Anno Domini 2011

Výběrové řízení na opravu věže kostela sv. Gotharda. V úterý 12.1. 2011 proběhlo výběrové řízení na opravu věže kostela sv. Gotharda. Ze sedmi firem, které jsme oslovili, daly nabídku pouze dvě. Vybrali jsme cenově výhodnější nabídku firmy Geosan - oprava horní části věže po hodiny bude stát něco málo pod 3 miliony Kč a termín dokončení by měl mít 31. prosinec 2011 (ve skutečnosti se ovšem akce protáhla až do ledna 2012, nicméně ku prospěchu celé akce bylo lepší celou opravu neuspěchat a vyčkat na to, jak budou nové prvky reagovat na chladné období).

Ukončení opravy baziliky P. Marie v Tismicích. V neděli 6. března 2011 proběhla slavnostní mše sv. v Tismicích při příležitosti ukončení rekonstrukce zdejší baziliky, financované především z evropských fondů. Účastníků bohoslužby (především místních a nevěřících) bylo tolik, že mnozí stáli až na vnějších schodech kostela. Mši sv. sloužil Msgre. Michal Slavík, generální vikář pražské arcidiecéze a rodák z Českého Brodu. Přítomni byli kolínský vikář P. Bulín, českobrodský administrátor P. Kocian, jáhen Martin Sklenář, jáhen Jan Pečený, starostka Tismic Ing. Martina Zdražilová a starosta Českého Brodu bc. Jakub Nekolný. Nutno podotknout, že vedení obce (především paní starostka) si v těchto letech baziliku vzali za svou, její stav i využití jí velmi leží na srdci, a proto se nesmírně angažuje o její postupnou opravu. Na konci roku 2011 probíhala ještě oprava kostelních lavic (velmi zdevastovaných), kterou prováděl náš farník Jan Přibyl z Tismic, který také opravuje pro obytné účely budovu bývalé fary – v letošním roce vyměnil všechny okna. Také probíhá jednání o restaurování fresek ze života P. Marie v tismické bazilice, kterou by snad mohli nízkorozpočtově (za cenu materiálu) provést žáci Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. Bůh nám v tomto úsilí žehnej!

22. března 2011 se začalo stavět lešení před západním průčelím kostela sv. Gotharda, čímž byly zahájeny práce na opravě kostelní věže a vstupní fasády.

Volba nové pastorační rady. 24. dubna 2011, o neděli Zmrtvýchvstání Páně, byla po mši sv. v kostele sv. Gotharda volena nová pastorační rada. Výsledky byly:

1. Pavel Štěpán z Českého Brodu – 58 hlasů2. Jan Přikryl z Českého Brodu – 53 hlasů3. Aleš Kašpar ze Štolmíře – 50 hlasů4. Vladimír Jakub Mrvík z Českého Brodu – 42 hlasů5.-6. Jan Kabíček z Přistoupimi a Václav Kašpar ze Štolmíře – 39 hlasů

Kromě nich byli do pastorační rady jmenování P. Kocianem ještě:7. Jan Heřtus z Tismic8. Božena Holubová z Českého Brodu, kostelnice9. Milada Marková z Českého Brodu10. Jan Přibyl z Tismic11. Petr Štěpán z Českého Brodu, varhaník12. Irena Vomáčková z Liblic, projektová manažerka

Pravidelné bohoslužby.

Od července 2011 došlo ke změně pravidelných bohoslužeb. V Poříčanech se už od září 2011 nebudou sloužit pravidelné mše svaté, mše svatá by zde měla být celebrována jen jednou do roka, a to jako poutní na svátek Narození Panny Marie kolem 8. září.

V Poříčanech bohužel došlo k jevu, běžném v masové míře v mnoha venkovských filiálních kostelech, totiž k postupnému vymření bývalé katolické komunity, kterou nyní tvoří již víceméně pět přestárlých špatně pohyblivých „babiček“, které mají problémy i vyjít schody do kostela a lepší řešení v jejich případě je doprava na mši do Českého Brodu a individuální návštěvy duchovního správce. Mladé rodiny v Poříčanech jsou sice také dvě aktivní, nicméně ty z pochopitelných důvodů dojíždějí za katolickým společenstvím, na nedělní i feriální mše sv. a setkání do Českého Brodu. V Tismicích – mše svatá zůstane jako dosud v sobotu před 3. nedělí v měsíci od 17.30 a bohoslužba slova s jáhnem Mgr. Janem Pečeným bude 2. a 4. pondělí v měsíci od 17.30. Tismická komunita se oproti poříčanské utěšeně rozrůstá, jsou zde tři aktivní rodiny s malými dětmi a řada starších farníků, a společně se velmi aktivně zasazují o opravy, běžnou údržbu i běžný chod zdejší baziliky.

