu nouze,

- podle konkrétní situace rozhodují o činnostech ke zmírnění následků krizové situace,

- zpracovávají plán řešení krizové situace,- v nezbytném případě, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí,

pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů KI, rozhodují na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část o vyhlášení stavu nebezpečí,

- průběžně aktualizují seznamy prioritních odběratelů připojených přímo k přenosové soustavě nebo připojených k distribučním soustavám2.

4.3 Stav nouze v elektroenergetice s vyhlášením krizového stavu

Činnosti při narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu s vyhlášením stavu nebezpečí nebo nouzového stavu

Vláda- vyhlašuje na určitou dobu, nejdéle však na dobu 30 dnů, pro určité území nouzový

stav s uvedením důvodů, na základě:- požadavku hejtmana, protože nebylo možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení

v rámci stavu nebezpečí, - návrhu Bezpečnostní rady státu (Ústředního krizového štábu) z důvodu rozsáhlé

havárie v elektroenergetice, kdy provozovatelé daného systému nejsou reálně schopni zajistit okamžité obnovení provozu nebo budou nuceni k odstavení systému, což způsobí vznik krizové situace v zásobování odběratelů elektrickou energií. Vzniklá mimořádná událost, může vytvářet zvýšené riziko vzniku sekundárních krizových situací a ve značném rozsahu ohrožovat životy, zdraví, majetek, životní prostředí a vnitřní pořádek a bezpečnost,

- vymezuje, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají a nařizuje další krizová opatření (podle zvláštního zákona),

- vydává další úkoly podle vývoje krizové situace,- uvolňuje pohotovostní zásoby (pohonných hmot) státních hmotných rezerv pro

řešení krizové situace2.Bezpečnostní rada státu

- posuzuje vzniklou krizovou situaci a rozsah možného ohrožení, - posuzuje opatření navrhovaná Ústředním krizovým štábem, - předkládá vládě návrhy na opatření k řešení vzniklé krizové situace a koordinuje

činnosti k jejímu překonání a odstranění.Ústřední krizový štáb

- připravuje návrhy k řešení narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu a předkládá je Bezpečnostní radě státu (vládě ČR),

- zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány územních samosprávných celků k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace z důvodu rozsáhlé havárie v elektroenergetice, poskytuje podporu činnosti orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územních samosprávných celků,

26

- aktivuje skupinu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji v gesci Správy státních hmotných rezerv,

- v případě potřeby zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

- zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečnostní radu státu, posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

- připravuje Bezpečnostní radě státu návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu- podává návrh předsedovi vlády na aktivaci Ústředního krizového štábu,- navrhuje přizvání kompetentních zástupců na jednání Ústředního krizového štábu od

dotčených výrobců elektřiny, provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav případně zástupců jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a dalších odborníků z postižených oblastí,

- informuje Ústřední krizový štáb o rozsahu krizové situace, opatřeních realizovaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli distribučních soustav a výrobci elektřiny, jaké jsou jejich možnosti při likvidaci následků stavu nouze, jak dlouho bude trvat likvidace následků stavu nouze, jak velké území státu je postiženo, o potřebných opatřeních a součinnost s jinými resorty při plnění krizových opatření a o dalších závažných skutečnostech,

- podává informace o vývoji situace a postupu při likvidaci stavu nouze,- plní úkoly vydané vládou a Ústředním krizovým štábem,- plní další operativní úkoly,- koordinuje postupné připojování prioritních odběratelů při obnově dodávek

elektrické energie na postiženém území.Ministerstva a jiné ústřední správní úřady

- plní úkoly vydané vládou a Ústředním krizovým štábem,- realizují krizová opatření ve své působnosti podle zvláštního předpisu,- informují o vývoji krizové situace za oblast své působnosti,- plní operativní úkoly ve své působnosti.

Provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav- na základě přizvání se účastní jednání Ústředního krizového štábu,- připravují podklady pro MPO na jednání Ústředního krizového štábu,- prostřednictvím Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo územních správních úřadů

vyžadují potřebnou součinnost,- plní úkoly k překonání stavu nouze.

