Z-SPOV 2/2010

SPOLKU PRO OBNOVU VENKOVA ČR www.spov.org

02/2010 (144)

R

AKTUÁLNÍ INFORMACE SPOV:Obce budou již pošestnáctésoutěžit o prestižní titulVesnice roku 2010

České a moravské obce mohou i letos po-měřit své síly v soutěži Vesnice roku 2010. Vy-hlášení již 16. ročníku klání se uskutečnilo2. března v Praze na Dni malých obcí. Vyhla-šovateli soutěže jsou Ministerstvo pro místnírozvoj, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svazměst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství.Zájemci mohou podávat přihlášky do koncedubna. Více informací na str. 2–3 a 27–28

ROZHOVOR: Každý starostaby měl svou vesnici dobře znátRozhovor s předsedou zlínskéhoSPOV a starostou RusavyBohumilem Škarpichem

Bohumil Škarpich je již šest let předsedouSpolku pro obnovu venkova ve Zlínském kra-ji. Již od roku 1990 je také starostou Rusavy naPodhostýnsku, kde se narodil. Svou vesnicidobře zná. Ovšem podobně jako většina jehokolegů starostů ani on ještě před listopadem89 netušil, že se jednou stane starostou. Podřevařské průmyslovce pracoval v národnímpodniku TON v Bystřici p. Hostýnem. Už teh-dy byl ale zasvěcen do dění v rodné vesnici. Bylaktivní v rusavském TJ Sokol, kde se věnovalpředevším fotbalu. Ve fotbale dodnes hledáodreagování a čerpá z něj energii. Fotbal aktiv-ně hraje a ve svém volném čase dělá i trenéra.Za dobu jeho starostování se na Rusavě usku-tečnila řada významných investic a projektů.Jejich podrobná rekapitulace vyjde v nejbližšídobě v nové publikaci, na kterou obec dostaladotaci z MMR. Rozhovor začíná na str. 7

TÉMA: Lesy ČR vyhlásily tendrza 15 miliard. Dřevaři v regionechse bojí likvidace.

Malé a střední regionální firmy zabývající sezpracováním dřevní suroviny se cítí být přímoohroženy připravovaným výběrovým řízenímna těžbu v lesních porostech v majetku Českérepubliky spravovaných státním podnikem Le-sy České republiky. Ten v pondělí 1. února vy-hlásil tendry na prodej dřeva a lesní prácev hodnotě přibližně 15 miliard korun. Soutěžitse bude o práce a dříví na 108 územních jed-notkách na roky 2011 až 2020. Podniku patřípolovina lesů v zemi. Některé subjekty v les-nictví tendry kritizují. Kritici zejména tvrdí, žena zakázku dosáhne jen několik velkých firem.Malé pily prý budou mít problém se získánímdřeva. Požadavky dřevařů v regionech podpo-řil i Spolek pro obnovu venkova.

Více informací na str. 4

T

A

Spolek pro obnovu venkova podpořil snahu pilařů a dřevařů v regionech zvrátit součas-né záměry Lesů ČR na těžbu dřeva, které by podpořily jen několik velkých firem.

Ilustrační foto: TSu

Zpravodaj SPOV ČR • č.144 • 02/2010

A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV 2

Vydavatel:Spolek pro obnovu venkova ČR (www.spov.org)Odpovědný redaktor:Tomáš Šulák, tel.: 775 949 142, [email protected]:Pošta: Veselíčko 196, 751 25, tel.: 773 299 [email protected] / [email protected]:Ondřej Havlík, tel.: 774 724 774, [email protected]ávěrka zpravodaje je vždy týden před koncemměsíce. Nejbližší uzávěrka vašich příspěvků je pondělí22. března 2010. Distribuce v neděli 28. března 2010.

OBSAH (číslo 2/2010):

Toto číslo Zpravodaje SPOV je distribuovánona základě dohody s MMR až 2. března 2010po oficiálním vyhlášení soutěže Vesnice roku2010.

Aktuální informace SPOV str. 2 – 3• Obce budou již pošestnácté soutěžit o prestižní

titul Vesnice roku 2010

Téma str. 4 – 6• Lesy ČR vyhlásily tendr na těžbu dřeva za 15 mi-

liard. Malé firmy se bojí likvidace.• „Všechno se to upeklo na půdě Lesů ČR ve spo-

lupráci s jejich právníky.“ Rozhovor s předsedouSpolečenstva dřevozpracujících podniků PetremPražanem.

• Aktuálně: Úřad pro ochranu hospodářské sou-těže pozastavil kritizovaný tendr Lesů ČR

Rozhovor str. 7 – 10• Každý starosta by měl svou vesnici dobře znát.

Rozhovor s předsedou SPOV ve Zlínském kraji,starostou Rusavy Bohumilem Škarpichem

Z činnosti SPOV str. 11 – 15• Soutěž Zlatá cihla na venkovské stavby: zkušeb-

ní ročník podle zájmu krajů• SPOV navázal spolupráci s komorou architektů:

Venkov a krajina musí mít tvář• Krajinný plán a pozemkové úpravy na příkladu

Kostelce na Slovácku• Prohlášení SPOV k fotovoltaickým elektrárnám• Laudátium Miroslavu Bašemu, Ivanu Dejmalovi

a Bohuslavu Blažkovi• SPOV a SKIP: Knihovníci a Spolek už 10 let spo-

lupracují

Aktuálně o venkovu str. 16 – 18• Vláda schválila 11 nových regionů pro soustře-

děnou podporou státu• Ministr zemědělství otevřel veřejnou debatu

k budoucnosti zemědělství• Odborníci jednali na univerzitě o aktuálních

trendech na venkově• Průzkum SMS: Ekologické dotace? Chce to pev-

né nervy!

Akce v regionech str. 19 – 22• Podralský nadační fond: Úspěšná pomoc re-

gionu• Nové projekty v Posázaví: stezka, ubytování i lu-

kostřelnice• Podpora místních výrobců v Polabí pokračuje i v ča-

se krize• Euroregion Glacensis podpořil Velké talenty na

malé scéně

Dotační programy str. 23 – 28• Podpora obnovy venkova MMR: Přihlásilo se 745

žadatelů o 200 milionů• Zelená úsporám rozdělila první miliardu, tempo

se výrazně zrychlilo• Obce ve Zlínském kraji snadněji získají evropské

dotace – bez předfinancování• Charakteristika předmětu soutěže Vesnice roku

2010

České, moravské a slezské obce mohoui letos poměřit své síly v soutěži Vesnice ro-ku 2010. Vyhlášení již 16. ročníku klání seuskutečnilo 2. března v Praze na Dni malýchobcí. Vyhlašovateli soutěže jsou Minister-stvo pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obno-vu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Mi-nisterstvo zemědělství ČR. Zájemci mohoupodávat přihlášky do konce dubna.

CÍLEM SOUTĚŽE JE PODPOŘITROZVOJ VENKOVA

Cílem soutěže je vyzdvihnout a podpořitaktivity obcí, jejich představitelů a obyvatel,kteří se snaží nejen zvelebovat a zkrášlovatsvé okolí, ale také rozvíjejí místní tradice a za-pojují se do společenského života v obci. S vy-hlašovateli soutěže spolupracuje i minister-stvo životního prostředí, ministerstvo kultury,Společnost pro zahradní a krajinářskou tvor-bu, Svaz knihovníků a informačních pracov-níků a Folklórní sdružení ČR. Zástupci těchtoinstitucí navštíví všechny vítězné obce kraj-ských kol a vyberou vítěznou obec, které pakudělí titul Vesnice roku. Komise zaměří svojipozornost na koncepční dokumenty, spole-čenský život, aktivity občanů, podnikání, pé-či o stavební fond a obraz vesnice, občan-skou vybavenost, inženýrské sítě a úsporyenergií, péči o veřejná prostranství přírodníprvky a péče o krajinu.

PODMÍNKY SOUTĚŽESoutěže se mohou zúčastnit obce ves-

nického charakteru, které mají maximálně5 250 obyvatel a které mají zpracovanývlastní strategický dokument zabývající serozvojem obce, program obnovy vesnice ne-bo program rozvoje svého územního obvo-du. „Do soutěže bude zařazena obec, kteráv termínu do 30. dubna 2010 podá řádněvyplněnou přihlášku do soutěže. Rozhodují-cí je razítko pošty. Přihláška do soutěže mu-sí být vyplněna na předepsaném formuláři,“stojí v podmínkách soutěže. Obce, které sechtějí do soutěže zapojit, musejí k přihlášcepřipojit také doklad o úhradě registračního

poplatku a charakteristiku obce. Registračnípoplatek činí 2 Kč za každého obyvatele při-hlašované obce a musí být zaslán na účetSPOV číslo 1931013349/0800 u České spo-řitelny, a.s., pod VS 1111.

ORGANIZACE SOUTĚŽEVšechny přihlášené obce se nejprve utka-

jí v krajském kole. Pokud se do krajského ko-la přihlásí více než 30 soutěžících obcí, mů-že předseda krajské komise dohodnout or-ganizaci soutěže v oblastních kolech. Krajskékolo se v daném kraji uskuteční tehdy, bude-li možno krajskou hodnotitelskou komisíudělit minimálně 1/3 stuh z celkového počtuobcí přihlášených v daném kraji. Vítězovékrajských kol, kteří získají Zlatou stuhu, pakpostupují do celostátního kola, v němž jsouvyhodnocena první tři místa. Vítěz celostát-ního kola se bude moci chlubit titulem „Ves-nice roku 2010“.

Průběh soutěže řídí ředitel soutěže, jímžbyl pro letošní rok jmenován starosta obce Li-dečko, Vesnice roku 2008, Ing. Vojtěch Ry-za. Kontakt: Lidečko 467, 756 15 Lidečko;tel: 571 447 945, email: [email protected].

Předsedové krajských komisí jsou jme-nováni ředitelem soutěže. Předsedou kraj-ské komise může být jmenován starosta(nebo zástupce obce jmenovaný zastupitel-stvem) obce, které bylo v předchozích roč-nících této soutěže uděleno ocenění Zlatástuha. Členy krajské hodnotitelské komisejsou zástupci obcí, které získaly Zlatou stuhuv předcházejících ročnících soutěže a zástup-ci delegovaní vyhlašovateli soutěže, spolu-vyhlašovateli soutěže a příslušného krajské-ho úřadu. Krajská hodnotitelská komisemůže mít max. 10 členů.

Krajská hodnotitelská komise navštíví od1. května do 30. června 2010 všechny při-hlášené obce. Základní informace získáz prezentace obce, její prohlídky a materi-álů, které jsou součástí přihlášky. Následněurčí jednoho vítěze, nositele Zlaté stuhy,který postoupí do celostátního kola, a udě-lí další ocenění.

Obce budou již pošestnácté soutěžito prestižní titul Vesnice roku 2010

Starosta Tučína Jiří Řezníček ukazuje fotografie ze své obce – Vesnice roku 2009

mailto:[email protected]





www.spov.org


O JAKÁ OCENĚNÍ VESNICE USILUJÍ?V rámci krajských kol jsou udělována ná-

sledující ocenění:– Zlatá stuha – vítěz krajského kola

(za vítězství v krajském kole);– Modrá stuha – za společenský život;– Bílá stuha – za činnost mládeže;– Zelená stuha – za péči o zeleň a životní

prostředí;– Oranžová stuha – za spolupráci obce a ze-

mědělského subjektu.

V krajském kole může být stuhou oceně-na maximálně 1/3 přihlášených obcí. Každéocenění může být uděleno v daném krajivždy pouze jedenkrát. Jednotlivá oceněnímohou být téže obci udělena vždy jednou za5 let, přičemž obec, která zvítězila v celostát-ním kole soutěže se pak soutěže po stejnoudobu nemůže zúčastnit. Obec, která získalav krajském kole soutěže ocenění Zlatá stuha,se soutěže nemůže zúčastnit po dobu 3 let.

V rámci krajských kol soutěže může kraj-ská hodnotitelská komise dále udělit:• Diplomy, například:– za vzorné vedení obecní knihovny,– za vzorné vedení kroniky,– za rozvíjení lidových tradic,– za kvalitní květinovou výzdobu v obci

(Fulínova cena),– za příkladnou péči o historickou zástav-

bu obce.• Mimořádné ocenění za nejlepší projekt ze

Strukturálních fondů.• Cena naděje pro živý venkov (za místní

spolkový život a občanskou spol. v obcích).• a jiná ocenění.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍKrajská: Krajská slavnostní vyhlášení mo-

hou být pořádána pouze v termínu od 1. 7.do 29. 8. 2010. Organizuje je krajský vítěz– nositel Zlaté stuhy – za organizačního pří-padně i finančního přispění vyhlašovatelůsoutěže a krajského úřadu.

Celostátní:Celostátní slavnostní vyhlášení se usku-

teční v termínu do 31. 10. 2010. Organizujeho celostátní vítěz – nositel titulu Vesnice ro-ku 2010 – za organizačního a finančního při-spění vyhlašovatelů soutěže. Při celostátnímslavnostním vyhlášení budou za přítomnostičelních představitelů vyhlašovatelů soutěžepředána ocenění Zlaté stuhy, 2. a 3. místov celostátním kole a především titul Vesniceroku 2010 vítězi celostátního kola soutěže.

Vítěz celostátního kola soutěže dále po-stupuje do soutěže Evropské pracovní společ-nosti pro rozvoj venkova o obnovu vesnice.Obce oceněné Zelenou stuhou dále postupu-jí do celostátního kola, kde budou hodnoce-ny odbornou komisí tvořenou zástupci Minis-terstva životního prostředí a Společnosti prozahradní a krajinářskou tvorbu. Obec s nej-lepší péči o životní prostředí a zeleň v obcia okolní krajině získá titul Zelená stuha Čes-ké republiky roku 2010. Vítěz a nositel to-

hoto titulu postupuje do evropské soutěžev péči o zeleň a životní prostředí Entente Flo-rale Europe. Nad tímto oceněním převzal zá-štitu ministr životního prostředí.

Obce oceněné Oranžovou stuhou dálepostupují do celostátního kola, kde budouhodnoceny odbornou komisí tvořenou zá-stupci ministerstva zemědělství. Tato komisevyhodnotí nejlepší obec, které bude uděle-na Oranžová stuha České republiky ro-ku 2010. Nad tímto oceněním převzal zá-štitu ministr zemědělství.

Knihovny obcí oceněných diplomem v kraj-ských kolech soutěže jsou Svazem knihovníkůa informačních pracovníků (SKIP) zpravidla no-minovány na cenu Knihovna roku, která jeudělována jako státní ocenění v oblasti kultu-ry. Cenu Knihovna roku získá nejlepší knihov-na vyhodnocená v celostátním kole porotou,kterou jmenuje ministr kultury na návrh SKIPuz řad knihovnických odborníků.

Folklorní sdružení ČR, v součinnosti s ce-lostátní hodnotitelskou komisí, vyhodnotía ocení Putovním pohárem FoS ČR obecs nejvýraznějším programem dlouhodobé pé-če o místní lidové tradice z řad obcí oceně-ných Zlatou stuhou.

Obce oceněné Cenou naděje pro živý ven-kov dále postupují do celostátního kola, kdebudou hodnoceny komisí tvořenou zástupciSdružení místních samospráv ČR. Tato komi-se vyhodnotí nejlepší obec, které bude udě-lena Cena naděje pro živý venkov roku2010. Nad tímto oceněním převzalo záštituSdružení místních samospráv ČR.

Termíny soutěže:vyhlášení 16. ročníku soutěže 2. 3. 2010ukončení příjmu přihlášek 30. 4. 2010hodnocení krajských kol 1. 5. – 30. 6. 2010slavnostní vyhl. krajských kol 1. 7. – 29. 8. 2010hodnocení celostátního kola 30. 8. – 5. 9. 2010slavnostní vyhl. celostátního kola do 31. 10. 2010

Loni se vesnicí roku 2009 stala obec Tu-čín na Přerovsku. Do 15. ročníku celostátnísoutěže se přihlásilo celkem 325 obcí, cožbylo o šestnáct více než v roce 2008. Dru-hé místo patřilo obci Lány ze Středočeské-ho kraje, třetí cenu získala vesnice Žernovz Královéhradeckého kraje. šum

KAM ZASÍLAT PŘIHLÁŠKY?Přihláška do soutěže Vesnice roku 2010,

včetně výše uvedených příloh, musí být v ter-mínu zaslána poštou v listinné i elektronicképodobě (na nosiči CD) na adresy kontakt-ních míst podle příslušnosti obce k jednot-livým krajům. Materiály zaslané spolu s při-hláškou se nevracejí.

Organizační zabezpečení soutěžea celostátního kola soutěže:Ing. Miroslava Tichá (tajemnice soutěže)Kontakt: Ministerstvo pro místní rozvoj,odbor rozvoje a strategie regionální politiky,Staroměstské náměstí č. 6, 110 15 Praha 1tel.: 234 154 189, m.: 731 628 447, f.: 234 154 243e-mail: [email protected]

Kontakty dle krajů:

Jihočeský a Plzeňský krajIng. Marcela HoudkováRegionální pracoviště MMRB. Němcové 49/3, 370 76 České Budějovicetel.: 386 720 753, mobil: 731 628 225e-mail: [email protected]

Středočeský krajJUDr. Antonín KrejčíMinisterstvo pro místní rozvojStaroměstské nám. č. 6, 110 15 Praha 1tel.: 234 154 318, mobil: 731 628 226e-mail: [email protected]

Karlovarský a Ústecký krajIng. Lenka KynčilováRegionální pracoviště MMRŠkolní 5336, 430 01 Chomutovtel.: 474 623 424, mobil: 731 628 337e-mail: [email protected]

Královéhradecký, Liberecký a Pardubický krajRNDr. Ivo RyšlavýMinisterstvo pro místní rozvojStaroměstské nám. č. 6, 110 15 Praha 1tel.: 224 864 023, mobil: 739 002 873e-mail: [email protected]

Jihomoravský kraj a kraj VysočinaIng. Marcela OndráčkováRegionální pracoviště MMRMoravské nám. 3, 602 00 Brnotel.: 542 519 177, mobil: 731 628 266e-mail: [email protected]

Olomoucký a Zlínský krajIng. Jana ŘímskáRegionální pracoviště MMRJeremenkova 40 B, 779 00 Olomouctel.: 587 334 400, mobil: 731 628 165e-mail: [email protected]

Moravskoslezský krajIng. Miroslav KopečnýRegionální pracoviště MMRtel.: 597 081 233, mobil: 731 628 28728. října 165/68, 709 00 Ostravae-mail: [email protected]

Vesnice roku 2010: Obce mohou soutěžit o prestižní titul

Vesnice roku na novýchwebových stránkách

Soutěž Vesnice roku v Programu obnovyvenkova má i své nové webové stránky. Na-leznete je na adrese: www.vesniceroku.cz.Webové stránky fungují a jsou „naplněné“z 99%. Jsou zde veškeré základní infor-mace týkající se soutěže, základní výsled-ky všech doposud ukončených ročníkůatp. („drobná“ ocenění jako např. diplomya mimořádná ocenění a také podmínkyz předcházejících let tam doplníme posléze).Podmínky soutěže Vesnice roku 2010 bu-dou k dispozici na těchto webových strán-kách po jejich slavnostním podepsání, a todne 2. 3. 2010 na DMO v Praze. šum

Další podrobnosti k soutěži Vesniceroku 2010 najdete v rubrice Dotační pro-gramy, tj. Charakteristika předmětu sou-těže Vesnice roku 2010.

A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV 3









T Té m a : D ř e v a ř i a l e s y 4

Malé a střední regionální firmy zabývajícíse zpracováním dřevní suroviny se cítí být pří-mo ohroženy výběrovým řízením na těžbuv lesních porostech v majetku České repu-bliky spravovaných státním podnikem LesyČeské republiky (LČR). Ten v pondělí 1. úno-ra vyhlásil tendry na prodej dřeva a lesní prá-ce v hodnotě přibližně 15 miliard korun. Sou-těžit se bude o práce a dříví na 108 územ-ních jednotkách na roky 2011 až 2020.Podniku patří polovina lesů v zemi.

