Univerzita Karlova

Fakulta sociálních věd

DIZERTAČNÍ PRÁCE

2011 Mgr. Lenka Pytelková

Univerzita Karlova

Fakulta sociálních věd

Migrace a zdraví

2011 Mgr. Lenka Pytelková

PROHLÁŠENÍ

OBSAH

Úvod..................................................................................................................................4

1 Vymezení problému...................................................................................................5

2 Cíle práce.................................................................................................................14

3 Výzkumné otázky.....................................................................................................15

4 Metody a zdroje dat..................................................................................................17

5 Teoretická východiska.............................................................................................20

6 Časový harmonogram realizace projektu.................................................................25

Závěr................................................................................................................................26

Literatura.........................................................................................................................27

Orientační seznam literatury relevantní ke studiu dané problematiky............................33

ÚVOD

~ 4 ~

1 VYMEZENÍ PROBLÉMU

Ve své disertační práci se chci zabývat problematikou zdraví a migrace z perspektivy

tvorby a realizace veřejné politiky v rámci veřejněpolitického cyklu (Potůček 2005).

V souvislosti s růstem mezinárodní mobility a se zvyšující se politickou i mediální

pozorností zaměřenou na problematiku migrace, se problematika migrace a zdraví stává,

zejména ve vyspělých zemích, jednou z uznávaných otázek tvorby a implementace

zdravotních politik (Mladenovsky 2007, Schierup et al., 2006, Ingleby 2005).

Z hlediska zdravotních problémů, ale i přístupu ke zdravotní péči, jsou

nejproblematičtější skupinou bezesporu ilegální imigranti. Vážná zdravotní rizika jsou

však diskutována i ve vztahu k imigrantům legálním. Jedná se zejména o rizika

související s oblastí ochrany veřejného zdraví (v souvislosti s infekčními chorobami),

dále dlouhodobě neléčenými zdravotními problémy včetně zranění a psychickými

zdravotními problémy. Samostatnou kapitolou v oblasti zdravotního stavu a zdravotní

péče migrantů je problematika bezpečnosti a zdraví při práci. Na základě řady výzkumů

je prokázáno, že u zahraničních imigrantů se v souvislosti s nepřiměřeným pracovním

nasazením nebo nevyhovujícími životními podmínkami objevují ve vyšší míře deprese,

chronické bolesti hlavy, u žen těhotenské poruchy včetně samovolných potratů.

Prokazatelný je rovněž fakt, že u zahraničních pracovních migrantů se vyskytují ve

vyšší míře pracovní úrazy, například v Evropě je výskyt úrazů u imigrantů dvakrát vyšší

než u většinové populace (Migration, health and human rights 2002, Migrant Health for

the Benefit of All 2004, Kristiansen, Mygind, Ingleby 2005, Krásnik 2007).

Problematice zdraví a migrace je věnována významná pozornost také na úrovni

Evropské unie již od podepsání Amsterodamské smlouvy v roce 1997, která poprvé

ustanovila odpovědnost Společenství za imigrační a azylovou politiku. V roce 2000

byla oficiálně odvolána tzv. „nulová imigrační politika“ z 80. a 90. let minulého století.

Od té doby byla přijata řada opatření týkajících se oblasti zdraví, migrace a migrantů,

zejména v souvislosti se zaměřením na boj s chudobou a sociálním vyloučením.

Přelomovým obdobím bylo předsednictví Portugalska (červenec – prosinec 2007), které

se specificky zaměřilo na oblast migrace a zdraví.

Problematika zdraví a migrace je tradičně spojována s řadou vědních oborů (tropická

medicína, etnomedicína, psychiatrie, etnopsychiatrie, ošetřovatelství, veřejné

~ 5 ~

zdravotnictví a sociální medicína). Jedná se o multioborovou problematiku, která se

nedotýká pouze oblasti zdravotnictví a sociálních věcí, ale úzce souvisí i s migrační

a imigrační politikou státu.1 (Mladovsky 2007) Vztah mezi zdravotní politikou

a integrační politikou je možno charakterizovat následovně (Ingleby 2003): „Úspěšná

integrační politika je podmíněna efektivním poskytováním zdravotních služeb, čemuž

často brání nedostatečný přístup migrantů ke zdravotní péči. Zdravotní stav migrantů

a zdravotní politika ve vztahu k poskytování zdravotní péče migrantům, je jedním

z kritérií hodnocení úspěšnosti integrační politiky.“

Migrací rozumíme pohyb osob nebo skupin osob, které se chtějí dočasně nebo trvale

usadit v místě odlišném od svého původního usídlení, a to z jedné územní jednotky do

druhé napříč administrativních nebo politických hranic. Migraci rozdělujeme na vnitřní

a mezinárodní. Ve své práci se chci zabývat pouze migrací mezinárodní (Migrant

Health for the Benefit of All 2004, McKinley 2005, Kristiansen, Mygind, Krásnik

2007). Zdraví chápeme ve smyslu definice WHO jako „stav fyzické, duševní a sociální

pohody“.2

Jedním z největších problémů studia zdraví a migrace, je vymezení samotného subjektu

zkoumání, tj. migrantů (Ingleby 2005, Mladovsky 2007). Existuje řada subkategorií

„migrantů“ založená na typu migrace: studenti, ekonomičtí migranti, žadatelé o azyl,

neregulérní migranti, uprchlíci dle Ženevské konvence z r. 1951 (Nygren-Krug 2003).

Otázkou také zůstává, za jakou dobu se z „migrantů“ stávají sociálně či kulturně odlišné

skupiny nebo etnické menšiny, které jsou již součástí původního obyvatelstva

(Landman and Cruickshank 2001). Rozdíly v definici „migrantů“ existují rovněž mezi

jednotlivými státy.3 Z hlediska cílové skupiny se budu ve své disertační práci zaměřovat

především na ekonomické migranty, kteří pobývají v ČR legálně a dlouhodobě. 4

1 Záleží např. na tom, zda daná země preferuje ve svém přístupu spíše multikulturalismus (Velká Británie)

nebo naopak asimilační přístup (Francie).

2 WHO (1946) definice zdraví uvedená v preambuli zřizovací listiny WHO.

3 Např v Německu je za migranta považován ten, Jehož oba dva rodiče se narodili mimo území Německa,

dále osoba, která se narodila mimo území Německa a alespoň jeden z rodičů se rovněž narodil v zahraničí

a nakonec ten, který má jiný rodný jazyk než němčinu (Schenk L et al., 2006). V Nizozemí je termín

„migrant“ vyjádřen termínem „alllochtonen“, což je osoba, jejíž alespoň jeden rodič se narodil mimo

území Nizozemí. Rozlišuje se mezi první a druhou generací migrantů (Ingleby, 2005).

4 Z tohoto důvodu budu užívat kromě termínu „migrant“ i termín „imigrant“.

~ 6 ~

Úsilí zdravotní politiky v oblasti zdraví a migrace směřuje do dvou základních oblastí

(Migration, health and human rights 2002, Mc Kinley 2001 dle Dobiášová a kol. 2003).

1. ochrana veřejného zdraví hostitelské země

2. zajištění zdravotní péče pro migranty.

Obě tyto roviny spolu úzce souvisejí (např. nárok migrantů na preventivní zdravotní

péči, jejíž součástí je i očkování, je zároveň ochranou zdraví majoritní společnosti). Je

úkolem zdravotní politiky v kontextu politiky migrační a integrační, udržet rovnováhu

při zajišťování těchto dvou základních úkolů. Proces tvorby a realizace zdravotní

politiky v oblasti zdraví a migrace je také hledáním kompromisu mezi národní

odpovědností za zajištění udržitelnosti veřejného financování zdravotnických

a sociálních služeb a mezinárodními závazky ochraňovat vulnerabilní skupiny osob

(např. žadatele o azyl, apod.) (McKinley 2005).

