CS V Bruselu dne 22. října 2020 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ 16., 17. A 18. ZÁŘÍ 2020 SOUHRN PŘIJATÝCH STANOVISEK Tento dokument je k dispozici v úředních jazycích na internetových stránkách EHSV na adrese: https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information- reports/plenary-session-summaries Uvedená stanoviska jsou k dispozici on-line prostřednictvím vyhledávače EHSV: https://dmsearch.eesc.europa.eu/search/opinion EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 1/7251
Transcript
CS
V Bruselu dne 22. října 2020
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ
16., 17. A 18. ZÁŘÍ 2020
SOUHRN PŘIJATÝCH STANOVISEK
Tento dokument je k dispozici v úředních jazycích na internetových stránkách EHSV na adrese:
1. JEDNOTNÝ TRH, VÝROBA A SPOTŘEBA...........................................................................3
2. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE, HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST.8
3. ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ VĚCI, OBČANSTVÍ..........................................................18
4. PORADNÍ KOMISE PRO PRŮMYSLOVÉ ZMĚNY...........................................................25
5. ZEMĚDĚLSTVÍ, ROZVOJ VENKOVA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.....................................28
6. DOPRAVA, ENERGETIKA, INFRASTRUKTURA A INFORMAČNÍ SPOLEČNOST. 37
7. VNĚJŠÍ VZTAHY......................................................................................................................44
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 2/5151
Plenární zasedání ve dnech 16., 17. a 18. září 2020 se neslo v duchu ceremoniálu na konci funkčního období. Ve videopříspěvcích vystoupili Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, David Sassoli, předseda Evropského parlamentu, Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise. Plenárního zasedání se zúčastnili Klara Dobrev, místopředsedkyně Evropského parlamentu, a Giuliano da Empoli, spisovatel a novinář, zakládající předseda think tanku Volta.
Na plenárním zasedání byla přijata následující stanoviska:
1. JEDNOTNÝ TRH, VÝROBA A SPOTŘEBA
Jednotný digitální trh – tendence a příležitosti pro malé a střední podniky
Zpravodaj: Pedro ALMEIDA FREIRE (Zaměstnavatelé – PT)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2017-01768-00-01-AC
Hlavní body:
EHSV na základě slyšení provedených v několika vybraných zemích v souvislosti s index digitální ekonomiky a společnosti 2019 (v Belgii, Německu, Portugalsku a Rumunsku) konstatoval, že řada evropských malých a středních podniků, zejména mikropodniků a malých podniků (které tvoří 93 % evropských podniků), je se zaváděním digitálních řešení pozadu. Ty, které je zavedly, uvedly, že se při tom setkaly s řadou překážek.
EHSV:
˗ doporučuje, aby se vynaložilo veškeré úsilí k odstranění největší překážky, a sice chybějícího optimálního pokrytí území vysokorychlostní sítí,
˗ navrhuje, aby byly v rámci školního vzdělávání poskytovány povinné kurzy digitálních technologií a aby malé a střední podniky mohly využívat odborné přípravy zaměřené na tyto nástroje. Kromě toho je třeba ve větší míře podporovat a propagovat uzpůsobené a finančně dostupné další vzdělávání určené osobám samostatně výdělečně činným, manažerům malých a středních podniků a jejich zaměstnancům,
˗ vyzývá k daňové harmonizaci, protože zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi malými a středními podniky a velkými společnostmi má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu,
˗ má za to, že přístup malých a středních podniků k financování je prioritou v zájmu podpory investic těchto podniků do přizpůsobení se digitální transformaci společnosti, obchodu, spotřebitelských modelů a internacionalizace obchodu.
˗ vyzývá Evropskou komisi, aby v souvislosti s prováděním této strategie přijala soudržný, integrovaný a průřezový přístup, který zajistí, aby malé a střední podniky byly středobodem všech klíčových politických rozhodnutí, jako je Zelená dohoda pro Evropu či průmyslová strategie, i při utváření rozpočtu EU a posílení plánu na podporu oživení Evropy,
˗ vyslovuje se pro uplatňování víceúrovňové správy. Na úrovni EU musí existovat meziresortní pracovní skupina pro malé a střední podniky, která zajistí:
o aby byla ve všech oblastech politiky, které mají dopad na malé a střední podniky, uplatňována zásada „zelenou malým a středním podnikům“, zejména pokud jde o plán na podporu oživení Evropy, Program InvestEU, nástroj na podporu solventnosti a investiční plán Zelené dohody pro Evropu,
o aby se v rámci evropského semestru a nově vytvořeného srovnávacího přehledu týkajícího se malých a středních podniků řádně prováděla a vyhodnocovala strategie pro malé a střední podniky nové generace a iniciativa „Small Business Act“,
o aby se členské státy pevně zavázaly provádět strategii pro malé a střední podniky, protože mnoho politik EU se v důsledku negativních reakcí, nečinnosti nebo vyhýbání se povinnostem na vnitrostátní úrovni, včetně kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating), nesetkalo s úspěchem,
o aby organizace zastupující malé a střední podniky a sociální partnery hrály ústřední a výraznější roli a měly možnost konstruktivně přispívat, protože tato možnost ve stávajícím návrhu Evropské komise poněkud chybí,
o aby koncepce ekosystémů jako prioritních oblastí financování byla přijata teprve po důkladných konzultacích s organizacemi zastupujícími malé a střední podniky na úrovni EU i na úrovni členských států a regionů, aby bylo zaručeno, že tato koncepce, která se jeví jako příliš odvážný krok, bude náležitě reflektovat skutečnou situaci malých a středních podniků.
˗ žádá Evropskou komisi, aby vypracovala „strategii pro malé a střední podniky nové generace“, která musí obsahovat posouzení podpůrných opatření pro malé a střední podniky v rámci plánu na podporu oživení Evropy, aby těmto podnikům pomohla zmírnit negativní dopady opatření přijatých za účelem omezení volného pohybu osob a fyzického kontaktu a ochrany zdraví na jejich podnikání a rychle se z této krize zotavit.
˗ se zasazuje o posílení a cílenou podporu zejména takových sociálních podniků a dalších organizací sociální ekonomiky, které případné zisky v plném rozsahu znovu investují do plnění veřejné služby, resp. na neziskové účely,
˗ domnívá se, že po vzoru protokolu č. 26 o službách obecného zájmu by ke Smlouvě o fungování Evropské unie měl být navíc připojen také protokol o různých typech podniků, v němž by měla být stanovena zvláštní definice neziskových sociálních podniků,
˗ má za to, že podpora neziskových organizací sociální ekonomiky by měla být předmětem srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů ve spojení s evropským semestrem.
˗ se domnívá, že sdělení Evropské komise Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020) 550 final) by mělo být strategickým politickým nástrojem pro přehodnocení udržitelného modelu cestovního ruchu a dopravy, který uplatňuje EU,
˗ požaduje, aby byl vypracován komplexní balíček opatření s pokyny a doporučeními, jejichž cílem bude:
o bezpečně obnovit dopravu a propojení na základě přijetí společné politické rámcové dohody pro všechny členské státy EU,
o vypracovat společný strategický plán EU s cílem pomoci členským státům provádět hospodářská a podpůrná opatření pro malé a střední podniky v oblasti cestovního ruchu, restaurace, hotely, cestovní kanceláře, průvodce cestovního ruchu atd.,
o do doby, než bude k dispozici očkovací látka, vytvořit zdravotní pas EU spolu s příjezdovým formulářem a kódy QR a doplnit je o vícejazyčnou platformu pro zdravotní asistenci+,
o okamžitě vytvořit evropský mechanismus pro sledování provádění podpůrných opatření pro malé a střední podniky a pracovníky, zejména pokud jde o likviditu, poskytování úvěrů a transparentnost v podpůrných opatřeních,
˗ požaduje, aby probíhal intenzivní sociální dialog a byla stanovena významná politická agenda, jež jsou nutné k vyjednávání o aktualizovaných odvětvových kolektivních smlouvách v oblasti cestovního ruchu a dopravy, do něhož budou zapojeny malé a střední podniky a zastupitelské organizace malých a středních podniků, jež byly nejvíce zasaženy pandemií COVID-19.
˗ stvrzuje, že je čas, aby Evropská komise jednala a navrhla členským státům a Evropskému parlamentu legislativní akt týkající se povinnosti náležité péče, který uznává odpovědnost založenou na stávajících normách a nabízí jasný a bezpečný právní rámec pro evropské společnosti,
˗ domnívá se, že povinnosti náležité péče by měly zahrnovat zejména environmentální dopady. Měly by být považovány za velmi významné pro udržitelné obchodní chování a v globálních hodnotových řetězcích by měly mít vysokou prioritu,
˗ má za to, že povinný rámec náležité péče by byl realizován prostřednictvím dohodnuté normy, která je vynucována přiměřenými, účinnými a odrazujícími sankcemi, zatímco odpovědnost by musela být založena na porušení jasně definovaného souboru lidských práv,
˗ zdůrazňuje, že prostřednictvím závazného legislativního aktu musí být zajištěny následující normy kvality:
o jasné definice a srozumitelný jazyk,
o zajištění právní jistoty a proveditelnosti, a to zejména pokud jde o použitelné právo, přiměřené požadavky na podávání zpráv, které budou respektovat legitimní obchodní tajemství.
2. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE, HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST
Přezkum správy ekonomických záležitostí 2020
Zpravodajka: Judith VORBACH (Zaměstnanci – AT)Spoluzpravodaj: Tommaso DI FAZIO (Různorodá Evropa – IT)
Odkaz: COM(2020) 55 finalEESC-2020-00732-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV:
˗ vítá tento přezkum a vyzývá k reformě s cílem zavést správu ekonomických záležitostí zaměřenou na prosperitu, jež se zaměří na řadu klíčových cílů politiky, jako jsou udržitelný a inkluzivní růst, plná zaměstnanost a důstojná práce, a zamezí asymetrickým dopadům v členských státech,
˗ domnívá se, že až bude v budoucnu deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu, bude nejlepším řešením nikoli „návrat k normální situaci“, ale „obrat“ směrem k revidovanému a vyváženému rámci pro správu ekonomických záležitostí, jak je uvedeno níže:
o zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a odstranit makroekonomickou nerovnováhu pomocí: uznání, že hospodářské obtíže výrazně znesnadňují rozpočtovou konsolidaci, upřednostnění udržitelného a inkluzivního růstu za současného zohledňování fiskálních multiplikátorů, zajištění dostatečných příjmů díky potírání agresivního daňového plánování a daňových podvodů, zavedení symetrických ukazatelů udávajících jak přebytky, tak schodky, přikládání většího významu zaměstnanosti a sociálnímu rozvoji v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze,
o zajistit, aby cílem fiskálních politik byla jak udržitelnost, tak krátkodobá stabilizace pomocí: výrazného zmírnění vlivu ekonomicky a technicky sporných ukazatelů, většího důrazu na zvyšování příjmů, provádění dalších analýz v případě významných odchylek,
o provést klíčové reformy a stimulovat udržitelné investice pomocí: uplatňování „zlatého pravidla“ a zabezpečení veřejného majetku k zajištění budoucí produktivity a prosperity, provádění strategického investičního plánu, podmínění veřejné podpory udržitelnými a sociálními kritérii,
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 8/5151
o předložit rámec pro správu ekonomických záležitostí založený na solidaritě a odpovědnosti prostřednictvím: vypracování řešení společně s postiženými zeměmi jakožto rovnocennými partnery, pokud budou zjištěny významné odchylky, posílení úlohy Evropského parlamentu, rozsáhlejšího zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti, zavedení povinnosti konzultovat EHSV,
o prohloubit hospodářskou a měnovou unii v těchto oblastech: zavedení stabilizační funkce, aby bylo možné provádět společnou proticyklickou politiku, překonání katastrofálních následků krize způsobené onemocněním COVID-19 solidárním způsobem, vydání dlouhodobého společného dluhového nástroje doplněného o opatření ke spravedlivému rozložení daňového zatížení, prohloubení bankovní unie a unie kapitálových trhů s cílem dalšího upevnění jednotného trhu díky zavedení účinné regulace,
˗ vyzývá, aby se o stěžejní otázce, jak přizpůsobit ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se správy ekonomických záležitostí současné hospodářské realitě v EU, diskutovalo na nadcházející konferenci o budoucnosti Evropy.