Územní samosprávné celkyv nezbytném případě vyhlašují stav nebezpečí a na základě toho:

- zabezpečují varování obyvatelstva a vyrozumění příslušných subjektů,- koordinují záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci,- organizují zajišťování a označování nebezpečných oblastí a dalších ochranných

opatření,- organizují nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými

prostředky k přežití obyvatelstva,

27

- zajišťují přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů (dále také „HZS“),

- zajišťují veřejný pořádek a ochranu majetku,- organizují a koordinují humanitární pomoc,- v souladu s plány zajišťují nezbytné dodávky a požadují nebo rozhodují o použití

pohotovostních zásob,- zpracovávají návrh nezbytných regulačních opatření a rozhodují o jejich realizaci,- vyhodnocují dopady plánu regulace dodávek a spotřeby elektrické energie na

ochranu obyvatelstva a přijímají opatření ke zmírnění jejich následků,- v závislosti na konkrétní situaci rozhodují o opatřeních s cílem zajistit podle

stanovených priorit provoz náhradních zdrojů elektřiny,- průběžně vyhodnocují vývoj krizové situace a postup při likvidaci následků stavu

nouze,- průběžně zajišťují technická a organizační opatření pro zajištění chodu úřadu

a orgánů krizového řízení,- průběžně zajišťují provádění krizových opatření:


- zapojení a využití prostředků a odborně způsobilých osob k přepravě a distribuci pohonných hmot a k práci s elektrickými zařízeními (náhradními zdroji energie),

- podpora zajišťování funkčnosti náhradních zdrojů elektrické energie u klíčových prioritních odběratelů,

- koordinují odběr pohonných hmot u čerpacích stanic, které budou zabezpečovat jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně u dalších distributorů),

- realizují další opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav podle krizového plánu,

- plní operativní úkoly ve své působnosti,- není-li možné odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, žádají vládu

o vyhlášení nouzového stavu,- aktualizují seznamy prioritních odběratelů připojených přímo k přenosové soustavě

nebo připojených k distribučním soustavám2,- zajišťuje zásobování uvolněných pohotovostních zásob (pohonných hmot) státních

hmotných rezerv pro řešení krizové situace z určených skladů2.

4.4 Požadavky na mimořádné síly a prostředky- složky integrovaného záchranného systému,- jednotky ozbrojených sil,- havarijní a záchranné služby podnikatelských subjektů,- finanční prostředky v rámci státní podpory při obnově majetku subjektů

provozujících energetické liniové stavby.

4.5 Požadavky na mimořádné zdroje- v rámci elektroenergetiky se jedná o tzv. systémové a podpůrné služby zajišťované

na smluvním základě, havarijní služby a havarijní zásoby,- náhradní stacionární nebo mobilní zdroje elektřiny,- pohonné hmoty ze státních hmotných rezerv pro zajištění provozu náhradních

zdrojů elektřiny,

28

- věcné zdroje podle reálné situace (v souladu s Metodikou vyžadování věcných zdrojů za krizové situace – schválenou usnesením vlády ze dne ze dne 4. ledna 2012 č. 14.).

4.6 Problematika monitoringu KSZásady monitorování stavu, přenosu informací, vyrozumění o hrozbě vzniku krizové

situace a způsoby varování jsou uvedeny v bodě 3.6.Monitorování a vyhodnocování krizové situace zajišťují:

- řídící a technické dispečinky, havarijní a krizové orgány provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribučních soustav a výrobců elektrické energie,

- odborné útvary a krizové orgány územních správních úřadů,- odborné útvary (odbor bezpečnosti a krizového řízení a odbor elektroenergetiky)

a odborná pracovní skupina Krizového štábu MPO.

4.7 Výčet odborných variant řešení KS a podílu odpovědných subjektůOdborné varianty řešení KS a podíl odpovědných subjektů jsou obsahem Kodexů

provozování přenosové soustavy a distribučních soustav a obsahem havarijních plánů provozovatelů těchto soustav.

Kodexy provozování soustav obsahují principy plánu obrany soustav zahrnující opatření proti poklesu a vzrůstu frekvence, poklesu a vzrůstu napětí, proti přetížení, opatření proti kývání a ztrátě synchronizmu, popis strategie, priorit a odpovědnosti při obnově soustavy po systémové poruše typu „black-out“.

29

Označení opatření Opatření Provádí Spolupracuje

1. Opatření při předcházení stavu nouze v elektroenergetice

2. Opatření při stavu nouze v elektroenergetice

3.Opatření při stavu nouze v elektroenergetice s vyhlášením krizového stavu

5. Karty opatření pro řešení KS

KARTA OPATŘENÍ

Opatření Označení opatření

Opatření při předcházení stavu nouze v elektroenergetice 1.