V současné době jsou ve vyspělých zemích identifikovány tři nejdůležitější problémové

oblasti zdravotní a integrační politiky ve vztahu ke zdraví a migraci:

zdravotní stav migrantů, faktory, které jej ovlivňují a způsoby jak jej

sledovat

práva migrantů a přístup ke zdravotní péči

poskytování služeb – příklady dobré praxe v této oblasti, opatření

přijímaná ke zlepšení kvality zdravotní péče pro migranty.

Zdravotní stav migrantů

Validní data o zdravotním stavu, potřebě a spotřebě zdravotní péče migrantů jsou

nezbytným předpokladem pro úspěšnou tvorbu a implementaci zdravotní politiky ve

vztahu k migraci a migrantům.

Při analyzování dostupných dat je nutno mít na zřeteli, že informace o spotřebě

a potřebě zdravotní péče migranty není možno generalizovat, neboť zdravotní stav

a přístup migrantů ke zdravotní péči je závislý na řadě dalších determinant jako je věk,

pohlaví, země původu, délka a typ pobytu, apod. (Hillier 1997, Landman and

Cruickshank 2001, Read et al. 2005, Ingleby 2005, Mladovsky 2007). Závislost

zdravotního stavu na etnickém původu vysvětluje Stronks a kol. 1999 dvoustupňovým

výkladovým modelem, který je vyjádřen pomocí následujícího schématu č. 1. (Ingleby

2005, Mladenovsky 2007). Na výsledný zdravotní stav migrantů má vliv pět základních

~ 7 ~

faktorů: genetické a kulturní odlišnosti, socioekonomické postavení, krátkodobá

migrační historie a etnická příslušnost. Tyto faktory se na výsledném zdravotním stavu

podílejí společně s konkrétními determinantami zdraví jako jsou životní styl, tělesné

a sociální podmínky, psychosociální stres a využívání zdravotní péče. V souvislosti se

zdravotním stavem migrantů je nutno zmínit fenomén nazývaný v literatuře jako „efekt

zdravého imigranta“ 5(Hillier 1997, Westerling and Rosén 2002, Dobiášová,

Angelovská 2004, Ingleby 2005, Mladovsky 2007, Kristiansen, Mygind, Krásnik 2007).

Jedná se o samovýběrový proces, kdy se pro migraci častěji rozhodují zdravější,

odolnější a mladší jedinci než většinová populace v zemi původu, ale i většinová

populace v hostitelské zemi. Migranti tak vykazují v průměru ve srovnání s většinovou

populací lepší zdravotní stav a nižší míru využívání zdravotnických služeb. Při tvorbě

a realizaci zdravotní politiky v této oblasti je však nezbytné počítat s tím, že tato

relativní výhoda se nemusí týkat všech skupin migrantů a s délkou pobytu v cizí zemi ji

mohou migranti díky psychologickému a sociálnímu stresu, který je spojený s migrací (jiná

kultura, jazyk, chudoba, rizikové pracovní podmínky, nedostatečná zdravotní péče), postupně

ztrácet (Dobiášová, Angelovská 2004, Ingleby 2005, Kristiansen, Mygind, Krásnik

2007).

5 Poprvé zjištěný Raymondem-Duchosalem v roce 1929 (Ingleby 2005).

~ 8 ~

Schéma č. 1: Konceptuálního rámce determinant zdraví migrantů

Zdroj: Ingleby 2005, Mladovsky 2007, autorkou přeloženo

Přístup ke zdravotní péči je možno nahlížet z hlediska třech dílčích úrovní:

1. zda mají migranti na přístup ke zdravotní péči zákonný nárok (tj. existuje

právní zakotvení přístupu migrantů ke zdravotní péči, včetně zajištění

financování této zdravotní péče),

2. dále ve smyslu dostupnosti zdravotních služeb (např. z hlediska času,

vzdálenosti, dostatečného množství informací o zdravotnickém systému, etc.)

3. a nakonec ve smyslu poskytnutí efektivní péče (např. zda dostupná péče

odpovídá specifickým potřebám migrantů – jazykovým, kulturním, etc.).

(Ingleby 2005)

Pokud zdravotnický systém nebo konkrétní zdravotnické služby ve vztahu

k migrantům v některé z těchto úrovní selhávají, hovoříme o „bariérách v přístupu

ke zdravotní péči“ (Mladenovsky 2007).

Kromě zákonných bariér v přístupu migrantů ke zdravotní péči, které pramení

z pobytového statusu migranta na území hostitelské země, existuje i celá řada

~ 9 ~

dalších: jazykové, kulturní, nedostatek informací, etc. Specifickou roli sehrávají

nedůvěra (např. k „západním medicínským přístupům, nedůvěra k lékařům určitého

pohlaví, apod.) a strach (například z odhalení u nelegálních migrantů, apod.).

Zvyšování kvality zdravotnických služeb ve vztahu k migrantům

I přesto, že je v současnosti prosazován v léčbě přístup „založený na důkazech“,

neexistují ve vztahu ke klinickým výsledkům téměř žádná dostupná data mapující

efektivitu zdravotní péče poskytované migrantům (Ingleby 2005). K dispozici jsou však

výsledky kvalitativních a kvantitativních výzkumů zaměřených na sledování této

problematiky jak z pohledu migrantů samotných, tak i zdravotnických pracovníků.

Závěry těchto výzkumů ukazují, že největší překážkou efektivní diagnostiky a léčby je

jazyková bariéra. Jazyková bariéra je příčinou neznalosti práv a prostředků obrany proti

jejich porušování v oblasti zdravotnictví, dále brání dostatečnému vyjádření a zároveň

i pochopení zdravotních potřeb. Komunikaci komplikuje i neexistence ekvivalentních

jazykových výrazů pro některé lékařské termíny a podmínky, což může vést až

ke špatné interpretaci (Carlsten 2003, Ingleby 2005). S komunikací úzce souvisí

problematika vzdělávání zdravotnického personálu v oblasti kulturních odlišností

a specifické povaze zdravotních problémů u migrantů. Jako reakce na tyto potřeby je

v řadě zemí již po tři dekády rozvíjen koncept „kulturně citlivé“ a „kulturně

odpovídající“ péče (Ivanovová, Špirudová a Kutnohorská 2005, Špirudová a kol. 2006,

Zust and Moline 2003 dle Ingleby 2005).

Situace v ČR, současné problémy

ČR patří od devadesátých let minulého století k zemím s nejrychlejším růstem migrace.

V letech 1990 – 2006 se počet cizinců v ČR zvýšil na téměř desetinásobek (OECD

Report on Social and Economic Development 2006). K 31. 12. 2008 pobývalo na území

ČR legálně již více než 439 tisíc cizinců, tj. více něž 4 % populace. I přes současnou

ekonomickou krizi, i za první čtvrtletí roku 2009 počet cizinců v ČR vzrostl o dalších 12 tis.

Současně se odhaduje, že se v zemi zdržuje i významný počet ilegálních migrantů, jejichž

přesný počet není znám 6(Drbohlav 2009). Většina migrantů (87%) patří do věkové

kategorie 20-65 let, což koresponduje s faktem, že se převážně jedná o ekonomickou

migraci. Děti a mladiství do 18 let tvoří 10 %, migranti starší 65 let tvoří pouze 3%

populace migrantů. Od roku 1997 se postupně zvyšuje počet dětí narozených cizincům.

