25
Úvodní zdravice 2 Hozená rukavice 2 Modlitba měsíce 4 František Bílek 6
Úvodní zdravice2
Hozená rukavice2
Modlitba měsíce 4
František Bílek 6
Farnost se představuje8
Zpráva z charity9
Slovo kněze11
Kulturní okénko13
Editorův píseček14
Pro malé, menší, nejmenší15
My,
nacházíme se v čemsi jako kontraadventu. Možná by se to dalo i říci, nacházíme se v abventu (místo předpony „ad-“ čili v tomto případě „pří-“ je zde „ab-“, tedy „od-“ jako odchod). Očekávání odchodu. Ovšem současně s tím, že se Kristus po svém odchodu zase vrátí.
Radši v tom nechám rýt povolanější a vzdělanější. Místo toho Vás i Nás vítám z těchto listů v této době, ať už ji nazýváme jakkoliv, třeba rozumně a popisně: půst.
Pusťme se tedy do díla. Přečtěme si časopis a dovězme se o novém nákladu každoměsíčních hotových informací i připravovaných performancí. Mnohými novými nenápadně vítáme jaro, takže jich je víc než v únoru (teď ale doufám, že to čtete ve správném měsíci a ne třeba až v červnu... taky se tací najdou...).
A tohle si, prosím, přečtěte až 27.: Veselé Velikonoce, aleluja!
D. V. Spudil
PS: Vždy se pod články podepisujte. Je to vážně hrůza. Do tohoto čísla mi došly asi čtyři články bez podpisů.
Kalendář akcí - Pastorační aktivity v měsíci březnu
V sobotu 5. března bude pravidelný program ve Velimi. Začátek bude v 17h. Program bude věnovaný postní době a Velikonocím. Pro děti a dospělé budou připraveny různé workshopy. Během večera zazpívá také pěvecký soubor Privatissima. Zveme všechny k účasti, zvláště rodiny s dětmi.
***
V sobotu 12. března se uskuteční farní den. Ten se v tomto měsíci uskuteční v Kolíně. Jako host přijede R. D. Kamil Škoda, farář v Bělé pod Bezdězem. Bližší informace naleznete v části Farnost se představuje. Všechny povzbuzujeme k účasti na tomto dni farnosti.
***
V sobotu 19. března církev slaví zasvěcený svátek sv. Josefa, Snoubence Panny Marie. V naší zemi, jelikož se běžně jedná o běžný pracovní den, česká biskupská konference označila tento svátek za doporučený. Každý, kdo ten den může slavit mši svatou, by tak měl učinit. I z toho důvodu bude v tento den následující pořad bohoslužeb.
· 6:00 – kostel sv. Vavřince ve Velimi.
· 8:00 – kostel Nejsvětější Trojice.
· 9:30 – kostel sv. Víta na Zálabí.
· 18:00 – kostel Nejsvětější Trojice (mše svatá z Květné neděle).
***
Téhož dne (19. března) v 19:30 bude Farní charita Kolín pořádat autorské čtení D. V. Spudila na faře. Zisky z prodaných knížek i z dobrovolného vstupného poputuje na dobročinné účely.
***
Ve středu 23. března vás zveme na koncert ve Velimi. Koncert začíná v 18h. Na koncertu vystoupí Musica Braunensis a zazpívá Chorální pašije od sv. Jana (František Ignác Antonín Tůma) a Stabat Mater (oratorium pro soprán, alt, tenor, bas a varhany). Tento koncert je příležitostí duchovně vstoupit do slavení Velikonočního Tridua. Všechny srdečně zveme k účasti (plakátek viz stránky farnosti). Prosíme vás, abyste na tento koncert pozvali i ostatní.
***
Ve středu 23. března bude možnost se po koncertu ve Velimi účastnit také Pesachové večeře (večeře, kterou slaví židé na připomínku přejití anděla zhouby). Všechny, kdo by se chtěli této večeře, ke které usedl Ježíš se svými učedníky, účastnit, prosíme, aby se ozvali P. Martinu Sklenářovi. Potřebujeme vědět přesný počet osob, z důvodu zajištění dostatečného množství jídla.