Nařizuje(schvaluje)

provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav,MPO, ÚSÚ

Provádí provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav,MPO, ÚSÚ, HZS

Spolupracuje

MPO, MV, Energetický regulační úřad, územní samosprávné celky, složky IZS, subjekty KI, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

Související právní předpisy

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů,nařízení vlády č. 462/ 2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení,nařízení vlády č. 462/ 2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení,vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu

Věcné zdroje, další mimořádné zdroje, síly a prostředky

finanční prostředky v rámci státní podpory při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby

Další potřebné informace související s plněním opatření

Přehled elektroenergetických distribučních společností – kontaktní údaje

Popis činností k realizaci opatření

P. č. Činnosti na ústřední úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. vyhlášení výstražného stupně a využívání regulačních stupňů při neplnění kritérií spolehlivosti v elektrizační soustavě

provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních


MPO, Energetický regulační úřad

2. operativní vypnutí částí zařízení v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy,použití volných výrobních kapacit,omezení dodávaného výkonu


technické dispečinky


3. podávání informací v pravidelných časově vymezených nebo mimořádných relacích v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím technických dispečinků o vyhlášení výstražného stupně a využívání regulačních stupňů



MPO, Energetický regulační úřad, územní samosprávné celky, HZS

30

4. nejpozději do jedné hodiny předání informace o zahájení činností prováděných při reálném riziku vzniku stavu nouze Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy



MPO, ÚSÚ, Energetický regulační úřad, MV, územní samosprávné celky, HZS

5. vyhodnocování informací od provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav

MPO MPO, (ÚSÚ) provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav, územní samosprávné celky, HZS

P. č. Činnosti na krajské úrovni Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. vyhodnocování informací a úzká součinnost s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav zejména v oblasti upřesnění klíčových prioritních odběratelů

kraje, hlavní město Praha

kraje, hlavní město Praha, složky IZS

ORP, provozovatelé distribučních soustav

2. kontrola připravenosti technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

kontrola připravenosti krizových opatření k realizaci: - informování a varování obyvatelstva a spojení mezi

orgány krizového řízení prostředky nezávislými na dodávkách elektřiny,



navázání součinnosti s čerpacími stanicemi pohonných hmot, které budou schopny zabezpečit jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně s dalšími distributory),

příprava dalších opatření pro řešení krizové situace podle krizového plánu.

hejtman, primátor

kraje, hlavní město Praha,složky IZS

ORP, subjekty KI, prioritní odběratelé, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

P. č. Činnosti na úrovni obce s rozšířenou působností Nařizuje Provádí Spolupracuje

1. vyhodnocování informací a úzká součinnost s KÚ, provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav zejména v oblasti upřesnění klíčových prioritních odběratelů

ORP ORP, složky IZS

obce, provozovatelé distribučních soustav

31

2. kontrola připravenosti technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

kontrola připravenosti krizových opatření k realizaci:- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi




navázání součinnosti s čerpacími stanicemi pohonných hmot, které budou schopny zabezpečit jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně s dalšími distributory),

příprava dalších opatření pro řešení krizové situace podle krizového plánu.

starosta ORP, složky IZS

kraje, hlavní město Praha, obce, subjekty KI, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

32

KARTA OPATŘENÍ


Opatření při stavu nouze v elektroenergetice 2.


vláda, územní samosprávné celky

Provádí vláda, ÚKŠ, MV, MPO, provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav, ÚSÚ, územní samosprávné celky, HZS

Spolupracuje

složky IZS, subjekty KI, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů


zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů,nařízení vlády č. 462/ 2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení,nařízení vlády č. 462/ 2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení,vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu


finanční prostředky v rámci státní podpory při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby,náhradní stacionární nebo mobilní zdroje elektřiny,pohonné hmoty ze státních hmotných rezerv pro zajištění provozu náhradních zdrojů elektřiny





1. vyhlášení stavu nouze při selhání opatření k předcházení stavu nouze


provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav


2. informování o vyhlášení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a oznámení Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy



MPO, Energetický regulační úřad, MV, územní samosprávné celky, HZS

33

3. omezení spotřeby elektřiny a dodávky elektřiny provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních


MPO, MV, územní samosprávné celky, HZS

4. využití disponibilních zdrojů potřebných k obnově napětí,řízení postupné obnovy provozu elektrizační soustavy



MPO, MV, územní samosprávné celky, HZS

5. vyhodnocování informací od provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav, svolání krizového štábu Ministerstva průmyslu a obchodu,vytvoření odborné pracovní skupiny pro řešení stavu nouze v elektroenergetice, příprava technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

MPO MPO provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav, územní samosprávné celky, HZS