˗ doporučuje, aby byly do obsahu nové Lipské charty plně integrovány nové okolnosti a parametry, které se objevily během dosavadního působení charty stávající (viz odstavec 2.2), aby byla charta funkčně kompatibilní s budoucím víceletým finančním rámcem EU i jeho propojeností s procesem evropského semestru. Měly by se v ní také vzít v úvahu dopady a následky pandemie COVID-19 v oblasti ekonomického, sociálního, environmentálního a územního rozvoje členských států,
˗ upozorňuje na očekávaný nárůst narušení a rizik (ekonomických, zdravotních, environmentálních, kybernetických apod.) a navrhuje, aby se výslovně zdůraznila potřeba systematicky v nové Lipské chartě o udržitelných evropských městech myslet na odolnost,
˗ vítá text Územní agendy 2030 a ztotožňuje se s jeho nosnými pilíři, založenými na spravedlnosti, zaměření na životní prostředí a potřebě promítnout územní rozměr do všech relevantních oblastí veřejné správy,
˗ vítá možnost zapojit se do procesu implementace Územní agendy 2030, kterou mu agenda dává,
˗ je si vědom obrovského prostoru pro využití integrovaného přístupu při územním i městském rozvoji a přínosů, které jsou s tímto přístupem spojeny ve smyslu synergie efektů, úspor nákladů i funkčního obsahového propojení podporovaných projektů,
˗ upozorňuje na to, že prostor pro integrovaný přístup existuje též v možnosti propojování finančních zdrojů veřejného i soukromého charakteru za účelem navýšení kapacity a sdílení rizik ve prospěch územního i městského rozvoje, za předpokladu demokratické kontroly, transparentní správy a odpovědnosti,
˗ jednoznačně podporuje vyváženost mezi jednotlivými typy území při využívání nástrojů územního a městského rozvoje. Doporučuje využití těch nejvhodnějších nástrojů podpory pro příslušné typy území při respektování zásady subsidiarity,
˗ zdůrazňuje význam nových modelů a aspektů rozvoje městských aglomerací a metropolitních oblastí jakožto klíčových faktorů pro zvýšení globální konkurenceschopnosti EU díky jejich otevřenosti,
˗ je si nicméně také dobře vědom důležitosti ochrany a podpory periferních a odlehlých, zejména venkovských, území s cílem pomoci s jejich začleněním do moderního a udržitelného regionálního rozvoje,
˗ doporučuje maximální koordinaci městské agendy s politikou územní soudržnosti. Tu lze zajistit pomocí funkčních partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a prostřednictvím integrovaných projektů na posilování udržitelnosti a odolnosti (resilience) lokálních ekonomických, sociálních a environmentálních systémů měst a jejich funkčních území a venkovských periferií,
˗ žádá Evropskou komisi, aby podpořila výměnu zkušeností, jež postupně vyústí v metodická doporučení pro zohledňování vznikajících rizik a odolnosti při přípravě a posuzování rozvojových plánů na městské a regionální úrovni,
˗ na straně jedné respektuje, že metropole a městské aglomerace mají díky koncentraci zdrojů i diverzifikaci ekonomických činností vytvořeny příznivé předpoklady pro to být póly růstu celé národní ekonomiky i jejími styčnými body v rámci ekonomické otevřenosti globalizace, na straně druhé si je plně vědom potřeby vyváženého rozvoje celé národní ekonomiky, včetně území venkovských a periferních,
˗ striktně požaduje, aby v rámci zásady partnerství v městském a regionálním rozvoji existovalo vyváženější zastoupení,
˗ registruje, že integrovaný územní přístup je v praxi uplatňován především ve venkovském prostoru (LEADER/CLLD) a v případě funkčních městských a metropolitních aglomerací.
Boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz
Zpravodaj: Javier DOZ ORRIT (Zaměstnanci – ES)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-00997-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV:
˗ navrhuje podpořit evropský pakt pro účinný boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz,
˗ žádá evropské instituce a členské státy, aby se vybavily finančními a lidskými zdroji nutnými k účinnému uplatňování platné evropské legislativy,
˗ má za to, že eradikace trestné činnosti v daňových rájích by měla být prioritním cílem EU,
˗ podporuje nový akční plán v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, který by měl být neodkladně proveden,
˗ podporuje navrhovaná opatření, jako jsou vytvoření jednotného souboru pravidel EU a vytvoření evropského orgánu dohledu s přímými kompetencemi v oblasti kontroly a vyšetřování,
˗ přeje si, aby EU a členské státy v mezinárodních fórech, jako jsou Finanční akční výbor (FATF-OECD), G20 a OSN, zastávaly společné postoje,
˗ požaduje, aby přijatá opatření zohledňovala evropské právní předpisy v oblasti ochrany údajů a judikaturu Soudního dvora EU a zajistila, aby pro členské státy a povinné subjekty znamenala co nejnižší dodatečnou administrativní a finanční zátěž,
˗ žádá Evropskou komisi, aby vyhodnotila aktuální seznam nespolupracujících jurisdikcí a zabývala se možností stanovit dodatečná kritéria,
˗ vítá, že byly do evropského semestru začleněny daňové ukazatele,
˗ žádá, aby se přistoupilo k postupnému rušení režimu udělování občanství nebo pobytu na základě investice, který je zaveden v určitých členských státech,
˗ podporuje globální řešení zdanění podniků s významnou digitální přítomností v rámci prací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ale pokud se do konce roku 2020 nedospěje k řešení, měla by se EU vrátit ke své iniciativě v oblasti uvalení daně na velké digitalizované podniky,
˗ má za to, že je zapotřebí změnit směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, aby obsahovala pravidla daňového zacházení ve vztahu k jurisdikcím s nízkým zdaněním a pravidla repatriace dividend a kapitálových zisků, z nichž nebyla odvedena daň v zahraničí,
˗ žádá Komisi, aby provedla studii o úloze společností s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“ v souvislosti s daňovými podvody, daňovými úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz a na zjištění reagovala vhodnými právními předpisy,
˗ vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoumaly koncept minimálního účinného zdanění zisku podniků a jeho možné použití,
˗ navrhuje, aby obchodní nebo hospodářské dohody EU obsahovaly v souladu se zásadami a normami Světové obchodní organizace kapitolu s ustanoveními proti daňovým trestným činům, praní peněz a agresivnímu daňovému plánování a ustanoveními o spolupráci daňových správ.
˗ domnívá se, že by účinnost stávajících nástrojů mohla být dále zdokonalena a že by měly být doplněny o opatření, která se budou soustředit na právní stát, ale budou se účinněji zaměřovat na hospodářské aspekty,
˗ vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru více zdůrazňovala význam právního státu jako jednoho z klíčových prvků, o něž se opírá konkurenceschopné a udržitelné hospodářství,
˗ doporučuje zavést vnitrostátní kontroly navazujících postupů přezkumu, do nichž by byli zapojeni mj. zástupci občanské společnosti a sociální partneři,
˗ opakuje svůj požadavek na každoroční konání fóra organizací občanské společnosti, jež by svým pestrým složením zastoupených organizací přispívalo ke každoročnímu cyklu přezkumu právního státu,
˗ vyzývá k větší finanční a praktické podpoře organizací, které se podílejí na obraně a prosazování právního státu a základních práv,
˗ zdůrazňuje, že je důležité postihovat nedodržování zásad právního státu, protože v opačném případě se pro všechny členy, kteří tato pravidla dodržují, hodnota jejich členství v EU sníží,
˗ požaduje trvalou osvětovou strategii, která občany EU upozorní na zásadní význam právního státu.
˗ vyzývá Evropskou komisi, aby se zabývala politikou soudržnosti jako základním nástrojem pro řešení obrovských problémů způsobených pandemií koronaviru. Je naléhavě zapotřebí rychlá reakce a finanční prostředky na pomoc členským státům a na jejich podporu musí být uvolňovány v souladu s příslušnými kritérii, ale také s odvahou,
˗ souhlasí s tím, že priority německého předsednictví se musí zaměřit na tyto nové okolnosti, a vyzývá k přijetí opatření na ochranu zaměstnanosti a sociálních práv v celé Unii,
˗ domnívá se, že evropský plán na podporu oživení, ať už bude jakýkoli, musí vždy zohledňovat důsledky této krize, zejména závislost Evropy na jiných hospodářských oblastech, pokud jde o konkrétní produkty a služby. Je zřejmé, že Evropa se musí vážně zabývat svou obchodní politikou, podporovat inovace a využívat ve svůj prospěch své strategie pro inteligentní specializaci založené na regionech a odvětvovém průmyslovém přístupu,
˗ domnívá se, že digitalizace služeb musí být i nadále prioritou všech členských států. Současná krize ukázala potřebu jednodušších a komplexnějších služeb, jež umožní poskytovat podporu všem Evropanům, zejména pak těm, kteří vyžadují zvláštní podporu,
˗ souhlasí s tím, že je stále potřeba investovat do plně širokopásmových systémů, které venkovským oblastem umožní rozvíjet moderní zemědělské a turistické aktivity. Nástroje politiky soudržnosti tuto potřebu zanedbávají, anebo jsou členské státy od využívání příležitostí, jež v rámci finančních programů existují, přinejmenším odváděny,
˗ je pevně přesvědčen, že pro „nový standard“, který vzniká v důsledku dopadů pandemie koronaviru na společnost a hospodářství, má zásadní význam elektronické podnikání. Pro společnosti i pro spotřebitele bude nutné vytvářet různé možnosti. Tento nový přístup může být přínosný i pro malé a střední podniky, a proto musí být vyčleněny prostředky strukturálních fondů, které společnostem umožní objevovat nové trhy a nové příležitosti,
˗ domnívá se, že je naléhavě zapotřebí chránit malé a střední podniky a jejich udržitelnost. Musí být proto nasazeny již zavedené existující evropské nástroje, jako je Evropský sociální fond,
˗ upozorňuje na potřebu vytvoření vhodných podmínek, které posílí rozvoj veřejných investic do mechanismů celoživotního vzdělávání a mechanismů, jež lidem umožní přizpůsobit své dovednosti současným potřebám trhu a připravit se na předávání nových dovedností budoucím generacím,
˗ souhlasí rovněž s tím, že je třeba podpořit program „Zelené dohody“, a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby členským státům podala potřebná vysvětlení, například ohledně toho, jakým způsobem lze 40 miliard EUR z „Fondu pro spravedlivou transformaci“ použít pro účely „dekarbonizace“ hospodářství,
˗ vítá „program REACT“, v rámci něhož bude investováno 55 miliard EUR na podporu politiky soudržnosti, ale vyzývá Evropskou komisi, aby rychle informovala členské státy a poskytla vysvětlení podmínek a kritérií rozdělování těchto prostředků s ohledem na skutečnost, že tyto prostředky musí být přiděleny do konce roku 2022,
˗ navrhuje, aby v rámci přípravy koncepce regionálních politik byla zajištěna konzultace a rozsáhlé zapojení organizací občanské společnosti.