Český Brod Sv. Gothard

Úterý - 18:00Středa - 8:00Čtvrtek - 18:00Pátek - 18:00Sobota - 8:00Neděle - 9:30

Přistoupim Sv. Václav Neděle - 8:00

Lstiboř Nanebevzetí P. Marie Sobota před 1. a 5. nedělí v měsíci (nedělní platnost) - 17:30

Bylany Sv. Bartoloměj Sobota před 2. nedělí v měsíci (nedělní platnost) - 17:30

Poříčany * Narození P. MarieKounice Sv. Jakuba St. Sobota před 4. nedělí v měsíci (nedělní platnost) - 17:30

Bříství ** Nalezení Sv. Kříže Třetí neděle v měsíci (bohoslužba slova) - 18:00

Tismice Nanebevzetí P. Marie

2. a 4. pondělí v měsíci – bohoslužba slova v 17.30, sobota před 3. nedělí v měsíci (nedělní platnost) v 17.30

Štolmíř *** Sv. Havel

Pokud není uvedeno jinak, bohoslužbou se rozumí mše svatáZměna vyhrazena – viz aktuální měsíční rozpis bohoslužeb; o letních prázdninách se kromě poutí bohoslužby ve filiálních kostelech nekonají* Poutní mše svatá v září** Poutní mše svatá v září*** Poutní mše svatá v říjnuKaždý pátek od 17.30 do 18.00 adorace před Nejsvětější Svátostí v Českém Brodě

Vánoční pořad bohoslužeb24. 12. 2011 v 16.00 hod. pro děti v Českém Brodě, v 16.00 bohoslužba slova v Poříčanech, 24.00 Půlnoční mše svatá v Českém Brodě25. 12. 2011 v 8.00 hod. v Přistoupimi, v 9.30 hod. v Českém Brodě26. 12. 2011 v 9.30 hod. v Českém Brodě27. 12. 2011 v 18.00 hod. v Bylanech28. 12. 2011 v 18.00 hod. v Tismicích29. 12. 2011 v 18.00 hod. v Českém Brodě30. 12. 2011 v 18.00 hod. v Českém Brodě

31. 12. 2011 v 17.00 hod. v Českém Brodě1. 1. 2012 v  9.30 hod. v Českém Brodě

Je třeba si rozmyslet, zda má smysl udržovat mše v Kounicích.

Stará a nová farní společenství. a) společenství seniorů

– nově začne každý 1. čtvrtek v měsíci od 19.00 hod. počínaje měsícem říjnem – vede P. Kocian, Dr. Kunčar, Doc. Marinič nebo paní Žáková

b) katechismus pro dospělé – každý 4. čtvrtek v měsíci od 19.00 hod počínaje 29. 9.– povede jáhen Pečený

c) biblická hodina – každý 2. čtvrtek v měsíci od 19.00 hod.– povede P. Kocian

d) ekumenické společenství v ateliéru Žitomířská– každý 3. pátek v měsíci od 20.00 hod.– vedou manželé Štěpánovi

e) společenství mládeže– každý pátek od 19.00 hod. – de facto sem dojíždějí i mládežníci z Kostelce nad Černými lesy

f) duchovní správce navrhl vytvořit společenství manželů a rodičů – zatím se ovšem z personálních nedostatků nebude konat– každý 4. pátek v měsíci od 19.00 hod.– spojeno s dětskou mší a společenstvím mládeže– jedná se o setkání střední generace, kdy si společenství samo zvolí téma, které

bude diskutovánog) společenství maminek

– zpravidla 2x měsíčně u některé z maminek

Farní kalendář 2012V letošním roce (2011) přišel P. Matúš s nápadem vytvořit jednoduchý farní kalendář jako

propagační materiál farnosti ve formátu A3. Návrh se ujal, a tak byl vytvořen a následně i vytištěn (celkové náklady byly 3000 Kč, ovšem celou částku pokryly dary a zisk z následného prodeje výtisků). Kalendář obsahuje významné dny farnosti v příštím roce, např. posvícení, poutě, první svaté přijímání, biřmování, významné návštěvy, zpovědní dny apod. Řada výtisků byla rozdána organizacím a úřadům v naší farnosti.