6. projednání potřebné součinnosti státních orgánů, možnosti zkrácení doby likvidace následků stavu nouze s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav

MPO odborná pracovní skupina pro řešení stavu nouze v elektroenergetice

provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav, ÚSÚ,kraje, hlavní město Praha,HZS

7. předložení návrhu plánu řešení Ústřednímu krizovému štábu (případně podle stanovených kompetencí prostřednictvím BRS vládě),není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nouze je vládě předložen návrh na vyhlášení

MPO odborná pracovní skupina pro řešení stavu nouze v

vláda, ÚKŠ






34

2. aktivace technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

aktivace krizových opatření:- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi




koordinace odběru pohonných hmot u čerpacích stanic, které budou zabezpečovat jejich distribuci po výpadku elektrické energie (případně u dalších distributorů),

realizace dalších opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav

hejtman, primátor

kraje, hlavní město Praha,složky IZS


3. rozhodování o vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanprimátor

kraj, hlavní město Praha

ORP, HZS, provozovatelé distribučních soustav

4. projednání potřebné součinnosti s orgány krizového řízení, provozovateli distribuční soustavy (složkami integrovaného záchranného systému) pro zkrácení doby likvidace následků stavu nouze



provozovatelé distribučních soustav, ORP, subjekty KI, prioritní odběratelé, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.


1. vyhodnocování informací a úzká součinnost s KÚ, s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav zejména v oblasti upřesnění klíčových prioritních odběratelů



35

2. aktivace technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

aktivace krizových opatření:- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi





realizace dalších opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav

starosta ORP, složky IZS

kraje, hlavní město Praha, obce, subjekty KI, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

36

KARTA OPATŘENÍ


Opatření při stavu nouze v elektroenergetice s vyhlášením krizového stavu 3.


vláda,územní samosprávné celky

Provádí vláda, Bezpečnostní rada státu, ÚKŠ, MV, MPO,provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav, ÚSÚ, územní samosprávné celky, HZS

Spolupracuje

složky IZS, subjekty KI, právnické osoby, podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů


zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů,zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů,zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů,zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,nařízení vlády č. 462/ 2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení,vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu


finanční prostředky v rámci státní podpory při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby,náhradní stacionární nebo mobilní zdroje elektřiny,pohonné hmoty ze státních hmotných rezerv pro zajištění provozu náhradních zdrojů elektřiny,věcné zdroje podle reálné situace





1. vyhlášení nouzového stavu vláda vláda kraje, hlavní město Praha,provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav

2. meziresortní koordinace realizačních opatření k řešení narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu po vyhlášení nouzového stavu

vláda Bezpečnostní rada státu

ÚSÚ

37

3. - operativní koordinace, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření k řešení krizové situace

- poskytování podpory činnosti územním samosprávným celkům

- poskytování státních hmotných rezerv se zaměřením na náhradní zdroje energie

ÚKŠ ÚKŠ, MPO Správa státních hmotných rezerv, ÚSÚ, kraje, hlavní město Praha

4. zajištění náhradního způsobu předávání informací a distribuce materiálů mezi orgány krizového řízení při narušení dodávek elektrické energie

ÚKŠ ÚKŠ – operační centrum

ústřední správní úřady, kraje, hlavní město Praha, obce, složky IZS

5. příprava podkladů a návrhu řešení aktuální situace narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu na jednání ÚKŠ (případně podle stanovených kompetencí prostřednictvím BRS vládě)

MPO odborná pracovní skupina pro řešení stavu nouze v elektroenerget


6. plnění úkolů k překonání stavu nouze, účast na jednáních ÚKŠ (na základě přizvání),příprava podkladů pro MPO o aktuální situaci řešení narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu na jednání ÚKŠ, vyžádání potřebné součinnosti



MPO,územní samosprávné celky


1. vyhlášení stavu nebezpečí hejtman, primátor


ORP, HZS, subjekty KI

2. předložení požadavku vládě na vyhlášení nouzového stavu hejtman, primátor


ORP, HZS,provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav





38

4. průběžné zajišťování technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

průběžné zajišťování provádění krizových opatření:- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi


- využití prostředků a zapojení odborně způsobilých osob k přepravě a distribuci pohonných hmot a k práci s elektrickými zařízeními (náhradními zdroji energie),



vyžadování státních hmotných rezerv k překonání krizové situace,

realizace dalších opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav podle krizového plánu