COVID-19 – změny nařízení o společných ustanoveních a nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti
Zpravodaj: Mihai IVAȘCU (Různorodá Evropa – RO)
Odkaz: COM(2020) 452 final – 2018/0196 (COD)COM(2020) 450 final – 2018/0197 (COD)EESC-2020-02766-00-01-AC
Hlavní body:
EHSV:
˗ plně podporuje iniciativu Komise využít rozpočet EU k mobilizaci investic a nabídnutí finanční podpory během fáze oživení po krizi COVID-19,
˗ domnívá se, že určité změny návrhu nařízení o společných ustanoveních jsou zcela nezbytné, a vítá záměr zajistit u sedmi fondů se sdíleným řízením větší jednoduchost a flexibilitu,
˗ domnívá se, že navrhované flexibility jsou ve složité hospodářské a sociální situaci tím správným přístupem a umožní členským státům využít dostupných fondů tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Oživení po krizi COVID-19 by se mělo řídit zásadami udržitelnosti a je nutné koordinovat opatření v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a ostatních evropských programů,
˗ na druhé straně je EHSV nespokojen s rozdíly v tom, jak různé členské státy zahrnují a zapojují sociální partnery a organizace občanské společnosti do přípravy dohod o partnerství a do vytváření a provádění programů, jakož i v rámci monitorovacích výborů,
˗ domnívá se, že zvláštní pozornost musí být věnována regionům, které jsou krizí COVID-19 závažně postiženy a jež nejvíce čelí obtížím, aby bylo obnoveno trvalé hospodářské oživení. Sociální začleňování a zmírňování rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými regiony je a mělo by být hlavní prioritou Fondu soudržnosti,
˗ souhlasí s tím, že možnost využít posunu harmonogramu je naprosto nezbytná, a podporuje návrh, aby převody mohly být prováděny na začátku programového období či v kterémkoli okamžiku během fáze provádění,
˗ domnívá se, že zajištění dočasných opatření, která umožní využívání fondů za mimořádných okolností, by zvýšilo důvěru a napravilo nerovnováhu v hospodářství. Očekávaný vysoký veřejný dluh bude mít významný dopad na hospodářství, nebude-li účinně podporováno všemi nezbytnými prostředky,
˗ domnívá se, že je naprosto zásadní, aby mohl být rozpočet EU flexibilnější při řešení negativních otřesů, zejména takových, které nemají původ v ekonomické oblasti,
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 15/5151
˗ doporučuje, že by EU měla mít politiky pro zlepšování přeshraniční spolupráce v dobách krize. Lepší protokoly a posílená spolupráce by umožnily Evropě jednodušeji a rychleji reagovat v případě katastrofy jakéhokoli druhu.
Úvěrový nástroj pro veřejný sektor a změna Fondu pro spravedlivou transformaci
Zpravodaj: Petr ZAHRADNÍK (Zaměstnavatelé – CZ)
Odkaz: COM(2020) 453 final – 2020/0100 (COD)COM(2020) 460 final – 2020/0006 (COD)EESC-2020-02765-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV:
˗ jednoznačně podporuje a oceňuje velké navýšení finančních prostředků Fondu pro spravedlivou transformaci určených na usnadnění přechodu od hospodářství a společnosti s vysokými emisemi uhlíku na modernější, udržitelnější a diverzifikovanější hospodářství a společnost,
˗ je hluboce přesvědčen, že pro dosažení optimálního výsledku v procesu spravedlivé transformace mají velký význam nejen dostatečné finanční zdroje moderního typu určené na přesně vymezené oblasti podpory, ale také flexibilní výklad pravidel státní podpory,
˗ oceňuje návrh úvěrového nástroje pro veřejný sektor a považuje jej za inovativní, originální a vysoce žádaný subjekty veřejného sektoru, které se nacházejí na cestě ke klimatické neutralitě,
˗ zdůrazňuje, že po nových návrzích souvisejících s plánem na podporu oživení a nástrojem Next Generation EU má Fond pro spravedlivou transformaci reálnou šanci stát se velmi důležitým nástrojem budoucího víceletého finančního rámce pro období 2021–2027, který bude přínosem nejen pro Zelenou dohodu pro Evropu, ale také pro oživení a obnovu po koronaviru,
˗ vyzývá příslušné orgány EU, aby co nejvíce urychlily přípravné, schvalovací a prováděcí práce související s upraveným Fondem pro spravedlivou transformaci, aby mohl být brzy uveden do praxe. V této hře je čas kritickým parametrem,
˗ vítá zvláštní pozornost, která je v úvěrovém nástroji pro veřejný sektor věnována méně rozvinutým regionům procházejícím spravedlivou transformací,
˗ je přesvědčen, že inovativní myšlenka, na níž se zakládá úvěrový nástroj pro veřejný sektor, by mohla sloužit také jako zdroj inspirace pro podobný typ finančních produktů na úrovni členských států,
˗ považuje kritéria výběru způsobilosti, jakož i navrhované investiční oblasti za velmi významné pro účely spravedlivé transformace,
˗ rovněž vítá a podporuje dodatečné financování ve prospěch programu InvestEU a jeho zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci, které zvyšuje potenciál k využívání finančních nástrojů v procesu spravedlivé transformace.
˗ zdůrazňuje, že v souvislosti s hospodářskou recesí v důsledku pandemie COVID-19 je zapotřebí koordinovaných a přesvědčivých krátkodobých a střednědobých politik, aby byla zaručena pracovní místa a příjmy, jakož i rychlé a udržitelné opětovné zahájení hospodářských činností, konkurenceschopnosti a řádně fungujícího sociálního a hospodářského modelu. Součástí tohoto řešení jsou také kvalitní pracovní místa se spravedlivými mzdami, včetně důstojných minimálních mezd v celé Evropě. Je nezbytné vzít v potaz také hospodářské faktory, mimo jiné produktivitu a udržitelnost podniků,
˗ zdůrazňuje, že mzdy, včetně minimálních, jsou důležitým aspektem evropského modelu sociálního tržního hospodářství a že zajištění důstojných minimálních mezd ve všech členských státech by přispělo k naplňování celé řady cílů EU. Mzdy souvisejí s hospodářskou situací v dané zemi, regionu či odvětví a změny mohou mít dopad na zaměstnanost, konkurenceschopnost a makroekonomickou poptávku,
˗ konstatuje, že existují obavy týkající se možných opatření na úrovni EU v této oblasti. K největším obavám patří skutečnost, že EU nemá žádnou pravomoc jednat v oblasti „odměn za práci“, včetně výše mezd, a že by takové opatření narušovalo autonomii sociálních partnerů a ohrozilo systémy kolektivního vyjednávání,
˗ vítá, že Komise uznala, že existuje prostor pro opatření na úrovni EU za účelem prosazování úlohy kolektivního vyjednávání při podpoře přiměřenosti a uplatňování minimální mzdy. Opatření na podporu kolektivního vyjednávání by mohla být zahrnuta do opatření na úrovni EU v oblasti minimálních mezd, přičemž je třeba respektovat různé vnitrostátní systémy průmyslových vztahů,
˗ vítá, že má příležitost dále přispívat k diskusi o tom, jaká opatření by mohla být přijata na evropské úrovni, při níž by měly být zohledňovány různé podmínky v jednotlivých členských státech a rozdělení pravomocí mezi úrovní EU a vnitrostátní úrovní,
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 18/5151
˗ domnívá se, že nejúčinnějším způsobem snížení chudoby pracujících jsou důstojné minimální mzdy a integrované politiky aktivního začleňování zaměřené na lidi, které podporují přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu, službám zaměstnanosti a kvalitním pracovním místům a k nezbytným podpůrným sociálním službám,
˗ plně si uvědomuje složitost otázek, které jsou součástí této debaty, a je si vědom toho, že minimální mzdy nejsou všelékem, který vyřeší všechny problémy. Společný přístup EU s jasnými politickými cíli, kterých mají členské státy dosáhnout různými prostředky, a zajištění zapojení sociálních partnerů v rámci dobře fungujících systémů kolektivního vyjednávání by však mohly zajistit, aby byla zachována práva pracovníků na spravedlivou odměnu a na svobodu sdružování a aby byly chráněny potřeby zaměstnavatelů v souvislosti s produktivitou a konkurenceschopností.
Kontakt: June Bedaton a Sophie Zimmer(Tel.: 00 32 2 546 81 34 – e-mail: [email protected]) (Tel.: 0032 2 546 95 64 – e-mail: [email protected])
Ochrana nezletilých migrantů bez doprovodu v Evropě
Zpravodajka: Özlem Yildirim (Zaměstnanci – FR)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-02281-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV:
- je znepokojen situací nezletilých cizinců bez doprovodu, kteří patří mezi nejzranitelnější osoby v souvislosti s migrací,
- doporučuje, aby měla zásada „nejlepšího zájmu dítěte“ přednost před veškerým vnitrostátním i mezinárodním právem,
- vybízí Evropskou unii k vytvoření soudržného a harmonizovaného přístupu k ochraně nezletilých cizinců bez doprovodu v Evropě,
- vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala směrnici o ochraně nezletilých cizinců bez doprovodu, která bude sloužit nejlepšímu zájmu dítěte,
- opakuje svoji výzvu členským státům, aby zajistily, že děti v neregulérním postavení budou vnímány a chráněny především jako děti,
- vybízí členské státy, aby předcházely veškerému násilí páchanému na dětských migrantech, a to vytvořením bezpečných, legálních a řádných migračních tras,
- připomíná absolutní zákaz zajišťování dětí bez ohledu na jejich administrativní situaci a důrazně tuto praxi odsuzuje,
- připomíná, že každému nezletilému cizinci bez doprovodu musí být přidělen kvalifikovaný opatrovník,
- připomíná, že mladý člověk, který se prezentuje jako nezletilá osoba, musí být za nezletilou osobu považován až do rozhodnutí soudu příslušného k posouzení této záležitosti,
- vyzývá členské státy, aby nezletilost posuzovaly na základě souboru ukazatelů, avšak aby se zcela upustilo od kostních testů, protože nejsou zcela spolehlivé,
- navrhuje provést sérii navazujících studií zaměřených na konkrétní dílčí témata, protože je obtížné zabývat se v tomto stanovisku všemi otázkami a zásadami souvisejícími s nezletilými cizinci bez doprovodu.
- doporučuje, aby byly otázky týkající se práce prostřednictvím platforem řešeny a vyřešeny zvláště s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, Digitální agendu a evropský pilíř sociálních práv,
- konstatuje, že ekonomika platforem má stále ještě jen malý význam, ačkoli nabízí potenciál k růstu,
- konstatuje, že platformy mají „obecně pozitivní dopad na hospodářství“1 tím, že přispívají jak k vytváření pracovních míst a inovací, flexibilitě a autonomii pracovníků, tak k zajištění příjmu pracovníků (často vedlejšího) a možnosti zranitelných skupin zapojit se do zaměstnání,
- poukazuje na to, že existují rizika, která nelze podceňovat. V případě pracovníků se jedná o popření základních práv, mj. práva organizovat se a práva na kolektivní vyjednávání, nejistotu, nízkou mzdu, zvyšující se intenzitu práce, extrémní fragmentaci práce v globálním měřítku a chybějící zapojení pracovníků do systémů sociálního zabezpečení. V případě společnosti pak jde o vyšší riziko hospodářské soutěže založené na snižování sociálních norem, což má škodlivé důsledky rovněž pro zaměstnavatele, kteří podléhají neudržitelnému konkurenčnímu tlaku, i pro členské státy, které přicházejí o příjmy z daní a příspěvků na sociální zabezpečení,
- je si vědom kontroverze kolem konceptů souvisejících s platformami, zejména platformy jako „zaměstnavatele“ a nikoli „zprostředkovatele mezi nabídkou a poptávkou“ a „zaměstnance“ a „osoby samostatně výdělečně činné“, jelikož mají důsledky pro jejich práva,
- naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na upřesnění těchto konceptů a usilovaly o sjednocení pojmů, a práce v ekonomice platforem se tak stala důstojnou,
- doporučuje, aby byly s ohledem na svrchovanost členských států v sociálních otázkách vypracovány pokyny, které pomohou vyjasnit zaměstnanecký status v platformách. Domnívá se, že by v rámci ekonomiky platforem měly být přijaty nezbytné kroky k zajištění toho, aby měli všichni pracovníci přístup k souboru práv a ochran bez ohledu na to, v jakém jsou zaměstnaneckém postavení nebo jaký typ smlouvy mají, přičemž bude zajištěno, aby žádní provozovatelé nemohli získávat konkurenční výhodu tím, že nebudou plnit své povinnosti a závazky,
- doporučuje vyjasnit odpovědnosti všech zúčastněných stran v oblastech, jako jsou zdraví a bezpečnost, ochrana údajů, pojištění a zákonná odpovědnost, a vyhodnotit, upravit a harmonizovat v tomto smyslu existující předpisy,
- zdůrazňuje, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání musí hrát klíčovou úlohu na všech relevantních úrovních, a to při plném respektování autonomie sociálních partnerů,
- domnívá se, že je třeba přijmout nezbytné kroky k zajištění toho, aby platformy poskytovaly informace, které by na nich umožnily transparentnost a předvídatelnost pro všechny zúčastněné strany. Proto by platformy měly být v každém členském státě registrovány a v EU by měla být zřízena databáze za účelem sledování rozvoje ekonomiky platforem.