Všichni tito cizinci jsou potenciálními příjemci zdravotní péče, přičemž zajištění

6 Odhady ilegálních migrantů v ČR se pohybují od 40 000 – 250 000 (State of Art 2009).

~ 10 ~

její dostupnosti není důležité jenom pro ně samotné, ale v případě infekčních

nemocí i pro ostatní obyvatele ČR (Hnilicová, Dobiášová 2009, Hnilicová, Dobiášová

a Cizinský 2009).

Informace o zdraví migrantů v ČR, které jsou k dispozici, poskytují pouze neúplný

obraz o zdraví narůstajícího počtu migrantů a o faktorech, které zdravotní stav

ovlivňují. Existující poznatky nejsou komplexní a netýkají se rovnoměrně všech skupin

cizinců. Pro popis zdraví migrantů v ČR lze využít údaje z rutinních statistik, které se

však týkají jen určité části imigrantů, což výrazně snižuje jejich využitelnost pro popis

zdraví migrantů jako celku. Dále jsou k dispozici údaje a závěry z několika

výzkumných studií a výběrových šetření, které poskytují hlubší pohled na zdraví

alespoň některých skupin migrantů (Hnilicová, Dobiášová 2009). Zdravotní situaci

cizinců, kteří do ČR přišli v posledních dvou dekádách je však věnována jenom

omezená výzkumná pozornost (Nesvadbová 1990, 1993, Nesvadbová, Rutsch, Sojka

1996, Háva, Křečková 2001, Křečková, Dobiášová 2003, Dobiášová a kol. 2004,

Dobiášová, Křečková-Tůmová, Angelovská 2005). Většina výzkumných aktivit je

zaměřena na problematiku migrace jako takové a na otázky související s integrací

cizinců v ČR (Drbohlav 1998, Uherek, Černík 2001, Šišková, 2001, Gabal, 2004

a další), popř. na působení cizinců na trhu práce v ČR (Horáková 2001, 2006).

Přístup migrantů ke zdravotní péči se odvíjí od typu jejich zdravotního pojištění. Ten

je závislý na typu pobytu, zaměstnaneckého statusu a zemi původu. Získání trvalého

pobytu znamená zároveň nárok na veřejné zdravotní pojištění a tím i přístup ke

zdravotní péči jako čeští občané. U ostatních cizinců s dlouhodobým pobytem je rozdíl

mezi občany EU a občany z tzv. „třetích zemí“. Občané ze zemí EU mají stejný přístup

k veřejnému zdravotnímu pojištění jako čeští občané, včetně jejich rodinných

příslušníků. Migranti ze třetích zemí (v ČR zejména Ukrajinci, Vietnamci, Rusové) se

účastní veřejného zdravotního pojištění jenom tehdy, pokud pracují jako zaměstnanci

organizace se sídlem v ČR. Ostatní – tj. živnostníci, podnikatelé - musí mít komerční

pojištění. To platí také pro rodinné příslušníky – děti, manžele/ manželky a rodiče všech

migrantů ze třetích zemí, kteří nemají trvalý pobyt. Na komerční zdravotní pojištění je

odkázáno okolo 100 - 130 000 migrantů, což představuje asi jednu čtvrtinu z celkové

počtu migrantů v ČR (ČSÚ 2007, 2008; VZP ČR 2007). V praxi se ukázalo, že pro

určitou část migrantů je komerční zdravotní pojištění nevyhovující, je nedostatečné,

event. není k dispozici (Háva, Křečková 2001, Křečková 2002, Křečková, Dobiášová

~ 11 ~

2003, Dobiášová a kol. 2004, Dobiášová, Křečková-Tůmová, Angelovská 2005,

Hnilicová, Dobiášová, Čizinský 2009). Ohroženou skupinou jsou zejména rodiny

s dětmi, pro které je komerční zdravotní pojištění příliš nákladné a zároveň nedostatečné

v případě závažných zdravotních potíží (Dobiášová, Křečková-Tůmová, Angelovská

2005). Do neřešitelné situace se dostávají rodiny, kterým se narodí dítě předčasně

a/nebo s postižením či vrozenou vadou. Takovéto dítě komerční pojišťovny nepojistí.

Také dospělí migranti, u kterých se objeví závažnější onemocnění, nemají jistotu, že jim

potřebná péče bude v rámci komerčního pojištění uhrazena. Nezbytná péče, která je

těmto lidem poskytnuta, zůstává neuhrazena (Hnilicová, Dobiášová, Čizinský 2009).

Výsledkem této situace jsou neuhrazené pohledávky nemocnic, které každoročně

představují okolo 10 % celkových nákladů za poskytnutou zdravotní péči pro cizince

(Cizinci v ČR, 2006, 2007, 2008, ČSÜ). V roce 2007 zůstala jen v nemocniční péči

(ambulantní sektor se v této oblasti nesleduje) neuhrazena péče za cca 47 mil CZK.

Současný systém je rizikový i z hlediska ochrany veřejného zdraví. Komerční

zdravotní pojištění většinou pokrývá jen akutní péči, tj není z něj hrazena ani prevence

ani vakcinace. Nevztahuje se např. na sexuálně přenosné nemoci a AIDS, přestože

u těchto nemocí patří migranti mezi rizikové skupiny (Hnilicová, Dobiášová, Cizinský

2009). Současný stav v dostupnosti zdravotní péče pro migranty je charakterizován

nerovností a diskriminací migrantů pocházejících ze třetích zemí oproti migrantům

z EU (Hnilicová, Dobiášová 2009). Občané pocházející ze třetích zemí přitom

představují převážnou část, tj. dvě třetiny všech migrantů dlouhodobě pobývajících

v ČR (Cizinci v ČR 2008, ČSÚ).

Popsaný stav je v rozporu s Aktualizovanou koncepcí integrace cizinců v ČR,7 která již

v roce 2005 identifikovala jako jednu z hlavních překážek sociálně-ekonomické

integrace cizinců „nemožnost podílet se na veřejném zdravotním pojištění u státních

občanů třetích zemí nebo jejich rodinných příslušníků, zejména dětí.“ I když situace de-

jure zůstává pro cizince zatím nezměněna, dochází již k významnému iniciování

legislativních změn a to na různých úrovních (Hnilicová, Dobiášová 2009).

7 Schválená usnesením Vlády ČR ze dne 8. února 2006 č. 126 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005 a obsažená

v části III materiálu č.j. 118/06. Kromě toho vláda tímto usnesením schválila i  Komplexní návrh dlouhodobých

legislativních a praktických opatření - návrh cílů a opatření pro první fázi zavádění dlouhodobých legislativních a

praktických opatření, obsažený v části III materiálu č.j. 118/06.

~ 12 ~

2 CÍLE PRÁCE

Hlavním cílem mé disertační práce je analyzovat zdravotní politiku ve vztahu k   migraci

a   migrantům v   ČR v   mezinárodním kontextu a   na základě identifikovaných problémů

navrhnout změny v   oblasti zdravotní politiky ve vztahu k   migrantům v   budoucnu.