KŠK kraje, hlavní město Praha, složky IZS


5. projednání potřebné součinnosti s orgány krizového řízení, provozovateli distribuční soustavy (složkami integrovaného záchranného systému) k řešení krizové situace



provozovatelé distribučních soustav, ORP, subjekty KI, prioritní odběratelé, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

6. upřesnění plánu obnovy dodávek elektrické energie pro klíčové prioritní odběratele

KŠK kraje, hlavní město Praha, složky IZS

provozovatelé distribučních soustav, ORP, subjekty KI, prioritní odběratelé


1. vyhodnocování informací a úzká součinnost s KŠK, s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav zejména v oblasti upřesňování klíčových prioritních odběratelů



39

2. průběžné zajišťování technických a organizačních opatření pro zajištění chodu úřadu a orgánů krizového řízení,

průběžné zajišťování provádění krizových opatření:- informování a varování obyvatelstva a spojení mezi


- využití prostředků a zapojení odborně způsobilých osob k přepravě a distribuci pohonných hmot a k práci s elektrickými zařízeními (náhradními zdroji energie),



vyžadování státních hmotných rezerv k překonání krizové situace,

realizace dalších opatření pro řešení stavu nouze podle vývoje situace predikované provozovateli distribučních soustav podle krizového plánu

KŠ ORP ORP, složky IZS

kraj, obce, subjekty KI, prioritní odběratelé, právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnící opatření z krizových plánů apod.

3. součinnost při upřesňování plánu obnovy dodávek elektrické energie pro klíčové prioritní odběratele

KŠ ORP ORP, složky IZS HZS

kraje, hlavní město Praha, obce, subjekty KI, prioritní odběratelé

40

Pomocná část6. Další dokumenty související s řešením KS

- Havarijní plán přenosové soustavy ČEPS, a. s.- Havarijní plány provozovatelů distribučních soustav- Plán krizové připravenosti (PKP) a havarijní plány výrobců elektřiny- krizové plány územních správních úřadů- Krizový plán MPO

7. Identifikační údaje zpracovatele typového plánuPodklady pro vypracování typového plánu

- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

- vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu

- vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

- Kodex přenosové soustavy

7.1 Název a adresa zpracovatele typového plánu

Ministerstvo průmyslu a obchoduNa Františku 32110 15 Praha 1 – Staré Město

7.2 Názvy a adresy subjektů, které poskytly zpracovateli součinnost

ČEPS, a.s.Elektrárenská 774/2101 52 Praha 10kontaktní pracovník:PhDr. Martin Bílek, Ph.D., bezpečnostní ředitel telefon: 211 044 463, mobil: 724 792 819e-mail: [email protected]

ČEZ, a. s.Duhová 2/1444140 53 Praha 4

kontaktní pracovník: Daniel Rous, ředitel Útvaru ochrana Skupiny ČEZ, Bezpečnostní ředitel ČEZ

telefon.: 211 045 207, mobil: 602 781 357e-mail: [email protected]

ČEZ Distribuce, a. s.Teplická 874/8405 02 Děčín IV-Podmokly

kontaktní pracovník: JUDr. et Mgr. Radomír Valica, bezpečnostní ředitel a vedoucí Odboru integrovaného řízení kvality

telefon: 211 042 897, mobil: 725 584 082e-mail: [email protected]

41

PREdistribuce, a. s. Svornosti 3199/19a 150 00, Praha 5 kontaktní pracovník:Ing. Jiří Hradecký, vedoucí sekce Řízení sítí telefon: 267 052 200, mobil: 602 362 023, fax: 267 052 277 e-mail: [email protected]

Odbor elektroenergetiky a teplárenstvíMinisterstvo průmyslu a obchodukontaktní pracovník:Ing. Stanislav Brejchatelefon: 224 852 671, mobil: 606 728 972e-mail: [email protected]

Odbor strategie a mezinárodní spolupráce v energeticeMinisterstvo průmyslu a obchodukontaktní pracovník:Ing. Tomáš Smejkaltelefon: 224 852 514, mobil: 724 091 493e-mail: [email protected]

7.3 Kontaktní údaje na pracovníky, odpovědné za zpracování jednotlivých částí typového plánu

Ing. Zdeněk Zeman, ředitel Odboru bezpečnosti a krizového řízeníMinisterstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 – Staré Městotelefon: 224 852 341, fax: 222 316 974e-mail: [email protected]

Ing. Radomír Marek, vedoucí Oddělení krizového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 – Staré Městotelefon: 224 852 353, fax: 222 316 974e-mail: [email protected]

42

7.4 Záznam o aktualizacích

Datum Důvod aktualizace Provedl Funkce Podpis

43

příloha č. 1

Zkušenosti při black-outu z postižených měst

První minutyVypadnou všechny systémy, které jsou závislé na elektřině, pokud nejsou vybaveny záložními bateriemi nebo agregáty. Black-outy způsobily:

- vyřazení dopravní signalizace,- vyřazení železniční dopravy,- ochromení provozu letišť,- výpadek kabelové televize a internetu,- přetížení mobilní telefonní sítě.