Fond ESF+ není dostatečně financovaný na to, aby odpovídal potřebám politiky sociální soudržnosti. EHSV je proto rezolutně proti tomu, aby bylo celkové finanční krytí ESF+ na období 2021–2027 sníženo.
EHSV místo toho opakuje svůj požadavek, aby bylo na ESF+ vyčleněno 30 % celkových prostředků určených na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti a dále aby bylo v rámci fondu ESF+ přiděleno 30 % dostupných prostředků na opatření v oblasti sociálního začleňování.
EHSV se vyslovuje pro to, aby bylo možné spolufinancovat opatření ESF+ z prostředků facility na podporu oživení a odolnosti. Využití ESF+ k financování opatření na podporu ekologické a digitální transformace by mělo být zaměřeno na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, a vhodně tak doplňovat další evropské financování v rámci víceletého finančního rámce a facilitu na podporu oživení a odolnosti.
Jelikož vyčlenění 5 % prostředků ESF+ na boj proti dětské chudobě je považováno za naprosté minimum, je podporován návrh navýšit minimální podíl prostředků určených na začlenění osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na 15 %.
Vzhledem k úloze, kterou ESF+ plní při provádění evropského pilíře sociálních práv, vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby lépe monitorovala sociální situaci členských států v rámci evropského semestru, a to na základě odpovídajícího souboru sociálních ukazatelů.
EHSV naléhá na to, aby byly přiděleny dostatečné finanční prostředky na budování kapacit sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti, jež poskytují služby financované z ESF+.
EHSV opakuje svůj požadavek, aby se sociální ekonomika stala samostatným konkrétním cílem fondu ESF+.
V souvislosti s tím, že má být z ESF odstraněna složka Zdraví, je třeba jako výslovnou cílovou skupinu ESF+ určit neformální pečovatele.
EHSV doporučuje, aby se zavedl bod odůvodnění, který by objasňoval, že není nijak omezen přístup uprchlíků, žadatelů o azyl ani přistěhovalců k opatřením financovaným z ESF+.
Hlavní zpravodaj: Antonello PEZZINI (Zaměstnavatelé – IT)
Hlavní spoluzpravodaj: Alain COHEUR (Různorodá Evropa – BE)
Odkaz: COM(2020)405 final – 2020/0102 (COD)EESC-2020-02821-00-01-AC
Hlavní body:
EHSV vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby projevily politickou vůli a uzavřely Pakt o zdraví pro budoucnost Evropy, který bude v souladu se základními hodnotami Evropské unie, mj. s evropskou solidaritou, a se závazky přijatými na mezinárodní úrovni i na úrovni evropské.
EHSV vyzývá Evropský parlament, aby vyjednával s Radou o navýšení finančních prostředků určených na program v oblasti zdraví a na další nástroje uplatňované v součinnosti s odvětvím zdravotnictví a také o konkrétním využití prostředků z Evropského mechanismu stability s cílem ukončit úsporná opatření.
EHSV požaduje přijetí evropských pokynů týkajících se uspokojování potřeb nejzranitelnějších příslušníků společnosti, tj. osob žijících v nejistých poměrech, starších osob a osob se zdravotním postižením (zejména ty, které musejí žít v zařízeních, kam přichází hodně návštěv), které v celé Evropě ve velké míře zasáhla pandemie a její důsledky.
EHSV navrhuje, aby byl co nejdříve zaveden evropský mechanismus koordinace a rychlého zásahu.
Je nezbytné ihned vytvořit pracovní skupinu tvořenou odborníky, která by zajišťovala koordinaci znalostí a zdrojů s cílem propojit nejlepší virologická a epidemiologická centra a nejlepší diagnostické kompetence.
EHSV se domnívá, že program v oblasti zdraví umožní dosáhnout hmatatelných výsledků pouze v případě, že bude přijat inkluzivní přístup, na jehož základě budou zahrnuty mezinárodní organizace (mj. Světová zdravotnická organizace), Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a zainteresované subjekty ze zdravotnictví, neboť jsou nejlépe obeznámeny s praktickou situací lidí. Při tom je rovněž třeba provádět pravidelná hodnocení cílů.
EHSV zdůrazňuje význam pracovníků ve zdravotnictví a žádá, aby jim byla věnována soustavná pozornost, díky čemuž bude možné předjímat potřeby v oblasti vzdělání, struktur, ochranných pomůcek a ekonomického a sociálního blahobytu.
EHSV důrazně podporuje evropská partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti zdraví podle vzoru společného podniku Iniciativa pro inovativní léčiva 2 a je zastáncem společných snah, jejichž cílem je přeorientovat evropský technologicko-produktivní rozměr prostřednictvím většího úsilí evropských vědeckých a zdravotnických útvarů zaměřeného na vytvoření skutečného evropského prostoru zdraví.
Zadávání veřejných zakázek v oblasti úklidových služeb a správy budov
Zpravodaj: Diego DUTTO (Různorodá Evropa – IT)Spoluzpravodaj: Nicola KONSTANTINOU (EL – kat. 2)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01563-00-00-AC
Hlavní body:
Evropská komise, Evropský parlament a členské státy musí vyvinout nezbytné podpůrné nástroje, které podpoří využívání strategických veřejných zakázek a soustavné využívání udržitelných, transparentních, ambiciózních a vymahatelných strategických kritérií s cílem zaručit při zadávání veřejných zakázek přísnější sociální normy a normy kvality.
Má-li se zajistit, že se úklidové služby budou zaměřovat na dobrou kvalitu, ne na cenu, musí zákazník i dodavatel dodržovat zásadu transparentnosti.
Evropská komise a členské státy by měly převzít iniciativu v oblasti boje proti nehlášené práci a dále zlepšit pracovní podmínky v odvětví úklidových služeb. Přísnější regulace a účinnější mechanismy vymáhání právních předpisů, jako jsou mzdová kritéria a odvětvová kolektivní vyjednávání, mohou přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži, k přijetí přísnějších sociálních norem a ke kvalitním pracovním místům.
EHSV se domnívá, že kromě kolektivních smluv by se za účelem dodržování zásad nediskriminace a rovného zacházení s pracovníky měly vytvořit další záruky.
EHSV doporučuje, aby v celém subdodavatelském řetězci byly dodržovány podmínky udržitelnosti, jakož i pracovní práva a obecně platné kolektivní smlouvy.
EHSV vyzývá členské státy, aby, pokud tak již nečiní, ve fázi provádění veřejných zadávacích řízení v odvětví úklidových služeb věnovaly zvláštní pozornost všem zákonným a smluvním povinnostem a otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkajícím se sociálních a environmentálních aspektů a aspektů udržitelnosti a účinně kontrolovaly jejich dodržování.
EHSV doporučuje, aby směrnice EU o zadávání veřejných zakázek vyžadovaly nebo ukládaly povinnost, aby členské státy vyloučily použití kritéria nejnižší ceny pro udělení zakázek, stanovily maximum 30 % pro bodové hodnocení ceny ve srovnání s bodovým hodnocením kvality a prostřednictvím vhodných sociálních ustanovení zajistily stabilitu pracovních míst osob zaměstnávaných v rámci dané zakázky, v souladu s organizací práce v daném podniku a s kolektivními smlouvami.
Evropská komise by měla vybízet členské státy, aby zahájily proces akreditace nebo zavedly systém kvalifikace pro dodavatele, kteří se chtějí ucházet o veřejné zakázky na úklidové služby.
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 25/5151
EHSV se zasazuje o to, aby orgány a instituce EU, členské státy a místní a regionální orgány zaujaly komplexní přístup k nákupu úklidových služeb. Takový přístup neusiluje o kompromis mezi podmínkami týkajícími se životního prostředí a práce, nýbrž podporuje sociální soudržnost, pracovní normy, rovnost žen a mužů a environmentální cíle, které Evropská komise navrhla v rámci Zelené dohody pro Evropu.
Digitální těžba v Evropě – nová řešení pro udržitelnou produkci surovin
Zpravodaj: Marian KRZAKLEWSKI (Zaměstnanci – PL)Spoluzpravodajka: Hilde VAN LAERE (BE – kat. 1)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01559-00-00-AC
Hlavní body:
Digitalizace odvětví surovin EU je jedinečnou příležitostí, jak zvýšit odolnost evropských průmyslových dodavatelských řetězců, zlepšit environmentální výkonnost odvětví nerostných surovin a posílit transparentnost a dialogy s občany a komunitami postiženými těžbou.
Těžební společnosti, které zahájily digitální transformaci, zaznamenaly zlepšení v oblasti bezpečnosti, udržitelnosti, produktivity a marží. Avšak kombinace zvýšené konektivity, mobility, strojového učení a autonomního provozu vede k etickým, sociálním a regulačním otázkám.
EHSV poukazuje na to, že je důležité mít globální, komplexní zpravodajskou síťovou strukturu pro nerostné suroviny, která podpoří digitální transformaci a informované rozhodování na úrovni EU. EHSV uznává úsilí Společného výzkumného střediska při vytváření a údržbě evropského informačního systému pro suroviny.
EHSV se domnívá, že digitální transformaci odvětví surovin EU by měla doprovázet opatření na ochranu údajů, a uznává, že jsou zapotřebí přísně prosazované režimy za účelem ochrany citlivých údajů.
EHSV doporučuje vypracovat regulační plán EU, který bude řešit problémy vzniklé v důsledku digitální transformace odvětví surovin, přičemž se bude zabývat tématy, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, automatizace, víceúrovňová správa, těžba podmořských zdrojů a těžba ve vesmíru.
EHSV se domnívá, že digitalizace odvětví nerostných surovin má zásadní význam pro řešení hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19 a pro podporu provádění Zelené dohody pro Evropu a plánu EU na podporu oživení. V této souvislosti je nanejvýš důležité stimulovat investice do digitalizace získávání a zpracování primárních (těžba) i sekundárních (recyklace) nerostných surovin.
EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že evropské instituce zapojí sociální partnery v těžebním odvětví a budou je konzultovat při tvorbě politik i v rámci jakékoli iniciativy EU týkající se odvětví nerostných surovin.
EHSV vítá úsilí Evropské komise na poli přípravy strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 jako jedné z cest k Zelené dohodě pro Evropu a ke globálnímu rámci pro biologickou rozmanitost, navrženému Úmluvou o biologické rozmanitosti.
V EU je zapotřebí významně zvýšit snahy o ochranu stávajících přírodních zdrojů, a to prostřednictvím trvalého úsilí v oblasti osvěty a informování společnosti, především mladých lidí, kdy se zdůrazní pozitivní aspekty ochranných opatření. EHSV se domnívá, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné rozšířit po dohodě s Evropskou komisí chráněná území, a zejména přísně chráněná území, tak aby dopad na zemědělství a lesnictví byl pokud možno co nejmenší, ačkoli to v žádném případě nedostačuje k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a musí se to učinit. Proto se EHSV domnívá, že je zapotřebí výrazně zintenzivnit úsilí o obnovu přírodních stanovišť a posílit boj proti úbytku druhů, způsobenému především nedostatečným prováděním právního rámce a nedostatečným financováním nezbytných opatření.
EHSV s politováním konstatuje, že v novém finančním plánu EU na období 2021–2027 chybí plné, účinné a soudržné začlenění biologické rozmanitosti, a domnívá se, že to představuje znepokojivý signál toho, že opět existují výrazné nesrovnalosti mezi slovy a činy.