Tento hlavní cíl je pro realizaci rozdělen do dílčích operativních cílů:

Zakotvit danou problematiku do vybraných teoretických konceptů

V kontextu vývoje migrace v ČR analyzovat zdravotní stav, spotřebu a potřebu

zdravotní péče migrantů v ČR včetně stanovení základních trendů

Analyzovat zdravotní politiku ve vztahu k migraci a migrantům v ČR od počátku

90 let v kontextu tvorby a realizace migrační a integrační politiky

Identifikovat základní problémy v oblasti zdraví a migrace v ČR se zaměřením na

shromažďování dat o zdravotním stavu migrantů, na práva a povinnosti migrantů

ve vztahu ke zdraví a jejich přístup ke zdravotní péči a na kvalitu zdravotní péče

o migranty

Provést mezinárodní srovnání práv a povinností migrantů v oblasti zdravotní péče,

jejich přístupu ke zdravotní péči ve vybraných zemích (Velká Británie, Německo,

Nizozemí a Portugalsko)

Analýza „příkladů dobré praxe“ ve vybraných zemích (Velká Británie, Německo,

Nizozemí a Portugalsko)

Vypracovat scénáře možného vývoje v oblasti zdraví a migrace v ČR

V kontextu integrační politiky navrhnout změny zdravotní politiky ve vztahu

k migrantům

~ 13 ~

3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Řešení výše zmíněných cílů této disertační práce by mělo přinést odpovědi na

následující výzkumné otázky:

Jaký je zdravotní stav, potřeba a spotřeba zdravotní péče migrantů v ČR?

Jsou rutinně sbíraná statistická data o zdravotním stavu a spotřebě zdravotní péče

migrantů dostatečná pro tvorbu zdravotní politiky?

Je problematice zdraví a migrace věnována dostatečná pozornost v oblasti

výzkumu?

Jsou informace o zdravotním stavu migrantů využívány při tvorbě a realizaci

zdravotní politiky ve vztahu k migraci?

Kteří aktéři ovlivňují zdravotní politiku ve vztahu k migraci a jaké jsou jejich

zájmy?

Jaký je současný právní rámec problematiky zdraví a migrace a jak se vyvíjel od

počátku 90 let?

Jaké události se odehrávali v oblasti tvorby a realizace zdravotní politiky ve vtahu

k migraci a migrantům v kontextu integrační politiky?

Je dostatečně zajištěna ochrana veřejného zdraví v souvislosti se zahraniční

migrací?

Mají imigranti zajištěný dostatečný přístup ke zdravotní péči?

Jaké existují v ČR bariéry v přístupu migrantů ke zdravotní péči?

Jaká je věnována pozornost zvyšování kvality zdravotní péče ve vztahu

k migrantům (kulturně citlivá péče, zvyšování informovanosti migrantů, výuka

zdravotnického personálu k multikulturnímu přístupu a interkulturní komunikaci,

etc.)?

Jaké existují rozdíly v přístupu ke zdravotní péči migrantů mezi ČR a vybranými

evropskými zeměmi?

~ 14 ~

Jakým směrem se může v souvislosti s vývojem migrace a zdravotního stavu

migrantů vyvíjet zdravotní politika ve vztahu k migrantům v budoucnu?

~ 15 ~

4 METODY A ZDROJE DAT

Ve své disertační práci použiji multidisciplinární a multimetodický přístup (Fiala,

Schubert 2000) založený na kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod (Veselý,

Nekola 2007, Fiala, Schubert 2000, Hendl 2005, Bowling 1997). Hlavním těžištěm

metodologického přístupu budou metody analýzy veřejné politiky (Veselý, Nekola

2007, Potůček 2005, Fiala, Schubert 2000; Howlett, Ramesh 1995, Weimer, Vining

1992).

~ 16 ~

Použití jednotlivých metod ve vztahu k operativním cílům disertační páce:

Operativní cíl Předpokládané použití metodZakotvení dané problematiky do vybraných teoretických konceptů, vymezení a strukturace problému

Myšlenkové mapy (Veselý, Nekola 2007)

V kontextu vývoje migrace v ČR analyzovat zdravotní stav, spotřebu a potřebu zdravotní péče migrantů v ČR včetně stanovení základních trendů

Sekundární analýza primárních dat z vlastních výzkumů, analýza sekundárních dat (výsledky cizích výzkumů a šetření, rutinní statistiky)(Veselý, Nekola 2007)

Analyzovat zdravotní politiku ve vztahu k migraci a migrantům v ČR od počátku 90 let v kontextu tvorby a realizace migrační a integrační politiky

Analýza událostí veřejné politiky (Potůček, Purkrabek, Háva 1994, Hanušová 2007)Analýza aktérů (stakeholder analysis) (Veselý, Nekola 2007, Walt 1994)Analýza právního rámce (Patron, Sawicki 1993 dle Hanušová 2007)

Identifikovat základní problémy v oblasti zdraví a migrace v ČR se zaměřením na shromažďování dat o zdravotním stavu migrantů, na práva a povinnosti migrantů ve vztahu ke zdraví a jejich přístup ke zdravotní péči a na kvalitu zdravotní péče o migranty

Strom problémů, sekundární analýza primárních dat z vlastních výzkumů, hloubkové rozhovory s migranty a s odborníky – opakování výzkumu z roku 2001 (Hendl 2005)

Provést mezinárodní srovnání práv a povinností migrantů v oblasti zdravotní péče, jejich přístupu ke zdravotní péči ve vybraných zemích (Velká Británie, Německo, Nizozemí a Portugalsko)

Mezinárodní srovnání (Hanušová 2007)

Analýza „příkladů dobré praxe“ ve vybraných zemích (Velká Británie, Německo, Nizozemí a Portugalsko)

Mezinárodní srovnání

Vypracovat scénáře možného vývoje v oblasti zdraví a migrace v ČR

Scénáře vývoje budoucnosti (Potůček 2006, Veselý 2008, Veselý, Nekola 2007)

V kontextu integrační politiky navrhnout změny zdravotní politiky ve vztahu k migrantům

Myšlenkové mapy, strom cílů (Veselý, Nekola 2007)

Ve své disertační práci budu používat jak primární data z vlastních výzkumů, tak data

sekundární (Veselý, Nekola 2007).

Z oblasti sekundárních dat to budou především odborné studie, monografie a články,

expertizy, strategické a koncepční materiály veřejné správy, důvodové zprávy

k návrhům legislativních změn, zákony, návrhy zákonů, vyhlášky, nařízení vlády,

výroční zprávy pojišťoven a dalších aktérů (např. neziskových organizací), běžná

periodika, internetové stránky zaměřené na problematiku migrace. Dále to budou

~ 17 ~

statistiky, především z Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) a Českého statistického

ústavu (ČSÚ), ročenky těchto institucí, a publikace explicitně zaměřené na

problematiku migrantů a sekundární výzkumná data. Významným zdrojem dat, zejména

k mezinárodnímu srovnání, budou interaktivní internetové stránky zaměřené na zdraví

migrantů MIGHEALTHNET (http://mighealth.net/index.php/Main_Page), které byly

vytvořeny v rámci projektu Evropské komise na němž participovalo 16 evropských

zemí a kterého jsem se účastnila. Využiji rovněž zahraničních kontaktů, které jsem

získala díky projektu MIGHEALTHNET, s odborníky na danou problematiku. Řada

dostupných dokumentů a statistik je k nalezení na internetových stránkách následujících

institucí: European Observatory on Health Care systems (www.observatory.dk), World Health

Organization, Ženeva (www.who.int); Evropská úřadovna WHO v Kodani (www.who.dk)

a OECD (www.oecd.org).

Jako primární data použiji k sekundární analýze data z vlastních, jak kvantitativních, tak

i kvalitativních výzkumů z let 2002, 2004 a 2005. Dále bych ráda realizovala

kvalitativní výzkum mezi cizinci a odborníky, kteří s nimi přicházejí do styku,

zaměřený na identifikování problémových oblastí v souvislosti se zdravotní péčí

o cizince v ČR. Tento výzkum naváže na obdobný výzkum z roku 2001, což umožní

identifikovat trendy vývoje v této oblasti.

