František Peřina- Generál nebe Absolventská práce

Vypracoval: Tomáš Božek

Vedoucí práce: Mgr. Luděk Páleník

Místo vydání: ZŠ Velké Němčice

Školní rok: 2016/17

ProhlášeníProhlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a na základě

zdrojů, které jsem uvedl v seznamu použité literatury.

Ve Velkých Němčicích, dne 24. 1. 2017 __________________

Velice rád bych chtěl poděkovat panu učiteli Mgr. Luďku Páleníkovi za jeho snahu mi pomoci, názory, rady a celkovou podporu.

OSNOVA 1. Mládí

2. Období v československé armádě

3. Válka a po válce

4. Zpět ve vlasti

5. Hodnosti, ocenění a zajímavosti

4

OBSAH

Úvod ……………………………………………………………………………………………………….6

1. Mládí ……………………………………………………………………………………………………...7

1.1 Dětství ………………………………………………………………………………………………..7

1.2 Studium …………………………………………………………………………………………….8

1.3 Výcvik ………………………………………………………………………………………………..8

2. Období v československé armádě ……………………………………………….10

2.1 Olomouc …………………………………………………………………………………………...10

2.2 Cheb ………………………………………………………………………………………………….10

2.3 Osudová láska ………………………………………………………………………………….10

2.4 Curych ……………………………………………………………………………………………….11

2.5 Politická krize …………………………………………………………………………………..12

2.6 Útěk do exilu …………………………………………………………………………………….13

3. Válka a po válce ………………………………………………………………………………….13

3.1 Francie ……………………………………………………………………………………………...13

5

3.2 Velká Británie - RAF ………………………………………………………………………..17

3.3 V emigraci ………………………………………………………………………………………...19

4. Zpět ve vlasti……………………………………………………………………………………….20

4.1 Přivítání ……………………………………………………………………………………………20

4.2 Zdravotní potíže ……………………………………………………………………………...20

5. Hodnosti, ocenění a zajímavosti ……….………………………………………...21

5.1 Hodnosti …………………………………………………………….……………………………..21

5.2 Ocenění …………………………………………………………………………………………….22

5.3 Zajímavosti ……………………………………………………………………………………...23

Závěr …………………………………………………………………………………………………….24

Příloha ………………………………………………………………………………………………….25

Cizojazyčné shrnutí………………………………………………………………………….28

Zdroje …………………………………………………………………………………………………...29

ÚVOD Jako téma své absolventské práce jsem si zvolil legendárního stíhacího pilota druhé světové války, přezdívaného Generál nebe, Františka Peřinu,

6

který se narodil nedaleko Velkých Němčic ve vesnici Morkůvky. Proslavil se v bojích proti nacismu ve Francii a Velké Británii, byl jedním z našich největších hrdinů.

Proč jsem si vybral vlastně právě jeho a co mě na něm oslovilo? Františka Peřinu jsem neznal do té doby, než mi o jeho životě vyprávěl pan učitel Páleník a nabídl mi tuto významnou osobnost našeho regionu jako téma absolventské práce. Poté, co mi o generálu Peřinovi řekl, našel jsem si o něm pár informací, které mě velice zaujaly.

Peřina je jedním z nejvýraznějších představitelů protifašistického odboje. Pro mnohé je příkladem velkého osobního hrdinství, příkladem člověka, pro kterého svoboda nebyla prázdným pojmem a pro jejíž záchranu mnohokrát nasazoval svůj vlastní život. Stal se českým stíhacím esem a za svou statečnost byl vyznamenán mnoha nejvyššími francouzskými, britskými i našimi vyznamenáními.

V této práci se chci zaměřit hlavně na nejvýznamnější období jeho zajímavého života a důležitá ocenění, jež získal.

Svou prací bych chtěl přispět k tomu, aby se o této hrdinné osobě našeho kraje dozvědělo více lidí a aby třeba i někoho motivovala k lepším výkonům.

7

1. MLÁDÍ 1.1 Dětství František Peřina se narodil 8. dubna roku 1911 v malé obci Morkůvky poblíž Břeclavi a Hustopečí jako druhorozený syn rodičům Kateřině a Josefu Peřinovým. Jako malý byl sice slabý a nízký, ale zato bystrý a obratný. Už od dětství měl chuť objevovat nové věci a zkoumat okolí.

Maminka o něj měla stále starosti, ale osud mu přál. Na ochranu před většími a zlými kluky měl svého o čtyři roky staršího bratra. V jeho dětství byly ale bohužel i smutné okamžiky. František měl i mladší sestru Boženku, která asi v roce zemřela.

Krutá první světová válka zasáhla tuto rodinu velice zle. František rád jedl, ale teď neměl z čeho jíst. S ochotou své rodině s pracemi pomáhal. Jednoho dne šel s maminkou z vinohradu a tu potkal u říčky Harasky1 lidi, kteří pracovali na hrázi.

Chtěl se na ně jít podívat, kvůli své zvědavosti, a tak mu jeho matka vyhověla. Najednou se ho jeden Ital zeptal, zda umí plavat. Neuměl. A tak se u něj učil plavání. Jeho rodič mu to zakazoval, ale on neposlechl. Trénink probíhal tvrdě, ale vyplatil se. Z našeho budoucího hrdiny byl jeden z nejlepších malých plavců v okolí, jenž vyhrál i několik soutěží.

Později se začali v jejich obci kupit vojáci, kvůli konci války, které podporovali. Vrátil se i Františkův tatínek. Jeho tatínek na něj byl přísný, ale maminka jako anděl.