Některé subjekty v lesnictví tendry kriti-zují. Kritici zejména tvrdí, že na zakázku do-sáhne jen několik velkých firem. Malé pilyprý budou mít problém se získáním dřeva.„Veškerá vytěžená dřevní surovina včetněbiomasy má zůstat výhradně majetkem tě-žební firmy a hrozí, že tato komodita vytě-žená v jednotlivých regionech zmizí ve vel-kých nadnárodních zpracovatelských pod-nicích a spalovnách nejen v tuzemsku, alei v zahraničí i přes to, že historicky byla a jekapacita tuzemských zpracovatelských sub-jektů stabilně větší, než je produkce dřeva

v ČR,“ uvádí v tiskové zprávě Společenstvodřevozpracujících podniků v ČR (SDP), kte-ré patří k hlavním kritikům tendru.

Zásadní změnou proti současnému systé-mu je tedy to, že veškeré vytěžené dřevo sibudou prodávat těžařské firmy. Dosud, po-dle systému tendrů na roky 2008 až 2010, sitěžaři prodávali jen polovinu dřeva. Druhoupolovinu si prodaly samy Lesy ČR. Podniktvrdí, že nový systém pro něj bude výhod-nější. Vyhodnocení dosavadního systému za-kázek podle ředitele Lesů Svatopluka Sýkoryukázalo, že pro Lesy ČR je nejvýhodnější mo-del, kdy firma od Lesů ČR koupí dřevo v lesetakzvaně nastojato a po vytěžení si jej pro-dá. Tento model podle něj od samého za-čátku upřednostňovala i Konfederace lesnic-kých a dřevozpracujících svazů (KLDS). Vítě-zové tendrů vedle těžebních prací a prodejedřeva zajistí i pěstební práce a dodávky sa-debního materiálu. V minulosti byl podle Sý-kory systém prodeje dříví přes těžařské firmyuplatňován celoplošně a to bez negativníhovlivu na dřevozpracující subjekty.

PRAVIDLA TENDRŮ SE NELÍBÍ MALÝMA STŘEDNÍM FIRMÁM

Pravidla tendrů se nelíbí malým a střed-ním firmám sdružených ve Společenstvudřevozpracujících podniků v ČR. Společen-stvo vyslovilo obavu, že se malé firmy ne-dostanou k surovině, protože všechno dře-vo si budou obchodovat vítězové tendrů.Firmám by tak údajně mohla hrozit likvida-ce a konec podnikání.

Lesy ČR názor společenstva odmítly. Po-dle nich tendry naopak přinesou obnovenístability v lesnicko-dřevařském sektoru. Po-dle generálního ředitele Lesů ČR Svatoplu-ka Sýkory se k novým zásadám tendrů do-spělo po otevřené diskusi podniku s minis-terstvem zemědělství a firmami, z nichž částje sdružena v Konfederaci lesnických a dře-vozpracujících svazů (KLDS). Tendry se bu-dou řídit zákonem o veřejných zakázkách.To ovšem Společenstvo dřevozpracující pod-niků odmítá. „V reakci na různé zavádějícíinformace ze strany Lesů ČR směrem k ve-řejnosti jednoznačně odmítáme, že jsme

Lesy ČR vyhlásily tendr na těžbu dřevaza 15 miliard. Malé firmy se bojí likvidaceDřevaře v regionech podporuje i Spolek pro obnovu venkova ČR



s navrhovanými podmínkami kdykoliv v mi-nulosti vyslovili souhlas. SDP jako jediný zá-stupce malých a středních regionálních zpra-covatelů dřevní hmoty v Konfederaci lesnic-kých a dřevařských svazů (KLDS) bylo 22. 1.2010 s těmito podmínkami pouze sezná-meno,“ řekl předseda představenstva Spo-lečenstva dřevozpracujících podniků v ČRPetr Pražan.

SNAHU PILAŘŮ PODPORUJEI SPOLEK PRO OBNOVU VENKOVA

Snahu pilařů zvrátit současné záměry Le-sů ČR podporuje i Spolek pro obnovu ven-kova. Jeho předseda Eduard Kavala vyzvalčleny Spolku k podpoře dřevozpracujícíchpodniků, jimž jde nyní o živobytí. „Místo-předseda Spolku, pan senátor Žák, mne po-žádal o podporu. Jde o – pro nás – netradič-ní záležitost, ale jsem přesvědčen, že je plněv souladu s cíli našeho Spolku. Chceme ven-kov živý, kde je práce a tudíž důvod žít,“uvedl Kavala a dodal: „Většina pil je v odle-hlých místech a upřímně řečeno – kde najdepráci člověk, který celý život zpracovává dře-vo, co jeho rodina, děti.“ Kavala v otevřenémdopise členům Spolku dále uvádí: „Je veřej-ným tajemstvím, že si na naše dřevo brousízuby i v zahraničí, kde by tak rádi udrželi svo-ji zaměstnanost. Už se hovoří i o těžařskýchzahraničních firmách, které jsou schopny sidřevo samy vytěžit.“

PROTI TENDRU VYSTUPUJÍPOSLANCI I SENÁTOŘI

Proti tendru vystoupili i lidovci. Jejich před-seda Cyril Svoboda na tiskové konferenci vy-zval vládu, aby připravované výběrové říze-ní zastavila. Měla by ho nahradit průhled-ným řízením ve prospěch malých a středníchfirem. Obává se, že v tendru by vyhrály nej-výše tři firmy, které by vytvořily monopol do-davatelů prací a mohly by diktovat podmín-ky malým a středním firmám. Svoboda takéargumentoval nutností podpory zaměstna-nosti na venkově.

Současný systém zadávání lesnických za-kázek Lesy ČR se také nelíbí Sdružení živno-stníků v lesním hospodářství (SŽLH). Sdruže-ní navrhovalo, aby alespoň na polovině těžeb-ních jednotek Lesů ČR byl vytvořen prostorpro přímé zaměstnávání živnostníků. Situa-ci v Lesích ČR sdružení v otevřeném dopiseoznačilo za krizovou a požádalo o pomocpremiéra Jana Fischera.

LESY ČR MĚNÍ PRODEJ DŘEVA Z TENDRU,DESETINU MAJÍ ZÍSKAT MALÉ FIRMY

Lesy ČR tvrzení sdružení o krizi odmítly.Přesto ke konci měsíce mění způsob prode-je dřeva, na který na počátku února vyhlásilkontroverzní obří tendr. Desetina dřeva bynově měla jít na veřejné trhy, kde jej budoumoci získat malé a střední firmy. Vyplynulo toz vyjádření mluvčího ministerstva zeměděl-ství Petra Vorlíčka. Společenstvo dřevozpra-cujících podniků ČR, jehož členům by měla

změna údajně nejvíce pomoci, však označi-lo opatření za zbytečné a nic neřešící.

„Abychom zachovali přístup malýcha středních firem ke dřevu, dohodl jsem s ře-ditelem Lesů ČR Svatoplukem Sýkorou, žedeset procent dřeva bude obchodováno naveřejných trzích,“ uvedl ministr zemědělstvíJakub Šebesta v tiskovém prohlášení. Podlemluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka budeprodej desetiny dřeva přes veřejné trhy za-kotven ve smlouvách s vítězi tendrů. „Ve-řejnými trhy budou například elektronickáaukce či komoditní burza,“ řekl.

NÁKUP DŘEVA NA AUKCÍCHJE SLOŽITÝ

Podle mluvčí Společenstva dřevozpracu-jících podniků ČR Zdeňky Besedové nákupdřeva přes aukci a burzu nedává malýma středním pilařům žádnou záruku suroviny.Dodala, že v minulosti dřevo na aukci či bur-ze prakticky nenakupovali. „Je to finančněvelmi náročné a komplikované. Neumím sipředstavit malého pilaře s několika zamě-stnanci jako hráče na burze,“ řekla. Na tě-chto trzích se podle ní navíc obchodují zej-ména speciální a okrajové sortimenty. Abydřevo zůstalo na regionálním trhu, měly bysi Lesy ČR podle Besedové podržet kontro-lu nad zhruba polovinou těženého dřeva.V opačném případě podle společenstva hro-zí destabilizaci regionálních zpracovatelů dře-va a propouštění.

Šebesta podobu tendru podporuje. Sou-těž by podle něj měla krizí zasaženému les-nickému a dřevozpracujícímu sektoru vrátitstabilitu. K požadavku některých kritiků naodvolání Sýkory z funkce generálního ředi-tele LČR Šebesta uvedl, že to „není na po-řadu dne“. Šebesta také připomněl, že po-dle již daných podmínek tendru se každýrok bude desetina prací a dřeva soutěžitznovu, takže i neúspěšné firmy budou mítmožnost dalšího pokusu.

Za první slabý úkrok správným směremoznačil změnu předseda lidovců Cyril Svo-boda. Ten také novinářům řekl, že doufá, ženásledovat budou další kroky a že se „LesyČR chytnou za vlasy“.

VÝHODA JEN PRO NĚKOLIKVELKÝCH FIREM

Ekologické Hnutí Duha ministrovu pod-poru tendrů odsoudilo. „Ministr se rozhodl,že bude krýt tunelování veřejných lesů. Maléúpravy pravidel prodeje dřeva nijak nepomo-hou chránit lesy před poškozováním kvůlirychlému zisku,“ řekl Jaromír Bláha z HnutíDuha. Šéfové ČSSD a ODS Jiří Paroubek a Mi-rek Topolánek by podle něj měli zasáhnouta požadovat okamžité zastavení tendru.

RESUMÉ...

Kritici tendru zejména tvrdí, že na zakáz-ku dosáhne jen několik velkých firem. Malépily prý budou mít problém se získáním dře-va. Tendr podrobily kritice Společenstvo dře-vozpracujících podniků ČR a Česká asociacepodnikatelů v lesním hospodářství. Asociacekritizuje podmínky tendru jako jsou vysokébankovní záruky či tzv. užší řízení, kdy do dru-hého kola postoupí jen sedm největších firem.Česká asociace podnikatelů v lesním hospo-dářství žádá zastavení obřího tendru státníhopodniku Lesy České republiky na prodej dře-va a lesní práce v hodnotě 15 miliard koruna žádá přepracování zadávacích podmínek.

K zastavení tendrů vyzvala i Strana zele-ných. Soutěž se nelíbí lidovcům, kritice ji po-drobil také místopředseda ČSSD a jihomorav-ský hejtman Michal Hašek. Zastavení tendruv otevřeném dopise ministrovi zemědělství žá-dají ekologické organizace, vědci a profesořiněkterých českých univerzit. Konfederaci les-nických a dřevozpracujících svazů (KLDS) senelíbí, že výběrové řízení bylo zahájeno bezpředchozího projednání a schválení novédlouhodobé koncepce LČR.

Předloňská těžba v lesích Lesů ČR činila 8,25 milionu metrů krychlových. Podnikspravuje také 20.000 kilometrů menších vodních toků. Vlastní jmění podniku dosahu-je 70 miliard korun. Hodnotu dřeva v lesích, které pod firmu patří, odhadují experti nej-méně na 750 miliard. Hrubý zisk podniku by se měl za loňský rok snížit na asi 220 mi-lionů z předloňských 707 milionů Kč.



Co se vám nelíbí na připravovanémvýběrovém řízení Lesů ČR?

Základní problém spočívá v tom, že při-pravovaná zakázka předběhla avizovanoustrategii státního majetku, která měla býtzpracována a nebyla. Strategii na takto ve-likou a rozsáhlou zakázku připravily Lesy ČRbez jakýchkoliv konzultací s odbornou ve-řejností, s ministerstvem atd. Podle našichinformací se to tedy „upeklo“ přímo na pů-dě Lesů ČR ve spolupráci s právnickými fir-mami, které pro ně pracují. Nás velmi zne-pokojuje, že vůbec nevycházejí z nějakédlouhodobé koncepce nebo strategie sprá-vy státního majetku. Toto je pouze „vý-střel“ Lesů ČR, který na nic nenavazuje. Onise ohrazují tím, že všechno je projednánov Konfederaci lesnických a dřevařských sva-zů, přičemž s námi nic projednáno nebylo,ba naopak na zářijovém jednání nám bylořečeno, že nám nic říct nemohou (což jimporadili právníci), protože by zvýhodnili ur-čitou část našich členských firem oproti ji-ným firmám, které nejsou v konfederaci za-stoupeny. Koncepce o výběrovém řízení senám dostala do rukou až ke konci ledna ato formou sdělení, nikoliv nějaké diskuse. Aže by to bylo projednáno nebo odsouhlase-no – to už vůbec ne. To nás velmi znepo-kojuje. Jako SDP jsme jedním z šesti členůzakládajících konfederaci, jsme od samýchpočátků na všech jednáních a můžeme tosamozřejmě sledovat a komentovat. LČR užnás také napadly, že se chováme neserióz-ně, že s námi bylo jednáno, apod.

Proč se cítíte být ohroženi připravo-vaným výběrovým řízením Lesů ČR?

My jsme souhlasili, že by všechno moh-lo být vypsáno na P – což znamená „systémna pni“ – systém, kdy se prodává i se dře-vem, kdy by si těžařské firmy koupily všech-no dřevo. Zatím je to tak, že si kupují polo-vinu, druhou polovinu mají v majetku LesyČR, nebo jím disponují. To je současný stav.Lesy disponují polovinou, těžařské firmydruhou polovinou. Tento systém začal fun-govat před třemi lety na základě jednání

konfederace a nějakého memoranda s teh-dejším ministrem zemědělství Gandalovi-čem. Souhlasili jsme s tím, že by mohlo býtvšechno obchodováno těžařskými firmamiza předpokladu, že by Lesy ČR měly před-kupní právo řádově na polovinu suroviny –tak jak je tomu dnes – a mohly by s ní di-sponovat. To znamená, že by určily, komuse to prodá, samy s tím obchodovaly a za-jistily si i určité finanční toky samy pro sebe.Protože firmy, které dnes platí tu polovinudřeva Lesům ČR přímo, na to mají bankov-ní garance. Stát má tedy stoprocentní jisto-tu, že o peníze nepřijde.

Kolik dřevařských firem SDP zastu-puje v rámci celé republiky?

Máme asi 90 firem, přes 60 z nich se za-bývá prvotním pilařským zpracováním dře-va. Celkem řežeme něco přes jeden a půlmilionu kubíků dřeva a celkově zpracová-váme až ke dvěma milionům kubíků. Přede-vším zastupujeme menší a střední firmyz celé České republiky.

Předseda Spolku pro obnovu venko-va Kavala uvádí v dopise, že, cituji: „Jeveřejným tajemstvím, že si na naše dře-vo brousí zuby i v zahraničí, kde by takrádi udrželi svoji zaměstnanost. Už sehovoří i o těžařských zahraničních fir-mách, které jsou schopny si dřevo samyvytěžit...“

Ano, nedá se vyloučit při nedostatku dře-va v Německu i Rakousku – což jsou hlavnízemě, kam naše dřevo mizí – že se budoutěch tendrů aktivně účastnit zahraniční fir-my. A to ať už přímo nebo nepřímo – budounapříklad dávat bankovní garance našim fir-mám, čímž by si samozřejmě zajistily i tu su-rovinu. V Evropské unii se nedá samozřejmězabránit tomu, aby to koupil někdo zvenku.

Na vaši stranu se staví Asociace krajů,senátoři i poslanci z celého politickéhospektra, které jste oslovili. Jde totiž takéo to, že by mohla přijít řada lidí o práci...

Každý rozumný člověk chápe, že ve zcelaodlehlých regionech, například na severní Mo-ravě, kde dřevo tvoří až 50 procent veškeréhoHDP – by se zastavily nejen pily, práci by nemělitruhláři, dopravci, a další, kdo s dřevem pra-cují. Hrozí, že by neměli lidé čím topit. Kdyžvezmeme v úvahu, že se dnes staví obrovskébiospalovny, které by musely být závislé na do-vozu biopaliv kdoví odkud. To by se nejen pro-dražilo, ale bylo by to i neekologické atd. A tonehovořím ještě o druhotné zaměstnanosti udalších navazujících firem. Když propustíme100 lidí na pile, přijde o práci dalších 50 až 100lidí, kteří pracují u nepřímo navazujících firem.

Jak vnímáte podporu Spolku pro ob-novu venkova ČR pomoci zvrátit zámě-ry Lesů ČR?

Jsme velice rádi, že nás pan předseda Mgr.Eduard Kavala podpořil. Myslím, že přesněpochopil naši aktivitu. De facto, ať už to do-padne jakkoliv, v Praze se nic nestane a nijakse jí to nedotkne. My ovšem vidíme do re-gionů a nejzapadlejších koutů České republi-ky, kde jsou lesy, pily, atd. Tak jsme velmi rá-di, že se nás Spolek pro obnovu venkova ně-jakým způsobem zastal. A samozřejmě nejenon. Také další instituce i politické strany jsousi vědomy nebezpečí, že dřevo může skončitv zahraničí anebo ho mohou uchvátit velkénadnárodní firmy, které už tady dnes fungu-jí. Může nastat obrovský přesun z míst, kdese dnes dřevo lokálně zpracovává do velkýchzpracovatelských kapacit. To je obava, kteroumáme a nevíme, jaké lobbistické tlaky za tímjsou. Je ale patrné, že za tím nějaké jsou.

Zpracovala: Marie ŠulákováIlustrační foto: TSu

„Všechno se to upeklo napůdě Lesů ČR ve spoluprácis jejich právníky“

Rozhovor s předsedoupředstavenstvaSpolečenstva

dřevozpracujících podnikův České republice

Ing. Petrem Pražanem

Aktuálně: Úřad pro ochranu hospodářskésoutěže pozastavil kritizovaný tendr Lesů ČR

Vážení čtenáři. Těsně před distribucí již hotového Zpravodaje můžeme s potěšením kon-statovat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) aktuálně pozastavil kritizovanýobří tendr Lesů ČR na prodej dřeva a lesní práce v hodnotě asi 16 miliard korun. Dřevaře pod-poroval i Spolek pro obnovu venkova ČR. Jak uvádějí internetové servery, ČTK to 1. březnařekl mluvčí státních lesů Zbyněk Boublík. Důvodem jsou kritéria, jimiž chtěly Lesy ČR zúžit po-čet uchazečů o zakázku. Důvody pozastavení začátkem února vyhlášeného tendru Lesy ČRnekomentovaly. „Sdělení úřadu o vydání předběžného opatření jsme obdrželi 26. února. Le-sy ČR rozhodnutí ÚOHS respektují,“ řekl Boublík. Podobně se k rozhodnutí antimonopolní-ho úřadu vyjádřilo také ministerstvo zemědělství. „Ministerstvo zemědělství respektuje roz-hodnutí ÚOHS a počkáme na další kroky ÚOHS,“ řekl ČTK jeho mluvčí Petr Vorlíček. Uzá-věrka pro přihlášení firem do tendru je 12. března 2010. ÚOHS se začal tendrem zabývat nazákladě vnějšího podnětu. Kdo jej podal, to obvykle úřad nesděluje. Více se dočtete např. nahttp://regiony.impuls.cz/zpravy/uohs-pozastavil-kritizovany-obri-tendr-lesu-cr/442415

http://regiony.impuls.cz/zpravy/uohs-pozastavil-kritizovany-obri-tendr-lesu-cr/442415

ským úřadem a Agenturou pro zemědělstvía venkov seminář. Chceme starosty či za-stupitele více nabudit k tomu, aby se při-hlásili, vysvětlit jim, jak podat přihlášku.

Plánujete něco, čím byste nabudilii ostatní obce k tomu, aby se do Spolkupřihlásily? Spolek přece jen bojuje zapráva malých i velkých obcí – a to i těch,které nejsou jeho členy...

Taková iniciativa by měla spíše vycházetze Školy obnovy venkova v Modré, kde setakové semináře praktikovaly. Jako Spolekmůžeme ve spolupráci s Agenturou pro ze-mědělství a venkov na seminářích vyvíjetnějakou přesvědčovací metodu. Ale setká-váme se spíše s nezájmem. A navíc těch1500 či 2000 korun za členství ve Spolku sezdá být některým menším obcím hodně.