~ 18 ~

5 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Vzhledem k povaze problematiky zdraví a migrace, která se úzce dotýká jak života

migrantů samotných, tak i života hostitelské společnosti, bych toto téma ukotvila do

následujících teoretických konceptů (viz schéma).

Schéma č. 2: Přehled relevantních teoretických konceptů

Koncept lidských práv a lidských práv se vztahem ke zdraví

Koncept lidských práv vychází z předpokladu, že všichni lidé se rodí svobodní a rovni

si ve svých právech a důstojnosti (Všeobecná deklarace lidských práv).

V současnosti se ve vztahu ke zdravotnímu stavu migrantů často hovoří o všeobecném

právu na zdraví, jako o jednom ze základních lidských práv, kterého může užívat každá

lidská bytost aniž by byla diskriminována z důvodu rasy, náboženství, politického

přesvědčení, ekonomických a sociálních podmínek. (WHO 2003, Gruskin 2005).8 Právo

na zdraví nevymezuje pouze způsoby, jak realizovat v praxi podporu zdraví či zajistit

dostupnost zdravotnických služeb, ale napomáhá také konkrétně posuzovat a hodnotit

způsoby, které vedou k porušení či nedodržení lidských práv, vedoucích k ohrožení či

poškození zdraví (Háva, Křečková 2001, Gruskin 2005).

Na základě těchto práv bylo vytvořeno několik základních principů pro tvorbu

a realizaci zdravotní politiky ve vztahu k migrantům (Migration, health and human

rights 2002):

8 Také Mezinárodní dohoda o ekonomických, sociálních a kulturních právech přiznává všem právo

užívat nejvyššího možného stupně duševního a tělesného zdraví.

~ 19 ~

Ekonomická dostupnost – pro realizaci práva na zdraví je nezbytné, aby byl na principu

spravedlnosti a solidarity umožněn migrantům přístup ke zdravotnickým službám, zboží

i zařízením.

Fyzická přístupnost – zařízení, zboží a služby by vždy měly být v dosahu pro všechny

vrstvy obyvatelstva.

Přístup k informacím – informace o zdraví a zdravotních službách by měly být dostupné

všem, nezávisle na sociokulturním prostředí z něhož pocházejí a s ohledem na možné

lingvistické bariéry a omezené vzdělání.

Kulturně přiměřené služby – nezbytnou součástí práva na zdraví je, aby zdravotnická

zařízení, zboží a služby byly kulturně přiměřené, což v praxi znamená podporovat

osvětu a prevenci ve vztahu k imigrantům. Součástí této osvěty a prevence by měly být

informace o bezpečnosti a zdraví při práci, praktická opatření k minimalizaci

a odbourávání jazykových bariér, etc.

Boj proti diskriminaci a xenofobii – by měl být nezbytnou součástí jakékoliv veřejné,

tedy i zdravotní politiky.

Ekvita ve zdraví, nerovnosti ve zdraví

Ekvita ve vztahu ke zdraví a k dostupnosti zdravotnických služeb je v rámci Evropské

unie tématem narůstajícího významu (Gladkij, Strnad 2002). Ekvita ve zdraví bývá

chápána a definována různými způsoby, které vycházejí z principů filosofie, etiky,

ekonomie, lékařství, veřejného zdraví (zdravotnictví), a dalších. I přes řadu definic

ekvity, všechny se shodují v základní myšlence, že rozdíly ve zdraví (nazývané též

nerovnostmi ve zdraví) jsou nespravedlivé a neopodstatněné. Rozeznáváme dva

základní typy ekvity – vertikální (ve smyslu přednostní péče pro naléhavější zdravotní

potřeby) a horizontální (ve smyslu stejné péče pro ekvivalentní potřeby) (Macinko,

Starfield 2002).

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje v dokumentu Zdraví 21 – zdraví pro

všechny do 21 století jako jeden z cílů (cíl. č. 2 – spravedlnost ve zdraví) nutnost

snížení zdravotních rozdílů mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu

čtvrtinu zlepšením úrovně deprimovaných skupin. Dle tohoto dokumentu by standardní

péče o zdraví měla být zajišťována rovnoprávně a rovnoměrně pro všechny sociální,

etnické, národnostní, věkové a další deprimované skupiny obyvatelstva (Zdraví 21 –

zdraví pro všechny do 21 století).

~ 20 ~

Ve skutečnosti jsou mezi různými skupinami obyvatelstva významné rozdíly v jejich

zdravotním stavu a dostupnosti zdravotnických služeb (Křečková, Háva, 2001, Gladkij,

Strnad 2002). Migranti patří mezi skupiny s prokazatelně horším zdravotním stavem

a přístupem k diagnostické a preventivní péči (Kristiansen, Mygind, Ingleby 2005,

Krásnik 2007).

S konceptem ekvity ve zdraví souvisí koncept nerovností ve zdraví. „Nerovnostmi ve

zdraví“ nazýváme soustavné a ne nezbytné zdravotní rozdíly mezi sociálními

skupinami. Nerovnosti ve zdraví jsou podmíněny řadou faktorů, přičemž nejčastěji

bývají spojovány se sociálním postavením – sociální nerovnosti ve zdraví. Neméně

důležitým indikátorem nerovností jsou i pohlaví a etnikum (Judge 2006).

Koncept integrace

Úspěšná integrace v oblasti zdraví je charakterizována rovným přístupem ke zdravotní

péči, k informacím z oblasti zdraví a zdravotní péče, apod. a zároveň srovnatelnými

zdravotními riziky u různých skupin migrantů se stejnou délkou pobytu v hostitelské

zemi a u domácího obyvatelstva.(Ingleby 2005) Pro úspěšnou integraci migrantů do

společnosti je jednou z nezbytných podmínek, vedle přístupu ke vzdělání a bydlení,

právě efektivní poskytování zdravotní péče migrantům, čemuž však často brání

nedostatečný přístup migrantů ke zdravotnickým službám. Na druhou stranu je nutno si

uvědomit, že akulturace nemusí vždy nezbytně vést ke zlepšení zdravotního stavu

migrantů, kdy některé formy zdraví ohrožujícího chování, jako kouření, přejídání se

nebo konzumace alkoholu, jsou někdy spojovány se „západním životním stylem“.

Pozitivní roli sehrává integrace při poskytování zdravotnických služeb, kdy lepší

vzájemná komunikace a porozumění usnadňují efektivní poskytnutí pomoci. (Ingleby

2003) Integrace se odehrává ve dvou rovinách. Na jedné straně stojí imigranti, kteří

přicházejí jako jednotlivci nebo v menších či větších skupinách a na druhé hostitelská

společnost, která je již nějakým způsobem uspořádána, strukturována, ve větší či menší

míře integrovaná, politicky a ekonomicky stabilní či nestabilní (Horáková 2001). Tyto

faktory vytvářejí společenské klima, které formuje nejen postoje a jednání hostitelské

společnosti vůči migrantům, ale i migrační a integrační politiku hostitelské země

(Rabušic 2003, Horáková 2001). Integrace probíhá vždy jako dvousměrný proces

a dobré vztahy nejsou podmíněny jen chováním samotných migrantů, od kterých se

očekává, že se přizpůsobí podmínkám v přijímající zemi. Změnám by se měla

přizpůsobovat také hostitelská společnost, kdy v oblasti zdraví by např. zdravotnické

~ 21 ~

systémy měly reagovat na specifické zdravotní potřeby a očekávání migrantů (Ingleby

2003).