1 Haraska - potok v okresu Břeclav

8

Obr. 1 - František se svou matkou a bratrem Josefem

9

1.2 Studium

František byl ve škole sice většinou menší než ostatní děti, ale zlobil stejně jako oni. Po škole šel na měšťanskou školu do Klobouk (dnes Klobouky u Brna). Měl z tohoto přechodu strach, ale dobře to dopadlo. Tato nová škola byla od té staré vzdálena 3 kilometry.

Děti tam většinou chodily pěšky. Náš budoucí hrdina tam poznal i hodně nových kamarádů. Nejlépe mu šel díky jeho obratnosti a síle tělocvik, dále přírodopis a zeměpis. Ve zbytcích předmětů opisoval nebo používal nápovědy. Miloval přírodu a knihy o ní. Tyto znalosti se mu v budoucnu hodily.

V měšťanské škole prospěl a s tatínkem se nakonec rozhodli, že se bude učit soustružníkem. Učil se v průmyslové škole v Brně. Studium v tak velkém městě, jako bylo Brno, se pro něj stalo novou zkušeností, ale po nějaké době si zvykl.

Při studiu ve městě se například věnoval i loveckým zbraním, na které v té době neměl peníze. Po třech letech dostal výuční list a později byl přijat do První brněnské strojírny. Od této chvíle se z něho stával muž samostatných názorů a činů a měl stále větší chuť do života. Po nějaké době odešel do Husovic k proslavené firmě „Manoušek“.

1.3 Výcvik

V polovině června roku 1929 navštívil s kamarády letecký den na letišti Brno-Slatina. Stál mezi diváky a pozoroval letecké akrobacie. Najednou se na obloze objevil dvouplošník Šmolík Š 20, kterého pilotoval Rudolf Peřina. František obdivoval schopnosti svého jmenovce.

Tento výstup ho natolik nadchl, že se druhý den rozhodl dát k letectvu. Šlo to hladce, stačilo si vyzvednout žádost, vyplnit ji a splnit podmínky přijetí, ale byl tu jeden problém, a to, že žádost musela být podepsána oběma rodiči. Bylo nutné, aby jim zalhal o tom, že nejde na letce, ale na mechanika. Vše se nakonec vyřešilo a byl přijat.

1. října 1929 odjel do Prostějova jako žák 1. ročníku leteckého dorostu. Ostříhali je dohola a začala vojna s přísnou kázní. Příprava na profesi budoucího letce byla velmi tvrdá. V dubnu roku 1930 se přesouvali na letiště, jež bylo asi půl kilometru daleko. Jedním z vedoucích byl např. rotmistr Murcek.

Na výcvik bylo potřeba být klidný, čilý, mít fyzickou výdrž, ale i dostatek odpočinku. Létali 6 hodin. Obědvali v kasárnách a poté 2 hodiny spali, učili se teorii, navečeřeli se, uklidili si a šli spát. Tak to bylo celý týden až na neděli.

Žáci dostali „Zápisník letů“, kam museli zaznamenávat každý let.

10

František vše vyplnil a nastal první cvičný let. Dostávali stále těžší a těžší úkoly. Lety trvaly přibližně 25 minut. Kolem 15. až 20. letu byli přezkoušeni velitelem školy. Instruktora Peřina nezklamal. Vše prováděl s citem a učitelé si ho pochvalovali.

Jediné co ho trápilo, bylo to, jak vše řekne rodičům. Téměř celý rok přemýšlel, ale nic ho nenapadlo. Všichni byli prozatím spokojeni. O vánočních prázdninách ho šla navštívit jeho matka. Pravdu se nedozvěděla od svého syna, ale od jeho spolužáků. Dlouho plakala, i když se ji snažili oba synové uklidnit. Nakonec se s tím smířila a začala na něj být hrdá.

Jednou udělal při letu chybu a s „Komárkem“ se z padesáti metrů zabořil přímo do země. Dvouplošník to nevydržel. Byla to pro něj ostuda, ale napodruhé se mu to povedlo precizně.

„Elementárky2“ absolvoval s velmi dobrým prospěchem. Všichni sledovali, jak dva rotmistři nacvičují na letecké dny a obdivovali je. Peřina chtěl akrobacii umět a rotmistr Murcek ho ujišťoval, že to dokáže. Učili se létat například i s Pragou E-41, Aš 11 (jedenáctkou), nebo s Š-16 (šestnáctkou). Praktický výcvik zahrnoval výškové lety „orienťáky“ nebo např. cvičení nouzových přistání.

Výcvik spěl ke konci. Ze žáků se stali dvacetiletí vládci vzduchu, mezi které patřil i on. František ale nebyl povýšen, protože neuposlechl instruktorův rozkaz projít příkopem plným ledové vody. Nakonec se ale i z něj stal absolvent Školy leteckého dorostu.

Obr. 2 - Dvouplošník Š- 118 zvaný „Komár“

2 Elementárky - elementární výcvik

11

2. OBDOBÍ V ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDĚ

2.1 Olomouc Po letecké škole si mohl absolvent vybrat pluk, ke kterému by byl rád přeložen. František si vybral 2. letecký pluk Dr. Edvarda Beneše v Olomouci, protože to měl blízko domova, Moravu miloval a měl v ní i své známé. Při přezkoušení z leteckých dovedností obstál na výbornou a byl přeložen k 5. zpravodajské letce 2. perutě.

Štábní kapitán Franěk, jenž dokázal být milý, ale i přísný, si našeho budoucího hrdinu oblíbil. Peřina se stal favoritem i poručíka Laipolda. Později ho pro jeho dovednosti povýšili na svobodníka.