Možná si hlavně neuvědomují výz-nam Spolku. Jak byste je Vy jako před-seda krajské organizace oslovil a vysvět-lil jim význam Spolku?

Tak samozřejmě to, co tady vznikalo od ro-ku 1991, mělo a má svou logiku. Ve Spolkumůžete získat spoustu inspirace, soutěž Ves-nice roku, návštěvy hodnotící komise a posu-zování jednotlivých záměrů a projektů můžeobce hodně nabudit k dalšímu rozvoji.

Čím je podle Vás specifický Zlínskýkraj? V čem jste ve výhodě oproti jinýmkrajům?

Výhodou je identita Slovácka, Valašskaa Hané. Je to rozmanitý kraj, který má své zá-zemí, je zde velká soudržnost. Oproti pohra-ničí je ve výhodném postavení, navíc je zdeřada obcí velmi dobře vybavená infrastruktu-


RR R o z h o v o r 7

Bohumil Škarpich je již šest let před-sedou Spolku pro obnovu venkova veZlínském kraji. Od roku 1990 je také sta-rostou Rusavy na Podhostýnsku, kde sepřed šestapadesáti lety narodil. Svouvesnici dobře zná. Ovšem podobně jakovětšina jeho kolegů starostů ani on ješ-tě před listopadem 1989 netušil, že sejednou stane starostou. Po dřevařsképrůmyslovce pracoval v národním pod-niku TON v Bystřici pod Hostýnem. Užtehdy byl ale zasvěcen do dění v rodnévesnici. Byl aktivní v rusavském TJ So-kol, kde se věnoval především fotbalu.Ve fotbale dodnes hledá odreagovánía čerpá z něj energii. Fotbal aktivně hra-je a ve svém volném čase dělá i trenéra.Za dobu jeho starostování se na Rusavěuskutečnila řada významných investica projektů. Jejich podrobná rekapitulacevyjde v nejbližší době v nové publikaci,na kterou obec dostala dotaci z MMR.

Jste předsedou zlínského Spolku proobnovu venkova. Jak ve Zlínském krajiSpolek funguje?

Řekl bych, že od doby, kdy Spolek veZlínském kraji vznikl, je jeho funkčnost má-lo progresivní, nejsme možná tak aktivní ja-ko například jižní Čechy, nemáme svoje IČ,právní subjektivitu. Je to tady spíše odsou-zeno k setkáním spojených s řešením akut-ních problémů ve vztahu ke krajskému úřa-du a Programu obnovy venkova. Chybí zdemanažer, který by situaci v našem kraji vícemapoval a připravoval pak podklady pro ce-loroční činnost.

Jak často se scházíte a kolik má vášSpolek členů?

Máme 56 členů, přičemž 52 je zástupcůobcí a čtyři jsou právnické nebo fyzické oso-by. Z dvou set obcí v našem kraji je tedyv našem Spolku zastoupená čtvrtina. Protoby byla dobrá větší aktivita, kdyby se zapo-jilo více lidí. Většina práce totiž leží na jed-notlivcích a z tohoto důvodu to trpí.

Vnímáte tento problém třeba i na sou-těži Vesnice roku, která je svým způso-bem reprezentativní pro Spolek i pro kaž-dý kraj?

Určitě ano, protože účast ve Zlínském kra-ji je tak optimálně minimální. Těch 15, 13,popřípadě 20 obcí, které se zde přihlásí, jevelmi malá účast. A je také pravdou, že se zdekaždoročně objevují stejné obce. Pro tentorok jsme proto připravili ve spolupráci s kraj-

Každý starosta by měl svou vesnici dobře znát

Rozhovor s předsedou SPOV ve Zlínském kraji,starostou Rusavy Bohumilem Škarpichem

Předseda SPOV ve Zlínském kraji a starosta Rusavy Bohumil Škarpich

rou. A když vzpomeneme i úspěšnost obcíZlínského kraje v soutěži Vesnice roku – na-příklad Lidečka, Liptálu nebo Modré – tak tosvědčí o tom, že vesnice zde mají zdravý zá-klad, tradice i vybavenost, jaká by být měla.

Myslíte, že jsou zde vesnice více uza-vřené do sebe a chtějí si žít spíše vlastnímživotem?

U nás tomu tak je a trošku nás k tomudonutila menší aktivita okolních obcí, že sesnažíme utrhnout co nejvíc z koláče dotacía evropských peněz. Jdeme určitým smě-rem, který jsme si nastolili ve vlastním pro-gramu obnovy venkova v obci.

Zlínský kraj letos dává na svůj pro-gram obnovy venkova výrazně méněpeněz než v minulosti a než kolik dávajíjiné kraje. Čím si to vysvětlujete?

To je věcí krajského zastupitelstva, jestlipodporu obnově venkova dá a v jaké výši.V první fázi bylo dokonce rozhodnuto, ženedají ani korunu. Takže pak byl vyvíjen vel-ký tlak na zastupitele. Podařil se krůček na20 milionů a pak se to soustavným tlakemustálilo na 32 milionech. Těžko se to vysvět-luje. Ale je to jen na zastupitelích, jak roz-hodnou. Je to stejné jako u zastupitelstevv obcích, kde také rozhodují o určitých pri-oritách či potřebách... Jeden z našich členůje předsedou komise pro venkov a ten sa-mozřejmě prosazoval tu nutnou potřebupeněz, které tam od počátku pro tyto účelyv minulosti byly. Teď jsme rádi, že se to ale-spoň ustálilo na původní částce, která bylav době než přešlo POV ze státu na kraje.

Vy jste jedním z řady starostů, kteřítuto práci dělají již od roku 1990. Jakbyste zhodnotil toto poměrně dlouhéobdobí? Získal jste určitě řadu zkuše-ností, které jsou k nezaplacení. A co bys-te poradil novému starostovi v kteréko-liv obci, který bude třeba zvolen v dal-ších volbách?

Starosta musí mít v každém případě něja-ké zkušenosti například z činností ve spolcích,musí tu vesnici dobře znát. Od toho se potomodráží i další aktivity – jak v komisích zastupi-telstva, tak v samotném zastupitelstvu. Pokudby do toho šel teď někdo „rovnýma noha-ma“, bude potřebovat alespoň pět let na to,aby situaci zmapoval a zvládal. Doba jednohovolebního období je velice krátká a to zvlášťtřeba pro takovou obec jako je Rusava, kde sivětšinu majetku obec sama spravuje – vodo-vod, kanalizaci, čistírnu, koupaliště, kemp, do-pravu, les, který u nás zabírá území 230 hek-tarů, hřbitov, máme i vlastní obecní společ-nost, takže i tuto podnikatelskou činnost musístarosta zvládat. Teď navíc přijímáme na ve-řejně prospěšné práce dalších deset nezamě-stnaných – i o takové lidi se musí umět sta-rosta postarat, je třeba jim rozdat práci, atd.Je to dennodenní činnost všech možných pra-cí od rána od šesti minimálně do 18 hodin.


R R o z h o v o r 8

To musí být náročné. Máte určitě řa-du spolehlivých kolegů, kteří Vám po-máhají?

Samozřejmě ta pomoc na úřadě je ob-rovská, bez toho zázemí by se to těžko da-lo nějak zvládat. Řada prací se valí na úřadya ve dvou lidech – byť na malé obci – se ne-dá stihnout.

Starosta – to je práce, do které člo-věk většinou přijde z oboru, který sestarostováním vůbec nesouvisí. Co byměl starosta hlavně zvládat, umět?

Těžko říct, je těžké vyčlenit hlavní úkol,který by měl z toho všeho zvládat... Měl byznát i veškeré stavební záležitosti – protožepokud se dělají nějaké projekty, měl by sev tom orientovat. Jinak „úředničina“ už sedá zvládnout v týmu. Hlavně při budováníinfrastruktury nebo různých stavebních čin-nostech by měl, myslím, starosta trošku tustavařinu zvládat, mít o ní ponětí.

Rusava je oproti jiným obcím jiná. Na-chází se v krásném přírodním prostředínedaleko Svatého Hostýna, je to známárekreační oblast. Co turistům vaše obecmůže nabídnout?

Přímo na Rusavě je 420 chat a spádověpatří pod naši obec ještě dalších 180 cha-tových objektů. Cestovní ruch je zde znač-ně rozvinutý. Navíc je zde asi deset většíchrekreačních zařízení, která bývají každoroč-ně plně využita. Jen za loňský rok jsme tadyměli 32 tisíc ubytovaných lidí, na koupalištise vystřídalo 27 tisíc lidí, během léta je tadykoncentrace lidí opravdu obrovská. V zimětady zase využívají lidé lyžařský vlek, který jev majetku obce, provozovatel služby užznačně rozšířil, vystavil další dva vleky a má

zasněžování, takže si tam přijdou na své ne-nároční lyžaři z širokého okolí. Chceme obecdoplnit o další vybavení, zřídit zde sportov-ní areály, dětská hřiště, koutky apod. Aby ta-dy lidé měli vyžití po celý rok.

Jak tady žijí místní lidé? Udržují zdetradice, spolkovou činnost?

Určitě ano. V současné době zde žije 608obyvatel. Co se týká místních, řada z nich jezapojena v kulturním či společenském dění.Máme zde Valašský krúžek Rusavjan, kterýse představil už i mimo republiku, účastní sefestivalů v Česku, je zván do sousedních ob-cí, máme zde myslivecké sdružení, sportov-ní klub, který má tři oddíly fotbalu, šachya bike crossový oddíl, Rusavské desátnictvoportášů navazující na valašský sbor portášůve Valašské Bystřici, je tady aktivní klub žen,které připravují akce pro malé děti, skvělezde funguje i obecní knihovna. Ten život jezde, myslím, pestrý a lidé se do něj zapoju-jí. Migrace tady nebyla taková jako v pohra-ničí. Ale řada lidí si zde chce postavit rodin-ný dům, který využívá pro rekreaci a teprvena stáří se sem nastěhují natrvalo. To se pakodráží na tom, že máme docela málo dětí veškole, navíc ten společenský život tady mu-sí táhnout jen pár jednotlivců.

Když je málo dětí, jak to tady vypa-dá s výstavbou rodinných domů a by-tů? Chtějí tady stavět mladé rodiny?Máte pozemky?

Už teď je tady 300 objektů a 400 rekre-ačních chat, což je přes 700 nemovitostí.Myslím, že už by nemělo docházet k další-mu vykrádání krajiny zastavěnými objekty,už by se tady měl držet nějaký ráz lesa, kte-rý zde tvoří 50 procent katastru obce. Má-

me územní plán, pokud jsme někde něcorozšířili, tak velice taktně, šetrně a opatrně.Nezdráháme se to ještě v některých místechnějak upravit, aby tam byla nějaká dostup-nost pro osamělé objekty. Ale jsme velmiopatrní, co se týká nové výstavby.

Jaké je tady soužití místních lidís chataři? Traduje se, že to nebývá pří-liš ideální...

I tady bývaly problémy, ale v určité doběse to ustálilo a dnes už není znát, že by setu chataři s místními neměli v lásce. Myslím,že je to tady dokonce na velice solidní úrov-ni. Chataři se účastní i akcí, které pořádá-me, například Rusavské padesátky – závo-du na horských kolech, se vloni zúčastniloasi 1000 závodníků, mezi nimi řada chata-řů. Stejně tak chodí i na kulturní akce. Ne-vím o žádných střetech.

Za tu dobu, co jste starostou, se tadytoho hodně změnilo. Na jaké projekty,které se zde uskutečnily, jste nejvícehrdý?

Souhrn všech těchto akcí nám bude do-kumentovat publikace, na kterou jsme ob-drželi dotaci z MMR. Pak také tabule, kterékaždý ten rok mapují, máme i bannery napropagaci našeho programu obnovy venko-va. Je toho hodně, co se zde podařilo. Od ob-čanské vybavenosti až po kulturní akce. Po-kud to jde, využíváme nejvíce dotace z POV,od roku 1994, kdy jsme dostali peníze naopravu komunikací, rekonstrukci obecníhodomu, školy, obecního úřadu, zateplení, vý-měnu oken... Využíváme samozřejmě i ev-ropské granty (INTERREG, PHARE, teď i LEA-DER a ROP). Chceme využít maximálně pod-pory alespoň do roku 2013, protože potomnejspíš nastane útlum. To celkové shrnutív připravované publikaci bude prezentacedvaceti let práce zastupitelstva a mojí práce.

Co byste přesto „vypíchl“ jako nej-větší projekt v obci?

Neřešili jsme nějaké nové stavby. Spíš jsmese snažili investovat do stávajících objektů a tyopravovat. Asi nejvíc peněz šlo do školy, tamjsme s pomocí státu proinvestovali kolem 24

milionů, potom do koupaliště – Rehabilitač-ního centra Podhostýnského mikroregionu,kde se proinvestovalo zhruba 30 milionů, vy-budoval se solární ohřev, největší v České re-publice, který nás prezentuje na mezinárodníúrovni, zvítězili jsme i v soutěži Solární liga.

Klikaté cesty, které směřují k Hostý-nu, jsou lemovány stromy a každouchvíli zde narazíte na Boží muka – je vi-dět, že se člověk blíží k poutnímu mís-tu. Ta Boží muka jsou krásně udržova-ná, opravená. Jak jste na tom s drobný-mi kulturními památkami na Rusavě?

My jich moc nemáme. Škoda, že za minu-lého režimu se zde zbourala řada původníchdřevěných chalup, které byly typické pro tutooblast. Na Rusavě jsme vytvořili ochranné pás-mo kulturních nemovitých památek, kde byty rekonstrukce, opravy, měly být jaksi regu-lované, aby se řada památek ještě uchovala,udržovala. Obec toho vlastní málo. Ale to comáme, se snažíme udržovat v pořádku. Plá-nujeme teď odkoupit jednu nemovitost, kdebychom rádi zřídili muzeum, které by se tampřesunulo z budovy obecního úřadu. Chcemetaké odkoupit bývalou evangelickou školu,která je dnes využívána k bydlení. Tam by-chom rovněž rádi propagovali historii Rusavy.

Chystáte se do dalších voleb?To rozhodnutí nechávám vždy až na po-

slední chvíli. Jednou se u nás dokonce vol-by nekonaly v daném termínu, protožejsem řekl „Dost, ať si to dělají ti, kteří si mys-lí, že to dělám špatně.“ Tehdy se nikdo ne-přihlásil a volby musely proběhnout až v ná-hradním termínu.

Měl jste chuť s tím někdy praštit?To ani ne. Jen jsem si říkal, ať se přičiní

ten, kdo do toho má chuť. Nechávám těm-to věcem volný průběh. Hlavně jsem se sna-žil, aby tady byla infrastruktura. Od roku1993 až do roku 1995 jsme budovali čistír-nu, kanalizaci, vodovod, postupně jsme sevyhrabali ze země a v roce 1998 jsme už ře-šili takové vymoženosti jako je kabelová te-levize, dnes řešíme služby pro cestovní ruch.Vítáme i aktivity, které se dělají v rámci mi-kroregionu a místní akční skupiny – přes zi-mu to byla například Hostýnská magistrála,granty, které pomohly k propagaci celéhoúzemí, které má být jakousi vizitkou na lá-kání turistů.

Katastr obce tvoří z padesáti procentles. Zajímalo by mě, jak vnímáte součas-nou situaci, kdy Lesy ČR vypsaly tendryza 15 miliard. Malé firmy se bojí likvidace.Připojujete se k výzvě předsedy Spolkupro obnovu venkova na podporu dřeva-řů, kteří nyní bojují proti tomuto tendru?

Samozřejmě, týká se to každého vlastní-ka lesa. Nemuselo by nás to zajímat, ale sa-mozřejmě máme soucit. Jsou tady pilařia další, kteří dřevo zpracovávají, stolaři,truhláři i větší firmy a podniky, kterých by seto dotklo. Pokud by se jim ten materiál vrá-til z jiné strany, tak pro ně bude o moc draž-ší. Takže ten podnět, který byl dán, je urči-tě dobrý. Myslím, že Spolek zareagoval ve-lice rychle a velice dobře a já se samozřejměpřipojuji k protestu.

Rozhovor vedla Marie Šuláková


R R o z h o v o r 9


Valašská obec Rusava leží v srdci Hostýnskýchvrchů, jejichž nejznámějším místem je vrch Svatý Hos-týn, nejnavštěvovanější mariánské poutní místo naMoravě a nejpamátnější místo po Velehradě.

V obci nyní žije 608 obyvatel, v katastru obce jena 600 rekreačních chat a 10 větších rekreačních za-řízení s celoročním provozem a kompletními služba-mi v oblasti turistického ruchu.

Okolní kopce dosahují výšky od 400 do 736 mnadmořské výšky vrchem Svatý Hostýn. Klidná obeca její okolí jsou vhodné pro milovníky lyžování.

Zdejší ovzduší je přirovnáváno k ovzduší VysokýchTater a lékaři doporučováno k pobytu pro pacientyastmatiky.

Mezi rekreační vybavenosti obce patří přírodníkoupaliště se solárním ohřevem vody, vodní plochyke koupání a rybaření, kempinková stanoviště, fot-balové a tenisové hřiště, v zimě lyžařský vlek s umě-lým osvětlením.Fo

tog

aler

iez

Ru

savy

R R o z h o v o r 1 0


Z Z č i n n o s t i S P O V 1 1

Soutěž Zlatá cihla bude zaměřenána venkovské stavby: zkušebníročník podle zájmu krajů

Účastníci schůze se seznámili s návrhem podmínek a pravidelsoutěže předložených Stanislavem Rampasem, Janem Florianema Janem Krumlem. Na základě společného návrhu regionální ver-ze soutěže pro rok 2010 se kraje rozhodnou, zda se klání zúčast-ní. Přihláška do soutěže Zlatá cihla by se měla přidat k přihlášce dosoutěže Vesnice roku. Spolek odešle krajským organizacím a MMRČR materiál k vyjádření. Členové pracovní komise dostali za úkolprojednat s Českou komorou architektů možnosti a formy spolu-práce v odborných komisích a vypracovat podmínky a formulář při-hlášky soutěže do konce února 2010.

O Zlatou cihlu by se mohly ucházet nové stavby na venkově, ob-ce by mohly podle Rampase v prvním ročníku přihlásit stavby rea-lizované za posledních deset let. Od příštího roku by se již jednaloo tříleté cykly. Regionální komise vybere tři stavby, následně bude

Spolkem jmenována komise již ve spolupráci s architekty a hodno-cení zde proběhne v jednotlivých kategoriích.

Tamara Salcmanová upozornila na omezení, kdy se do soutěžebudou moci zapojit jen účastníci Vesnice roku. Problém vidí takév tom, že vítězné obce mají stanovena omezení účasti v soutěžia tím se nemohou účastnit ani Zlaté cihly.

Předseda Spolku Eduard Kavala označil dosavadní návrh za ne-systémový. Doporučil, aby si letos soutěž vyzkoušely dva kraje, abymohly být odstraněny všechny možné problémy. V oficiálních ma-teriálech letos nebude zmíněno rozšíření soutěže o Zlatou cihlu. In-formace musí být předána starostům na Dnu malých obcí.

Spolek vzpomínal na osobnostiBašeho, Dejmala a Blažka

Vedení Spolku i přítomný senátor Petr Pithart si připomněliosobnosti Miroslava Bašeho i Ivana Dejmala, kteří opustili nejen ar-chitektonickou scénu v únoru před dvěma lety. Oba se podíleli na

Stanislav Rampas hovořil o návrhu soutěže Zlatá cihla Vzpomínání na pány Blažka, Dejmala a Bašeho v Senátu

Spolek vzpomínal na tři významné osobnostia navázal užší spolupráci s komorou architektů

Laudátio Miroslavu Bašemu, Ivanu Dejmalovi a Bohuslavu Blažkovi, ale i debata o podobě soutěže Zlatá cihla, spolupráci s Českoukomorou architektů či pozemkových úpravách. To je jen částečný výčet bodů programu schůze Spolku na obnovy venkova ČR, kteráse konala 2. února v budově Senátu Parlamentu ČR v Praze.