Koncept kvality zdravotní péče

Kvalita zdravotní péče patří mezi tradiční hodnoty zdravotní péče (Gladkij, Strnad,

1999). Na kvalitu zdravotní péče lze nahlížet objektivem mnoha různých aspektů

a perspektiv. Proto existuje řada definic kvality od úzce zaměřených až po komplexní

a mnohorozměrné (Crosby, 1979, Donabedian, 1982, Maxwell, 1984, Peters, 1987,

Juran, 1988). Jednou z komplexně pojatých definic kvality zdravotní péče je například

definice WHO, která říká: „ Kvalita péče je souhrnem výsledků dosažených v prevenci,

diagnostice a léčbě, určených potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd

a praxe.“ Komise expertů WHO definovala následující hlediska kvality zdravotní péče:

vysoká míra profesionality, hospodárnost vynaložených prostředků, minimalizace rizik

pro pacienty, vysoká míra spokojenosti pacientů, medicínsky dobrý výsledek.

Pojem kvality v sobě zahrnuje i konkrétní měřitelné parametry poskytovaných

zdravotnických služeb a zdravotní péče, vztahující se především k osobě pacienta

samotného. Jsou to cenová a územní dostupnost, přijatelnost z hlediska samotného

pacienta, účinnost a účelnost služeb projevené především ve výsledcích (Maxwell,

1984). Faktory, které ovlivňují tyto měřitelné parametry jsou členěny z hlediska procesu

zdravotní péče na (1) vstupní (vzdělání pracovníků, přístrojové vybavení, prostory), (2)

diagnostické, léčebné či rehabilitační postupy/technologie (vztah pacienta s lékařem,

řízení celého procesu) a (3) výsledkové (Donabedian, 1978).

Různí autoři v oblasti kvality péče se liší zejména ve volbě parametrů kvality (Maxwell

1992, Donabedian 1990, O´Leary & O´Leary 1992)

Ve vztahu k migrantům jsou nejvíce diskutovanými kritérii kvality dostupnost a kulturní

citlivost.

Koncept veřejného zdravotnictví (zdraví)

Veřejné zdravotnictví (zdraví) je vědou a uměním předcházení chorobám, prodlužování

života, podpory zdraví a zdatnosti prostřednictvím organizované společenské snahy

o hygienické prostředí, kontrolu nad infekčními chorobami, vzdělávání v osobní

hygieně, organizaci lékařských a ošetřovatelských služeb a rozvoj společenských

mechanismů, které zajistí každému životní standard nezbytný pro udržení zdraví

(Modeste 1996).

~ 22 ~

Přístup veřejného zdravotnictví (zdraví) je v souvislosti s migrací spojován především

s ochranou hostitelské společnosti před infekčními chorobami, které mohou být do

země importovány prostřednictvím migrantů. Tato oblast je charakterizována napětím

mezi ochranou veřejného zdraví a ochranou svobody jednotlivce, kdy je nutno nacházet

rovnováhu mezi kolektivními a individuálními právy. Konflikt mezi právem jedince na

svobodu a ochranou společnosti je příznačný i u některých duševních nemocí, kdy je

nutné se rozhodovat mezi ochranou jednotlivce a ochranou společnosti. V posledních

letech se obor veřejného zdravotnictví (zdraví) zaměřuje rovněž na sociální deprivaci

a další faktory, které souvisejí s migrací a ovlivňují zdravotní stav různých skupin

migrantů (Oxford Textbook of Public Health 2002).

~ 23 ~

6 ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU

Aktivity 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok

Teoretická východiska(další studium)

Migrace a zdraví, integrace, ekvita ve zdraví, nerovnosti ve zdraví, sociální a komerční pojištění

Veřejné zdraví, lidská práva a ochrana lidských práv

Analýza tvorby a implementace zdravotní politiky ve vztahu k migrantům

Studium dokumentůAnalýza událostí v oblasti zdravotní péče ve vztahu k migrantům

Analýza aktérů v oblasti zdravotní péče ve vztahu k migrantům

Vyhodnocení výsledků

Výzkum zdravotního stavu migrantů v ČR, čerpání zdravotní péče migranty v ČR a dostupnost zdravotní péče migrantů v ČR

Sekundární analýza dat z výzkumů zdravotního stavu a zdravotní péče o migranty z let (2001 – 2005)Analýza rutinních statistik zdravotního stavu a spotřeby zdravotní péče migranty

Sběr dat - kvalitativní výzkum přístupu migrantů ke zdravotní péči - hloubkové rozhovory (opakování kvalitativního výzkumu z roku 2001)

Vyhodnocení výsledků

Mezinárodní komparace přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR, Velké Británii, Německu a Nizozemí

Studium dokumentůStanovení kritérií

Sběr dat Vyhodnocení výsledků

Analýza vývoje migrace v ČR Analýza rutinních statistik počtu a struktury migrantů v ČR v časových řadách

Analýza rutinních statistik počtu a struktury migrantů v ČR v časových řadách

Analýza rutinních statistik počtu a struktury migrantů v ČR v časových řadách

Predikce možného vývoje a návrh změn v oblasti zdravotní politiky ve vztahu k migrantům

Scénáře možného vývoje v oblasti zdraví a zdravotní péče migrantůMyšlenkové mapyStrom cílů

Návrhy změn v oblasti zdravotní politiky ve vztahu k migrantům

Předpokládané publikační výstupy Zdravotnictví v ČR, Praktický lékař, Central European Journal of Public Health

Časopis lékařů českýchZdravotnictví v ČR, Praktický lékařNew Journal of Epidemiology

Disertační práce Disertační práce

~ 24 ~

ZÁVĚR

~ 25 ~

LITERATURA

1. BARŠOVÁ, A., BARŠA, P.: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační

politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita v Brně,

Mezinárodní politologický ústav, 2005, ISBN 80-210-3875-6.

2. BOWLING, A.: Research Methods in Health. Buckingham - Philadelphia: Open

University Press, 1997.

3. BOWLING, A.: Research Methods in Health: Investigatng Health and Health Services.

Buckingham: Open University Press, 1997.

4. CARLSTEN, C.: Refugee and Immigrant Health Care. 2003, dostupné z:

http://www.ethnomed.org/ethnomed/clin_topics/refugee_health/carlsten.pdf

5. Crossing the quality chasm. A New Health System for the 21st Century. Washington, D.

C.: Institute of medicine, National Academy Press, 2001.

6. ČSÚ: Cizinci v ČR (Foreigners in the Czech Republic) 2006, 2007. ČSÚ, 2006, 2007.

7. DOBIÁŠOVÁ, K., VYSKOČILOVÁ, O.: Zdravotní péče o děti cizinců, kteří dlouhodobě

pobývají se svými dětmi v ČR. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2006.

8. DOBIÁŠOVÁ, K. a kol.: Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR

pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR. In: Zdravotní politika a ekonomika 1/2004,

Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2004, ISSN 1213-8096.

9. DONABEDIAN, A.: The Quality of Medical Care. Science, 1978.

10. DONABEDIAN, A.: Exploration in Quality Assessment and Monitoring. Vol. II: The

Criteria and Standards of Quality. Ann Arbor: Health Administration Press, University

of Michigan, 1982.

11. DRBOHLAV, D: Nelegální ekonomické aktivity migrantů. Česko v evropském kontextu.

Praha: Karolinum, 2009, ISBN 978-80-246-1552-3.

12. DRBOHLAV, D., HORÁKOVÁ, M. JANSKÁ, E.: The Czech Republic. In: Current

Immigration Debates in Europe: A Publication of the European Migration Dialogue.

Brussels: MPG, 2005, s. 65-93.

13. GABAL, I. a kol.: Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh

optimalizačních kroků. Studie, Praha: MPSV ČR, 2004.

