· Web viewZlínský kraj má rozlohu 3 963 km2 (4. nejmenší mezi kraji) a k 31. 12. 2013 v něm...

KONCEPCE PODPORY ZAMĚSTNANOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI

11. 5. 2015

Zpracoval: GaREP, spol. s r.o.

2015

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pivecka.cz/wp-content/uploads/2013/10/logo-zlinsky-kraj.png&imgrefurl=http://www.pivecka.cz/?p=980&h=183&w=701&tbnid=fnowZI60158WNM:&zoom=1&docid=jv78TepIQizb1M&ei=USwhVNG5IOXOygOf1oDgBg&tbm=isch&ved=0CCQQMygAMAA&iact=rc&uact=3&dur=3114&page=1&start=0&ndsp=18

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&docid=1RUzBXtaT4rTwM&tbnid=ZUK050e3BxKQAM:&ved=0CAcQjRw&url=http://www.hotely-sauny.cz/vyberte-region/zlinsky-kraj/&ei=_iwhVKDoE8nhywOps4L4Cw&bvm=bv.75775273,d.bGQ&psig=AFQjCNHo7NjUWFqp152S12SFiJHiSM3bcQ&ust=1411546651636963

Koncepce podpory zaměstnanosti ve Zlínském kraji

Pořizovatel:

Zlínský kraj

třída Tomáše Bati 21

761 90 Zlín

Odbor strategického rozvoje kraje

Mgr. Milan Filip, vedoucí odboru

Kontakt:

Mgr. Vladimíra Vondráčková

Tel.: 577 043 422

E-mail: [email protected]

Zpracovatel:

GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství

nám. 28. října 3, 602 00 Brno

E-mail: [email protected]

Web: www.garep.cz, www.regionalnirozvoj.cz

Zpracovatelský tým:

RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D.

Ing. Jan Binek, Ph.D.

Ing. Zdeněk Šilhan

Bc. Daniel Bárta

RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.

2

http://www.garep.cz/

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]



OBSAH

ÚVOD................................................................................................................................................................... 4A. ANALYTICKÁ ČÁST..................................................................................................................................... 5

A.1 Analýza situace na trhu práce........................................................................................................ 6

A.1.1 Struktura zaměstnanosti v kraji a její regionální specifika...........................................6

A.1.2 Největší zaměstnavatelé a průmyslové zóny........................................................................9

A.1.3 Vývoj a struktura nezaměstnanosti...................................................................................... 11

A.2 Analýza aktérů věnujících se řešení problémů na trhu práce...........................23

A.2.1 Klíčoví aktéři a jejich činnosti................................................................................................. 23

A.2.1.1 Aktéři zřizovaní krajem...................................................................................................................24

A.2.1.2 OSTATNÍ Aktéři...................................................................................................................................26

A.2.2 Zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v kraji.........................................................28

A.2.3 Zhodnocení projektových aktivit v kraji..............................................................................33

A.3 Shrnutí................................................................................................................................................. 35

B. NÁVRHOVÁ ČÁST..................................................................................................................................... 38B.1 Vize, cíle, opatření a aktivity........................................................................................................ 38

B.2 Harmonogram realizace stanovených aktivit a přehled jejich financování................50

B.3 Návrh institucionálního řešení podpory zaměstnanosti....................................................54

B.4 Návrh implementace....................................................................................................................... 56

PŘÍLOHY.......................................................................................................................................................... 57

3



ÚVOD

Koncepce podpory zaměstnanosti ve Zlínském kraji (dále jen Koncepce) je střednědobým rozvojovým dokumentem, zpracovaný na období 5 let tj. na léta 2015-2019. Jeho hlavním cílem je stanovit opatření a aktivity, které povedou ke zlepšení efektivnosti podpory trhu práce a následně ke zvýšení zaměstnanosti v regionu. Dílčími cíli jsou v analytické části zachytit situaci na trhu práce ve Zlínském kraji, identifikovat klíčové aktéry trhu práce a zhodnotit aktivity Zlínského kraje; v části návrhové potom vedle stanovení vhodných opatření a aktivit, rovněž optimalizace činnosti orgánů a útvarů krajského úřadu ve vztahu k trhu práce a nalezení způsobu financování aktivit Koncepce.

Přímé kompetence kraje v oblasti podpory trhu práce jsou spíše omezené, ale kraj může trh práce ovlivňovat nepřímo celou řadou aktivit. Má významnou koordinační a iniciační roli, což se odráží ve zřizování orgánů zastupitelstva a rady, v komunikaci s klíčovými aktéry apod. Kraj by měl v rámci možných aktivit pozorně sledovat zaměření a propojení svých aktivit tak, aby směřovaly k podpoře zaměstnanosti smysluplně a efektivně, zabývat se vazbou mezi již realizovanými aktivitami tak, aby nedocházelo k jejich tříštění a reagovat na vývoj v území přípravou a realizací aktivit nových. To vše s ohledem na konkrétní a aktuální potřeby území a s vazbou na využití zkušeností v rámci ČR i EU. Důležitým nástrojem podporujícím výše uvedené činnosti kraje je právě předkládaná Koncepce.

Koncepce je členěna na analytickou a návrhovou část. V analytické části je hodnocena struktura zaměstnanosti v kraji a její regionální specifika, vývoj a struktura nezaměstnanosti, aktéři na trhu práce a jejich činnosti. Návrhová část obsahuje vize, cíle, opatření a aktivity, harmonogram realizace stanovených aktivit a přehled jejich financování, návrh institucionálního řešení podpory zaměstnanosti a návrh implementace.

V září 2014 byl jako zpracovatel Koncepce ve výběrovém řízení vybrán GaREP, spol. s r.o. Na úvodním jednání se zástupci kraje 2. října 2014 byl zpřesněn postup tvorby dokumentu a stanoveny termíny jednání. Významnou roli měla („interní“) pracovní skupina tvořená zástupci Zlínského kraje, kteří se v rámci své působnosti zabývají problematikou zaměstnanosti a trhu práce. Souběžně probíhala komunikace s klíčovými aktéry mimo struktury krajské samosprávy (tzv. externí pracovní skupina tvořená zástupci vybraných subjektů v oblasti vzdělávání a trhu práce na území Zlínského kraje). Jednání s externí pracovní skupinou proběhlo 30. října 2014 za účasti všech členů skupiny. Následovalo jednání interní pracovní skupiny. Po dopracování návrhu celého dokumentu proběhlo jeho připomínkování jak ze strany členů „interní“ pracovní skupiny, tak od zástupců externí pracovní skupiny. V průběhu měsíců února a března proběhlo závěrečné připomínkování v rámci dotčených odborů Krajského úřadu Zlínského kraje a následně došlo k zapracování finálních připomínek.

4



A. ANALYTICKÁ ČÁST

Zlínský kraj má rozlohu 3 963 km2 (4. nejmenší mezi kraji) a k 31. 12. 2013 v něm žilo 586 299 obyvatel. Kraj je tvořen 4 okresy, 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností a 25 správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Populačně největším je okres Zlín se 192 tis. obyvateli, následuje okres Vsetín (144 tis. obyvatel), Uherské Hradiště (143 tis. obyvatel) a Kroměříž (107 tis.). Rozlohou je největší okres Vsetín.

V kraji je celkem 307 obcí, z toho 30 se statutem města. Největším městem je Zlín se 75,3 tis. obyvatel. Více než 20 tis. obyvatel mají pouze 4 další města Kroměříž (28,9 tis.), Vsetín (26,7 tis.), Uherské hradiště (25,3 tis.) a Valašské Meziříčí (22,7 tis.). Do kategorie 10 až 20 tis. obyvatel náleží Holešov, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm a Otrokovice.

Počet obyvatel kraje se každoročně mírně snižuje. Příčinou poklesu je nejen vystěhovávání obyvatel, ale i přirozený úbytek obyvatel (který v posledních několika letech začíná dokonce převažovat). Průměrný věk obyvatel se poměrně rychle zvyšuje. Index stáří mezi roky 2007–2013 vzrostl ze 107 na 124. Vzdělanostní struktura kraje je průměrná.

HDP v přepočtu na obyvatele se zvyšuje a kraj se přibližuje průměru ČR (88,3 % úrovně ČR v roce 2012). Hospodářství se vyznačuje nízkým podílem terciérního sektoru na HDP a míra investic je rovněž slabší. Přirozeným ekonomickým centrem kraje je Zlínsko.

Ve Zlínském kraji mají sídlo dvě vysoké školy. Předně je to Univerzita Tomáše Bati v krajském městě, jež má veřejnoprávní statut a uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na šesti fakultách (v lednu 2014 evidovala 11 229 studentů). Druhou, avšak významem mnohem menší je soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích (476 studentů). Od akademického roku 2014/2015 navíc začala ve Vsetíně fungovat Fakulta společenských studií Vysoké školy Humanitas v Sosnowci.

Ekonomika Zlínského kraje se vyznačuje silnou podnikatelskou základnou v sektoru malých a středních podniků. Struktura podnikatelských subjektů se nicméně proměňuje: na jedné straně dochází k viditelnému úbytku počtu subjektů v zemědělském sektoru a v oblasti finančního zprostředkování; na straně druhé pak v prakticky všech ostatních oborech zpracovatelského průmyslu, stavebnictví, obchodu, dopravy, ubytovacích a stravovacích služeb, služeb informačních a komunikačních technologií, vzdělávacích, výzkumných a vývojových aktivit, zdravotních a sociálních služeb, i služeb kulturních, zábavních a rekreačních dochází ve větší či menší míře k nárůstu počtu podnikatelských subjektů.

Přestože firmy ve Zlínském kraji vydávají viditelně rostoucí objem výdajů na výzkum, vývoj a inovace, je jeho váha v celostátním porovnání stále nízká. V posledním období se přesvědčivě zvýšil počet organizací a institucí zaměřených na podporu podnikání a inovací; problémem je stále jejich slabá spolupráce a koordinace a z toho plynoucí nevyužívání žádoucích synergií.

Další dlouhodobou předností Zlínského kraje, pozitivně ovlivňující jeho ekonomickou výkonnost, je vysoká míra soudržnosti a kvality v řadě neekonomických, především sociálních a environmentálních charakteristik.1

Území kraje má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 48,9 % zemědělské a 51,1 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (57 277 ha, z toho je 70,1 % půdy orné). Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které představují zhruba 30 % území.

1 Dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013–2016

5



Ve Zlínském kraji se nachází množství přírodních, kulturních a historických památek. Nabízí současně hory, architekturu, lázně, vinařství, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury. Setkávají se zde tři národopisné celky: úrodná Haná, pohostinné Slovácko a svérázné Valašsko.

Obr. 1: Geografická mapa Zlínského krajePramen: Český statistický úřad, www.czso.cz

A.1 ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE

A.1.1 STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI V KRAJI A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA

V rámci sčítání lidu 2011 bylo ve Zlínském kraji vykázáno 252,8 tis. zaměstnaných osob, což odpovídalo míře zaměstnanosti (podíl zaměstnaných ve skupině osob ve věku 15 až 64 let), ve výši 63,2 %. Při srovnání s údaji za celou Českou republiku (63,0 %) se jedná o průměrnou hodnotu.

Lze však identifikovat výrazné rozdíly na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), kdy na jedné straně SO ORP Zlín, Vizovice a Luhačovice překročily hodnotu 65 % (rozvinutá oblast s přítomností krajského města a lázeňského střediska), zatímco na druhé straně SO ORP Valašské Klobouky a Bystřice pod Hostýnem nedosáhly ani hranice 60 %.

Míra zaměstnanosti u mužů je obecně vyšší než míra zaměstnanosti žen, což potvrzují i údaje za Zlínský kraj a jeho jednotlivé SO ORP (muži najdou snadněji uplatnění na trhu práce). Při komparaci s republikovým průměrem se projevuje v kraji mírně vyšší míra zaměstnanosti mužů a naopak mírně nižší míra zaměstnanosti žen, což je dáno strukturou pracovních míst.

6

http://www.czso.cz/



Nejvyšší rozdíly mezi pohlavími byly evidovány u SO ORP Valašské Klobouky, Uherský Brod a Bystřice pod Hostýnem (obecně horší ekonomická situace, příp. odvětvové zaměření hlavních zaměstnavatelů), nejnižší pak ve správních obvodech Vizovice a Kroměříž.

Tab. 1: Počet zaměstnaných a míra zaměstnanosti ve správních obvodech ORP Zlínského kraje, v kraji a ČR k 26. 3. 2011

SO ORP, kraj, ČRPočet

zaměstnanýchMíra zaměstnanosti (%)

celkem muži ženy

Bystřice pod Hostýnem 6 383 59,9 66,3 53,2

Holešov 9 191 63,4 69,5 57,1

Kroměříž 28 752 60,2 65,1 55,2

Luhačovice 8 443 65,2 70,8 59,3

Otrokovice 15 462 64,3 70,5 58,0

Rožnov pod Radhoštěm 14 920 62,1 67,3 56,7

Uherské Hradiště 39 854 64,4 70,8 57,9

Uherský Brod 22 130 61,9 68,6 55,0

Valašské Klobouky 9 270 58,6 65,4 51,2

Valašské Meziříčí 17 857 63,1 68,5 57,6

Vizovice 7 749 66,0 70,7 61,2

Vsetín 27 732 61,2 66,3 56,1

Zlín 45 072 67,1 73,3 60,9

Zlínský kraj 252 815 63,2 69,1 57,3

Česká republika 4 580 714 63,0 68,1 57,9Pramen: SLDB 2011, Český statistický úřad

V březnu 2011 bylo ve Zlínském kraji zaměstnáno 6,4 tis. osob v zemědělství a lesnictví, dále pak 103,1 tis. osob v průmyslu a stavebnictví a 118,7 tis. osob ve službách. V případě srovnání kraje a ČR lze identifikovat mírně nižší zaměstnanost v prvním sektoru, vyšší zaměstnanost ve druhém sektoru (o 9 procentních bodů) a nižší zaměstnanost ve třetím sektoru (o více než 9 procentních bodů). Mezikrajské srovnání pak vykazuje pro Zlínský kraj devátý nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství a lesnictví, vůbec nejvyšší podíl pracovníků v průmyslu a stavebnictví a druhý nejnižší podíl zaměstnaných ve službách.

Mezi SO ORP byla evidována nejvyšší zaměstnanost v prvním sektoru v Holešově a Valašských Kloboukách (zejména chov hospodářských zvířat a lesnictví), naopak nejnižší u Otrokovic a Zlína (regiony s velkými městy a množstvím podniků v průmyslu a službách). U průmyslu a stavebnictví byla evidována nejvyšší zaměstnanost ve Valašských Kloboukách, Rožnově pod Radhoštěm a Otrokovicích (více než polovina obyvatel), nejnižší ve Zlíně, Kroměříži a v Luhačovicích. V případě zaměstnanosti ve službách byly zaznamenány nejvyšší podíly u Zlína (krajské město, centrum služeb), Kroměříže (okresní město, slabá pozice průmyslu, množství zdravotnických a sociálních zařízení) a Luhačovic (lázně), nejnižší hodnoty u Valašských Klobouk, Uherského Brodu a Otrokovic (spíše velcí průmysloví zaměstnavatelé).

Sčítání lidu 2011 také zjistilo strukturu zaměstnaných osob dle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání. Ve Zlínském kraji mělo 14,4 tis. osob ukončeno či neukončeno základní vzdělání, dále 101,5 tis. osob střední vzdělání bez maturity, 94,3 tis. osob střední vzdělání s maturitou a 41,2 tis. osob vysokoškolské vzdělání. Oproti průměru za ČR vykazoval kraj vyšší podíl zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, u ostatních skupin byly podíly menší. V mezikrajském srovnání dle výše podílu se Zlínský kraj nacházel na 12. místě u zaměstnaných se základním vzděláním, na 4. místě v případě středního vzdělání bez maturity, na 11. místě u středního vzdělání s maturitou a na 6. místě u vysokoškolsky vzdělaných osob.

Tab. 2: Podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činnosti a dle nejvyššího dosaženého vzdělání ve správních obvodech ORP Zlínského kraje, v kraji a ČR k 26. 3. 2011

7



SO ORP, kraj, ČR

Podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činnosti (%)

Podíl zaměstnaných dle nejvyššího dosaženého vzdělání (%)

zemědělství a lesnictví

průmysl a stavebnictví

služby ZŠ SŠ- SŠ+ VŠ

Bystřice pod Hostýnem 3,6 42,1 54,3 4,7 44,0 37,1 14,2

Holešov 4,4 46,3 49,3 5,9 44,3 36,1 13,7

Kroměříž 3,9 40,1 56,0 5,4 40,0 38,8 15,8

Luhačovice 2,9 41,8 55,3 5,6 42,0 36,6 15,8

Otrokovice 1,3 51,0 47,7 7,8 42,1 36,5 13,6

Rožnov pod Radhoštěm 2,5 51,9 45,6 5,6 38,9 38,2 17,3

Uherské Hradiště 2,7 46,5 50,7 6,1 41,3 36,2 16,3

Uherský Brod 3,4 49,3 47,3 5,6 44,6 35,8 14,0

Valašské Klobouky 4,4 52,0 43,6 5,7 48,4 33,9 12,0

Valašské Meziříčí 2,5 48,1 49,4 4,5 38,9 40,7 15,8

Vizovice 2,9 47,9 49,2 7,4 43,7 34,7 14,2

Vsetín 3,4 48,2 48,3 5,4 41,7 38,9 14,0

Zlín 1,5 36,9 61,5 5,6 33,5 38,4 22,5

Zlínský kraj 2,8 45,2 52,0 5,7 40,4 37,5 16,4

Česká republika 3,1 36,2 60,7 6,3 36,3 38,9 18,4

Pozn.: SŠ- = středoškolské vzdělání bez maturity, SŠ+ = středoškolské vzdělání s maturitouPramen: SLDB 2011, Český statistický úřad

Na úrovni SO ORP nastaly výraznější rozdíly především u zaměstnaných osob s VŠ vzděláním – nejvyšší hodnoty zaznamenaly SO ORP Zlín, Rožnov pod Radhoštěm a Uherské Hradiště (přítomnost velkých měst a zaměstnavatelů vyžadujících tento stupeň vzdělání), naopak nejnižší pak Valašské Klobouky. Více než polovina zaměstnaných osob v SO ORP Valašské Klobouky, Vizovice, Uherský Brod a Holešov nemá vzdělání zakončené alespoň maturitní zkouškou (nejlépe si v tomto aspektu vede Zlín s podílem 39 %).

Tab. 3: Obsazená pracovní místa* v SO ORP Zlínského kraje a v kraji celkem k 26. 3. 2011

SO ORP, kraj, ČR Zaměstnaní Vyjíždějící DojíždějícíObsazená

prac. místa (OPM)

Podíl OPM a zaměstnaných

Bystřice pod Hostýnem 6 383 2 327 1 361 5 417 84,9

Holešov 9 191 3 449 2 169 7 911 86,1

Kroměříž 28 752 8 903 7 068 26 917 93,6

Luhačovice 8 443 2 320 1 968 8 091 95,8

Otrokovice 15 462 4 738 7 206 17 930 116,0

Rožnov pod Radhoštěm 14 920 4 384 3 475 14 011 93,9

Uherské Hradiště 39 854 15 644 14 990 39 200 98,4

Uherský Brod 22 130 8 413 5 700 19 417 87,7

Valašské Klobouky 9 270 2 865 1 693 8 098 87,4

Valašské Meziříčí 17 857 4 163 5 253 18 947 106,1

Vizovice 7 749 2 441 2 051 7 359 95,0

Vsetín 27 732 7 684 6 109 26 157 94,3

Zlín 44 199 8 246 12 690 48 643 110,1

Zlínský kraj 251 942 75 577 71 733 248 098 98,5Pramen: SLDB 2011, Český statistický úřad, upraveno, * OPM = zaměstnaní – vyjíždějící + dojíždějící

8



Vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí v místě bydliště jsou lidé nuceni za prací vyjíždět. Z toho důvodu jsou počty zaměstnaných osob žijících v určitém území a počty osob, které v něm pracují (tj. obsazená pracovní místa), rozdílné. V případě SO ORP Zlínského kraje existují jen tři regiony, jež vykazovaly v roce 2011 vyšší počet OPM oproti v regionu žijícím zaměstnaným osobám, a sice SO ORP Zlín (přítomnost krajského města s velkými zaměstnavateli) a Otrokovice (zejména vliv firem Barum Continental a Mitas) a Valašské Meziříčí (hlavně společnost DEZA). Na úrovni celého Zlínského kraje způsobily téměř shodné vyjížďkové a dojížďkové proudy, že se počet bydlících zaměstnaných osob a OPM téměř neliší. Totožné je rovněž pořadí SO ORP Zlínského kraje v žebříčcích těchto dvou ukazatelů (tj. zaměstnaní a OPM). Jedinou výjimku tvoří o jednu příčku lepší pozice SO ORP Luhačovice dle počtu OPM a naopak doplňkově o jednu příčku horší postavení SO ORP Holešov.