Dotace z MAS Pošembeří – 5. výzva 2011. V listopadu tohoto roku uspěli místní farníci hned ve dvou žádostech o dotace z tzv. Místní akční skupiny Podlipansko. Konkrétně Římskokatolická farnost Český Brod s projektem „Vybavení komunitního centra v Českém Brodě“ na pořízení mobiliáře do právě budovaného farního centra a získala 399 840 Kč. Občanské sdružení na opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Lstiboři pak získalo 640 000 Kč především na opravu krovu a střechy kostela, která byla už vyloženě v havarijním stavu.

Přerušení bohoslužeb ve Lstiboři14. listopadu 2011 byla zahájena rekonstrukce střechy kostela ve Lstiboři. Z tohoto

důvodu je kostel uzavřen a budou přerušeny bohoslužby. Po dobu rekonstrukce budou od prosince letošního roku slaveny tyto bohoslužby ve filiálním kostele v Bylanech.

Požehnání zvířat. Převzato z Kolínského deníku, autor Martin Šnajdr:

Necelá dvacítka zvířat společně se svými páníčky se v neděli sešla před kostelem svatého Gotharda. Nechyběli psi, kočky, ale dorazila i želva. „Jsou to tvorové, kteří nám jsou často z celého světa nejblíže,“ řekl farář Matúš Kocian, proč se rozhodl tento obřad již počtvrté zorganizovat. Inspiraci si prý vzal v Itálii. Tam jsou podobné slavnosti běžné a velmi oblíbené. „Tuto tradici zavádím jako takový průkopník v Čechách,“ rozpovídal se Kocian. Prozradil také, že podobně jezdí žehnat zvířatům i na jiné farnosti. „Minulý týden jsem byl například v Olešnici na Moravě,“ vypíchl. Českobrodský farář Matúš Kocián věří, že se i u nás podobné akce rozšíří.

Hra pro menší ministranty, aneb „Kdo nemá talent“.

V sobotu 5. listopadu ožil náš filiální kostel v Poříčanech nezvyklým šrumem. Několik zdejších občanů (ironií osudu ovšem je, že novousedlíků) pod vedením paní Barbory Vlasákové zde totiž zorganizovali pracovní brigádu. Brigádníků se sešlo překvapivě opravdu hojně - přibližně na padesát ze všech věkových kategorií, včetně těch nejmenších v kočárku. Do práce se pustili s obdivuhodnou vervou, která by všem mohla být příkladem, a každý se ujal nějaké části kostela, okolního hřbitova i vstupních schodů a okolní zeleně. Poříčanský kostel tak připomínal svým osudem spíše příběh o zakletém zámku, který se náhle probudil ze spánku bez naděje na procitnutí. A tak brigádníci nejen umyli lavice, podlahu i kůr, ale především vyřezali veškerou náletovou zeleň v okolí, posekali a vyhrabali trávu a z trávy odstranili i všechny kusy opadané omítky a odpadků. Nyní hodlají tito nadšenci založit občanské sdružení a do budoucna sehnat i finanční prostředky na generální opravu vnitřních

i vnějších omítek (generální oprava kostela byla připravena už roku 2004 P. Neugebauerem, ale po převedení Poříčan pod ČB farnost v lednu 2005 byla celá akce bohužel zastavena). Od 14 hodin se pak konala ve zcela zaplněném a uklizeném kostele přednáška našeho farníka historika Vladimíra J. Mrvíka.

Oltářní mensa v Bylanech.Na první neděli adventní v roce 2011 došlo k výrazné změně v liturgickém uspořádání

v kostele sv. Bartoloměje v Bylanech. Z presbytáře byla totiž odstraněna novodobá oltářní mensa, na které se až doposud sloužily mše svaté a k tomuto účelu se začal znovu užívat původní hlavní oltář. K tomuto kroku došlo z několika důvodů – jednak novodobá mensa nesplňovala předepsané podmínky, tj. nebyla nepřenosná, kamenná a neobsahovala ostatky svatých, a především byl prostor presbytáře nesmírně stísněný a oltářní mensa zároveň příliš malá. Kněz s ministranty tak měli jen omezené možnosti pohybu při jednotlivých liturgických úkonech. Většina věřících ovšem neznala mši svatou celebrovanou „ad orientem“ (ačkoliv se takto slouží i v Tismicích a v zimní kapli farního kostela), a tak bylo nutné i vysvětlování a postupné zvykání.