14. GLADKIJ, I., STRNAD, L.: Zdravotní politika. Zdraví. Zdravotnictví, Univerzita

Palackého, Olomouc 2002

~ 26 ~

15. GABAL, I.: Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních

kroků, jejich postavení v ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2004, dostupné z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/511/postaveni_cizincu.pdf

16. GRUSKIN, S.: Rights-Based Approaches to Health: Something for Everyone, Health and

Human Rights, 2006, vol. 9, No. 2.

17. GRUSKIN, S., GRODIN, M., ANNAS, G., MARKS, S., P.(eds.): Perspectives in Health

and Human Rights. Routledge, Taylor & Francis Group, 2005.

18. HÁVA, P., KŘEČKOVÁ, N.: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR. Kostelec nad

Černými lesy: IZPE, 2001.

19. HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace, Portál2005, ISBN 80-

7367-040-2

20. HILLIER, S.: The Health and Health Care of Ethnic Minority Groups. In: Scambler, G.:

Sociology as applied to Medicine, London: WB Sounders Company, 2005 ISBN 0-7020-

2275-6, s. 135-147.

21. HNILICOVÁ, H., DOBIÁŠOVÁ, k. ČIŽINSKÝ, P.: Komerční zdravotní pojištění

cizinců v ČR – analýza současného stavu. podkladový materiál pro jednání Výboru pro

práva cizinců Rady vlády ČR pro lidská práva, 2009.

22. HNILICOVÁ, H., DOBIÁŠOVÁ, K.: Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péči pro

migranty v ČR 2009, dostupné z:

http://usm.lf1.cuni.cz/download/Zprava_o_stavu_zdravi_a_zdravotni_peci_pro_migranty

_v_CR.pdf [verze 12. 5. 2009].

23. HORÁKOVÁ, M.: Zaměstnávání cizinců v České republice Část I. Závěrečná zpráva

z empirického šetření, Praha: VÚPSV, 2001.

24. HORÁKOVÁ, M., DRBOHLAV., D.: Mezinárodní migrace pracovních sil a Česká

republika se zvláštním zaměřením na pracovní migraci Ukrajinců. Demografie, 1998, vol.

40, č. 1, s. 27-38.

25. HOWLETT, M., RAMESH, M.: Studying Public Policy. Oxford: Oxford University

Press, 1995.

26. HUBER, M., STANCIOLE, A., BREMNER, J., WAHLBECK, K.: Quality in and

Equality of Access to Healthcare Services: HealthQUEST. Brussels: DG Employment,

Social Affairs and Equal Opportunities, 2008, dostupné z.

http://www.euro.centre.org/detail.php?xml_id=866.

27. INGLEBY, D. et al: Social integration and mobility: education, housing and health.

IMISCOE Cluster B5 State of the art report. Estudos para o Planeamento Regional e

~ 27 ~

Urbano nº 67, Fonseca, L. and Malheiros, J. (eds.), Lisbon: Centro de Estudos

Geográficos, 2005, pp. 89-119.

28. INGLEBY, D. et al.: Good practices in mental health and social care for asylum seekers

and refugees. Final Report of the project for the European Commission (European

Refugee Fund). Canterbury: University of Kent, 2003, 344 pp.

29. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ, K.: Multikulturní ošetřovatelství

I. Praha: Grada, 2005, ISBN-10: 80-247-1212-1.

30. JUDGE, S. ET AL. Health Inequalities: a Challenge for Europe. An independent, expert

report commissioned by the UK Presidency of the EU, 2006.

31. JURAN, J., M.: Planning for quality. New York Free Press, 1988.

32. KRISTIANSEN, K, MYGIND, A., KRÁSNIK, A.: Health effects of migration. Dan Med

Bull, 2007, vol. 54, p. 46-7.

33. KŘEČKOVÁ, N., DOBIÁŠOVÁ, K. a kol.: Podpora integrace cizinců v oblasti

zdravotní péče. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003.

34. KŘEČKOVÁ-TŮMOVÁ, N., DOBIÁŠOVÁ, K. a kol.: Potřeba a spotřeba zdravotní

péče Ukrajinci žijícími dlouhodobě nebo trvale v ČR. In: Zdravotní politika a ekonomika

3/2003, Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003, ISSN 1213-8096.

35. LANDMAN, J., CRUICKSHANK, J. K.: A review of ethnicity, health and nutrition-

related diseases in relation to migration in the United Kingdom'. Public Health Nutr,

2001, No. 4, p. 647-57.

36. MACINKO, J. A., STARFIELD B.: Annotated Bibliography on Equity in Health, 1980-

2001. International Journal for Equity in Health, 2002, dostupné

z: http://www.equityhealthj.com/content/1/1/1 [verze 13. 6. 2006].

37. MAREŠ, J.: Příprava lékařů na jednání s menšinami, 1. a 2. část. Praktický lékař, 2000,

roč. 81, č. 7, s. 400-403; č. 8, s. 456-459.

38. MAXWELL, R., J.: Decentralizing Autority to health Facilities: A Framework for

Descriptive Analysis and Assessment of Hospital Autonomy. WHO, August 1997.

39. MAXWELL, R., J.: Dimensions of quality revisited: from thought to action. Qual. Hlth

Care, 1992, vol. 1, p. 171-177.

40. MAXWELL, R., J.: Quality assessment in health. British Med. Journal, 1984, vol. 288,

No. 6428, p. 1470-72.

41. Mc KAY, L., MACINTYRE, S., ELLAWAY, A.: Migration and Health: A Review of the

International Literature. Occasional Paper No 12, Glasgow: MRC Social & Public

Health Sciences Unit, dostupné z.

http://www.sphsu.mrc.ac.uk/files/File/library/occasional/OP012.pdf.

~ 28 ~

42. Mc KINLEY, B.: International Dialogue on Migration. Health and Migration: Bridging

the Gap. IOM, 2005, ISSN-1726-2224.

43. Migration, health and human rights. Migration and Health Newsletter No 2, Geneva,

2002.

44. MLADOVSKY, P: Migration and health in the EU. Research note for EC Directorate-

General Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. Unit E1 - Social and

Demographic Analysis, 2007, dostupné

z: http://ec.europa.eu/employment_social/spsi/docs/social_situation/

rn_migration_health.pdf.

45. MODESTE, N. M.: Dictionary of Public Health Promotion and Education. Terms and

Concepts, Sage Publications 1996, ISBN 0-7619-0003-9

46. MZ ČR: ZDRAVÍ 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva

ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2003. ISBN 80-85047-99-3.

47. NESVADBOVÁ, L.,. RUTSCH, J., KROUPA, A., VAJNAROVÁ, SOJKA, S.:

Zdravotní, psychologické a sociální aspekty migrace. Praha: Interní publikace

k projektům IGA MZ ČR a Národního programu zdraví, 1998.

48. NESVADBOVÁ, L.: Závěrečná zpráva z výzkumu IGA MZ ČR 3621- 3: Studie

zdravotního stavu a sociální problematiky ekonomických migrantů v letech 1996-1999.

49. NESVADBOVÁ, L., RUTSCH, J.: Health and Social Problems of a Group Resettled

People from Chernobyl Area. In: Proceedings from International Congres „Children of

Chernobyl“, Minsk 1996.

50. NESVADBOVÁ, L., RUTSCH, J., SOJKA, S.: Migrace – adaptace – integrace. Studie

zdravotního stavu a sociální problematiky ekonomických migrantů v České republice.

Longitudinální studie zdravotního stavu osob přesídlených z Černobylské oblasti

Ukrajiny. Interní publikace k projektům IGA MZ ČR a Národního programu zdraví,

1996.

