Obsah1.Teoretické problémy1.1.Fyzikální podstata procesu obrábění – řezání. Plastická deformace za extrémních podmínek zatěžování1.2.- Tvar třísek u různých metod obrábění a jejich rozměry1.3.- Příčiny tvoření určitého typu třísky – stabilita, nestabilita plastické deformace1.4.- Určování velikosti plastické deformace při řezání1.5.- Teplo a teplota řezání, zdroje tepla, množství tepla1.6.- Analýza vzniku a odvodu tepla při řezání1.7.- Vliv teploty na jakost obrobeného povrchu1.8.- Procesní kapaliny1.9.- Obrobitelnost, její řešení a hodnocení1.10.- Vlivy na obrobitelnost1.11.- Vztah mezi trvanlivostí a řeznými podmínkami1.12.- Opotřebení nástroje a jeho hodnocení1.13.- Trvanlivost nástroje, hospodárná řezná rychlost1.14.- Řezivost2.Silová analýza procesu řezání2.1.- Složky řezné síly při pravoúhlém řezání2.2.- Složky řezné síly při obecném řezání2.3.- Určování řezných sil u různých metod obrábění2.4.- Výpočet příkonu stroje2.5.- Výpočet úběru materiálu3.Nástrojové materiály3.1.- Požadavky na vlastnosti nástrojových materiálů3.2.- Rozdělení nástrojových materiálů3.3.- Ocelové materiály a jejich rozdělení a vlastnosti3.4.- Slinuté karbidy3.5.- Supertvrdé materiály3.6.- Keramické materiály3.7.- Opotřebení nástrojů4.Geometrie nástrojů4.1.- Nástrojový souřadnicový systém4.2.- Nástrojové úhly4.3.- Pracovní nástrojový souřadnicový systém4.4.- Pracovní úhly4.5.- Břitové diagramy4.6.- Souřadnicové systémy pro určení geometrie nástroje5.Metody obrábění, speciální metody obrábění5.1.- Obecné rozdělení5.2.- charakteristika5.3.- nástroje5.4.-práce (operace)5.5.-stroje5.6.-dosažitelná přesnost5.7.- Frézování5.8.- Vrtání5.9.- Hoblování a Obrážení5.10.-Kuželová ozubení s přímými zuby5.11.-šneková kola5.12.- Dělení materiálu5.13.-Výroba přesných děr:6.Dokončovací metody obrábění6.1.- Charakteristiky6.2.- Požadavky6.3.- Rozdělení6.4.- Broušení6.5.-Broušení keramiky6.6.- Honování6.7.- Lapování6.8.Superfinišování: leštění, hlazení7.Nekonvenční metody obrábění7.1.- Rozdělení:7.2.- Charakteristiky7.3.- Elektroerozívní7.4.- Elektrochemické7.5.- Chemické7.6.- Tepelné7.7.- Fyz. mech.8.Výroba ozubených kol8.1.-Charakteristika8.2.-Rozdělení ozubných kol:8.3.-Výroba ozub.kol:8.4.-Dokončování ozubených kol:8.5.-Dělící způsob8.6.-Odvalovací zp.:8.7.-Maagův způsob8.8.-Obrážení pomocí ozubeného kotouče:8.9.-Kuželová ozubení s přímými zuby8.10.-Šneková kola8.11.-Hospodárnost a produktivita8.12.-Výrobní procesy a jejich řízení9.HNUSÁKY9.1.- Metody dělení obvodu součásti –přímé, nepřímé, diff9.2.-hospodárný úběr materiálu9.3.-Z jakých částí se skládá celkový čas na danou operaci9.4.-Jak se určí rychlost pohybu materiálu v rovině maximálních smykových napětí9.5.Zbytková napětí, jejich rozdělení, příčiny vzniku, Jak ovlivňují zbytková napětí funkci součásti9.6.Spolehlivost systému9.7.Frezované a podsoustruzene zuby frezy, nakreslit9.8.Jak se projevuje stabilita plastické deformace9.9.Hospodárná řezná rychlost - co to je?9.10.-Uhly na vrtaku9.11.-Tříska při fréování9.12.-namáhání a požadavky nástroje9.13.-součinitel pechovaní třisky9.14.-Řezné podminky ovlivnujici obrabeni9.15.- jak se voli rezne podm. pro obrabeni materialu, zname-li jeho tridu obrobitelnosti9.16.- obrobitelnost a jak se urcuje9.17.-nástroje pro obrabeni a jejich hlavni casti, rozdeleni nastroju9.18.-složky řezných sil pri rezani a jejich stanoveni

Obsah1.Teoretické problémy1.1.Fyzikální podstata procesu obrábění – řezání. Plastická deformace za extrémních podmínek zatěžování1.2.Tvar třísek u různých metod obrábění a jejich rozměry1.3.Příčiny tvoření určitého typu třísky – stabilita, nestabilita plastické deformace1.4.Určování velikosti plastické deformace při řezání1.5.Teplo a teplota řezání, zdroje tepla, množství tepla1.6.Analýza vzniku a odvodu tepla při řezání1.7.Vliv teploty na jakost obrobeného povrchu1.8.- Procesní kapaliny1.9.- Obrobitelnost, její řešení a hodnocení1.10.- Vlivy na obrobitelnost1.11.- Vztah mezi trvanlivostí a řeznými podmínkami1.12.- Opotřebení nástroje a jeho hodnocení1.13.- Trvanlivost nástroje, hospodárná řezná rychlost1.14.- Řezivost2.Silová analýza procesu řezání2.1.- Složky řezné síly při pravoúhlém řezání2.2.- Složky řezné síly při obecném řezání2.3.- Určování řezných sil u různých metod obrábění2.4.- Výpočet příkonu stroje2.5.- Výpočet úběru materiálu3.Nástrojové materiály3.1.- Požadavky na vlastnosti nástrojových materiálů3.2.- Rozdělení nástrojových materiálů3.3.- Ocelové materiály a jejich rozdělení a vlastnosti3.4.- Slinuté karbidy3.5.- Supertvrdé materiály3.6.- Keramické materiály3.7.- Opotřebení nástrojů4.Geometrie nástrojů4.1.- Nástrojový souřadnicový systém4.2.- Nástrojové úhly4.3.- Pracovní nástrojový souřadnicový systém4.4.- Pracovní úhly4.5.- Břitové diagramy4.6.- Souřadnicové systémy pro určení geometrie nástroje5.Metody obrábění, speciální metody obrábění5.1.- Obecné rozdělení5.2.- charakteristika5.3.- nástroje5.4.-práce (operace)5.5.-stroje5.6.-dosažitelná přesnost5.7.- Frézování5.8.- Vrtání5.9.- Hoblování a Obrážení5.10.-Kuželová ozubení s přímými zuby5.11.-šneková kola5.12.- Dělení materiálu5.13.-Výroba přesných děr:6.Dokončovací metody obrábění6.1.- Charakteristiky6.2.- Požadavky6.3.- Rozdělení6.4.- Broušení6.5.-Broušení keramiky6.6.- Honování6.7.- Lapování6.8.Superfinišování: leštění, hlazení7.Nekonvenční metody obrábění7.1.- Rozdělení:7.2.- Charakteristiky7.3.- Elektroerozívní7.4.- Elektrochemické7.5.- Chemické7.6.- Tepelné7.7.- Fyz. mech.8.Výroba ozubených kol8.1.-Charakteristika8.2.-Rozdělení ozubných kol:8.3.-Výroba ozub.kol:8.4.-Dokončování ozubených kol:8.5.-Dělící způsob8.6.-Odvalovací zp.:8.7.-Maagův způsob8.8.-Obrážení pomocí ozubeného kotouče:8.9.-Kuželová ozubení s přímými zuby8.10.-Šneková kola8.11.-Hospodárnost a produktivita8.12.-Výrobní procesy a jejich řízení9.HNUSÁKY9.1.- Metody dělení obvodu součásti –přímé, nepřímé, diff9.2.-hospodárný úběr materiálu9.3.-Z jakých částí se skládá celkový čas na danou operaci9.4.-Jak se určí rychlost pohybu materiálu v rovině maximálních smykových napětí9.5.Zbytková napětí, jejich rozdělení, příčiny vzniku, Jak ovlivňují zbytková napětí funkci součásti9.6.Spolehlivost systému9.7.Frezované a podsoustruzene zuby frezy, nakreslit9.8.Jak se projevuje stabilita plastické deformace9.9.Hospodárná řezná rychlost - co to je?9.10.-Uhly na vrtaku9.11.-Tříska při fréování9.12.-namáhání a požadavky nástroje9.13.-součinitel pechovaní třisky9.14.-Řezné podminky ovlivnujici obrabeni9.15.- jak se voli rezne podm. pro obrabeni materialu, zname-li jeho tridu obrobitelnosti9.16.- obrobitelnost a jak se urcuje9.17.-nástroje pro obrabeni a jejich hlavni casti, rozdeleni nastroju9.18.-složky řezných sil pri rezani a jejich stanoveni