***
V sobotu 2. dubna vás zveme na koncert pěveckého sboru Sonaglio. Koncert se uskuteční v 18h v kostele sv. Vavřince. Následující neděli sbor zazpívá při mši sv. v Pňově-Předhradí Dvořákovu mši. Z toho důvodu nebude v neděli 3. dubna mše svatá ve Velimi, ale pouze v 9:30 v Pňově-Předhradí.
***
Prosíme všechny, kdo pořádají nějakou aktivitu pro farnost, nebo o nějaké vhodné aktivitě vědí (a chtějí ji doporučit ostatním), nechť o ní informují P. Martina Sklenáře nebo o ní napíší na mail tohoto časopisu (viz tiráž) a to do 20. předchozího měsíce. Děkujeme.
P. Martin Sklenář
Drazí bratři a sestry, rád bych vás pozval na některý z programů, které se budou v souvislosti s Velikonocemi konat ve Velimi.
středa 23. března v 18h: koncert souboru Musica Braunensis. Zazní Janovy pašije a Stabat Mater
středa 23. března v cca 20:30: Pesachová večeře. Kdo se chce účastnit večeře, je třeba se přihlásit u P. Martina Sklenáře (z důvodu zajištění dostatečného množství pokrmu).
Zelený čtvrtek 24. března v 21h: bdění v Getsemanské zahradě
Velký pátek 25. Března v 21h: venkovní křížová cesta v obci Velim
Bílá sobota 26. března v 9h: Ranní chvály a obřady effatha
Velikonoční vigilie 26. března od 23:30: noční bdění (agapé)
P. Martin Sklenář
Litanie k Panně Marii Lasalettské
Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se.
Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi.
Bože Synu, Vykupiteli světa,smiluj se nad námi.
Bože Duchu Svatý,smiluj se nad námi.
Bože v Trojici jediný,smiluj se nad námi.
Naše Paní Lasalettská, Panno a Matko Boží,oroduj za nás.
Naše Paní Lasalettská, Matko Kristova a Matko všech lidí,
Naše Paní Lasalettská, apoštolko (hlasatelko) Božího milosrdenství,
Ty, která záříš Božím světlem, oroduj za nás.
Ty, která ses zjevila jako pokorná služebnice Pána,
Ty, která pláčeš nad svými nevěrnými dětmi,
Ty, která nás osvobozuješ od každého strachu a nejistoty,
Ty, která nám připomínáš Boží slovo,
Ty, která neseš řetězy naší nespravedlnosti,
Ty, která nás povzbuzuješ k pokání a ke smíření,
Ty, která nám ukazuješ ukřižovaného Krista,
Ty, která jdeš před námi na naší křížové cestě,
Ty, která nás vedeš ke vzkříšenému Kristu,
Ty, která jsi ozdobena růžemi slávy,
Ty která jsi oděna sluncem a hvězdami,
Krásná Paní z La Saletty, dcero Božího lidu,veď nás, Maria, k živému Bohu.
Matko Pána, kterému je vše podřízeno,
Panno stojící u kříže svého Syna,
Ženo citlivá k potřebám opuštěných,
Živá modlitbo, která se za nás neustále přimlouváš,
Lásko tak silná, že ti ji nikdy nemůžeme odplatit,
Matko, máme tolik práce, že zapomínáme světit den sváteční,
Matko, pohrdáme jménem Ježíše, tvého Syna, v němž jediném je naše spása,
Matko, promarnili jsme tolik sil v hledání pozemského dobra, že po sobě zanecháváme bolest a zpustošení, měníme pokrm za zbraně, zatímco mnoho lidí umírá hladem,
Matko, v našem zoufalství nedokážeme poznat, že tvůj Syn je naší nadějí,
Matko, obrať naše srdce, abychom láskou a spravedlností šířili pokoj,
Matko, nauč nás docenit hodnotu Chleba, který dává věčný život,
Matko, nauč nás dělit se s chudými o chléb života, který ukazuje Otcovu lásku,
Matko, toužíme s tebou vejít do radosti věčného života,
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,smiluj se nad námi.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Naše Paní Lasalettská, Smiřitelko hříšníků,
Oroduj neustále za nás, kteří se k tobě utíkáme.
Modleme se.