Olomouc jako město Františka nezklamal a vyhovoval mu. Večer toto město žilo a i ve dne se mohl věnovat svým koníčkům, na které nemohl zapomenout.

Po určité době se rozhodl zeptat šéfpilota letky, zda může jít na stíhací školu. To mu bylo díky jeho souhlasu umožněno. Peřina byl nakonec povýšen a jeho žádost do stíhací školy byla přijata.

2.2 ChebNa jaře roku 1932 odjel František do Chebu. Ve škole byly zásady, jež bylo někdy obtížné dodržet, ale ne pro něj. Začalo se nejprve se snadnými akrobatickými prvky a poté se učili stále těžší. Peřina si v tom liboval. Žáci létali v 1000 metrech (pro bezpečnost).

Létání se mu dařilo. Instruktoři si všímali jeho schopností a dovedností, chválili ho a jemu rostlo sebevědomí. Radoval se z toho, že si dobře vybral. Nakonec dokončil tento výcvik snad nejlépe, jak mohl, a odešel s velice dobrou náladou, pochvalou a popřáním všeho nejlepšího do budoucna.

2.3 Osudová láskaKdyž se vrátil z Chebu zpět do Olomouce, byl František přeložen k 34.

12

stíhací letce. Velitel letky musel plnit plán. Josef Keprt, Peřinův kamarád, se stal jeho rivalem. On s dalšími dvěma letci startovali za 2. letecký pluk v leteckém závodě ve střelbě v Malackách. Trofej z tohoto turnaje si domů odvezli.

V roce 1934 se přesunul do 36. letky. Tam absolvoval mnoho závodů v akrobacii na B-33. Často vyhrával. Rok 1935 byl jeden z nejlepších, jaký dosud prožil. V tu dobu se ocitl v nouzi, ze které ho dostal jeho strýc a teta.

V červnu roku 1936 poznal František Annu Klimešovou a líbila se mu. V tu dobu jí nebylo ani 16 let a chodila do obchodní školy. Měla doposud zajímavý život. Oba postupně poznávali, že se jejich přátelství mění v hlubokou lásku.

Obr. 3 - Avia B-33 Obr. 4 - Anička na svatební fotce

2.4 CurychNejraději měli piloti Avii B-534 (pětistovka). František se pokusil o obrácený přemet právě se zmíněným letounem, ale nepovedl se a on měl třicetidenní domácí vězení. Zavolal si ho velitel letky, který mu místo vězení nabídl jet do Švýcarska. Byl určen jako člen skupiny, jež se zúčastní mezinárodních závodů v Curychu.

Hned po příjezdu začali trénovat. Měli dobrý čas, ale snažili se ho co nejvíce snížit. 19. července 1937 se shromáždilo všech šestnáct závodníků na letišti Praha-Kbely, aby odletěli. Bylo tam i několik významných osobností (např. ministr národní obrany).

Vedoucím jeho výpravy byl mjr. let. Alexandr Hess. Při prvním závodě byl Peřina třetí. U druhého („orienťáku“) měl obavy kvůli mrakům, ale nevzdal se, vzlétl a i přes všechny pochybnosti a překážky ho dokončil a získal 4. místo.

Curych byl pro československou výpravu obrovský mezinárodní úspěch. Naši letci získali 3x 1. místo, 3x 2. místo a 4x 3. místo. Na jedné ze

13

společenských událostí se František poprvé setkal s kapitánem Jeanem Accartem, který v jeho životě sehraje důležitou roli.

V ČSR byli všichni vřele přivítáni a získali mnoho blahopřání, jak od oficiálních osobností vojenských i civilních, tak i od přátel a rodin. Přivítala ho i jeho snoubenka Anička. Dokonce jim poblahopřál a poděkoval i prezident Dr. E. Beneš. Všichni Františka v Olomouci velice rádi přivítali.

Peřina se zúčastnil i střeleckých závodů v Malackách, ale byl mu tím odložen nástup na školu pro rotmistry. Jeho průměrný výsledek zásahů ve střelbě na pozemní cíl byl 99%. Vyhrál.

Obr. 5 - František Peřina roku 1937 – Curych Obr. 6 - Avia B-534

2.5 Politická krize17. října roku 1937 nastoupil na školu pro rotmistry. Celkový výcvik proběhl hladce a náš budoucí hrdina byl povýšen na rotmistra. Závěrečné zkoušky proběhly o týden dříve kvůli politickému napětí mezi Německem a Československou republikou.

Hitlerova moc stále rostla. Obyvatelstvo ČSR důvěřovalo vládě a ta zvyšovala obranyschopnost státu. MNO (Ministerstvo národní obrany) v Olomouci utvořilo další dvě stíhací letky a Peřina byl k jedné z nich přeložen. Byla to 52. letka.

21. května 1938 vláda vyhlásila částečnou mobilizaci. Lidé s tímto krokem vlády souhlasili a navíc věřili tomu, že by navíc naší zemi pomohla Anglie a Francie a ubránili bychom se.

Poté se situace zklidnila, ale lidé stále neuvěřili tomu, že Führer3 útok na ČSR pouze odložil. Musel se ještě více připravit. Němci už i dříve létali v oblasti Československa a získávali o jeho území zajímavé informace. Češi se jim v tom teď snažili zabránit.

František se o to snažil i se zbytkem 52. letky u letiště Prostějov a

3 Führer (vůdce) - oslovení Adolfa Hitlera

14

Vyškov. Německé messerschmitty1 a jiná letadla se bez radaru a účinného naváděcího systému těžko hledaly.