1. Teoretické problémy 1.1. Fyzikální podstata procesu obrábění – řezání. Plastická deformace za extrémních podmínek zatěžování

Řezání: proces plastické def., která probíhá za extrémních pracovních zatíženích (vysoké tlaky, teploty a deformační rychlost=>zpevňování)

Oblast primární plast. def. se mění s rychlostí řezání. konečná fáze pl.def.=lom, tříska:

Tříska: Plynulá (pl.def. je stabilní - mat. zpevňuje), Zvlňená (pl.def. se stává nestabilní = začíná působit opevňování, Elementární ( pl.def. je nestabilní), Pilovitá ( lokalizace pl.def.). Lokalizace – zvyšováním řezné rychlosti nebo tvrdosti mat.

1.2. - Tvar třísek u různých metod obrábění a jejich rozměry

Objemový součinitel třísek W= Vt/Vm

Tvar: stužkové dlouhé W=400 a víc, stužkové smotané 300-400, vinuté dlouhé 80-150,vinuté krátké 40-60, spirálové ploché 10-20, obloukvité spojené 8-10, elementární 4-6

1.3. - Příčiny tvoření určitého typu třísky – stabilita, nestabilita plastické deformace

Tříska: Plynulá (pl.def. je stabilní - materiál zpevňuje), Zvlňená (pl.def. se stává nestabilní = začíná působit opevňování, Elementární ( pl.def. je nestabilní), Pilovitá ( lokalizace pl.def.).

1.4. - Určování velikosti plastické deformace při řezání

Při vnikání řezného nástroje do materiálu obrobku je břit tlačen do obrobku sílou F a

před a pod břitem se koncentruje napětí, které má za následek pružné a plastické deformace

obráběného materiálu

-stabilní pl.def.=rovnováha mezi napětím a vznikajícím teplem, nestabilní= porušení rovnováhy

-pl.def. se určuje pomocí: součinitele pěchování třísky, součinitele zkosu, součinitele úhlu deformace

1.5. - Teplo a teplota řezání, zdroje tepla, množství tepla

Během obráběcího procesu se téměř veškerá práce řezání transformuje v teplo. Teplo

řezného procesu Qe, vzniklé při odebrání určitého množství materiálu, je přibližně rovné prác

řezného procesu Ee, takže Qe =(asi)Ee.

-Teplo při obrábění vzniká v oblasti primární plastické def. a v důsledku tření hlavní hřebtu nástroje o přechodovou plochu na obrobku.

- Množství vzniklého tepla závisí na vlastnostech obráběného materiálu, geometrii nástroje a

řezných podmínkách

1.6. - Analýza vzniku a odvodu tepla při řezání

- Podíl jednotlivých složek tepla, odváděného třískou, obrobkem, nástrojem a prostředím, závisí na tepelné vodivosti materiálů obrobku a nástroje, na řezných podmínkách (především řezné rychlosti), řezném prostředí (způsobu chlazení a mazání) a na geometrii břitu řezného nástroje. Největší část tepla vzniklého při obrábění je u řezných procesů, které využívají

nástroj s definovatelnou geometrií, odváděna ze zóny řezání třískou. Celkové množství tepla,

vzniklého při obrábění, lze měřit pomocí kalorimetru

1.7. - Vliv teploty na jakost obrobeného povrchu

- podle sebe, pokud se bude obrabet pri vysokych tepotach dojde k poruseni tvaru obraběného materiálu, taktéž dojde k poršení řezného nástroje vlivem vysoké teploty-tak snížení trvanlivosti nástroje

1.8. - Procesní kapaliny

Vodní roztoky: nejjednodušší, nejlevnější , dobrý chladící účinek, téměž žádný mazací

Emulzivní kapaliny: olej+voda, chladící účinek závisí na koncetnraci, zahrnují asi 80% všech používaných kapalin, Řezné oleje:zušlechtěné minerální oleje, přísady zvysují tlakovou a mazací vlastnost. Syntetické kapaliny :velká porvozná stálost, dobré mazací a chladící ochranné účinky, po přidání oleje se stávají polosyntetické

1.9. - Obrobitelnost, její řešení a hodnocení

-je to technologická vlastnost daného materiálu, která charakterizuje jeho vhodnost k obrábění

-jak kritérium hodnocení obrob. Se používá kritérium podle řezné rychlosti.

-Materiál pro obrobitelnost je rozdělen do 9skupin, každá má 20 tříd obrobitelnosti.