Rekonstrukce věže farního kostela sv. Gotharda.

Již rok při návštěvě českobrodského náměstí vídáme průčelí kostela sv. Gotharda zahalené do lešení – většina obyvatel ví, že v tomto roce probíhá generální oprava a statické zajištění věže, korunních říms a západní fasády tohoto svatostánku. První fáze, tj. obnova vlastní věže, by měla být dokončena do 31. prosince letošního roku. Celou akci pořádá Římskokatolická farnost Český Brod, která je také z větší části i investorem. Rekonstrukci provádí firma Geosan.

Při této příležitosti byla také otevřena vrchní báň a z ní vyjmuty celkem čtyři měděné schránky s dokumenty z minulých oprav věže. V pondělí 10. října pak byly všechny schránky za přítomnosti zástupců farnosti, Městského úřadu, MKIC a Podlipanského muzea otevřeny Janem Přibylem z Tismic a cennější dokumenty Vl. J. Mrvíkem i ofoceny. Dovídáme se z nich, že dnešní věž z doby barokních úprav kostela (která nahradila dvě původní věže v průčelí) začala být stavěna 18. června 1765 a dokončena byla slavnostním ukotvením báně a kříže na vrchol 12. května 1771 (mezitím ovšem došly finance, takže věž zůstávala několik let nezastřešená) za zvuků trub a bubnů. Tehdy do ní také dělníci vložili první vzkaz budoucím generacím – ten se ovšem vlivem času zcela rozpadl a až roku 1880 nebyl na své původní místo vracen). V této době ještě vládla císařovna Marie Terezie. Podruhé byla báň na vrcholu věže otvírána při opravě právě 17. srpna 1880, potřetí snad v roce 1912 nebo 1913, ale z této doby v báni žádné dokumenty nebyly. Počtvrté se báň otevřela 7. srpna 1974 v době socialismu (čemuž odpovídá i styl vzkazu budoucím generacím), popáté v červenci 1991, pošesté 21. srpna 2000 a nyní, v roce 2011 už posedmé. Z intervalů oprav věže v poslední době (za uplynulých dvacet let už potřetí) je vidět, jak nešťastný byl nápad našich předků věž neoplechovat, obetonovat a vystavovat ji tak trvalému zatékání vody, která navíc v zimě zdivo soustavně trhala. Snad jsme v tomto směru nyní moudřejší a použité stavební postupy trvanlivější, a tak dá-li Bůh, většina z nás se příští generální opravy věže nedožije.

Fotografie cennějších dokumentů si mohla veřejnost prohlédnout na webových stránkách zdejší katolické farnosti www.farnostbrod.cz v sekci fotogalerie. Většina ze čtenářů by ale byla z obsahu měděných schránek spíše zklamána. Kromě cenných průvodních dopisů o průběhu oprav věže či kostela nebo dobových mincí (především z dob Rakouska-Uherska), obsahovaly schránky velké množství dobových novin či nudných statistických přehledů, které jsou sice vizuálně vděčné, ale z historického hlediska takřka bezcenné či zjistitelné běžně v archivech či knihovnách. Dobových fotografií, které by nás zajímaly o to

více, bylo v báni pomálu (zvláště z 19. století bychom je uvítali). Všechny tyto dokumenty ale názorně ukazují, jak se Český Brod neustále ve svých všudypřítomných detailech proměňuje – sice pozvolna, ale z pohledu dvaceti, čtyřiceti či sto třiceti let přeci jen znatelně.