Tab. 4: Vyjížďka do zaměstnání v SO ORP Zlínského kraje, v kraji a ČR k 26. 3. 2011

SO ORP, kraj, ČRPodíl

vyjíždějících mimo obec (%)

Hlavní směry vyjížďky (= kam dojíždí) nad 500 osob

poř. směr počet poř. směr počet

Bystřice pod Hostýnem 54,6 1. Zlín 15 613 16. Hulín 1 467

Holešov 56,0 2. Uh. Hradiště 8 069 17. Slušovice 1 169

Kroměříž 46,7 3. Otrokovice 7 876 18. Přerov 1 077

Luhačovice 41,2 4. Vsetín 5 796 19. Bystřice p. H. 1 054

Otrokovice 45,8 5. Val. Meziříčí 5 790 20. Vizovice 1 036

Rožnov pod Radhoštěm 44,3 6. Kroměříž 5 331 21. Val. Klobouky 902

Uherské Hradiště 58,7 7. Uherský Brod 4 194 22. Slavičín 862

Uherský Brod 57,5 8. Rožnov p. R. 3 418 23. Bojkovice 840

Valašské Klobouky 47,2 9. Praha 3 102 24. Olomouc 803

Valašské Meziříčí 34,9 10. Brno 2 643 25. Kopřivnice 730

Vizovice 47,2 11. Staré Město 2 507 26. Hluk 635

Vsetín 41,7 12. Kunovice 2 405 27. Lípa 598

Zlín 27,9 13. Holešov 2 396 28. Ostrava 588

Zlínský kraj 45,0 14. Napajedla 1 513 29. Zubří 560

Česká republika 36,1 15. Luhačovice 1 473 30. Fryšták 558Pramen: SLDB 2011, Český statistický úřad, upraveno

Podíl vyjíždějících mimo obec byl ve Zlínském kraji 45 % (tj. při cestě do zaměstnání překročí hranici obce), což je o zhruba 9 procentních bodů více, než činí průměr ČR (ten ale snižuje hl. město Praha). Nejvyšší podíly vyjíždějících na úrovni SO ORP zaznamenaly Uherské Hradiště, Uherský Brod a Holešov. Naopak nejnižší podíl vykázal SO ORP Zlín díky přítomnosti krajského města s relativním dostatkem pracovních příležitostí.

Ve Zlínském kraji bylo identifikováno 30 proudů vyjížďky o velikosti alespoň 500 osob (tj. směry, kam ze všech obcí Zlínského kraje vyjíždí nejméně 500 zaměstnaných). Hlavní směr vede do krajského města Zlína, následují okresní města (Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž) a také města s velkými zaměstnavateli, např. Otrokovice (Continental Barum, Mitas), Valašské Meziříčí (DEZA), Uherský Brod (Česká zbrojovka, Slovácké strojírny) a Rožnov pod Radhoštěm (ON Semiconductor). Z měst mimo území Zlínského kraje se nejčastěji vyjíždí do Prahy, Brna, Přerova, Olomouce, Kopřivnice a Ostravy.

A.1.2 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ A PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

V roce 2014 působilo na území Zlínského kraje 84 podniků s více než 250 zaměstnanci v kraji. Více než 3 000 osob zaměstnávala pouze společnost Continental Barum, výrobce a prodejce letních a zimních pneumatik pro osobní a nákladní vozy. V Otrokovicích také sídlí další

9



dva propojené subjekty, a to Continental HT Tyres a Continental výroba pneumatik. Přes 2 500 osob zaměstnává také Krajská nemocnice T. Bati. Přes 1 500 zaměstnanců evidují výrobce zbraní a střeliva Česká zbrojovka v Uherském Brodě, producent integrovaných obvodů a polovodičových součástek ON Semiconductor Czech Republic v Rožnově pod Radhoštěm a Slovácké strojírny v Uherském Brodě (výrobce dopravní a manipulační techniky).

Následuje šest subjektů, které překročily hranici 1 000 pracovníků. Do této skupiny patří výrobce letecké techniky Aircraft Industries v Kunovicích, zpracovatel černouhelného dehtu DEZA ve Valašském Meziříčí, producent plastových polotovarů Fatra Napajedla, výrobce zemědělských pneumatik Mitas (Otrokovice a Zlín), Uherskohradišťská nemocnice a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Více než dvě desítky zaměstnavatelů se pohybují v kategorii 500 až 999 pracovníků. Do ní spadají zdravotnická a léčebná zařízení (Kroměřížská nemocnice, Lázně Luhačovice, Nemocnice Valašské Meziříčí, Psychiatrická nemocnice v Kroměříži a Vsetínská nemocnice), dále Zlínský kraj, Statutární město Zlín či příspěvková organizace Sociální služby Uherské Hradiště. Ze zástupců průmyslové sféry lze zmínit výrobce v oblasti pyrotechniky Austin Detonator a Indet Safety Systems (oba ve Vsetíně), potravinářské podniky Hamé v Kunovicích a MP Krásno ve Valašském Meziříčí, výrobce obráběcích strojů Tajmac-ZPS ve Zlíně, producenta nábytku TON v Bystřici pod Hostýnem či Gumárny Zubří. Rovněž sem náležejí výrobce tantalových a niobových kondenzátorů AVX Czech Republic v Uherském Hradišti, producent elektromotorů a generátorů TES Vsetín, výrobce elektrosoučástek a tištěných spojů Eurotec Uherský Ostroh či producent kabelů a vodičů Forschner Uherské Hradiště.

Příloha 1 zachycuje prostorové rozmístění těch ekonomických subjektů, které mají více než 250 pracovníků v rámci jedné provozovny. Mezi takové nepatří (mají totiž více provozoven) obchodní řetězce jako Ahold (22 prodejen), Lidl Česká republika (13 prodejen), Tesco Stores ČR (10 prodejen), Billa (9 prodejen) a Kaufland (8 prodejen); dále pak banky jako Česká spořitelna (32 poboček), Komerční banka (17 poboček) a ČSOB (12 poboček). Více provozních míst má také Česká pošta, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty, ROSA market (distributor potravinářského a drogistického sortimentu), JEDNOTA, spotřební družstvo ve Vsetíně, Jednota spotřební družstvo v Uherském Ostrohu. Také nositel tradiční značky Zlínského kraje – firma Baťa – zaměstnává více než 250 osob, a to pracovníky v Dolním Němčí (výroba obuvi) a v prodejnách ve Zlíně, Vsetíně, Kroměříži a Starém Městě.

Důležitou složkou zaměstnanosti jsou plochy pro podnikání, zejména průmyslové zóny. Na území Zlínského kraje se nachází Strategická průmyslová zóna Holešov (dále SPZ Holešov) a další zóny podpořené CzechInvestem v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón, a sice Staré Město – Hlaviny, Staré Město – Špilov, Valašské Meziříčí – Lešná, Vsetín – Bobrky a Zlín – Cecilka. V červnu 2011 vymezilo Centrum pro regionální rozvoj ČR ve spolupráci s Atelierem T – plan na území Zlínského kraje celkem 13 významných průmyslových zón. Kromě výše zmíněných se jednalo ještě o Hulín – jih a východ, Kelč – Za lázenkou, Kunovice – Dlouhé, Rožnov pod Radhoštěm – Zubří – Zubersko, Uherský Brod – U Slováckých strojíren a Zápotočí (obce Hulín a Břest). Nejvýznamnější zóny se tak nacházejí ve dvou oblastech, za prvé v ose aglomerace Uherského Hradiště – Zlín – Hulín a za druhé v severní části okresu Vsetín.

Průmyslovou zónou s největší plochou je SPZ Holešov. Její celková rozloha činí 360 hektarů. O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo v roce 2003 Zastupitelstvo Zlínského kraje, o dva roky později byl tento projekt zařazen Vládou ČR mezi strategické průmyslové zóny, s očekáváním významného pozitivního vlivu na vývoj zaměstnanosti. Správcem zóny je akciová společnost Industry Servis ZK, která je plně v majetku Zlínského kraje. Dle zpracované studie „Dopady rozvojového projektu Strategické průmyslové zóny Holešov a možnosti využití“ (P. Zahradník, 2012) je při plném obsazení reálný předpoklad vytvoření 4 000 nových pracovních míst přímo v průmyslovém areálu. Kromě přímých pracovních míst se očekává, že tato investice vyvolá vznik nepřímých pracovních příležitostí v oblasti subdodávek a služeb pro podniky, sídlící v zóně. Optimistický odhad celkového počtu pracovních míst, vytvořených či

10



vyvolaných projektem Strategické průmyslové zóny Holešov, je dle zmíněné studie přes 13 tis. pracovních míst.

Proces obsazování zóny započal v roce 2010, po dokončení základní technické a dopravní infrastruktury na konci roku 2009. Byl však výrazně zpomalen ekonomickou krizí, stále nezahájenou výstavbou napojující rychlostní komunikaci R49 (v trase Hulín – Fryšták – Vizovice – Púchov) a napadáním správních řízení na území SPZ Holešov ze strany ekologických a občanských aktivistů (s odůvodněním na ochranné pásmo podzemních vod). Aktuálně je v areálu SPZ Holešov vytvořeno asi 150 nových pracovních míst, což odpovídá původní predikci z výše zmíněné studie pro první rok obsazování zóny. Tato místa jsou vytvořena ve výrobním závodě firmy Pokart (od roku 2011) a v dalších firmách, které působí v Technologickém parku Progress (od roku 2012), který se orientuje na začínající podnikatele či subjekty s inovačním potenciálem. Ačkoliv je ve vazbě na probíhající jednání s dalšími potenciálními investory uvedený odhad 4 000 plánovaných pracovních míst v areálu SPZ Holešov reálný, nelze nyní přesně určit, kdy dojde k jeho dosažení. Limitem je komplikovaný průběh správních řízení (zjišťovací řízení, územní a stavební řízení), která někteří účastníci účelově napadají a neúměrně prodlužují. Atraktivitu areálu tak snižuje nemožnost přesně plánovat zahájení stavebních prací, resp. výroby v nových areálech investorů.

A.1.3 VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI

Krátce po vzniku Zlínského kraje, na začátku 21. století, se v něm pohybovala míra nezaměstnanosti pod úrovní průměru České republiky. Už v roce 2002 se však dostala nad celorepublikové hodnoty, i když odchylka nebyla příliš významná a nepřekročila 0,5 procentního bodu. Zlínský kraj totiž mírně ekonomicky zaostával oproti nejrozvinutějším částem ČR, ale jinak byl jeho vývoj průměrný. V letech 2006 až 2008 se míry nezaměstnanosti za ČR a kraj v podstatě vyrovnaly.

Teprve až globální ekonomická krize, která postihla české hospodářství v poslední čtvrtině roku 2008, způsobila, že se nezaměstnanost stala ve Zlínském kraji nadprůměrnou při srovnání se zbytkem republiky. Příčinu lze mimo jiné spatřovat v průmyslovém charakteru kraje, jelikož výrobní odvětví byla recesí postižena více než služby. Od roku 2010 se tak míra nezaměstnanosti Zlínského kraje pohybuje zhruba o 1 procentní bod výše oproti průměru ČR.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20135.0

6.0

7.0

8.0

9.0

10.0

11.0

Zlínský kraj ČR

[%]

Obr. 2: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji a v ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV, Pozn.: nezaměstnanost za rok 2013 vypočtena dle dřívější metodiky

11



Obecně lze také konstatovat, že pozice Zlínského kraje se v období ekonomického růstu zlepšuje více, než činí pozice průměru ČR a naopak v období ekonomických potíží se zhoršuje více oproti průměru ČR. Z toho plyne, že trh práce v kraji je méně stabilní, resp. více náchylný na aktuální ekonomické dění (to může být dáno silnou vazbou přes dodavatele a subdodavatele na základní motor českého hospodářství, tj. na automobilový průmysl).

V průběhu roku 2014 (do konce října 2014, kdy vznikal tento materiál) se ekonomická situace v ČR vyvíjela pozitivně, což se projevilo také na trhu práce. Jak již bylo naznačeno výše, ve Zlínském kraji se růstový impulz projevil silněji a tudíž i více poklesla nezaměstnanost (oproti celorepublikovému průměru). Dle nové metodiky (podíl nezaměstnaných osob) se tak nezaměstnanost ve Zlínském kraji dostala pod úroveň ČR, zatímco v případě staré metodiky (míra registrované nezaměstnanosti) se výše nezaměstnanosti na obou úrovních shodovaly.

I II III IV V VI VII VIII IX X2014

6.5

7.0

7.5

8.0

8.5

9.0

Zlínský kraj ČR

[%]

Obr. 3: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve Zlínském kraji a v ČR od ledna do října 2014Pramen: Integrovaný portál MPSV, Pozn.: v grafu je znázorněn vývoj nezaměstnanosti dle nové metodiky

Okresy Zlínského kraje z hlediska nezaměstnanosti lze rozdělit na dvě skupiny, a sice na Zlín a Uherské Hradiště s nižší nezaměstnaností na jedné straně a na Kroměříž a Vsetín s vyšší nezaměstnaností na druhé straně. Obrázek 3 znázorňuje v letech 2000 až 2013 na úrovni okresů obdobný vývoj jako ve Zlínském kraji. Jedinou výraznější výjimkou je pozice okresu Uherské Hradiště po roce 2008, tedy po příchodu ekonomické krize. Zatímco v předchozím období vykazoval relativně pozitivní hodnoty, po projevení se recese začala nezaměstnanost narůstat a na konci roku 2013 se pohybovala mezi nižší úrovní na Zlínsku a vyšší úrovní na Vsetínsku a Kroměřížsku.

Nižší míra nezaměstnanosti v okresech Zlín a Uherské Hradiště je způsobena několika faktory. Za prvé se jedná o přítomnost velkých sídel na jejich území, která obecně vždy vykazují nižší podíl osob bez práce (v aglomeraci Zlín-Otrokovice-Napajedla na začátku roku 2014 žilo 100,8 tis. osob a v aglomeraci Uherské Hradiště-Staré Město-Kunovice pak 37,6 tis. osob). Za druhé oba okresy zaznamenávají vysokou míru podnikatelské aktivity, která je dána ještě z období vzniku a fungování společnosti Baťa. Za třetí k nižší míře nezaměstnanosti přispívá i řada dalších vlivů, a to vyšší úroveň vzdělanosti (přítomnost UTB ve Zlíně, vliv baťovského systému školství), regionální patriotismus, nízký podíl cizinců a malý počet sociálně vyloučených lokalit.

Naopak právě absence (či nižší míra) těchto faktorů v okresech Kroměříž a Vsetín přispívá k jejich vyšší nezaměstnanosti. V případě Kroměřížska se pak ještě přidává tradiční zemědělský charakter regionu (primární sektor hospodářství zaznamenal po roce 1989 výrazný útlum), u Vsetínska periferní poloha v pohraničí, horší dopravní dostupnost a vyšší členitost terénu ovlivňující osídlení i možnosti vzniku významnějších firem.

12



2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20135.0

6.0

7.0

8.0

9.0

10.0

11.0

12.0

13.0

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

[%]

Obr. 4: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v okresech Zlínského kraje v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV, Pozn.: nezaměstnanosti za rok 2013 vypočtena dle dřívější metodiky

Co se týká pořadí Zlínského kraje dle výše míry nezaměstnanosti mezi všemi kraji ČR a hlavním městem Prahou, tak se v období let 2000 až 2013 pohyboval vždy mezi 7. a 10. místem (ve smyslu, kdy 1. místo značí nejnižší nezaměstnanost). Podstatnější informaci přináší obrázek 4 zobrazující pozici okresů Zlínského kraje mezi 77 okresy ČR. Opět se potvrzuje rozdílné postavení Zlínska a Uherskohradišťska oproti Kroměřížsku a Vsetínsku.

Okres Zlín neevidoval po roce 2000 horší než 45. místo. Do příchodu krize se pozice Zlínska neustále mírně zlepšovala (v roce 2008 se jednalo o 22. místo). Recese pak způsobila krátkodobý pád, ale od roku 2010 se okres Zlín pohybuje kolem 25. místa. Okres Uherské Hradiště se po dlouhou dobu vyvíjel obdobně, ale po projevení se ekonomické krize u něj nastal propadající se trend (v posledních letech se pohybuje mezi 40. a 45. místem). Téměř neměnná až mírně se zhoršující zůstává pozice okresů Vsetín a Kroměříž, které se nachází mezi 55. a 60. místem.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201320

25

30

35

40

45

50

55

60

65


pořa

dí o

kres

ů

Obr. 5: Pořadí okresů Zlínského kraje mezi všemi okresy ČR dle výše míry registrované nezaměstnanosti v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12., přičemž 1. místo = nejnižší nezaměstnanost x 77. místo = nejvyšší nezaměstnanost)Pramen: Integrovaný portál MPSV, Pozn.: nezaměstnanosti za rok 2013 vypočtena dle dřívější metodiky

13



Situaci ohledně nezaměstnanosti na konci června 2014 zachycuje následující obrázek, a to prostřednictvím nového ukazatele podíl nezaměstnaných osob. Lze identifikovat nejvyšší nezaměstnanost v západní a východní části okresu Kroměříž (konkrétně ve správních obvodech POÚ Koryčany, Morkovice-Slížany a Bystřice pod Hostýnem), v severovýchodní části okresu Vsetín, v SO ORP Valašské Klobouky a v některých obcích při hranicích se Slovenskem v SO ORP Uherský Brod. Mnohem příznivější stav vykazují obecně okresy Zlín a Uherské Hradiště.

Obr. 6: Podíl nezaměstnaných osob v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Počet uchazečů připadající na jedno volné pracovní místo (VPM) se vyvíjí úzce ve vazbě se situací ekonomiky. I proto lze identifikovat nárůst na začátku 21. století (nejvyšších hodnot bylo dosaženo v roce 2003) a následný pokles až do příchodu ekon. krize. Ta také způsobila enormní nárůst tohoto ukazatele mezi konci let 2008 a 2009. I v následujících letech zůstaly počty uchazečů na jedno volné místo vysoké s poklesem v roce 2011. Interpretaci po roce 2012 pak ztěžuje skutečnost, kdy byla novelou zákona o zaměstnanosti zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit Úřadu práce ČR volná místa. Nejméně uchazečů na 1 VPM připadá dlouhodobě v okrese Zlín, s výrazným odstupem následuje Uh. Hradiště a zakončují Kroměříž a Vsetín.