Řada lidí se dostala do svízelné situace:- tisíce lidí uvízly ve výtazích,- tisíce lidí uvízly v metru,- tisíce lidí uvízly ve vlacích mimo stanice,- tisíce lidí uvízly v autech na ucpaných komunikacích,- zmnohonásobila se tísňová volání.

Hodiny a dny

- Většina výrobních podniků a služeb zavřela své provozovny jednak proto, že neměla vlastní nezávislé zdroje elektřiny, jednak proto, že se zaměstnanci nedostali do práce.

- Bylo ochromeno bankovnictví, finanční trhy a elektronický platební styk. Centra sice mají nouzové zdroje, ale místa, odkud se zadávají příkazy, často nikoliv. Nebylo možné vybírat peníze z bankomatů.

- Bylo ochromeno zásobování vodou, neboť nedochází k čerpání vody do vyprázdněných vodojemů. Budovy přestaly být vytápěny a klimatizovány, neboť bez elektřiny vypadnou plynové kotle i centralizované zásobování teplem.

- Značné problémy nastaly v zásobování potravinami a v provozu restaurací, kde přestala fungovat chladící a mrazící zařízení. Nebylo možné nakupovat, protože většina obchodů zavřela. Když bylo zřejmé, že obnova bude trvat několik hodin, obchodníci zahájili výprodej potravin dříve, než se zkazí, aby předešli pozdějším nákladům na jejich likvidaci.

- Po několika hodinách došlo k výpadku mobilní i pevné telefonní sítě.- Po několika hodinách se vybily baterie v přístrojích, systémech UPS i baterie

nouzového osvětlení. V provozu zůstaly pouze ty elektrocentrály, které měly zajištěn dostatečný přísun paliva. Například v Aucklandu bylo odhadem denně spotřebováno v centru města 1 000 000 litrů nafty, což vyžadovalo složitou a přitom nebezpečnou logistiku.

- Mnoho elektrocentrál způsobovalo nadměrné emise a hluk. Někde byl problém s umístěním nádrží příliš blízko u motoru, problémy s chlazením a s umístěním výfukového potrubí. Některé záložní generátory nebyly konstruovány pro trvalý provoz. Došlo k několika úmrtím oxidem uhelnatým z výfuku mobilních elektrocentrál.

- Vznikly požáry v důsledku používání svíček a používání mobilních elektrocentrál (přetížení, nesprávné zapojení). Jen v New Yorku bylo v době black-outu 14. 8. 2003 zaznamenáno 3000 požárů.

- Byla ochromena ambulantní péče ve zdravotních zařízeních a lékárnické služby. Velké nemocnice musely prodloužit ordinační a operační hodiny, protože mnoho malých nemocnic nemohlo přijímat nové pacienty.

44

- Řada dveří opatřených elektronickými zámky zůstala odblokována. Osoby mohly volně vcházet i vycházet, takže neexistovala reálná ochrana majetku uvnitř budov. Objevily se případy rabování. V některých velkých administrativních budovách byly výpadkem proudu aktivovány automatické protipožární rozstřikovače a ty promočily kanceláře, dokud nepoklesl tlak vody.

Týdny a měsíce

- Když obnova provozu pokračovala již několik dní, zesílil politický tlak na distribuční společnost natolik, že pro urychlení obnovy provozu nebyly dodrženy standardy zkoušek opravených částí a došlo k následným opakovaným poruchám.

- Malým podnikům vznikly ztráty, které nebyly schopny pokrýt. - Velká část obchodních (zejména zahraničních) společností ztratila důvěru

v infrastrukturu města a přesunula svá sídla do jiných lokalit. - Postižené město nese dlouho ekonomické důsledky. Jsou to jednak ztráty

pracovních míst, ale i příjmů (daní).V České republice k přípravě na Black-out proběhla v minulých letech cvičení.