Problémy se zatékáním do věže začaly již v roce 2006, kdy se objevila první podmáčená místa na fasádě. Opakovala se situace po opravě v roce 1993, kdy se po několika letech po opravě závady znovu projevily. Horolezecky byla věž prověřena, nebylo zjištěno žádné viditelné poškození (prasklé prejzy, trhliny ve zdivu, oloupaný nátěr atd.). K opravě věže se nedalo přistoupit, protože v té době probíhala oprava presbytáře (vnější plášť, statika) a farnost stěží získávala prostředky na jeho opravu, také nebyly jasné příčiny zatékání. Po mokré a dlouhé zimě 2009/2010 se závady projevily zásadním způsobem, mráz roztrhal podmáčené zdivo římsy ve značném rozsahu. V sobotu 13. března 2010 se pak zřítila velká část korunní římsy i s kusem zdiva a je jen otázkou času, který úsek římsy ji bude následovat. Ani střecha není o poznání v lepším stavu. Z tohoto důvodu musel být urychleně uzavřen prostor před hlavním vchodem. A uzavřen byl potom až do neděle 18. prosince 2011. Názory odborníků na příčinu takto masivního zatékání se velmi lišily. Ke spolupráci byli přizváni 3 renomovaní projektanti. Možné příčiny podmáčení zdiva byly rozděleny do tří skupin: Kondenzační voda, vsakování vody do zděné helmice, zatékání prejzovou krytinou. V průběhu léta byla oslovena projekční kancelář ing. Vinaře, který na kostel zpracoval PD na presbytář, k provedení PD na obnovu věže. Zatékání zdivem řeší projekt oplechováním helmice olovem, zatékání prejzy řeší projekt podkladním měděným plechem pod prejzy, který vytvoří pojistnou odtokovou plochu. Projekt byl průběžně konzultován s pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ). Projektant byl pověřen ponechat v projektu oplechování i přes zásadní nesouhlas NPÚ. Městský úřad v Českém Brodě dal za pravdu nám a oplechování helmice věže i horizontálních ploch západního průčelí (římsy, okna) povolil s tou podmínkou, že veškeré oplechování musí být natřené v barvě dle fasády. Národní památkový ústav se proti tomuto rozhodnutí odvolal, záležitost řešil Krajský úřad, ovšem odvolání památkového úřadu odmrštil a dal za pravdu snaze o oplechování helmice. Je to jedno z mála vítězství v „bojích“ s nesmyslnými požadavky (a často až rozmařilostmi malého dítěte) NPÚ – v současné době jsou obdobné spory vedeny kvůli začínající opravě filiálního kostela sv. Václava v Přistoupimi. Bůh nám žehnej! 22. března 2011 se začalo stavět lešení před západním průčelím kostela sv. Gotharda, čímž byly zahájeny práce na opravě kostelní věže a vstupní fasády. Po postavení lešení bylo provedeno montážní vzepření poškozených říms, poté jejich postupné rozebírání. Nejvíce byla poškozena západní strana, kde muselo být vybouráno a následně přezděno 5 m3 zdiva včetně barokních pískovcových desek, tvořících část římsy. Mezitím se ujasnily příčiny zatékání. Při opravě roku 1912/1913 byla provedena jako krytina věže betonová mazanina cca 30 - 50 mm silná na cihlovém zdivu helmice. Beton jako krytina sloužil desítky let dobře, ale na styku se zdivem vznikla významná kondenzační linie, došlo k odmrznutí betonové skořepiny od zdiva, vznik trhlin na jejím povrchu, následně další zatékání a další poškození zdiva helmice. Po přezdění poškozeného zdiva a římsy byly opraveny omítky věže i západního průčelí a sepnuty trhliny v betonové skořepině helmice věže. Pod prejzovou krytinu, která je na okrajích střechy, byl vložen měděný plech. V současné době probíhá pokládka měděné krytiny. Dále budou opraveny dřevěné konstrukce v interiéru a osazen pozlacený kříž. Lešení bude ponecháno do jara příštího roku, kdy bude provedena kontrola omítek a klempířských prvků a následně bude věž kostela opatřena fasádním nátěrem. Na financování opravy helmice se podílelo MAS Pošembeří, na opravě západního průčelí se podílelo Ministerstvo kultury a Město Český Brod.

farní erb

V roce 2011 začala naše farnost užívat po vzoru jiných církevních institucí svůj farní erb (znak). Jejím autorem je farník a vystudovaný heraldik Vladimír J. Mrvík. Mnohé asi hned v úvodu napadne otázka, proč vůbec má libovolná farnost vůbec takovouto záležitost mít a užívat. V církevním prostředí se erby používají už od vrcholného středověku (cca 12. století) a nahrazují v jiných kruzích užívaná loga (která se naopak u církevních subjektů nevyskytují), ačkoliv jejich princip a účel je totožný. Slouží k označení organizace, společnosti, firmy nebo instituce ve speciálním grafickém provedení. Logo je uváděno na produktech této firmy, pomáhá tak identifikaci a tvoří povědomí o značce (image-building), což byl i důvod pro vznik našeho farního erbu. Pokud totiž naše farnost figurovala jako partnerská organizace na nějakém plakátu či jiném propagačním materiálu, musela zde být pouze slovně vypsána, což vedle log a erbů ostatních organizací či obcí působilo přinejmenším nevýrazně či diskvalifikačně.