Politická situace se i nadále zhoršovala a naše vláda se marně snažila přesvědčit celý svět o celistvosti své země. Vyhlásila se mobilizaci, která proběhla úspěšně a rychle. Bohužel kvůli tomu, co se stalo v Mnichově, to bylo k ničemu.

Celá stíhací peruť, ve které Peřina byl, dostala rozkaz k přesunu na Vígľaš(vesnice) na Slovensku proti Maďarsku. František vzlétal zpravidla jako velitel tříčlenného roje.

Nakonec došlo i k odtržení Slovenska. Všichni poznali, že se mnoho Slováků změnilo. Převážně přestali používat češtinu a začali Čechy a Moravu nenávidět (většina z nich).

Po nějaké době se peruť vrátila zpět do Olomouce. Všichni byli kvůli té situaci mezi státy smutní, ale i přes to se snažili si navzájem pomáhat. Poražení stále doufali ve svobodu a spravedlnost.

15. března roku 1939 si ho zavolali k letce. Při poslouchání rádia uslyšel hroznou věc. Zjistil, že německá vojska začala obsazovat republiku a že jim v tom nesmí nikdo bránit, takže i jakákoliv letadla měla zakázána vzletět.

Museli vyklidit letiště. Při vyklízení se letci snažili vzít si co nejvíce věci, které by se hodily (jídlo, látku apod.) Museli být nenápadní. Nabízela se jim práce u Němců, ale tu převážně odmítali.

2.6 Útěk do exiluLetci z 5. letky přemýšleli o útěku do ciziny, nejčastěji do Polska. Hledaly se cesty ven. František se rozhodl, že odejde do exilu. Ještě před svým odchodem se 24. června 1939 oženil s Annou Klimešovou.

V pondělí ve 14. hodin nastupoval do rychlíku do Moravské Ostravy. Pak jel do Bohumína, který zabrali Poláci. Ti mu nevěřili a byl chvilku v cele. Dostal ho odtud známý. Bohužel tam přišel o většinu věcí. Později byli uprchlíci přesunuti do obce Bronowice. Peřina odplul do Francie 29. července 1939 na lodi „Chrobry“. Dorazil tam 1. srpna. Nakonec odjel i s mnoha dalšími rychlíkem do Paříže.

Po přijetí do cizinecké legie byli legionáři posíláni do výcvikového střediska Sídí Bel Abbás v severní Africe přes výstrojní stanici Marseille. Do vypuknutí války budou konat službu u francouzských leteckých jednotek v severní Africe.

Po 19. březnu toho samého roku, kdy Dr. Edvard Beneš pronesl vlastenecký projev všem vlastencům ČSR na světě, velké státy procitly z

15

politické naivity.

3. VÁLKA3.1 FrancieFrancouzi se války báli a nebyli na ni připraveni. Vláda se všem snažila zvýšit morálku. Bylo jasné, že šance oplatit Němcům jejich hanebnost, je tu. Díky jednomu seržantovi se skupina, v níž byl i František, sjednotila. 24. září odjeli vybraní piloti na leteckou základnu Chartres. Tam byli podle hodností přemístěni do ubikací.

Francouzi je přezkoušeli, zda umí létat, a začali se připravovat k boji. Peřina se předvedl dokonale, a tak ho zařadili do zálohy pro instruktory. Přešel na bojový typ Curtiss H 75, americký jednoplošník P 36.

Základna měla i hodně negativ, která se Peřinovi nelíbila. Patřilo mezi ně nedodržování stanovené doby pro začátek létání, ignorace pořádku a kázně v hygienických zařízeních, nečistota na toaletách anebo opožděné vyplácení žoldu. Společně se svými kamarády se snažil aspoň nějaké z těchto problémů nějak vyřešit. Na začátku listopadu odletěl na vzdušnou střelbu do La Rochelle. Tam i se svými přáteli ukázali úctyhodné výsledky.

František dostal hodnost seržanta a 2. prosince odjel jako jeden z 20 prvních českých stíhačů za západní frontu ke známé peruti „Les Cigognes“(Čápi), k 1. letce. To bylo u města Suippes. Tam se setkal se svým rivalem ze závodů v Curychu, kapitánem Jeanem Accartem. Začali spolu létat.

Obr. 7 - Curtiss P-36 Hawk - Model 75 Obr. 8 – Jean-Marry Accart

Druhého ledna roku 1940 zemřel kvůli zamrznutí kyslíkového přístroje Františkův kamarád Vladimír Vašek.

16

Na západní frontě byl klid. Němci ale už byli připraveni a měli své vojáky rozděleny na západě i východě. Zaskočení Francouzi stanovili narychlo plán vzdušných sil. To zahrnovalo zvětšení počtu jednotek v 1. linii, obnovení starého letectva, aby bylo co nejlépe využitelné, udržení silného stíhacího letectva proti nepříteli a vycvičení dostatku leteckého personálu a pozemních specialistů.

10. května 1940 zahlédli Peřina s Accartem při hlídce asi 15 Messerschmittů Me 110. Letěli za nimi a snažili se je napadnout, ale Němci uprchli. Poté dostali informaci o Dornierech Do 17. Společně jednoho sestřelili. To byl první Františkův ověřený zneškodněný nepřátelský letoun. Později toho dne měli zjistit pohyb nepřátelských jednotek směrem na západ.

Poté, co se přiblížili k Arlonu, byli bombardováni německým protiletadlovým dělostřelectvem. Díky úhybným manévrům se jim nic nestalo a šťastně přistáli zpátky na letišti Suippes.