Pane Ježíši, v hodinu své smrti na kříži jsi chtěl, abychom se stali spolu s tebou dětmi tvé Matky Marie. Pro její neochvějnou víru, neustálou modlitbu a mateřskou péči, veď nás k sobě, až ke slávě vzkříšení. Nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Modlitbu doručil P. Martin Sklenář
Bílkova Křížová cesta v Kolíně /část třetí/
Tajemný Bílek
V minulých textech o Bílkovi bylo psáno o reálných skutečnostech, světských starostech, těžkých poměrech za první světové války, dopisech děkana Sixty, peněžních problémech, o světě obyčejného života.
Vnitřní svět Fr. Bílka je daleko složitější. Je to cesta hledání. Co se odehrávalo v Bílkově nitru? O náboženských postojích Fr. Bílka byly zmínky už v dřívějších kapitolách. Proniknout zasvěceně do Bílkovy duše, do jeho obrazu světa – to je náročný úkol i pro odborníka, psychologa, teologa…
Bílek se o těchto složitých otázkách vyjadřuje v dopisech svým přátelům. Je hluboce přesvědčen, že má nadpřirozená vidění, je přesvědčen, že v těchto viděních se mu dostává zvláštního poznání, které dosud – za posledních dva tisíce let – nebylo zjeveno světu. Při práci na křížové cestě pro Prostějov prožívá – jak sám uvádí – přítomnost Nejvyššího, je si jist, že Nejvyšší promlouvá jeho rukou. Bílek se děsí zázraků, které způsobila jeho víra za nadpřirozené pomoci.
Na Bílkovy názory následuje polemika s katolickým knězem Sigismundem Bouškou. Bouška je zneklidněn heretickou povahou Bílkových názorů, obhajuje základy církevní věrouky.
Obdobně je tomu i s netradičním zobrazením Ukřižovaného. Reakce katolických intelektuálů je jednoznačná: León Bloy: „Bílek je kacíř.“; Francis Jammes: „Bílkův Kristus není křesťanský.“ Sigismund Bouška už od začátku protestuje proti Bílkovu zobrazení Krista.
Bílek je obviňován z gnoze (řecky = poznání) z heretického „poznání“!
Pro velmi stručné objasnění: gnosticismus – značně rozrůzněný – byl nejrozšířenější a pro křesťanství nejnebezpečnější heretické hnutí v prvních stoletích po Kristu.
Mylné Bílkovy názory odsuzuje hluboce nábožensky založený Zeyer (Mariánská zahrada!) i známý katolický kněz – spisovatel Jakub Deml (jeho Zapomenuté světlo zfilmováno* – v hlavní roli Bolek Polívka). Jakub Deml, který je velkým propagátorem Bílkovy tvorby a Bílka v době 1. Světové války obětavě podporuje, se přesto dostává na řadu let s Bílkem do sporu.
Do sporu s Bílkem se dostávají i někteří oficiální představitelé církve. Bílkův oltář a Ukřižovaný ve svatém Vítu v Praze není nikdy vysvěcen, Brněnská konsistoř chce odstranit Bílkův kříž ze hřbitova v Babicích na Vysočině.
Nesuďme. Ponechme toto Nejvyššímu, Milosrdnému.
Bílkův Ukřižovaný v katedrále sv. Víta v Praze
Bílkova představa o způsobu, podobě ztvárnění Ukřižovaného vznikala po řadu let. Výsledkem byla dřevořezba ukřižovaného Krista v nadživotní velikosti z roku 1899.
Bílkův dávný obdivovatel – světící biskup Dr. Antonín Podlaha – se zasloužil o to, že Bílek získal od Ministerstva školství významnou zakázku. Výsledkem byla dřevořezba Ukřižovaného v nadživotní velikosti.
Ministerstvo tento rozměrný Krucifix zakoupilo v roce 1921. Kříž byl umístěn v pražské katedrále (až 1927) na severní stěně hlavní lodi. Bílek vytvořil ke Kříži – Ukřižovanému ještě oltářní menzu. Rozměry oltáře s Ukřižovaným jsou opravdu mimořádné: výška 7m, šířka 2,5m. Bílkův oltář s jeho Krucifixem pro výhrady katolického kléru nebyl nikdy vysvěcen. Podoba Ukřižovaného zůstala v podstatě beze změny i v Křížové cestě v Prostějově i v Kolíně.
Josef Dušek
*pozn. redakce: Film Zapomenuté světlo se ale knižní předloze příliš nepodobá.