Tab. 5: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)

Území

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

Kroměříž 11,0 8,2 17,0 29,8 18,1 16,9 6,4 2,6 2,7 24,8 36,7 33,6 32,3 23,8

Uh. Hradiště 15,8 13,7 16,8 25,8 14,5 8,7 3,8 2,4 3,8 16,1 32,9 25,9 30,3 23,0

Vsetín 11,4 10,1 19,6 29,5 22,7 18,2 8,4 3,4 7,5 38,4 25,8 16,9 28,5 28,1

Zlín 12,5 16,1 22,3 21,9 17,0 16,2 3,6 3,9 7,4 38,6 20,7 12,6 18,0 7,8

Zlínský kraj 12,3 11,4 19,1 25,9 17,9 14,3 5,0 3,0 4,7 27,0 26,8 18,5 25,3 15,3

ČR 8,8 8,9 12,7 13,5 10,6 9,8 4,8 2,5 3,9 17,4 18,2 14,2 15,6 17,0Pramen: Integrovaný portál MPSV

14



Na konci června 2014 nebylo ve zhruba polovině obcí Zlínského kraje hlášeno ani jedno volné pracovní místo. Ve zbývajících obcích připadalo nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo v obcích při hranicích kraje; v centrální části území se pozitivně projevila přítomnost krajského města a na něj navazující aglomerace. Nepříznivá situace panovala v SO POÚ Koryčany, Horní Lideč, Morkovice-Slížany a Karolinka.

Obr. 7: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201342.0

44.0

46.0

48.0

50.0

52.0

54.0

56.0

58.0

60.0

62.0

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj ČR

[%]

Obr. 8: Vývoj podílu nezaměstnaných žen na všech uchazečích o zaměstnání v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV

15



Podíl nezaměstnaných žen na všech uchazečích o zaměstnání se stejně jako podíl žen v celkové populaci pohybuje kolem 50 %. V obdobích ekonomického růstu (prosperity) se zvyšuje, jelikož je míra nezaměstnanosti žen obecně dlouhodobě vyšší (muži snadněji nacházejí práci) a tak více žen zůstává v evidenci Úřadu práce ČR. To je i případ období let 2002 až 2007. Naopak ekonomická krize způsobila pokles podílu žen, protože zasáhla především výrobní odvětví, v nichž dominují muži a ti se ve vyšší míře stali nezaměstnanými.

Obr. 9: Podíl nezaměstnaných žen na všech uchazečích v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Hodnoty Zlínského kraje jsou srovnatelné s ČR, přičemž jsou zvýrazněny odchylky v obdobích prosperity a krize vzhledem k výraznému průmyslovému charakteru zaměstnanosti v regionu. Také pořadí okresů ovlivňuje jejich ekonomická situace. Čím je území okresu rozvinutější, tím je podíl žen na všech uchazečích vyšší (Zlín – Uherské Hradiště – Kroměříž – Vsetín) z důvodu, který již byl zmíněn, a sice že muži dříve uspějí v hledání práce (což umocňuje právě příznivější stav hospodářství regionu) a tím pádem se spíše opticky zvyšuje podíl nezaměstnaných žen.

V polovině roku 2014 činil ve Zlínském kraji podíl nezaměstnaných žen na všech uchazečích o zaměstnání 50,4 %. Nejnižší hodnoty podíl vykazoval v SO POÚ Karolinka, Morkovice-Slížany, Chropyně, Rožnov pod Radhoštěm a Horní Lideč (oblasti s vysokou celkovou nezaměstnaností, tudíž i nezaměstnaností mužů, kteří obecně snadněji hledají uplatnění, a proto je jich v tamních evidencích uchazečů více a snižují podíl žen). Naopak nejvyšší hodnoty podílu zaznamenaly SO POÚ Napajedla, Holešov, Otrokovice a Slavičín.

Mezi osoby se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání patří zdravotně postižení (OZP). Podíl těchto osob bez zaměstnání na všech uchazečích nepřesáhnul v ČR po celé období let 2000 až 2013 hranici 20 %. Stejně jako u (ne)zaměstnanosti žen výše podílu narůstá v obdobích ekonomické prosperity, jelikož osoby bez zdravotního postižení snadněji naleznou uplatnění a v evidenci Úřadu práce České republiky tak zůstává více OZP. Opačný vývoj platí pro případ krize.

16



2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 201310.012.014.016.018.020.022.024.026.028.030.032.034.0


[%]

Obr. 10: Vývoj podílu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na všech uchazečích v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV

Podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na všech uchazečích byl po celé sledované období ve Zlínském kraji vyšší oproti ČR, což značí, že se pro tuto skupinu obyvatel nedaří vytvořit dostatek pracovních příležitostí. To opět souvisí s orientací hospodářství na průmysl, v němž se pracovní místa pro zdravotně postižené vytvářejí obtížněji než v nevýrobních odvětvích. Na úrovni okresů lze zřetelně identifikovat nevyhovující situaci v okrese Uh. Hradiště.

Obr. 11: Podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na všech uchazečích v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

17



Podíl nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na všech uchazečích činil ke konci června 2014 ve Zlínském kraji 13,2 %. Tito uchazeči o zaměstnání se v kraji koncentrují ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Uherský Brod a dále rovněž ve správních obvodech pověřených obecních úřadů Slavičín a Staré Město. Naopak nejnižší hodnoty evidovaly obce nacházející se ve správních obvodech Valašské Meziříčí, Zlín, Napajedla a Bystřice pod Hostýnem.

Podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 24 let na všech uchazečích do příchodu ekonomické krize klesal, jelikož nacházeli i mladí lidé uplatnění a také jich stále více odcházelo studovat na vysoké školy a tím pádem patřili mezi ekonomicky neaktivní. Recese hospodářství po roce 2008 pak způsobila, že se pokles zastavil, protože i ve skupině osob do 24 let, které se nezapojily do terciárního vzdělávání, se zvýšil počet nezaměstnaných. V tomto ohledu je situace ve Zlínském kraji příznivá, protože podíl uchazečů takto definované skupiny je nižší než u ČR. Na úrovni okresů panuje mírně nepříznivá situace na Kroměřížsku.

Tab. 6: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání dle věku v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)

Územíve věku 15 až 24 let ve věku 50 let a více

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

13

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

13

Kroměříž 27,8 27,4 24,3 19,6 18,2 16,9 18,6 16,9 14,3 17,8 20,1 25,7 28,5 27,2 26,7 27,7

Uh. Hradiště 28,2 28,1 21,2 15,8 15,8 17,0 17,9 17,2 17,7 20,9 25,6 31,6 31,9 28,1 27,6 27,7

Vsetín 23,4 23,2 19,8 15,7 16,2 16,0 18,2 16,7 16,3 20,0 23,6 29,2 29,5 28,9 27,3 28,3

Zlín 23,1 23,8 20,6 15,5 16,9 15,5 17,2 16,6 17,5 20,5 22,4 27,6 28,8 29,1 28,1 29,0

Zlínský kraj25,

3 25,2 21,2 16,5 16,7 16,317,

9 16,8 16,5 19,9 22,9 28,529,

7 28,4 27,5 28,3

ČR26,

2 25,3 21,4 17,5 17,2 16,918,

1 16,8 16,2 19,4 22,4 27,129,

3 27,7 26,5 27,2Pramen: Integrovaný portál MPSV

Naopak podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více před krizí narůstal, což kromě skutečnosti, že starší lidé obecně hůře nacházejí práci, ovlivnilo také to, že se snižoval počet nejmladších uchazečů a do věku nad 50 let se posouvaly populačně silné poválečné ročníky. Recese hospodářství způsobila stagnaci až mírný pokles této skupiny uchazečů, protože do evidence ve vyšší než běžné míře přibyly i osoby z ostatních věkových skupin. V otázce (ne)zaměstnanosti osob nad 50 let věku je ve Zlínském kraji (i většině jeho okresů) situace nepříznivá, protože přesahuje celorepublikový průměr.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20131.0

1.5

2.0

2.5

3.0

3.5

4.0

4.5

5.0

5.5


[%]

18



Obr. 12: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. 12 měsíců a více) v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV, Pozn.: nezaměstnanosti za rok 2013 vypočtena dle dřívější metodiky

Výrazným sociálním problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, tj. pokud se osoba v evidenci uchazečů nachází více než 12 měsíců. I tento ukazatel se vyvíjí ve výrazné vazbě s celkovou nezaměstnaností, a to s asi ročním zpožděním, které je dáno definicí ukazatele.

Obr. 13: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla ve Zlínském kraji do roku 2008 zhruba srovnatelná s hodnotami za celou ČR. Dlouhodobě nezaměstnaní představovali na obou úrovních asi 35 až 40 % všech nezaměstnaných. Po roce 2008 se v souvislosti s krizí dlouhodobá nezaměstnanost pochopitelně zvýšila, ve Zlínském kraji pak výrazněji než v ČR. Sobě se tyto dvě úrovně opět přiblížily až v letech 2012 a 2013. Průměrná až podprůměrná dlouhodobá nezaměstnanost byla v období let 2000 až 2013 v okresech Zlín a Uherské Hradiště, naopak nadprůměrná na Kroměřížsku a Vsetínsku. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na všech nezaměstnaných se po roce 2008 snížil na 30 až 35 % vzhledem k výraznému nárůstu nově nezaměstnaných.

V polovině roku 2014 činila ve Zlínském kraji míra dlouhodobé nezaměstnanosti 3,2 % (tj. dlouhodobě nezaměstnaní vztažení k obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let). Stejně jako u celkové nezaměstnanosti dosahovala nejvyšších hodnot v téměř celém okrese Kroměříž (výjimku představuje SO POÚ Hulín), dále v severovýchodní části okresu Vsetín (SO POÚ Karolinka, Rožnov p. R.) a v některých obcích při hranicích se Slovenskem na Uherskobrodsku. Naopak nejnižší hodnoty zaznamenal zlínský okres (zejména SO POÚ Luhačovice, Slavičín a Napajedla).

Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání připadá zvýšená pozornost při zprostředkování zaměstnání osobám s nejvýše dokončeným či nedokončeným základním vzděláním. Podíl těchto osob se na všech úrovních mírně snižuje, protože takovýchto osob celkově ubývá (respektive přesouvají se do oblasti ekonomické neaktivity, jelikož se jedná zejména o starší osoby odcházející do důchodu). Jak ve Zlínském kraji, tak v jeho okresech je podíl nezaměstnaných osob s nejvýše dokončeným základním vzděláním nižší než činí celorepublikový průměr.

19



Částečně k tomuto výsledku přispívá vyšší vzdělanost ve Zlínském kraji, ale opět rovněž jeho průmyslový charakter. Ve výrobních odvětvích se totiž ve větší míře uplatní lidé s nižším stupněm vzdělání, než je tomu například u služeb.

Tab. 7: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání dle nejvyššího dosaženého vzdělání v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000 až 2013 (vždy k 31. 12.)

Územízákladní vzdělání a bez vzdělání vysokoškolské vzdělání

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

13

20

00

20

02

20

04

20

06

20

08

20

10

20

12

20

13

Kroměříž 21,5 23,0 21,7 22,5 20,9 19,4 20,0 20,5 2,7 3,0 3,1 3,2 5,2 5,3 6,0 6,1

Uh. Hradiště 20,7 21,3 20,2 21,5 20,8 16,6 16,3 16,2 3,8 3,7 4,2 3,7 5,0 5,7 7,1 7,9

Vsetín 22,9 21,8 20,8 21,3 20,4 18,0 16,8 17,6 2,9 2,9 3,2 3,7 4,4 5,2 5,4 5,7

Zlín 21,6 23,0 21,7 21,4 20,5 16,6 16,8 16,7 4,1 3,6 4,1 5,1 7,0 7,3 8,2 8,6

Zlínský kraj21,

8 22,3 21,1 21,6 20,6 17,617,

3 17,6 3,4 3,3 3,6 4,0 5,4 5,9 6,7 7,1

ČR31,

6 31,5 30,6 31,4 30,2 26,327,

5 27,5 2,9 3,1 3,3 3,5 4,5 5,1 5,8 6,2Pramen: Integrovaný portál MPSV

Podíl nezaměstnaných osob se ZŠ vzděláním na všech uchazečích činil na konci června 2014 ve Zlínském kraji 18,8 %. Nejvyšších hodnot dosahoval v západní a střední části okresu Kroměříž (tj. SO ORP Kroměříž), dále pak v SO ORP Otrokovice a v některých oblastech vsetínského okresu (např. SO POÚ Vsetín a Karolinka). Naopak nejnižší podíl evidovalo SO ORP Luhačovice.

Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je dlouhodobě jednoznačně nejnižší mezi všemi stupni vzdělání, přesto podíl uchazečů s VŠ vzděláním na všech uchazečích narůstá. Obecně totiž přibývá osob s nejvyšším stupněm vzdělání, a tudíž narůstá i počet nezaměstnaných. Nárůst pak akceleroval zejména po projevení se krize v roce 2008, kdy o práci přicházely všechny skupiny obyvatel. Zlínský kraj (zejména pak okresy Zlín a Uh. Hradiště, částečně Kroměříž) zaznamenaly vyšší podíl oproti ČR. V případě prvních dvou zmíněných okresů lze tento stav přisoudit právě vyššímu počtu osob s vysokoškolským vzděláním v daných regionech. Negativní roli hraje oborová struktura vysokoškolsky vzdělaných, která neodpovídá požadavkům trhu práce.

20



Obr. 14: Podíl nezaměstnaných osob se základním vzděláním na všech uchazečích v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Se zlepšující se ekonomickou situací na počátku 21. století výrazně poklesl podíl nezaměstnaných absolventů (tj. osob do dvou let od úspěšného ukončení studia) a od roku 2005 se drží na relativně stabilní úrovni do 9 % jak v ČR, tak ve Zlínském kraji i jeho okresech.

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20134.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

18.0


[%]

Obr. 15: Vývoj podílu nezaměstnaných absolventů na všech uchazečích o zaměstnání v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 2002 až 2013 (vždy k 31. 12.)Pramen: Integrovaný portál MPSV

Oproti celorepublikové i krajské hodnotě evidují vyšší podíl okresy Zlín (obecně větší množství absolventů) a Kroměříž (špatná ekonomická situace), průměrné hodnoty Vsetín. Dynamický vývoj prodělal v tomto ohledu okres Uh. Hradiště, kde se nejdříve podíl nezaměstnaných absolventů na všech uchazečích významně snižoval, pak ale začal opět růst.

21



Obr. 16: Podíl nezaměstnaných absolventů na všech uchazečích v obcích Zlínského kraje k 30. 6. 2014Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Podíl nezaměstnaných absolventů na všech uchazečích byl ve Zlínském kraji v polovině roku 2014 vykázán ve výši 4,2 %. Nejvyšších hodnot dosáhly správní obvody POÚ Valašské Klobouky, Horní Lideč a Slavičín a také některé obce v kroměřížském okrese.

Počet nezaměstnaných absolventů ve Zlínském kraji i v ČR od června do září 2014 postupně narůstal. Děje se tak každý rok, protože na trh práce (a potenciálně i na Úřad práce ČR) přicházejí nejdříve absolventi základních a středních škol (kteří již dále nestudují) a později i absolventi vysokých škol. Mírný pokles byl zaznamenán až v říjnu 2014. Během sledovaných pěti měsíců byl podíl nezaměstnaných absolventů v kraji neustále vyšší oproti celorepublikovému průměru. Nezměnilo se ani pořadí jednotlivých okresů.

Tab. 8: Vývoj nezaměstnanosti absolventů v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a ČR od června do října 2014

ÚzemíPočet nezaměstnaných absolventů Podíl nezaměstnaných absolventů na

všech uchazečích (%)

VI VII VIII IX X VI VII VIII IX X

Kroměříž 216 234 284 407 400 3,5 3,8 4,6 6,7 6,7Uh. Hradiště 309 328 362 515 469 4,9 5,2 5,8 8,6 8,0

Vsetín 313 355 397 542 511 3,9 4,4 5,0 7,1 6,7

Zlín 372 394 461 624 554 4,4 4,6 5,5 7,6 6,8

Zlínský kraj 1 210 1 311 1 504 2 088 1 934 4,2 4,5 5,3 7,5 7,0ČR 18 314 19 582 21 538 29 373 27 930 3,4 3,6 4,0 5,6 5,4

Pramen: Integrovaný portál MPSV

Ve Zlínském kraji bylo k polovině roku 2014 hlášeno 2 423 volných pracovních míst. Největší počet připadal na SO ORP Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod a Kroměříž. Zhruba polovina všech hlášených míst je určena pro osoby se středním vzděláním bez maturity, čtvrtina se středním vzděláním s maturitou, pětina s ukončeným či neukončeným základním vzděláním a

22



necelá 4 % pro osoby vysokoškolsky vzdělané. Nejvíce se vymyká SO ORP Valašské Klobouky, kde je 69 % všech evidovaných míst určeno pro osoby se základním vzděláním (pro vysokoškolsky vzdělané pak žádné místo hlášeno není). Naopak SO ORP Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí evidovaly přes 60 % hlášených míst pro osoby se SŠ vzděláním bez maturity.

Tab. 9: Struktura volných pracovních míst dle nejvyššího dosaženého vzdělání ve správních obvodech ORP Zlínského kraje a v kraji celkem k 30. 6. 2014

SO ORP, kraj, ČR VPMPočet VPM dle vzdělání Podíl VPM dle vzdělání

ZŠ SŠ- SŠ+ VŠ ZŠ SŠ- SŠ+ VŠ

Bystřice pod Hostýnem 65 20 34 8 3 30,8 52,3 12,3 4,6

Holešov 70 20 41 8 1 28,6 58,6 11,4 1,4

Kroměříž 233 52 102 74 5 22,3 43,8 31,8 2,1

Luhačovice 70 15 34 16 5 21,4 48,6 22,9 7,1

Otrokovice 158 27 84 36 11 17,1 53,2 22,8 7,0

Rožnov pod Radhoštěm 156 33 88 27 8 21,2 56,4 17,3 5,1

Uherské Hradiště 355 34 221 90 10 9,6 62,3 25,4 2,8

Uherský Brod 311 78 160 65 8 25,1 51,4 20,9 2,6

Valašské Klobouky 91 63 24 4 0 69,2 26,4 4,4 0,0

Valašské Meziříčí 184 24 113 41 6 13,0 61,4 22,3 3,3

Vizovice 65 20 36 7 2 30,8 55,4 10,8 3,1

Vsetín 196 43 87 56 10 21,9 44,4 28,6 5,1

Zlín 469 63 211 172 23 13,4 45,0 36,7 4,9

Zlínský kraj 2 423 492 1 235 604 92 20,3 51,0 24,9 3,8Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Co se týká klasifikace volných pracovních míst dle tříd CZ-ISCO, tak ve Zlínském kraji bylo zaznamenáno nejvíce nabídek pro řemeslníky a opraváře (612), pracovníky ve službách a prodeji (415), obsluhu strojů a zařízení, montéry (390) a technické a odborné pracovníky (351). Dále následují pracovní příležitosti pro pomocné a nekvalifikované pracovníky (279), specialisty (170) a úředníky (120).

Odlišnosti na úrovni SO ORP vykazují především Valašské Klobouky (vyšší podíl míst pro pomocné a nekvalifikované pracovníky), Luhačovice (vyšší podíl míst pro pracovníky ve službách a prodeji) a Vizovice (vyšší podíl míst pro řemeslníky a opraváře).