Obr. 9 - Dornier Do 17 Obr . 10 - Messerschmitt Me 110

Každé 2 hodiny se měnili ti, kteří budou mít povinnou dobu být v pohotovosti. V jednu chvíli dostali za úkol okamžitě startovat. Letěli na ně německé bombardéry. Zničili další tři Dorniery. Po přistání ale zjistili, že bylo městečko Suippes těžce bombardováno. 11. května už ale František mohl opět bojovat. Toho dne se během „nebeské rvačky“ sestřelil společně s poručíkem Marinem la Mesleem Heinkela He 111.

17

V té době Němci vtrhli do Holandska, Belgie a Lucemburska. Také se teď Peřinovi začalo říkat „Rinope4“(kvůli tomu, že by mohl být on či jeho rodina pronásledováni). Dalšího dne začala celá peruť postupně směřovat k ochraně města Sedanu. Bombardovaly to tam bombardéry Junkers Ju 87, které díky tomu, že je nikdo neochraňoval, bylo celkem snadné sestřelit.

Obr. 11 - Junkers Ju 87 Obr. 12 – Heinkel He 111

Sedmdesátkrát ho zasáhl Messerschmitt Bf 109(stodevítka), ale v pořádku přistál zpět na letišti. Všichni se divili, že ho ani jedna kulka nezasáhla do těla. Bavilo ho to tam, a to i díky tomu, že tam bylo i pár lidí z Olomouce, které znal.

14. května se s Accartem opět vznášeli nad Sedanem a zahlédli nad sebou asi 50 kusů „stodevítek“ a letku Heinkelů He 111. V boji měli navrch Němci a zemřel při něm Františkův přítel Tim Hamšík.

Mezi 16. květnem a 19. květnem sestřelil Peřina další 3 letouny. Peruť se přesunula na letiště Saint Dizier. František byl povýšen na francouzského lieutenanta (poručíka).

Nebylo to dobré. Francie neměla proti Němcům šanci. V den Accartových narozenin měl Peřinův kapitán smůlu. Naštěstí včas vyskočil. František sestřelil ještě několik letounů, povedlo se mu doplnit palivo v Dijonu a přenocoval tu. Accart byl vážně zraněn, ale přežil. Nálada všech a jejich chuť do boje slábla.

Dozvěděli se, že asi 150 letounů letí na Paříž. Vzlétli proti nim. Vypadalo to, jakoby letci nebrali ohled na ochránce bombardérů. František letěl mezi tyto letouny, aby na sebe odvedl pozornost a aby mohli jeho spojenci zničit nepřátelské bombardéry. Provedl ještě jednu lest, ale byl postřelen. Povedlo se mu utéct a nouzově přistát. Odvezli ho do nemocnice. Dopadlo to dobře. O esu Accart-Rinope se hodně psalo.

4 Rinope - přehození Františkova příjmení (Peřina - Rinope)

18

Ve Francii byl chaos. Poté, co František nalezl ubytování důstojníků od „Čápů“, podepsalo se postupné příměří. Všichni chtěli do severní Afriky, kde bylo bezpečno.

21. června 1940 v 11:30 odletěl náš bojovník na letiště Marignane. Poté přiletěl na letiště u města Alžír. Čeští „Čápi“ se rozhodli bojovat za Británii, aby mohli i nadále vzdorovat Němcům. Po rozloučení odjeli 22. června vlakem do Casablanky a odtud 8. července ve 20 hodin odpluli „Čápi“ do Velké Británie. Pluli podél pobřeží Afriky. Zakotvili v Gibraltaru. Odtud se dostali 8. srpna téhož roku do Bristolského zálivu. Cesta trvala přibližně 2 týdny. Tentýž den odputovali vlakem do parku Cholmondeley. Asi za týden odjeli na leteckou bázi Royal Air Force (RAF) Cosford u města Wolverhampton. Tam se zařadili do RAF.

Obr. 13 – Messerschmitt Bf 109 Obr. 14 - Peřina s Aloisem Vašátkem

3.2 Velká Británie - RAFFrantišek dostal hodnost Pilot Officer (poručík). Postupně vytvořil Alois Vašátko neoficiální 312. čs. stíhací peruť v duchu tradice „Čápů“. U této perutě byly všechny důležité funkce zdvojené. Jejím čs. velitelem byl major Ján Ambruž. Začali létat se stíhacím letounem Hawker Hurricane. Ve Velké Británii to bylo jiné. Mnohým to tam připadalo jako úplný opak Francie.

19

Obr. 15 - Hawker Hurricane

Čs. stíhačům byl ukázán operační sál, kde se lidé starali o to, aby odhalili nepřátele co nejrychleji a mohli na ně letce navést bez zdržování, popřípadě jim poskytovat asistenci. O tom, co tam viděli, nesměli s nikým mluvit. V čele královského letectva stál maršál Dowding.

Mnoho lidí si myslelo, že Velká Británie padne do 3 týdnů od porážky Francie a že to bude jednoduché, ale mýlili se. Zneklidněné obyvatelstvo britských ostrovů se povedlo uklidnit novému ministerskému předsedovi Churchillovi dne 18. 6. 1940 následujícím projevem:

„Bitva o Francii je za námi. Očekávám, že začne bitva o Británii. Na této bitvě závisí život křesťanské civilizace. Napněme tedy všechny síly k našim povinnostem a chovejme se tak, že když britská říše a její společenství bude trvat po tisíce let, lid bude vždy moci říci: toto byla naše nejlepší hodina.“

(Churchill, 1940, zdroj - kniha č.1 - zdroje)

Peruť se musela přesunout na letiště Speke až k Liverpoolu. 15. září byl Peřina odvezen sanitkou do nemocnice v Ely kvůli zánětu slepého střeva. Zpět se dostal až 17. listopadu. Od března roku 1941 ve 312. peruti proběhlo několik změn. Patřily k nim přesuny jejích částí na letiště Cranage, Penrhos, ale i kompletní přesun perutě na RAF stanice Valley a Jurby. Další změna byla například vystřídání majora Ambruže škpt. Evženem Čížkem. Po něm převzal velení napřed kapitán Jan Klán a poté škpt. Alois Vašátko.