EHSV zdůrazňuje, že ekonomické náklady na ochranu biologické rozmanitosti nemohou nést zemědělci a vlastníci lesů. Poskytování tohoto „veřejného statku a hodnoty“ se pro zemědělce musí stát spíše zajímavou příležitostí k výdělku.
Komplexní politika EU v oblasti potravin by podle EHSV měla zajistit: i) hospodářskou, environmentální a sociálně-kulturní udržitelnost; ii) integraci napříč odvětvími, oblastmi politiky a úrovněmi správy; iii) inkluzivní rozhodování; iv) kombinaci povinných opatření (právní předpisy a daně) a pobídek (cenové přirážky, přístup k úvěrům, zdrojům a pojištění) s cílem urychlit přechod na udržitelné potravinové systémy. Navrhovaná strategie tyto cíle dostatečně neodráží.
Spravedlivé ceny potravin (odrážející skutečné výrobní náklady pro životní prostředí a společnost) jsou jediným způsobem, jak v dlouhodobém horizontu dosáhnout udržitelných potravinových systémů. EU a členské státy by měly přijmout opatření s cílem zajistit, aby výkupní ceny byly vyšší než výrobní náklady a aby se zdravé stravování stalo cenově dostupnějším. Proto bude nezbytné využívat celé škály nástrojů veřejné správy, od „tvrdých“ daňových opatření po přístupy založené na informacích, aby byly skutečné náklady viditelnými.
Nebudou-li provedeny změny v obchodních politikách EU, nebude možné dosáhnout cílů strategie. Výbor vyzývá EU, aby zajistila skutečnou reciprocitu norem v preferenčních obchodních dohodách.
Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti
Zpravodaj: Cillian LOHAN (Různorodá Evropa – IE)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01552-00-00-AC
Hlavní body:
Mezigenerační aspekt politik v oblastech klimatu a udržitelného rozvoje a prováděcí mechanismy se musí odrážet v silném a smysluplném zapojení mládeže ve všech fázích rozhodovacích procesů EU, od vypracovávání legislativních návrhů a iniciativ až po provádění, monitorování a navazující činnosti.
Provádění cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu si žádá nový přístup k inkluzivnějšímu modelu víceúrovňové správy, který by vtáhl mladé lidi do středu procesu zapojení a přesáhl rámec schůzí ad hoc a pouhých výzev ke konzultacím.
EHSV navrhuje vytvoření kulatých stolů mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, které by hostil EHSV ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Dále navrhuje zařazení delegáta mládeže do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran UNFCCC. Dále EHSV navrhuje začlenění delegáta mládeže jakožto dalšího člena delegace EHSV, která má na takových akcích status pozorovatele.
EHSV bude usilovat o posílení hlasu mladých lidí a mládežnických organizací prostřednictvím vhodného zapojení do stanovisek týkajících se klimatu a udržitelnosti, kdy bude proaktivně usilovat o získání názoru zástupců mládeže a bude je soustavně zvát jako řečníky na akce EHSV. Současně požádá o to, aby stejnou příležitost být vyslyšeni měli zástupci mládeže i na půdě jiných orgánů EU, například v Evropském parlamentu.
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01596-00-00-AC
Hlavní body:
Současný způsob spotřeby, tzn. vysoká spotřeba a model „vzít – použít – vyhodit“, není z hlediska mezí naší planety udržitelný.
Ačkoli má EU k dispozici řadu dobrých politických nástrojů, z nichž může vycházet, stále chybí komplexní přístup k udržitelné spotřebě, který by měl být středobodem Zelené dohody pro Evropu.
Cílem tohoto stanoviska je vypracovat doporučení pro komplexní evropskou politiku pro udržitelnou spotřebu, která bude zahrnovat například výživu, mobilitu, bydlení a životní styl a která bude součástí Zelené dohody pro Evropu a bude doplňovat balíček týkající se oběhového hospodářství. Zvláštní pozornost věnuje dopadu této politiky na zranitelné skupiny obyvatelstva a na domácnosti s nízkými příjmy.
Je zapotřebí strategie pro udržitelnou spotřebu, která poskytne členským státům a soukromému sektoru rámec pro řešení spotřeby domácností i spotřeby ve veřejném sektoru. Stanovisko zdůrazňuje, že tato politika by měla pečlivě vyvažovat tři rozměry udržitelnosti, a přispívat tak nejen k cíli udržitelného rozvoje č. 12, ale také k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Zvýšení udržitelnosti spotřeby by nemělo být na úkor jiných společenských cílů, jako je sociální spravedlnost, zdraví, dobré životní podmínky a kvalita života.
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01454-00-00-AC
Hlavní body:
Odlehlé venkovské a horské oblasti a okrajové, nejvzdálenější a arktické regiony jsou vystaveny objektivním omezujícím faktorům, jako je chybějící kritické množství (populační nebo ekonomické), obtížná přístupnost atd. Souběžně s tím se naopak zvyšuje přetížení městských oblastí a tlak na přírodní zdroje (vzduch, voda, půda).
Společná zemědělská politika musí fungovat v úzké součinnosti s regionálními politikami a politikou soudržnosti s cílem nastolit vyvážený územní rozvoj coby hledisko a požadavek u všech politických rozhodnutí, jejichž dopad bude mít místní rozměr.
Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu
Zpravodaj: John BRYAN (Různorodá Evropa – IE)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01349-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV vítá Zelenou dohodu pro Evropu, zejména pak strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou ambiciózní, budou mít významný dopad na zemědělství v EU a na zemědělsko-potravinářské odvětví a budou hrát ústřední úlohu v budoucích obchodních dohodách.
EHSV je přesvědčen, že EU musí reagovat na koronavirovou krizi urychleným prováděním evropského plánu na podporu oživení, aby se hospodářství EU mohlo vrátit co nejdříve zpět do svého předchozího stavu a začalo opět v plné míře fungovat, přičemž musí být zohledňována zdravotní a environmentální rizika. Zelená dohoda by měla být nedílnou součástí oživení.
Vzhledem k tomu, že světové hospodářství čelí bezprecedentní hrozbě recese jako důsledku koronavirové krize, spravedlivý obchod založený na rovných podmínkách nebyl pro oživení ekonomiky nikdy tak důležitý jako dnes. Dobře fungující otevřený jednotný trh EU a mezinárodní obchod jsou nezbytnost. EHSV je toho názoru, že EU nesmí dopustit, aby se její obchodní politika ocitla v defenzivním postavení.
Mezi základní ponaučení, které si musí EU z koronavirové krize odnést, patří:
- zásadní význam koncepce „jedno zdraví“, potravinového zabezpečení a potravinové soběstačnosti pro Evropu;
- potřeba silné společné zemědělské politiky a udržitelného a odolného dodavatelského řetězce v oblasti potravin a základních výrobků souvisejících se zdravím;
- potřeba, aby EU měla pro řešení krize k dispozici vlastní zdroje v podobě silného a náležitě financovaného rozpočtu;
- význam obchodu a ochrany jednotného trhu EU pro předcházení renacionalizaci a opakování vývoje, jakým je brexit.
EHSV žádá, aby byly v rámci důkladného posouzení dopadů plně posouzeny veškeré dopady strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, na obchodní dohody, zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví EU.
Poukazuje se v něm na to, že obchod se zemědělskými produkty musí také hrát ústřední úlohu při provádění většiny, ne-li všech cílů udržitelného rozvoje, a že Světová obchodní organizace má hrát důležitou úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje, což by bylo daleko těžší bez účinného mnohostranného obchodního mechanismu.
EHSV navrhuje, aby ve všech budoucích obchodních dohodách EU byly strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, uvedeny jako celosvětová norma udržitelnosti, jakkoli zároveň uznává, že začlenění a plnění cílů udržitelného rozvoje a vyšších norem v rámci mnohostranných obchodních dohod představuje velmi náročný úkol. Pokrok v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje a základních environmentálních a sociálních norem se zdá být dosažitelný v krátkodobějším výhledu v rámci dvoustranných obchodních dohod.
EU musí zaručit, že obchodní dohody nebudou tento problém externalizovat a nebudou zvyšovat odlesňování v jiných zemích.
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 32/5151
EHSV považuje za zásadní, aby strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, nenarušily životaschopnost a konkurenceschopnost zemědělského a zemědělsko-potravinářského odvětví EU zvyšováním nákladů a zpřísňováním norem, které nejsou konkurenti ochotni přijmout a dodržovat.
EHSV se domnívá, že politiky EU, jako je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, společná zemědělská politika, obchodní politika a sociální politika, vyžadují jako celek i mezi sebou navzájem mnohem větší soudržnost a koordinaci.
Zemědělství založené na evropském modelu rodinných zemědělských podniků má pro realizaci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, zásadní význam a je nezbytné, aby společná zemědělská politika měla odpovídající rozpočet, který umožní pokrýt nové požadavky, jež budou na zemědělce kladeny.
V souvislosti s přeměnou půdy na ekologickou produkci je nutné posoudit dopady výsledného poklesu produkce. Je třeba posílit výzkum, aby bylo možné lépe definovat, co se rozumí slovem „ekologický“, a posoudit skutečný čistý přínos ekologického zemědělství ke globální udržitelnosti, včetně biologické rozmanitosti.
Všechny obchodní dohody EU musí dodržovat sanitární a fytosanitární ustanovení EU a zásadu předběžné opatrnosti.
Rovnocennost inspekcí u osiva obilovin na Ukrajině
Samostatný zpravodaj: Arnold PUECH D'ALISSAC (Zaměstnavatelé – FR)
Odkaz: COM(2020) 137 final – 2020/0053 (COD)EESC-2020-02029-00-01-AC
Hlavní body:
EHSV konstatuje, že některé normy nejsou s požadavky Evropské unie plně v souladu, a to zejména normy týkající izolační vzdálenosti certifikovaného osiva čiroku, které jsou nižší, stupně odrůdové čistoty rodičovských linií používaných k produkci hybridního osiva kukuřice a obsahu osiva jiných druhů v certifikovaném osivu kukuřice. Schvaluje předmětný legislativní návrh, ale s výhradou toho, že předem dostane potřebné záruky toho, že byly napraveny výhrady uvedené ve zprávě o auditu, že výrobní normy na Ukrajině již striktně odpovídají evropským požadavkům a že je vyloučena nekalá hospodářská soutěž.
Ukrajinští producenti mají přístup k některým molekulám, které jsou v Evropské unii zakázány. Tyto rozdíly narušují hospodářskou soutěž a ve svém důsledku by mohly umožnit vstup na území Evropské unie takovým produktům, které neodpovídají jejím zdravotním a environmentálním normám. Z nejvýraznějších rozdílů lze uvést přístup k aktivním látkám používaným k odplevelování pozemků, mezi něž patří atrazin (zakázaný v EU od roku 2003) a acetochlor (zakázaný v EU od roku 2012). Co se týče ochrany proti škůdcům, mají ukrajinští producenti stále přístup k aktivním látkám ze skupiny neonikotinoidů, z nichž jsou některé v EU zakázané (např. klothianidin a thiamethoxam a brzy i thiakloprid).
EHSV vyzývá k přijetí politik, které dále začlení digitální hospodářství zahrnující hodnoty naší společnosti, a tím zajistí, aby byla digitální ekonomika blahobytu co nejinkluzivnější a aby umožňovala využívat přínosů ve stejné míře pracovníkům, spotřebitelům, malým a středním podnikům, velkým společnostem a neziskovým ekonomickým subjektů, a to zejména ve venkovských oblastech. Mezi tyto politiky patří:
- rozvoj fiskální politiky, jež zajistí, aby digitální podniky platily spravedlivý podíl na daních,
- navázání na obecné nařízení o ochraně osobních údajů s cílem vypracovat samostatný právní předpis o ochraně údajů na pracovišti,
- přizpůsobení současných právních předpisů digitální éře s cílem regulovat trhy digitálních platforem,
- podpora otevřeného softwaru a aplikací,
- zaujetí přístupu „veřejné peníze – veřejné údaje“ v zájmu zajištění veřejné dostupnosti údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků,
- vypracování politiky strategické správy údajů, včetně „trustů veřejných údajů“.