Tab. 10: Struktura volných pracovních míst dle tříd CZ-ISCO* v okresech Zlínského kraje a v kraji celkem k 30. 6. 2014

Ukazatel Okres, kraj 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Hlášená volná

pracovní místa

Kroměříž 11 31 48 22 59 7 93 41 56

Uherské Hradiště 15 38 98 16 83 5 216 131 64

Vsetín 4 60 72 20 106 3 109 102 60

Zlín 36 41 133 62 167 5 194 116 99

Zlínský kraj 66 170 351 120 415 20 612 390 279

Uchazeči o zaměstnání

Kroměříž 34 257 431 677 1 315 75 977 605 1 697

Uherské Hradiště 44 337 543 760 1 580 67 1 069 526 1 249

Vsetín 66 393 644 826 1 464 78 1 394 1 050 1 882

Zlín 72 461 672 1 277 1 738 63 1 083 546 2 141

Zlínský kraj 216 1 448 2 290 3 540 6 097 283 4 523 2 727 6 969

Podíl hlášených

VPM na

Kroměříž 32,4 12,1 11,1 3,2 4,5 9,3 9,5 6,8 3,3

Uherské Hradiště 34,1 11,3 18,0 2,1 5,3 7,5 20,2 24,9 5,1Vsetín 6,1 15,3 11,2 2,4 7,2 3,8 7,8 9,7 3,2

23



uchazečích o zaměstnání

(%)

Zlín 50,0 8,9 19,8 4,9 9,6 7,9 17,9 21,2 4,6

Zlínský kraj 30,6 11,7 15,3 3,4 6,8 7,1 13,5 14,3 4,0Pozn.: * CZ-ISCO: 1 = zákonodárci a řídící pracovníci, 2 = specialisté, 3 = techničtí a odborní pracovníci, 4 = úředníci, 5 = pracovníci ve službách a prodeji, 6 = kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, 7 = řemeslníci a opraváři, 8 = obsluha strojů a zařízení, montéři, 9 = pomocní a nekvalifikovaní pracovníciPramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve Zlíně

Při porovnání s údaji o evidovaných uchazečích o zaměstnání je patrné, že nejvyšší šanci nalézt zaměstnání na základě nabídky Úřadu práce ČR mají zákonodárci a řídící pracovníci, dále pak techničtí a odborní pracovníci a obsluha strojů a zařízení včetně montérů. Naopak nejnižší šanci mají úředníci a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Obecně lepší situace panuje v okresech Uherské Hradiště a Zlín, kde je nejen nižší nezaměstnanost, ale i vyšší nabídka volných pracovních míst.

A.2 ANALÝZA AKTÉRŮ VĚNUJÍCÍCH SE ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ NA TRHU PRÁCE

A.2.1 KLÍČOVÍ AKTÉŘI A JEJICH ČINNOSTI

Problematika trhu práce je poměrně složitým a provázaným systémem. Klíčové parametry jsou dány legislativou. Zásadní roli hrají Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na krajské či místních úrovni jde potom zejména o to vytvořit co nejvhodnější podmínky pro fungování celého (národního) systému a rozvíjet podpůrné, komunikační a koordinační aktivity.

Základním subjektem trhu práce v kraji je Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně. Tato pobočka a její kontaktní pracoviště mají svou činnost omezenou kompetencemi danými z celostátní úrovně. V rámci těchto kompetencí se však mohou snažit o co nejefektivnější práci s uchazeči a zaměstnavateli s ohledem na potřeby lokálního trhu práce.

Širší vliv má zcela jistě i Univerzita Tomáše Bati i mnohé střední či vyšší odborné školy (které často komunikují a úzce spolupracují se zaměstnavateli) a velcí zaměstnavatelé. Mezi další klíčové subjekty ze Zlínského kraje, které mají ambici ovlivňovat zaměstnanost, patří Zlínský kraj a jeho orgány, příp. organizace (Krajská ekonomická rada Východní Moravy, Výbor pro strategický rozvoj a investice, Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Komise rady Zlínského kraje pro rozvoj lidských zdrojů, Rada hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje), Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Okresní hospodářská komora Kroměříž a také různé personální agentury.

Tato kapitola je dále členěna na dvě podkapitoly, a sice na aktéry zřizované krajem a na subjekty, které stojí mimo kontrolu kraje. Schopnost kraje ovlivnit činnost aktérů, jejichž je sám zřizovatelem, je pochopitelně mnohem vyšší (zároveň má o fungování těchto subjektů větší přehled).

A.2.1.1 AKTÉŘI ZŘIZOVANÍ KRAJEM

Zlínský kraj

Zlínský kraj v oblasti zaměstnanosti může ze své pozice ovlivnit pouze faktory, které má ve své kompetenci, jinak je závislý na celostátních projektech se zaměřením do regionů nebo na celostátní politice. Zlínský kraj má ve své kompetenci oblast dopravy (silnice II. a III. třídy a dopravní obslužnost) a školství (střední a vyšší odborné). Dále může realizovat vlastní investiční a neinvestiční projekty na podporu zaměstnanosti ze svého rozpočtu nebo využít dotací z evropských fondů. Stejně tak existuje řada dalších přímých a nepřímých vlivů na trh práce, resp. podobu zaměstnanosti – jedná se zejména o zdravotnictví, sociální služby, kulturu, územní plánování a krizové řízení.

24



Z jednotlivých odborů kraje se situací na trhu práce zabývají především Odbor strategického rozvoje kraje (vize rozvoje, strategie a koncepce); Odbor školství, mládeže a sportu (především středoškolské vzdělávání); Odbor řízení lidských zdrojů a Odbor sociálních věcí. Vliv na zaměstnanost a nezaměstnanost v kraji má však i činnost dalších odborů (i když už méně významný).

Orgány kraje zabývající se v rámci své činnosti problematikou trhu práce:

Krajská ekonomická rada Východní Moravy (KER VM)

Krajská ekonomická rada Východní Moravy (dále jen KER VM) vznikla 25. 2. 2013 rozhodnutím hejtmana Zlínského kraje. Jedná se o jeho odborný poradní orgán. KER VM má přímo navázat na činnost seskupení „Pracovní komise pro stanovení návrhů opatření Zlínského kraje směřujících ke zmírnění dopadů ekonomické krize“, která byla ustavena na zasedání Rady hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje dne 26. 2. 2009.

KER VM navrhuje opatření Zlínského kraje, které mají zmírňovat dopady ekonomické krize. K činnostem, prostřednictvím kterých chce KER VM tohoto cíle dosáhnout, patří:

vypracovávání návrhů programů a aktivit na podporu ekonomického rozvoje kraje, tvorba koncepčních dokumentů, které jsou zaměřeny na podporu ekonomického

růstu a zaměstnanosti (v souvislosti s touto činností KER VM také podává návrhy na nominaci členů pracovních skupin),

předkládání doporučení k efektivnímu získávání využití veřejných prostředků, včetně využití z fondů Evropské unie,

plnění dalších úkolů uložené hejtmanem Zlínského kraje.

KER VM sdružuje 17 členů zastupujících samosprávu, hospodářskou sféru, akademickou sféru a poradenskou sféru.

KER VM se schází dle potřeby, v roce 2013 se sešla v březnu a říjnu, v roce 2014 pak v květnu. Na setkání prezentují zástupci členských subjektů příspěvky z jejich oboru a potom následuje diskuze všech zúčastněných. Mezi diskutovaná témata patřila zejména politika zaměstnanosti, krizová opatření, školství a hospodářská politika.

Výbor pro strategický rozvoj a investice

Výbor diskutuje úkoly a témata v oblasti poskytování grantů, investičních a neinvestičních dotací, kohezní politiky EU atd. Po projednání těchto materiálů je výbor následně doporučuje či nedoporučuje zastupitelstvu ke schválení. Jednání probíhají přibližně se čtvrtletou periodou a vždy tak předchází jednání ZZK. Výbor má 11 členů.

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

Tento výbor byl zřízen na konci roku 2012 a schází se 5x ročně (tj. zhruba jednou za dva měsíce). Výbor má za úkol podávat doporučení zastupitelstvu Zlínského kraje v oblasti středního a vyššího odborného školství. Členy výboru jsou političtí reprezentanti. Výbor má 11 členů.

Komise rady Zlínského kraje pro rozvoj lidských zdrojů

Komise působí jako poradní orgán Rady a Zastupitelstva Zlínského kraje v oblasti trhu práce, vzdělávání, středního a vysokého školství. Členové pochází z řad zástupců Zlínského kraje, vysokých škol, vzdělávacích institucí, významných firem a měst Zlínského kraje, úřadu práce a hospodářských komor. Komise se schází 2x ročně. Výsledkem jednání komise bývají doporučení pro Radu Zlínského kraje. Komise má 14 členů.

Rada hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje (tripartita)

Rada Hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje byla ustavena 19. 3. 2002 jako dobrovolný dohadovací a iniciativní orgán. Jedná se de facto o tripartitu. Členy této rady jsou představitelé veřejné správy, kteří jsou jmenováni Radou Zlínského kraje, představitelé

25



odborových svazů, kteří jsou jmenováni Regionální radou Českomoravské konfederace odborových svazů Zlínského kraje a představitelé zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, kteří jsou jmenováni Krajskou radou zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Zlínského kraje.

Ze zasedání a rozprav tripartity vznikají usnesení, úkoly a požadavky. Tematicky se řeší stáže ve firmách, souhrnné zprávy o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji, dopravní komunikace a jejich letní a zimní údržba, zdravotnictví a zdravotnické služby, školství (počty studentů, výsledky přijímacích řízení) a sociální služby.

Mezi orgány tripartity patří plenární schůze, předseda, předsednictvo a pracovní komise. Všechny orgány zasedají dle potřeby, plenární schůze nejméně 1x za 3 měsíce, předsednictvo nejméně 1x za dva měsíce (minimálně však 14 dní před zasedáním plenární schůze). Pracovní komise se schází dle potřeby. Celkem má rada 21 členů.

Zlínský kraj dále uvažuje o tvorbě teritoriálního paktu zaměstnanosti, který by měl komplexně řešit problematiku zaměstnanosti. Inspirace se nabízí v Moravskoslezském kraji, který má již s obdobným paktem zkušenosti.

Činnost výše zmíněných orgánů se doplňuje, nicméně v řadě oblastí je určité riziko duplicit. Celkem je členy těchto 5 orgánů 57 osob, z nichž je 10 osob členem dvou orgánů; 4 osoby jsou členy celkem 3 orgánů (2 zástupci velkých zaměstnavatelů, ředitelka krajské pobočky ÚP ČR ve Zlíně, vedoucí Odboru strategického rozvoje KÚZK). Nejvýznamnější překryv členů je mezi Krajskou ekonomickou radou Východní Moravy (KER VM) a Radou hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje (tripartita), kdy 8 ze 17 členů KER VM je i členem tripartity.

Technologické inovační centrum Zlín

Technologické inovační centrum Zlín (dále jen TIC Zlín) bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínským krajem. Jeho posláním je naplňovat strategii ekonomického rozvoje Zlínského kraje, vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj inovačních firem, pro využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi s důrazem na high-tech technologie a pro rozvíjení nových oborů, technologií a služeb. Aktivity TIC Zlín směřují ke stimulaci ekonomického růstu a prosperity regionu, ke zvýšení konkurenceschopnosti místních firem a k udržení vysoce kvalifikovaných pracovních míst. TIC Zlín se dále podílel na zpracování RIS 3 – strategie inteligentní specializace, resp. krajské přílohy k národní RIS 3 za Zlínský kraj a od roku 2011 se podílí na realizaci HR Clubu Zlínského kraje (viz níže).

Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje

Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (dále jen KOVED) byl založen v roce 2005 na základě rozhodnutí Zastupitelstva Zlínského kraje. Činnost společnosti je zaměřena na koordinaci veřejné dopravy na území Zlínského kraje. Cílem je realizovat dopravní zájmy kraje a jeho občanů, tj. mimo jiné i zajištění maximálního uspokojení přepravních potřeb při cestách do zaměstnání.

Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.

Regionální podpůrný zdroj je společnost založená Zlínským krajem za účelem podpory rozvoje podnikatelské činnosti a realizace rozvojových projektů. Konkrétně jde o podporu projektů začínajících podnikatelů a MSP prostřednictvím programů Mikroúvěr RPZ a Regionální úvěr. Druhou skupinu programů tvoří programy zaměřené na podporu obcím, poskytovatelům sociálních služeb a dalším organizacím zřizovaných krajem a obcemi na území Zlínského kraje. Jedná se o programy Podpora EU a Podpora ZK. Podpora probíhá formou zvýhodněných úvěrů.

Společnost RPZ zejména v počátku své existence ukázala novou cestu k efektivní podpoře začínajících podnikatelů, MSP i obcí. V současné době se však ukazuje, že tyto aktivity stále více

26



přebírají komerční subjekty působící na bankovním trhu a produkty RPZ tak postupně ztrácejí svůj význam. Aktivity, na které se činnost RPZ nejvíce zaměřuje, jsou již řešeny v rámci volného trhu a nevyžadují podporu speciální organizace a investici z veřejných prostředků. Proto je nutné zvážit otázku efektivity fungování společnosti a následně jejího dalšího směřování.

A.2.1.2 OSTATNÍ AKTÉŘI

Úřad práce České republiky – krajská pobočka ve Zlíně

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlínském kraji je organizačním útvarem Úřadu práce ČR, který v území provádí aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. V rámci Zlínského kraje existují kontaktní pracoviště v Bystřici pod Hostýnem, Holešově, Karolince, Kroměříži, Otrokovicích, Rožnově pod Radhoštěm, Slavičíně, Uherském Hradišti, Uherském Brodě, Valašských Kloboucích, Valašském Meziříčí, Vsetíně a Zlíně, která jsou krajskou pobočkou řízena.

Krajská pobočka ve Zlíně realizuje v území řadu celostátních projektů na podporu zaměstnanosti. Jedná se zejména o projekty „Vzdělávejte se pro růst“, „Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Zlínském kraji“ a „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“. Mimo tyto projekty se Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně věnuje rekvalifikacím, poradenským činnostem, podporuje také veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa.

Projekt Úřadu práce ČR s názvem „Vzdělávejte se pro růst“ má za cíl zlepšení úrovně odborných znalostí a dovedností zaměstnanců, zvýšení konkurenceschopnosti podpořených organizací a zlepšení situace na trhu práce ve Zlínském kraji. Toho chce dosáhnout prostřednictvím finančního příspěvku zaměstnavatelům na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Projekt je určen pro podniky z odvětví strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod (v tomto případě jen malé a střední podniky), terénní sociální služby, odpadové hospodářství.

„Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Zlínském kraji“ mají podpořit zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání do věku 30 let. Součástí tohoto projektu je i možnost rekvalifikace.

Projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ slouží k dalšímu vzdělávání zaměstnanců. Zaměstnavateli může být v průběhu vzdělávání proplácena mzda zaměstnance.

Krajská hospodářská komora Zlínského kraje

Krajská hospodářská komora Zlínského kraje (dále jen KHK ZK) je oficiálním reprezentantem podnikatelských subjektů ve Zlínském kraji. Sdružuje přibližně 400 firem a živnostníků z okresů Zlín, Uherské Hradiště a Vsetín (ke sloučení tří okresních hospodářských komor v jediný subjekt KHK ZK došlo v lednu 2013). Hlavními cíly jsou podpora a rozvoj podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví a prosazování a ochrana zájmů podnikatelů i z řad nečlenů. Konkrétně se jedná např. o poradenství pro začínající podnikatele a podnikatelky, programy pro malé a střední podnikání aj. KHK ZK také provozuje Kontaktní centrum pro východní trhy (široké spektrum odborných konzultantských služeb s orientací na problematiku vstupu na trhy Ruska a dalších zemí SNS). V poslední době se však centrum prezentuje i jako Centrum pro mezinárodní spolupráci, jelikož se snaží rozšířit svou působnost i mimo východní trhy.

Okresní hospodářská komora Kroměříž

Okresní hospodářská komora Kroměříž (dále jen OHK Kroměříž) je samostatný právní subjekt a součást celorepublikové sítě Hospodářské komory ČR. Od roku 1995 působí na území okresu Kroměříž. OHK Kroměříž poskytuje svým členům komplexní podnikatelský servis v oblasti informatiky, podpory malého a středního podnikání, exportu, odborného vzdělávání a další služby dle specifických potřeb svých členů.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Regionální kancelář CzechInvestu pro Zlínský kraj poskytuje informace o službách agentury CzechInvest. Konzultuje se zástupci firem možnosti podpory podnikání z programů

27



strukturálních fondů EU, pomáhá firmám realizovat jejich investice v regionu, realizuje semináře a spolupracuje se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu. Zprostředkovaně tak přispívá k tvorbě nových pracovních míst.

Personální agentury a další soukromé subjekty

Personální agentury patří vedle úřadu práce k významným subjektům, které pomáhají propojovat zaměstnavatele se zaměstnanci. Ve Zlíně působí hned několik personálních agentur. Často se jedná o celostátní nebo evropskou agenturu, která má ve Zlíně pobočku. Fyzicky ve Zlíně působí Grafton, Trenkwalder, Maintec (člen skupiny Humares), Profima effective, Start Select, Callis Inter, Zempra družstvo, Index Nosluš.

Ze soukromého sektoru je dále možné zmínit společnost Trexima, která se zabývá nástroji a službami v oblasti rozvoje zaměstnanců, motivačních systémů a zvyšování produktivity práce.

Plastikářský klastr

Plastikářský klastr byl založen v roce 2006 jako zájmové sdružení právnických osob, jehož členy jsou zpracovatelé plastů (klastr tvoří 45 subjektů). Vznik tohoto subjektu reagoval na tradičně silnou pozici plastikářského průmyslu (včetně gumárenství) ve Zlínském kraji. Aktivity klastru jsou zaměřeny na vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, společný nákup produktů a služeb a prezentaci a propagaci klastru. V rámci své činnosti úzce spolupracuje s UTB ve Zlíně (aplikovaný výzkum), Zlínským krajem (spolupráce při tvorbě RIS), Sdružením pro rozvoj Zlínského kraje (regionální strategie), TIC Zlín (soutěže o firmu roku či podnikatelský záměr) a středními školami (modifikace studijních plánů).

Moravský letecký klastr

Moravský letecký klastr vznikl v roce 2010 a je sdružením leteckých podniků a vzdělávacích institucí, které rozvíjejí konkurenceschopný letecký průmysl. Klastr tvoří 23 průmyslových společností, středních odborných škol a technických univerzit. Centrum činnosti je v Kunovicích, kde působí významní členové – společnosti 5M, Aircraft Industries a Evektor. V zúčastněných firmách pracuje přes 2 000 osob a souhrnný obrat za rok 2012 překročil 2,5 mld. Kč. Mezi strategické pilíře klastru patří inovace (šíření stávajícího know-how), vzdělávání (spolupráce se středními školami a univerzitami), financování vědy a výzkumu a marketing klastru.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

UTB ve Zlíně je středně velká univerzita v ČR, která poskytuje širokou nabídku studia humanitních, přírodovědných, technických i uměleckých oborů na šesti fakultách. Zároveň je centrem vědy a výzkumu v republikovém i mezinárodním měřítku. Zřízena byla k 1. lednu 2001, v lednu 2014 pak evidovala 11 229 studentů. Významným výzkumným pracovištěm je Centrum polymerních systémů, v němž je zaměstnáno více než 100 vědců z celého světa, kteří získali řadu mezinárodních ocenění. V rámci vědy a výzkumu se dále významně uplatňují Fakulta aplikované informatiky a Univerzitní institut.

Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje

Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje vzniklo v roce 2000 jako občanské sdružení. Jeho členy jsou významní podnikatelé a statutární zástupci podnikatelských a vzdělávacích subjektů ze zlínského regionu. Mezi cíle sdružení patří podpora rozvoje podnikání, rozvoj průmyslových zón, růst vzdělanosti na všech stupních vzdělávání či zlepšování regionální dopravní infrastruktury. Dále sdružení spolupracuje s dalšími aktéry ve Zlínském kraji, účastní se tvorby krajských strategických dokumentů a zapojuje se do komunikace mezi soukromým a veřejným sektorem.

HR Club Zlínského kraje

28



HR Club Zlínského kraje realizuje Technologické inovační centrum, agentura CzechInvest a personální agentura Grafton Recruitment od roku 2011. Do tohoto neformálního sdružení je zapojeno 45 firem, resp. jejich personálních ředitelů či personalistů (u některých firem i statutárních zástupců). Setkání se konají po dvou měsících. Řeší se na nich oblast rozvoje lidských zdrojů, metody řízení lidí a motivace. Dále se prezentují změny v legislativě, ve spolupráci s Národním inspektorátem práce jsou personalisté seznamováni s výsledky kontrol u zaměstnavatelů, právním rozborem daného tématu a návrhy řešení. V neposlední řadě jsou zástupci firem seznamováni s projekty Zlínského kraje, UTB nebo středních škol zabývajících se odbornými praxemi a stážemi (zván je i zástupce Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně). V současnosti jsou konzultovány i plánované aktivity regionální přílohy RIS3.