Farní den
Drazí bratři a sestry, v sobotu 12. března se uskuteční farní den. Tentokrát využijeme nově dostavěného centra v Kolíně. Jako host k nám dorazí R. D. Kamil Škoda, farář v Bělé pod Bezdězem (Litoměřická diecéze). Katecheze, která při tomto farním dni zazní, bude věnována postní době a slavení svátosti smíření.
Farní dny spojujeme nejen s měsíční modlitbou za konkrétní obec, ale také s devítidenní novénou. Protože prožíváme postní dobu, která je mimo jiného také časem přípravy čekatelů křtu na přijetí iniciačních svátostí, pamatovali bychom v těchto dnech na všechny, kdo se na přijetí těchto svátostí připravují. Novéna začíná ve čtvrtek 3. března.
Program farního dne bude mít zaběhnutý pořádek:
10:00 začátek setkání – krátká modlitba, úvodní informace o setkání. Chtěli bychom skutečně začínat v 10h, abychom vše stíhali, proto prosíme, abyste dorazili včas.
10:15 katecheze o postní době.
10:15 Děti budou mít ministrantský nácvik.
11:00 mše svatá
12:00 oběd
13:30 možnost debaty s R. D. Kamilem Škodou, možnost prohlídky kostela… Pro děti bude připravena hra.
14:30 společná modlitba křížové cesty
15:00 konec
Osobou zodpovědnou za jídlo je paní Marie Francová. Prosíme všechny, kdo na farní den něco přivezou, aby o tom paní Francovou informovali. Je to z důvodu, abychom nekupovali příliš potravin, které pak zbudou. Kontakt na paní Francovou je: 605 873 559. Všem mockrát děkujeme.
P. Martin Sklenář
Autorské čtení na kolínské faře: Bwympa, aneb pouť za svatostí
Vážení čtenáři. Rád bych Vás pozval na své autorské čtení s následným výkladem povídky Bwympa z připravované sbírky Rozervěte svá srdce.
V sobotu 19. března od 19:30 uslyšíte za minimálního osvětlení (můžete si při tom zdřímnout, ale prosím nechrápejte) dramatický přednes povídky. Číst se mnou (já budu číst vedlejší mužské postavy) budou: Soňa Antošová (vypravěč), Tomáš Klobasa (šelma), Jiří Vaníček (Bwympa) a Lucie Růžková Rybárová (vedlejší ženské postavy).
Po nedávné zkoušce Vám mohu slíbit, že se v několika mých přátelích objevily utajené talenty, takže bez ohledu na kvalitu vlastní tvorby Vám poslech mohu vřele doporučit.
Zisk z prodaných knížek i z dobrovolného vstupného je věnován Farní charitě Kolín.
D. V. Spudil
HLEDÁME VÝPOMOC
CHCETE BÝT UŽITEČNÍ A POMÁHAT V DOBRÉ VĚCI?
POMOZTE TAM, KDE NAŠE RUCE UŽ NESTAČÍ
Pro občasnou výpomoc s technickými záležitostmi a přepravou věcí po Kolíně hledáme dobrovolníka. Nejlépe schopného aktivního důchodce s autem, který by měl čas a chuť s námi spolupracovat. Bližší informace v „Malém obchodě velké pomoci “ v ulici Na Hradbách nebo telefonicky. Prosíme, poptejte se v rodinách a mezi známými. Děkujeme!
telefon: 722 311 088, 773 369 552, mail: [email protected], www.kolin.charita.cz
"Kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný " Sv. Petr Chrysolog Co je postní almužna? Komu je určena? Jak a proč se zapojit?
Postní almužna je pastorační akce katolické církve v České republice během doby postní. Nejen věřící, ale také všichni, kdo se chtějí přidat, jsou i letos zváni k účasti na této starobylé tradici - almužně. Obdobné akce se konají i v jiných evropských zemích. V České republice začala akce Postní almužna v roce 2009 v olomoucké a brněnské diecézi. Od roku 2010 se koná ve všech diecézích v ČR. Postup je jednoduchý. Během postní doby vkládáte do malé papírové pokladničky, tzv. Postničky: obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si odřeknete. Na konci postu je přinesete do kostela nebo přímo do Farní charity Kolín. Takto získané prostředky se pak používají prostřednictvím místní charity (Farní charita Kolín) na sociální pomoc potřebným v daném místě. Tato pastorační akce Postní almužna byla zahájena na Popeleční středu 10. února 2016 a potrvá až do konce postního období 25. března 2016.