EHSV vyzývá vlády členských států a místní samosprávy, aby podporovaly platformy pro kooperativní sdílení. Rovněž žádá transparentní, spravedlivé a zelené výrobní řetězce v oblasti informačních a komunikačních technologií, ambiciózní normy v oblasti energetiky a rozšíření směrnice EU o ekodesignu, a vyzývá Evropskou komisi, aby:
- přijala právní předpisy EU, které zajistí větší udržitelnost on-line nakupování, a aby vypracovala odpovědné politiky v oblasti balení, doručování a vracení balíčků,
- chránila malé hospodářské subjekty na trhu před monopolistickými platformami,
- vyvinula komplexní soubor kritérií a ukazatelů pro udržitelné softwarové produkty a elektronický pas produktu,
- zlepšila obecné nařízení o ochraně osobních údajů, pokud jde o dostatečnost údajů a propojování údajů,
- zavedla omezení on-line reklamy za účelem vytvoření prostorů bez reklam.
Pandemie COVID-19 vedla k náhlému a významnému poklesu v přepravě, výrobě a spotřebě. Větší využívání informačních a komunikačních technologií zmírnilo dopady pracovních postupů a životních stylů s vysokou spotřebou energie. EHSV vyzývá k přijetí vhodných politických opatření, která pomohou tyto pozitivní aspekty po pandemii konsolidovat. To samozřejmě vyvolává obecnější otázky ohledně energetické účinnosti „cloudů“ a datových center, která je provozují. Například:
- vytvoření soupisu datových center EU (zahrnujícího energetickou účinnost, životní cyklus, stavební materiály atd.) a režimu „top runner“ s cílem zajistit, aby se energeticky nejúčinnější datová centra stala normou,
- uložení povinnosti, aby nová datová centra byla 100% energeticky účinná,
- využití umělé inteligence na podporu klimatické a energetické transformace,
- navržení opatření pro udržitelná řešení v oblasti umělé inteligence.
EHSV oceňuje současné projekty EU, jako jsou REMOURBAN či MAtchUP, a uznává klíčový význam udržitelného rozvoje inteligentních měst, včetně inovativních přístupů k integrované mobilitě, energetice a cestovnímu ruchu.
EHSV se domnívá, že ochranná a kontrolní opatření přijatá Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku je třeba provést do práva Unie, aby bylo dosaženo jejich jednotného a účinného uplatňování v rámci EU.
EHSV se však domnívá, že předložený návrh nezavádí pružný mechanismus provádění pravidel přijatých Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku a neřeší potřebu jejich každoroční aktualizace.
Výbor se vyslovuje pro pružnější a jednodušší mechanismus, a navrhuje proto nařízení, jehož jediný článek stanoví, že Evropská unie musí povinně na své loďstvo uplatňovat pravidla přijatá Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku.
EHSV zdůrazňuje, že zavedení systému aktů v přenesené pravomoci, který uděluje Komisi pravomoc přijímat právní předpisy, aniž by se musela řídit řádnými postupy, je riskantní.
6. DOPRAVA, ENERGETIKA, INFRASTRUKTURA A INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
Bezpečné zavádění sítí 5G – soubor opatření EU
Zpravodaj: Alberto MAZZOLA (Zaměstnavatelé – IT)Spoluzpravodaj: Dumitru FORNEA (Zaměstnanci – RO)
Odkaz: COM(2020) 50 finalEESC-2020-00956-00-00-AC
Hlavní body:
EHSV vítá iniciativu členských států a Evropské komise zaměřenou na kontrolu toho, jak členské státy provádějí opatření doporučená v závěrech souboru strategických, technických a klíčových opatření v oblasti bezpečnosti při zavádění ekosystému 5G.
EHSV se domnívá, že vzhledem k rostoucí složitosti a rozmanitosti aplikací 5G se tato kontrola ekosystému 5G, jakož i opatření v pravomoci Komise k zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G a diverzifikovaného hodnotového řetězce 5G, technické normalizace a certifikace, přímých zahraničních investic a ochrany obchodu a hospodářské soutěže, závazků veřejné služby, zadávání veřejných zakázek a diplomacie v oblasti IT musí týkat geopolitické bezpečnosti infrastruktury a údajů a ochrany zdraví, a to mj. podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Podle EHSV je důležité, aby evropský ekosystém 5G zajišťoval integritu, důvěrnost, odpovědnost za řízení a provoz, bezpečnost, zastupitelnost dodávek, interoperabilitu hardwarových a softwarových součástí, společné technické a regulační normy, kontinuitu služeb, spolehlivost toku údajů a jejich ochranu, pokrytí ve všech oblastech včetně řídce osídlených oblastí, jasnost komunikace s uživatelem jako aktivním subjektem na digitálním trhu a dynamické dodržování pokynů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením pro ochranu zdraví obyvatelstva. Zároveň je nutné omezit v co největší míře záření.
EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby důsledně sledovala pokrok při zavádění a skutečném využívání sítí 5G, a vyzývá členské státy, aby tento proces dále urychlily a zajistily odpovědné provádění.
EHSV se zejména domnívá, že je nezbytné zaručit posouzení rizikového profilu dodavatelů a uplatnit příslušná omezení vůči dodavatelům považovaným za vysoce rizikové. EHSV rovněž trvá na návrhu mít pro každou zemi alespoň dva dodavatele, z nichž nejméně jeden bude evropský, což může zaručit politickou bezpečnost údajů a dodržování zdravotních požadavků.
EHSV doporučuje posílit evropskou technologickou diplomacii, aby EU zajistila vyváženější a reciproční podmínky pro obchod a investice, zejména pokud jde o přístup podniků na trh, dotace, veřejné zakázky, transfer technologií, průmyslové vlastnictví a sociální a environmentální normy.
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01515-00-01-AC
Hlavní body:
EHSV doporučuje Komisi, aby vybídla všechny rozhodovací orgány k vytvoření podmínek přístupu k energii pro všechny, ke snížení energetické chudoby a shromáždění kvalitativních údajů a údajů podle pohlaví doplněných o vhodné ukazatele, k posílení a prosazování uplatňování stávajících právních předpisů a k zavedení politiky zaměřené na rovnost žen a mužů v profesích v odvětví energetiky.
Výbor rovněž vyzývá Komisi, aby vybídla všechny rozhodovací orgány k vytvoření rovných podmínek pro odbornou přípravu na povolání v oblasti energetiky v členských státech a na evropské úrovni, ke zřízení „Evropské akademie přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky“ a k nastolení rovných podmínek na trhu práce v odvětví energetiky.
Pokud jde o trh práce v odvětví energetiky, EHSV vyzývá Komisi, aby vybídla všechny rozhodovací orgány k prezentaci údajů podle pohlaví ze všech částí tohoto odvětví včetně energetiky z obnovitelných zdrojů a rovněž údajů o energetické chudobě, ke zvážení, jaké mají ženy příležitosti, ale zabránění tomu, aby se transformace energetiky a digitální transformace staly pastí pro kariéru a mzdy žen, dále k zavedení závazných opatření pro transparentnost mezd a odměn, protože jsou předpokladem pro skutečnou platovou rovnost na všech úrovních, a k zavedení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správních radách podniků.
Dále Výbor Komisi doporučuje, aby vybídla všechny rozhodovací orgány k navazování sociálního dialogu a vytváření kolektivních smluv po celé Evropě na téma rovnosti v energetických podnicích a k tomu, aby pomohly měnit mentalitu samotných žen prostřednictvím vzorů a vytvořily evropskou síť „Teams-Europe“. Stejně tak by měla být přijata opatření, která by umožnila měnit mentalitu mužů a manažerské vzdělávání.
Mezi transevropskou supersítí a místními energetickými ostrovy
Zpravodaj: Lutz RIBBE (Různorodá Evropa – DE)Spoluzpravodaj: Thomas KATTNIG (Zaměstnanci – AT)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01448-00-00-AC
Hlavní body:
Evropský hospodářský a sociální výbor upozorňuje, že transformace energetiky není pouze otázkou technologií, ale také zásadní sociální a politickou výzvou. Budoucí energetický systém bude obsahovat centralizované i decentralizované prvky a jeho uspořádání by nemělo být ponecháno na náhodě. V centralizovaném systému se vytváření přidané hodnoty obvykle soustředí v rukou několika aktérů. V decentralizovaném systému se mohou na vytváření přidané hodnoty podílet spotřebitelé jakožto aktivní zákazníci, občanská energetická společenství, zemědělci, malé a střední podniky a poskytovatelé komunálních služeb. Otázka, jak bude nový energetický systém uspořádán, není tedy ani zdaleka pouze technická, nýbrž naopak velmi politická.
Pokud jde o hospodářské a sociální důsledky, opakuje EHSV svůj postoj, že decentralizované energetické systémy mohou být zdrojem důležitých impulsů pro regionální rozvoj a vytváření nových a kvalitních pracovních míst pro kvalifikovanou práci v regionech. Vyvstává zásadní otázka, zda by tato kritická infrastruktura „elektrizační soustavy“ neměla být vzhledem k tomu, že představuje přirozený monopol, a s ohledem na udržitelnou bezpečnost dodávek energie ve veřejném vlastnictví, zvláště když byla vybudována a rozšířena s pomocí značného množství veřejných prostředků.
Všeobecný přístup k důstojnému a dlouhodobě udržitelnému a finančně dostupnému bydlení
Zpravodaj: Raymond HENCKS (Zaměstnanci – LU)Spoluzpravodaj: András EDELÉNYI (Zaměstnavatelé – HU)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01076-00-00-AC
Hlavní body:
Zdravotní, hospodářská a sociální krize způsobená onemocněním COVID-19 upozornila na závažnost krize finančně dostupného bydlení, které členské státy čelí již po mnoho let. Přestože politika v oblasti bydlení zůstává v pravomoci členských států, nedostatek důstojného a finančně dostupného bydlení v Evropské unii (EU) vyžaduje, aby byl vypracován evropský akční plán pro bydlení, který bude zahrnovat ucelený a evropským občanům srozumitelný soubor opatření, jež členským státům
a evropským regionům a městům pomohou udržitelně oživit nabídku sociálního a finančně dostupného bydlení.
EU musí v první řadě zajistit zakotvení skutečného univerzálního práva na bydlení, a to zejména prostřednictvím odvětvového nařízení přijatého řádným legislativním postupem, které by stanovilo zásady a podmínky pro poskytování, realizaci a financování finančně dostupného a důstojného bydlení v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
EHSV v této souvislosti schvaluje iniciativu Komise provázat evropský pilíř sociálních práv a evropský semestr, což by se mělo v politice v oblasti bydlení promítnout lepším monitorováním reformy sociálního bydlení, přístupnosti a finanční dostupnosti bydlení a také účinnosti příspěvků na bydlení.
Vytvoření „evropského fondu investic do finančně dostupného, důstojného a vhodného bydlení“, který by byl určen k budování a údržbě levného bydlení, by EU umožnilo, aby její politiky byly pro evropské občany přehlednější a soudržnější, a to zejména v souvislosti s budoucím plánem „výstavby“ v rámci Zelené dohody a budoucím akčním plánem evropského pilíře sociálních práv.
Evropská komise by měla co nejdříve přistoupit k přezkumu rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu v souvislosti s cílovou skupinou pro sociální bydlení a upřesnit, že politika v oblasti bydlení se nemůže omezovat pouze na cíl pomáhat lidem žijícím na hraně chudoby, ale musí zaručit důstojné a dlouhodobě přístupné a finančně dostupné bydlení všem občanům. V této souvislosti by měla Komise navrhnout společnou definici pojmu „nadměrné náklady na bydlení“, harmonizovanou metodiku pro posuzování nadměrně vysokých poplatků za bydlení, normativní rámec proti spekulativnímu držení volných bytů a stavebních pozemků a rámec pro praxi přetváření finančně dostupných bytů za účelem krátkodobého turistického pronájmu.