HR Profi Club

Pod patronací společnosti Profima vznikl v roce 2014 ve Zlíně HR Profi Club, který představuje prostor pro setkávání profesionálů, kteří se věnují práci s lidmi. Jedná se o skupinu odborníků v oblasti lidských zdrojů, kteří společně rozvíjejí své znalosti a sdílí zkušenosti z praxe. Dosud se uskutečnila setkání, na nichž byly diskutovány otázky pracovního práva, motivace zaměstnanců a koučování zaměřené na řešení.

A.2.2 ZHODNOCENÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V KRAJI

Souhrn nástrojů a opatření, jejichž hlavním cílem je snižování nezaměstnanosti, se označuje jako aktivní politika zaměstnanosti (APZ). Tento program je realizován ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), Úřadu práce ČR a dle potřeby dochází k zapojení i dalších subjektů působících na trhu práce. Na rozdíl od pasivní politiky zaměstnanosti, která poskytuje osobám bez práce finanční pomoc ve formě dávek v nezaměstnanosti, funguje APZ na principu vytváření nových pracovních míst (příležitostí), a to zejména pro rizikové skupiny obyvatel na trhu práce. Dále napomáhá uchazečům o zaměstnání při potřebné rekvalifikaci, nabízí poradenství, ale podporuje také osoby, které se rozhodnou zahájit vlastní podnikatelskou činnost. Jednotlivé nástroje programu APZ jsou financovány ze státního rozpočtu ČR a ESF.

Mezi základní nástroje, prostřednictvím kterých je celý program APZ realizován, patří následující:

rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Typickým nástroje APZ je rekvalifikace, která je chápána jako získání nové či prohloubení stávající kvalifikace daného uchazeče. Zájemce by si absolvováním rekvalifikačního kurzu měl zvýšit šance při hledání nového zaměstnání na trhu práce. Ve Zlínském kraji se počet uchazečů, kteří byli zařazeni do rekvalifikačního kurzu, v roce 2013 oproti předešlému roku téměř zdvojnásobil (Tab. 11), avšak snížil se podíl uchazečů umístěných po rekvalifikaci. Zatímco v roce 2012 činil podíl umístěných uchazečů cca 48,5 % (z celkového počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací), resp. 55,6 % (z počtu uchazečů, kteří rekvalifikací úspěšně prošli), tak v roce 2013 činil jejich podíl pouze 41,9 %, resp. 48,2 %.

Tab. 11: Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání ve Zlínském kraji

Okres, kraj

Počet uchazečů zařazených do rekvalifikací

Počet uchazečů, kteří rekvalifikaci úspěšně

ukončili

Počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci*

2012 2013 2012 2013 2012 2013

29



Kroměříž 255 734 223 592 78 198

Uherské Hradiště 772 676 582 614 385 344

Vsetín 167 660 179 618 108 229

Zlín 485 906 479 762 243 475

Zlínský kraj 1 679 2 976 1 463 2 586 814 1 246Pramen: Úřad práce ČR, krajská pobočka ve ZlíněPoznámka: * do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

Dalším velmi často využívaným opatřením APZ jsou veřejně prospěšné práce (VPP). Tento typ nástroje spočívá v zakládání pracovních míst zejména pro dlouhodobě nezaměstnané či obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Jedná se o krátkodobé pracovní příležitosti (trvají nejdéle 1 rok), které spočívají nejčastěji v úklidu a údržbě veřejných prostranství obce.

2009 2010 2011 2012 20130

100

200

300

400

500

600

700

191

424

637

179

316

194

400

594

172

309

počet umístěných uchazečů počet vytvořených pracovních míst

Obr. 17: Vývoj počtu vytvořených pracovních míst a počtu umístěných uchazečů v rámci nástroje VPP za Zlínský kraj mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

V případě Zlínského kraje docházelo mezi lety 2009 a 2011 k nepřetržitému nárůstu jak počtu nově vytvořených pracovních míst, tak i počtu umístěných uchazečů v rámci nástroje VPP. Po významném poklesu v roce 2012 dochází postupně k opětovnému nárůstu (Obr. 17).

V rámci kraje pak připadal (až do roku 2011) nejvyšší podíl vytvořených pracovních míst i celkového počtu umístěných uchazečů VPP na okres Zlín, avšak tento trend se výrazně mění a podíl se zvyšuje zejména ve prospěch okresů Uherské Hradiště a Kroměříž. Detailnější vývoj mezi lety 2009 a 2013 zachycují následující grafy (Obr. 18 a 19).

30



2009

2010

2011

2012

2013

0 100 200 300 400 500 600 700

16

32

161

53

56

7

86

104

41

73

77

84

149

53

62

91

222

223

32

125


Počet umístěných uchazečů

Roky

Obr. 18: Počet umístěných uchazečů o zaměstnání v rámci nástroje VPP v okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

Zatímco v některých případech byl počet vytvořených pracovních míst roven počtu umístěných uchazečů v daném roce, vyskytují se i situace, kdy počet vytvořených míst převyšuje nebo naopak nedosahuje počtu umístěných uchazečů. V případě, že počet umístěných uchazečů převyšuje počet vytvořených pracovních míst v daném roce lze předpokládat, že byla obsazena i pracovní místa, která byla zřízena v předcházejícím roce a zůstala do té doby neobsazená.

2009

2010

2011

2012

2013

0 100 200 300 400 500 600

16

32

142

51

52

7

81

100

40

71

66

74

144

49

62

105

213

208

32

124


Počet vytvořených pracovních míst

Roky

Obr. 19: Počet vytvořených pracovních míst v rámci nástroje VPP v okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

Další opatření představují tzv. společensky účelná pracovní místa (SÚPM), která vyhrazuje zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce. Toto místo je následně obsazeno uchazečem, který je evidován úřadem práce a nelze mu jiným způsobem zajistit uplatnění na trhu práce. V rámci SÚPM lze zajistit i příspěvek na zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazeče (SVČ). Nejvyššího počtu vyhrazených míst i umístěných uchazečů nástrojem SÚPM bylo dosaženo v roce 2010 a od té doby jejich počet poklesl (Obr. 20 a 21).

31



2009

2010

2011

2012

2013

0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000

16

179

136

63

71

49

242

148

49

77

153

211

222

42

129

116

297

190

78

127


Počet umístěných uchazečů u vyhrazených míst v rámci SÚPM

Roky

Obr. 20: Počet umístěných uchazečů v rámci nástroje SÚPM v okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

2009

2010

2011

2012

2013

0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000

16

179

136

64

71

49

241

150

49

75

154

210

222

42

129

117

304

208

62

143


Počet vytvořených (vyhrazených) míst v rámci SÚPM

Roky

Obr. 21: Počet vytvořených pracovních míst v rámci nástroje SÚPM v okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

Chráněná pracovní místa (CHPM) jsou vytvářena pro osoby se zdravotním postižením. Doba, po kterou musí být tato místa obsazena, činí 3 roky. Také v rámci tohoto programu lze poskytnout příspěvek na OSVČ, avšak jejich počty jsou v případě Zlínského kraje zcela minimální. Nejvyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání prostřednictvím CHPM vykazuje dlouhodobě okres Vsetín (Obr. 22). V rámci celého kraje se nejvyšší počet těchto pracovních míst zřídil v roce 2010 (70) a nejméně naopak v roce 2009 (63).

32



2009

2010

2011

2012

2013

0 10 20 30 40 50 60 70 80

13

9

5

11

7

5

11

4

13

11

29

32

38

32

27

16

18

19

12

20


Počet umístěných uchazečů v rámci CHPM

Roky

Obr. 22: Vývoj počtu umístěných uchazečů o zaměstnání v rámci CHPM v jednotlivých okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Poznámka: zahrnuty zde nejsou CHPM pro OSVČPramen: Integrovaný portál MPSV

Trend v počtu zřizovaných CHPM koresponduje s počtem umístěných uchazečů tímto nástrojem. Zatímco nejvyšší počet vykazuje okres Vsetín, tak v případě okresu Kroměříž nebylo dokonce mezi lety 2009 a 2011 zřízeno žádné CHPM.

2009

2010

2011

2012

2013

0 10 20 30 40 50 60

0

0

0

3

6

5

4

0

14

10

13

10

4

25

8

7

2

2

9

15


Počet zřízených pracovních míst v rámci CHPM

Roky

Obr. 23: Vývoj počtu zřízených pracovních míst v rámci CHPM v jednotlivých okresech Zlínského kraje mezi lety 2009–2013Pramen: Integrovaný portál MPSV

A.2.3 ZHODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH AKTIVIT V KRAJI

33



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

V programovém období 2007–2013 bylo na území kraje realizováno velké množství různých projektů, které svou povahou naplňovaly cíle OP LZZ. Podle výše alokované částky, tj. výše finančního příspěvku Společenství, lze zmínit nejprve několik projektů, které dosahovaly poměrně vysokých finančních objemů. Jedním z nich byl projekt „Poskytování služeb sociální prevence ve Zlínském kraji“, který byl realizován Zlínským krajem mezi lety 2009 a 2012. Celková výše rozpočtu činila cca 266 mil. Kč, přičemž naprostá většina byla hrazena z fondů EU (226 mil. Kč). Cílem projektu, který byl zařazen v prioritní ose Sociální integrace a rovné příležitosti, bylo mj. napomoci sociálně vyloučeným osobám vrátit se na trh práce, resp. udržet se na pracovním trhu. Projekt nesoucí název „Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Zlínském kraji“ se zaměřuje na podporu zaměstnanosti mladých uchazečů o zaměstnání, jejichž hlavní problém spočívá v absenci potřebné praxe a obecně v minimálních pracovních zkušenostech. Projekt začal v roce 2013 a stále probíhá (termín ukončení je plánován na konec roku 2015) a žadatelem o dotaci je v tomto případě Úřad práce ČR. Zmínit lze i další významné projekty, které byly nebo stále jsou realizovány prostřednictvím ÚP ČR, a to například „Znovu do práce ve Zlínském kraji“ či „Šance pro rodiče II ve Zlínském kraji“, „Vzdělávejte se pro růst“ a také „Zkušenost výhodou ve Zlínském kraji“. U prvního a posledního projektu se výše celkového rozpočtu pohybovala/pohybuje nad 30 mil. Kč.

Významné zastoupení zde mají také projekty, které jsou realizovány v soukromém sektoru, tedy v některých společnostech, které na území kraje působí. Finanční rozpočet u takovýchto projektů však již (většinou) nedosahuje takové výše a pohybuje se převážně v jednotkách milionů Kč. Projekty z velké části spočívají ve zvyšování kvalifikace a rozvoji vlastních zaměstnanců (zejména vedoucích pracovníků). Názorným příkladem může být projekt „Zvýšení konkurenceschopnosti na trhu EU prostřednictvím vzdělání zaměstnanců“, jehož žadatelem byla společnost ALSPO ZLÍN, s. r. o. Důležité jsou rovněž projekty, jejichž nositeli jsou samotná města (např. projekt města Uherské Hradiště s celkovým rozpočtem cca 5,5 mil. Kč „Město Uherské Hradiště pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným“). Mnohé projekty se rovněž zaměřují na integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva na trhu práce (např. projekt „Podpora pracovní integrace romské menšiny ze Vsetínska“), resp. nejvíce ohrožených skupin obyvatelstva („Pomoc osobám nad 50 let na trhu práce“).

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Ve Zlínském kraji byla v období 2007–2013 realizována i řada projektů s přímým vlivem na vzdělávání a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu s vlivem na zaměstnanost, která byla financována z OP VK. Nositelem největšího projektu s názvem „Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji“ za 112 mil. Kč je Zlínský kraj. Projekt je zaměřen na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání v přírodovědné a technické oblasti na středních a základních školách. Hlavním cílem je zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů a zvýšení manuální zručnosti žáků a studentů. Na projektu spolupracuje celkem 16 středních škol. Tento projekt reaguje na nedostatečný počet absolventů v technických a přírodovědných oborech, které přitom firmy poptávají a pociťují jejich nedostatek. Projekt bude realizován do poloviny roku 2015.

Nositelem dalších větších projektů je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Projekt „Budování partnerství a posilování spolupráce v oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství s důrazem na posílení konkurenceschopnosti ČR“ za 36,7 mil. Kč měl za cíl navazovat a posilovat vztahy mezi subjekty akademického, vědecko-výzkumného, podnikatelského a veřejného sektoru. Konkrétně se jednalo zejména o výměnu know-how, zkvalitňování výuky, inovaci produktů atd. Projekt vedl k celkovému zvýšení konkurenceschopnosti českého výzkumu, vývoje a průmyslu s územním dopadem zejména ve Zlínském kraji, což by mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu vést ke zvýšení regionální zaměstnanosti.

34



Třetí největší projekt na území Zlínského kraje financovaný z OP VK nese název „Pokročilé teoretické a experimentální studie polymerních systémů“. Projekt má napomoci Univerzitě Tomáše Bati, která je nositelem projektu, dosáhnout mezinárodní excelence v oblasti výzkumu a vývoje polymerních systémů. Projekt má značné nepřímé synergické účinky na zaměstnanost, protože polymerní materiály nachází uplatnění v gumárenském, plastikářském, automobilovém a textilním průmyslu, ve zdravotnictví, v zemědělství, ale také v elektronickém průmyslu nebo v nanotechnologiích.

Na území Zlínského kraje bylo/je financováno z OP VK dalších 27 projektů, kdy každý z projektů svým rozpočtem přesahuje 10 mil. Kč. Projekty mají za cíl zkvalitnění vzdělávání v přírodních a technických vědách a v jazykových kompetencích. Dále jsou předmětem inovace a partnerství mezi veřejným, akademickým a podnikatelským sektorem. Nositeli projektů jsou hlavně vzdělávací instituce, města, univerzita a kraj.

Mezi celostátní projekty s regionálním zaměřením (tj. i dopadem na Zlínský kraj) patří i projekt „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který umožňuje stážistům dosáhnout praktického vzdělání založeného na reálných požadavcích trhu. V současné době probíhá již druhé kolo tohoto projektu. Dále pak projekt „Pospolu“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který podporuje spolupráci středních odborných škol a zaměstnavatelů a má vést k lepší přípravě absolventů škol, resp. k prohloubení přípravy žáků v reálném pracovním prostředí.

Operační program Podnikání a inovace

Na území Zlínského kraje bylo v programovém období 2007–2013 v rámci OP PI podpořeno poměrně velké množství projektů, což lze doložit statistikou čerpání dotací z OP PI, kde je uvedeno, že dotace byly přiznány u 1 366 projektů. Jedná se o třetí nejvyšší hodnotu v rámci celé České republiky. Vyšší počet projektů, resp. žádostí, kterým byla dotace přiznána, byl pouze v případě Jihomoravského kraje (1 818) a Moravskoslezského kraje (1 678). Celkový počet podaných žádostí ve Zlínském kraji dosahoval hodnoty 2 865, přičemž počet zamítnutých žádostí k únoru 2015 činil 1 313. Nutno podotknout, že z výše uvedeného celkového počtu podaných žádostí připadá ještě nepatrná část na projekty, které v únoru 2015 procházejí hodnocením (186 projektů) a nepatří tak ani mezi projekty podpořené, ani mezi projekty zamítnuté. Celková výše finanční podpory, která byla poskytnuta na projekty realizované na území Zlínského kraje, dosahovala částky přibližně 9,6 mld. Kč, přičemž skutečně proplaceno bylo dosud cca 6,5 mld. Kč, tj. necelých 70 % z uvedené finanční podpory.

Proplacená dotace, která by převyšovala částku 100 mil. Kč, byla v rámci OP PI vyplacena pouze u 5 projektů. V případě 11 projektů byly proplaceny finanční podpory převyšující částku 50 mil. Kč. Projektem, který získal vůbec nejvyšší dotaci (podpora činila téměř 190 mil. Kč, přičemž více než 80 % z toho tvořil příspěvek EU a zbylá část byla hrazena z národních veřejných prostředků), se stal „Vědeckotechnický park ICT“. Hlavním cílem tohoto strategicky významného projektu, jehož nositelem byla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, je mj. rozšíření spolupráce mezi univerzitou a průmyslovými podniky v regionu. Stěžejní oblastí spolupráce jsou informační a komunikační technologie. V rámci tohoto projektu vznikl areál, kde jsou kromě laboratoří, které nabízejí rozsáhlé přístrojové vybavení, také prostory určené pro podnikatelský inkubátor, tj. prostředí pro začínající firmy s výhodnými podmínkami (např. nižší nájem, poradenské služby apod.). Další podnikatelský inkubátor vznikl v rámci projektu „Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr“. Projekt spočíval v rekonstrukci areálu Panského dvora v Kunovicích, kde následně vznikl prostor na podporu podnikatelských aktivit. Z hlediska finanční náročnosti se jedná o druhý nejnákladnější projekt v rámci OP PI na území Zlínského kraje. Konkrétně bylo na projekt uvolněno, resp. proplaceno více než 120 mil. Kč. Jako další projekt s obdobným zaměřením lze zmínit například „VTP TRIANGL“, jehož nositelem byla společnost SILO INVEST s.r.o. Projekt představuje vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor, který vznikl v roce 2013 v Uherském Hradišti. Dalším významným projektem je

35



„Technologický park Holešov“. Projekt, který byl zrealizován společností Industry Servis ZK, a.s., spočíval ve vybudování technologického parku uvnitř strategické průmyslové zóny Holešov.

Příjemci podpory jsou u většiny projektů soukromé společnosti, které na území Zlínského kraje působí. Jedná se zejména o projekty, které spočívají mj. v zavádění nových inovací (např. do procesu výroby). Jako příklad projektu, jenž svou podstatou patří mezi „inovační projekty“ lze uvést „Zavedení inovace produktu a procesu výroby devítivrstvé vlnité lepenky“, jehož žadatelem byla společnost Obaly Morava, a.s. Tento projekt byl z fondů EU podpořen částkou 75 mil. Kč. Projekty se rovněž zaměřují na výstavbu prostor pro potřeby vzdělávání zaměstnanců (např. projekt „Školicí středisko společnosti AEROMEC“) či rekonstrukci a modernizaci výrobních areálů (např. projekty „Rekonstrukce cihelny“ či „Rekonstrukce výrobního areálu FORNAL trading, s.r.o.“).

Operační program Přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika

V červnu roku 2014 skončil projekt Zlínského a Trenčianského kraje „Lidské zdroje – bohatství Bílých Karpat“, který měl za cíl vytvoření a upevnění vzájemné spolupráce mezi partnery v oblasti řízení lidských zdrojů a dalšího vzdělávání. V rámci projektu proběhly vzájemné studijní návštěvy se zaměřením na dobrou praxi.

A.3 SHRNUTÍ

V rámci celkové socioekonomické situace Zlínského kraje hraje podstatnou roli každoroční mírné snižování počtu obyvatel jak přirozenou cestou, tak migrací. Podnikatelská základna je tvořena malými a středními podniky, HDP na obyvatele se zvyšuje . Výraznými aktéry jsou vysokoškolská pracoviště (především UTB ve Zlíně), je však třeba vyzdvihnout i vysokou míru soudržnosti a další charakteristiky neekonomické povahy.