Pocta pro Bašeho, Dejmala a Blažeka



formování názorů na aktuální problémy, byli uznávanými odbor-níky, kteří se věnovali především tématům památkové péče, urba-nismu a tvorbě krajiny. Bohuslav Blažek byl sociální ekolog. Jehozájmové a pracovní rozpětí sahalo od sociologie přes architekturua vědu až po média a umění.

Podle Pitharta jsou setkání s Dejmalem, který byl mimo jiné jed-ním ze zakladatelů Spolku, nezapomenutelná. Osobně znal i Bo-huslava Blažka. Zdůraznil, že hnutí za obnovu venkova nezbytněpotřebuje silné osobnosti. „Těmto třem osobnostem vděčíme zastanovení hodnot a možností rozvoje občanské společnosti navenkově,“ uvedl Pithart. (Více v samostatném textu.)

SPOV navázal spolupráci s Českoukomorou architektů: Venkova krajina musejí mít vlastní tvář

Jednání Spolku se zúčastnili i zástupci České komory architek-tů (ČKA). Kavala připomněl, že v dobách vzniku Spolku bylo mezijeho zakládajícími členy množství architektů. „Vývoj naší společ-nosti je přivedl mezi nás. Na počátku devadesátých let byly zasta-veny velké projekty a architekti vnímali, že náš venkov potřebujemít nějaký důstojný řád. Časem se ukázalo, že v městském pro-storu jsou investiční možnosti podstatně větší a tak mnozí řadySpolku opustili,“ uvedl. Již vpomínané osobnosti Baše a Blažek mě-ly svůj osobní přínos na obnově a rozvoji našeho venkova. „Byli by-chom rádi, aby se diskutovalo o tom, že i naše krajina a venkov mámít svou tvář,“ dodal Kavala.

Ing. arch. Tomáš Jiránek předpokládá, že architekti obecně sezačnou na venkov vracet. Architekt je pro mnohé investory neje-nom zpracovatel projektu, ale často také člověkem vnímajícímvšechny souvislosti. To investory v mnoha případech nezajímá.„Venkov je pro architekty zajímavý prostor. Česká komora archi-tektů hodlá přispět k diskuzi a nadčasovosti rozvoje prostoru i po-máhat v krizových situacích, kdy se střetávají zájmy lobbistů, ze-mědělců či ekologů. Architekti ale musí cítit, že o ně venkov sto-jí,“ uvedl.

Obě strany se dohodly, že budou dále hledat vhodné formy spo-lupráce. Jednou z nich by mohla být participace architektů na pří-pravě knih zaměřených na zmapování rozvoje venkova za posled-ních 20 let a to především z pohledu architektury a realizace staveb.Projekt je zpracován a je podána žádost o dotaci na MMR ČR. Ga-rantem za Spolek je Ing. arch. Florian. O dotaci požádaly mikroregi-on Podblanicko a ŠOV Třanovice prostřednictvím obce Třanovice.

Markéta Pražanová z ČKA zmínila přípravu projektu – ote-vřenou stránku na webu Spolku www.spov.org, kde bude možnozískat informace o přípravě projektů, územních plánů či veřejnýchzakázek, případně se prokliknout na kontakty ČKA.

Architekt Tomáš Jiránek Michal Pospíšil, předseda Asociace soukromého zemědělství

Jaroslav Vítek, bývalý ředitel Ústředního pozemkového úřadu

Přítomní architekti uvedli, že ČKA má svá pevná pravidla jednáníi možností ke svým autorizovaným členům. Přislíbit může propoje-ní a přenos informací přes webové stránky k praktickému využiti spolupráci na přípravě soutěže Zlatá cihla.

Krajinný plán a pozemkové úpravyna příkladu zapojení všech institucía obyvatel v Kostelci na Slovácku

Na únorovém jednání Spolku zaznělo rozhodnutí vyvolat jed-nání s vedením Pozemkového fondu o možnosti pozastavení pro-dejů pozemků v lokalitách, které nemají vypracován ÚPO.

Ing. Jaroslav Vítek otevřel vstup upozorněním na duchovní roz-měr pozemkových úprav. Za posledních 15 let se podle něj velmiprohloubil technokratický přístup k pozemkovým úpravám a pod-cenil se princip moderních pozemkových úprav, při kterých musíbýt navázáno na komunikaci s veřejností. Dva roky jako ředitelÚstředního pozemkového úřadu pracoval na rozšíření komunika-ce s lidmi. V současné době pozoruje, jak se pozemkové úřady vra-cí k technokratickému přístupu.

„Dnes nelze hovořit jen o důsledcích posledních 40 letech. Jenutno hovořit o posledních dvaceti letech, kdy jsme nedokázaliukončit restituce, umožnit vlastníkům vrátit vlastnická práva a na-kládat se svým majetkem na základě svého vlastního rozhodnutí.Neemancipovali jsme vlastnictví půdy,“ soudí.

Ing. Michal Pospíšil hovořil o krajinném plánu v obci Kostelecu Kyjova. „Cílů bylo několik, například přinutit zemědělce přemý-šlet nad krajinou. Vycházelo se z participace obyvatel a všech sub-jektů v krajině působících. Důvodem udělat krajinný plán před po-zemkovou úpravou bylo, aby si občané ujasnili, jak a v čem chtějí

www.spov.org


žít. Stát nikdy nebude mít dost financí na konečnou realizaci po-zemkových úprav. To znamená, že se musí zapojit soukromé sub-jekty a zafinancovat některé úpravy v krajině,“ uvedl.

Anna Čarková, manažerka MAS Kyjovské Slovácko v pohybu,uvedla, že mají velmi dobré zkušenosti s prací s lidmi i s krajinou.„Krajinný plán zajímá každého, kdo žije v dané lokalitě. Kvalita kra-jiny se odráží do všech sfér života. Nabídka zpracování krajinnéhoplánu byla zajímávám,“ uvedla. Eroze půdy na jižní Moravě je vel-ká. Materiály MZe hovoří o 60 procentech, proto vnímá nezbytnosta nutnost provedení opatření na snížení půdní eroze. Návrh facili-tace ji velmi zaujal. Při komunikaci využila všechny používané me-tody komunikace s veřejností. V úvodu zapojili úředníky pozem-kového úřadu, se kterými úzce spolupracovali. Zapojili také Ústřed-ní úřad meliorací půdy, krajinné projektanty.

Předseda Spolku Kavala v následné diskusi zdůraznil význam po-zemkových úprav. Obec Bělotín měla štěstí, že se na jejím katas-tru nacházelo hodně půdy, kterou obhospodařovaly státní statky– tedy půdy ve správě Pozemkového fondu ČR. Proběhlou kom-plexní pozemkovou úpravou se podařilo pozemky pro obec získata nedošlo tak k odprodeji cizím subjektům, podnikajícím mimoobec. Hlavní důvod v diskuzi s veřejností vidí Kavala v tom, aby li-dé komplexní pozemkovou úpravu chtěli. Podle jeho informacípředevším lidé z Hané nevěří ve výhodnost těchto narovnání v ka-tastru a předpokládají špatné úmysly (okradení, vyvlastnění apod.).

Podle starosty obce Hrušovany Petra Šmída by komplexní po-zemkové úpravy měly vycházet z územních plánů obcí. S podnětypřišel i starosta z Nové Vsi v Horách Jan Bejček. Ty budou zaslánykompetentním úřadům a Spolek se k problematice vrátí na někte-rém z příštích jednání. V dubnu navíc pořádá seminář „Půda a ochra-


na zemědělského půdního fondu v ekonomických souvislostech“společně se Stálou komisí rozvoje venkova. Zástupci Spolku budoujednat o problematice krajinného plánování na MŽP.

(Více informací o prezentaci Anny Čarkové „Rozvoj venkova– krajinný plán a facilitace pozemkové úpravy“ najdete na:http://spov.org/aktuality/default.aspx dne 2. února 2010 pod ná-zvem Projekt krajinného plánu Kostelec.)

Spolek jednal s Asociací krajůČeské republiky

Předseda Spolku Eduard Kavala informoval přítomné o závěrechjednání s Asociací krajů ČR – předsedou Michalem Haškem. Aso-ciace převezme záštitu nad soutěží Vesnice roku, která bude vy-hlášena na Dni malých obcí dne 2. března 2010 v Praze.

Asociace na svém jednání v severních Čechách znovu projednáproblematiku podpory Programu obnovy venkova v krajích, kambyly finance převedeny z MMR ČR na základě iniciativy Spolku. Pro-gram obnovy venkova je nadále vládním programem.

Hejtman Hašek rovněž doporučí všem hejtmanům, aby přijalipředsedy krajských Spolků, kteří projednají aktuální problematikuv regionech a možnosti další spolupráce. Další postup zůstáváv plné kompetenci krajských předsedů.

Prohlášení SPOV k velkémumnožství fotovoltaických elektráren

Členové předsednictva Spolku Jan Florian a Stanislav Rampaspožádali o přijetí usnesení k problematice velkého množství foto-voltaikých elektráren.

„Spolek pro obnovu venkova při vědomí hodnoty zemědělsképůdy a zároveň při pochopení nutnosti využívání obnovitelnýchzdrojů energie apeluje na MŽP a MZe se žádostí o vypracování jas-ných a přísnějších pravidel ochrany zemědělského půdního fonduv souvislosti s výstavbou fotovoltaických zařízení v krajině tak, abytato zařízení byla umisťována především na stávajících stavbácha novostavbách, dále pak na pozemcích, které jsou již znehodno-ceny, jako např. opuštěné lomy, rozsáhlé povrchové doly, opuště-né průmyslové a skladové areály nebo areály vojenských staveb,zemědělské areály, rekultivace skládek odpadů atp.,“ stojí v usne-sení, které bylo schváleno.

Ze zápisu z jednání zpracovala maš, foto: TSu

Anna Čarková, manažerka MAS Kyjovské Slovácko

http://spov.org/aktuality/default.aspx



Senátor Petr Pithart (druhý zleva) vzpomíná na Ivana Dejmala, Bo-huslava Blažka a Miroslava Bašeho

Rozvoj života na venkově – obnova jeho duchovního života –kultivace pohraničí – stírání rozdílů v životě obyvatel vesnice a měs-ta – jen několik otázek, na které se ve své činnosti zaměřuje Spo-lek pro obnovu venkova.

Je známo, že venkov, zabírá téměř 90 % našeho území. Jak vy-padá život v určité obci, vždy závisí na jejích obyvatelích. Najdemezde mnoho obětavců a nadšenců, kteří nečekají na pokyny, ovacea díky. Neváhají ochotně a rádi zpříjemnit život nejen svým spolu-občanům, ale i návštěvníkům a turistům. Jedná se většinou o vel-mi skromné lidi, kteří milují svůj domov a neváhají se o svou láskupodělit s ostatními. Do této kategorie patří také většina venkov-ských knihovníků.

Před deseti lety byla navázána spolupráce mezi Spolkem pro obno-vu venkova a Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP).V naší zemi existuje téměř 6.000 obecních knihoven. Většinou se jed-ná o knihovny, kde pracuje neprofesionální knihovník. Veřejné knihov-

SPOV a SKIP: Knihovníci a Spolek už 10 let spolupracujíny mají u nás dlouholetou tradici. Je to již téměř 100 let, co bylo sta-noveno zákonem, že každá obec je povinna zřídit obecní knihovnu.

Venkovské knihovny prošly v uplynulých letech zásadní změ-nou, postupně se mění z pouhých „půjčoven knih“ na „informačnía komunitní centra obce“. Samozřejmě tato změna neprobíhá vevšech regionech stejně, ale změnám pomohla internetizace (bylozde využito grantových programů MK, MMR a krajských grantů),vybavení knihoven počítačovou technikou a také zkvalitnění úpra-vy interiéru knihoven (přestěhování, nové vybavení, rekonstrukcea výstavba nových knihoven). Pozitivním se projevilo sloučení kni-hoven s informačním centrem obce a rozšíření provozní doby.

Významným počinem bylo zařazení hodnocení knihoven dosoutěže Vesnice roku. Dnes už je zcela samozřejmostí, že jednímz hodnotících kritérií je také to, jaká je úroveň veřejné knihovnyv soutěžící obci. Mnohdy teprve při této příležitosti zjišťuje zřizo-vatel (samospráva) jak důležitý je pro obyvatele kulturní, infor-

Laudátium Miroslavu Bašemu, Ivanu Dejmalovi a Bohuslavu BlažkoviDejmal, Blažek a Baše. Tři jména, která se na únorové schůzi

Spolku pro obnovu venkova opět skloňovala ve všech pádech.U příležitosti vzpomínkového laudátia – dvouletého výročí od úmr-tí Miroslava Bašeho a Ivana Dejmala přijal pozvání Spolku i sená-tor Petr Pithart, který v době založení Spolku a vzniku Programuobnovy venkova působil ve funkci předsedy vlády. Zde nabízímeněkolik citací, které na plénu zazněly:

JUDr. Petr Pithart

Nechtěl jsem nic víc, než vzpomenout spolu s vámi na zaklada-tele Spolku pro obnovu venkova Ivana Dejmala, dlouholetého ak-tivistu ve prospěch venkova ekologa Bohuslava Blažka, a profeso-ra Miroslava Bašeho. Pan Baše a Dejmal nás opustili před dvěmaroky v únoru. Rád bych připomněl, že inspirace pro vytvoření Pro-gramu obnova venkova přišla z Rakouska, ale ta obrovská a úžas-ná energie, která vše spustila, vycházela od Ivana Dejmala. Ivan bylúžasně nakažlivý. A já jsem byl vždycky ten, který to od něj chytilprvní. A byla to řada věcí, které jsem díky němu pochopil a v tédobě ještě mohl prosazovat. Ivan Dejmal v mých očích neustáleroste. Ivan Dejmal byl jedním ze zakladatelů Spolku. Podnětná se-tkání s Ivanem Dejmalem jsou nezapomenutelná. Ivan Dejmal mo-hl působit dojmem chaota, ale o to víc měl srovnané hodnoty. Mělsrovnané hodnoty nejen pokud jde o přírodu a venkov. Je třebavzpomenout, že byl místopředsedou Rady pro totalitní režim.Znám velmi málo takových lidí.

Také bych rád vzpomněl na místopředsedu Spolku Slávka Blaž-ka. Znali jsme se čtyřicet let – to byl člověk, který se přímo spalo-val ve všech možných aktivitách a v žádné nebyl povrchní. A také

patřil mezi významné filosofy tohoto hnutí. Těmto třem našimosobnostem vděčíme za stanovení hodnot a možností rozvoje ob-čanské společnosti na venkově.

Je pravdou, že jsme navazovali na rakouské zkušenosti s ob-novou venkova. Naše hnutí za obnovu venkova nezbytně potře-buje silné osobnosti s velkým fundatem, které i dnes Spolek má.A jsem rád, že se Senát ujal agendy Spolku a věřím ve vzájemnoupřínosnou spolupráci.

Mgr. Eduard Kavala

Rád bych u této příležitosti zavzpomínal na pana profesora Ba-šeho, který před deseti roky, při volbách předsedy Spolku na jed-nání již zvoleného předsednictva doporučil moji kandidaturu napředsedu. V předsednictvu byl i pan Baše, který tehdy řekl: „Mu-síme se dohodnout, kdo bude novým předsedou, pan architektKruml už nechce pokračovat v této roli“. Sešli jsme se u něj nafakultě. Řekl mně, že bych to měl být já. Vůbec jsem s tím ne-počítal, na kandidátce bylo mé jméno až někde na konci... Takjsem reagoval bezprostředně: „Dobře, budu dělat předsedu, po-kud vy budete místopředsedou“. Na to on reagoval zlým pohle-dem a řekl: „Snad si, Kavalo, nemyslíte, že mě budete úkolovat“.Rád vzpomínám na všechna naše setkání, která byla vedena v du-chu přátelském a jsem rád, že jsem měl možnost se s ním v ži-votě potkat.

A stejně tak i na Ivana Dejmala. Úplně mě fascinovalo, jak tense uměl orientovat ve svém „nepořádku“. On měl kolem sebe ne-ustále tolik materiálu. Když jsme po jeho odchodu některé mate-riály z jeho domu odváželi, jejich druhá část byla na fakultě.

Vzpomínám na pana Blažka z jedné víkendové akce, kdy jsmediskutovali o možnosti slámových staveb přímo na vesnici. Záro-veň jsme dělali jakýsi monitoring názorů místních obyvatel na ob-novu venkova. A on s takovým nadšením říkal: „Nebojte se, to jevenkov, ti lidé jsou velmi otevření..., běžte, zaklepejte, zazvoň-te...“ Tak jsme se rozdělili po dvou a chodili po té vesnici a u jed-noho domu na nás spustili „Co nám ti Pražáci zase chtějí vyklá-dat...“. Tak jsme přemýšleli, jak to kulantně napsat do zprávy, žeprostě obnova venkova dělaná z Prahy není to pravé ořechové.Po těch deseti letech musím ale říct jednu věc. Jsem velmi vděč-ný těm lidem z Prahy, kteří s myšlenkami obnovy přišli. Protožev tomto okamžiku to nebylo nic špatného. A děkuji těm třem, žeto vzali za správný konec a poukazovali i na ty špatné věci, kteréna venkov nepatří.

V diskusi vzpomněly na jednání a osobní zkušenosti s našimi vzác-nými osobnostmi také Ing. Horník, Ing. arch. Florian, Dr. Sušanka, panRampas, Ing. Pospíšil.



mační i vzdělávací potenciál tohoto zařízení. Pokud knihovna fun-guje dobře, berou to „místní“ jako samozřejmost.

Hodnocení „nejlepší obecní knihovny“ probíhá ve dvou kolech.Na krajské úrovni jsou knihovny hodnoceny v rámci soutěže Ves-nice roku. V některých krajích je vítězná knihovna oceněna v rám-ci vyhlášení krajské Vesnice roku. Na celostátní úrovni je výběr aohodnocení nejlepší knihovny zcela záležitostí knihovníků. Do té-to části soutěže většinou postupují nejlepší knihovny z krajskéhokola VR, ale mohou být navrženy i další knihovny, jejichž výsledkyodpovídají soutěžním podmínkám. Knihovnu roku hodnotí pě-tičlenná komise jmenovaná ministrem kultury a cenu Knihovnaroku od roku 2003 uděluje na slavnostním vyhlášení v Národníknihovně v Praze (Klementinum – Zrcadlová kaple) ministr kulturyjako státní cenu. Za 10 let postoupilo do ústředního kola soutěžeKnihovna roku celkem 104 knihoven, které byly většinou nomi-novány z krajského kola soutěže Vesnice roku.

Jak již bylo zmíněno, jsou deset let knihovníci plnohodnotnýmičleny hodnotitelských komisí soutěže Vesnice roku – na krajské i ce-lostátní úrovni. Informace o činnosti knihovny jsou nedílnou sou-částí prezentace obce. V rámci hodnocení obce, komise vždy na-vštěvuje i knihovnu v dané lokalitě. Samotní knihovníci si návštěvuvelmi považují, berou to jako ocenění své práce. Starostové „ko-misaři“ tak mají možnost porovnat „svou knihovnu“ s tou v sou-těžící obci, často je to pro ně inspirativní poznání. V soutěžních ma-teriálech se stále častěji objevují také informace o knihovnách. Dí-ky oběma soutěžím se velmi zvýšila prestiž knihovnické práce.Velmi důležitou součástí je vztah k regionu a vytváření podmínekk jeho poznání a propagaci.

Bezprostředně na obě výše zmíněné soutěže navazuje akce Covenkovské knihovny umějí a mohou. Jedná se o každoročnísetkávání knihovníků venkovských knihoven. Výměna zkušenostívenkovských knihovníků je organizována Sekcí Veřejné knihovnySKIP a vítěznou Knihovnou roku, za finanční podpory ministerstvakultury. Letos bude setkání uspořádáno v Pavlovicích u Přerova(Knihovna roku 2008) a odborný program bude zaměřen na spo-lupráci SKIP a SPOV.