V neposlední řadě vyzývá EHSV Komisi, aby každoročně uspořádala evropský summit o finančně dostupném bydlení, na kterém by se setkaly všechny zúčastněné strany, aby na základě výroční zprávy o stavu bydlení v EU posoudily provádění a monitorování tohoto evropského akčního plánu pro finančně dostupné bydlení.
EHSV vítá návrh strategie pro data, který předložila Komise a jenž jako prioritu stanoví sdílení dat napříč odvětvími a dále zlepšení používání, sdílení a správy dat a přístupu k nim pomocí legislativního odvětvového opatření. Ambiciózní strategie pro data může vyřešit kritickou potřebu občanů rozšířit kapacitu EU v oblasti dat.
EHSV schvaluje návrh Komise, aby celková koncepce datové architektury EU více vymáhala práva jednotlivců ohledně používání a ochrany jejich údajů a kontroly nad nimi a zvyšovala jejich uvědomělost. Vyzývá však Komisi, aby zavedla srozumitelnější strategii s cílem rozvíjet svůj rámec pro data. Dále Výbor navrhuje, aby byl více upřesněn přístup strategie k financování, a předložil doporučení, jak se vyrovnat s nedostatkem dovedností.
EHSV se domnívá, že rozvoj platforem založených na datech v Evropě by měl přihlížet k evropským hodnotám, včetně zaměřením se na jednotlivce. EHSV je přesvědčen, že současný přístup zaměřený na spotřebitele by se měl rozšířit na přístup „člověk ve velení“, který do využívání dat začlení etický rozměr.
EHSV kromě toho považuje dokončení jednotného trhu za prioritu nezbytnou pro to, aby fungovaly společné datové prostory. Vzhledem k citlivosti sdílených údajů trvá EHSV na tom, že je třeba poskytnout záruky pro ochranu údajů jednotlivců prostřednictvím mechanismu udělování souhlasu, kontrolního a sankčního mechanismu a mechanismu dohledu a zajistit, že data budou anonymizovaná (a nelze je odanonymizovat).
EHSV doporučuje, aby Komise ve strategii vymezila možnost, kterou doporučuje pro pojem vlastnictví údajů. Pokračující právní debaty v současnosti vedou k nejistotě jednotlivců ohledně toho, jaké požadavky mohou vznést.
EHSV podporuje důraznější dialog s občanskou společností a připomíná, že je třeba poskytnout malým a středním podnikům jasnější pokyny týkající se mechanismů sdílení dat, neboť tyto dva aspekty budou mít rozhodující význam pro širokou účast v datových prostorech. Rovněž doporučuje, aby Komise zajistila, že právní rámec umožní rovný přístup k údajům všem společnostem, velkým i malým, a bude se zabývat tržní silou dominantních platforem.
EHSV trvá na tom, že je naléhavě nutné zlepšit digitální dovednosti a gramotnost prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné navázáním na rámec digitálních kompetencí a vybídnutím členských států, aby zlepšily celoživotní vzdělávání v oblasti dovedností, které budou nejžádanější, a to na všech úrovních vzdělávání. V neposlední řadě EHSV vybízí Komisi, aby upřesnila a posílila úlohu příslušných orgánů, spotřebitelských organizací a nezávislých orgánů, jež je významná při řízení odvětvových iniciativ, a aby zajistila dodržování předpisů ze strany podniků a pokyny, poradenství a školení pro uživatele.
Budoucnost letecké dopravy v EU v době krize způsobené koronavirem i po ní
Zpravodaj: Thomas KROPP (Zaměstnanci – DE)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01239-00-00-AC
Hlavní body:
Letectví je jedním z odvětví, které koronavirová krize zasáhla nejvíce, což mělo dramatické důsledky pro příjmy všech zúčastněných stran hodnotového řetězce letectví a jejich zaměstnanců.
Členské státy EU jsou ochotny pomoci všem hospodářským odvětvím během procesu oživení. Je však nepravděpodobné, že by se celosvětová hospodářská činnost v blízké budoucnosti vrátila zpět na úroveň před koronavirovou krizí. Proto EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní plán oživení celého evropského letectví. Tento akční plán by měl zahrnovat konkrétní prostředky na podporu všech pododvětví a jejich pracovních sil.
Koronavirová krize vyžaduje jasné rozlišování mezi fází oživení letectví v krátkodobém horizontu a zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti tohoto odvětví a rovných podmínek ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.
Hlavními podmínkami pro udržení kvalifikované pracovní síly, bez níž nelze zaručit udržitelnou konkurenceschopnost, jsou zachování kvalitních pracovních míst a odpovídající pracovní podmínky. Nepřetržitý nábor a neustálá odborná příprava kvalifikované pracovní síly v hodnotovém řetězci letectví jsou proto předpokladem pro zaručení oživení evropského letectví.
Cestující musí mít jistotu ohledně podmínek, za nichž jim budou v případě zrušení letu v období krize vráceny peníze za předem zaplacené letenky.
EHSV vyzývá Komisi, aby hledala a udržela náležitou rovnováhu mezi opatřeními k oživení, jež jsou nutná k překonání krize COVID-19, a požadovanými změnami finančních nařízení vyplývajícími ze Zelené dohody pro Evropu. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby se vyhnula uložení dodatečné finanční nebo regulační zátěže na toto odvětví, zejména ve fázi oživení, kdy je celé odvětví extrémně finančně oslabeno.
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-01715-00-01-AC-TRA
Hlavní body:
Společným základem každé politické spolupráce EU vedoucí k rovnocennému rozvojovému partnerství s Afrikou musí být vícerozměrný přístup, který skloubí cíle udržitelného rozvoje, dodržování všeobecných lidských práv (včetně práv základních), právo na zdravé životní prostředí a svobodu podnikání.
EHSV se zasazuje o podporu důstojného života a dobrých vyhlídek, vytváření střední třídy a podporu rovnocenných partnerství posilováním udržitelných sociálně-liberálních demokratických struktur v Africe.
EHSV zdůrazňuje, že hlavním účelem strategie EU pro Afriku se být rozvoj, a vítá vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe.
EHSV opětovně zdůrazňuje významnou úlohu organizované občanské společnosti v rámci připravované dohody o partnerství AKT-EU.
EHSV zdůrazňuje, že dlouhodobé investice do vnitroafrické infrastruktury mají ekonomický smysl, jsou ekologicky udržitelné a vytvářejí výrobní kapacity, zatímco přístup zaměřený výhradně na vývoz do zámoří je neudržitelný. Mezikontinentální hospodářská spolupráce by měla upřednostňovat místní africkou produkci, mezi jejíž hlavní odvětví by mělo patřit udržitelné zemědělství, energetika a oběhové hospodářství. V této souvislosti jsou naprosto nezbytné systémy hodnocení, které počítají s rozsáhlou účastí organizované občanské společnosti.
Příspěvek občanské společnosti k zelené agendě a k udržitelnému rozvoji západního Balkánu v rámci procesu přistoupení k EU
Zpravodajka: Dragica MARTINOVIĆ DŽAMONJA (Zaměstnavatelé – HR)Spoluzpravodaj: Pierre Jean COULON (Zaměstnanci – FR)
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-02228-00-00-AC
Hlavní body:
Stanovisko se zabývá dvěma hlavními aktuálními tématy, kterými jsou rozšíření a zelená agenda, s přihlédnutím k novým krizím způsobeným pandemií COVID-19. Zároveň poukazuje na to, jak je důležité začlenit do Zelené dohody pro Evropu země západního Balkánu.
EHSV podpořil a nadále rozhodně hájí rozšíření Evropské unie o šest zemí západního Balkánu, a to za předpokladu, že splní všechna nezbytná kritéria členství.
EHSV se domnívá, že oživení po krizi COVID-19 by mělo podpořit ekologické politiky a že ekologická transformace se musí stát nedílnou součástí uceleného a do budoucna orientovaného plánu obnovy na západním Balkáně.
Vzhledem k nezbytnosti významných investicí a regulačních úprav je EHSV pevně přesvědčen, že v rámci přechodu k ekologičtější a udržitelnější společnosti musí hrát obzvláště důležitou roli sociální partneři a organizace občanské společnosti, zejména pokud jde o konkrétní politické podmínky v zemích západního Balkánu.
EHSV připomíná, že země západního Balkánu jsou velmi citlivé na dopady změny klimatu, jejichž následkem dochází k poškozování celkového zdraví a hospodářství, a že potřebují naléhavá opatření, která zvýší kvalitu života jejich občanů, zejména děti a mladých lidí, díky spravedlivému přechodu k zelenějšímu modelu, při zohlednění zásady, že „nikdo nesmí být opomenut“.
EHSV žádá, aby budoucí opatření zaměřená na to, aby země západního Balkánu byly zelenější, byla přizpůsobena konkrétním výzvám tohoto regionu, včetně odpovídajícího regulačního rámce, přeshraničních aktivit, inovativních technologických řešení, místní výroby a spotřeby energie a energetické účinnosti, udržitelné městské dopravy, silničních a železničních sítí, zapojení veřejného a soukromého sektoru, informačních a komunikačních technologií a zavádění rychlého internetu, zemědělsko-potravinářských opatření atd.
EHSV se domnívá, že problémy na západním Balkáně lze proměnit v příležitosti prostřednictvím investic do výzkumu a inovací, učení a využívání alternativních přístupů, oběhového hospodářství, nakládání s odpady, ekologičtější energetiky a řešení v oblasti propojenosti, jakož i prostřednictvím aktivních opatření na ochranu značné biologické rozmanitosti regionu.
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 45/5151
EHSV zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet ekologické dovednosti v rámci aktivních vnitrostátních a regionálních strategií vzdělávání / odborné přípravy a rozvoje dovedností, se zvláštním důrazem na rovnost žen a mužů, ve spolupráci s příslušnými subjekty a v rámci účinného sociálního dialogu.
EHSV zdůrazňuje, že v zemích západního Balkánu je třeba zajistit náležité fungování řádné správy věcí veřejných a demokratických institucí, právního státu, účinné politiky v oblasti boje proti korupci a boje proti organizované trestné činnosti, jakož i dodržování lidských práv a bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že ekologizace hospodářství vyžaduje značné investice, je nezbytné připomenout, že právní stát je klíčovou podmínkou pro zajištění fungujícího podnikatelského prostředí a získávání přímých soukromých a zahraničních investic.
Hodnocení úlohy občanské společnosti v participativních strukturách dohody mezi Evropskou unií, Kolumbií, Peru a Ekvádorem
Zpravodaj: Giuseppe IULIANO (Zaměstnanci – IT)
Odkaz: informační zprávaEESC-2020-01342-00-01-RI
Hlavní body:
Mnohostranná obchodní dohoda je v současnosti předmětem hodnocení, které by Evropská komise měla přijmout na konci roku 2020. Podle údajů Evropské komise funguje hospodářský aspekt této dohody dobře, přičemž v roce 2017 došlo k nárůstu objemu obchodu EU s Kolumbií, Peru a Ekvádorem.
EHSV se domnívá, že hodnocení by mělo řádně zohlednit, zda mnohostranná obchodní dohoda podporuje lidská práva a hospodářskou a environmentální situaci, jež jsou ohroženy. Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Evropská unie, Latinská Amerika a Karibik: spojenými silami ke společné budoucnosti, zveřejněné v dubnu 2019, považuje za prioritní otázku „dále podporovat udržitelný rozvoj, lidská práva a řádnou správu“.
EHSV si všímá nedostatků při plnění závazků ohledně práv uznaných v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce a v samotné hlavě Obchod a udržitelný rozvoj.
Pro EHSV je obzvláště závažné, že po několika letech, kdy se situace zlepšovala, se v Kolumbii opět objevilo násilí. Ačkoli uzavření mírové dohody s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie v roce 2016 vzbudilo u mezinárodního společenství naději, mnohé kolumbijské organizace se domnívají, že mír je ohrožen, a vyžadují od nové vlády odpovědnost za skutečnost, že mezi lety 2016 a 2019 bylo v zemi zavražděno 777 osob – odborářů, vedoucích společenských představitelů a obránců lidských práv.