Míra zaměstnanosti se pohybuje na úrovni průměru ČR, i když jsou patrné poměrně významné rozdíly mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností. Výrazně průmyslový charakter kraje (vůbec nejvyšší mezi kraji ČR) přispívá k vyšší míře zaměstnanosti mužů, ale rovněž ke slabé pozici služeb (předposlední místo Zlínského kraje mezi kraji ČR dle výše podílu pracovníků v tomto sektoru). Nejvíce jsou nevýrobní obory zastoupeny v SO ORP Zlín (přítomnost krajského města), Kroměříž (okresní město s výraznými službami) a Luhačovice (lázeňské středisko).

V případě vzdělanosti převyšuje kraj republikové hodnoty jen ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity, jiné kategorie jsou spíše podprůměrné. Opět jsou zaznamenány výrazné rozdíly mezi jednotlivými správními obvody ORP. Vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí v místě bydliště jsou obyvatelé kraje nuceni do zaměstnání dojíždět ve vyšší míře oproti průměru ČR, a to zejména v oblasti severního Slovácka (Uh. Hradiště a Uh. Brod). Hlavním vyjížďkovým proudům dominují populačně velká města a města s velkými zaměstnavateli (Zlín, Uh. Hradiště, Otrokovice, Vsetín a Valašské Meziříčí). V roce 2014 vykonávalo na území Zlínského kraje svou činnost zhruba 80 zaměstnavatelů s více než 250 pracovníky.

Z hlediska nezaměstnanosti lze území kraje rozdělit do dvou oblastí. Za prvé se jedná o regiony s nižší nezaměstnaností, tj. v podstatě území okresů Zlín a Uherské Hradiště, kam lze klást i hlavní rozvojovou osu kraje. Za druhé pak regiony s vyšší nezaměstnaností, tj. území okresů Kroměříž (správní obvody POÚ Koryčany, Morkovice-Slížany a Bystřice pod Hostýnem) a Vsetín (východní polovina) a moravsko-slovenské pohraničí.

Co se týká postavení osob se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání, tak nepříznivou pozici mají v kraji hlavně lidé nad 50 let věku, absolventi a osoby zdravotně postižené. Prostorové rozložení míry dlouhodobé nezaměstnanosti je analogické jako u celkové nezaměstnanosti (tj. nejzávažnější situace na západním Kroměřížsku a na východním Vsetínsku).

36



Mezi hlavní aktéry trhu práce patří samotný Zlínský kraj, Úřad práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně, personální agentury a Krajská hospodářská komora Zlínského kraje. Krajská samospráva zřizuje několik platforem, které se problematikou (ne)zaměstnanosti zabývají, a to např. Krajská ekonomická rada východní Moravy, Komise rady Zlínského kraje pro rozvoj lidských zdrojů, Rada hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje. Zvažuje se rovněž vytvoření teritoriálního paktu zaměstnanosti.

K hlavním nástrojům podpory zaměstnanosti patří aktivní politika zaměstnanosti. Prostřednictvím rekvalifikací je ročně umisťováno kolem 1 000 uchazečů o práci, dále ke snížení nezaměstnanosti přispívají i veřejně prospěšné práce. Celkovou podobu APZ pak dotváří společensky účelná pracovní místa a chráněná pracovní místa.

Za stávajícího stavu rozdělení kompetencí v rámci ČR se subjektům (územní samospráva i další aktéři) ze Zlínského kraje nabízí pro ovlivňování zaměstnanosti zejména následující oblasti: mobilita pracovní síly, informovanost aktérů (zaměstnanci a zaměstnavatelé) na trhu práce a optimalizace oborové struktury nabídky (pracovní síla) a poptávky (zaměstnavatelé) na trhu práce.

Mobilitu pracovní síly lze ovlivnit přes neustálou snahu o vylepšování dopravní dostupnosti a optimalizaci dopravní obslužnosti.

Informovanost na trhu práce má primárně na starost Úřad práce ČR, v posledních letech mu stále významněji sekundují pracovní agentury různé kvality.

Oborovou strukturu pracovní síly lze ovlivňovat skrz nastavení nabízených oborů již na středních školách, přičemž je důležité rozhodovat v této oblasti velmi citlivě s podporou kvalitních analýz, aby nedocházelo ke „zpožděním“ (anebo přílišnému optimismu ohledně budoucnosti) v rozhodování. Oborovou strukturu zaměstnavatelů pak lze mírně usměrňovat lákáním investorů do kraje přes různé přímé a nepřímé pobídky.

Z jednání se zástupci vybraných aktérů působících v oblasti vzdělávání a trhu práce na území Zlínského kraje („externí pracovní skupina“) vyplynulo, že je žádoucí zpracování hloubkového průzkumu zaměstnanosti, který by jasně identifikoval potřeby zaměstnavatelů a podchytil charakteristiky ekonomických subjektů i zaměstnaných osob. Hodnotu takovéhoto průzkumu dále zvyšuje i skutečnost, že data o nezaměstnanosti jsou poměrně dobře dostupná prostřednictvím Úřadu práce ČR, zatímco v otázce zaměstnanosti se koná centrálně a podle jednotné metodiky jen výběrové šetření pracovních sil („kvalifikovaný odhad“, pouze do úrovně krajů) a sčítání lidu (pouze jednou za 10 let).

Ze znalosti dat je pak možné upravovat vzdělávací systém tak, aby došlo k propojení nabídky a poptávky (v případě kraje se jedná zejména o střední a vyšší odborné školy). Klíčovou částí je však také ovlivňování motivace žáků a studentů, aby se na obory, které budou vyhodnoceny jako žádoucí a budou zřízeny, také přihlásili. Za tímto účelem je třeba prohloubit součinnost rodičů, škol, firem a veřejných institucí.

Další výhodou průzkumu zaměstnanosti je i pokrytí oblasti malých a středních podniků, které sice nejsou v jednotlivých případech silnými a významnými hráči, ale v celku vytváří rozhodující strukturu pro vznik dostatečného (uspokojivého) množství pracovních příležitostí. Většina aktuálně dostupných informací se přitom týká velkých podniků.

Zástupci aktérů se také shodli, že pro udržení zaměstnanosti a její další rozvoj je také nutné dbát důraz na celou řadu dalších aspektů, které mají na podobu trhu práce přímý i nepřímý vliv. Jedná se především o nastavení dopravní obslužnosti, budování a udržování dopravní infrastruktury, lákání tuzemských i zahraničních investorů (mimo jiné v souvislosti s obsazením Strategické průmyslové zóny Holešov) a v obecném smyslu se soustředit na zvyšování kvality života, což povede k udržení jak obyvatel (pracovníků), tak ekonomických subjektů v regionu.

37



38


Vize

Opatření

Cíl Cíl Cíl

Opatření Opatření

Aktivita

Opatření

Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita

Opatření

Struktura návrhové části


B. NÁVRHOVÁ ČÁST

B.1 VIZE, CÍLE, OPATŘENÍ A AKTIVITY

Koncepce podpory zaměstnanosti ve Zlínském kraji se v návrhové části zaměřuje na formulaci kroků, jimiž Zlínský kraj napomůže řešení problematiky trhu práce.

Účelem této strategie bylo zanalyzovat a zejména navrhnout další kroky, které může Zlínský kraj učinit k vyšší a efektivnější podpoře zaměstnanosti v regionu. Kraje nemají v České republice příliš mnoho pravomocí, jak přímo ovlivňovat trh práce, ale mají celou řadu nástrojů, jak toto provádět nepřímo. Kromě kompetencí v oblasti zřizování a dalšího řízení středních škol a vyšších odborných škol (např. problematika sladění potřeb požadavků zaměstnavatelů a nabídky oborů sekundárního vzdělávání) a budování a správy dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti (např. usnadnění dojížďky za prací či infrastruktura nutná pro firmy) mohou kraje v celé řadě oblastí působit nepřímo (podpora podnikání a investic, odstraňování byrokracie a administrativních překážek, lobbing na celostátní úrovni, lákání investic a celkový servis pro firmy atd.). Cílem (ambicí) tohoto dokumentu není vyřešit problémy (ne)zaměstnanosti ve Zlínském kraji, ale nastínit směry, kudy by se měl Zlínský kraj ve spolupráci s ostatními subjekty ubírat.

Na základě analytické části lze za klíčová východiska návrhové části označit:1) Chybějící koncepci, která by usměrňovala trh práce (definice vizí a směrů + seznam toho,

co je možné dělat, co je možné změnit)2) Nedostatek podstatných a zásadních informací o trhu práce (především o otázce

zaměstnanosti), právě na jejich podkladě mohou vzniknout kvalifikovaná a následně i účinná opatření.

3) Značnou řadu subjektů (platforem, komisí, poradních orgánů a institucí obecně) zabývajících se trhem práce s nevyjasněnými vzájemnými vztahy (jejich činnost se často překrývá a snižuje se tak možnost konání účinných kroků),

4) Potřebnost vytvoření podmínek pro vznik Paktu zaměstnanosti jakožto platformy, která by zaštítila a koordinovala aktivity a subjekty v oblasti trhu práce.

39



Obecná představa a filozofie jsou zakotveny ve vizi. Jednotlivé mezníky při naplňování vize jsou formulovány v podobě cílů. Činnosti směřující k dosažení jednotlivých cílů jsou seskupeny do opatření. Opatření jsou specifikována formou aktivit – dle svého charakteru v podobě konkrétních projektů, postupových kroků, prováděných změn a dalších činností. U každého opatření (případně i samostatně u vybraných kroků či projektů) je určen garant a spolupracující subjekty (včetně návrhu spolupráce) a navržen způsob financování. Garantem je vždy vybraný odbor krajského úřadu, který plnění dané aktivity iniciuje a sleduje, případně se i podílí na realizaci. Spolupracujícími subjekty jsou další odbory kraje či vybraní aktéři z oblasti trhu práce. Koordinátorem realizace je Odbor strategického rozvoje kraje.

VIZE

Zlínský kraj rozvine aktivní a funkční spolupráci se všemi aktéry na trhu práce, která povede ke zvyšování zaměstnanosti a sladění nabídky a poptávky na trhu práce.

CÍLE

Cíl A: Zlepšit informační systém pro řízení trhu práce a zajistit dostupnost relevantních informací

Cíl A reaguje na nedostatek informací, dat a podkladů k problematice zaměstnanosti. Přitom základem každého kvalifikovaného rozhodování (z něhož vzejdou následně i účinná opatření) je dostatečné množství relevantních a důvěryhodných podkladů. Tento problém se v menší míře týká oblasti nezaměstnanosti (poměrně uspokojující množství dat poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, resp. Úřad práce ČR), ve výrazně vyšší míře pak problematiky zaměstnanosti (základními národními zdroji jsou jen sčítání lidu konané jedenkrát za 10 let a výběrové šetření pracovních sil s maximální podrobností pouze na úroveň krajů ČR).

Cíl B: Vybudovat funkční síť existujících organizací a institucí podporujících rozvoj trhu práce

Cíl B vychází ze situace, kdy ve Zlínském kraji v oblasti trhu práce (a tím pádem i otázky zaměstnanosti) vykazuje činnost velké množství nejrůznějších subjektů. Jejich činnost se v některých aspektech více či méně dubluje a výsledný efekt je tak mnohem menší, než by mohl být. Tento cíl se tak zaměřuje na zvýšení míry komunikace a spolupráce mezi jednotlivými aktéry (včetně posílení koordinační složky) s tím, že důraz je kladen i na oblast vzdělávání a sociálního podnikání.

Cíl C: Posílit koordinační roli kraje v oblasti zaměstnanosti

Cíl C se zaměřuje na zlepšování širších podmínek v oblasti zaměstnanosti, jelikož má v tomto směru řadu možností. Situace na trhu práce, resp. atraktivita určitého území pro činnost ekonomických subjektů je totiž dána celou řadou faktorů (a rozhodně ne všechny jsou ekonomického charakteru), a to ať už ve formě tvrdých (např. dopravní infrastruktura, vzdělávací zařízení, plochy pro rozvoj podnikání) či měkkých (např. poradenství a péče, podpora zájmů) aktivit.

40



SEZNAM OPATŘENÍ A AKTIVIT

Cíl A

A.1 Sběr a zpracování informací

A.1.1 Průzkum zaměstnanosti a potřeb firem ve Zlínském kraji

A.1.2 Sběr a analýza informací o absolventech středních škol

A.2 Vytvoření informační platformy

A.2.1 Zřízení regionální observatoře trhu práce a konkurenceschopnosti

A.2.2 Pravidelná setkávání veřejné správy s podnikateli

Cíl B

B.1 Optimalizace činnosti krajských institucí a orgánů

B.1.1 Doladění kompetencí a úkolů orgánů kraje ve vztahu k trhu práce

B.1.2 Vytvoření platformy spolupráce v oblasti zaměstnanosti typu „teritoriální pakt zaměstnanosti“

41

Cíl A: Zlepšit informační systém pro řízení trhu

práce a zajistit dostupnost relevantních informací



Cíl B: Vybudovat funkční síť existujících organizací a institucí podporujících

rozvoj trhu práce


B.2 Spolupráce kraje s aktéry

B.3 Podpora vzdělávání a rozvoj

lidských zdrojů

Cíl C: Posílit koordinační roli kraje v oblasti

zaměstnanosti

C.1 Zlepšování širších podmínek

pro rozvoj zaměstnanosti

C.2 Podpora zaměstnanosti

znevýhodněných skupin obyvatel a

sociálního podnikání

C.3 Podpora podnikání a investic

C.4 Rozvoj strategické

průmyslové zóny Holešov

Schéma cílů a opatření




B.2.1 Spolupráce kraje s externími subjekty ovlivňujícími trh práce

B.2.2 Spolupráce kraje s vlastními podpůrnými organizacemi v oblasti zaměstnanosti

B.2.3 Vytvoření databáze ploch pro podnikání

B.3 Podpora vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů

B.3.1 Zohlednění požadavků trhu práce v krajských plánech vzdělávání

B.3.2 Podpora systematické spolupráce škol a firem

B.3.3 Osvěta a motivace ke studiu žádaných oborů

B.3.4 Podpora řemesel

Cíl C

C.1 Zlepšování širších podmínek pro rozvoj zaměstnanosti

C.1.1 Tlak na dostavbu silničních komunikací a rozvoj dopravní obslužnosti

C.1.2 Zajištění kvalitního vzdělávání a sociálních a zdravotních služeb

C.1.3 Zajištění podmínek na podporu kultury a volnočasových aktivit

C.1.4 Prosazování úpravy legislativy směřující ke zjednodušení podnikání

C.2 Podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel a sociálního podnikání

C.2.1 Podpora sociálního podnikání

C.2.2 Slaďování pracovního a rodinného života

C.2.3 Využití pozice příspěvkových organizací kraje


C.3.1 Podpora zahájení podnikání a rozvoj inovačních aktivit firem

C.3.2 Podpora využívání brownfieldů

C.3.3 Systematická péče o investory v kraji

C.4 Rozvoj Strategické průmyslové zóny Holešov

C.4.1 Zajištění připravenosti a získání investorů do SPZ Holešov

SPECIFIKACE OPATŘENÍ A AKTIVIT

Specifikace jednotlivých opatření spočívá v popisu navržených aktivit, které jsou zařazeny k příslušnému opatření. Koncepce je zpracována jako rozvojová, s potenciálem navrhovat nové, racionálně zvolené aktivity, které mohou být následně uchopeny ať už vedením Zlínského kraje či klíčovými partnery. Z těchto důvodů nejsou aktivity přísně vázány na schválený rozpočet Zlínského kraje, případně na rozpočtový výhled. Koncepce poskytuje rámcový pohled na problematiku zaměstnanosti a jednotlivé aktivity, které budou v konkrétních letech realizovány, bude vždy nutno, a to včetně finančních nákladů, projednat a schválit v rámci jednání o rozpočtu Zlínského kraje na příslušný rok. Jednotlivé aktivity tak budou realizovány v závislosti na finančních možnostech Zlínského kraje.

42





Popis: Šetření realizované 1x ročně, vzhledem k charakteru podnikatelských subjektů v kraji zachycující i menší firmy – ideálně o velikosti 20 a více zaměstnanců. Za tímto účelem je žádoucí využít již existujícího dotazníkového šetření, které každoročně provádí Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně. Dále je možné jako inspirační zdroj využít obdobné šetření Jihomoravského kraje (http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=168630&TypeID=1) v úpravě vhodné pro podmínky ZK.

V rámci průzkumu budou zjišťovány například struktury zaměstnanců (především dle vzdělání a oborového zaměření), odhady vývoje počtu pracovníků v následujícím roce včetně požadavků na nové zaměstnance, ale také problematika agenturních pracovníků či zkrácených pracovních úvazků. Součástí šetření mohou být rovněž otázky týkající se rekvalifikací a podmínek/bariér pro podnikání.

Po pilotním ověření a úpravě nastavení parametrů šetření budou výstupy šetření zpřístupněny pro využití aktérům trhu práce. Průzkum proběhne v několika fázích:

2016 – Sestavení modelu šetření včetně metody jeho provedení a pilotní ověření metodiky, úprava parametrů, výběr realizátora průzkumu.

2017 – 1. (pilotní) kolo šetření, zpracování výsledků, vyhodnocení a finální úprava celkového metodického přístupu, zpřístupnění výsledků a záměru dlouhodobého průzkumu odborníkům v oblasti zaměstnanosti.

2018 – Zahájení každoročních šetření, zpracování, zveřejňování a využívání výstupů včetně jejich propagace.

Na základě zkušeností z Jihomoravského kraje lze odhadnout roční náklady na realizaci a vyhodnocení šetření na cca 300 tis. Kč.

Garant: Odbor strategického rozvoje kraje

Spolupracující subjekty: Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně / nositel Paktu zaměstnanosti


Popis: Do sběru informací o absolventech budou zahrnuty všechny střední školy (včetně gymnázií) ve Zlínském kraji. Sběr bude probíhat 1x ročně a bude obsahovat informace o právě absolvovaných oborech a o případném přijetí na vysokou školu, případně i o získání zaměstnání. Na základě těchto dat může být upravena oborová struktura středního školství (na niž má kraj vliv) tak, aby více odpovídala potřebám trhu, zvýšila se uplatnitelnost absolventů, příp. aby žáci odcházeli studovat takové vysoké školy, které jim v budoucnu uplatnění v oboru zajistí (resp. šanci na uplatnění zvýší).

Roční výše nákladů sběru informací může být pokryta provozními náklady, analýza informací zpracovaná externím subjektem pak 100 tis. až 150 tis. Kč.

Garant: Odbor školství, mládeže a sportu

Spolupracující subjekty: střední školy (včetně gymnázií) na území Zlínského kraje



43

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=168630&TypeID=1



Popis: Regionální observatoř trhu práce a konkurenceschopnosti bude tvořit tým expertů, kteří budou shromaždovat dostupná data, zajišťovat vlastní šetření, tvořit a publikovat analýzy hodnotící vývoj trhu práce v regionu. Výsledky (včetně převzatých) budou shromážděny na jednom místě. Přístup bude částečně veřejný a částečně neveřejný, tj. bude nutné přihlášení.

Náklady na fungování regionální observatoře trhu práce (úvazky, nákup externích služeb) se předpokládají ve výši 500 až 800 tis. Kč ročně s možností financování v rámci ESIF.


Spolupracující subjekty: Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje a Okresní hospodářskou komorou Kroměříž /nositel Paktu zaměstnanosti


Popis: Pravidelná setkání se uskuteční 2x ročně. Budou na nich přítomni zástupci veřejné správy a významných podniků a sdružení (klastry, hospodářské komory atd.). Jednotlivá setkání mohou být tematicky zaměřená. Za účelem konání těchto setkání je možné (vhodné) využít stávající akce pořádané ve Zlínském kraji.

Cílem setkání by mělo také být budování image podnikatelů v duchu kréda „musím být takovým zaměstnavatelem, aby u mne lidé chtěli pracovat“. Zasazování se o tvorbu dobrého jména soukromých subjektů.

V případě využití stávajících akcí Zlínského kraje, budou náklady hrazeny z běžného rozpočtu této akce bez jejího dalšího navýšení.