1.10. - Vlivy na obrobitelnost

Závisí na:způsobu výroby a tepelném zpracování obráběného materiálu- mikrostruktura obráběného materiálu- derxxdé složení obráběného materiálu- fyzikální a mech. vl. obráb. mat- metoda obrábění, řezné podmínky, prostředí, geometrie nástroje- druh a vlastnosti nástrojového materiáluindex obrobitelnosti:i=vC15 /vC15 etalon vC15- řezná rychlost při trvanlivosti T=15min pro sledovací materiál. vC15 etalon – řez.rychlost při trvanlivosti T=15min pro etanolový mat

1.11. - Vztah mezi trvanlivostí a řeznými podmínkami

Trvanlivost velmi závisí na řezných podmínkách(řezná, posuvová rychlost,šířka záběru ostří,prostředí), Největší vliv má řezná rychlost- diagram T-v závislost:osa y:trvanlivost(min), osa x-řezná rychl(m/min) graf: shora od „nekonečna“ do x do „nekonečna“ +mezery od os.

1.12. - Opotřebení nástroje a jeho hodnocení

Je důsledkem funkce všech str. Součástí, které jsou v zájemném styku.Opotřebení závisí na : fyz.a mech vl.nástrojového matrošu,druh obráběcí operace,geometrie nástroje, prostředí,prac.podmínky

Kritéria opotřebení: -radiální opotřebení špičky,hloubka výmolu na čele,šířka opotřebení na čele

1.13. - Trvanlivost nástroje, hospodárná řezná rychlost

Lze definovat jako součet všech čistých časů řezání od začátku obrábění až po opotřebení břitu nástroje na předem stanovenou nodnotu vybraného kritéria

-závisí na metodě obrábění, vlastnostech a řezných pomínkách, řez.rychlost: vc=cv/T^(1/m)

1.14. - Řezivost

- vlastnost, která umožňuje nástroji efektivním způsobem odebírat třísku z obráb. materiálu- je ovlivněna fyzikálními a mech. vl. nástroje, metodou obrábění, geometrií nástroje, řeznými podmínkami a prostředím apod…- závisí na obráběném materiálu (mechanických vlastnostech)- kritérium hodnocení řezivosti nástroje je závislostv(c)=c(v)/T^(1/m)– konstanta, v(c)řezná rychlost,m – exponent T– čas- lepší řezivost má ten nástrojový materiál, který vykazuje v T-c(v) závislosti vyšší hodnotu konstanty c(v) a nižší hodnotu exponentu m.

2. Silová analýza procesu řezání

2.

2.1. - Složky řezné síly při pravoúhlém řezání

Pro analýzu silových poměrů řeznho procesu se celková řezná síla F rozkládá do příslušných geometr.složek v závislosti na záměrech takové analýzy, F[N],řezný odpor R[N], měrný řezný odpor kc=Fc/Ad [MPa], složky:Fc,Fp-dají se měnit, FT,FN-na čele se dají vypočítat, FST,FSN-v rovine max.smyk.napětí se dají vypočítat ,

2.2. - Složky řezné síly při obecném řezání

2.3. - Určování řezných sil u různých metod obrábění

-A)pomocí měrnho řezného odporu : kc=Fc/Ad , Fc=kc*AD=kd*h0*bd=kc*f*ap

-B) pomocí empirických vztahů:

Fc=f(ap,f,vc) ,

Fc=f(ap)=>Cfap*apx(Fap) ,

Fc=f(f)=>FFf*fy(Ff),

Fc=f(vc)=>CFvc*vcz(Fvc)

-C)pomocí příkonu stroje P=Fc*vc/6000*účinost

2.4. - Výpočet příkonu stroje

P=Fc*vc/6000*účinost [kW]

2.5. - Výpočet úběru materiálu

Q=ap*ae*1000/pí*D

3. Nástrojové materiály

3.

3.1. - Požadavky na vlastnosti nástrojových materiálů

Pevnost, tvrdost,snadná zpracovatelnost,přiměřená cena, odolnost proti teplotě,opotřebení

3.2. - Rozdělení nástrojových materiálů

-A)Ocelové- uhlíkové slitinové,rychlořezné, B)slinované: slinuté karbidy(karbidy těžkých kovů-W,TI,Ta) C)nekovové:keramika-oxidické(Al2O3), neoxidické(Si3N4), brousící(Al2O3,SiC,B4C), D)supertvrdé- PKDprůmyslový diamant,KNB kubický nitrid boru

3.3. - Ocelové materiály a jejich rozdělení a vlastnosti

Rozdělení:NO nelegované, NO legované, Rychlořezné Oceli

No neleg.: vlastnosti- vliv obsahu C,vvrdost oceli v zakaleném stavu roste s osahenm C,sníší teploty břitu do220st do rychlosti 15m/min

No leg.: legury karbidotvorné-CR,V,W,Mo-vytváří tvrdé karbidy, další legury Ni Si Co, větší prokalitenost,náročné na zpracování teplota břitu250-350st,rychlost15-25m/min

RO: obsahují W,CrVMo, obsah C menší jak 1%, vhodné pro obrábění ocelí,ocelí na odlitky o vysoké tvrdosti a pevnosti, střední odolnost proti opotřebení a vysokou lomovou pevnost, použití-výstružníky,závitníy, frézy, teplota břitu 500-700, rychlosti 25-50

3.4. - Slinuté karbidy

Produkt práškové metalurgie(karbidy+pojiva), nejdůležitější karbid W, Ti, Ta, pojivem je CO. Nelze je teplene zpracovávat, vyrábí se ve dravu normalizovaných destiček, dají se tvarově a rozměrově upravovat pouze broušením alapováním.pájí se a nebo mechanicky upánají na řeznou část nástroje.

A)nepovlakované –dělí se na 3 skupiny : P-WC(modrá)-oceli oceli na odlitky, M-WC(žlutá)-neželezné kovy, K-WC(červená)-šedá litina,nežel.kovy

B)povlakované-povlak-otěruvzdorný, houževnaté jádro, povlak TiC, jedno bo více vrstvý povlak, využití: soustružení, vrtání, frezovani

3.5. - Supertvrdé materiály

-polykrystalický kubický nitrid boru(PKNB), pokysristalický diamant(PD), vysoká pořizovací cena, nejtvrdší žezné materiály. A)PKNB-tvrdý, řezný mat.výroba při vysokém tlaku a teplotě-2000st. B)PD-vys.tvrdost,malé břity z PD jsou pevn zakotveny na břitové destičce ze SK, která zaručuje odolnost vůči tepelným a rázovm šokům, trvanlivost břitu je mnohem vyšší než u SK.

3.6. - Keramické materiály

Základem je osxid hliníku,výroba slinováním A)oxidická keramika : DISAL100 (čistá AL2O3) DISAL 200 (AL2O3+ZrO2) DISAL 300 (AL2O3+TiO2) B)cermety-keramické jádro,částice spojené kovem-pojivo Ni. C)brousící materiály(kotouče)Al2O3-umělý korund, SiC-karbid křemíku, diamant, KNB,B4C, A99 80 K 6 V – typ, zrnitost, tvrdost, struktura, pojivo

3.7. - Opotřebení nástrojů

A)abrazivní otěr-vznik-působením tvrdých částic v materiálu obrobku

B)difůzní otěr –vznik-působením chem.vlivů

C)oxidační otěr –souvisí s vys. tep. při řezání-spolu s vzduchem dochází k osxidaci

D)adhézní otěr –zpsůsoben vytrháváním částic z břitů

Formy opotřebení:opotřebení hřebu, opotř.čela ve tvaru žlábku, plastická def.břitu, opotřebení hřbetu ve tvaru vrubu, trhliny na ostří,únavový lom,vydrobení ostří.