Účast v hodnotitelské komisi berou knihovníci jako prestižní zále-žitost. Není to jen fakt, že mohou ostatní členy komise seznámits možnostmi činnosti knihovny v obci, ale sami si také daleko víceuvědomují skutečnost, jak je život na venkově propojen. Vzájemnéprolínání a spolupráce činnosti jednotlivých zájmových skupin mohoupři dobré koordinaci najít své zázemí právě v knihovně. Knihovna mů-že poskytnout prostory pro další aktivity a také se zde může sou-středit dokumentace (plakáty, CD, videokazety) z jednotlivých akcí.

Jak už bylo mnohokrát řečeno: Dobře fungující knihovna sevyplatí! Daniela Wimmerová; [email protected]

Rádi bychom vám v následujících číslech Zpravodaje SPOV před-stavili prostřednictvím krátkých anket knihovníky, kteří působív krajských hodnotitelských komisích.

Střední Čechy + Praha Jiřina SoukupováJihočeský kraj Jiřina KostkováPlzeňský kraj Marie HalířováKarlovarský kraj Mgr. Marie MudrováÚstecký kraj Mgr. Ladislav ZoubekLiberecký kraj Jaroslava StarcováKrálovéhradecký kraj Mgr. Věra ŠkraňkováPardubický kraj PhDr. Jana KalouskováKraj Vysočina Anděla TomanováJihomoravský kraj Věra ŠtěpánováOlomoucký kraj RNDr. Lenka PruckováZlínský kraj Eva PeprníčkováMoravskoslezský kraj Bc. Marie ŠedáCelostátní komise VR Mgr. Milena Kodýmová

Anketa:Milena Kodýmová:Jsem venkovanka tělem i dušíMilena Kodýmová je venkovskou knihovnicí

v Pravdově knihovně v Jarošově nad Nežárkouv Jihočeském kraji. Je hodnotící komisařkou v kraj-ském i celostátním kole soutěže Vesnice roku. Tu-to funkci zastává již od roku 2000, tedy od samé-ho vstupu SKIP do soutěže Vesnice roku.

1. Můj vztah k venkovuOd narození žiji na venkově a cítím se tam být doma, jsem ven-

kovanka tělem i duší a snažím se také být něco platná, venkovskouknihovnicí jsem od roku 1967.

2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat„správná venkovská knihovna“ – co tam nesmí chybět?Musí to být místo, kam lidem stojí za to zajít a pobýt tam v pří-

jemném prostředí i atmosféře; místo, které skýtá možnost nejroz-manitějšího poznání, získání informací nebo alespoň rady, jak sek nim dostat; místo setkávání s ostatními a vzájemného obohaco-vání. Lidé musí mít jistotu, že v knihovně provozní doba platí a ob-sluha je vždy ochotná pomoci.

3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku – co se mně líbí,co mne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?Líbí se mi možnost poznávat život lidí v celé republice.Inspiruje mě jejich kreativnost, chuť měnit k lepšímu svůj domov

i zdravý patriotismus.Vadí mi nezdravé ambice představitelů některých soutěžících ob-

cí a z toho vyplývající jejich podezíravost vůči práci a hodnocení ko-misařů. Chybí mi čas vracet se tam, kde mě cokoli oslovilo a být dá-le v kontaktu s lidmi, kteří se o to zasloužili.

Anketu připravuje Daniela Wimmerová



A A k t u á l n ě o v e n k o v u 1 6

Vláda schválila 11 novýchregionů pro soustředěnoupodporou státu do roku 2013

Vláda ČR schválila Návrh aktualizace vymezení regionů se sou-středěnou podporou státu na roky 2010–2013. Aktualizovaný se-znam regionů připravilo MMR ČR z důvodů výrazného zhoršení hos-podářské situace a prudkého nárůstu nezaměstnanosti v některýchregionech. Předchozí seznam byl sestaven v roce 2006. Na zařaze-né okresy a obvody obcí s rozšířenou působností budou více sou-středěny pobídky operačních a resortních dotačních programů.

MMR poskytuje pomoc hospodářsky slabým a strukturálně po-stiženým regionům již od roku 1999. Od roku 2004 pak v rámciprogramu Podpora regionálního rozvoje. Z rozpočtu MMR byly ty-to regiony podporovány naposledy v roce 2007, kdy bylo na jejichpodporu vyčleněno 461 mil. Kč.

„Letos znova otevřeme program na podporu rozvoje hospo-dářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Prozatím na nějmáme vyčleněno 50 milionů korun,“ uvedl ministr Vondruška.

Jednotlivé okresy jsou hodnoceny podle míry nezaměstnanostia počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Rovněž se vycházíz daňových příjmů obcí z podnikajících fyzických osob, počtu pod-nikatelů (fyzických osob) na 1000 obyvatel a kupní síly obyvatel.

Strukturálně postižené regiony jsou území s vysokým zastoupenímtěžebního a těžkého průmyslu a vysokým stupněm urbanizace. Je-jich průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací spoje-nou s nadprůměrnou nezaměstnaností. Seznam strukturálně posti-žených regionů nově zahrnuje území okresu Ústí nad Labem. Zůstá-vají okresy Most, Chomutov, Teplice, Karviná, Nový Jičín a Sokolov.

Hospodářsky slabé regiony jsou charakteristické nízkou životníúrovní, nízkou hustotou osídlení a nadprůměrnou nezaměstna-ností. Mezi hospodářsky slabé regiony Hodonín, Třebíč, Bruntál,Děčín, Jeseník, Přerov, Šumperk, Znojmo, Blansko, území bývalýchvojenských újezdů Ralsko a Mladá je čerstvě zařazen okres Tachov.

Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností představujíokresy a obvody obcí s rozšířenou působností, kde nezaměstnanostznačně překračuje průměrnou hodnotu na území celé České repu-bliky. Těchto regionů se týká největší rozšíření a aktuálně zahrnujíúzemí okresů: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Louny, Svitavy, Os-trava-město, Kroměříž a Vsetín. Zařazené obvody s rozšířenou pů-sobností jsou Ostrov, Frýdlant, Světlá nad Sázavou, Králíky, Štern-berk, Uničov, Valašské Klobouky a Vítkov.

Cílem je posílit rozvojový potenciál regionů a snížit rozdíly mezi eko-nomicky silnějšími a problémovými regiony. Zdroj: www.mmr.cz

Ministr zemědělství otevřelveřejnou debatu k budoucnostičeského zemědělství

Ministr zemědělství Jakub Šebesta otevřel 29. ledna veřejnoukonzultaci o budoucím vývoji českého zemědělství, do které jemožné zasáhnout prostřednictvím webových stránek ministerstvazemědělství.

Veřejnou konzultaci naleznete na adrese: http://eagri.cz/pu-blic/eagri/verejnakonzultace/.

Jednou ze současných priorit ministerstva zemědělství je analy-zovat stav českého zemědělství a souvisejících oborů a nabídnoutsměřování, které by jim poskytlo dlouhodobou perspektivu. Z to-hoto důvodu se připravuje materiál „Vize českého zemědělství poroce 2010“. Záměrem ministerstva je vést širokou a otevřenou dis-kusi a zapojit do ní jak odbornou, tak širokou veřejnost. Z tohotodůvodu jsme připravili tuto veřejnou konzultaci, v rámci které máveřejnost možnost sdělit své názory. Příspěvky budou projednányve Skupině pro strategické otázky v zemědělství, kterou ministr ze-mědělství zřídil jako svůj poradní orgán v prosinci loňského roku,a budou využity při tvorbě výše zmíněné vize.

Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

http://eagri.cz/public/eagri/verejnakonzultace/

http://eagri.cz/public/eagri/verejnakonzultace/

www.mmr.cz



Odborníci jednali na univerzitěo aktuálních trendech na venkově

Dne 4. února 2010 se uskutečnil v Praze již 3. ročník pravidelnéhoúnorového semináře Venkov 2010. Seminář pořádají členové vý-zkumného centra Katedry sociální geografie a regionálního rozvojea je zaměřen na aktuální problémy rozvoje venkova v Česku. Hlavnímtématem letošního roku bylo ukotvení tématu rozvoje venkova v rám-ci Společné zemědělské politiky EU resp. Kohezní politiky, problémyrůzného vymezení venkova a typologie venkovského prostoru Česka.

Po úvodním slově R. Perlína jako první vystoupil Marin Pělucha(VŠE), který diskutoval rámcové ukotvení Společné zemědělské po-litiky a v jejím rámci i druhý pilíř této politiky – rozvoj venkova.V dalším vystoupení R. Perlín představil typologii venkovského pro-storu v Česku a T. Ratinger (UZEI) diskutoval různé přístupy k Pro-gramu rozvoje venkova v jednotlivých zemí EU a k naplňování cílůEvropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).

Po přestávce na občerstvení představil Pavel Chromý (PřF UK)vybrané výsledky sociologického výzkumu zaměřeného na vnímá-ní venkova a na hodnocení rozvojového potenciálu venkova. Dálese T. Havlíček zaměřil na odlišné vnímání sakrálních památek ve vy-braných venkovských regionech a D. Fialová seznámila s novýmiformami rekreace na venkově.

V závěrečné práci představil J. Müller (URS Praha) analýzu statis-tických dat za obce a jejich změny v průběhu uplynulého období,ing. Dědič (ČSÚ) představil pohled na vymezení venkova v pohleduČSÚ a A. Vaishar (Mendlova Univerzita Brno) seznámil s časopisemEuropean Countryside a nabídl účast na konferenci Eurorural 2010.

Semináře se zúčastnilo více než 60 odborníků z domácích vě-deckých pracovišť, veřejné správy a dalších odborných pracovišť.

Fotografie z celého semináře, které pořídila Dana Fialová, jsouke zhlédnutí na www.danafi.rajce.net. Více informací, včetně pre-zentací najdete na: http://geography.cz/2010/02/venkov-2010-zprava-ze-seminare/. Zdroj: geography.cz

Zemědělský svaz: Víc než protestyteď pomohou jednání se státem

Zemědělský svaz ČR vyzval farmáře, aby se neúčastnili březno-vých protestních akcí před supermarkety. Vedení svazu teď dávápřednost vyjednávání s představiteli státu a úřadů, které se mimojiné týká i kontrol cen v obchodech. Na jednání svazu ve VětrnémJeníkově to řekl předseda této organizace Miroslav Jirovský. Českézemědělství podle odhadu svazu skončilo loni ve ztrátě, a to po-prvé od vstupu země do EU. Způsobil to především výrazný poklesvýkupních cen u zemědělské produkce.

Protesty před supermarkety v krajských městech a před Úřadempro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v Brně již ohlásil na polo-vinu března Krizový štáb zemědělců Pardubického kraje. Zástupci štá-bu uvedli, že protesty mají upozornit na neutěšený stav oboru a ne-výhodné podmínky, které obchodní řetězce určují dodavatelům. Ji-rovský řekl, že vedení Zemědělského svazu nemá problém podpořitjejich požadavky. „Ale já si myslím, že pokud se dají vyjednat věci, kte-ré jsou důležité, není potřeba hovořit o protestních akcích,“ dodal.

Podle Jirovského vedou zástupci agrárních organizací jednání s vlá-dou, ministerstvem financí i s ÚOHS, která se týkají i zavedení kontrolna podnákladové ceny v obchodních řetězcích. „Takové kontroly zaposlední tři roky nebyly,“ řekl Jirovský. Podotkl, že od února také pla-tí zákon o významné tržní síle. Zemědělci vyjednávají i o dalším posí-lení dotací pro zemědělce z vlastních zdrojů ministerstva zemědělství.

Zemědělcům z Pardubicka vadí loňský propad cen mléka i to, žeřetězce diktují dodavatelům podmínky, které jsou pro ně nevýhod-né. Často musejí prodávat výrobky pod cenou, pokud si chtějísmlouvy se supermarkety udržet. Upozorňují také na to, že řada po-travin se do Česka dováží, například za loňské poslední čtvrtletí by-la dovezena až pětina sýrů. Ředitelka Agrární komory v PardubicíchJarmila Vlasáková minulý týden řekla, že demonstrace podporují aždvě třetiny zemědělských podniků i soukromě hospodařící farmáři.

Zdroj: www.agris.cz

Počet ekologických zemědělcůjiž dosahuje čísla 3 000

Počet ekologických zemědělců v tuzemsku rapidně narůstá.K 31. 12. 2009 jich hospodařilo již 2 689, a to na výměře téměř400 000 ha, což představuje podíl 9,38 % z celkové výměry ze-mědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, zvyšuje se

Účastníci semináře Venkov 2010 na katedře sociální geografie a re-gionálního rozvoje v Praze

31.1

2.20

08

31.1

2.20

09

Nár

ůst

zale

den–

–pro

sine

c20

09

Nár

ůst

zale

den–

–pro

sine

c20

09(%

)

Počet výrobců biopotravin 410 501 91 22Počet ekofarem 1 802 2 689 887 49Výměra zemědělské půdyv ekologickém zemědělství (ha) 338 722 398 407 59 685 18Podíl ekolog. zemědělství na celko-vé výměře zemědělské půdy (%) 7,97 9,38 1,41 ––Výměra orné půdy (ha) 34 990 44 906 9 916 28Výměra trv. travních porostů (ha) 278 913 329 232 50 319 18Výměra trvalých kultur (sady) (ha) 2 777 3 678 901 32Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) 408 645 237 58Výměra trv. kultur (chmelnice) (ha) 0 8 8 ––Ostatní plochy (ha) 21 634 19 890 –1 744 –8

Srovnání základních statistických ukazatelů EZ

www.agris.cz

geography.cz

http://geography.cz/2010/02/venkov-2010-zprava-ze-seminare/

http://geography.cz/2010/02/venkov-2010-zprava-ze-seminare/

www.danafi.rajce.net



výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, do režimu ekolo-gického zemědělství se dostaly první chmelnice.

Počet ekofarem se zvýšil za rok 2009 o 50 %, počet výrobcůbiopotravin již přesáhl 500 provozoven. Hlavním důvodem nárůs-tu je stabilní státní podpora v této oblasti. Ekozemědělci jsou pod-porováni prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formoudotací na plochu v rámci agroenvironmentálních opatření (Osa II)i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projek-tů v některých opatřeních Osy I a III (například Podpora mladýchzemědělců, Modernizace zemědělských podniků). Bodové zvý-hodnění platí i pro výrobce biopotravin (včetně faremních zpraco-vatelů) v potravinářském opatření Osy I (Přidávání hodnoty země-dělským a potravinářským produktům).

„Za období ledna a února dochází k dalšímu dynamickému ná-růstu nových ekologických zemědělců, v současné době již dosa-huje počet ekozemědělců čísla 3000,“ sdělil ministr zemědělství Ja-kub Šebesta.

Pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin jsouupravena naší i evropskou legislativou. Od 1. 1. 2009 platí zcelanová evropská legislativa, která je stejná pro všechny členské státyEU. Dále platí národní zákon o ekologickém zemědělství. Dodržo-vání těchto legislativních pravidel je garantováno státem, každýekologický zemědělec a výrobce biopotravin musí být registrovánna ministerstvu zemědělství a podléhá pravidelným kontrolám stá-tem pověřených kontrolních organizací.

Zdroj: Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

Obce opět soutěžío nejlepší webové stránky

Města a obce se znovu utkají v soutěži Zlatý erb hodnotící we-bové stránky a elektronické služby. Celostátní Zlatý erb se letos ko-ná již podvanácté. Účastníci Zlatého erbu budou soutěžit o nejlepšíwebovou stránku města, o nejlepší webovou stránku obce a o nej-lepší elektronickou službu. O těch rozhodne porota složená ze zá-stupců kraje, neziskových organizací a novinářů. Občané pak hla-sováním na internetu vyberou laureáta ceny veřejnosti.

Krajská kola vyhlašují kraje ČR. Soutěž je pořádána pod zášti-tou Asociace krajů České republiky, ve spolupráci s Ministerstvempro místní rozvoj, sdružením Český zavináč, Svazem měst a obcíČR, portálem Města a obce online a konferencí ISSS.

Cílem soutěže je podpořit modernizaci místní a regionální ve-řejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskyto-vaných občanům i specifickým skupinám uživatelů s využitím in-ternetu a ostatních elektronických médií, a přispět tak k rozvojikvality života ve městech, obcích a krajích České republiky.

Příjem přihlášek do soutěže byl uzavřen. V úterý 9. 2. 2010 by-la zahájena krajská kola.

Posílejte hlasy veřejnosti na http://zlatyerb.obce.cz/ šum

Průzkum SMS: Ekologickédotace? Chce to pevné nervy!

Nesmyslná byrokracie. Tak by se dal nazvat postup Státního fon-du životního prostředí (SFŽP), který má na starosti přivést do Čes-ké republiky evropské miliardy v Operačním programu životní pro-středí (OPŽP).

Vyplynulo to z dotazníkového průzkumu mezi více než tisíci sta-rosty obcí z celé České republiky, které jsou členové Sdružení míst-ních samospráv (SMS ČR). „Obce a města k tomuto programu vzhlí-žela s velkou nadějí, a stále v něm vidí jediný dostupný zdroj finan-cí, díky kterému mohou řešit nejenom zateplování škol či obecníchúřadů, ale i obnovu krajiny, odpadové hospodářství a tolik potřeb-

né kanalizace nebo čistírny odpadních vod,“ vysvětluje Josef Barto-něk, předseda SMS ČR a starosta obce Osvětimany na Slovácku.

Jenže samotné vyřízení dotace je natolik komplikované a po-malé, že se do něj řada samospráv vůbec nepouští, a pokud ano,může také potom své snahy o vylepšení obce hořce litovat. „U pro-jektů je příliš složitá příprava a jen zlomek obcí je schopen připra-vit si ho sám. Naprostá většina si na to musí najmout externí firmu,což se v důsledku velmi prodražuje,“ popisuje Bartoněk.

Na pozicích manažerů, kteří s obcemi komunikují, se také ne-ustále střídají noví pracovníci. „Záleží pak člověk od člověka, jak sena daný projekt dívá a co je schopen nám poradit, případně jak topotom posoudí,“ souhlasí starosta Tupes na Slovácku Oldřich Váv-ra, který je zároveň členem předsednictva SMS ČR.

Dodává, že podání žádosti pak po členech místních samosprávvyžaduje i pevné nervy. „Práce v elektronickém prostředí Benefill,kde se vše vyřizuje, je nesmírně zdlouhavá. Po kliknutí myší člověkčasto čeká několik minut na nějakou odezvu. Přitom se po nás po-žaduje velký objem informací, který se tam zadává opravdu, aleopravdu pomalu,“ líčí Vávra.

Kdo má tu svatou trpělivost a zvládne podat žádost správně a v ter-mínu, musí se pak smířit s tím, že se kolikrát po něm požaduje smlou-va se zhotovitelem díla, aniž by věděl, zda vůbec dotaci dostane. „Dal-ším paradoxem je to, že neexistuje průběžné financování. Obec takmusí někdy projekt i na nějakou dobu zastavit, aby sehnala další pe-níze na dokončení, mezitím se však dostane do rozporu s časovým har-monogramem, za což může dostat penále,“ jmenuje Oldřich Vávradalší příklady s tím, že takových nedostatků má OPŽP vícero.

Proto vedení SMS ČR zaslalo v pondělí 8. února prosbu o od-stranění těchto nedostatků přímo řediteli SFŽP Petru Štěpánkovi.„Věřím, že naše připomínky vyslyší, a že se dočkáme fungujícíhoprogramu, který opravdu pomůže rozvíjet obce a jejich okolí tak,jak by měl,“ uzavírá Vávra. Pro více informací kontaktujte:

Mgr. Oldřich Vávra, člen předsednictvaSMS ČR

Mgr. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR

Zdravá města a regiony byly oceněnyza kvalitu ve veřejné správě

Během 6. Národní konference kvality ve veřejné správě proběhlv Táboře ceremoniál udělování cen Ministerstva vnitra za úspěšný po-stup při zavádění metod kvality ve veřejné správě. Mezi oceněnýmibyli také letos členové Národní sítě Zdravých měst ČR. Zdravá městazískala ocenění mimo jiné za realizaci místní Agendy 21, tedy za prak-tické uplatňování zásad udržitelného rozvoje a aktivní spolupráci úřa-dů s veřejností. Zástupci Zdravých měst a regionů přebírali „Ceny zakvalitu ve veřejné správě“ a „Ceny za inovaci“ v táborském spole-čenském centru Střelnice za účasti ministra vnitra Martina Peciny.