Příklady:

územní a časový rozsah

vyhlášená krizová opatření stručný popis

26. 2. 2014 od 08:00 hod do 17:00 hod, území hl. města Prahy

Stav nouze v elektrizační soustavě a teplárenství dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, stav nebezpečí dle zákona č. 240/2000 Sb.,

Hlavní cíl:Ověřit reakci a akceschopnost orgánů hl. m. Prahy, základních a ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a dalších vybraných součinnostních organizací v dané situaci.Ověřit soběstačnost elektřiny, tepla, plynu, pitné vody a dalších dodávek pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a jejich distribuce na území hl. m. Prahy v případě dlouhodobého přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, včetně jejich obnovení.Situace:Rozsáhlý (třídenní) výpadek elektrické energie na území hl. m. Prahy a části Středočeského kraje. Část Evropy týden sužovaly extrémní povětrnostní anomálie, charakteristické častými a silnými bouřkami doprovázející prudké elektrické výboje. Ty poškozovaly transformační stanice a vedení společnosti ČEPS, a. s. na části území Středočeského kraje. V důsledku toho byla vyřazena z provozu transformační stanice Chodov, kde došlo k vnitřní poruše a její oprava trvala několik dní. Společnost ČEPS, a.s. ihned zahájila práce na náhradním propojení jednoho transformátoru přímo na vedení napájené

45



se sousední rozvodnou. Došlo i k okamžitému přerušení dodávek rozvodny Malešice. Bylo rozhodnuto o výstavbě náhradní trasy a její realizace trvala přibližně 3 dny, v závislosti na počasí. Rizikovým dnem byl pro Prahu 25. únor 2014, kdy větrná smršť zasáhla přímo hlavní město a vyřadila další dvě rozvodny. Vyřazená rozvodna Řeporyje, byla hlavní příčinou vzniku black-outu pro celé území Prahy. Oprava zprovoznění dvou transformátorů byla odhadována na cca 30 hodin. Všechny instituce přešly na nouzový provoz ze záložních zdrojů, městská hromadná doprava se zastavila a začaly komplikace na silnicích atd.

26. 3. 2015 od 06:00 hod do 19:00 hod, území Jihomoravského kraje

Předcházení stavu nouze, stav nouze v elektrizační soustavě a teplárenství dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, stav nebezpečí dle zákona č. 240/2000 Sb., nouzový stav dle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

Hlavní cíl:

Procvičit a sladit činnost orgánů krizového řízení, složek Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a dalších zapojených subjektů při vzniku krizové situace – dlouhodobém výpadku elektrické energie velkého rozsahu (black-outu).Situace: Příčinou výpadku energie bylo narušení elektrizační soustavy v západní části Evropy v důsledku nepříznivých klimatických podmínek. Národní sítě přenosové soustavy jsou vzájemně propojeny přes hraniční vedení, a tak bylo zaznamenáno v celé Evropě mnoho výpadků na straně výroby. Tím se síť rozpadla na několik ostrovů. Začaly se projevovat změny přetoků v přenosové soustavě, kolísání frekvence a změny napětí v síti. Došlo k automatickému odepnutí elektrárny Hodonín a spalovny Brno do ostrovního provozu s vlastní spotřebou. Nastalo zhroucení frekvence na celém území Evropy. Společnost ČEPS vyhlásila stav nouze v energetice na celém území ČR a tento výpadek způsobil další sekundární jevy a komplikace.

27. 4. 2016 tři od 07:00 hod., pětiny území Kraje

Hlavní cíl:

Procvičit a sladit činnosti orgánů

46



Vysočina krizového řízení, složek IZS a dalších zapojených subjektů při vzniku krizové události, dlouhodobý výpadek elektrické energie velkého rozsahu tzv. black-out

Situace:Přes Kraj Vysočina resp. jeho tři okresy – Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou postihla mimořádně silná vichřice. Následkem popadání stromů a silného větru se objevují poruchy v přenosové soustavě, kolísá frekvence i napětí, je evidován velmi vysoký počet poruch na distribučních vedeních. Hejtman svolává Krizový štáb a informuje, že situace je vážná s prognózou tzv. black-outu v trvání 72 hodin a k jeho překonání je předpoklad vyhlášení stavu nebezpečí a následně nouzového stavu. Elektrické vedení umožňující dodávku energie z rozvoden umístěných v sousedních krajích jsou v poruchovém stavu a nelze je pro zásobování Kraje Vysočina využít. Distributor E.ON vyhlašuje stav nouze v energetice.

Obecné poznatky ze cvičení

Dodávky elektrické energie:

- Po obnově přívodu elektrické energie by kompletní dodávky na příslušné rozvodny byly možné nejdříve řádově za cca 24 až 26 hodin.