4. Geometrie nástrojů

4.

4.1. - Nástrojový souřadnicový systém

Hodnotíme jenom nástroj, je definován rovinami

PR –základní

PP –zdaní,

Pf –boční ,

PS-ostří ,

PO – ortogonální

4.2. - Nástrojové úhly

obecně ovlivňují velikost řezných sil, teplotu řezání, podmínky tvoření třísky, hospodárnost obrábění, strukturu povrchu obrobku.- volba nástrojových úhlů je ovlivněna fyz a mech vlastnostmi materiálu (obráběného), vlastnostmi nástrojového mat., řez. podmínkami, … - nástrojové úhly nastavení ostří kappa(r), kappa(r)´ ovlivňují – tvar třísky, strukturu povrchu obrobku , hodnoty kappa(r) se pohybují v rozsahu 0°-90° - nástrojový úhel sklonu hlavního ostří -lambda(s), má vliv na tuhost břitu a zatížení špičky nástroje a ovlivňuje směr odchodu třísky z místa řezu - nástrojový ortogonální úhel čela gama(0) ovlivňuje mechanismus tvorby třísky a její odchod z místa řezu, řezné úhly, tuhost břitu - nástrojový ortogonální úhel hřbetu alfa(0) břitu beta(0) řezu: delta(0)= alfa(0) +beta(0)

4.3. - Pracovní nástrojový souřadnicový systém

4.4. - Pracovní úhly

Řešení úhlů v rovině Pf , Pp –břitový diagram:grafická pomůcka-hledají se stopníky rovin Pf, Pp, Ps-jejich spojnice je stopa.

- pracovní úhel čela- gama- pracovní úhel hřbetu- alfa- pracovní úhly břitu- beta- využití:nástroj má definované nástrojové úhly, v důsledku procesu obrábění však některé z těchto úhlů nepoužívá, protože z uvedených důvodů změní na úhly pracovní (např. natočení soustružnického nože kolem svislé osy)

4.5. - Břitové diagramy

-čela:

-hřbetu:

4.6. - Souřadnicové systémy pro určení geometrie nástroje 5. Metody obrábění, speciální metody obrábění

5.

5.1. - Obecné rozdělení

A)Metody obrábění nástoji a defin.geometr.břitu B)metody obrábění nástrj. S nedefin geometrií břitu(broušení lapování,honování) C)nekonvenční

5.2. - charakteristika

A) která část koná hlavní pohyb (umožňuje odělit třísku)- obrobek, nástroj

B) která část, koná vedlejší pohyb

C )nástroj,název, tvar, geometrie,

D)obráběcí stroj –název,hl. Části, upínání

E)práce vyrobené danou metodou

5.3. - nástroje

Z technologického hlediska se rozlišují soustružnické nože: radiální (nejčastěji užívané), prizmatické, kotoučové a tangenciální

Radiální nože:

lze dělit podle konstrukce, směru posuvového pohybu, způsobu obrábění, tvaru tělesa nože a použitého nástr. mat. A)celistvé B)spájenými břit. Destičkami C)s vyměnitelnými b.destičkam

podle směru pohybu : plavé, levé

podle způsobu obrábění: obrábění vnějších ploch, vnitřních ploch

podle tvaru tělesa: přímé, ohnuté

5.4. -práce (operace)

A) s definovanou geometrií břitu: soustružení,vrtání, vyvrtávání,frézování,hoblování, obrážení, povlakování B) a nedefin.g.břitu :broušení,honování, lapování,superfiniš,leštění

5.5. -stroje

Podle stupně automatizace se používají soustruhy ručně ovládané, poloautomatické a automatické. U poloautomatických a automatických soustruhů se aplikuje tvrdá automatizace nebo pružná automatizace pracovního cyklu.

Stroje - univerzální hrotové (vnější a vnitřní plochy, kužely)- revolverově – (menší a střední série)- svislé (kusová, malosériová výroba)- poloautomatické, automatické, CNC soustruhy)

- upínání obrobků: mezi hroty, sklíčidlo, kleština, licní deska

-Přípravek nástrojů :nožový suport,revolverová hlava,zásobník nástrojů

Práce na soustruzích: podéln soustružení,čelní soustr.vrtání a vyvrt.,řezání závitů,tvarové soustružení

5.6. -dosažitelná přesnost

Diamant-IT5-IT6 Ra 0,2-08

SK IT7-IT8 Ra 0,4-1,6

Na čisto IT9-IT11 Ra1,6-12,5

Hrubování IT11-IT14 Ra 12,5 a vyšší

5.7. - Frézování

- Materiál obrobku odebírá břity otáčejícího se nástroje- hl pohyb rotační koná fréza, vedl. je plynulý a koná jej obrobek- fréza – mnohabřitý nástroj s definovanou geometrií, břity jsou rozděleny po obvodě rotační plochy -- frézování je válcové, čelní, sousledné a nesousledné- lze vyrábět: rovinné a tvarové plochy, pravoúhlá osazení, drážky, tvarová vybrání a osazenístroje:- konzolové (svislé, vodorovné, univerzální), - stolové, - rovinné (těžké a rozměrné obrobky), - speciální (odvalovací frézky na výrobu ozubených kol)nástroje: tvary zubů: jednozubé, hrubé, podsoustružnéfrézy dle ostří – válcové, čelní, kotoučové, tvarové

5.8. - Vrtání

Hl. pohyb i vedlejší plynulý pohyb koná nástroj, hl. pohyb rotačnídíra do plného materiáluvyvrtávání – rozšiřování předvrtané díry, vyhrubování – úprava před vystružovánímvystružování – přesně dokončení díryNástroje:A)vrtáky – šroubovité, kopinaté, tělové, hlavňové, korunové , B) výhrubníky (3-4 břity) C)výstružníky,D) záhlubníkystroje:vrtačky – stolní, sloupové, stojanové, otočné

5.9. - Hoblování a Obrážení

- použití pro obrábění plochých povrchů jednobřitým nástrojem- hl. pohyb – přímočarý vrutný, při hoblování jej vykonává obrobek, při obrážení nástroj- posuvný pohyb je přerušovaný, probíhá vždy na konci prac. dvojzdvihunástroje: hobl. a obr. nože – podobné soustružnickýmstroje:- hoblovky – jednostojanové, dvojstojanové- obrážečky – vodorovné a svislé

5.10. -Kuželová ozubení s přímými zuby

lze obrábět frézováním tvarovou kotoučovou frézou nebo čepovou frézou, obrážením dle šablony, obrážením dvěma nožiozubení kuželových kol se zakřivenými zuby – se provádí odvalovacím frézováním

5.11. -šneková kola

se vyrábí frézováním na univerzálních nebo odvalovacích frézkáchna univerz. frézce – se to předfrézuje tvarovou kotouč. frézou a dokončují šnekovou frézoulze vyrábět radiálním, tangenciálním nebo radiálně tangenciálním způsobem

5.12. - Dělení materiálu

Charakteristika: metoda obrábění, pro přípravu materiálu z válcových tyčí nebo jiných polotovarů, výrazně ovlivnuje spotřebu materiálu a tím i efektivitu práce.