Stříbrnou cenu za kvalitu ve veřejné správě za realizaci MA21 zís-kala Zdravá města Chrudim, Litoměřice, Prostějov a Vsetín, Stříbrnoucenu za další metody kvality ve veřejné správě pak Zdravá městaDobříš (model CAF 2006), Chrudim (model CAF 2006), Kopřivnice(model CAF 2006), Moravská Třebová (ČSN ISO/IEC 27001:2006),Prostějov (model CAF 2006), Šternberk (model CAF 2006) a Tábor(model CAF 2006). Bronzovou cenu za uplatňování MA21 převzalizástupci Zdravých měst Dobříš, Hlučín, Jilemnice, Poděbrady, Zdra-vé městské části Praha Libuš-Písnice a Zdravého kraje Vysočina, Bron-zovou cenu za další metody kvality ve veřejné správě převzali zá-stupci Zdravých měst Prostějov (model CAF 2006), Říčany (BMK), Tá-bor (BMK) a Zdravého Jihomoravského kraje (ISO 9001:2001). Cenuza inovaci ve veřejné správě za rok 2009 získala také Zdravá městaHodonín (zavedení systému přidělování dotací sportovním oddílůmformou grantových poukázek) a Prostějov (ustanovení koordináto-rů kvality na odborech městského úřadu v Prostějově).

Více na www.mvcr.cz (stránky Ministerstva vnitra ČR)

www.mvcr.cz

http://zlatyerb.obce.cz/


A A k c e v r e g i o n e c h 1 9

Podralský nadační fond:Úspěšná pomoc regionu

Podralský nadační fond působí v regionu do konce roku 2008.Fond sídlí v památkové budově, bývalé tvrze v obci Brniště, v kan-celářích svého zřizovatele, prosperujícího Zemědělského obchod-ního družstva Brniště. ZOD Brniště je největším a nejúspěšnějšímchovatelem krůt a krocanů v České republice a rovněž špičkovýmchovatelem holštýnského černostrakatého skotu.

Nadační fond od svého vzniku usiluje o rozvoj v obci a v blíz-kém okolí. Aktivně se zapojuje do rozvojových aktivit na území ce-lého mikroregionu Podralsko. Koncem roku 2009 se rovněž stalřádným členem LAG Podralsko a začal se aktivně zapojovat do roz-vojových programů financovaných ze zdrojů EU.

Podralský nadační fond podpořil již celou řadu projektů a akti-vit v celém Podralsku. Přispěl Občanskému sdružení Náhlov na re-novaci kamenného mostu, kulturní památky a rovněž na renova-ce kamenné podlahy v interiéru kaple Sv.Floriana v Náhlově. Vespolupráci s městem Zákupy přispěl na realizaci oprav tělesa most-ku v obci Kamenice u Zákup. Sportovci byli podpořeni v Jablonnémv Podještědí a v Manušicích.

Pro nejmenší, kteří zatím dorůstají v mateřských školkách sepodařilo v roce 2008 získat větší hrací sestavu dětského koutku Ro-binson Crusoe, jež byla během roku 2009 postupně rozdělenamezi mateřské školky v Podralsku. Děti z MŠ v Bělé pod Bezdězemsi užívají domeček se skluzavkou. Horolezecká stěna pro malé ho-rolezce byla umístěna v MŠ Studánka v Jablonné v Podještědí. Hra-cí stoly a skřínky zůstaly dětem v Brništi v místní mateřské školce.

Začátkem letošního roku se zástupci Podralského nadačníhofondu dohodli podpoře Sboru mažoretek při Domu dětí a mláde-



že Smetanka v Novém Bor a přispěl na rozvoj sportovní mládeževe Fotbalovém klubu Brniště, který trénuje i hraje zápasy na fot-balovém hřišti ve Velkém Grunově.

Nadační fond také spravuje informační portál www.podralsko.czs cílem zajisti informovanost o dění v Podralsku. Na tomto projektuzlepšování informovanosti občanů a návštěvníků regionu spolupra-ce jak s obcemi jako třeba Hamr na Jezeře a Brniště, ale i s městyBělá pod Bezdězem a Jablonné v Podještědí. Díky www.podralsko.czse návštěvníci stránek dovídají velmi rychle o všech společenských,kulturních a sportovních akcích a dá se předpokládat, že se zapojíi další obce, města a nadšení dobrovolníci z Podralska.

Nejnovější aktivitou nadačního fondu je revitalizační úsilí v ob-ci Brniště, v rámci kterého fond usiluje o rozvoj obce směremk atraktivnímu místu pro život místních občanů, tak i z hlediska ná-vštěvníků regionu. Jedná se tedy o snahy zvýšit přitažlivost Brništěpro cestovní ruch a tím i rozvoj sektoru služeb, který může přinéstnejvíce pracovních míst pro občany. Konkrétní způsob realizace senyní upřesňuje v konzultacích s vedením obce a občany.Miroslav Těšina, Podralský nadační fond, www.podralsko.cz

Na Olomoucku jako v prvnímkraji ČR vznikne mapa alejí

Olomoucký kraj získá jako první v republice mapu stromořadípodél silnic. Na jejím vzniku spolupracují studenti a pedagogovékatedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackéhov Olomouci se sdružením Arnika. Souhrnný přehled alejí dosud ne-existuje v žádném z regionů ČR. Metodika a samotný výzkum pro-to poslouží jako pilotní projekt i pro další kraje. Podle Arniky je ma-pování prvním krokem k záchraně a obnově alejí v české krajině.

„Pokud ani nevíme, kolik alejí máme a kolik v nich roste stro-mů, je obtížné je chránit a plánovat péči o ně,“ říká mluvčí Arni-ky Zora Kasiková. Naráží tak na nedávné zjištění, že v uplynulýchpěti letech vykáceli správci silnic 53 tisíc stromů v alejích, ale vy-sázeli jen 28 tisíc. Aleje z krajiny dlouhodobě ubývají, což je po-dle Arniky přímým důsledkem chybějícího mapování i celkovékoncepce. Tento trend bohužel potvrzují i údaje od Správy silnicOlomouckého kraje. V letech 2003 až 2009 zde bylo vykáceno3930 stromů, znovu vysázena ale byla přitom pouze necelá po-lovina z tohoto počtu.

Na projektu se podílí 30 studentů katedry geografie v rámcipředmětu Mapování krajiny a na dané téma jsou řešeny 2 baka-lářské práce. V první fázi získávali informace o existenci alejí na-příklad z leteckých map, ale i díky historickým pramenů. Ve druhéetapě se doplňují údaje o významu stromořadí pro obec či region,tedy zda jsou například chráněné, nacházejí se v nich památnéstromy a podobně. „Na jaře přistoupíme ke třetí etapě, která bu-de spočívat v terénní práci. Studenti pojedou na konkrétní místa,pořídí fotodokumentaci alejí, zjistí zdravotní stav stromů a další vě-ci,“ uvedl Aleš Létal z katedry geografie Přírodovědecké fakultyUniverzity Palackého.

Zatím je na seznamu zhruba 130 stromořadí, z toho jich asi 25požívá určité ochrany. „mapy z 19. století dokládají, že v té doběstromy lemovaly prakticky každou cestu. V porovnání s tím je ús-tup alejí v současné době patrný,“ doplnil Létal. Projekt je podleněj ukázkou možné a výhodné spolupráce vysokých škol s veřej-ným sektorem.

Postup a shromažďované informací přírodovědci konzultujís dotčenými institucemi nebo uživateli například z oblasti státnísprávy a samosprávy. Součástí projektu je jak využití dostupnýchmapových podkladů a internetových zdrojů, tak místní šetřenía kontakt s orgány samosprávy a státní správy, historiky, kronikářiči starousedlíky. „Výsledkem by měl být ucelený přehled význam-ných alejí v Olomouckém kraji, který bude obsahovat všechny do-stupné informace o tomto fenoménu, který je neodmyslitelnou

součástí naší krajiny,“ doplnil Aleš Létal. Výstupem projektu budegeografická databáze i veřejnosti přístupná internetová aplikace.Výsledná mapa by měla být hotova v květnu tohoto roku.

Mapu poté Arnika nabídne krajskému úřadu Olomouckého kra-je k dalšímu využití. „Chceme přispět k tomu, aby se ochrana stro-mořadí stala samozřejmou součástí péče o krajinu. Význam stro-mořadí potvrzuje i zájem veřejnosti o jejich ochranu a masový ne-souhlas s jejich kácením. Na mapování navážeme návrhem dalšíchopatření pro udržení alejí v krajině, na němž budeme úzce spolu-pracovat s krajským úřadem, Agenturou ochrany přírody a krajiny,Českou inspekcí životního prostředí a krajskou správou údržby sil-nic. Následně plánujeme také oslovit další krajské úřady s nabíd-kou využití vyvinuté metodiky a dalších výsledků našeho projektu,“doplňuje Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy. Pro-středky na unikátní projekt získala Arnika z tzv. Norských fondů.

Arnika od loňského roku nabízí pro veřejnost z Olomouckéhokraje také odborné poradenství týkající se ochrany zeleně. V rám-ci kampaně Zachraňme stromy iniciovala stejnojmennou petici, kte-rou dosud podpořilo více než 26 000 lidí. Součástí kampaně je ta-ké publikační činnost, pořádání výstav a seminářů, aktivity zamě-řené na novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebo takésoutěžní kvíz.

Petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zele-ně“ zahrnuje 5 základních požadavků na legislativní ochranu stro-mů a zeleně obecně: nezávislé odborné posuzování hodnoty stro-mů před kácením, objektivní rozhodování o kácení, ochranu stro-mořadí v krajině, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a striktnínařizování náhradní výsadby za vykácené stromy. Petici Arnika před-stavila v říjnu roku 2008 v Jihlavě a dosud ji podpořilo více než26 000 občanů včetně mnoha významných osobností. V loňskémroce Parlament ČR přijal novelu zákona na ochranu přírody a kraji-ny, která zrušila výjimku pro správce silnic, kteří dříve mohli kácetstromy podél silnic bez standardního povolení (pouze na tzv. ozná-mení). Nový zákon platí od 1. prosince 2009. maš

Projekt Národního centrazahradní architektury v Kroměřížizískal téměř 337 milionů

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži získal pro-střednictvím Ministerstva kultury ČR dotaci z Integrovaného ope-račního programu 5.1 „Vracíme památky do života“ ve výši téměř337 milionů korun. Místem slavnostního zahájení projektu, jehožnositelem je kroměřížské pracoviště Národního památkového ús-tavu, byly štukové sály arcibiskupského zámku v Kroměříži. Cílemcelého projektu je vytvoření metodického centra, které bude za-měřené na studium, záchranu a údržbu historických zahrad a par-ků v České republice. Náplní Národního centra zahradní kulturyv Kroměříži bude zpracování databáze historických zahrad, vytvá-ření speciální metodiky pro obnovu a následnou péči o historickézahrady, pořádání výstav, publikační a vzdělávací činnost k téma-tu zahradní kultury. Soustředěním veškerých uvedených aktivit dotohoto centra získají zájemci nejen z řad odborné veřejnosti na jed-nom místě kompletní informace o zahradní kultuře od středověkuaž k parkům 20. století a budou jim poskytnuty i praktické radya doporučeny vhodné rostliny. Zhmotněním celého projektu, jehožrealizace potrvá do konce roku 2014, bude metodická obnova vy-braných částí Květné a Podzámecké zahrady.

Partnerem projektu Národního centra zahradní architekturyv Kroměříži je Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeumKroměříž a spolupracujícími subjekty jsou Klub Unesco Kromě-říž, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, MěstoKroměříž, Multifunkční centrum zámek Lednice, Schola naturá-lie a Zlínský kraj.

Ing. Milan Plesar, Krajský úřad Zlínského kraje

www.podralsko.cz

www.podralsko.cz

www.podralsko.cz



Nové projekty v Posázaví: naučnástezka, ubytování i lukostřelnice

Výběrová komise v Posázaví vybrala regionální projekty, kterébudou spolufinancovány Evropskou unií v rámci Programu roz-voje venkova prostřednictvím realizace místní rozvojové strategieMAS Posázaví.

Již pošesté Místní akční skupina Posázaví, jejíž činnost koor-dinuje obecně prospěšná společnost Posázaví, rozdělila financena podporu 7 projektů. Celkově bylo rozděleno 9,7 milionů Kča dalších 8,5 milionu čeká na své rozdělení v červnu letošníhoroku.

Podpora místních výrobcův Polabí pokračuje i v časekrize

I v čase krize pokračuje značení domácích výrobků značkou Po-labí regionální produkt®.

Tato značka, která zaručuje kvalitu a původ výrobku, pomáhánejen místním, ale i návštěvníkům Polabí najít v široké a často ne-přehledné nabídce, to pravé z Polabí.

Paní Zuzana Hnátková, která pomáhá svému synovi Matějovi,který je držitelem značky Polabí říká: „Značka nám přinesla mnohonových příležitostí a kontaktů. Jsme zváni na různé akce, dostává-me nové zakázky. Značka, kterou označujeme své zboží i prodejnímísto, přitahuje pozornost. Kolegové řemeslníci se ptají, co značkaznamená, ostatní chtějí vědět, odkud jsme a něco o našem regionu.Značka je pro nás navíc i srdeční záležitostí a jsme na ni pyšní.“

Pan Matěj Hnátek získal značku pro své výrobky z keramiky.Dalšími držiteli značky jsou Alois Točík – dřevěné intarzie, Jana Pro-vazníková z Včelí farmy – včelí produkty a výrobky z nich, Lada Bo-recká – drátované výrobky, Stanislav Kouba – kovářské výrobky, Ja-roslav Jandl – hrnkové květiny, Bronislav Kuba – keramické kočkyz Kerska a Dagmar Havlová z Farmy Košík – ovčí sýry.

MAS Podlipansko, o.p.s. , která je koordinátorem značky, chys-tá na čtvrtek 25. března 2010 třetí zasedání certifikační komise,která schvaluje žádosti o udělení značky. Uzávěrka příjmu žádostíje v pondělí 8. března 2010.

„O značku se mohou ucházet potravinářské výrobky, napříkladpečivo, či uzeniny, nebo řemeslné výrobky, například keramika,šperky a mnoho dalších,“ říká koordinátorka značky Polabí paníMichaela Roškotová, „u všech však dbáme na původ a kvalitu.“

Více informací naleznou zájemci na www.podlipansko.cz, nebona www.domaci-vyrobky.cz.

Michaela Roškotová, MAS Podlipansko, o.p.s.

Na vesnicích ve středu Moravyvzniknou nová sportovištěa zázemí pro akce spolků

Místní akční skupina – Partnerství Moštěnka rozhodla o rozdě-lení dalších více než 7 milionů korun z programu Leader pro míst-ní žadatele z regionu. Ve své již třetí výzvě vybrala 10 z 16 předlo-žených projektů.

A CO VŠE BUDE PODPOŘENO?

Ubytovací kapacity v Týnci nad Sázavou a Bukovanech, zastře-šení střelecké mety na lukostřelnici ve Voticích, naučná stezka nafarmě Čapí hnízdo, multifunkční centrum ve Stříteži, přístavbaa rekonstrukce sportovního objektu v Teplýšovicích.

Členové místní akční skupiny se schází nejen při výběru pro-jektů k realizaci, ale především diskutují nad dalšími projekty, kte-ré pomohou regionu Posázaví, zvýší jeho atraktivitu a zajistí roz-voj služeb v regionu pro spokojenost místních obyvatel i ná-vštěvníků regionu.

V letošním roce proběhne i zhodnocení realizace místní rozvo-jové strategie Posázaví, která se naplňuje prostřednictvím Strate-gického plánu Leader.

CO TO VLASTNĚ BUDE POSÁZAVÍ O.P.S. DĚLAT?

Proběhne asi 8 regionálních setkání, na která budou svoláni jed-notliví zástupci oborových oblastí (např. setkání podnikatelů v ces-tovním ruchu, regionální setkání obcí, měst a svazků obcí, setká-ní mateřských center a organizací pracujících s mládeží, setkáníškol a školských zařízení, subjektů zabývající se ochranou přírody).

Tito všichni budou moci diskutovat nad dosavadním průběhemmožnosti čerpání finančních prostředků prostřednictvím realizacemístní rozvojové strategie MAS Posázaví a jejich dopady na regionPosázaví. Všichni budou mít tu možnost připomínkovat jednotliváopatření a další průběh Strategického plánu Leader v letech 2011až 2013.

Během března bude stanoven harmonogram těchto oborovýchsetkání a záleží opět na Vás aktivních, kteří se do tohoto hodno-cení a připomínkování budou chtít zapojit. Informaci získáte pro-střednictvím médií, zpravodaje Posázaví nebo na webových strán-kách www.posazavi.com v sekci místní akční skupina.

Bohunka Zemanová

Sbor dobrovolných hasičů Dřevohostice hodlá díky úspěšnému pro-jektu v programu LEADER v roce 2010 rozšířit svou expozici hasič-ského muzea na zámku v Dřevohosticích. Toto muzeum bylo ote-vřeno v loňském roce a je šestým svého druhu na Moravě. Jako je-diné poskytuje ve svých prostorách i vzdělávací programy pro školy.

www.posazavi.com

www.domaci-vyrobky.cz

www.podlipansko.cz



Podporu získají například projekty na nové víceúčelové hřištěv obci Kostelec u Holešova, rekonstrukci sportovního areálu TJ Pru-sinovice, vybudování nového venkovního volnočasového centrav malé obci Dobrčice či rekonstrukci pískového a antukového hřiš-tě v další malé obci obci Věžky. Dalšími podpořenými projekty jsounová zdravotechnika v MŠ Líšná, rekonstrukce podlahy v sokolov-ně v Dřevohosticích a zázemí pro společenské akce Mysliveckéhosdružení Beňov-Prusy.

Atraktivním projektem bude rozšíření expozice hasičského mu-zea v Dřevohosticích – v této oblasti zaměřené na ochranu kultur-ního dědictví získají podporu akce na rekonstrukci kostela sv. Fran-tiška z Assisi v Beňově, které se nachází v sousedství místního mu-zea arcibiskupa A. C. Stojana, a obnova fary v obci Rymice, kterábude sloužit i dalším místním spolkům.

Projekty vybírala a schválila MAS – Partnerství Moštěnka 15. a 16.února 2010. Další 4. výzva bude zúřadována ještě do podzimníchkomunálních voleb a bude zaměřena na podporu zemědělců, agro-turistiky, cestovního ruchu a na zlepšení vzhledu obcí.

MAS – Partnerství Moštěnka bude až do roku 2013 rozdělovatročně cca 10 milionů korun pro místní projekty v evropském pro-gramu Leader, který řídí ministerstvo zemědělství. Region MAS-PMse nachází v samotném středu Moravy a tvoří jej 22 obcí mikrore-gionu Moštěnka v Olomouckém kraji a 23 obcí mikroregionu Hole-šovsko a okolí ve Zlínském kraji. V první a druhé výzvě v roce 2009MAS podpořila 18 projektů za téměř 10 milionů korun. LB

Euroregion Glacensis podpořilprojekty česko-polské spolupráce:Valké talenty na malé scéně

Euroregion Glacensis je dobrovolným zájmovým sdruženímpodporujícím aktivity v oblasti česko-polské přeshraniční spolu-práce. Jelikož vedení Pardubického kraje dlouhodobě a cíleně usi-luje nejen o kvantitativní, ale zejména kvalitativní úroveň navrho-vaných projektů, především v oblasti cestovního ruchu a volnoča-sových aktivit, rozhodlo se aktuálně dát zelenou například akciVelké talenty na malé scéně. V praxi to znamená nejen výuku part-nerského jazyka, ale rovněž vydání CD slovníku či vybavení jazy-kové učebny na gymnáziu a základní škole v Králíkách.