Tato peruť také v této době vcelku často prováděla „svípy5“. Také se teď ofenziva RAF do Evropy rozbíhala do velkých rozměrů. Doprovodná sestava stíhačů se skládala z „přímého doprovodu“, „středního doprovodu“, „výškového krytu“ a „vrchního krytu“. Peřina a ostatní pomalu začali dostávat nové letouny Hurricane II. Válka přinášela mnoho ztrát jak na straně nepřátel, tak i u Spojenců.

Dále létali s letadly Spitfire, z nichž některé obsahovaly tlačítka A, B, C a D na rychlé posílání zpráv (např. SOS, …). Je jasné, že letka musela odolávat i náletům nepřátel. 20. dubna 1942 se peruť přesunula do Middle Wallopu. Bojovali i se stíhacími letouny Focke Wulf Fw 190. 312. peruť vzlétala proti nepřátelům útočícím na pobřeží z letiště Bolthead. Boje RAF proti Německu nepřátele strašily, ale zároveň vyprovokovávaly i k pomstě. 312. peruť teď spolupracovala převážně s perutěmi 310. a 313.

František byl povýšen na nadporučíka. Utečence a jejich příbuzné

5 Svíp - útočná akce prováděná buď samostatně jenom stíhači, či ve spolupráci s bombardovacím letectvem

20

pronásledovali, takže se Peřina strachoval o Annu, protože po ní mohli nepřátelé pátrat. 23. června se povedlo 312. a 313. peruti zasáhnout část důležitého letiště luftwaffe6. Tohoto dne zemřel Alois Vašátko. 31. 7. 1942 měl František svůj poslední „svíp“.

Zúčastnil se kurzu „No 9 Pilots Gunnery Course“(soutěž ve střelbě pro úsekové instruktory) a 17. srpna byl povýšen na Flight Lieutenanta(kapitána). 25. 12. 1942 se hlásil na místo úsekového instruktora střelby. To byl konec jeho letecké kariéry. Celkem získal i se spoluúčastí 15 sestřelů.

25. 3. 1943 byl povýšen na Squadron Leadera (britského majora) a 18. 9. jmenován „vedoucím střelby celého úseku“. Přesunul se na Orknejské ostrovy do britské „tvrze“ Scapa Flow. Přeletěl přímo do báze RAF Skeabrae. Františel byl jmenován velitelem výcviku sektoru (Sector Gunnery Leader). 16. 10. 1943 ho přemístili na bázi Turnhouse. 2. 3. 1944 byla opět změněna poloha jeho pobytu na letiště Coltishall. 7. 3. 1945 byl povýšen na čs. kapitána a přeložen k RAF Heyford. Byl, stejně jako ostatní, rád, že vyhráli.

Obr. 16 - Supermarine Spitfire

3. 3 V emigraci19. 7. 1945 se vrátil do vlasti za svou manželkou Annou. Ta byla v letech 1943-1945 vězněna nacisty. Pouze čekala, kdy na ni přijde řada a popraví ji. Díky zázraku unikla. Působil jako instruktor střelby a bombardování u pilotní školy v Olomouci. Od roku 1947 byl vedoucím letecké střelnice v Malackách. Dosáhl hodnosti majora. Roku 1949 ho od letectva propustili.

V této době komunisté pronásledovali bývalé příslušníky RAF. Díky jeho příteli se včas dozvěděl to, že si mají přijít i pro něj. V dubnu uletěl do exilu společně se svou manželkou v ukradeném sportovním letounu M-1C Sokol z Chocně do Německa (jeho americké zóny). Po obtížném letu a tvrdém přistání potřebovala Anna Peřinová ošetřit. Poté byl opět přijat k RAF s hodností Flying Officer. Pět let pracoval na základnách Cardington, Cranwell a North Coast.

6 Luftwaffe - německé válečné letectvo

21

Roku 1955 emigrovali manželé Peřinovi do Kanady a koncem roku 1959 do Kalifornie v USA. Tam František pracoval u firmy Weber Aircraft Corp., ve které se vyrábělo vnitřní vybavení do letadel. Tam poznal mnoho slavných astronautů osobně. Pracoval také na sedadlech pro astronauty programu Gemini7. Také se podílel na vytváření sedadel do proudového letadla Boeing 747.

Mezi jeho záliby patřil například lov (Aljaška) nebo rybaření. Jemu a jeho manželce se podařilo chytit téměř jeden metr dlouhou rybu Muskie. Roku 1979 odešel do důchodu. Žil v Arizoně a Nevadě společně se svou manželkou. Společně s manželkou měli státní občanství v USA. To, že se dříve František stal leteckým hrdinou, byla velká pomoc téměř ve všem.

Obr. 17 - Aljaška - 1966 Obr. 18 - Průkaz zaměstnance společnosti Weber Aircraft Corp.