Metody dělení:-upichování na soustruhu(upich.nože), řezání na pile (rámová, kotoučová pásová ),rozbrušování,stříhání, lámání

5.13. -Výroba přesných děr:

Vrtání-vyhrubování-vystužování (19-19,75-20,012) fí20H7

6. Dokončovací metody obrábění

6.

6.1. - Charakteristiky

Metody obrábění pro dokončování součástí s vysokými požadavky na rozměr, tvar,drsnost, vlastnosti povrchov vrstvy musí být dobré-integrita povrchu.

6.2. - Požadavky

Znaky: malé řezné rychlsoti, malé měrné tlaky síly mezi obrobkem a nástrojem, nízká teplota povrch.vrstvy,nízká zbytková napětí,vysoká jakost dokončené vrstvy

6.3. - Rozdělení

Honování, lapování,superfiniš, leštění, zaběhávání, hlazení, zpevňování

6.4. - Broušení

-obrábění mnohobřitým nástrojem vytvořeným ze zrn brusiva, která jsou spojena pojivem.

Velké množství vzniklého tepla =>nutnost vydatného chlazení obrobku. Tepelné zatížení má za následek vznik nepříznivých tahových zbytkových napětí v povrchové vrstvě obrobené plochy.

Nástroj:brousící kotouč-brusný materiál+pojivo –materiál AL2O3,SiC, KNB,DIA, SG

Metody broušení : rovinné broušení, broušení do kulata, broušení na otáčivém stole, tvarové broušení (broušení závitů, ozubených kol ...), broušení tvarovými brousicími kotouči, obvodové broušení, čelní broušení , radiální, axiální, tangenciální .

A99 80 K 6 V – typ, zrnitost, tvrdost, struktura, pojivo(V-keramické,R-pryžové,B umělá pryskyřice, E šelak).

Brusky: hrotové, bezhroté, tvarové, rovinné – s horizont./vertikál. osou vřetene

řezná rychlost: vc=pí*ds*ns / 60*1000 (m/s), obvodová rychlost obrobku: vc=pí*dw*nw / 1000 (m/min)

Ekvivalentní toušťka třísky: h(ekv)= v(w)*h(D)/v(s)*b(0)

Ekvivalentní průměr:zaručuje rozložení tlaků mezi kotoučem a obrobkem, určuje vlastnosti povrchové vrstvy, poruchy , zbytková napětí..

Typy kotoučů:plochý,prstencový,hrncový,miskový,s jednostranným ubíráním, oboustr.kužel.

6.5. -Broušení keramiky

6.6. - Honování

- dokončovací metoda obrábění, při které se materiál odebírá abrazivním účinkem brusiva malinkých kamenů a lišt nebo kartáčků, upevněných v honovací hlavě- používá se nejčastěji pro dokončení vnitřních válcových ploch- honují se hydraulické pneumatické a brzdové válce, válce spal. motoru, kliková ložiska, bubny, pouzdra

6.7. - Lapování

Je to dokonč.metoda obrábění,kdy úběr mat. Se uskutenuje volným brusivem, které se přivádí mezi vzájemně se pohybující lapovací nástroj a obrobek, Nástroj(z litiny) má tvar negativu obrobku

Brusivo :v kapaline,-forma pasty Al2O3, SiC,B4C prac rychlost:6-30m/min

Přesnost:válcové plochy (IT1-3) Ra0,025-0,05 díry(IT1-3)Ra 0,05-0,1- používá se pro dokončení rovinných válcových a tvarových ploch- lapují se funkční plochy měřidel, závitová spojení, ozubení- ručně v kusové výrobě, strojně v sériové- nevýhoda- velká prachost, malá produktivita, vysoké náklady

6.8. Superfinišování: leštění, hlazení

- Dokončovací metoda,využívající pro opracování součástí superfinišovací kameny, které jsou upnuté v superfinišovací hlavě opracovávající funkční plochy tak že konají oscilační a postupný pohyb, obrobek se přitom otáčí.

Pro dokončení tvarových a rovinných ploch. Nejvíce se uplatňuje při dokončování valivých ložisek (zrnitost 3 mikro metry)- malý měrný tlak,nutné mazání, přídavky 2-5 mikrometru,prac.rychlost 15-35 m/min- řezná kapalina (vyplachovací) petrolej, směs petroleje a minerálního oleje

7. Nekonvenční metody obrábění

7.

7.1. - Rozdělení:

Elektroerozivní, elektrochemické, chemické, tepelné, mechanicko-fyzikální

7.2. - Charakteristiky

Důvody pro zavádění: nové konstrukční materiály, speciální tvary součástí, nemožnost používat stávající tradiční metody

Čím se liší od konvenčních: v místě řezání nevzniká řezný odpor, úběr materiálu nezávisí na mech. vl. materiálu, v místě řezání přechází méně tepla do obrobku, obrábí se cely povrch najednou, možnost jejich využití při mikrořezání

Rozdělení: elektroerozivní, elektrochemické, chemické, tepelné, mechanicko- fyzikální

7.3. - Elektroerozívní

Částice materiálu jsou oddělovány působením vysokých teplot a tlaků, které vznikají v místech el. výboje mezi elektrodami. Nástroj (katoda-), obrobek (anoda+). Můžeme tak obrábět těžkoobrobitelné a houževnaté materiály. (dutiny-kovací zápustky, průchozí díry-trysky…)

7.4. - Elektrochemické

Jedná se o elektrolýzu během které dochází k rozpouštění obráběného materiálu na jeho povrchu a abrazivnímu otěru narušených částic (rozpouštění, hloubení, broušení, honování)

7.5. - Chemické

Jedná se o chemické rozpouštění materiálu v místech, která nejsou chráněna

Chemické frézování= chem. leptání

Leptadla – kyseliny, alkalické roztoky

Postup výroby: čištění, nanesení ochrané masky v místech které nebudou leptána, formování masky podle tvaru leptané plochy, leptání, odstranění masky

Výhoda: nepotřebujeme nástroj

7.6. - Tepelné

Obrábění svazkem elektronů (laser, plazma), soustředěný svazek elektronů o vysoké rychlosti dopadá na obráběný materiál, který natavuje a ten se odpařuje. Nutný podkladový materiál.