Garant: Odbor Kancelář hejtmana

Spolupracující subjekty: Odbor strategického rozvoje kraje ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Okresní hospodářskou komorou Kroměříž a s dalšími organizátory tematických akcí (např. konferencí)



Popis: Jasné definování kompetencí a tematického zaměření jednotlivých orgánů, platforem a komisí s tím, že v případě překryvů toto oddělit, příp. některé orgány sloučit či zrušit.

Na základě analýzy optimalizovat činnost aktérů, kteří se zabývají problematikou zaměstnanosti tak, aby byly minimalizovány duplicitní činnosti. Využít stěžejní platformy pro řešení širší základny témat, zvážit jejich sloučení či úzkou spolupráci. Využít existující platformy jako odborná uskupení, která se mohou podílet na přípravě jednotlivých koncepčních či dílčích aktivit. Zvláštní pozornost věnovat činnosti Krajské ekonomické rady Východní Moravy a Rady hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje (KER VM a RHSD ZK totiž ve své činnosti vykazují nejvíce duplicit).

Nevyžaduje náklady.


Spolupracující subjekty: Odbor Kancelář hejtmana


Popis: Definované partnerství v území může zajistit efektivní práci v oblasti zaměstnanosti. Krajské partnerství, jímž může být například teritoriální pakt zaměstnanosti, propojí jednotlivé

44



aktéry a uskupení a umožní vyšší efektivitu jejich práce. K jeho činnosti a řízení budou rovněž využity (po optimalizaci) stávající platformy. Je nutné, aby byl vybrán „nositel“ paktu zaměstnanosti, který bude činnosti organizovat a propojovat, bude zajišťovat průřezové činnosti. Vhodného kandidáta, který by naplnil roli nositele, je žádoucí hledat mezi stávajícími organizacemi (např. KHK ZK, OHK Kroměříž, TIC atd.). Podrobnější popis obsahuje další kapitola tohoto dokumentu, a sice Návrh institucionálního řešení podpory zaměstnanosti.

Náklady nelze odhadnout vzhledem k variabilitě možných nastavení Paktu zaměstnanosti. Bude zpřesněno po určení nositele Paktu zaměstnanosti a úkolů svěřených Paktu jeho zakladateli.


Spolupracující subjekty: Odbor Kancelář hejtmana



Popis: Jedná se o systémově nastavenou spolupráci zejména s Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou ve Zlíně, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, hospodářskými komorami, regionální kanceláří Czechinvest apod., jejichž aktivity cílí na ovlivnění trhu práce a zvýšení zaměstnanosti. Budou probíhat například pravidelné schůzky, kde budou sdíleny informace o připravovaných aktivitách jednotlivých subjektů podporujících zvýšení zaměstnanosti v regionu či zájmu o konkrétní profese, hledány možnosti propojení připravovaných aktivit jednotlivých aktérů a širší publicita těmto akcím. Zároveň také budou prezentována připravovaná šetření a analýzy trhu práce ve Zlínském kraji, včetně prezentací jejich klíčových zjištění. Dále budou diskutována vhodná opatření posilující trh práce v regionu, včetně případných návrhů změn legislativy. Vhodnou platformou pro tuto spolupráci může být Pakt zaměstnanosti.

Nevyžaduje náklady nad rámec běžných provozních nákladů zapojených subjektů.


Spolupracující subjekty: Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, hospodářské komory, regionální kancelář Czechinvest, podnikatelská sdružení, klastry a další


Popis: Rozvojové aktivity, které Zlínský kraj realizuje prostřednictvím zejména TIC, Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, Regionálního podpůrného zdroje a Koordinátora veřejné dopravy Zlínského kraje, nejsou primárně zaměřeny na podporu zaměstnanosti, ale sekundárně mají mít dopad pozitivní ovlivnění zaměstnanosti. U vytipovaných stávajících aktivit bude posílen důraz na dopad na zvýšení zaměstnanosti, případně budou ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi (zřizovanými, zakládanými či spoluzakládanými krajem) hledány nové rozvojové aktivity, které napomohou rozvoji zaměstnanosti v regionu (např. propagací vhodných oblastí pro cestovní ruch, lepší dostupností některých oblastí dle požadavků významných zaměstnavatelů, poskytováním finanční podpory a specifických podpůrných služeb na rozvojové projekty firem přispívající ke zvýšení zaměstnanosti atd.).

Bude financováno v rámci stávajících dotačních smluv (či vyrovnávacích plateb závazků veřejné služby) uzavřených mezi Zlínským krajem a výše uvedenými subjekty (u 4 výše uvedených subjektů činí souhrnný objem cca 20 – 23 mil. Kč ročně).


Spolupracující subjekty: Technologické inovační centrum, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Regionální podpůrný zdroj, Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje

45



B.2.3 Vytvoření databáze ploch pro podnikání

Popis: Databáze bude obsahovat seznam průmyslových zón, brownfieldů a nových ploch pro podnikání. Každá plocha pro podnikání bude doplněna informacemi o její obsazenosti, podmínkách pro investory, případných rizicích atd. Aktualizace bude probíhat 1x za tři roky.

Výše nákladů bude ovlivněna detailností databáze, může se pohybovat od 100 tis. Kč do 500 tis. Kč.


Spolupracující subjekty: CzechInvest ve spolupráci se samosprávami obcí a měst

B.3 Podpora vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů


Popis: Budou zohledňovány požadavky trhu práce v krajských plánech vzdělávání, a to i na základě šetření zmiňovaných v cíli 1 (průzkum zaměstnanosti a potřeb firem, systém hlášení potřeb zaměstnavatelů, sběr a analýza informací o absolventech středních škol). Realizace se předpokládá v průběhu roku 2016 v návaznosti na národní plán vzdělávání schválený v roce 2015. Bude také zohledněn požadavek na chybějící kariérové poradenství.

Bude financováno v rámci nákladů na tvorbu krajských plánů vzdělávání a nákladů na vznik průzkumu zaměstnanosti, systému hlášení potřeb zaměstnavatelů a nákladů na sběr a analýzu informací o absolventech středních škol.


Spolupracující subjekty: podnikatelská sdružení (případně jednotlivé firmy), střední školy (včetně gymnázií) na území Zlínského kraje


Popis: Systematicky bude podporována spolupráce mezi školami a firmami. Také za tímto účelem bude využit Pakt zaměstnanosti, jehož členy budou významní zaměstnavatelé a důležité vzdělávací instituce. Finanční prostředky budou vynakládány z veřejných zdrojů (krajské rozvojové projekty realizované v letech 2015 až 2022) i od soukromých subjektů.

Bude financováno v rámci běžných provozních nákladů zapojených subjektů a na základě realizovaných projektů.


Spolupracující subjekty: Krajská hospodářská komora Zlínského kraje a Okresní hospodářská komora Kroměříž ve spolupráci s klastry, podnikatelskými sdruženími a středními školami

B.3.3 Osvěta a motivace ke studiu žádaných oborů

Popis: Bude probíhat osvěta mezi rodiči žáků a samotnými žáky a studenty ohledně motivace ke studiu žádaných oborů. Tato osvěta začíná již na základních školách (jejichž zřizovatelem kraj není), ale bude vycházet i ze středních škol (včetně gymnázií), která také mohou ovlivnit svou osvětovou a marketingovou činností počty přihlášených studentů na tyto instituce a dále případný směr studia na vysokých školách ve prospěch poptávaných technických a přírodovědeckých oborů.

Bude financováno v rámci běžných provozních nákladů zapojených subjektů (lze odhadnout v řádu desítek tis. Kč).


46



Spolupracující subjekty: ředitelé základních a středních škol (včetně gymnázií)

B.3.4 Podpora řemesel

Popis: Bude pokračovat podpora řemesel ze strany Zlínského kraje, například prostřednictvím dotačního programu kraje podporujícího vzdělávání ve vybraných oborech. Dotace zároveň reagují na každoroční potřeby trhu. Za účelem efektivního vynakládání prostředků však bude dotační program také průběžně vyhodnocován.

Bude financováno z dotačních programů, náklady budou odvozeny (ovlivněny) výší získaných prostředků.


Spolupracující subjekty: střední školy na území Zlínského kraje

C.1 Zlepšování širších podmínek pro rozvoj zaměstnanosti


Popis: Bude vyvíjen tlak na dostavbu páteřních silničních komunikací, a to zejména na vybudování rychlostních silnic R49 a R55, ale i na dostavbu dálnice D1 v úseku Říkovice – Přerov – Lipník nad Bečvou. Důraz bude také kladen na zkvalitnění regionální silniční sítě (tj. silnice II. a III. třídy), a to především z důvodu lepší dostupnosti periferních oblastí kraje. Ucelenější síť komunikací zvýší atraktivitu území pro investory (a ekonomické subjekty obecně), stejně jako zjednoduší dopravu do zaměstnání.

Na základě analýz statistických dat a potřeb zaměstnavatelů (hodnocení 1x ročně) bude podporován efektivní rozvoj dopravní obslužnosti. Zkvalitnění dopravní obslužnosti povede i k usnadnění dojížďky do zaměstnání a tím pádem ke zvýšení zaměstnanosti. Mezi podporované formy se řadí i méně tradiční metody (hybridní vozy MHD, podniková doprava atd.). Klíčovým prvkem dopravní obslužnosti je také integrovaný dopravní systém (IDS) kraje, který se bude dále rozvíjet.

Náklady na provedení analýz (statistická data, potřeby zaměstnavatelů) jsou odhadovány ve výši 100–200 tis. Kč. Náklady na budování IDS odvisí od nastavení tohoto systému.

Garant: Odbor dopravy a silničního hospodářství

Spolupracující subjekty: Ředitelství silnic a dálnic ČR – Správa Zlín, Ředitelství silnic Zlínského kraje, Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje


Popis: Snahou Zlínského kraje by mělo být vytvoření sítě kvalitních vzdělávacích zařízení, a to na všech jeho úrovních. Podpora atraktivních výukových oborů, z pohledu poptávky na trhu práce v regionu, podpořena vysokou kvalitou pedagogů spoluvytváří základ pro zvyšování zaměstnanosti v kraji. Jedná se např. o podporu kvalitního vybavení škol, nabídku atraktivních studijních oborů, podporu spolupráce vzdělávacího a podnikatelského sektoru, ale také podporu motivace pedagogů k jejich dalšímu vzdělávání včetně programů prevence vyhoření či supervize.

Neméně významná je samozřejmě také podpora k zajištění dostupné kvalitní zdravotní a sociální péče a to opět prostřednictvím investičních projektů a podporou „měkkých“ aktivit v oblasti lidských zdrojů.

Vzhledem k velmi širokému pojetí této aktivity nelze stanovit finanční náklady na její realizaci. Stanovení finanční náročnosti této aktivity vyžaduje podrobnější specifikaci této aktivity, což není

47



součástí tohoto dokumentu. Může se jednat o veřejné i soukromé prostředky s možným využitím dotačních programů.


Spolupracující subjekty: Odbor školství, mládeže a sportu, Odbor zdravotnictví a Odbor sociálních věcí ve spolupráci se zařízeními na území Zlínského kraje v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče


Popis: Vytvoření atraktivního zázemí pro život, které může napomoci přilákat investory a zároveň udrží stávající firmy a obyvatele v regionu. Může se jednat o podporu příspěvkových organizací Zlínského kraje, které budou nabízet zajímavé kulturní a jiné volnočasové akce, ale také např. podpora lokálních akcí pořádaných soukromými subjekty či obcemi ve Zlínském kraji. Nemusí se vždy jednat o přímou finanční dotaci, ale např. bezplatný pronájem v zařízeních Zlínského kraje, bezplatná inzerce na webových stránkách apod.

Náklady vycházejí z možností schváleného Programu rozvoje kultury ve Zlínském kraji, Fondu mládeže a sportu ZK popř. ze schváleného rozpočtu na financování příspěvkových organizací v oblasti kultury na příslušný rok.

Garant: Odbor školství, mládeže a sportu, Odbor kultury a Odbor Kancelář hejtmana

Spolupracující subjekty: příspěvkové organizace Zlínského kraje z oblasti kultury a volnočasových aktivit, dále také soukromé subjekty a obce pořádající lokální akce


Popis: Budou prosazovány úpravy legislativy, které povedou ke zjednodušení podnikání a budou dále směřovat k podpoře růstu zaměstnanosti.

Nevyžaduje náklady.

Garant: Odbor Kancelář hejtmana

Spolupracující subjekty: politická reprezentace Zlínského kraje ve spolupráci s podnikatelskými sdruženími

C.2 Podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel a sociálního podnikání

C.2.1 Podpora sociálního podnikání

Popis: Kraj bude podporovat sociální podnikání, tj. vznik a další působení takovýchto organizací (například formou poradenského servisu). Podpora tak bude přímo i nepřímo zaměřená na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.

Náklady nelze odhadnout vzhledem k variabilitě možných nastavení.


Spolupracující subjekty: nositel Paktu zaměstnanosti.


Popis: Bude podporováno zřizování částečných pracovních úvazků, sdílených pracovních míst a obecně alternativních pracovních úvazků. Tento typ úvazků je vhodný pro osoby, které vyžadují zvýšenou péči na trhu práce (např. ženy a muži po rodičovské dovolené, osoby ve vyšším věku,

48



osoby s malou praxí atd.) a zvyšuje se tak jejich zaměstnanost. Zlínský kraj v této oblasti ve svých příspěvkových organizacích využívá různé programy Úřadu práce ČR apod. (např. praxe, stáže) a tyto zkušenosti chce sdílet s dalšími zaměstnavateli a poskytovat jim příklady dobré praxe. Důležitým tématem je také přizpůsobení provozní doby mateřských škol pracovní době rodičů.

Náklady nelze odhadnout vzhledem k variabilitě možných nastavení. Mohou být významně využity prostředky z evropských fondů.

Garant: Odbor řízení lidských zdrojů



Popis: Příspěvkovými organizacemi kraje budou podporovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (zejména veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa), jakožto nástroj zvýšení zaměstnanosti. Zlínský kraj a jeho příspěvkové organizace tak budou i nadále pokračovat v dosavadních aktivitách zaměřených na tvorbu nových pracovních míst, která jsou obsazována uchazeči z evidence Úřadu práce ČR a na která jsou poskytovány finanční příspěvky od Úřadu práce ČR a Zlínského kraje.

Předpokládáme využití financování v rámci ESIF a dotací v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.

Garant: Odbor řízení lidských zdrojů




Popis: Ve vazbě na cíl B.2 bude ve spolupráci s TIC a dalšími podnikatelskými inkubátory v regionu podporována příprava a realizace nových podnikatelských záměrů s předpoklady udržitelnosti a příspěvku ke zvýšení zaměstnanosti. Bude využita zejména celá škála akceleračních a inkubačních služeb TIC a partnerů. Zároveň také bude ve spolupráci s TIC, hospodářskými komorami a dalšími podpůrnými subjekty podporována realizace inovačních projektů stávajících firem a jejich uplatnění trzích (tj. zejména export), které přispěje k rozvoji a udržení či zvýšení zaměstnanosti těchto firem.

Bude financováno v rámci stávajících dotačních smluv (či vyrovnávacích plateb závazků veřejné služby) uzavřených mezi Zlínským krajem a výše uvedenými subjekty.


Spolupracující subjekty: Technologické inovační centrum, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje a Okresní hospodářská komora Kroměříž a další podpůrné subjekty

C.3.2 Podpora využívání brownfieldů

Popis: Bude podporováno využití zemědělských, průmyslových i militárních brownfields prostřednictvím správy databáze brownfields, aktivního marketingu a poradensko-metodického servisu zaměřeného na poskytování informací k problematice brownfields, nalezení vhodných dotačních zdrojů financování jejich revitalizace vč. vytipování vhodných brownfields pro určité typy podnikání.

Celkové náklady lze odhadnout v rozmezí desítek až stovek tis. Kč dle rozsahu poradenských a informačních činností. Náklady již částečně zahrnuje vytvoření databáze ploch pro podnikání.

49




Spolupracující subjekty: agentura CzechInvest

C.3.3 Systematická péče o investory v kraji

Popis: Bude rozvíjena systematická péče o investory ve Zlínském kraji včetně after-care a sběru informací a potřeb skrze monitoring trhu práce. Cílem je získávání investorů, kteří vytvoří nová pracovní místa a sníží tak nezaměstnanost.

Péčí o investory se rozumí průběžná komunikace s investory z regionu, která mimo jiné zahrnuje zjišťování jejich stávajících problémů a případně i asistenci při jejich řešení. Jako konkrétní příklady lze uvést diskuzi s investory o nastavení vhodné dostupnosti jejich provozů hromadnou dopravou, jednání o kvalitě dopravní infrastruktury včetně stanovení priorit v tomto směru do budoucna, diskuzi o otevírací (provozní) době úřadů, škol či zdravotnických zařízení atd. Do oblasti after-care patří i různá školení.

Výše nákladů je velmi variabilní, a to na základě zvolených aktivit v systému péče o investory.


Spolupracující subjekty: agentura CzechInvest, Technologické inovační centrum

C.4 Rozvoj Strategické průmyslové zóny Holešov


Popis: Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov je jednou z největších rozvojových ploch v ČR a při zajištění obsazenosti této plochy investory je očekáván výrazný příspěvek k tvorbě nových pracovních míst (závazkem Zlínského kraje je vytvoření 4 000 pracovních míst do roku 2026). Do přípravy SPZ Holešov již byly investovány výrazné finanční prostředky a v současnosti zbývá dokončit vnitřní infrastrukturu a zajistit takové podmínky, kdy budou potenciální investoři schopni realizovat v SPZ Holešov svůj záměr při srovnatelných či výhodnějších cenových podmínkách a časovém horizontu oproti jiným lokalitám ve střední Evropě. Pro získání vhodných investorů (splňujících dané podmínky včetně požadavků na ochranu životního prostředí) jsou realizovány cílené marketingové aktivity nabízející volné plochy SPZ Holešov i související prostory Technologického parku Progress. Přípravu SPZ Holešov, její propagaci a cílený marketing, jednání s investory i péči o ně včetně after-care zajišťuje společnost Industry Servis ZK, a.s., která je ze 100 % vlastněna Zlínským krajem. Při lákání investorů lze využít přítomnost univerzity ve Zlíně, vyšší úroveň kvalifikovanosti pracovní síly, vyšší míru podnikatelské aktivity, rozvinuté strojírenství a plastikářství a v neposlední řadě i odkaz Tomáše Bati.

Roční náklady na zajištění přípravy a fungování SPZ Holešov, včetně marketingu, činí dle údajů rozpočtu a rozpočtového výhledu Zlínského kraje, cca 16 – 17 mil. Kč ročně (neinvestiční náklady), investice se pohybují dle realizovaných zakázek v řádu jednotek – desítek milionů Kč ročně. Při prodeji pozemků budoucím investorům v SPZ Holešov se očekávají výrazné příjmy do krajského rozpočtu.

Garant: Odbor koordinace rozvojových aktivit

Spolupracující subjekty: Industry Servis ZK

Pozn.: U C.4.1. při popisu použito popisu opatření 1.2.2a. Dosažení plné připravenosti a cílený marketing k obsazenosti Strategické průmyslové zóny (SPZ) Holešov – str. 155 dokumentu Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (finální verze 2.0).