4. ZPĚT VE VLASTI4.1 PřivítáníByl několikrát povýšen. V roce 1989 vypukla v Československu revoluce, která přinesla lidu svobodu. Roku 1993 se Peřinovi přestěhovali do Prahy. Františkovi se dostalo plného uznání. Velmi často se vracel do rodných Morkůvek. V roce 2000 byl jedním z těch, kdo založili Historickou letku republiky československé (Historickou letku RČS)

7 Program Gemini - druhý americký pilotovaný kosmický projekt organizace NASA

22

Obr. 19 - 1999 - Diamantová svatba manželů Peřinových

4.2 Zdravotní potížePo smrti jeho manželky se začal zhoršovat i Františkův zdravotní stav. 21. 4. 2006 ho převezli k hospitalizaci do pražské Ústřední vojenské nemocnice. „6. května roku 2006 odešel do leteckého nebe.“

(inspirace pro poslední větu - zde)

5. HODNOSTI, OCENĚNÍ A ZAJÍMAVOSTI5.1 HodnostiPeřina byl za svůj život mnohokrát povýšen. Zde můžete vidět postup v jeho hodnostech:

Tabulka 1 - Františkův postup v hodnostech (anglické názvy - RAF, sergent - Francie)

vojín-7. 1931

poručík-5. 1940

kapitán-3. 1945

plukovník-(ve výslužbě)1990

svobodník-9. 1931

Pilot Officer-8. 1940

štábní kapitán-10. 1946

generálmajor-6. 1994

desátník-9. 1932

Flying Officer-8. 1941

major-3. 1948

generálporučík-5. 2001

četař-12. 1933

nadporučík-3. 1942

Aircraftman 2 Class-1949

23

rotmistr-7. 1938

Flight Lieutenant-8. 1942

vojín-(degradován- nepřítomnost)9. 1949

sergent-11. 1939

Squadron Leader-3. 1943

Flying Officer-12. 1949

5.2 OceněníFrantišek získal i mnoho ocenění po celém světě. Tady jsou vypsány ty nejdůležitější:

● Václav Havel - 1993 - Řád Bílého lva - nejvyšší české vyznamenání

● Václav Klaus - 2006 - čestná plaketa● 4x Československý válečný kříž (28. 10. 1940, 2x 5. 5. 1943,

29. 3 1946)● 3x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (7.

10. 1941, 26. 10. 1942, 23. 9. 1946)● Československá medaile za zásluhy I. stupně● Pamětní medaile československé armády v zahraničí● důstojník řádu Čestné legie● Francouzský válečný kříž 1939-1945 (4 palmy, 2 stříbrné

hvězdy a 2 zlaté hvězdy)● Hvězda 1939-1945 - účast v bitvě o Británii● Evropská hvězda leteckých osádek

24

Obr. 20 - Francouzský válečný kříž Obr. 21 - Ocenění řádu čestné legie

Obr. 22 - Čs. medaile za chrabrost Obr. 23 - Čs. válečný kříž

5.3 ZajímavostiZde je vypsáno pár zajímavostí:

● Genpor. Peřina je čestným občanem Prahy, Hustopečí, Morkůvek a jiných obcí…

● Je po něm pojmenována Základní škola v pražských Řepích (Základní škola genpor. Františka Peřiny)

● V Morkůvkách bylo otevřeno muzeum, které mapuje jeho život a je v něm například i jeho uniforma

● Je po něm pojmenována i 212. taktická letka z Čáslavi● Získal mnoho trofejí (závody, …)

25

Obr. 24 - Peřinova vybraná sestava, jež získala nejvyšší trofej na střeleckých závodech RAF, 1952 (Peřina - první zleva)

ZávěrJaká mi tato práce přišla a co jsem díky ní získal? Práce na mém tématu byla velmi zajímavá. Získal jsem mnoho nových znalostí o 2. světové válce, letadlech, letcích, typech ocenění, hodnostech, místech ve světě, důležitých osobnostech, významných událostech, ale i o mnoha dalších zajímavých věcech. Především jsem díky ní získal mnoho znalostí o osobnosti genpor. Františka Peřiny.

Co mě vlastně naučila? Naučila mě jak pracovat v programu Microsoft Word. Zároveň jsem se dověděl i mnoho věcí o životě člověka v emigraci. Výhodou této práce bylo, že se období života generála Peřiny celkem dobře proplétalo s probíraným učivem v předmětu Současný svět.

26

Jak bych nakonec popsal „Generála nebe“ a co si o něm myslím? Pojďme se nad tím zamyslet. Myslím si, že se pan Peřina lišil od ostatních lidí, ale v dobrém slova smyslu. Z toho, co jsem četl, mi připadalo, jako by ho v jeho životě chránila Boží ruka. Vcelku to podle mého byl nebojácný, úctyhodný, milý, obratný, chytrý člověk, který se dokázal ujmout i vedení.

Jak vidíte, tuto práci se mi podařilo dokončit. Na začátku jsem měl strach, že to bude obtížné, ale když jsem pokaždé jednou za čas udělal další část práce, věděl jsem, že to dokážu. Pomalu jsem se posouval vpřed a nakonec ji zvládl odevzdat v termínu k hodnocení.

Proč jsem tuto práci vytvořil? Práci jsem vytvořil za účelem toho, aby se lidé dozvěděli více jak o Františku Peřinovi, tak i o období, ve kterém žil.

Jsem rád, že je tato práce dokončena a že mi bylo umožněno o tak významném člověku, kterým byl „Generál nebe“, genpor. František Peřina, psát. Doufám, že vás čtení mé absolventské práce bavilo a že jste si ho užili.