Laser – dělení materiálu, řezání, Plazma – řezání, Natavování materiálu svazkem koherentního monochrom. světla , Odstraňování štěpů – zahřátí součásti na určitou teplotu, otřepy shoří

7.7. - Fyz. mech.

Využívá ultrazvukových vibrací pro nárazové odebrání vrstvy materiálu brousícími zrny (rozkmitává zrna brusiva, která narušují materiál)

Amplituda: 0,025-0,09mm

Brusivo: Al2O3, SiC, B4C (zrnitost 0,05-0,09mm)

Přesnost: 0,0025-0,1 Ra=0,25-0,4

Další ještě řezání vodním paprskem – proud vody o vysoká rychlosti a vysokém tlaku

8. Výroba ozubených kol

8.

8.1. -Charakteristika

- slouží pro přenos momentu z hnacího hřídele na hnaný hřídel s vysokou účinností 80% - důležité jsou rozměry (rozteč kružnice), tvar zubu (evolventní, cykloidní) a jeho drsnost

8.2. -Rozdělení ozubných kol:

A) podle fce: vznik: Odvalení ružnice po kružnici, typy: čelní s přímými zuby, čelní se zuby ve šroubovici(šneková kola), vnitřní , vnější ozub.kola.

B) podle tvaru: 1-cykloidní-výhody (malý měrný tlak, mal opotřebení)nevýhody(zeslabení paty zubu,nesnadná výroba) 2-evolventní: vznik-odvalování křivky po kružnici-výhody(zesílení patyzubu, není nutné dodržet přesnou vzdálenost,snadnější výroba) nevýhody( větší opotřebení, přímkový styk zubů,vyšší měrné tlaky)

8.3. -Výroba ozub.kol:

Kola s přímými zuby:frézováním dělícím způsobem,obrážení děl.zp,obrážení odvalovacím zp.

Kola se zakřivenými zuby: frézováním odval.způsobem

Výroba čelních ozubených kol frézováním

- dělícím způsobem: nástrojem je kotoučová nebo stopková fréza má tvaru zubové mezery, fréza musí být podtáčena

- odvalovací zp.: nástrojem je odvalovací fréza, má tvar lichoběžníku

Výroba čelních ozubených kol obrážením

- dělícím způsobem: nástroj obrážecí nůž má tvar zubové mezery

- odvalovací zp.: nástroj ozubený hřeben má tvar lichoběžníku

Výroba šnekových kol –

-Šnek-závit()soustružení nebo frézovani

-Ěnekové kolo-frézováním odval.zplsobem

8.4. -Dokončování ozubených kol:

1) Broušení - dělícím způsobem = brousící kotouč má tvar brousící mezery, nutno vydatně chladit, vysoké řezné rychlosti a malé průřezy třísek, = do kulata: axiální, hloubkové, radiální, bezhroté, =do kulata vnitřních ploch: axiální, bezhroté, planetové, =rovinné: obvodové, čelní

- odvalovacím způsobem = nástroj má tvar lichoběžníku,

- řezná rychlost rc= (π*d*n)/(60*1000) [m/s]

2) Lapování - dosahuje se nejvyšší požadované přesnosti a nejmenší drsnosti povrchu, pro dokončení rovinných a tvarových ploch, Provádí se pomocí jiného ozubeného kola a mezi ně se přidává brousící pasta

3) Zaběhávání - kolem se kterým potom bude fungovat,

4) Ševingování - rotační, axiální pohyb, zjemnění vrstvy

8.5. -Dělící způsob

-: Provádí se tvarovými frézami (kotoučové, čepové), jejichž profil odpovídá tvaru zubní mezery. Ozubené kolo je upnuto dělícím zařízením nebo na otočném stole. Nástrojem projedeme po celé délce ozub. kola, pootočíme a celý cyklus opakujeme. Nejčastěji v malosériové výrobě, často v opravárenství, malá produktivita práce, malá přesnost-max IT7, ale nepotřebuji žádný speciální nástroj.

1)evolventní (+:jednoduchá výroba, není nutná přesná osová vzdálenost, zesílení paty zubu; -: přímkový styk zubů, větší opotřebení zubů, malý počet zubů = podřezání zubů);

2)cykloidní (+: malý měrný tlak, opotřebení, počet zubů - od2; -:nesnadná výroba, dodržení rozteče os hřídelů, zeslabení paty zubu

8.6. -Odvalovací zp.:

Nejrozšířenější zp. výroby ozubení, je produktivní, dobrá přesnost. Nástrojem je odvalovací fréza ve tvaru evolventního šneku. Můžeme vyrábět kola daného modulu s libovolným počtem zubů, korigované i nekorig., s přímými i šikmými zuby,

- kola šneková: Odvalovací fréza se při práci otáčí kolem své osy a současně koná posuv. Obrobek se přisune k frézce tak, aby při svém otáčení jeho valivá kružnice se odvalovala po valivé přímce hřebene frézy. Za jednu otáčku frézy se kolo musí pootočit o jeden zub.

- Při frézování šikmých zubů je fréza skloněna o úhel šroubovice a o úhel zubů šikmého kola.

8.7. -Maagův způsob

: Nástroj má tvar ozubeného hřebene s lichoběžníkovým profilem a koná pouze přímočarý vratný pohyb. Vždy když nůž je v horní poloze, obráběné kolo se pootočí o 2-4 desetiny mm a o stejnou hodnotu se kolo posune v obráceném směru. Tento pohyb se opakuje dokud hřeben nevyjede ze záběru.

8.8. -Obrážení pomocí ozubeného kotouče:

-Používá se pro čelní kola se zuby přímými i šikmými, korig i nekorig., pro ozubení vnější i vnitřní a umožňuje výrobu i stromečkových soukolí. Nástroj je v podstatě ozubené kolo opatřené řeznými úhly a koná přímočarý vratný pohyb. Na začátku obrábění se nejdříve vřeže do ozub. kola až se dotknou roztečné kružnice potom se spustí odvalování v poměru počtu zubů nástroje k obrobku.

8.9. -Kuželová ozubení s přímými zuby

lze obrábět frézováním tvarovou kotoučovou nebo čepovou frézou, obrážením podle šablony, obrážením dvěma noži, frézováním dvěma nožovými hlavami a protahováním.

(tvarová fréza) (2 nože)

Ozubení kuželových kol se zakřivenými zuby se provádí odvalovacím frézováním těmito způsoby:

Gleason - kruhově zakřivené zuby, Oerlikon - zuby zakřivené podle prodloužené epicykloidy, Klingelnberg - zuby zakřivené podle prodloužené evolventy nebo epicykloidy

8.10. -Šneková kola

se vyrábějí frézováním na univerzálních nebo odvalovacích frézkách. Na univerzální frézce se kolo předfrézuje tvarovou kotoučovou frézou a dokončuje šnekovou frézou, která má rozměry šneku vyráběného soukolí. Při frézování na odvalovacích frézkách lze šneková kola vyrábět zp.: radiálním, při kterém se obráběné kolo posouvá proti nástroji, tangenciálním, kdy se odvalovací fréza s náběhovým kuželem posouvá ve směru tečném k roztečné kružnici kola (tento způsob výroby je přesnější), radiálně tangenciálním radiálním posuvem se hrubuje a tangenciálním obrábí na čisto.