50



B.2 NÁVRH HARMONOGRAMU REALIZACE STANOVENÝCH AKTIVIT

Přehled aktivit po jednotlivých letech a ve vzájemné návaznosti (zdůraznění navazujících a doplňujících se aktivit)

AktivitaRealizace v letech Přímá vazba na

aktivity2015 2016 2017 2018 2019


x x x x A.2.1, B.2.1


x x x xA.2.1, B.3.1, B.3.3,

B.3.4


x xA.1.1, A.1.2, B.2.1,

B.2.3


x x x x x B.2.1, B.3.1, C.2.2


x x B.1.2, B.2.2


x xB.1.1, B.2.1, B.2.2, C.2.1, C.2.2, C.2.3


x x x x xA.1.1, A.2.1, A.2.2, B.1.2, B.2.3, B.3.1,

B.3.2, C.3.2


x x x x xB.1.1, B.1.2, C.1.1,

C.3.1

B.2.3 Vytvoření databáze ploch pro podnikání x A.2.1, B.2.1, C.3.2


x x x xA.1.2, A.2.2, B.2.1,

C.1.3


x x x x xA.2.2, B.2.1, B.3.3,

C.2.2

B.3.3 Osvěta a motivace ke studiu žádaných oborů x x x x x

A.1.2, B.2.1, B.3.2, B.3.4

51



B.3.4 Podpora řemesel x x x x x A.1.2, B.3.3


x x x x x B.2.2, C.4.1


x x x x x C.1.3, C.2.2, C.3.3


x x x x xB.3.1, C.1.2, C.2.2,

C.3.3


x x x x x C.3.1

C.2.1 Podpora sociálního podnikání x x x x B.1.2


x x x x xB.1.2, C.1.2, C.1.3,

C.2.3


x x x x x B.1.2, C.2.2


x x B.2.2, B.2.3, C.1.4

C.3.2 Podpora využívání brownfieldů x x x x x B.2.1, B.2.3, C.3.1

C.3.3 Systematická péče o investory v kraji x x x x x C.1.2, C.1.3, C.4.1


x x x x x C.1.1, C.3.3

Přehled možností financování aktivit z operačních programů Evropských strukturálních a investičních fondů 2014–2020

Aktivita Způsob financování

A.1.1 Průzkum zaměstnanosti a potřeb firem ve Zlínském kraji OP Z 1.4.1

A.1.2 Sběr a analýza informací o absolventech středních škol IROP 3.2

OP Z 1.4.1

A.2.1 Zřízení regionální observatoře trhu práce a konkurenceschopnosti IROP 3.2

52



AktivitaZpůsob

financování

OP Z 1.4.1

A.2.2 Pravidelná setkávání veřejné správy s podnikateli -

B.1.1 Doladění kompetencí a úkolů orgánů kraje ve vztahu k trhu práce -


OP Z 3.1.1

B.2.1 Spolupráce kraje s externími subjekty ovlivňujícími trh práce OP Z 1.4.1


-

B.2.3 Vytvoření databáze ploch pro podnikání IROP 3.2

B.3.1 Zohlednění požadavků trhu práce v krajských plánech vzdělávání OP VVV 3.2.3


OP Z 1.3.1OP VVV 1.1.2OP VVV 2.1.1OP VVV 2.1.5

OP PIK 1.2

B.3.3 Osvěta a motivace ke studiu žádaných oborůOP VVV 3.2.5OP VVV 3.2.2

B.3.4 Podpora řemesel -


-


IROP 2.4IROP 2.3IROP 2.1

řada „měkkých“ aktivit v OP Z

téma vzdělávání je průřezově obsaženo

ve většině specifických cílů OP

VVV

C.1.3 Zajištění podmínek na podporu kultury a volnočasových aktivit IROP 3.12


-

C.2.1 Podpora sociálního podnikáníIROP 2.2

OP Z 2.3.1OP Z 2.1.2

C.2.2 Slaďování pracovního a rodinného životaOP Z 1.1.1OP Z 1.2.1OP Z 1.3.13

2 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví.3 Podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů v podnicích.

53



AktivitaZpůsob

financování

C.2.3 Využití pozice příspěvkových organizací kraje -

C.3.1 Podpora zahájení podnikání a rozvoj inovačních aktivit firemOP PIK 1.1OP PIK 1.2OP PIK 2.1

C.3.2 Podpora využívání brownfieldůOP PIK 2.3PRV 6.4.24

OP ŽP 3.45

C.3.3 Systematická péče o investory v kraji -

C.4.1 Zajištění připravenosti a získání investorů do SPZ Holešov OP Z 1.1.1

Pozn.: IROP = Integrovaný regionální operační program,OP PIK = Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost,OP Z = Operační program Zaměstnanost,OP ŽP = Operační program Životní prostředí,OP VVV= Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání,PRV = Program rozvoje venkova.

Financování aktivit akceptuje možnosti kohezní politiky 2014–2020 a využití vícezdrojového financování aktivit Koncepce.

B.3 NÁVRH INSTITUCIONÁLNÍHO ŘEŠENÍ PODPORY ZAMĚSTNANOSTI

Návrh způsobu rozdělení kompetencí a činností mezi aktéry na trhu práce, orgány kraje a útvary krajského úřadu

Základní komunikační a informační platformou bude Pakt zaměstnanosti sdružující na principu dobrovolného partnerství klíčové aktéry, kteří se věnují rozvoji trhu práce.

Hlavním orgánem Paktu bude Řídící výbor Paktu zaměstnanosti, který bude ustaven na základě zakládacího aktu. Vzhledem k analýze platforem se jeví, že po případné revizi může převzít roli řídícího výboru například Krajská ekonomická rada Východní Moravy (KER VM) Klíčovou komunikační, informační a koordinační roli bude hrát nositel Paktu zaměstnanosti. Bude zaštiťovat komunikační aktivity, organizovat setkání aktérů trhu práce, koordinovat činnosti aktérů na trhu práce, realizovat podpůrné projekty apod. Činnost nositele Paktu zaměstnanosti bude řízena Výkonnou radou Paktu zaměstnanosti. Výkonná rada bude jmenována Řídícím výborem Paktu zaměstnanosti. V rámci paktu zaměstnanosti budou vznikat stálé pracovní skupiny zaměřené na jednotlivá témata podle priorit společně zvolené strategie.

Nositel Paktu zaměstnanosti je pro fungování Paktu zaměstnanosti klíčový, převezme totiž odpovědnost za koordinaci činností a některé již realizované aktivity. Tento subjekt tak musí splňovat následující charakteristiky:

Musí mít stabilní organizační zázemí.

Musí mít tým zkušených pracovníků.

V čele musí stát silná osobnost.

Musí být akceptovaný místními aktéry.

4 Zemědělské brownfieldy pro agroturistiku.5 Odstraňování ekologických zátěží.

54



V současné době nebyl identifikován ve Zlínském kraji subjekt, který by potřebné charakteristiky splňoval.

Všichni klíčoví aktéři se budou podílet na realizaci společných projektů vedoucích k naplnění strategie, která vznikne na základě shody o klíčových cílech mezi zapojenými subjekty.

Zlínský kraj bude přímo řešit rozvoj trhu práce primárně v oblasti svých kompetencí (zejména školství, sociální záležitosti, činnost příspěvkových organizací kraje, iniciace případných legislativních změn na úrovni státu atd.) ve vazbě na rozdělení rolí danou paktem zaměstnanosti. Koordinace aktivit kraje ve vztahu k trhu práce bude v kompetenci Odboru strategického rozvoje.

Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně bude s krajem konzultovat činnosti, kterými kraj může napomoci realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (zapojení středních škol zřizovaných krajem do rekvalifikací, zapojení příspěvkových organizací kraje apod. Obdobně bude v úzkém kontaktu s nositelem Paktu zaměstnanosti. Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně bude ve spolupráci s hospodářskými komorami zajišťovat pravidelný sběr informací o profesích, které zaměstnavatelé potřebují.

Krajská hospodářská komora Zlínského kraje a Okresní hospodářská komora Kroměříž budou spolupracovat s Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou ve Zlíně na sběru informací o potřebných profesích, dále bude sledovat a vyhodnocovat další potřeby podnikatelů (zaměstnavatelů). Potřeby, na jejichž řešení se bude moci na základě svých kompetencí podílet Zlínský kraj, předloží Zlínskému kraji a bude se podílet na nalezení vhodného řešení.

Návrh systému koordinace a spolupráce

Základní koordinační platformou bude Pakt zaměstnanosti. Do něj budou začleněni všichni relevantní aktéři trhu práce (dále jen „aktéři“).

Vzhledem k vytvoření Paktu zaměstnanosti jako širší a zastřešující struktury pro rozvoj trhu práce a nepřímo tedy i podnikání je nutné přizpůsobit tomuto faktu fungování a činnost stávajících aktérů:

Průřezové činnosti (obecné podmínky pro podnikání, obecné informační a vzdělávací aktivity, sledování legislativních změn, poradenství, projektový management apod.) bude zajišťovat nositel Paktu zaměstnanosti, nikoliv v roztříštěné podobě různí aktéři. Aktéři v návaznosti na to (ve vzájemné koordinaci a vazbě na Pakt zaměstnanosti) budou zajišťovat specifické činnosti. Dojde proto logicky k zeštíhlení personálních kapacit, výdajů i činností některých aktérů a k přesunu odborníků i finančních prostředků do nově vzniklého nositele Paktu zaměstnanosti.

Nositel Paktu zaměstnanosti může rovněž plně převzít náplň činnosti některých ze stávajících aktérů (a činnost daného subjektu ukončit).

Je rovněž nutná optimalizace činnosti, případně počtu, poradních orgánů kraje. Největší personální duplicity jsou mezi Krajskou ekonomickou radou Východní Moravy (KER VM) a Radou hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje (tripartita). Řídící výbor Paktu zaměstnanosti by měl logicky velmi obdobné složení. Řešením by byla integrace těchto orgánů a na tomto základě vytvoření Řídícího výboru Paktu zaměstnanosti, jako politického a poradního orgánu zastřešujícího fungování Paktu zaměstnanosti.

55



Na platformě Paktu zaměstnanosti budou probíhat pravidelná setkávání aktérů na trhu práce: Řídící výbor cca 2 x ročně, dále dle potřeby dílčí skupiny aktérů (pracovní skupiny).

Aktéři trhu práce se budou vzájemně informovat o svých projektových záměrech a tyto záměry budou zkoordinovány.

Doporučení vzhledem k ostatním krajským koncepcím

Zlínský kraj již má v současné době zastřešující i sektorové dokumenty, v rámci kterých jsou řešeny opatření či aktivity zaměřené na podporu zaměstnanosti v kraji. Mezi tyto dokumenty patří zejména Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020 spolu s Programem rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016, ale také např. Regionální inovační strategie Zlínského kraje 2013-2020, Národní RIS3 strategie společně s Krajskou přílohou k národní RIS3 za Zlínský kraj, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2012 nebo Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2012-2014 (prodlouženo do 2015).

Zejména v uvedených koncepcích je třeba reflektovat dopady na zaměstnanost i při jejich aktualizacích. V Regionální inovační strategii a případně ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb bude třeba promítnout problematiku sociálního podnikání, které bude mít vedle sociálních aspektů i určité inovační prvky. Dále je třeba zachytit i problematiku dalších aspektů, které mohou mít dopad na zlepšování situace na trhu práce (např. dopady na / řešení situace specifických skupin na trhu práce).

B.4 NÁVRH IMPLEMENTACE

Stanovení způsobu práce s koncepcí

Koordinátorem práce s koncepcí je Odbor strategického rozvoje kraje (STR). Po případném založení Teritoriálního paktu zaměstnanosti ZK převezme tuto roli nositel paktu. Ten pak každoročně svolá setkání aktérů trhu práce (lze využít jednání Řídícího výboru Paktu zaměstnanosti), kde se vyjádří ke stavu realizace aktivit Koncepce podpory zaměstnanosti.

Koncepce bude jednou za rok vyhodnocena a dojde k přípravě návrhu aktualizace aktivit koncepce.

Stanovení způsobu pravidelného sledování a vyhodnocování situace

Každá aktivita má stanoveného garanta. V ročním intervalu (v termínu časově předcházejícím zpracování zprávy o plnění Koncepce) zašlou všichni garanti aktivit informaci (stručný komentář k uskutečněným činnostem v rámci jednotlivých aktivit) o plnění jim svěřených aktivit. Na základě těchto podkladů STR zpracuje zprávu o naplňování Koncepce. Zpráva bude zejména obsahovat:

Přehled naplňování aktivit včetně návrhu vyřazení aktivit či jejich přehodnocení vzhledem k jejich ne/naplňování.

Návrh na odstranění / úpravu / doplnění aktivit.

Doporučení ke zlepšení spolupráce a komunikace aktérů.

Stanovení způsobu aktualizace koncepce

56



Dílčí úpravy koncepce mohou být prováděny 1x ročně v návaznosti na zprávu o plnění koncepce a schváleny Radou Zlínského kraje (viz výše).

Po uplynutí tříleté doby platnosti koncepce budou aktualizována data a vyhodnoceny změny situace. Bude provedena revize činnosti aktérů. Následně bude rozhodnuto, které cíle zůstávají v platnosti, a doplněny nové cíle. V návaznosti na to budou přepracovány opatření a aktivity. Opatření a aktivity dlouhodobějšího (stálého) charakteru se budou opakovat v každé koncepci a budou v nich pouze konkretizovány kroky na nejbližší období. Dokument si tak bude udržovat významnější kontinuitu a aktualizace bude vyžadovat nižší finanční nároky.

57



PŘÍLOHY

Příloha 1: Podniky s více než 250 zaměstnanci ve Zlínském kraji v roce 2014

58



Příloha 2: Členové subjektů věnujících se řešení problémů na trhu práce

Členové a stálí hosté Krajské ekonomické rady Východní Moravy:

Subjekt Zástupce

Členové zastupující samosprávu:Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav MišákStatutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Ing. Jaroslav DrozdNáměstek hejtmana Zlínského kraje Ing. Ivan MařákČlen Rady Zlínského kraje doc. Ing. František Čuba, CSc.

Členové zastupující hospodářskou sféru:Continental Barum s.r.o. Ing. Libor Láznička, Ph.D.Slovácké strojírny, akciová společnost Ing. Jiří Rosenfeld, CSc.Pozemní stavitelství Zlín a.s. Ing. Miroslav Lukšík, CSc.ČSAD Uherské Hradiště a.s. Ing. Radislav KusákMoravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo Ing. Radomír Lapčík, LL.M.PLASTIKA a.s. Ing. Stanislav ZbranekČeská spořitelna, a.s. Zlín Ing. Martin Pajtl, MBA

Zástupce akademické sféry: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně prof. Dr. Ing. Drahomíra Pavelková

Členové zastupující ostatní sektory a poradenskou sféru:Úřad práce České republiky - krajská pobočka ve Zlíně Mgr. Miriam Majdyšová Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Ing. Ivona Huňková Sdružení pro rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav ToufarČMKOS Zlínského kraje Karel PopelkaZO OS ECHO při Continental Barum s.r.o. Bc. Jan Skoch

Stálí hosté, členové zastupující samosprávuVedoucí odboru strategického rozvoje kraje Mgr. Milan FilipVedoucí odboru kancelář hejtmana Ing. Josef Svoboda

Pramen: Interní materiály Krajského úřadu Zlínského kraje. Stav k 1. 6. 2015

Členové Výboru pro strategický rozvoj a investice

Jméno Funkce Navržen

Mgr. Josef Novák předseda SPOIng. Ladislav Kryštof místopředseda ČSSDIng. Martin Houška člen ČSSDBc. Jaroslav Chmelař člen ČSSDdoc. Ing. Boris Popesko, Ph.D. člen ČSSDIvan Juřena člen KSČMIng. Pavel Kroča člen KSČMJiří Čunek člen KDU-ČSLAleš Lahoda člen KDU-ČSLOndřej Běták člen STAN + TOP 09PaedDr. Zdeněk Janalík člen ODS


59



Členové výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

Jméno Navržen

Mgr. Ivana Majíčková STAN + TOP 09Mgr. Rudolf Korábek ČSSDMgr. Dalibor Sedláček ČSSDBc. Miroslav Chumchal ČSSDMgr. Karel Jankovič ČSSDMgr. Vlastislav Antolák KSČMBc. Michal Kostka KSČMMgr. Zdeněk Melichárek, PhD. SPOMgr. Pavel Motyčka KDU-ČSLMgr. Oldřich Vávra KDU-ČSLMgr. Josef Slovák ODS


Členové Komise rady Zlínského kraje pro rozvoj lidských zdrojů

Jméno Odbornost Funkce

PaedDr. Petr Navrátilradní Zlínského kraje pro oblast školství, mládeže a sportu předseda

Ing. Radovan Výsmek pracovník Odboru školství, mládeže a sportu KÚ ZK tajemníkMgr. Dušan Bellovič ředitel vzdělávací společnosti Marlin členMgr. Milan Filip vedoucí Odboru strategického rozvoje KÚZK členIng. František Hanáček bývalý vysokoškolský pedagog člen

Ing. Ivona Huňkovápředsedkyně představenstva Krajské hospodářské komory Zlínského kraje členka

Mgr. Petr Kořenek zastupitel města Vsetín, poslanec Parlamentu ČR člen

Ing. Miroslav Lukšík, CSc.prezident Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje, generální ředitel Pozemního stavitelství Zlín a.s. člen

Mgr. Miriam Majdyšová ředitelka Úřadu práce ČR - krajské pobočky ve Zlíně členkaPhDr. Stanislav Minařík vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK členMgr. Miloslava Nosková členka Rady města Kroměříže členka

prof. Dr. Ing. Drahomíra Pavelkováděkanka Fakulty managamentu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně člen

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc.generální ředitel Slováckých strojíren, akciové společnosti člen

Ing. Kateřina Srncováředitelka konsultačního a rekvalifikačního střediska Zdounky členka

Pramen: Interní materiály Krajského úřadu Zlínského kraj. Stav k 1.6.2015

60



Členové Rady hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje (tripartity)

Jméno Funkce

Veřejná správaMVDr. Stanislav Mišák hejtman Zlínského krajeIng. Jaroslav Drozd statutární náměstek hejtmana Zlínského krajeIng. Ivan Mařák náměstek hejtmana Zlínského krajeMUDr. Lubomír Nečas náměstek hejtmana Zlínského krajeIng. Ladislav Kryštof člen Rady Zlínského krajePaedDr. Petr Navrátil člen Rady Zlínského krajeMgr. Taťána Valentová Nersesjan členka Rady Zlínského krajeIng. Jaroslav Kučera člen Rady Zlínského krajeIng. Vladimír Kutý ředitel Krajského úřadu Zlínského kraje

Mgr. Milena Kovaříková předsedkyně výboru pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova Zlínského kraje

Mgr. Miriam Majdyšová ředitelka Úřadu práce ČR - krajské pobočky ve ZlíněRegionální rada odborových svazů ČMKOS Zlínského krajeKarel Popelka regionální manažer pro soc. dialog, místopředseda RHSD ZKOldřich Borusík OS stavbaPaedDr. Pavel Štěpán Českomoravský Odborový svaz školstvíMarie Dančáková Zbrojovka Vsetín, a. s.Bc. Jan Skoch Continental Barum s.r.o.Mgr. Kateřina Zubková Dům kultury s.r.o. ZlínBc. Marcela Holčáková Sociální služby Vsetín p.o.Oldřich Tureček Nestlé Česko s.r.o.Ing. Josef Kartousek Centroprojekt, a.s.Radmila Rajnošková Krajská knihovna Františka BartošeKrajská rada zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Ing. Mojmír Olšer COLORLAK, a.s. - předseda delegaceIng. Miroslav Lukšík, CSc. Pozemní stavitelství Zlín a.s.Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. Slovácké strojírny, akciová společnostRudolf Chmelař STAVOZ CZ v.o.s.Ing. Radislav Kusák ČSAD Uherské Hradiště a.s.Ing. Martin Moulis Zemědělská akciová společnost NivniceEmil Zůbek Důbrava – chemické výrobní družstvo Valašské KloboukyIng. Stanislav Hanák Kuchyně HanákMVDr. Jana Novotná Mlékárna Valašské Meziříčí, s.r.o.Ing. Pavel Calábek Krajská nemocnice T. Bati, a. s.


61


Date post:	17-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

· Web viewZlínský kraj má rozlohu 3 963 km2 (4. nejmenší mezi kraji) a k 31. 12. 2013 v něm...

Documents