EHSV se domnívá, že je nezbytné zvýšit účinnost současných mechanismů zapojení občanské společnosti do mnohostranné obchodní dohody.
EHSV vyjadřuje politování nad tím, že andské vlády zpomalily vytváření a uznávání interních poradních skupin, že svým členům neposkytují ekonomické prostředky pro cesty na schůze a že vláda Peru neusnadňuje fungování samostatné interní poradní skupiny.
EHSV oceňuje zapojení Evropské komise a její lidskou i materiální podporu ve věci účasti občanské společnosti. Považuje za nezbytné, aby Evropská komise požadovala, aby andské vlády uznaly svou odpovědnost za fungování interních poradních skupin svých zemí a za cesty svých zástupců.
EHSV požaduje, aby hodnocení obsahovalo nezbytnost formálně uznat společné výroční schůze interních poradních skupin všech čtyř stran dohody, aby Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj každoročně svolal všechny interní poradní skupiny za účelem ustanovení institucionalizovaného dialogu a aby poskytl oficiální odpověď na všechny otázky, které mu interní poradní skupiny položí.
Dopady pandemie onemocnění COVID-19 způsobují jak v Evropě, tak v andských zemích obrovské škody na zdraví milionů osob a vyžadují opatření, která posílí systémy zdravotní péče a sociální ochrany. Dočasná omezení volného pohybu s sebou nesmí nést diskriminaci osob, včetně migrantů nebo nejzranitelnějších skupin, a nesmí omezit příležitosti pro dialog.
EHSV se domnívá, že by se EU a andské vlády měly ze všech sil snažit, aby pandemie neznemožnila zapojení občanské společnosti do dohody, přičemž je třeba usnadnit telematické konzultace v případě, že prezenční schůze nebudou možné. Občanská společnost a její organizace hrají prvořadou úlohu v rámci celosvětové reakce na pandemii, a proto je dnes více než kdy jindy nezbytné zaručit jejich začlenění.
Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativyEESC-2020-02395-00-00-AC
Hlavní body:
Ve světě funguje řada trhů s uhlíkem, a systém EU pro obchodování s emisemi tak nelze posuzovat izolovaně.
Tyto místní trhy s uhlíkem by měla Evropská komise sledovat, aby určila osvědčené postupy, které by mohly být užitečné pro revizi systému obchodování s emisemi a směrnice o energetických službách.
Tyto poznatky a porozumění ostatním trhům s uhlíkem jsou také zásadní pro kalibraci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by měl být používán rozdílně v zemích, které mají trhy s uhlíkem, a v zemích bez těchto trhů.
Probíhající pandemie COVID-19 nemůže zbrzdit opatření v oblasti změny klimatu, a to ani na evropské, ani na mezinárodní úrovni. To znamená, že by Zelená dohoda pro Evropu měla být realizována v souladu s plánovaným harmonogramem.
I sebemenší zpoždění nás vzdaluje od dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. A co je důležitější, balíčky na podporu oživení musí být v souladu s cílem EU v oblasti klimatu a musí být harmonizovány s cílem Zelené dohody pro Evropu.
EHSV se domnívá, že přijetí článku 6 Pařížské dohody je třeba vnímat jako klíčovou příležitost k posílení opatření v oblasti klimatu v období po roce 2020. Proto EHSV žádá Evropskou komisi, aby získala od členských států jasný mandát k dosažení potřebného kompromisu týkajícího se přijetí pokynů pro výklad článku 6 na konferenci COP26 v roce 2021.
EHSV podporuje politiku Zelené dohody a vyzývá Evropskou komisi, aby předložila různé plánované návrhy během příštích měsíců, včetně návrhu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Takový mechanismus by mohl potenciálně přinést rovné podmínky na trhu pro odvětví nejnáročnější na CO2 v EU.
S tím, jak EU zkoumá budoucí úpravy svého systému obchodování s emisemi, je třeba věnovat značnou a bedlivou pozornost koncepci trhů a zavádění zkušeností z režimů obchodování s emisemi do praxe na nižší než celostátní úrovni v Severní Americe.
EHSV podporuje zahájení dialogu s třetími zeměmi s cílem projednat obsah a dopad opatření pro uhlíkové vyrovnání na hranicích na jejich vývoz do EU. Tento dialog by měl mít jinou podobu v případě zemí, které mají ambiciózní klimatickou politiku (například Kanada), než v případě jiných zemí, které takovou ambiciózní klimatickou politiku nemají (Spojené státy, Čína, Rusko).
EHSV trvá na tom, že v zájmu boje proti klimatické krizi je nutné kombinovat a harmonizovat různé dostupné nástroje, a zasazuje o harmonizaci přístupů, kdy konečným výsledkem by mělo být vytvoření srovnatelného cenového signálu napříč jednotlivými právními řády.
Globální dodavatelské řetězce jsou klíčovou a složitou součástí hospodářských činností po celém světě i ve světovém obchodu. Hospodářský růst, vytváření pracovních míst a podnikání jsou také zpochybňovány důkazy o nepříznivých důsledcích pro pracovní podmínky a pro udržitelnost v některých dodavatelských řetězcích.
Krize COVID-19 odhalila závažné nedostatky spojené s vysoce roztříštěnými a nediverzifikovanými dodavatelskými řetězci. Poukázala na zranitelnost, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků, a zvýraznila porušování lidských práv. Obchod bude muset hrát klíčovou úlohu jako způsob podpory udržitelného hospodářského oživení. Je však zapotřebí účinnějších nástrojů, které umožní uskutečňovat agendu sociálně a environmentálně odpovědného podnikání, obchodu a investic.
Globální dodavatelské řetězce musí být odolnější, rozmanitější a odpovědnější a ambiciózní opatření musí zajistit, aby přispívaly ke spravedlivějšímu hospodářskému a sociálnímu modelu založenému na udržitelnosti a důstojné práci.
Mnohé společnosti v EU se pozitivně angažují v otázkách lidských práv, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků a provádějí mezinárodní pokyny a zásady. Tato dobrovolná opatření přinesla některé pozitivní změny chování, je však třeba podniknout kroky ke zlepšení.
Pro zajištění důstojné práce, dodržování lidských práv a udržitelnosti v globálních hodnotových a dodavatelských řetězcích, pro prosazování sociálních a environmentálních cílů na světové úrovni i úrovni EU, spravedlivou hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty a na podporu evropské hospodářské činnosti je naléhavě nutný účinnější a soudržnější regulační rámec.
EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala evropský akční plán v oblasti lidských práv a důstojné práce a udržitelnosti v globálních dodavatelských řetězcích a opatření vytvářela na základě sociálního dialogu a mnohostranného přístupu. Jako obecný rámec pro politiku i pro legislativní iniciativy by tento akční plán měl:
- být ambiciózní, komplexní a průřezový a uznat doplňující úlohu různých subjektů;
- zahrnovat širokou definici lidských práv, včetně práv pracovníků a odborů, která současně vycházejí ze škály mezinárodních nástrojů, zejména pak z úmluv Mezinárodní organizace práce;
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 49/5151
- podporovat odpovědné podnikání a zajistit dodržování lidských práv a sociálních a environmentálních cílů EU v činnosti podniků a jejich dodavatelských řetězcích;
- podporovat podniky a malé a střední podniky v přijímání přístupu odpovědného podnikání a zajistit rovné podmínky pro podniky
EHSV má za to, že EU má ideální pozici k tomu, aby v této oblasti podnítila mnohostranný pokrok a zajistila celosvětovou soudržnost politik. Zároveň vyzývá k zajištění účinnějších a závazných mezinárodních nástrojů, přičemž podporuje zejména závaznou smlouvu OSN o podnikání a lidských právech a úmluvu Mezinárodní organizace práce o důstojné práci v dodavatelských řetězcích.
Evropskému akčnímu plánu by měla předcházet závazná mezioborová legislativní iniciativa v oblasti náležité péče věnovaná lidským právům a odpovědnému podnikání. Tato iniciativa by měla obsahovat opravné prostředky a nástroje pro vymáhání, měla by se vztahovat na všechny společnosti usazené nebo činné v EU a rovněž na veřejný sektor a měla by také reagovat na konkrétní potřeby a překážky týkající se malých a středních podniků. Náležitá péče by měla výslovně zahrnovat práva odborů a pracovníků, která jsou významnou součástí důstojné práce. Jeho specifickými prvky, včetně odpovědnosti podniků, se bude zabývat zvláštní stanovisko EHSV, které by mělo být přijato na stejném plenárním zasedání.
Pokud jde o další legislativní iniciativy EU, měl by tento akční plán zahrnovat zejména:
- ambiciózní revizi směrnice o uvádění nefinančních informací;
- legislativní opatření týkající se povinností správních rad;
- podmíněnost a pobídky, jež by byly ve všech nástrojích na podporu oživení a ve finančních nástrojích EU vzájemně provázány;
- postupy zadávání veřejných zakázek by měly skutečně účinně podporovat a propagovat náležitou péči v oblasti lidských práv a odpovědné chování podniků v podnikatelských činnostech a jejich dodavatelských řetězcích, včetně důstojné práce.
Akční plán by měl dále zahrnovat nelegislativní opatření EU, včetně iniciativ ke zvyšování povědomí spotřebitelů, investorů a dalších zúčastněných stran a pobídek pro odpovědné chování podniků, které překračují zákonné povinnosti, a specifickou podporu malých a středních podniků pro zavádění politik v oblasti náležité péče.
K jeho provádění by měl napomáhat evropský mezioborový a oborový sociální dialog a sociální dialog na úrovni států. Na řešení se musí podílet i pracovníci a odborové organizace.
Jeho specifické obchodní prvky by měly být zohledněny v přezkumu nové obchodní strategie EU. Obchodní a investiční politika může posílit a zajistit vyváženější provádění norem jak ze strany investorů, tak vlád. Zahraniční investoři by měli mít povinnost dříve, než mohou využít výhod mezinárodní dohody o investicích, prokázat uplatňování postupů náležité péče:
EESC-2020-03595-00-01-TCD-TRA (EN) 50/5151
- Dohody o volném obchodu musí podporovat osvědčené postupy týkající se toho, jak zohlednit environmentální i sociální kritéria při zadávání veřejných zakázek, a nijak neomezovat jejich používání;
- Nový vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod musí mít k dispozici silnější nástroje k prosazování závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;
- Vylepšený panel odborníků by měl mít možnost spustit smluvní mechanismus řešení sporů mezi státy s možnými finančními postihy či sankcemi a nápravnými opatřeními ve prospěch poškozené strany;
- Nezávislého pracovněprávního sekretariátu a mechanismu pro vyřizování kolektivních stížností by se mělo využívat doplňkově při prosazování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji;
- Je zapotřebí, aby byl dopad doporučení interních poradních skupin výrazně posílen v oblasti vyšetřování případů porušování ustanovení v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;
- Nové přístupy k pracovním sporům by měly prozkoumat opravné prostředky vůči společnostem, které nedodržují pravidla, a zkoumat také systém inspirovaný antidumpingovými opatřeními EU s cílem bojovat proti sociálnímu dumpingu;
- EHSV navrhuje, že by měly být nižší celní sazby navázány na účinné provádění prováděcích předpisů k ustanovením o obchodu a udržitelném rozvoji;
- V neposlední řadě by EU měla zajistit, aby před uzavřením obchodních dohod partneři ratifikovali úmluvy Mezinárodní organizace práce, aby tak mohly být nedílnou součástí těchto dohod. Ustanovení o „hlavních prvcích“ by mělo být rozšířeno a mělo by zahrnout i požadavek na dodržování základních a novelizovaných úmluv Mezinárodní organizace práce ratifikovaných všemi členskými státy EU. Mezinárodní organizace práce by se pak měla podílet na sledování provádění těchto úmluv v dohodách o volném obchodu.
