Květen 2011 Foto: tondakov

Kousek za Ostravou,na cyklostezce ze Staré Bělé směrem na Krmelínse objeví za dobrého počasí toto nečekaně krásné panorama Beskyd v popředí s pásy ostře žluté řepky, či ostrůvky vlčích máků nebo zralého obilí.

Tento a další záběry jsou z Krmelína, z mírného kopečku pod vodárenskou věží.Pak už jedeme do skoro neznámé Staré Vsi nad Ondřejnicí s bíle zářícím krajkovím sgrafit barokní tvrze a ještě starším kostelíkem.

Půvabný kostelík sv.Jana Křtitele ve Staré Vsi nad Ondřejnicí byl vystavěn na místě staršího kostela v letech 1587 – 1589 Ctiborem Syrakovským z Pěrkova. Posvěcen byl 28. dubna 1591 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským; slavení patrocinia (zasvěcení kostela) bylo pak ustanoveno na nejbližší neděli po 29. srpnu.

Kostelík byl rozsáhle opraven v letech 2001-2002 za přispěnídárců uvedených na pamětní destičce.

Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem a průčelní kvadratickou věží pevnostního charakteru.Stavbu zevně podepírá řada klenáků, presbytář uzavírá křížová klenba.

Interiér kostela sv.Jana Křtitele zdobí především kvalitní sochařské práce neznámých kameníků-renesanční náhrobníky rodu Syrakovských.Zleva : Jaroš Syrakovský,jeho žena Kateřina Petřvaldská, rytíř Ctirad Syrakovskýa jeho manželka Alina z Víckova.

Ctibor Syrakovský. Jaroš Syrakovský Zámek a kostel stavěli v letech 1560 – 1589).

Presbytář-Vlevo- portál vchodu do sakristie.Nahoře- křížová klenba,svorník zobrazuje erb rodu Syrakovských

V roce 2000 byla pod vrstvami nátěrů objevena renesanční freska s biblickým výjevem na motiv Kalvarie s figurami Krista,Arona a Mojžíše.Restauraci provedla akad.malířka Romana Balcarová v následujících dvou letech.

Nahoře jsou sondy po po objevu fresek, vlevo pohled po restaurování.

Kvalitní náhrobek rodiny Sládků – před vchodem do kostela.

První pohled na zámek od zrekonstruovaného parčíku a starobylé studny.

Zámek ve Staré vsi nad Ondřejnicí upoutá už z dálky zářící zdobenou fasádou. Znalci a milovníci umění ocení jeho slohovou čistotu, která jej řadí k architektonickým klenotům renesančního stavitelství na severní Moravě a ve Slezsku. Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 - 70.Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit - po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů - kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

Erb stavitele zámku Jaroše Syrakovského z Pěrkova a jeho druhé manželky Kateřiny Petřvaldské z Petřvaldu

Restaurovaná renesanční fasáda je skvostná a v lokalitě průmyslového ostravska naprosto nečekaná, také není příliš známá.Upoutá každého, kdo se zde na trase Ostrava-Mošnov zastaví.Při tom byla tato krása po mnoha staletích „objevena“ pod opadávající omítkou v roce 1916 – tehdy ovšem byly zcela jiné starosti. Až po roce 1935 započal s její obnovou prof.Blažíček.Další etapa-asi v dnešní podobě-započala v roce 1953.

Renesanční arkády uvnitř zámku obíhají všechny čtyři strany a jsou třípodlažní.V dnešní době slouží ke koncertům a folklorním slavnostem.

V přízemí nesou arkády osmiboké pilíře,v patře jsou hladké,válcovité,stojí na patce a zakončené jsou nízkou hlavicí.

Vjezd do zámku ,vlastně průchod zámeckou věží, má křížovou hřebín-kovou klenbu.

Symboly a ornamenty jsou jedinečné tím,žese neopakují a nejsou ani přisně souměrné.

Louka nad zámkem i samotné nádvoří s arkádami slouží k pořádání pěveckých i folklorních vystoupení a to ne jen domovského souboru Ondřejnica a Ondřejnička.