Ústředním posláním Postní almužny je spojit úsilí farnosti a místní Charity pro konání milosrdné lásky k bližním v nouzi.
"Jak toužím po tom, aby byly nadcházející roky proniknuté milosrdenstvím, aby se vyšlo vstříc každému člověku a přinesla se ke každému Boží dobrota a něha!"
Tato slova píše papež František v bule, jíž vyhlásil Svatý rok milosrdenství.
Děkujeme, že nás podporujete nejen postní almužnou.
Informace z Dobrovolnického centra:
Z technických důvodů se další setkání tvořivé dílničky Beruška uskuteční až v měsíci dubnu. Termíny a informace naleznete na našich stránkách www.kolin.charita.cz na facebooku Farní charita Kolín, ve vitríně u kostela Nejsvětější Trojice v Kolíně a v příštím čísle Bartoloměje.
Přesto naše ochotné dobrovolnice chystají výrobky na jarní trhy samy doma. Za to jim patří náš velký dík! I vy se můžete zapojit, pokud vás baví ruční práce, a přinést svůj výrobek do „Malého obchodu velké pomoci“, nebo si můžete přijít popovídat o možnostech jiné podpory charitního díla v Kolíně. Rádi vás přivítáme nejlépe kteroukoliv středu od 8:30 do 18:00 hod.
Stále trvá naše prosba ohledně materiálu, vhodného pro tvoření. Máte-li doma nepotřebné zbytky přízí a vyšívacích bavlnek, které už sami nevyužijete, přineste nám je do obchůdku v ulici Na Hradbách. Stejně tak korálky a korále, které už nenosíte, i přetržené. Jako „poklad“ bychom přivítali sušenou levanduli nebo jiné voňavé bylinky. Možná už přemýšlíte, co budete letos pěstovat na zahrádce… :o) Příští rok také uvítáme levanduli s velkou radostí!
Děkujeme!
S Láskou a v pokoře Jana Burešová
Drazí bratři a sestry, II. vatikánský koncil se v liturgické reformě věnoval také prožívání jednotlivých liturgických dob. K postní době tento dokument říká: „V postní době naslouchají věřící horlivěji než jindy Božímu slovu a věnují se modlitbě. (…) Tak se pro věřící postní doba stává přípravou na slavení velikonočního tajemství, a to jednak zvláště připomínáním křtu nebo přípravou na jeho přijetí, jednak pokáním.“ (SC 109)
Postní doba je časem, kdy věřící horlivěji než jindy naslouchají Božímu slovu. Církev proto například věnuje velkou pozornost bohoslužbě slova jak o nedělích, tak také ve všední dny postní doby.
Podívejme se nejprve na strukturu nedělní bohoslužby slova. Po prvních dvou nedělích, kdy tradičně nasloucháme zprávám o Ježíšově pokušení, respektive jeho proměnění na hoře, začínáme v letošním roce sledovat „kající“ linii. Třetí neděle postní nás vybízí, abychom pochopili, že je třeba se vydat na cestu obrácení („jestliže se neobrátíte, stejně tak zahynete“). Ježíš nám, stejně jako fíkovníku, dává další čas k obrácení a k možnosti nést náležité plody. Čtvrtá neděle nám předkládá známé podobenství o marnotratném synovi. Je třeba, abychom, stejně jako mladší syn, přišli k sobě a vydali se do milosrdné otcovy náruče. Té náruče, o níž se dozvídáme o páté neděli postní. Je to náruč, která neodsuzuje, ale která projevuje milosrdenství, náruč, v níž slyšíme výzvu: jdi a už nehřeš.
Nedělní bohoslužba slova nás tedy zve ke skutečnému obrácení. Ne jen ke kosmetickým úpravám, ale k radikální proměně svého života. Otázkou je, zda tuto cestu nastoupíme, cestu, jejímž cílem je milosrdná náruč, anebo zůstaneme uvězněni ve svém stavu.