51. NESVADBOVÁ, L.: Analytic Study of Health Status and Social Problem – Group of

Refugee from Bosnia (adults). Proceedings from WHO Meeting of Organized Violence,

WHO UNHCR, Utrecht, 1993.

52. NESVADBOVÁ, L.: Psychological Problems and Health Status of Migrants from

Chernobyl Area after Settling to Czech Republic during the Year 1991. International

Conference, Minsk, 1992.

53. NESVADBOVÁ, L.: Závěrečná zpráva o plnění úkolu P- 12-335-807-34-03 „Zdravotní

a sociální problematika cizinců dlouhodobě pracujících v ČSFR. Praha: MZ ČR, 1990.

~ 29 ~

54. NYGREN-KRUG, H. (eds): International Migration, Health & Human Rights. 2003,

dostupné z: http://www.who.int/hhr/activities/en/intl_migration_hhr.pdf.

55. OECD: Report of OECD Social and Economic Development2005. OECD, 2005.

56. O'Leary, D. S. and O'Leary, M. R.: From quality assurance to quality improvement."

Emergency Medical Clinics of North America, 1992. Volume 10, pp. 477-492

57. Oxford Textbook of Public Health, Oxford University Press 2002, ISBN 0192630415

58. POTŮČEK, M. (ed.): Manuál prognostických metod. Praha: SLON, 2006.

59. POTŮČEK, M. a kol.: Veřejná politika. Praha: SLON, 2005.

60. POTŮČEK, M. a kol.: Putování českou budoucností. Praha: Gutenberg, 2003.

61. POTŮČEK, M., PURKRABEK, M A HÁVA, P.: Analýza událostí veřejné politiky v ČR,

Vesmír, Praha 1994

62. READ, J. G., EMERSON, M. O. and TARLOV, A.: Implications of black immigrant

health for U. S. racial disparities in health. J Immigr Health, 2005, 7, p. 205-12.

63. SCAMBLER, G.: Health and Social Change: a Citical Theory. Buckingham: Open

University Press, 2002.

64. SCHIERUP, C. -U., HANSEN, P. and CASTELS, S.: Migration, citizenship, and the

European welfare state: a European dilemma. Oxford: Oxford University Press, 2006.

65. SCHNEIDER, V.: Policy – networks in a complex systems perspective. A new look on an

old data set. First draft. University of Constance, November 2005.

66. STARFIELD, B.: Are social determinants of health the same as societal determinants of

health?. Health Promotion Journal of Australia, 2006, 17(3), p. 170-173.

67. Status Report on Immigration in the Czech Republic. Department of Asyl and

Iimmigration policy, Ministry of Interior of the CR, 2005, dostupné z:

http://www.mvcr.cz/dokument/2005/migrace04.html.

68. STEGEMAN, I., COSTONGS, C.: Promoting Social Inclusion and tackling health

Inequalities in Europe – An Overview of Good Practices from the Health Field.

EuroHealthNet, December 2004, dostupné z: www.eurohealthnet.org.

69. ŠIŠKOVÁ, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní

společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, 188 s., ISBN 80-7178-648-9.

70. ŠPIRUDOVÁ, l.- TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, K., HALMO, R.: Multikulturní

ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2005, ISBN- 80-247-1213-X.

71. The Committee of Ministers of the Council of Europe made a recommendation to Member

States on ‘Health care in a multicultural society’. November, 2006, dostupné z:

https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?

~ 30 ~

id=1062769&BackColorInternet=9999CC&BackColorIntranet=FFBB55&BackColorLog

ged=FFAC75.

72. The European Observatory on Racism and Xenophobia (EUMC) is to investigate health

from 2007: The observatory has just been made a ‘Fundamental Rights Agency’,

dostupné z: http://fra.europa.eu/fra/index.php.

73. Trends in International Migration. Zpráva OECD zveřejněná 22. března 2005. Zdroj:

ČTK/zpravodajství o zemích ES, o ES a o NATO. Datum: 9. března 2005.-2005 data

74. VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M.: Sociologie práva. Plzeň: Vydavatelství

a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006.

75. VESELÝ, A.: Prognózování variant politik. Přednáška do předmětu Metody tvorby

politik ze dne 19. 11. 2008, FSV UK, dostupné na:

http://files.vesely.webnode.com/200000091-31d6633cb6/MTP_05_Prognozovani.pdf

[ 18. 5. 2009].

76. VESELÝ, A., NEKOLA, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody

a praxe. Kapitola 11. Praha: SLON, 2007.

77. WALT, G.: Health policy. An introduction to process and power. Johannesburg:

Witwatersrand University Press 1994.

78. WEIMER, D., L., VINING, A., R.: Policy analysis. Concepts and Practice. 2nd Edition,.

Englewood Cliffs, N. J. Prenticetal Hall, 1992.

79. WESTERLING, R. ROSÉN, M.: “Avoidable” mortality among immigrants in Sweden.

European Journal of Public Health, 2002, 12, p. 279-286.

80. WHO: Word Health Statistic 2008, WHO, 2008.

http://mighealth.net/eu/images/c/cd/Who1.pdf

81. WHO: International Migration, Health & Human Rights, Health & Human Rights

Publication Series, Issue No. 4, Geneva: WHO, 2003.

82. WHO: International Migration, Health & Human Rights. Health & Human Rights

Publication Series Issue No. 4, Geneva: WHO, 2003.

83. ZUST, B. L., MOLINE, K.: Identifying underserved ethnic populations within

a community: the first step in eliminating health care disparities among racial and ethnic

minorities. Journal of Transcultural Nursing, 2003, 14 (1), p. 66-74.

~ 31 ~

ORIENTAČNÍ SEZNAM LITERATURY RELEVANTNÍ KE

STUDIU DANÉ PROBLEMATIKY

Studium článků s relevantní tematikou z následujících periodik:

International Journal of Migration, Health and Social Care, ISSN 1747-9894

Health and Human Rights, volně dostupný na

http://www.hhrjournal.org/index.php/hhr/index

Journal of Immigrant and Minority Health, ISSN 1096-4045 (tištěná verze) 1573-3629

(online verze)

Journal of Multicultural Nursing & Health

The New England Journal of Medicine

International Journal of Epidemiology

Ethnicity and Inequalities in Health and Social Care

Social Science & Medicine

Medical Care Research and Review

Journal of Public Health

Journal for Quality in Health Care

Monografie:

Ochrana, F.: Metodologie vědy -- Úvod do problému, Karolinum 2009, Praha Walt, G.:

Health policy. An introduction to process and power, Witwatersrand University Press,

Johannesburg 1994

Bowling, A. Research Methods in Health. Buckingham – Philadelphia: Open University Press, 1997

Walt, G.: Health policy. An introduction to process and power, Witwatersrand

University Press, Johannesburg 1994

Večeřa, M., Urbanová, M.: Sociologie práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2006

~ 32 ~

Gruskin S, Grodin M, Annas G, and Marks S P (eds.) Perspectives in Health and

Human Rights, Routledge, Taylor & Francis Group (2005).

Sociální a soukromé pojištění. Edited by Jaroslav Vostatek. Vyd. 1. Praha : CODEX

BOHEMIA, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3.

Čejková, V., Nečas, S. Sociální pojištění – průvodce studiem [on line]. Brno: ESF MU,

2006.

Peters, G. B., Pierre J.: Handbook of Public Policy, London 2006

Oxford Textbook of Public Health, Oxford University Press 2002, ISBN 0192630415

Baršová, A., Barša, P: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky

v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308

stran, ISBN: 80-210-3875-6.

Drbohlav, D.: Nelegální ekonomické aktivity migrantů, Karolinum 2009, ISBN 978-80-

246-1552-3

~ 33 ~