Příloha

27

Obr. 25 - Znak perutě „Čápi“ Obr. 26 - Znak 312. čs. stíhací perutě RAF

Obr. 27 - Staniční střelecké družstvo RAF, které Peřina vycvičil

28

Obr. 28 - Věnování od amerického kosmonauta Joe Henry Engle

( „Františku Peřinovi, s přáním všeho nejlepšího skutečnému leteckému hrdinovi - letu zdar“)

Obr. 29 - Rotmistr Vilém Murcek - Peřinův učitel létání

29

Obr. 30 - Alois Vašátko

Obr. 31 - František Peřina

Obr. 32 - František Fajtl (autor knihy Generál nebe)

30

Obr. 33 - Mapa světa, na které jsou vyznačeny ty nejdůležitější státy, ve kterých Peřina byl

31

Cizojazyčné shrnutíIn my graduate work I wrote about 1st czechoslovakian ace, „General of the sky“, František Peřina. I think that he was awesome person. I learned a lot of things. I can use Microsoft Word better now. I hope you’ll enjoy reading my work.

32

ZdrojeTištěné zdroje:

● kniha č.1 - FAJTL, František. Generál nebe . 2., upr. vyd. Praha: Ostrov, 2002. ISBN 8086289222.

● kniha č.1 - Úvodní obr. + Obr. 1., 4., 5., 8., 14., 17., 19., 24., 27., 28., 29.

Filmové zdroje:● Rinope je Peřina (TV film) Dokumentární, Česko, 1995, 39 min Režie: Jiří Gold

Internetové zdroje:

Informace:● https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Pe%C5%99ina ● https://cs.wikipedia.org/wiki/212._taktick%C3%A1_letka ● http://www.topsid.com/index.php?war=ceskoslovensko&unit=stihaci_esa ● http://www.historicflight.cz/frantisek-perina/ ● http://technet.idnes.cz/frantisek-perina-0ep-/vojenstvi.aspx?

c=A160407_092327_vojenstvi_erp● http://morkuvky.cz/frantisek-perina/d-1030/p1=1052 ● https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_perut%C4%9B_v_RAF

Obrázky:● Obr. 2 - http://www.svazletcu.cz/images/CD1/big/014x.jpg● Obr. 3 - http://www.svazletcu.cz/images/CD2/big/pl028.jpg● Obr. 6 - https://www.google.cz/search?

q=avia+b+534&espv=2&biw=1920&bih=988&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiJ9tuY89bRAhXLAcAKHa9rDGgQ_AUIBigB&dpr=1#imgrc=so236PMhwdY2kM%3A

● Obr. 7 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Curtiss_P-36_Hawk#/media/File:Curtiss_P-36_060908-F-1234P-009.jpg

● Obr. 9 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Dornier_Do_17#/media/File:Bundesarchiv_Bild_101I-341-0489-10A,_Frankreich,_Flugzeug_Dornier_Do_17_Z.jpg

● Obr. 10 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Messerschmitt_Bf_110#/media/File:Bundesarchiv_Bild_101I-377-2801-013,_Flugzeug_Messerschmitt_Me_110.jpg

● Obr. 11 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Junkers_Ju_87#/media/File:Junkers_Ju_87Ds_in_flight_Oct_1943.jpg

● Obr. 12 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinkel_He_111#/media/File:Bundesarchiv_Bild_101I-343-0694-21,_Belgien-Frankreich,_Flugzeug_Heinkel_He_111.jpg

● Obr. 13 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Messerschmitt_Bf_109#/media/File:Me109_G-6_D-FMBB_1.jpg

● Obr. 15 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Hawker_Hurricane#/media/File:Hurricane_mk1_r4118_fairford_arp.jpg

● Obr. 16 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Spitfire#/media/File:Ray_Flying_Legends_2005-1.jpg

33

● Obr 18 - http://morkuvky.cz/frantisek-perina/d-1030/p1=1052● Obr. 20 - http://morkuvky.cz/medaile-a-vyznamenani/d-1034/p1=1052● Obr. 21 - http://morkuvky.cz/medaile-a-vyznamenani/d-1034/p1=1052● Obr. 22 - http://morkuvky.cz/medaile-a-vyznamenani/d-1034/p1=1052● Obr. 23 - http://morkuvky.cz/medaile-a-vyznamenani/d-1034/p1=1052● Obr. 25 - https://cs.wikipedia.org/wiki/Escadron_de_chasse_1/2_Cigognes#/media/File:Ec-1-

2.jpg● Obr. 26 - https://cs.wikipedia.org/wiki/312._%C4%8Deskoslovensk%C3%A1_st%C3%ADhac

%C3%AD_peru%C5%A5_RAF#/media/File:RAF312Sq.gif● Obr. 30 - https://www.google.cz/search?q=alois+va

%C5%A1%C3%A1tko&espv=2&biw=1920&bih=988&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi-_sK6xNbRAhXBaxQKHbXzCJwQ_AUIBigB&dpr=1#imgrc=r5uvDN09fB2gtM%3A

● Obr. 31 - http://www.czechspitfireclub.cz/?sekce1=cs_letci&sekce2=stihaci_v_raf&pismeno=p#perina_frantisek

● Obr. 32 - https://www.google.cz/search?q=st%C3%A1ty,+ve+kter%C3%BDch+byl+franti%C5%A1ek+pe%C5%99ina&espv=2&biw=950&bih=970&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwihkZCzzNbRAhWKtRQKHboWDqIQ_AUIBigB#imgrc=vNw4OAmCAPSMkM%3A

● Obr. 33 - mapka - https://www.google.cz/search?q=mapa+sv%C4%9Bta&espv=2&biw=1920&bih=988&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwisjrvJwdbRAhVGtxQKHWb8CJcQ_AUICCgB#imgrc=hq65aBcpPHwVkM%3A

34