Členové řídícího výboru Euroregionu, který zasedal v polovině led-na v Mezilesí, podpořili i projekt Střední školy cestovního ruchuv Chocni s názvem Služby cestovního ruchu v česko-polském příhra-ničí mladýma očima. Ten bude zahrnovat úvodní i závěrečnou konfe-renci projektu, společný výstup na Kralický Sněžník i další turisticko-poznávací aktivity. Hlavní náplní však budou především gastronomic-ké akce, kdy v Chocni budou školáci vařit polskou kuchynia v Kudowa Zdroji Poláci kuchyni českou. Z této společné akce vznik-ne regionální minikuchařka Gastronomie v česko-polském příhraničí.

Díky projektům vznikne dokumentární film o životě v příhraničí,který připravuje město Ústí nad Orlicí. A konečně to budou sportovnía kulturní akce, např. Vzájemně se poznáváme pod patronací měs-ta Holic, kdy se do Polska vypraví basketbalový tým dětí, hasiči či ma-žoretky, kteří pak pozvou polské přátele na podobný podnik k nám.Pardubičtí zase připravují Mezinárodní přeshraniční pohár v triatlo-nu a duatlonu. Zdroj: Portál Pardubického kraje

Jihlava hostí 60 stavebních firemna 4. výstavě STAVÍME, BYDLÍME

Ve středu 3. března od 9 do 18 hodin a ve čtvrtek 4. března od9 do 17 hodin se zaplní celý kulturní dům v Jihlavě expozicemi sta-vebních firem. Letos byl nad očekávání velký zájem stavebních fi-rem o účast na výstavě, která je i poprvé rozšířena o semináře. Té-

ma „Pasivní domy – bydlení snů“ určitě zaujme mnoho lidí, kteříse rozhodují stavět. Vstup na semináře i výstavu je zdarma.

Většina vystavovatelů je zařazena do programu Zelená úsporáma je registrována v Seznamu odborných dodavatelů v programuMinisterstva životního prostředí. Hned několik firem předvede vý-hody svého systému plastových oken a dveří, montáž izolačníchskel do stávajících oken, sekční garážová vrata včetně veškeré stí-nící techniky jako jsou žaluzie, markýzy a sítě proti hmyzu. Hitemletošního roku jsou fotovoltaické elektrárny.

Na výstavě se návštěvníci mohou seznámit i s principy a tepel-nou výhodností tepelných čerpadel, způsobů využití solárního za-řízení a prohlédnout si solární kolektory z blízka. S energií souvisítaké kotle na biomasu. Bude zde předveden cihlový systém pro níz-koenergetické a pasivní domy, tepelná nástřiková izolace, montážsádrokartonu a zateplovaní práce. To vše souvisí s úsporou ener-gie. Zajímavá bude i expozice s řešením odstranění zamrzání oka-pů a svodů prostřednictvím topných kabelů. Zařízení zabrání rizi-ku úrazu kolemjdoucích padajícími rampouchy, což je právě nyníaktuální téma. S vodou budou souviset expozice na odstraněnítvrdosti vody nebo různé způsoby izolace vlhkého zdiva.

Kdo se chystá rekonstruovat byt, jistě ocení nabídku luxferů, ob-kladů, dlažeb, van, vířivek, sprch, umyvadel, dřezů, ale také nabídkunejvětšího velkoobchodního prodejce rustikálního nábytku – komod,vitrín, stolů, židlí nebo sedacích souprav. S renovací souvisí také novékoberce, PVC nebo plovoucí podlahy. Pro kutily bude určena expozi-ce se zahradními potřebami, pro ženy expozice s interiérovými do-plňky jako jsou vázy a květináče. Zdroj: www.omnis.cz

Mediální partner akce

��

��

��

�� !"#$%&# '# %&!&(�� )�� %%! *�� +��,- �.�� /�� *��0 ��1��0 ��23��- ��0��- 42��1� ,

Více na:http://www.mas-moravsky-kras.cz/create_file.php?id=288

Podrobnosti k problematice tematických tras naleznete zde:http://www.ultreia.czhttp://plch.infohttp://www.vydavatelstvorak.skhttp://www.spanelsko.infohttp://www.zdrojslavonice.czhttp://skokan.kvalitne.cz/ZSO/UvodZSO1.htm

http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/UvodZSO1.htm

http://www.zdrojslavonice.cz

http://www.spanelsko.info

http://www.vydavatelstvorak.sk

http://plch.info

http://www.ultreia.cz

http://www.mas-moravsky-kras.cz/create_file.php?id=288

www.omnis.cz


D D o t a č n í p r o g r a m y 2 3

MŽP nabízí možnost čerpatpeníze na obnovu územípostiženého povodní 2009

Ministerstvo životního prostředí v rámci národního programu Re-vitalizace říčních systémů schválilo 12. února Pravidla pro poskyto-vání finančních prostředků na obnovu území postiženého povodnív roce 2009 a na budování preventivních opatření v těchto úze-mích. Investiční a neinvestiční finanční prostředky budou poskyt-nuty na tato opatření:1. Obnova přirozených funkcí vodních toků a přírodě blízkých pro-

tipovodňových opatření (T)2. Obnova biodiverzity (U)3. Obnova ČOV a kanalizací poškozených bleskovými povodněmi

2009 (W)4. Obnova ekologické stability a retenční schopnosti krajiny (X)5. Odstranění následků kontaminace půdy (Y)6. Stabilizace a geologický průzkum sesuvů a skalního řícení (Z)

Finanční prostředky MŽP uvolní z rozpočtové kapitoly a budouposkytnuty ve výši až 100 % nákladů na obnovu u opatření T, U,W, X a Z, u opatření Z pak do výše 90 % prokazatelných nákladůna stabilizaci sesuvu, na průzkum a monitoring.

U opatření T, U, X, Y může být žadatelem kraj, obec, sdruženíobcí, státní příspěvková organizace, organizační složka státu, fy-zická a právnická osoba, která uplatňuje žádost o finanční pro-středky na opatření a obnovu území postiženého povodní v roce2009. Zájemci mohou podat žádost od 1. 3. do 30. 9. 2010.

U opatření W může požádat obec nebo právnická osoba vlast-nící majetek ČOV v obci, která je uvedena v seznamu obcí, po-škozených povodněmi v roce 2009. Zájemci mohou podat žádostod 1. 3. do 30. 9. 2010.

U opatření Z může žádat obec, kraj a Česká geologická služba.Zájemci mohou žádost předkládat do 15. 10. 2010.

Zdroj: Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP

dotační titul poče

tžá

dost

í

celk

emžá

dáno

vtis

.Kč

prům

ěrná

žádo

stv

Kč

DT-1: Podpora vítězů soutěže Vesnice roku 55 40 715 740 273DT-2: Podpora zapojení dětí a mládeže

do komunitního života v obci 437 109 064 249 574DT-3: Podpora spolupráce obcí na obnově

a rozvoji venkova 57 8 892 156 000DT-4: Podpora obnovy drobných sakrálních

staveb v obci 188 37 267 198 229DT-5: Podpora zapojení romské komunity

do života obce a společnosti 8 3 420 427 500Celkem 745 199 358 267 595

Žadatelé podle dotačních titulů:

Podpora obnovy venkova:Přihlásilo se 745 žadatelů,kteří požadují 200 milionů

Do programu Podpora obnovy venkova, kterou vyhlásilo minis-terstvo pro místní rozvoj, se přihlásilo 745 žadatelů. Souhrnný po-žadavek je 199,358 milionů korun. V programu by mělo být k di-spozici podle vyjádření zástupců ministerstva pro místní rozvoj na Dnimalých obcí ve Vyškově v roce 2009 celkem 160 milionů korun.

Nejvíce žadatelů je v dotačním titulu č. 2 na Podporu zapojenídětí a mládeže do komunitního života v obci – 437 žadatelů bychtělo získat 109 milionů korun. Z toho nejvíce ze Středočeského(85), Olomouckého kraje (54) a Ústeckého (47) kraje. Nejméně na-opak z Královéhradeckého (5) kraje. V DT-2 na Podporu obnovydrobných sakrálních staveb v obci si žádá 188 žadatelů a to 37 mi-lionů korun. Nejvíce žadatelů je opět ze Středočeského (38), Olo-mouckého (29) a Ústeckého kraje (19), nejméně z Karlovarskéhoa Královéhradeckého kraje.



Více informací najdete na webu MMR: http://www.mmr.cz/Re-gionalni-politika/Programy-Dotace/Podpora-regionalniho-rozvoje-v-roce-2010/Podpora-obnovy-venkova a na webu SPOV:http://spov.org/aktuality/default.aspx ve zprávě z 12. února. TSu

O dotační programy MMRv oblasti bydlení a regionálníhorozvoje je velký zájem

Na podporu bydlení a regionální rozvoj pro rok 2010 žádají ob-ce ministerstvo o téměř 1,2 miliardy korun. Ministerstvo pro míst-ní rozvoj eviduje žádosti o dotace na programy podpory bydlenía regionálního rozvoje v objemu 1,2 miliardy korun. MMR má ov-šem k dispozici pro tyto programy jen 930 milionů korun.

Rozpočet programu Podpora bydlení počítá na rok 2010 s 490mil. Kč. Na podporu regenerace panelových sídlišť obdrželo MMR80 žádostí o dotace. Na výstavbu technické infrastruktury si obcepodaly 108 žádostí a na výstavbu podporovaných bytů 73 žádostí.Žádosti o dotace z podprogramu Podpora výstavby podporovanýchbytů 2009 byly doručeny pouze 3 žádosti. Na opravy domovnícholověných rozvodů podali majitelé nemovitostí žádostí celkem 63.

V roce 2010 je k dispozici na programy regionálního rozvoje cel-kem 440 mil Kč. V rámci programu Podpora obnovy venkova by-lo doručeno 745 žádostí. Na úpravy bývalých vojenských areálůk obecnímu využití letos dorazilo 40 žádostí. Dalších 8 žádostí jezacíleno na program Bezbariérové obce.

Dotační programy MMR v oblasti bydlení a regionálního rozvo-je mají pro obce velký význam a převis žádostí o téměř 270 milio-nů korun dokazuje, jak velký zájem je o tyto dotace.

Ministerstvo bude nyní předložené žádosti detailně hodnotit.Jednotlivé komise pro hodnocení žádostí budou zasedat už začát-kem dubna. Zdroj: MMR

Ministr zemědělství schválilzásady pro národní dotaceve výši 1,1 miliardy korun

Ministr zemědělství Jakub Šebesta schválil zásady, které umož-ní, aby se k zemědělcům dostalo 1 100 milionů korun v rámci do-tačních programů zemědělství na rok 2010. Tyto zásady se použí-vají při administraci dotačních programů a jejich schválení završu-je celý legislativní proces tak zvaných národních dotací.

Návrh finančních prostředků určených na dotační programy prorok 2010 vychází z celkového finančního limitu ve výši 1 100 mil.Kč, respektive 850 mil. Kč dotací na neinvestiční dotace a 250 mil.Kč dotací na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (kapitá-lové výdaje). „Spektrum dotačních programů udržuje kontinuitus programy realizovanými v předešlých letech,“ uvedl ministr ze-mědělství Jakub Šebesta.

Dotační programy zemědělství pro rok 2010 podle jeho slovobsahují programy, u nichž je kladen důraz na prvky agroenvi-ronmentálního charakteru (např. biologická ochrana jako náhra-da chemické ochrany rostlin, podpora vybudování kapkové zá-vlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách,podpora restrukturalizace ovocných sadů); dále programy napodporu ozdravování polních a speciálních plodin (např. podpo-ra prostorových a technických izolátů množitelského materiálu);programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hos-podářských zvířat (např. nákazový fond) a programy, jejichž pří-nos nelze přímo kvantifikovat a přesto jejich existence je pro jed-notlivé komodity nezbytná (např. podpora včelařství, udržovánía zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodář-ských zvířat).

Rozpočet dotačních programů MZe pro rok 2010

KódDotačníprogram

Finanční limitv tis. Kč

1.D. Podpora včelařství 70 0001. I. Podpora vybudování kapkové závlahy 20 0001.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů 50 000

2.A.Udržování a zlepšování genetického potenciáluvyjmenovaných hospodářských zvířat

210 000

3. Podpora ozdravování polních a speciál. plodin 150 0005. Podpora NH Kladruby, ZH Písek a Tlumačov 65 0006. Genetické zdroje 63 0008. Nákazový fond 155 0009. Poradenství a vzdělávání 70 000

z toho:9.A. – 39 5009.E. – 14 7509.F. – 14 7509.H. – 1 000

10.D.Podpora evropské integrace nevládníchorganizací

15 000

10.E. Podpora technologických platforemv působnosti rezortu MZe

12 000z toho:

10.E.a. – 10 00010.E.b. – 1 00010.E.c. – 1 000

13. Podpora zpracování zemědělských produktů 180 00015. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků 40 000

Celkem 1 100 000

Žadatelé podle krajů v DT-2 a DT-4:

Kraj DT-2: Děti a mládež DT-4: Sakrální stavby

Početžadatelů

Žádaná dotace(v mil. Kč)

Početžadatelů

Žádaná dotace(v mil. Kč)

Jihočeský 30 7,359 16 2,419Jihomoravský 40 10,569 14 2,525Karlovarský 14 3,659 2 0,213Královéhradecký 5 1,292 3 0,522Liberecký 19 4,072 5 0,744Moravskolsezský 17 4,548 13 3,479Olomoucký 54 12,997 29 4,562Pardubický 21 5,571 8 1,444Plzeňský 25 6,165 11 2,47Středočeský 85 19,585 38 6,679Ústecký 47 12,587 19 6,289Vysočina 36 8,96 17 4,055Zlínský 44 11,7 13 1,866Celkem 437 109,064 188 37,267

Škála dotačních programů pro rok 2010 udržuje kontinuitus programy realizovanými v předešlých letech a byla nově rozší-řena o program 8.F. Podpora vybraných činností zaměřených naozdravení chovů prasnic, kde je účelem podpora chovatelůmna částečnou úhradu nákladů spojených s prováděním opatřenízaměřených proti rozšiřování vyjmenovaných chorob prasat. Roz-šířen byl také program 13. Podpora zpracování zemědělskýchproduktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářskéhoprůmyslu.

Dotační programy jsou účelové programy sloužící k podpoře re-strukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrární-ho sektoru. U každého programu je uveden účel a navrhovaný fi-nanční limit. Dotační programy i jejich účel včetně rozsahu finanč-ních prostředků schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovnasoučasně se státním rozpočtem.

Zdroj: Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

http://spov.org/aktuality/default.aspx

http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Programy-Dotace/Podpora-regionalniho-rozvoje-v-roce-2010/Podpora-obnovy-venkova





Státní fond životního prostředí z tohoto důvodu posiluje kapa-city na svých regionálních pracovištích. Vzhledem k velkému poč-tu žádostí ve středních Čechách bude od 1. 3. otevřeno nové pra-coviště přijímající žádosti o dotace Zelená úsporám na Kladně.

Jednou z motivací pro žadatele je i tzv. podpora na projekt (pod-pora na přípravu a realizaci podporovaných opatření). Ta bude zadosavadních podmínek poskytována do 31. března 2010. „Jednámse zahraničními kupci o standardním nastavení této formy podpo-ry. Domnívám se, že jsme na dobré cestě zachovat finanční podporuprojektových žádostí – byť s dílčími úpravami – i po 31. březnu,“doplňuje ministr Dusík.

Celkově bylo k 15. únoru 2010 registrováno 6 137 žádostí za ví-ce než jednu miliardu korun. Skutečné investice na realizovaná opa-tření již přesáhly metu dvou miliard korun. „Co jsme slibovali na za-čátku programu, to se nám daří plnit. Díky programu Zelená úspo-rám snižujeme výrazně spotřebu energie a šetříme tak peněženkydomácností, ale zároveň tvoříme pracovní místa především ve sta-vebnictví,“ shrnuje ministr Jan Dusík. Zdroj: www.mzp.cz

Řídící výbor OPŽP posuzovalakce odpadového hospodářstvía staré ekologické zátěže

V rámci XI. výzvy Řídící výbor Operačního programu Životní pro-středí schválil 199 žádostí.

Na svém únorovém jednání posoudil žádosti z výzvy, která by-la zaměřena na zkvalitnění nakládání s odpady a odstranění sta-rých ekologických zátěží.

V oblasti podpory 4.1 bylo alokováno 1,5 miliardy korun, v ob-lasti podpory 4.2 také 1, 5 miliardy korun. Celkem bylo v rámci XI.výzvy přijato 618 žádostí, z nichž 88 nebylo akceptováno. Ze zbý-vajících 530 žádostí pak nebylo 37 hodnoceno nebo zůstaly ne-dořešeny. Řídící výbor tedy ze 493 žádostí doporučil ke schválení199 žádostí, 294 žádostí ke schválení doporučeno nebylo.

Maximální bodové hodnocení získalo více projektů. Podle ve-doucího oddělení II Odboru ochrany přírody, odpadů a environ-mentálního vzdělávání Státního fondu životního prostředí ČR Pet-ra Stejskala mělo velmi mnoho projektů kvalitně zpracovanou pro-jektovou dokumentaci i vyvážené měrné finanční náklady.

I proto členové řídícího výboru OPŽP vyjádřili záměr vyhlásitv nejbližší době další výzvu zaměřenou na nakládání s odpady. Bu-dou potřeba sběrné dvory, komplexní nakládání s odpady, odklo-nění biologického odpadu z komunálního odpadu, integrované sy-stémy nakládání s odpady nebo zpětný odběr výrobků.

Nejvíce projektů v rámci XI. výzvy bylo schváleno ve Středočes-kém kraji, ale vysoký počet schválených projektů zaznamenal i Zlín-ský kraj. Nejméně schválených projektů pak vykázal Liberecký kraj.Podle členů řídícího výboru k výraznému zlepšení, co se týkáúspěšnosti podaných projektů, došlo v Jihočeském kraji.

Podrobný přehled podpořených projektů bude zveřejněn poté,co návrh na přidělení dotace podepíše ministr životního prostředíJan Dusík. Zdroj: OP ŽP (opzp.cz)

ČSOB a Poštovní spořitelnaspolečně vyhlásily grantovýprogram pro podporu regionů

Cílem programu je zvýšit zájem občanů o dění v jejich regionu.Prostřednictvím programu ČSOB a Poštovní spořitelna pro podpo-ru regionů chce Československá obchodní banka a Poštovní spo-řitelna zvýšit zájem občanů o dění v jejich regionu a povzbudit jek vlastní aktivitě. Program se skládá ze dvou časově oddělených

Finanční objem pro schváleníprojektů 9. kola PRV

Dne 16. února bylo zahájeno 9. kolo příjmu žádostí z Progra-mu rozvoje venkova, které potrvá do 8. března 2010 do 13 hodin.Informujeme žadatele, kteří mají připravené projekty k zaregistro-vání, že finanční objem, v němž budou po vyhodnocení projektyschváleny, je u jednotlivých opatření následující:

Opatření mil. KčI.1.1. Modernizace zemědělských podniků 1278,17I.3.2 Zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců 247,67

II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitácha podpora společenských funkcí lesů 167,56

III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy 614,3III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 409,53

Osa IV. LEADER – objemu stanovují jednotlivé místní akční skupiny přímo vesvých výzvách

Ministerstvo zemědělství je prostřednictvím Programu rozvojevenkova připraveno operativně reagovat na aktuální stav země-dělství a trhu zemědělských komodit, a rovněž podpořit investičníaktivity podnikatelských subjektů v nelehkém období finanční kri-ze. Snahou je rovněž zajistit rychlé a hladké čerpání evropskýchfondů. Vzhledem k tomu, že schvalování žádostí 9. kola proběh-ne až ve 2. čtvrtletí 2010, může ministerstvo zemědělství podle ak-tuální situace zvážit schválení projektů v jiném objemu, než je uve-deno v tabulce. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

Program Zelená úsporámrozdělil první miliardu,tempo se výrazně zrychlilo

Rozdělení prvních 250 milionů korun trvalo plných 215 dnů,druhá čtvrtmiliarda byla vyčerpána za 43 dnů a další dvě čtvrtmili-ardy se čerpaly vždy jen za zhruba dvacet kalendářních dní. Sou-časným tempem by došlo k rozdělení 16,8 miliardy korun, kteréjsou k dispozici, mnohem dříve než do konce roku 2012.