Ve všední den nás bohoslužba slova až do 4. neděle postní zve k úvahám o základních tématech postní doby – půst, modlitba, almužna, obrácení, smíření, vztah s Bohem, spravedlnost… Od čtvrtého týdne začneme naslouchat úryvkům, které nám budou ukazovat, jak je Ježíš stále více nepřijímán a odmítán. Je velké nebezpečí každého, kdo obklopuje Ježíše, že bude jednat podobným způsobem. Pro nároky, které v postní době vyplouvají na povrch, můžeme být člověk velmi jednoduše tím, kdo usiluje o to, aby byl Ježíš zahuben.
Já se v tomto čase, kdy „věřící naslouchají horlivěji než jindy Božímu slovu“ věnuji bohoslužbě slova na svých webových stránkách (www.masklen.webnode.cz). Kdo by tedy chtěl využít této nabídky a sledovat biblická čtení, která nám církev s veškerou moudrostí pro tento čas nabízí jako pomoc na cestě obrácení, má na těchto mých stránkách možnost.
Všem vám přeji požehnaný čas postní doby, čas obrácení. Kéž obnova křestních závazků, kterou vykonáme o velikonoční vigilii, není prázdným kultickým úkonem, ale konkrétním vyjádřením toho, že v postní doba nám napomohla k tomu, abychom s Kristem znovu zemřeli tomuto světu a vstali k životu věčnému.
K tomu vám žehnám a sám prosím o modlitby o mé vlastní obrácení.
R. D. Martin Sklenář
SEN O KŘÍŽI
Rád bych Vás seznámil s básní, která mne velmi silně zasahuje. Můžete si ji přečíst v knize Sen o kříži, kterou ze staré angličtiny přeložil Jan Čermák. Knihu vydalo nakladatelství Jitro v roce 2005. Slovy Jana Čermáka se jedná o „Nejpozoruhodnější z duchovních básní anglického raného středověku, první mystická báseň anglické literatury a v kratší ze dvou svých dochovaných podob druhá nejstarší známá anglická báseň vůbec. Vznikla v klášterním prostředí severní Anglie patrně v první polovině osmého století. V dějinách anglické literatury je jedním z prvních zpodobnění tématu Ukřižování. Podává je jako snovou meditaci o smyslu Kristovy oběti a úloze Kříže v ní, a to jazykem a slohem, který sdílí s dávnými zpěvy starých Germánů. V době svého vzniku nejspíše oslovovala jak teologicky vzdělané mnichy, tak negramotné válečníky zvažující, zda opustit staré bohy předků a slíbit věrnost Vládci na nebesích.“ Část této básně se dochovala vytesaná runami na anglosaském kamenném kříži ve vesnici Ruthwell na jihozápadě Skotska. Pro lepší představu uvádím prvních několik veršů:
2
Slyšte – já vyslovím skvostný svůj sen,
jenž obestřel mne, když noc byla v půli
a lidé bez hlesu leželi a spali.
Před sebou spatřil jsem úžasný strom,
jak stojí ve vzduchu zalitý světlem;
to zlaté znamení, zářící dřevo,
v končinách země žhnulo drahokamy,
pět se jich třpytilo na příčném břevnu.
Zraky naň upírali lidé kolkolem země
– to nebyl nástroj smrti nehodného –,
zástupy andělů úradkem krásných,
svatých duchů, vše slavné stvoření.
Strom vítězně strměl, mne stravoval hřích,
soužily viny. Ten slavný strom,
vznešeně oděný, všecek ve zlatě,
vyzařoval radost; byl to strom Vládcův,
halil jej ryzí příkrov rubínů.
I skrz to zlato však zřel jsem dávný
úklad proklatců, když kříž ponejprv
napravo zrosil se krví. Celý byl jsem rozechvěn starostí,
zakoušel strach o krásný ten úkaz, když tu znamení, hotovo k záhubě,
zas se pokrylo barevným hávem; hned prýštila z něj voda
a tokem jej třísnila krev, hned se zas třpytilo skvosty.
Spasitelův strom leže jsem sledoval
po dlouhou dobu se smutkem v duši,
když náhle zaslechnu znít jeho hlas.
Doporučuji najít si tichou chvíli a nechat rytmus zbytku básně, aby rozechvěl i Vaše srdce.
Tomáš Hladík
Tečky, čárky a týdydá
Snad nebude na škodu prozradit jednu rodinnou perlu: Když má sestra byla malá, ptali se jí, co si to kreslí. Ona na to odpověděla, že nekreslila, nýbrž psala. A na otázku, co psala, řekla: „čtvrtky, půlky a týdydá.“ Nechť se tak tedy chápe i nynější díl mého písečku, v němž si budu vylévat své editorské srdéčko o problematice interpunkce.