Vysvětlení: Tvorba každého znaku se řídí přísnými heraldickými pravidly (heraldika je věda, zabývající se tvorbou a zkoumáním znaků a erbů). Tvorbu a užití církevních znaků pak určuje samostatná církevní heraldika. Podle jejích pravidel je tak na první pohled možné poznat, komu zobrazený erb patří – konkrétně je zde určující částí znaku klobouk určité barvy s určitým počtem střapců po stranách, který se u znaku žádné světské osoby nemůže vyskytnout. Jejich princip je obdobný vojenským výložkám, kde se podle počtu hvězdiček ihned pozná hodnost nositele uniformy. Farnost je nejnižším článkem církevní hierarchie, a proto všechny farnosti mají nad svým znakem černý klobouk s jednou řadou černých střapců po straně (biskupové pak mají zelený klobouk se třemi řadami střapců, arcibiskupové zelený se čtyřmi řadami a kardinálové červený klobouk s pěti řadami střapců; papežský znak měl svá vlastní pravidla, která ale nově znak současného papeže nerespektuje, aniž by ovšem Svatý otec nějaká nová pravidla formuloval). Podle tohoto principu se tak po jmenování kardinálem nově mění i znak našeho otce arcibiskupa Duky.

Znak farnosti vychází ze znaku města Český Brod (spodní polovina s hradbou a cimbuřím), v kombinaci s atributy patrona farního kostela sv. Gotharda – biskupskou berlou a mitrou. Tento motiv je převzatý ze starého farního razítka, užívaného už od 19. století. V otevřené bráně je potom parafrázován znak Arcibiskupství pražského (tj. v černém poli zlaté břevno), kam zdejší farnost administrativně náleží.

Popis erbu: Štít modrý. Ve spodní polovině stříbrná hradba z kvádrů s cimbuřím a otevřenou černou bránou se zlatými vraty, v níž zlaté břevno (znak arcibiskupství Pražského). V horní polovině kosmo položená zlatá biskupská berla, přes níž položená stříbrná, zlatem zdobená biskupská mitra. Vše převýšeno černým kloboukem po jednom střapci z obou stran znaku.

Statistika náboženských úkonů: Křtů 17 (do 1 roku věku žadatele 15, v rozmezí 1-7 let žadatele 2); biřmování 0; Sv. přijímání za rok 14.000; sňatků 5 (mezi katolíky 1; disparitas cultus, tj. rozdílného náboženství či katolíka s nepokřtěným – 2; konvalidace 2); počet osob, jimž bylo uděleno pomazání nemocných – individuálně 8, při společné bohoslužbě 53; pohřby 19 (z toho do země 9, kremace 10); dětských mší za rok – 20; obvyklá úhrnná návštěva nedělních bohoslužeb – ve farním kostele 250, ve filiálních kostelích 40; počet katechumenů – 3.

Stavební úpravy.Největší stavební akcí tohoto roku byla náročná generální oprava věže (2.720.913 Kč) a přilehlého západního (vstupního) průčelí farního kostela sv. Gotharda (1.244.000 Kč). Kromě toho se na faře v Českém Brodě pokračovalo ve stavebních úpravách přízemí budovy (rozvody energií, vody apod.; oprava Blažejovny, malování) s náklady 150 tisíc Kč a především se začalo se stavbou nového farního komunitního centra na zahradě fary na místě původní zděné kůlny a garáže (náklady 2.366.794 Kč). V Přistoupimi byl vypracován projekt žádosti o dotaci a projektová dokumentace na odvodnění, obnovu vnějších fasád a celkové statické zajištění kostela sv. Václava (85 tisíc Kč). Ve Lstiboři se začalo s obnovou střechy a opravy krovů kostela Nanebevzetí Panny Marie (315 983 Kč). V Tismicích se navázalo na generální opravu baziliky a opravila se jižní část ohradní zdi (50 tisíc Kč) a navíc se pokročilo v projektu zrestaurování a vytvoření kopie kamenné sochy P. Marie Tismické nad vstupní branou do areálu kostela (97 tisíc Kč).

zpracoval: Vladimír Jakub Mrvík