„V lednu jsme zaregistrovali 1 821 projektů za 378 milionů ko-run. Do poloviny února přibylo dalších 1 500 projektů za 218 mi-lionů. Naše predikce se naplnily – program Zelená úsporám se popěti měsících od změny podmínek naplno rozběhl. Za stávajícíhotempa bude 16,8 miliardy korun spotřebováno ještě před oficiál-ním koncem programu, tedy v průběhu roku 2012,“ říká ministrživotního prostředí Jan Dusík.

Program Zelená úsporám má v současné době k dispozici 16,8miliardy korun, které zajistilo prodejem emisních přebytků Minis-terstvo životního prostředí ČR. To nyní jedná s dalšími zájemcio kredity, jejichž prodej programu zajistí další prostředky. „Jedná-ní o prodeji mají naději na úspěch i z toho důvodu, že kupci vní-mají pozitivně úspěšný rozvoj programu Zelená úsporám,“ ko-mentuje současná vyjednávání ministr Dusík.

Žádost, která dovršila první miliardu alokovaných prostředků, jena celkové zateplení, a podal ji žadatel v okrese Šumperk. Podaři-lo se mu snížit měrnou potřebu energie o 87 % díky tomu, že za-teplil fasádu, střechu i podlahu, vyměnil okna a dveře. Dosáhl nanejvyšší možnou dotaci v oblasti zateplení, takže byl podpořenčástkou 288 tisíc korun.

Celkový počet žádostí roste exponenciálně. „Od října 2009 sepočet žádostí týdně přehoupl vždy přes jedno sto, od konce listo-padu byl týdenní příliv vždy nad dvě stě žádostí, od ledna nekle-sáme pod 400 žádostí týdně a od konce ledna evidujeme už vícenež 500 žádostí týdně. Nynější denní průměr činí 130 žádostí zavíce než 20 milionů,“ shrnuje trend přílivu žádostí Petr Štěpánek.

opzp.cz

www.mzp.cz


a nezávislých grantových kol – tzv. menších a velkých komunitníchgrantů – a ze soutěže Poštovní spořitelna Starosta roku. Uzávěrkapro podání žádostí do grantového kola menších komunitníchgrantů je 19. března.

V rámci menších komunitních grantů podpoří ČSOB a Po-štovní spořitelna projekty zaměřené na ochranu životního pro-středí na místní úrovni, na péči o místní kulturní dědictví a na roz-voj kulturního a spolkového života. Program si klade za cíl zvýšitzájem občanů o dění v jejich regionu a povzbudit je k vlastní ak-tivitě; stimuluje upevnění obyčejných dobrých sousedských vta-hů a partnerství mezi občany, neziskovými organizacemi, podni-kateli a veřejnou správou. Podporuje projekty, které mají pozitiv-ní dopad na komunitu, protože do realizace aktivně zapojí místníobyvatele. Zdroj: Jihočeský kraj (kr-jihocesky.cz)

Připravuje se vyhlášeníotevřené výzvy programušvýcarsko-české spolupráce

Nová výzva bude zaměřena na zlepšení životního prostředí a in-frastrukturu. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Minis-terstvem financí a Stáním fondem životního prostředí připravuje vy-hlášení otevřené výzvy Programu švýcarsko-české spolupráce. Výzvase týká Priority 2 – Životní prostředí a infrastruktura, Oblasti zamě-ření 2.1 – Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšeníživotního prostředí.

Celková alokovaná částka pro otevřenou výzvu pro ČR budepředstavovat 29 mil. CHF (více než půl miliardy Kč). Z této aloka-ce bude min. 30% prostředků určeno pro 3 moravské kraje, zbý-vající prostředky jsou určeny i pro ostatní české kraje. Žadatelé(obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace apod.) mohoupředkládat návrhy projektů samostatně, není nutná účast dalšíchpartnerů. Předpokládaný termín vyhlášení otevřené výzvy je bře-zen/duben 2010.

Podrobnější informaci naleznete v příloze.Zdroj: Karlovarský kraj (kr-karlovarsky.cz)

Jihomoravský kraj vydal katalogDotační programy pro obce

Již podruhé vydal Jihomoravský kraj důležitou pomůcku pro ob-ce, která přináší přehled evropských, národních a krajských dota-cí. Zatímco v loňském roce měla podobu klasické publikace, letosvychází ve formě kompaktního disku.

Cílem pomůcky, kterou připravil Odbor regionálního rozvojeKrajského úřadu Jihomoravského kraje, je poskytnout základníinformace zástupcům obcí při získávání prostředků z veřejnýchrozpočtů na spolufinancování investičních i neinvestičních pro-jektů. Dotace jsou tematicky rozděleny do tří okruhů podle úrov-ně zdrojů financování – krajské dotační programy, národní pro-gramy a fondy, programy Evropské unie.

K jednotlivým dotačním programům lze v této publikaci najítoblasti podpory, cíle jednotlivých dotačních programů, cílové sku-piny, kontaktní údaje, odkazy na webové stránky příslušného pro-gramu a další související informace, například termíny podávání žá-dostí o dotaci. Oprávněnými příjemci finanční podpory z vybranýchdotačních programů jsou obce, města a jimi zřizované příspěvko-vé organizace.

Aktuální informace o dotačních programech pro obce lze zís-kat také na oficiálních webových stránkách Jihomoravského krajewww.kr-jihomoravsky.cz v sekci Granty a dotace.

Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz


Obce ve Zlínském krajisnadněji získají evropskédotace – bez předfinancování

Vesnice a města už nebudou muset dopředu platit dotovanéprojekty, a pak teprve čekat na peníze z EU. Snadnější a levnějšícestu k dotacím Evropské unie budou mít obce a města ve Zlín-ském kraji. Zatím musejí nejdřív náklady na dotované projekty za-platit samy a pak teprve dostanou peníze z evropských fondů.A protože si kvůli tomu musejí často brát půjčky, ušetří nemaléčástky na úrocích. Nový systém pomůže hlavně malým obcím.

Postup by se měl radikálně změnit v květnu a bude se týkat jendotací z Regionálního operačního programu Střední Morava, zekterého ale putují do Zlínského kraje stamiliony korun například naopravy silnic. Výsledkem několikaměsíční práce je systém, pro-střednictvím kterého nebude muset příjemce evropské dotace za-jišťovat předfinancování projektu z vlastních finančních zdrojů. Do-stane příležitost zřídit si bezplatně u vybrané banky účet, na kterýpošle pouze svůj finanční podíl spoluúčasti na realizaci projektu.

Když například obec uspěje se žádostí o dotaci na opravy chod-níků, které budou stát celkem jeden milion korun, může dostatz evropských fondů osm set tisíc, od státu a kraje dalších sto tisíca zbývajících sto tisíc doplatí ze svého. Dosavadní praxe je ale za-tím taková, že ještě předtím, než dotaci dostane, musí dát stavebnífirmě celý milion ze svého. Tento systém komplikoval řadě města obcí situaci a na uskutečnění projektu si často musely sjednávatbankovní úvěry.

Někdy se podle zkušeností některých starostů čeká na evrop-ské dotace i dva roky a v době krize, kdy banky mnohdy nechtějípůjčovat peníze, se zvláště menší vesnice dostávají do obtížné si-tuace. Nemají dostatek peněz na předfinancování dotovanýchprojektů, a musejí tak utratit přinejmenším desítky tisíc za sjedná-ní úvěrů a následné úroky. Od května by nově obec, nemusela shá-nět celý milion, ale bance by dala pouze svůj podíl. Nový systémtak pomůže podle odborníků řadě obcí a měst.

Zdroj: Zlínský kraj (idnes.cz)

idnes.cz

www.kr-jihomoravsky.cz

www.kr-jihomoravsky.cz

kr-karlovarsky.cz

kr-jihocesky.cz



Při hodnocení jednotlivých soutěžících obcí bude hodnotitelskákomise posuzovat následující okruhy:

1. Koncepční dokumenty2. Společenský život3. Aktivity občanů4. Podnikání5. Péče o stavební fond a obraz vesnice6. Občanská vybavenost, inženýrské sítě, úspory energií7. Péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci8. Péče o krajinu9. Připravované záměry10. Informační technologie obce

Každá přihlášená obec zpracuje jako přílohu k přihlášce do sou-těže „Charakteristiku obce“ v členění podle následujících bodů(v rozsahu do 25 řádků strojopisu ke každému bodu 1–10).

1. Obec a její koncepční dokumenty1.1. Stručná charakteristika obce – stáří obce, struktura a počet

obyvatel, charakter zástavby, dopravní obslužnost, pracov-ní příležitosti, převažující ráz krajiny, spádová oblast.

1.2. Urbanistická studie a územně plánovací dokumentace – druhdokumentace, zpracovatel, způsoby projednání s občanya začlenění požadavků obce, stav schvalování.

1.3. Program obnovy vesnice – údaje o vypracování, projednává-ní a schvalování vlastního programu obnovy vesnice, vztahobčanů k programu.

1.4. Rozpočet obce – výsledky hospodaření v roce 2008 a zásadyutváření rozpočtu obce v roce 2009 – struktura příjmů (z to-ho daňové) a výdajů; využívání příjmů obce, dotací a spon-zorských darů.

2. Společenský život2.1. Kontinuita společenského života – udržování či obnova míst-

ních tradic, svátků a obyčejů, vytváření nových tradic.2.2. Činnost spolková – počet občanských sdružení, druh a rozsah

jejich činnosti, výsledky pracovní skupiny pro obnovu vesnice.2.3. Podpora obce – vydávání obecních novin, publikací, pohled-

nic, péče o kroniku, vedení knihovny, pořádání výstav, pod-pora činnosti spolků, propagace idejí obnovy vesnice a jejichvýsledků.

3. Aktivity občanů3.1. Dobrovolná práce občanů – bezplatná i hrazená účast ob-

čanů na realizacích programů obnovy vesnic; vlastní aktivi-ty občanů a spolků.

3.2. Začlenění dětí a mládeže do života vesnice – spolupráce ško-ly s obcí, vlastní iniciativy mládeže, způsob zapojení do pro-gramu obnovy vesnice.

3.3. Péče o vesnickou pospolitost – udržování sousedských vztahů,péče o staré občany, pomoc sociálně slabým spoluobčanům.

3.4. Spolupráce s občany – fungování obecních komisí, výchovaa příprava pokračovatelů v samosprávě obce; průzkumy ná-zorů občanů a mládeže, formy spolupráce.

4. Podnikání4.1. Podnikání v zemědělství – charakteristika transformace, sou-

časný stav, ekofarmy, marketing místních zemědělských spe-cialit, zapojení zemědělských podniků do realizace programuobnovy vesnice (zejména v péči o krajinu).

4.1.1. Informace o zachování a propagaci místní zemědělské pro-dukce, realizace zajímavých místních produktů vyplývajícíchze zemědělské činnosti, jejich kvalita a originalita způsobuzpracování, využití původního zpracování zemědělskýchproduktů.

4.1.2. Informace o podílu zemědělských subjektů na zachovánípůvodních druhů ovocných a okrasných stromů na veřej-ných prostranstvích.

4.1.3. Zapojení zemědělských subjektů do přípravy a realizace dal-ších návrhů obnovy krajiny.

4.2. Spolupráce obce se zemědělským nebo lesnickým subjek-tem – příprava a realizace společných projektů na zeměděl-ských, lesních nebo obecních pozemcích, společné kon-cepční dokumenty, společná územní rozvojová strategie proúzemí obce nebo skupiny obcí.

4.2.1. Popis spolupráce obce a zemědělských subjektů včetnědobrovolných (př. myslivci, rybáři, včelaři atp.).

4.2.2. Informace o výsledcích péče o veřejná prostranství a kulturníkrajinu.

4.2.3. Spolupráce s obcí při hledání námětů na využití netradičníchzdrojů a úspory energie.

4.3. Nezemědělské podnikání, rozvoj řemesel – podnikatelské ak-tivity občanů, vytváření nových pracovních míst, nezeměděl-ské aktivity zemědělských podniků, zapojení podnikatelů dorealizace programu obnovy vesnice.

4.3.1. Zapojení zemědělských podniků na rozvoji venkovské turis-tiky (vytváření služeb, ubytování v soukromí, poskytovánípohostinství, nabídky možností využití volného času, turis-tiky, cykloturistiky, sportu a oddychu).

4.3.2. Informace o uskutečněném projektu, který zahrnuje využitínebo rekultivaci nepotřebných zemědělských areálů (brown-fields).

4.4. Venkovská turistika – vytváření služeb, ubytování v soukro-mí, poskytování pohostinství, nabídky možností využití vol-ného času, turistiky, cykloturistiky, sportu a oddychu.

4.5. Přímé podnikání obce – vlastní hospodářská činnost.

Charakteristika předmětu soutěže Vesnice roku 2010


5. Péče o stavební fond a obraz vesnice5.1. Péče o historickou zástavbu – zachování původního půdory-

su a panoramatu vesnice, péče o památkové chráněné ob-jekty, stavby lidového stavitelství a vytvářející místní ráz, de-taily a tvarosloví staveb, rukodělné výrobky a charakteristic-ké prostředí, stavební obnova a údržba venkovských staveb.

5.2. Soulad v zástavbě – obnova původního rázu staveb, od-straňování stavebních nešvarů, cizích a městských prvků, vy-tváření stejnorodého prostředí vesnice.

5.3. Nová zástavba – dodržení měřítka, stylu, tvaru a materiálů ty-pických pro obec, posilování souladu se stávající zástavbou.

5.4. Organizační opatření – zabezpečení celkové harmonie pro-středí obce, fungování stavební komise, poradců stavební-ků, regulace stavebního řádu vesnice, pořízení návrhů sta-vebních řešení a motivačních skic.

6. Občanská vybavenost, inženýrské sítě, doprava, úspo-ry energií

6.1. Stav občanské vybavenosti – údržba, modernizace a dostav-ba stávajících objektů, záměry a realizace nových objektů.

6.2. Inženýrské sítě – údržba stávajících sítí, záměry, opatření a rea-lizace dostavby sítí, zkvalitňování dopravní vybavenosti, způ-sob likvidace splaškových vod.

6.3. Odpadové hospodářství – koncepce a provoz odstraňováníodpadů, organizační opatření, ekologická výchova.

6.4. Úspory energií – kroky vedoucí k úsporám, zavádění netra-dičních zdrojů energie.

7. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleňv obci

7.1 Koncepční přístup, dlouhodobé plánování – existence kon-cepčních dokumentů rozvoje zeleně, např. v rámci Územ-ního plánu nebo Programu rozvoje obce, postupná realiza-

ce rozsáhlejšího projektu, systematický postup ve výsadbě aobnově vegetačních prvků v obci. Spolupráce se specialistya příprava projektové dokumentace v oblasti zeleně.

7.2 Nové úpravy veřejných prostranství – realizované výsadbyzeleně v obci i v okolí, obnova stávajících i výsadba nových– zeleň veřejných prostranství (návsi, ulice), vyhrazená zeleň(sportoviště, hřbitovy, školky apod.) aleje, historická zeleňatd. Sledována kvalita provedených prací, výběr vhodnéhosortimentu rostlin, kompozice, funkčnost, celkový ráz no-vých výsadeb v souladu s daným venkovským prostředím.

7.3 Udržování přírodních a přírodě blízkých prvků – vodních to-ků, břehových porostů, rybníků a nádrží, přírodních útvarů,naučných stezek, apod.

7.4 Péče o veřejná prostranství a o zeleň – udržování, čistota apořádek na veřejných prostranstvích v obci a navazujícíchsoukromých pozemcích, udržování hřbitovů, drobných sa-králních objektů, památníků, výtvarných děl, drobné archi-tektury.Péče o prvky zeleně – trávníky v obci i v nejbližším okolí(humna), květinová výzdoba veřejných prostranství i sou-kromých domů a pozemků, péče o dřeviny včetně arboris-tických zásahů (kvalita a vhodnost zásahů).

7.5 Ekologická výchova a vzdělávání – zájem obce o vytvořenía kultivaci vztahu a odpovědného přístupu občanů, zejmé-na dětí, k místu a ke krajině na principech udržitelného roz-voje; zapojení dětí do ekologických aktivit případně péčeo zeleň a celkový obraz obce od nejmenších dětí v MŠ až pomládež; zapojení občanů do rozhodovacího, plánovacíhoa realizačního procesu ve vztahu k obci a ke krajině.

8. Péče o krajinu8.1. Zemědělské a lesní pozemky – systematický postup při vy-

užívání pozemků, projekty komplexních pozemkovýchúprav, šetrné obhospodařování, příprava či realizace proti-erozních úprav, členění honů, obnova luk, výsadba lesů. Ob-nova zaniklých cest v zemědělské krajině včetně stromořa-dí.

8.2. Péče o prvky ekologické stability v krajině, zejména ty vy-mezené v rámci Územního systému ekologické stability –stav projekční přípravy (generely a plány ÚSES, návrhy ob-novy krajiny,) a skutečná realizace (výsadba nových biokori-dorů, interakčních prvků, břehových porostů, alejí, dopro-vodů cest).

8.3. Ostatní opatření péče o kulturní krajinu – výsadba stromo-řadí, péče o vodní toky, rybníky a mokřady, opatření vodo-hospodářská a protipovodňová.

8.4. Obnova prvků kulturní paměti krajiny – např. obnova kří-žových cest, božích muk, křížků, historických alejí, obnovakrajinné matrice.

9. Připravované záměry9.1. Stručná charakteristika plánovaných a v současné době při-

pravovaných záměrů – zaměření, předpokládaný harmo-nogram realizace a finanční plán (předpokládané nákladyna realizaci akce, jejich předpokládané finanční zajištění).

10. Informační technologie v obci10.1. Stručná charakteristika informační technologie – stávající

stav, vybavení, využití, inovace atp. (např. www stránky, in-formační kiosky, místní rozhlas, TV stanice, internetové vy-sílání, web kamera).

Ke komentáři lze připojit fotografie, opatřené na rubu popisemtak, aby bylo zřejmé, ke kterému z bodů komentáře se vztahujíc,popř. i další dokumentaci realizace programu obnovy vesnice. Po-kud tato dokumentace má být vrácena, uvede to obec ve svémprůvodním dopise.



Spolek pro obnovu venkova ČR

SPOLEK PRO OBNOVU VENKOVAČESKÁ REPUBLIKA

PŘIH

LÁŠK

A

www.spov.org

Spolek pro obnovu venkova

-

-

--

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královehradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Vysočina

Seznam krajských organizací SPOVZlínský

Ústecký

Středočeský

-

Z historie:

-

--

-

-

Členství-

-

-

Činnost

-

--

Předsednictvo SPOV ČR:

Mgr. Eduard Kavalapředsedastarosta obce BělotínJiří Žákmístopředsedasenátor PČRJUDr. Radan Večerkatajemník ministra školství,mládeže a tělovýchovy ČRIng. arch. Jan FlorianStanislav RampasMgr. Petr KulíšekMiroslav KovaříkFrantišek WinterPavel Hroch

753 64 - Bělotín 151tel.: +420 581 612 100

mobil: +420 602 514 [email protected]

tajemnice:jIng. Marcela Harnová

Slaměníkova 37751 11 - Radslavice

[email protected]

Dalšími členy předsednictvaSpolku pro obnovu venkovaČR jsou předsedové krajskýchorganizací.

Spolek pro obnovu venkova České republikyAssociation for the Advancement of Countryside in the Czech RepublicVerein für Erneuerung des ländlichen Lebens in der Tschechischen Republik

K K o n t a k t y 2 9

Date post:	13-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	tomas-sulak
View:	224 times
Download:	3 times

Z-SPOV 2/2010

Documents