8.11. -Hospodárnost a produktivita

Opotřebení břitu nástroje: adheze, obraze, difuze, plast.def. ; opotřebení na: čele (KT=0,14mm), hřbetě ( VB=0,3-0,4mm), špičce ( VC=0,4-0,6)

Trvanlivost = doba po kterou nástroj pracuje až dosáhne daného opotřebení. to se určuje dle křivek opotřebení. vliv na trvanlivost: vc, f , ap

Životnost = součet jednotlivých trvanlivostí, Produktivita: počet kusů za čas

Optimální řezná rychlost = řezná rychlost pro určitou trvanlivost (vCT/VB=vC30/0,3=100m/min…při v = 100m/min je trvanlivost 30 min při opotřebení 0,3)

8.12. -Výrobní procesy a jejich řízení

výroba: kusová (značný počet různých součástí), sériová (rovnoměrná výr.), hromadná (stabilní dlouhodobý program)

výrobní proces: souhrnná činnost strojů, lidí pro přeměnu surovin nebo polotovaru na hotový výrobek.

technologický proces: přeměna kvalitního stavu vyráběné součásti

rozdělení: operace (část techn. procesu na 1 pracovišti), úsek (část operace při 1 upnutí), úkon (část úseku provedená 1 nástrojem), pohyb (část úkonu při 1 režimu nástroje); PŘESNOST=stupeň shody s údaji na výkrese (předepsaná, předpokládaná, zjištěná, ekonomická)

PROJEKTOVÁNÍ – etapa rozborová (podklady), návrhová (varianty řešení), realizační (výběr optim. varianty)

Výroba=systém techn. procesů.

Jakost: rozměrová přesnost (dána velikostí úchylek od jmen. hodnoty, je vyjádřena tolerancí a uložením, T=n*i), tvarová přesnost (úchylky přímosti, rovinnosti, kruhovitosti, kolmosti),tvarová přesnost=25-50% přesnosti rozměrové, drsnost povrchu

-Uložení = vztah mezi hřídelem a dírou. Tolerance tvarová je o 2-3 stupně přesnější než rozměrová.

-Rozměrový řetězec = souhrn rozměrů na součástce nebo součástek montážního celku, které tvoří uzavřený okruh

-pojmy: člen řetězce, závěrný člen řetězce (ten, jehož tolerance se rovná součtu všech tolerancí), vyrovnávací člen řetězce, zvětšující/zmenšující člen řetězce

-řešení rozměrového řetězce: 1) určit rozměr a toleranci závěrného členu řetězce, 2)je znám rozměr a tolerance závěrného členu a mají se určit toleranc ostatních členů řetězce

-zvětšující člen: při zvětšení se zvětší závěrný člen, když všechny kóty jsou konst.

-zmenšující člen: při zvětšení se zmenšuje závěrný člen, když všechny kóty jsou konst

Pr - základní rovina,

Po - ortogonální rovina,

Ps - rovina ostří,

A - uvažovaný bod ostří,

ve kterém se určuje geometrie břitu

9. HNUSÁKY

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

9.

9.1. - Metody dělení obvodu součásti –přímé, nepřímé, diff

Přímé dělení

Vřeteno přístroje se pootáčí klikou přes ozubené soukolí z1, z2 s převodem 1:1 a přes šnekový převod, zpravidla 1:40.

V kotouči je vyvrtáno 24, 36, popř. 48 otvorů, do nichž zapadá odpružený kolík, uložený v tělese přístroje

24, 36, 48 otvorů.... i= 24/n n(v)=1/z

Nepřímé dělení

(přes převod)

Šnek+kolo

n(v)=1/z

n(k)=40/z

n(v)/n(k)=1/40

Diferenčí dělení

Je to 1:40, převod i= z1/z2 *z3/z4 i = 40/z´ *(z´-z) z´-zvolený převod

9.2. -hospodárný úběr materiálu

Úběr materiálu: U=vc*ap*f(cm3/min)

Hospodárný úběr: Uhosp=vCT*ap*f (cm3/min)

9.3. -Z jakých částí se skládá celkový čas na danou operaci

Celkový čas... tC=tS+tV+tNÁSTROJE tS strojní čas, tV vedlejší čas

TNÁSTROJE=t(výměny)*z(počet výměn)

9.4. -Jak se určí rychlost pohybu materiálu v rovině maximálních smykových napětí

-rychlost pohybu materiálu v rovině max. smykových napětí ;

v(s) = cos gama0 * v(c) / cos(Fí-gama0) to pičo čumíš co??:-D

fí - úhel deformace

gama0 - ortogonální úhel čela

v(c) - řezná rychlost

9.5. Zbytková napětí, jejich rozdělení, příčiny vzniku, Jak ovlivňují zbytková napětí funkci součásti

· Zbytková napětí mají vliv na statickou, dynamickou pevnost i na odolnost povrchu proti Korozi

· po dokončovacích metodách obrábění jsou rozložena v povrchové vrstvě součásti

· vznikají působením mechanických, tepelných a chemických účinků

· mohou zlepšovat nebo zhoršovat funkční chování součásti

Nevýhody: změna rozměru výrobku, zhoršení jakosti orobené plochy, větší opotřebení, případné odstranění : zvětšení řezné rychlosti, nebo mazání.

9.6. Spolehlivost systému

9.7. Frezované a podsoustruzene zuby frezy, nakreslit

podsoustružené : frezovane :

9.8. Jak se projevuje stabilita plastické deformace

Probíhá za extr. podmínek –tlaku(800-2500MPa)teploty(800-100st)a deformační rychlosti

Projevuje se procentuální změnou původního rozměru a vysokou deformační rychlostí

Def ormační rychlost:

1)Smyková deformace:gama (s tečou)= 103-106(s-1) gama (s tečou)= dTau/dt (s-1)

2)normálová def. Eps(s tečkou) Eps= gama/ odmocina3

9.9. Hospodárná řezná rychlost - co to je?

v(cT)-řezná rychlost pro trvanlivost T

hospodárná řezná rychlost= v(c) pro danou trvanlivost ! OBR !

9.10. -Uhly na vrtaku

9.11. -Tříska při fréování

střední tloušťka třísky

astř = 0,5 . sz. sinFímax

střední průřez třísky

Sstř = 0,5 . sz. sinFímax. B

B…šířka třísky

9.12. -namáhání a požadavky nástroje

pozadavky: tvrdý , houževnaté jádro, odolnost oroti popuštění a proti otěru, požadovaná životnost, stálost rozměrů,

9.13. -součinitel pechovaní třisky

Při používání stále vyšších řezných rychlostí na obráběcích strojích vystupuje do

popředí problematika odvádění třísek z místa jejich vzniku a velikosti prostoru, který zabírají. V důsledku plastické deformace dochází k pěchování třísky při jejím odchodu z místa řezu, což má za následek rozdíl mezi průřezem odřezávané vrstvy a průřezem vzniklé třísky.