- Provoz operačního střediska složek IZS, pracoviště krizových štábů, dispečinků důležitých k řešení krizové situace v nouzovém režimu je zajištěn náhradními zdroji elektřiny.

- Ve zdravotnických zařízeních nemocničního typu je zajištěn pouze omezený provoz většinou v řádu několika hodin.

- Zařízení sociálního typu ve většině objektů nedisponuje náhradními zdroji.- Náhradní zdroje – nedostatky:

- technické problémy při instalaci agregátů na místě určení,- nedostatek kanystrů na zásobování PHM,- nízký objem záložních zásobníků PHM (především u zdravotnických objektů),- nevyškolený personál na doplňování a obsluhu náhradních zdrojů,- logistické nedostatky při dopravě PHM na místo určení.

- Nejefektivnějším opatřením při black-outu je podle možností zajištění dodávek elektrické energie v krizovém ostrovním provozu.

47

Dodávky tepla:

- Přerušení dodávky tepla a teplé vody.- Záložní zdroje energie vystačí pouze na bezpečné odstavení technologie pro výrobu

tepla z provozu.- V případě teplot pod bodem mrazu hrozí havárie v důsledku popraskání

teplovodního potrubí, riziko popraskání teplovodního potrubí ve vlastnictví odběratelů.

Dodávky pitné vody:

- Okamžitý výpadek čerpacích stanic.- Postupné prázdnění vodojemů bez přítoku.- Nedostatečné kapacity pro pokrytí požadavků nemocnic na pitnou vodu.- Zvýšené riziko úniku odpadních vod z čistících stanic.- Po obnově dodávek el. energie dodávky vody do cca 24 hod. v kvalitě „užitkové“,

cca za týden v kvalitě pitné vody.Vybraná navržená doplnění pro zajištění plnění krizových opatření:

- Analyzovat seznam služeb a funkcionalit pro chod postiženého území a stanovit způsob jejich zajištění.

- Pro zabezpečení dodávek pitnou vodou využít všechny možné zdroje, včetně potravinových řetězců a připravit organizační podmínky jejího výdeje a zajistit ochranu výdejních míst.

- K zajištění potřebných věcných zdrojů využít součinnosti se Správou státních hmotných rezerv.

- Zajistit přehled pacientů, kteří jsou doma na přístrojích závislých na napájení elektrickou energií.

- Využít sbory dobrovolných hasičů ve prospěch řešení následků krizové situace při výpadku elektrické energie.

- Vyčlenit ze seznamu objektů kritické infrastruktury objekty a identifikovat další objekty, které jsou nutné k zachování činnosti a bezpečnosti při krizi a organizovat jejich střežení určenými silami. Pro posílení vyžádat součinnost s Armádou ČR.

- Zajistit dodávky PHM pro náhradní zdroje a činnost subjektů KI, identifikovat síly, které budou jejich distribuci zajišťovat.

- Doporučit subjektům KI disponovat zásobou PHM pro náhradní zdroje energie na 72 hodin.

- Zřídit informační centra pro občany na celém postižené území.- Zajistit náhradní spojení mezi všemi subjekty zapojených do řešení krizové situace

včetně prvků KI.- Vyčlenit objekty k odpočinku pro síly zasahující v době krize.- Zjistit možnosti na svém správním území pro zajištění dodávek elektrické energie

v krizovém ostrovním provozu.- Doplnit plány spojení na všechny síly, které mohou být použity k řešení krizové

situace a podle odborností stanovit jejich činnosti včetně možnosti využití institutu pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a poskytnutí věcných prostředků.

- Upravit náhradní dopravu s ohledem na omezenou funkčnost všech činností v této oblasti (zajistit dostatečné množství potřebného dopravního značení).

- Propracovat plány na evakuaci osob, které zůstanou uzavřeni ve vlacích, v metru a ve výtazích.

- Vyhodnotit možnosti pro převoz novorozenců.

48

příloha č. 2

Přehled elektroenergetických distribučních společností

Firma Telefon E-mail www

ČEZ Distribuce, a. s.Teplická 874/8, 405 02 Děčín IV-Podmokly 840 840 840 [email protected] http://www.cezdistribuce.cz

E.ON Distribuce, a.s.F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice, 840 111 333 [email protected] http://www.eon-distribuce.cz

PREdistribuce, a. sSvornosti 3199/19a, 150 00 Praha 5Doručovací adresa:Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10

267 051 111 [email protected] http://www.predistribuce.cz

49

Date post:	09-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

· Web viewodstavení výrobny, i když není poškozena. U výroben spalujících plyn znamená...

Documents