Tečky: V osobní komunikaci po internetu se v tomto považuji za rebela. Ba přímo anarchistu, hýřícího teček množstvím tak ukrutným, že mi denně klepou na dveře entomologičtí environmentalisté a obviňují mě z úbytku berušek sedmitečných.
Ovšem pokud jde o trochu veřejné texty, to jest i tento časopis, má vše své meze, přes něž vlak nejede ani traktor neoře.
1. Jedna tečka: Co by se tak mohlo na jedné jediné tečce zkazit, říkáte si. A ono to jde, ač to je detail natolik malicherný, že skoro nestojí za řeč; ale snad mi usnadní práci, když řeknu, že na konci věty, jež je ukončena tečkou, následuje mezera, nebo nový odstavec. Pokud následuje nový odstavec, za tečkou není nic; pokud následuje další věta téhož odstavce, začíná právě za jednou mezerou – ani více, ani méně. Před tečkou se mezera nedělá nikdy.
2. Dvě tečky: ...se nepíšou.
3. Tři tečky: Vyjadřují zamlčenou výpověď, kterou si má čtenář domyslet sám, popř. zastupují v textu okamžik mlčení. Tři tečky obvykle navazují bezprostředně za předchozím slovem a následuje za nimi mezera.
4. Tři tečky s mezerou před sebou: Patří do citace a nahrazují vynechané místo z delšího citovaného celku. Nepřehlednější verze je tato: „Beránku Boží, (...) smiluj se nad námi.“ A druhá možnost tří teček za mezerou je coby navázání přerušeného textu, jako např. „Dvě tečky: ...se nepíšou,“ kde se naopak mezera za tečkami nedělá, ačkoliv to dost možná není zaneseno do žádné příručky – ale já osobně navrhuji tento přístup (čili, aby bylo všem srozuměno, to nic neznamená...).
Pokračování příště
Jiří Vančura
Titulní strana:
Batlló Majesty, polychromovaná dřevěná skulptura z XII století, muzeum Nacional d'Art de Catalunya v Barceloně
Redakční rada:Dominik Spudil, Lucie Růžková Rybárová, Tomáš Hladík,
P. Martin Sklenář
e-mail:[email protected]
Farnost:www.farnostkolin.czwww.farnostkolin.rajce.idnes.cz
P. Libor Bulíntel.: 602 542 847, e-mail: [email protected]
P. Martin Sklenářtel.: 728 384 833, e-mail: [email protected]
Pořad velikonočních bohoslužeb v kolínské farnosti
20. 3. 2016 Květná neděle
8.00 Kolín, sv. Bartoloměj, začátek v kostele Nejsv. Trojice
8.15 Velký Osek
9.00 Velim
9.30 Červené Pečky
9.30 Kolín, sv.Vít
10:45 Veltruby
11.00 Ovčáry
17.00 Nová Ves
18.00 Kolín, Nejsv.Trojice
24. 3. 2016 Zelený čtvrtek
16.00 Červené Pečky
17.00 Velim
18.00 Kolín, sv. Bartoloměj
18.00 Veltruby
25. 3. 2016 Velký pátek
15.00 Veltruby
16.00 Nebovidy
17.00 Velim
18.00 Kolín, sv. Bartoloměj
26. 3. 2016 Velikonoční vigilie
18.30 Nebovidy
18.30 Veltruby
20.00 Velim
21.00 Kolín, sv. Bartoloměj
27. 3. 2016 Boží hod Velikonoční
8.00 Kolín, sv. Bartoloměj
8.00 Velim
8.15 Velký Osek
9.30 Kolín, sv.Vít
9.30 Červené Pečky
10.00 Pňov - Předhradí
10.45 Veltruby
11.00 Ovčáry
15.00 Starý Kolín
17.00 Nová Ves
18.00 Kolín, Nejsv. Trojice
28. 3. 2016 Pondělí velikonoční
8.00 Kolín, sv. Bartoloměj
8.15 Velký Osek
9.30 Červené Pečky
9.30 Kolín, sv.Vít
9.30 Pňov-Předhradí
10:45 Veltruby
11.00 Býchory
18.00 Kolín, Nejsv.Trojice