Lambda=(S1/S)=(vc/vt)>1 [-].

9.14. -Řezné podminky ovlivnujici obrabeni

řezná rychlost, posuv, hloubka řezu,

9.15. - jak se voli rezne podm. pro obrabeni materialu, zname-li jeho tridu obrobitelnosti9.16. - obrobitelnost a jak se urcuje

-obrobitelnost lze hodnotit jako systém interakce materiálu obrobku a nástroje

-kritéria pro srovnání: trvanlivost, řezná rychlost, řezná síla, drsnost povrchu, tvar třísky teplota řezání

- Vlivy na obrobitelnost

Závisí na:způsobu výroby a tepelném zpracování obráběného materiálu- mikrostruktura obráběného materiálu- derxxdé složení obráběného materiálu- fyzikální a mech. vl. obráb. mat- metoda obrábění, řezné podmínky, prostředí, geometrie nástroje- druh a vlastnosti nástrojového materiáluindex obrobitelnosti:i=vC15 /vC15 etalon vC15- řezná rychlost při trvanlivosti T=15min pro sledovací materiál. vC15 etalon – řez.rychlost při trvanlivosti T=15min pro etanolový mat

9.17. -nástroje pro obrabeni a jejich hlavni casti, rozdeleni nastroju

Řezná část je funkční část nástroje, která obsahuje prvky tvořící třísku

Patří sem zejména ostří, čelo a hřbet. V případě vícebřitého (vícezubého) nástroje

má každý břit (zub) svou řeznou část.

Břit je prvek ohraničený čelem a hřbetem. Je to klínovitá část nástroje vnikající do obrobku.

Upínací část (stopka) slouží k upínání do obráběcího stroje

Základna slouží pro umístění a orientaci nástroje při výrobě, kontrole a ostření.

Plochy na nástroji : Hřbet nástroje Aα , Čelo nástroje , Utvařeč třísky ,

Hlavní ostří ,Vedlejší ostří S, Špička nástroje

9.18. -složky řezných sil pri rezani a jejich stanoveni

Při frézování

Fo obvodová složka (tangenciální)

Fp pasivní F.výsledná Ff posuvová Fc řezná OBR!! dole

Obsah1.Teoretické problémy1.1.Fyzikální podstata procesu obrábění – řezání. Plastická deformace za extrémních podmínek zatěžování1.2.- Tvar třísek u různých metod obrábění a jejich rozměry1.3.- Příčiny tvoření určitého typu třísky – stabilita, nestabilita plastické deformace1.4.- Určování velikosti plastické deformace při řezání1.5.- Teplo a teplota řezání, zdroje tepla, množství tepla1.6.- Analýza vzniku a odvodu tepla při řezání1.7.- Vliv teploty na jakost obrobeného povrchu1.8.- Procesní kapaliny1.9.- Obrobitelnost, její řešení a hodnocení1.10.- Vlivy na obrobitelnost1.11.- Vztah mezi trvanlivostí a řeznými podmínkami1.12.- Opotřebení nástroje a jeho hodnocení1.13.- Trvanlivost nástroje, hospodárná řezná rychlost1.14.- Řezivost2.Silová analýza procesu řezání2.1.- Složky řezné síly při pravoúhlém řezání2.2.- Složky řezné síly při obecném řezání2.3.- Určování řezných sil u různých metod obrábění2.4.- Výpočet příkonu stroje2.5.- Výpočet úběru materiálu3.Nástrojové materiály3.1.- Požadavky na vlastnosti nástrojových materiálů3.2.- Rozdělení nástrojových materiálů3.3.- Ocelové materiály a jejich rozdělení a vlastnosti3.4.- Slinuté karbidy3.5.- Supertvrdé materiály3.6.- Keramické materiály3.7.- Opotřebení nástrojů4.Geometrie nástrojů4.1.- Nástrojový souřadnicový systém4.2.- Nástrojové úhly4.3.- Pracovní nástrojový souřadnicový systém4.4.- Pracovní úhly4.5.- Břitové diagramy4.6.- Souřadnicové systémy pro určení geometrie nástroje5.Metody obrábění, speciální metody obrábění5.1.- Obecné rozdělení5.2.- charakteristika5.3.- nástroje5.4.-práce (operace)5.5.-stroje5.6.-dosažitelná přesnost5.7.- Frézování5.8.- Vrtání5.9.- Hoblování a Obrážení5.10.-Kuželová ozubení s přímými zuby5.11.-šneková kola5.12.- Dělení materiálu5.13.-Výroba přesných děr:6.Dokončovací metody obrábění6.1.- Charakteristiky6.2.- Požadavky6.3.- Rozdělení6.4.- Broušení6.5.-Broušení keramiky6.6.- Honování6.7.- Lapování6.8.Superfinišování: leštění, hlazení7.Nekonvenční metody obrábění7.1.- Rozdělení:7.2.- Charakteristiky7.3.- Elektroerozívní7.4.- Elektrochemické7.5.- Chemické7.6.- Tepelné7.7.- Fyz. mech.8.Výroba ozubených kol8.1.-Charakteristika8.2.-Rozdělení ozubných kol:8.3.-Výroba ozub.kol:8.4.-Dokončování ozubených kol:8.5.-Dělící způsob8.6.-Odvalovací zp.:8.7.-Maagův způsob8.8.-Obrážení pomocí ozubeného kotouče:8.9.-Kuželová ozubení s přímými zuby8.10.-Šneková kola8.11.-Hospodárnost a produktivita8.12.-Výrobní procesy a jejich řízení9.HNUSÁKY9.1.- Metody dělení obvodu součásti –přímé, nepřímé, diff9.2.-hospodárný úběr materiálu9.3.-Z jakých částí se skládá celkový čas na danou operaci9.4.-Jak se určí rychlost pohybu materiálu v rovině maximálních smykových napětí9.5.Zbytková napětí, jejich rozdělení, příčiny vzniku, Jak ovlivňují zbytková napětí funkci součásti9.6.Spolehlivost systému9.7.Frezované a podsoustruzene zuby frezy, nakreslit9.8.Jak se projevuje stabilita plastické deformace9.9.Hospodárná řezná rychlost - co to je?9.10.-Uhly na vrtaku9.11.-Tříska při fréování9.12.-namáhání a požadavky nástroje9.13.-součinitel pechovaní třisky9.14.-Řezné podminky ovlivnujici obrabeni9.15.- jak se voli rezne podm. pro obrabeni materialu, zname-li jeho tridu obrobitelnosti9.16.- obrobitelnost a jak se urcuje9.17.-nástroje pro obrabeni a jejich hlavni casti, rozdeleni nastroju9.18.-složky řezných sil pri rezani a jejich stanoveni